Plán péče o životní prostředí městské čás Praha - Kunra ce pro období 2011–2015
Zpracovatel: Mgr. Vladimíra Jilečková
Zadavatel Název: Adresa: IČ: Právní forma: Statutární zástupce: E-mail Webové stránky
MCN,o.p.s. Kvestorská 5, 140 00 Praha 4 27634507 obecně prospěšná společnost Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka
[email protected] www.mcn.cz
Zpracovatel Název: Adresa IČ: Kontaktní osoba Telefon E-mail Webové stránky
Mgr. Vladimíra Jilečková Čtyřkoly, Javorník 79, 257 22 Čerčany 42536502 Mgr. Vladimíra Jilečková, 777 753 101
[email protected] www.financniporadenstvi.com www.evropskefondy.eu 1
1. Základní údaje ..................................................................................................................................... 3 1.1 Hlavní město Praha ...................................................................................................................... 3 1.2 Městská část Praha – Kunratice ................................................................................................... 3 1.2.1 Administrativní členění........................................................................................................... 4 1.2.2 Významná rozvojová území v městské části Praha – Kunratice ............................................. 6 1.2.3 Obyvatelstvo a bydlení ........................................................................................................... 8 1.2.4 Školství.................................................................................................................................... 9 1.2.5 Doprava .................................................................................................................................. 9 1.2.6 Sport a rekreace ................................................................................................................... 12 1.2.7 Dětská hřiště, hřiště pro mládež........................................................................................... 14 1.2.8 Místní agenda 21 .................................................................................................................. 15 2. Analytická část – životní prostředí..................................................................................................... 16 2.1 Inženýrsko-geologické poměry .................................................................................................. 16 2.2 Podnebí ...................................................................................................................................... 18 2.3 Ovzduší ....................................................................................................................................... 19 2.4 Hydrologie .................................................................................................................................. 26 2.5 Hluk ............................................................................................................................................ 31 2.6 Příroda a krajina ......................................................................................................................... 33 2.7 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 35 2.8 Veřejná zeleň, parky ................................................................................................................... 41 2.9 Obnovitelné zdroje energie (OZE) .............................................................................................. 44 2.10 Odpadové hospodářství ........................................................................................................... 44 2.11 Ekologické zátěže ..................................................................................................................... 48 2.12 Radonové riziko ........................................................................................................................ 48 2.13 EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) ........................................................... 49 2.14 Ochranná pásma ...................................................................................................................... 49 3. SWOT Klíčové oblasti Životní prostředí ............................................................................................. 50 4. Závěr .................................................................................................................................................. 55 5. Přílohy................................................................................................................................................ 56
2
1. Základní údaje 1.1 Hlavní město Praha Hlavní město Praha vzniklo na základě zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, a to s účinností od 24. listopadu 1990. Hlavní město Praha je obcí (§ 1 citovaného zákona) a od 1. ledna 2000 též vyšším územním samosprávným celkem (ústavní zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky). Území hlavního města Prahy tvoří 112 katastrálních území a člení se na 57 městských částí (MČ).
Zdroj: ČSÚ
1.2 Městská část Praha – Kunratice Dne 1. ledna 1968 byly Kunratice připojeny k hlavnímu městu Praha a zákonem z roku 1990 se staly městskou částí Praha – Kunratice, (tj. jednou z 57 městských částí hlavního města Prahy). V rámci tohoto uspořádání je městská část územně samosprávným celkem s vlastním rozpočtem.
3
Činnost samosprávy a státní správy (přenesené působnosti) v městských částech hlavního města se řídí zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a je dále upravena vyhláškou hlavního města Prahy č. 55/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů – tzv. Statutem hlavního města Prahy. Dle Statutu jsou městské části 1-22 správními obvody pro zbývající městské části. MČ Praha – Kunratice vykonává státní správu pouze v omezeném rozsahu, stanoveném Statutem hlavního města Prahy. MČ Praha – Kunratice je součástí správního obvodu MČ Praha 4, který na jejím území vykonává přenesenou působnost v dalších oblastech stanovených Statutem. Při výkonu samostatné působnosti se řídí ustanovením zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze – Hlava IV., § 16 – 30, v platném znění a Statutem hlavního města Prahy. V oblasti přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a Statutem – viz zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
1.2.1 Administrativní členění Kunratice se rozkládají v jihovýchodním okraji hlavního města Prahy mezi městskou částí Praha 4, Jižním Městem (městská část Praha 11), městskou částí Praha – Šeberov a městskou částí Praha – Libuš. Rozlohou jsou pražskou městskou částí, která se rozprostírá na ploše 810 ha a žije zde více než 8 600 obyvatel. Počet obyvatel se stále zvyšuje, a to díky výstavbě bytových a rodinných domů. Kunratice jsou rozdělené na tři části:
Staré Kunratice Obytný soubor Flora Obytný soubor Zelené údolí
Městská část Praha – Kunratice Městský obvod
Praha 4
Městská část
Praha – Kunratice
Katastrální výměra
810 ha = 8,1 km²
Počet obyvatel
8 642 obyvatel (stav k 30.06.2011)
Hustota zalidnění
1 067 obyvatel/km²
Kód obce – zúčtovací jednotka
547042
Počet základních správních jednotek
1 správní jednotka, 6 volební okrsků
Katastrální území
Katastrální území Kunratice a Šeberov
4
Městská část Praha – Kunratice Územně technická jednotka
Kunratice
Kód územně technické jednotky Počet základních sídelních jednotek
728314 1
13
Počet rodinných domů
1438 domů
Počet bytových domů
122 domů
Počet chat
135 domů
Domy bez bytových jednotek
135 domů
Vzdálenost od středu města
9 km
Datum připojení k Praze
1968
Maximální nadmořská výška
310 m.n.m.
Minimální nadmořská výška
225 m.n.m.
Adresa úřadu MČ
K Libuši 7, Praha 4 - Kunratice,148 00
Starostka městské části
Ing. Arch. Ivana Kabelová
Webové stránky
www.praha-kunratice.cz
Email
[email protected]
Dle získané informace z ČSÚ je Městská část Praha – Kunratice rozdělaná na tyto části – viz mapa
1
Základní sídelní jednotka (ZSJ) je základní skladebnou částí sídelního útvaru. Účelem ZSJ je přesnější územní identifikace, než jakou poskytují jednotky katastrální území a obec.
5
Poprvé se Kunratice připomínají v roce 1287 jako ves s tvrzí. V průběhu let se obec rozrůstala. V letech 1918-1938 již většina obyvatel dojížděla za zaměstnáním do Prahy, a tak zanikl původní zemědělský ráz obce. Okolí Kunratic, především Kunratický les a rybník Šeberák jsou však dosud vyhledávaným výletním a rekreačním místem.
1.2.2 Významná rozvojová území v městské části Praha – Kunratice
Lokalita při Kunratické spojce, ulice Uhlová, V Honu, Na Jelenách Lokalita nad Šeberákem – soukromé vlastnictví, další vlastnictví - Pražská energetika a městská část Praha - Kunratice
Územní plán – výkres:
Legenda k výkresu je velmi obsáhlá, lze ji nalézt na webových stránkách MHMP v sekci Platné regulativy funkčních ploch. Významné stavby v městské části Praha – Kunratice Památkově chráněné objekty v městské části Praha - Kunratice
Číslo rejstříku
40792 / 1-1685
Název památky
hrad - hrádek Nový hrad, zřícenina a archeologické stopy
Lokalita
Kunratice, na skalnatém ostrohu v Kunratickém lese
Datum zápisu
Před rokem 1988
6
Číslo rejstříku
Název památky
Lokalita
Datum zápisu
40788 / 1-1683
kostel sv. Jakuba Většího
Kunratice, Kostelní nám.
3.5.1958
40793 / 1-1686
polní opevnění před Novým hradem, archeologické stopy
Kunratice
Před rokem 1988
40790 / 1-1684
zámek, č.p. 1
Kunratice, Golčova, Za Parkem ad.
3.5.1958
Hrádek Nový hrad Nový hrad byl postaven v letech 1411 – 1412 staviteli Harvířem a Křížkem pro potřeby krále Václava IV., který zde také v roce 1419 zesnul. V roce 1421 byl dobyt husitskými vojsky a zbořen. Do dnešní doby se zachovaly pouze zbytky královského paláce a jedné z věží. Kostel sv. Jakuba Většího První písemná zpráva z roku 1357 hovoří o kunratické faře, což dává tušit, že u zdejšího kostela byl i hřbitov a škola. Kostel byl založen jako gotický patrně kolem roku 1300. Kunratice patřily Bohuslavicům až do roku 1407, kdy je koupil Václav IV., který si v lese nedaleko obce postavil Nový hrádek. Po Václavově smrti, jež ho na hrádku zastihla v srpnu 1419, si královský majetek rozdělili husité a na kunratickou faru povolali duchovní. V letech 1730-36 byl kostel nákladem patrona Jana Arnošta Václava z Golče a jeho ženy Anny radikálně barokizován. Na působivosti barokní architektury se podílí bohatá řezbářská výzdoba, figurální i ornamentální, a nástěnné malby neznámých dobových umělců. Z původního kostela se zachovalo jen obdélné presbyterium s křížovou klenbou, hrotitým okénkem a rozsáhlými gotickými malbami z první poloviny 14. století. Kunratický zámek Existence tvrze v Kunraticích je bezpečně doložena již roku 1336 - bývala tehdy v držení bohatých pražských měšťanských rodin, než ji koupil Václav IV. K výstavbě raně barokního trojkřídlého zámku, předcházejícího dnešnímu, došlo patrně roku 1688 za Františka Václava Čabelického ze Soutic. Další etapa rozvoje zámku začala po roce 1721, kdy Kunratice získal Jan Arnošt von Goltz - ten také přikoupil další vsi a vytvořil tak panství. Hlavní čas přestavby bývá datován do roku 1730, patrně v souvislosti s tím, že byl Goltz nejprve roku 1724 povýšen na barona a roku 1731 na hraběte. Za autora přestavby bývá někdy považován František Maxmilián Kaňka, ale pravděpodobnějším autorem přestavby je Václav Špaček (patrně Kaňkův žák). Kolem roku 1830 proběhla za Korbů z Weidenheimu pozdně klasicistní přestavba. Roku 1900 byla vystavěna hranolová věž s vyhlídkou. Roku 1945 byl zámek konfiskován, nyní zde sídlí entomologické oddělení. 7
Entomologické oddělení Národního muzea vzniklo zásluhou dr. Jana Obenbergera v roce 1920 jako entomologické pracoviště v rámci zoologického oddělení a jako samostatné oddělení bylo ustaveno v roce 1952. Od roku 1961 je dislokováno v zámku v Praze - Kunraticích. Současnost Kunratického zámku V současné době postupně probíhá rekonstrukce okolních hospodářských budov zámku, které jsou a budou využity nejen jako kancelářské prostory, sídla různých firem, ale své místo v rekonstruovaných prostorách nalezla i stylová restaurace a některé prostory jsou určeny i ke kulturním účelům (výstavy, koncerty apod.).
1.2.3 Obyvatelstvo a bydlení Vývoj počtu obyvatel Městská část Praha – Kunratice patří mezi tzv. malé městské části hlavního města Praha. Je součástí správního celku Praha 4. V roce 1991 bylo v Kunraticích přihlášeno k pobytu 3 321 obyvatel, k 31.12.2010 to bylo již 8 642 obyvatel. K tomuto nárůstu došlo v důsledku výstavby 2 sídlišť (Zelené údolí a Flora) a rozšířením obytných ploch ve střední části „starých“ Kunratic (lokalita rodinných domů). V nově navrhovaném Územním plánu hlavního města Prahy je počítáno s dalšími novými plochami určenými k zástavbě pro funkci bydlení. V městské části Praha - Kunratice je jedna základní škola. 120 kunratických dětí ze sídliště Flora dochází do základní školy Campanus na Jižním městě. Počet narozených dětí v městské části Praha - Kunratice Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet narozených dětí 22 43 47 58 72 62 77 88 81 89 102 129 119 105
8
Z toho plyne, že v nejbližších 10-20ti letech se v Kunraticích neočekává významný pokles počtu narozených dětí.
1.2.4 Školství Základní škola Kunratice, Předškolní 420, Praha 4 Ke staré škole z roku 1935 byly v roce 2007 dostavěny 2 pavilony a sportovní hala. Stávající kapacita ZŠ dle školského rejstříku činí 540 dětí. V ZŠ se nachází 18 kmenových učeben. S ohledem na výše uvedené počty narozených dětí je zřejmé, že tato kapacita je nedostatečná a bude naplněna nejpozději ve školním roce 2012/2013. Chybí 5 kmenových učeben, aby byl dosažen cílový stav 690 žáků (23 tříd po 30 dětech). Zároveň chybí i odpovídající šatny. Je zpracovaná studie dostavby pavilonu ZŠ Kunratice na požadovaný počet tříd a šaten přímo v areálu školy. Předpokládaná cena za dostavbu školy je cca 45 000 000,- Kč.
