Plán péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na období

Plán péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na období 2015–2024

Mikulov, 2013

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo:

1453

Kategorie ochrany:

národní přírodní památka

Název území:

Pastvisko u Lednice

Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška Orgán, který předpis vydal:

ONV v Břeclavi

Číslo předpisu:

bl. č. 1454

Datum platnosti předpisu:

27. 9. 1990

Datum účinnosti předpisu:

15. 10. 1990

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj:

Jihomoravský kraj

Okres:

Břeclav

Obec s rozšířenou působností:

Břeclav

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Břeclav

Obec

Lednice

Katastrální území

Lednice na Moravě

Vymezení národní přírodní památky (NPP) je uvedeno v příloze č. M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice) a v příloze č. M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice).

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 679828 Lednice na Moravě číslo parcely druh pozemku podle KN podle KN

1935 1937 1938 (část)

trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha

1939 1940 1949 1967/1

vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

1967/2 (část) 1968/4 1968/5

vodní plocha

Celkem

lesní pozemek lesní pozemek

způsob využití pozemku podle KN

koryto vodního toku zamokřená plocha

koryto vodního toku koryto vodního toku

číslo listu vlastnictví

celková výměra parcely KN (m2)

výměra parcely v ZCHÚ (m2)

60001 60001 60001

71 948 113 343 9 931

71 948 113 343 6 925

60001 60001 60001 60001

278 738 104 579 10 077 7 241

278 738 104 579 10 077 7 241

1 275

5 946

1 500

60001 60001

22 209 3 144

22 209 3 144 619704

2

Ochranné pásmo není vyhlášeno, dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Výměra NPP Pastvisko u Lednice uvedená v předchozí tabulce neodpovídá výměře uvedené ve vyhlašovací dokumentaci. Stejně tak neodpovídá parcelní vymezení. Nesoulad v parcelním vymezení je dán skutečností, že ke dni 9. 2. 2006 vstoupily v platnost komplexní pozemkové úpravy, které řešily i předmětné území. Výsledkem je přečíslování parcel. Ve vyhlašovací dokumentaci bylo území vymezeno na pozemcích v operátech zjednodušené evidence, zatímco současný stav je vymezen pozemky vedenými v operátu katastru nemovitostí. Nesoulad ve výměře je dán chybou ve vyhlašovacím dokumentu. Výměra uvedená v předchozí tabulce odpovídá vymezení NPP Pastvisko u Lednice v hranicích vymezených v mapové příloze vyhlašovacího předpisu. Výměry částí parcel byly odměřeny za pomocí GIS. Vymezení katastrálních parcel NPP Pastvisko u Lednice a ochranného pásma je uvedeno v příloze č. M2 (Katastrální mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice).

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku

zvláště chráněné území (ha)

ochranné pásmo (ha)

Lesní pozemek Trvalý travní porost

14,0009 18,5291

-------

Vodní plocha

29,4409

způsob využití pozemku podle KN plocha způsob využití (ha)

Zamokřená plocha Vodní tok

--Plocha celkem

27,8738 0,8741

61,9704

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:

ne

chráněná krajinná oblast:

ne

jiný typ chráněného území:

biosférická rezervace Dolní Morava, mezinárodně významný mokřad dle Ramsarské úmluvy – RS9 Mokřady Dolního Podyjí

Natura 2000 ptačí oblast:

ne

evropsky významná lokalita:

CZ0624099 Niva Dyje

Vymezení NPP Pastvisko u Lednice a Evropsky významné lokality Niva Dyje je uvedeno v příloze č. M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice).

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Mokřadní biotop pro vzácné druhy živočichů.

3

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy podíl plochy v ZCHU (%)

název ekosystému

V 1C Makrofitní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.7 Vegetace vysokých ostřic L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek L2.4 Měkké luhy nížinných řek

popis biotopu společenstva

5

mělčí části centrálního mokřadu a izolované tůně. Výskyt biotopu závisí na vodním režimu.

27

porosty navazující na centrální mokřad

15 1 22

porosty navazující na centrální mokřad lesní porost v severozápadní části NPP lesní porost v severní a západní části NPP

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště

podíl plochy v ZCHÚ (%)

91F0 – Břehové smíšené lesy s Quercus robur, Ulmus laevis a Ulmus minor, Fraxinus excelsior nebo Fraxinus angustifolia podél velkých řek (Ulmenion minoris) 91E0* - Lužní lesy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae)

popis biotopu typu přírodního stanoviště

1

lesní porost v severozápadní části NPP

22

lesní porost v západní a severní části NPP

B. Evropsky významné druhy a ptáci název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení*

popis biotopu druhu

bobr evropský 3 až 4 rodiny VU vodní kanály, centrální mokřad (Castor fiber) kuňka ohnivá desítky jedinců EN vodní kanály, centrální mokřad (Bombina bombina) padlé kmeny listnatých stromů ve vrbině lesák rumělkový nehojný EN na severu a západě NPP (Cucujus cinnaberinus) ohniváček černočárný (Lycaena relativně hojný louky dispar) vodní kanály, vodní tůně, centrální piskoř pruhovaný (Misgurnus vzácně EN mokřad fossilis) svinutec tenký vzácně CR centrální mokřad (Anisus vorticulus) * stupně ohrožení dle červených seznamů ČR (Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005)

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany tohoto zvláště chráněného území je zlepšení stavu biotopů, zastavení procesu stárnutí mokřadu a úbytku vzácných a významných druhů rostlin a živočichů, zajištění existence vzácných a významných druhů rostlin a živočichů vázaných na biotop mokřadů dolního Podyjí a jejich ochrana.

4

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Národní přírodní památka Pastvisko u Lednice (NPP) se nachází severně od obce Lednice mezi zástavbou této obce, řekou Dyjí, silnicí Lednice-Podivín a lesním komplexem „Horního lesa“. Území je rovinaté s průměrnou nadmořskou výškou 161 m. Geologický podklad tvoří hydromorfní naplavené půdy. Půdy v území NPP jsou částečně zvodněné průlivovými podzemními vodami ve spojitosti s vodami v řece Dyji. Území je pomocí soustavy kanálů dotováno i povrchovou vodou ze Zámecké Dyje. Povrchové vody jsou z území NPP odváděny do Černé Dyje, původního koryta řeky Dyje. Území NPP se nachází v záplavovém území významného vodního toku Dyje, v aktivní záplavové zóně v tzv. lednickém poldru. NPP spadá do klimatického okrsku charakterizovaného jako teplý, suchý, s mírnou zimou a kratším slunečním svitem. Průměrná roční teplota činí 9,3 °C, průměrný roční úhrn srážek 524 mm a průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou 33,6. Z hlediska biogeografického zařazení se NPP nachází v Dyjsko-Moravském bioregionu, fytogeografickém okrese 18. Jihomoravský úval. Vegetační stupeň je planární. Z vlhkomilné flóry jsou zastoupeny četné druhy vázané na aluvium dolního toku řeky Dyje. Flora je součástí severopanonské podprovincie s převahou lužních typů. Významná část NPP patří podle Katalogu biotopů ČR k podjednotkám M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod a M1.7 Vegetace vysokých ostřic nacházejících se hlavně v centrální části NPP. Tyto podjednotky jsou tvořeny hlavně rákosem, orobincem, zblochanem a vysokými ostřicemi. Na západním okraji NPP se nachází podjednotka L2.4 Měkké luhy nížinných řek charakteristická podmáčenými porosty vrby bílé a fragmenty podjednotky L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek. Ze vzácných druhů se v NPP vyskytuje bledule letní (Leucojum aestivum), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Území NPP je významným hnízdištěm vodních a na porosty rákosin a vysokých ostřic vázaných ptáků. Na jarním a podzimním tahu se zde zastavují ptáci patřící do podřádu bahňáků, kteří zde nalézají ideální odpočinkové a potravní stanoviště. Některé druhy bahňáků zde v minulosti hnízdily. Vodní plochy na území NPP jsou důležitým místem pro rozmnožování obojživelníků. Výška vodní hladiny závisí na způsobu manipulace na příčných vodohospodářských objektech a na stavební činnosti bobra evropského nejen na území NPP, ale zejména v jejím ochranném pásmu, a na soustavě kanálů nacházejících se mimo toto území.

A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

název druhu

popis biotopu druhu v ZCHÚ

kriticky ohrožený (KO)* bledule letní (Leucojum aestivum)

desítky trsů, vitalita dobrá

vrbina v severní a západní části NPP

bublinatka obecná (Utricularia vulgaris)

běžně, vitalita příznivá

vodní tůně, centrální mokřad

pryšec lesklý (Euphorbia lucida)

jeden trs, vitalita nepříznivá

severní sečená louka

běžně, vitalita příznivá

centrální mokřad

ohrožený (O)* žebratka bahenní (Hottonia palustris) *kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb.

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin vyskytujících se v NPP Pastvisko u Lednice je uváděn na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava.

5

B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

název druhu


kriticky ohrožený (KO)* blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

vzácně

centrální mokřad vodní tůně, vodní toky

bukáček malý (Ixobrychus minutus)

pravidelné hnízdění několika párů

centrální mokřad

čolek dunajský (Triturus dobrogicus)

vzácně, nízké desítky kusů

centrální mokřad, vodní tůně, vodní toky

chřástal malý (Porzana parva)

výskyt na tahu, není vyloučeno hnízdění

centrální mokřad

koliha velká (Numenius arquata)

nepravidelný výskyt

zaplavované louky

polák malý (Aythya nyroca)

jeden pár, pravděpodobné hnízdění

centrální mokřad

vodouš rudonohý (Tringa totanus)

v minulosti hnízdil, pravidelný výskyt několika jedinců na jarním a podzimním tahu

centrální mokřad, zaplavované louky

volavka červená (Ardea purpurea)

nepravidelný výskyt podzimních měsících

skokan ostronosý (Rana arvalis)

desítky jedinců

vodní toky, vodní tůně, centrální mokřad

svinutec tenký (Anisus vorticulus)

vzácně

vodní toky a vodní tůně

3 až 4 rodiny

vodní toky včetně břehových porostů

bekasina otavní (Galinago galinago)

v minulosti hnízdila, pravidelný výskyt desítek jedinců na jarním a podzimním tahu

zaplavované louky, centrální mokřad

čáp černý (Ciconia nigra)

Jeden hnízdní pár, výskyt na tahu (až 40 jedinců)

centrální mokřad, lesní porost

čírka modrá (Anas querquedula)

nepravidelné hnízdění; pravidelný výskyt několika jedinců

centrální mokřad

chřástal kropenatý (Porzana porzana)

v minulosti prokázáno nepravidelné hnízdění

centrální mokřad a navazující rákosiny

chřástal polní (Crex crex)

nepravidelný výskyt na tahu

centrální mokřad, zaplavované louky

chřástal vodní (Rallus aquaticus)

pravidelné hnízdění až několika párů, početně protahuje

centrální mokřad a navazující rákosiny

kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)

desítky jedinců zalétá za potravou

centrální mokřad, vodní toky

ledňáček říční (Alcedo atthis)

jeden pár, v zimě několik jedinců

centrální mokřad, vodní toky

v

centrální mokřad

silně ohrožený (SO)* bobr evropský (Castor fiber)

6

název druhu



lžičák pestrý (Anas clypeata)

hnízdí výjimečně, nepravidelný výskyt několika jedinců

pisík obecný (Actitis hypoleucos)

pouze protahuje, pravidelný výskyt několika jedinců na tahu

centrální mokřad

rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

několik párů

porosty rákosin v centrální části NPP

rybák obecný (Sterna hirundo)

