Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna

2007-06-21

Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna

Původce odpadů:

statutární město Brno

Zpracovatel POH: ECO – Management, s.r.o.

leden 2006


Obsah 1

Identifikační část .............................................................................4 1.1

Identifikační údaje původce ....................................................................................... 4

1.2

Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství původce .............................................. 4

1.3

Působnost a doba platnosti POH ................................................................................ 5

1.3.1

Územní závaznost POH ..................................................................................... 5

1.3.2

Časová závaznost POH ...................................................................................... 5

1.4

2

Analytická část ................................................................................8 2.1

Údaje k počtu a struktuře obyvatel ............................................................................. 8

2.1.1

Vývoj počtu obyvatel ......................................................................................... 8

2.1.2

Skladba obyvatelstva .......................................................................................... 8

2.2

Městská zeleň ............................................................................................................. 9

2.3

Produkce odpadů ...................................................................................................... 11

2.3.1

Celková produkce komunálních odpadů .......................................................... 11

2.3.2

Rozbor produkce odpadů ................................................................................. 11

2.3.3

Odpady občanů – svoz SKO (zbytkového odpadu) ......................................... 11

2.3.4

Odpady občanů – separovaný sběr na sběrných místech ................................. 12

2.3.5

Odpady občanů – sběr mobilně nebo ve sběrných střediscích ......................... 15

2.3.6

Odpady občanů – odevzdání odpadů do výkupen druhotných surovin............ 17

2.3.7

Odpady statutárního města a městských čtvrtí ................................................. 17

2.4

Nakládání s odpady .................................................................................................. 19

2.4.1

Svozová firma .................................................................................................. 19

2.4.2

Svoz nebezpečných odpadů.............................................................................. 20

2.4.3

Výkupny ........................................................................................................... 20

2.4.4

Ostatní partneři statutárního města a městských částí ...................................... 20

2.5

3

Účel Plánu odpadového hospodářství původce .......................................................... 6

Blokové schéma ....................................................................................................... 20

Návrhová část ................................................................................23 3.1

Soulad produkce a nakládání s POH kraje ............................................................... 23

3.1.1

Materiálové využití komunálních odpadů ........................................................ 23

3.1.2

Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) ................................... 24

3.1.3

Recyklace stavebních odpadů .......................................................................... 24

3.1.4

Omezení skládkování a podpora energetického využití ................................... 24

3.2

Cíle ........................................................................................................................... 25

Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 2


3.2.1

Materiálové využití komunálních odpadů ........................................................ 26

3.2.2

Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) ................................... 27

3.2.3

Recyklace stavebních odpadů .......................................................................... 28

3.2.4

Omezení skládkování a podpora energetického využití ................................... 29

3.2.5

Zavedení separace BRO ................................................................................... 30

Opatření .................................................................................................................... 31

3.3

3.3.1

Úprava obecně závazné vyhlášky..................................................................... 32

3.3.2

Rozšíření a optimalizace separovaného sběru .................................................. 34

3.3.3

Zavedení separovaného sběru v institucích města ........................................... 37

3.3.4

Osvětová činnost .............................................................................................. 40

3.3.5

Optimalizace systému provozování sběrných středisek odpadů ...................... 41

3.3.6

Zapojení SSO do systémů zpětného odběru ..................................................... 42

3.3.7

Zadávací podmínky pro výběrová řízení zohlední cíle POH ........................... 44

3.3.8

Zavedení separovaného sběru BRO ve sběrném dvoře .................................... 45

Řízení změn .............................................................................................................. 46

3.4

4

3.4.1

Stav a vedení evidence odpadů ........................................................................ 46

3.4.2

Zařazení OH v organizačním schématu původce ............................................. 46

3.4.3

Odbornost, způsobilost a kvalifikace pracovníků OH...................................... 47

3.4.4

Popis postupů pro průběžnou kontrolu a změny POH .................................... 48

3.4.5

Spolupracující oprávněné osoby ...................................................................... 48

3.4.6

Přehled platných rozhodnutí oprávněných osob .............................................. 48

3.4.7

Zpětný odběr výrobků a zákon o obalech ....................................................... 49

Přílohy ...........................................................................................50 4.1

Seznam cílů .............................................................................................................. 50

4.2

Seznam opatření ....................................................................................................... 50

4.3

Seznam zkratek......................................................................................................... 51

4.4

Seznam tabulek ........................................................................................................ 52

4.5

Tabulkový přehled analytické části .......................................................................... 53

4.6

Kopie hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 a 2004 ....................... 54

4.7

Kopie obecně závazné vyhlášky o nakládání s komunálním odpadem.................... 58

4.8

Kopie obecně závazné vyhlášky o místním poplatku .............................................. 64


Strana 3


1 Identifikační část 1.1 Identifikační údaje původce Název:

statutární město Brno

Sídlo:

Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno

IČ:

44 99 27 85

Statutární zástupce:

PhDr. Richard Svoboda, primátor

Telefonní spojení:

542 171 111

Elektronická adresa:

[email protected]

Počet obyvatel:

369 559

Odpadový hospodář:

Ing. Miroslav Hudec, Magistrát města Brna, Kounicova 67, 601 67 Brno, tel. : 542174573, e-mail: [email protected]

1.2 Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství původce Obchodní firma:

ECO – Management, s.r.o.

Sídlo:

K Západí 2033/54, 621 00 Brno

Provozovna:

Křížkovského 23, 603 00 Brno

IČ:

46 97 22 18

Statutární zástupce:

Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.

Telefonní spojení:

543 212 550

Elektronická adresa:

[email protected]

Vypracovali: Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Ing. František Piliar Mgr. Michal Hejč


Strana 4


1.3 Působnost a doba platnosti POH 1.3.1 Územní závaznost POH POH statutárního města Brna je závazný na katastrálním území města Brna a jeho městských částí.

1.3.2 Časová závaznost POH Účinnost od

27.12.2005

Platnost do

27.12.20141

Schválil POH statutárního města Brna je zpracován na období minimálně do roku 2014, ode dne účinnosti, což je den jeho posledního odeslání se zapracovanými připomínkami krajského úřadu zpět krajskému úřadu (§ 78 odst. 2 písm.r a § 44 odst. 5 a 6 zákona č. 185/2001 Sb.). POH statutárního města Brna schválilo Zastupitelstvo statutárního města Brna usnesením č. ZM4/4434 ze dne 23.2.2006

1

V souladu s POH JmK


Strana 5


1.4 Účel Plánu odpadového hospodářství původce Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna (dále jen POH) se zpracovává podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) za účelem stanovení cílů a opatření k jejich dosažení, které budou v souladu s cíly stanovenými v Plánu odpadového hospodářství České republiky (dále jen POH ČR) a Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje (dále jen POH JmK). Závazná část POH JmK byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou (vyhláška Jihomoravského kraje č. 309/2004), kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, která je účinná od 27.7.2004. POH statutárního města Brna je plánovací dokument pro odpadové hospodářství (dále jen OH) města, vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování materiálového a energetického využívání odpadů a optimalizace nakládání s odpady. POH statutárního města Brna je zpracován s ohledem na zásady ochrany životního prostředí, technickou proveditelnost, ekonomickou efektivnost a sociální únosnost v regionu. Účelem POH je být v souladu s POH ČR a POH JmK a stanovit: 

výhled pro systém OH statutárního města Brna minimálně na období 5-ti let,



cíle a opatření/programy pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, nebezpečných vlastností a optimalizace nakládání se vznikajícími odpady,



opatření pro splnění cílů závazné části POH JmK ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi, v reálném časovém a ekonomickém scénáři,



způsob informačního a organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství statutárního města Brna.

Povinnost zpracovat POH je stanovena v § 44 zákona. POH musí obsahovat náležitosti uvedené v § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (viz. vyhláška MŽP č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Na město Brno se vztahují tato ustanovení § 44: 1. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. 2. Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. 3. Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek. 4. Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 6


5. Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat kraji, příslušnému podle sídla nebo bydliště původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný kraj do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky. 6. Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek kraje písemně kraji sdělit, jak jeho připomínky do svého plánu odpadového hospodářství zapracoval. 7. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti.


Strana 7


2 Analytická část 2.1 Údaje k počtu a struktuře obyvatel statutární město Brno má v současnosti více než 360 tisíc obyvatel. Je zřejmé, že takový počet obyvatel produkuje odpady v množství, přesahujícím limit pro zpracování plánu odpadového hospodářství původce. Počet a struktura obyvatel výrazným způsobem určuje produkci odpadů, proto bude důležité se hlouběji zabývat jejich vývojem v plánovacím období.

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel Dle údajů ČSÚ mělo statutární město Brno v roce 2004 369 559 obyvatel, v roce 2003 to bylo 370 505 obyvatel, v roce 2002 mělo město 373 272 obyvatel a při sčítání obyvatelstva v roce 2001 mělo město 379 185 obyvatel. V posledních letech dochází k velkému úbytku počtu obyvatel statutárního města Brna, který je způsoben zejména vysokým průměrným věkem obyvatelstva Brna (tím i vyšší mortalitou) a velkým počtem odstěhovaných obyvatel (satelitní města a vesnice v okolí Brna s vyšším standardem bydlení a dobrou dopravní dostupností). Úbytek se v poslední době mírně snížil nástupem tzv. silných ročníků, které v současné době zakládají rodiny. Tento trend se pravděpodobně zastaví až po zhruba 5-10 letech, kdy opět dojde ke zvýšení úbytku obyvatel. Vzhledem k poměrně vysokým průměrným cenám nemovitostí (viz např. http://cenybytu.idnes.cz) se Brno řadí k vyhledávaným lokalitám pro bydlení. Tento fakt je způsoben také tím, že většina obyvatel z okolí (bývalý okres Brno-venkov a části okresů Blansko, Vyškov a Břeclav) dojíždí do Brna za prací nebo studiem, přičemž se stoupající vzdáleností roste u těchto obyvatel poptávka po podnájmu. Tito obyvatelé v Brně plynule zaplňují vakuum, vzniklé přirozeným úbytkem obyvatelstva, většinou však nejsou vedeni v evidenci obyvatel jako obyvatelé Brna. Vzhledem k vývoji porodnosti a úmrtnosti a vzhledem k situaci na trhu bydlení lze do roku 2010 predikovat úbytek počtu obyvatel statutárního města Brna o necelých 1000 obyvatel ročně, tedy počet obyvatel v roce 2010 lze v Brně odhadnout na 365 000, v roce 2012 to bude 363 000 obyvatel a v roce 2015 lze v Brně předpokládat 360 000 obyvatel.

2.1.2 Skladba obyvatelstva Dle údajů ze sčítání obyvatelstva v roce 2001 bylo v Brně 36 909 domů, z toho 34 086 trvale obydlených, a 163 986 bytů, z toho 151 368 trvale obydlených. Část zástavby rodinných domů je možno klasifikovat jako vesnickou a část jako vilovou. Nová výstavba v některých čtvrtích (například Žebětín) pak má většinou charakter vilové zástavby. Vzhledem k velké rozloze Brna je však možno novou výstavbu považovat za okrajovou, převažuje spíše výstavba v satelitních obcích Brna (které nespadají do tohoto Plánu odpadového hospodářství). Na základě výše zmíněných údajů lze konstatovat, že město Brno má smíšenou zástavbu s převažující sídlištní a vyrovnanou vesnickou a vilovou zástavbou.


