Plán péče o
PP Borecká skalka na období 2012 - 2022
1. 1.1
Základní údaje o chráněném území Základní identifikační údaje
Evidenční číslo: Kategorie ochrany: Název území: Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu:
20 přírodní památka Borecká skalka výnos Ministerstvo školství a kultury 2790/56 4. 7. 1956 31. 12. 1956
Území bylo nově vyhlášeno nařízením Kraje Vysočina č. 11/2012 ze dne 22. května 2012 1.2
Údaje o lokalizaci území
Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec: Katastrální území:
Vysočina Havlíčkův Brod Chotěboř Borek Borek Borek u Chotěboře
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území 1.3
Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území Katastrální území: 607541 Borek u Chotěboře Číslo parcely dle KN 132 133/18 133/19 133/9
Číslo Druh pozemku dle parcely dle KN PK nebo jiných evidencí Orná půda Ostatní plocha 133/1 Ostatní plocha Ostatní plocha
Způsob využití Číslo pozemku dle LV KN zeleň Dobývací prostor
Celkem
10001 10001 10001 10001
Výměra parcely celková dle KN (m2) 10763 1992 44804 364
Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 59 1992 1684 13 3752
Ochranné pásmo: Katastrální území: 607541 Borek u Chotěboře
2
Číslo parcely dle KN 132 133/16 133/18 133/19 133/19 133/21
Číslo Druh pozemku dle parcely dle KN PK nebo jiných evidencí Orná půda Ostatní plocha Ostatní plocha 133/1 Ostatní plocha 133/9 Ostatní plocha Ostatní plocha
133/9
Ostatní plocha
134/2 135 Celkem
135
Ostatní plocha Ostatní plocha
Způsob využití Číslo pozemku dle LV KN
Výměra parcely celková dle KN (m2)
10001 Neplodná půda 10001 Zeleň 10001 10001 10001 Dobývací 10001 prostor Dobývací 10001 prostor Jiná plocha 10001 58
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
10763 170 1992 44804 1545 3974
4839 170 73 16060 820 111
364
358
861 1852
128 374 22933
Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4
Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha -
vodní plochy
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
1.5
-
OP plocha v ha -
Způsob využití pozemku
-
-
-
0,0059
-
-
-
0,3693
-
-
-
0,3752
-
Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
-
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
-
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
3
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha
-
rybník nebo nádrž
-
vodní tok
-
neplodná půda
-
ostatní způsoby využití
0,3693
1.6
Kategorie IUCN III. přírodní památka
1.7
Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany přírodní památky je mozaika společenstev skalních štěrbin hadců (svazu Asplenion serpentini) a společenstev mělkých chudých půd na silikátových podkladech (svazu Hyperico perforati – Scleranthion perennis) s výskytem silně ohroženého sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy název společenstva společenstva skalních štěrbin hadců (Asplenion serpentini, S1.2) společenstva mělkých chudých půd na silikátových podkladech (Hyperico perforati-Scleranthion perennis, T5.5; Violion caninae, T2.3B)
podíl plochy v ZCHÚ (%) 15 60
popis biotopu společenstva štěrbiny roztroušených hadcových skalek a míst s tenkou vrstvou půdy, výskyt sleziníku hadcového částečně degradované suché krátkostébelné trávníky na bývalé pastvině
B. druhy název druhu
aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ sleziník hadcový cca 150 – 200 §2, C2 štěrbiny hadcových skalek, rozvolněná (Asplenium cuneifolium) vitálních exemplářů místa v suchých trávnících Pozn.: Vyhláška č. 395/92 Sb.: §1 – kriticky ohrožený, §2 – silně ohrožený, §3 - ohrožený Červený seznam ČR (Procházka 2001): C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C3 – ohrožený, C4a – vzácnější vyžadující pozornost
1.8
Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu
Typy přírodních stanovišť a evropsky významné druhy nejsou předmětem ochrany řešeného území. 1.9
Cíl ochrany
Udržení otevřených společenstev krátkostébelných suchých trávníků (bývalé pastviny) a štěrbinové vegetace hadcových skalek s fytogeograficky významným výskytem silně ohroženého sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) pomocí dlouhodobé trvalé péče, eliminující vlivy sukcesních změn a šíření expanzivních druhů.