1 až 3 páry

umělý ostrov v centrálním mokřadu

slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)

jeden hnízdí pár, na tahu několik jedinců

porosty rákosin a vysokých ostřic v centrální části NPP

sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

několik jedinců

porosty rákosin a vysokých ostřic v centrální části NPP

včelojed lesní (Pernis apivorus)

nepravidelný výskyt, vzácný zálet za potravou

louky

vodouš kropenatý (Tringa ochropus)

pouze protahuje, pravidelný výskyt několika jedinců na tahu

centrální mokřad

volavka bílá (Egretta alba)

desítky jedinců v období snížené hladiny v centrálním mokřadu

centrální mokřad

volavka stříbřitá (Egretta garzetta)

několik jedinců v období snížené hladiny v centrálním mokřadu

centrální mokřad

zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)

nepravidelné hnízdění; výskyt několika jedinců

centrální mokřad

žluva hajní (Oriolus oriolus)

jeden pár

rosnička zelená (Hyla arborea)

několik jedinců


skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae)

desítky kusů


skokan zelený (Pelophylax esculentus)

desítky kusů


skokan štíhlý (Rana dalmatina)

desítky kusů


čolek obecný (Triturus vulgaris)

nízké desítky jedinců

centrální mokřad, vodní tůně, vodní toky

lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)

nehojný

padlé kmeny listnatých stromů

konipas luční (Motacilla flava)

několik párů

zaplavované louky

ohniváček černočárný (Lycaena dispar)

relativně hojný

louky

centrální mokřad

břehové porosty vodních toků

7

název druhu



ohrožený (O)* bramborníček černohlavý (Saxicola torquata)

jeden pár

okraje luk s roztroušenými keři, ruderální vegetace na okraji centrálního mokřadu

brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

stovky jedinců

stromová vegetace se jmelím, zaplavované louky

cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides)

několik párů


čáp bílý (Ciconia ciconia)

v minulosti hnízdil, v současné době několik jedinců zalétá za potravou

zaplavované louky

čírka obecná (Anas crecca)

pravidelný výskyt na tahu, běžný výskyt několika desítek až stovek jedinců

centrální mokřad

kopřivka obecná (Anas strepera)

hnízdí několik párů, běžný výskyt několik desítek nehnízdících jedinců

centrální mokřad

moták pochop (Circus aeruginosus)

jeden pár


ťuhýk obecný (Lanius collurio)

jeden pár

křoviny v centrální části NPP

ťuhýk šedý (Lanius excubitor)

nepravidelný výskyt v zimě

louky a centrální mokřad

vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

stovky jedinců na nocovišti


piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

vzácně

vodní tůně, centrální mokřad, vodní toky

kuňka ohnivá (Bombina bombina)

desítky jedinců

vodní tůně v JZ části NPP, centrální mokřad

potápka černokrká (Podiceps nigricollis)

vzácně, několik jedinců

centrální mokřad

potápka malá (Tachybaptus ruficollis)

pravidelné hnízdění 1 až 5 párů

centrální mokřad

potápka roháč (Podiceps cristatus)

pravidelné hnízdění 1 až 3 párů

centrální mokřad

ropucha obecná (Bufo bufo)

desítky jedinců

centrální mokřad, vodní tůně

ropucha zelená (Bufo viridis)

desítky jedinců


užovka obojková (Natrix natrix)

několik jedinců

celé území NPP

* kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb.

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se v NPP Pastvisko u Lednice je uváděn na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava.

8

Přehled zvláště chráněných druhů podle stupňů ohrožení dle červených seznamů ČR název druhu

bledule letní (Leucojum aestivum) bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) pryšec lesklý (Euphorbia lucida) žebratka bahenní (Hottonia palustris) bukáček malý (Ixobrychus minutus) čírka modrá (Anas qeurquedula) čolek dunajský (Triturus dobrogicus) chřástal vodní (Rallus aquaticus) pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)


desítky trsů, vitalita dobrá běžně, vitalita dobrá Jeden „trs“ cca 3x3 m běžně, vitalita dobrá pravidelné hnízdění několika párů nepravidelné hnízdění, pravidelný výskyt několika párů nízké desítky kusů několik párů, pravidelně hnízdí vzácně, vitalita dobrá vzácně

stupeň ohrožení*

popis biotopu druhu

CR

vrbina v severní a západní části NPP

CR


EN

východní okraj sečené louky

VU

centrální mokřad

CR

centrální mokřad a navazující rákosinové porosty

CR

centrální mokřad

CR

centrální mokřad, vodní tůně, vodní kanály

VU

centrální mokřad a navazující rákosinové porosty

CR


EN


Vzácně, vitalita CR centrální mokřad zhoršená * stupně ohrožení dle červených seznamů ČR (Grulich 2012, Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005) svinutec tenký (Anisus vorticulus)

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) Ochrana přírody S účinností od 15. 10. 1990 byl zřízen vyhláškou ONV v Břeclavi bl. č. 1454 ze dne 27. září 1990 chráněný přírodní výtvor Pastvisko u Lednice, jehož posláním byla ochrana mokřadního biotopu pro vzácné druhy živočichů. Vyhláškou č. 395/1992 Sb. bylo území prohlášeno za národní přírodní památku. V roce 1993 byla NPP Pastvisko u Lednice zařazena do sítě mezinárodně významných mokřadů v rámci Ramsarské úmluvy o mokřadech jako RS9 – Mokřady Dolního Podyjí. V roce 2003 se území NPP stalo součástí Biosférické rezervace Dolní Morava, která vznikla rozšířením Biosférické rezervace Pálava o území Lednicko-valtického areálu a lužních lesů na soutoku řek Dyje a Morava. Území NPP je součástí evropsky významné lokality Niva Dyje CZ0624099, která byla vyhlášena nařízením vlády č. 208/2012 Sb. Na území dnešní NPP se nacházel mokřad, jehož území bylo v roce 1975 v rámci kompenzačních opatření při regulaci řeky Dyje revitalizováno tak, aby vyhovovalo potřebám ochrany přírody. Byl vybudován přívodní a odtokový kanál, výpustné stavítko a byl zde zaveden režim vyhovující mokřadní fauně a floře. V roce 1978 však došlo k odstřelení výpustného stavítka a rozorání ploch na východním okraji dnešní NPP. V roce 1979 bylo vybudováno provizorní dřevěné stavítko, které však nebylo uzpůsobeno k průběžné manipulaci s vodou a z důvodu zaplavování lesních porostů na dnešní západní hranici NPP bylo tehdejším lesním správcem vytrženo, což vedlo ke zhoršení hydrologického režimu a k degradaci mokřadu. Tento stav trval až do roku 1991, kdy došlo k znovuobnovení výpustného stavítka. V letech 1992 až 1993 byly do centrální, vodou ze Zámecké Dyje zaplavované části NPP, vysazeny ryby, včetně geograficky nepůvodních býložravých druhů. Po roce 1993 došlo ke slovení

9

těžké obsádky býložravých ryb, ale ryby zde byly chovány až do roku 2001. Na výpustném stavítku (objekt 5c) bylo manipulováno tak, že hladina byla držena na maximální kótě (160,72), v létě docházelo ke snižování hladiny o cca 20 cm a k úplnému vypouštění docházelo pouze krátkodobě na podzim za účelem odlovu vysazených ryb. Od roku 2001 bylo od manipulace na výpustném stavítku postupně upuštěno. Nízká průtočnost lesních kanálů způsobená bobřími hrázemi, ve spojení se zazemněním těchto kanálů a absencí manipulace na výpustném stavítku, způsobila vysychání lokality, a to zejména v období s nízkými průtoky v Zámecké Dyji. V roce 2010 bylo na lesních kanálech nad územím NPP provedeno z Programu péče o krajinu zprůtočnění bobřích hrází, které je dodnes udržováno funkční. V roce 2011 bylo v ř. km 0,005 kanálu K2 vybudováno stavítko u Černé Dyje (objekt 5d), které spolu s výše uvedeným zprůtočněním bobřích hrází a obnovením manipulace na výpustném stavítku v roce 2008 vedlo k výraznému zlepšení hydrologické situace. V roce 2011 byl obnoven systematický ornitologický monitoring, který přinesl nové poznatky o průběhu pelichání některých druhů bahňáků a přinesl nový pohled např. na možnosti šíření pijavky lékařské na nové lokality.

b) Lesní hospodářství

Na území NPP se v minulosti žádné lesní porosty nevyskytovaly. Současné, převážně vrbové porosty, zde byly vysázeny zhruba před 50 lety. Až do roku 2006 v těchto lesích hospodařily Lesy České republiky, s. p. Od roku 2006 vykonává právo hospodaření s majetkem státu Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Mýtní úmyslná těžba byla v minulosti provedena na zhruba 1 ha (porost 5A2a), kdy byly některé vrby seřezány na hlavu a byly ponechány jilmy. V místech s vysokou hladinou podzemní vody docházelo k odtěžování proschlých stromů. V posledním desetiletí je u některých vrbových porostů obnovováno vrškové hospodaření. Vrby jsou seřezávány na hlavu. Touto metodou lze po dlouhou dobu zajistit vitalitu jedinců. Seřezávání na hlavu napomáhá tvorbě dutin, které jsou útočištěm mnoha druhů. V mladých porostech jsou prováděny pouze výchovné zásahy pro podporu přirozené druhové skladby.

c) Zemědělské hospodaření Do 60. let 20. století bylo území využíváno k pastvě jalovic. Po roce 1978 bylo území nacházející se na východním okraji NPP, v rozporu s tehdejšími dohodami, rozoráno a využíváno jako pole. Teprve po vyhlášení chráněného přírodního výtvoru v roce 1990 bylo toto území opětovně převedeno na TTP. V současné době probíhá pastva koní na jižní louce a severní louka je dvakrát ročně kosena za účelem potlačení hvězdnice kopinaté (Aster lanceolatus).

d) Rybářství Záměrný chov ryb na území NPP Pastvisko u Lednice se datuje od roku 1991, kdy došlo ke znovuobnovení výpustného stavítka. Konstrukce tohoto příčného objektu totiž umožňovala provádění manipulace s vodou, což byla podmínka pro chov ryb. V letech 1992 a 1993 zde byly vysazovány i nepůvodní druhy ryb jako tolstolobik bílý (Hypophthalmichtmys molitrix) a amur bílý (Ctenopharyngodon idella). Podle údajů o výlovech zde bylo v roce 1992 vyloveno 110 ks amura bílého a 208 ks tolstolobika bílého. Z dalších druhů zde bylo vyloveno 308 ks kapra obecného (Cyprinus carpio), 6 ks bolena dravého (Aspius aspius), 16 ks lína obecného (Tinca tinca), 198 ks štiky obecné (Esox lucius), 3 ks candáta (není zřejmé zda obecného nebo východního) a jeden sumec velký (Silurus glanis) o váze 6 kg. V roce 1993 bylo vyloveno 303 ks kapra, 146 ks amura, 15 ks tolstolobika, 5 ks bolena, 26 ks lína (největší kus délka 51 cm), 153 ks štiky, 7 ks candáta a jeden sumec o váze 10 kg. Průměrná váha kaprů, amurů a tolstolobiků byla 2,5 až 3 kg, průměrná délka štik 45-50 cm. Dále byly v roce 1993 vyloveny stovky kusů cejna sivého (Ballerus ballerus), desítky kusů cejna velkého (Abramis brama), desítky kusů cejnka malého (Blicca bjoekna), tisíce kusů perlína ostrobřichého (Scardinius erythrophalmus), tisíce kusů plotice obecné (Rutilus rutilus), desítky kusů karase stříbřitého (Carassius gibelio), jedinci karase obecného (Carassius carassius), tisíce kusů hořavky duhové (Rhodeus amarus), 20 ks piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis), 20 ks okouna říčního (Perca fluviatilis) o průměrné váze 0,5 kg a desítky kusů ježdíka obecného (Gymnocephalus cernuus). Vysoká rybí obsádka býložravých ryb vedla k silné eutrofizaci centrálního mokřadu, likvidaci měkké vodní makrovegetace a snížení diverzity původního