Strana 8


2.2 Městská zeleň Vzhledem k tomu, že údržbu zeleně provádí pro město a městské části osoby oprávněné k této činnosti, které jsou zároveň původci odpadů a vzhledem k množství vzniklého odpadu nemají ohlašovací povinnost, je množství odpadu vzniklého ze zeleně na území města vypočítáno následujícím způsobem: Údaje k odpadu vzniklému při údržbě zeleně jsou vypočítány z jednotlivých ploch zeleně (dle druhu, způsobu údržby) uvedených v Generelu zeleně a příměstské krajiny města Brna. Množství odpadu vzniklého při údržbě daných typů zeleně bylo odhadnuto dle údajů Veřejné zeleně města Brna p.o. Tabulka č. 1 – celková rozloha a skladba městské zeleně v roce 1998 typ zeleně městská krajinná hřbitovy zahrádky doprovodná celkem katastr [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] Bohunice

11,28

0,00

0,00

34,68

88,81

134,77

Bosonohy

1,28

0,63

0,00

81,21

53,51

136,63 171,86

Brněnské Ivanovice

2,96

0,00

0,00

48,57

120,33

Brno - Město

19,99

0,00

0,00

0,85

11,87

32,71

Bystrc

21,16

24,54

0,00

202,64

216,42

464,76

Černá Pole

26,57

0,00

0,00

1,74

90,04

118,35

Černovice

10,49

0,00

0,00

36,38

208,00

254,87

Dolní Heršpice

1,60

0,00

0,00

11,50

49,14

62,24

Dvorská

0,07

0,00

0,00

7,55

10,76

18,38

Holásky

1,11

0,00

0,00

12,58

87,57

101,26

Horní Heršpice

1,28

0,00

0,00

31,30

121,76

154,34

Husovice

5,08

0,00

0,00

7,08

42,51

54,67

Chrlice

1,97

0,00

0,00

50,11

77,43

129,51

Ivanovice

1,27

0,00

0,00

33,88

58,56

93,71

Jehnice

0,39

0,00

0,25

15,73

27,67

44,04

Jundrov

0,40

0,00

0,00

90,92

32,72

124,04

Kníničky

5,06

4,81

0,00

137,70

22,69

170,26

Kohoutovice

3,00

0,00

0,00

2,87

64,81

70,68

Komárov

5,90

0,00

0,00

3,62

54,21

63,73

Komín

8,41

0,00

2,04

90,79

116,26

217,50

Královo Pole

11,43

0,00

0,47

62,43

138,35

212,68

Lesná

22,04

1,88

0,00

10,58

93,01

127,51

Líšeň

37,90

0,00

1,07

89,77

198,60

327,34

Maloměřice

7,37

6,34

0,00

33,24

97,36

144,31

Medlánky

4,10

0,00

0,00

7,93

35,39

47,42

Mokrá Hora

0,02

0,00

0,00

4,20

27,19

31,41

10,26

0,21

0,00

35,43

41,28

87,18

Obřany

0,70

0,00

0,00

91,40

60,79

152,89

Ořešín

0,10

0,00

0,00

12,89

10,49

23,48

Pisárky

15,45

0,00

0,00

39,07

84,30

138,82

Ponava

7,14

0,00

0,00

17,83

33,10

58,07

Přízřenice

2,44

0,00

0,20

35,52

38,50

76,66

Řečkovice

7,62

0,00

1,29

42,44

128,79

180,14

Sadová

0,42

0,00

0,00

90,20

12,99

103,61

Slatina

6,49

0,00

0,59

36,71

111,59

155,38

Soběšice

0,83

0,00

0,28

31,43

38,51

71,05

12,19

0,00

0,00

3,12

82,75

98,06

4,89

0,00

16,96

19,52

73,02

114,39

Nový Lískovec

Staré Brno Starý Lískovec


Strana 9


Stránice

17,75

0,00

0,00

0,04

40,19

Štýřice

2,89

0,00

0,00

0,78

35,57

39,24

Trnitá

1,25

0,00

0,07

29,92

168,06

199,30

Tuřany

21,07

0,00

0,00

13,27

38,04

72,38

Útěchov

0,22

0,00

0,00

11,28

17,95

29,45

Veveří

2,38

0,00

0,00

1,56

19,17

23,11

Zábrdovice

37,27

0,00

0,00

56,20

125,24

218,71

Žabovřesky

26,31

7,69

7,90

58,33

157,17

257,40

Žebětín

0,28

0,09

0,44

59,01

140,39

200,21

Židenice

2,88

0,00

0,00

0,00

49,02

51,90

392,96

46,19

31,56

1795,80

3651,88

5918,39

Celkem

57,98

Zdroj: Generel zeleně a příměstské krajiny města Brna Koeficienty jsou stanoveny takto: Městská a krajinná zeleň

4,5 t/ha

Hřbitovy

4,5 t/ha

Zeleň v zahradách a chatových oblastech

3 až 4,5 t/ha

Doprovodná zeleň na zastavěných plochách

1 až 1,5 t/ha

Po aplikaci jednotlivých koeficientů na celkové rozlohy podle typu zeleně získáváme předpokládanou produkci odpadů z údržby zeleně na území statutárního města Brna. Její výše se pohybuje v rozsahu 11 000 až 16 000 t.


Strana 10


2.3 Produkce odpadů 2.3.1 Celková produkce komunálních odpadů V následující tabulce jsou uvedeny základní přehledy o celkové produkci odpadů statutárního města Brna v letech 2003 a 2004. Podrobnější rozpis produkce po jednotlivých odpadech (katalogových číslech) je uveden v Příloze 4.5 Tabulka č. 2 – Celková produkce odpadů v letech 2003 a 2004 Produkce odpadů

2003

2004

statutární město Brno t

%

t

%

Celkem odpadů

96 610

Ostatní

95 872

99,2

97 046

738

0,8

793

v tom:

Nebezpečné

100

97 838

Změna produkce 2004/2003

Měrná produkce 2004

%

kg/obyvatele

100

101

264

99,2

101

262

0,8

107

2

Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady

2.3.2 Rozbor produkce odpadů V následujícím textu budou podrobně rozebrány všechny provozy a místa, které je možno identifikovat při hodnocení produkce odpadů města. Brno je statutárním městem. Území statutárního města Brna je členěno na 29 městských částí, které jsou organizačními jednotkami města. Základním předpokladem pro identifikaci produkce odpadů je definice a vymezení původce a jeho odpadů. Původcem odpadů je ekonomický subjekt - statutární město Brno. Základním dokumentem upravujícím a řešícím nakládání s komunálními odpady na území statutárního města Brna je obecně závazná vyhláška č. 6/2005 ze dne 27. 5. 2005 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města Brna. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím systém nakládání s komunálními odpady je skutečnost, že ve městě Brně je zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 17/2004). V současné době je možno u statutárního města Brna identifikovat tyto dva celky produkující odpady: občané a statutární město Brno a jeho městské části.

2.3.3 Odpady občanů – svoz SKO (zbytkového odpadu) Občané (respektive majitelé nemovitostí nebo stavební družstva) mají k dispozici sběrné nádoby na SKO, které jsou v majetku svozových společností (SAKO Brno, a.s., .A.S.A. s.r.o., van Gansewinkel, s.r.o.). Sběrné nádoby jsou umísťovány k jednotlivým nemovitostem v počtu, velikosti a intervalu svozu odvislém od počtu osob užívajících nemovitost v závislosti na orientační měrné doporučené produkci zbytkového odpadu (odpad po vytřídění využitelných, objemných a nebezpečných složek) cca 4 l/osobu/den. Zapojení podnikatelů do systému svozu města není zatím vzhledem k negativním zkušenostem z let 1999 až 2001 umožněno. Možnost zapojení do systému bude zpracována v opatření Návrhové části. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 11


Odpady, které občané ukládají do nádob na SKO, jsou sváženy svozovou firmou (v současnosti SAKO Brno, a.s. nebo její subdodavatelé) a předávány k dalšímu nakládání, což je v případě statutárního města Brna energetické využití ve spalovně komunálních odpadů SAKO Brno. Celková produkce SKO (včetně SKO ze sběrných dvorů, atd.) se v posledních dvou letech udržuje na stejné úrovni – přibližně 190 kg na obyvatele. Do roku 2010 lze očekávat určitý nárůst v závislosti na růstu životní úrovně obyvatelstva. Nárůst by se však díky opatřením na zintenzivnění separovaného sběru skla, papíru a plastů a díky opatřením na mobilní sběr velkoobjemového odpadu a biodegradabilního komunálního odpadu mělo podařit minimalizovat respektive udržet na současné úrovni – v roce 2010 tedy očekáváme produkci 190 kg SKO na obyvatele. Tabulka č. 3 – Produkce SKO při svozu zbytkového odpadu

Název odpadu

Směsný komunální odpad

Katalogové Kategorie číslo odpadu odpadu

200301

Produkce

Produkce

2003

2004

t

t

63 981

65 664

O


2.3.4 Odpady občanů – separovaný sběr na sběrných místech Občané Brna mohou samostatně separované sklo, papír a PET-láhve z jejich KO ukládat do kontejnerů, volně umístěných na sběrných místech a ve sběrných střediscích odpadů. Kontejnery jsou ve vlastnictví svozové firmy a jsou součástí městského systému separovaného sběru odpadů. Jednotlivá sběrná stanoviště jsou buď pouze pro jeden druh odpadu, případně jsou na nich umístěny nádoby na více druhů odpadů v závislosti na možnostech místa. Svoz odpadů a jejich předávání k dalšímu nakládání provádí svozová firma (v současnosti SAKO Brno, a.s.) nebo její subdodavatelé. Veškeré odpady ze separovaného sběru (většinou odpady z obalů) jsou dále předávány k recyklaci. Město je zapojeno do systému autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s. a dostává odměnu za sběr obalů. Vzhledem k důležitosti separovaného sběru v systému nakládání s odpady města bude nutno v rámci POH navrhnout opatření ke zintenzivnění a zefektivnění separovaného sběru tak, aby došlo k jeho intenzivnímu nárůstu, předpokládanému v prognóze produkce odpadů pro rok 2010.


Strana 12


Tabulka č. 4 – Separovaný sběr na sběrných místech

Název odpadu


Produkce

Produkce

2003

2004

t

t

Sklo

200102

O

1267

1305

Papír a lepenka

200101

O

1036

1110

Plasty

200139

O

308

311

Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady, vlastní prognóza V roce 2004 zadal OŽP MMB ke zpracování „Generel odpadového hospodářství – studie systému sběru a svozu využitelných složek odpadů“, dále jen Generel. V tomto důležitém a technicky velmi dobře zpracovaném dokumentu bylo mj. provedeno důkladné zmapování rozmístění kontejnerů na separovaný sběr. Generel dále provádí optimalizovaný návrh rozmístění kontejnerů. Návrh je proveden zejména s ohledem na minimalizaci přímých nákladů, a navrhuje zvýšení počtu sběrných míst PET lahví, papíru a omezení sběrných míst skla. Celkový počet sběrných míst předpokládá cca 500 s tím, že na sběrném místě budou kontejnery většího objemu pro všechny sbírané komodity, z důvodu snížení nákladů na svoz těchto odpadů.


Strana 13


Tabulka č. 5 – Separovaný sběr využitelných složek KO podle kontejnerů a městských části (červen až září 2004) Počet kontejnerů Městská část

Papír 1,1 m3

Sklo

PET

0,24 m3 0,9 m3 1,1 m3 1,3 m3 1,9 m3 1,1 m3 3 m3 5 m3

Bohunice

5

46

0

0

2

0

0

1

2

Bosonohy

4

2

0

0

6

0

0

0

1

Brno – jih

5

30

23

1

2

0

0

4

1

Brno - sever

65

86

2

0

122

0

0

4

4

Brno - střed

24

200

0

0

59

0

1

3

3

Bystrc

14

156

0

0

24

0

0

3

2

Černovice

4

0

11

0

4

0

0

1

0

Chrlice

3

2

2

0

0

0

0

0

0

Ivanovice

2

0

0

0

0

4

0

1

2

Jehnice

0

6

0

0

0

0

0

0

0

Jundrov

7

0

0

0

5

0

0

2

0

Kníničky

1

0

0

0

8

0

0

1

0

Kohoutovice

28

26

2

2

32

0

0

0

2

Komín

5

31

2

0

4

0

0

0

0

Královo Pole

14

132

0

0

10

0

0

2

2

Líšeň

17

0

65

0

4

0

0

2

2

Maloměřice, Obřany

3

6

6

0

4

0

0

0

0

Medlánky

2

0

6

0

0

0

0

1

1

Nový Lískovec

16

54

0

0

18

0

6

1

1

Ořešín

1

0

4

0

0

0

1

0

0

11

72

1

0

24

0

0

0

2

Slatina

5

0

0

0

39

0

0

1

0

Starý Lískovec

24

40

0

0

54

0

16

3

0

Tuřany

3

2

4

0

2

0

0

1

0

Útěchov

2

4

0

0

0

0

0

0

1

Vinohrady

11

0

0

0

25

0

0

2

1

Žabovřesky

18

131

10

2

8

0

0

1

1

Žebětín

3

20

0

0

0

0

0

2

0

Židenice

10

97

14

0

10

0

0

2

0

Celkem

307

1143

152

5

466

4

24

38

28

Řečkovice Mokrá Hora

Zdroj: Generel odpadového hospodářství – studie systému sběru a svozu využitelných složek odpadů Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 14


2.3.5 Odpady občanů – sběr mobilně nebo ve sběrných střediscích Další formou separovaného sběru jsou ve statutárním městě Brně sběrné dvory, tzv. sběrná střediska odpadů (SSO). Sběrná střediska slouží pro odkládání odpadů, které nelze ukládat do sběrných nádob směsný komunální odpad – tzv. zbytkový odpad. Občané zde mohou odložit objemné složky komunálních odpadů včetně stavebních sutí, využitelné složky komunálních odpadů v druzích jako na sběrných místech (sklo, papír, PET), další využitelné odpady (železný šrot, textil) a nebezpečné složky komunálních odpadů (vyjma 4 SSO). Sběrná střediska mohou pro odkládání odpadu podobnému komunálnímu za úplatu využívat i původci odpadů. Kromě toho jsou tři městské části, které sběrný dvůr vůbec nemají. Zde se pak provádí svoz objemných odpadů - tzv. sběrové dny odpadů. Současně se provádí ve všech městských částech (tedy i tam, kde je možno NO odložit ve SSO) více než dvakrát ročně mobilní svoz nebezpečných odpadů, což je oproti legislativním požadavkům aktivnější přístup. Separovaný sběr stavebních odpadů a biodegradabilních komunálních odpadů se provádí v SSO, při efektivnějším provádění může značně snížit množství SKO, určeného k energetickému využití. Navíc se zde nabízí nutnost zefektivnit sběr a roztřídění velkoobjemových odpadů tak, aby byl sebrán vyšší podíl zejména biodegradabilních odpadů materiálově využitelných. Zbývající velkoobjemový odpad je vzhledem k jeho skladbě vhodné v co nejvyšší míře energeticky využít. Tím by bylo doplněno stávající třídění velkoobjemového odpadu na spalitelný a nespalitelný. Biodegradabilní odpady jsou v současné době dle charakteru odstraňovány spolu s ostatním objemným odpadem ukládáním na skládky nebo jsou energeticky využity. Tabulka č. 6 – Nejvýznamnější odpady odevzdané v SSO nebo při mobilním sběru

Název odpadu


Nebezpečné odpady

Produkce

Produkce

2003

2004

t

t

N

738

793

Cihly

170102

O

669

427

Stavební odpady

170107

O

6212

6166

Textil a oděvy

200111

O

426

57

Papír

200101

O

624

638

Sklo

200102

O

55

55

Plasty

150102

O

55

50

Dřevo

200138

O

1401

754

Biodegradabilní odpad

200201

O

47

88

Objemný odpad

200307

O

8183

9225



Strana 15


Podrobnější údaje ke sběrným dvorům (adresy, otvírací doba, provozovatel atd.) je možno nalézt v již výše zmiňovaném Generelu odpadového hospodářství – studii systému sběru a svozu využitelných složek odpadů.