1.2.5 Doprava Městská část Praha – Kunratice má kompletní systém komunikací pro obsluhu celého území včetně obchvatových sběrných komunikací. Při západě vede severojižním směrem komunikace celoměstského významu Vídeňská (Praha – Jesenice). Podél jižní a východní strany vede Kunratická spojka (Praha 4/12 – Praha 11/magistrála/D1). I přes existenci částečného okružního obchvatu Kunratic, dochází k nepřiměřenému tranzitu centrální částí Kunratic, což má negativní vliv na celkový život v Kunraticích. Kartogram intenzity automobilové dopravy
9
Nově od roku 2010 sice přibyla i zásadní komunikace celorepublikového významu (jižní část silnice R1 – Pražský okruh), která měla odlehčit tranzitní dopravě nejen jižní části Prahy. Pro Kunratice se tímto v oblasti dopravy nic nezměnilo. Nejproblematičtější složka dopravy a hlavní cíl budoucnosti je cílené celkové zklidnění dopravy v MČ, zejména hlavní dopravní tepny – Vídeňská, K Libuši a Kunratická spojka. Zátěž těchto komunikací v posledních letech narostla neúnosným způsobem. Důvodem zátěže je zejména tranzitní doprava. Zlepšení tohoto stavu patří mezi hlavní priority vedení městské části. Intenzity dopravy na Náměstí Prezidenta Masaryka (okružní křižovatka K Libuši – K Verneráku – K Šeberáku) dosahují v ranních hodinách až 1 automobil za 6 sekund v jednom směru, čímž je kapacita centrálního úseku v podstatě naplněna. Celodenně to činí kolem 6 000 vozidel v jednom směru, což je srovnatelné se sběrnou komunikací Vídeňská. Kunratice se staly průjezdnými komunikacemi mezi Modřany, Libuší a Jižním Městem a jsou to především komunikace K Verneráku a K Libuši. Řidiči si přes Kunratice zkracují cestu na Jižní Město a do Modřan. Přetížená je také ulice Vídeňská, někteří řidiči, kteří přijíždějí ze Středočeského kraje, sjíždějí z D1 u Průhonic a jedou dále do Prahy přes Kunratice. Zásadní pozitivní změna nastane vybudováním východní části okruhu hlavního města Prahy, který odkloní tranzitní dopravu mimo městskou část. Pro další plynulý rozvoj Kunratic je nutné, aby byla tranzitní doprava z městské části vyloučena. Bylo by třeba vybudovat obchvat Kunratic a tranzitní dopravu vytěsnit na Kunratickou spojku. Nyní je frekventovaně využíván průjezd přes Vídeňskou. V minulých letech připravovaný projektový záměr „Přemostění Modřanské rokle“ již není realizovatelný, protože zde byla postavena škola a další zastavěnost území není možná. Ve všech případech jde pouze o záměry, nejsou zpracované žádné dopravní studie ani dokumentace.
Silniční doprava Městská část Praha – Kunratice se nachází v hustě osídleném a zalidněném území Prahy, je pro ni typická hustá síť silničních komunikací s nadprůměrně vysokými intenzitami provozu. Významnými komunikacemi jsou Pražský okruh, komunikace Přivaděč Vestec a napojení ulice Vídeňské na tyto nadřazené komunikace. Kunratice protíná Vídeňská (komunikace II. třídy II/603, sběrná komunikace městského významu) a po jižní straně městské části je situována Kunratická spojka (komunikace III. třídy – III/00327 – ostatní dopravně významné komunikace). Komunikace K Šeberáku III/0032 je místní sběrnou komunikací probíhající na okraji Kunratic. Nejdůležitější blízkou silniční komunikací je dálnice D1 Praha–Brno–Vyškov, která na území městské části nezasahuje, ale leží v její těsné blízkosti.
10
Většina těchto silničních komunikací je ve správě městské části, která má ve vlastnictví 35 km komunikací. Ve správě TSK jsou komunikace, na nichž jezdí městská hromadná doprava tzn. ulice Vídeňská, K Libuši, K Šeberáku, U Kunratického lesa, Kunratická spojka. Údržbu komunikací platí městská část z neinvestiční dotace od hlavního města Praha. Zajišťuje ji prostřednictvím objednávky údržbových prací. V rámci výběrového řízení je vždy vybrána společnost, která práce zajišťuje v období 4 let. V současné době se připravuje nové výběrové řízení. Městská část zatím vybírá společnost, která bude připravovat celé výběrové řízení včetně nastavení výběrových kritérií.
Cyklistická doprava Územím městské části prochází pouze cyklistická trasa z Kunratic směrem na Vestec a Jesenici (A202). Při ulici Kunratická spojka podél východní hranice městské části je navrhována generelem cyklistických tras cyklotrasa (A207) z Jižního Města do Jesenice (směr Týnec nad Sázavou). V Kunraticích se nacházejí dvě značené cyklotrasy (A212 – od Kunratického lesa směr ulice Za Parkem, A 213 – od Kunratického lesa směr Šeberov. Cyklotrasy jsou na území městské části vytyčené, ale nejsou upravené, jsou přírodního charakteru.
Cyklistická mapa - aktuální stav:
11
Cyklistická mapa - plánovaný stav:
1.2.6 Sport a rekreace Kunratický zámek a zámecký park Kunratický zámek je postaven na místě bývalé tvrze (doložena k roku 1336). Později ji zakoupil Václav IV. Patrně roku 1688 za Františka Václava Čabelického ze Soutic byl na místě vystaven raně barokní zámek. V roce 1721 Kunratice získal Jan Arnošt von Goltz povýšený roku 1724 na barona a roku 1731 na hraběte. Za jeho života došlo k další přestavbě, jejímž pravděpodobným autorem je Václav Špaček. Kolem roku 1830 na zámku proběhla klasicistní přestavba. V roce 1945 byl zámek konfiskován a sídlilo v něm entomologické oddělení Národního muzea. V současné době je zámek v soukromých rukou a v posledních letech zde proběhla rekonstrukce. Zámecký park má celkovou rozlohu cca 5 ha. Je rozdělen původní barokní zdí na dvě části. Jižní je parkově upravená a přístupná veřejnosti, severní (blíže zámku) je zatravněná. Zámecký park část spravovaná MČ Praha-Kunratice činí 34 000 m2 . Kunratický les Kunratický les má díky své poloze uprostřed zástavby významný sportovně - rekreační charakter slouží ke sportovním aktivitám provozovaným na čerstvém vzduchu. Leží v blízkosti velkých sídlišť, dvou stanic metra (Roztyly a Chodov) i zastávek autobusu MHD. Mezi nejčastější sportovní využívání patří turistika, kondiční běh a cyklistika. Cesty v Kunratickém lese jsou ve valné většině kvalitní, asfaltové nebo vozové, sjízdné pro kočárky i vozíčkáře. Na mnoha místech jsou lavičky, odpočinkové 12
altány, dětská hřiště, někde i včetně např. stolu na ping-pong. Část návštěvníků (převážně cyklistů na terénních modelech) bohužel nedbá značených cest a zdolává extrémnější svahy a oblasti v lese, čímž dochází k rozsáhlé devastaci původního porostu, kdy je zcela decimováno bylinné patro a urychlována eroze. Severovýchodní částí Kunratického lesa a Michelským lesem prochází značená cyklotrasa A22, propojující Jižní Město a Braník. Na ni se napojuje krátká cyklostezka od stanice metra Roztyly. V oblasti lesa je síť pěších cest. Po nejvýznamnějších z nich je vyznačena síť pěších turistických značených tras, která s jinými není propojena. Žlutě značená trasa č. 6122 vede z centra Kunratic podél Kunratického potoka při jižním a západním okraji lesa a pak severním okrajem lesa ke stanici metra Roztyly. Modře značená č. 1007 vede od Zelených domků přes Nový Hrádek, pod nímž se křižuje se žlutou, a podél východního okraje lesa ke stanici metra Roztyly. Zeleně značená č. 3127 navazuje na žlutou u restaurace U Krále Václava IV. a klikatě prochází vnitřkem lesa přes vyhlídku na Krč až k Velkému altánu.
Lesní hospodářství je spravováno jednou hájenkou, která je trvale osídlena, a několika menšími objekty v okolí, které mají na starost i kontrolu stavu zvěře v lese. V areálu lesa se vyskytuje i stádo muflonů uměle vypuštěné do oblasti v 70. letech 20. století, které se dnes odhaduje na počet 37 kusů (očití svědkové však mluví o 50 kusech). Každoročně se jejich počet zvyšuje o mláďata, a tak dochází každou zimu k odstřelu, přibližně 15-20 kusů. Dlouhodobým cílem je snížit počet jedinců ve stádu na přibližně 20 kusů, jelikož muflon v lokalitě značně poškozuje bylinná společenstva na svazích a skalních výchozech. V oblasti byla vypuštěna i srnčí zvěř, čímž došlo k obnovení dřívějšího stavu, neboť po 2. světové válce byla vysoká zvěř v areálu lesa vystřílena. Na západním okraji lesa je možné navštívit dvě restaurace – U krále Václava IV. a Na tý louce zelený. Ve spolupráci s MHMP zde byla také vybudována naučná stezka.
13
Nový hrad V jihozápadní části lesa nedaleko ulice Vídeňské se nachází zřícenina gotického hradu, vystaveného v letech 1411 - 1412 na rozkaz krále Václava IV., jenž na hradě v roce 1419 zemřel. Zbytky hradu jsou volně přístupné. Velká kunratická Každou druhou listopadovou neděli se v lese pořádá náročný přespolní běžecký závod Velká kunratická. První ročník se konal již v roce 1934. Trasa pro muže měří 3100 m, pro ženy 1330 m; běhá se v 21 kategorii na 5 tratích. Přírodní památka Údolí Kunratického potoka Značná část Kunratického lesa je tvořena přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. Zahrnuje svahy v údolí Kunratického potoka o celkové rozloze 151,99 hektarů. Okolí Kunratického potoka lze velmi zhruba rozdělit na tři části: polní, lesní a cyklistickou. První část prochází pouze mezi poli, kde chybí cesty. Druhá část začíná u rybníka Šeberáku, prochází údolím pod Kunraticemi, Kunratickým lesem a končí u dalšího rybníka Labutě. Poslední část je představována dokonalou cyklostezkou, která sleduje nejen Kunratický potok, ale také Jižní spojku a končí u Barrandovského mostu, pod nímž se vlévá do Vltavy. Šeberák Na toku Kunratického potoka je vybudováno několik rybníků. Největší z nich je již zmiňovaný Šeberák, jenž v létě slouží jako přírodní koupaliště a v období zimních mrazů jako kluziště.
1.2.7 Dětská hřiště, hřiště pro mládež Dětská hřiště v městské části Praha - Kunratice jsou koncipována tak, aby byly co nejlépe zajištěny podmínky pro trávení volného času maminek s dětmi předškolního věku i dětí školního věku. Snahou bylo zajistit i vyžití teenagerů. V souvislosti se zaváděním nové legislativy v oblasti bezpečnosti dětských hřišť byla v roce 2002 Radou městské části Praha Kunratice odsouhlasena Koncepce rozvoje dětských hřišť provozovaných městskou částí. V současné době se na území městské části nachází 9 dětských hřišť, která jsou postupně modernizována tak, aby splňovala nové předpisy a herní i sportovní prvky aby vyhovovaly normám ČSN EN 1176, ČSN EN 1177 a ČSN EN 14 974 pro skateparky. Koncepce předpokládala odstranění nevyhovujících prvků a jejich nahrazení novými. Zároveň počítala s doplněním sítě hřišť o nová hřiště v rozvojových lokalitách. Aktuální stav dětských hřišť v MČ Praha – Kunratice – listopad 2011 Č. 1. 2. 3.
Název Zelené Údolí dolní Zelené Údolí horní Na Lhotech
Lokalita Zelené údolí, ul. K Zelené louce, v blízkosti č.p. 1568 Zelené údolí, ul. Za Valem, v blízkosti kotelny ul. Na Lhotech
Par. číslo 2339/7 2339/106 2342/146
14
4. 5. 6. 7. 8. 9.
