Plán péče o přírodní památku RAMENO MORAVY. na období

Plán péče o přírodní památku RAMENO MORAVY na období 2015-2024

ZADAVATEL

: Zlínský kraj Odbor ŽPaZ

SÍDLO

: tř. Tomáše Bati 21 Zlín 761 90

ZPRACOVATEL

: ARVITA P spol. s r.o. Příčná 1541 765 02 Otrokovice, tel. 577 938 161

HLAVNÍ PROJEKTANT

: Ing. Hedvika Psotová Autorizovaný projektant ÚSES, ČKA 01 993

PROJEKTANTI

: Mgr. Lenka Kamasová Ing. Michal Girgel

Plán péče Přírodní památka Rameno Moravy

ARVITA P, spol. s.r.o.

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1. Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Kategorie ochrany: Název ZCHÚ: Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum vydání předpisu:

1764 přírodní památka (PP) Rameno Moravy nařízení Okresní úřad v Kroměříži 1/1995 12. 4. 1995

1.2. Údaje o lokalizaci území Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec: Katastrální území:

Zlínský (CZ072) Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž Miňůvky (726133)

1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Uvedené parcelní vymezení je zpracováno dle údajů z katastru nemovitostí platným v srpnu 2014. Parcelní vymezení ZCHÚ Číslo parcely podle KN 728 729 Celkem

Č. p. dle PK nebo jiných evidencí -----

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku Číslo listu podle KN vlastnictví

ostatní plocha ostatní plocha

neplodná půda neplodná půda

74 74

Celková výměra Výměra parcely podle parcely KN (m2) v ZCHÚ (m2) 24 936 12 727 7 414 7 414 32 350 m2 20 141 m2

Pozn. uvedené výměry pozemků ve ZCHÚ byly získány měřením v programu Microstation s použitím poskytnutých digitálních dat (hranice PP – AOPK ČR, parcelace – digitální mapa KN – ČÚZK). Změřená výměra ZCHÚ se liší od údajů v ÚSOP.

Ochranné pásmo PP Rameno Moravy není vyhlášeno, je jím tedy dle §37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

1.4. Výměra území Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

Způsob využití zamokřené plochy rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem

neplodná půda ostatní způsoby využití

ZCHÚ (plocha v m2) --------------20 141 ----20 141 m2

1



1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: CHOPAV: OP vodního zdroje:

není není ÚSES – LBC Za Moravou (v trase NRBK K 142 V)

Kvartér řeky Moravy II.b Plešovec, Břestský les

1.6. Kategorie IUCN Řízená rezervace

1.7. Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1. Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je slepé rameno Moravy s přirozenými vodními a mokřadními společenstvy rostlin a živočichů, jediná přirozená lokalita stulíku žlutého (Nuphar lutea) na Kroměřížsku. 1.7.2. Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Podíl plochy ve ZCHÚ (%)

Název slepé rameno Moravy s přirozenými vodními a mokřadními společenstvy rostlin a živočichů

30%

Stručný popis V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod a M6 Bahnité říční náplavy. Dřevinný lem je tvořen dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) i úzkolistým (Fr. angustifolia), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a spektrem vrb (Salix) s převládající vrbou křehkou (Salix fragilis). Vegetace je výrazně ovlivněná antropogenní činností - zvláště ruderalizovaný je ekoton.

B. druhy Název druhu

Aktuální počet nebo vitalita druhu ve ZCHÚ

Stupeň ohroženía

stulík žlutý (Nuphar lutea)

stabilní populace

---

rosnička (Hyla arborea)

stabilní populace

SO / NT / B

stabilní populace

stupeň ochrany dle přesnější determinace

skupina zelených skokanů

Stručný popis biotopu druhu Typickými stanovišti jsou stojaté vody – slepá říční ramena, tůně, rybníky. Vyhovují mu bahnité substráty, osluněná místa, hloubka vody 50 – 200 cm a vody bohatší na živiny. Na zastíněných hladinách nekvete. mělké tůňky s litorální vegetací; vlhké listnaté lesy a křoviny veškeré vodní plochy na lokalitě; zimuje na souši i ve vodě

ropucha obecná převážně velká vodní plocha v těžební jámě; kosmopolitní stabilní populace O / NT / (Bufo bufo) rozšíření a kategorie zákonné ochrany / Červený seznam v ČR / Červený seznam IUCN / Směrnice o stanovištích / Bernská úmluva

