MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Plán botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU Bakalářská práce
Lukáš Petera
Vedoucí práce: Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Brno 2012
Bibliografický záznam
Autor:
Lukáš Petera Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Plán botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografická kartografie a geoinformatika
Vedoucí práce:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Akademický rok:
2011/2012
Počet stran:
44
Klíčová slova:
Plán; botanická zahrada; Přírodovědecká fakulta; dřevina
Bibliographic Entry
Author
Lukáš Petera Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Plan of the botanical garden of the Faculty of Science, Masaryk University
Degree programme:
Geography and Cartoraphy
Field of Study:
Geographical Cartoraphy and Geoinformatics
Supervisor:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Academic Year:
2011/2012
Number of Pages:
44
Keywords:
Plan; botanical garden; Faculty of Science; woody plant
Abstrakt Cílem bakalářské práce je vytvořit plán Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Plán má sloužit pro návštěvníky botanické zahrady a k inventarizačním účelům. Součástí práce je vytvoření dvou verzí plánu – analogové a elektronické. Analogová verze plánu bude viset na informační tabuli při vstupu do botanické zahrady. Elektronická verze bude umístěna na webové stránky botanické zahrady (www.sci.muni.cz/bot_zahr), bude tedy dostupná široké veřejnosti. Tato verze zahrnuje území celé Přírodovědecké fakulty a zároveň je doplněná textovou částí, včetně popisu zde rostoucích dřevin.
Abstract The aim of thesis is to make a plan of Botanical garden of Faculty of Science at the Masaryk University in Brno. The plan is intended to serve visitors to botanical garden and for inventory purposes. Part of thesis is to make two versions of plan – analog and electronic. The analog version of the plan will hang on the information board at the entrance to the botanical garden. The electronic version will be placed on the website of botanical garden (www.sci.muni.cz/bot_zahr) so it will be available to general public. This version includes the whole area of the Faculty of Science and also it is completed with the text part, including a description of trees growing here.
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Mgr. Bc. Zdeňku Stachoňovi, Ph.D. a pracovnici botanické zahrady Ing. Magdaléně Chytré za cenné rady a připomínky. Poslední jmenované zároveň děkuji za poskytnutí podkladových dat a pomoc při určování neznámých druhů dřevin. V neposlední řadě chci poděkovat Mgr. Davidu Miksteinovi z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity a Mgr. Janu Russnákovi za poskytnutí podkladových dat.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Bc. Zdeňka Stachoňe, Ph.D. s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány
Brno 11. května 2012
……………………………… Lukáš Petera
Obsah 1 ÚVOD
9
1.1 Cíl práce
9
1.2 Důvod vzniku
9
2 BOTANICKÁ ZAHRADA
11
2.1 Poloha
11
2.2 Historie
12
2.3 Struktura
12
3 PLÁN
15
3.1 Plán obecně
15
3.2 Tematický zaměřený plán 3.2.1 Zásady tvorby tematické mapy
15 16
4 PLÁNY BOTANICKÝCH ZAHRAD
18
4.1 Plány botanické zahrady PřF MU 4.1.1 Plán od Mgr. I. Scharfové 4.1.2 Plánek při hlavním vchodu do botanické zahrady PřF
18 18 20
4.2 Plány jiných botanických zahrad 4.2.1 Plány z českého prostředí 4.2.2 Plány v Evropě
21 21 23
4.3 Poznatky z dostupných plánů
27
5 PRVKY BOTANICKÉ ZAHRADY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY
28
6 TVORBA PLÁNU
31
6.1 Podkladová data 6.1.1 Sběr dat a jejich zpracování 6.1.2 Transformace dat a jejich úprava 6.1.2 Orientační síť plánu
31 31 32 35
6.2 Tematická vrstva dat
35
7
6.3 Analogová verze plánu 6.3.1 Značkový klíč 6.3.2 Samotný proces tvorby plánu
36 36 37
6.4 Elektronická verze plánu 6.4.1 Flash 6.4.2 Značkový klíč
37 38 39
ZÁVĚR
40
LITERATURA
41
PŘÍLOHY
44
8
1 ÚVOD 1.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je vytvořit plán Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PřF MU). Plán má sloužit návštěvníkům botanické zahrady a k inventarizačním účelům. Zadání práce předpokládá vytvoření dvou verzí plánu – analogové a elektronické. Analogový plán bude zahrnovat území samotné botanické
zahrady,
na
elektronickém
plánu
bude
znázorněn
celý
areál
Přírodovědecké fakulty. Důvod je prostý – samotný areál fakulty je též osazen značným množstvím rostlin a dřevin, které tematicky ladí k botanické zahradě. Elektronická verze bude umístěna na webové stránky botanické zahrady (www.sci.muni.cz/bot_zahr), bude tedy dostupná široké veřejnosti. Tato verze bude doplněná jmény zde rostoucích dřevin, včetně odkazů na podrobné popisy některých vybraných druhů.
1.2 Důvod vzniku V současné době existuje elektronický orientační plán botanické zahrady vytvořený Mgr. Ilonou Scharfovou v roce 2011, který vznikl v rámci její diplomové práce. Výsledný plán je možné zhlédnout na již zmiňovaných internetových stránkách botanické zahrady pod položkou „Dřeviny v areálu“. Bohužel však plán nefunguje ideálně – ne vždy se v internetovém prohlížeči zobrazí, občas zůstává prázdná stránka, popřípadě se načte až za hodně dlouhou dobu. Interaktivita plánu je omezena v závislosti na druhu internetového prohlížeče, korektně funguje víceméně pouze v prohlížeči Internet Explorer. V ostatních populárních prohlížečích (např.: Mozilla Firefox, Google Chrome) nefunguje zobrazení názvu dřeviny po najetí myší. Je tedy omezeno značné procento uživatelů, neboť Internet Explorer používá pouze přibližně jedna třetina (statistiky W3Counter a StatCounter) až polovina (statistiky NetApplication) všech uživatelů internetu (web1). Zároveň v důsledku neustálé obměny dřevin, kácení a výsadby nových druhů již není plán zcela aktuální. Na informační tabuli při hlavním vstupu do botanické zahrady je v současnosti umístěn orientační plánek zahrady s vyznačením některých stromů. Stejný plánek je 9
možné
zhlédnout
na
internetových
stránkách
botanické
zahrady
(www.sci.muni.cz/bot_zahr) pod položkou „Plánek zahrady“. Rovněž tento plán již není aktuální, dřeviny jsou zde zaznamenány pouze některé, a sice bez rozlišení na jehličnaté a listnaté. Po geometrické stránce je však tento plán vyhovující, neboť v době svého vzniku (cca před 13 lety) byl přesně zaměřen studenty Geografického ústavu PřF MU. Od té doby se prostorové rozvržení jednotlivých částí zahrady nijak výrazně nezměnilo (ústní sdělení – Mgr. Magdaléna Chytrá). Tento plán by tedy mohl být nahrazen plánem novým, již aktualizovaným. Nový plán bude doplněn o drobné geometrické úpravy, zároveň budou přidány nové mapové prvky. Dřeviny budou aktualizovány, popřípadě bude zpřesněno jejich umístění na plánu. Mimo jiné vznikne vrstva s dřevinami ve formátu ESRI shapefile, což umožní její další potenciální využití v Geoinformačních systémech (GIS) bez nutnosti konverze dat.