4
2. 2.1
Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Geologické, geomorfologické a půdní poměry: Horninové podloží je tvořeno serpentinitovým (hadcovým) tělesem, které tvoří výraznou polohu v pararulách moldanubika. Hadcové těleso má bochníkovitý tvar s rozměry cca 300 x 250 m. Významnou minerální součástí horniny je serpentin typu antigorit, prozrazující se výskytem nazelenalých lupínků. Již mimo chráněné území jsou na jihozápadní stěně lomu odkryvy eklogitu se značnou koncentrací granátů. Mírný svah s převážně západní orientací je rozčleněn drobnými skalkami a prohlubněmi (stopami po těžbě kamene), nadmořská výška území činí cca 410 – 414 m. Na silně rozpukaném hadcovém podloží se vyvinuly mělké litozemě a hořečnaté rendziny. Klimatické a hydrologické poměry: Území se nachází ve výběžku relativně dosti teplého okrsku MT10 mírně teplé klimatické oblastí. Nedaleko na jihovýchod se nachází okrsek MT2. Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 7 - 8 ºC, průměrný roční úhrn srážek činí cca okolo 700 mm. Lokalita je odvodňována potokem Doubravkou, levostranným přítokem řeky Doubravy v povodí Labe. Prostor opuštěného polojámového lomu v těsném sousedství je zaplaven vodou. Vegetace a flóra: Specifické vlastnosti hadcového substrátu, především vysoký obsah hořčíku a naopak nedostatek dusíku a fosforu, podmínily vznik charakteristických rostlinných společenstev skalních štěrbin svazu Asplenion serpentini, přecházejících k rozvolněným suchomilným trávníkům svazu Hyperico perforati-Scleranthion perennis a smilkovým trávníkům svazu Violion caninae, popř. maloplošně k některému typu vřesovištní vegetace. Z obligátních serpentinofytů se zde vyskytuje v relativně početné populaci sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), rostoucí především na drobných obnažených skalkách. Kuřička hadcová (Minuartia smejkalii), která je rovněž svým výskytem vázána pouze na hadcové podloží, byla v území naposledy zaznamenána v 60. letech. Nález z roku 1980 nebyl dostatečně potvrzen, údajně šlo o jediný juvenilní sterilní exemplář. Ostatní druhy jsou víceméně běžnou složkou suchomilných trávníků, rostou zde např. písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), vřes obecný (Calluna vulgaris), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), čičorka pestrá (Coronilla varia), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), kostřava ovčí (Festuca ovina), svízel syřišťový (Galium verum), kručinka barvířská (Genista tinctoria), jitrocel prostřední (Plantago media), vítod obecný (Polygala vulgaris), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) a violka psí (Viola canina). Bývalá pastvina je porostlá roztroušenými dřevinami, především borovicí lesní (Pinus sylvestris). Fauna: Podrobnější faunistický průzkum území nebyl dosud proveden. Žije zde zřejmě populace ještěrky živorodé (Lacerta vivipara) a vyskytují se běžné druhy ptáků, vázané na otevřenou krajinu s roztroušenými stromy, např. pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), ťuhýk obecný (Lanius collurio), strnad obecný (Emberiza citrinella) a konopka obecná (Acanthis cannabina). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Lokalita je jako chráněné území uvedena již v tzv. silvestrovském výnosu (Výnos MŠNO č. j. 143547/33 z 31. 12. 