1.8. Dlouhodobý cíl péče Docílit existence stabilního ekosystému se značným podílem přirozené obnovy a zachovat prosperující populaci stulíku žlutého a jiných chráněných druhů rostlin i živočichů.

2



2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Rameno Moravy představuje slepé rameno, které bylo odděleno při regulaci řeky. Nachází se na levém břehu řeky Moravy u mostu v Miňůvkách, v nadmořské výšce 191 m, asi 2 km severovýchodně od Kroměříže, v Hornomoravském úvalu (Středomoravská niva). KLIMA Klimaticky leží řešené území v teplé oblasti (varianta T 2), pro kterou je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. RELIÉF PP se nachází v nivě řeky Moravy. GEOLOGIE Geologický podklad území tvoří aluviální hlinité náplavy řeky Moravy. GEOMORFOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ ÚZEMÍ Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

: : : : :

Vněkarpatské sníženiny Západní vněkarpatské sníženiny Hornomoravský úval Středomoravská niva Středomoravská niva

PŮDA Půdním typem je fluvizem glejová. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Jak už z názvu přírodní památky vyplývá, jedná se o slepé rameno řeky Moravy, které je však stále s řekou propojeno a jeho vodní režim tak nadále těsně koresponduje s tímto vodním tokem. Lokalita je též na území CHOPAV Kvartér řeky Moravy.

BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Podprovincie: Biogerion Biochora: Fytogeografický obvod:

3 Karpatská 3.11 Kojetínský Široké hlinité nivy 2 v.s. Pannonicum

FLÓRA Plošně relativně malý zbytek slepého ramene řeky Moravy a lužního lesa má vzhledem k okolní zemědělsky využívané krajině značnou biologickou hodnotu. V tůni se vyskytuje makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, zbytky lužního lesa tvoří vegetace měkkých luhů nížinných řek. Z dřevin převládají olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrby (Salix spp.), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a topol černý (Populus nigra), z keřů např. bez černý (Sambucus nigra) a střemcha obecná (Prunus padus). V jarním aspektu kvetou v podrostu blatouch bahenní (Caltha palustris), devětsil bílý (Petasites albus), devětsil

