Plán péče o PP Rybníky u Rudolce (návrh na vyhlášení)
na období 2015 - 2024
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje přírodní památka Rybníky u Rudolce
kategorie ochrany: název území: 1.2 Údaje o lokalizaci území
Vysočina Ţďár nad Sázavou Ţďár nad Sázavou Ţďár nad Sázavou Rudolec Rudolec
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 743453 Rudolec Číslo parcely dle KN 303 310 311 331 355 305/3 305/4 307/3 309/1 309/2 329/1 333/6 748/2 Celkem
Druh pozemku dle KN TTP TTP vodní plocha TTP orná půda TTP TTP TTP TTP TTP vodní plocha orná půda ostatní plocha
Způsob využití pozemku dle KN
rybník
rybník ostatní komunikace
Číslo listu vlastnictví
1 179 158 46 75 1 1 1 1 1 158 46 1
Výměra parcely celková dle KN (m2) 4276 13509 36402 12948 12780 21694 19535 27292 1326 2814 46853 9275 1139
Pozn.: výměry částí parcel byly stanoveny z grafického zákresu hranic v GIS.
2
Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 1050 13509 36402 110 3000 5080 890 12570 135 2814 46853 680 870 123963
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené. Katastrální území: 743453 Rudolec Číslo parcely dle KN 357 305/1 305/3 305/4 321/19 353/1 366/2 366/3 366/4 366/5 Celkem
Druh pozemku dle KN
Způsob využití pozemku dle KN
TTP TTP TTP TTP TTP orná půda TTP TTP TTP TTP
Číslo listu vlastnictví
151 1 1 1 57 57 154 14 19 124
Výměra parcely celková dle KN (m2) 1467 641 21694 19535 6368 41141 1031 1444 930 3767
Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 275 641 16614 5775 5370 1045 1031 1444 930 3767 36892
Pozn.: výměry částí parcel byly stanoveny z grafického zákresu OP v GIS. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
OP plocha v ha
lesní pozemky
0
0
vodní plochy
8,32
0
trvalé travní porosty
3,62
3,58
orná půda
0,37
0,11
ostatní zemědělské pozemky
0
0
ostatní plochy
0,09
0
zastavěné plochy a nádvoří
0
0
plocha celkem
12,40
3,69
3
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrţ
8,32
vodní tok
0
neplodná půda ostatní způsoby vyuţití
0 0,09
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
přírodní park Bohdalovsko
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0614052 Rybníky u Rudolce
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany přírodní památky jsou: a) Olšinský a Pařezný rybník s výskytem vzácné vegetace letněných rybníků, litorál vodních ploch a navazující vlhké louky a fragmenty přechodových rašelinišť a rašelinných luk, b) populace význačných druhů rostlin, puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), a ţivočichů, především obojţivelníků, c) typ přírodního stanoviště a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena evropsky významná lokalita CZ0614052 Rybníky u Rudolce a které se vyskytují na území PP 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému
vegetace letněných rybníků (biotop M2.1)
4
podíl plochy v ZCHÚ (%)
20 - 25%
popis ekosystému Biotop se vyskytuje na lokalitě v závislosti na sníţení hladiny Pařezného a Olšinského rybníka v rámci rybářského hospodaření. Častěji byla v uplynulém desetiletí sniţována hladina Pařezného rybníka, v intervalech od 1x za tři roky po kaţdoroční. Plošný rozsah a doba výskytu biotopu závisí i na mnoţství sráţek v daném roce, na území PP se vyskytují druhově bohatá a zachovalá společenstva rostlin tohoto biotopu.
název ekosystému
podíl plochy v ZCHÚ (%)
litorál rybníků
17
rašelinné plochy
12
popis ekosystému Vegetace litorálních pásem rybníků tvořená biotopem M1.7 (vegetace vysokých ostřic) s fragmenty M1.1 (vegetace rákosin stojatých vod) u Olšinského rybníka a přecházející v porosty ruderálního charakteru (X7B) na deponiích rybničních kalů u SV okraje Pařezného rybníka, místy zarůstající náletovými dřevinami. Litorál plošně omezen a druhově ovlivněn intenzivním chovem ryb, eutrofizací území a dřívějšími zásahy. Stanoviště zvláště chráněných druhů obojţivelníků. Fragmenty původně běţných biotopů v okolí rybníků zachované v blízkosti Pařezného rybníka. Zbytek přechodového rašeliniště (R2.3) vykazující malou plochu a vysoký stupeň degradace u SZ břehu rybníka a plocha s výskytem druhů rašelinných luk (R2.2) zarůstající náletovými dřevinami a mokřadními vrbinami pod hrází Pařezného rybníka. Biotop významných druhů rostlin a obojţivelníků.
B. druhy aktuální početnost nebo stupeň název druhu vitalita populace v popis biotopu druhu ohrožení ZCHÚ stabilní a početná populace Obnaţená dna rybníků. (Pařezný rybník 2012: Pro dokončení celého vegetačního puchýřka útlá statisíce aţ milion rostlin, -, C3 cyklu rostliny je potřebná doba o (Coleanthus subtilis) Olšinský rybník poslední délce alespoň 2 měsíců. data k r. 2002) Rozmnoţovacím biotopem druhu jsou mělké příbřeţní zóny rybníků s bohatou makrofytní vegetací nebo tůně či menší nádrţe splňující Dlouhodobě velmi nízký obdobné podmínky (vhodná stav v rámci celé EVL. hloubka, dostatek mělčin do 40 cm, kuňka obecná 2013 zaznamenán 1 ex. SO, EN pozvolné břehy, makrofyta), (Bombina bombina) v zemní pasti cca 150 m od nezbytná je i dostatečná potravní hranice PP nabídka (vysoké zastoupení velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, hlavní sloţkou potravy jsou komáří a pakomáří larvy).
5
Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis)
Jednotlivé exempláře. 2013 pozorován 1 ex. mimo PP na území EVL, 2006 a 2008 několik jedinců na Pařezném rybníce
SO, NT
rosnička zelená (Hyla arborea)
Dlouhodobě kontinuální, desítky ex.