10

řasového společenstva, a proto došlo k jejímu vylovení. I přes to bylo v roce 1995 vyloveno mimo jiné i 14 ks amura o průměrné váze 6 kg. V roce 1995 bylo kromě amura vyloveno ještě 1200 ks kapra (600 ks průměrná váha 2,8 kg; 600 ks průměrná váha 0,5 kg) a 25 ks štiky o průměrné váze 1,8 kg. Jiné druhy ryb nebyly zaznamenány. Od roku 1993 nebyla lokalita lovena každý rok, ale výlovy se konaly nepravidelně. Kromě již zmíněného výlovu v roce 1995 se lokalita lovila v roce 1998 a poslední výlov se konal 2001. Po roce 2001 se již díky zvýšenému zabahnění ryby na území NPP Pastvisko u Lednice záměrmě nechovaly. Z výlovů stojí za zmínku první doložený výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva) v roce 1998 a také 610 ks tolstolobika vylovených taktéž v roce 1998, které svědčí o tom, že i přes negativní zkušenosti z let 1992 a 1993 se na území NPP Pastvisko u Lednice vysazovaly býložravé ryby i nadále. Současný stav centrálního mokřadu cílený chov ryb neumožňuje, ale ryby se zde vyskytují. To je dáno polohou NPP Pastvisko u Lednice a jejím napojením na řeku Dyji, resp. Zámeckou Dyji a Černou Dyji. Díky tomu je území NPP Pastvisko u Lednice i přes snahy o eliminaci rybí obsádky neustále opětovně osídlováno rybami. Největší podíl a prakticky jedinými druhy ryb jsou zde v součastnosti střevlička východní a karas stříbřitý. Tyto dominantní druhy doplňuje piskoř pruhovaný a v roce 2013 zaznamenaný perlín ostrobřichý (1 jedinec na kanále K2). Se záměrným chovem ryb v podobě, jaká zde byla v minulosti, se v současné době neuvažuje. V budoucnu je možno po úpravách centrálního mokřadu zajišťujících jeho slovitelnost možno uvažovat o vysazení dravé ryby (candát, štika, sumec) pro podpoření omezení populace nepůvodních druhů ryb. V případě nežádoucího zárůstu centrálního mokřadu a nemožnosti vyřešit tuto situaci jinými způsoby lze v budoucnu připustit vysazení amura. S vysazením amura je ale po předchozích negativních zkušenostech počítáno pouze jako s poslední možností a jeho vysazení by muselo předcházet odtěžení sedimentů tak, aby bylo možno jeho obsádku důsledně slovit.

e) Myslivost Celé území NPP je zařazeno do honitby Horní les, která byla uznána rozhodnutím Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí č. j. 801/93/209/Vy ze dne 26. 3. 1993. Držitelem i uživatelem této honitby jsou Lesy České republiky, s. p. Jedná se o režijní honitbu Lesního závodu Židlochovice. Pro tuto honitbu byly minimální a normované stavy určeny pro srnce obecného, bažanta obecného a zajíce polního. Kromě této zvěře se na území NPP vyskytuje i mikropopulace jelena evropského, prase divoké, vodní pernatá zvěř a liška obecná. Stavy prasete divokého a lišky obecné významně negativně ovlivňují úspěšné vyhnízdění vodních ptáků. Prase divoké zde kromě predace způsobuje i rozsáhlé rozrývání půdního povrchu. Na území NPP se loví hlavně prase divoké, a to jak individuálně, tak zejména na společných lovech. Srnec obecný a jelen evropský se loví pouze individuálně. Hony na zajíce polního, bažanta obecného a vodní pernatou se zde nepořádají. Na území NPP se v současné době nenacházejí žádná myslivecká zařízení. Zařízení sloužící k lovu se nachází pouze na západní a severní hranici NPP.

f) Rekreace a sport V bezprostřední blízkosti NPP nevede žádná značená turistická stezka ani cyklostezka. Území je navštěvováno převážně pouze ornitologickou veřejností. V roce 2002 byla v ochranném pásmu NPP vybudována ornitologická pozorovatelna, která byla v nevyhovujícím stavu a v roce 2013 došlo k její obnově.

g) Jiné způsoby využití V minulosti byla část jižní louky intenzivně využívána k výcviku koní, což vedlo k devastaci a likvidaci drnu. V současné době již tato činnost neprobíhá. Na celém území NPP probíhal dlouhodobý systematický ornitologický výzkum. V rámci tohoto výzkumu zde byl prováděn odchyt ptáků v rákosinách a probíhal i odchyt bahňáků. Tento výzkum byl v roce 2011 obnoven a probíhá zde systematický odchyt mimo dobu hnízdění, a to zejména bahňáků na podzimním tahu.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy

11

Nařízení vlády o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam č. 208/2012 Sb. Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) - sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO) - sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 159/1991 Sb. Územní plán obce Lednice, 2013, AR Projekt s r. o. Stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území č.j. JMK 71140/2009 ze dne 9. 7. 2009. Rozhodnutí Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí o uznání honitby Horní les č.j. 801/93/209/Vy ze dne 26. 3. 1993. Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o uvedení honitby Horní les do souladu se zákonem o myslivosti č.j. 1159/1/03-206/1/Sf ze dne 7. 8. 2003. Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o povolení nakládání s vodami a o schválení manipulačního řádu č.j. MUBR 73025/2010 ze dne 3. 11.2010 – Výpustné stavítko Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o povolení k nakládání s vodami a o povolení stavby č.j. MUBR 45413/2011 ze dne 7. 7. 2011– Stavítko u Černé Dyje Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o schválení manipulačního řádu č.j. MUBR 24037/2012 ze dne 5. 4. 2012 – Stavítku u Černé Dyje

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast: Lesní hospodářský celek: Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha): Období platnosti LHP: Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:

PLO 35 - Jihomoravské úvaly 862201 -Lesy ve vlastnictví státu – Jihomoravský kraj 13,93 2007–2016 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava

A. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů V území jsou rozlišeny dva soubory lesních typů (SLT). Všechny porosty se nacházejí v 1. lesním vegetačním stupni. Nejvíce je zastoupen SLT vrbové olšiny (99%). Přírodní lesní oblast: 35 – Jihomoravské úvaly kód SLT

název SLT

1L

jilmový luh

1G

vrbová olšina

přirozená dřevinná skladba SLT DB 40–70 %, HB 0–20 %, JV±20 %, JS 1030%, JL 10–30%, LP±20%, OLL±10 %, (TPC, TPB)±, JSU 0–10% OLL 60–90 %, VR 0–30 %, (TPC, TPB) 0–20%, BR±, JS 0–10 %

výměra (ha)

podíl (%)

0,13

1

12,09

99

Přirozená dřevinná skladba SLT byla odvozena ze Stanovištních a pěstebních charakteristik SLT (typologický systém ÚHÚL).Plocha jednotlivých SLT byla odvozena z prostorových dat OPRL. Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická NPP Pastvisko u Lednice.

12

B. Porovnání přirozené současné skladby lesa Porovnání přirozené a současné skladby lesa proběhlo na základě dat uvedených v LHP 2007– 2016 a podle Stanovištních a pěstebních charakteristik SLT (typologický systém ÚHÚL). Hodnocení přirozenosti lesních porostů proběhlo podle vyhlášky č. 60/2008 Sb., o plánech péče označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. Rozdíl plochy PUPFL k ploše zastoupených dřevin je dán přítomností bezlesí v daném území. Plocha jednotlivých SLT byla vymezena pouze na ploše porostů, nikoliv tedy na bezlesí a mimo PUPFL. Příloha č. M5: Všechny porosty v NPP Pastvisko u Lednice (12,2 ha) odpovídají lesům kulturním. Stupně přirozenosti lesních porostů v NPP Pastvisko u Lednice. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Název dřeviny

Zkratka

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

DB

dub letní

-

-

0,6

5

HB

habr obecný

-

-

0,1

1

JV

javor mléč

-

-

0,0

0

jasan úzkolistý

-

-

1,1

9

0,2

2

0,1

1

-

-

0,0

0

0,1

1

6,8

56

JSU JL

jilm

LP

lípa malolistá (velkolistá)

OLL

olše lepkavá

JS

jasan ztepilý

0,3

3

0,0

0

VR

vrba bílá (křehká)

11,3

90

2,3

18

TP

topol bílý (černý)

0,1

2

1,1

9

BR

bříza bradavičnatá

-

-

0,1

1

KR

keře

0,2

2

0,0

-

12,2

100

12,2

100,0

celkem

C. Vymezení dílčích ploch v lesích Plocha všech lesů v NPP Pastvisko u Lednice byla vymezena jako jedna dílčí plocha č. 1 (lesní porosty). Prostorové vymezení dílčí plochy č. 1 je uvedeno v příloze M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice).

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na území NPP se nachází čtyři vodní toky, vodní plocha mokřadu a několik izolovaných tůní, každý typ vodní plochy je vymezen jako samostatná dílčí plocha. Vodní toky jsou zde zastoupeny čtyřmi kanály, které přivádějí povrchovou vodu na území NPP ze Zámecké Dyje a současně slouží k jejímu odvedení z tohoto území do Černé Dyje Vodní kanály přivádějí vodu do centrálního mokřadu. Všechny kanály včetně kanálů přivádějících a odvádějících vodu do centrálního mokřadu jsou propustné pro ryby.

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Páteřní kanál 4-17-01-011 0,4–0,8 Kaprové vody Rozdělovací objekt (objekt č. 5b) není Lesy ČR není není není

13

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád

Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

K2 4-17-01-011 0,0000–1,1265 Kaprové vody Výpustné stavítko (objekt č. 5c); Stavítko u Černé Dyje (objekt č. 5d) Objekt č. 5c: vydal MěÚ Břeclav, OŽP pod č.j. MUBR 73025/2010 ze dne 3.11.2010; platnost do 31.12.2015 Objekt č. 5d: vydal MěÚ Břeclav, OŽP pod č.j.MUBR 24037/2012 ze dne 5.4.2012; platnost do 31.12.2017 Povodí Moravy, s.p. není není není

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Nápustný kanál 4-17-01-011 celý vodní tok

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád

Kanál u Hippoklubu 4-17-01-011 celý vodní tok

Správce toku

Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Kaprové vody Nápustné stavítko (objekt č. 5a) není Lesy ČR, s.p. není není není

Kaprové vody není není Lesy ČR, s.p. není není není

Páteřní kanál, označovaný též jako "01/1", sloužící jako hlavní přívodní kanál a dále jako obtokový kanál, je označen jako dílčí plocha č. 2a (Páteřní kanál). Na tomto vodním toku se nachází rozdělovací objekt. Kilometráž vodního toku Páteřního kanálu byla převzata z projektu „Lesnické meliorace Horní les, meliorace lužních lesů polesí Horní les a výstavba rybníků pro chov divokých kachen“. Kanál K2, označený jako dílčí plocha č. 2b, přivádí vodu do území NPP od jihozápadu. Vodu přivádí do území mezi centrální zaplavovanou část NPP a louky na východě NPP a od km 0,25780 slouží pro odvádění vody z centrální zaplavované části NPP a Páteřního kanálu do Černé Dyje. Na tomto vodním toku je v km 0,005 stavítko u Černé Dyje, které slouží k zamezení drénování centrálního mokřadu, umožňuje nadržení vody pro zaplavení terénních depresí na loukách v NPP a v jeho ochranném pásmu a v případě menší povodně je schopno zamezit případnému nežádoucímu zpětnému vzdutí vody na kanálu K2. V km 0,27490 do tohoto vodního toku ústí odpad od výpustného stavítka, které slouží k zadržování vody v centrální zaplavované části NPP. Manipulace na příčných objektech, nacházejících se na tomto vodním toku mimo území NPP,

14

umožňuje napouštění centrální zaplavované části NPP přivedením vody do bezejmenného lesního kanálu, který tvoří jihozápadní hranici NPP. Při této manipulaci přitéká voda do centrální části NPP přes snížený pravý břeh tohoto lesního kanálu. Kilometráž vodního toku K2 byla převzata z dokumentace Revitalizace „Herdy“ - II. etapa Nápustný kanál označovaný jako dílčí plocha č. 2c umožňuje při správné manipulaci na rozdělovacím objektu, nacházejícím se na Páteřním kanále, přivádět přes bezejmenný lesní kanál a nápustné stavítko vodu do centrální zaplavované části NPP. Tento vodní tok, který nemá v žádné dostupné dokumentaci stanovenu kilometráž, začíná u nápustného stavítka a končí v místě začátku vzdutí vodní hladiny mokřadu. Kanál u Hippoklubu, označený jako dílčí plocha č. 2d, původně sloužil k odvádění části průtoku z Kanálu K2 do odvodňovacího příkopu vedoucího podél silnice Lednice-Podivín a do lokality Bohušův rybníček nacházející se mimo území NPP. Do kanálu u Hippoklubu ustí bezejmenný lesní kanál vedoucí od Zámecké Dyje kolem areálu Seiferos. Dnes je kanál u Hippoklubu přerušen, a tak kromě období s vyššími průtoky neplní svoji funkci. Vodní plocha mokřadu, zaplavovaná uměle eutrofní vodou ze Zámecké Dyje, je vymezena v centrální části NPP jako dílčí plocha č. 3 (Vodní plocha). Její rozloha kolísá v závislosti na výši hladiny. Na jaře je udržována vodní hladina na maximálním stavu, v létě je snižována pro vytvoření vhodných odpočinkových a potravních stanovišť pro bahňáky, krátkokřídlé a brodivé ptáky a eliminaci nežádoucí rybí obsádky. V jižní části NPP je situováno pět různě velkých a hlubokých, vzájemně od sebe izolovaných tůní, které jsou v různém stádiu sukcese a jsou napájeny převážně spodní vodou. Tyto tůně jsou vymezeny jako dílčí plochy č. 4 (Vodní tůně). Vymezení dílčích ploch je uvedeno v příloze č. M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice).

