DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ SKLENÍKŮ BOTANICKÉ ZAHRADY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ SKLENÍKŮ BOTANICKÉ ZAHRADY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Vypracovala: Ivana Jagošová 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově Univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

……………………….. podpis 2

Za odborné vedení, cenné rady a připomínky děkuji školiteli RNDr. Zdeňce Lososové, Ph.D. a odborné konzultantce Mgr. Petře Jůzlové. Poděkování za neocenitelné rady a pomoc patří Mgr. Magdaleně Chytré, jakožto i dalším pracovníkům Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity. Za poskytnuté zázemí a materiální pomoc děkuji katedře biologie Pedagogické fakulty a Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity. Poděkování patří i mým rodičům za to, že mi umožnily vystudovat vysokou školu. 3

Obsah 1. Úvod

6

1.1 Význam a cíl práce

6

1.2 Stručný obsah a metody zpracování

6

1.3 Informační zdroje

6

2. Teoretická část

7

2.1 Rámcově vzdělávací program

7

2.1.1

Systém kurikulárních dokumentů

7

2.1.2

Cíle Národního programu rozvoje vzdělávání

7

2.1.3

Charakteristika základního vzdělávání

8

2.1.4

Pojetí a cíle základního vzdělávání

8

2.1.5

Klíčové kompetence

9

2.1.6

2.1.5.1 Kompetence k učení

10

2.1.5.2 Kompetence k řešení problémů

10

2.1.5.3 Kompetence komunikativní

11

2.1.5.4 Kompetence sociální a personální

12

2.1.5.5 Kompetence občanské

12

2.1.5.6 Kompetence pracovní

13

Vzdělávací oblasti

13

2.1.6.1 Člověk a příroda

15

2.1.6.1.1. Přírodopis

16

2.2 Historie botanické zahrady

21

2.3 Charakteristika rostlin vybraných v pracovním listě

23

2.3.1 Skleník tropických rostlin

24

2.3.2 Skleník kapradin a cykasů

33

2.3.3 Skleník subtropických rostlin

37

2.3.4 Skleník bromélií

42

2.3.5 Skleník kaktusů a jiných sukulentů

44

2.4 Teorie tvorby pracovního listu

47

2.4.1

Postup při tvorbě pracovního listu

48

2.4.2

Chyby při tvorbě pracovního listu

50

3. Tvůrčí část

51

4

3.1 Tvorba původní verze pracovního listu

51

3.2 Propojení pracovního listu s RVP

51

3.2.1 Skleník tropických rostlin

51

3.2.2 Skleník kapradin a cykasů

52

3.2.3 Skleník subtropických rostlin

53

3.2.4 Skleník kaktusů a jiných sukulentů

54

3.2.5 Skleník bromélií

55

3.2.6 Křížovka

55

3.3 Původní verze pracovního listu

56

3.4 Hodnocení původní verze pracovního listu

60

3.4.1 Skleník tropických rostlin

60

3.4.2 Skleník kapradin a cykasů

62

3.4.3 Skleník subtropických rostlin

64

3.4.4 Skleník kaktusů a jiných sukulentů

66

3.4.5 Skleník bromélií

68

3.4.6 Křížovka

69

3.4.7 Shrnutí

70

3.5 Hodnocení původní verze pracovního listu pedagogy 3.5.1 Dotazník pro pedagogy

72 72

3.5.2 Přehled hodnocení pracovního listu prostřednictvím dotazníku pro pedagogy 3.5.3 Hodnocení původní verze pracovního listu pedagogy 3.6 Návrh a úpravy závěrečné verze pracovního listu

73 76 78

3.6.1 Skleník tropických rostlin

78

3.6.2 Skleník kapradin a cykasů

78

3.6.3 Skleník subtropických rostlin

79

3.6.4 Skleník bromélií

79

3.6.5 Skleník kaktusů a jiných sukulentů

79

3.6.6 Křížovka

79

3.6.7 Návrh nové verze pracovního listu

80

4. Závěr

84

5. Seznam použité literatury

86

6. Resumé

88

7. Příloha

89 5

1

ÚVOD

1.1 Význam a cíl práce Často využívaným cílem školních exkurzí jsou skleníky botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na žádost botanické zahrady stanovila Pedagogická fakulta jako téma diplomové práce vytvoření didaktické pomůcky pro potřeby botanické zahrady využívané jako součást prohlídky jednotlivých skleníků. Nejčastěji používanou didaktickou pomůckou jsou pracovní listy. Cílem diplomové práce bylo vytvořit soubor pracovních listů pro jednotlivé typy skleníků spolu s autorským řešením pro žáky základních škol, který by jim usnadnil orientaci v daném typu skleníku botanické zahrady.

1.2 Stručný obsah a metody zpracování Pracovní list byl sestaven na základě opakovaných prohlídek, informací získaných z výkladů v jednotlivých sklenících a studiem odborné literatury. Srovnáním osnov a učiva z používaných učebnic přírodopisu pro žáky základních škol a nižších tříd gymnázií byl stanoven rámec náročnosti listu. Kromě přehledného zpracování listu na počítači byl důraz kladen na střídání různých typů úloh. Obsahuje jak úlohy s otevřenou odpovědí, úlohy s uzavřenou odpovědí, tak i popis nákresu, popis obrázků nebo doplnění křížovky. Žáci vyplňovali listy průběžně během prohlídky jednotlivých skleníků. Na závěr vyhodnotil pedagogický dozor dotazníkovou formou obsah, formu a přínos pracovního listu pro žáky. Shromážděné pracovní listy byly vyhodnoceny podle pohlaví žáků. Hodnocení správnosti bylo rozděleno na tři úrovně – správná odpověď, odpověď na 50% a špatná odpověď. Na základě hodnocení zkušebního využívání pracovních listů, výsledků hodnocení pracovních listů, dotazníků a vlastním pozorováním chování žáků byl pracovní list upraven a navržena závěrečná verze.

1.3 Informační zdroje Zdrojem informací byla především odborná literatura včetně učebnic. Další potřebné informace byly získány z internetových stránek. Důležité byly osobní konzultace s pracovníky botanické zahrady a jejich zkušenosti.

6

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Rámcově vzdělávací program

2.1.1

Systém kurikulárních dokumentů V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním

programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem, uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě a z koncepce celoživotního učení. Formulují

očekávanou úroveň vzdělání

stanovenou pro všechny absolventy

jednotlivých etap vzdělávání. Podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání.[1, pp 1-2]

2.1.2

Cíle Národního programu rozvoje vzdělávání Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha)

vymezuje hlavní cíle výchovy a vzdělávání. Rozvoj lidské individuality, jehož předpokladem je péče o uchování jejího fyzického a psychického zdraví, zahrnuje kultivaci a podporu seberealizace každého jedince a maximální uplatnění jeho schopností.

7

Zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti, obsažené ve vědách, technice, umění, pracovních dovednostech, spirituálních a morálních hodnotách jak nastupujícím generacím, tak do vědomí a činností všech členů společnosti. Výchova k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje společnosti, o vytvoření citlivého vztahu k přírodě a získání schopnosti k motivaci, k aktivnímu utváření zdravého životního prostředí. Posilování soudržnosti společnosti. Vzdělávací soustava je jednou z integrujících sil, předáváním sdílených hodnot a společenských tradic, zajištěním rovného přístupu ke vzdělávání. Podpora demokracie a občanské společnosti, výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující se společnosti. Zvyšování konkurenschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti, zvyšování zaměstnatelnosti, tedy schopnosti nalézat zaměstnání a trvale se uplatňovat na trhu práce. [2, pp 14-15]

2.1.3

Charakteristika základního vzdělávání Základní vzdělávání, kterým se dosahuje stupně základní vzdělání, se realizuje

oborem vzdělání základní škola. V souladu se školským zákonem je pro realizaci základního vzdělávání vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV).

2.1.4

Pojetí a cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině.

Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních. Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou cestu řešení problémů. 8

Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání je budováno na širokém rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti vzdělávání a života školy se životem mimo školu. To umožňuje využít náročnější metody práce i nové zdroje a způsoby poznávání, zadávat komplexnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet na žáky větší odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy. Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se usiluje o naplňování cílů. Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, rozvíjet schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

2.1.5

Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností,

postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. 9

Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat jako výsledek celkového procesu vzdělávání. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. 2.1.5.1 Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení. Dále žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě. Operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy. Žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti. Poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

2.1.5.2 Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich

10

příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností. Vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému. Žák samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení, užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy. Ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů. Žák kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí.

2.1.5.3 Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu. Žák naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje. Rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Žák využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

11

2.1.5.4 Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce. Žák se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá. Přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají. Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.

2.1.5.5 Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí. Chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu. Rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka. Žák respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit. Chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.

12

2.1.5.6 Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky. Přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot. Žák využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření. Orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru myšlení.

