Plán pé e o PP Špi atý vrch-Barrandovy jámy na období 2009–2023
1. Základní identifika ní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, eviden ní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Kategorie Eviden ní kód Kategorie IUCN
Špi atý vrch-Barrandovy jámy PP 439 III. - p írodní památka
1.2 Platný právní p edpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: íslo: dne:
Ministerstvo kultury eskoslovenské socialistické republiky 4.752/70-II/2 3. 8. 1970
1.3 Územn -správní len ní a p ekryv s jinými ZCHÚ
Kraj Obec s rozší enou p sobností Obec Katastrální území CHKO
St edo eský Beroun Lod nice u Berouna Lod nice u Berouna eský kras
1.4 Vymezení území podle sou asného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení
Katastrální území: Lod nice íslo parcely íslo parcely podle KN podle PK 1134 1286/1 1286/3 1288/1 1288/3 1288/4 1292 1293 1294 1295/1 1295/2 1295/3 1295/4 1295/5 1295/6 1295/7 1295/8 1296/1 1296/2 1296/3 1296/4
Druh pozemku
Zp sob využití pozemku 1960/1 ostatní plocha silnice 1484 lesní pozemek nelze dohledat lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek zastav ná plocha a nádvo í zastav ná plocha a nádvo í zastav ná plocha a nádvo í 1506 ostatní plocha jiná plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha jiná plocha 1508 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
íslo listu vlastnictví
133 569 611 571
Vým ra parcely podle KN 41550 3813 222 672 182 194 37
Vým ra parcely v ZCHÚ 391 208 12 65 23 17 20
570
58
54
30
44
44
133
4044 422
2044 385
570
452
458
685
307
226
570
28
34
570
44
34
685 685
290 168 5220 116 107 22
358 179 4936 106 104 22
876 876 876
2
1296/5 1296/7 1297/1 1297/2 1298 1299
lesní pozemek 578 173 59 lesní pozemek 571 68 54 1589/1 lesní pozemek 6407 6323 nelze dohledat lesní pozemek 11 11 1810/2 lesní pozemek 6894 6818 zastav ná 299 24 21 plocha a nádvo í 1300 lesní pozemek 876 1697 1676 1301 1792/2 lesní pozemek 1852 1763 1302 zastav ná 87 58 55 plocha a nádvo í 1303 1763/2 lesní pozemek 1233 1228 1304 1623/2 lesní pozemek 757 669 Poznámky k parcelnímu vymezení CHÚ bylo vyhlášeno podle pozemkového len ní a mapových podklad platných v dob vyhlášení. Poté prob hlo aktuální mapování katastru a ada pozemkových zm n, takže v sou asnosti se hranice CHÚ neshodují s hranicemi pozemk . V p ípadech, kdy je uveden ? není ve výpisu KN uveden vlastník pozemku. Ochranné pásmo nebylo vyhlášeno (OP ší e 50 m dle zákona) * V map neidentifikovatelné íslo parcely.
1.5 Vým ra území a jeho ochranného pásma
Vým ra ZCHÚ podle vyhlášky 2,80 ha Vým ra ZCHÚ podle GIS 2,8416 ha Poznámka: V prost edí GIS byla provedena digitalizace skenované starší katastrální mapy podle níž bylo provedeno vyhlášení CHÚ, ímž byla stanovena platná hranice území. Na základ p íslušnosti pozemk aktuální katastrální mapy k ZCHÚ byla stanovena plocha každého pozemku v rámci ZCHÚ. Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ OP - vyhlášené plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha 2.4094
vodní plochy
Zp sob využití pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
zamok ená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty
0.1137
orná p da zem d lské pozemky ostatní ostatní plochy
0.2972
neplodná p da ostatní zp soby využití
zastav né plochy a nádvo í plocha celkem v 0,0000 ha
0.2972
0.0213 2.8416
1.6 Hlavní p edm t ochrany 1.6.1 P edm t ochrany podle z izovacího p edpisu Ochrana významné paleontologické lokality.
3
1.6.2 Hlavní p edm t ochrany – sou asný stav A. objekt neživé p írody útvar
geologické podloží
profil motolským vápence a b idlice souvrstvím (wenlock) a silurského stá í nejspodn jší ástí kopaninského souvrství (ludlow)
popis výskytu útvaru odkryv vrstev ve dvou adách starých sb ratelských jam
1.7 Cíl ochrany
Zajistit nerušenou existenci geologických objekt . Umožnit jejich další studium. Zajistit existenci p vodních druh a jejich spole enstev. Dlouhodob a postupn zlepšovat stav rostlinných spole enstev, p ibližovat druhové složení les jejich p vodnímu složení.
