Využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve výuce na 1. stupni základní školy

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií

Využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve výuce na 1. stupni základní školy Diplomová práce Autor: Monika Tchoruk Vedoucí práce: RNDr. Jana Skýbová

Praha 2013

ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na 1. stupni základní školy. Cílem bylo zmapování současného stavu tematiky botanických zahrad ve školních dokumentech, kterými jsou Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a školní vzdělávací programy vybraných základních škol na Praze 2. Dále byl prozkoumán výskyt této tematiky ve vzorku učebnic přírodovědy pro 4. a 5. ročník. Na výše uvedených školách bylo provedeno dotazníkové šetření mezi učiteli 4. a 5. ročníků, jehož cílem bylo zjistit skutečné praktické využívání Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek. Formou rozhovoru se zástupkyní ředitele této botanické zahrady byla zjišťována připravenost na výuku žáků 1. stupně ze strany botanické zahrady. V další části práce byla naplánována a realizována výuková jednotka s žáky 5. třídy základní školy. Z jejího vyhodnocení vyplynulo, nakolik je možné takové jednotky zařazovat do výuky. Následně byly rozebrány možnosti využití této konkrétní návštěvy botanické zahrady v přírodovědě i ostatních předmětech.

Klíčová slova

1. stupeň základní školy, botanická zahrada, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání,

školní

vzdělávací

mezipředmětové vztahy

program,

environmentální

výchova,

přírodověda,

ABSTRACT The theme of this diploma thesis is Practical use of the Botanical Garden of the Faculty of Science, Charles University in Prague for Education of Lower Grades of Primary Schools. The main purpose is to chart current status of a theme of botanical garden in curricular documents, namely The Framework Educational Programme for Basic Education and School Educational Programmes of chosen elementary schools located in Prague 2. Further, the presence of this theme is explored in the sample of schoolbooks for the 4th and the 5th grades of elementary schools. There is a questionnaire survey realized among teachers of the 4th and the 5th grades in the schools listed above. The aim is to find out, how much the Botanical Garden of the Faculty of Science, Charles University in Prague is used for practical education. The results are shown in charts and graphs. The readiness of this botanical garden for practical education of lower grades pupils is found out by an interview with its vice-director. The next part of thesis contains planning and realizing a lesson with the 5th grade pupils. The lesson demonstrates a possibility of more frequent practical education in the botanical garden. Afterwards, the possibilities of using this particular visit of the botanical garden are analysed in relation to Natural Science and other subjects.

Key words: lower grades of primary school, the botanical garden, The Framework Educational Programme for Basic Education, School Education Programme, environmental education, natural science, cross-curricular subjects

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jany Skýbové s vyznačením všech použitých pramenů a spoluautorství. Souhlasím se zveřejněním diplomové práce podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s uložením své diplomové práce v databázi Theses.

V Praze dne 17.6.2013

……………………………… Podpis

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala RNDr. Janě Skýbové za trpělivost při vedení mé diplomové a práce cenné rady, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Rovněž bych ráda poděkovala Mgr. Věře Hroudové za vstřícnost a inspirativní přístup k problematice výuky v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Své poděkování bych zároveň ráda vyjádřila mé rodině, která mě během příprav diplomové práce dodávala sílu a bezmeznou podporu.

OBSAH:

1 ÚVOD ………………………………………………………………………………………8 2 BOTANICKÉ ZAHRADY A JEJICH VYUŽÍVÁNÍ VE VÝUCE

.

NA 1. STUPNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY …………………………………………………...10 2.1 Zastoupení tematiky botanických zahrad v rámcovém vzdělávacím programu

.

pro základní vzdělávání ………………………………………………………………..10 2.1.1 Přírodovědné oblasti RVP……………………………………………………………...11 2.1.2 Ostatní oblasti RVP …………………………………………………………………....11 2.2 Zastoupení tematiky botanických zahrad v učebnicích pro 4. a 5. ročník

.

…..základní školy ..…………………………………………………………………………12 2.2.1 Tematika botanických zahrad v učebnicích přírodovědy pro 4. a 5. ročník ………..…13 2.2.2 Rozbor učiva o botanických zahradách v učebnicích ………………………………....18 2.3 Zastoupení tematiky botanických zahrad ve školních vzdělávacích programech

.

… vybraných základních škol na Praze 2 ……..……………………………………..…..30 2.3.1 Rozbor ŠVP pro 1. stupeň vybraných základních škol ………………………………..32 2.3.2 Shrnutí …………………………………………………………………………………34 3 BOTANICKÁ ZAHRADA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY

.

KARLOVY V PRAZE ……………………………………………………………….…..35 3.1 Historie …………………………………………………………………………………..35 3.2 Venkovní expozice ………………………………………………………………………36 3.3 Skleníkové expozice ………...…………………………………………………………..37 3.4 Geologický park …………………………………………………………………………38 3.5 Vzdělávací činnost ………………………………………………………………………38 3.6 Obecné informace..………………………………………………………………………39 4 ROZHOVOR SE ZÁSTUPKYNÍ ŘEDITELE BOTANICKÉ ZAHRADY

.

PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE …….…...39 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ …………………..………………………………………...42 5.1 Charakteristika šetření ………………………….………………………………………..42 5.2 Vyhodnocení dotazníků …………………………………………………………………42 5.3 Vyhodnocení hypotéz a shrnutí výsledků šetření ……….………………………………49

6 PROJEKT VÝUKOVÉ JEDNOTKY V BOTANICKÉ ZAHRADĚ …………...…….50 6.1 Výuková jednotka „Příroda léčí“ a „Kamenný dědeček“ ……………….…………..54 6.1.1 Popis výukové jednotky ……………………………………………………………….54 6.1.2 Pracovní listy ………………………………………………………………………….55 6.1.3 Praktická výuka ……………………………………………………………………….62 6.1.4 Vyhodnocení ………………………………………………………………………….63 6.2 Návaznost předmětů ve škole na výukovou jednotku ……………………………….64 6.3 Projekt s tematikou botanické zahrady „Příroda nás živí a léčí“ …………………..67 6.3.1 Popis projektu …………………………………………………………………………67 6.3.2 Plán realizace projektu ………………………………………………………………...68 7 DISKUSE …………………………………………………………………………………70 8 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………………73 9 POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE ……………………………………74 10 PŘÍLOHY ……………………………………………………………………………….77 10.1 Seznam grafů, tabulek a ilustrací……………………………………………………….77 10.2 Seznam použitých symbolů a zkratek ………………………………………………….78 10.3 Ukázka dotazníků pro učitele vybraných základních škol ……………………………. 79 10.4 Ukázka vypracovaných pracovních listů ………………………………………………81 10.5 Fotodokumentace výukové jednotky v Botanické zahradě Přírodovědecké

.

fakulty Univerzity Karlovy v Praze ……………………………………………………83 10.6 Návrh zpracování projektu „Příroda nás živí a léčí“ …………………………………...86

Motto:

„Vštípena jest člověku také touha po vědění a nejen schopnost snášeti práce, nýbrž i touha po nich. To jeví se hned na počátku dětského věku a provází nás po celý život.“ Jan Amos Komenský

1 ÚVOD Botanické zahrady, a to nejen v České republice, jsou velice významným fenoménem z mnoha hledisek. Nejen že je jejich úkolem sběr a opatrování vzácných i běžně se vyskytujících rostlin, jsou místem studia vědců rozličných oborů, místem pro relaxaci obyvatelstva, skýtají také nepřeberné množství informací a podnětů využitelných pro kontinuální vzdělávání žáků a studentů všeho věku. Období mladšího školního věku, na které se práce zaměřuje, je dobou, kdy dítě prochází obdobím největší sensibility, a tudíž vzdělávání na 1. stupni základní školy (dále jen „ZŠ“) pomáhá utvářet a formovat jeho osobnost. Přirozená zvídavost žáků v tomto věku by proto měla být co nejvíce podněcována a podporována vjemy, které jsou mu blízké, které dle své přirozené dobroty touží poznat, o které touží pečovat a chránit je (HORKÁ 1993). Příroda, nejen že svou rozmanitostí a záhadností je pro děti lákavá, ale zároveň je učí svým neměnným zákonům, své pozitivní životaschopnosti, své pravdivosti. Pro děti ve městech je setkávání s přírodou mnohdy obtížné. Jsou sice v okolí domů parky, s rodiči jezdí na výlety za město, na prázdniny na venkov, ale je třeba vzít v potaz, že mnoho dětí takovou možnost nemá. Učebnice intenzivně seznamují žáky s přírodou kolem nás, ale již méně se zaměřují na botanické zahrady. Výuka v botanických zahradách přitom může přinést do vzdělávacího procesu mnohá pozitiva – žáci se seznámí na jednom místě s mnoha druhy rostlin instalovaných do jejich přirozeného prostředí, ať jsou z našeho podnebného pásu, či jiných koutů Země, mohou pracovat v příjemném podnětném prostředí a budovat tím tak svůj budoucí vztah k přírodě.

8

Velmi důležitá je zde role učitele, jako průvodce žáků jejich vzděláváním, má možnost přivést je k lásce k přírodě, pocitu vlastní zodpovědnosti za ni a za životní prostředí vůbec, a to vše je možné velmi dobře realizovat prostřednictvím výuky v botanických zahradách.

Cíle práce: 1. Charakterizovat Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jako místo využitelné pro výuku na 1. stupni ZŠ. 2. Prozkoumat výskyt tématiky botanických zahrad v dokumentech upravující učivo na 1. stupni ZŠ a v učebnicích pro 4. a 5. ročník ZŠ. 3. Pomocí

dotazníkového

šetření

zjistit

reálné

. využívání

Botanické

zahrady

Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vybranými školami na Praze 2. 4. Rozhovorem se zástupkyní ředitele Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zjistit reálné možnosti jejího využití k výuce na 1. stupni ZŠ. 5. Realizovat výukovou jednotku v

. Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty

Univerzity Karlovy v Praze a zhodnotit její další možné využívání.

9

2 BOTANICKÉ ZAHRADY A JEJICH VYUŽÍVÁNÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Tato kapitola se věnuje tematice botanických zahrad z pohledu oficiálních dokumentů upravujících učivo pro základní školy, kterými jsou Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, školní vzdělávací programy a učebnice.

Na základě mezinárodních úmluv bylo vyvozeno 5 hlavních funkcí botanických zahrad, kterými jsou: „výzkum a dokumentace rozmanitosti rostlin, ochrana ex situ, využití výsledků v krajinářské tvorbě, vzdělávání odborníků, výchova a šíření poznatků mezi širší veřejností a mládeží“ (HANZELKA, ROUDNÁ 2006). Z tohoto hlediska významu botanických zahrad je zde předpoklad, že by se tato tematika měla vyskytovat v každém z výše uvedených dokumentů.

2.1 ZASTOUPENÍ BOTANICKÝCH ZAHRAD V RÁMCOVÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen „RVP“) je vydáván Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a jeho specifikace jsou zakotveny ve školském zákoně. „Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví“ (Zákon 561/2004 Sb., § 4, odst. 1, <www.msmt.cz>).

.

RVP slouží jako pomůcka pro ředitele základních škol a pro samotné učitele, jak při tvorbě školního vzdělávacího programu, tak při skladbě a rozložení učiva v jednotlivých obdobích povinné školní docházky. Určuje klíčové kompetence a stanovuje míru znalostí a dovedností, kterou má žák vládnout na konci 5. a 9. ročníku. V pomyslné hierarchii zde zkoumaných

10

dokumentů, je RVP nejvýše, tudíž od něj se potom odvíjí tvorba podrobnějších vymezení učiva v podobě školních vzdělávacích programů a následně učebnic, které již učivo předkládají velice podrobně. Tato kapitola se věnuje průzkumu RVP z roku 2007, platného od 1.9.2005, se zohledněním změn, které nabudou platnosti 1.9.2013, z hlediska výskytu tematiky botanických zahrad.

RVP jako takový, vymezuje hlavní vzdělávací oblasti, učivo v nich a očekávané výstupy žáků. Vzhledem k tomu, že je botanická zahrada vhodným a využívaným místem ke studiu všeho druhu, a má i další vzdělávací funkce, dalo by se předpokládat, že se tematika botanických zahrad objevuje napříč předměty v RVP.

2.1.1 Přírodovědné oblasti RVP Oblasti, které jsou úzce spojeny z poznáváním přírody jsou v RVP nazvány takto:

1. stupeň – „Člověk a jeho svět“ - „Místo, kde žijeme“ - „Rozmanitost přírody“

.

„Člověk a svět práce“ - „Pěstitelské práce“ 2. stupeň – „Člověk a příroda“ - „Přírodopis“ „Člověk a svět práce“ - „Pěstitelské práce, chovatelství“ Průřezová témata - „Environmentální výchova“

Ve všech těchto oblastech se podle RVP výuka zaměřuje na uvědomění si významu přírody, přírodních dějů a jevů, vlivu přírody na člověka a člověka na přírodu, a to jak na osobnost každého jedince, tak na celou společnost a Zemi. Žáci jsou podněcováni ke zkoumání a pozorování přírody, relaxaci a odpočinku v přírodě a učivo je dále vede k cílevědomému získávání informací, jejich analýze a realizaci pokusů.

2.1.2 Ostatní oblasti RVP V ostatních oblastech RVP je využití tematiky botanické zahrady možné, a to především v těchto: 1. stupeň - „Člověk a jeho svět“ - „Lidé a čas“ - kde jsou probírány svátky a tradice

11

(zde je možná návaznost na výstavy v botanické zahradě) a chráněná místa v přírodě 2. stupeň - „Výchova k občanství“ - „Člověk ve společnosti“

.

- „Mezinárodní vztahy, globální svět“ - problematika globálních hrozeb

Tematika botanických zahrad se jako taková v RVP nikde neobjevuje a není na ni pamatováno ani v úpravách s budoucí platností. Nabízejí se však podněty k učivu spojenému s tematikou botanických zahrad. Tudíž, při zachování učiva a požadovaných výstupů předkládaných RVP, je možné využít botanickou zahradu k rozšíření a upevnění učiva. Naskytuje se velký počet možností v každém ročníku a v mnoha předmětech. To znamená, že učitel není při využívání tematiky botanických zahrad striktně vázán pouze na přírodovědné předměty, neboť pro rozvoj osobnosti, jejíž vztah k přírodě je utvářen, je potřeba využít co nejefektivnější výchovné působení mezipředmětových vztahů (HORKÁ 1993).

2.2 ZASTOUPENÍ TEMATIKY BOTANICKÝCH ZAHRAD V UČEBNICÍCH PŘÍRODOVĚDY PRO 4. A 5. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY

RVP sice konkrétně tematiku botanických zahrad doslova nezmiňuje, ale vzhledem k tomu, že je jeho úkolem základní vymezení oblastí učiva, neznamená to, že je tato tematika méně důležitá. Učebnice jsou jednou z hlavních pomůcek a prvním studijním materiálem, který provází žáka po celou dobu jeho základní školní docházky. Jsou psány pro jednotlivé ročníky v souladu s RVP a učivo již předkládají oproti RVP velice podrobně.

Učebnice z hlediska významu ve vzdělávacím systému můžeme rozdělit do dvou skupin:

a) význam pro žáka

Učebnice jsou prvním studijním materiálem žáků. Je v nich motivujícím způsobem zpracován obsah i grafická úprava. Tím je žákům umožněno vnímat a formovat představy, získávat motivaci k učení, lépe tak učivo pochopit a déle jej udržet v paměti (ČÁP 1979). Informace

12

jsou vybírány přiměřeně věku žáků a vedou je k samostatnému kritickému myšlení, přemýšlení nad problematikou pomocí množstvím rozšiřujících otázek a praktických úkolů. Jsou žákům zásobárnou poznatků a průvodcem v učení ve školních lavicích, i při domácím samostudiu.

b) význam pro učitele

Učebnice jsou z hlediska významu pro učitele důležitým podkladem pro vedení výuky. Směrují jej při přednášení základní teorie, jsou jakýmsi vodítkem v látce toho kterého školního roku. Učebnice však ponechávají učiteli možnost svobodné tvůrčí činnosti v používání dalších materiálů, knih, encyklopedií a neměly by učitele nijak svazovat. V závislosti na školním vzdělávacím programu se může učitel po učebnici relativně volně pohybovat a zařazovat tak témata v daný moment příhodná, v závislosti na mezipředmětových vztazích, významných událostech, aktuálních školních akcích apod.

V této kapitole jsou představeny učebnice přírodovědy pro 4. a 5. ročník. Je to z toho důvodu, že ve 4. a 5. ročníku již mají žáci určitý teoretický základ, který je dále prohlubován a který je základním stavebním kamenem pro přechod k přírodopisu na 2. stupni. Potřebnou součástí vzdělávacího procesu je, ve spojení s teoretickými znalostmi, zachování motivační vjemové složky výuky, jakou je výuka v přírodě. Jejím cílem je mimo jiné, aby žáky učení bavilo a všestranně je rozvíjelo, protože „poznání, jež má navozovat soulad člověka s přírodou, je třeba spojovat s prožitkem, radostí, touhou po dobrodružství i zvědavosti žáků“ (HORKÁ 1993). Výuka v botanické zahradě ve 4. a 5. ročníku může být velmi efektivní, a proto by měla být zařazena i do učebnic přírodovědy. Podle Mgr. Věry Hroudové, jsou naprosto ideálními návštěvníky právě žáci 5. ročníku, o kterých říká, že: „mají srdíčko na dlani, všechno by mi chtěli povědět a všechno chtějí slyšet“.

2.2.1 Tematika botanických zahrad v učebnicích přírodovědy pro 4. a 5. ročník

Byl prozkoumán vzorek 19ti nejčastěji používaných učebnic přírodovědy, vydavatelství Alter, Didaktis, Fortuna, Fraus, Nová škola, s.r.o., Prodos, Scientia a Státní pedagogické nakladatelství (dále jen „SPN“), pro 4. a 5. ročník základních škol. V níže uvedeném přehledu

13

(tab. 1-19) je zaznamenáno, ve kterých z nich se téma botanických zahrad objevuje, a ve kterých toto téma zmiňováno není.