Strana 16


2.3.6 Odpady občanů – odevzdání odpadů do výkupen druhotných surovin V rámci Brna působí větší množství ekonomických subjektů, zabývajících se výkupem druhotných surovin (mimo jiné kovů a papíru). Ty by měly ve své evidenci uvádět i množství odpadů, odebraných od občanů nebo od škol. Většina výkupen není součástí městského systému separovaného sběru odpadů Vzhledem k tomu, že množství materiálově využitelných odpadů z výkupen a sběren je nezanedbatelné, je třeba, aby tyto byly součástí systému města (ošetřeno vyhláškou nebo smlouvou v případě podílu na odměně společnosti EKO-KOM a.s.). Na základě smlouvy jsou do systému města zapojeny společnosti .A.S.A. s.r.o., Brnometal s.r.o. a Svratka o.s.. (smlouva je nutná pouze z důvodu přidělování podílu odměny za sběr obalů od společnosti EKO-KOM, a.s.). Množství předpokládaných odpadů ze sběren, které nejsou v systému zapojeny (a tedy by mohly potenciálně být), je možno v roce 2004 odhadnout na více než 1000 t barevných kovů a více než 20 000 t železného šrotu. Tabulka č. 7 Sběr využitelných odpadů realizovaný oprávněnými osobami zapojenými do systému města

Název odpadu


Produkce

Produkce

2003

2004

t

t

PET lahve

150102

O

111

154

Sklo

200102

O

32

75

Železo a ocel

170405

O

577

271

Papír a lepenka

200101

O

3807

3924


2.3.7 Odpady statutárního města a městských čtvrtí statutární město Brno a jeho městské části mají dále ve své působnosti některé úkoly, při kterých mohou vznikat odpady. Jedná se zejména o údržbu městské zeleně, odstraňování nelegálních skládek atd. Městské části se starají o svoji městskou zeleň v samostatné působnosti a zabezpečují údržbu části ploch zeleně. Vzhledem k tomu, že uvedené činnosti zabezpečují pro MČ osoby oprávněné k údržbě zeleně, kterým tato zeleň vzniká jako původci odpadů a tito nemají vesměs ohlašovací povinnost, neobjevuje se tento odpad v evidenci. Současně je část zeleně využívána na místě (mulčování, drcení na štěpky) a omezuje se takto množství vzniklého odpadu. Teoreticky vzniklé množství odpadu ze zeleně je vyhodnoceno v kapitole 2.2 Městská zeleň. Vzhledem k uvažované stavbě kompostárny ve městě Brně bude nutno tento stav pomocí několika důsledných opatření Návrhové části napravit. Produkce těchto odpadů podle provedených odhadů v posledních letech stoupá, nakládání s nimi však není komplexně vyřešeno, přitom je zde velký potenciál k jejich Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 17


recyklaci a následnému využití. Z těchto důvodů by bylo vhodné zahrnout tyto odpady do evidence města a zvýšit tak % materiálového využití komunálních odpadů.


Strana 18


2.4 Nakládání s odpady Provoz sytému nakládání s komunálními odpady zabezpečuje pro město Brno společnost SAKO Brno, a.s., která je ve 100% vlastnictví města. Tato společnost zabezpečuje pro město rozmístění nádob na směsný komunální odpad (zbytkový odpad), sběrné nádoby na využitelné složky odpadů, kontejnery a sběrné nádoby na sběrná střediska odpadů a zabezpečuje svoz odpadů uložených ve výše uvedených sběrných nádobách a kontejnerech a to k dalšímu využití nebo odstranění dle druhu odpadu. Uvedené činnosti může SAKO Brno, a.s. provádět i prostřednictvím subdodavatelů. Mobilní svoz nebezpečných odpadů a svoz nebezpečných odpadů ze sběrných středisek bude do konce roku 2005 provádět společnost ECOTECHNIEK CZ s.r.o.. Po roce 2005 bude tyto činnosti provádět oprávněná osoby vybraná v rámci veřejné zakázky. Provoz sběrných středisek zabezpečují pro město v současné době různí provozovatelé na základě smlouvy s příslušnou městskou částí. Město Brno je zapojeno do systému autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s., kde jsou rámci sběru využitelných odpadů vykazovány jako obaly tyto odpady – papír, PET, sklo, kovy. Dle vykazovaného množství odpadů a podmínek smlouvy mezi městem a autorizovanou společností dostává město odměnu, která je příjmem z části města a z části oprávněných osob zapojených do systému a musí být využita v rámci provozu systému. Město má v současné době zajištěno koncové materiálové využití u odpadů z obalů, vykazovaných v evidenci pro společnost EKO-KOM ( papír, sklo, PET, kovy). Kromě toho je zajištěno energetické využití SKO, který je svážen do spalovny SAKO Brno (kde má město 100% majetkový podíl) a zde je využíván k výrobě páry, která je dodávána do systému centrálního vytápění města. Ostatním partnerům město odpady zatím pouze předává bez znalosti jejich dalšího nakládání. Podrobný rozpis způsobů nakládání po jednotlivých odpadech (katalogových číslech) je uveden v Příloze 4.5

2.4.1 Svozová firma Firma, která byla vybrána na základě výběrové řízení (v současnosti SAKO Brno, a.s.), sama nebo pomocí subdodávek provádí podle smlouvy tyto činnosti: 

svoz a energetické využití zbytkového odpadu včetně pronájmu sběrných nádob



sběr a svoz využitelných složek komunálního odpadu z nádob rozmístěných na území města (PET,. sklo, papír) včetně pronájmu sběrných nádob a jeho předání oprávněné osobě



odstraňování skládek



sběrové dny v MČ, kde nejsou v provozu SSO (Kníničky, Jundrov, Vinohrady)



vede pro město evidenci odpadů a zabezpečuje provoz dispečinku



zabezpečuje umístění a pronájem kontejnerů na SSO, jejich odvoz a předání odpadů oprávněné osobě

Vzhledem k tomu, že firma SAKO vede pro statutární město Brno evidenci odpadů a statutární město Brno má ve firmě rozhodující majetkový podíl, je nakládání s odpady předávanými partnerům firmy SAKO snadno dohledatelné. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 19


2.4.2 Svoz nebezpečných odpadů Jiná oprávněná osoba (v současnosti ECOTECHNIEK CZ s. r. o.) provádí svoz nebezpečných odpadů ze sběrných dvorů a mobilní sběr nebezpečných odpadů na území celého města. Evidence odpadů je k dispozici, ale tato firma veškeré svážené odpady dále předává jiné oprávněné osobě firmě, čímž město Brno ztrácí možnost ovlivňovat konečné nakládání s těmito odpady. Vzhledem k tomu, že se jedná o nebezpečné odpady, je obzvláště důležité, aby bylo nakládání s těmito odpady pod kontrolou. Proto bude nutno v rámci Návrhové části přijmout příslušná opatření.

2.4.3 Výkupny Výkupny lze rozdělit na zapojené do systému města (v případě sběru obalových odpadů dostávají podíl na odměně společnosti EKO-KOM, a.s.) a nezapojené do systému města. Nutnost zapojení do systému města na základě smlouvy je pouze ve vazbě na odměnu společnosti EKO-KOM a.s. tj. ve vazbě na sběr obalových odpadů (zejména papír, sklo, PET). Přehled o množství odebraném od fyzických osob a způsoby dalšího nakládání jsou patrny z hlášení o produkci jednotlivých oprávněných osob (výkupen) a je nutno tyto odpady zahrnout do evidence města – opatření v rámci návrhové části.

2.4.4 Ostatní partneři statutárního města a městských částí Vzhledem k tomu, že některé činnosti (např. údržba městské zeleně) provádí pro městské části různí dodavatelé, kteří jsou ve smyslu zákona i původci odpadů, nemají městské části přehled o vzniklých odpadech. Tento problém je možno řešit v rámci Návrhové části.

2.5 Blokové schéma V následujících schématech jsou graficky zobrazeny toky odpadů tak, jak byly popsány v předchozích kapitolách.


Strana 20



Strana 21



Strana 22


3 Návrhová část Návrhová část POH obsahuje zhodnocení souladu POH Jihomoravského kraje se skutečností v odpadovém hospodářství města, zjištěnou v Analytické části, dále vytyčení cílů, které mají být splněny, dále návrh opatření, která budou provedena za účelem splnění cílů a popis systému řízení změn v POH. Návrhová část POH definuje cíle odpadového hospodářství města s výhledem do roku 2014 a opatření a nástroje, jejichž realizace povede k naplnění stanovených cílů, dále stanovuje základní priority v nakládání s odpady s výhledem do roku 2014.

3.1 Soulad produkce a nakládání s POH kraje V POH JmK jsou v souvislosti s produkcí a nakládáním s odpady ve statutárním městě Brně stanoveny tyto relevantní cíle a cílové hodnoty: 

2.1 Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 (a s tím částečně související cíl 4. Zajistit sběr a využití odpadů obalů)



2.3 Zajistit sběr, následné využití, případně řízené odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů (50% v roce 2005 a 75% v roce 2010) (a s tím částečně související cíl 7.1 Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů)



3. Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů (využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012)



spolu související cíle: 2.2 Preferovat spalování směsného komunálního odpadu s energetickým využitím před jeho skládkováním; 11.2 Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování o 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000; 11.3 Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpadů (35 % v roce 2010); 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů (na 75 % stavu produkce r. 1995 do roku 2010)

Cíl 10 Zvýšit využívání odpadů formou recyklace na 55 % v roce 2012 není ve vztahu k původci relevantní (zejména z hlediska rozhodujícího podílu komunálních odpadů na produkci a tím i jiných možností jejich recyklace).

3.1.1 Materiálové využití komunálních odpadů Tento cíl podle současného výkladu určuje, že procentuální podíl materiálového využití vznikajících komunálních odpadů bude v roce 2010 o 50% vyšší než v roce 2000. V roce 2004 bylo materiálově využito 16% komunálních odpadů (včetně stavebních odpadů). Do budoucna jsou zde jisté rezervy, které je nutno hledat ve sběrnách druhotných surovin (zejména kovů), u biologicky rozložitelného odpadu (BRO) a v efektivnějším rozdělování odpadů ve sběrných dvorech (zejména BRO). Dále je nutno zintenzívnit a optimalizovat separovaný sběr papíru, plastů, skla a kovů. Jako opatření Návrhové části zavést separovaný sběr i na veškerých úřadech, spadajících pravomocně pod statutární město Brno. Díky těmto dvěma opatřením a díky využití výše zmíněných rezerv se sníží množství SKO, určeného na skládky nebo k energetickému využití. Za plnění cíle 4 jsou zodpovědné povinné osoby, které jej plní prostřednictvím sdružení EKO-KOM. Sdružení EKO-KOM cíl plní nepřímo, pomocí systému finanční Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 23


motivace obcí ke třídění odpadů obalů. Statutární město Brno je tedy pouze koncovým účastníkem systému, který nenese za tento cíl přímou zodpovědnost. Vyhodnocení a tedy i plnění cíle je vzhledem k povaze indikátorů (podíl vytříděných obalů oproti množství uvedenému na trh) určeno povinným osobám (nebo EKO-KOMu v jejich zastoupení).