3



lékařský (Petasites hybridus), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní (Ficaria verna) a pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina). Z vodních a vlhkomilných druhů rostlin se zde vyskytuje bohatá populace stulíku žlutého (Nuphar luteus), dále např. kotvice plovoucí (Trapa natans), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), orobinec širolistý (Typha latifolia), halucha vodní (Oenanthe aquatica), na březích rostou kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), kostival lékařský (Symphytum officinale), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) aj. FAUNA Z obojživelníků byl prokázán výskyt komplexu vodních skokanů zelených (Rana kl. esculenta), skokana štíhlého (Rana dalmatina), rosničky zelené (Hyla arborea), ropuchy obecné (Bufo bufo). Z vodních měkkýšů byli nalezeni okružák ploský (Planorbarius corneus), škeble rybničná (Anodonta cygnea) a plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis). Vhodné hnízdní možnosti zde nachází drozd kvíčala (Turdus pilaris), holub hřivnáč (Columba palumbus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos major), špaček obecný (Sturnus vulgaris) aj. Na lokalitě pravidelně loví ledňáček říční (Alcedo atthis), volavka popelavá (Ardea cinerea) a racek chechtavý (Larus ridibundus), pozorována byla koroptev polní (Perdix perdix), žluva hajní (Oriolus oriolus) i vzácný sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Ze savců zde žije ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a tchoř tmavý (Martes putorius), v posledních letech se zde objevuje i bobr evropský (Castor fiber).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Mimo statut přírodní památky je lokalita také součástí územního systému ekologické stability a to jako lokální biocentrum LBC Za Moravou, jež je vloženo do vodní osy nadregionálního biokoridoru NRBK K 142 V. Lokalita též leží CHOPAV Kvartér řeky Moravy v II.B ochranném pásmu vodního zdroje. Přírodní památka je navíc součástí území, které bylo navrženo k doplnění národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pod názvem Rameno Moravy (kód CZ0720061) o celkové rozloze 1,9845 ha. b) lesní hospodářství Na lokalitě nejsou pozemky určené k plnění funkce lesa. Mezi řekou Moravou a slepým ramenem je segment lužního porostu charakteru měkkého luhu. c) zemědělské hospodaření Zemědělsky využívané pozemky těsně sousedí s PP (jsou tedy v jejím OP), což má na lokalitu negativní vliv především splachy živin, eroze, zazemňování, potenciální riziko znečištění apod. d) rybářství Území patří do rybářského revíru 471 049 - MORAVA 18. e) rekreace a sport Kolem PP vede modrá turistická značka spojující Chropyni a Kroměříž. V jižním cípu PP se nachází zatravněná plocha, která často slouží jako „základna“ pro rybáře lovící v přilehlé řece Moravě. V blízkosti PP (na protějším břehu Moravy) se pak nachází kemp – především pro karavany. Významnějšímu tlaku rekreace či sportu není lokalita vystavena. f) jiné způsoby využití Lokalitu v minulosti nejvíce ovlivnila úprava břehů Moravy. Díky neustálému propojení lokality s vlastní řekou však nebyl vodní režim nikdy vážně narušen.

4



2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - Plán péče o PP Rameno Moravy 2004-2014 (ARVITA P spol. s r.o.) - Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (ARVITA P spol. s r.o.) - Generel ÚSES okresu Kroměříž (ARVITA P spol. s r.o.) - Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (Atelier T-plan, s.r.o.) - Územní plán města Kroměříže (Atelier KO& SA) - terénní šetření - archivní materiály zpracovatele

2.4. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch PP Rameno Moravy náleží podle Katalogu biotopů České republiky k mapovacím jednotkám V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod a M6 Bahnité říční náplavy. Dřevinný lem je tvořen dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) i úzkolistým (Fr. angustifolia), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a spektrem vrb (Salix) s převládající vrbou křehkou (Salix fragilis). Vrbiny zčásti prosychají v důsledku poškození při povodních a zejména horkým suchým počasím. Stromové patro je s keřovým patrem propojeno liánami a tvoří velkou masu zeleně. Vegetace je výrazně ovlivněná antropogenní činností. Zvláště ruderalizovaný je ekoton s četným výskytem nitrofilních a plevelných bylin jako jsou kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pýr plazivý (Elytrigia repens), lilek černý (Solanum nigrum), pcháč oset (Cirsium arvense) a další. Četně se vyskytujícím neofytem je javor jasanolistý (Acer negundo), místně pak netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Přírodní památka Rameno Moravy zahrnuje následující segmenty (výkres č. M3): vodní plochu s litorálním pásmem (A + B) břehové porosty (C) ruderalizovaný lem (D) Poněkud specifickou plochou je malé prostranství u východního okraje lokality. Jedná se o vzrostlou skupinu stromů s „udržovaným bylinným patrem.“ Často zde pobývají (i táboří) rybáři, chytající na řece Moravě. Je zde také pamětní pomníček s malou okrasnou výsadbou.