SO, NT
Poměrně ekologicky adaptabilní druh, nenáročný na kvalitu vody (snáší organické znečištění i zasolení). K rozmnoţování preferuje mělké periodické kaluţe a tůně s (převáţně) holou půdou, druhotně v rybnících, poţárních nádrţích, koupalištích apod. Druh zjištěn (včetně rozmnoţování) v příbřeţních mělčinách, často v přítokových částech obou rybníků. Ekologické nároky druhu viz kap. 2.1
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště
podíl plochy v ZCHÚ (%)
3130 Oligotrofní aţ mezotrofní stojaté vody níţinného aţ subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea (M2.1 Vegetace letněných rybníků)
20 - 25%
popis biotopu typu přírodního stanoviště Biotop se vyskytuje v rámci PP v závislosti na sníţení hladiny Pařezného a Olšinského rybníka. Častěji bývá v rámci rybářského obhospodařování sniţována hladina Pařezného rybníka. Plošný rozsah a doba výskytu biotopu závisí i na mnoţství sráţek v daném roce, na území PP se vyskytují druhově bohatá a zachovalá společenstva rostlin tohoto biotopu.
B. evropsky významné druhy a ptáci aktuální početnost nebo stupeň název druhu vitalita populace v popis biotopu druhu ohrožení ZCHÚ stabilní a početná populace Obnaţená dna rybníků. (Pařezný rybník 2012: puchýřka útlá statisíce aţ milion rostlin, -, C3 (Coleanthus subtilis) Olšinský rybník poslední data k r. 2002)
6
kuňka obecná (Bombina bombina)
Dlouhodobě velmi nízký stav v rámci celé EVL, nejen PP. 2013 zaznamenán 1 ex. v zemní pasti cca 150 m od hranice PP
SO, EN
Rozmnoţovacím biotopem druhu jsou mělké příbřeţní zóny rybníků s bohatou makrofytní vegetací nebo tůně či menší nádrţe splňující obdobné podmínky (vhodná hloubka, dostatek mělčin do 40 cm, pozvolné břehy, makrofyta), nezbytná je i dostatečná potravní nabídka (vysoké zastoupení velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, hlavní sloţkou potravv jsou komáří a pakomáří larvy).
1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany PP je zachování a zlepšování podmínek pro výskyt předmětů ochrany omezením či pozastavením vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Jedná se o dva rybníky v mělké rybniční pánvi v pramenné oblasti Bohdalovského potoka a jeho přítoků v nadmořské výšce okolo 580 m. Součástí PP je Olšinský rybník včetně příbřeţní části a rybník Pařezný s břehovými porosty a zarůstající rašelinnou loukou pod hrází. Oba rybníky jsou průtočné a jsou součástí menší rybniční soustavy. Při okraji rybníků jsou vyvinuty úzké litorály s mokřadní vegetací s fragmenty rákosin a místy s porosty mokřadních vrbin a náletů dřevin, u Pařezného rybníka s plochami zarůstajících rašelinných luk. V okolí navazuje na rybníky intenzivně zemědělsky obhospodařovaná půda (intenzivně kosené meliorované louky, orná půda), doplněná menšími lesíky s převahou jehličnatých. Oba rybníky jsou vyuţívány k poměrně intenzivní hospodářské produkci ryb (kapra) a jejich litorály (rákos a navazující břehová vegetace) jsou plošně výrazně redukovány. Celé širší území je silně ovlivněno činností člověka. Území leţí v kvadrantu 6561a, nachází se v přírodním parku Bohdalovsko. Klima Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT3. Tato oblast je charakterizována krátkým, mírným aţ mírně chladným a poměrně suchým létem (sráţkový úhrn za celé vegetační období 350 – 450 mm), normálním aţ dlouhým, mírným přechodným obdobím a normální co do trvání, mírnou aţ mírně chladnou a suchou zimou (sráţkový úhrn 250 – 300 mm) s poměrně krátkou dobou sněhové pokrývky (60 - 100 dní). Geomorfologie Předmětná EVL leţí podsoustavě Českomoravská vrchovina, celku Křiţanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina, okrsku Arnolecké hory. Geologie a pedologie Geologické podloţí je monotónní, tvořené pararulami, které jsou v místě vodních toků překryté smíšenými deluviofluviálními hlinitopísčitými sedimenty kvartérního stáří.
7
Na plochách rybníků je podloţí překryto fluviálními nivními sedimenty vodních nádrţí (ČGS 2004). Půdy jsou tvořeny gleji v těsné blízkosti rybníků a pseudogleji dále od vodních ploch. Hydrologie Lokalita EVL je odvodňována Bohdalovským potokem, který představuje pravobřeţní přítok řeky Oslavy. Fytogeografie EVL se nalézá ve fytogeografickém okrese (fytochorionu) 67 Českomoravská vrchovina Potencionálně přirozená vegetace Potenciálně přirozenou vegetaci území by tvořily podle Neuhäuslové (Neuhäuslová 1998) acidofilní bikové bučiny (as. Luzulo-Fagetum). Aktuální vegetace Území PP Rybníky u Rudolce a jejího bezprostředního okolí představuje typickou ukázku mokřadních společenstev vázaných na mělké pramenné mísy se soustavou rybníků silně poznamenanou negativními hospodářskými zásahy v minulosti. Původní bohatá mozaika vodní, mokřadní, rašeliništní a luční vegetace je vzhledem k rozsáhlým melioračním zásahům, intenzivnímu rybochovu a vyhrnování rybníků omezena na maloplošně zachovalé porosty vysokých ostřic a rákosin a zbytky vlhkých pcháčových aţ rašelinných luk, olšin a vrbin. Ojedinělý je i výskyt vegetace vodních makrofyt. Plošně převládají zkulturněné luční porosty a lesní monokultury jehličnatých dřevin. Území je cenné výskytem bohaté vegetace obnaţených rybničních den, Lokalita je významná výskytem bohaté vegetace obnaţených rybničních den se zastoupením významných druhů puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), úpor peprný (Elatine hydropiper), úpor trojmuţný (Elatine triandra), kuřinka ostnosemenná (Spergularia echinosperma), blatěnka vodní (Limosella aquatica), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), bahnička jehlovitá (E. acicularis). Na vodní plochy navazují plošně i druhově degradované litorály se zastoupením biotopů M1.7 (vegetace vysokých ostřic) a M1.1 (rákosiny stojatých vod) u Olšinského rybníka a X7B (ruderální vegetace) u Pařezného rybníka na starých deponiích rybničních kalů. Plochy místy s nálety dřevin. Část ploch M1.7 byla pravděpodobně původně tvořena přechodovými rašeliništi (R2.3) a rašelinnými loukami (R2.2). Jejich zbytky se zachovaly u Pařezného rybníka – fragment degradovaného biotopu přechodového rašeliniště s jen ostrůvkovitě vyvinutým mechovým patrem a dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa) u SZ okraje, mezi rybníkem a lesem. Z botanického pohledu nejcennější část PP představuje plocha pod hrází Pařezného rybníka tvořená zbytky rašelinných luk (R2.2) a nálety dřevin. Byl zde zaznamenán bohatý výskyt vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a místy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), starčku potočního (Tephroseris crispa, C4a), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica, C4a), tolije bahenní (Parnassia palustris) aj. Při vhodné péči má tato plocha velký potenciál. Kvalita a rozsah litorálů jsou kromě vysoké obsádky ryb a chovu polodivokých kachen ovlivněny i melioracemi a ponecháváním vyhrnutých kalů ze dna rybníků na jejich okrajích v minulosti a celkovou eutrofizací, popř. intenzivním zemědělským obhospodařováním území. U Z břehu Olšinského rybníka a S břehu rybníka Pařezného navazují na porosty vysokých ostřic (M1.7) plochy vlhkých pcháčových luk (T1.5), které úzkými pásy zasahují na území PP. Společenstva jsou ovlivněna odvodněním území, popř. intenzivním kosením a vyuţíváním přilehlých pozemků (kulturní louky, přeorané, doseté, popř. s výsevem jetelotravních směsí). Kulturní louky v úzkých segmentech u hranic na několika místech také zasahují na území PP.