1933). Výnos samotný však není platným právním předpisem, jedná se pouze o přehled do té doby zřízených chráněných území. Dle tohoto výnosu je území chráněné od roku 1923 jako rezervace úplná na výměře 226,4427 arů. Způsob zřízení (snad dohoda s majitelem) není uveden. Od roku 1952 lze v rezervační knize nalézt četná upozornění příslušných orgánů silniční správě, aby nepokračovala v devastující těžbě v porostech sleziníku. Z dokumentace je zjevné, že ochrana přírody zde stála pouze na dohodě s provozovatelem lomu. Výsledkem bylo jednání odpovědných činitelů s provozovatelem lomu (1954, za ochranu přírody se zúčastnila Dr. Maršáková), které vedlo k vytyčení plochy přírodní památky a jejímu zaměření (1955). Hlášení V. Procházky z roku 1956 sděluje, že po oplocení vytyčeného území ostnatým drátem již není tato plocha těžbou narušována. 5
V té době se již zřejmě na lokalitě nepáslo a původní kóta 422 m n. m. na temeni hadcového pahorku byla ještě stále nedotčena těžbou. Výnos MŠK č. j. 2790/56 z 4. 7. 1956 prohlašuje lokalitu za chráněné naleziště dle tehdy platné právní úpravy a uvádí výměru 0,1547 ha na parcele č. 133, části „a“ podle GPL z 30. 10. 1955. Lomových bodů tohoto GPL zřejmě využil pozdější zákres parcely 133/18, oproti stavu v GPL však došlo k rozšíření parcely směrem na západ a východ, čímž vznikla dnešní rozloha 0.1992 ha. Zásahy ochranářského managementu (mimo značení a kontrol ZCHÚ) začaly být prováděny až relativně pozdě. Dlouhodobá absence hospodaření (pastvy) se projevila postupným hromaděním stařiny v suchých trávnících, expanzí některých rostlinných druhů (třtina křovištní, ovsík vyvýšený) a růstem náletových dřevin (hlavně borovic). Zdokumentované občasné zásahy (kácení dřevin, likvidace křovin a kosení) proběhly v letech 1993, 1997 a 1999. Od roku 2003 pak probíhá pravidelné kosení suchých trávníků, doplněné občasnou prořezávkou náletových dřevin. b) zemědělské hospodaření V 19. a snad ještě v 20. stol. sloužil pahorek jako obecní pastvina (extenzivní pastva skotu, koz, snad i ovcí), v souvislosti s rozšiřováním těžby však bylo od tohoto tradičního obhospodařování upuštěno. Vzhledem k tomu dochází v otevřených rostlinných společenstvech krátkostébelných suchých trávníků k postupnému hromadění stařiny, změně vlhkostních podmínek, převládání druhů mezofilnějších a s širší ekologickou valencí. Nápadná je expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a také bezkolence modrého (Molinia caerulea agg.), méně ovsíku vyvýšeného (Arrhenaterum elatius). V konkurenci vyšších trav a bylin špatně prosperují trsy sleziníku hadcového na výstupech horniny, exempláře této kapradiny rostoucí přímo ve štěrbinách skalek jsou stíněny křovím (růže, trnka). Lze předpokládat, že vymizení kuřičky Smejkalovy mělo mimo rozšiřování lomu souvislost i s těmito sukcesními změnami (vymizení rozvolněných míst s hadcovým substrátem). Nálet borovic na okrajích plochy se postupně zapojuje, trsy sleziníku jsou zde rovněž stíněny a omezovány opadem jehličí. c) rekreace a sport V agrární krajině v okolí Borku se jedná o jednu z mála návštěvnicky atraktivních lokalit a plocha přírodní památky přímo vybízí k posezení s rozhledem na nyní již romantický areál opuštěného lomu. Přímo kolem území vede polní cesta ke dnu lomové jámy. Na ploše po bývalé drtírně lze bez problému parkovat a k přírodní památce zbývá doslova několik kroků. V miniaturním chráněném území je vyšlapána řada cestiček a dochází zde k občasnému pohazování drobného odpadu z „piknikových“ aktivit. Zdá se dokonce, že někteří návštěvníci vjíždějí auty do plochy PP až na lomovou hranu. Lomové jezírko je nyní (2004) v užívání firmy Triton Sport s.r.o. jako základna k potápěčskému výcviku. Areál základny u bývalého vjezdu do lomu je oplocen. d) těžba nerostných surovin