Téma botanických zahrad v učebnicích přírodovědy pro 4. a 5. ročník ZŠ podle vydavatelství (tab. 1) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 2) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 3) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 4) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 5) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana

ALTER, Všeň Přírodověda 4. Rozmanitost přírody. Člověk a jeho svět, 1. díl Kholová, H. 2010 ALTER, Všeň Přírodověda 4. Rozmanitost přírody. Člověk a jeho svět, 2. díl Novotný, A. 2010 ALTER, Všeň Přírodověda pro 5. ročník ZŠ. Život na Zemi. Člověk a jeho svět Kholová, H. a kol. 2009 Botanické zahrady/Třídění organismů 29, 30 ALTER, Všeň Přírodověda 5. Země ve vesmíru. Člověk a jeho svět Holovská, H. 2010 DIDAKTIS, Brno Člověk a jeho svět: učebnice pro 4. ročník základní školy Hublová, P., Kalovská, M., Komaňská, R., Laštovková, Š., Maňáková, M., Navrátil, D., Pfeiferová, E., Tarábek, P. 2009 -

14

(tab. 6) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 7) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 8) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 9) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 10) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana

DIDAKTIS, Brno Člověk a jeho svět: učebnice pro 5. ročník základní školy Chramostová, I., Matušková, E., Pfeiferová, E., Poláková, R., Řepa, M., Šradějová, M., Tarábek, P. 2011 Třídění organismů/Botanické zahrady 7 FORTUNA, Praha Rok v přírodě. Přírodověda pro 4. ročník Kvasničková, D., Froněk, J. 1995 FORTUNA, Praha Přírodověda pro 5. ročník základní školy: od vesmíru k člověku Kvasničková, D., Froněk, J., Šolc, M. 1996 Úvod/Rozmanitost podmínek života na Zemi 7; 43 FRAUS, Plzeň Člověk a jeho svět. Příroda 4 - učebnice pro základní školy Frýzová, I., Dvořák, L., Jůzová, P. 2010 FRAUS, Plzeň Člověk a jeho svět. Příroda 5 - pro 5. ročník základní školy Frýzová, I., Dvořák, L., Jůzová, P. 2011 Člověk ničí, člověk napravuje - Na poslední chvíli 77

15

(tab. 11) Vydavatelství

NOVÁ ŠKOLA s.r.o., Brno Člověk a jeho svět. Přírodověda pro 4. ročník, učebnice vytvořená v Název souladu s RVP ZV Štiková, V. Autor 2012 Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 12) Vydavatelství NOVÁ ŠKOLA s.r.o., Brno Název Přírodověda 5, učebnice pro 5. ročník. Člověk a jeho svět Matyášek, J., Štiková, V., Trna, J. Autor 2011 Rok vydání Oblast/kapitola Člověk a živá příroda/Význam botanických a zoologických zahrad 41 Strana (tab. 13) Vydavatelství PRODOS, Olomouc Název Přírodověda 4. ročník Jurčák, J. a kol. Autor 1996 Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 14) Vydavatelství PRODOS, Olomouc Název Přírodověda 5. ročník Jurčák, J. a kol. Autor 1996 Rok vydání Oblast/kapitola Země - planeta lidí/Chráněné rostliny a živočichové 81-82 Strana (tab. 15) Vydavatelství PRODOS, Olomouc Rozmanitost přírody: člověk a jeho svět, učebnice pro 4. a 5. ročník Název základní školy Dančák, M. Autor 2008 Rok vydání Oblast/kapitola Živá příroda/Rostliny 26 Strana

16

(tab. 16) Vydavatelství Název Autor Rok vydání Oblast/kapitola Strana (tab. 17) Vydavatelství Název Autor Rok vydání

SCIENTIA, Praha Přírodověda 4, pro 4. ročník základní školy Komanová, E., Ziegler, V. 1996 48 Přiblížili se prázdniny 121 SCIENTIA, Praha Přírodověda 5, pro 5. ročník základní školy Komanová, E., Ziegler, V. 1997

Oblast/kapitola Mozaiku tvoří různé kamínky a obraz mnoho tahů štětcem/Prázdninové ohlédnutí 8, 108-109 Strana (tab. 18) Vydavatelství SPN, Praha Název Přírodověda 4: člověk a jeho svět: pro 4. ročník základní školy Čechurová, M., Havlíčková, J., Podroužek, L. Autor 2010 Rok vydání Oblast/kapitola Rozmanitost přírody 12; 93 Strana (tab. 19) Vydavatelství SPN, Praha Název Přírodověda 5: člověk a jeho svět: pro 5. ročník základní školy Čechurová, M., Havlíčková, J., Podroužek, L. Autor 2011 Rok vydání Oblast/kapitola Rozmanitost přírody 51-53 Strana

V přehledu můžeme vidět, že téma botanických zahrad se nevyskytuje v 8 učebnicích, z nichž 7 je pro 4. ročník a jedna je pro 5. ročník a to ta, jejíž učivo se nevěnuje živé přírodě. Naopak učebnic, ve kterých se toto téma objevuje, je celkem 11 a z nich jsou 2 pro 4. ročník, 1 pro 4. a 5. ročník a zbylých 8 je určeno pro 5. ročník základní školy. To znamená, že učivo o botanických zahradách není zařazováno do všech učebnic pro 4. a 5. ročník. Je však zařazeno do více než poloviny vybraných učebnic a ročník, na pro který je podle autorů toto téma nejpříhodnější, je 5. ročník.

17

2.2.2 Rozbor učiva o botanických zahradách v učebnicích V další částí rozboru mají své místo pouze ty učebnice, ve kterých je obsaženo učivo o botanických zahradách. Toto učivo je zpracováno do tabulek (tab. 20 – 30), v nichž jsou představeny jednotlivé texty a z nich vyplývající možnosti použití, které toto učivo poskytuje.

(tab. 20) Přírodověda pro 5. ročník ZŠ. Život na Zemi. Člověk a jeho svět Kohlová, H. a kol. Všeň: ALTER, 2009.

Oblast/kapitola Strana

Citace

Praktické využití

Třídění organismů/Botanické zahrady 29-30 „Botanické zahrady – V botanické zahradě se pěstují domorodé i cizokrajné rostliny pro studijní, vědecké a ochranářské účely a obvykle i proto, aby byly zpřístupněny veřejnosti. Na dalších obrázcích je patrný význam přizpůsobení rostlin svému přirozenému prostředí.“ Foto 1: „Procházku libereckou botanickou zahradou můžeme začít třeba u jezírka s volně rostoucími lekníny.“ . Foto 2: „Obří leknínovitá rostlina – viktorie královská – má svůj domov v Jižní Americe. Její listy mají průměr téměř 2 metry.“ Foto 3: „Na obrázku vidíme napodobení pustinného stanoviště tučnolisté rostliny ze suché horké části Mexika. Zelená barva rostliny je zcela překryta šedým až modravým voskovým potahem, který ji chrání proti slunečnímu záření a před odpařováním vody.“ Foto 4: „Vytvořit takovýto věrohodný výsek přírody z tropického deštného lesa, kde na kmeni stromového velikána rostou přísedavé kapradiny, to vyžaduje dovednost i zvládnutí botanické teorie.“ Foto 5: „Tato tropická orchidej byla téměř vyhubena sběrem pro obchodní účely. Zobrazená rostlina je ukázkou umělého množení.“ Foto 6: „Pěstování masožravých rostlin připomíná fotografie mucholapky podivné.“ . Foto 7: „Řeřicha trojbarevná roste v Jižní Americe. Je opylována kolibříky.“ Samostatná kapitola věnovaná botanickým zahradám, kde je stručně objasněn základní význam botanických zahrad. Je přiloženo 7 fotografií, majících za úkol především žákům ukázat, jak vypadají rostliny, které se v našich přírodních podmínkách nevyskytují a jakých znaků přizpůsobení se takovým podmínkám, se mají na rostlinách všímat. V botanické zahradě jsou tudíž žáci vedeni ke zkoumání různých druhů rostlin podle místa výskytu. 18

(tab. 21) Člověk a jeho svět: učebnice pro 5. ročník základní školy Chramostová, I., Matušková, E., Pfeiferová, E., Poláková, R., Řepa, M., Šradějová, M., Tarábek, P. Brno: DIDAKTIS, 2011.


Citace


Stavební kameny všeho živého/Buňky 7 „Buňkám podobné skleníky – Při výstavbě nových pavilonů v Botanické zahradě Liberec se architekti inspirovali tvary rostlinných buněk.“ Foto 1 „rostlinné buňky“ Foto 2 „skleníky Botanické zahrady Liberec“ Na stránkách jsou jednotlivé bubliny s informací a v levém horním rohu je malé písmeno tzv. „doplňkový blok s informací“, označující: „P – přizpůsobení se životnímu prostředí, K – klasifikace skupiny organismů, I – inspirace člověka rostlinami či živočichy, R – rady související se zdravím člověka, V – výjimka ve skupině organismů“. V tomto případě je u bubliny písmeno I. Vzhledem k tomu, že se jedná o učebnici pro 5. ročník, není zde prakticky jiná zmínka o botanických zahradách než výše uvedená ukázka skleníků botanické zahrady, které mají tvar skupiny buněk. Žákovi je tedy podána informace o tom, že jsou botanické zahrady, které mají skleníky. Je tedy dále na učiteli, jak s žáky téma rozvine. Vzhledem k tomu, že se jedná o kapitolu příliš nesouvisející s botanickými zahradami, je třeba zapracovat je do tématu pouze stručně a najít potom prostor jinde, ač žádný takový prostor učebnice konkrétně neposkytuje.

19

(tab. 22) Přírodověda pro 5. ročník základní školy: od vesmíru k člověku Kvasničková, D., Froněk, J., Šolc, M. Praha: FORTUNA, 1996.

Kapitola/oblast Strana

Úvod 7

Citace

„Dále se podíváme za živou přírodou do světa a do botanických a zoologických zahrad.“ V úvodu, kde je popis budoucí práce s učebnicí, se kterou se žáci za školní rok setkají. Jednou větou je zde zmíněno, že dojde řeč i na botanické a zoologické zahrady. Tato poznámka již může u mnohých žáků vzbudit zájem a učitel má možnost na ni upozornit. Rozmanitost podmínek života na Zemi 43 „Cizokrajné rostliny se u nás pěstují v botanických zahradách, většinou ve velkých sklenících. Musí se v nich udržovat takové podmínky (zejména teplota a vlhkost vzduchu), kterým jsou rostliny přizpůsobeny v přírodě. Při změně těchto podmínek by rostliny zahynuly. Mnohé cizokrajné rostliny lidé pěstují také jako pokojové rostliny ve svých domovech“. Mezi třemi obrázky se na stránce nachází i obrázek “57A Z botanické zahrady.“ Na konci části učiva o rostlinách a živočiších rozšířených po celém světě se nachází tento krátký odstavec, který pojímá botanickou zahradu jako místo, kde žáci mohou najít především rostliny, které se v naší přírodě běžně nevyskytují. Takovým rostlinám je pomocí skleníků simulováno jejich přirozené prostředí, které vlastně žáci vytváří i doma, kde pěstují rostliny také z různých částí Země. Na to navazuje otázka, která má žákům pomoci si uvědomit, že oni sami možná už vytváří doma podmínky rostlinám, které by v naší volné přírodě jinak nepřežili: “Které rostliny pěstujete doma? Zjisti, které z nich jsou cizokrajné?“

Sdělení Kapitola/oblast Strana

Citace


20

(tab. 23) Člověk a jeho svět. Příroda 5 - učebnice pro 5. ročník základní školy Frýzová, I., Dvořák, L., Jůzlová, P. Plzeň: FRAUS, 2011.


Citace


Člověk ničí, člověk napravuje - Na poslední chvíli 77 Odstavec 1 – „Kromě snahy o zachování životního prostředí v co nejpřirozenějším stavu mohou se záchranou mnohých druhů živočichů pomoci také zoologické, případně botanické zahrady. 1. Proč lidé chodí do zoologických a botanických zahrad? 2. Které druhy živočichů a rostlin se nejčastěji chovají v zoologických a botanických zahradách? . 3. Máte v blízkosti vašeho bydliště botanickou zahradu? Na které druhy rostlin se v této zahradě specializují?“ Odstavec 2 – „Botanické zahrady se mohou mezi sebou velmi lišit podle toho, které druhy rostlin se zde pěstují (např. léčivé rostliny, tropické rostliny, dřeviny apod.). Zahrady specializované na dřeviny se nazývají arboreta.“ Odstavec 3 – „Některé cizokrajné rostliny nesnesou naše podnebí, především v zimním období. Proto se musí pěstovat ve sklenících, kde je řízená teplota i vlhkost vzduchu. Vyhledejte si informace o zoologických a botanických zahradách vašeho kraje. Zjistěte, čím jsou tyto zahrady výjimečné, a naplánujte si do některé z ní výlet. Prázdniny jsou tou nejlepší dobou na poznávání přírody a krajiny kolem nás.“ 2 fotografie z botanické zahrady V této části učebnice je věnována poměrně velká pozornost botanickým zahradám, jak pro jejich funkci ochránce druhů, tak pro jejich význam jako místa, kde je možné pozorovat přírodu v uměle vytvořeném přirozeném prostředí. Zmiňována je různost botanických zahrad i podmínky, jaké musí být vytvářeny, aby rostliny přežily v našem podnebí a proč. Tři otázky navádí k přemýšlení nad tím, proč lidé chodí do botanických zahrad, které druhy rostlin se v nich pěstují a jestli žáci vědí, kde je v okolí botanická zahrada a co by byli schopni o ní říci. Tím se snaží přimět žáky přemýšlet nad botanickou zahradou, jako nad místem jim možná bližším, než si kdy mysleli. Důležitý je úkol, kdy mají vyhledat informace o botanických zahradách svého kraje a jsou zde vyzýváni, aby nějakou z nich navštívili o prázdninách. Pro ilustraci jsou na stránce nepopsané fotografie z botanické zahrady.

21

(tab. 24) Přírodověda 5, učebnice pro 5. ročník. Člověk a jeho svět Matyášek, J., Štiková, V., Trna, J. Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o, 2011.


Člověk a živá příroda - rozmanitost života na zemi 41 Odstavec 1 – „Rostliny a živočichy žijící v oblastech mimo území naší vlasti můžeme u nás spatřit v botanických a zoologických zahradách, kde jim člověk vytvořil životní podmínky pro přežití.“ Odstavec 2 – „Botanické a zoologické zahrady umožňují lidem pozorovat život rozličných druhů rostlin a živočichů z celého světa. Studentům a vědcům slouží k studijním účelům a pro výzkum. Poskytují také možnost rozmnožovat ohrožené druhy a třeba je i později vrátit do jejich přirozeného prostředí.“

Citace


Obrázek č. 1 – „Tropické deštné lesy pokrývají mnohem menší plochu než v minulosti. Lidé je kácejí a vypalují, aby získali ornou půdu. Mnoho druhů rostlin tak přechází o své přirozené prostředí a vyhyne. Rostliny a živočichové tropických oblastí dnes patří mezi nejohroženější.“ Obrázek č. 2 – „Orchidej - překrásná rostlina z oblasti tropického pásu byla téměř vyhubena sběrem pro obchodní účely.“ Obrázek č. 3 – „Přemnožení některých škůdců, způsobené zásahy člověka do přírody, může ohrozit jiné organizmy. Např. lýkožrout smrkový dokáže při přemnožení zahubit celé stromy.“ Žákům je podávána podrobnější informace o významu botanických zahrad. Obrázky potom ukazují krásu přírody, kterou přímo ohrozila a ohrožuje činnost člověka. Takové zaměření na činnost botanických zahrad a upozornění na ekologické problémy, umožňuje se s žáky zaměřit na větší množství témat spojených s botanickou zahradou. Dále pak učebnice vybízí ke hře na reportéry v zoologické zahradě spojenou s vyhledáváním popisu zvířat a návrhem na založení třídní encyklopedie. Zde je samozřejmě také možné upravit takovou aktivitu na prostředí botanické zahrady.

22

(tab. 25) Přírodověda 5. ročník Jurčák, J. a kol. Olomouc: PRODOS, 1996.


Citace


Země - planeta lidí/Chráněné rostliny a živočichové 81-82 Odstavec 1 - „1. Znáte chráněné rostliny, které se vyskytují v okolí vašeho bydliště? . 2. Kteří chránění živočichové se vyskytují . ve vašem okolí? . 3. K čemu slouží botanické a zoologické zahrady?“ . Foto 1 „ střevíčník pantoflíček“ Foto 2 „lilie zlatohlávek“ Odstavec 2 - „Naše vzácné, ohrožené a často i mnohé cizokrajné rostliny pěstujeme v botanických zahradách. Jejich součástí bývají skleníky pro tropické druhy. Cizokrajné dřeviny se pěstují v parcích, kterým říkáme arboreta. Obdobně v zoologických zahradách chováme naše zajímavé, vzácné a ohrožené živočichy nebo cizokrajná zvířata. Lidé je tu mají možnost pozorovat živá, ale hlavním posláním botanických i zoologických zahrad je zachraňovat, chovat, rozmnožovat a vracet do přírody rostliny a živočichy, kteří jsou na pokraji vyhubení. U nás byl takto do přírody vrácen například rys ostrovid. Velké botanické zahrady máme v Praze, Liberci, Olomouci nebo v Lednici. Pěstují se zde také rostliny tropických a subtropických pásem, za kterými byste museli . cestovat do vzdálených zemí.“ 3x foto rostlin bez popisu, 1x foto palmového skleníku bez popisu Odstavec 3 – „Velké botanické zahrady máme v Praze, Liberci, Olomouci nebo v Lednici. Pěstují se zde také rostliny tropických a subtropických pásem, za kterými byste museli cestovat . do vzdálených zemí.“ 3x foto rostlin bez popisu, 1x foto palmového skleníku bez popisu Na začátku kapitoly jsou položeny otázky zaměřené jak na rostliny, tak na živočichy a botanické zahrady. Umožňují tedy žákům ověřit si své dosavadní znalosti o dané problematice. Ač to učebnice přímo nesděluje, je možné se k otázkám na konci kapitoly vrátit v sebereflexi - co jsem se dozvěděl nového? Je vysvětlován význam botanických zahrad, především z hlediska ochrany přírody a není zde příliš reflektováno na pěstování běžně se vyskytujících rostlin (v různých prostředích) ani na relaxační funkci botanické zahrady, která je velmi důležitá proto, aby se mohla stát pro člověka běžnou součástí života a místem častých návštěv.

23

(tab. 26) Rozmanitost přírody: člověk a jeho svět, učebnice pro 4. a 5. ročník základní školy Dančák, M. Olomouc: PRODOS, 2008.