8
Z invazních a expanzivních druhů rostlin je třeba věnovat pozornost zejména netýkavce ţláznaté (Impatiens glandulifera), která se šíří především podél hráze Pařezného rybníka a v přilehlých porostech dřevin. Aktuální stav fauny Území EVL Rybníky u Rudolce vykazuje průměrnou aţ mírně podprůměrnou druhovou diverzitu vodních a mokřadních bezobratlých. Mezi vodními brouky a váţkami bylo zaznamenáno pouze po jednom druhu červeného seznamu, z vodních měkkýšů byly zjištěny jen běţné druhy, přesto některé ve velmi početných populacích. Průměrná aţ mírně podprůměrná je i druhová skladba obratlovců. Poměrně chudá je zejména diverzita vodního a mokřadního ptactva, pro větší část všech ptačích druhů je území především potravním biotopem. Poněkud bohatší je druhové zastoupení vyskytujících se obojţivelníků, většina druhů se zde však vyskytuje jen v poměrně malé početnosti s ohledem na rozlohu vodních ploch v PP a blízkém okolí. Mezi příčiny tohoto stavu, kromě poměrně vysoké nadmořské výšky, patří zejména intenzivní chov ryb a polodivokých kachen, které jsou potravními konkurenty mnohých druhů ţivočichů nebo se jimi přímo ţiví a zároveň zapříčiňují i malý plošný rozsah litorálních porostů a tedy malou nabídku rozmnoţovacích biotopů mnoha druhů obratlovců i bezobratlých. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A. rostliny název druhu prstnatec májový (Dactylorhiza majalis subsp. majalis)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jednotlivé exempláře
2002: ojediněle u Olšinského rybníka, recentně zde vachta trojlistá nepotvrzeno, výskyt (Menyanthes trifoliata) jednotlivých jedinců nelze vyloučit. 2013: bohatý výskyt u Pařezného rybníka tolije bahenní místy u Pařezného (Parnassia palustris) rybníka
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohroţený
ohroţený
ohroţený
popis biotopu druhu, další poznámky na hranici PP u S břehu Pařezného rybníka a v zarůstající ploše pod hrází tohoto rybníka 2002: litorál u Z břehu Olšinského rybníka, 2013: zarůstající rašelinná plocha pod hrází Pařezného rybníka
v zarůstající rašelinné ploše pod hrází Pařezného rybníka
B. živočichové název druhu
mravenec rašelinný (Formica picea)
9
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
nalezeno jedno hnízdo
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
ohroţený
popis biotopu druhu, další poznámky Hnízdo nalezeno na fragmentech rašelinných luk na břehu Pařezného rybníka, nejvýznamnější nález čeledi na této lokalitě. V Evropě vzácný mravenec osidlující téměř výhradně nelesní rašeliniště a slatiniště.
název druhu mravenec otročící (Formica fusca) Mravenec Lémanův (Formica lemani) mravenec loupeţivý (Formica sanguinea) mravenec lesní (Formica rufa) Pačmelák ladní (Bombus campestris) čmelák skalní (Bombus lapidarius) čmelák zemní (Bombus terrestris)
10
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
hojně
ohroţený
odchyceno větší mnoţství dělnic
ohroţený
hojně
ohroţený
rozptýleně
ohroţený
nepříliš hojně, nalézány jednotlivé dělnice nepříliš hojně, nalézány jednotlivé dělnice nepříliš hojně, nalézány jednotlivé dělnice
popis biotopu druhu, další poznámky kulturní louky, kulturní les a lesní okraje kulturní les a lesní okraje kulturní les a lesní okraje kulturní les a lesní okraje kulturní louky
ohroţený kulturní louky ohroţený kulturní louky ohroţený
střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri scheidleri)
hojný
ohroţený
čáp černý (Ciconia nigra)
nepravidelně vyuţívá území k získávání potravy, max. pozorovány 2 ex. u Olšinského rybníka
silně ohroţený
chřástal vodní (Rallus aquaticus)
blíţe nespecifikovaný výskyt na Olšinském i Pařezném rybníce v r. 2005 - 2006, v r. 2013 nezaznamenán
silně ohroţený
krahujec obecný (Accipiter nissus)
1 ex.
silně ohroţený
ledňáček říční (Alcedo athis)
1 ex. v mimohnízdní době
silně ohroţený
moták pilich (Circus cyaneus)
pozorovány 2 ex. v mimohnízdní době
silně ohroţený
Druh obývající pole, travní porosty i světlé lesy od níţin do pahorkatin. Nacházen pravidelně ve všech suchozemských částech lokality. Hnízdí uvnitř lesních porostů, hnízdo na bočních větvích velmi vzrostlých stromů. Potravu tvoří zejména drobné ryby, dále ţáby, plazi, větší vodní hmyz, popř. i drobní savci. Hnízdními biotopy jsou u nás zejména litorální porosty tvořené rákosem, na území PP a celé EVL vyskytující se omezeně. Na území příleţitostně zaletuje za potravou. Náhodné pozorování, hnízdní i potravní moţnosti pro druh jsou na území PP minimální. V rámci republiky patrné sniţování početnosti hnízdících párů. Lokalita je součástí potravního biotopu (potravu tvoří zejm. drobní zemní savci) a zimoviště druhu, hnízdění lze vyloučit.