3.1.2 Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) Plnění cíle 2.3 podle aktuálního výkladu spočívá v podílu vyseparovaných nebezpečných odpadů k celkovému množství nebezpečných odpadů v komunálním odpadu (tedy navýšeno o nebezpečný odpad v rámci SKO a objemného odpadu). Podle rozborů SKO, které prováděl Ing. Pospíchal ve spolupráce s firmou SAKO, je možno množství nebezpečných odpadů v SKO poměrně dobře odhadnout. Nebezpečné odpady je možno ukládat skoro ve všech sběrných dvorech (kromě 4, kde to není možné) a v rámci mobilního sběru. Statutární město Brno provádí prostřednictvím vybrané svozové firmy nejméně dvakrát ročně mobilní sběr nebezpečných odpadů i tam, kde není možno odpady uložit ve sběrném dvoře. Tím je ze strany města splněna základní povinnost z hlediska sběru nebezpečných odpadů. Účinnost separace NO v Brně je podle hlášení o nakládání s odpadem průměrná (2 kg na obyvatele), což v porovnání s rozbory SKO (obsah NO v SKO je přibližně 2 kg na obyvatele) vyznívá ve prospěch naplnění cíle 2.3 v roce 2005. V současné době není zatím možné zcela přesně odhadnout, jak se projeví úbytek nebezpečných odpadů v komunálním odpadu díky zpětnému odběru vybraných výrobků s ukončenou životností (autovraky, akumulátory a baterie, zářivky, některé oleje, ledničky, atd.). Odborný odhad pro rok 2010 předpokládá produkci přibližně 1 kg NO na obyvatele, ale lze také předpokládat úbytek NO v rámci SKO. Stanovit vzájemný poměr tedy s rozumnou přesností pro tento rok prakticky nelze. Vzhledem k cíli 7.1 je možno konstatovat, že město se bude snažit většinu v současnosti vznikajících nebezpečných odpadů směrovat do systému jejich zpětného odběru (tam kde je to možné). Tím dojde k naplnění tohoto cíle, účinnost předpokládaných opatření zatím nelze přesně určit.

3.1.3 Recyklace stavebních odpadů Stavební odpady se v současné době převážně recyklují. Tato skutečnost je v souladu s cílem využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a využívat 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012. Tento stav je zajištěn poměrně solidní nabídkou recyklačních kapacit ve městě Brně. Přesto bude nutno provést taková opatření, aby stávající stav byl zachován.

3.1.4 Omezení skládkování a podpora energetického využití Zde je několik vzájemně souvisejících cílů, jejichž společným jmenovatelem je omezení skládkování komunálních odpadů a podpora jejich energetického využití. V současné době je skládkováno velmi malé množství vznikajících komunálních odpadů (zejména se jedná o nespalitelné velkoobjemové odpady ze sběrných dvorů). Veškerý SKO a spalitelný odpad ze sběrných dvorů (tedy hmotnostně nejvýznamnější složky komunálních odpadů) jsou energeticky využívány, tedy tyto cíle jsou automaticky splněny. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 24


3.2 Cíle Cíle POH statutárního města Brna jsou v souladu s cíli POH ČR a s cíli definovanými v Závazné části POH Jihomoravského kraje. Cíle a opatření POH města Brna jsou racionálně stanoveny s ohledem na technickou vybavenost, ekonomickou náročnost a sociální únosnost regionu. Prioritou POH je zavedení trvale udržitelného způsobu nakládání s odpady ve městě Brně s maximálním podílem využití těchto odpadů. Pro naplnění výše uvedené priority jsou v POH vytyčeny specifické cíle (k jejichž plnění budou přijata závazná opatření, podrobněji rozepsaná v kapitole 3.3). Jednotlivé cíle jsou rozepsány v následujících podkapitolách, které jsou vždy členěny na dvě části. První část obsahuje v přehledových tabulkách rozepsaný cíl a druhá část stručný vysvětlující popis z čeho stanovený cíl vychází a v jakém je souladu s cíli Závazné části POH Jihomoravského kraje. Cíle POH jsou zpracovány do tabulek, které obsahují: 

číslo cíle,



název cíle,



cílovou hodnotu (pokud možno měřitelnou podle příslušného indikátoru),



indikátor resp. indikátory pro kontrolu plnění daného cíle,



zdroje dat, ze kterých budou vyhodnocovány indikátory,



odpovídající opatření, která naplňují daný cíl.


Strana 25


3.2.1 Materiálové využití komunálních odpadů Identifikátor cíle C1 Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů

Cíl

Cílová hodnota v roce 2010 o 50% oproti roku 2003 Indikátor

navýšení materiálového využití KO (hmotnostně)

Zdroj dat

evidence hlášení o produkci a nakládání s odpady

Opatření

Všechna

Tento cíl – V roce 2010 materiálově využívat o 50 % více vznikajících materiálově využitelných odděleně sebraných komunálních odpadů než v roce 2003 – je v souladu s krajským cílem 2.1 Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a částečně také s cílem 4. Zajistit sběr a využití odpadů obalů. V POH bylo v souladu s doporučením KÚ JmK přistoupeno k výkladu, který počítá s navýšením procentuálního zastoupení využitých komunálních odpadů v cílovém roce o 50 % oproti referenčnímu roku. Pro názornost zde uvedeme příklad – pokud v referenčním roce bude dosahováno 20 % materiálového využití, v cílovém roce se předpokládá 30 %, výpočet je proveden takto: 20 + (50% * 20) = 20 + 10 = 30 Nahrazení referenčního roku 2000 rokem 2003 je dáno zejména rozdíly v legislativě pro vedení evidence a v kvalitě těchto dat. Vzniká tak určité dobrovolné zpřísnění, které je však vzhledem k přijatým opatřením reálně dosažitelné. Při vyhodnocování plnění cíle se tedy bude postupovat tak, že se sečte produkce komunálních odpadů v daném roce (počítány ty odpady, které se podle aktuálního výkladu řadí mezi komunální, tedy v současnosti odpady s katalogovým kódem 20 xx xx nebo 15 01 xx), dále se sečte množství odpadů, které byly předány k materiálovému využití a výsledný podíl se porovná se stejným podílem v referenčním roce 2003. K naplnění cíle bylo přijato maximální množství možných opatření – všechna přijatá. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobně rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením.


Strana 26


3.2.2 Sběr nebezpečných odpadů (a snížení jejich produkce) Identifikátor cíle C2 Cíl

Minimalizace podílu NO v SKO

Cílová hodnota Nestanoveno Indikátor

splnění cíle realizací všech příslušných opatření do roku 2010

Zdroj dat

Nestanoveno

Opatření

O1, O4, O5, O6

Tento cíl – Do roku 2010 minimalizovat podíl NO v SKO – je v souladu s krajským cílem 2.3 Zajistit sběr, následné využití, případně řízené odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů (50% v roce 2005 a 75% v roce 2012) a částečně také s cílem 7.1 Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů. Výklad a plnění krajského cíle 2.3 plně závisí na případných aktuálně prováděných rozborech SKO. Tyto rozbory nemusí být pro město Brno k dispozici, proto bylo přikročeno k nahrazení cílové hodnoty. Cíl je tedy možno považovat za splněný jedině tehdy, pokud se podaří úspěšně realizovat všechna opatření, která byla k jeho plnění navržena. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření – jejich společným jmenovatelem je snaha o odklonění většiny nebezpečných odpadů do systémů zpětného odběru. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobněji rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením.


Strana 27


3.2.3 Recyklace stavebních odpadů Identifikátor cíle C3 Cíl

Recyklace stavebních odpadů

Cílová hodnota k 31.12.2006 55%, k 31.12.2012 75% Indikátor

podíl recyklovaných stavebních odpadů k celkové produkci stavebních odpadů v daném roce

Zdroj dat


Opatření

O1, O4, O5, O7

Tento cíl – Zajistit využití stavebních a demoličních odpadů (využívat 55 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2006 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012) – je v souladu s krajským cílem 3. Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů (využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a 75 % do 31. prosince 2005). Výklad a plnění krajského cíle 3 závisí na definici pojmu stavební odpady. Mezi recyklovatelné stavební odpady se počítají především odpady s katalogovými kódy 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 03 02 a 17 09 04. Podíl pak tvoří množství těchto odpadů, předaných k využití, oproti jejich vyprodukovanému množství. Soulad cíle s cílem krajským je zřejmý z jeho převzaté formulace a z použití stejného výkladu výpočtu indikátoru. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření, ta je přitom možno rozdělit do dvou skupin. Část opatření směřuje k smluvnímu zajištění recyklace a část směřuje k posílení využitelnosti těchto odpadů. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobně rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením.


Strana 28


3.2.4 Omezení skládkování a podpora energetického využití Identifikátor cíle C4 Cíl

Omezení skládkování a podpora energetického využití

Cílová hodnota 95 % v roce 2010 Indikátor

podíl energeticky využitého SKO (ZKO) a objemově upravitelných spalitelných objemných odpadů energeticky využitých v SAKO oproti jejich celkové produkci v daném roce

Zdroj dat


Opatření

O1, O4, O5, O7, O8

Tento cíl – 95 % energetické využití SKO (ZKO) a objemově upravitelných spalitelných VOO v SAKO – je v souladu s těmito spolu souvisejícími krajskými cíli: 2.2 Preferovat spalování směsného komunálního odpadu s energetickým využitím před jeho skládkováním; 11.2 Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování o 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000; 11.3 Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpadů (35 % v roce 2010); 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů (na 75 % stavu produkce r. 1995 do roku 2010). Výklad cíle (spolu s výkladem krajských cílů) je poměrně zřejmý – podíl směsného komunálního odpadu (katalogový kód 20 03 01) a objemného odpadu (katalogový kód 20 03 07, zde se ale jedná pouze o takový odpad, který je možné objemově upravit pro účely energetického využití) předaného k energetickému využití oproti jejich celkové produkci. Cíl je v souladu se všemi výše zmíněnými krajskými cíli, protože jeho splnění automaticky plní i tyto krajské cíle. Cíl je oproti krajským cílům přísnější, přesto je reálně splnitelný, protože vychází ze současného stavu a jeho udržení. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření, zejména je nutno zachovat stávající stav a současně vyjít vstříc potřebám energetického využití z hlediska ovlivnění skladby odpadů (lepší roztřiďování ve sběrných dvorech, osvěta ohledně vyšší separace nehořlavých složek odpadů u občanů). Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobněji rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením.


Strana 29


3.2.5 Zavedení separace BRO Identifikátor cíle C5 Cíl

Zavedení separace BRO v případě možností materiálového využití

Cílová hodnota Nestanoveno Indikátor

cíl splněn zavedením fungujícího systému sběru BRO ve SOO

Zdroj dat

Nestanoveno

Opatření

O1, O4, O5, O8

Tento cíl – V případě možností materiálového využití zajistit systém sběru BRO zejména ze zeleně prostřednictvím SSO – nemá oporu v žádném z konkrétních krajských cílů. Charakter tohoto cíle spíše odpovídá opatření k naplnění cílů C1 a C4, ale vzhledem k závažnosti dané problematiky bylo opatření povýšeno na cíl. Na území města Brna je ve fázi přípravy výstavba kompostárny s vysokou kapacitou. Cílem je tedy vybudovat systém, který umožní soustředění BRO pro využití na tomto plánovaném zařízení. K naplnění cíle byla přijata některá z opatření, zejména je nutno využít možností sběrných středisek odpadů. Způsoby, jakými zmíněná opatření budou plnit tento cíl budou podrobně rozepsány v kapitolách k jednotlivým opatřením.