2.1.6

Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do

devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační

a

komunikační

technologie

(Informační

a

komunikační

technologie) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)

Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou v úvodu vymezeny charakteristikou vzdělávací oblasti, která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání a charakterizuje vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů dané vzdělávací oblasti. Dále je v této části naznačena návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1. stupně a 2. stupně základního vzdělávání. 13

Na charakteristiku navazuje cílové zaměření vzdělávací oblasti. Tato část vymezuje, k čemu je žák prostřednictvím vzdělávacího obsahu veden, aby postupně dosahoval klíčových kompetencí. Praktické propojení vzdělávacího obsahu s klíčovými kompetencemi je dáno tím, že si škola na základě cílového zaměření vzdělávací oblasti stanovuje ve ŠVP výchovné a vzdělávací strategie vyučovacích předmětů. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů (včetně doplňujících vzdělávacích oborů) je tvořen očekávanými výstupy a učivem. V rámci 1. stupně je vzdělávací obsah dále členěn na 1. období (1. až 3. ročník) a 2. období (4. až 5. ročník). Toto rozdělení má školám usnadnit distribuci vzdělávacího obsahu do jednotlivých ročníků. Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. Vymezují předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo v praktických situacích a v běžném životě. RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku (1. období) jako orientační (nezávazné) a na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku jako závazné. Učivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Pro svoji informativní a formativní funkci tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu. Učivo, vymezené v RVP ZV, je doporučené školám k distribuci a k dalšímu rozpracování do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků. Na úrovni ŠVP se stává učivo závazné. Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů škola rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách podle potřeb, zájmů, zaměření a nadání žáků tak, aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí. Z jednoho vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden vyučovací předmět nebo více vyučovacích předmětů, případně může vyučovací předmět vzniknout integrací vzdělávacího obsahu více vzdělávacích oborů (integrovaný vyučovací předmět). RVP ZV umožňuje propojení (integraci) vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů. Integrace vzdělávacího obsahu musí respektovat logiku výstavby jednotlivých vzdělávacích oborů. Základní podmínkou funkční integrace je kvalifikovaný učitel.

14

Záměrem je, aby učitelé při tvorbě školních vzdělávacích programů vzájemně spolupracovali, propojovali vhodná témata společná jednotlivým vzdělávacím oborům a posilovali nadpředmětový přístup ke vzdělávání. [1, pp 3-11]

2.1.6.1 Člověk a příroda Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Jedná se o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou 15

součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi. Vzdělávání ve vzdělávací oblasti člověk a příroda směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Vede žáka k zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování. K potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi. Ke způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby. Vede

žáka

k

posuzování

důležitosti,

spolehlivosti

a

správnosti

získaných

přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů. K zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí. K porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí. Vede k uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejich obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy. K utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí.

16

2.1.6.1.1 Přírodopis Obsah vzdělávacího oboru vzdělávací oblasti Člověk a příroda pro 2. stupeň základní školy.

Obecná biologie a genetika Očekávané výstupy Žák rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů. Popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel. Žák rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů. Třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek. Vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti. Žák uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů. Uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka. Učivo Vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam – výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty, názory na vznik života. Základní struktura života – buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné. Význam a zásady třídění organismů. Podstata dědičnosti a proměnlivosti organismů, přenos dědičných informací, gen a křížení. Viry a bakterie, jejich výskyt, význam a praktické využití.

Biologie hub Očekávané výstupy Žák rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků. Vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích. 17

Objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků. Učivo Houby bez plodnic, základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a živé organismy. Houby s plodnicemi, jejich stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami. Lišejníky jejich stavba, symbióza, výskyt a význam.

Biologie rostlin Očekávané výstupy Žák odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům. Porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku. Vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin. Žák rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů. Odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí. Učivo Anatomie a morfologie rostlin – stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod). Fyziologie rostlin, základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu a rozmnožování. Systém rostlin, poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas, mechorostů,

kapraďorostů

(plavuně,

přesličky,

kapradiny),

nahosemenných

a

krytosemenných rostlin (jednoděložných a dvouděložných); jejich vývoj a využití hospodářsky významných zástupců. Význam rostlin a jejich ochrana.

Biologie živočichů Očekávané výstupy Žák porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. 18

Rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin. Odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí. Žák zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy. Učivo Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla – živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování. Vývoj, vývin a systém živočichů – významní zástupci jednotlivých skupin živočichů – prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci). Rozšíření, význam a ochrana živočichů, hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná společenstva. Projevy chování živočichů.

Biologie člověka Očekávané výstupy Žák určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy. Orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka. Objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří. Žák rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby. Aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla. Učivo Fylogeneze a ontogeneze člověka – rozmnožování člověka. Anatomie a fyziologie, stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány, orgánové soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a rozmnožovací, řídící), vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti. Nemoci, úrazy a prevence, jejich příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných nemocí; závažná poranění a život ohrožující stavy. Životní styl, jeho pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka. 19

Neživá příroda Očekávané výstupy Žák objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života. Rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek. Rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody. Žák porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě. Rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků. Uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi. Učivo Země, její vznik a stavba. Nerosty a horniny, jejich vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam a využití zástupců, určování jejich vzorků; principy krystalografie. Vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky. Půdy – složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, její hospodářský význam pro společnost, nebezpečí a příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace. Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi – geologické změny, vznik života, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí. Geologický vývoj a stavba území ČR – Český masiv a Západní Karpaty. Podnebí a počasí ve vztahu k životu.

Základy ekologie Očekávané výstupy Žák uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi. Rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému. Vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam. Žák uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému. 20

Učivo Organismy a prostředí, vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím; populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému. Ochrana přírody a životního prostředí – globální problémy a jejich řešení, chráněná území.

Praktické poznávání přírody Očekávané výstupy Žák aplikuje praktické metody poznávání přírody, dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody. Učivo Praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem (případně dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře a sbírek, ukázky odchytu některých živočichů, jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů. Významní biologové a jejich objevy. [1, pp 43-52]

2.2 Historie botanické zahrady Botanická zahrada byla založena roku 1922. Úkolem byl pověřen prof. Josef Podpěra, vedoucí botanického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy University. Jeho nejbližším spolupracovníkem pro botanickou zahradu se stal František Jirásek, dlouholetý technický vedoucí zahrady. Cílem bylo vytvoření klasické univerzitní botanické zahrady s rozsáhlými rostlinnými sbírkami. Úkolem bylo také ukázat nejdůležitější rostlinná společenstva moravského regionu. V letech 1922–1923 byla zpracována půda, vyznačen půdorys rostlinných skupin, cest, zahájeny výsadby trvalých rostlinných porostů, vybudována první vodní nádrž a dva provizorní skleníky. Již v roce 1924 vykvetl poprvé obrovský leknín – viktorie královská (Victoria cruziana), který ve skleníku vykvétá každoročně dodnes. Od tohoto roku se univerzitní botanická zahrada dostává do povědomí odborné i neodborné veřejnosti. Postupně byly budovány a osázeny jednotlivé ekologické a geografické skupiny. 21

V letech 1932–1934 byly postaveny trvalé skleníky a budova sociálního zařízení. V roce 1954 byly postaveny skleníky kapradin a orchidejí, v roce 1955 rekonstruován tropický skleník. V letech 1969–1975 byly postupně postaveny nové skleníky kapradin a cykasů, kaktusů a sukulentů a tzv. přístavek. Stavební část dostala konečnou podobu. V roce 1990 byla přestavena budova sociálního zařízení a v letech 1995–1997 byly na místě starých skleníků postaveny nové a byl zrekonstruován systém rostlin. Od roku 1998 je vedoucím botanické zahrady Ing. Marie Tupá. [3, pp 3]

Obr. 1 Pohled na skleníky zvenku (4.10.2006, Ivana Jagošová) V současné době má zahrada 1.100m2 skleníků se sbírkami tropických a subtropických druhů (cca 1850 taxonů). Venkovní část je na ploše cca 1,5ha (cca 2200 taxonů). Botanická zahrada nabízí bohatý celoroční program, který se skládá nejen z průvodcovské služby, ale pravidlem se staly minimálně tři výstavy do roka. Každý školní rok je zahajován tradičně Zahradní slavností – významnou akcí Masarykovy univerzity, na které je mimo jiné vernisáž výstavy některého ze současných žijících umělců. Během let se zde představili umělečtí kováři, keramikové, skláři, sochaři a slévači umělecké litiny. Některá díla se stala součástí stálé expozice. [4] Botanická zahrada byla dlouhá léta považována za provizorium. V průběhu let se objevila řada návrhů na její přesunutí. Nejvýznamnější možnosti, přemístit botanickou zahradu na Kraví horu a Mniší horu, se neuskutečnily. [3, pp 3] 22

Nyní se jedná o přestěhování Přírodovědecké fakulty do nového kampusu v Brně-Bohunicích, kde by mělo vzniknout nové arboretum. Toto pracoviště by mělo být vědeckou zahradou a stávající zahrada by se měla stát zahradou komerční a dokonce si na sebe i vydělávat (zazněl názor, že zde bude vybudována vazárna a výrobky bude zahrada prodávat). Tuto úvahu může vyslovit pouze člověk, který nedokáže posoudit jaká vědecká a kulturní hodnota by byla ztracena. [4]

Obr. 2 Pohled na skleníky zvenku (4.10.2006, Ivana Jagošová)

2.3 Charakteristika rostlin vybraných v pracovním listě Rostliny, které byly vybrány do pracovního listu jsou rostliny, které žáci základních škol a nižších tříd gymnázií znají z učebnic, slyšeli nebo si o nich četli v knihách a časopisech. S plody či semeny některých rostlin se setkávají v každodenním životě, i když mnohdy vzhled či charakter samotné rostliny neznají (např. kakaovník pravý, rýže setá, vanilka pravá, ananas chocholatý, olivovník evropský, pepřovník černý, apod.). V případě viktorie královské jde o rostlinu charakteristickou pro tropický skleník, která je zajímavou a atraktivní rostlinou a tím i velkým lákadlem pro většinu návštěvníků. Šáchor papírodárný je již několik století spojován s jeho praktickým využitím na výrobu papíru jako každodenní potřeby lidí. 23

Kapradiny a cykasy jsou důležitým vývojovým stupněm. Je to příklad učební pomůcky spojující historii se současností. Parožnatky, láčkovky a tilandsie jsou zařazené do pracovního listu jako rostliny, které jsou zajímavé specifickým způsobem výživy, jedná se o tzv. epifytní rostliny. Na ukázku byly do pracovního listu zařazeny kaktusy a sukulenty využívané člověkem např. na výrobu alkoholického nápoje tequily (agáve mexická) či výrobu provazů (agáve sisalová), v kosmetice a lékařství (aloe pravá) nebo plody přímo ke konzumaci (opuncie mexická).