2. Rozbor stavu zvlášt chrán ného území s ohledem na p edm t a cíl ochrany 2.1 Stru ný popis území a charakteristika jeho p írodních podmínek
Zalesn ná jihozápadní ást kopce Špi atý vrch (368 až 414 m n.m.) v Karlštejnské vrchovin 1 km jižn od nádraží Lod nice, v zatá ce silnice Lod nice-Bubovice. V severozápadní ásti území jsou zachovány dv ady starých sb ratelských jam, ve kterých Joachim Barrande a jeho následovníci získávali tém po dv století zkamen liny ze silurských b idlic a vápenc . Zá ez silnice je jedním z prvních podrobn stratigraficky a paleontologicky zhodnocených d ležitých geologických profil vulkanickým vývojem siluru v severní ásti pražské pánve. Profil a sb ratelské jámy jsou mezinárodn významným typickým nalezišt m ady druh zkamen lin.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské innosti v minulosti
Tuto lokalitu navšt voval již v dec Joachim Barrande (1779-1883), který zde sbíral silurské zkamen liny a na jehož po est se lokalita jmenuje „Barrandovy jámy“. Lze p edpokládat, že v jeho dob lokalita zalesn na ješt nebyla. V polovin 20. století se na území za aly stav t rekrea ní chaty, které jsou zde dodnes, jedna dokonce p ímo v Barrandov jám . Dnes je oblast zalesn na. Pozitivní je existence významné paleontologické lokality odkryté zde v dob Barrandov . Negativní je vliv chata , možný vznik divokých skládek, nadm rné výkopové práce ve sb ratelských jamách i nešetrné lesnické práce.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní p edpisy Znám je pouze Ochraná ský plán na období 1979–1985, další plány z ejm nebyly vypracovány.
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v sou asnosti
Hlavní ohrožení vyplývá z rekrea ního využití území v podob pobytové rekreace. Chatová zástavba áste n zasahuje až na území PP. Dokonce byla postavena jedna neschválená chatka p ímo zasahující do Barrandovy jámy (A na ortofotomap ). Na lokalit probíhá amatérský sb r zkamen lin, který v menším rozsahu p ispívá k uchování p ístupnosti vrstev odhalených ve sb ratelských jamách. Jedná se totiž o sb ratelské jámy v lese, kterých zde bylo p vodn více, ale ty, které z staly sb rateli nenavšt vované již zcela zanikly. Naprosto zamezit sb ru zkamen lin je nereálné, znamenalo by to zde držet hlídku 24 hodin denn . Optimální by byla ast jší kontrola lokality leny Strážní služby, kte í by sledovali, zda zde nedochází k nadm rným výkopovým pracím. Potenciáln by mohla být lokalita (resp. jednotlivé jámy) ohrožena p i t žb a p ibližování d eva. Proto v t chto lesích p ipustit pouze individuální výb rnou t žbu a p ibližování vyt ženého d eva vést tak, aby nebyl p ímo zasažen prostor jam.
2.5 Sou asný stav zvlášt chrán ného území a p ehled díl ích ploch
Území ZCHÚ nebylo len no na jednotlivé segmenty vzhledem k jeho malé rozloze a homogenit .