Hadcové těleso vytvářelo v minulosti mírný pahorek mezi potokem Doubravkou a jeho bezejmenným pravostranným přítokem. V polovině 19. století zachycuje mapa stabilního katastru stav, kdy se v nivách obou potoků nacházely louky a hadcový pahorek sloužil jako obecní pastvina. Zřejmě již v té době byl na pozemku v malém měřítku lámán kámen. Vzhledem k charakteru hadcového substrátu byl využíván především jako surovina k výrobě štěrku. Lze předpokládat, že k prvnímu zásadnějšímu rozšíření těžby došlo při výstavbě úseku státní silnice Chotěboř – Golčův Jeníkov snad v 1. polovině 19. století. Rozsah a charakter těžby se radikálně zvýšil během 2. světové války. Z válečného roku 1941 pochází žádost MŠNO Okresnímu úřadu v Chotěboři o zastavení těžby na lokalitě. Součástí žádosti je i příkaz služební cesty státnímu konzervátorovi R. Maximovičovi k provedení příslušného šetření a jednání se stranami. Výsledek této snahy není zřejmý, nejspíše však těžba pokračovala dál. Na protektorátní trend navázaly i budovatelské poválečné roky. Lom sloužil Krajské silniční správě Pardubice jako zdroj štěrku a těžba pohlcovala stále větší část pastviny s hadcovými skalkami. Dotazník A z roku 1950 uvádí výměru území 8,4 ha (zřejmě je však míněna výměra celé tehdejší parcely č 133/1). V té době však byla těžební činnost omezena pouze na severní a snad i východní část hadcového tělesa. Od roku 1952 lze v rezervační knize nalézt četná upozornění příslušných orgánů silniční správě, aby nepokračovala v devastující těžbě v porostech sleziníku. Při jednom z jednání v roce 1954 byl okresní konzervátor Václav Růžička lomaři dle zápisu přímo odbyt. Z dokumentace je zjevné, že ochrana přírody zde stála pouze na dohodě s provozovatelem lomu. Kritickou situaci řešil V. Procházka 6
dokonce vystavením „vytěženého“ trsu sleziníku hadcového za jedním z výkladů v Chotěboři s náležitým vysvětlením. Výsledkem bylo jednání odpovědných činitelů s provozovatelem lomu (1954, za ochranu přírody se zúčastnila Dr. Maršáková), které vedlo k vytyčení plochy přírodní památky a jejímu zaměření (1955). Hlášení V. Procházky z roku 1956 sděluje, že po oplocení vytyčeného území ostnatým drátem již není tato plocha těžbou narušována. V té době se již zřejmě na lokalitě nepáslo a původní kóta 422 m n. m. na temeni hadcového pahorku byla ještě stále nedotčena těžbou. Následnou intenzivní těžbou vznikl v hadcovém tělese polojámový lom o rozměrech cca 250 x 150 m, s dvěmi až třemi etážemi a hloubkou cca 50 m. Ani v šedesátých letech 20. století neunikla vymezená zbytková lokalita hadcové květeny poškození ze strany provozovatelů lomu – zaměřením porubní stěny lomu v roce 1967 bylo zjištěno zmenšení hranic CHN dle úmluvy z r. 1954. Na severním okraji lomu byla postavena drtička štěrku a obalovna asfaltových směsí. Koncem 70. let 20. století byl provoz v lomu postupně utlumován. Koncem let osmdesátých se v prostoru lomu po ukončení těžby uvažovalo s výstavbou balistické zkušebny pro zkoušky trhavin, vyráběných ve VCHZ Synthesia Semtín. Z tohoto záměru však nakonec sešlo a provoz v lomu pokračoval až do roku 1993. V letech 1993 a 1994 byl provoz v lomu ukončen a byly rovněž odstraněny těžební zařízení a objekty drtičky a obalovny. Samotný lom nebyl na základě požadavků ochrany přírody rekultivován zavezením a zalesněním a postupně se začal spontánně zatápět vodou. 2.3
Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Lom Borek již není veden v registru dobývacích prostorů Státní báňské správy České republiky (aktualizace k 1. 5. 2004). 2.4
Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Během terénního průzkumu a aktualizace plánu péče bylo území PP rozděleno do 5 dílčích ploch. Číslo plochy
Výměra (ha)
1
0,1930
2
0,0671
3
0,0159
4
0,0545
5
0,0447
Popis plochy Centrální cenná plocha přírodní památky – suchomilný trávník s roztroušenými hadcovými skalkami a drobnými jámami po těžbě. Bohatá populace sleziníku hadcového. Roztroušené dřeviny – vzrostlá borovice, planá hrušeň, mladší exempláře břízy bradavičnaté, duby letní, místy keře růže šípkové. Remíz z náletových dřevin na východní okraji PP. Převažuje borovice lesní, bříza bělokorá, mladší duby letní, ojediněle smrk ztepilý. V keřovém patru růže šípková, v podrostu třtina křovištní, bezkolenec modrý; zbytky navážek (odvaly), hadcové skalky. Mez nad cestou k lomu (mezi novou a starou cestou), částečná degradace (růže šípková, třtina křovištní, ovsík vyvýšený aj.) Zapojený borový remíz na západní části PP. Povrch půdy pokryt vrstvou jehličnatého opadu, v drobných jámách několik trsů sleziníku hadcového. Nálet dřevin (borovice, bříza), mírně degradovaný bylinný podrost, fragmenty suchých trávníků
Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha T2 – Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich 2.5
Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup
Přes dlouhotrvající ochranu lokality musíme na začátku 21. století konstatovat její značné selhání. Ani legislativní ochrana nedokázala zabránit devastaci původně zřejmě podstatně rozsáhlejší lokality hadcové květeny a její redukci na naprostý zbytek. Vlivem těžby a postupujícími sukcesními změnami došlo koncem 60. let minulého století k vyhynutí význačnějšího z obou serpentinofytů - kuřičky hadcové (Minuartia smejkalii). Nárazová péče v 90. létech 20. století, která zajistila odstranění části náletových dřevin a několikeré pokosení nejcennějších ploch, byla od roku 2003 vystřídána pravidelnou péčí, představovanou 7
každoročním pokosením převážné části plochy PP. Zbytková populace sleziníku hadcového působí vitálním dojmem. Během terénního průzkumu bylo zjištěno několik desítek trsů sleziníku i v prostoru lomové jámy v blízkosti PP (většina z nich musela vzniknout z přenesených spor). Několik trsů bylo nalezeno i na protější (jihovýchodní) stěně lomu. Lze předpokládat další šíření druhu na vhodná místa lomové jámy. Bude však nutno tyto plochy zbavovat náletových dřevin. V ploše PP je třeba pokračovat v nastoupeném trendu pravidelného kosení, termín seče však vzhledem k přítomnosti expanzivní třtiny křovištní bude nutno posunout do časnější doby (červen-červenec), popř. na ohrožených místech provádět během roku dvojí seč. Optimálním způsobem péče by byla pastva malého stáda ovcí a koz v jarním období, popř. přepásat plochu na podzim po provedeném časně letním kosení. Část náletových dřevin je nutno redukovat – trsům sleziníku škodí nadměrné zastínění a jehličnatý opad. Pro vznik nových stanovišť pro šíření sleziníku hadcového je navrženo pomístní obnažení hadcového substrátu. Vzhledem k existenci četných náhradních stanovišť v prostoru opuštěného lomu (hadcové sutě a osypy), vhodných k repatriaci kriticky ohrožené kuřičky hadcové, je možno do budoucna uvažovat o řízeném výsevu druhu (z lokality Dolnokralovické hadce). Tento transfer však musí být v souladu se schváleným záchranným programem (programem péče) pro tento druh; do jeho schválení nelze s těmito zásahy počítat. 2.6
Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
V území se žádná kolize zájmů ochrany přírody nepředpokládá.
3.