2.3.1

Skleník tropických rostlin V prostředí se zvýšenou vzdušnou vlhkostí a vysokou teplotou rostou druhy z

tropů Starého světa (Paleotropis) reprezentovaného zástupci čeledí banánovitých (Musaceae), morušovníkovitých (Moraceae), zázvorovitých (Zingiberaceae) atd.

Obr. 3 Celkový pohled na tropický skleník (4.10.2006, Ivana Jagošová)

Druhou významnou skupinou jsou druhy tropických rostlin Nového světa (Neotropis), reprezentované čeleděmi áronovitých (Araceae), sosnovitých (Cannaceae), lilkovitých (Solanaceae) a některých palem (Palmae), např. kokosová palma (Cocos nucifera). [3, pp 10]

24

Ve skleníku tropických rostlin je i ukázka mangrovní vegetace se zástupci rodu Pandanus, šáchorem papírodárným (Cyperus papyrus), pro představu se pěstuje rýže setá (Oryza sativa). Z dalších významných kulturních plodin je tu třtina cukrová (Saccharum officinarum), kakaovník pravý (Theobroma cacao) nebo vanilka pravá (Vanilla planifolia). [4] Z umělého prameniště odtéká voda do bazénu s viktorií královskou (Victoria cruziana), tropickými lekníny rodu Nymphaea a rýží setou (Oryza sativa). [3, pp 10]

Obr. 4 Celkový pohled na tropický skleník (4.10.2006, Ivana Jagošová)

Níže uvedené rostliny patří mezi významné užitkové zástupce tropické flóry. Z tohoto důvodu byly vybrány do pracovního listu.

Cyperus papyrus (šáchor papírodárný) – čeleď: Cyperaceae (šáchorovité) Šáchor papírodárný je nejproslulejším druhem rodu čítajícího asi 600 převážně tropických a subtropických druhů. Z plazivého oddenku vyrůstá statná, až 5m vysoká bylina s trojbokou lodyhou, u níž jeden lodyžní článek je velmi prodloužený a zbylé nad ním těsně sblížené v růžici. Trávovité listy rostoucí z jejich uzlin, dodávají rostlině neobvyklý vzhled připomínající malou palmu. Drobné oboupohlavné květy skládají klásky tvořící zdánlivý okolík, plodem je nažka. Šáchor papírodárný je jednou z nejstarších kulturních rostlin, ze dřeně stonků vyráběli Egypťané papír již před 5 000 lety. Příprava papíru je velmi jednoduchá a 25

dodnes se v Egyptě provádí ručně. Druh roste zejména v pobřežních bažinách horního Nilu, u Viktoriina jezera, podél afrických řek až k Nigerii, na jih od Angoly a Zimbabwe. [5, pp 404-405]

Obr. 5, 6 Šáchor papírodárný (30.1.2007, Ivana Jagošová)

Musa acuminata (banánovník) – čeleď: Musaceae (banánovníkovité) Mohutná vytrvalá jednoděložná bylina původem z jihovýchodní Asie, pěstovaná ve všech tropických oblastech. Bylina dorůstá výšky 2-6m, s hustou podpovrchovou sítí adventivních kořenů, s obrovskými listy složenými z pochvy, řapíku a čepele. Pochvy jsou svinuty do válcovitého útvaru a tvoří nepravý kmen. Listy vyrůstají z mohutného podzemního škrobnatého oddenku s četnými laterálními pupeny, z nichž se tvoří další odnože. Každá odnož plodí jednou a po uzrání plodů odumírá. Klasovité květenství prorůstá středem nepravého kmene a objevuje se za 7-10 měsíců po vyrašení nahoře mezi listovými pochvami na tlustém stonku. Květy v květenství jsou uspořádané ve šroubovici v dvouřadých přeslenech. V prvních 5-15 přeslenech jsou květy plodné (samičí), postupně k vrcholu květenství pestíky zakrňují a květy jsou neplodné (samčí).

26

Plod je podlouhlá bobule, zpočátku malá a zelená, později s tvorbou dužniny se barva mění na žlutou. Plody ovocných a zeleninových banánovníků jsou partenokarpické – bez semen. Z pěstitelského hlediska se banánovníky dělí na ovocné a zeleninové odrůdy,

obsahují množství provitaminu A, vitaminu B1, B2, B3 a vitaminu C. [5, pp 175-176]

Obr. 7 Plody banánovníku (4.10.2006, Ivana Jagošová)

Oryza sativa (rýže setá) – čeleď: (rýžovité) Patří mezi staré pěstované rostliny a je jednou z nejdůležitějších obilovin sloužících k výživě lidí. Největšími producenti rýže jsou Čína, Indie a Indonésie. Jednoletá nebo víceletá rostlina s mohutným systémem svazčitých kořenů, vzpřímeným stéblem dorůstajícím 1–1,8m a bohatým olistěním. Listy čárkovité, zašpičatělé, s dlouhými pochvami a chlupatými oušky. Květenství je lata, která je složená ze 40–160 jednokvětých klásků; v květu je 6 tyčinek, 2 plenky a jednopouzdrý semeník. Plodem je obilka, ze stran smáčklá, s bílým, žlutým, stříbřitě nebo červeně zbarveným oplodím. Převážně se konzumuje rýže loupaná, často i leštěná, jako dobře stravitelná potravina s vysokým obsahem škrobu, ale nízkým zastoupením vitamínů a vlákniny. Z obilek se také připravuje mouka, škrob, pivo i ostatní alkoholické nápoje. Z klíčků se lisuje olej, sláma se používá jako krmivo a stelivo, k výrobě rohoží, košíků i jemného papíru. [5, pp 83-84] 27

Obr. 8 Rýže setá (17.8.2005, Ivana Jagošová)

Piper nigrum (pepřovník černý) – čeleď: Piperaceae (pepřovníkovité) Pepřovník černý pochází z jihozápadní Indie, kde roste v tropických deštných lesích. Nejvýznamnějšími producenti jsou Indie, Indonésie, Srí Lanka, Brazílie a Malajsie. Vytrvalá popínavá rostlina dorůstající 6-7m, se zdřevnatělou bází a uzlovitým, ohebným kmenem se vzdušnými kořeny. Listy jsou řapíkaté, široce eliptické, špičaté, na bázi srdčité, kožovité. Přisedlé nahé květy mají pouze dvě tyčinky. Klasy bývají 8-10cm dlouhé, nicí a mají 20-30 plodů. Plod je bobule s tenkým, dužnatým oplodím, v mládí zelená, později červená až žlutočervená. Bobule se sklízejí dvakrát ročně. U tzv. černého pepře se bobule sbírají nedozrálé a potom se suší na slunci, nebo se namočí do vařící vody a suší v sušárnách. Po usušení má pepř svraštělý povrch a hnědočernou až černou barvu. Tzv. bílý pepř se získává ze stejných rostlin rozdílným technologickým procesem. Bobule se sklízejí úplně zralé, vnější dužnatá slupka se odděluje od bílého středu. Po namočení do vody se slupka odstraní drcením a třením, bílé semeno se znovu suší a konečná barva je žlutošedá. Jeho chuť i vůně jsou jemnější. Tzv. zelený pepř tvoří nezralé bobule rychle usušené nebo naložené ve slaném nálevu. Chuť a vůni pepře ovlivňují pryskyřice, olej, silice a alkaloidy (za pálivou chuť je zodpovědný piperin). [5, pp 241-242]

28

Obr. 9 Pepřovník černý (1.6.2004, Botanická zahrada)

Theobroma cacao (kakaovník pravý) – čeleď: Sterculiaceae Stálezelený nízký strom (5-8m) s tlustým kmenem pěstovaný již v 5. století středoamerickými indiány. Dnes jsou největšími producenti kakaa Pobřeží slonoviny, Brazílie, Ghana a Nigérie. Listy jsou střídavé, podlouhle eliptické, dlouhé až 30cm, celokrajné, lesklé. Květy rostou jednotlivě nebo ve svazečcích na kmenu a silných větvích (kauliflorie), jsou oboupohlavné. Kalich je růžový a koruna bělavá, žlutavá nebo růžová. Kakaovník kvete ve dvou hlavních obdobích, ale květy se tvoří v menším množství po celý rok; jeden plod připadá na přibližně 500 květů. Plodem je elipsoidní bobule s hladkým nebo bradavičnatým žlutým, žlutooranžovým až červeným povrchem. Tlustý a tvrdý perikarp uzavírá obvykle pět komor a v každé je 4–14 kulovitých nebo zploštělých semen (kakaové boby). Kakaové boby se fermentují za vysoké teploty a kyseliny octové, mění se jejich barva, vznikají charakteristické chuťové a aromatické vlastnosti kakaa. V místě dalšího zpracování se třídí, čistí a nakonec praží při teplotě 80-130°C. Na výrobu kakaa a čokoládových výrobků se kakaové boby drtí, hmota se lisuje a vzniká tzv. kakaové máslo používané ve farmacii, kosmetice a při výrobě čokoládových surovin. [5, pp 267268]

29

Obr. 10 Plod kakaovníku pravého (1.6.2004, Botanická zahrada)