název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
blíţe nespecifikovaná pozorování u Olšinského a Pařezného rybníka v letech 2005 - 2006
ohroţený
čáp bílý (Ciconia ciconia)
pravidelně zaletuje za potravou min. 1 ex.
ohroţený
kopřivka obecná (Anas strepera)
6 - 10 hnízdních párů dohromady na obou rybnících, početnější na Olšinském rybníce
ohroţený
koroptev polní (Perdix perdix)
zaznamenán 1 hnízdní pár v těsné blízkosti PP, nelze vyloučit, ţe skutečná hnízdní populace je o něco větší
ohroţený
moták pochop (Circus aeruginosus)
po 1 hnízdním páru na Olšinském a Pařezném rybníku
ohroţený
blíţe nespecifikovaný výskyt na obou rybnících v letech 2005 - 2006
ohroţený
2 hnízdní páry dohromady na Olšinském rybníku, jednotlivé ex. nepravidelně na obou rybnících
ohroţený
cca do 5 ex.
ohroţený
cca do 10 ex.
ohroţený
potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
potápka roháč (Podiceps cristatus) rorýs obecný (Apus apus) vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
11
popis biotopu druhu, další poznámky V současné době na lokalitě z důvodu intenzivní seče travních porostů nedostatek vhodných hnízdních a potravních biotopů, které tvoří otevřené plochy s nepříliš bohatou vysokobylinnou vegetací. Pravidelně hnízdí v intravilánu obce Rudolec, lokalita je součástí potravního biotopu, potravu tvoří drobní obratlovci, ţíţaly či větší hmyz. Hnízdním biotopem jsou mělké vodní plochy s volnou vodní hladinou, pozvolnými břehy a ostrůvky s nízkou hustou vegetací. Hnízdním i potravním biotopem je zemědělská krajina s nízkostébelnou vegetací (travnaté okraje polí, meze, okraje cest, polní remízky, louky apod.) a s dostatečně pestrou nabídkou potravy (semena plevelů, v době vyvádění kuřat i hmyz) a úkrytů. Stabilní a kontinuální hnízdní výskyt. Hnízdním biotopem jsou nejčastěji litorály stojatých vod s vegetací, potravu (drobní ptáci a savci) loví na loukách a polích v okolí. V současné době v území omezená nabídka hnízdních biotopů (mělké vody s porosty rákosu či jiné litorální vegetace) i nabídka potravní, zejména pro mláďata (larvy hmyzu, drobní korýši, vodní ploštice, pulci rosničky obecné), z důvodu vysoké rybí obsádky. Hnízdní biotop představují větší vodní plochy s litorálními porosty a vyšší průhledností vody. Potravu loví převáţně pod vodou, tvoří ji hlavně drobné rybky a bezobratlí. Druh s ubývající početností. zálety za potravou, hnízdí synantropně zalétá za potravou, hnízdí synantropně
název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
odhad do 10 ex., pozorování 2 pulci v mělčinách u SZ okraje Pařezného rybníka
silně ohroţený
čolek obecný (Lissotriton vulgaris)
odhad populace – desítky ex., na území PP pozorována jen 1 larva v Pařezném rybníce, předpokládá se výskyt i v Olšinském r.
silně ohroţený
kuňka obecná (Bombina bombina)
dlouhodobě velmi nízký stav v rámci celé EVL. 2013 zaznamenán 1 ex. v zemní pasti cca 150 m od hranice PP
silně ohroţený
pozorování několika ex. v Pařezném rybníku v letech 2006 a 2008 ex., 1 ex. ropucha zelená zaznamenán v roce (Pseudepidalea viridis) 2013 v blízkosti PP, lze předpokládat malou rozmnoţující se populaci
silně ohroţený
12
popis biotopu druhu, další poznámky Většinu ţivota tráví mimo vodní prostředí, vyţaduje dostatečně hluboké a lehké půdy, do kterých se často zahrabává. Pro rozmnoţování preferuje velké nezastíněné vodní plochy a tůně s vegetací a hloubkou i přes 1 m. Druh se rozmnoţuje cca od dubna do června, nejvíce v tůních, kaluţích, menších rybnících či mělkých příbřeţních zónách větších vodních ploch, se zastoupením makrofytní vegetace, bez výskytu ryb a s dostatkem větších druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, kteří mu slouţí za potravu. Vajíčka přichycuje obvykle k vodním rostlinám, larvy metamorfují cca v červenci aţ září. Zimují obvykle na souši v zemi, pod velkými kameny, v tlejících pařezech, pod kořeny stromů apod. cca od října do března. Rozmnoţovacím biotopem druhu jsou mělké příbřeţní zóny rybníků s bohatou makrofytní vegetací nebo tůně či menší nádrţe splňující obdobné podmínky (vhodná hloubka, dostatek mělčin do 40 cm, pozvolné břehy, makrofyta), nezbytná je i dostatečná potravní nabídka (vysoké zastoupení velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, hlavní sloţkou potravy jsou komáří a pakomáří larvy). Těţiště výskytu cca do 500 m n. m. Rozmnoţuje se převáţně v mělkých, prohřátých, osluněných tůních či kaluţích (i periodických), druhotně i v rybnících a nádrţích.
rosnička zelená (Hyla arborea)
odhad populace – desítky ex., rozmnoţuje se na lokalitě
silně ohroţený
skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae)
odhad populace stovky ex., pozorovány desítky aţ stovky jedinců a stovky pulců
silně ohroţený
ropucha obecná (Bufo bufo)
stabilní výskyt desítek ex., na lokalitě se rozmnoţuje
ohroţený
ještěrka ţivorodá (Zootoca vivipara)
stabilní populace
silně ohroţený
slepýš křehký (Anguis fragilis)
pozorován 1 ex.