2.4.3 Základní údaje o objektech Na vodních tocích jsou situovány celkem čtyři vodohospodářské objekty, které mají za cíl zajistit vhodnou manipulaci s vodou (nadržení, vypuštění) k ovlivnění hydrologických poměrů na území NPP. Na území NPP se nachází ornitologická pozorovatelna sloužící ke vzdělávání veřejnosti a monitoringu. číslo a název objektu

popis objektu

5a, Nápustné stavítko

Dvoudílný betonový objekt na Nápustném kanále, u kterého manipulace probíhá vkládáním dluží. Objekt v provozuschopném stavu.

5b, Rozdělovací objekt

Jednoduchý betonový objekt na Páteřním kanále, u kterého manipulace probíhá vkládáním dluží. Objekt není v provozuschopném stavu, neboť vtok je zanesen sedimentem. Dluže nejsou v dobrém technickém stavu.

5c, Výpustné stavítko

Jednoduchý betonový objekt na odpadu z centrální části NPP vyúsťujícím do vodního toku K2. Manipulace probíhá vkládáním dluží. Konstrukce stavítka umožňuje zajištění dluží proti manipulaci nepovolanou osobou. Objekt v provozuschopném stavu.

5d, Stavítko u Černé Dyje

Jednoduchý betonový objekt na kanálu K2. Manipulace probíhá vkládáním dluží. Konstrukce stavítka umožňuje zajištění dluží proti manipulaci nepovolanou osobou. Objekt osazen vodočetnou latí. Objekt v provozuschopném stavu

5e, Ornitologická Dřevěná konstrukce nacházející se na okraji centrálního mokřadu sloužící ke pozorovatelna vzdělávání veřejnosti a monitoringu lokality. Objekt v dobrém technickém stavu

Situování objektů je uvedeno v příloze č. M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice).

15

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V NPP jsou kromě lesních ploch (č. 1), vodních ploch (č. 2–4), objektů (č. 5) vymezeny i dílčí nelesní plochy tvořené porosty rákosin a vysokých ostřic (č. 6) ve střední části NPP, spásanou loukou (č. 7) a zaplavovanou loukou (č. 8) ve východní části území NPP. číslo a název plochy

výměra (ha)

popis plochy

6, Porosty rákosin a vysokých ostřic

16,9

Porosty rákosu obecného, orobince, zblochanu a vysokých ostřic v centrální části NPP.

7, Spásaná louka

11,3

Louka v jihovýchodní části NPP s pastvou koní. Biotop X7A

8, Sečená louka

7,4

Louka v severovýchodní části NPP s absencí pastvy a vyšším podílem ruderálních druhů včetně okrajové části s porostem dřevin. Biotop X7A . Na zhruba polovině louky dominuje hvězdnice kopinatá. Díky seči ustoupila do podrostu.

Situování dílčích ploch je uvedeno v příloze č. M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice).

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Od vybudování výpustného stavítka v roce 1975 byla snaha udržovat vodní režim tak, aby se střídalo období s udržováním vody na maximální kótě (160,8 resp. 160,72) s obdobím se sníženou hladinou. Termín pro snižování hladiny se v čase měnil. V letech 1991 až 1993 se maximální kóta měla držet od 31. 1. do 30. 7., pro období plánu péče 1994 až 1999 měla být hladina držena na maximální kótě od 1. 11. do 30. 4., v období plánu péče 2002 až 2009 měla být maximální kóta držena od 15. 2. do 15. 6. a plán péče na období 2010 až 2014 ukládal držet maximální hladinu od 1. 4. do 30. 6. Skutečnost však byla jiná. Režim střídaní období s maximální hladinou a sníženou hladinou nebyl udržován v roce 1978, kdy došlo k odstřelení stavítka a v období od vytržení provizorního stavítka po vystavění nového stavítka (1991). Odlišně se manipulovalo i v letech 1995 až 2001, kdy se hladina držela na maximální kótě nadržení a v letech, kdy nebyl výlov, se hladina spouštěla na podzim o 10 až 20 cm. V roce výlovu (1995, 1998, 2001) se hladina spouštěla v průběhu září a výlov byl v říjnu. Výjimkou byl rok 2001, kdy byla hladina po celé léto 20 cm pod maximální hladinou. V roce 2003 bylo 10. 8. území centrálního mokřadu úplně vyschlé a zvodnělé zůstaly pouze izolované vodní tůně. V letech 2005 až 2007 se nemanipulovalo vůbec a výpustné stavítko bylo vyhrazeno. Od roku 2008 se s vodou manipulovalo tak, že maximální hladina (160,72) byla držena od 1. 4. do 30. 6. a od 1. 7. byla hladina snižována. Nutno uvést, že veškeré manipulace na výpustném stavítku probíhaly až do 10. 11. 2010, kdy byl schválen manipulační řád, bez manipulačního řádu, tedy neoprávněně. Způsob manipulace spočívající v pravidelném každoročním snižování hladiny, který je pravidelně dodržován od roku 2008, se osvědčil, a proto je vhodné v něm pokračovat s úpravou období postupného snižování hladiny. Vzhledem k možnému hnízdění některých mokřadních druhů ptáků je vhodnější cíleně snižovat hladinu v centrálním mokřadu až od 1. 8. V období od 1. 8. do 15. 8. by ale měla být vodní hladina snížena jen tak, aby uvnitř centrálního mokřadu zůstala alespoň menší laguna s velmi mělkou vodou (1 až 5 cm), která by sahala až na okraj rákosin. Tím bude zaručeno, že nedojde k ohrožení případných druhých hnízdění chřástalů a zároveň se vytvoří lepší podmínky pro chřástalí kuřata, neboť na mokrém bahně resp. ve velmi mělké vodě je podstatně větší potravní základna, než na plné vodě, resp. v zatopených porostech rákosu na plné vodě. Po zkušenostech s manipulací na výpustném stavítku z předchozích let je možno po skončení platnosti manipulačního řádu zvýšit maximální kótu nadržení na 160,80. Zkušenosti z předchozích let ukázaly, že celoroční zvodnění centrálního mokřadu vede k rozvoji rybí obsádky, zejména karase stříbřitého (Carassius auratus) a střevličky východní (Pseudorasbora parva). Proto je nutné důsledně dbát na snížení vodní hladiny v centrálním mokřadu po vyhnízdění ptáků a podpořit tak vyžírací tlak brodivých ptáků, což vede alespoň k

16

částečné eliminaci nežádoucí rybí obsádky. V případě, že i přes tento vyžírací tlak bude docházet k nežádoucímu zvyšování rybí obsádky, bude nutno přistoupit k úplnému vypuštění centrálního mokřadu a jeho vyzimování. V úvahu přichází i celoroční letnění centrálního mokřadu. K letnění je však možno přistoupit jen po důkladné analýze jeho vlivu na svinutce tenkého (Anisus vorticulus), pijavku lékařskou (Hirudo medicinalis) a piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a pouze za předpokladu, že nepovede k zániku těchto populací. V roce 2010 bylo na lesních kanálech nad územím NPP provedeno z Programu péče o krajinu zprůtočnění bobřích hrází, které je dodnes udržováno funkční. V roce 2011 bylo v ř. km 0,005 kanálu K2 vybudováno stavítko, které spolu s výše uvedeným zprůtočněním bobřích hrází vedlo k výraznému zlepšení hydrologické situace na území NPP. Do budoucna je nutno na tomto stavítku manipulovat tak, aby v období s nižšími průtoky v lesních kanálech nedocházelo k takovému snížení hladiny v těchto kanálech, které by vedlo k drénování centrálního mokřadu. V dubnu 2013 byl v centrálním mokřadu instalován dočasný zkušební umělý ostrov pro hnízdění rybáků a racků. Tento ostrov byl 14 dní od instalace obsazen jedním párem rybáka obecného (Sterna hirundo), který zde úspěšně vyvedl jedno mládě. Na umělém ostrově došlo i k náhradnímu hnízdění tří párů rybáků obecných, avšak kvůli negativnímu zásahu člověka byl úspěšný jen jeden pár, který vyvedl jedno mládě. Díky instalaci umělého ostrova, resp. vlnolamů z rákosových snopů, byl zaznamenán výskyt želvy nádherné (Trachemys scripta elegans), která tyto vlnolamy začala využívat ke slunění. Z důvodu možné predace snůšky resp. mláďat rybáků želvou nádhernou byla konstrukce umělého ostrova doplněna o zábranu bránící želvě v přístupu na vlastní ostrov a do budoucna by bylo vhodné želvu nádhernou odchytit a v souladu s právními předpisy odstranit. Vzhledem ke skutečnosti, že instalace dočasného zkušebního plovoucího ostrova ukázala, že území NPP má potenciál pro hnízdění rybáků obecných, je vhodné zde instalovat trvalý umělý ostrov. To může vést k vytvoření další nové kolonie tohoto zvláště chráněného druhu a zároveň se zvýší vyžírací tlak na nežádoucí rybí obsádku. Jako vhodné se také ukázalo kosení ploch ostrovů a rozčleňování rozsáhlých ploch rákosin vykosením pruhů o šířce 20 až 25 m při snížené hladině tak, aby při navyšování hladiny vody v centrálním mokřadu došlo k přeplavení řezných ploch. Tím dojde k výraznému zpomalení opětovného zárůstu vykoseného pruhu. Zajištěním vodního režimu, zejména udržením hladiny na kótě maximálního nadržení a postupným zaplavováním mokřadu v zimním období (vytrhání vegetace ledem), bylo docíleno zpomalení zarůstaní centrálního mokřadu a v některých místech došlo k samovolnému potlačení porostů zblochanu a orobince. I přes tuto pozitivní změnu dochází k postupnému zazemňování centrálního mokřadu a bylo by vhodné realizovat jeho částečné odbahnění, které se nepodařilo realizovat po dobu platnosti předchozího plánu péče. Prioritní je zejména ta část mokřadu, ze které by se dal odtěžený sediment využít k opravě porušené obvodové hrázky a ty části mokřadu, které brání lepší slovitelnosti centrálního mokřadu (vytvoření stok mezi jednotlivými neslovitelnými lagunami). K odbahnění je však možno přistoupit jen po důkladné analýze jeho vlivu na svinutce tenkého (Anisus vorticulus), pijavku lékařskou (Hirudo medicinalis) a piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a pouze za předpokladu, že nepovede k zániku či ohrožení jejich populací. Opatření, které se v minulosti osvědčilo jen částečně, je vyhrnování sedimentu a jeho ponechání na území NPP. Toto opatření, které nelze provádět dlouhodobě, vedlo k vytvoření neslovitelných lagun, které v současné době dělají problém při eliminaci nežádoucí rybí obsádky. Vyhrnování se však v současné době projevilo i pozitivně, neboť v jedné vyhrnuté laguně byl po dvou letech bez nálezu na území NPP Pastvisko u Lednice opět zjištěn svinutec tenký a jeho výskyt se zde potvrdil i v roce 2013. Tato lokalita je spolu s dalšími dvěma nově objevenými lokalitami jedinými místy výskyty tohoto druhu na území NPP Pastvisko u Lednice. Pozitivně se osvědčilo i budování izolovaných tůní a jejich následné ponechávání přirozené sukcesi. Aktuálně není prioritní vybudování nové izolované tůně. Pouze v případě radikální změny v území, jako například enormní zazemnění stávajících izolovaných tůní v důsledku povodně, by bylo vhodné vybudovat novou tůň, a to jižně od stávajících tůní. Nově budovaná tůň nesmí zasáhnout zamokřené plochy v okolí stávajících tůní. Aktuálním problémem stávajících izolovaných tůní je výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva), který může mít negativní vliv na populace obojživelníků. Proto je nutné tento druh eliminovat způsobem, který zohlední výskyt zvláště chráněných druhů ryb jako např. piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) a vzácných druhů jako např. pijavka lékařská (Hirudo medicinalis). Opatřením, které se osvědčilo, je přepásání resp. sečení luk na východním okraji NPP, které má v pronájmu zemědělsky hospodařící subjekt do 31. 12. 2014. V současné době probíhá pastva