Ohrada K Betáni Zelené Domky Vimperské náměstí Flora SH Zelené Údolí dolní
ul. Krále Václava IV., v blízkosti rybníku Ohrada při ul. K Libuši Ul. K Betáni, boční vchod do zámeckého parku (lanové hřiště) Ul. K Zeleným domkům, vnitroblok u č.p. 805/61 ul. K Bažantnici ul. Jana Růžičky Zelené údolí, ul. K Zelené louce v blízkosti č.p. 1568
384 2381 715/1 1759 2342/113, 2342/117 821
1.2.8 Místní agenda 21 Městská část je zapojena do aktivit Místní agendy 21. MČ Praha - Kunratice byla registrována do Databáze MA21 dne 27.6.2010. Vedení MČ přijalo principy MA21 a zapojilo se do tohoto hnutí, nejprve na pozici začátečníků, ale ve velmi krátké době postoupilo do kategorie D. Prostřednictvím společnosti MCN,o.p.s. městská část získala na podporu zapojení do MA21 finanční prostředky pro naplnění indikátorů kategorie D. Uskutečnilo se několik otevřených setkání s veřejností, které byla veřejností přijata s velmi dobrým ohlasem. Byl zvolen politik, koordinátor a jmenována neformální skupina:
Funkce v MA 21
Jména zodpovědných osob
Politik
Ing. Arch. Ivana Kabelová
Koordinátor
Ing. Lenka Alinčová
Neformální skupina
Ing. Arch. Ivana Kabelová, Ing. Lenka Alinčová, Ivana Klofáčková, Ivana Mezteková, Ing. Vít Beran
15
2. Analytická část – životní prostředí
2.1 Inženýrsko-geologické poměry Morfologie terénu Území Kunratic je rovinné, mírně se svažující od Vestce směrem severním a posléze severovýchodním až východním, ve směru toku vodoteče vytékající z retenční nádrže Rezerva, jejíž dno je na kótě 295 m.n.m. Nejvyšší místo Kunratic se nachází na západní hranici (cca 310m n.m.)2 a nejnižší místo na kótě cca 225 m n.m. (dno vodoteče opuštějící Kunratice na východě a břeh rybníka Šeberák). Maximální nadmořská výška
310 m.n.m.
Minimální nadmořská výška
225 m.n.m.
Geologie Geomorfologicky zde dominuje mírně zvlněný reliéf Pražské plošiny, který je lokálně rozčleněn erozní činností Kunratického potoka a jeho přítoků. Území je plošinou s minimální členitostí terénu. Nachází se zde proterozoické horniny předkvartérního podkladu, které zasahují z jihu do Jesenice až k severnímu okraji Kunratice, kde přecházejí ve spodně paleozoické ordovické sedimenty. Tyto vrstvy hornin jsou v některých místech plošně i liniově překryty jednak kvartérními holocenními nivními splachovými sedimenty převážně hlinitými, písčitými a úlomkovitými, jednak kvartérními holocenními a pleistocénními deluiviálními sedimenty, převážně hlinitými, písčitými a kamenitými. Z hydrologického hlediska není území významným kolektorem podzemní vody. Kolektory lokálního významu s puklinovou propustností se nacházejí v proterozeických břidlicích a drobách. Podrobná geologická mapa Kunratic3
2 3
Zdroj: http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/zajimavosti/nadmorske-vysky.shtml Zdroj: ČGS-Geofond
16
Legenda k podrobné mapě:
Výškové poměry
Legenda: Nadmořská výška v m n.m.
17
Výšková mapa (hnědě jsou značeny vrstevnice po 10 m):
2.2 Podnebí Pro potřeby územně analytických podkladů hlavního města Prahy byla zpracována mapa bonity klimatu, která diferencuje území hlavního města z hlediska klimatické vhodnosti jednotlivých částí Prahy jako sídelních oblastí. V urbanizovaném území kvalita ovzduší významnou měrou ovlivňuje i vlastnosti jednotlivých lokalit. Nejvýznamnější klimatické charakteristiky, které je pro tyto účely třeba vzít při výběru území úvahu, jsou sluneční záření, teplota vzduchu, vítr, srážky, vlhkost vzduchu a znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší není v pravém slova smyslu klimatologickou charakteristikou, ale v urbanizovaném území kvalita ovzduší významnou měrou ovlivňuje i vlastnosti jednotlivých lokalit a některé složky kvality ovzduší jsou tím nejlepším indikátorem souborného působení meteorologických, a tedy následně i klimatologických veličin. Souhrnným zpracováním výše jmenovaných šesti jevů vznikla výsledná mapa bonity klimatu, která hodnotí území komplexně v pěti relativních kategoriích kvality od nejlepší do nejhorší. Bonita klimatu (z roku 2008)
18
2.3 Ovzduší Průměrný roční index kvality ovzduší (rok 2010)
Informace o stavu ovzduší v Praze lze nalézt v dokumentu Praha životní prostředí, který je zpracován jako Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí. Další informace týkající se ovzduší jsou zpracovány v Integrovaném krajském programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace hlavního města Prahy (CD k dispozici na Odboru životního prostředí ÚMČ Praha 4). V průběhu roku 2010 byla na základě nejaktuálnějších dostupných podkladů (2009) kompletně aktualizována emisní bilance všech zdrojů znečištění a následně byly provedeny nové výpočty imisní situace pro celou Prahu. Nejbližší měřící stanice v rámci staniční sítě sledování kvality ovzduší je stanice v Praze 10, v Průmyslové ulici. Konkrétní podklady pro kvalitu ovzduší v MČ Praha - Kunratice zpracované nejsou. Dle Ročenky – zprávy o stavu životního prostředí představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy automobilová doprava a situace v městské části Praha - Kunratice tuto skutečnost jen potvrzuje. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. Další příčinou zhoršené kvality ovzduší v MČ Praha - Kunratice je skutečnost, že se nachází na východní straně Prahy, přičemž majorita větrů vane od západu a přináší s sebou znečištění z centra města. Imisní limity průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého a benzenu ani maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého však překračovány nejsou. Ze zdravotního hlediska je významný ukazatel PM10, neboť tyto částice se dostávají do dolních cest dýchacích a snižují samočisticí schopnost dýchacího ústrojí. Následkem je častější výskyt respiračních onemocnění, vznik alergií, astmatu apod. Proto je jedním z nedůležitějších úkolů zlepšování kvality ovzduší omezení prašnosti.
19
Ve výhledovém období jsou navrhovány nové nadřazené komunikace, které by ovlivnily dopravní zatížení městské části: 1. Pražský okruh (R1) – pokud by byl otevřen výjezd, který je uzavřen z Písnice na Pražský okruh a byl dostavěn výjezd na Komořany a celkově dokončen Pražský okruh (Pražský okruh se napojuje na D1, a proto je D1 často extrémně přetížena, někteří řidiči volí trasu přes Kunratice). 2. Dalším záměrem je zlepšení napojení kamionové dopravy na Pražský okruh, které by znemožňovalo využívat Kunratickou spojku. 3. Zásadní řešení komunikace Vídeňská a Kunratické spojky. U všech těchto budoucích silničních staveb dojde v jejich okolí k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší po dobu výstavby.
V zájmovém území se nevyskytuje žádný průmysl, který by byl zdrojem významných prachových emisí. Zdrojem zvýšeného množství emisí je dálnice D1, Vídeňská a Kunratická spojka. Díky dobrým rozptylovým podmínkám však nedochází u sledovaných znečišťujících látek k překračování povolených imisních limitů. Podle naměřených hodnot na měřící stanici v Praze 10, v Průmyslové ulici nejsou překračovány imisní limity NOx, suspendovaných částic prachu PM10 ani NO2. Limity pro tyto sledované látky jsou s rezervou plněny. Z hlediska celkové úrovně imisní zátěže lze lokalitu městské části charakterizovat v rámci Prahy mírně zatíženou. Modelové pole koncentrací PM10 (rok 2010)
Průměrné roční koncentrace PM10 v µg m-3 (imisní limit = 40 µg m-3)
20
Modelové pole koncentrací S02 (rok 2010)
Průměrné roční koncentrace S02 v µg m-3 (imisní limit není v ČR stanoven)
Modelové pole koncentrací N0x (rok 2010) Průměrné roční koncentrace N0x v µg m-3 (imisní limit = 30 µg m-3)
21
Modelové pole koncentrací CO2(r.2010) Průměrné roční koncentrace CO2 v µg m-3 (imisní limit není v ČR stanoven)
Modelové pole koncentrací benzenu (rok 2010) Průměrné roční koncentrace benzenu v µg m-3 (imisní limit = 7 µg m-3)
¨
22
Jako hlavní zdroje znečištění ovzduší se dnes již neuvádějí stacionární zdroje (podniky, chemické závody), ale především silniční doprava. Zdroje znečišťování ovzduší (emise) Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje jsou členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší jsou vedeny v databázích (velké, střední a malé zdroje), čtvrtá kategorie zahrnuje mobilní zdroje (automobilová doprava). Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byly v roce 2007 i 2008: Pražská teplárenská, a.s. – teplárna Malešice, cementárna Radotín a další provozy Pražské teplárenské,a. s. Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) Evidence a vyhodnocování znečišťování ovzduší, údaje o zdrojích znečišťování a jejich emisích jsou zajišťovány orgány ochrany ovzduší a vedeny v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ( REZZO). REZZO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí. REZZO je dle druhů zdrojů a jejich tepelného výkonu členěn na:
REZZO 1 zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“. REZZO 2 zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“. REZZO 3 zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“. REZZO 4 zahrnuje mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, které znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“. Z následujících map vyplývá, že Kunratice z hlediska čistoty ovzduší patří k nejméně znečištěným územím Prahy.
23
Praha - emise ze stacionárních zdrojů celkem – stav z roku 2009
Bilance emisí ze stacionárních zdrojů REZZO 2 – stav z roku 2009
24
Kunratice a jejich okolí patří při posouzení znečištění ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 k velmi čistým územím, Kunratice samy pak mají nejlepší kvalitu ovzduší v okolí i při hodnocení zdrojů REZZO 3: Bilance emisí ze stacionárních zdrojů REZZO 3+ lokální topeniště
Převládající druh paliva používaného v městské části je zemní plyn. Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší i na poměrně vzdáleném území. Oproti tomu malé zdroje zatěžují pouze bezprostřední okolí. Podle současně platné legislativy v oblasti ochrany ovzduší mají oznamovací povinnost pouze malé zdroje ovzduší spalující pevná paliva o výkonu nad 50 kW a zdroje produkující těkavé organické látky. V roce 2010 se na odboru životního prostředí ohlásily následující malé zdroje (podle vyhlášky MŽP č. 355/2002Sb.). V městské části Praha – Kunratice se nevyskytují zásadní znečišťovatelé ovzduší. Problém vytváří dlouhodobý nárůst intenzity dopravy, přestože patří do kategorie malých zdrojů. Jedná se o tzv. liniové znečištění.
25
2.4 Hydrologie Povrchová voda Kvalita vody v povrchových tocích – rok 2008
Správcem vodních toků v Městské části Praha – Kunratice jsou Lesy hlavního města Prahy. Šeberák a Olšanský rybník jsou v soukromém vlastnictví.
Prameniště V městské části se nachází prameniště Kunratického potoka, levostranný přítok Šeberáku. Další studánky jsou v Kunratickém lese.
Kunratický potok Kunratický potok pramení na jihovýchodním okraji Prahy, u obce Vestec u Jesenice. Potok protéká rybníkem Šeberák, protéká Kunraticemi, pokračuje do Krče, protéká za krčskou nemocnicí, 26
cestou napájí několik rybníků (Hornomlýnský, Dolnomlýnský, rybník v Thomayerově nemocnici, Labuť, Pivovarský, Sýkorka, Zámecký, Statkový) a v Bráníku se vlévá do Vltavy. Délka jeho toku je 11 km a velikost povodí 31,6 km2. Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vackovský a Roztylský potok.
Délka toku: 11 km Plocha povodí: 31,6 km2 Správce toku: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy (úsek 0,05 - 11,00 km) a Povodí Vltavy s.p. (úsek 0,00 - 0,05 km) Údržba toku ve správě OOP MHMP: Lesy hl.m. Prahy (součástí údržby je čištění koryta, prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů, odklízení černých skládek) Přítoky: Roztylský potok, Vestecký, Olšanský, 3 bezejmenné přítoky
V případech mimořádných hydrologických situací jde o vodní rok, který po celé své délce může způsobit při povodňovém stavu značné škody i ohrožení občanů v území podél toku. Ve své střední části potok protéká Kunratickým lesem. Toto území, kde se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva, je vyhlášeno přírodní památkou – Údolí Kunratického potoka.