silně ohroţený
Poměrně adaptabilní druh, k rozmnoţování vyuţívá vodních ploch od drobných periodických louţí aţ po příbřeţní mělčiny velkých rybníků. Osidluje i holé vodní plochy bez vegetace. Podmínkou je přítomnost dobře osluněných mělčin (silně zarůstající a zastíněné lokality opouští). Většina ţivotního cyklu se odehrává mimo vodní prostředí, zejména juvenilní a subadultní jedinci vyţadují biotopy s dostatkem slunečního svitu, s vysokou vlhkostí a s přítomností vhodné vegetace ke slunění. Špatně snáší organické i jiné znečištění vody (např. splachy z polí, přehnojování rybníků apod.). Úzká vazba na mokřadní a vodní prostředí, ve vodě tráví většinu roku, zimuje ale na souši. Pulci pozorováni zejména v Olšinském rybníce, dospělci v obou rybnících i v přilehlém okolí. Velmi adaptabilní široce rozšířený druh. Těţiště výskytu na travních porostech v PP a přilehlém okolí (louky, přechod do lesa). Těţiště výskytu bude v okrajových částech PP v přechodu do lesa.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území PP je součástí EVL Rybníky u Rudolce, zahrnující ještě Dolní Křivý rybník, travnaté plochy mezi rybníky s odvodňovacím kanálem a část litorálu Vazebného rybníka. EVL byla zařazena do národního seznamu nařízením vlády 132/2005 Sb. s účinností od 22. 12. 2004. Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/25/ES, oznámeno pod č. K(2007)5403) byla EVL zařazena do evropského seznamu. Většina pozemků je rybářsky nebo běţně zemědělsky obhospodařována. Pod hrází Pařezného rybníka je vytvořena umělá tůň, východní část plochy byla v uplynulých letech pravidelně ručně kosena (+ na další části v r. 2008 odstraněn nálet), financováno z PPK.
13
b) zemědělské hospodaření Zastoupení lesů a zemědělské půdy je na lokalitě dlouhodobě téměř shodné stejně jako parcelní vymezení. V první polovině 19. století (císařský otisk stabilního katastru) bylo v území v porovnání s dneškem minimální zastoupení orné půdy, téměř veškeré plochy v okolí rybníků zaujímaly zamokřené louky a pastviny. V 2. polovině 20. století byly zmeliorovány podmáčené pozemky a zatrubněny přítoky do obou rybníků. Na území PP se kromě vodních ploch nachází trvalé travní porosty v okolí Pařezného rybníka, z velké části dlouhodobě neobhospodařované, tvořící jeho litorál nebo představující zrašelinělé louky zarůstající náletovými dřevinami, jen úzké pásy podél hranic PP jsou tvořeny okrajovými částmi kaţdoročně opakovaně strojově kosených luk. Do hraniční části PP u Olšinského rybníka maloplošně zasahuje orná půda, jedná se však o neobdělávaný okraj pole přecházející do litorálu rybníka. Ochranné pásmo je pak tvořeno různě vlhkými intenzivně (Pařezný rybník) nebo občas (Olšinský rybník) kosenými travními porosty. Zemědělské pozemky na území PP jsou obhospodařovány firmou AGRAS Bohdalov, a. s. c) rybníkářství Oba rybníky jsou zobrazeny jiţ na mapě I. vojenského mapování z poloviny 18. století. Volná hladina Pařezného rybníka byla v minulosti pravděpodobně o něco menší neţ je tomu dnes, jak naznačuje i do současnosti zachované parcelní vymezení. Kolem poloviny 20. století byl Olšinský rybník dlouhodobě vypuštěn, nejspíš v souvislosti s melioracemi v území. Okolí rybníků v území nese stopy po vyhrnování, kdy sediment byl ponechán v okrajových částech rybníků, coţ ve spojení s dalšími zásahy negativně poznamenalo vývoj litorálů i navazujících mokřadních a rašelinných biotopů. V současné době hospodaří na rybnících společnost Rybářství Růţička, spol. s r. o. V rybnících je ve vysokých obsádkách chován kapr (v Pařezném r. nasazován v minulých letech plůdek, v Olšinském zpravidla jednoleté ryby) a doplňkově síh (maréna, peleď), v r. 2013 byl nasazen do obou rybníků i rychlený plůdek štiky, do Pařezného rybníka místo plůdku kapra dvouleté ryby ve vysokém počtu. Výlov se provádí kaţdý rok zpravidla na jaře. Není prováděno hnojení anorganickými hnojivy ani vápnění, mezi lety 2007 a 2013 nebyly rybníky letněny ani odbahňovány. Z poskytnutých údajů vyplývá, ţe u Pařezného rybníka byla od r. 2005 sníţena hladina tak, aby byl umoţněn rozvoj vegetace letněných rybníků jedenkrát za 1 aţ 3 roky s tím, ţe v některých letech došlo k brzkému zaplavení porostů s puchýřkou útlou. Pro většinu druhů obojţivelníků je problematická vysoká rybí obsádka, jejím vlivem (a dalšími) redukovaný litorál a potenciálně i kolísání vodní hladiny. d) myslivost Území je součástí honitby Chroustov Rudolec (CZ 6115110006) o výměře 1 342 ha. V území dochází k vysazování polodivokých kachen na vodní plochy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy -
14
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrţe) Katastrální plocha Vyuţitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě rybí obsádka v uplynulých letech
Vlastník rybníka Uţivatel rybníka Průtočnost – doba zdrţení Název rybníka (nádrţe) Katastrální plocha Vyuţitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě rybí obsádka v uplynulých letech
Vlastník rybníka Uţivatel rybníka Průtočnost – doba zdrţení
Pařezný rybník 3,64 ha (skutečná plocha rybníka včetně volné hladiny zaujímá i sousední parcely vedené jako TTP, s nimi je celková výměra cca 5 ha) 4,31 ha (měřeno dle leteckého snímku v GIS) 0,9 ha není známa není známa horní dle informací hospodařícího subjektu nasazeno: 2013: K2 6000 ks (3000 kg), Pe0 50 000 ks, Šr 1000 ks 2012: K0 500 000 ks, 2011: K0 300 000 ks, 2010: K0 350 000 ks, 2009: K0 1 000 000 ks, 2008: K0 300 000 ks, 2007: K0 300 000 ks Ing. Vlasta Šotolová Rybářství Růţička, spol. s r. o. průtočný, doba zdrţení není známa Olšinský rybník 4,69 ha 3,84 ha (měřeno dle leteckého snímku v GIS) 0,85 ha (další plochy litorálu zasahují na sousední parcely) není známa není známa spodní dle informací hospodařícího subjektu nasazeno: 2013: K1 10 000 ks, 250 kg, Pe0 50 000 ks, Šr 1000 ks 2012: K1 10 000 ks, 200 kg, Šr 1000 ks, 2011: K1 5 000 ks, 100 kg, Ma 20 000 ks, Pe0 50 000 ks 2010: K2 3 000 ks, 1000 kg, Pe0 50 000 ks, 2009: K1 7 000 ks, 100 kg, Pe0 100 000 ks, 2008: K1 12 000 ks, 220 kg, Pe0 50 000 ks, 2007: K1 7 000 ks, 70 kg, Pe0 100 000 ks Ing. Vlasta Šotolová Rybářství Růţička, spol. s r. o. průtočný, doba zdrţení není známa
Pozn.: K0 KAPR váčkový plůdek, K1 KAPR stáří 1 rok, K2 KAPR stáří 2 roky, Pe0, Ma0 SÍH SEVERNÍ PELEĎ, MARENA váčkový plůdek, Šr ŠTIKA rychlený plůdek stáří ¼ roku
15
Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od – do) Charakter toku Správce toku
Bohdalovský potok 4-16-02-010, ID 41768000 nezjištěno kaprové vody Povodí Moravy, s. p.