Citace


Živá příroda/Rostliny 26 „Rostliny“ . „Už jste někdy byli v botanické zahradě? To je, pane, něco! A víte, co jsem tam viděla? Největší leknín na světě, který se jmenuje stejně jako já – viktorie královská. No, pojmenovali ho vlastně po britské královně Viktorii, ale stejně jsem tak trochu pyšná, že se tak krásná a zvláštní rostlina jmenuje jako já. Má obrovské listy, které plavou na vodě. Zespodu jsou červené a mají nahoru ohrnuté okraje. Kvete jen dvě noci, první noc bíle a druhou noc růžově. Škoda, že ji nemůžeme vysadit do rybníka. Pochází totiž z tropického pralesa . a u nás se jí daří jen ve sklenících.“ 1x foto bez popisu - děti ve skleníku u leknínů Na začátku kapitoly věnované rostlinám, je zmíněna botanická zahrada, jako velice zajímavé místo doporučované vypravěčkou. Ta žáky nenásilně seznamuje s tím, že je místo jako botanická zahrada a v ní se nacházejí zajímavé rostliny, které se v naší zemi běžně nevyskytují. Zmiňuje také název rostliny, čímž se poukazuje na možnosti vzniku botanických názvů rostlin. Přes počáteční pozitivní motivaci, se ve zbytku kapitoly, ve shrnutí ani v dalších částech, učebnice k tématu botanické zahrady již nevrací, avšak takto podaný úvod kapitoly může dobře navázat jak na konverzaci o návštěvách botanické zahrady, tak na budoucí návštěvu samotnou.

24

(tab. 27) Přírodověda 4, pro 4. ročník základní školy Komanová, E., Ziegler, V. Praha: SCIENTIA, 1996.


Citace


48 Přiblížili se prázdniny 121 „Možná, že navštívíme některé město, hrad nebo zámek, zoologickou zahradu, botanickou zahradu, museum, skanzen nebo výstavu. Uvidíme toho mnoho. Možná, že někdo z nás si pořídí prázdninový zápisník nebo náčrtník který mu později připomene, jak bohaté prázdniny prožil.“ Zmínka o možnosti navštívit botanickou zahradu o prázdninách. Nápad k založení zápisníku či náčrtníku, ve kterém je možné zvěčnit poznatky o shlédnutých místech a dále pak žákům poslouží jako podklad k vyprávění o svých zážitcích.

(tab. 28) Přírodověda 5, pro 5. ročník základní školy Komanová, E., Ziegler, V. Praha: SCIENTIA, 1997.


Citace



Mozaiku tvoří různé kamínky a obraz mnoho tahů štětcem/Prázdninové ohlédnutí 9 Odstavec 1 – „A někteří z nás se těšili na návštěvu botanické či zoologické zahrady nebo safari a jejich přání se o prázdninách splnilo. - Kde se zahrada nachází a jak bychom se tam mohli dostat? - Co všechno bychom mohli vidět? - Které rostliny nebo živočichy bychom si neměli při prohlídce nechat ujít? - Kdo navštívil zajímavý park?“ Na začátku učebnice je vzpomínka na předprázdninové rozloučení, ve kterém byl návrh na návštěvu botanické zahrady. Jsou zde otázky ke konverzaci o botanické zahradě. Žáci si tak mohou ujasnit základní znalosti o botanické zahradě - a to, kde se nachází a co je tam ke shlédnutí. Pěstujeme rostliny a chováme živočichy cizích zemí/Botanické a zoologické zahrady 108-109

25

Citace


„Botanické a zoologické zahrady“ . Odstavec 1 – „Zoologické a také botanické zahrady jsou dnes uznávaná vědecká pracoviště, která plní v lidské společnosti řadu nejrůznějších úkolů. . Cílem zahrad je: - záchrana ohrožených živočišných druhů, - výzkum podmínek jejich života, - osvětová práce“ Odstavec 2 – „Kromě vědecké práce a výzkumu živých zvířat, vzdělávání a výchovy (osvětové činnosti) jsou zahrady významné i proto, že poskytují obyvatelům měst možnost odpočinku a rekreace. Zoologické zahrady přispívají k upevnění a rozvoji přírodovědných zájmů, pomáhají k rozšiřování a osvojování biologických znalostí.“ Odstavec 3 – „Podobné poslání mají i botanické zahrady. Také v nich uvidíme množství druhů rostlin které jsou ve volné přírodě ohroženy vyhubením. A nemusí to být jenom cizokrajné rostliny. K dalším důležitým úkolům botanických zahrad patří: - Přizpůsobování rostlin v určitém území a určitým podnebním podmínkám. - Zavádění nových rostlin do jiných přírodních podmínek, výzkum živých rostlin, - Výchovné úkoly i světové poslání.“ Odstavec 4 – „Botanické zahrady jsou sbírkami živých rostlin, vědci provádějí mezi jednotlivými zahradami výměny rostlin i semen. Tak je zajištěno i zachování vzácných druhů rostlin na několika místech na světě. - Vyprávíme o návštěvě botanické zahrady: - Které rostliny jsme v ní viděli? – Co o nich můžeme říci? – Viděli jsme například orchideje? Botanickým zahradám se podobají arboreta. Jsou to sbírky různých dřevin, mnohdy z dalekých zemí. Dřeviny jsou v nich pěstovány v našich přírodních podmínkách. Také v některých městských a ještě častěji v zámeckých parcích uvidíme stromy a keře, které pocházejí z různých oblastí.“ Odstavec 5 – „Malou botanickou zahradou je i dobře ošetřovaná skalka. – Založíme si malou skalku na školním pozemku. – Jak do ní získáme jednotlivé druhy rostlin? Při návštěvě zoologické zahrady nebo botanické zahrady se rozdělíme na skupiny: - Jedna skupina zjistí živočichy nebo rostliny, které pocházejí z Afriky. - Další skupiny zjišťují živočichy či rostliny z Asie, Austrálie či Evropy. - Stejně tak mohou skupiny žáků zjišťovat rostliny či živočichy z hor, pralesa či stepí, z tropů, či polárních oblastí. - Výsledky vyvěsíme na nástěnce.“ Foto 1: „Největší leknín světa, viktorie královská, v botanické zahradě v Liberci“ V návaznosti na nabídku k návštěvě botanické zahrady ve 4. ročníku a její reflexi na začátku 5. ročníku, je věnováno botanické zahradě podrobné pojednání o jejím poslání. Žáci dostanou široký teoretický základ, jež může potom učitel dále rozvíjet a upevňovat různými druhy praktických cvičení a doplňujících informací. Díky konkrétním návrhům dává učebnice sama podnět k návštěvě botanické zahrady a práci v ní. Počítá s možností vytvoření vlastního přírodního systému podobného botanické zahradě a motivuje tak žáky k pochopení a pozorování vztahů v přírodním společenství. V případě, že škola nemá možnost školního pozemku, je možné potom vytvoření malé botanické zahrady ve třídě.

26

(tab. 29) Přírodověda 4: člověka jeho svět: pro 4. ročník základní školy Čechurová, M., Havlíčková, J., Podroužek, L. Praha: SPN, 2010.


Rozmanitost přírody 12

Citace

„Některé tropické rostliny si můžeme prohlédnout ve sklenících botanických zahrad. I v nich se pěstuje mnoho druhů rostlin, kterým hrozí v přirozených podmínkách vyhynutí.“

Praktické využití Kapitola/oblast Strana

Citace


V této, druhé kapitole, která pojednává o životních podmínkách rostlin a živočichů je krátce zmíněna botanická zahrada jako jedno z člověkem vytvořených prostředí, kde je možné najít rostliny tropické a ohrožené. Rozmanitost přírody 93 Odstavec 1 – „Vedle chráněných území máme možnost poznávat vzácné a ohrožené druhy zvířat a rostlin v zoologických a botanických zahradách. Lidé je zakládají a udržují pro poučení, pro krásu živých organismů a také pro zachování některých druhů, s kterými se dnes již ve volné přírodě nemůžeme setkat.“ Odstavec 2 – „Co je důležité - Nedotčené části přírody ochraňuje člověk v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Pro zachování v přírodě ohrožených druhů rostlin a živočichů zakládá botanické a zoologické zahrady.“ . Obrázek 1 (str. 93) – „Kaktusy ve skleníku botanické zahrady v Liberci“ Na konci kapitoly „Rozmanitost přírody“ a téměř na konci učebnice se vysvětlují činnosti člověka, které mají ničivý dopad na životní prostředí a je blíže zmiňován význam botanických a zoologických zahrad jako míst pro ochranu ohrožených druhů. Může se s žáky dále rozvíjet téma environmentální výchovy, praktické pěstování exotických druhů rostlin ve třídě, jako jsou kaktusy a orchideje. Jsou pro žáky na první pohled známé, například z domova, ale ve škole si při pohledu na ně mohou opakovat význam jejich výskytu v botanických zahradách.

27

(tab. 30) Přírodověda 5: člověk a jeho svět: pro 5. ročník základní školy Čechurová, M., Havlíčková, J., Podroužek, L. Praha: SPN, 2011.


Citace

Rozmanitost přírody 51-53 Odstavec 1 (str. 51) – „18 - Zvláštní zahrady - zoologické a botanické. Zoologické a botanické zahrady mají příznivce a obdivovatele v celém světě. Najdou se však i odpůrci, zejména zoologických zahrad. Poukazují na to, že životní podmínky zvířat jsou zde méně příznivé, a popisují jejich život jako extrémní nátlak na přizpůsobení se zcela odlišnému prostředí, než je v jejich původní domovině. Takové názory jsou však ve výrazné menšině.“ Odstavec 2 (str. 51) – „Cílem a smyslem zoologických a botanických zahrad není předvádět cizokrajná zvířata a exotické květy rostlin. Tyto zahrady plní mnoho úkolů, bez kterých si péči o pestrost rostlinných a živočišných druhů nedovedeme představit. Jejich hlavním cílem je vzdělávat a vychovávat člověka k zodpovědnému vztahu k přírodě. Pořádají proto různé přednášky, pomáhají organizovat zájmové kroužky pro mládež a pořádají různé akce pro širokou veřejnost.“ . Obrázek 1: „Zoologická a botanická zahrada - zdroj poučení a zábavy“ Odstavec 3 (str. 52) – „Obdobný význam jako zoologické mají také botanické zahrady. Pomáhají vytvářet vztah člověka k přírodě, chrání různorodost a bohatost rostlinných druhů. Uchovávají mnohé domácí rostliny, kterým ve volné přírodě hrozí vyhynutí. V jejich sklenících si také můžeme prohlédnout tropické a subtropické rostliny, které by jinak nebyly schopné čelit našim chladným podzimům a mrazivým zimám. Botanické zahrady slouží také ke studijním a vědeckým účelům.“ Odstavec 4 (str. 53) – „Je třeba si uvědomit, že kdyby se lidé chovali šetrněji ke svému životnímu prostředí, kdyby ho více chránili než drancovali, nemusela by být situace, kvůli níž jsou zoologické a botanické zahrady zakládány a provozovány, tak vážná. Stejně jako v mnoha jiných případech však lidé reagují až příliš pozdě. Když už není jiná možnost, zakládají zoologické a botanické zahrady, které pomáhají následky lidské nezodpovědnosti odstraňovat.“

28

Odstavec 5 (str. 53) – „A co je důležité: Zoologické a botanické zahrady uchovávají pestrost živočišných a rostlinných druhů z celého světa a umožňují lidem pozorovat jejich život. Ohrožené a v přírodě vymírající druhy se snaží rozmnožovat. Pořádají různé vzdělávací akce pro širokou veřejnost (přednášky, výstavy). Pro odborníky nebo studenty poskytují materiál pro poznávání a zkoumání. Významným úkolem zoologických a botanických zahrad je vést člověka k zodpovědnějšímu vztahu k přírodě, a tím i ke svým přirozeným životním podmínkám.“ Citace


Odstavec 6 (str. 53) - 3. otázky . „Otázky a úkoly: 3. Můžeme se v našich botanických zahradách seznámit i s tropickými rostlinami? Jak je to možné?“ Obrázek 1 (str. 53) – „Moderní skleník v botanické zahradě v PrazeTróji se jmenuje Fata Morgana.“ . Obrázek 2 (str. 53) – „Naší nejstarší botanickou zahradu najdeme v Liberci.“ . Poznámka (str. 53) – „Podobné cíle jako botanické zahrady mají arboreta. Narozdíl od botanických zahrad se však zaměřují na pěstování dřevin, našich i cizokrajných.“ Kapitola věnovaná botanickým a zoologickým zahradám osvětluje jejich význam v dnešním světě. Zdůrazňuje, že botanické zahrady mají velký význam v ochraně životního prostředí, ale zároveň pomáhají utvářet a rozvíjet vztah k přírodě, mají velký vědecký význam a neustále spolupracují s veřejností pořádáním seminářů, přednášek a dalších akcí, kterých se sami žáci mohou zúčastnit. Je zde kladen důraz na environmentální výchovu a zodpovědné chování žáků k přírodě. Pomocí otázek a informací pod obrázky se snaží přimět žáky k přemýšlením o významu a činnosti botanických zahrad.

Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.2.1, téma botanických zahrad se objevuje ve většině učebnic pro 5. ročník základní školy. Když je tematika botanických zahrad zmiňována v učivu pro 4. ročník, tak v globálu, žáci jsou upozorněni na existenci takových zahrad. V učebnici pro 4. a 5. ročník (tab. 26) se zmiňuje botanická zahrada na začátku kapitoly o rostlinách, a to je vše. Vzhledem k tomu, že i 5. ročník následně tuto učebnici používá, mohla by být informace podrobnější. V učebnici čistě pro 4. ročník (tab. 27) je v jejím závěru nabídka na prázdninové vyžití v botanické zahradě. Na tuto nabídku je potom v 5. ročníku navazováno. Učebnice pro 5. ročník již obecně pojednávají o botanických zahradách mnohem podrobněji. Většinou jsou spojeny s tematikou zoologických zahrad, neboť je poutá významové spojení, ale například učebnice pro 5. ročník, nakladatelství Alter (tab. 20), má jednu

kapitolu

věnovanou

konkrétně

problematice

botanických

zahrad.

29

V každé z učebnic, je zmiňován význam botanické zahrady jako místa vybudovaného z důvodu ochrany přírody a pěstování exotických druhů rostlin. Jsou i učebnice, které obšírněji líčí významy botanických zahrad a dokonce žáky vybízí k práci v nich, či pomocí otázek podněcují aktivitu žáků (tab. 23, 25, 26, 27, 28, 30). Vytvářejí tak prostředí vhodné pro další zamýšlení nad problematikou botanických zahrad a jejich případným praktickým využitím.

2.3 ZASTOUPENÍ BOTANICKÝCH ZAHRAD VE ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH ROGRAMECH VYBRANÝCH ŠKOL NA PRAZE 2 Školní vzdělávací program (dále jen „ŠVP“) je učebním dokumentem, který dle zákona 561/2004 Sb. tvoří každá základní škola sama tak, aby byly splněny požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. „Školní vzdělávací program pro vzdělávání, … stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje.“ (Zákon 561/2004 Sb., § 5 odst. 2, <www.msmt.cz>). Každá škola se díky ŠVP může vymezit oproti ostatním školám a přednést tak své konkrétní cíle a možnosti.

Tato kapitola má za úkol průzkum ŠVP deseti základní škol (tab. 31-40) zřizovaných Městskou částí Praha 2 (dále jen „MČ Praha 2). Tyto školy mají do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nejblíže, a tudíž mají větší možnost ji k výuce využívat, na rozdíl od škol vzdálenějších. Proto by již měl být brán na tento fakt ohled při zpracovávání ŠVP. Uvedení tématu botanické zahrady do ŠVP znamená, že si je škola vědoma nejen doporučení vzdělávacího programu, ale také své cenné možnosti výuky v jejích prostorech, a uvádí to i ve svém oficiálním stanovisku. Pro rodiče žáků je to potom podnět k návštěvě botanické zahrady se svými dětmi mimo školní vyučování.

.

30

(tab. 31)

Základní škola Vratislavova

Vratislavova 64/13, 128 00 PRAHA 2 - Vyšehrad 222 523 392, 222 523 392, Telefon 224 262 142, 224 262 142 E-mail [email protected] www.vratislavova.cz Web Adresa

(tab 33) Adresa

Základní škola Sázavská Sázavská 830/5, 120 00 PRAHA 2 - Vinohrady

Telefon 222 522 406, 222 522 406 E-mail Web

[email protected] www.zssazavska.cz

(tab. 35) Základní škola Londýnská Adresa

Londýnská 782/34, 120 00 PRAHA 2 - Vinohrady

Telefon 224 254 784, 224 254 784 E-mail Web (tab. 37)

[email protected] www.londynska.cz Základní škola a Mateřská škola Resslova

Základní škola Botičská

Adresa

Botičská 130/8, 128 00 PRAHA 2 – Vyšehrad

Telefon

224 914 324, 224 914 324

E-mail Web

[email protected] www.zsboticska.cz

(tab. 34) Základní škola Na Smetance Adresa

Na Smetance 505/1, 120 00 PRAHA 2 - Vinohrady

Telefon

222 250 799, 222 250 799

E-mail Web

[email protected] www.nasmetance.cz

(tab. 36) Základní škola Jana Masaryka Adresa

Jana Masaryka 400/21, 120 00 PRAHA 2 - Vinohrady

Telefon

222 516 752, 222 516 752

E-mail Web

[email protected] www.zsjm.cz

(tab. 38) Základní škola u svatého Štěpána

Adresa

Štěpánská 1286/8, 120 00 PRAHA 2 – Nové Město

Telefon 224 923 700, 224 923 700

Telefon

224 943 046, 224 943 046

[email protected] www.zsressl.cz

E-mail Web

[email protected] www.skolausvatehostepana.cz

Adresa

E-mail Web

Resslova 308/10, 120 00 PRAHA 2 – Nové Město

(tab. 32)

(tab. 39) (tab. 40) Základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Základní škola, Fakultní škola Pedagogické Fakultní škola Pedagogické fakulty UK Kladská fakulty UK Slovenská Adresa

Kladská 1201/1, 120 00 PRAHA 2 – Vinohrady

Telefon 222 520 079, 222 520 079 E-mail Web

š[email protected] www.kladska.cz

Adresa

Slovenská 1726/27, 120 00 PRAHA 2 – Vinohrady

Telefon

222 514 339, 222 514 339

E-mail Web

[email protected] www.zs-slovenska.cz

Zdroj: <www.praha2.cz>

.

31

2.3.1 Rozbor ŠVP pro 1. stupeň vybraných základních škol Základní škola Vratislavova (tab. 31) – „Škola pro děti“

V ŠVP není o práci v botanické zahradě žádná zmínka.