Vestecký potok Další vodotečí je Vestecký potok, který vzniká a prochází při východní straně obce Vestec a při severní hranici tohoto katastru přes retenční rybník směřuje na území hlavního města Prahy a do Olšanského rybníka. Vestecký potok vstupuje na území Kunratic v souběhu s podjezdem pod Kunratickou spojkou, je ze všech vodotečí na území městské části nejvodnatější. Protéká jihovýchodní částí území do rybníku Olšanského, ze kterého je voda odváděna podzemním potrubím směrem severním podél polní cesty s vyústěním do bezejmenné vodoteče jižně od rodinné zástavby Kunratic, a pod ulicí K Šeberáku pokračující k rybníku Šeberák. Toto potrubí je plánováno do výhledu odkrýt dle územního plánu Prahy jako Olšanský potok. Do vodotečí jsou zaústěny jak dešťové vody ze zpevněných ploch a komunikací, tak v některých případech i odpadní vody vytékající z čističek odpadních vod (Vestecký potok). Mezi významné znečišťovatele patří i někteří obyvatelé, kteří nelegálně vypouštějí osobní kanalizace a splaškové vody.
Dolnomlýnský rybník Dolnomlýnský rybník patří mezi pražské historické rybníky a je zanesen již na mapách kolem roku 1750. V okolí rybníka se tehdy rozprostíraly louky a Kunratický les začínal až pod rybníkem. Nad rybníkem se pak táhly mokřady až k Hornomlýnskému rybníku. Z dochovaných podkladů se podařilo
27
zjistit, že v roce 1982 proběhla na rybníce rozsáhlá oprava. V rámci oprav byly zřízeny oba bezpečnostní přelivy a opravena hráz a požerák. Bohužel tyto opravy byly provedeny tak nekvalitním způsobem, že v současné době rybník vyžaduje opět generální opravu. Oba bezpečnostní přelivy tečou, zdivo nábřežní zdi je poškozené a v požeráku jsou zcela erodované drážky na hradítka. Charakter rekonstrukce Z tohoto důvodu přistoupil odbor ochrany prostředí MHMP k celkové rekonstrukci rybníka. Oba přelivy budou zbourány a postaveny znovu. Proměnou projde i zeleň v okolí rybníka. Na hrázi vznikne pás zeleně a na břehu bude provedena dosadba našich původních dřevin, jako jsou olše a vrby. Projekt revitalizace Dolnomlýnského rybníka povede k zajištění bezpečnosti vodního díla a jeho zachování pro další generace. Dále také dojde ke zvýšení jeho ekologické i estetické hodnoty. Charakteristika rybníka: typ nádrže: typ vzdouvací stavby: objem rybníka: plocha hladiny rybníka: spodní výpusť: pravobřežní bezpečnostní přeliv: levobřežní bezpečnostní přeliv:
průtočná zemní hráz (výška cca 4,3m) 10 694 m3 6873 m2 otevřený požerák trojdrážkový boční, z kamenného zdiva s obdélníkovým spadištěm kašnový, z kamenného zdiva
Hornomlýnský rybník – Vernerák Katastrální území: Vodní tok: ČHDP: Typ nádrže: Účel nádrže: Plocha hladiny: Objem nádrže: Typ vzdouvací stavby: Vlastník: Správa:
Praha 4 – Kunratice Kunratický potok 1 – 12 – 01– 006 průtočná retence dešťových vod, chov ryb, krajinotvorný 14 984 m2 33 554 m3 zemní sypaná hráz (výška cca 5,5 m) Hlavní město Praha Lesy hl. m. Prahy
Rybník Labuť Katastrální území: Vodní tok: ČHDP:
Praha 4 – Krč Kunratický potok 1 – 12 – 01 – 006 28
Typ nádrže: Účel nádrže: Plocha hladiny: Objem nádrže: Typ vzdouvací stavby: Vlastník: Správa:
boční (obtékaná) požární nádrž, krajinotvorný, chov ryb 11 829 m2 22 780 m3 zemní sypaná hráz Hlavní město Praha Lesy hl. m. Prahy
Rybník Ohrada Rybník Ohrada je umístěn na pozemku číslo parcelní 383 v katastrálním území Kunratice. Výměra rybníka je 3408 m2. Dotčený pozemek je ve vlastnictví Hlavního města Prahy, Mariánské nám. 2/2, Staré Město, Praha 01, 110 01. Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: MČ Praha – Kunratice, K Libuši 7, 148 00 Praha 4 Kunratice. Rybník je obklopen poměrně rozsáhlou plochou zeleně a tvoří tak cennou oddychovou plochu uprostřed souvislé zástavby. Původně byl rybník napájen vodou ze zemědělsky obdělávaných ploch v jihozápadním kvadrantu křižovatky Vídeňská – Dobronická. Zhruba začátkem 70. let minulého století byly v těchto místech na velké části území vybudovány průmyslové areály (např. Vodní stavby), které byly vybudovány vesměs na navážkách až 3 m vysokých. Likvidace dešťových vod z těchto areálů byla vyřešena zřízením jímek, ze kterých jsou dešťové vody přečerpávány do území Městské části Praha 12 (Modřany). Krátce nato byla v těsné blízkosti rybníka ražena štola pro splaškovou a dešťovou kanalizaci, která porušila dno rybníka. Všechny uvedené kroky vedly k tomu, že se přívod vody do rybníka radikálně zmenšil a voda, která přece jen přitekla, z rybníka unikla trhlinami. V 90. letech Městská část Praha -Kunratice dno rybníka opravila, vybudovala výtlačné potrubí ze sběrné jímky v areálu Vodních staveb do rybníka Ohrada a část dešťových vod do rybníka přečerpávala. V roce 2009 však došlo k situaci, že se sběrná jímka přestala plnit vodou a rybník Ohrada je opět bez vody. Lokalita je hojně využívána občany městské části k procházkám i aktivnímu sportování.
Olšanský rybník Olšanský rybník leží na okraji Kunratic o rozloze 4,4, nedaleko známého rybníku a koupaliště Šeberák. Objem činí 69 000 m³, při maximální hladině pak 76 000 m³.
Ohrožení městské části povodněmi Vyhlášená záplavová území na malých vodních tocích v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon).
29
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jsou vytvořeny mapy záplavových území a definovány aktivní zóny záplavových území jednotlivých úseků potoka a jeho přítoků, podélné a příčné profily vodního toku a jeho přítoků a objekty na toku. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem a dále nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury. V roce 2007 bylo Magistrátem hlavního města Prahy stanoveno zátopové území pro lokalitu Kunratický potok (včetně dalších přítoků Kunratického potoka – Olšanský potok). Ochranu před povodněmi v městské části zabezpečuje povodňová komise, resp. subkomise, která podléhá nadřízené povodňové komisi na Praze 4. Povodňová komise Městské části Praha – Kunratice může v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečování záchranných prací, kterými se odvrací bezprostředně hrozící nebezpečí. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu a není možno se proti nim odvolat. Na základě příkazu povodňové komise vydávají příslušné orgány právní rozhodnutí neprodleně a u těchto rozhodnutí odmítají odkladný účinek případnému podanému odvolání. Soubor opatření k předcházení a zamezení škodám na životech, majetku občanů, společnosti a na životním prostředí při povodních stanoví Nařízení vlády ČR č. 100/1999 Sb. o ochraně před povodněmi. Povodňová komise Městské části Praha – Kunratice se svolává při stavu pohotovosti, její sídlo je v budově úřadu městské části. Plně řídí ochranu před povodněmi v místě své působnosti. Jestliže přesáhne povodeň území katastru Kunratic, vyžádá komise městské části svolání nadřízené povodňové komise a plní v koordinaci úkoly podle svého povodňového plánu. Komise je dále iniciativním a poradním orgánem Rady městské části Praha- Kunratice pro oblast preventivního předcházení povodním, tvorby povodňových plánů a aktivně spolupracuje v případě povodňových aktivit. Povodňový orgán mimo povodeň Na úřad městské části je Statutem hl. m. Prahy přenesena působnost povodňového orgánu v období mimo povodeň. Tento orgán provádí v době mimo povodeň spolu se správci toků povodňové prohlídky, jejichž účelem je kontrola stavu vodních toků zejména v jarních měsících. Na základě zjištěných skutečností dává podněty příslušným orgánům k odstranění závadného stavu.
Povodňový plán Povodňový plán má MČ zpracovaný a byl naposledy aktualizován v roce 2007. Týká se především území Kunratického potoka, jehož správce je Magistrát hlavního města Prahy a reálnou správu provádí Lesy hlavního města Prahy.
30
Kunratický potok spadá pod Vodoprávní úřad – Úřad městské části Praha 4, odbor stavební, oddělení vodohospodářského a územního rozhodování, Táborská 350, 140 45 Praha 4 – Nusle. Nadřízeným povodňovým orgánem je Povodňová komise Městské části Praha 4.
2.5 Hluk Nadměrný hluk je obdobně jako znečištění ovzduší jedním z nejzávažnějších faktorů působících negativně na zdravotní stav obyvatel ve velkých městech. Dlouhodobé působení hlukové zátěže může vedle poruch sluchu vyvolat i řadu dalších onemocnění, jako jsou stres, neurózy, chorobné změny krevního tlaku apod. Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava, především silně narůstající doprava automobilová. Negativní působení hluku je zvýrazněno vysokou koncentrací obyvatel na poměrně malých plochách. Praha je v působení hluku na obyvatele nejhůře postiženou oblastí České republiky. Podíl obyvatelstva zasaženého nadměrným hlukem se pohybuje těsně pod 50 % (studie SZÚ, 1994). Hladina hluku – celodenně:
31
Hladina hluku – noc:
Legenda k mapám „Hladiny hluku“ (údaje jsou v dB):
Hodnocení hluku 4 Legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je ekvivalentní hladina hluku LAeq. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A za definovanou časovou jednotku, jíž je 1 hodina. Vyjadřuje se v decibelech (dB). Právní úprava posuzování stavu akustické situace ve venkovním prostředí byla v roce 2007 daná zákonem č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví, v platném znění a s ním souvisejícím nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zákon č. 258/2000 Sb., v platném znění, ukládá všem provozovatelům a správcům zdrojů hluku povinnost nepřekračovat nejvýše přípustné hodnoty hluku v prostředí. Pokud by tuto povinnost nemohli dodržet, stanoví zákon obsahové a termínové požadavky pro jejich další postup ve správním řízení ve vztahu k orgánům ochrany veřejného zdraví. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu.
4
Zdroj: Ročenka Praha ŽP 2007
32
Neexistují konkrétní podkladové materiály z měření hluku v městské části. Možným zdrojem informací je ročenka životního prostředí Hlavního města Prahy a údaje Zdravotního ústavu (hluk je v kompetenci hygienické stanice). Významným nástrojem popisu hlukové zátěže měst jsou hlukové mapy, které prezentují úrovně hluku (porovnání hodnot indikátorů s limitními hodnotami) a vyjadřují zátěž obyvatelstva (tzn. počet obydlí, resp. osob zasažených v dané oblasti hlukem) jak v denních hodinách, tak v noci. Praha má zpracovanou hlukovou mapu, která je k dispozici na Informačním servisu o životním prostředí (www.praha/životní). prostředí/hluk). Hluková mapa se stala podkladem pro zpracování akčního plánu snižování hluku v aglomeraci Praha. Hlavním zdrojem hluku v Praze – Kunraticích je automobilová doprava, a to zejména nedaleká Kunratická spojka na jedné straně a Vídeňská na druhé straně. V oblasti pak nejfrekventovanější páteřní komunikace K Šeberáku a navazující komunikace K Libuši. Řešením je dostavba nadřazených silničních staveb (Pražský okruh, dokončení napojení dálnice D1). Dálnice D1: Dálnice D1 je dominantním zdrojem hluku v řešeném území a překračuje ve svém okolí hlukový limit. Negativní vlivy hlukové zátěže na okolní obytnou zástavbu jsou však minimalizovány protihlukovými stěnami. Dalšími významnými zdroji hluku je ulice Vídeňská a Kunratická spojka. Negativní působení nadměrného hluku na zdraví obyvatel již bylo dostatečně prokázáno, projevuje se například zvýšením krevního tlaku, a tím poškozením srdce, poruchami spánku, které mohou vyvolat psychické poruchy, dopad má i na pomalejší učení u dětí a další. Z hlediska vlivu na zdraví obyvatel se v Kunraticích jeví problém hluku, především z dopravy, jako jeden z nejvážnějších. Proto je třeba zejména při dlouhodobých plánech rozvoje městské části brát toto v úvahu a snažit se všemi možnostmi snižovat tuto zátěž obyvatel, eventuálně další činností tuto situaci nezhoršovat.