Dílčí plocha 1: Dílčí plocha zaujímá prostor volné hladiny Pařezného a Olšinského rybníka, opatření pro tuto dílčí plochu se budou samozřejmě dotýkat i dílčí plochy 2, která se s ní prolíná a ve skutečnosti tvoří jeden celek. Dílčí plocha 2: Litorály obou rybníků. Různě široké pásy, zachovalejší a ve větším rozsahu u Olšinského rybníka, u Pařezného rybníka zčásti tvořené ruderalizovanými porosty s dominující chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) na deponiích rybničních kalů. U Olšinského rybníka jsou do této plochy zahrnuty i malé úseky neosetých okrajů polí navazujících na litorál při S hranicích PP. Příloha: tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 3: Dílčí plochu tvoří segmenty travních porostů navazujících v úzkých pásech při hranici PP na litorály, v případě Olšinského rybníka se jedná o okraj kulturní louky u J hranice PP, u Olšinského rybníka o fragment vlhké pcháčové louky (T1.5) na okraji kulturní louky u S břehu. Dílčí plocha 4: Tato plocha zahrnuje rašelinné plochy na lokalitě v okolí Pařezného rybníka, jednak zbytek přechodového rašeliniště u SZ břehu, jednak zarůstající rašelinnou louku pod hrází rybníka, z části kosenou v rámci PPK, s vytvořenou tůní. Dílčí plocha 5: Dílčí plochu tvoří hráz Pařezného rybníka s šířící se netýkavkou ţláznatou (Impatiens glandulifera). Ta se místy vyskytuje i na přilehlých pozemcích, opatření navrhovaná pro tuto plochu je proto vhodné aplikovat i zde. Příloha: tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
16
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vytvoření umělé tůně je pozitivní, pro dostatečnou funkčnost by mělo tůní být více a měly by být vytvořeny i v dalších částech PP, popř. ochranného pásma. V kosení pozemku pod hrází Pařezného rybníka je ţádoucí pokračovat a rozšířit i na další části této plochy (viz dále). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou je vytvořit, udrţet a zlepšovat podmínky pro výskyt předmětů ochrany na lokalitě, zároveň je však ţádoucí celkově zlepšovat kvalitu prostředí PP a zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu území.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Pro zachování společenstev vegetace obnaţených rybničních den na současné úrovni je nutné zabezpečit sníţení hladiny alespoň na dva měsíce v období duben aţ červenec tak, aby bez vody byl pás minimálně o šířce 25 aţ 30 m po obvodu rybníka v intervalu minimálně 1x za 3 aţ 5 let. Z hlediska výskytu obojţivelníků je vhodné, aby jednotlivé rybníky nebyly bez vody zároveň, hladina by měla být sníţená jiţ brzy na jaře před nakladením snůšek, aby se zamezilo jejich zničení. V době platnosti plánu péče rybníky neodbahňovat. Rybí obsádku je ţádoucí sníţit alespoň v některých letech (např. 1x za 2 - 3 roky), podmínky pro výskyt obojţivelníků vylepšit pomocí opatření navrţených pro plochy litorálu – viz následující text. Je nutné dbát na to, aby při nasazování dravých druhů ryb (např. štika) byly nasazeny i bíloţavé ryby o velikosti takové, aby slouţily štikám za potravu, příp. větší kusy na výtěr. Litorální porosty lze ponechat bez zásahu, nemělo by především docházet k jejich pravidelnému kosení v rámci hospodaření na přilehlých pozemcích ani k rozorávání okrajů pole, které jsou součástí PP u S břehu Olšinského rybníka. Výjimku tvoří ruderální porosty u S břehu Pařezného rybníka s dominantní chrasticí rákosovitou, tu je ţádoucí kosením omezit a podpořit růst ostatních druhů. Je nezbytné udrţovat litorály minimálně na současné rozloze a omezit jejich vyuţívání rybami, toho lze docílit sníţením rybí obsádky. Je nutné zlepšit podmínky pro výskyt obojţivelníků a rozšířit stanovištní nabídku budováním dalších umělých tůní v různých zamokřených částech lokality, nejlépe včetně ochranného pásma. Optimální je budovat různě dimenzované tůně tak, aby poskytly vhodné podmínky pro co nejširší spektrum obojţivelníků. Rozvoj litorálních porostů lze podpořit i zamezením přístupu ryb alespoň do vybraných mělkých částí na přechodu volné hladiny a litorálu jejich přehrazením (pletivem, prkny, velmi mělce přeplavovaným valem) – vhodná místa např. u SZ okraje Pařezného rybníka, v SV nebo SZ cípu Olšinského rybníka. Je nutné zamezit vysazování polodivokých kachen na vodní plochy v PP a omezit jejich vysazování v blízkém okolí PP.