Plán zásahů a opatření
3.1
Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Jednorázově je třeba provést výrazné proředění (odkácení) zapojujících se porostů borovic na západním i východním okraji PP. Dřevní hmotu i klest je nutno odklidit z plochy PP (nelze likvidovat přímo na ploše). Narušení drnu na hadcových skalkách a na stěnách drobných jam je třeba provést vhodným ručním nářadím, hmotu vhodně odklidit mimo plochu PP. Základní způsobem péče o PP bude i nadále pravidelné kosení a odstraňování náletových dřevin. Na zachovalých částech suchých trávníků je možno k ochraně bezobratlých střídavě vynechávat při kosení plošky do 20% kosené plochy; současně je třeba pokud možno nekosit trsy sleziníku. Za optimální lze považovat kombinaci pravidelného kosení s extenzivní pastvou ovcí a koz. Vzhledem k minimální výměře PP by však muselo jít pouze o několik kusů zvířat (2 – 3), i tak zřejmě jen jako přepasení. Při kosení je nutno dbát na pečlivé vyhrabání trávníku (zamezení hromadění stařiny z opadu) a na včasnou a vhodnou likvidaci sklizené biomasy. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Probírka křovin a borového porostu Jednorázově 1x v období platnosti plánu péče Motorová pila X – XI Po probírce borového porostu vhodné odstranění vrstvy jehličnatého opadu
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Pomístní odstranění drnu Jednorázově 1x v období platnosti plánu péče Ruční nářadí IX – III Odstranění drnu na ploše cca 0,01 ha, až na hadcové podloží
8
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Ruční kosení s odstraněním biomasy 1x ročně (plochy s třtinou 2x ročně) 1x ročně Ruční nářadí, křovinořez VI – poč. VII (plochy s třtinou poč.VI a konec VII) Pokosenou hmotu odklízet mimo ZCHÚ
Typ managementu Vhodný interval
Přepásání 1-2 x ročně 1x ročně
Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře
2-3 ks zvířat – ovce a kozy
Kalendář pro management Upřesňující podmínky
V – IX Občas střídat s kosením.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Odstraňování náletu Jednorázově Ruční pila, křovinořez, motorová pila X – III Pravidelná kontrola, počáteční stadia náletu je možno tlumit v rámci každoročního kosení
b) péče o rostliny Péče o rostliny je součástí péče o biotopy (kosení, pastva, eliminace náletových dřevin, odstraňování zapojeného drnu na hadcových skalkách). c) péče o živočichy Péče o živočichy je součástí péče o biotopy. Případný škodlivý vliv na populace živočichů (ptáci – kácení dřevin, bezobratlí – kosení) je zčásti eliminován v rámci termínů a doplňkových opatření (vynechávky kosení). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Podrobný výčet navrhovaných zásahů je uveden v Příloze T2 – Popis dílčích ploch a navrhovaných zásahů v nich. 3.2
Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností
Ochranné pásmo je tvořeno územím do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Na jižní straně ho tvoří strmé lomové stěny, hadcové sutě a osypy skal na jezírkem na dně lomu (těžce přístupné, ohrožené pádem zvětralé horniny z lomových stěn). Při zběžném průzkumu zjištěno cca 50 trsů sleziníku hadcového, tato plocha je perspektivním stanovištěm pro další rozvoj populace sleziníku hadcového. 3.3
Zaměření a vyznačení území v terénu
Přírodní památka byla v době terénního průzkumu k aktualizaci plánu péče bez funkčního značení. Ze stojanů se státním znakem na Z a V okraji PP zůstaly pouze ocelové sokly (I profily) v zemi. Jediný značně zchátralý dřevěný stojan bez státního znaku (dříve s informačním textem) je u cesty při S hranici PP v místech, kde se odděluje bývalá cesta. Navrženo je umístění dvou nových stojanů se státním znakem na západním i východním okraji lokality. Místo u S hranice PP je vhodné k umístění nového informačního panelu. Vzhledem k návštěvnosti území bude zřejmě nutno podle potřeby doplňovat odcizené či zničené tabule se státním znakem.