2.6 Příroda a krajina Druh povrchu podle ekologické charakteristiky:
33
Druhy pozemků dle katastru nemovitostí
Druhy pozemků podle Digitální referenční mapy (rok 2006):
34
Většina zeleně v katastrálním území jsou lesy a hospodářská zeleň:
2.7 Ochrana přírody a krajiny
Skladebné prvky ÚSES Biocentrum Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor Biokoridor je lineární úsek krajiny s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů, spojuje biocentra a vytváří územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Území nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou nebo dočasnou existenci, slouží především k migraci
35
mezi biocentry. Biokoridor mohou být např. strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, živé ploty apod. Interakční prvek Krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). Územní systém ekologické stability může být nadregionální, regionální nebo lokální.
Přírodně cenné lokality Kunratický les Na území Kunratic se nachází - v rámci Prahy unikátní - souvislá zalesněná plocha (přibližně 300 hektarů). Kunratický les tvoří jeden celek s Michelským lesem (ten na něj navazuje na severu a rozkládá se na území Michle a Chodova). Les je izolován od jiných lesních ploch městskou zástavbou, což neumožňuje volnou migraci živočišných společenstev. Ročně je les navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky, kteří jej využívají pro krátkodobou rekreaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy. Přírodní památka – Údolí Kunratického potoka Kunratickým lesem protéká potok, v jehož nivě a na okolních svazích se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva. Území je vyhlášeno přírodní památkou – Údolí Kunratického potoka. Přírodní památka se táhne od Labutího rybníka podél toku potoka až k Mlýnskému rybníku v Kunraticích. Chráněné území zahrnuje údolní nivu a přilehlé pravostranné svahy, část území je součástí areálu krčské nemocnice.
Základní údaje: Kategorie ZCHÚ Zřizovací předpis: Kód ÚSOP Vyhlášeno Katastrální území Rozloha Nadmořská výška Důvod ochrany
Přírodní památka Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP 1041 1. září 1988 Kunratice, Michle, Krč 152 ha 235 – 310 m n. m. Soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků xerotermních stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka. Významný geologický profil prvohorního ordoviku
36
Oblast se nachází na území jedné pražské pánve, kde je dobře přístupný geologický profil celým spodním ordovikem, včetně hranice mezi stupni dobrotiv a beroun. V jižní části se nacházejí nejstarší vrstvy, které se severním směrem dostávají do mladších poloh. Jižní a západní strmé svahy mají povrch tvořený sypanou ordovickou břidlicí. Kromě zmíněného stáda muflonů a srnčí zvěře žije ze savců v lese také jezevec lesní a mnoho veverek. Z ptáků jsou zde jinde vzácné žluny šedé. Zastoupená je sojka obecná, strakapoud velký a brhlík lesní, budníček lesní, konipas horský, sedmihlásek hajní, žluna zelená, ale i datel černý. Značným problémem jsou volně pobíhající psi, kteří znemožňují zahnízdění některých ptačích druhů, kteří v oblasti Kunratického potoka hnízdí na zemi či jen nízko nad ní. V nivě potoka žije na jednom z mála míst v Praze hrabošík podzemní, v bylinné vegetaci podmáčených luk myška drobná. Doupné stromy poskytují útočiště letním koloniím netopýrů. Z bezobratlých se zde vyskytují například střevlíčci, 44 druhů tesaříků nebo dřepčíci, motýli (nesytka dubová, vzpřímenka habrová, třásníček bílý a kropenatec vřesový), pavouci (stepník rudý a stepník čtyřskvrnný), čmelák zemní. Ze vzácnějších druhů měkkýšů se zde pozoruje několik druhů plžů jako například ošatka trnitá, slimáček táhlý. V Kunratickém potoce žije plž Clausilia pumila. V oblasti jsou pravidelně prováděny sběry klíšťat s následným vyhodnocením, nejsou-li infikována lymskou boreliózou. Ze studií vyplývá, že se na území Kunratického lesa toto onemocnění vyskytuje. V oblasti jsou velmi cenné oblasti původního bukového a dubového porostu, které se nacházejí v oblastech lesa. V údolí nivy Kunratického potoka rostou především olše lepkavá, jasan ztepilý, dále vrby a topoly, na příkrých svazích také habr obecný. Na malé části sprašového území roste růže galská a třemdava bílá. Příkré svahy převážně sprašových hornin jsou osídleny společenstvy skalní stepi. Mimo tato vzácná společenstva se zde hojně vyskytuje také smrk ztepilý, borovice lesní, v některých areálech borovice černá, modřín opadavý, bříza bělokorá a lípa malolistá. Mezi keři jsou nejvíce zastoupeny střemcha hroznovitá, líska obecná, bez černý, hloh ostrožný a svída krvavá. Z kvetoucích rostlin je zde možno převážně na jaře pozorovat v okolí potoka například sasanky, orsej jarní a plicník lékařský, později také pomněnky nebo kostivaly. Nad Mlýnským rybníkem, na skalní stepi, velmi brzy z jara vykvétá silně ohrožený křivatec český (Gagea bohemica). Protože sídlištní zástavba dorazila téměř ke hranicím přírodní památky, je zde jeho výskyt o to více ohrožen. Nachází se zde i velmi vzácný mykorhizní hřib bronzový, který je v Praze znám pouze z lokality Kunratického lesa. Vlivem blízkosti městské zástavby je flora značně poškozena, ať už vlivem vysokého stupně znečištění ovzduší nebo přímým tlakem stále se rozrůstající zástavby, extrémně vysokou návštěvností, která je
37
často spojena s vandalismem, sešlapem půdy, poškozováním mladých částí rostlin či rozrušováním podloží zvěří (převážně muflony). Nivní porosty V Dubinách - významný krajinný prvek Kategorie Název Zřizovací předpis Kód ÚSOP Vyhlášeno Katastrální území Čísla pozemků
Významný krajinný prvek Nivní porosty V Dubinách čj. MHMP-70878/OŽP/V-1272/00/Blh 1041 26. 3. 2001 Kunratice Dle katastru nemovitostí: 2361/1 (část) 2361/3, 2361/4, 2361/5, 2361/6, 2361/12, 2361/15, 2361/16, 2522/1 (část), 2522/4 v pozemkovém katastru (zjednodušená evidence): 494, 495, 496, 497, 498/1, 498/2, 499, 542, 543, 576, 581, 582, 583, 589/1, 590/2, 591
Kunratice - Nivní porosty V Dubinách V úzkém pruhu při vodoteči přitékající od Vestce v lokalitě zvané U Vesteckých jižně Kunratické spojky roste ve společenstvu podsvazu Filipendulenion upolín evropský. Spolu s přilehlými eutrofizovanými plochami, které tvoří ochranu před splachem agrochemikálií z okolních polí, je nutno chránit i ostrůvky křovitých vrb a vegetaci v korytě vodoteče. V zájmu ochrany populace upolínu je nutno zabránit masivnímu fekálními znečisťování vodoteče protékající lokalitou. Negativní vlivy působící na biotopy lokality Porosty jsou silně ruderalizovány v důsledku kontaminace fekáliemi přitékajícími vodotečí od Vestce. Negativně působí absence kosení. Návrh na eliminaci negativních vlivů Je třeba vyřešit likvidaci fekálií ve Vestci, porosty je třeba jednou v roce pokosit pro potlačení šíření expanzivních druhů, z počátku možno kosit i dvakrát do roka. Je třeba vytipovat místa výskytu ohroženého upolínu, který kosení nesnáší.
Zámecký park Zámecký park o rozloze cca 5 ha patří k sousednímu trojkřídlému zámku, který stojí na místě původní tvrze, doložené k roku 1336. Výstavba barokního zámku započala r. 1687. Zámek je pro veřejnost nepřístupný. Park je rozdělen původní barokní zdí na dvě části, jižní je parkově upravená a přístupná pro veřejnost. Severní, blíže zámku je tvořena travnatou plochou se starými stromy po obvodu.
38
Kunratická bažantnice Současný les je původní bažantnicí, patřící k nedalekému zámku. V současnosti jde o silně zarostlé území s mnoha vzrostlými starými stromy, z nichž několik dubů je chráněno jako památné stromy. Lesem prochází dvě diagonální cesty, v místě jejich křížení je malé dětské hřiště. Rybník Šeberák Rybník nemá žádný stupeň ochrany, ale je významným krajinným prvkem, ve kterém se vyskytují přísně chráněné druhy. Počátkem července 1933 bylo otevřeno koupaliště na rybníku Šeberák, které zřídil majitel zdejšího velkostatku Ing. Karel Krob. Celá lokalita je v soukromém vlastnictví a městské část nemá možnost její stav a péči ovlivňovat.
Stromořadí - významné aleje V městské části Praha – Kunratice se nalézají následující významná stromořadí v péči městské části:
Ořechovka – ulice K Libuši Třešňovka – od rybníku Ohrada ke Kunratickému lesu – zelená cesta Alejní ulice v městské části – ulice K Šeberáku a ulice Pod Javory Ulice Velenická – nová výsadba
Ve většině stromořadí byly výsadby obnoveny, pouze v ulici za parkem jsou staré lípy (25 ks), které jsou cca 30 let staré.
Lokalita mezi sídlištěm Zelené údolí a Kunratickým lesem Jde o významnou plochu, která je však v soukromém vlastnictví a MČ nemá možnost její stav ovlivňovat.
Krellova studánka Pramen vyvěrá na začátku Kunratického potoka, kousek bokem. Upřesnění polohy: Studánka leží zhruba uprostřed zpustlá zahrady mezi ulicemi U Krellovy studánky a Nad Skálou. Jde o stavbu z bílých cihel na půdorysu 140 x 120 cm, s vnitřním klenutým prostorem a s atikovým trojúhelníkovým štítem, na němž je nápis „LP 1906 Krellova studánka“. Stavba je z větší části pod úrovní terénu vody cca 50 cm. Kobka je uzavřena opřenou dřevěnou deskou. Asi 5 m pod studánkou je přepad z kovové trubky. Studánka je hlavním pramenem krátkého, avšak výrazného potůčku, pravostranného přítoku Kunratického potoka. Místo, kde studánka leží, je nazýváno Krellovy sady. 39
V sousedství studánky je umístěna novější studna, postavená vojenskou správou, dnes zpustlá, bez vody (nazývána též Krellova nová) - údajně využívala stejný pramen jako studánka, takže v případě většího čerpání vody ze studny bývala studánka bez vody. Další studánky, které jsou v městské části, se nacházejí v Kunratickém lese. V městské části je každoročně pořádána akce Otvírání studánek.
Prostupnost krajiny S rozvojem MČ Praha - Kunratice a zahušťováním zástavby se stále větším problémem stává zajištění prostupnosti krajiny pro krátkodobou rekreaci narůstajícího počtu obyvatel. Tuto síť by bylo třeba významně rozšířit a propojit atraktivní cíle pro krátkodobou rekreaci vycházkovými okruhy.
Naučné stezky Městskou částí prochází jedna naučná stezka – Kunratický les. Naučná stezka seznamuje s lesním hospodařením a přírodními poměry rozsáhlého komplexu Kunratického lesa, ležícího mezi pražskými čtvrtěmi Kunratice, Krč a Chodov. Několik panelů je umístěno na území přírodní památky Údolí Kunratického potoka. Vstup do Kunratického lesa je možný na mnoha místech, vše je v dosahu městské hromadné dopravy. Úvodní panel je umístěný na 3 různých místech:
Horní Roztyly, okraj Kunratického lesa za stanicí metra Roztyly Chodov, křižovatka ulic U Kunratického lesa a Na Ovčíně (u stanice metra Chodov) Kunratice, vstup do Kunratického lesa z ulice K Zelené louce
Stezka má 14 zastavení a bohužel není přesně určena ani značená její trasa. Vznikla v roce 2009 díky iniciativě odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Seznam zastávek:
Vstupní tabule Problematika smrku a borovice Dubové hospodářství Mimoprodukční funkce lesa Nový hrad, suťový les Nepůvodní a introdukované dřeviny Kunratický potok Zvěř v lese Rybník Labuť Certifikace lesů, xerotermní stanoviště, reliktní bor 40
Lesní školka Výchovné zásahy, lesní hospodářský plán Ekosystém lesa Doupné stromy
Památné stromy V městské části Praha – Kunratice se nacházejí tyto památné stromy Orientační název
Druh
Katastrální území
Parcela
Obvod
Výška
Kunratický dub letní
Quercus robur L.