17
b) péče o nelesní pozemky Přilehlé travnaté plochy u hranic PP je vhodné udrţovat méně častou sečí a stejnou péči je vhodné aplikovat i na pokračující plochy obdobného charakteru v ochranném pásmu PP. Neměly by být koseny velké celky travních porostů naráz, část plochy by měla zůstat vţdy nepokosena, kosit na vyšší výšku (alespoň 10 - 15 cm), nekosit za mokra. Je nepřípustné přeorávání travnatých ploch, dále mulčování, hnojení a vápnění. Drobné kaluţe a periodické tůňky v terénních depresích jsou také místem výskytu některých druhů obojţivelníků a je ţádoucí jejich vznik podporovat. V rašelinných plochách budou proředěny náletové dřeviny (zejména pod hrází rybníka), aby došlo k prosvětlení a vytvoření větších otevřených ploch. Část dřevní hmoty bude vţdy v hromadách ponechána na okraji ploch jako úkryt a zimoviště pro různé druhy obojţivelníků a plazů. Bylinné porosty následně budou koseny ruční mechanizací (křovinořez) 1x za 2 aţ 3 roky s odklizením biomasy, popř. s ponecháním její malé části obdobně jako u dřevní hmoty (i na společné hromadě). U plochy s metlicí trsnatou u SZ břehu Pařezného rybníka bude zpočátku potřeba častější seč k potlačení tohoto druhu a podpoře druhů ţádoucích. Na hrázi a všech okolních pozemcích s jejím výskytem bude redukována netýkavka ţláznatá sečí na místech se souvislými porosty nebo vytrháváním v době počátku kvetení. c) péče o rostliny Péče o rostliny bude realizována prostřednictvím péče o jejich biotopy. d) péče o živočichy Péče o ţivočichy bude realizována především prostřednictvím péče o jejich biotopy. Pro podporu nabídky stanovišť musí být sníţeny obsádky v rybnících alespoň v některých letech, budou budovány umělé tůně v litorálu rybníků či na dalších vhodných plochách v PP, popř. v jejím ochranném pásmu, příp. lze upravit některé mělké části rybníků a litorálu tak, aby do nich nemohly vnikat ryby. Budou rozšiřovány moţnosti zimovišť a úkrytů ponecháváním pařezů, tlejícího dřeva či dalšího organického materiálu, skupin kamenů apod. ve vhodných částech PP a jejího ochranného pásma. Na území PP není vhodné umisťovat myslivecká zařízení. Na vodní plochy nevypouštět polodivoké kachny. g) zásady jiných způsobů využívání území Jiné vyuţívání území se nepředpokládá. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území b) rybníky (nádrže) Dílčí plocha 1: Podle současného způsobu hospodaření bude zajištěno obnaţení části rybničního dna alespoň o šířce pásu po obvodu rybníka minimálně 25 - 30 m po dobu nejméně 2 měsíců (v období duben - červenec) alespoň jedenkrát za 3 aţ 5 let. Je vhodné sníţit mnoţství nasazovaných ryb alespoň v některých letech – min. 1x za 2 - 3 roky.
18
V době, kdy bude sníţená hladina rybníků, je moţné provést přepaţení dopředu vytipované mělké části rybníka a litorálu tak, aby se do ní nemohly dostat ryby. Oddělení je nejjednodušší provést pomocí jemného pletiva popř. prken. Oddělená část by měla mít průměrnou hloubku do 0,5 m. Dílčí plocha 2: Optimálně v podzimním termínu (konec srpna aţ polovina října) je vhodné budovat na vybraných místech v litorálu nebo na jiných plochách s vyšším podmáčením umělé tůně. Vhodná místa jsou např. u SZ a Z okraje Olšinského rybníka, u S břehu Pařezného rybníka. Vykopanou zeminu je moţné rozhrnout do nízkého valu přecházejícího do ztracena kolem budované nádrţe. Obecně je vhodné, aby se na lokalitě vyskytoval menší počet větších tůní s členitějším dnem a větší maximální hloubkou (aţ kolem 1,5 m) a větší počet různých spíše menších, plošších a celkově mělčích tůní s maximální hloubkou do cca 0,75 m nebo i 0,5 m. Sklon břehů větších tůní bude 1 : 2 aţ 1 : 5, resp. 1 : 10 v mělké části (zabírající min. ½ plochy tůně, hloubka do 40 cm), sklony břehů menších tůní 1: 5 – 1 : 10 a 1: 8 – 1 : 15 v mělkých částech (z nichţ některé mohou mít hloubku i jen 10 – 20 cm). Příkřejší břehy mohou být situovány směrem do rybníka. Lepší neţ jednotlivé tůně izolované a daleko od sebe je budování skupin více různě velkých tůní. Je vhodné, aby většina tůní byla plně osluněna, některé mohou být mírně přistíněné. Během monitoringu lokality bude sledován i stav tůní, míra zazemňování, popř. zarůstání litorální vegetací (zejména orobincem). Je pravděpodobné, ţe zejména mělčí plošší tůně budou „stárnout“ rychleji a ještě v době platnosti plánu péče budou potřebovat zásah, který obnoví jejich funkčnost. Plochu s dominantním porostem chrastice rákosovité (v příloze M3 vyznačena šrafovaně) je vhodné mozaikovitě kosit, aby se omezil její výskyt a byl poskytnut prostor pro rozvoj hodnotnějších rostlinných společenstev. Seč by měla proběhnout alespoň 1x ročně na začátku kvetení chrastice (červen aţ červenec), ručně vedenou mechanizací, s odstraněním biomasy. Na základě zhodnocení výsledků bude následně četnost a intenzita seče upravena (prodlouţení intervalů nebo naopak jejich zkrácení, omezení rozsahu kosené plochy). U přítoku do rybníka bude seč provedena i na plošce leţící v ochranném pásmu PP. Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 d) nelesní pozemky Dílčí plocha 3: Travní porosty při okrajích PP je vhodné kosit s niţší intenzitou a lehčí mechanizací neţ dosud, šetrnější je mozaikovitá seč nejdříve koncem června, při nevyuţití biomasy lze ponechat její malou část na lokalitě, kde v okrajové části spolu s dalším organickým materiálem poskytne vhodný úkryt pro celou řadu ţivočichů. Na plochách blíţe k rybníku a v přechodu do předchozí dílčí plochy se vyskytuje několik kaluţí v terénních depresích. V pozdně letním aţ podzimním termínu je moţné je mírně vyhrnout nebo obnovit, popř. vytvořit nové, i např. příleţitostným pojezdem zemědělské techniky.