Vanilla planifolia (vanilka pravá) – čeleď: Orchidaceae (vstavačovité) Vanilka pravá pochází z jihovýchodního Mexika, odkud se rozšířila do mnoha oblastí humidních tropů. Vytrvalá, šplhavá, kořenová liána s dužnatou, lysou, válcovitou lodyhou dorůstající mnoha metrů. Z uzlin vyrůstají ploché listy, šupiny nebo vzdušné bílé kořeny, které později nahrazují původní kořenový systém. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, dužnaté, podlouhle vejčité až kopinaté. Květy dlouze stopkaté, sestavené v úžlabních hroznech. Ze šesti podlouhlých žlutozelených okvětních lístků jsou tři nepatrně delší a ze tří vnitřních je jeden přeměněn ve vakovitý pysk. Čnělka srůstá s jedinou tyčinkou v sloupek, na jeho vrcholu je prašník se slepenými pylovými zrny (brylka). Blizna je rozdělena na tři části, z nichž prostřední, tzv. zobánek zabraňuje opylení tím, že překrývá citlivou část blizny. Pěstuje se v Indonésii, Mexiku, na Madagaskaru a Réunionu. Ve své domovině Mexiku je rostlina opylována včelami rodu Melipona, v ostatních zemích se provádí umělé opylování ručně pomocí bambusové tyčinky nebo dřívka. Spočívá v obnažení sloupku, zvednutí zobánku a přitlačení prašných váčků na bliznové papily. Úkon lze provádět pouze brzy ráno, což je příčinou vysoké ceny vanilky na trhu. Tobolky se sklízejí asi po osmi až devíti měsících po opylení, kdy se začínají zbarvovat do žluta. Základní podmínkou kvality vanilky je správná fermentace, kdy se hydrolýzou glukovanilinu získává glukóza a volný vanilin způsobující příjemnou a vytrvalou vůni vanilky. Používá se jako koření v domácnostech, při výrobě čokolády, zmrzliny, 30

cukrovinek a likérů, v parfumerii a ve farmacii. Dnes se převážně využívá syntetického vanilinu. [5, pp 246-247]

Obr. 11 Listy vanilky pravé

Obr. 12 Květ vanilky pravé

(17.8.2005, Ivana Jagošová)

(1.6.2004, Botanická zahrada)

Victoria cruziana (viktorie královská) – čeleď: Nymphaeaceae (leknínovité) Největší leknín světa je spojen se jménem českého cestovatele a botanika Tadeáše Haenkeho, který ji objevil r. 1801 na bolivijské řece Majore. Poprvé vykvetla v Evropě v Kew Gardens u Londýna roku 1849, v českých zemích pak v děčínské zámecké zahradě v létě r. 1852. Botanická zahrada Brno se může pochlubit kvetoucí viktorií každým rokem od r. 1924. Viktorie královská roste v celém povodí Amazonky, ve stojatých vodách s teplotou 28-33°C. Je to vytrvalá rostlina s mohutným, plazivým oddenkem, který vytváří dlouze řapíkaté listy s kruhovitou, sytě zelenou čepelí o průměru až 2m, mají kolmo ohnutý okraj vysoký 10-15cm.. Na rubu jsou listy vyztuženy lištami a pokryty ostny. Květy vyrůstají jednotlivě uprostřed růžice listů, mají velké množství okvětních lístků. Květ se otvírá odpoledne, kvete dvě noci a zavírá se třetího dne ráno. Začíná jako sněhově bílý, později tmavne a zavírá se jako tmavě růžový. [4]

31

Obr. 13 Květ viktorie královská (17.8.2005, Ivana Jagošová)

Zingiber officinale (zázvor pravý) – čeleď: Zingiberaceae (zázvorovité) Zázvor pravý pochází z tropické Asie a pěstuje se hlavně v Indii, Číně, Japonsku, Indonésii a Nigérii. Vytrvalá bylina s listy podobnými rákosu a žlutými květy. Dorůstá výšky až 1,5m a pěstuje se pro článkovaný, uzlovitě zaškrcovaný, masitý oddenek. Na plantážích se zázvor rozmnožuje výhradně vegetativně. Čerstvý zázvor se používá především v jihovýchodní Asii při přípravě místních pokrmů a zázvorového piva. Mletý sušený zázvor nalézá uplatnění jako koření při ochucování jídel, pekárenských výrobků, dezertů, konzervaci masa a je významnou složkou řady kořeninových směsí. Konzervovaný zázvor se používá také při výrobě džemů, marmelády a cukrovinek. Oddenky obsahují 1-3% silice (tzv. zázvorového oleje) a 3,5-10% klejopryskyřice (tzv. zázvorového extraktu) využívané v kosmetice, parfumerii, farmacii. a potravinářství. [5, pp 248]

2.3.2

Skleník kapradin a cykasů Kapradiny a cykasy jsou důležitým vývojovým stupněm v rostlinné říši.

Botanická zahrada dlouhá léta tuto sbírku udržuje odděleně jako samostatnou expozici, především z didaktických důvodů. [3, pp 10] Skleníku dominují na jedné straně dva exempláře stromovité kapradiny Dicksonia antarctica a na straně druhé krásné cykasy – cykas zavinutý (Cycas 32

revoluta), cykas indický (Cycas circinalis), Ceratozamia mexicana, Dioon edule a Encephalartos hildebrandtii, z nichž většina vytváří rozmnožovací orgány: plodolisty s nahými vajíčky nebo šištice. [4]

Obr. 14 Celkový pohled na skleník s kapradinami a cykasy (1.6.2004, Botanická zahrada)

Zvláště bohatá je sbírka epyfitních kapradin rodu parožnatka (Platycerium alcicorne). Zajímavou skupinou jsou vodní kapradiny reprezentované např. marsilkou čtyřlistou (Marsilea quadrifolia), nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) nebo nepukalkou bažinnou (Acrostichum aureum). [3, pp 10] V tomto skleníku je i vitrína s ukázkou často pěstovaných pokojových rostlin, sbírkou teplomilných orchidejí a masožravými epyfitními láčkovkami (Nepenthes). [4]

Níže uvedený druh je významným zástupcem cykasů. Z tohoto důvodu byl vybrán do pracovního listu společně s láčkovkou a parožnatkou.

Cycas revoluta (cykas zavinutý) – čeleď: Cycadaceae (cykasovité) Cykas zavinutý je nahosemenná dvoudomá dřevina rostoucí především ve východní Indii a v Oceánii. Rostliny jsou podobné palmám s kmenem až 10m vysokým, zakončeným růžicí lichozpeřených listů s mečovitými, tuhými lístky. [5, pp 102]

33

Listy jsou v mládí spirálovitě stočené, podobně jako u kapradin. Samčí pohlavní orgány - plodolisty jsou sdružené v dřevitých šišticích, samičí plodolisty na okrajích s nekrytými vajíčky. [6, pp 125] Kožovité listy se používají do pohřebních kytic – k tomuto účelu se do Evropy dopravují až z Japonska. [5, pp 102]

Obr. 15 Cykas zavinutý - samičí plodolisty s oranžovými semeny (30.1.2007, Ivana Jagošová)

Nepenthes (láčkovka) – čeleď: Nephentaceae (láčkovkovité) Tzv. opičí poháry neboli tropické láčkovky pocházejí z rašelinišť, močálů, bažin a tropického deštného lesa na jihovýchodě Asie, řada z nich je ze Sumatry a Bornea. Láčkovky lapají hmyz do láček. Tyto pasti se mohou lišit, může jít o jednoduchou nádobu nebo o láčku se „zuby“ kolem lemu. Většina druhů má dva druhy láček: níže rostoucí láčky chytají hmyz žijící na zemi a horní láčky létající hmyz. Kořist lákají nektarem, barvou nebo i hnijícími obětmi. Pasti mohou vytvářet i vlastní mini ekosystémy: kořist, kterou chytí přiláká další organismy, žáby mohou do láček klást vajíčka a netopýři v nich dokonce přespávat. [7, pp 436-437]

34

Obr. 16 Láčkovka (17.8.2005, Ivana Jagošová)

Platycerium alcicorne (parožnatka) – čeleď: Polypodiaceae (osladičovité) Existuje 16 druhů epyfitních kapradin rodu Platycerium rostoucích v tropech Asie, Afriky, Austrálie a Jižní Ameriky. Parožnatky jsou charakteristické a zvláštní tím, že vytvářejí dva typy listů. Velké kožovité plodné listy s výtrusy, které se vidličnatě větví do tvarů podobných parohům. [7, pp 323] Druhé, ploché listy, jimiž objímají kmen a zachytávají za ně opadávající listí, ve kterém si pak udržují vláhu. [4]

Obr. 17 Parožnatka (17.8.2005, Ivana Jagošová)

35

2.3.3

Skleník subtropických rostlin Nejvyšší skleník botanické zahrady je vysoký 10,5m. Jsou v něm zastoupeny

především subtropické rostliny z oblastí, kde zimní teploty 5-10° C jsou provázeny srážkami, léto je horké a suché. Jedná se vesměs o stálezelené dřeviny, které bývají v letních měsících umístěny volně na zahradě. Proto ve skleníku může být v zimě poměrně nízká teplota. Skleník se nazývá palmový, neboť jsou zde vysazeny méně náročné druhy palem – datlovník obecný (Phoenix dactylifera), žumara nízká (Chamaerops humilis) a Trachycarpus fortunei. Zastoupeny jsou i druhy jiných čeledí krytosemenných rostlin, např. myrtovitých (Myrtaceae), přesličníkovitých (Casuarinaceae), banánovitých (Musaceae), morušovníkovitých (Moraceae) a liliovitých (Liliaceae). Ze subtropických druhů jižní polokoule jsou zde nahosemenné rostliny Podocarpus neriifolius – nejstarší rostlina ve sklenících, Araucaria excelsa a Araucaria bidwillii. Z hlediska hospodářsky významných druhů můžeme vidět kávovník arabský (Coffea arabica), olivovník evropský (Olea europaea), japonskou mišpuli neboli lokvát (Eriobotrya japonica), kvajavu (Psidium catttleyanum), rohovník obecný (Ceratonia siliqua), manihot (Manihot esculenta), ceibu (Ceiba pentandra) se silným trnitým kmenem, granátovník obecný (Punica granatum).