Kunratice
862
424
18
Dub letní v Kunraticích "U Vesteckých" Lípa srdčitá u brány zámeckého parku Duby letní Na Jelenách u Kunratického lesa Dub proti Lišovické ulici v Kunratické bažantnici Dub proti altánu v Kunratické bažantnici
Quercus robur L.
Kunratice
2362/1
414
25
Tilia cordata L.
Kunratice
11/1
373
19
Quercus robur L. – 3 kusy Quercus robur L.
Kunratice
862, 863/1
274 - 362
17-28
Kunratice
1660/1
370
34
Quercus robur L.
Kunratice
1660/1
360
29
2.8 Veřejná zeleň, parky Celková plocha udržované zeleně v Kunraticích činí 195.040m², která je rozdělena do kategorií dle funkčnosti: Kategorie II. kategorie (zámecký park + urnový háj) III. kategorie IV. kategorie
Rozloha 22 792 m2 162 038 m2 10 210 m2
Městská část provádí každoročně údržbu těchto ploch, a to zejména sečí (6x ročně), řezem keřů (2x ročně), údržbou vzrostlých keřových skupin a ošetřením dřevin (dle potřeby, nejméně jednou za 3 roky). Výsadba dřevin V roce 2009 bylo na území Městské části Praha - Kunratice vysazeno celkem 315 nových dřevin, v roce 2010 to bylo celkem 26 nových dřevin.
41
Přehled výsadeb uskutečněných v letech 2009 – 2010 Rok
Lokalita
ul. Za Valem
ul. Za Valem - za kotelnou ul. V Zeleném údolí ul. Vídeňská
2009
ul Za Parkem ul. K Betáni ul. K Šeberáku
zámecký park
2010
areál školy ul. U Kunratického lesa ul. K Zeleným domkům areál školy Ohrada ul. K Verneráku
Počet dřevin
Druh dřeviny
35 30 15 20 10 3 5 62 28 12 21 2 10 3 5 5 15 2 7 12 13 6 4 2 7 7
Bříza bělokorá Javor babyka Javor klen Jasan ztepilý Slivoň švestkovišeň černá Lípa malolistá jinan dvoulaločný Javor stříbrný Lípa stříbrná Jírovec červený Dřezovec trojtrnný Lípa stříbrná Akát Habr obecný Jedle kavkazská Smrk omorika Dub letní Borovice černá Višeň pilovitá, sakura Višeň jedotská Višeň křovitá Borovice černá Lípa malolistá Lípa malolistá Lípa malolistá Jasan úzkolistý
Druh (latinský název) Betula pendula Acer campestre Acer pseudoplatanus Fraxinus excelsior Primus larasifera nigra Tilia cordata Ginkgo biloba Acer sacharinum Tilia tomentosa Aesculus x camea Briotii Gleditcian triacanthos Tilia tomentosa Robinia Casque Rouge Carpinus betulus Abies nordmanniana Picea omorica Quercus robur Pinus nigra Prunus serrulata Prunus yedoensiss Ivensii Prunus fruticosa Globosa Pinus nigra Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Fraxinus angustifolia "Raywood"
Úpravy a revitalizace zeleně v městské části Praha – Kunratice V roce 2011 se městská část zaměřila na údržbu nových dřevin a rekultivaci dřevin v areálu zámecké tvrze, kde došlo k výměně napadených jírovců za nové dřeviny. 1. etapa - úprava areálu Tvrz Kunratice V areálu Tvrz Kunratice se nacházely, dva vzrostlé stromy jírovce maďal, které tvořily dominantu tohoto prostranství. Bohužel došlo k výraznému poničení těchto dřevin vichřicí. Společně s poškozením klíněnkou jírovcovou došlo k výraznému oslabení dřevin. Městská část Praha – Kunratice požádala o povolení kácení těchto dřevin, aby mohla napadené dřeviny v havarijním stavu odstranit, aby nedošlo k ohrožení zdraví a majetku obyvatel a návštěvníků Kunratic. Magistrát hlavního města Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu rozhodnutím ze dne 29. 12. 2010 povolil kácení těchto dřevin, za podmínky vysazení dvou jírovců pleťových (Aesculus
42
carnea), které budou vysazeny ve vzdálenosti maximálně 1,5 m od stanoviště pokácených jírovců maďalů. Na základě této skutečnosti provedla městská část Praha – Kunratice ořez nebezpečných dřevin, u kterých vlivem mrazů a sněhu hrozilo ohrožení zdraví osob a majetku. Na stanoviště byly dle podmínky rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ještě v tomto roce vysazeny dva jírovce pleťové, které jsou odolnější proti napadení klíněnkou jírovcovou, mají menší vzrůst, a vyznačují se červenými květy.
2. etapa - úprava prostoru v okolí garáží v ul. Za Valem Na území městské části Praha – Kunratice proběhla v loňském roce výsadba v těsné blízkosti parkoviště IKEM v ulici Za Valem. Šlo o ozelenění neudržované plochy. Jako porost byla vybrána růže svrasklá (rosa rugosa), tavolník popelavý (spirea cin.Grefsham) a pámelník Chenaultův (Symhoricarpos chen.cv.Hancock). Vzhledem k značnému zaplevelování a nemožnosti dostatečné údržby, se úřad MČ rozhodl k radikálnímu řešení; v místech kde byl vysazen tavolník byl opakovaně proveden postřik proti plevelům. Aby nedošlo k poškození mladých rostlin, byly tyto vyjmuty a uskladněny na vhodném místě. Po odplevelení bylo místo opět osázeno tavolníkem. Na ostatních místech dochází opakovaně k ručnímu pletí. Údržba této části zeleně je značně časově a finančně náročná.
3. etapa - rekonstrukce dětských hřišť Městská část přistoupila ke kompletní rekonstrukci dětských hřišť ve svém katastrálním území. Šlo zejména o opravu a úpravu nevyhovujících herních prvků, a odstranění nebezpečných dopadových zón a o celkovou rekonstrukci dětského hřiště Zelené domky.
43
Dětská hřiště a sportovní hřiště na území MČ Praha – Kunratice Č.
Název
Lokalita
Herní prvky
1.
Zelené Údolí dolní
Zelené údolí, ul. K Zelené louce, v blízkosti č.p. 1568
Kompan
2.
Zelené Údolí horní
Zelené údolí, ul. Za Valem, v blízkosti kotelny
Tomovy Parky
3.
Na Lhotech
ul. Na Lhotech
Lappset
4.
Ohrada
Karim spol. s.r.o.
5.
K Betáni
6.
Zelené Domky
ul. Krále Václava IV., v blízkosti rybníku Ohrada při ul. K Libuši Ul. K Betáni, boční vchod do zámeckého parku (lanové hřiště) Ul. K Zeleným domkům, vnitroblok u č.p. 805/61
7.
Vimperské náměstí Flora
ul. K Bažantnici
Karim spol. s.r.o.
ul. Jana Růžičky
neznámý výrobce
SH Zelené Údolí dolní
Zelené údolí, ul. K Zelené louce v blízkosti č.p. 1568
fotbalové branky
8. 9.
Kompan Skácel
Inventarizace ploch zeleně Pasport zeleně byl zpracován v roce 1998. Jeho aktualizace proběhla v roce 2000 a od té doby bohužel nebyl aktualizován.
2.9 Obnovitelné zdroje energie (OZE) OZE doposud nejsou na budovách v majetku MČ užívány. Na základní škole je vybudována fotovoltalická elektrárna. OZE jsou využívány při výstavbě soukromých rodinných domů (fotovoltalické panely, tepelná čerpadla, solární panely).
2.10 Odpadové hospodářství Plán odpadového hospodářství (POH) je zpracován na úrovni hlavního města Prahy. Stanoví konkrétní cíle a opatření k jejich dosažení na úseku nakládání s komunálním odpadem, předcházení vzniku odpadů a omezování množství odpadů a jejich nebezpečnosti. Součástí POH HMP jsou i pravidla pro nakládání s vybranými druhy odpadů (např. odpadní oleje, baterie a akumulátory, odpady z asbestu, 44
autovraky atd.) a podpora přednostního využívání a recyklace odpadů. Výše jmenované cíle POH HMP se staly základem pro provozování komplexního systému nakládání s komunálními odpady na území celého HMP, platného ve všech městských částech. Komplexní systém svozu, shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území hlavního města Prahy je stanoven obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy, o odpadech. V současné době se komunální odpad vzniklý na území HMP třídí na tyto složky:
Papír, lepenka Sklo Plasty Nápojové kartony (tetrapak) Nebezpečné odpady Objemný odpad Směsný odpad Biologicky rozložitelný odpad Elektrozařízení Ostatní využitelné složky (kovy, stavební suť)
Tříděný odpad Umístění sběrných nádob na tříděný odpad (tzv. sběrných hnízd) musí být v souladu s „Provozním řádem komplexního systému nakládání s komunálním odpadem a jeho složkami v hlavním městě Praze“. Občané městské části Praha - Kunratice se aktivně zapojují do třídění odpadů, zejména využíváním nádob na tříděný odpad, které poskytuje HMP občanům s trvalým pobytem v Praze zdarma. Do konce roku 2010 byla rozmístěna po území Kunratic 42 stanoviště na tříděný odpad, z toho je 15 umístěných v zázemí bytových domů v lokalitě Zelené údolí a 25 na komunikacích a vyhrazených pozemcích – volně přístupných pro občany. Dvě jsou ve škole a školce (1+1ks). Na každém stanovišti jsou k dispozici:
kontejner na plasty kontejner na papír nádoba na nápojové kartony nádoba na sběr čirého a barevného skla
Nádoby jsou vyváženy s frekvencí 2x týdně. Kapacita stanovišť je nedostatečná. Některá stanoviště jsou přímo v bytových domech, ta ale nejsou veřejně přístupná.
45
Nebezpečný odpad Občané mohou nebezpečné odpady odevzdávat v místě svého bydliště, protože městská část má vybudované trvalé stanoviště pro sběr nebezpečného odpadu, a to v Ještědské ulici, v areálu městského úřadu. Na úřadě městské části, v základní škole a v mateřské školce jsou umístěna tzv. malá sběrná místa pro nebezpečný odpad. Objemný odpad Objemným odpadem se rozumí komunální odpad, který se pro své rozměry nevejde do popelnice či kontejneru na směsný odpad. Je to např. nábytek, podlahové krytiny, odpad ze zeleně a v omezeném množství i stavební suť. Tento odpad mohou občané odkládat do velkoobjemových kontejnerů přistavovaných na vytipovaná stanoviště přímo v městské části. Množství velkoobjemových kontejnerů přiděluje MHMP městským částem podle počtu obyvatel a dle rozpočtu HMP na přidělování velkoobjemových kontejnerů. Městské části Praha-Kunratice bylo pro rok 2011 přiděleno 36 ks velkoobjemových kontejnerů, jejichž odvoz byl hrazen z prostředků HMP. Městská část přidala další 4 velkoobjemové kontejnery, jejichž svoz uhradila ze svých prostředků, aby stejně v minulých letech pokryla potřebu likvidace velkoobjemného odpadu i v měsíci prosinec. Svozová místa jsou:
Ještědská (u pošty) Zelené údolí Sídliště Flora (u kotelny)
Bioodpad V Kunraticích je vysoký podíl zástavby rodinnými domky, a proto odpad ze zeleně byl velkým problémem. V současné době mohou občané k odkládání bioodpadu využít kompostárnu provozovanou HMP v městské části Praha 10 - Malešicích v Dřevčické ulici nebo bližší kompostárnu Modletice u dálnice D1. Také zde mohou Pražané odkládat svůj bioodpad zdarma. Adresa: Kompostárna Modletice, Modletice 104, Říčany u Prahy.
Velkoobjemové kontejnery na bioodpad přiděluje rovněž MHMP. Kvóta pro MČ Praha- Kunratice je 13 ks na rok 2011. Od začátku dubna do konce listopadu si mohou také občané objednat odvoz bioodpadu přímo od své nemovitosti. V rámci této placené služby zajišťované společností Pražské služby, a.s. je občanům poskytnuta speciální nádoba, ve které bioodpad nezahnívá a proto se z ní nešíří zápach.
Elektroodpad Elektrozařízení jako jsou chladící zařízení, výpočetní technika, elektronika či domácí spotřebiče lze v rámci zpětného odběru odkládat na místa určená prodejcem. Pro odložení elektrozařízení mohou 46
občané využít trvalé sběrné místo pro nebezpečný odpad v Ještědské ulici nebo malá sběrná místa na úřadě, v základní škole a v mateřské školce.