10
2 BOTANICKÁ ZAHRADA 2.1 Poloha Botanická zahrada se nalézá v západní části areálu Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Fakulta leží v městské části Brno–střed, poblíž Konečného náměstí, v ulici Kotlářská. Přístup do botanické zahrady je během pracovních dnů možný z fakulty. O víkendech je otevřený vchod z ulice Veveří – poblíž tramvajové zastávky. Zeměpisné
souřadnice
vchodů
jsou
49° 12' 17,5'' s. š.,
16° 35' 47'' v. d.
a 49° 12' 16'' s. š., 16° 35' 44,5'' v. d. (web4). Výměra samotné zahrady je 1,5 ha, výměra přilehlých skleníků je 1.100 m2 (web2). Na obr. 1 je slabě červenou barvou vyznačen celý areál PřF MU. Silně červenou je ohraničena botanická zahrada.
Obr. 1. Výřez z ortofotomapy s vyznačením vchodů do botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU. (Podkladem je mapová služba „CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni“ Národního geoportálu INSPIRE.)
Vybrané území patří do teplé klimatické oblasti T2, srážkově chudé. Počet letních dní 50–60. Tato oblast se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi 11
krátkým přechodným obdobím, zároveň teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou (web3). Nadmořská výška zahrady činí 250 m. Oblast leží v panonském termofytiku, konkrétně ve fytogeografickém okresu Znojemsko–brněnská pahorkatina. Podle taxonomického klasifikačního systému půd ČR leží celé Brno, tedy i botanická zahrada na Antropozemi (web4).
2.2 Historie Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity byla založena tehdejším ředitelem botanického ústavu profesorem Josefem Podpěrou v roce 1922. Zahrada byla zřízena pro účely výuky i pro brněnskou veřejnost. Její umístění v areálu budov mezi Kotlářskou a Veveří ulicí bylo zamýšleno pouze jako provizorní řešení, nicméně zůstala zde dodnes. Z původní zeleninové zahrady pro potřeby starobince vznikla botanická zahrada o ploše 1,5 ha. Zahrada byla stavěna na ekologickém základě, její součástí byly rostlinné formace se zřetelem k moravské květeně. V zahradě však byly rovněž zástupci horské květeny Kavkazu a Himálaje, vápencových Alp, východní, střední a severní Asie, Severní Ameriky, Japonska a Číny. Byly zde i záhony zaměřené na přehled rostlinného systému, část této plochy se zabývala Mendelovými pokusy zákonů dědičnosti, Linnéovou soustavou, léčivými i dalšími užitkovými rostlinami. Zanedlouho byla postavena i vodní nádrž poblíž hlavního vchodu, což umožnilo pěstování vodních a bažinatých druhů rostlin. Později byly v zahradě vybudovány skleníky, kde se již v roce 1926 podařilo vypěstovat kvetoucí exemplář viktorie královské, která je dodnes jedním z hlavních lákadel zdejších skleníků (Vacek & Bureš, 2001, pp. 19 – 22).
2.3 Struktura Botanická zahrada je tvořena venkovní a vnitřní částí. Venkovní část botanické zahrady byla členěna na 17 tematicky zaměřených vegetačních formací (web5). V rámci diplomové práce Mgr. Ilony Scharfové však byly vegetační formace aktualizovány a některé přidány. Celkem se tedy na území botanické zahrady nachází 20 vegetačních formací (web6): 12
1. Karpatské dubohabřiny 2. Rostliny Kavkazu a Himálaje 3. Rostliny Balkánského poloostrova 4. Rostliny evropských vysokohoří 5. Rostliny bukových a jedlobukových lesů 6. Teplomilná nelesní vegetace Pavlovských vrchů 7. Teplomilná nelesní vegetace hlubokých půd 8. Plevelné rostliny našich polí 9. Teplomilná nelesní vegetace na hadcích 10. Rostliny dubových a dubohabrových hájů 11. Rostliny mediteránu 12. Vegetace vátých písků 13. Rostliny Japonska a Číny 14. Rostliny horských smrčin a subalpínských niv 15. Rostliny evropských rašelinišť 16. Rostliny vápencových Karpat 17. Rostliny vodních ploch střední Evropy 18. Vodní a mokřadní rostliny (vedle bazénku U žáby) 19. Dřeviny amerického kontinentu 20. Rostliny aluviálních luk a lužních lesů
Součástí venkovní části botanické zahrady jsou systematické záhony, které jsou umístěny v prostoru před skleníky. Další relativně samostatnou částí zahrady je malá zahrádka skalniček a sukulentů umístěná na střeše budovy pracoven, v těsném kontaktu se skleníky. Přístupným bodem na střešní zahrádku je točité schodiště, vedle hlavního vstupu (z fakulty) do botanické zahrady. Ve správě zahrady je i nemalé zastoupení rostlin a dřevin nacházející se v celém areálu Přírodovědecké fakulty MU. Vnitřní část botanické zahrady je tvořena budovou s nářadím a především veřejnosti přístupným komplexem skleníků, Skleníků je zde celkem 5 a každý je tematicky jinak zaměřený (web7):
13
1. Skleník tropických rostlin – je zde pěstován především největší leknín světa viktorie královská (Victoria cruziana), rýže setá (Oryza sativa), banánovník (Musa acuminata), kakaovník (Theobroma cacao), vanilka pravá (Vanilla planifolia) a jiné tropické rostliny. 2. Skleník kapradin a cykasů – rostou zde stromovité kapradiny a mnoho druhů cykasů
(Cycas
revoluta a Cycas
circinalis, Ceratozamia
mexicana, Dioon
edule a Encephalartos hildebrandtii). 3. Skleník subtropických rostlin – palmový – jsou zde rostliny ze subtropických oblastí se zimními teplotami 5-10° C. Hojně zastoupeny jsou zde především méně náročné druhy palem, ale lze spatřit i kávovník (Coffea arabica), olivovník (Olea europaea), japonskou mišpuli (Eryobotria japonica), rohovník svatojánský chléb (Creatonia siliqua), granátové jablko (Punica granatum) nebo blahovičník (Eucalyptus). 4. Skleník kaktusů a jiných sukulentů – ve skleníku jsou sukulenty z čeledi kaktusovitých (Cactaceae), pryšcovitých (Euphorbiaceae), liliovitých (Liliaceae) a agávovitých (Agavaceae). Mezi zástupci lze jmenovat například Echinocactus gruzonii, Cereus peruvianus a Opuntia ficus–indica. 4a. Skleník bromélií – rostou zde rostliny schopné využívat vzdušnou vlhkost a mají slabě vyvinutý kořenový systém. Patří sem druhy z čeledi broméliovitých (Bromeliaceae), jako zástupce lze jmenovat hospodářsky významný druh ananas chocholatý (Ananas comosus). 5. Pěstební a zásobní skleník – skleník pro potřeby botanické zahrady. Veřejnosti není přístupný. Vstup do zahrady je zdarma, jedinou výjimkou je právě komplex skleníků, kde se vybírá drobný poplatek. Během dne je v areálu zahrady možné spatřit mnoho studentů přilehlé fakulty, kteří zde relaxují na lavičkách či poznávají krásu zdejší vegetace nebo se učí.