4
Botanické zhodnocení území
Botanický pr zkum provedly Klaudisová (1977) a Fišerová (1987). Potenciální vegetací jsou dubohab iny (Melampyro nemorosi-Carpinetum Passarge 1957), které byly zm n ny výsadbou borovic (Pinus sylvestris a P. nigra) – viz sou asné složení d evin. Mohutn je místy vyvinuté ke ové patro (Corylus avellana, Rosa sp. div., Crataegus sp. div., Cornus sanguinea, Cornus mas, Cotoneaster integerrima, Lonicera xylosteum, Ligustrum vulgare, Berberis vulgaris). Z významn jších bylin je možno jmenovat Alliaria petiolata, Arenaria serpyllifolia, Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Aster linosyris, Astragalus glycyphyllos, Brachypodium pinnatum, Bromus hordeaceus, Bromus sterilis, Bupleurum falcatum, Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Carex humilis, Centaurea scabiosa, Centaurea triumfettii, Cerinthe minor, Cirsium acaule, Cytisus nigricans, Daphne mezereum, Erysimum crepidifolium, Festuca rupicola, Festuca valesiaca, Fragaria viridis, Gentianopsis ciliata, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Linaria vulgaris, Melampyrum nemorosum, Melica nutans, Melica transsilvanica, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum, Primula veris, Pyrethrum corymbosum, Salvia pratensis, Sanicula europaea, Stachys recta, Teucrium chamaedrys,Vincetoxicum hirundinaria.
2.5.1 Základní údaje o lesích P írodní lesní oblast 08 K ivoklátsko a eský kras, ást eský kras Lesní hospodá ský celek 112 801 112 000 LHO okres Beroun LHC Nižbor Vým ra LHC v ZCHÚ (ha) 1.33 0.44 Období platnosti LHP (LHO) 2008–2017 2008–2017 Organizace lesního hospodá ství * Nižší organiza ní jednotka ** Zastoupené odd lení a dílec 20R 529A * u L R na úrovni LS (LZ), u ost. na úrovni majetku ** u L R revíry, u ost. jen pokud mají Poznámka: P ibližn pro plochu 0,64 ha lesních pozemk není vypracován LHP (nebo LHO), p ípadn tyto nebyly p edány do úst edí ÚHÚL Brandýs n. Labem.
P irozená skladba d evin a zastoupení soubor lesních typ v ZCHÚ slt skladba
1X bo8 dbz1 bk1 hb lp br brk mk
2C dbz7 bk2 hb1 lp br mk
2A dbz5 bk1 lp2 jv1 hb1 bb js jl ts 0.155
celkem plocha d eviny ha
DBZ 0.423 0.886 BR 0.026 BK 0.254 0.031 HB 0.070 0.126 0.031 LP 0.026 0.062 BRK 0.070 MK 0.014 0.026 JV 0.031 JS 0.006 JL 0.006 TS 0.006 BB 0.014 0.006 DBP 0.141 celkem 0.733 1.342 0.335 Poznámka: P irozená skladba byla ur ena na základ excerpce n oblasti st edních ech.
%
1.464 60.7 0.026 1.1 0.285 11.8 0.228 9.4 0.087 3.6 0.070 2.9 0.039 1.6 0.031 1.3 0.006 0.3 0.006 0.3 0.006 0.3 0.020 0.8 0.141 5.8 2.410 100.0 kolika pramen a vlastních zkušeností z širší
5
Sou asné zastoupení d evin d evina BO !! BOC !! DB BB BR celkem
plocha ha podíl % 0,854 48,3 0,371 21,0 0,375 21,2 0,096 5,4 0,073 4,2 1,768
100,0
Plocha d evin je odvozena z plochy jednotlivých porostních skupin podle jejich zakreslení v porostní map . Dále se vyskytují SM (!!), MD (!!), HB (oproti hospodá ské evidenci je zastoupen výrazn ji), JR, MK, JS D eviny ozna ené !! nejsou sou ástí p irozené druhové skladby a je pot eba jejich výskyt omezovat až eliminovat dle možností. Pinus sylvestris (BO) není rovn ž uvedena v p irozené druhové skladb , ale její malou p ím s (cca do 5 %) lze tolerovat. S p ihlédnutím na výskyt d evin na celé zalesn né ploše lze považovat výše uvedený výskyt listná za podhodnocený (cca o 10 %). Vzhledem k malé velikosti celého území a k jeho homogenit nebyla zpracována mapa stup p irozenosti lesních porost . Celý les v ZCHÚ lze hodnotit stupn m 5 (les p írod vzdálený).