19
Dílčí plocha 4: U rašelinných ploch (zejména pod hrází Pařezného rybníka) je potřeba vyřezat náletové dřeviny tak, aby byly vytvořeny větší otevřené plochy. Přednostně budou odstraňovány ostatní druhy dřevin kromě vrb. Dřevní hmota nebo její část můţe být ponechána v okrajové části ploch. Vyřezání náletu je vhodné provést v zimním období při promrzlém terénu, kaţdopádně jen za pouţití ručních nástrojů. Následně budou tyto plochy pravidelně koseny v pozdním létě (červenec aţ září) ve dvouletých intervalech, u plochy u SZ okraje bude v počáteční fázi častější seč (1 aţ 2x ročně) pro minimalizování porostů metlice trsnaté. Seč bude provedena ruční mechanizací (kosa, křovinořez). Na místech bez výskytu významných druhů rostlin je v rámci této plochy vhodné zbudovat několik tůní (parametry viz dílčí část 1). Dílčí plocha 5: Hlavním opatřením na této ploše bude odstranění rostlin netýkavky ţláznaté pokosením v případě souvislých porostů na větších plochách nebo vytrháváním, v prvních několika letech vícekrát za sezónu (4x aţ 8x), poprvé na začátku kvetení (tedy cca v červnu). Biomasu alespoň zpočátku a při první likvidaci v sezóně lépe odstranit z lokality. Opatření bude aplikováno i na porostech netýkavky na okolních plochách. Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo tvoří travní porosty zčásti tvořené vlhkými pcháčovými loukami (T1.5), z části kulturními loukami. Louky u Pařezného rybníka jsou intenzivně strojově koseny, část porostů západně od Olšinského rybníka je kosena méně často. Místy do ochranného pásma zasahuje vegetace vysokých ostřic (M1.7) tvořící litorál rybníků, u Olšinského rybníka na sušším místě fragment květnatých, druhově pestrých ovsíkových luk (T1.1). Porosty je vhodné kosit 1 aţ 2x ročně, poprvé nejdříve v druhé polovině června, spíše mozaikovitě a lehkou mechanizací. Luční porosty v ochranném pásmu nepřeorávat, nehnojit a nevápnit. V nejmokřejších částech jsou vhodné plochy pro zemní tůně (zejména u Olšinského rybníka) nebo alespoň kaluţe v malých terénních depresích, jejichţ výskyt je ţádoucí podporovat. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území PP je třeba geodeticky zaměřit a označit v lomových bodech. Hranice PP budou označeny pruhovým značením a na místech označených v mapě v příloze M3 budou umístěny tabulky se státním znakem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Projednání návrhu na vyhlášení PP dle § 40 zákona o ochraně přírody s dotčenými vlastníky pozemků.
20
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vyuţívání území veřejností je minimální, není ho třeba regulovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Vzhledem k odlehlé poloze lokality od turistických tras a jejímu charakteru nejsou zde ţádné další návrhy, postačí umístění běţného informačního panelu. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V budoucnu je vhodné monitorovat vývoj výskytu předmětů ochrany a celkového stavu lokality, sledovat dodrţování předepsaného hospodaření na rybnících a vyhodnocovat přínos realizovaných opatření. Smysluplné je také provést kompletní botanickou inventarizaci obnaţených rybničních den, vzhledem k potenciálnímu výskytu velmi vzácných a ohroţených druhů rostlin.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy vybudování nových tůní (př. 100 m3) vyřezání dřevin na rašelinných plochách (0,7 ha) geodetické zaměření hranic označení hranic (pruhové značení (3,1 km, 5 ks kůlů), 5 ks tabulky Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy likvidace netýkavky ţláznaté (0,25 ha) kosení rašelinných ploch (0,75 ha) kosení ploch s chrastící rákosovitou (0,3 ha) monitoring lokality Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Pozn.: Ceny dle ceníku AOPK ČR 2013.
21
Orientační náklady za rok (Kč) ---------------------------------------------7500 13500 5400 6000 6 000 ----------
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 30 000 21 000 110 000 21 000 182 000 75000 67 500 27 000 18000 187 500 369 500
4.2 Použité podklady a zdroje informací ČEŘOVSKÝ V. (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum obratlovců. – ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). EKRT L., EKRTOVÁ E. (2013): Botanický inventarizační průzkum Evropsky významné lokality Rybníky u Rudolce. – ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). BEZDĚČKOVÁ K., BEZDĚČKA P. (2013): Průzkum eusociálních blanokřídlých na území EVL Rybníky u Rudolce. – ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). BERAN L. (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum vodních měkkýšů. – ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). HESOUN P. (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum váţek a vodních brouků. – ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). BENEDIKTOVÁ V. (edt.) (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum brouků (Coleoptera). – ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo ţivotního prostředí, Praha. ŇOVÁ D. (eds) (2008): Zásady managamentu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha MIKÁTOVÁ B., VLAŠÍN M. (1998): Ochrana obojţivelníků. EkoCentrum Brno; 138 stran VOJAR J. (2007): Ochrana obojţivelníků: ohroţení, biologické principy, metody studia, legislativní a praktická ochrana. Doplněk k Metodice č. 1 ČSOP . – ZO ČSOP Hasina Louny. ZAVADIL V., SÁDLO J., VOJAR J. (eds.) (2011): Biotopy našich obojţivelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz/mapinspire/ Nahlíţení do katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz/ Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR, ÚHÚL: http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php HEIS VÚV TGM: http://heis.vuv.cz/ Mapový server České geologické sluţby: www.geology.cz ústní sdělení pracovníků Krajského úřadu Kraje Vysočina písemné sdělení - Mgr. Jaromír Maštera, AOPK ČR, Správa CHKO Ţďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod vlastní terénní šetření
22
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny EVL – Evropsky významná lokalita PP – přírodní památka GIS – geografický informační systém S, J, Z, V – sever, jih, východ, západ
4.4 Zpracovatel Občanské sdruţení Ametyst (Ing. Vlasta Benediktová)
23
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území............................................................................ 2 1.1 Základní identifikační údaje ................................................................................................. 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ...................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .......................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ............................................................................. 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími...................................................................... 4 1.6 Kategorie IUCN ................................................................................................................... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ....................................................................................................... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ....................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .............................................................. 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ...................................... 6 1.9 Cíl ochrany ........................................................................................................................... 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............................. 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ........................................... 7 2.2 Historie vyuţívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ............................................................................................. 13 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy .......................... 14 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ..................................... 15 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádrţích a tocích ................................................... 15 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích............................................................................ 16 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................. 17 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich moţné kolize ...................... 17 3. Plán zásahů a opatření .......................................................................................................... 17 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ................................ 17 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného vyuţívání ............................... 17 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .............................................. 18 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného vyuţívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ...................................................................................................................... 20 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ................................................................................ 20 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ...................................... 20 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního vyuţívání území veřejností ...................... 21
24
3.6 Návrhy na vzdělávací vyuţití území .................................................................................. 21 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ............................ 21 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................... 21 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................. 21 4.2 Pouţité podklady a zdroje informací .................................................................................. 22 4.3 Seznam pouţívaných zkratek ............................................................................................. 23 4.4 Zpracovatel ......................................................................................................................... 23 5. Obsah .................................................................................................................................... 24
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
25