Základní škola Botičská (tab. 32) – „Klokan“

V ŠVP je uvedeno, že výuka prvouky v oblasti Člověk a jeho svět v 1. - 3. ročníku, probíhá ve specializovaných zařízeních, jakým je mimo jiné i botanická zahrada. V oblasti Člověk a svět práce, v předmětu pracovních činností v 1. - 5. ročníku, je opět botanická zahrada označena za specializované zařízení, ve kterém probíhá výuka. V 6. ročníku je potom zařazeno samostatné učivo o botanických a zoologických zahradách v tematickém okruhu ochrany přírody, jehož výstupem je, že žák pochopí důležitost ochrany přírody, seznámí se se systémem ochrany přírody v České republice a dopadem chování člověka na životní prostředí.

Základní škola Sázavská (tab. 33) – „Škola šancí“

Jedna hodina týdně, od 7. do 9. ročníku, je věnována společenskovědnímu semináři, který navazuje na probírané učivo a je rozdělen do čtyř okruhů: „etapy geologického vývoje“, „historie osídlení“, „vývoj ekosystémů“ a „občanská společnost“. V tematickém okruhu „vývoj ekosystémů“ je zmiňováno prostředí botanických zahrad, jako jedno z prostředí vhodných pro seznámení se s přírodou v Praze a poznávání jejích ekosystémů.

Základní škola Na Smetance (tab. 34) – „Všeobecně vzdělávací škola“

V plánu pro 7. ročník se jako výstup v učivu zoologie očekává, že žák je na konci ročníku schopen vysvětlit význam botanické zahrady ve spojení se zahradou zoologickou. Průřezovým tématem je zde „odpovědnost k ochraně přírody a odpovědný vztah k biosféře“ (<www.nasmetance.cz>).

32

V předmětu výtvarné výchovy je pro 6. – 7. ročník obsahem učiva kresba v plenéru botanické zahrady, kde je s ní spojen výstup „rozvoje estetického vztahu k bohatosti přírodních forem“.

Základní škola Londýnská (tab. 35) – „Svobodná základní škola“

ŠVP této základní školy se nijak o botanických zahradách nezmiňuje.

Základní škola Jana Masaryka (tab. 36) - „Studánka – studium a noví kamarádi“

Již v úvodu svého ŠVP škola uvádí botanickou zahradu jako instituci, se kterou pravidelně spolupracují. V přírodopisném semináři v 6. ročníku, s týdenní dotací 1 hodiny, by měli být žáci schopni vysvětlit funkci botanických a zoologických zahrad. A to z hlediska významu spojeného s ochranou životního prostředí. V předmětu Člověk a jeho svět je jedním z průřezových témat environmentální výchova. Obecně je zde popsáno, že výuka probíhá nejen ve třídě, ale na mnoha dalších místech, mezi které patří i botanická zahrada.

Základní škola a Mateřská škola Resslova (tab. 37) – „DELFÍN“

V učivu přírodovědy pro 5. ročník – třídění organismů, se uvádí učivo o botanických a zoologických zahradách v souvislosti s ochranou prostředí. Žák by měl být po absolvování předmětu, na základě nabytých teoretických znalostí, schopen vysvětlit význam botanických, zoologických zahrad a Červené knihy.

Základní škola u svatého Štěpána (tab. 38) – „Vzdělání, sebevědomí, slušnost“

Návštěva botanické zahrady je ve 4. ročníku uváděna jako jeden ze způsobů podpory žáků učitelem, a to při výuce přírodovědy. Je to z toho důvodu, aby si žák lépe spojil teorii a praxi. Žák má být v tomto období schopen chápat „základní jevy a vztahy v přírodě, rozeznávat výtvor člověka od přírodniny, v rámci svých schopností chránit přírodu, své zdraví a chránit životní prostředí“ (<www.zsstepanska.cz>).

33

Základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Fakultní škola Pedagogické fakulty UK Kladská (tab. 39) – „Evropská škola“

Návštěva botanické zahrady je v ŠVP uvedena v poznámce k učivu o živé a neživé přírodě ve 3. ročníku, kdy je výstupem rozlišování přírodnin, surovin a lidských výtvorů. Dále v popisu předmětu přírodověda, ve 4. a 5. ročníku, je uvedena exkurze do botanické zahrady, jako součást výuky. A to z toho důvodu, že jsou žáci v období, kdy získávají kompetence k učení pozorováním přírody a získáváním informací o ní. Předmět přírodověda ve 4. ročníku dále doporučuje návštěvu skleníku a botanické zahrady k učivu o rozmanitosti přírody, přírodních společenstvech v různých ročních obdobích, a tato návštěva je zde spojena i s ochranou přírody. V 5. ročníku je exkurze do botanické zahrady označena za vhodnou při probírání učiva o rozmanitosti přírodních podmínek na Zemi.

Základní škola, Fakultní škola Pedagogické fakulty UK Slovenská (tab. 40) – „Úspěch pro každého“

Výstupem učiva o organismech a prostředí, ochraně přírody a životním prostředí v 7. ročníku, je uvědomování si významu zoologických a botanických zahrad.

2.3.2 Shrnutí

Téma botanické zahrady se objevuje v 8 z 10 ŠVP. V závislosti na místě, kde se školy nachází by se dala očekávat spolupráce s Botanickou zahradou PřF UK v Praze u každé školy. Z těchto 8 ŠVP je u dvou zmiňována, jako výstup učiva, schopnost žáků vysvětlit význam botanických zahrad. Ve třech ŠVP je botanická zahrada označována za prostředí pro výuku, ale až na druhém stupni a často v samostatně organizovaném semináři nebo konkrétně při výuce výtvarné výchovy. Tři ŠVP, které dokonce leží v různých částech Prahy 2 se zmiňují o práci v botanické zahradě na 1. stupni od 3. či 4. ročníku, a jedna ze škol dokonce ve všech ročnících 1. stupně.

34

3 BOTANICKÁ ZAHRADA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „Botanická zahrada PřF UK v Praze“) je jednou z nejstarších univerzitních botanických zahrad v Evropě a mezi její slavné návštěvníky patří například císař František Josef II. a doktor Emil Hácha. Rozkládá se na cca 3,5 ha na území Prahy 2, v areálu sídlí katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „PřF UK“), Ústav životního prostředí a studijní oddělení PřF UK. Náklady na provoz zahrady, které činí cca 6 mil. Kč ročně, jsou hrazeny převážně PřF UK a z části i příspěvky MČ Prahy 2. Informace v této kapitole jsou čerpány z webových stránek <www.bz-uk.cz>.

.

3.1 HISTORIE Od svého založení roku 1775 do roku 1898 se zahrada nacházela na Smíchově v místech dnešních Dienzenhoferových sadů, kde její zbytky mohou být nelezeny i dnes. Kolem roku 1850 nesla zahrada titul nejlepší botanické zahrady na sever od Alp. Bylo zde 9 skleníků a kolem 13 000 rostlinných druhů a odrůd. Na konci 18. století probíhal na Smíchově rozvoj industrializace a zahradu také často sužovaly povodně a proto byla přesunuta na Nové Město, kde pro ni budovala podmínky od roku 1846 aristokracií vedená Společnost pro zvelebování zahrad. První skleníky zde vyrostly roku 1882, a poté byl pozemek i s budovami pro zahradníky odkoupen českou a německou univerzitou, které si jej rozdělily tak, že dolní část zahrady se skleníky patřila české univerzitě a byl založen český botanický ústav (ul. Benátská č. 2) a německá strana, vlastnící pozemky na stráních, postavila nové skleníky a založila německý botanický ústav (ul. Viničná č. 5). Za druhé světové války, když byly uzavřeny české vysoké školy, byla česká část zahrady spojena s německou. V roce 1945 při spojeneckém náletu, byly poškozeny české skelníky, které byly následně přestavěny, a německé zcela zničeny a již neobnovovány. Byl to ten nálet, který zapříčinil i poničení Emauz. Na konci 20. století byly skleníky

z

důvodu havarijního

stavu

pod

dohledem

památkářů

rekonstruovány.

Prostory zahrady jsou rozděleny na vnitřní expozice - skleníky a venkovní expozice – exteriéry, kde jsou popisy označené exponáty umístěny v harmonickém prostředí, plném

35

laviček, odpočívadel a zajímavých zákoutí.

.

3.2 VENKOVNÍ EXPOZICE Je rozdělena na několik částí, z nichž každá reprezentuje jiné životní prostředí rostlin. Nachází se zde sbírka 3000 druhů rostlin ze střední Evropy, včetně endemických rostlin (např. včelník Dracocephalum austriacum, kosatec Iris aphylla, hvězdnice Aster alpinus, karpatský endemický zvonek Campanula carpatica nebo v jarním období vynikající koniklec Pulsatilla grandi), v nivní části pak východokarpatský druh Scopolia carniolica (pablen kraňský) či zajímavá sbírka submediteránních a kontinentálních hrachorů (Lathyrus venetus, L. heterophyllus, L. pisiformis). Mezi vodními a bahenními rostlinami je okolo 100 druhů vodních rostliny umístěných v hlubokých bazénech a bažinných rostlin v mísách. Je nejmladší venkovní expozicí, kde je možné najít matiznu bahenní (Ostericum palustre), stulík malý (Nuphar pumila), plavín (Nymphoides peltata) nebo orobinec (Typha minima), zakucelka (Ludwigia peploides). Rostliny písčin je expozice rostlin lehkých písčitých půd, včetně vzácných rostlin. Mezi kterými jsou například: hasivka orličí (Pteridium aquilinum), vřes obecný (Calluna vulgaris), chvojník (Ephedra distachya), ostřice (Carex liparicarpos a Carex ericetorum), zlatovous (Chrysopogon gryllus), řebříček (Achillea pectinata) a druhy rodu Filago (bělolist). Rostliny rašelinišť a slatin je expozice rostlin rašelinných a částečně i slatinných vlhkých půd, jako jsou: popelivka (Ligularia sibirica), kosatec (Iris sibirica), přeslička (Equisetum variegatum), vlochyně (Vaccinium uliginosum), zábělník (Potentilla palustris), šicha (Empetrum nigrum).

.

Užitkové rostliny v zahradě čítají kolem 100 druhů, jak vytrvalých, tak jednoletých a dvouletých rostlin, kde jsou zastoupeny i některé jedovaté rostliny jako blín, kokořík nebo rulík zlomocný. Dále je zde k vidění zelenina (rajče, celer, artyčok), aromatické rostliny (meduňka, yzop, máta peprná, levandule) a léčivé rostliny (vlaštovičník, jahodník, řepík). V expozici rašeliništních vřesovcovitých je soubor u nás se vyskytujících vřesovcovitých rostlin včetně cizokrajných druhů: Ledum palustre, Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, severoamerický druh libavky (Gaultheria procumbens), atlantský druh Daboecia cantabrica. kapraď samec, papratka samice, osladič obecný, kleč (Pinus mugo)

36

Stinná skalka je v současné době zarostlá břečťanem, jsou však již plánovány úpravy a výsadby. Je možné zde najít iberku (Iberis sempervirens), škornici (Epimedium), smilacinu (Smilacina), endemické rostliny z čeledi podpětovitých (Gesneriaceae) – Haberlea rhodopea a Ramonda pyrenaica, bohyšky (Hosta) okrasné listem, zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) nebo podezřeň královskou (Osmunda regalis). Středozemská skalka obsahuje středozemské druhy rostlin, kvetoucí často po celý rok, mezi nimi: routu vonnou (Ruta graveolens), levanduli úzkolistou (Lavandula angustifolia), paznehtník ostnitý (Acanthus spinosus), cist topololistý (Cistus populifolius), cibuloviny Asphodeline lutea, devaterníky (Helianthemum), třezalky (Hypericum), máky (Papaver), ruji vlasatou (Cotinus coggygria). Sbírka jehličnanů je umístěna v dolní části zahrady naproti expozici Středoevropské květeny a je v ní umístěn například tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), kulotisec Cephalotaxus harringtonii, jedle (Abies concolor, A. koreana), cypřišky (Chamaecyparis nootkatensis, Ch. pisifera), zeravy (Thuja occidentalis, T. plicata), blahočety (Araucaria), cedr himálajský (Cedrus

deodara).

.

3.3 SKLENÍKOVÉ EXPOZICE

.

Rozloha expoziční plochy je 1 600 m2, 400 m2 zabírají pěstební skleníky a technické zázemí. Ve vstupní části jsou palmy a cykasy. Cycas circinalis, cykasovité rostliny - jihojaponský Cycas revoluta, africký Encephalarthos a americký druh rodu Zamia. V zadní části jsou mladé palmy, jak se zpeřenými, tak s dlanitě se trhajícími listy, dračince (Dracaena) a rostliny z čeledi rdesnovitých - velkolistá Cocoloba. Rostliny tropického lesa jsou v další části skleníkové expozice rozděleny podle pater. Dále jsou zde zastoupeny: čeleď Araceae, sbírka tropických kapradin - terestrické kapradiny (např. z rodů Polypodium, Asplenium, Blechnum), čeleď

osladičovitých

(Drynaria,

Phlebodium,

Platycerium),

stromové

kapradiny,

tlustovýtrusnicové (eusporangiátních), kapradiny z tropické Asie, kávovník (Coffea arabica), papaja

(Carica

papaja).

.

Ve třetí části je jezírko s lekníny a každoročně vysazovanou amazonskou viktorií Cruzovou (Victoria cruziana), kapradiny charakteristické pro vegetaci v mangrovech, rybniční okřehky (Lemna a další rody), sbírka tropických bylin z čeledi banánovníkovitých (Musaceae), streliciovitých (Strelitziaceae) a zázvorovníkovitých (Zingiberaceae). Také jsou zde

37

instalována

akvária

s tropickými

rybkami

a

malá

výstava

masožravých

rostlin

a orchidejí. Subtropické skleníky jsou rozděleny na dvě části, vlhčí a suchou. Vlhký subtropický skleník slouží k přezimování rostlin, největší kolekce představují rostliny Středozemí a rostliny australské oblasti, novozélandské damaroně Agathis australis, australské "železného dřeva" (Metrosideros excelsa), druhy z tropické čeledi myrtovitých (Myrtaceae - Feijoa, štětkovec Callistemon atd.), dilleniovitých (Dilleniaceae) apod. Jsou zde i druhy chřestů (Asparagus), stromkovité kolécie (Colletia), dřeviny rodu Cunninghamia, Taiwania, Podocarpus, sbírka čajovníků (Camellia). V suchém subtropickém skleníku je stálá expozice sukulentních rostlin - kaktusů (Cactaceae), dále kosmatcovité (Aizoaceae), pryšcovité (Euphorbiaceae), toješťovité (Apocynaceae), aloovité (Aloaceae – Aloe, Gasteria a Haworthia), agávovité (Agave, Nolina), starček (Senecio), hvězdnicovité (Asteraceae), muškáty (Pelargonium), kakostovité (Geraniaceae), stomovitý

kaktus

rodu

Pereskia,

převislé

kaktusy

Rhipsalis.

.

3.4 GEOLOGICKÝ PARK Zde se nachází instalace velkých exponátů hornin, u kterých je umístěna tabulka s podrobným popisem. Na horninách jsou obroušená a vyleštěná místa, která ukazují kresbu horniny. Na několika z nich můžeme pozorovat i zkamenělé schránky živočichů, někde také ve

sbroušené

podobě.

.

3.5 VZDĚLÁVACÍ ČINNOST Botanická zahrada klade velký důraz na vzdělávání a osvětu. Pořádá komentované přednášky, výstavy (kaktusy a sukulenty, bonsaje, masožravé rostliny, citrusy, orchideje, andulky, exotické ptactvo, akvarijní rybky, vánoční dekorace, ptačí budky, bezobratlí živočichové, atd.), pořádá výukové interaktivní programy (Fascinace rostlinami, Věda prochází žaludkem), soutěže (soutěž o vytvoření plakátu k výstavě kruhooček jihoafrických), koncerty či jednorázové akce u příležitosti různých významných dnů.

38

3.6 OBECNÉ INFORMACE (tab. 41) Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vstupné, otevírací doba Otevírací doba

skleníky

exteriéry

Vstupné – skleníky

Únor - březen Duben - srpen Září - říjen (do změny času) Listopad - leden

10.00-16.00 10.00-17.00 Dospělí 55 Kč 10.00-17.00 10.00-19.30 Děti, studenti, senioři 30 Kč Rodinné vstupné 10.00-17.00 10.00-18.00 130 Kč (2 dospělí, max. 3 děti) 10.00-15.30 10.00-16.00 Školy s výkladem 35 Kč ZTP, děti do 5 let ZDARMA Zdroj: <www.bz-uk.cz> Na výstavy se vybírá zvláštní vstupné

4 ROZHOVOR SE ZÁSTUPKYNÍ ŘEDITELE BOTANICKÉ ZAHRADY

PŘÍRODOVĚDECKÉ

KARLOVY V PRAZE

FAKULTY

.

UNIVERZITY .

Velice důležitým aspektem ve využití Botanické zahrady PřF UK v Praze ve výuce na 1. stupni ZŠ, je samotný postoj botanické zahrady k této problematice a její podpůrné kroky, které podniká. Zástupkyně ředitele, Mgr. Věra Hroudová, svolila k rozhovoru, který se zaměřoval primárně na výuku prvostupňových žáků z pohledu vedení Botanické zahrady PřF UK v Praze. Teorie metodiky rozhovoru je využita dle publikace CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2007.

Během hodinového rozhovoru, byly probírány následující otázky (kurzívou jsou uvedeny doplněné odpovědi Mgr. Hroudovou): 1. Jaké jsou nejčastěji pořádané akce, zaměřené na žáky mladšího školního věku? „Exkurze do skleníků, jednorázové akce – Den fascinace rostlinami, Věda prochází žaludkem.“

39

2. Chodí na jednotlivé výstavy – na jaké nejvíce?

.

„Nemáme sledovanost jednotlivých typů návštěvníků, chodí na výstavy kaktusů, sukulentů, ptactva.“ 3. Objednávají se na komentované prohlídky?

.

„Ano.“ 4. Jak se botanická zahrada připravuje na jejich návštěvu?

.

„Máme specializované průvodce, kteří jsou připraveni.“ 5. Je nějaká třída, o které víte, že chodí pravidelně, velmi často?

.

„Mám přehled spíše o středních školách, asi se zde objevují častěji žáci fakultních škol.“ 6. Pracují žáci mladšího školního věku v areálu nezávisle na akcích botanické zahrady? „Ano.“ 7. Je dle Vašeho názoru botanická zahrada dostatečně využívána k výuce na 1. stupni? „Nemám přesnější přehled, ale domnívám se, že mnoho žáků základních škol zahradu navštíví, někteří i opakovaně.“ 8. Co není podle Vás dostatečně využíváno a je to škoda?

.