Obr. 18 Celkový pohled na palmový skleník (1.6.2006, Botanická zahrada)

Velmi zajímavou dřevinou, původem z australské oblasti, je blahovičník (Eucalyptus globulus), rychle rostoucí dřevina, dnes pěstovaná v mnoha subtropických

36

oblastech. Mezi stálezenými dřevinami je nejznámější vavřín vznešený tzv. bobkový list (Laurus nobilis). Točité schodiště, které nás dovede na ochoz skleníku, je lemováno otáčivými nebo popínavými rostlinami: mučenka jedlá (Passiflora edulis), Asparagus falcatus i Bougainvillea glabra. [4]

Obr. 19 Celkový pohled na palmový skleník z ochozu (30.1.2007, Ivana Jagošová)

Níže uvedené rostliny patří mezi významné užitkové zástupce subtropické flóry. Z tohoto důvodu byly vybrány do pracovního listu.

Coffea arabica (kávovník arabský) – čeleď: Rubiaceae (mořenovité) Stálezelený keř či nízký strom původem z vyšších poloh Etiopie dorůstající 23m, případně až 6m. Jeho sklizeň představuje až 65% světové produkce. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné, eliptické, 2-15cm dlouhé, špičaté, často zvlněné. Květy přisedlé po 2-9 (i 12) ve svazečcích v úžlabí listů, oboupohlavné, pětičetné, vonné, korunní plátky bílé. Plodem je dlouhá peckovice, v průběhu zrání zelenožlutá, červená až fialovočervená. V dužnatém mezokarpu a blanitém endokarpu jsou uložena dvě zelená 37

semena (1-1,5% kofeinu, 1,3% bílkovin, 12% tuku, 9% sacharidů). Méně kvalitní semena slouží k získání kofeinu jako suroviny využívané ve farmacii. Kvalitní zelená semena se exportují na místo potřeby, kde se praží, míchá a dodává do obchodů. [5, pp 262-263]

Obr.20 Plody kávovníku arabského (30.1.2007, Ivana Jagošová)

Laurus nobilis (vavřín pravý) – čeleď: Lauraceae (vavřínovité) Stálezelený, 2–5m vysoký strom nebo keř pocházející z východního Středomoří a Malé Asie; pěstuje se především v Turecku, Maroku, Albánii a Izraeli. Listy jsou podlouhlé nebo eliptické, při okrajích typicky zvlněné, kožovité, na líci lesklé, na rubu matně zelené s výraznou žilnatinou. Květy bývají drobné, žlutavé, plodem je fialová bobule s jedním olejovým semenem. Jako koření se používají sušené listy (tzv. bobkový list), které mají příjemnou kořennou vůni a nahořklou chuť. Používá se při přípravě masa, v konzervárenství, parfumerii a domácím lékařství. Ve starověkém Řecku a Římě se používal na výrobu vavřínových věnců. [5, pp 236]

38

Obr. 21 Listy vavřínu pravého (17.8.2005, Ivana Jagošová)

Olea europaea (olivovník evropský) – čeleď: Oleaceae (olivovníkovité) Patří mezi nejstarší kulturní rostliny, pochází z oblasti Středozemního moře, pěstuje se v subtropech (Portugalsko, Itálie, Řecko, Sýrii, Maroko, Tunisko, Argentina, atd.). Strom 5–15m vysoký, s kulovitou korunou a křivolakými kmeny. Listy jsou jednoduché, kopinaté, kožovité, šedozelené. Květy vyrůstají v úžlabí listů v drobných hroznovitých latách, v každé latě je 15 – 30 malých, žlutavě bílých květů. Plod vejcovitá až kulovitá peckovice, nezralá má šedavě zelenou barvu, v době zralosti se mění na zelenavě bílou, červeně fialovou až černou. Z oplodí peckovic dokonale zralých plodů se získává 15-40% nevysýchavý stolní olej. První lisování se provádí při nízkém tlaku a teplotě 20-25°C, čímž se získává nejkvalitnější (panenský) olej, který je téměř bezbarvý, příjemné chuti. Dalším lisováním při stejné teplotě se získává tzv. olej brabancový, který je slabě nažloutlý. Lisováním za vyšší teploty se získává potravinářský olej světle žluté barvy a se slabým zákalem. Ze zbytků plodů po vylisování se vyrábí ještě technický olej. [5, pp 130]

39

Obr. 22 Listy olivovníku evropského (30.1.2007, Ivana Jagošová)

Phoenix dactylifera (datlovník obecný) – čeleď: Arecaceae (arekovité) Datlovník obecný je dvoudomá palma nevyskytující se v plané formě. Pěstovala se již ve 4. století př. n. l. v Asýrii a v Egyptě. Roste v oblastech se subtropickým kontinentálním klimatem s extrémně vysokou teplotou a nízkou vlhkostí vzduchu s dostatečným přísunem vláhy (např. oázy, v blízkosti zavlažovacích kanálů). Na vrcholu štíhlého, 10-20m vysokého kmenu je chochol 30-80 velkých, dlouhých zpeřených listů s lístky úzce kopinatými, na bázi listu postupně přeměněnými v ostré trny. Prašníkové květy na samčích rostlinách jsou uspořádány v mohutných úžlabních latách až o 10 tisících květů, pestíkové květy na samičích rostlinách jsou v řidších latách o 4-6 tisících květů. Pro dobré opylení se odříznutá samčí květenství zavěšují do korun kvetoucích samičích palem, aby byl zaručen vývoj kvalitních plodů. Plod je žlutá nebo načervenalá až hnědá, jednosemenná, oválná bobule, s dužnatým sladkým mezokarpem výborné chuti. Dužina obsahuje sacharidy (50-75%), 2-3% bílkoviny, 1-2,5% tuku, provitamín A a vitamín B1. Datle se pojídají čerstvé v místě pěstování, pro export se suší, používají se k přípravě ovocného chlebíčku, vína, atd. Význam má i sladká šťáva z naříznutého stvolu samčího květenství nebo kmene jako surovina k výrobě palmového vína. Z listů se

40

pletou rohože, stěny, klobouky, koše; kmeny slouží jako stavební materiál či palivo. [5, pp 182-183]

Punica granatum (granátovník obecný) – čeleď: Punicaceae (granátovníkovité) Hustě větvený, opadavý, 2-4m vysoký keř nebo strom původem z Íránu a vysočin Turkménie, odkud se rozšířil na západ do Středomoří. Mladé větve jsou často trnité, listy jsou střídavé nebo vstřícné, eliptické až kopinaté, celokrajné, tuhé, na líci lesklé. Velké, ohnivě červené, zřídka bílé nebo nažloutlé, úžlabní nebo koncové květy jsou uspořádány jednotlivě nebo po několika. Plodem je vysychavá bobule s vytrvalým kalichem na vrcholu (granátové jablko). Pokožka plodu je kožovitá, nejčastěji červeně zbarvená, Bobule je uvnitř rozdělena do několika pouzder s mnoha semeny, obalenými šťavnatou dužninou zbarvenou od bledě růžové po jasně červenou nebo temně purpurovou, sladké až kyselé osvěžující chuti. Plody se pojídají čerstvé nebo se z nich připravují osvěžující nápoje (grenadina, šerbety), sirupy, vína. Z granátovníku se získává řada užitečných látek, např. tříslovina, barviva, suroviny pro výrobu léčiv. [5, pp 186-187]

2.3.4

Skleník bromélií Druhy z čeledi broméliovitých (Bromeliaceae) jsou byliny s listy uspořádanými

v listové růžici. Kořenový systém je slabě vyvinutý až zakrnělý a rostliny využívají především vzdušnou vlhkost, které je v místech kde žijí (tropické deštné pralesy) dostatek. Často žijí epyfiticky. Velmi hospodářsky významný je druh Ananas comosus, také rody Cryptanthus, Aechmea a Tillandsia. [4]

Níže

uvedené

rostliny

patří

mezi

nejznámější

zástupce

čeledi

broméliovitých. Z tohoto důvodu byly vybrány do pracovního listu.

Ananas comosus (ananas chocholatý) – čeleď: Bromeliaceae (bromeliovité) Víceletá bylina patřící už po staletí k nejvýznamnějším ovocným druhů. Dnes se pěstuje v tropických a nejteplejších subtropických oblastech – Havajské ostrovy, Čína, Thajsko, Filipíny, Malajsie, Pobřeží slonoviny, Brazílie, Mexiko, aj.