14
3 PLÁN 3.1 Plán obecně „Za plán se považuje geometrické zobrazení menší části zemského povrchu na zvolené vodorovné průmětně v určitém měřítku zmenšení. Obsahuje buď jen zobrazení zaměřené změny v přírodě pro doplnění mapy, nebo obsahuje dosud neuskutečněný úmysl – projekt, který se má v přírodě vytýčit.“ (Potužák & Císař, 1966, pp. 15 -16.) Podobně definuje plán i trojice autorů Císař, Boguszak a Janeček (1966, p. 23), podle nich se jedná o rovinný geometricky zmenšený obraz horizontálního průmětu zemského povrchu a trvalých předmětů na něm na rovinnou průmětnu. Plán by měl znázorňovat území do cca 700 km2, tedy okruh o poloměru cca 15 km. Definic pro plán je několik, nicméně různí autoři se ve své podstatě shodují. Jedná se o zmenšený kolmý průmět objektů ve skutečnosti na vodorovnou rovinu. Znázorňuje spíše menší územní celky a bývá velkého měřítka. Obdobného názoru je B. Veverka (2004, p. 12), který navíc uvádí, že plán bývá často vyhotovován v místním souřadnicovém systému.
3.2 Tematický zaměřený plán Klasická mapa (plán) nese prostorovou informaci o poloze různých objektů a jevů. Tematická mapa klade důraz na znázornění prostorových vazeb jednoho nebo více atributů, jako je například hustota obyvatel nebo denní teplotní maximum. Často se jedná o choropletové mapy (Slocum, McMaster, Kessler & Howard, 2005, p. 2). Jiný názor na dělení map má B. Veverka (2004), který rozděluje mapy podle obsahu na mapy obecně zeměpisné, topografické, přehledné a tematické (p. 13). Mapy obecně zeměpisné zobrazují rozsáhlé geografické celky s velkou mírou generalizace, což není náš případ. Topografická mapa se snaží o místopisné, podrobné znázornění geografické reality. Přehledné mapy upřednostňují přehlednost na úkor podrobnosti. Tematická mapa klade důraz na určité téma, zaměřuje se na vymezenou tematiku v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků. Zbývající prvky mohou být potlačeny nebo vynechány (Veverka, 2004, p 13). 15
Plán Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU obsahuje prostorovou informaci o poloze různých objektů, zároveň je zde však kladen důraz na rozmístění dřevin a dalších objektů v areálu. Prostorové vazby a spojitosti, které by si zasloužili znázornit kartogramem, se zde nenalézají. V zásadě lze tedy uplatnit obsahové členění B. Veverky, podle něhož spadá uvažovaný plán pod tematickou mapu, neboť je tematicky zaměřený na dřeviny.
3.2.1 Zásady tvorby tematické mapy Při tvorbě mapy je nutné dodržovat určitá pravidla, není možné vytvořit mapu jen tak nahodile. Jedná se o kartografické dílo, které slouží pro zjišťování, zkoumání, porovnávání určitých objektů a jevů. Slouží tedy nejen k orientaci, ale i k plánování a zkoumání vzájemných prostorových vazeb. Pokud bychom vytvořili mapu bez zřetele na tyto věci, mohlo by to vyvolat řadu dalších nechtěných důsledků. Všeobecnými pravidly pro tvorbu tematických map se již zabývalo mnoho autorů, jedním z nich i V. Voženílek (1999), který popsal devět základních pravidel: Zásada jednoty (p. 7) Objekty a jevy musí být znázorňovány a zkoumány ve vztazích k jiným objektům a jevům, nikoliv izolovaně. Celý obsah mapy musí být zpracováván se stejnou pozorností, nesmí se objevit místa se slaběji zpracovaným obsahem. Shodné objekty a jevy musí být znázorněny shodně. Zásada koordinace (p. 7) Každá mapa by měla být zpracována nadvakrát, aby se docílilo správné koordinace prací sestavitelských, kartografických a reprodukčních. Nejprve se zhotoví pracovní mapa, na kterou se zanese tematický obsah mapy. Následně se již hotová mapa jen drobně upravuje, aby výsledek vyhovoval všem požadavků soudobé kartografie. Zásada jednoduchosti (p. 7) Mapa by neměla být přeplněná informacemi na úkor čitelnosti. Jednotlivé znaky by neměly být zbytečně složité, ale spíše jednodušší, aby byl znak snadno
16
čitelný. Jednoduchost se týká i ostatních částí mapy – kompozice, topografického podkladu, strukturovanosti legendy, popisu a podobně. Zásada prostorové názornosti (pp. 7 - 8) Prostorové uspořádání objektů na mapě musí odpovídat skutečnosti a účelu mapy. Tematický obsah mapy musí být vyjádřen dostatečně názorně se zřetelem na čitelnost mapy. Aby byla mapa vhodně uspořádaná, platí zde zásada čtení ze dvou vzdáleností. Prvně z větší vzdálenosti, odkud se čte kompozice mapy a jsou odtud patrné prostorové vazby prvků obsahu mapy. Při větší blízkosti se čtou detaily mapy. Zásada srozumitelnosti (p. 8) Srozumitelnost mapy musí být přizpůsobena nejen svému účelu, ale i čtenáři mapy. Mapa je tím lepší, čím snadněji se čtou její znaky a čím srozumitelnější je její jazyk. Jednotlivé prvky mapy musí být srozumitelné a jasné. Legenda mapy musí být snadno zapamatovatelná, sestavená logicky uspořádaným systémem. Zásada zvýraznění dominant (p. 8) Hlavní vyjadřovací prostředek mapy, který znázorňuje nejdůležitější prvek obsahu tematické mapy, musí být nejvýraznější. Téma mapy musí být jednoznačně určeno v názvu mapy, následně znázorněno hlavním (dominantním) vyjadřovacím prostředkem, který bude mít své umístění i v legendě mapy na prvním místě. Zásada výběru (p. 9) Každá tematická mapa vyžaduje individuální výběr objektů a jevů, které bude znázorňovat. Výběr prvků je velmi úzce spojen s měřítkem mapy, tedy se stupněm kartografické generalizace. Pro zásadu výběru je i velmi důležitý účel, který se odráží v názvu mapy. Název musí mít věcné, prostorové a časové vymezení hlavního tématu mapy. Zásada měřítka a zásada generalizace (p. 9) Tyto dvě zásady spolu úzce souvisejí. Každé měřítko vyžaduje jiný výběr prvků obsahu mapy. Bez generalizace častokrát nelze přehledně vyjádřit komplexnější prostorové vazby. Každé měřítko mapy umožňuje odlišnou míru generalizace.
17
4 PLÁNY BOTANICKÝCH ZAHRAD Při
hledání
možného
koncepčního
řešení
plánu
Botanické zahrady
Přírodovědecké fakulty MU byly vyhledány dostupné plány různých známých i neznámých botanických zahrad. V první řadě bylo detailně nahlédnuto na již existující plány či mapy přímo Botanické zahrady PřF MU, neboť ty jsou pro moji práci nejdůležitější. Následně bylo nahlédnuto na plány vybraných botanických zahrad České republiky i Evropy. Většina z ostatních zahrad se však rozprostírá na podstatně větší ploše a jejich plánky tudíž nejsou podrobné. Přesto se z nich dají vyčíst užitečné informace pro moji bakalářskou práci.