17

pouze na jižní louce a severní louka je dvakrát ročně sečena. Dvojí seč byla zvolena za účelem potlačení invazní hvězdnice kopinaté (Aster lanceolatus). Dvojí sečí se daří rozvoj tohoto invazního druhu potlačit, takže v případě dalšího nájmu od roku 2015 je možno tento asanační management opustit a v případné další nájemní smlouvě nadefinovat jiný způsob hospodaření jako ponechávání většího podílu plochy bez zásahu, resp. odložení seče apod. Odklady seče, případně ponechávání neposečených pásů je však nutno volit tak, aby nedošlo k opětovné expanzi hvězdnice kopinaté, tedy volit v místech, kde se tento druh nevyskytuje, resp. volit vhodné termíny, aby došlo k posečení před vykvetením tohoto druhu.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody území v případě jejich možné kolize Při provádění opatření spočívajících v částečném odstranění sedimentu na dílčí ploše č. 3 (Vodní plocha) technologií vyžadující udržování vodní hladiny na vyšší kótě může docházet ke kolizi s vytvářením vhodných potravních a odpočinkových ploch pro bahňáky, krátkokřídlé a brodivé ptáky a eliminací nežádoucí rybí obsádky. V případě vzniku tohoto střetu je odstraňování sedimentu prioritním zájmem. Při provádění opatření spočívajících v částečném odstranění sedimentu na dílčí ploše č. 3 (Vodní plocha) suchou cestou, může docházet ke kolizi se zvláště chráněnými druhy a s předměty ochrany NPP. V případě vzniku tohoto střetu je odstraňování sedimentu prioritním zájmem před druhovou ochranou. Odbahnění však není možno provést, aniž by byla předtím provedena veškerá opatření pro eliminaci negativního zásahu zejména do populace pijavky lékařské a svinutce tenkého. V případě zajišťování průtočnosti vodních toků vymezených jako dílčí plocha č. 2 (Vodní toky) drénováním bobřích hrází může docházet ke kolizi s druhovou ochranou bobra evropského (Castor fiber). V případě tohoto střetu je zajišťování průtočnosti vodních toků prioritním zájmem před druhovou ochranou. V případě znemožnění snižování vodní hladiny v centrálním mokřadu od 1. 8. výstavbou bobřích hrází, je snížení vodní hladiny prioritním zájmem před druhovou ochranou bobra evropského. Při snižování vodní hladiny v centrálním mokřadu za účelem eliminace nežádoucí rybí obsádky může dojít ke střetu s hnízděním mokřadních ptáků, zejména bukáčka malého, chřástalů a slípky zelenonohé. K odstranění tohoto střetu je nutno přistoupit k cílenému snižování hladiny nejdříve od 1. 8. a do 15. 8. je nutno snižovat hladinu tak, aby v centrálním mokřadu zůstala alespoň menší laguna s velmi mělkou vodou (1 až 5 cm), která by sahala až na okraj rákosin, čímž dojde k vytvoření lepších podmínek pro mláďata, neboť na mokrém bahně resp. ve velmi mělké vodě je podstatně větší potravní základna pro kuřata, než na plné vodě, resp. v zatopených porostech rákosu na plné vodě.

18

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesy v rámci území NPP nejsou primárně zaměřeny na produkci dřevní hmoty. Veškeré zásahy jsou proto navrhovány účelově ve prospěch významných a zvláště chráněných druhů živočichů. V porostech je proto nutné preferovat stanovištně původní druhy dřevin – vrby (Salix alba, S. viminalis, S. fragilis), topol černý (Populus nigra), t. bílý (P. alba), jilm vaz (Ulmus laevis), olše lepkavá (Alnus glutinosa) v měkkých luzích. Ve fragmentech tvrdého luhu je nutné podporovat zejména dub letní (Qeurcus robur). Porosty měkkého luhu s téměř 100% zastoupením vrb je vhodné udržovat vitálním vrškovým hospodařením s krátkým obmýtím cca 5 let tak, aby nedocházelo k rozlamování kmenů. Pro zlepšení mikroklimatických podmínek je vhodné udržovat vrbové porosty v řídkém sponu, odstraňovat padlé kmeny, avšak alespoň 10 % mrtvého dříví v lesích ponechávat. Při výchovných zásazích ponechávat v porostech veškeré duby a jilmy, a to i v případě, že jsou napadeny patovaskulárními houbovými chorobami. Zásahy, ke kterým je nutná přítomnost těžké techniky, je nutné realizovat po zámrzu nebo ve velmi suchých obdobích. Rámcové zásady péče o lesní porosty jsou uvedeny v rámcových směrnicích hospodaření: Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

32a – les 1G- vrbová olšina zvláštního 1L – jilmový luh určení Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) základní dřeviny: VR 10-80 % 1G ostatní dřeviny: TPC, TPB základní dřeviny: DBL 70 %, JS 20 %, JL 10 %, HB, LP, JV, (OL, TP) 1L ostatní dřeviny: JSÚ, TPC, TPB Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C VR VR-hlavatá Mladé porosty s JL 1

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) P

Hospodářský způsob (forma) vrškové hospodaření

Hospodářský způsob (forma) H, P

Obmýtí

Obmýtí

Obmýtí

Obnovní doba

150

50

150-f

Obnovní doba 0

5

Obnovní doba 1

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupná přeměna druhové skladby dřevin jednotlivým výběrem na cílovou skladbu Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Porosty budou ponechány Ořezávání vrb na hlavu, Kombinovat clonnou seč se samovolnému vývoji do výsadba řízků sečí holou, při které jsou úplného rozpadu. Podsadba ponechány výstavky v rozpadajících se porostů minimálním počtu 30 ks/ha. Obnovu provádět při zámrazu, Ponechávat výstavky CDS. 19

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu MZD 50 % JL, VR MZD 50 % JL, VR MZD 50 % LP, JV, HB, BRK, DBL Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově výsadba řízků 1G VR OLL, JL podsadba 1L

JL, DB, OLL

podsadba

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Podporovat původní druhy Pravidelný ořez a jednocení Podporovat původní druhy dřevin včetně keřů. Při hlavatých vrb, vytvoření dřevin včetně keřů. Při výchově podporovat řídkého sponu hlavatých vrb, výchově podporovat vtroušené dřeviny (DB, LP, podpora vtroušených DB, JL. vtroušené listnaté dřeviny JL) Při výchově podporovat (DB, LP, JL) vtroušené listnaté dřeviny (DB, LP, JL) Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana DB, JL, OLL proti okusu spárkatou zvěří, redukce černé zvěře. Do zajištění porostu ožínat buřeň. Kůň, UKT Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Při provádění nahodilých těžeb ponechávat 10 % stojících souší v porostu. Kůň, UKT Poznámka

b) péče o rybníky, nádrže a vodní toky Vodní toky definované v kapitole 2.4.2. a vymezené v příloze M3 jako dílčí plochy č. 2a–2d je nutno udržovat v průtočném stavu. Břehové sníženiny, které neumožňují požadované nadržení vodního sloupce v centrální zaplavované části NPP (dílčí plocha č. 1, 3, 4 a 6), je nutno vyrovnat na původní niveletu. Vodní toky je nutno odbahnit a v jejich doprovodných břehových porostech provést probírku za účelem snížení zastínění a přísunu biomasy. Rámcové zásady péče o dílčí plochy č. 3 (Vodní plocha) a č. 4 (Vodní tůně) jsou následující: - udržování optimálního vodního režimu - odtěžování sedimentu - sečení a likvidace narostlé biomasy rákosin - vytváření hnízdních možností pro ptáky, zejm. pro vodní a rákosinové druhy - obnova vodních tůní Cílem těchto zásahů je zastavení procesu stárnutí mokřadu a udržení optimálního vodního režimu. c) péče o objekty Příčné objekty na vodních tocích (objekty 5a až 5d), vymezené v příloze M3, je nutno udržovat provozuschopném stavu tak, aby na nich bylo možno manipulovat za účelem dosažení optimálního hydrologického režimu v centrální části NPP (dílčí plochy 3, 4 a 6). Ornitologickou pozorovatelnu (objekt č. 5e) je nutno udržovat provozuschopnou a ve stavu bezpečném pro návštěvníky. d) péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice pro péči o nelesní pozemky v NPP (dílčí plochy č. 6 až 8), definované v kapitole 2.4.4 a vymezené v příloze M3 jsou následující: - sečení a odklízení posečené biomasy rákosin a vysokých ostřic