9
3.4
Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
V roce 2008 byla lokalita nově geodeticky zaměřena (proběhlo tzv. ZPMZ). Území PP bylo rozšířeno o některé okolní plochy. Řešené území bude nově vyhlášeno. Po projednání návrhu na vyhlášení PP Borecká skalka bude území v terénu vyznačeno v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb. 3.5
Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Návštěvnost území byla v minulosti částečně regulována oplocením lomové jámy, které bylo na severním a severovýchodním okraji přírodní památky vedeno velmi přibližně po hranici ZCHÚ (max. odchylka cca 7 m). V tomto prostoru bylo oplocení tvořeno řadou ocelových tyčí s navařenými dvěma patry úchytek pro vodorovné dřevěné fošny. V roce 2011 zbylo z tohoto oplocení pouze několik ocelových tyčí. Vstup veřejnosti není v současnosti z důvodu ochrany přírody omezen a zřejmě to není ani potřebné (a v zásadě ani reálné). Pouze v případě, že se budou množit vjezdy automobilů přímo do území PP, je nutno uvažovat o nějakém způsobu zamezení vjezdu (např. umístěním balvanů). 3.6
Návrhy na vzdělávací využití území
V území chybí jakákoliv informace o předmětu ochrany a pravidlech chování v MZCHÚ. Nutno doplnit informační panel s potřebnými informacemi. 3.7
Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring
Pro sledování dynamiky populace sleziníku hadcového bude vhodné využít některou zjednodušenou metodu monitoringu, např. pravidelné sčítání trsů spolu s mapováním vegetace.
4.
Závěrečné údaje
4.1
Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Proředění křovin Odstranění drnu Kácení dřevin Odstranění hrabanky Oprava a údržba stojanů Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
-------------------------------------------------------
Opakované zásahy Pravidelné kosení (pastva) 2. seč – plochy se třtinou křovištní Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y 4.2
2 000,1 000,15 000,2 000,20 000,40 000,7 000,500,-
c e l k e m (Kč)
----------
70 000,5 000,75 000,115 000,-
Použité podklady a zdroje informací
Čech L. (1991-2011): Floris. Floristický materiál z Českomoravské vrchoviny. – PC databáze. [AOPK ČR, stř. Havlíčkův Brod] Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. et al. (2002): Jihlavsko – In: Mackovčin P. et Sedláček M. [eds.], Chráněná území ČR, svazek VII. – AOPK ČR et EkoCentrum Brno, Praha. Nováková H. (1980): Státní přírodní rezervace Borecká skalka. Závěrečná zpráva o botanickém inventarizačním průzkumu. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, stř. Havlíčkův Brod] 10
Vítek J. (1991): Chráněné naleziště Borecká skalka (okr. Havlíčkův Brod). Geologickogeomorfologická inventarizace. – ms. [Depon. in: AOPK ČR, stř. Havlíčkův Brod] Rezervační kniha PP Borecká skalka. [Depon. in: AOPK ČR, stř. Havlíčkův Brod, AOPK ČR Praha] Vlastní terénní šetření 4.3
Seznam použitých zkratek
OP – ochranné pásmo PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území ZPMZ – záznam podrobného mapování změn
11
5. 1.
Obsah Základní údaje o chráněném území.....................................................................................2 1.1 Základní identifikační údaje ...............................................................................................2 1.2 Údaje o lokalizaci území ....................................................................................................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...........................................2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ............................................................................3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .....................................................................3 1.6 Kategorie IUCN .................................................................................................................4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .....................................................................................................4 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu..............................................................4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav.........................................................4 1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu .......................................4 1.9 Cíl ochrany ........................................................................................................................4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany...........................5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů............................................5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .....................................................................................................5 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy .............................7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ........................................7 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích .......................................................................7 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 7 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ..........................8 3. Plán zásahů a opatření .........................................................................................................8 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření..................................................8 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .............................8 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ...........................................9 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností .............................................................................................................................9 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................9 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .......................................10 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností........................10 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .................................................................................10 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring ..........................................................10 4. Závěrečné údaje .................................................................................................................10 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ......................................................................................................................10 4.2 Použité podklady a zdroje informací.................................................................................10 4.3 Seznam použitých zkratek ................................................................................................11 5. Obsah...................................................................................................................................12 Plán péče zpracoval Ing. Luděk Čech (listopad 2004) Mgr. Jana Janová a Ing. Luděk Čech (úprava a aktualizace, říjen 2011) Nedílnou součástí plánu péče jsou tyto přílohy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa s vyznačením ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů Příloha T2 – Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich
12
Příloha T2 – Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Označení plochy
1
Stručný popis charakteru plochy
Centrální cenná plocha přírodní památky – suchomilný trávník s roztroušenými hadcovými skalkami a drobnými jámami po těžbě. Bohatá populace sleziníku hadcového. Roztroušené dřeviny – vzrostlá borovice, planá hrušeň, mladší exempláře břízy bradavičnaté, duby letní, místy keře růže šípkové.