Strana 30


3.3 Opatření Opatření POH statutárního města Brna jsou stanovena tak, aby jejich realizací bylo dosaženo definovaných cílů ve stanovených termínech. Opatření POH statutárního města Brna jsou dále stanovena s ohledem na opatření Směrné části POH Jihomoravského kraje, místní podmínky a jsou plánována s výhledem do roku 2014. Jednotlivá opatření jsou rozepsána v následujících podkapitolách, které jsou členěny na dvě části. První část obsahuje v přehledových tabulkách jednotlivá opatření k dosažení cílů a druhá část stručný vysvětlující popis k navrhovaným opatřením. Struktura tabulek opatření POH je následující: 

Identifikátor opatření



Název opatření



Cíle, které jsou opatřením plněny



Harmonogram plnění



Zodpovědnost za plnění opatření



Finanční náročnost opatření



Způsob financování


Strana 31


3.3.1 Úprava obecně závazné vyhlášky Identifikátor opatření O1 Název opatření

Úprava obecně závazné vyhlášky

Plnění cíle

C1, C2, C3, C4, C5

Harmonogram

Do konce roku 2006, dále dle potřeby

Zodpovědnost

OŽP MMB

Financování

není nutné (naopak finanční přínos pro město)

Náklady [Kč]

Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna č. 6/2005, popisuje systém nakládání s odpadem ve městě Brně. Při zpracování analytické části POH byly identifikovány následující problematické okruhy, které ve vyhlášce řešeny nejsou a v rámci tohoto opatření budou vyřešeny. 1) Výkupny druhotných surovin (především železných a neželezných kovů). U výkupen druhotných surovin se jedná o to, že odpady, které jsou zde odebírány od občanů města Brna nejsou podchyceny v evidenci města. Účelem opatření O1 je zajistit změnu vyhlášky tak, aby došlo k zapojení všech výkupen do systému města. Pro město to bude mít především 2 efekty: zvýší se % materiálově využitých komunálních odpadů, protože téměř 100% těchto odpadů – druhotných surovin je dále předáváno na recyklaci. Nezanedbatelný je i finanční efekt, protože město přichází o příspěvky z EKO-KOMu za takto odevzdané odpady. V této souvislosti je nutné zajistit, aby odpady odebrané od občanů byly v evidenci vykazovány jako odpady komunální, tedy ze skupiny 20 (dle Katalogu odpadů). 2) Dále je potřebné ve vyhlášce doplnit způsob nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, tj. umožnění odkládání těchto odpadů ve sběrných střediscích odpadů tak, jak je popsáno v kapitole 3.3.8 (opatření O8). 3) Další, ve vyhlášce neřešenou problematikou, jsou opatření vztahující se ke zpětnému odběru. Z těchto důvodů je potřebné ve vyhlášce doplnit způsob nakládání s výrobky podléhajícími zpětnému odběru, tj. umožnění odkládání těchto odpadů ve sběrných střediscích odpadů tak, jak je uvedeno v kapitole 3.3.6 (opatření O6). 4) Dále je potřebné ve vyhlášce doplnit možnost zapojení podnikatelů do systému nakládání s komunálními odpady. Město v současné době neumožňuje zapojení fyzických a právnických osob oprávněných k podnikání (dále jen podnikatelů) do svého systému svozu a nakládání s komunálními odpady. Podnikatelé mají možnost uzavřít smlouvu přímo s některou ze svozových společností, což vzhledem k povinnosti podnikatelů třídit svůj odpad přináší určité logistické obtíže (zvýšené zatížení dopravou) nebo naopak neoprávněné využívání městského systému separovaného sběru. Nabízí se zde tedy optimalizace svozu nádob na SKO od občanů i podnikatelů a tím snížení dopravního zatížení. Základem bude umožnění uzavření smlouvy města s podnikateli. Předpokladem úspěšného fungování tohoto systému je kvalitní smluvní zabezpečení, smlouvy je potřebné Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 32


upravit tak, aby bylo omezeno riziko neplacení za tyto služby ze strany podnikatelů (na základě poučení z nepříznivých zkušeností při fungování systému v letech 1999 – 2001). Podnikatel zapojený do systému města bude platit cenu za svoz SKO, dále bude mít možnost využívat systém separovaného sběru města (sběrná místa na papír, sklo a PET). Systém SSO mohou podnikatelé využívat již v současné době.


Strana 33


3.3.2 Rozšíření a optimalizace separovaného sběru Identifikátor opatření O2 Název opatření

Rozšíření a optimalizace separovaného sběru

Plnění cíle

C1

Harmonogram

do konce roku 2009

Zodpovědnost

statutární město Brno (OŽP MMB), SAKO

Financování

rozpočet města, příspěvky od EKO-KOMu, rozpočet SAKO, fondy EU

Náklady [Kč]

10,5 mil. (investiční náklady na sběrné nádoby)

V souladu s cílem materiálově využívat v roce 2010 o 50% více vznikajících odděleně sebraných komunálních odpadů oproti roku 2003, bude nutné rozšířit a optimalizovat stávající síť sběrných míst v Brně. V Brně je zaveden donáškový sběr využitelných odpadů, v současné době na sklo, papír a PET. Město Brno si nechalo v roce 2004 zpracovat „Generel odpadového hospodářství – studii systému sběru a svozu využitelných složek odpadů“ (dále jen generel). Generel řešil optimalizaci SSO a sběrných míst na separované složky komunálních odpadů. Sběrná místa nejsou v současné době jednotná, většina je tvořena pouze sběrnými nádobami na sklo a minimum sběrných míst je tvořeno komplexním vybavením nádobami. Cílem optimalizace je proto zahuštění sítě komplexních sběrných stanovišť a snížení donáškové vzdálenosti jako rozhodujícího parametru pro účinnost separace prostřednictvím donáškového systému. Tím by měl být zajištěn větší komfort služeb pro občany a tedy i zvýšení motivace ke třídění. Toto opatření bude dále podpořeno masivní osvětovou kampaní (viz kapitola 3.3.4). Optimalizace sběrných míst, navržená v generelu, spočívá v maximalizaci počtu sběrných stanovišť, které budou obsahovat sběrné nádoby na všechny v současné době tříděné využitelné složky komunálního odpadu, tzn. papír – sklo – PET v počtu 474 (91% ze všech sběrných míst). Realizací generelu tak dojde ke zvýšení počtu sběrných míst na PET na 483 (oproti 94 místům v roce 2004) a papír na 475 (oproti 292 v roce 2004) a omezení počtu sběrných míst na sklo. Celkový počet sběrných míst je navržen v počtu 523. Na sběrných místech je uvažováno s kontejnery o větším objemu, z důvodu snížení nákladů na svoz těchto odpadů. V tabulce č. 8 je uvedena struktura a počty sběrných míst po jednotlivých městských částech tak, jak jsou navrženy v generelu.


Strana 34


Papír - PET

Sklo - PET

Pouze sklo

Pouze PET

Sběrných míst celkem

Bohunice Bosonohy Brno - jih Brno - sever Brno - střed Bystrc Černovice Chrlice Ivanovice Jehnice Jundrov Kníničky Kohoutovice Komín Královo Pole Líšeň Maloměřice, Obřany Medlánky

17 4 11 53 76 29 11 5 2 3 7 4 24 11 30 28 6 4

0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 4 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 1 0

1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0

18 4 17 62 76 29 11 5 3 3 8 4 24 11 30 39 7 4

Nový Lískovec

15

0

0

1

0

16

Ořešín Řečkovice Mokrá Hora Slatina Starý Lískovec

1 23 11 23

0 0 0 0

0 0 0 0

1 0 7 8

0 0 0 1

2 23 18 32

Tuřany 5 0 0 Útěchov 1 0 0 Vinohrady 15 0 0 Žabovřesky 25 0 0 Žebětín 6 0 0 Židenice 24 0 0 Celkem 474 1 1 Zdroj: Generel odpadového hospodářství, Brno 2004

0 0 0 0 0 0 40

0 0 1 0 0 0 7

5 1 16 25 6 24 523

Městská část

Komplexní sběrné místo (sklo, papír, PET)

Tab. č. 8 - Struktura a počty sběrných stanovišť v jednotlivých městských částech po optimalizaci.

Účelem opatření O2 je tedy zajistit realizaci opatření navržených v „Generelu odpadového hospodářství“. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 35


Dalším způsobem jak motivovat občany ke třídění, je motivace finanční. Zde se nabízí možnost změny systému poplatku za odpady. Zákon o odpadech nabízí i jiné varianty poplatků. Se změnou systému poplatku je ale nutno postupovat uvážlivě a tento nástroj využít v případě, že ani po optimalizaci sběrných stanovišť nebude reálné dosažení vytyčeného cíle materiálového využití odpadů. Rozšíření odděleně sbíraných odpadů o další využitelné složky (například zlomový a foliový hliník, laminované obaly od tekutin, ostatní plasty) bude provedeno s ohledem na možnosti využití a případnou realizaci projektu „Odpadové hospodářství Brno“ - dotřiďovací linka ve spalovně. Jiné způsoby zvýšení separace využitelných složek komunálních odpadů, např. rozšířením zálohového systému na jiné obalové materiály než jenom na některé skleněné láhve, je z pozice města Brna neovlivnitelný, proto s ním POH neuvažuje. Pokud by však došlo ke změně zákona a takový systém by byl v ČR zaveden, došlo by i ke změně POH statutárního města Brna. Realizace výše uvedených opatření k rozšíření a optimalizaci separovaného sběru bude nemalým příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji města Brna. Nelze však opomenout i ekonomické přínosy pro celou ČR. Ekonomický přínos pro město Brno spočívá v nárůstu tržeb za prodej suroviny, v nárůstu odměn za vytříděné obalové odpady od EKO-KOMu, ve snížení nákladů na svoz SKO a v případě skla i snížení provozních nákladů ve spalovně při energetickém využívání SKO.


Strana 36


3.3.3 Zavedení separovaného sběru v institucích města Identifikátor opatření O3 Název opatření

Zavedení separovaného sběru v institucích města

Plnění cíle

C1

Harmonogram

do konce roku 2008

Zodpovědnost

OŽP MMB

Financování

rozpočet města, rozpočty organizací, příspěvky od EKO-KOMu

Náklady [Kč]

V souladu s cílem materiálově využívat v roce 2010 o 50% více vznikajících odděleně sebraných komunálních odpadů oproti roku 2003, chce jít statutární město Brno příkladem a do konce roku 2008 zavést separovaný sběr využitelných složek komunálních odpadů (papír, sklo, PET) ve svých institucích. Bude se jednat především o: 

Magistrát města Brna



úřady městských částí



školy, kde zřizovatelem je město Brno



příspěvkové organizace města Brna



obchodní společnosti s majoritním majetkovým podílem města Brna

Snahou města Brna je tuto aktivitu koordinovat, posoudit vhodnost separovaného sběru na jednotlivých institucích a dávat jim doporučující stanoviska. V další fázi by bylo možné zapojit do tohoto projektu i ostatní instituce státní správy a samosprávy, vysoké školy, nevládní organizace apod.


Strana 37


Tab. č. 9 – Seznam příspěvkových organizací města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru. Brněnské kulturní centrum, p. o. Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, p. o. Centrum experimentálního divadla v Brně, p. o. Centrum sociálních služeb, p. o. Domov důchodců Kociánka, p. o. Domov důchodců Kosmonautů, p. o. Domov důchodců Mikuláškovo nám., p. o. Domov důchodců Nopova, p. o. Domov důchodců Věstonická , p. o. Domov penzion pro důchodce Foltýnova,p. o. Domov penzion pro důchodce Koniklecova, p. o. Domov penzion pro důchodce Okružní, p. o. Domov penzion pro důchodce Podpěrova, p. o. Domov penzion pro důchodce Vychodilova, p. o. Domov mládeže JUVENTUS, p. o. Dům umění města Brna, p. o. Evropská základní škola Brno, Čejkovická 10, p. o. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka, p. o. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, p. o. Kojenecký ústav a dětský domov, p. o. Lázně města Brna, p. o. Loutkové divadlo Radost, p. o. Mateřská škola internátní Brno, Štolcova 51, p. o. Mateřská škola internátní Brno, Veslařská 256, p. o. Městské divadlo Brno, p. o. Muzeum města Brna, p. o. Nemocnice Milosrdných bratří, p. o. Národní divadlo v Brně, p. o. Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, p. o. Správa hřbitovů města Brna, p. o. Státní filharmonie Brno, p. o. Turistické informační centrum, p. o., Veřejná zeleň města Brna, p. o. Zoologická zahrada města Brna, p. o. Zdroj: www stránky statutárního města Brna


Strana 38


Tab. č. 10 – Seznam obchodních společností s majetkovou účastí města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru. Brněnské komunikace, a. s. Dopravní podnik města Brna, a. s. JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a. s. Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost (zkratka SAKO Brno, a. s.) STAREZ-SPORT, a. s. Technické sítě Brno, akciová společnost. Tepelné zásobování Brno, a. s. Lesy města Brna, spol. s r.o. Pohřební a hřbitovní služby města Brna, spol. s r.o. Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Technologický Park Brno, a. s. Zdroj: www stránky statutárního města Brna


Strana 39


3.3.4 Osvětová činnost Identifikátor opatření O4 Název opatření

Osvětová činnost

Plnění cíle

C1, C2, C3, C4, C5

Harmonogram

průběžně

Zodpovědnost

OŽP MMB

Financování

příspěvky od EKO-KOMu, rozpočet města, SAKO, dotační tituly

Náklady [Kč]