2.5.2 Základní údaje o objektech neživé p írody
Barrandovy jámy jsou významná paleontologická lokalita. Paleontologickým výzkumem se zde zabývali p edevším J. Barrande, B. Bou ek, F. Prantl, J. Van k, R. Horný a J. K íž. Zprávy o výzkumech jsou publikovány v desítkách paleontologických prací. Lokalita se nachází v nejvyšší ásti lite ského souvrství, v tzv. motolských vrstvách. Jsou to hn davé vápnité tufitické b idlice s vloženými polohami sv tlejších tufit a místy i tenkými o kami a vložkami tmavých vápenc . Význa ný je zde hojný trilobit Aulacopleura konincki. Z dalších druh trilobit se zde vyskytují Odontopleura salma, Odontopleura prevosti prevosti, Leonaspis reomeri, Phacopidella glockeri, Cyphoproetus putzkeri, Lodenicia dentatula aj. Hojní jsou i drobní ramenonožci, stla ené schránky lod nkovitých, stonky (vzácn kalichy) lilijic, mechovky, k emité houby graptoliti, zejména Monograptus flemmingi, Testograptus testis a Cyrtograptus lundgreni. Tyto výše popsané polohy tvo í p echodní facii mezi graptolitovými b idlicemi a vulkanicko-karbonátovými horninami. Tvo í první adu starých sb ratelských jam p i okraji lesa v sz. ásti chrán ného území. Následuje významná tektonická porucha, tzv. tachlovický p esmyk, který zp sobil, že byly na výše popsané vrstvy od jv. nasunuty vrstvy stratigraficky starší. Za tachlovickým zlomem se nachází druhá ada starých sb ratelských jam vytvo ených v tence vrstevnatých vápencích a hn dých vápnitých b idlicích. Vyskytuje se zde v d í ostnitý trilobit Miraspis mira, a to vzácn i v celých exemplá ích. Z dalších trilobit jsou zde nap . Bumastus bouchardi, Cheirurus insignis, Diacalymene diademata, Trochurus speciosus, Dicranopeltis scabra aj. Vyskytují se zde i hojní ramenonožci, nap . Cyrtia exporrecta a další fauna, zejména graptoliti Monograptus flexilis, Monograptus flemmingi i Cyrtograptus rigidus. Zkamen liny dokazují p íslušnost k nižší ásti stupn wenlocku, tedy jde o starší vrstvy než jsou polohy s trilobitem Aulacopleura konincki v první ad starých sb ratelských jam. etné sb ratelské jámy se nacházejí jak na chrán ném území, tak i mimo n j, zkrátka všude tam, kde lze nalézt fosiliferní polohy. Další rozbor problematiky je uveden v pr zkumu N mec (1978), který je p ílohou tohoto plánu.
2.6 Zhodnocení výsledk p edchozí pé e a dosavadních zásah do území a záv ry pro další postup V p edchozím období nedocházelo k systematickým zásah m nebo k pé i o území. Sb ratelské jámy v lese udržují nezasypané a v dobrém stavu díky sb ru zkamen lin samotní sb ratelé a výchozy hornin v zá ezu silnice Lod nice – Bubovice nijak markantn nezar stají. Divoké skládky se na chrán ném území v sou asnosti nevyskytují.
2.7 Stanovení prioritních zájm ochrany území v p ípad jejich možné kolize V sou asnosti v území nedochází k žádným kolizím r zných p edm t zájmu ochrany p írody.
6
3. Plán zásah a opat ení 3.1 Vý et, popis a lokalizace navrhovaných zásah a opat ení v ZCHÚ
Je provedeno p i azení kategorie d ležitosti podle tohoto klí e: I. kategorie – nejvyšší d ležitost. Je nutné navrhované zásahy pravideln provád t a lokalitu udržovat stále v požadovaném stavu. II. kategorie – práce je vhodné provád t v rámci možností. Nejsou-li provád ny pravideln dojde ke znesnadn ní provád ní dalších opat ení v budoucnosti, ale nedojde k znehodnocení chrán ného fenoménu. III. kategorie – není požadován pravidelný management. asto jedná o jednorázové zásahy jejichž oddálení neohrozí hlavní p edm t ochrany. M že se jednat o innost, která zvýší kvalitu území z hlediska estetiky, dostupnosti atd.