41

Ananas má přízemní růžici tuhých, mečovitých, na okraji pilovitých či hladkých listů. Ze středu růžice vyrůstá asi 30cm vysoký stonek zakončený velkou vejcovitou šišticí ze střechovitě se kryjících tuhých listenů, v jejichž úžlabí jsou drobné, modré až nachové květy ve složeném hroznu. Po odkvětu jednotlivé tvořící se bobule srůstají se stonkem a zdužnatělými listeny v dužnaté plodenství – ananas; plodenství má hmotnost 1–3kg a je složeno ze 100 i více bobulí. Dužnina je bílá nebo nažloutlá, šťavnatá, příjemné vůně i chuti, obsahuje vitamín C, provitamín A a vitamíny skupiny B. Ananasy se konzumují v čerstvém stavu, upravují se kandováním, sušením, mražením; vyrábí se z nich džemy, želé, marmelády, sirupy; ananasová šťáva se zkvašuje na alkoholické nápoje (víno, likéry). [5, pp 140-141]

Obr. 23 Ananas

Obr. 24 Plod ananasu

(1.6.2004, Botanická zahrada)

(4.10.2006, Ivana Jagošová)

Rod Tillandsia – čeleď: Bromeliaceae (bromeliovité) Rostliny mají různě široké, celokrajné listy uspořádané do růžice. Zkrácený stonek je u některých druhů na bázi cibulovitě zduřený. Povrch listů je pokryt v různé intenzitě šupinkami, které jsou schopny absorbovat atmosférickou vlhkost a předávat ji

42

dále buňkám listů. Některé širokolisté druhy vytvářejí také v centru růžice nálevku, v které se hromadí srážková voda - tu čerpají pro svoji potřebu. Převážná část druhů tilandsií jsou rostliny epifytní, které se přichycují svými kořeny na jiné rostliny (kmeny a větve stromů, keře, kaktusy), některé z nich výjimečně rostou i na zemi nebo na vlhkých skalách. Existují i zcela bezkořenné druhy, které rostou přichyceny na telegrafních drátech ve městech tropických zemí. Vázány jsou výhradně na americký kontinent, jsou rozšířeny od Mexika po Chile. [4]

Obr. 25 Epifytní rostlina rodu Tillandsia sp. Obr. 26 Bezkořenný typ rodu Tillandsia sp. (30.1.2007, Ivana Jagošová)

2.3.5

(30.1.2007, Ivana Jagošová)

Skleník kaktusů a jiných sukulentů Sukulenty jsou rostliny, které mají některé orgány (většinou stonky nebo listy)

zdužnatělé, a tak přizpůsobené nedostatku vody po většinu vegetačního období. Jednou z nejznámějších je čeleď kaktusovitých (Cactaceae) původem z Ameriky a jejími typickými zástupci jsou sukulentní rostliny, které mají ztlustlý zelený stonek a listy přeměněné v ostny. Ostny slouží rostlině jako ochrana před býložravci a také mají ostny většinou světlou barvu nebo jsou dokonce tak husté jako chlupy (Cephalocereus 43

senilis - zvaný dědek), čímž stíní před přímo dopadajícími slunečními paprsky nebo je alespoň rozptylují. Z významných druhů jsou zde velké exempláře Echinocactus gruzonii, Cereus peruvianus nebo opuncie mexická (Opuntia ficus-indica) s jedlými plody. Mezi

další

zastoupené

sukulenty

patří

druhy

z

čeledí

pryšcovitých

(Euphorbiaceae), liliovitých (Liliaceae) nebo agávovitých (Agavaceae). [4]

Obr. 27 Pohled na skleník kaktusů a sukulentů (4.10.2006, Ivana Jagošová)

Níže uvedené druhy rostlin patří mezi známé zástupce kaktusů a jiných sukulentních rostlin. Z tohoto důvodu byly vybrány do pracovního listu.

Opuntia ficus-indica (opuncie mexická) – čeleď: Cactaceae (kaktusovité) Až 4m vysoká rostlina původem z Mexika se zdužnatělým stonkem složeným ze zploštělých válcovitých článků pokrytých svazečky ostnů a z jemných háčkovitých chloupků (glochidií). Květy oboupohlavné, jednotlivé, velké a žluté. [5, pp 178] Lehce se rozmnožují jak semeny, tak oddělenými články. [6, pp 222] Plodem jsou žluté až šarlatově červené bobule. [5, pp 178] Bobule jsou jedlé a ve Střední Americe jsou oblíbeným ovocem. Jedlé jsou i celé články některých druhů pod názvem tuna. [6, pp 222]

44

Obr. 28 Opuncie mexická (17.8.2005, Ivana Jagošová)

Aloë vera (aloe pravá) – čeleď: Aspodelaceae Rod aloe zahrnuje asi 330 sukulentních druhů pocházejících z Afriky, Arábie a Madagaskaru. Aloe pravá patří mezi farmakologicky významné druhy. Vyznačuje se růžicí dužnatých, mečovitých, ostře zašpičatělých, ostnitě zubatých listů.

Obr. 29 Růžice listů (30.1.2007, Ivana Jagošová)

Květenství je hrozen z růžových, červených nebo zelenožlutých květů bohatých na nektar. Z listů se získává šťáva (obsahuje aloin), která má taxativní účinek. Šťávu používá moderní medicína i tradiční fytofarmacie při léčbě chronické zácpy,

45

nechutenství, apod. Gel obsažený v listech je znamenitým prostředkem při léčbě kožních poranění a popálenin; využívá se i v kosmetice jako hydratační složka balzámů, hojivých mastí, kosmetických masek, opalovacích a regeneračních krémů. [5, pp 270271]

Agave sisalana (agáve sisal) – čeleď: Agavaceae (agávovité) Víceletá bylina pocházející z Mexika a hojně pěstovaná v tropických oblastech (Afrika - Tanzanie). Vytváří nevětvený, různě krátký kmen s růžicí dlouhých, širokých, celokrajných listů zakončených asi 2cm dlouhým trnem. Uvnitř listů je pevné sklerenchymatické vlákno používané na výrobu motouzů a pytlů. Zelenavě žluté květy uloženy v termálních latách na vysokých stvolech; rostliny kvetou jednou za život a po dozrání semen odumírají. [5, pp 320-321] Druh se stal invazním plevelem v mnoha oblastech světa, protože se velmi efektivně množí cibulkami, které snadno koření a rychle rostou. [7, pp 331] Sisalu získávaného z listu Agave sisalana se dává přednost před syntetickými materiály pro jeho odolnost, pevnost v tahu a trvanlivosti proti působení tepla, slunečního záření a slané vody. [7, pp 331] Z rostlin se také získává šťáva bohatá na cukry, která po zkvašení dávají alkoholický nápoj pulque nebo tequila. [5, pp 320-321]

Obr. 30 Agáve sisal (30.1.2007, Ivana Jagošová) 46

2.4 Teorie tvorby pracovního listu Pracovní listy patří mezi autodidaktické vyučovací metody, které spočívají ve výrazné převaze samostatné činnosti žáků se zapojením sebekontroly. Učitel práci žáků pouze koordinuje a následně kontroluje. [8, pp 37-38] Pracovní listy mohou být využity při motivaci žáků před probráním nové látky, během probírání nebo po probrání dané partie učebnice. Učitel může použít pracovní list k prověrce vědomostí a dovedností žáků. Zvláštní význam má využití úloh pracovního listu k rychlé a účinné kontrole teoretických vědomostí žáků a jejich schopnosti využít tyto vědomosti a dovednosti v praktickém řešení problémů. Pracovní listy mohou zahrnovat i úlohy ve formě doplnění nákresu, provedení schematického nákresu nebo popisu schematického nákresu. Prověření žáků pomocí pracovních listů je ekonomické. V jednotlivých úkolech hodnotí učitel počet myšlenkových operací (za 1 operaci 1 bod). Při zpracování zadaného úkolu je nutno žákům ponechat dostatek času k individuálnímu vhodnému pracovnímu tempu. Práce s pracovním listem je vhodným doplňkem různých vyučovacím metod, které mohou být spojené s metodou pozorování a pokusu.[9, pp 99-104]

2.4.1

Postup při tvorbě pracovního listu Prvním krokem při tvorbě pracovního listu je volba tématu, tedy konkrétního

téma, které má být v pracovním listě procvičováno. Na základě zvoleného cíle pracovního listu jsou vybírány typy úloh a zohledňována náročnost zařazené učební látky. Cílem pracovního listu může být zjišťování a zápis informací, opakování učiva po delší době, procvičování, shrnutí a poukázání na souvislosti nebo zjišťování vědomostí. [10, pp 20-40] Zjišťování a zápis informací je prováděn na základě žákova vlastního pozorování, práce s učebnicí, s encyklopedií, apod. Neměly by chybět odkazy na literaturu, případně konkrétní strany, se kterou mají žáci pracovat. Vhodnými formami jsou doplňování tabulek, text s chybějícími slovy, popis obrázků a schémat. [11, pp 89-90] Pracovní listy mohou sloužit pro opakování již probraného učiva nebo pro opakování po delší době (např. z předchozího ročníku). Žáci si tak osvěží již získané vědomosti a 47

učitel na ně může navázat. Vhodné je použít typy úloh s volenou odpovědí, třídění a rozřazování nebo vyvozování jednoduchých pravidel a zákonitostí. V průběhu vlastní výuky mohou být zařazeny úlohy procvičující, upevňující, případně rozvíjející právě probírané téma. Používají se podobné typy úloh jako při opakování. Nemělo by chybět popisování schémat a obrázků, pro doplnění mohou být zařazovány křížovky a přesmyčky. Při shrnutí a poukázání na souvislosti by měly jednotlivé úlohy na sebe logicky navazovat a napomáhat pochopení souvislostí. Uplatňují se mezipředmětové vztahy a úlohy aplikující získané vědomosti do praktického života. Pracovní listy zaměřené diagnosticky jsou na zjišťování vědomostí. Mohou obsahovat všechny typy úloh, nejčastěji úlohy s tvořenou a volenou odpovědí, úlohy na třídění. Zařazení různých přesmyček, doplňovaček a křížovek je lépe se v tomto případě vyvarovat, případně žáky upozornit, že tyto úlohy mohou plnit pouze v případě splnění všech předchozích úloh. [10, pp 20-40] Při volbě formy pracovního listu se stanoví formát, písmo, zadání a obrázky. Formát pracovního listu by měl korespondovat s dalším využitím pracovního listu. Může to být samostatný pracovní list A4 oboustranně, případně u starších dětí A5. [12, pp 274-275] Je vhodné, aby písmo odpovídalo věku žáka. Pro žáky 6. až 9. ročníků je doporučeno použít typ bezpatkového písma, pro zadání a text nejméně velikost písma 12-14. Pro dyslektiky a žáky s dalšími poruchami učení je vhodné vytisknout pracovní list ve větším formátu, redukovat počet a rozsah jednotlivých úloh. Zadání by mělo být vždy zvýrazněno, nejlépe tučným písmem, případně podtržením. Klíčová slova a negace je vhodné uvádět velkým tiskacím písmem. [13, pp 65] Obrázky zařazujeme do pracovních listů s ohledem na obsahovou část výukového programu a věk žáků (čím mladší, tím více). Kresba by měla odpovídat realitě (počet končetin, barva) a neměla by přírodniny polidšťovat. Úlohy je dobré řadit v logickém sledu tak, aby byla dodržena jejich návaznost. Zásadou by mělo být postupovat od jednoduššího ke složitějšímu, od konkrétnějšího k abstraktnímu. [14, pp 27] Nemělo by chybět shrnutí předchozí úlohy nebo úloh a vyvození závěru, aplikace poznatků či problémové úkoly. Doplňující úlohy (křížovky, doplňovačky) je vhodné řadit na konec pracovního listu. Pokud je pracovní list součástí