„Jistě stojí za větší pozornost všechny venkovní sbírky, které ovšem některé školy využívají i s vlastními pracovními lisy. Cílené využití expozic by mělo jistě větší význam, než bohužel někdy spatřované celkem bezduché opisování latinských jmen rostlin, které žáky nic nenaučí a navíc je ještě od botaniky odradí.“ 9. Co je podle Vás příčinou, že některé třídy zahradu nenavštěvují?

.

„Přesné příčiny neznáme – vždy tyto aktivity záleží na učitelích, na atmosféře v dané škole – některé jsou aktivní a účastní se mnoha věcí, některé málo. Ale nemám přesný přehled.“ 10. Co by pomohlo k častějšímu využívání zahrady?

.

„Zahrada plánuje další aktivity pro školy, např. práci s pracovními listy na jednotlivých úsecích. V současnosti se ale bohužel nedaří získat grant na podobné aktivity.“ Paní zástupkyně měla čas si odpovědi na otázky předpřipravit. Své stručné odpovědi zapsala na list, nad kterým bylo potom dále debatováno. Sice není Botanickou zahradou PřF UK v Praze tvořena žádná statistika, kde by se zkoumalo odkud kdo přichází, ale paní zástupkyně shrnula, že mezi návštěvníky jsou převážně studenti středních škol i když samozřejmě i základních. Často je využíváno pečlivě připravených

40

komentovaných přednášek (které se konají až 3x týdně), a to s publikem různého věku, a možno potvrdit, že i žáci 1. stupně se s učiteli pohybují po zahradě a pracují s pracovními listy, které jim učitelé tvoří. Mnozí se potom do Botanické zahrady PřF UK v Praze vrací následkem pozitivního vlivu předchozích návštěv. Snem paní zástupkyně je získat grant na podporu výuky v botanické zahradě, ke kterému má již z dřívější doby připraveny všechny materiály, zásobník pracovních listů a dokonce nově zrekonstruovanou multimediální místnost, ve které by se, jak by si přála, měly odehrávat přednášky, dílničky a podobné aktivity. Což je v zahraničí již poměrně běžné. Výukový program by v této učebně měl vypadal tak, že při první návštěvě by se žáci podívali do skleníků, a zúčastnili se komentované prohlídky. Z odstupem času by se konala druhá hodina, kde by se na tuto přednášku navazovalo, následně by byl přehrán jakýsi krátký dokument a po jeho shlédnutí by žáci pracovali v učebně s připraveným materiálem a pracovními listy. Věk žáků by nebyl omezen, naopak. Mgr. Hroudová zmiňovala příklad z Turecka,

kde

se

pracuje

v podobném

duchu

již

s dětmi

předškolního

věku.

V současné době vidí Mgr. Hroudová problém s využíváním Botanické zahrady PřF UK v Praze v tom, že: „Je to z velké míry o učiteli, který musí věnovat čas přípravě. Některý učitel, pokud sám nemá vztah k botanice, nemá potřebu k tomu vést ani žáky. Když potom přijdou do zahrady starší žáci, kteří k této problematice nemají vybudovaný vztah, je práce s nimi již často velmi obtížná a je složité, nějakým způsobem je oslovit. Pokud se k tomu nepřivedou již dříve, na 1. stupni, a to ideálně ještě do té páté třídy. U malých dětí je to podhoubí ideální a mělo by se využít, je to škoda ho nevyužít“.

.

Z rozhovoru vyplynulo velice pozitivní zjištění. Botanická zahrada PřF UK v Praze je nejen velice dobře připravena pro rozvoj výuky na 1. stupni základní školy, ale má také pozitivně motivované vedení v pokračování a především rozvoji další spolupráce se školami. Zahrada se rozvíjí, vzdělává, zamýšlí se sama nad sebou, nad svou propagací v prostředí základních škol, snaží se různými způsoby školy zainteresovat. Prostředí Botanické zahrady PřF UK v Praze je na návštěvy školních dětí perfektně připraveno, školám tedy zbývá učinit rozhodný krok a chopit se této cenné příležitosti pro rozvoj vzdělávání.

.

41

5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 5.1 CHARAKTERISTIKA ŠETŘENÍ Průzkum formou dotazníků byl proveden za účelem zjištění skutečného stavu využívání Botanické zahrady PřF UK v Praze základními školami, které se nacházejí nejblíže této botanické zahradě a mají tudíž reálnou možnost ji využívat častěji než ostatní školy. Pro dotazníkové šetření byly vybrány školy zřizované MČ Praha 2 (viz kapitola 2.3). Byl osloven vzorek 30ti učitelů, kteří ve školním roce 2012/2013 učili žáky 4. a 5. ročníků. Učitelé byli osobně požádáni o vyplnění dotazníku (viz příloha 10.3), jehož cílem je výzkum praktického využití Botanické zahrady PřF UK v Praze s tím, že čím podrobnější informace do dotazníku napíší, tím lépe. Samozřejmostí byla možnost sdělit případné další připomínky ústně nebo na uvedenou e-mailovou adresu (elektronické formy bohužel nikdo z respondentů nevyužil). Většina učitelů byla ráda za nabídnutou anonymitu a také jí využila. Vzhledem k povaze dotazníku bylo možné pro vyhodnocení použít 21 vyplněných formulářů tak, aby byly zachovány vždy výpovědi učitelů 4. i 5. ročníku z jedné školy.

Vyhodnocováním dotazníků byly sledovány následující hypotézy:

H1: Všichni žáci 4. a 5. ročníků základních škol v okolí Botanické zahrady PřF UK v Praze, ji v rámci výuky pravidelně navštěvují. H2: Na práci v botanické zahradě je navazováno i v dalších předmětech. H3: Většina učitelů považuje výuku v botanické zahradě za přínosnou. H4: Učitelé by využili pracovní listy vytvořené pro výuku v botanické zahradě.

5.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ Do dotazníku učitelé prvně doplnili ročník, který učí, název školy a používanou učebnici. Následovalo devět otázek, které měly zmapovat situaci ve využívání Botanické zahrady PřF UK v Praze ve 4. a 5. ročnících (viz příloha 10.3). Mezi učebnice, které jsou na těchto školách používány, patří především učebnice vydané nakladatelstvím Alter a Didaktis. Dále je to potom Prodos, Fraus a Nová škola, s.r.o.

42

Botanickou zahradu PřF UK v Praze potom nejhojněji navštěvují ročníky používající právě učebnice nakladatelství Alter a Didaktis.

1. Zařazujete téma botanických zahrad do výuky? Pokud ano, kolikrát za školní rok? ANO

NE

2. Jak často ve školním roce využíváte k výuce Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze? a) nevyužívám

d) 3x-4x ročně

b) 1x ročně

e) vícekrát

c) 2x ročně

3. Které její části navštěvujete? a) skleník

b) venkovní areál

c) skleník a venkovní areál

Ve 4. ročníku, kdy se učivo o botanických zahradách vyskytuje v učebnicích jen sporadicky můžeme pozorovat, že z dotázaných učitelů 4. ročníků, polovina navštěvuje Botanickou zahradu PřF UK v Praze jednou ročně, dvakrát ročně potom dvě třídy a tři třídy ji nenavštěvují vůbec. Všechny třídy potom navštěvují obě části botanické zahrady, jak skleník, tak venkovní expozice. Učivo o botanických zahradách potom všichni učitelé zařazují do výuky, alespoň 1x ročně. Dvě třídy, které nenavštěvují botanickou zahradu vůbec, nezařazují toto téma ani do výuky (tab. 42). Téměř dvě třetiny dotázaných učitelů 5. ročníků navštěvují botanickou zahradu a to opět jak skleníkové, tak venkovní expozice. Tato tematika je potom až na jednu výjimku zařazována do vyučování ve škole. Ze tříd, které Botanickou zahradu PřF UK v Praze nenavštěvují, potom polovina ani téma botanických zahrad do výuky nezařazuje (tab. 43).

.

Pokud se podíváme na obě skupiny najednou zjistíme, že z 21 dotázaných navštěvují botanickou zahradu přesně dvě třetiny a jedna třetina do Botanické zahrady PřF UK v Praze za školní rok nechodí vůbec. Zajímavé také je, že všichni učitelé, když se tam vydají, navštěvují obě její části, jak skleníky, tak exteriéry. Prohlídka obou částí Botanické zahrady PřF UK v Praze najednou, však může být potom pro učitele i pro žáky únavná. Dále to s sebou nese velkou časovou náročnost, což tvoří pro samotné učitele nepříjemný fakt při plánování další návštěvy. 43

(tab. 42)

Počet návštěv Botanické zahrady PřF UK v Praze ve školním roce a jejich aplikace do výuky ve 4. ročníku ZŠ Návštěvy zahrady ve školním roce četnost počet 1x 5 2x 2 3x - 4x Vícekrát Nenavštěvují 3

Počet zařazení tématiky botanické zahrady do výuky ve školním roce 1x 2x 3x-4x vícekrát ano ne 1 1 1 2 1 1 1 2

Navštěvované části zahrady skleníky exteriéry obě části 5 2 -

Pozn.: Vyjádřeno počtem respondentů.

(tab. 43) Počet návštěv Botanické zahrady PřF UK v Praze ve školním roce a jejich aplikace do výuky v 5. ročníku ZŠ Návštěvy zahrady ve školním roce četnost počet 1x 4 2x 2 3x - 4x 1 Vícekrát Nenavštěvují 4

Počet zařazení tématiky botanické zahrady do výuky ve školním roce 1x 2x 3x-4x vícekrát ano ne 1 1 2 1 1 1 1 1 2

Navštěvované části zahrady skleníky exteriéry obě části 4 2 1 -


4. Využíváte některé programy pořádané botanickou zahradou? ANO (uveďte které)

NE

Více než polovina učitelů navštěvujících během roku Botanickou zahradu PřF UK v Praze, nevyužívá programy pořádané zahradou (tab. 44). Vzniká tedy pozitivní domněnka, že do ní chodí s vlastním připraveným programem, vlastními pracovními listy, pracovat nad stanovenými úkoly. Ovšem skutečnost někdy bývá odlišná, kdy se podle slov Mgr. Hroudové vydají do zahrady, „protože v Praze to chodí tak: ve škole nám praskla voda, tak co budeme dělat? Půjdeme do botanické zahrady.“ 44

Třídy, které využívají jednotlivé programy, tak se zaměřují spíše na výstavy, které jsou v botanické zahradě pořádány (viz kapitola 3.5), což je samozřejmě pozitivní, ale bohužel se v odpovědích ani jednou neobjevilo využití komentované přednášky, na kterou mají třídy možnost se objednávat a která by jistě byla také zajímavým přínosem.

(tab. 44) Využívané programy učiteli obou ročníků, navštěvujícími Botanickou zahradu PřF UK v Praze Počet Návštěva programů respondentů Ne 8 1 Ano

1 1 3

Konkrétní programy exotické ptactvo, vánoční výstavy vánoční výstavy tropické rostliny nespecifikované výstavy


5. Jaké cíle si stanovujete pro výuku v botanické zahradě?

Ne všichni učitelé popsali své cíle při výuce v Botanické zahradě PřF UK v Praze. Mezi jednotlivé cíle většinou patří třídění a popis rostlin, environmentální výchova, seznámení žáků s rostlinami, krásou květů, využívání zahrady k relaxaci, pěstování vztahu k přírodě a významu botanických zahrad pro další generace, prohloubení a rozšíření učiva i v jiných předmětech – přírodověda, vlastivěda, výtvarná výchova, pracovní činnosti, ověření znalostí, formy týmové práce. Ze sdělení těch učitelů, kteří formulovali své cíle, vyplývá, že si při své práci uvědomují hodnotu a význam botanických zahrad a snaží se, aby žáci činnostmi v ní získali pro svůj rozvoj co nejvíce.

6. Navazujete na práci v botanické zahradě i v další práci ve škole? ANO (uveďte v jakých předmětech)

NE

45

Z hlediska návaznosti práce v botanické zahradě na práci ve vyučování, se potvrdilo, že všechny třídy, které navštěvují Botanickou zahradu PřF UK v Praze, se jí dále věnují, a to v různých předmětech (graf 1). Nejvíce jsou zastoupeny předměty jako přírodověda a výtvarná výchova. Nejméně jsou zastoupeny pracovní činnosti, což je, vzhledem k širokému spektru možného využití tematiky botanických zahrad, podivuhodné. Ti učitelé, kteří nevyužívají k výuce Botanickou zahradu PřF UK v Praze, odpověděli na tuto otázku záporně.

.

Využití práce v Botanické zahradě PřF UK v Praze v ostatních předmětech 16% 31% 5%

přírodověda vlastivěda výtvarná výchova český jazyk

11%

pracovní činnosti člověk a jeho svět 21%

16%

graf 1

7. Považujete výuku v botanické zahradě za přínosnou? Označte na škále od (nepřínosná) do 5 (velmi přínosná), odůvodněte. 1

2

3

4

5

Přínos výuky v botanické zahradě hodnotili všichni dotázaní učitelé nezávisle na tom, jestli ji sami realizují nebo ne. Jak je z průzkumu patrno (graf 2), učitelé 4. ročníku se všichni drží v pozitivní polovině škály. Nejvíce procent dotázaných odpovídá, že je výuka v botanické zahradě přínosná. Což se v jejich části škály jeví jako zlatý střed a konstatování vědomého faktu. V pátém ročníku již vládnou dva názory, téměř polovina ji shledává velmi přínosnou (což by bylo i vzhledem k učivu v 5. ročníku namístě). Druhá většinová část pozitivních odpovědí je rozdělena mezi názory, že je výuka v botanické zahradě dobrá a přínosná. Menší procento než

46

u 4. ročníku, má názor, že je tato výuka nepřínosná (graf 3). Tento názor sestává z odpovědi jednoho respondenta, který se ke svému ohodnocení vyjádřil tak, že se v botanické zahradě žáci rozptylují a soustředí se na něco jiného, než na výuku.

Přínosnost výuky v botanické zahradě z pohledu učitelů 4. ročníku 10% dobrá

30%

přínosná velmi přínosná

60%

graf 2

Přínosnost výuky v botanické zahradě z pohledu učitelů 5. ročníku

9%

18%

nepřínosná dobrá

46%

přínosná velmi přínosná

27%

graf 3

47

8. Využili byste k výuce projekt vč. pracovních listů zaměřený na práci v botanické zahradě se 4. a 5. třídou?

Jak je možné vidět (tab. 42, 43), ne všichni učitelé navštěvují botanickou zahradu. Když ji potom navštěvují, potřebují k tomu nějaké materiály, které budou žáci zpracovávat. Jsou učebnice (viz kapitola 2.2), které již samy vybízí ke zpracování konkrétních úkolů v prostředí botanické zahrady, ale největší míra zodpovědnosti za materiály použité v botanické zahradě, je vždy na učiteli. Všichni učitelé, kteří navštěvují botanickou zahradu, by využili již připravené pracovní listy (graf 4). Někteří příležitostně, což lze odůvodnit tím, že již mají své osvědčené vytvořené, které již používají, a někteří podle aktuálně probíraného učiva, apod. Ta skupina učitelů nenavštěvujících Botanickou zahradu PřF UK v Praze se potom vymezuje na dvě převládající odpovědi a tou je „ano“ (ve větší míře) a „ne“ (graf 5). Kladné odpovědi jsou potěšující a možná právě chybějící materiály jsou tím důvodem, proč do botanické zahrady učitelé s dětmi nechodí. Však za zamyšlení stojí i odpovědi záporné, které mohou v tomto případě znamenat jistou zatvrzelost učitelů ke svému rozhodnutí botanickou zahradu s 1. stupněm nenavštěvovat. Relativně neutrální vyjádření jako je „možné“ nebo „příležitostné využití“ potom naznačují, že by mohli být učitelé přístupni k využití materiálů ve výuce v botanické zahradě, v případě, že by tyto materiály byly pro ně vhodné.

Využití pracovních listů učiteli navštěvujícími Botanickou zahradu PřF UK v Praze 8 6 Počet 4 respondentů 2 0 ano, příležitostně

ano

ano, velice rád/a

Názor respondentů

graf 4

48

Využití pracovních listů učiteli nenavštěvujícími Botanickou zahrady PřF UK v Praze 3 2 Počet respondentů

1 0 ne

možná

ano, příležitostně

ano

Názor respondentů

graf 5

9. V případě potřeby doplňte vlastní zkušenosti, komentáře.

Svá doplnění a komentáře vpisovali především učitelé, kteří Botanickou zahradu PřF UK v Praze navštěvují. Jeden z těchto učitelů například doplnil, že výuka v terénu poskytuje žákům aktivní zapojení ve vyučovacím procesu. V komentářích převládají názory, že využívání botanické zahrady k výuce závisí především na osobnosti učitele a jeho osobním zájmu, že mají žáci k přírodě velmi daleko, mají málo vědomostí a kdyby nešli do zahrady se školou, tak o její existenci ani nevědí. Další komentáře se týkaly například pozitivního vlivu na výuku díky hezkému prostředí, výborně promyšlených připravovaných výstav a praktického setkání s přírodou.

5.3 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ Na základě získaných hodnot je možné vyvrátit hypotézu: H1: Všichni žáci 4. a 5. ročníků základních škol v okolí Botanické zahrady PřF UK v Praze, ji v rámci výuky pravidelně navštěvují. Botanickou zahradu PřF UK v Praze navštěvují 2/3 dotazovaných škol ve 4. a 5. ročníku. Není to sice ideální stav, ale stále ji alespoň občas navštíví více než polovina. Podpůrným

49

prvkem pro návštěvu Botanické zahrady PřF UK v Praze je vzdálenost, kterou mají školy na Praze 2 relativně malou, oproti jiným školám v Praze. Někteří žáci, podle slov učitelů, nemají zájem o botanické zahrady a o přírodu vůbec, což je jedním z důvodu, proč s nimi učitelé botanickou zahradu nenavštěvují. Další učitelé vypovídají, že jestli s nimi rodiče do botanické zahrady chodí, tak málo. Byli potom i tací učitelé, kteří sami neprojevovali vůbec žádný zájem o Botanickou zahradu PřF UK v Praze, smířili se se znepokojivým stavem ve výuce, a na řešení situace žádný zájem mít nechtěli.

Zcela potvrdit můžeme následující dvě hypotézy: H2: Na práci v botanické zahradě je navazováno i v dalších předmětech. Všichni učitelé, kteří odpověděli, že s žáky navštěvují botanickou zahradu, navazují na tuto činnost v nejrůznějších předmětech (graf 1).

H3: Většina učitelů považuje výuku v botanické zahradě za přínosnou. Je pravda, že většina učitelů v obou sledovaných ročnících považuje výuku v botanické zahradě za přínosnou, někteří i za velmi přínosnou. V menšině jsou potom názory, že je taková činnost pouze dobrá nebo že je dokonce nepřínosná (graf 2, graf 3).