20

- vypalování porostů rákosin a vysokých ostřic (realizovat až po případné změně příslušné legislativy, nyní potenciálně v rámci cvičení jednotek požární ochrany) - sečení porostů ruderální vegetace a odklízení posečené biomasy - výřez náletových dřevin - budování nových izolovaných tůní - strojní sečení luk a následné odklízení biomasy - pastva na loukách - cílená likvidace invazních druhů rostlin na loukách Cílem těchto zásahů je odstranění biomasy trávy a nahromaděné stařiny, zamezení zarůstání náletovými dřevinami, rozčlenění souvislých ploch rákosin a vysokých ostřic do mozaiky porostů různého stáří a zkvalitnění nelesních biotopů, pro něž jsou stanoveny i následující obecné zásady péče o rostliny a živočichy. e) péče o rostliny Zásady péče o druhy rostlin vázaných na biotop mokřadu jsou obsaženy v zásadách péče o lesní a nelesní plochy a vodní plochy. Hlavními zásadami jsou udržování optimálního vodního režimu, rozčleňování souvislých porostů rákosin a vysokých ostřic do mozaiky porostů různého stáří a odstraňování biomasy na dílčích plochách 7 a 8 pastvou nebo pravidelným kosením. Na území NPP se z invazních druhů vyskytuje hvězdnice kopinatá (Aster lanceolatus) a netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera). Hvězdnice kopinatá se ve větším množství objevuje na části dílčí plochy 8 (Sečená louka) a č. 1 (Lesní porosty). Netýkavka žlaznatá se vyskytuje ve větším množství na dílčí ploše č. 1 (Lesní porosty) a začíná se objevovat na dílčí ploše 6 (porosty rákosin a vysokých ostřic) – severní ostrov. Tyto invazní rostliny je nutno likvidovat, prioritně v místech, kde vytvářejí souvislé porosty. Jednotlivé dílčí plochy jsou vymezené v příloze M3. f) péče o živočichy Zásady péče o druhy živočichů vázaných na biotop mokřadu jsou obsaženy v zásadách péče o lesní a nelesní plochy a vodní plochy. Hlavními zásadami jsou udržování optimálního vodního režimu, rozčleňování souvislých porostů rákosin a vysokých ostřic do mozaiky porostů různého stáří a vytváření vhodných podmínek pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění ptáků. Mezi hlavní zásady péče o zvěř na území NPP patří snížení tlaku prasete divokého na území NPP. Vysoká koncentrace tohoto druhu zvěře se na území NPP projevuje zejména zvýšenou predací hnízd ptáků, raných vývojových stadií obojživelníků a rozrýváním půdního povrchu na všech vymezených dílčích plochách. Z tohoto důvodu je hlavní zásadou mysliveckého obhospodařování tohoto druhu zvýšená intenzita lovu. Nevhodné a nežádoucí je naopak lovit vodní pernatou zvěř. Na území NPP se v současné době z geograficky nepůvodních druhů živočichů vyskytuje karas stříbřitý (Carassus auratus), střevlička východní (Pseudorasbora parva) a želva nádherná (Trachemys scripta elegans). Z důvodu výskytu výše uvedených druhů geograficky nepůvodních druhů ryb je nutné dbát na každoroční snížení vodní hladiny po vyhnízdění ptáků a podpořit tak vyžírací tlak brodivých rybožravých ptáků. Hladinu na potřebnou úroveň je nutno snížit včas ještě před spouštěním Lednických rybníků před výlovy, neboť po spuštění těchto rybníků je většina rybožravých brodivých ptáků přesouvá z území NPP na tyto rybníky, zřejmě z důvodu vyšší potravní nabídky. V případě, že by i přes vyžírací tlak nedocházelo k požadované redukci nežádoucí rybí obsádky, bude nutno přistoupit k občasnému vyzimování centrálního mokřadu, případně i letnění. K letnění je možno přistoupit jen po důkladné analýze vlivu letnění na populace pijavky lékařské, piskoře pruhovaného a svinutce tenkého a je k němu možno přistoupit jen v případě, že tím nedojde k zániku populací těchto druhů. Vzhledem k reliéfu dna, kdy se v centrálním mokřadu vyskytují neslovitelné laguny, nemusí v letech bohatých na srážky dojít k požadovanému snížení vodní hladiny na úroveň, která zaručí eliminaci zejména karase stříbřitého. V případě, že by se z tohoto důvodu nepodařilo mokřad vyzimovat několik let po sobě a nebude s ohledem na populace pijavky lékařské a svinutce tenkého možno přistoupit k letnění, bude nutno do centrálního mokřadu vysadit dravé ryby. Před vysazením dravé ryby je nutno vyřešit neslovitelnost mokřadu odtěžením sedimentu a po skončení managementu musí být dravá ryba důsledně slovena. Jako poslední možnost likvidace nežádoucí rybí obsádky je aplikace ichtyocidů v neslovitelných lagunách. U želvy nádherné se nepředpokládá masivní výskyt. V současné době se může na území NPP vyskytovat pouze několik jedinců. Vzhledem k rozloze vodních ploch na území NPP nemůže tento druh znamenat vážné nebezpečí pro obojživelníky, ale může predovat snůšky a mláďata rybáků

21

případně racků na umělém ostrově, případně i snůšky jiných na zemi či vodě hnízdících ptáků. Proto je nutno v případě instalace umělého ostrova volit taková technická řešení, která znemožní želvě přístup na vlastní ostrov, případně se pokusit želvy odchytit a v souladu s právními předpisy eliminovat. Kromě samovolného rozšíření geograficky nepůvodních druhů se, v případě aplikace managementu spočívajícím ve vysazení omezené rybí obsádky býložravých ryb, bude na dílčí ploše č. 3 (Vodní plocha) vyskytovat amur bílý. Vysazení nepůvodních býložravých ryb je možno realizovat pouze v odůvodněném případě, kdy nebude možno usměrnit nadměrný zárůst jinými způsoby a v případě, že dojde k odtěžení sedimentů, které umožní slovitelnost celého centrálního mokřadu. Amur bílý se zde bude vyskytovat pouze po nezbytně nutnou dobu, ve stanovených obsádkách, a po skončení tohoto managementu musí být obsádka důsledně slovena. Výše obsádky musí být stanovena s přihlédnutím k aktuálnímu stavu centrálního mokřadu a ostatních zájmů ochrany přírody. Při sečení ostrovů na dílčí ploše č. 6 je nutno ponechat části ostrovů bez výskytu invazních rostlin bez zásahu. To platí i při sečení dílčí plochy č. 8, kdy je část plochy nutno ponechat bez zásahu, resp. odložit termín seče. Prioritně ponechávat bez zásahu část s výskytem pryšce lesklého.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesní pozemky označení výměra dílčí rámcová směrnice/ JPRL plochy (ha) porostní typ

5A2a

0,94

1/C

5A2b

0,13

1/C

5A4a

2,09

1/B

5A4b

0,19

1/B

5B4

8,87

1/A, 1/B

5B101

1,52

dřeviny

věk

doporučený zásah

VR 70, 15 výchova za účelem podpory JS10, JL 10, JL, DB KR 10 JS 80, TPX 14 výchova za účelem podpory 20 JL, DB VR 99, JS 1 37 výchova za účelem podpory JL, DB VR 94, TPX 37 ořezat a jednotit vrby, 1x za 5 5, JS1 let VR 95, KR 37 Západní část ponechat bez 2, TPX 1, JS zásahu. 1 VR Pravidelně ořezávat vrby na hlavu. Možné provádět po zámrazu půdy.

naléhavost

stupeň přirozenosti

2

4

2

4

1

4

1

4

1

4

1

4

22

b) Rybníky, nádrže a vodní toky Podrobný výčet plánovaných zásahů obsahuje následující tabulka. číslo a název dílčí plochy

2a, Páteřní kanál

2b, Kanál K2

2c, Nápustný kanál

3, Vodní plocha

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče Vodní tok přivádějící vodu na území NPP od severovýchodu, kterou je možno napouštět do centrální části NPP přes nápustné stavítko. Dlouhodobým cílem je udržení průtočnosti a zachování optimálního vodního režimu v centrálním mokřadu.

doporučený zásah naléhavost

termín provedení

interval provádění

Zprůtočnění hrází budovaných bobrem evropským

1

průběžně

dle potřeby

Zvýšení nivelety pravého břehu (km. 0,5 až 0,6)

1

od 1.IX. do 15. III

jednorázově

1

od 1.X. do 15. III

jednorázově

2

průběžně

dle potřeby

3

od 1.IX. do 1.IV

jednorázově

1

od 1.X. do 15. III

jednorázově

1

průběžně

dle potřeby

3

od 1.IX. do 1.IV.

jednorázově

Probírka břehových porostů Čištění průtočného profilu od napadaných větví a stromů Odbahnění

Vodní tok přivádějící vodu ze Zámecké Dyje na území NPP od jihovýchodu, umožňující napouštění vody do centrální části NPP přes bezejmenný lesní kanál. Dlouhodobým cílem je udržení průtočnosti a zachování optimálního vodního režimu v centrálním mokřadu.

Probírka břehových porostů

Vodní tok mezi nápustným stavítkem a vzdutím mokřadu, který přivádí vodu do centrální části NPP. Dlouhodobým cílem je udržení průtočnosti a zachování optimálního vodního režimu v centrálním mokřadu.

Čištění průtočného profilu od napadaných větví a stromů

1

od 1.IX. do 15. III.

jednorázově

Zprůtočnění hrází budovaných bobrem evropským vkládáním drenáže

1

průběžně

dle potřeby

1

od 1.IX. do 15. III.

jednorázově

Plocha zaplavovaná eutrofní vodou ze Zámecké Dyje, jejíž rozloha kolísá v závislosti na výši nadržené ho vodního sloupce. Dlouhodobým cílem je zachování optimálního vodního režimu v centrálním mokřadu, zastavení procesu stárnutí mokřadu a vytváření hnízdních možností pro ptáky, zejm. pro vodní a rákosinové druhy

Sečení a likvidace narostlé biomasy. (kosit pouze v místech, kde výška vodního sloupce při maximální kótě nadržení nedosáhne 0,5m.).

1

od 1.IX. do 15.III.

dle potřeby

1

od 15.III. do 31.VII.

Zprůtočnění hrází budovaných bobrem evropským Odbahnění

Zvýšení nivelety pravého břehu

Udržování stálé vodní hladiny na maximální možné výšce nadržení – maximální přípustná kóta je 160,72 m n. m. na objektu č. 5c (u nového manipulačního řádu možné navýšení na 160,80 m n. m.). Kolísání hladiny možno pouze v důsledku klimatických jevů a hydrologických poměrech nad územím NPP.

každoročně

23

číslo a název dílčí plochy

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

Snížení vodní hladiny – doporučená kóta na objektu č. 5c 160,47 m n. m. Od 1.VIII do 15.VIII snižovat hladinu jen tak, aby v centrálním mokřadu zůstala alespoň menší laguna s velmi mělkou vodou (1 až 5 cm), která by sahala až na okraj rákosin. Nutno manipulovat tak, aby nedocházelo ke každoročnímu úplnému vyschnutí lokality. Průběh manipulace přizpůsobit klimatickým a aktuálním hydrologickým podmínkám v území nad NPP. Postupné navyšování vodní hladiny na maximální možnou kótu nadržení – 160,72 m n. m. na objektu 5c (u nového manipulačního řádu možné navýšení na 160,80 m n. m.) Částečné odtěžení sedimentu (sediment deponovat na vhodné plochy mimo území NPP, nebo u obvodových hrází. Z části sedimentu možno vytvořit ostrůvky. Likvidace narostlé biomasy vegetace obsádkou býložravé ryby – amura bílého; před vysazením nutno vyřešit slovitelnost mokřadu. Před použitím tohoto zásahu nutné využít všechny ostatní metody likvidace narostlé biomasy vegetace popsané v tomto plánu péče. Amura bílého vysazovat až když se zjistí, že ostatní metody nevedou k požadovanému cíli.

termín provedení

interval provádění

1

od 1.VIII do 20. X

každoročně

1

1

od 20.X do 31.III

od 1.IX do 15.III

každoročně

Jednorázově

3

od 15.III do 20.X

dle potřeby

3

od 15.III do 20.X

dle potřeby

Umístění umělého ostrova pro hnízdění racků a rybáků

2

od 1.IX do 15.III

jednorázově

Chemická likvidace rybí obsádky v neslovitelných lagunách.

3

od. 1.VII do 20.X

dle potřeby

3

od 1.IX do 15.III

Vysazení dravých ryb za účelem likvidace nežádoucí rybí obsádky. Před vysazením nutno vyřešit slovitelnost mokřadu.

4, Vodní tůně

naléhavost

Vodní tůně v různém Obnova vodních tůní v posledním stadiu stadiu sukcese sukcese. napájené převážně spodní vodou. Dlouhodobý cíl je vytvoření podmínek pro zajištění přežití předmětů ochrany

dle potřeby

V případě potřeby provádění prací, které při nadržené vodní hladině na dílčí ploše č. 3 (Vodní plocha) nelze provádět, je možno v období od 1. VIII do 20. X vodu z této dílčí plochy úplně vypustit. V případě neočekávané situace jako je např. výskyt botulismu, havarijní stav obvodových hrází nebo výskyt nežádoucích druhů živočichů, které nelze eliminovat jiným způsobem než vyzimováním případně letněním, lze do doby vyřešení této situace udržovat na dílčí ploše č. 3 odlišný hydrologický režim, než který je uveden výše. V případě provádění sečení za pomoci lehké mechanizace (křovinořez, ručně vedená sekačka) na dílčí ploše č. 3 je možno suchou posečenou biomasu spálit na vhodném místě.

24

V případě, že při výše uvedených zásazích, díky živelní pohromě (povodeň) či vlivem bobra evropského nebo ondatry dojde k poškození pozemků, které by negativně ovlivnilo možnost udržování optimálního vodního režimu, je nutno tyto pozemky upravit do původního stavu. Jednotlivé dílčí plochy jsou vymezené v příloze M3.

c) objekty Podrobný výčet plánovaných zásahů na všech objektech je uveden v následující tabulce: číslo a název objektu

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

5a, Nápustné stavítko

Příčný objekt na Nápustném Výměna poškozených, kanále sloužící k napouštění nefunkčních, popřípadě vody do centrální části NPP. chybějících dluží. Dlouhodobým cílem je udržení objektu v provozuschopném stavu.