0,5 mil./rok

Pro splnění všech cílů POH, je nutné navržená opatření podpořit cílenou a dlouhodobou osvětovou kampaní zaměřenou na občany města Brna. Náplní osvětové kampaně bude zvýšení informovanosti o sběrných střediscích odpadů a propagace třídění odpadů. Výstupem budou informační tiskové materiály a internetové stránky. Průběžně bude po obsahové a grafické stránce připravována informační brožura v nákladu cca 150 000 ks. Ta pak bude plošně distribuovaná do všech domácností ve městě Brně. V dalších letech bude dotisk, aktualizace a distribuce tiskovin probíhat diferencovaně podle potřeby a účinnosti separace v jednotlivých městských částech. Další aktivitou v rámci osvětové činnosti bude vytvoření internetových stránek k problematice odpadů (jako součást portálu města Brna). Informační brožura i internetové stránky budou obsahově zaměřeny na informace o: 

prevenci vzniku odpadů



systému třídění využitelných složek komunálních odpadů, jaké odpady patří a nepatří do jednotlivých nádob na separovaný sběr



možnosti odevzdání odpadů ve sběrném středisku odpadů (seznam, otevírací doba, podmínky, jaké odpady lze odevzdat apod.)



systému třídění neb. odpadů a možnosti jejich odevzdání (SSO, mobilní sběr)



možnosti odevzdání některých výrobků podléhajících zpětnému odběru



možnosti odevzdání léčiv v lékárnách



možnosti a propagaci domácího kompostování (tam kde je to možné)

Město Brno v rámci svých možností podpoří aktivity ostatních subjektů, škol všech stupňů, školských a mimoškolských ekopedagogických zařízení (Lipka, centra volného času, Zelný telefon a ekologická poradna) a jiných nevládních organizací zaměřených na ekologickou osvětu, výchovu a zdělávání. Kromě toho bude osvěta probíhat přímo ve sběrných střediscích a na kontejnerech. Ve sběrných střediscích by měly být umístěny informační panely, které by srozumitelnou formou informovaly občany o separovaném ukládání opadu. Kontejnery by měly být vybaveny stručnými srozumitelnými návody k separaci odpadů. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 40


3.3.5 Optimalizace systému provozování sběrných středisek odpadů Identifikátor opatření O5 Název opatření

Optimalizace systému provozování SSO

Plnění cíle

C1, C2, C3, C5

Harmonogram

do konce roku 2006

Zodpovědnost

OŽP MMB, SAKO

Financování

rozpočet MMB, rozpočet SAKO

Náklady [Kč]

V návaznosti na úpravy, provedené v obecně závazné vyhlášce (opatření O1) a úkoly, stanovené cíli C3 a C5 (využití stavebních a biodegradabilních odpadů) budou provedeny určité úpravy ve způsobu fungování sběrných středisek odpadů. Základním problémem je zde nestejnoměrná kvalita obsluhy, projevující se nesprávným nebo nedostatečným roztřiďováním vybraných odpadů. Problém bude řešen tak, aby bylo dosaženo určitého minimálního standardu kvality obsluhy, na kterém bude možno stavět při případném rozšiřování aktivit nebo testování nových možností (v jednom sběrném dvoře může být zkušebně umístěn kontejner na určitý dosud netříděný typ odpadu a testována výtěžnost apod). Obsluha bude dále muset být schopna zodpovědět základní dotazy občanů ohledně třídění odpadů. K tomu bude využito několik nástrojů – úprava smluv o provozování SSO tak, aby smluvním partnerem bylo statutární město, dále kontrolní, kdy budou prováděny namátkové kontroly a při nedodržování předpisů budou obsluze ukládány pokuty a také informační, kdy obsluhy budou pravidelně procházet školením a případně i skládat určité testy. Důležitým úkolem bude plánovaná optimalizace svozu odpadů ze sběrných dvorů. Snahou je zde odlehčit dopravní zatížení zejména ve vstupu na spalovnu komunálních odpadů. Některé ze sběrných dvorů budou vyhrazeny jako spádové a bude do nich svážen odpad z okolních sběrných dvorů. Ze spádových sběrných dvorů pak bude odpad navážen na koncová zařízení pro nakládání s odpady. Tento úkol je natolik komplexní, že bude nutno k jeho naplánování zpracovat samostatnou studii. Další problém bude souviset se změnou obecně závazné vyhlášky, kdy na sběrných střediscích odpadů vznikne povinnost třídit další typy odpadů. Budou pořízeny nové kontejnery, případně provedeny menší stavební úpravy. Jedná se zejména o sběr BRO a diferencovanější sběr stavebních odpadů. Dále bude nutno realizovat maximální odklon odpadů do systémů zpětného odběru nebo sběr dalších obalových materiálů, např. kombinované obaly (v návaznosti na výstavbu dotřiďovaní linky v rámci projektu „Odpadové hospodářství města Brna“).


Strana 41


3.3.6 Zapojení SSO do systémů zpětného odběru Identifikátor opatření O6 Název opatření

Zapojení SSO do systémů zpětného odběru

Plnění cíle

C1, C2

Harmonogram

Průběžně

Zodpovědnost

OŽP MMB

Financování

není nutné

Náklady [Kč]

Úspora

Účelem tohoto opatření je, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, konkrétně s § 38 tohoto zákona, zapojení sběrných středisek odpadů do systémů zpětného odběru povinných osob (tj. výrobců a dovozců těchto výrobků). V současné době podléhají zpětnému odběru následující skupiny výrobků: 

oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,



elektrické akumulátory,



galvanické články a baterie,



výbojky a zářivky,



pneumatiky,



elektrozařízení pocházející z domácností (dle § 37g písm. f zákona).

Toto opatření přinese městu dva efekty. Jednak tyto zpětně odebrané výrobky odkloní z režimu zákona o odpadech a z ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady města Brna vykazovaného dle tohoto zákona (zpětně odebrané výrobky mají být vykazovány jako produkce povinných osob.). Tím bude snížena produkce nebezpečných odpadů i celková produkce odpadů města Brna. Další efekt pro město Brno bude finanční úspora za zneškodnění těchto odpadů, kdy je tato odpovědnost přenesena na povinnou osobu. Město tedy poskytne svoje SSO jako místa zpětného odběru, ale náklady za odstranění nebo využití těchto výrobků ponese povinná osoba. Základem tohoto opatření je aktivní zapojení OŽP MMB do jednání se zástupci povinných osob. Některé povinné osoby – výrobci a dovozci výrobků podléhajících zpětnému odběru se rozhodli pro tzv. sdružené (kolektivní) plnění. Založili si k tomuto účelu subjekt, na který přenesli zodpovědnost za zpětný odběr. Pro město Brno se zde nabízí možnost jednat s jedním partnerem, který zastupuje skupinu výrobců těchto výrobků. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 42


Tab. č. 11 - Seznam sdružení výrobců, dovozců a subjektů zajišťujících zpětný odběr (stav k 05.2005) Skupina výrobků podléhající zpětnému odběru

Sdružení výrobců a dovozců

Subjekt zajišťující sdružené plnění

galvanické články a baterie

České sdružení dovozců a výrobců přenosných baterií

ECOBAT s.r.o.

zářivky a výbojky

Asociace českých výrobců a dovozců světelné techniky

RECYKLACE EKOVUK, a.s. (nezastupuje všechny výrobce) APUSO plus a.s. (nezastupuje všechny výrobce)

elektrozařízení z domácností

oleje

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

nemá (povinnost zpětného odběru zajišťují výrobci a dovozci samostatně)

Zdroj: ECO – Management, s.r.o. Cílem tohoto opatření je tedy smluvní ošetření vztahu s těmito subjekty, poskytnutí sběrných středisek odpadů jako míst zpětného odběru a přenesení nákladů za nakládání s těmito výrobky na tyto subjekty. Současně bude nutno ve vyšší míře provádět kontrolní činnost (na plnění povinností u výrobců a dovozců).


Strana 43


3.3.7 Zadávací podmínky pro výběrová řízení zohlední cíle POH Identifikátor opatření O7 Název opatření

Zadávací podmínky pro výběrová řízení

Plnění cíle

C1, C3, C4

Harmonogram

do konce roku 2006

Zodpovědnost

statutární město Brno, dotčené odbory MMB

Financování

není nutné

Náklady [Kč]

Účelem tohoto opatření je podpořit využívání odpadů před jejich odstraněním, dále podpořit používání výrobků a materiálů, kde vstupní surovinou byly odpady. Do konce roku 2006 odpovědné odbory Magistrátu města Brna a městských částí, příspěvkové organizace města Brna (viz tab. č. 10) a obchodní společnosti s majoritní majetkovou účastí města (viz tab. č. 11) přijmou taková opatření, aby při veřejných zakázkách zadávaných městem a jeho organizacemi bylo zohledněno nakládání s odpady a vždy kdy je to podle charakteru veřejné zakázky možné, podpořit využívání výrobků a materiálů vyrobených z odpadů. V případě, že výběrová řízení připravují zaměstnanci výše uvedených úřadů, institucí a společností, bude povinností odpovědných osob zapracovat tyto principy do zadávacích dokumentací. Pokud výběrové řízení připravují externí organizace je nutné tyto záležitosti s nimi ošetřit smluvně. Z hlediska charakteru veřejných zakázek se bude jednat především o stavební práce, dodávky služeb i dodávky zboží. U stavebních prací se bude jednat především o tyto principy: 

prevence vzniku odpadů



předávání stavebních odpadů na recyklaci



využívání recyklátu ze stavebních odpadů

U dodávek služeb se bude jednat především o tyto principy: 

prevence vzniku odpadů



předávání BRO na využití (s vazbou na připravovanou výstavbu městské kompostárny)



využívání kompostu vyrobeného z biologicky rozložitelných odpadů


Strana 44


3.3.8 Zavedení separovaného sběru BRO ve sběrném dvoře Identifikátor opatření O8 Název opatření

Zavedení separovaného sběru BRO ve sběrných dvorech

Plnění cíle

C1, C4, C5

Harmonogram

v návaznosti na uvedení kompostárny do provozu

Zodpovědnost

OŽP MMB, SAKO, jiní provozovatelé SSO

Financování

Rozpočet města, rozpočet SAKO, rozpočet provozovatelů SSO

Náklady [Kč]

2,3 mil.(roční pronájem velkoobjemových kontejnerů)

Účelem tohoto opatření je v návaznosti na výstavbu městské kompostárny, umožnit občanům a za úplatu i fyzickým a právnickým osobám oprávněným k podnikání využít síť sběrných středisek odpadů jako místa k odkládání biologicky rozložitelných odpadů. Z hlediska optimalizace svozu těchto odpadů by bylo vhodné umožnit předávání těchto odpadů i přímo v areálu kompostárny (kompostárna by byla SSO pro biologicky rozložitelné odpady). Realizace tohoto opatření obnáší pořízení velkoobjemových kontejnerů na tyto odpady do SSO, zajištění svozu těchto kontejnerů na koncové zařízení a propagaci možnosti odevzdání těchto odpadů (řešeno v rámci kapitoly 3.3.4). Z hlediska dalšího zpracování je nutné třídit tyto odpady na dvě skupiny. Jeden kontejner by měl být určen pro ukládání BRO, které je nutné před využitím na kompostárně objemově upravit (štěpkování), jedná se tedy o dřevní hmotu do určitého průměru (dle použité technologie). Druhý kontejner by byl určen pro ukládání BRO, kde není nutná objemová úprava, především se jedná o trávu, listí a další odpady podobného charakteru. Pokud by byly velkoobjemovými kontejnery vybaveny všechny SSO (cca 47), znamenalo by to pořízení 94 ks těchto kontejnerů. Náklady na svoz zatím není možno odhadnout (bude předmětem studie optimalizace svozu ze sběrných dvorů).


Strana 45


3.4 Řízení změn Tato kapitola obsahuje všechny informace související s informačním a organizačním zabezpečením OH původce.

3.4.1 Stav a vedení evidence odpadů Evidence odpadů je vedena kombinovaným způsobem. Centrální evidence produkce odpadů statutárního města Brna je vedena v klasické písemné podobě, její dílčí části pak v elektronické. Základem evidence je elektronická evidence SAKO Brno, kdy tato firma vede městu evidenci všech odpadů, které od něj přebírá nebo pro něj sváží. Menší část odpadů (odpady mimo rámec SAKO) je vedena v jiných evidencích, zejména se jedná o firmu svážející nebezpečný odpad a některé další menší partnery města.

3.4.2 Zařazení OH v organizačním schématu původce Řízení odpadového hospodářství ve struktuře statutárního města Brna je svěřeno Odboru životního prostředí, který spadá do Úseku technického. Jim nadřazen je tajemník Magistrátu města Brna, který v hierarchii řízení spadá pod Primátora města Brna. Za Úsek technický navíc zodpovídá náměstek primátora. Na Odboru životního prostředí se odpady zabývá Oddělení odpadového hospodářství a hydrogeologie a Referát metodiky a kontroly systému sběru a svozu. Dále se odpady nepřímo zabývají dva Referáty správy poplatků, které mají kromě vedoucích dalších 14 zaměstnanců, pověřených správou vybraných poplatků od občanů za odpady a Oddělení správy poplatku za komunální odpad. Celkové organizační schéma původce je uvedeno na následujícím schématu.