2.4.1. Základní údaje o lesích

Na lokalitě se nenacházejí pozemky určené k plnění funkcí lesa. Porost dřevin mezi slepým ramenem a samotnou řekou Moravou je tvořen biotopem převážně L2.4 – měkké luhy nížinných řek. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích

Slepé rameno má rozměry zhruba 290 x 15 – 50 m. V blízkosti jeho západního okraje se nachází „kolonie“ stulíku žlutého. Přibližně v polovině „ramena“ je výrazný úsek bohaté litorální vegetace (sdružuje se zde mnoho druhů obojživelníků) a na východním konci se vodní útvar napojený na řeku Moravu, která tak udává jeho hydrologický režim.

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích

Kolem vodní plochy rostou bohaté a vzrostlé břehové porosty charakteru lužního lesa. Z dřevin převládají olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrby (Salix spp.), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a topol černý (Populus nigra), z keřů např. bez černý (Sambucus nigra) a střemcha obecná (Prunus padus).

5



2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Dosavadní péče o PP Rameno Moravy se jeví jako dostatečná. Je však nutné zajistit i v dalším období její plynulé pokračování. Pro další existenci lokality je nezbytné nenarušovat vodní režim v zájmovém území, odstraňovat nepůvodní druhy (javor jasanolistý, netýkavka žláznatá) a v dlouhodobém horizontu občas narušit přirozenou sukcesi (zarůstání).

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize K významnějším kolizím mezi jednotlivými předměty ochrany přírody zde momentálně nedochází. Potenciálně možnou kolizi představuje realizace protipovodňových opatření, pokud by tato nebyla koordinována se zájmy ochrany přírody.

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření ve ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče v území nebo zásady jeho jiného používání

a) péče o les Na lokalitě se nenacházejí pozemky určené k plnění funkcí lesa. b) péče o rybníky, nádrže a vodní toky Zlepšení stavu slepého ramena by nejvíce pomohlo snížení jeho zazemňování a eutrofizace. K tomu mohou přispět opatření v ochranném pásmu - blíže viz kapitola 3.2. c) péče o nelesní pozemky Při péči o tuto lokalitu je nutné počítat s ořezem dřevin z důvodu bezpečného pohybu především po stezce vedoucí podél severního okraje lokality. Dále pak provádět redukci nepůvodních druhů rostlin jako jsou netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a javor jasanolistý (Acer negundo). Vegetace na lokalitě bude dvakrát ročně sečena a biomasa odklizena. Návrh způsobu eliminace javoru jasanolistého: V tříletých cyklech bude prováděno vyřezání javoru jasanolistého s následným opakovaným ošetřením řezné plochy chemickým přípravkem (Roundup) podle doporučené metodiky pro likvidaci jednotlivých druhů expanzivních dřevin. Aplikace bude prováděna kvalifikovaným pracovníkem v tříletých cyklech (vždy na cca 1/3 ploch) a to knotovým aplikátorem za přísného dodržování bezpečnostních předpisů. Bylo by vhodné provést také ořez suchých větví a „pročištění“ břehových porostů. d) péče o rostliny Další speciální zásahy k ochraně rostlin nejsou na lokalitě plánovány. Vhodné by ovšem bylo stále udržovat prosluněnou západní část vodní plochy a tím zachovávat co možná nejlepší podmínky pro populaci stulíku žlutého. e) péče o živočichy Speciální zásahy k ochraně živočichů nejsou na lokalitě plánovány.

6



3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území

a) nádrže (vodní útvary) •

nejsou stanovena konkrétní opatření

b) nelesní pozemky • ořez dřevin z důvodu bezpečnosti (především podél severního okraje lokality) •

redukci nepůvodních druhů rostlin - javor jasanolistý (Acer negundo)