5b,Rozdělovací objekt

Příčný objekt na Páteřním kanále sloužící k rozdělování průtoků v tomto kanále a tím umožňující napouštění vody do centrální části NPP přes nápustné stavítko. Dlouhodobým cílem je udržení objektu v provozuschopném stavu.

termín interval provedení provádění

1

průběžně

dle potřeby

1

průběžně

dle potřeby

2

kdykoliv

jednorázově

1

průběžně

dle potřeby

Výměna poškozených, nefunkčních, popřípadě chybějících dluží.

1

průběžně

dle potřeby

Čištění průtočného profilu od naplavenin

1

průběžně

dle potřeby

1

dle potřeby; hlavní opravy průběžně směřovat do období mimo hnízdění

Výměna poškozených, nefunkčních, popřípadě chybějících dluží.

Odtěžení sedimentů z nátoku objektu.

5c, Výpustné stavítko

Příčný objekt na odpadu z centrální části NPP ústící do Kanálu K2 a umožňující Výměna poškozených, vzdouvání vody na dílčích nefunkčních, popřípadě plochách č. 3. Dlouhodobým chybějících dluží. cílem je udržení objektu v provozuschopném stavu.

5d, Stavítko u Černé Dyje

Příčný objekt v ř. km. 0,005 kanálu K2 umožňující zaplavování terénních depresí na loukách v NPP a v ochranném pásmu a bránící drénování centrálního mokřadu NPP. Dlouhodobým cílem je udržení objektu v provozuschopném stavu.

Dřevěná konstrukce sloužící veřejnosti a k provádění monitoringu. Dlouhodobým cílem je udržení objektu v 5e, Ornitologická provozuschopném a pro pozorovatelna návštěvníky bezpečném stavu.

naléhavost

Údržba zachovávající objekt v provozuschopném a pro návštěvníky bezpečném stavu; sečení přístupových cest; sečení přístupových cest na dílčí ploše č. 6 provádět v době hnízdění kosou

V případě poškození výše uvedených objektů, např. živelní pohromou (povodeň) nebo při provádění prací v NPP Pastvisko u Lednice, je nutno tyto objekty opravit tak, aby plnily svojí funkci. Jednotlivé dílčí plochy jsou vymezené v příloze M3.

d) Nelesní pozemky 25

Podrobný výčet plánovaných zásahů obsahuje následující tabulka: číslo a název výměra stručný popis dílčí plochy (ha) charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

Ruční sečení kosou, křovinořezem, případně lehkou mechanizací a likvidace biomasy na ostrovech. Část plochy ponechat bez zásahu.

6, Rákosiny a vysoké ostřice

7, Spásaná louka

16,9

11,3

Ruční sečení kosou, křovinořezem, případně Souvislé porosty lehkou mechanizací a rákosu obecného, likvidace biomasy rákosin a vysokých ostřic orobince a vysokých ostřic na plochách mimo ostrovy (plocha s vysokým jednotlivých částí dílčí podílem stařiny. plochy do 0,5 ha, Místy porosty umístění zásahu měnit). ruderální vegetace. Ruční sečení kosou, Dlouhodobým křovinořezem, případně cílem je lehkou mechanizací a rozčlenění porostů rákosu a likvidace porostů ruderální vegetace ostřic, odstraňování biomasy a nahromaděné stařiny a vytvoření Výřez náletových dřevin. podmínek pro zajištění přežití předmětů ochrany Vypalování (vegetace s vysokým podílem stařiny). Možné pouze po změně příslušné legislativy, nyní potenciálně v rámci cvičení jednotek požární ochrany.

Louka, na které v současnosti probíhá pastva koní. Dlouhodobým cílem je odstraňování biomasy a nahromaděné stařiny a zkvalitňování biotopu.

naléhavost termín provedení interval provádění

1x za 1 až 2 roky 1

od 1.IX do 15.III

1

od 1.IX do 15.III

1

Od 1. IX do 15.III dle potřeby

1

od 1. X do 15.III

každoročně

jednorázově každoročně

1

při zámrazu

Budování nových izolovaných tůní.

1

od 1.IX do 15.III

jednorázově

Pastva koní, případně dalších hospodářských zvířat (počet nesmí přesáhnout 20 VDJ, v pozdním létě a na podzim nutno zajistit kvalitní příkrm, nebo zajistit rozšíření pastvy na dílčí plochu č.8. Organizaci pastvy je nutné zajistit tak, aby byla pastvina optimálně zatížena).

1

Po celou vegetační sezonu.

každoročně

Sečení těžkou mechanizací a následné odklízení biomasy (pouze v místech, kde nebude prováděna pastva).

dle potřeby 1

V až IX

26

číslo a název výměra stručný popis dílčí plochy (ha) charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče

8, Zaplavovan á louka

7,4

Louka s absencí pastvy, vyšším podílem ruderálních druhů a porosty dřevin v okrajových částech. Dlouhodobým cílem je potlačení invazních druhů rostlin, odstraňování biomasy a nahromaděné stařiny a zkvalitňování biotopu.

doporučený zásah

naléhavost termín provedení interval provádění

Sečení těžkou mechanizací a následné odklízení biomasy (v případně vhodných podmínek pro zahnízdění bahňáků je možno západní polovinu louky séct až od 15.7.)

1

V (15.VII) až X

1 až 2x za rok

Sečení porostů invazních rostlin, křovinořezem případně po přípravě plochy i těžkou mechanizací za účelem zamezující jejich šíření, i v případné kombinaci sečení a chemického ošetření.

1

druhá polovina VI; VIII - IX

2x za rok

Pastva koní, případně dalších hospodářských zvířat (možná náhrada za sečení), počet kusů nesmí přesáhnout 20 VDJ, hospodářská zvířata nutno na noc přehánět mimo tuto dílčí plochu. Organizaci pastvy zajistit tak, aby byla pastvina optimálně zatížena. Vzhledem k blízkosti silnice zajistit plochu pevným ohradníkem).

2

VIII až X

dle potřeby

V případě ručního sečení nebo sečení s použitím lehké mechanizace (křovinořez, ručně vedená sekačka) na dílčí ploše č. 6 je možno suchou posečenou biomasu spálit na území NPP, ale mimo plochy s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů. K pálení posečené biomasy na území NPP stejně jako k vypalování je potřeba získat také souhlas dle § 44 odst. 2 zákona, neboť rozdělávání ohňů je v bližších ochranných podmínkách vyhlašovací dokumentace zakázáno. Vypalování je možné pouze po změně příslušné legislativy, nyní potenciálně v rámci cvičení jednotek požární ochrany. Jednotlivé dílčí plochy jsou vymezené v příloze M3.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo NPP Pastvisko u Lednice není vyhlášeno a je jím tedy, dle § 37 odst. 1 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, území do vzdálenosti 50 m od hranic NPP. V ochranném pásmu je nutno zajistit průtočnost vodních toků odstraněním překážek z průtočného profilu, a to včetně zprůtočnění bobřích hrází pomocí drénu. Dále je nutno udržovat veškeré příčné objekty umožňující manipulaci s vodou v provozuschopném stavu a manipulovat na nich v souladu se schváleným manipulačním řádem. V místě snížení pravého břehu bezejmenného lesního kanálu na jihozápadní hranici NPP, kde dochází k nátoku vody do centrální části NPP, je třeba udržovat snížení na levém břehu tak, aby byl zajištěn nátok vody do centrálního mokřadu po celé délce tohoto břehového úseku. Na louce na severovýchodním a severním okraji je nutno zajistit pravidelné kosení, aby nedocházelo k šíření třtiny křovištní a hvězdnice kopinaté na území NPP. Na severozápadním okraji se nachází louka s významnou populací hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe). Vzhledem ke skutečnosti, že na tuto rostlinu je navázán modrásek hořcový (Maculinea alcon), je vhodné ponechávat na části této louky nepokosené pásy,

27

resp. na části louky provádět seč až od poloviny září tak, aby bylo tomuto druhu umožněno dokončit vývoj. V lesních porostech v ochranném pásmu NPP je možné hospodařit při dodržení základních hospodářských doporučení dle vyhlášky č. 83/1996 Sb. s podmínkou odstraňování geograficky nepůvodních druhů dřevin, zamezení jejich šíření a nepřipuštění jejich obnovy. Ochranné pásmo NPP Pastvisko u Lednice je zakresleno v přílohách č. M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice), v příloze č. M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice) a v příloze č. M2 (Katastrální mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice).

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pro období platnosti plánu péče o NPP se navrhuje: Průběžná kontrola chybějících nebo poškozených hraničních a informačních tabulí, průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení vymezujících v terénu hranici NPP a jejich údržba a obnova. Umístění značení hranic a označení území přírodní památky je zakresleno v příloze č. M7 (Mapa označení NPP Pastvisko u Lednice).

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro navrhovaná opatření je žádoucí zabezpečit: a) rozhodnutí o schválení manipulačního řádu (platnost stávajících rozhodnutí končí 31. 12. 2015 – Výpustné stavítko, objekt č. 5c ; resp. 31. 12. 2017 – Stavítko u Černé Dyje, objekt č. 5d) b) souhlas s využitím zemědělských pozemků pro ukládání sedimentu c) vodoprávní souhlas s vybudováním tůní d) výjimku ze zákazu škodlivě zasahovat do biotopu bobra evropského e) souhlas k provádění činností, které jsou v bližších ochranných podmínkách vázány na tento souhlas (např. zakládání ohňů, apod.) Nedostatky v parcelním vymezení jsou uvedeny v kapitole 1.3, je možné je odstranit novým vyhlášením NPP Pastvisko u Lednice tak, aby parcelní vymezení odpovídalo stávající pozemkové situaci, která vznikla dne 9. 2. 2006 po schválení komplexních pozemkových úprav. Území NPP je také vhodné rozšířit o plochu cenného lužního lesa na jihozápadě a o navazující louku s výskytem zvláště chráněných druhů na severovýchodě. Plocha navrženého území k přičlenění činí 11,4 ha.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Z důvodu nutnosti zamezení rušení zvláště chráněných živočichů, zejména v době hnízdění, je nutné regulovat přístup návštěvníků na území NPP. Nejvhodnějším způsobem je především vhodné umístění informačních a směrových tabulek a zřízení dvou alternativních přístupových tras k ornitologické pozorovatelně a jejich využívání s ohledem na aktuální hnízdní situaci. Vzhledem ke skutečnosti, že dle vyhlašovacího předpisu je na území NPP veřejnosti umožněn přístup pouze po vyznačených cestách, je nutno přístupovou cestu k ornitologické pozorovatelně vedoucí územím NPP vyznačit. Případné využívání území NPP pro agroturistiku je možné pouze v takové formě, která nebude v konfliktu se zájmy ochrany přírody. Jako zcela nevhodné jsou zejména organizované vyjížďky na koních a v povozech a dále drezura koní na loukách, které mohou způsobit porušení drnu. Dále by bylo vhodné pořádat exkurze a akce popularizující předměty ochrany tohoto území za účelem zvýšení povědomí veřejnosti o NPP Pastvisko u Lednice a o jeho významu.