4.1 Plány botanické zahrady PřF MU 4.1.1 Plán od Mgr. I. Scharfové Jedná se v současné době o jediný plán, ve kterém je zaznamenaná naprostá většina dřevin botanické zahrady včetně areálu přilehlé Přírodovědecké fakulty. Podkladem plánu je vrstva budov, polygony travnatých a vodních ploch a linie plotu kolem botanické zahrady, které však nejsou moc patrné. Jednotlivé dřeviny jsou zaznamenány motivovanými bodovými znaky s odlišením jehličnatých a listnatých stromů. Skupiny mnohočetných jedinců, bez možnosti kvalitního odlišení jsou znázorněny plošně (tmavě zelená barva). Plán je vybaven pravidelnou čtvercovou sítí. Tato síť je nápomocná při hledání rostlinných jedinců podle jmenných seznamů dřevin nejen pracovníkům zahrady. Jak si lze povšimnout na obr. 2 – plánu chybí geometrie některých částí fakulty. Patrné je tomu mezi budovou děkanátu (pavilón č. 1) a budovou ústavu geologických věd (pavilón č. 2). Chybí zde 2 záhony s vegetací. Půdorys pavilónu č. 12 neodpovídá skutečnosti, „výřez“ do budovy je zde příliš malý, ve skutečnosti je podstatně širší. Rovněž pavilón č. 11 svým tvarem neodpovídá skutečnosti, chybí zde půlkruhové zakončení na straně směrem k pavilónu č. 12. V plánu není měřítko ani směrovka.
18
Obr. 2.
Plán
dřevin
botanické
zahrady
PřF
MU
(převzato
z:
http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/dreviny/orientacni_plan_PrF_Bz_2011.html).
Obr. 3. Výřez z legendy z obr. 2.
V legendě mapy je 10 prvků (obr. 3), všechny jsou pohromadě v jedné skupině. Znaky jehličnatých a listnatých dřevin jsou v logickém rozporu, neboť jehličnatý strom je znázorněn celý, ale listnatý strom pouze listem. Dřeviny, ke kterým je vypracovaná podrobná charakteristika, jsou odlišeny podbarveným podkladem – 19
červeným kolečkem. Kurzor myši se po najetí na tento znak změní v ručičku, což ukazuje na interaktivní prvek. Po kliknutí je uživatel odkázán na samostatnou stránku s charakteristikou vybrané dřeviny. Při najetí kurzoru myši na kterýkoliv znak představující dřevinu se objeví její latinský a český název. V případě souvislého porostu s více druhy dřevin se zobrazí pouze latinské názvy.
4.1.2 Plánek při hlavním vchodu do botanické zahrady PřF Plán zahrnuje především území botanické zahrady, z přilehlé Přírodovědecké fakulty je zde vidět pouze zlomek (obr. 4). Podkladem plánu je opět vrstva budov a polygony travnatých a vodních ploch. Budova skleníků je tematicky rozdělena na jednotlivé skleníky, včetně popisu o jaký druh skleníků se jedná. Všechny dřeviny zde zastupuje jednotný motivovaný znak koruny stromu, lišící se pouze velikostí. Jedná se zároveň o jediný bodový znak, který se na plánu nachází. Odlišení jednotlivých částí zahrady do vegetačních formací je tištěným textem přímo do samotného mapového pole. Plán je staršího data, půdorys budovy č. 12 má dnes úplně jiný tvar. Chybí směrovka.
Obr. 4.
Plán
dřevin
při
vchodu
do
botanické
zahrady
PřF
http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/loga,%20plany,%20vlajky/BOT_ZAHR.pdf).
20
MU
(převzato
z:
4.2 Plány jiných botanických zahrad 4.2.1 Plány z českého prostředí Většina českých botanických zahrad nemá dostupné online plánky svého areálu, a pokud má, tak se často nejedná o využitelný plánek pro tvorbu této bakalářské práce. Nicméně pro inspiraci byl vyhledán jeden plán přímo dendrologické zahrady (zahrada dřevin) v Průhonicích a nahlédnuto na interaktivní provedení plánu botanické zahrady v Táboře a Olomouci. 4.2.1.1 Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích Z ostatních
zahrad
z českého
prostředí
bylo
nahlédnuto
na
plán
Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy (obr. 5) pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Dřeviny jsou zde zastoupeny obyčejným konvenčním znakem – kolečkem s proměnnou velikostí. Barvou je odlišeno, zda se jedná o listnaté nebo stálezelené stromy a keře. Celé záhony keřů jsou značeny plošně. Jednotlivé části zahrady jsou pojmenovány jménem přímo v mapovém poli. Veřejnosti nepřístupná část zahrady je ohraničená a označená textem: „Zázemí zahrady-Vstup zakázán“. Šipkami podél cest je zde vyznačen doporučený okruh prohlídky. Velkým černým trojúhelníčkem jsou označeny vstupy do zahrady, což hodnotím kladně, neboť pro návštěvníka zahrady je tato informace důležitá.
21
Obr. 5.
Plán
dendrologické
zahrady
výzkumného
ústavu
Silva
Taroucy
(převzato
z:
http://www.dendrologickazahrada.cz/upload/Image/mapy/mapa-vstup1500.png).
4.2.1.2 Plány botanických zahrad v Táboře a v Olomouci Dalšími ukázkami jsou interaktivní plány botanických zahrad v Táboře a v Olomouci. Ačkoliv se jedná o různé zahrady, jejich plány vypracovala stejná agentura a mají tedy velmi podobné provedení. Oba tyto plány jsou vytvořeny ve vektorovém formátu Flash. Umístění jednotlivých dřevin je zde pomocí bodového znaku tvaru stromu. Znak je graficky velmi pěkně zpracovaný, mnohdy vyvolává zdání, jakoby z plánu vystupoval. Jednotlivé dřeviny u sebe mají popis českého jména stromu. Plánek je interaktivní, při najetí myši na text či znak v mapě se tento prvek zvýrazní, po kliknutí je uživatel přesměrován na stránku s podrobným textem. Opět je zde přehledné označení vstupů do zahrady, tentokrát v podobě modrých šipek. Na obr. 6 lze zhlédnout inspirativní grafické provedení botanické zahrady v Olomouci.
22
Obr. 6.
Plán
botanické
zahrady
v Bezručových
sadech
v
Olomouci
(převzato
z:
http://www.pampeliska.eu/index.php?p=mapa&site=olomouc).
4.2.2 Plány v Evropě Z plánů botanických zahrad v Evropě lze uvést Jardin des Plantes v Paříži, Botanischer Garten v Berlíně-Dahlemu a v neposlední řadě především Royal Botanical Gardens v Kew. Oproti předchozím ukázkám mají tyto plány jednu významnou odlišnost – budovy jsou znázorněny prostorově.
4.2.2.1 Jardin des Plantes Součástí botanické zahrady Jardin des Plantes je Muséum National d’Histoire Naturelle, což je výzkumná a výuková instituce mezinárodního věhlasu s genetickou laboratoří. V severní části zahrady se nachází nejstarší pařížská zoologická zahrada (web8). Plán botanické zahrady je celý znázorněn při pohledu shora, ale nejedná se 23
o letecký snímek ani ortofoto. Plán je kreslený, stromy jsou zde zakresleny jako nepravidelné kruhy či ovály. Jsou zde vyznačeny barevné květinové záhony konvexních tvarů. Jejich uspořádání je řízeno určitým řádem, neboť spolu s alejemi stromů působí velmi zarovnaně, což je na plánu evidentní (obr. 7). Znaky pro záchody, restaurace a jiná zařízení jsou vyznačeny bílou barvou na černém kolečku. Přístupové body do zahrady jsou přehledně označeny modrým trojúhelníkem. Nejvýraznějším prvkem celé mapové kompozice jsou budovy, které jsou celkem detailně vykresleny.
Obr. 7.
Plán
botanické
zahrady
Jadin
des
Plantes
v Paříži
http://paris1900.lartnouveau.com/paris05/jardin_des_plantes/plans/pl_jp1024.htm).