Strana 46


3.4.3 Odbornost, způsobilost a kvalifikace pracovníků OH Následující tabulka uvádí přehled všech pracovníků, přímo zodpovědných za odpadové hospodářství, spolu s uvedením jejich funkce a kontaktních údajů. Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 47


Tab. č. 12 - Seznam pracovníků MMB zodpovědných za OH (stav k 05.2005) Jméno Ing. Martin Vaněček Ing. Miroslav Hudec Ing. Josef Černý Ing. Ivan Jabůrek RNDr. Helena Řezníčková

Název funkce vedoucí odboru ref. odpad.hospodář. vedoucí oddělení hlavní referent odpadů referent odpadů

Klapka 4500 4573 4552 4574 4534

Em@il [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

3.4.4 Popis postupů pro průběžnou kontrolu a změny POH Veškeré změny POH, vyhodnocení souladu a sledování podmínek, na základě kterých by mohly vzniknout změny v POH, budou prováděny na OŽP MMB. Sledování se bude provádět tím způsobem, že na konci každého roku doby platnosti POH se vyhodnotí plnění opatření. Pokud dojde k nesouladu zjištěného stavu s POH, do 3 měsíců budou přijata příslušná nápravná opatření, která budou k POH připojena jako doplňující opatření. V letech, pro která jsou stanoveny cílové hodnoty, bude provedeno vyhodnocení indikátorů k cílovým hodnotám. V případě zjištění nesouladu budou do 3 měsíců vypracovány nové cílové hodnoty, popřípadě nové cíle a k nim příslušná opatření. V případě zásadních změn, způsobených změnami legislativy, změnou technologií v odpadovém hospodářství, atd., bude nutno operativně přistoupit ke změně cílů i opatření i mimo zmíněná období, v návaznosti na změny POH ČR a kraje.

3.4.5 Spolupracující oprávněné osoby Spolupracující oprávněné osoby jsou vybírány na základě výběrových řízení. Aktuální stav je popsán v Analytické části.

3.4.6 Přehled platných rozhodnutí oprávněných osob Zde je uveden přehled platných rozhodnutí příslušných správních orgánů týkající se OH a termíny jejich platnosti. Tab. č. 13 - Seznam souhlasů vydaných partnerům statutárního města Brna Č.j. JMK 35930/2004 OŽPZ/Jr JMK 7626/2004 OŽPZ/Jr JMK 25075/2004 OŽPZ/Jr JMK 10814/2003 OŽPZ/Vr/12 JMK 4878/2002 OŽPZ/Ra JMK 9811/2004 OŽPZ/Et JMK 38331/2004 OŽPZ/Nv JMK 26027/2004 OŽPZ/Jr JMK 9739/2003 OŽPZ/Nv OŽPZ/2578/02/Mk OŽPZ/2580/02/Mk

IČ 25511891 25511891 25511891 25570820 47901284 00207675 46903534 60697318 00210159 25503430 25503430

Název Sita Moravia a.s. Sita Moravia a.s. Sita Moravia a.s. EKO-HUKR a.s. SD Kovošrot s.r.o. REMET, spol. s r.o. Brnometal s.r.o. Pískovna Černovice, spol. s r.o. SETRA, spol. s r.o. STAPO MORAVA, a.s. STAPO MORAVA, a.s.


Strana 48


OŽPZ/2579/02/Mk JMK 12797/2003 OŽPZ/Ve JMK 17038/2003 OŽPZ/Ve JMK 2658/2001, 39235/2004 OŽPZ JMK 35181/2003 OŽPZ JMK 5141/2003, 5142/2003, 5143/2003 OŽPZ JMK 3554/2002 OŽPZ JMK 20607/2003 OŽPZ JMK 36453/2004 OŽPZ Kulk/7885R/2004/OOŽP KUZL 3072/2003 ŽPZE Sm KUZL 16383/2004 ŽPZE-Kl JMK 1585/2002 OŽPZ 3322/02/Ve JMK 21679/2003 OŽPZ/Šu

25503430 STAPO MORAVA, a.s. 25503430 STAPO MORAVA, a.s. 25503430 STAPO MORAVA, a.s.

JMK 22889/2003 OŽPZ/Šu

60713470 SAKO, a.s.

JMK 22890/2003 OŽPZ/Šu JMK 16020/2003 OŽPZ/Šu JMK 20855/2005 OŽP/Ve JMK 14440/2005 OŽPZ/Bo/2

25538748 Dufonev 48910201 .A.S.A. Žabčice 47901284 63488809 65279212 15530795 61535389 62832913 495328 60487909 60487909

SD Kovošrot Remat R a V spol. s r.o. Remat Glass Praktik Liberec Sdružení UH-EKO Sepas ECOTECHNIEK CZ, spol. s r.o. ECOTECHNIEK CZ, spol. s r.o.

60713470 SAKO, a.s.

60713470 SAKO, a.s. 60713470 SAKO, a.s. 60713470 SAKO, a.s. 60713470 SAKO, a.s.

3.4.7 Zpětný odběr výrobků a zákon o obalech Z hlediska požadavků zákona o zpětném odběru výrobků a zákona o obalech původce není povinnou osobou. Povinné osoby však mohou původce využít k zapojení do svých systémů plnění požadavků výše zmíněných zákonů. Z hlediska požadavků zákona o zpětném odběru výrobků je původce zatím v kontaktu pouze s minimem povinných osob, kdy tyto povinné osoby přebírají na vyhrazených místech odpady od občanů a vykazují je jako svoje vlastní. Opatření návrhové části směřují k maximálnímu možnému předávání zodpovědnosti za tyto odpady povinným osobám. Z hlediska požadavků zákona o obalech je původce účastníkem systému EKO-KOM – provádí se separovaný sběr obalových odpadů, ty se předávají k recyklaci a vykazují se v čtvrtletních hlášeních pro společnost EKO-KOM.


Strana 49


4 Přílohy 4.1 Seznam cílů Identifikátor cíle

Název cíle

C1

Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů

C2

Minimalizace podílu NO v SKO

C3

Recyklace stavebních odpadů

C4

Omezení skládkování a podpora energetického využití

C5

Zavedení separace BRO v případě možností odbytu

4.2 Seznam opatření Identifikátor opatření

Název opatření

O1

Úprava obecně závazné vyhlášky

O2

Rozšíření a optimalizace separovaného sběru

O3

Zavedení separovaného sběru v institucích města

O4

Osvětová činnost

O5

Optimalizace systému provozování SSO

O6

Zapojení SSO do systémů zpětného odběru

O7

Zadávací podmínky pro výběrová řízení

O8

Zavedení separovaného sběru BRO na SSO


Strana 50


4.3 Seznam zkratek BRKO

Biologicky rozložitelné komunální odpady

BRO

Biologicky rozložitelné odpady

ČSÚ

Český statistický úřad

KO

Komunální odpady

KÚ

Krajský úřad

MČ

Městská část

MMB

Magistrát města Brna

MŠ

Mateřská škola

MŽP

Ministerstvo životního prostředí ČR

NO

Nebezpečné odpady

OH

Odpadové hospodářství

OZV

Obecně závazná vyhláška

OŽP

Odbor životního prostředí

PCB

Polychlorované bifenyly

PET

Polyethylentereftalát

POH

Plán odpadového hospodářství původce

POH ČR

Plán odpadového hospodářství České republiky

POH JmK

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

SFŽP

Státní fond životního prostředí ČR

SKO

Směsný komunální odpad

SSO

Sběrné středisko odpadů

ÚMČ

Úřad městské části

ÚpmB

Územní plán města Brna

VOO

Velkoobjemové odpady

ZKO

Zbytkový komunální odpad

ZMB

Zastupitelstvo města Brna

ZŠ

Základní škola


Strana 51


4.4 Seznam tabulek Číslo Název tabulky 1

Celková rozloha a skladba městské zeleně v roce 1998

2

Celková produkce odpadů v letech 2003 a 2004

3

Produkce SKO při svozu zbytkového odpadu

4

Separovaný sběr na sběrných místech

5

Separovaný sběr využitelných složek KO podle kontejnerů a městských části (červen až září 2004)

6

Nejvýznamnější odpady odevzdané v SSO nebo při mobilním sběru

7

Sběr využitelných odpadů realizovaný oprávněnými osobami zapojenými do systému města

8

Struktura a počty sběrných stanovišť v jednotlivých městských částech po optimalizaci.

9

Seznam příspěvkových organizací města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru.

10

Seznam obchodních společností s majetkovou účastí města Brna, kde je navrženo zavedení separovaného sběru.

11

Seznam sdružení výrobců, dovozců a subjektů zajišťujících zpětný odběr

12

Seznam pracovníků MMB zodpovědných za OH (stav k 05.2005)


Strana 52


4.5 Tabulkový přehled analytické části


Strana 53


4.6 Kopie hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 a 2004 rok 2003


Strana 54



Strana 55


rok 2004


Strana 56



Strana 57


4.7 Kopie obecně závazné vyhlášky o nakládání s komunálním odpadem Statutární město Brno

Obecně závazná v y h l á š k a č. 6/2005, o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém Z4/024 zasedání konaném dne 5. 4. 2005 v souladu s ustanovením § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen “vyhláška o odpadech“):

ODDÍL I Základní ustanovení 1. článek Předmět a působnost vyhlášky Vyhláška stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem (dále jen systém) vznikajícím na území statutárního města Brna (dále jen město). 2. článek Základní pojmy Pro potřeby vyhlášky jsou ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), stanoveny tyto základní pojmy: 2.1. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona. 1) 2.2. Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.2)

1)

§ 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2)

§ 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 58


2.3.

2.4.

2.5. 2.6.

2.7.

2.8. 2.9. 2.10.

2.11. 2.12. 2.13.

2.14. 2.15.

Stavební odpad jsou všechny druhy odpadu vznikajícího při stavební činnosti, které jsou dle Katalogu odpadů takto označeny (např. beton, cihly, tašky, keramika, materiály na bázi sádry, dřevo, sklo, plasty, asfalt, dehet atd.). 3) Nebezpečné složky komunálního odpadu mají jednu nebo více nebezpečných vlastností (např. léky, použité injekční jehly a stříkačky z domácností, suché baterie, akumulátory, kyseliny, louhy, zbytky barev a ředidel včetně obalů, zářivky, látky neznámého složení a další). Zbytkový odpad je složka komunálního odpadu, která zbývá po vytřídění využitelných složek, nebezpečných složek a objemného odpadu. Objemný odpad je takový komunální odpad, který se svými rozměry nebo charakterem nedá zařadit mezi odpad zbytkový (např. sporáky, koberce, nábytek a jeho části, tabulové sklo, různé přístroje a zařízení a další). Použité výrobky podléhající povinnosti zpětného odběru jsou minerální oleje a oleje živičných nerostů jiné než surové nebo přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté dosahující nejméně 70 % hmotnosti těchto olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, dále elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky a chladničky používané v domácnosti, které nejsou ve smyslu zákona odpadem.4) Oprávněnou osobou je každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.5) Svozová společnost je oprávněná osoba, kterou město pověřilo svozem komunálního odpadu na vymezeném území města. Sběrná nádoba je typizovaná nádoba určená k odkládání složek odpadu, kde jsou složky přechodně uloženy do doby svozu. Sběrnou nádobou je rovněž typizovaný sběrný pytel nebo velkoobjemový kontejner. Okolí sběrných nádob je plocha vymezená vzdáleností 2 metry všemi směry od vnějšího obvodu sběrné nádoby nebo vnějšího obvodu kontejnerového stání. Stálé stanoviště je prostor pro trvalé umístění sběrných nádob na zbytkový odpad v rámci domovního vybavení v souladu se zvláštními předpisy.6) Svozové stanoviště je místo určené k dočasnému umístění sběrných nádob na zbytkový odpad v den svozu tak, aby sběrné nádoby byly volně a bezpečně přístupné pro svoz jejich obsahu.Vzdálenost svozového stanoviště od krajnice vozovky k místu přistavení nádob je max. 15 m. Svozovým stanovištěm může být i stálé stanoviště, a to při splnění výše uvedených podmínek. Sběrné místo je stanoviště sběrných nádob na veřejně přístupném místě, které slouží pro odkládání využitelných složek komunálního odpadu. Sběrné středisko odpadů je vyhrazený, stavebně a technicky vybavený prostor pro odkládání využitelných i nebezpečných složek komunálního odpadu a objemného a stavebního odpadu.

3)

vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu,dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 4)

§ 38 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5)

např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

6)

zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 59


2.16. Mobilní sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je sběr zajištěný v pravidelných intervalech na určených místech osádkou speciálního vozidla. 2.17. Odložením zbytkového odpadu se rozumí přistavení sběrné nádoby se shromážděným zbytkovým odpadem na svozové stanoviště v den svozu. 2.18. Dostatečný objem sběrné nádoby na zbytkový odpad je takový vnitřní objem sběrné nádoby nebo součet vnitřních objemů sběrných nádob, který při dané frekvenci svozu odpadu a při daném počtu osob užívajících objekt umožňuje uložit veškerý zbytkový odpad vznikající při provozu domácnosti v objektu do sběrné nádoby. Doporučený dostatečný objem sběrné nádoby na zbytkový odpad je 4 litry na osobu a den. 2.19. Objekt je bytový a rodinný dům, stavba, ve které je alespoň jeden byt nebo stavba pro individuální rekreaci. 2.20. Vlastník objektu je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní objekt, je jeho správcem nebo má k němu právo hospodaření. Vlastníkem objektu je pro účely této vyhlášky zástupce společenství vlastníků.