3.1.1 Rámcové zásady pé e o území nebo zásady jeho jiného využívání Pé i o p írodní památku Špi atý vrch – Barrandovy jámy lze rozd lit do dvou ástí. První ást jsou vlastní sb ratelské jámy, jejichž existence je udržována sb rem zkamen lin. Pokud tento sb r probíhá v malém rozsahu, pouze za pomoci geologického kladívka, vede to k udržování lokality a nejsou zde t eba žádné zásahy. Je t eba monitorovat zda v jamách nedochází k t žb zkamen lin ve v tším rozsahu. V tom p ípad je t eba tomu zabránit. Druhá ást pé e se týká udržování profil v silni ním zá ezu silnice Lod nice – Bubovice. Zde jsou dv zastavení nau né geologické stezky, .6 Špi atý vrch – diabas a .7 Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Tyto zastávky jsou umíst ny v geologicky nejzajímav jších partiích skalního defilé silni ního zá ezu. V t chto dvou ástech je žádoucí likvidace porostu, která je v ak v tšinou provád na v souvislosti s údržbou silnice a ástí pozemk k silnici t sn p iléhajících.
a) pé e o lesy
Základním dlouhodobým cílem je p echod na výb rné hospoda ení (s individuálním výb rem) a postupná zm na druhové skladby d evin ve sm ru p irozené druhové skladby. Toho by m lo být docíleno postupným odstra ováním nevhodných d evin (BO a BOC). V sou asnosti je vhodné periodu probírek zkrátit až na 5 let, aby zásah nebyl tak intenzivní.
b) pé e o nelesní pozemky Bez návrhu.
c) pé e o živo ichy Bez návrhu.
d) zásady jiných zp sob využívání území Bez návrhu.
3.1.2 Podrobný vý et navrhovaných zásah a inností v území lesy Segment
Popis zásahu
Naléhavost
porostní skupiny v ku nad 100 let
individuální probírka s odstran ním ásti nevhodných d evin
II
Perioda opakování (roky) 5 (-10)
3.2 Zásady hospodá ského nebo jiného využívání ochranného pásma v etn návrhu zásah a p ehledu inností
Vzhledem k tomu, že sb ratelské jámy jsou rozmíst ny až za vlastní hranici CHÚ (viz jáma D na ortofotomap ), je pot eba zvlášt v ochranném pásmu p i severní hranici CHÚ dbát na zamezení všech inností, které by mohly ohrozit existenci jev , které jsou p edm tem ochrany v CHÚ. Zvlášt zde nesmí být provád na žádná výstavba nebo jakékoli zemní práce. B žné lesnické hospoda ení však je možné.
7
3.3 Zam ení a vyzna ení území v terénu
Vyzna ení v terénu je v dobrém stavu, plánována je pouze údržba zna ení. Perspektivn by bylo vhodné v období po zp ístupn ní nové digitální katastrální mapy provést nové zam ení území a jeho vyzna ení v terénu.
3.4 Návrhy pot ebných administrativn -správních opat ení v území Bez návrhu.
3.5 Návrhy na regulaci rekrea ního a sportovního využívání území ve ejností
Není možno souhlasit s dalším rozši ováním rekreace v CHÚ. Majitelé rekrea ních objekt musí být informováni o tom, že se nacházejí na ploše ZCHÚ a že nesmí pod hrozbou sankcí své rekrea ní a pobytové aktivity p enášet na sousední pozemky ve ZCHÚ.
3.6 Návrhy na vzd lávací využití území
P írodní památka je sou ástí geologické nau né stezky (zastávka . 6) vedoucí v eském krasu.