Sběrný dvůr Pražané mohou odkládat bezplatně objemný odpad včetně elektrošrotu a nebezpečných odpadů ve sběrných dvorech hlavního města. Praha jich má po svém území vybudovanou celou síť. Na rozhraní městské části Praha - Kunratice a městské části Praha - Libuš je nově zřízen Sběrný dvůr hl. m. Prahy ul. Dobronická 892, vjezd z ul. Obrataňská, kam mohou občané zdarma odevzdat tento odpad:
Objemný odpad (nábytek, zařízení domácností) Dřevěný odpad Odpad z údržby zeleně Stavební odpad z bytových úprav (v množství do 1m3 zdarma) Papír - Plasty - Kovový odpad Pneu (poplatek 25,- Kč/1ks) Elektrozařízení (ledničky, pračky, televize, sporáky, počítače, videa atd.) Nebezpečné odpady (mimo eternitu a azbestu)
Směsný odpad Směsný odpad je odpad, který zůstane po vytřídění využitelných složek komunálního odpadu. Na území městské části Praha - Kunratice je svážen společností Pražské služby, a.s., a to 1x týdně. Navýšení frekvence svozu je na jednotlivých občanech, kteří si mohou objednat počet svozů dle svých potřeb.
Nepovolené skládky Přes výše uvedené možnosti obyvatel městské části Praha - Kunratice odkládat všechny složky komunálního odpadu v přijatelné donáškové vzdálenosti, stále přetrvává problém zakládání nepovolených skládek. Jde zejména o stavební odpady, pneumatiky a autodíly, nábytek, odpady z vyklízení půd a sklepů. Skládky jsou zakládány zejména na okrajích městské části na méně frekventovaných komunikacích, na vjezdech na pole a odpočívadlech při komunikacích a v okolí bývalé skládky. Jak velký je to problém dokazuje, že lokalit, kde se nepovolené skládky opakovaně objevují, je cca 40. Přesto, že jsou tyto lokality pravidelně monitorovány a odložený odpad je průběžně odklízen, černé skládky jsou zde zakládány stále znova. Na místech, kde to bylo možné, byly instalovány závory, či jiné zábrany proti vjezdu, ale ani ty situaci neřeší.
47
Zástupci vedení městské části usiluje o to, aby městská policie navýšila počet kontrol v nejvíce ohrožených lokalitách. Území, na kterých se nejčastěji vyskytují lokální skládky
černé skládky jsou nejvíce zakládány u kontejnerových stání lokalita K Šeberáku a K Olšanskému rybníku každý příjezd do Kunratického lesa a k Bažantnici – hlavně rostlinný odpad
2.11 Ekologické zátěže Na území městské části Praha - Kunratice se nachází několik lokalit, které byly vyhodnoceny jako potencionálně nebezpečné pro životní prostředí.
Tržnice Saparia - vietnamská tržnice SAPA (Malá Hanoi – cca 7000 komunita obyvatel vietnamského původu) umístěná v areálu bývalé drůbežárny v Praze-Libuši. Areál má rozlohu 35 ha. Areál Vodních staveb - na území pod objekty Vodních staveb se mohou vyskytovat potencionální ekologické zátěže. Lokalita přítoku Vesteckého potoka do Olšanského rybníka - kapacita čistírny odpadních vod ve Vestci je zcela nedostačující a vše, co čistírna nepojme, odtéká do Vesteckého potoka a dále.
2.12 Radonové riziko Úroveň radonového rizika je v městské části převážně na úrovni středního radonového rizika.
48
2.13 EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) Environmentální vzdělávání je poskytováno pouze v rámci základních vzdělávacích institucí. Základní škola intenzivně spolupracuje se Střediskem ekologické výchovy Lesů hl.m. Prahy. Mateřská škola Kunratice má také vlastní vzdělávací environmentální program. MČ je zapojena do aktivit Místní agendy 21. MČ informuje občany o aktuálním dění v oblasti životního prostředí prostřednictvím místního periodika Kunratický zpravodaj a prostřednictvím webových stránek městské části.
2.14 Ochranná pásma Na území městské části Praha - Kunratice se nenachází územní systém Natury 2000, nevyskytují se zde žádné chráněné krajinné oblasti (CHKO) ani chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vyskytují se zde 2 ochranná pásma VKP (významných krajinných prvků):
Ochranné pásmo – Kunratický potok, Kunratický les Ochranné pásmo rybníků – Olšanský, Šeberovský, Hornomlýnský a Dolnomlýnský rybník
V Kunraticích existovalo II. ochranné pásmo Podolské vodárny, ale v roce 2010 bylo zrušeno.
Životní prostředí - závěry analýzy
Výrazné zlepšení životního prostředí a městské zeleně v posledních letech (infrastruktura, péče o zeleň, odstraňování ekologických zátěží) Negativní dopady automobilové dopravy na prostředí městské části Zatížení životního prostředí hlukem a emisemi Dostatečně rozsáhlá a kvalitní technická infrastruktura Nedostatečně široké uplatnění OZE Dobrá úroveň třídění odpadů, výrazně posílena vznikem sběrného dvora Městská část zapojena do činnosti Místní Agendy 21 Existence starých ekologických zátěží Aktivita MČ v oblasti EVVO
49
3. SWOT Klíčové oblasti Životní prostředí Silné stránky
Pozitivní výsledky dlouhodobého úsilí vedení města o zlepšení životního prostředí a stavu zeleně Velký rozsah městské zeleně Kvalitně řešené odpadové hospodářství Zavedený a fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů Udržení regulovaného rozvoje území v návaznosti na infrastrukturu Realizace záměrů šetrných k životnímu prostředí (zateplování objektů, výměna oken apod.) Vysoká úroveň environmentálního vzdělávání ve školských zařízeních Dobrá spolupráce a partnerství na ekologických aktivitách
Slabé stránky
Vysoké zatížení prostředí městské části emisemi a hlukem z dopravy Ekologické zátěže v některých lokalitách městské části Malá možnost ovlivnit zdroje znečištění Vznik divokých skládek Malá úroveň využívání obnovitelných zdrojů energie
Příležitosti
Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému Snížení rizik spojených s automobilovým provozem Výstavba obchvatové komunikace a dokončení dalších úseků nadřazených komunikací Zlepšení celkového vzhledu městské části Výsadba nové zeleně Další zkvalitňování třídění odpadu Zlepšení využívání obnovitelných zdrojů energie Snižování spotřeby energie při provozu městských objektů Podpora ekologicky šetrných způsobů dopravy (např. pěší, cyklistika) Zlepšení úrovně environmentálního vzdělávání úředníků, obyvatel, dětí a mládeže Aktivní postup a zapojení do projektů Místní agendy 21 Ochrana tradičních hodnot krajiny a posílení ekostabilizující funkce Vysazování nové zeleně a zlepšení stavu vodních toků a vodních ploch Obnova stromořadí, výsadby zeleně na znehodnocených plochách Možnost čerpání finančních prostředků z evropských a národních zdrojů Rozvoj EVVO jako nástroje pro řešení některých problémů v oblasti životního prostředí
50
Hrozby
Nárůst automobilového provozu při neřešení problémů, zhoršování životního prostředí v souvislosti s rozvojem dopravy Zhoršování bezpečnostní situace ve městě Úbytek ploch zeleně ve městě Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury Živelná urbanizace – významná rozvojová území jsou v soukromém vlastnictví, malý vliv městské části Trvalá existence divokých skládek v okolí městské části Neřešení situací s negativním vlivem na životní prostředí Nedostatečná informovanost a angažovanost obyvatel v oblasti životního prostředí Nekvalitní legislativa v oblasti životního prostředí Produkce komunálních odpadů bez současného růstu vytříděných složek odpadů
Globální cíl:
Usilovat o trvale udržitelnou kvalitu životního prostředí. Chránit a rozvíjet přírodní lokality v katastrálním území městské části Praha – Kunratice
Strategický cíl: 1.1
Rekonstrukce, úprava a kvalitní údržba ploch veřejné zeleně, zlepšení prostupnosti krajiny
Strategický cíl: 1.2
Péče o vodní toky a plochy v rámci městské části Praha – Kunratice
Strategický cíl: 1.3
Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku městské části; zvýšení podílu OZE na spotřebě energií v městské části
Strategický cíl: 1.4
Zlepšení stavu zatížených území v MČ
51
Strategický cíl: 1.1
Rekonstrukce, úprava a kvalitní údržba ploch veřejné zeleně, zlepšení prostupnosti krajiny
Opatření 1.1.1 Popis opatření:
Obnova veřejných zelených prostranství v městské části Městská zelená prostranství budou revitalizována a pravidelně udržována. Obnova, rekonstrukce a úprava veřejné zeleně: - Revitalizace zámeckého parku – svěřená část – běžná údržba - Zeleň při rekonstrukci komunikací – ulice K Zeleným domkům, Golčova ulice, K Betáni, Volarská a Kostelní náměstí – rekonstrukce zeleně, nové výsadby - Revitalizace zeleně mezi ulicí K Šeberáku a rybníkem Olšanským - Revitalizace okolí Olšanského rybníka - Výsadba za zámeckým parkem - Hřbitov – existují plány na jeho rozšíření, městské části se podařilo vyměnit část pozemku, který je připravený jako rezerva na rozšíření, dle zpracovaného projektu nebude docházet k významné výsadbě, bude prováděna pravidelná údržba. Celý prostor je udržovaný, prořezání starých lip bylo provedeno v roce 2011.
Realizátor: Odhad nákladů: Doba realizace: Zdroje financování:
- Postupná revitalizace stávajících dětských hřišť - V prostorách mateřského centra, v ulici Golčova bylo otevřeno nové hřiště z grantu od společnosti T-Mobile, jeden z prvků je určený pro seniory. Městská část má zpracovanou urbanistickou studii Kunratice - jih – další rozvoj městské části by měla pokračovat v nastavených limitech jednotlivých území. Městská část Praha – Kunratice Nestanoveno průběžně 2011-2015 rozpočet městské části, HMP, Grantový systém HMP
Strategický cíl: 1.2
Péče o vodní toky a plochy v rámci městské části Praha - Kunratice
Opatření 1.2.1 Popis opatření:
Péče o vodní toky a plochy v rámci městské části Praha – Kunratice Vodní toky a plochy budou revitalizovány a pravidelně udržovány dle zpracovaného systému péče: U některých vodních ploch je jejich údržba a revitalizace omezena skutečností, že jsou v soukromém vlastnictví. Revitalizace vodních toků – Vestecký potok znečišťuje Olšanský rybník a Šeberák, včetně potoka Rakovka, která protéká tržnicí Sapa a je silně znečišťována nevhodnou činností v lokalitě tržnice. Náhradní zdroj vody pro rybník Ohrada Zvýšení kapacity Čistírny odpadních vod ve Vestci – není v působnosti 52
Realizátor: Odhad nákladů: Doba realizace: Zdroje financování:
městské části V roce 2011 byla provedena revitalizace Dolnomlýnského rybníka (údržba hráze, pročištění břehových porostů). Investorem a realizátorem byl Magistrát hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí. Revitalizace okolí Olšanského rybníka. Rekonstrukce jezírka na sídliště Flora Kunratická bažantnice – jde o nejnižší místo a oblast je podmáčená, bylo by třeba svést vody a pročistit. Správce oblasti jsou Lesy hlavního města Praha. Celá akce je závislá na získání finančních prostředků u rozpočtu Hlavního města Praha. Městská část Praha – Kunratice, Hlavní město Praha Nestanoveno průběžně rozpočet městské části, HMP
Strategický cíl: 1.3
Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku městské části, zvýšení podílu OZE na spotřebě energií v městské části
Opatření 1.3.1
Snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku městské části Zateplení budovy ZŠ Kunratice – byla zpracována odborná studie, která určila tepelně technické vlastnosti budovy základní školy. Součástí studie jsou i navržená variantní řešení pro realizaci potřebných opatření. Revitalizace objektu č.p. 57 – z budovy staré školy č.p. 57 vznikne nové zdravotní středisko. Musí být provedena celková rekonstrukce včetně zateplení budovy. Finanční náklady na rekonstrukci dosáhnou cca 30 mil. Kč.