24
(převzato
z:
4.2.2.2 Botanischer Garten v Berlíně-Dahlemu Botanischer Garten v Berlíně–Dahlemu (obr. 8) je spojená s botanickým muzeem, které se nachází při okraji zahrady. Ačkoli jsou budovy celkem výrazné, celkový dojem z plánu botanické zahrady to nikterak zásadně nenarušuje. Dřeviny jsou zde rozlišeny na jehličnaté a listnaté, dokonce jsou odlišeny velikostně (velikostí znaku). Názvy označující vegetaci určitého kontinentu (Evropa, Asie, Amerika) jsou napsány černým písmem s bílým stínem, takže jsou dobře čitelné. Označení jednotlivých částí zahrad a především pavilónů nacházejících se v zahradě je však horší. Jedná se o bezpatkové černé písmo, které na zvoleném barevném podkladě zaniká a je špatně čitelné. Vstupy do zahrady jsou přehledně označeny. Plánu chybí směrovka.
Obr. 8.
Plán
Botanischer
Garten
v Berlíně–Dahlemu
http://www.bgbm.org/bgbm/pr/images/Vermietung/Glashaus_Lage_A4_200.jpg).
25
(převzato
z:
4.2.2.3 Royal Botanical Gardens v Kew Plán Royal Botanical Gardens v Kew (obr. 9) je velmi pěkně zpracovaný. Jako jediný z výše jmenovaných je opatřen čtvercovou sítí, která usnadňuje orientaci v plánku. Popisy jednotlivých částí zahrady jsou umístěny na speciálním barevném podkladě, odpadá tedy problém s možnou nečitelností písma v textuře plánu. Barva podkladu, eventuelně změna barvy písma se liší podle druhu objektu, který popis označuje. Dá se tedy dobře rozeznat, zda se jedná o popis části zahrady, skleníku nebo restaurace. Toalety, fontány s pitnou vodou, restaurace a další zařízení, jsou na plánu vyznačeny tmavě modrým motivovaným znakem na bílém podkladě. Zákaz vstupu je zde řešený elegantněji než na plánu Dendrologické zahrady v Průhonicích, označuje ho grafický symbol přeškrtnutého panáčka. Dřeviny zde jsou velmi špatně rozlišitelné. Jehličnany se od listnatých dřevin liší pouze tvarem koruny, ale barva zůstala identická. Na plánu jsou vyznačeny květinové záhony.
Obr. 9.
Plán
Royal
Botanical
Gardens
v Kew
(převzato
http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/ppcont_008324.pdf).
26
z:
4.3 Poznatky z dostupných plánů Plány botanických zahrad nebývají orientovány k severu, jejich orientace je ovlivněná polohou hlavního vchodu popřípadě tvarem zahrady. Bohužel však ne všechny plány jsou vybavené směrovkou. Měřítko zde povětšinou bývá, minimálně grafické. Odlišení jednotlivých částí zahrady je provedeno vepsaným textem přímo do plánu. Pokud je text podbarven či jinak zvýrazněn, nezaniká s texturou plánu a je lépe čitelný. Veřejnosti nepřístupná místa bývají v plánu označena. Přístupové body do zahrad bývají přehledně označeny, nejčastěji pomocí vybarveného trojúhelníku. Cesty jsou většinou vyplněné barevným podkladem, ale není tomu tak vždy. Rozlišení na listnaté a jehličnaté stromy je přehlednější, pokud se liší nejen tvarem znaku, ale i barevným odstínem. Z vegetačního pokryvu bývají znázorněny především stromy (dřeviny). Znaky stromů nemívají jednotnou velikost, často se liší. Graficky zajímavé zpracování se nabízí ve formátu Flash (viz obr. 6).
27
5 PRVKY BOTANICKÉ ZAHRADY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY Aby bylo možné vytvořit plán botanické zahrady, bylo nutné se s celým mapovaným územím podrobně seznámit. Není možné korektně vytvořit prvky obsahu plánu bez znalosti znázorňovaného území. V areálu botanické zahrady se nalézá celá řada prvků, avšak ne všechny je vhodné umístit do mapy. Záleží na měřítku a účelu mapy (viz „Zásada výběru“ v podkapitole Zásady tvorby tematické mapy). Prvně byl proveden soupis všech prvků zahrady a teprve poté rozhodnuto, které budou znázorněné na plánu. Pro lepší přehlednost jsou prvky rozděleny na živé a neživé.
Živé prvky Mezi živé prvky patří vše, co je schopné života. Patří sem nejen rostliny, ale i živočichové a člověk. Jedná se tedy o veškerou faunu a flóru na Zemi. V botanické zahradě se nalézají rostliny v nejrůznějších variantách od malých bylinek až po mohutné stromy. Rostou zde byliny i dřeviny. Dřeviny lze dále rozdělit na keře a stromy. Další možné rozdělení je na kategorie podle velikosti či rozdělení na jehličnaté a listnaté dřeviny. Rostliny vegetují buď přímo v zemi nebo v květináčích či truhlících. Byliny zaznamenané nebudou. V botanické zahradě sice mají své opodstatnění, ale společně s dřevinami by jejich přesné znázornění bylo téměř nemožné. Výjimku tvoří tulipánové záhony, které jsou však výrazné pouze na jaře, v období kvetení. Rostliny v květináčích či truhlících též nemá smysl zaznamenávat, neboť jejich umístění není stálé. Stromy a keře budou zaznamenány. Odlišení rostlin na kategorie podle velikosti též moc smysl nemá, jelikož neustále rostou a za pár let mohou být výškové poměry úplně jiné. Přesto budou odlišeny velké statné stromy od zbytku vegetace, neboť tento poměr se jen tak nezmění. Budou tedy odlišeny kategorie stromů podle obvodu kmene v 1 metru výšky. Mezní hodnotou bude 60 cm. Dřeviny budou rozlišeny na listnaté a jehličnaté stromy. Patrný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je především v zimě, kdy jsou listnaté stromy bez listí.
28
Neživé prvky Jako neživé prvky jsou chápany všechny objekty, které nejsou schopny života. Jedná se o všechny prvky, které nepotřebují živiny, vodu ani světlo k tomu, aby mohly existovat. Protože se v areálu zahrady a přilehlé fakulty se jich nachází opravdu velké množství, jejich výčet je pro přehlednost uveden v tabulce (tab. 1).
Tab. 1. Seznam neživých prvků botanické zahrady PřF MU. Číslo
Prvky
číslo
prvky
1
budovy
17
osvětlení
2
plot
18
informační tabule
3
vchody do zahrady
19
cedulky s názvy rostlin
4
chodníky
20
zahradní kašna
5
cesty
21
zahradní lampa
6
jezírka
22
pískovcová lucerna
7
záhony
23
kamenná fontána - Kruh mlčení
8
anglické dvorky
24
kamenná fontána - Dávné znění
9
schodiště na střešní zahrádku
25
kamenná fontána - Portály živlu
10
lavičky
26
kamenná fontána - Svědkové věků
11
odpadkové koše
27
fontána Žába
12
vodovodní přípojky
28
fontána Had
13
elektrické přípojky
29
socha Deník
14
srážkoměr
30
socha Malý kostel
15
kanály
31
socha Kroužkování
16
záchody
32
Kyvadlo
Každá tematická mapa obsahuje podkladová data, na kterých je zobrazen tematický obsah. Ne jinak tomu je i v tomto případě. Budovy, ploty, cesty, chodníky, záhony, a jezírka budou tvořit podkladová data plánu.