3.7 Návrhy na pr zkum i výzkum území a monitoring
Geologický inventariza ní pr zkum je již staršího data (N mec 1978) a bylo by vhodné shrnout aktuální informace v rámci nového materiálu. P edchozí botanické pr zkumy (Klaudisová 1977 a Fišerová 1987) poskytují podklad pro hodnocení vývoje rostlinného krytu. Vhodné by bylo nyní s delším asovým odstupem zopakovat pr zkum a vyhodnotit prob hlý vývoj. P itom by m ly být fixovány (nap . pomocí p esné GPS) trvalé plochy, které by se staly sou ástí monitoringu. Doporu uje se provést základní inventariza ní pr zkum zam ený na n které vybrané skupiny hmyzu a p ípadn i na makromycety.
3.8 Vztah k jiným plán m pé e
Vychází z plánu pé e o CHKO eský kras (1997–2006) - kolektiv autor , 1996
4. Záv re né údaje 4.1 P edpokládané náklady hrazené orgánem ochrany p írody podle jednotlivých zásah (druh prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (nap . plochy)
Po et opakování
Orienta ní Orienta ní náklady za rok náklady za (K ) období platnosti plánu pé e (K )
Jednorázové a asov omezené zásahy Obnovení pruhového zna ení (kategorie d ležitosti II)
3 000,-
Obnova dvou stávajících a umíst ní dvou nových cedulí „p írodní památka“ (kategorie d ležitosti II)
12 000,-
Likvidace porostu na skalním defilé v místech dvou zastávek nau né geologické stezky (kategorie d ležitosti II)
1 x za 5 let
10 000
20 000,-
Detailní zam ení PP (kategorie d ležitosti III)
40 000.-
C e l k e m (K )
75 000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací
Fišerová D. (1987): Chrán né nalezišt Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Botanická inventarizace (stav ze zá í 1987). – Ms. Chlupá I. a kol. (1992): Paleozoikum Barrandienu (kambrium-devon).-Vydavatelství GÚ, 292 str., Praha. Chlupá I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí.- Academia, 279 str., Praha. Klaudisová A. (1977): CHN Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Botanický pr zkum provedený dne 28. 6. 1977) – Ms.
8
K íž, J., Dufka, P, Jaeger, H., Schönlaub, H.P. (1994):. The Wenlock - Ludlow boundary in the Prague Basin (Bohemia). Jb. Geol. B.-A., 136(4): 809-839. Ložek V., Kubíková J., Špry ar P. et al. (2005): St ední echy. In: Mackov in P., Sedlá ek M. [eds.], Chrán ná území R, svazek XIII. - AOPK R et EkoCentrum Brno, Praha. N mec J. (1978): Chrán né nalezišt Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Inventariza ní pr zkum. – Ms. Úst ední seznam ochrany p írody - Rezerva ní kniha
4.3 Seznam mapových list
a) b) c)
katastrální mapa (Gusterberg) – mapový list V.S. I, 17-9 Státní mapa 1:5000 – mapové listy Beroun 5-5; Beroun 5-6 Základní mapa eské republiky 1:10000 – mapový list (Beroun) 12-41-08
4.4 Seznam používaných zkratek
BB - javor babyka, BK - buk lesní, BR - b íza bradavi natá, BRK - b ek, DBZ - dub zimní, HB - habr, JL - jilm, JS - jasan, JV - javor mlé , LP - lípa srd itá, MK - muk, TS - tis, DBP - dub pý itý
4.5 Plán pé e zpracoval
Ing. Karel Mat jka, CSc. Ing. Karel Mat jka, CSc. – IDS, Na Komo sku 2175/2a, 143 00 Praha 4
9
Textové a tabulkové p ílohy P íloha I
Rámcové sm rnice pé e o les podle HS/SLT
P íloha II
N mec J. (1978): Chrán né nalezišt Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Inventariza ní pr zkum.
Mapové p ílohy Mapa I
Orienta ní mapa území 1:5 000
Mapa Ia
Orienta ní mapa území 1:25 000
Mapa II
Mapa parcelního vymezení
Mapa IIa
Mapa parcelního vymezení dle stavu 1956
Mapa III
Ortofotomapa s vyzna ením polohy významných jam (A-D)
Mapa IV
Lesnická typologická mapa
Mapa V
Lesnická porostní mapa (s aktualizovanými v kovými stupni k roku 2008)
10