•

ořez suchých větví a „pročištění“ břehových porostů

•

pravidelné sečení lokality s úklidem biomasy (dvakrát ročně) – s ohledem na eliminaci invazních nepůvodních druhů rostlin

c) jiné zásahy • úklid odpadků •

obnovit a doplnit značení PP

3.2 Zásahy hospodaření nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Přibližně z jedné poloviny (severní okraj) sousedí PP s intenzivně obhospodařovaným polem – není zde tedy vytvořeno funkční ochranné pásmo. Bylo by vhodné založit travnatý pás o šířce alespoň 10 metrů, který by částečně izoloval PP a snížil tak množství splachů živin i půdy do chráněné lokality.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice PP je částečně vyznačená v terénu a je tedy třeba toto značení dle potřeby obnovit a následně udržovat. Na území PP jsou dvě cedule s označením přírodní památky, bylo by však vhodné umístit ještě jednu na východní konec lokality. Do budoucna by bylo vhodné geometrické zaměření PP s cílem upřesnění její výměry.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou navrhována žádná administrativně-správní opatření.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využití území veřejností Okrajem lokality vede značená turistická trasa, v jejím sousedství se nachází „kemp“ a je hojně navštěvovaná rybáři (především prostranství u východního okraje PP). I přesto je lokalita rekreací a sportovními aktivitami málo poznamenaná a specifická regulace těchto činností prozatím není zapotřebí.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území PP leží na značené turistické trase, proto by bylo vhodné, umístit zde informační tabuli nebo tabulku s QR kódem pro chytré telefony.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Na lokalitě by měly být provedeny základní průzkumy se zaměřením na květenu, makrozoobentos, obojživelníky a ptáky.

7



4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody dle jednotlivých zásahů

Druh zásahu (péče) a odhad množství (příp. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova značení v terénu (pruhové na stromech) Cedule se státním znakem (1 ks, včetně instalace) Botanický průzkum Makrozoobentický průzkum Orientační zoologický průzkum (se zaměřením na ornitologii) Inventarizační průzkum obojživelníků Umístění informační tabule Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Ořez dřevin (z důvodu bezpečnosti) Likvidace javoru jasanolistého Sečení „vegetace“ Svoz odpadu Opakované zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

12 000 1 800 4 000 4 000 3 600 3 300 12 000 40 700

12 000 1 800 4 000 4 000 3 600 3 300 12 000 40 700

20 000 10 000 30 000 1 500

60 000 100 000 300 000 15 000 475 000

Náklady celkem (Kč)

515 700

4.2 Použité podklady a zdroje informací CULEK M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V., LUSTYK P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. MACKOVČIN P., JATIOVÁ M. [eds.] (2002): Chráněná území ČR – Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 376 pp. NEUHÄSLOVÁ Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha 1998 PETŘÍČEK, V., [eds.] (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPK ČR, Praha, 451 pp. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV Brno, p. 73 ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. [eds.] (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek, 333 pp.

Legislativa: Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 166/2005 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 395/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Zákon České národní rady číslo 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

8



Internetové zdroje: ČUZK, nahlížení do katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx Mapový portál AOPK: http://mapy.nature.cz/ Mapový portál Zlínského kraje: http://www.juap-zk.cz http://nature.hyperlink.cz/ Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma. Č.j. M/100856/04. http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece Terénní šetření v roce 2014

4.3 Seznam použitých zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální EN druh ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů EVL evropsky významná lokalita CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod KN katastr nemovitostí KO druh kriticky ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. V platném změní LBC lokální biocentrum LC druh málo dotčený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů LR vzácnější taxony vyžadující zvláštní pozornost – méně ohrožené; dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů NRBK nadregionální biokoridor NT druh téměř ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů O druh ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. V platném změní OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr PO ptačí oblast PP přírodní památka SO druh silně ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. V platném změní ÚSES územní systém ekologické stability ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody VU druh zranitelný dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ZCHÚ zvláště chráněné území

4.4 Seznam příloh TABULKY Příloha T1: Charakteristika dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich MAPY Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2: Vymezení území Příloha M3: Mapa dílčích ploch

9



5. Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče o PP Rameno Moravy na období 2015-2024. Ve Zlíně dne …………………. Podpis:

Razítko:

10



1. Tabulkové přílohy

11



2. Výkresové přílohy

12



3. Fotodokumentace

13

Plán péče o přírodní památku RAMENO MORAVY. na období

Recommend Documents