28

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Pro území NPP Pastvisko u Lednice se navrhuje: - vhodné umístění a údržba informačních tabulí zajišťující informovanost veřejnosti o významu území - podpora zájmu škol, zejména vysokých, o zadávání ročníkových, diplomových nebo jiných prací s tématy vztahujících se k území NPP - vhodné pokračovat v dlouhodobém systematickém ornitologickém výzkumu zahájeném v roce 2011, který přesahuje i do jiných oborů

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring V území NPP bude po dobu platnosti plánu péče přednostně zabezpečen průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech nebo oborech: a) monitoring ornitofauny (v době hnízdění maximálně využívat pozorovatelnu) b) monitoring obojživelníků c) monitoring sinicové a řasové flóry d) monitoring vyšších rostlin e) monitoring hydrologického režimu a vyhodnocování jeho vlivu na předmět ochrany f) monitoring společenstev zooplanktonu a zoobentosu g) monitoring managementových opatření prováděných v NPP h) ichtyologický průzkum ch) monitoring malakofauny i) monitoring pijavky lékařské

29

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce)

Jednorázové a časově omezené zásahy Monitoring fauny a flóry Výroba a instalace infopanelu Zprůtočnění kanálů Zajištění provozuschopnosti stávajících příčných objektů na vodních tocích Zajištění provozuschopnosti pozorovatelny Částečné odbahnění mokřadu Odbahnění vodního toku K2 Probírka břehových porostů Vyřezávka náletových dřevin Vybudování nové izolované tůně Odbahnění vodních tůní Vytvoření umělého plovoucího ostrova jako hnízdní možnosti pro racky a rybáky Ohrazení pastviny Jednorázové a časově omezené zásahy celkem Opakované zásahy Sečení a likvidace biomasy rákosin a ruderální vegetace, bez použití těžké mechanizace (plocha č. 6) Strojní sečení a likvidace biomasy rákosin (plocha č. 3) Případné vypalování rákosin, včetně úklidu popela a dokosení nedopalků (plocha č. 6) Likvidace invazních druhů rostlin Pastva koní, případně dalších hospodářských zvířat včetně sečení části nedopasků (plocha č. 7) Strojní sečení travních porostů (plocha č. 8) Opravy značení (tabule, infopanel) Údržba drénů v bobřích hrázích a zprůtočnění kanálů (plocha č. 2) Údržba příčných objektů na vodních tocích (objekty č. 5a až 5d) Údržba ornitologické pozorovatelny – sečení přístupových cest (objekt č. 5e) Výchovné zásahy v lese a ořez vrb Opakované zásahy celkem Náklady celkem

Odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

10 skupin 1 ks dle potřeby 4 objekty

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

400 000 30 000 20 000 10 000

dle potřeby 22500 m3 (3 ha) 400 m3 (426 m) cca desítky ks stromů 0,3 ha objem odtěženého sedimentu 600 m3 5 tůní, objem odtěžených sedimentů 300 m3 1 ks

50 000 7 875 000 120 000 15 000 10 000 200 000

1300 bm

105 000 9 035 000

175000 25 000

1,5 ha každoročně

40 000

400 000


15 000

150 000


4 000

40 000

2 ha každoročně 11 ha každoročně

68 500 72 500

685 000 725 000

7 ha každoročně každoročně každoročně

72 000 2 000 2 000

720 000 20 000 20 000

každoročně

1 200

12 000

dle potřeby

1 000

10 000

13,74 ha

80 000

800 000 3 582 000 12 617 000

30

4.2 Použité podklady a zdroje informací FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M., 2005: Červený a černý seznam ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645.

CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. & LUSTYK P., 2010: Katalog biotopů České republiky – Agentura ochrany přírody krajiny ČR, druhé vydání, Praha. LESPROJEKT BRNO, 2006: Lesní hospodářský plán pro lesní hospodářský celek Lesy ve vlastnictví státu – Jihomoravský kraj na období 2007–2016. PLÁN PÉČE PRO NPP PASTVISKO U LEDNICE NA OBDOBÍ 2000–2009. PLÍVA K., 1971: Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs nad Labem POLENO, Z., VACEK, S., 2007: Pěstování lesů – teoretická východiska pěstování lesů, ministerstvo zemědělství, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L., 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Obratlovci - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. PŘÍLOHA Č. 614 k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 132/2005 Sb. Evropsky významná lokalita Niva Dyje REZERVAČNÍ KNIHA NPP PASTVISKO U LEDNICE

4.3 Seznam používaných zkratek zkratka

AOPK ČR CR EN EVL IUCN KN KO LHP NPP O ONV OP PO PUPFL SLT SO SPR VU ZCHÚ

obsah zkratky

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky critically endangered (kriticky ohrožený druh) endangered (ohrožený druh) evropsky významná lokalita International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) katastr nemovitostí kriticky ohrožený druh lesní hospodářský plán národní přírodní památka ohrožený druh Okresní národní výbor ochranné pásmo ptačí oblast pozemek určený k plnění funkcí lesa soubor lesních typů silně ohrožený druh státní přírodní rezervace vulnerable (zranitelný druh) zvláště chráněné území

V textu plánu péče jsou dále použity zkratky lesních dřevin tak, jak je uvedeno podle přílohy č. IV ve vyhlášce č.84/1995 Sb., o lesním hospodářském plánování.

31

5. Přílohy: Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje Mapy M1.a M1.b M2 M3 M4 M5 M6 M7

- Orientační mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice - Ortofotomapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice - Katastrální mapa se zákresem území NPP Pastvisko u Lednice - Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice - Lesnická mapa typologická NPP Pastvisko u Lednice - Stupně přirozenosti lesních porostů v NPP Pastvisko u Lednice - Těžební mapa NPP Pastvisko u Lednice - Infosystém a značení NPP Pastvisko u Lednice

32

6. Obsah

1. Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje .............................................................................................2 1.2 Údaje o lokalizaci území ..................................................................................................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .......................................2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .........................................................................3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ..................................................................3 1.6 Kategorie IUCN ...............................................................................................................3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ...................................................................................................3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ...............................................3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .....................................................4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ..................................4 1.9 Cíl ochrany .......................................................................................................................4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ........................................ 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .......................................5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ...........................................................................................9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ...................... 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .................................12 2.4.1 Základní údaje o lesích ...........................................................................................12 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..........................................13 2.4.3 Základní údaje o objektech .....................................................................................15 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ...................................................................16 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup ...................................................................................................................................16 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody území v případě jejich možné kolize......18 3. Plán zásahů a opatření .................................................................................................................... 19 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................19 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .......................19 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .....................................22 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností ..................................................................................................................27 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................28 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ..................................28 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ..................28 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ..............................................................................29 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring ......................................................29 4. Závěrečné údaje ............................................................................................................................. 30 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .............................................................................................................30 4.2 Použité podklady a zdroje informací ..............................................................................31 4.3 Seznam používaných zkratek .........................................................................................31 5. Přílohy: ........................................................................................................................................... 32 6. Obsah ............................................................................................................................................. 33

33

čj.: 66820/ENV/14 – 2330/620/14

Praha, dne 23. září 2014

PROTOKOL o vypořádání připomínek a schválení plánu péče NPP Pastvisko u Lednice na období 2015 - 2024. Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), projednalo v souladu s ustanoveními § 38 odst. 3 a § 38 odst. 4 zákona návrh plánu péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na období 2015 – 2024 předložený ke schválení Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Protože návrh plánu péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice vyhovuje po věcné i odborné stránce a splňuje požadované náležitosti podle ustanovení § 1 až 2 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí jej podle § 38 odst. 4 zákona s c h v a l u j e. Tím se plán péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na období 2015 - 2024 stává podkladem pro jiné plánovací dokumenty, zejména lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace. Zároveň se tento plán péče stává odborným podkladem pro zajišťování péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice, zejména pak pro povolování a provádění praktických zásahů v něm uvedených, zaměřených na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v něm z hlediska jeho ochrany. Schválený plán péče je podle § 38 odst. 5 zákona a § 6 a § 7 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, uložen v ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Kaplanova 1931/1, Praha 4 - Chodov). RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny

Příloha: - Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče - tabulka - Plán péče o NPP Pastvisko u Lednice na období 2015 – 2024 (CD a text)

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

Příloha Protokolu o vypořádání připomínek a schválení plánu péče o NPP Pastvisko u Lednice na období 2015 – 2024:

Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče o NPP Pastvisko u Lednice na období 2015 – 2024 Návrh plánu péče rozeslán do připomínkového řízení dne: 4. srpna 2014 Lhůta pro sdělení připomínek: 17 pracovních dnů Závěrečný termín pro sdělení připomínek: 28. srpna 2014 Připomínkující Obsah připomínky místo Bez připomínek

Stanovisko MŽP

Rozdělovník 1. Kraj Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno (+ příloha CD) 2. Obec Lednice, Zámecké náměstí 70, 691 44 Lednice (+ příloha CD) 3. Město Břeclav, Nám. T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav (+ příloha CD) 4. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno (+ příloha CD) 5. AOPK ČR, Správa CHKO Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov (+ příloha CD a text) 6. AOPK ČR, Správa ústředního seznamu ochrany přírody, Ing. Vlastimil Ostrý, náměstek ředitele, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 - Chodov (+ příloha CD a text) 7. MŽP – Odbor výkonu státní správy VII, Mezírka 1, 602 00 Brno (+ příloha CD) 8. MŽP OZÚOPK, zde (+ příloha CD a text)

2/2

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015 - 2024 - příloha M1a

Orientační mapa se zákresem území Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice

hranice NPP Pastvisko u Lednice

hranice ochr. pásma NPP Pastvisko u Lednice hranice Evropsky významné lokality ptačí oblast

1:25 000 0

250

500

1 000

1 500

souřadnicový systém - JTSK

°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: DMU25 © 2001 MO ČR/HÚVG Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

2 000

m

Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015 - 2024 - příloha M1b

Ortofotomapa s vyznačením území Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice


hranice ochr. pásma NPP Pastvisko u Lednice

1:10 000 0

100

200

400

600


°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o. Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

800

m

360 362

363

364

365

1970/2

1970/16 1970/15

1965 1964

1970/14 1970/13

1966

366 1963

1967/2

1956

1955

1961

1958

1981/2

1980/1

1992/1

1981/1

1980/2

Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015- 2024 - příloha M2

Katastrální mapa s vyznačením území Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice

1991/1

1974

1983

1968/5

1973

1949

1960

2047 2049 1993/21 1993/1

1977/23

1979

1968/4

1962

1952 1953 1954

1970/1 1971

1968/10 1957

1977/22

1984

1982

1972 2064 1985

1952

1967/1

1959

1948 1986 368/1

1987

369/1

1934

369/2

1947

1989

1933

1935

1939

1930/3

1889 1888

1946

1890

1942

1943

1930/4 1938

1940

1903 1904

1485 1471

1906

1944

1470

1941

1468 1469/3 1469/4

1465

1388/1

1469/1

1469/2

1466

1464

1461 1410

1409

1390

1405

1393

1392/2

par_3 1913

1910

1908 1909

1:5 000 0

13911389 1382/7

.1381/3 .1381/14 1381/2 .1380.1380 1396/9.1396/10

1396/17

1892

hranice ochr. pásma NPP Pastvisko u Lednice 1911

1912

1411

1907

1893

1905

1467

1902


1937

1475

1894

1931

1945

1488/1

1891

1918

40

80

160

240

320

m


1917

°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015 - 2024 - příloha M3

Dílčí plochy Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice

1 5b ! ( 5a ! (

2c

2a

1

1

6

6

5e ! (

3

5c ! ( 5d ! ( hranice NPP Pastvisko u Lednice

6


! ( ! ( ! ( ! ( ! (

8

6 1

6

4 4 4

5a, Stavítko nápustné 5b, Rozdělovací objekt 5c, Stavítko výpustné 5d, stavitka u Cerne Dyje 5e, pozorovatelna 1, Lesní porosty

2a, Páteřní kanál 2b, Kanál K2

2b

2c, Nápustný kanál

2d, Kanál u Hippoklubu

4

3, Vodní plocha 4, Vodní tůně

6, Rákosiny a vysoké ostřice 7, Spásaná louka

7

8, Zaplavovaná louka

4 1:5 000

2d

0

50

100

200

300


°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

400

m


Lesnická mapa typologická Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice



soubory lesních typů 1G 1L

bílá rezervace

1:5 000 0

50

100

200

300


°

Tématický obsah: © ÚHUL brandýs n. Labem Mapový podklad: © ÚHUL brandýs n. Labem Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

400

m


Stupně přirozenosti lesních porostů Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice



stupně přirozenosti les kulturní

1:5 000 0

50

100

200

300


°


400

m


Těžební mapa Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice


hranice ochr. pásma NPP Pastvisko u Lednice Karto_HRK ořezání vrb

výchovný zásah bílá rezervace

1:5 000 0

50

100

200

300


°


400

m


Značení a infosystém Národní přírodní památky Pastvisko u Lednice

! ! !

! " !

!



! "

hraniční tabule s velkým státním znakem informační panel

!

1:5 000 0

50

100

200

300


°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o. Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

400

m

Plán péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na období

Recommend Documents