Anglické dvorky budou
sjednoceny s budovami. Vstupy do zahrady, schodiště na střešní zahrádku budou 29
zaznačeny. Lavičky a odpadkové koše nemívají stálou pozici, jsou stěhovány podle potřeby a podle hnízdišť ptactva (Ing. Magdaléna Chytrá – ústní sdělení). Uhnízdí-li se ptáci nad lavičkou, brzy je pokrytá ptačím trusem. Z tohoto důvody lavičky ani koše zaznamenané nebudou. Vodovodní a elektrické přípojky zaznamenány též nebudou, na plánech botanických zahrad to nebývá. Rovněž tak srážkoměr, kanály a osvětlení. Záchody budou zaznačeny, avšak pouze záchody botanické zahrady. Pouze tyto záchody jsou určené návštěvníkům zahrady. Informační tabule budou zaznamenány dvě – při hlavním vchodu z fakulty a při vchodu z ulice Veveří. Jedná se o informační tabule s plánkem zahrady (nebo její části). Cedulky s názvy rostlin zaznamenány nebudou, plánek by se poté mohl stát nepřehledným. Pod prvky číslo 20 až 30 (32) jsou různá umělecká díla v botanické zahradě (v areálu fakulty). Jsou nedílnou součástí zahrady a zaznamenány budou.
30
6 TVORBA PLÁNU 6.1 Podkladová data 6.1.1 Sběr dat a jejich zpracování Pro tvorbu plánu bylo potřeba sehnat patřičná data. Od Mgr. Davida Miksteina z Ústavu výpočetní techniky (ÚVT) Masarykovy univerzity byla poskytnuta data obrysů budov PřF MU ve formátu MDB (MS Acess Database). Od Mgr. Magdalény Chytré byly poskytnuty plány zaměřeného území botanické zahrady v různých formátech – JPEG, AI, EPS, PDF) a v různých velikostech (A1, A2, A3, A4). Plány pocházejí z doby rekonstrukce areálu fakulty, která byla dokončena roku 2008. Od Mgr. Jana Russnáka byla obdržena data zaměřené Přírodovědecké fakulty MU (mimo budov) ve formátech SHP (shapefile). Získané materiály musely být prvně převedeny na jednotný formát, aby se s nimi dalo pracovat. Všechna data byla převedena do formátu SHP. Následná úprava a sjednocení bylo provedeno v programu ArcGIS 10, konkrétně v ArcMap 10 (součást ArcGIS). Z plánů od Mgr. Magdalény Chytré byl vybrán vektorový formát AI velikosti A4, který byl programem Adobe Illustrator převeden prvně na DXF (Drawing Exchange Format). Tento formát jde otevřít v ArcMap 10 (oproti předchozímu formátu). Formát DXF obsahoval 5 vrstev (Annotation, Point, Polyline, Polygon, MultiPatch). Vrstvy s polygony (Polygone) a liniemi (Polyline) byly převedeny na SHP. Při sloučení dat areálu fakulty a vrstvy budov byly zjištěny drobné odchylky, většinou maximálně do deseti centimetrů. Tyto a jiné drobné nepřesnosti byly napraveny vztažením nejbližších bodů k bodům o známé poloze, většinou tedy ke stěnám budov. Zároveň však bylo zjištěno, že pavilón č. 12 a budova odpadového hospodářství neodpovídají skutečnosti. Data od Mgr. J. Russnáka obsahovaly opravdu mnoho vrstev, byly zde zaznamenány trávníky, anglické dvorky kolem budov, chodníky, obrubníky, schody, zídky, klece, dlažba, ploty a mnoho dalšího. Data z botanické zahrady obsahovala pouze vrstvy trávníků, vodních ploch a budov. Vše mezitím byly a jsou v zásadě cesty. Dále zde ještě byla vrstva plotů a čtvercová síť. Pro účely tvorby plánu zahrady však dostačující podkladová data. Mapové podklady od Mgr. J. Russnáka tedy bylo třeba upravit, aby vznikla data na stejné informační úrovni jako data ze zahrady. Jako podklad pro kontrolu při slučování a úpravě dat byla 31
zvolena
mapová
služba
„CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni“
Národního
geoportálu INSPIRE. Došlo tedy k sérii úprav. Pavilón č. 12 a budova odpadového hospodářství byly upraveny. Do vrstvy budov byla přidána stanice automatického systému měření kvality ovzduší města Brna nacházející se za vrátnicí. Do vrstvy se schody byly doplněny schůdky před pavilónem č. 12 (vedoucí do botanické zahrady). Úpravy byly provedeny vzhledem k ostatním zaměřeným plochám nebo pomocí ortofotomapy, popřípadě změřeny pásmem. Anglické dvorky byly sloučeny s vrstvou budov. Různé druhy chodníků byly sloučeny dohromady, posléze byly sloučeny s cestami. Parkovací místa a betonové doky pro popelnice byly sloučeny s cestou. Obrubníky a zídky byly sloučeny s tím povrchem, ke kterému měly výškově nejblíže. Některé zídky byly nahrazeny plotem. 6.1.2 Transformace dat a jejich úprava Mapové podklady fakulty včetně vrstvy budov jsou v souřadnicovém systému S-JTSK (jednotná trigonometrická síť katastrální). Data botanické zahrady byla v místním souřadnicovém systému, což zkomplikovalo jejich sjednocení s ostatními daty. Vrstvy tedy byly transformovány pomocí nástroje „Spatial Adjustment“. Byla snaha transformovat data, aniž by došlo k výrazné změně stávajících dat. Pro tento účel byla použita podobnostní transformace, která je lineární a konformní. Při této transformaci dochází ke čtyřem operacím: posun ve směru x, posun ve směru y, pootočení a změna měřítka (web9). Bohužel ani po mnoha pokusech nebylo dosaženo uspokojivého výsledku (obr. 10). Bylo tedy nutné užít jinou transformaci.
32
Obr. 10. Záhony před skleníky po podobnostní transformaci.
Obr. 11. Záhony před skleníky po afinní transformaci.
Dále byla vyzkoušena afinní a projektivní transformace. Oba typy vykazovaly velice podobné výsledky. Nakonec byla vybrána afinní transformace, která vypadala jako nejvíce přesná (obr. 11). Tato transformace způsobuje: posun ve směru osy x, 33
posun ve směru osy y, pootočení, změnu měřítka ve směru osy x, změnu měřítka ve směru osy y a změnu úhlu, který spolu svírají osy x a y (web9). Vlícovací body byly rozmístěny pokud možno rovnoměrně, většinou na rohy budov, případně roh plotu nebo zídky. Celková RMS (root mean square) chyba dosáhla hodnoty 0,99. Důvodem takto vysoké RMS chyby byla snaha, aby výsledný obraz co nejvíce koreloval s ortofotomapou. Dvojice vlícovacích bodů (obr. 12, modré vyznačení) vykazovala RMS chybu větší než 1,5. Nicméně se ukázalo, že s tímto bodem se transformovaný obraz více shoduje nejen s daty z fakulty, ale především s ortofotomapou. Drobné odchylky a nepřesnosti vzniklé po transformaci, byly upraveny podle ortofotomapy.
Obr. 12. Rozmístění vlícovacích bodů (modře vyznačený má RMS>1.5).