výměra (ha)
naléhavost
termín provedení
interval provádění
0,0010 (včetně hrušně)
II
X - XI
jednorázově
pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez), pečlivé ruční vyhrabání (včetně stařiny a mechu), likvidace 0,1930 sklizené hmoty mimo plochu PP, možnost přepasení malým stádem ovcí a koz (2-3 kusy)
I
VI – poč.VII
1x ročně
I
poč.VI a konec VII
2x ročně (v případě pastvy kosit 1x ročně)
III
IX - III
jednorázově
III
X – XI
jednorázově
II (po odkácení)
VI – poč. VII
I
VI – poč.VII
I
poč.VI a konec VII
2x ročně (v případě pastvy kosit 1x ročně)
II
X – XI
Jednorázově
II (po odkácení)
VI – poč. VII
1x ročně (po odkácení)
doporučený zásah
odstranění křovin na ploše cca 10 m2 v jámě u hrušně
pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez) 0,0080 ploch se třtinou křovištní, včetně vyhrabání stařiny a odstranění pokosené hmoty mimo PP částečné pomístní odstranění drnu, obnažení hadcového
0,0010 podloží ručním nářadím na ploše cca 10 m2
2
3
4
odkácení převážné částí stromového náletu, ponechání 1 – 2 Remíz z náletových dřevin na východní okraji PP. vzrostlých borovic, jednoho dubu letního a břízy Převažuje borovice lesní, bříza bělokorá, mladší duby letní, ojediněle smrk ztepilý. V keřovém patru 0,0671 pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez), pečlivé ruční vyhrabání (včetně stařiny a mechu), likvidace růže šípková, v podrostu třtina křovištní, bezkolenec sklizené hmoty mimo plochu PP, možnost přepasení malým modrý; zbytky navážek (odvaly), hadcové skalky. stádem ovcí a koz (2-3 kusy) pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez), pečlivé ruční vyhrabání (včetně stařiny a mechu), likvidace 0,0159 sklizené hmoty mimo plochu PP, možnost přepasení malým Mez nad cestou k lomu (mezi novou a starou stádem ovcí a koz (2-3 kusy) cestou), částečná degradace (růže šípková, třtina křovištní, ovsík vyvýšený aj.) pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez) 0,0020 ploch se třtinou křovištní, včetně vyhrabání stařiny a odstranění pokosené hmoty mimo PP odkácení převážné části borového porostu, ponechání několika soliterních borovic, odstranění vrstvy jehličnatého Zapojený borový remíz na západní části PP. Povrch opadu, místy až na hadcový substrát půdy pokryt vrstvou jehličnatého opadu, v drobných 0,0545 pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez), jámách několik neprosperujících trsů sleziníku pečlivé ruční vyhrabání (včetně stařiny a mechu), likvidace hadcového. sklizené hmoty mimo plochu PP, možnost přepasení malým stádem ovcí a koz (2-3 kusy)
1x ročně (po odkácení)
1x ročně
proředění stromového náletu
5
Nálet dřevin (borovice, bříza), mírně degradovaný bylinný podrost, fragmenty suchých trávníků
II
VI – poč. VII
1x ročně
II (po odkácení)
VI – poč. VII
1x ročně (po odkácení)
0,0447 pravidelné ruční kosení lehkou mechanizací (křovinořez), pečlivé ruční vyhrabání (včetně stařiny a mechu), likvidace sklizené hmoty mimo plochu PP, možnost přepasení malým stádem ovcí a koz (2-3 kusy)
Pozn.: Stupně naléhavosti: I – zásah naléhavý II – zásah vhodný III – zásah odložitelný
14
17