Popis opatření:
Realizátor: Odhad nákladů: Doba realizace: Zdroje financování:
Městská část Praha - Kunratice Nestanoveno 2011 – 2013, realizace v závislosti na možnostech čerpání evropských dotací rozpočet městské části, HMP, Strukturální fondy EU
Strategický cíl: 1.4
Zlepšení stavu zatížených území v MČ
Opatření 1.4.1 Popis opatření:
Zamezení vzniku a odstranění nepovolených skládek Zatížená území nejsou v majetku městské části, tudíž jsou jen velmi omezené možnosti, jak může městská část působit na vlastníky, aby ekologické zátěže v těchto lokalitách byly postupně odstraněny. Sběrný dvůr v Kunraticích je kapacitně srovnatelný s ostatními dvory v Praze a 53
Realizátor: Odhad nákladů: Doba realizace: Zdroje financování:
pro potřeby městské části postačuje. Opatření proti vzniku černých skládek Skládky jsou zakládány zejména na okrajích městské části na méně frekventovaných komunikacích, na vjezdech na pole, do lesa a odpočívadlech při komunikacích a v okolí bývalé skládky (stavební odpady, pneumatiky, autodíly, nábytek, odpady z vyklízení nemovitostí). Instalovat další závory či jiné zábrany proti vjezdu a zvýšit ostrahu nejvíce ohrožených lokalit Městská část Praha – Kunratice Nestanoveno Průběžně rozpočet městské části, HMP
Další významné projektové záměry městské části
Popis opatření:
Dostavba Základní školy Kunratice Dostavba základní školy o jeden pavilon, ve kterém je plánováno 6 nových kmenových tříd se šatnami a zázemím pro pedagogy.
Realizátor: Odhad nákladů: Doba realizace: Zdroje financování:
Městská část Praha – Kunratice 40 mil. Kč. Průběžně rozpočet městské části, HMP
Popis opatření:
Realizátor: Odhad nákladů: Doba realizace: Zdroje financování:
Rekonstrukce č.p. 8 Rekonstrukce č.p. 8 – domeček před radnicí – demolice bývalých skladových prostor a starých výrobních hal v ulici Ještědská a před budovou radnice. Vznikne tak prostor pro další rozvoj městská části např. pro novou mateřskou školu apod. Městská část Praha – Kunratice 6 mil. Kč. Průběžně rozpočet městské části, HMP
54
4. Závěr
Zpracovaný dokument byl součástí grantu, který získala společnost MCN,o.p.s. od hlavního města Praha (grantový systém pro oblast životního prostředí HMP) na zapojení Městské části Praha – Kunratice do Místní Agendy 21. Grant zahrnoval několik aktivit. První významnou aktivitou bylo řešení prostoru uprostřed zámeckého dvora. Na dvoře rostly staré kaštany, jež byly ve špatném zdravotním stavu, a bylo rozhodnuto, že budou poraženy a bude provedena nová výsadba kaštanů. Celá akce proběhla za účasti veřejnosti. Do grantu byla zapojena významným způsobem základní škola, která je velmi významně uplatňuje principy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Ve spolupráci přímo s dětmi, pedagogickým i nepedagogickým personálem vznikla venkovní učebna, která bude sloužit dětem základní školy, ale může se stát i místem neformálního setkávání jiných občanů městské části. Prostor byl dotvořen zelení a popínavými rostlinami. Dále se uskutečnilo dotazníkové šetření mezi občany městské části, které bylo zaměřené na oblast životního prostředí. Anketní lístek je přílohou tohoto dokumentu. Anketa byla vyhodnocena a je taktéž přílohou tohoto dokumentu. Jednotlivé aktivity byly využity pro naplnění podmínek Místní Agendy 21. Městská část splnila všechny požadavky a je zařazena v kategorii D. Pro městskou část byl zpracovaný akční plán dalšího udržení, eventuálního postupu v hierarchii MA21. Poslední částí grantu bylo zpracování Plánu péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice. Dokument shrnul stávající stav životního prostředí v městské části a naznačil budoucí hlavní směry v péči o životní prostředí včetně konkrétních plánovaných projektových záměrů. Bylo uspořádáno veřejné projednávání a dokument byl přijat zastupitelstvem městské části dne 13.12.2011. Bude dobré, pokud bude dokument se všemi svými součástmi využíván a stane se živým dokumentem, který potvrdí, že městská část usiluje o trvalé zlepšování životního prostředí v Kunraticích. Plán péče o životní prostředí, akční plán a výsledky ankety budou zveřejněny na webových stránkám městské části a příjemce grantu. Všechny stanovené cíle grantu byly naplněny.
55
5. Přílohy
1) Anketní lístek 2) Vyhodnocení ankety
56
Jak hodnotíte životní prostředí MČ Praha - Kunratice? Vážená paní, vážený pane, dostává se Vám do rukou dotazník, jehož účelem je zjistit Váš názor na životní prostředí naší MČ. Touto formou se snažíme oslovit co nejširší okruh občanů a budeme velmi rádi, pokud i Vy přispějete svými podněty, které pro nás budou klíčové při plánování udržitelného rozvoje životního prostředí v MČ Praha - Kunratice. Vaše odpovědi významně napomohou našemu úsilí o zlepšení stávající situace. Zdvořile Vás žádám o vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji Vám za Vaši pomoc a odpovědný přístup Ing. Arch. Ivana Kabelová, starostka MČ Praha - Kunratice Jak dotazník vyplnit a odevzdat? Vyplnění je dobrovolné a anonymní. Vyplněný dotazník můžete odevzdat v podatelně Úřadu městské části Praha – Kunratice, K Libuši 7, 148 00 Praha 4, v Domu s chráněnými byty, K Zeleným domkům 1435/26a, nebo ho naskenovat a zaslat e-mailem na adresu
[email protected]. Dotazník také můžete zaslat poštou na výše uvedenou adresu ÚMČ. Formulář je k dispozici na webových stránkách www.praha-kunratice.cz.
ANKETA Oblast A - Ovzduší a hlukové znečištění 1. S kvalitou ovzduší v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
2. Existuje nějaký zdroj znečištění ovzduší, který Vás svými negativními vlivy na životní prostředí pravidelně obtěžuje?
3. Existuje nějaký zdroj hluku, který Ve svém okolí dlouhodobě registrujete?
Oblast B - Úklid a čistota 1. S úklidem a čistotou veřejných prostranství v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
2. Máte nějaké náměty na zlepšení údržby veřejných prostranství v MČ?
3. Domníváte se, že je v MČ umístěno dostatečné množství košů na psí exkrementy? ANO | NE | NEVÍM 4. Kde konkrétně, podle Vašeho názoru, chybí koš na psí exkrementy? 5. Domníváte se, že je v MČ umístěno dostatečné množství odpadkových košů? 6. Kde konkrétně, podle Vašeho názoru, chybí odpadkový koš?
ANO | NE | NEVÍM
Oblast C - Zeleň 1. S množstvím zeleně v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
2. Se stavem a údržbou zeleně v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
3. S množstvím zelených ploch určených k rekreaci jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
4. Na kterých konkrétních místech v MČ je, podle Vašeho názoru, potřeba upravit nebo ošetřit zeleň?
5. Jaké místo v MČ využíváte nejčastěji k rekreaci (k procházce, odpočinku apod.)?
Oblast D - Odpady 1. Nachází se v MČ, podle Vašeho názoru, dostatek kontejnerů na tříděný odpad?
ANO | NE | NEVÍM
2. Domníváte se, že jsou kontejnery na tříděný i směsný odpad vyváženy dostatečně často?
ANO | NE | NEVÍM
3. Třídíte odpad?
ANO | NE | ČÁSTEČNĚ
4. Je docházková vzdálenost ke kontejnerovým stáním pro Vás přijatelná?
ANO | NE | NEVÍM
5. Uvítali byste možnost třídění bioodpadu?
ANO | NE | NEVÍM
6. Pokud odpad netřídíte, jaký k tomu máte důvod?
Oblast E - Vzdělávání a osvěta v oblasti životního prostředí 1. Máte dostatek informací o tom, jak třídit odpad?
ANO | NE | NEVÍM
2. Máte dostatek informací o tom, jak v domácnosti šetřit energiemi?
ANO | NE | NEVÍM
3. Uvítali byste v MČ naučnou stezku o přírodě a životním prostředí?
ANO | NE | NEVÍM
4. Uvítali byste uspořádání cyklu besed s odborníky na téma péče o životní prostředí?
ANO | NE | NEVÍM
Prostor pro Vaše další náměty:
Z důvodu statistického zpracování ankety laskavě vyplňte níže uvedené údaje o respondentovi. Hodící se odpovědi zakroužkujte: Pohlaví : Sociální postavení: Vzdělání: Věk:
muž / žena student / zaměstnanec / podnikatel / nezaměstnaný / v důchodu základní / středoškolské / vysokoškolské 15-20 / 21-30 / 31-40 / 41-50 / 51-60 / 61-70 / 71 a více
Vyhodnocení ankety Oblast A – Ovzduší a hlukové znečištění Spokojený S kvalitou v ovzduší jsem
35
Docela spokojený Nespokojený Nevím 50 21
Spokojenost s kvalitou ovzduší v MČ 60 50 40
Spokojený Docela spokojený Nespokojený Nevím
30 20 10 0 S kvalitou v ovzduší jsem
Oblast B – Úklid a čistota
Spokojený s úklidem a čistotou v MČ jsem
Docela spokojený Nespokojený Nevím 42 43 25
Spokojenost s úklidem a čistotou v MČ 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 s úklidem a čistotou v MČ jsem
Spokojený Docela spokojený Nespokojený Nevím
2
Ano Je dostatek košů na psí exkremety Je dostatek odpadkových košů celkově
ne 33 48
Nevím 39 36
37 25
Úklid a čistota 60 50 40 Ano ne Nevím
30 20 10 0 Je dostatek odpadkových košů celkově Je dostatek košů na psí exkremety
Oblast C - Zeleň zeleň Spokojený Docela spokojený Nespokojený Nevím S množstvím zeleně jsem 76 28 5 Se stavem a údržbou zeleně jsem 57 36 17 S množstvím zelených ploch určených k rekreaci64 jsem 33 11
1
Zeleň 80 70 60 50
Spokojený Docela spokojený
40
Nespokojený Nevím
30 20 10 0 S množstvím zeleně jsem
Se stavem a údržbou zeleně jsem S množstvím zelených ploch určených k rekreaci jsem
Oblast D – odpady Ano nachází se dostatek kontejnerů na TO? Jsou vyváženy dostatečně často? Třídíte odpad JE docházková vzdálenost přijatelná Uvítali by jste třídění bioodpadu
ne 71 53 99 78 51
Nevím 31 41 3 24 18
7 15 7 6 40
Odpady 120 100 80 Ano ne Nevím
60 40 20 0 Jsou vyváženy dostatečně často? JE docházková vzdálenost přijatelná nachází se dostatek kontejnerů na TO? Třídíte odpad Uvítali by jste třídění bioodpadu
Oblast E – Vzdělání a osvěta v oblasti životního prostředí Ano Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad? Máte dostatek informací o tom jak šetřit energií? Uvítali by jste naučnou stezku o přírodě a ŽP Uvítali by jste besedy s odborníky na téma ŽP? Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad?
ne 99 93 55 33 99
Nevím 3 3 21 44 3
7 13 33 33 7
Vzdělání a osvěta v oblasti životního prostředí 120 100 80 60 40 20 0 Máte dostatek informací o tom jak šetřit energií? Uvítali by jste besedy s odborníky na téma ŽP? Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad? Uvítali by jste naučnou stezku o přírodě a ŽP Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad? Ano
ne
Nevím
Oblast F – Celkový dojem ze života v MČ Ano ne Jste spokojeni s místem vašeho bydliště 97 Pokud by vám bylo nabídnuta práce a jiné místo v Praze, přestěhoval by jste se?13 v jiném městě? 5
Nevím 11 85 86
1 11 18
Celkový dojem ze života v MČ 120 100 80 60 40 20 0 Pokud by vám bylo nabídnuta práce a jiné místo v Praze, přestěhoval by jste se? Jste spokojeni s místem vašeho bydliště v jiném městě? Ano
ne
Nevím
Oblast G – Kterým oblastem by se měla MČ věnovat přednostně? Podmínky pro podnikání Odpadové hospodářství dopravní značení společenská život kulturní vyžití řešení dopravy podmínky pro cyklisty sportovní vyžití Rozvoj zdrav. Služeb Rozvoj cestovního ruchu Veřejné parky, zeleň Podmínky pro pěší údržba zeleně rozvoj školství hlučnost v okolí bydliště možnosti parkování sociální služby Řešení bezpečnosti,snižování kriminality péče o historické dědictví stav ovzduší úklid veřejných prostaranství podmínky pro bydlení 0
10
20
30
40
50
60
Statistické údaje: žena muž
34 13
student zaměstananec podnikatel nezaměstnaný v důchodu
2 35 6 1 3
základní středoškolské vysokoškolské
3 34 10
15-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61/70 71 a vice
2 23 16 17 20 31