ODDÍL II 3. článek Komunální odpad Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. 7) 4. článek Třídění odpadu 4.1.

4.2.

Komunální odpad se třídí následovně: 4.1.1. využitelné složky (např. papír, sklo, plasty, PET lahve), 4.1.2. nebezpečné složky (např. léky, použité injekční stříkačky a jehly z domácností, suché baterie, akumulátory, kyseliny, louhy, zbytky barev a ředidel včetně obalů, zářivky, látky neznámého složení a další), 4.1.3. zbytkový odpad, 4.1.4. objemný odpad. Odpad z údržby zeleně se přednostně kompostuje, dále se postupuje dle odst. 1.

5. článek Povinnosti fyzických osob 5.1.

Fyzické osoby jsou povinny: 5.1.1. využitelné složky komunálního odpadu odděleně odkládat do sběrných nádob, které jsou k tomuto účelu určeny a označeny: 5.1.1.1. na sběrných místech umístěných na veřejných prostranstvích: - sklo

7)

§ 4 písm. p) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů


Strana 60


5.2.

- papír - PET lahve - textil 5.1.1.2. ve sběrných střediscích odpadů, kde je třídění zajištěno nejméně na tyto složky: - kovy, papír, plasty - PET lahve - odpad spalitelný a nespalitelný - nebezpečné složky 5.1.2. nebezpečné složky komunálního odpadu odkládat ve sběrných střediscích odpadů. Lze též využít pravidelný sběr mobilní sběrnou. 5.1.3. zbytkový odpad odkládat do určených sběrných nádob umístěných na stálých stanovištích, 5.1.4. objemný odpad odkládat do speciálních kontejnerů, které jsou umístěny ve sběrných střediscích odpadů, případně na stanovištích velkoobjemových kontejnerů určených městskou částí ve sběrových dnech. Není dovoleno: 5.2.1. odkládat odpady mimo sběrné nádoby, 5.2.2. odkládat do sběrných nádob pro zbytkový odpad žhavý popel, stavební odpad, kamení, vánoční stromky v celku a využitelné složky komunálního odpadu, 5.2.3. odkládat do sběrných nádob pro zbytkový odpad takový odpad, který má nebezpečné vlastnosti (např. baterie, akumulátory, zářivky, léky, biologický materiál, chemikálie, nádoby se zbytky motorových olejů aj.), 5.2.4. udupávat nebo jinak zhutňovat obsah sběrných nádob nebo jej zapalovat, 5.2.5. využívat sběrné nádoby k jinému účelu než k odkládání určených odpadů, 5.2.6. sběrné nádoby přeplňovat, 5.2.7. do nádob pro využitelné složky odpadů odkládat jiné druhy odpadů, než pro které jsou určeny, 5.2.8. na odpadové nádoby kreslit či vylepovat plakáty, 5.2.9. spalovat odpady v tepelných zdrojích, které nejsou přímo určené ke spalování odpadů, vylévat chemikálie, oleje a zbytky potravin do kanalizačního odpadového systému nebo zneškodňovat odpady jiným neschváleným způsobem.8) 5.2.10. spalovat odpad s výjimkou spalování dřeva a suchých rostlinných materiálů, přičemž uvedené materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. 9)

6. článek Místa pro odkládání nebo odevzdávání komunálního odpadu Místa pro odkládání nebo odevzdávání komunálního odpadu jsou: 6.1. sběrné nádoby pro využitelné složky komunálního odpadu, které jsou umístěny na sběrných místech a ve sběrných střediscích odpadů, 6.2. sběrné nádoby na zbytkový odpad, které jsou umístěny na stálých stanovištích, 6.3. sběrné nádoby pro nebezpečné složky komunálního odpadu, které jsou součástí speciálního sběrného vozidla a také jsou umístěny ve sběrných střediscích odpadů, 6.4. sběrné nádoby nebo kontejnery pro objemný odpad, které jsou umístěny ve sběrných střediscích odpadů a na stanovištích velkoobjemových kontejnerů, 8)

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

9)

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů


Strana 61


6.5. 6.6.

lékárny pro odložení nepoužitých léčiv, specializované obchody a veřejné budovy, pokud je v nich organizován sběr určených složek komunálního odpadu, sběrné nádoby a sběrny provozované oprávněnými osobami na základě písemné smlouvy s městem.

7. článek Povinnosti vlastníků objektu Fyzická nebo právnická osoba, která vlastní nemovitost, je jejím správcem nebo k ní má právo hospodaření: 7.1. zajistí prostřednictvím svozové společnosti dostatečný počet sběrných nádob na zbytkový odpad ( viz ODDÍL I, čl. 2, bod 2.18. – Dostatečný objem sběrné nádoby), 7.2. sběrné nádoby na zbytkový odpad umístí na stálé stanoviště v domovním vybavení v souladu se zvláštními předpisy,10) 7.3. zajistí fyzickým osobám užívajícím objekt nepřetržitý přístup ke sběrný nádobám, 7.4. určí po dohodě se svozovou společností svozové stanoviště sběrných nádob, 7.5. v den svozu přistaví sběrné nádoby na svozové stanoviště a zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců a byly volně a bezpečně přístupné pro provedení svozu. Toto platí i v případech, že svozové stanoviště je totožné se stálým stanovištěm, 7.6. v případě neprůjezdnosti komunikace k objektu po více než 3 dny dohodne vlastník objektu se svozovou společností náhradní svozové stanoviště a zabezpečí přistavení sběrných nádob na toto stanoviště, 7.7. udržuje čistotu na stálém stanovišti sběrných nádob včetně okolí kolem sběrných nádob.

ODDÍL III 8. článek Stavební odpad 8.1. Stavební odpad se třídí na složky: 8.1.1. využitelné (např. suť, beton, cihly, střešní tašky apod.) – nabídnout provozovateli zařízení na využití stavebního odpadu, 8.1.2. spalitelné – nabídnout k energetickému využití ve spalovně komunálního odpadu, 8.1.3. nespalitelné a nevyužitelné – odstranit v souladu se zákonem.

10)

zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 62


ODDÍL IV 9. článek Kontroly Kontroly a dohled nad nakládáním s komunálním a stavebním odpadem provádí: a) Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, b) územně příslušné úřady městských částí, c) městská policie (v souladu se zákonem č. 553/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů), d) další oprávněné kontrolní orgány.

ODDÍL V 10. článek Sankce 10.1. Porušení této vyhlášky lze postihnout jako přestupek, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů nebo trestný čin. 11)

ODDÍL VI Závěrečná a zrušovací ustanovení 11. článek 11.1. Dnem účinnosti této vyhlášky se zrušuje vyhláška statutárního města Brna č. 23/2001, o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna, a vyhláška č.12/2002, kterou se mění a doplňuje vyhláška statutárního města Brna č. 23/2001, o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna. 11.2. Tato vyhláška byla vyvěšena na úřední desce dne ………. 11.3. Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení, tj. ……….

......................................... Richard Svoboda primátor města Brna

………………………… Jan Holík 1. náměstek primátora

11)

zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon , ve znění pozdějších předpisů Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 63


4.8 Kopie obecně závazné vyhlášky o místním poplatku

Statutární město Brno Obecně závazná v y h l á š k a č. 17/2004, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém Z4/020 zasedání konaném dne 9. 11. 2004 v souladu s ustanovením § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen "vyhláška"):

ODDÍL I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1. článek 1.1 Vyhláška zavádí místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen "poplatek") na území statutárního města Brna (dále jen "města"). 1.2 Výkon správy poplatku provádí Magistrát města Brna, Odbor životního prostředí, Oddělení správy poplatku za komunální odpad (dále jen "správce poplatku"). 1.3 Na řízení o poplatcích se vztahuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, není-li zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno jinak. ODDÍL II POPLATEK 2. článek 2.1. Poplatek platí: a. fyzická osoba, která má ve městě trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo


Strana 64


správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí. b. fyzická osoba, která má na území města ve vlastnictví stavbu 1) určenou nebo sloužící k individuální rekreaci (dále jen "stavba"), ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. 2.2. Společný zástupce je povinen splnit ohlašovací povinnost podle čl. 2, 2.1., písm. a), nejpozději ve stejný den, ve kterém odvedl poplatek. 2.3. Za fyzické osoby, které nemohou před správcem poplatku jednat samostatně pro nezpůsobilost nebo omezenou způsobilost k právním úkonům, jednají jejich zákonní zástupci.2) 2.4. Poplatková povinnost vzniká: a. fyzické osobě uvedené v článku 2, 2.1., písm.a) dnem, ve kterém jí vznikl trvalý pobyt ve městě b. fyzické osobě uvedené v článku 2, 2.1., písm b) dnem, ve kterém se stala vlastníkem stavby 2.5 Poplatková povinnost zaniká: a. fyzické osobě uvedené v článku 2, 2.1., písm. a) dnem, ve kterém ukončila trvalý pobyt ve městě b. fyzické osobě uvedené v článku 2, 2.1., písm. b) dnem, ve kterém jí zaniklo vlastnictví stavby 3. článek 3.1. Sazba poplatku pro poplatníka podle čl. 2, 2.1., písm. a) a b) této vyhlášky činí 500 Kč a je tvořena a. z částky 250 Kč za kalendářní rok a b. z částky 250 Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena podle skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Skutečné náklady činily za kalendářní rok 2003 celkem 136 058 440,- Kč, počet poplatníků ke dni 31.08.2004 činil 392 203, tj. 347,- Kč na osobu. 3.2. V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby v průběhu kalendářního roku se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce. Výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

4. článek Datum: 2.1.2006 Výtisk: 02

Strana 65


4.1 Poplatek je splatný nejpozději do 31. 5. kalendářního roku. 4.2 V případě vzniku poplatkové povinnosti v období od 1. 5. až 31. 12. příslušného kalendářního roku je poměrná část poplatku splatná do posledního dne v měsíci následujícím po měsíci vzniku poplatkové povinnosti. 4.3. Poplatek se hradí v hotovosti na pokladně správce poplatku nebo bezhotovostně na účet správce poplatku č. 156304/5400, variabilní symbol je rodné číslo poplatníka. 5. článek 5.1. Od poplatku jsou osvobozeny: a) fyzické osoby uvedené v čl. 2, 2.1., písm. b) b) fyzické osoby, které mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny3) nebo v sídle zvláštní matriky.4) c) třetí a další dítě, které žije ve společné domácnosti s nejméně dvěma svými nezaopatřenými sourozenci, a které v příslušném kalendářním roce nedosáhlo věku 15 let. 5.2. Vznik nároku na osvobození podle čl. 5, 5.1., písm. c) od placení poplatku je zákonný zástupce poplatníka povinen oznámit správci poplatku ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je povinen oznámit zánik nároku na osvobození. Při uplatňování nároku na osvobození je povinen oznámit písemně jména, příjmení a data narození všech nezaopatřených dětí a doložit čestné prohlášení o jejich nezaopatřenosti.

ODDÍL III ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ 6. článek 6.1 Nebude-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, vyměří město poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené poplatky nebo jejich nezaplacenou část může město zvýšit až na trojnásobek. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. 6.2 Pokud poplatník nesplní ve stanovené lhůtě povinnosti nepeněžité povahy vyplývající z této vyhlášky nebo uložené rozhodnutím podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, může mu správce poplatku opakovaně uložit pokutu za nepeněžité plnění ve smyslu ustanovení § 37 citovaného zákona. 6.3. Pokud poplatník nesplní svoji poplatkovou povinnost stanovenou touto vyhláškou, lze dlužné částky vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu písemně uvědoměn. Vyměřit nebo doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla.


Strana 66


7. článek Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 24/2001 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazných vyhlášek statutárního města Brna č. 2/2003, č. 4/2002, č. 30/2002 a č. 19/2003.

8. článek Právní vztahy, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se posuzují podle obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 24/2001, ve znění pozdějších vyhlášek, platné v den jejich vzniku.

9. článek 9.1. Tato vyhláška byla vyvěšena na úřední desce dne 6. 12. 2004. 9.2. Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. 1. 2005.

Richard Svoboda, v. r. primátor města Brna

Rostislav Slavotínek, v. r. 1. náměstek primátora města Brna

1) § 31 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 2) zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 3) zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4) zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů


Strana 67

Plán odpadového hospodářství statutárního města Brna

Recommend Documents