Z transformovaných vrstev byly odstraněny přebytečné nebo již neexistující prvky. Byly zrušeny 2 záhony ve veřejnosti nepřístupných částech botanické zahrady. Jeden záhon podél plotu u trafostanice byl změřen a zaznamenán. Tvary některých 34
travnatých záhonů byly zpřesněny. Plot u trafiky v rohu zahrady, byl zpřesněn (trafika je vně plotu, nikoliv uvnitř). Byla změřena a zaznamenána střešní zahrádka skleníku. Z vrstvy polyline zůstaly znázorněné pouze ploty, které byly podle potřeby upraveny či doplněny. 6.1.2 Orientační síť plánu Dále bylo nutné vytvořit čtvercovou síť, pro lepší orientaci na plánu. Z původní (netransformované) vrstvy polyline byla extrahována čtvercová síť, na kterou byla užita podobnostní transformace (aby zůstala pravoúhlá). Poté již byla pouze drobně posunuta, aby co nejvěrněji kopírovala předešlou síť (na plánu Mgr. Ilony Scharfové). Tento krok byl velice důležitý, neboť pracovníci zahrady mají k dispozici seznamy rostlin, které se odkazují na souřadnice plánu. Takto zůstane naprostá většina rostlin ve stejném pomyslném čtverci. Jelikož orientace plánů bývá podle tvaru zahrady či podle hlavního vchodu, data musela být pootočena. Náhled na všechna data byl v ArcMap 10 otočen přesně o 121,6° doprava. Souřadnicový systém zůstal zachován, tímto krokem nebyl ovlivněn. (Jedná se pouze o vizualizaci celé kompozice, nikoliv o opravdovou změnu polohy.)
6.2 Tematická vrstva dat Hlavní součástí tematického obsahu plánu botanické zahrady jsou dřeviny. Pro jejich přesnou polohu bylo nutné projít celou zahradu a metr po metru zaznamenávat zdejší vegetaci. Aby bylo možné udělat elektronickou verzi plánu i včetně fakulty, bylo nutné projít i zdejší dřeviny. Dobře přitom posloužil již zmiňovaný plán Mgr. Ilony Scharfové. Plán byl zvětšen, vytisknut a vegetace zaznamenána přímo do něj. Kontrolovala se a zapisovala pozice jednotlivých dřevin a jejich pojmenování. Velice nápomocné k tomu byly cedulky se jmény, umístěné po celé zahradě i fakultě. Cedulky se však nenacházejí u všech druhů. Dřeviny se však zde vyskytují většinou v několika exemplářích a minimálně jeden bývá označen. Občas se však určování jmen dřevin neobešlo bez pomoci pracovníků zahrady. Často byly záhony pokryty rostlinami tak hustě, že nebylo možné počet jedinců přesně zaznamenat. V těchto případech byl jejich počet odhadován. Časově se jednalo o velmi náročnou práci, neboť v celém areálu PřF rostě několik stovek dřevin. 35
Mezi další složky tematické náplně plánu patří umělecká díla (11 v zahradě a sochy Kroužkování v parku a Kyvadlo v areálu fakulty). Jejich poloha byla rovněž zaznamenána. To samé platí i pro točité schodiště u hlavního vchodu do zahrady a pro informační cedule v zahradě (při vstupech do zahrady). Následně bylo potřeba ze získaných dat vytvořit bodové vrstvy. Jedna vrstva byla vytvořena pro vegetační pokryv a druhá pro ostatní prvky zahrady. Do druhé vrstvy byl navíc vložen přibližný bod umístění toalet. Celý tento proces vytváření bodových vrstev byl velmi zdlouhavý. Ve výsledné vrstvě s dřevinami je však zaznačeno skoro 2000 kusů rostlin.
6.3 Analogová verze plánu Jak již bylo řečeno v úvodu, tato verze znázorňuje pouze území samotné botanické zahrady. Plán bude umístěn na informační tabuli při hlavním vchodu z fakulty do zahrady. Tento plán je určen především pro návštěvníky, pro jejich snadnou orientaci po zahradě. Dřeviny jsou zde však přesně zaznačeny, včetně jejich odlišení na jehličnaté či listnaté. Plán je vybaven čtvercovou sítí, aby byl k užitku i pro pracovníky zahrady. Jelikož znázorněné území má hodně podlouhlý tvar, nezabírá celou plochu informační tabule. Proto je ve výsledné mapové kompozici umístěn i stručný popis (historie, struktura) zahrady, který zbývající volné místo vyplňuje. Zároveň je zde označeno 27 dominantních či jinak významných rostlinných druhů, které určila odborná pracovnice botanické zahrady Mgr. Magdaléna Chytrá. Velikost dnes instalované tabule, která bude využita pro nalepení nového plánu je 115 × 175 cm. Okraje tabule jsou však nepatrně vystouplé, proto je využitelná plocha menší. Rozměry výsledného mapového díla jsou 110 × 170 cm a je možné ho zhlédnout na přiloženém CD (ve formátu PDF).
6.3.1 Značkový klíč Jednotlivé znaky byly vytvořeny v programu Zoner Callisto 5. Program umožňuje tvořit vektorovou grafiku, znaky jsou tedy vytvořeny vektorově. Při zvětšení plánu tedy zůstanou znaky stejně ostré, nedojde k rozmazání (oproti rastrové grafice). Podobné prvky byly vytvořeny v jednotné velikosti, celkem byl 36
značkový klíč tvořen ve čtyřech různých velikostech. Legenda je rozlišena na několik částí. Tematická část je tvořena skupinami dřevin, uměleckými díly a ostatními prvky. Dřeviny jsou rozlišeny na jehličnaté a listnaté. Obě kategorie jsou navíc rozlišeny na dvě velikostní kategorie (menší a větší dřeviny). Keře nejsou speciálně odlišeny, jsou zahrnuty v dřevinách obecně. Umělecká díla jsou rozlišena suchozemská a vodní. Struktura legendy je patrná z obr. 13. Vytvořený značkový klíč v dobrém rozlišení je součástí obsahu přiloženého cd.
Obr. 13. Legenda analogové verze plánu
6.3.2 Samotný proces tvorby plánu Všechna podkladová data byla oříznuta na území botanické zahrady. Všechny symboly byly umístěny na svůj geometrický střed na pozice předem vytvořených bodů. Znaky bylo nutné otočit o 121,6° doprava, aby měly stejnou orientaci s plánem. Zároveň byla upravena velikost celého značkového klíče. Černými trojúhelníčky byly označeny vstupy do zahrady. Na plán byl umístěn popis jednotlivých částí zahrady. Dolní část celé kompozice byla doplněna textovou částí, kterou dodala již zmiňovaná Mgr. Magdaléna Chytrá. Následně byl plán doplněn o legendu, měřítko a směrovku.
6.4 Elektronická verze plánu Elektronický plán zahrnuje území celé Přírodovědecké fakulty, včetně přilehlé botanické zahrady. Plán interaktivní, jsou k dispozici nástroje pro přiblížení či oddálení plánu, po najetí kurzoru myši na dřevinu se zobrazí její název. Po kliknutí je uživatel přesměrován na danou dřevinu (pouze u některých vybraných dřevin). Při tvorbě plánu byl kladen důraz na pokud možno co nejmenší velikost, aby mohl být 37
bez větších obtíží snadno a rychle dostupný na internetových stránkách botanické zahrady. K tomuto účelu bylo nutné přepracovat některé znaky z již vytvořené analogové verze plánu. Elektronický plán je součástí přiloženého CD.