Poslední hypotézu je také možné potvrdit, výsledky však nejsou jednoznačné: H4: Učitelé by využili pracovní listy vytvořené pro výuku v botanické zahradě. Učitelé, kteří doposud navštěvovali botanickou zahradu s pedagogickými zaměry, i část těch, kteří ji nevyužívají, by skutečně pracovní listy využili, ale jsou i tací učitelé, kteří jednoznačně použití pracovních listů odmítají. Tito učitelé botanickou zahradu nevyužívají a toto zjištění i naznačuje, že asi ani nemají v úmyslu ji využívat (graf 4, graf 5).

6 PROJEKT VÝUKOVÉ JEDNOTKY V BOTANICKÉ ZAHRADĚ Využití botanické zahrady k výuce je pro žáky i učitele velice přínosné. Již samotná změna prostředí ze svázaných školních lavic do zeleně a květů je jistě velice motivující. Změna prostředí zaktivuje žáky a přinese jim nejen nové poznatky, ale také je naučí, že příroda je důležitou součástí každodenního života, že nás neustále všude obklopuje a je potřeba si být toho neustále vědom. Sama botanická zahrada je potom velice potřebnou učební pomůckou

50

skýtající nepřeberné množství témat k výuce. Díky jejímu aktivnímu využívání se pro žáky potom stane běžnou a potřebnou součástí života. Uvědomí si, že je nejen krásným a bohatým místem plným přírody, ale poznají i její význam pro společnost. Předpokladem pro výuku v botanické zahradě je učitelova její dobrá znalost. Aby nedocházelo ke zbytečnému narušování jednotky organizačními problémy, musí učitel přesně znát, kde je možné se zastavit, v jak širokém okolí se mohou žáci pohybovat, kde jsou cesty vedoucí ze zahrady nebo do zázemí zahrady, kam nemá veřejnost přístup, apod. Dostupnost botanické zahrady je velice dobrá, přímo před areálem se nachází zastávka tramvaje č. 6 a 24, nesoucí příhodný název „Botanická zahrada“. Tyto tramvaje jezdí relativně často, tudíž je možné sem dojet i z širšího okolí. Školy kolem botanické zahrady mohou chodit do na místo pěšky, čímž se otvírají i nové možnosti pro učitele, neboť sama cesta do zahrady nemusí být pouze samoúčelným přesunem z bodu A do bodu B. „Nejvíce se přírodě přiblížíme, když chodíme pěšky, když pobyt venku nejenom spotřebováváme, ale také prožíváme“ (ŠIRCOVÁ 2007).

.

Učitel může žáky motivovat změnami trasy, upozorňovat po cestě na různá zajímavá místa, vyprávět příběhy, zakládat v žácích cenný orientační smysl tím, že dostanou možnost „sami“ vést k botanické zahradě, hledat lepší cesty a přemýšlet, která z cest je pro ně nejzajímavější. Pokud si návštěvy botanické zahrady spojí s takovým zajímavým a příjemným zážitkem, je zde velká pravděpodobnost, že si je spojí s pozitivními vzpomínkami a i po letech se tam budou rádi vracet. Zde se otevírá skutečně veliký prostor pro rozvíjení mnoha dovedností.

Plánování učební jednotky v botanické zahradě

Při plánování je potřeba stanovit si cíl výukové jednotky a téma, kterému se chceme v hodině věnovat. To závisí především na: a) probíraném učivu, b) ročním období, c) aktuálním událostem, d) svátcích, e) časových možnostech, f) právě probíhajících výstavách.

51

a) probírané učivo

Veškeré aktivity s žáky v botanické zahradě by měly být úzce spjaty s probíraným učivem, které se řídí ŠVP. Je možné v botanické zahradě provádět názornou demonstraci učiva, jeho doplňování a rozšiřování. Není vždy potřeba řídit se pouze učivem probíraným v přírodovědě. Botanickou zahradu je možné navštívit i v souvislosti s výukou matematiky, pracovních činností, cizích jazyků, vlastivědy, hudební a výtvarné výchovy…

b) roční období

Vždy je třeba brát v úvahu roční období. Návštěva botanické zahrady je rozhodně zajímavá v každém ročním období a vždy je možno realizovat zde výukovou jednotku. Každé roční období má však svá specifika a je dobré na ně žáky upozornit. Především je potřeba ohlížet se na počasí – aby se žákům příjemně pracovalo a nezanechala návštěva botanické zahrady následky na jejich zdraví. Není však potřeba přehnané úzkostlivosti, lidová moudrost praví, že „není špatného počasí, jen špatné oblečení“. Proto je tedy důležité vhodné oblečení, ochrana před deštěm (pláštěnky), apod. Je proto možné vyrazit do botanické zahrady kdykoliv, pokud zrovna nejsou velké mrazy či silný vítr a samozřejmostí je přihlédnutí k aktuálnímu zdravotnímu stavu dítěte (ŠIRCOVÁ 2007). V areálu zahrady je velká informační tabule, která oznamuje, které rostliny právě kvetou. I to může být učiteli pomůckou pro plánování výukové jednotky. V každém ročním období je možné najít prostor k vytvoření učební jednotky, jak v exteriérech, tak ve sklenících.

c) aktuální události

Aktuálními událostmi jsou myšlena různá výročí spojena s botanickou zahradou, asociacemi a společenstvími zabývajícími se ochranou přírody, mezinárodní dny. Takové informace mohou být pro žáky zajímavé, motivující a pomohou jim uvědomit si, že botanická zahrada není pouhým areálem za zdí, ale že je to těleso žijící vlastním životem, a je potřeba ho brát v širších souvislostech s každodenním světem. Není vždy nutné, aby byl nějaký významný svátek, ale je ideální žákům v den návštěvy sdělit nějaká zajímavá fakta z historie nebo období, ve kterém se stala nějaká zajímavá událost, která má byť vzdálenou souvislost s botanickou zahradou, jejími exponáty, budovami, pracovníky,

lidmi,

kteří

v ní

působili,

významnými

botaniky,

cestovatelskými 52

dobrodružstvími při hledání rostlin, apod. – mohou to být válečné události jako například zničení skleníků náletem, barikády na Albertově na konci války, původní litinový plot, bývalá dnes již neexistující ulice, jejíž zbytky vedou do zdi domu, a další.

d) svátky

Probíhající slavené náboženské a stání svátky jsou cenným prvkem ve výuce v mnoha předmětech a je dobré tohoto spojení využít i v botanické zahradě – například probouzení přírody o velikonočních svátcích. Také je v období svátků pořádáno mnoho zajímavých tematických výstav jako například velikonoční a vánoční výstavy (v roce 2009 byla pořádána „Výstava vánočních ozdob“ nebo v roce 2011 „Dárky od Ježíška“ – výstava tradičně zdobených vánočních stromků).

e) časové možnosti

Časové plánování výukových jednotek je velice důležité. Sama denní organizace výuky ve škole je v určitém slova smyslu svazující a je potřeba daný čas co nejefektivněji využít. Jedna vyučovací hodina v délce trvání 45 minut, které je potřeba v botanické zahradě strávit, s sebou nese další časové nároky, a to na přesun ze školy do botanické zahrady a zpět. Učitel zde musí naplánovat návštěvu zahrady tak, aby nenarušil školní harmonogram a zbytečně nezaměstnával své pedagogické kolegy různými přesuny hodin, zpožděním atd. Je zde však velká výhoda u prvostupňových učitelů, že ve své třídě vyučují většinu hodin oni sami. Mohou tedy spojit dvě své vyučovací hodiny, které tematicky propojí, a po návratu z botanické zahrady se mohou věnovat pokračování ve výuce. Hodina následující by potom měla začít bez problému dle stanoveného rozvrhu. Přesun do, nebo z botanické zahrady je ideální plánovat na velkou přestávku, kdy se získá čas a pokud to počasí dovolí, mohou se žáci i nasvačit přímo v botanické zahradě. I když je oficiální otevírací doba Botanické zahrady PřF UK v Praze stanovena na 10.00 (tab. 41), je možné, jak potvrzuje Mgr. Věra Hroudová, přijít s žáky do zahrady již v 8.00, protože zaměstnanci, kteří chodí na osmou hodinu, otevřou vchod a vstup tím umožní. V případě domluvy s rodiči je tudíž také variantou sraz na začátku vyučování před botanickou zahradou. Zároveň však lze naplánovat návrat na konec vyučování, kdy žáci odchází na oběd, do družiny nebo rovnou domů.

53

f) právě probíhající výstavy

V Botanické zahradě PřF UK v Praze je pořádáno mnoho různých výstav, kulturních a vzdělávacích akcí. Vždy záleží na typu a délce trvání konkrétní akce (viz kapitola 3.5).

6.1 VÝUKOVÁ JEDNOTKA „PŘÍRODA LÉČÍ“ A „KAMENNÝ DĚDEČEK“ V této kapitole je rozebrán plán výukové jednotky v Botanické zahradě PřF UK v Praze a možnosti jejího další využití ve výuce a to jak v předmětech přírodovědných, tak i v ostatních předmětech, včetně návrhu projektu, který se zaměřuje na dlouhodobou práci žáků z materiály spojenými s Botanickou zahradou PřF UK v Praze. Rozebíraná výuková jednotka byla prakticky realizována v areálu Botanické zahradě PřF UK v Praze a následně vyhodnocena možnost jejího zapojení do výuky v dalších hodinách, popřípadě i možnost častějšího využití v roce. Dále je brán zřetel na motivaci žáků, kteří podle názoru některých učitelů nejeví zájem o přírodu.

6.1.1 Popis výukové jednotky Název: „Příroda léčí“ a „Kamenný dědeček“ Věková kategorie žáků: 5. ročník ZŠ Místo: Botanická zahrada PřF UK v Praze Cíle: seznámení se s expozicemi botanické zahrady, sběr faktických informací o užitkových rostlinách a horninách, na kterých je možné v následujících hodinách stavět; spojení užitkových rostlin a každodenního života; zamyšlení nad stářím hornin; pozorování rostlin, struktury hornin a zkamenělin. Metody: Pozorování, nákres, sběr informací z dostupných zdrojů (popisných cedulek, informačních textů), porovnávání, zamýšlení Pomůcky: Pracovní listy, psací potřeby, přírodní materiál v expozicích (záhony, geologický park), informační zdroje (popisné cedulky, informační texty). Doba trvání: 1 hod 30 min

54

Příprava

Jak již bylo uvedeno, je základním předpokladem úspěšné výukové jednotky v botanické zahradě především učitelova znalost prostředí. To samozřejmě napomůže i organizaci a minimalizuje časové ztráty. Je potřeba předem si naplánovat cestu po zahradě k jednotlivým stanovištím kde má probíhat výuka. V případě potřeby je dobré si rozmyslet, jestli je potřeba vymezení pracovního prostoru, aby se žáci pohybovali pouze tam, kde mají. K takovému účelu mohou sloužit provázky, praporky, balonky, kousky látky, barevné papíry atd., které se umístí na hranicích pracovního místa, zavěsí se na lavičky či položí do trávy (ZAPLETAL 1995). Samozřejmostí je pečlivá příprava zaměřená na jednu výukovou jednotku, kdy je ale brán zřetel na možnosti jejího dalšího použití, kdy bude možné na ní stavět – v domácích úkolech, dalších hodinách, projektech,… Práce na každém stanovišti začíná stručným seznámením se s ním – proč vzniklo, co na něm můžeme najít a proč jsou exponáty zorganizovány právě tak, jak jsou. Následuje práce s připraveným pracovním listem, kdy jsou jednotlivé úkoly zadávány

postupně

a

vyhodnocovány

způsobem

závislým

na

jejich

charakteru.

Během práce jsou velice důležité přesné a jasné pokyny ze strany učitele, včetně vymezování času na jednotlivé úkoly. Po vypracování úkolů, podle časových možností, vede cesta z botanické zahrady kratší či delší trasou, odlišnou od té, po které se do ní vešlo. Během této cesty je dobré mít připraveny zajímavosti, které jsou na této trase a žáky by mohly zaujmout.

6.1.2 Pracovní listy Užitkové rostliny (viz Pracovní list 1 – „Příroda léčí“, str. 57) Úvod po příchodu k užitkovým rostlinám: -

co jsou užitkové rostliny

-

proč jsou záhony s nimi v botanické zahradě

-

co si žáci myslí, že na nich mohou najít

Žáci se rozdělí do skupin, seznámí se s pracovním listem, jeden žák z každé skupiny vybere kartičku s názvy rostlin (viz str. 59-60) a číslem záhonu, s jehož pomocí řeší první úkol, je odstartován čas a žáci samostatně pracují. Tato činnost probíhá uprostřed záhonů, aby měli k těm svým všichni stejně daleko. Po vypracování se úkoly na stanovišti vyhodnocují.

55

Druhým úkolem jsou společné úvahy, kde se s rostlinami mohou žáci setkat. Zjištěné skutečnosti si zapíší. Třetí úkol je nákres a popis rostliny, kterou ze své dané skupiny znají nebo o ni už slyšeli. Je kladen důraz na náležitosti popisu jednotlivých částí rostlinného těla, které znají ze školní teorie. Z tohoto pracovního listu vyplývá také domácí úkol, a to, zjistit původ rostlin, u kterých nebyl na cedulce vyznačen.

Geologický park (viz Pracovní list 2 – „Kamenný dědeček“, str. 58) Úvod ke geologickému parku: -

proč tu byl vybudován

-

co si myslí, že tam mohou najít

-

žákům je předveden obyčejný kus horniny a leštěný „polodrahokam“, prohlédnou si, co mohou uvidět v hornině po jeho vybroušení

Po zadání 4. a 5. úkolu druhého pracovního listu, jsou žáci rozdělení do skupin a přiřazeni ke stanovištím s horninami (viz str. 60-61). Je jim sděleno, kolik mají času na práci, postaví se zády ke své skupině hornin a je dán pokyn k jejímu začátku. Po dokončení má učitel funkci zapisovatele. Žáci hlásí název skupiny a název a stáří nejstarší nalezené horniny. Učitel vyhlásí „Kamenného dědečka“ názvem skupiny, která zopakuje název horniny a stáří, kteří si všichni zapíší do odpovědi k 6. úkolu. 7. úkol je s celou třídou, pozorování zkamenělin, zapisování jejich názvů, zapisování názvů hornin, ve kterých se zkameněliny nachází. Domácí úkol z tohoto pracovního listu pro žáky vyplývá, najít nejmladší horninu ve své skupině. Ve třídě žáci potom společně hledají nejmladší horninu.

Motivační otázky během cesty do/ze zahrady: - Kdo byl v této botanické zahradě? - Kdo byl v jiné? - S kým? - Při jaké příležitosti? - Líbilo se vám tady? - Chtěli byste sem znovu? - Co se vám tady líbilo nejvíce? - Co byste ještě chtěli vidět?

56

Pracovní list 1 – „Příroda léčí“

Vítejte v botanické zahradě ! ! ! Je tady tolik krásných rostlin, míst a zákoutí, pozorně se dívejte, ať vám nic neuteče ! obr. 1

1. úkol: Ve skupinkách se podívejte na svůj záhon s užitkovými rostlinami. Najděte rostliny napsané na lístečku, zapište sem jejich jména a zemi, ze které pocházejí.

Název rostliny

Země původu

___________________________

____________________________

___________________________

____________________________

___________________________

____________________________

___________________________

____________________________

___________________________

____________________________

2. úkol: Tyto rostliny často potřebujeme, napište, kde se s nimi můžete ve světě kolem sebe setkat? ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ 3. úkol: Nakreslete rostlinu, o které jste už někdy slyšeli a popište ji?

57

Pracovní list 2 – „Kamenný dědeček“

GEOLOGICKÝ PARK Kameny a kamínky tvoří naši zem, chceš-li o nich vědět více, tak přijď právě sem!

obr. 2

4. úkol: Kolik je tady různých „kamenů“!!! Ten na našem obrázku hledá svého „Kamenného dědečka“, pomozte mu ho ve svých skupinách najít. Najděte nejstarší kámen, jeho název a přibližné stáří zapište. Název horniny ___________________________

Stáří _____________________________

5. úkol: Nakreslete, jakou má hornina kresbu, kterou můžete vidět na vyleštěné plošince.