48

výukového programu, měly by být jednotlivé úlohy řazeny v návaznosti na jednotlivé aktivity. [12, pp 145-146] V úlohách, které následují za sebou, by se neměla opakovat forma ani typy myšlenkových operací. Časté opakování stejného typu úloh vede zvláště u mladších žáků k rychlé únavě a ztrátě motivace, proto je dobré zařadit střídání různých typů úloh. [10, pp 20-40] V pracovních litech by měly být zařazeny úlohy jak s uzavřenou tak i otevřenou odpovědí. Mezi uzavřené úlohy patří ty, kde žák vybírá jednu nebo více z nabízených variant odpovědí, tzv. klasické úlohy s nabízenou odpovědí. Podobný typ úloh jsou úlohy tzv. situační a interpretační. V tomto případě nejsou odpovědi vyjmenovány a žák vybírá odpověď vzhledem k celkové situaci úlohy. Dalším typem uzavřených úloh jsou úlohy přiřazovací a roztřiďovací, při kterých žák přiřazuje pojmy podle předem stanoveného požadavku. Posledním typem uzavřených úloh jsou úlohy dichotomické, kdy je odpověď vybírána ze dvou daných možností (např. ano – ne, správně – špatně). Úlohy s otevřenou odpovědí jsou jednak doplňovací a jednak vybavovací (se stručnou nebo širokou odpovědí) kde žák, musí sám doplnit odpověď na danou otázku. [15, pp 84-86] Délka jednotlivých úloh by měla odpovídat věku žáků. Platí jednoduché pravidlo přímé úměrnosti, čím jsou žáci mladší, tím kratší by měly jednotlivé úlohy být a měli by obsahovat více obrázků. [10, pp 20-40]

2.4.2

Chyby při tvorbě pracovního listu Mezi časté chyby patří špatně zvolená velikost písma, která je nepřiměřená věku

žáků. Nepřehledné členění textu nebo nedostatečné využití formátu papíru činí text složitějším. Nevhodné jsou úlohy zaměřené na stejné myšlenkové operace, které následují za sebou. Je vhodné se vyvarovat častému zařazování otázek s otevřenou odpovědí. Špatné a nejednoznačně formulované otázky a úkoly vedou k chybným odpovědím žáků. Je nutné jednoznačně se vyvarovat odborných chyb. [9, pp 99]

49

3

TVŮRČÍ ČÁST

3.1 Tvorba původní verze pracovního listu Původní verze pracovního listu (viz. 3.2) byla sestavena na základě opakovaných prohlídek

botanické

zahrady

s využitím

informací

získaných

při

výkladech

v jednotlivých sklenících. Další informace o vybraných rostlinách byly získány studiem odborné literatury. Vybráni byli zástupci tropické a subtropické flóry, které patří mezi významné užitkové rostliny (např. využívané v lékařství, potravinářství, na výrobu papíru, provazů) nebo rostliny zajímavé specifickým způsobem výživy. Srovnáním osnov a učiva z používaných učebnic přírodopisu pro žáky základních škol a nižších tříd gymnázií byl stanoven rámec náročnosti listu.[16, pp 14-19, 30, 52-54] [17, pp 68-69, 90, 129-133] [18, pp 66-67, 82, 112-113] [19, pp 70-71] Pracovní list obsahoval celkem dvě úlohy na roztříďování (úlohy s uzavřenou odpovědí) a to ve skleníku tropických rostlin a skleníku subtropických rostlin. Dalším typem úloh s uzavřenou odpovědí byly tzv.klasické úlohy s nabízenou odpovědí a to v části týkající se skleníku tropických rostlin a skleníku kapradin a cykasů. V části týkající se skleníku tropických rostlin, skleníku kapradin a cykasů, skleníku subtropických rostlin a skleníku kaktusů a jiných sukulentů je po jedné úloze s otevřenou odpovědí. Dále byly zařazeny popisy obrázků a to v části týkající se skleníku kapradin a cykasů a skleníku bromélií. Závěrečné zpestření je formou doplnění křížovky.

3.2 Propojení pracovního listu s RVP Témata otázek pracovního listu se týkají vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávací obor Přírodopis – Biologie rostlin, Neživá příroda, Základy ekologie. V pracovním listě žáci základních škol rozvíjejí kompetence k učení, kompetence k řešení problému a kompetence komunikativní.

3.2.1

Skleník tropických rostlin Otázka č. 1 - Do čtverečků zakřížkujte ty, které se v tropickém skleníku

nenacházejí. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence 50

komunikativní) o rostlinách rostoucích v tomto skleníku (okruh Biologie rostlin – systém – krytosemenné rostliny). Porozumí textu otázky a obrázkům týkající se zařazení rostlin do tropického skleníku (kompetence k řešení problému). Žáci poznají a vyberou ty rostliny, které se v tropickém skleníku nenacházejí (kompetence k učení). Využijí informace získané během výkladu průvodkyně nebo znalostí získaných z výuky o systému rostlin a jejich hospodářského využití (kompetence k řešení problému). Otázka č. 2 - Dopište tři další rostliny z tropického skleníku, které jsou prakticky využívané v běžném životě. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o praktickém využití rostlin tropického skleníku pro člověka (okruh Biologie rostlin – význam rostlin a jejich hospodářské využití). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému), vyhledají a doplní název rostliny, produkt a část rostliny využívané v běžném životě (kompetence k učení). Žáci využijí informace získané během výkladu,

znalostí a zkušeností z výuky o

hospodářském významu a využití tropických rostlin nebo z četby odborné literatury týkající se těchto rostlin (kompetence k řešení problému). Otázka č. 3 - Podnebí v tropickém skleníku je… Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o podnebí tropických oblastí a tedy i tropického skleníku (okruh Základy ekologie – organismy a prostředí). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému) a vyberou správnou odpověď ze čtyř daných možností (kompetence k učení). Žáci využijí vlastní zkušenosti z pobytu v tropickém skleníku

nebo informace z výkladu průvodkyně (kompetence k řešení

problému).

3.2.2

Skleník kapradin a cykasů Otázka č.1 - Uveďte dva příklady kapradin, které se vyskytují ve skleníku

s kapradinami a cykasy. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o nejvýznamnějších zástupcích kapradin a cykasů (okruh Biologie rostlin – systém rostlin – kapraďorosty a nahosemenné rostliny). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému) a doplní názvy dvou kapradin nacházejících se v tomto skleníku (kompetence k učení). Žáci využijí informace získané během výkladu nebo informace z informační tabule (kompetence k řešení problému). Otázka č. 2 - Ze kterých částí se skládá tělo kapradiny. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o stavbě těla kapradin 51

(okruh Biologie rostlin – anatomie a morfologie rostlin). Porozumí textu otázky a danému obrázku (kompetence k řešení problému) a doplní tři části kapradiny (kompetence

učení). Žáci využijí informace získané z výkladu průvodkyně nebo

znalostí získaných během výuky o stavbě jednotlivých částí těla kapradin (kompetence k řešení problému). Otázka č. 3 - Jak je to dlouho, co byly obří kapradiny, přesličky a plavuně nejrozšířenějšími rostlinami na Zemi. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o masivním výskytu obřích kapradin, přesliček a plavuní ve vývoji rostlin na Zemi (okruh Neživá příroda – vývoj zemské kůry a organismů na Zemi). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému) a vyberou správnou odpověď ze tří daných možností (kompetence k učení). Žáci využijí informace získané během výkladu průvodkyně, znalostí z výuky přírodopisu o vývoji organismů na Zemi nebo z četby odborné literatury týkající se tohoto tématu (kompetence k řešení problému). Otázka č. 4 - Najděte tyto dvě vyobrazené rostliny a doplňte jejich název. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o epifytních rostlinách rostoucích ve skleníku kapradin a cykasů a o jejich přizpůsobení se tomuto specifickému způsobu života (okruh Biologie rostlin – systém rostlin, fyziologie rostlin). Porozumí textu otázky a obrázkům (kompetence k řešení problému), vyhledají a doplní názvy dvou vyobrazených rostlin (kompetence k učení). Žáci využijí informace získané během výkladu průvodkyně, znalostí získaných z výuky nebo z odborné literatury (kompetence k řešení problému).