6.4.1 Flash Po dlouhé úvaze a řadě mylných pokusů tvorby elektronické mapy bylo rozhodnuto pro tvorbu mapy ve formátu SWF, tedy ve Flashi. K tomuto velmi dobře posloužil program Adobe Flash Professional CS4. Program umožňuje export výsledného díla mimo jiné i ve formátu html, což je žádoucí. Adobe Flash je multimediální platforma vyvinutá firmou Macromedia (v roce 2005 byla koupena větší firmou Adobe Systems). Ve svém počátku se jednalo o platformu Shockwave Flash, proto také formát Flashe má souborovou koncovku SWF. Původně se jednalo o kreslící program obohaceným o frame-by-frame animaci, postupem času se přidala komunikace s JavaScriptem, formulářová pole a knihovny objektů. Na základech ECMA skriptu vytvořen programovací jazyk ActionScript a interaktivita Flashe se stále zvyšovala. Později byly doplněny komponenty pro použití zvuku MP3 a videkontejneru FLV (Web10). Soubory s koncovkou SWF jsou interpretovány Flash Playerem. Ten může fungovat jako samostatný program, ale i jako zásuvný modul internetového prohlížeče. Ve Windows existují dva typy zásuvných modulů – ovladač ActiveX pro internet Explorer a plugin pro programové aplikační rozhraní Netscape (NPAPI), které používá většina ostatních prohlížečů (Web10).
38
6.4.2 Značkový klíč Značkový klíč pro elektronickou verzi mapy je podobný jako pro analogovou verzi. Již vytvořené znaky pro dřeviny byly zjednodušeny (viz obr. 14). Pro umělecká díla byl vytvořen jeden souhrnný symbol. Dřeviny nejsou odlišeny velikostně. Přibylo zde značení pro dřeviny, ke kterým je již vypracovaná charakteristika od Mgr. Ilony Scharfové.
Obr. 14. Rozdíl mezi značením dřevin na analogové verzi (vlevo) a elektronické verzi (vpravo).
39
ZÁVĚR V rámci bakalářské práce byla sjednocena data z území botanické zahrady s daty z území Přírodovědecké fakulty MU. Na takto sjednoceném podkladě byly aktualizovány všechny zde rostoucí dřeviny. Výjimku tvoří tzv. „náletové“ dřeviny, které byly rozmnoženy samovolně a počítá se s jejich likvidací. Ze získaných dat byl vytvořen analogový plán Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Počítá se s umístěním plánu na informační tabuli při hlavním vstupu do zahrady. Od plánu se očekává přibližně desetiletá životnost, pak bude nutná jeho nová aktualizace (ústní sdělení – Ing. Magdaléna Chytrá). Při zpracování bakalářské práce byly zjištěny některé nedostatky dosavadního elektronického plánu. Travnaté plochy před budovami fakulty byly často zaznačeny velmi nepřesně, což mi působilo nemalé potíže při aktualizaci dřevin. Rovněž tak dřeviny zaznačené jako listnaté, ačkoliv jsou jehličnaté (nebo naopak). Naštěstí se jednalo spíše o výjimky. Výrazný rozdíl mezi předešlým a novým plánem je značení keřovitého neprostupného porostu (plošně × bodově). Jelikož byl v rámci práce vytvořen bodový shapefile všech dřevin, byly tyto porosty znázorněny bodově. Vytvořený analogový plán má oproti předešlému také jednu významnou odlišnost. Na novém plánu jsou odlišeny jehličnaté dřeviny od listnatých, což určitě přispěje k lepší orientaci návštěvníku zahrady.
Při zpracování bakalářské práce jsem se naučil mnoho nového, nejen z mého oboru, ale i z přírody, která je všude kolem. Naučil jsem se poznávat hodně nových druhů dřevin, které jsou běžně k vidění na loukách či zahrádkách. Doufám, že vytvořené plány budou užitečné a splní nejen mé očekávaní, ale i návštěvníku botanické zahrady.
40
LITERATURA Tištěné zdroje Císař, J., Boguszak, F., & Bureš, P. (1966). Mapování. Praha, Česká republika: Státní nakladatelství technické literatury. Potužák, P. & Císař, J. (1966). Podrobné mapování. Praha, Česká republika: Státní nakladatelství technické literatury. Slocum, T. A., McMaster, R. B., Kessler, F. C. & Howard, H. H. (2005). Thematic Cartography and Geographic Visualisation (2th ed.). Upper Saddle River, NJ: Pearson Education. Vacek, V. & Bureš, P. (2001). Botanika : Dějiny oboru na Masarykově univerzitě v Brně. Brno, Česká republika: Masarykova univerzita. Veverka, B. (2004). Topografická a tematická kartografie 10. Praha, Česká republika: České vysoké učení technické. Voženílek, V. (1999). Aplikovaná kartografie I.: -tematické mapy. Česká republika: Univerzita Palackého v Olomouci. Elektronické zdroje Web1: Jan Mikula (2012). Statistiky prohlížečů - svět březen 2012. Retrieved April 18, 2012, from http://prohlizece.info/clanky/statistiky-prohlizecu-svet-brezen-2012internet-explorer-9-si-vyznamne-polepsil/ Web2: Botanická zahrada Masarykovy univerzity (2011). Historie botanické zahrady. Retrieved December 16, 2011, from http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/historie.htm Web3: Herber, V. Klimatické poměry České republiky. Retrieved December 17, 2011, from http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/klima.html Web4: CENIA (2011). Národní geoportál INSPIRE. Retrieved December 18, 2011, from http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Web5: Botanická zahrada Masarykovy univerzity (2011). Venkovní část botanické zahrady.
Retrieved
December
18,
http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/venkovni%20zahrada.htm 41
2011,
from
Web6: Scharfová, I. (2011). Dřeviny areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (master´s thesis, Masaryk University, Brno, Czechia). Retrieved April 24, 2012, from http://is.muni.cz/th/173783/prif_m/ Web7: Botanická zahrada Masarykovy univerzity (2011). Skleníky. Retrieved December 18, 2011, from http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/skleniky.htm Web8:
Paříž
od
A
do
Z
(2012).
Retrieved
April
21,
2012,
from
http://www.paris.cz/muzea-a-galerie/botanicke-zahrady/ Web9: Pomykaczová, A. (2007). Analýza Klaudyánovy mapy v prostředí GIS (bachelor´s thesis, Czech Technical University, Praha, Czechia). Retrieved April 29, 2012, from http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/pomykaczova.pdf Web10: Martin Hozík (2012). Úvod do platformy Adobe Flash. Retrieved April 15, 2012, from http://flash.jakpsatweb.cz/adobe-flash/ Zdroje obrázků Dendrologická zahrada, VÚKOZ V.V.I. (2009). Plán dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Retrieved December 27, 2011,
from
http://www.dendrologickazahrada.cz/upload/Image/mapy/mapa-
vstup1500.png Pampeliska (2007). Plán botanické zahrady a Výstaviště Flora Olomouc, Bezručovy sady.
Retrieved
December
27,
2011,
from
http://www.pampeliska.eu/index.php?p=mapa&site=olomouc Pampeliska (2007). Plán botanické zahrady při VOŠ a SZEŠ v Táboře. Retrieved December 27, 2011, from http://www.pampeliska.eu/index.php?p=mapa&site=tabor Manoliu, S. (2010). Plán Jardin des Plantes v Paříži. Retrieved December 27, 2011, from http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Plan-MNHN.jpg Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin-Dahlem, Freie Universität Berlin (2011). Plán botanické zahrady v Berlíně - Dahlemu. Retrieved December 27, 2011,
from
http://www.bgbm.org/bgbm/pr/images/Vermietung/Glashaus_Lage_A4_200.jpg
42
Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew (2011). Plán Royal Botanic Gardens
v Kew.
Retrieved
December
27,
2011,
from
http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/ppcont_008324.pd f
43
PŘÍLOHY Příloha 1: CD s analogovým a elektronickým plánem botanické zahrady a dalšími vytvořenými daty.
44