6. úkol: Kdo je „Kamenný dědeček“ a kolik mu je let? ________________________________________________

7. úkol: Podívejte se na horniny ve kterých můžeme vidět zkamenělá těla živočichů. Napište kterých: _____________________________________________________________ V jakých jsou horninách? _____________________________________________________________

58

Kartičky k záhonům (údaje psané kurzívou hledají žáci na informačních kartičkách zahrady):

Záhon č. 1

křen selský

Arménie

jitrocel kopinatý

x

reveň dlanitá

střední Asie

měsíček lékařský

jižní Evropa

kopřiva dvoudomá

x

meduňka lékařská

středomoří

divizna velkokvětá

Evropa

mateřídouška

Eurasie

chrpa modrá

x

dobromysl obyčejná

Eurasie

sója luštinatá

x

mák vlčí

Eurasie

kukuřice setá

Amerika

mák setý

přední (jihozápadní) Asie

bazalka pravá

jižní Asie

pivoňka lékařská

jižní Evropa

rulík zlomocný

Eurasie

zimostráz vždyzelený

střední Evropa

fenykl obecný

x

lichořeřišnice větší

x

Záhon č. 2

Záhon č. 3

Záhon č. 4

59

Záhon č. 5

řepík vonný

x

šalvěj lékařská

středomoří

levandule lékařská

jižní Evropa

dobromysl obecná

Evropa, sev. Asie, Afrika

libeček lékařský

přední Indie

lékořice lysá

Orient

třezalka tečkovaná

Eurasie

slunečnice roční

severní Amerika

pelyněk pravý

Eurasie

sedmikráska chudobka

x

Záhon č. 6

Horniny v geologickém parku podle rozdělených stanovišť (údaje psané kurzívou hledají žáci na informačních kartách botanické zahrady):

Stanoviště č. 1 (5 druhů hornin) ortorula

500 mil. let

fylit

340 mil. let

svor

350 – 340 mil. let

eklogit

350 – 340 mil. let

biotitický granit

320 mil. let

Stanoviště č. 2 (8 druhů hornin) silicit (buližník)

Neoproterozoické stáří

slepenec

500 mil. let

gabro

580 – 540 mil. let

granit

504 mil. let

křemenec

460 mil. let

60

ortocedrový vápenec

420 mil. let

vápenec

410 mil. let

tonalit

346 mil. let

Stanoviště č. 3 (9 druhů hornin) granulit

341 mil. let

serpentin, peridotit

340 mil. let

pararula s polohami erlanu

340 – 330 mil. let

mramor

350 – 330 mil. let

amfibolit

350 – 330 mil. let

migmatit

340 – 325 mil. let

muskovit biotitický granit

327 mil. let

amfibol biotitický graodiorit 345 mil. let amfibol biotitický melogranit - durbachit 340 mil. let

Stanoviště č. 4 (4 druhy hornin) biotitický granodiorit

584 mil. let

biotit – muskovitická

586 mil. let

„KAMENNÝ DĚDEČEK“

ortorula slabě metamorfované

devon

vápence polymiktník plepenec

spodní karbon – visé

Stanoviště č. 5 (5 druhů hornin) bazanit

30 mil. let

opuka

93 – 89 mil. let

křemenný pískovec

240 mil. let

arkózový pískovec

280 mil. let

ryolit (ryolitový ignimbrit)

300 mil. let

61

6.1.3 Praktická výuka

Výuka byla provedena v 5. třídě o počtu 21 žáků, z toho 13 chlapců a 8 dívek. Tato třída podle slov učitelů byla hodnocena, jako jedna z nejhůře zvladatelných, kde byla u mnohých žáků diagnostikována porucha soustředění, dysleksie, apod. Paní učitelka sama v Botanické zahradě PřF UK v Praze nikdy nebyla (může to být dáno tím, že do Prahy dojíždí) a z žáků tam s rodiči byli asi jen čtyři. Byly bohužel situace, že se ztrácel čas občasnými kázeňskými problémy, což by se však při lepší znalosti třídy a častějším vycházkám již v dřívější době, dalo jistě vyřešit. Pokaždé, když se začalo hovořit o zajímavých věcech, například z historie, všichni bedlivě poslouchali. Někteří žáci hned začali otrhávat rostliny a dávat si je do kapes. Byli pokáráni a ostatní žáci jim povídali, proč je to špatné. Naštěstí se to neopakovalo. Po příchodu na stanoviště užitkových rostlin se většina žáků dala do práce bez problému, byla tam ale skupina, která neposlouchala, nečetla zadání a místo země původu, vypsala děvčata latinské názvy. Ostatní pracovali velmi zaujatě a protože končili postupně, probíraly se s nimi další úkoly jednotlivě. Bylo to mnohem přínosnější, než kdyby se měly probírat s celou třídou najednou. Bylo i více času na kontrolu vyplňování pracovních listů (viz příloha 10.4), což by se při práci s celou třídou najednou realizovalo jen těžko. Paní učitelka potvrzovala, že žáci pracují dobře, že je vidět jejich zaujetí pro ni. Před cestou do geologického parku byli žákům představeny broušené horniny a některé menší zkameněliny v břidlici, ze soukromé sbírky. Všichni se na ně chtěli podívat, dotknout se. Když potom přišli do geologického parku, moc se jim líbily velké horniny a vyleštěné plošinky. Pracovali zde v jiných skupinách než na užitkových rostlinách, byli rozdělováni velice rychlým způsobem – třída prochází kolem jednotlivých částí a na každé části jsou vždy zanecháni tři či čtyři žáci, podle počtu exponátů. Díky uspořádání hornin v jedné řadě, neměli žáci tendenci rozptylovat se přecházením do jiných skupin. Učitel potom může chodit mezi nimi a sledovat práci, upřesňovat úkoly, radit v případě potřeby. Cesta zpět následovala přes expozici kaktusů, kterou si žáci mohli prohlédnout. Návrat do školy byl bez problému. Paní učitelka byla ráda, že s nimi ještě stihne probrat nějaké třídní záležitosti a dále na třídnickou hodinu navazovala výuka angličtiny dle rozvrhu.

Průběh výuky byl následující:

07:55 Odchod ze školy na tramvaj.

62

08:15 Příchod do Botanické zahrady PřF UK v Praze, seznámení, pravidla chování v botanické zahradě, otázky kdo již někdy zahradu navštívil. Po cestě na první stanoviště – povídání o sklenících, výstavách. 8:30 Na stanovišti užitkových rostliny rozdělení do skupin, zahájení práce na 1. úkolu. Kdo měl hotovo, po skupinách chodili pro další úkoly. 9:07 Přesun do geologického parku. Zadání úkolu společně, rozdělení do skupin a přiřazení k horninám. 09:20 „Kamenný dědeček“ – vyhodnocení. Zadání 7. úkolu. 09:35 Vyhodnocení 7. úkolu. 09:40 Odchod ke skleníkům přes expozici kaktusů, odjezd. 10:05 Návrat do třídy.

6.1.4 Vyhodnocení Vzhledem k náročnosti výuky ve třídě takového složení žáků, lze výukovou jednotku hodnotit pozitivně. Je dobré, že byla prověřena na „problematické“ třídě. Bylo vidět, že žáci opravdu zaujímají vůči spolužákům i všemu kolem ironizující postoj podbarvující jejich nezájem. Pokud je ale výklad nebo práce zaujala, pracovali moc dobře a pozorně. Sice ne všichni, ale i tací, u kterých by se, přes kulisu chrlících se expresivních výrazů, jen těžko dalo odhadnout, že se pro práci s touto tematikou dokáží nadchnout. U takových žáků se musí brát v potaz také to, že takovéto agresivní chování velice často pramení „z bezmoci a bezradnosti z uspořádání nepřehledného světa kolem nás“ (HORKÁ 1993). Podařilo se však praktickými úkoly a činnostmi žáky skutečně oslovit a myšlenka zahrnutí takové práce do běžné výuky je více než opodstatněná a může přinést dobré výsledky. Zde potom platí, že pokud by byli žáci zvyklí na práci v tomto prostředí, měli by již určité návyky a zažité rituály. Pracovalo by se potom ještě efektivněji (ZAPLETAL 1995). S takovouto třídou je málo prostoru pro efektivní aktivity za hranicemi školního pozemku a jsou při nich zásadní organizační schopnosti a autorita učitele. V 5. třídě mají tito žáci málo zkušeností s cestováním v prostředcích hromadné dopravy a pohybu po ulicích vůbec.

.

Tato praktická výuka potvrdila, že z hlediska času je možné efektivně využít dobu strávenou v botanické zahradě a neztratit tím celý den, což byla jedna z hlavních obav učitelů, kteří ji nenavštěvují.

63

6.2 NÁVAZNOST PŘEDMĚTŮ VE ŠKOLE NA VÝUKOVOU JEDNOTKU Po absolvování výukové jednotky v Botanické zahradě PřF UK v Praze je záhodno, aby se nabyté vjemy a znalosti aplikovaly do výuky ve škole, a to i napříč předměty. Ať se jedná o výklad nového či procvičování již známého učiva nebo zařazování tematiky botanických zahrad do jiných aktivit. Níže je uvedeno, jak lze konkrétně využít tuto výukovou jednotku.

Přírodověda

Navazuje se na výuku v botanické zahradě. Žáci si ucelí význam botanických zahrad, k čemu slouží, co je v ní k vidění, kdy je možné do zahrady chodit. Zopakují si, co se při návštěvě botanické zahrady naučili. Co pro ně bylo nové. Učivo o užitkových rostlinách, k čemu jsou potřebné, jak se dělí, kde se pěstují, jaké jejich části se využívají a k čemu.

.

Pracovní činnosti

Budování základu třídních skalek

Žáci dostanou za úkol nasbírat různé druhy hornin a minerálů – vápenec, pískovec, křemen, žula, břidlice apod. Před zahájením práce si horniny a minerály prohlédnou, pokusí se rozlišit charakteristické znaky jednotlivých druhů a zopakují si, co vědí o nerudních surovinách. Učitel žáky seznámí s cílem práce, kterým je vytvoření miniaturní skalky, kterou viděli (nebo ještě mohou vidět v botanické zahradě). Ve skupinách potom pracují na připravených podnosech, na kterých vytvoří, vyplňováním zeminou, malou skalku. Učitel je rádcem a pomocníkem.

.

V dalších hodinách pracovních činností se žáci seznámí se sukulenty, které také mohou v botanické zahradě pozorovat a osazují jimi své skalky.

Třídní sbírka bylin, keřů a stromů

Založení třídního herbáře žákům dá pocit spoluúčasti na vlastní sbírce přírodních materiálů. Při tvorbě herbáře se učí poznávat a určovat rostliny, keře, stromy, vyhledávat mezi nimi ty,

64

které ještě nemají. Mohou takový herbář nazvat vlastní třídní botanickou zahradou, nebo encyklopedií. Na herbáři je možné pracovat formou projektu, který trvá po celý školní rok a jehož výsledky mohou být prezentovány, ideálně pololetně. Takovýto projekt je třeba realizovat nezávisle na projektech dalších, tak aby jím nebyly zatěžovány a bylo je možné tvořit současně. Třídní sbírka rostlin, keřů a stromů může být rozdělena na několik částí: -

byliny – plané, užitkové

-

keře – ovocné, okrasné

-

stromy – jehličnaté, listnaté, ovocné

Takovýto herbář potom čítá několik průběžně doplňovaných svazků, ke kterým se žáci mohou vždy vracet a ve kterých budou moci vyhledat informaci nebo ji naopak doplňovat. Získají tak i povědomí o cílevědomém vedení sbírek a popisech.

Vlastivěda/čtení

Země původu užitkových rostliny označuje kontinenty a země, které mohou být ve vlastivědě probírány. Návrat k úkolu č. 7 v geologickém parku botanické zahrady. Pozorování zkamenělých těl živočichů. Výklad o vzniku a výskytu zkamenělin. Ukázky obrázků různých zkamenělých rostlin a živočichů.

.

Proč se jmenuje pražská čtvrť právě Barrandov? Čtení příběhu o Joachimu Barrande – název už možná žákům napoví, že je Barrandov pojmenován po něm, ale proč tomu tak je, to zjistí z textu. Žáci po dočtení dokáží zodpovědět položenou otázku. Nálezy na Barrandově – ukázky zkamenělin ze školních sbírek. Domácí úkol pro hodinu výtvarné výchovy – přinést nějakou zkamenělinu (zapůjčit od někoho ve svém okolí).

Výtvarná výchova

Výklad – na jak strukturované hornině se zkamenělina nachází, z jakého úhlu se na ni můžeme dívat, pozorovat její velikost, znaky, na co je potřeba se zaměřit, čeho se vyvarovat. Motivační příběh: Stejně tak, jak vytváří herbář jako botanici, stylizují se nyní do postavy paleontologa – vědce, který právě učinil převratný nález v historii lidstva. Žije v 19. století a nemá k dispozici 65

žádnou techniku, která by jejich nález zvěčnila. Musí proto použít v té době běžné zachycení nálezů, a to nákres. Jako vědci počítají s tím, že jejich nákres musí být co nejpřesnější, protože poslouží jako důležitá pomůcka při práci dalších vědců, kolegů, a také široké veřejnosti, no a pokud by došlo k nějaké katastrofě v místě skladování sbírek, jako je zemětřesení, loupež nebo požár, je tento nákres, který se zachová, jediným zachycením cenného exponátu. Perokresba tuší – zkamenělina: žáci mohou kreslit sami nebo ve dvojicích.

Hudební výchova

V hodině hudební výchovy mohou být vyučovány, zpívány či různými způsoby interpretovány lidové písně s tematikou užitkových rostlin, jako například: Běží liška k Táboru (zázvor), Cib cib cibulenka (cibule), Čerešničky (třešeň), Čížečku, čížečku (mák), Dej kobylám (oves, obrok), Dú valaši, dú (cibule, česnek), Halí, belí (zelí), Hop hej, cibuláři (cibule), Koulelo se koulelo (jabloň), Když jsem šel z Hradišťa (jabloň), Kdybys` měla má panenko sto ovec (jalovec), Měla babka čtyři jabka (jabloň), Na tom pražským mostě (rozmarýn), Ó, řebíčku zahradnický (hřebíček), Skákal pes (oves), Šel zahradník do zahrady s motykou (rozmarýn, křen), Šla Nanynka do zelí (zelí), Tancovala ryba s rakem (celer, cibule, česnek, křen, mák, mrkev, pastyňák, petržel, řepa, salát, zelí, ), Vysoký jalovec (jalovec).

Tělesná výchova

Bylinková baba

Žáci hrají na honěnou, kdo honí je zástupcem léčivé bylinky, kdo utíká je neduh, od kterého bylinka pomáhá. Učitel řekne jméno bylinky, řekne neduh a předvede držení rukou. Jitrocel kopinatý – mám rozbité koleno (chytí se pravou rukou za levé koleno) Šalvěj lékařská – bolí mě v krku (chytí se pravou rukou za krk) Mateřídouška obecná – mám kašel (ruce křížem, chytit na zádech)

Zub času a paleontolog

Úvodní stručné zopakování, kdo je paleontolog a co jsou zkameněliny.

66

Zub času honí rostliny a živočichy, které když chytí, sednou si do dřepu a zkamení. Přichází paleontolog, který musí zkameněliny objevit tím, že je dvakrát oběhne. Taková rostlina nebo živočich je zase volná. Když zub času uvidí, že paleontolog objevuje zkamenělinu, může ho dotykem na 10 sekund zastavit. Učitel je rozhodčím a stopkami, zároveň tímto úkolem může pověřit necvičící žáky.

Matematika

Vzhledem k tomu, že v botanické zahradě často nemůže být věnován dostatek času 6. úkolu, kdy mají žáci možnost sami srovnávat, která hornina je nejstarší, popřípadě nejmladší, mohou se k tomuto úkolu vrátit blíže v matematice. Učitel napíše na tabuli jednotlivé počty let a s žáky potom určuje, která je ta hledaná hornina. K letopočtům může pro zopakování dopsat jména hornin. Pro představu pomůže žákům časovou osou.

6.3 PROJEKT V BOTANICKÉ ZAHRADĚ „PŘÍRODA NÁS ŽIVÍ A LÉČÍ“ 6.3.1 Popis projektu Projekt „Příroda nás živí a léčí“ se týká, jak již název napovídá, užitkových bylin, které je možné najít v expozicích Botanické zahrady PřF UK v Praze. Žáci se seznámí s expozicí zahrady, která se nezaměřuje, jak některé učebnice popisují, pouze na exotické či ohrožené druhy rostlin. Budou zde mít možnost pracovat, pozorovat rostliny a v návaznosti na toto pozorování o nich zjišťovat, zaznamenávat a třídit další informace a sbírat přírodní materiál. Následná prezentace potom seznámí další žáky školy a ostatní učitele s jejich prací, může pro ně být jak sdělením nových informací, tak především inspirací.

Výstupem projektu je plakát informující o užitkové rostlině (viz příloha 10.6), která byla vybrána a pozorována v Botanické zahradě PřF UK v Praze, její charakteristika, výskyt a popis. Přírodní materiál získaný z této rostliny má za úkol projekt dokreslovat (vylisovaná celá rostlina nebo její část, její plod, květ, semena atd.), obrázky této rostliny získané z různých zdrojů (autorské foto, noviny, časopisy, fotokopie knih, internet, obaly rostlin z obchodů, výrobků, reklamní letáky,…). Fantazii se meze nekladou, V případě, že je

67

z rostliny připravován čaj, může být přilepen čajový pytlíček, sušená drť, obrázky sirupu, recepty na pokrmy s těmito rostlinami.

Název projektu: „Příroda nás živí a léčí“ Věková kategorie žáků: 5. ročník ZŠ Délka projektu: 6-7 týdnů Cíle: využití botanické zahrady k práci; přiblížení práce v botanické zahradě, pomocí prezentace projektu ostatním žákům a učitelům ve škole; zachycení náležitostí vybrané rostliny a jejich srozumitelná interpretace; Metody práce: vyhledávání, analýza, popis, pozorování, shromažďování, interpretace, skupinová práce Pomůcky: Botanická zahrada PřF UK v Praze, přírodní materiál, savý papír, psací potřeby, papír A2-A3, lepidlo, lepící páska, internet, časopisy, výrobky týkající se vybrané rostliny, fotoaparát Prezentace výstupů: aplikace výsledků projektu na papír formátu A3-A2, představení těchto projektů žákům 1. stupně, vyvěšení na chodbě školy (prezentaci je samozřejmě možné realizovat v prostředí budovy školy nebo třídy a umístění projektů rovněž)

6.3.2 Plán realizace projektu Návštěva Botanické zahrady PřF UK v Praze a výběr rostliny 1 - 2x za dobu práce na projektu

-

žáci pozorují rostliny,

-

žáci si napíší několik variant rostlin, ze kterých si o hodině přírodovědy vyberou, kterou budou popisovat, mohou si ji ve třídě i vypěstovat, to už záleží na časovém rozložení projektu

Hodiny přírodovědy 1x týdně

-

před návštěvou Botanické zahrady PřF UK v Praze, seznámení s plánem projektu, rozdělení žáků do pracovních skupin po čtyřech

68

-

žáci sdělují vybrané rostliny k popisu, konzultují s učitelem, učitel si vybrané rostliny ke skupinám poznamená

-

učitel v první hodině po návštěvě Botanické zahrady PřF UK v Praze seznamuje žáky s postupem práce

-

v dalších hodinách zadává práci, která se má objevit v projektu: poznámka o místu výběru a pozorování rostliny, charakteristika rostliny, její popis, sběr přírodního materiálu, sběr obrazového materiálu

Ranní kruh a podobné časové prostory 1 - 5x týdně (pravidelně, podle potřeb žáků)

-

probíhají meziprezentace provedených částí práce

-

případné konzultace

Pracovní činnosti 4x za dobu práce na projektu

-

jedna hodina lisování rostlin a používání dalších přírodních materiálů na projekt

-

druhá hodina - obrázková koláž na různá témata

-

třetí a čtvrtá hodina – kompletace projektu

Hlavní prezentace 1x na konci projektu

-

všichni, kteří na projektu pracovali, se sejdou na určeném místě se svými výtvory

-

učitel představí projekt posluchačům

-

jednotlivé skupiny ve stručnosti charakterizují svoji práci

-

po prezentaci mají posluchači možnost pokládat tvůrcům projektů otázky

69

7 DISKUSE Na 1. stupni základní školy rostou a formují se osobnosti, které budou mít v budoucnu zásadní vliv na svět kolem sebe, budou nejen užívat věcí v něm se nacházejících, ale budou se také podílet na jeho utváření. Základní vzdělání je proto nejen souborem vědomostí, které si ponesou do života, ale má za úkol učit žáky „nadgeneračnímu myšlení“ (HORKÁ 1993), probudit v nich zájem o své okolí a zodpovědnosti za něj. Botanické zahrady jsou místem s širokým spektrem možností, jak takové cíle realizovat. Žáci mohou vidět rostliny nejen domácí, ale i takové, které rostou v dalekých zemích, uvědomují si zde, že botanická zahrada je místem pro relaxaci i studium, a že jsou velice významným místem pro ochranu přírody. Jak bylo zjištěno, využívání botanických zahrad ve výuce, může být velmi přínosné. Někteří žáci navštěvují botanické zahrady s rodiči, což je ideální základ pro práci s touto tematikou ve škole. Nezbytný je však zájem samotných učitelů o realizaci takových výukových jednotek. Někteří učitelé na 1. stupni ZŠ sami v této botanické zahradě nikdy nebyli a nevědí, proč by tam měli chodit, když jsou přesvědčeni o tom, že žáci o tuto tematiku nemají zájem. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že by většina učitelů ocenila vypracované pracovní listy s touto tematikou, aby bylo možné smysluplně pracovat nejen ve sklenících, ale i v exteriérech zahrady. Je to relativně pozitivní zjištění, protože možná nevyužívanost botanické zahrady 1. stupněm pramení právě ze strachu učitelů, že nemají dostatečné odborné znalosti, nebo se bojí organizační náročnosti, ale zahradu by žákům přiblížili rádi. Botanické zahrady však pomáhají řešit takovéto problémy přípravou vzdělávacích programů, které mohou školy využívat.

Každá výuková jednotka v botanické zahradě samozřejmě vyžaduje kvalitní přípravu, ale dojem, který potom v žácích zanechá, bude podkladem pro další rozvoj jejich vztahu k přírodě. Žáci jsou v tomto období velice citliví k vnímání svého okolí a kontakt s živou přírodou je více než důležitý. Jejich vztah k ní se potom přirozeně rozvíjí, neboť v daném období uspokojuje jejich zvídavost a poskytuje jim radost z práce v ní (HORKÁ 1993). . Na příkladu 5. třídy, která absolvovala výuku v Botanické zahradě PřF UK v Praze bylo možné vidět, že s takovým typem práce neměli žáci zkušenosti, jak ostatně konstatovala i jejich třídní učitelka. Návštěva botanické zahrady s výše uvedenou třídou potvrzuje, že je

70

ideální, pokud učitel žáky vede k návštěvám botanických zahrad již od začátku školní docházky a vymýšlí pro ně zajímavé úkoly přiměřené jejich věku

Botanická zahrada PřF UK v Praze žádné výukové programy, primárně zaměřené na 1. stupeň ZŠ, neorganizuje. Je možné přihlásit se na komentované prohlídky, ale ty mají pro všechny věkové kategorie žáků, studentů a veřejnosti většinou stejný charakter. Při příležitostech otevření nových expozic nebo v rámci výstav, však počítá s dětskými návštěvníky: -

společně s Gymnáziem Stodůlky zorganizovala soutěž na návrh plakátů kampaně na ochranu stromů. Tato soutěž se týkala žáků ve dvou věkových kategoriích: 10 – 13 let a 14 – 16 let (<www.bz-uk.cz>)

-

u příležitosti oslav dětského dne byly připraveny speciální komentované prohlídky v exteriérech, zábavné pokusy, zkoumání hmyzu pod mikroskopem, vytváření sádrových odlitků zkamenělin, vstup do skleníků zdarma (<www.bz-uk.cz>)

-

Mezinárodní den fascinace rostlinami – další pokusy pro děti, fotografický workshop, interaktivní výstavy rostlin, sledování rostlin pod mikroskopem (<www.bz-uk.cz>).

Bohužel se na jedné škole stalo, že jedna paní učitelka 1. stupně vršovické základní školy, měla před lety s Botanickou zahradou PřF UK v Praze špatnou zkušenost a proto na ni zanevřela. Je tomu již více než pět let, kdy se tam chtěla s žáky objednat na komentovanou prohlídku. Podle jejích slov hovořila s paní, která jí velice nevybíravým způsobem oznámila, že pokud je učitelka, má si dělat komentované prohlídky sama. Tento přístup paní učitelku vůči této botanické zahradě zatvrdil natolik, že ji již navštěvovat nechce. Byla ale seznámena se současným stavem a zdá se, že je ochotna svůj názor přehodnotit a jistě je možné předem předpokládat, že navštíví-li nyní Botanickou zahradu PřF UK v Praze, bude spokojena.

Co do rozlohy a množství exponátů je v hlavním městě největší Botanická zahrada PrahaTrója. Ta pořádá pro děti mnoho zajímavých akcí, jakými jsou příměstské tábory, botanické kroužky atd. Na samotnou podporu výuky je však také velice dobře připravena a již dlouho realizuje výukové programy ve skleníku i venkovní expozici. Tyto programy jsou tvořeny pro děti od mateřských po střední školy. Aktuálně je připraveno pro 1. stupeň ZŠ 8 programů s průvodcem, v délce trvání 1 hodinu. Na webových stránkách zahrady má učitel možnost vybrat si, podle věku žáků a tematiky, z programů věnujících se ekologii, poznávání rostlin, stromů a jejich výjimečných vlastností, učí se o kontinentech, podnebných pásech, adaptaci rostlin, barvách rostlin, masožravých 71

rostlinách či poznávají tropické motýly, v době konání jejích výstavy. Během těchto programů žáci dostávají výklad a je pro ně připravena i praktická činnosti s výkladem spojená. Své výtvory si žáci potom mohou odnést domů (<www.botanicka.cz>). O velice kvalitní připravenosti Botanické zahrady Praha-Trója svědčí také to, že pokud učitel potřebuje probrat s žáky jiné téma, než které je nabízeno v aktuálních programech, není problém toto navrhnout a botanická zahrada upraví program podle potřeb vyučujícího. Je tím učitelům umožněno využívat botanickou zahradu téměř bez nutnosti přípravy vlastní výukové jednotky a lze předpokládat, že vždy bude taková tematická návštěva botanické zahrady z pedagogického hlediska efektivní. Jistě je velice přínosné tuto botanickou zahradu s žáky navštěvovat také, ale pro školy vzdálenější od Tróji, může být z organizačního hlediska taková výuka náročnější, a proto je možné ji zařazovat v menší míře. Oproti tomu Botanická zahrada PřF UK v Praze, rozlohou menší a nacházející se v centru, může být pro častější výuku pro mnohé školy vhodnější.

Botanická zahrada je místem, které by se mělo pro žáky stát nedílnou součástí jejich života, měli by si být přirozeně vědomi jejího významu a díky asociacím spojeným s příjemnými vzpomínkami, vnímat přírodu kolem sebe s větším zájmem a úctou (ŠIRCOVÁ 2007). Až se potom stanou sami rodiči, jistě rádi povedou své potomky do botanické zahrady a budou s úsměvem vzpomínat na svá školní léta, jak navštěvovali botanickou zahradu, co je tam zaujalo, jak u skleníků voněl ráno vzduch a pod palmou v květináči, větším než oni sami, která vypadala, že každou chvíli spadne, se muselo projít co nejrychleji. Tací rodiče již založí ve svých dětech vztah k přírodě a usnadní práci učitelům, kteří se budou moci zaměřit na rozvoj dalších dovedností. V dnešní přetechnizované době jsou žáci, kteří možná nikdy ani „neztráceli“ čas pozorováním živé rostliny. Rodiče mají málo volného času, děti tráví hodiny hraním her na počítači a venku už není slyšet dětský smích tolik, jako například před patnácti lety. Když potom přijdou do školy, kde je učitel rezignovaný a s tímto faktem smířený, může nastat problém. Podle chování některých žáků se zdá, že je v nich čím dál méně podporována dětská zvídavost a krásná prostota, díky které jsou fascinováni maličkostmi a dokáží se z nich radovat. Prací v botanické zahradě na 1. stupni, může učitel napomoci žákům uchovat si tento, tak podstatný pohled na přírodu a svět kolem sebe. Do 1. ročníku přichází křehká, výborně tvárná osobnost, kterou je možné systematicky vést k lásce k přírodě a vlastní zodpovědnosti za ni, i přes překážky dnešní doby.

72

8 ZÁVĚR Cílem této práce bylo zmapovat, nakolik je využívána Botanická zahrada PřF UK v Praze k výuce na 1. stupni základní školy a nakolik je reálné jí dále prakticky využívat, a to co nejefektivněji. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, vydaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vytvořil jakousi představu o tom, v jaké formě je tématika botanické zahrady podle osnov předkládána školám a jak by případně bylo možné jednotlivé části učiva k práci v botanické zahradě využít. Byly prozkoumány starší, i v současné době používané učebnic pro 4. a 5. ročník ZŠ, kde je již učivo podrobnější, a také díky nim je možné s žáky pracovat v botanické zahradě ne s primárním záměrem výchovným, ale již také se zásobou doplněných teoretických znalostí. Výzkumná část v terénu se potom týkala konkrétně využití Botanické zahrady PřF UK v Praze, kterážto je jakýmsi klidným ostrůvkem zeleně pro Pražany, a to nejen z centra města. Rozhovor

se

zástupkyní

ředitele,

Mgr.

Věrou

Hroudovou,

dovolil

nahlédnout

do problematiky výuky v prostředí této instituce, z pohledu jejího vedení a pomohl zhodnotit, že Botanické zahrada PřF UK v Praze není pouze institucí vědeckou, ale že skutečně bere v potaz důležitost vzdělávání i těch nejmladších žáků. Botanické zahrada PřF UK v Praze sídlí na území MČ Prahy 2, kde bylo vybráno 10 základních škol, které se nacházejí v její blízkosti. Jejich školních vzdělávací programy sdělily, že pro mnohé z těchto škol je konkrétně botanická zahrada důležitá a měla by být aktivně využívána k výuce. Jaká je reálná situace z hlediska četnosti využívání, bylo zjištěno v dotazníkovém šetření na těchto vybraných školách. Závěrem byla realizována výuková jednotka v exteriérech Botanické zahrady PřF UK v Praze, s 5. třídou základní školy, kdy si žáci mohli vyzkoušet různé aktivity spojené s probíraným učivem, mimo školní lavice. Touto návštěvou Botanické zahrady PřF UK v Praze bylo zjištěno, že je z mnoha hledisek více než reálné, zařadit výuku v botanické zahradě do rozvrhu na 1. stupni základní školy.

73

9 POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE BAŤKOVÁ, B. Přírodověda 4. Olomouc: Prodos, 1993. ISBN 80-85806-15-0. BENNETT, J, SMITH, R. Nápady pro přírodovědu: soubor praktických námětů a zábavných činností pro vyučování prvouky a přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-112-6. ČECHUROVÁ, M., HAVLÍČKOVÁ, J., PODROUŽEK, L. Přírodověda 4: člověk a jeho svět: pro 4. ročník základní školy. Praha: SPN, 2010. ISBN 978-80-7235-466-5. ČECHUROVÁ, M., HAVLÍČKOVÁ, J., PODROUŽEK, L. Přírodověda 5: člověk a jeho svět: pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, 2011. ISBN 978-80-7235-468-9. DANČÁK, M. Rozmanitost přírody: člověk a jeho svět, učebnice pro 4. a 5. ročník základní školy. Olomouc: Prodos, 2008. IBSN 978-80-7230-227-7. FRÝZLOVÁ, I., DVOŘÁK, L., JŮZLOVÁ, P. Člověk a jeho svět. Příroda 4 – učebnice pro základní školy. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2010. ISBN 978-80-7238-931-5. FRÝZLOVÁ, I., DVOŘÁK, L., JŮZLOVÁ, P. Člověk a jeho svět. Příroda 5 - pro 5. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2011. 978-80-7238-970-4. HEWITTOVÁ, S. Proč a jak? Zábavné pokusy v přírodě. Praha: Fragment, 2002. ISBN 807200-641-X. HOLOVSKÁ, H. Přírodověda 5. Země ve vesmíru. Člověk a jeho svět. Všeň: Alter, 2010. ISBN 978-80-7245-165-4. HORKÁ, H. Ekologická výchova na 1. stupni základní školy. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. ISBN 80-210-0742-7. HUBLOVÁ, P., KALOVSKÁ, M., KOMAŇSKÁ, R., LAŠTOVKOVÁ, Š., MAŇÁKOVÁ, M., NAVRÁTIL, D., PFEIFEROVÁ, E., TARÁBEK, P. Člověk a jeho svět: učebnice pro 4. ročník

základní

školy.

Brno:

Didaktis,

2009.

ISBN

978-807358-142-8.

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80247-1369-4. CHRAMOSTOVÁ, I., MATUŠKOVÁ, E., PFEIFEROVÁ, E., POLÁKOVÁ, R., ŘEPA, M., ŠRADĚJOVÁ, M., TARÁBEK, P. Člověk a jeho svět: učebnice pro 5. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2011. ISBN 978-80-7358-169-5. JURČÁK, J., a kol. Přírodověda 4. ročník. Olomouc: Prodos, 1996. ISBN 80-85806-32-0.

74

JURČÁK, J., a kol. Přírodověda 5. ročník. Olomouc: Prodos, 1996. ISBN 80-85806-41-X. KHOLOVÁ, H. Přírodověda 4. Rozmanitost přírody. Člověk a jeho svět, 1. díl, Všeň: Alter, 2010. ISBN 978-80-7245-200-2. KHOLOVÁ, H., a kol. Přírodověda pro 5. ročník ZŠ. Život na Zemi. Člověk a jeho svět. Všeň: Alter, 2009. ISBN 978-80-7245-162-3. KIRCHNER, J., HNÍZDIL, J., LOUKA, O. Kondiční hry a cvičení v přírodě. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0995-3. KOMANOVÁ, E., ZIEGLER, V. Přírodověda 4, pro 4. ročník základní školy. Praha: Scientia, 1996. ISBN 80-7183-052-6. KOMANOVÁ, E., ZIEGLER, V. Přírodověda 5, pro 5. ročník základní školy. Praha: Scientia, 1997. ISBN 80-7183-106-9. KOMENSKÝ, J. A. Didaktika velká. Praha: Dědictví Komenského, Dr. Ed. Gréger a syn, 1905. ISBN neuvedeno. KVASNIČKOVÁ, D., FRONĚK, J. Rok v přírodě. Přírodověda pro 4. ročník. Praha: Fortuna, 1995. ISBN 80-7168-268-3. KVASNIČKOVÁ, D., FRONĚK, J., ŠOLC, M. Přírodověda pro 5. ročník základní školy: od vesmíru k člověku. Praha: Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-502-X. LADA, S., VODÁKOVÁ, J. Didaktika pracovního vyučování I. Praha: SPN, 1983. ISBN 17-615-82. MATYÁŠEK, J., ŠTIKOVÁ, V., TRNA, J. Přírodověda 5, učebnice pro 5. ročník. Člověk a jeho svět. Brno: Nová škola, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7289-301-0. NOVOTNÝ, A., a kol. Přírodověda 4. Rozmanitost přírody. Člověk a jeho svět, 2. díl. Všeň: Alter, 2010. ISBN 978-80-7245-223-1. ROUDNÁ, M., HANZELKA, P. Botanické zahrady České republiky. Historie význam a přínos k plnění mezinárodních závazků. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2006. ISBN 80-7212-441-2. SKÝBOVÁ, J. Environmentální výchovné projekty pro učitelství MŠ a prvního stupně ZŠ. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, 2008. ISBN 978-80-7290-376-4. ŠIRCOVÁ, I. S dětmi v přírodě, zážitková výchova po celý rok. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-201-0. ŠTIKOVÁ, V. Člověk a jeho svět. Přírodověda pro 4. ročník, učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. Brno: Nová škola, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-7289-446-8. WILKESOVÁ, A. První kniha her s přírodou. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391-0679. 75

ZAPLETAL, M. Hry v přírodě, velká encyklopedie her 1. Praha: Leprez, 1995. ISBN 80-901-826-6-6.

<portal.zs-stepanska.cz/svp/SVP.pdf>

76

10. PŘÍLOHY 10.1 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A ILUSTRACÍ graf 1 (str. 46) – Využití práce v Botanické zahradě PřF UK v Praze v ostatních předmětech graf 2 (str. 47) – Přínosnost výuky v Botanické zahradě PřF UK v Praze z pohledu učitelů ve 4. ročníku graf 3 (str. 47) – Přínosnost výuky v botanické zahradě z pohledu učitelů v 5. ročníku graf 4 (str. 48) – Využití pracovních listů učiteli navštěvujícími Botanickou zahradu PřF UK v Praze graf 5 (str. 49) – Využití pracovních listů učiteli nenavštěvujícími Botanickou zahradu PřF UK v Praze

tab. 1-19 (str. 14-17) – Téma botanických zahrad v učebnicích přírodovědy pro 4. a 5. ročník ZŠ podle vydavatelství tab. 20-30 (str. 18-29) – Rozbor učiva o botanických zahradách v učebnicích tab. 31-40 (str. 31) – informace o základních školách zřizovaných MČ Praha 2 zdroj: tab. 41 (str. 39) – Botanická zahrada Př UK v Praze – základní informace zdroj: tab. 42 (str. 44) – Počet návštěv Botanické zahrady Př UK v Praze ve školním roce a jejich aplikace do výuky ve 4. ročníku ZŠ tab. 43 (str. 44) – Počet návštěv Botanické zahrady Př UK v Praze ve školním roce a jejich aplikace do výuky v 5. ročníku ZŠ tab. 44 (str. 45) – Využívané programy učiteli navštěvující Botanickou zahradu Př UK v Praze

ilustrace 1 (str. 57) – zdroj: < http://openclipart.org/detail/74/flower-by-peterm> ilustrace 2 (str. 58) – zdroj:

foto 1a - 6a (str. 83-85) – vlastní fotografie

77

10.2 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Botanická zahrada PřF UK v Praze – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze MČ Praha 2 – Městská část Praha 2 MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PřF UK – Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy RVP – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání SPN – Státní pedagogické nakladatelství ŠVP – školní vzdělávací program ZŠ – základní škola

78

10.3 UKÁZKA DOTAZNÍKŮ PRO UČITELE VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL

79

80

10.4 UKÁZKA VYPRACOVANÝCH PRACOVNÍCH LISTŮ Pracovní list 1 – „Příroda léčí“

81

Pracovní list 2 – „Kamenný dědeček“

82

10.5 FOTODOKUMENTACE REALIZACE VÝUKOVÉ JEDNOTKY V BOTANICKÉ ZAHRADĚ PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

foto 1a

foto 2a

83

foto 3a

foto 4a

84

foto 5a

foto 6a

85

10.6 NÁVRH NA ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU „PŘÍRODA NÁS ŽIVÍ A LÉČÍ“

86

87

88

Využití Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve výuce na 1. stupni základní školy

Recommend Documents