3.2.3

Skleník subtropických rostlin Otázka č. 1 - Mohou se rostliny pěstované v subtropickém skleníku pěstovat

venku a kdy. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o výskytu subtropických rostlin v daném prostředí a o možnosti jejich pěstování v našich klimatických podmínkách (okruh Základy ekologie – organismy a prostředí). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému), vyhledají danou informaci z informační tabule (kompetence k řešení problémů) nebo doplní správnou odpověď z výkladu průvodkyně (kompetence k učení). Žáci využijí informace získané během výkladu nebo z četby odborné literatury týkající se pěstování subtropických rostlin (kompetence k řešení problému). 52

Otázka č. 2 - Zaškrtněte rostliny, jejichž kořeny, listy, plody nebo jiná část rostlinného těla se využívá jako koření. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o praktickém využití jednotlivých částí těla rostlin subtropického skleníku (okruh Biologie rostlin – význam rostlin a jejich hospodářské využití). Porozumí textu otázky a obrázkům (kompetence k řešení problému), poznají a vyberou ty rostliny, jejichž rostlinné tělo se používá jako koření (kompetence k učení). Využijí informace získané z výkladu, znalostí získaných z výuky přírodopisu o hospodářském významu daných rostlin nebo z četby odborné literatury týkající se subtropických rostlin (kompetence k řešení problému). Otázka č. 3 - Napište další tři rostliny ze subtropického skleníku, které lze konzumovat. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o možnosti konzumace rostlin subtropického skleníku (okruh Biologie rostlin – význam rostlin a jejich hospodářské využití). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému), vyhledají a doplní název rostliny, produkt a k čemu je uvedená část rostliny využívaná (kompetence k učení). Využijí informace získané během výkladu průvodkyně, znalostí získaných během výuky o hospodářském významu a využití rostlin nebo z četby odborné literatury (kompetence k řešení problému).

3.2.4

Skleník kaktusů a jiných sukulentů Otázka č.1 - Díky čemu jsou kaktusy a sukulenty schopné přežívat v pouštích a

polopouštích. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o výskytu kaktusů a sukulentů v prostředí pouští a polopouští, o jejich přizpůsobení se těmto podmínkám (okruh Základy ekologie – organismy a prostředí; okruh Biologie rostlin – fyziologie rostlin). Porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému), vyhledají danou informaci z informační tabule (kompetence k řešení problémů) nebo doplní správnou odpověď z výkladu průvodkyně (kompetence k učení). Využijí informace získané během výkladu, znalostí získaných během výuky nebo z četby odborné literatury týkající se kaktusů a sukulentů (kompetence k řešení problému). Otázka č. 2 - Napište dvě rostliny ze skleníku kaktusů a sukulentů, které jsou prakticky využívané – nejen jako potrava v běžném životě. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o významných kaktusech a jiných sukulentech, o jejich hospodářském významu a použití (okruh Biologie rostlin 53

význam rostlin a jejich hospodářské využití). Žáci porozumí textu otázky (kompetence k řešení problému), vyhledají a doplní název rostliny a její použití v běžném životě (kompetence k učení). Využijí informace získané během výkladu, znalostí získaných výuky nebo z četby odborné literatury o kaktusech a sukulentech (kompetence k řešení problému).

3.2.5

Skleník bromélií Otázka - Napište jméno epifytní rostliny z čeledi ananasovitých, kterou najdete ve

skleníku bromélií. Žáci naslouchají výkladu průvodkyně botanické zahrady (kompetence komunikativní) o nejvýznamnějších zástupcích čeledi ananasovitých a o jejich hospodářském významu (okruh Biologie rostlin – systém rostlin, význam rostlin a jejich hospodářské využití). Porozumí textu otázky a obrázku (kompetence k řešení problému), poznají a vyberou rostlinu, která je zobrazená na obrázku (kompetence k učení). Využijí informace získané během výkladu průvodkyně, znalostí získaných z výuky nebo z četby odborné literatury (kompetence k řešení problému).

3.2.6

Křížovka Žáci porozumí danému textu otázek (kompetence k řešení problému) týkajících

se rostlin rostoucích ve sklenících a výskytu daných rostlin v určitém prostředí (okruh Biologie rostlin – systém rostlin, Základy ekologie – organismy a prostředí). Doplní správné odpovědi (kompetence k učení), využijí přitom informace získané prohlídkou skleníků Botanické zahrady, znalostí získaných během výuky nebo z četby odborné literatury (kompetence k řešení problému).

54

3.3 Původní verze pracovního listu

Obr. 31 Pracovní list – část 1. – skleník tropických rostlin (15.4.2006, Ivana Jagošová, Blanka Ponižilová)

55

Obr. 31 Pracovní list – část 2. – skleník kapradin a cykasů (15.4.2006, Ivana Jagošová, Blanka Ponižilová)

56

Obr. 31 Pracovní list – část 3. – skleník subtropických rostlin (15.4.2006, Ivana Jagošová, Blanka Ponižilová)

57

Obr. 31 Pracovní list – část 4. – skleník kaktusů a jiných sukulentů, bromélií, křížovka (15.4.2006, Ivana Jagošová, Blanka Ponižilová)

58

3.4 Hodnocení původní verze pracovního listu Hodnoceno bylo celkem 71 pracovních listů vypracovaných žáky pouze šestého ročníku základní školy Nové Město na Moravě se specializací v oboru výpočetní techniky (Vratislavovo náměstí 124, Nové Město na Moravě, 592 31). Vypracování bylo anonymní, ale rozlišeno na pohlaví – dívky označovaly pracovní listy písmenem D a chlapci písmenem CH. Vyplňování se zúčastnilo 45 dívek a 26 chlapců. Pracovní listy byly vyplněny 4. října 2006. Správnost odpovědí byla posuzována ve třech úrovních: správná odpověď (zcela správně), odpověď na 50% (odpověď, kdy 50% a více jak 50% otázky nebo podotázek bylo správně zodpovězeno) a špatná odpověď (odpověď, kdy víc jak 50% otázky nebo podotázek bylo špatně zodpovězeno). Pro každý skleník byl tabulárně uveden počet správných odpovědí, odpovědí na 50%, špatných odpovědí a nevyplněných odpovědí jako přehled všech pracovních listů – vyplněných i nevyplněných. Do grafického hodnocení už byly zahrnuty pouze otázky, které byly zodpovězeny, aby mohlo být provedeno porovnání náročnosti, případně srozumitelnosti otázek. Grafy byly vypracovány pro jednotlivé skleníky s rozdělením podle pohlaví.

3.4.1

Skleník tropických rostlin První otázka, kde měli žáci do čtverečků zakřížkovat ty rostliny, které se

v tropickém skleníku nenacházejí, byla správně zodpovězena ve 21 pracovních listech (dívky 18, chlapci 3). Žáci si nepřečetli pečlivě znění otázky a místo aby označili rostliny, které se v tropickém skleníku nenacházejí, označili naopak ty, které tam mohou najít. U 14 dívek a 8 chlapců byla odpověď na 50%. Špatných odpovědí bylo shodně po 11 u chlapců i dívek. V 6 případech nebyla otázka vůbec zodpovězena (dívky 4, chlapci 2). U druhé otázky měli žáci dopsat tři další rostliny (název rostliny, produkt a využívanou část) z tropického skleníku, které jsou prakticky využívané v běžném životě. Tady žákům dělalo největší problém doplnit právě název využívané části, takže odpovědí na 50% bylo 34, z toho 25 u dívek a 9 u chlapců. Často si pletli, zda se jedná o semeno nebo plod. Správných odpovědí bylo 20 (dívky 16, chlapci 4), špatné byly jen 3 (dívka 1, chlapci 2) a 14 odpovědí chybělo (dívky 3, chlapci 11). 59

Třetí otázka byla zaměřená na podnebí, které je v tropickém skleníku. Tato otázka nedělala žákům téměř žádné problémy. Správných odpovědí bylo 47, což bylo u tropického skleníku nejvíce, pokud porovnáme úspěšnost odpovědí na otázky týkající se tropického skleníku. Úspěšnější byly dívky, které měly v 32 případech správnou odpověď a chlapci jen v 15 případech. Důvodem velké úspěšnosti bylo, že žáci sami na vlastní kůži poznali, že v tropickém skleníku je teplo a zároveň velmi vlhko. Špatných odpovědí bylo jen 5 (dívky 4, chlapci 1), ale v 19 případech na tuto otázku vůbec neodpověděli (dívky 9, chlapci 10). Pravděpodobně na ni neměli dostatek času, přeskočili ji a zpátky se k ní už zapomněli vrátit.

Tabulka č.1 Přehled všech pracovních listů pro skleník tropických rostlin Správná odpověď dívky chlapci

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

Otázka č.1 Otázka č.2 Otázka č.3

Odpověď Špatná Nevyplněno na 50% odpověď dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci

18

3

14

8

11

11

2

4

16

4

25

9

1

2

3

11

32

15

0

0

4

1

9

10

Celkem pracovních listů

71

správná odpověď

35

32

odpověď na 50%

30

25 25

správná odpověď 20

18

15

správná odpověď

odpověď na 50% 14

špatná odpověď

16

11 10

špatná odpověď

5

1

špatná odpověď odpověď 4 na 50% 0

0 1

2

3

Otázky

Graf č. 1 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník tropických rostlin - dívky

60

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

18

správná odpověď

16

15 14

špatná odpověď 12 11

odpověď na 50%

odpověď na 50%

10

9

8 8

správná odpověď

6

správná odpověď

4

4

špatná odpověď

3

2 2

špatná odpověď odpověď na 50% 1 0

0 1

2

3

Otázky

Graf č. 2 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník tropických rostlin - chlapci

3.4.2

Skleník kapradin a cykasů Dva příklady kapradin, které se vyskytují ve skleníku s kapradinami a cykasy

v první otázce byly správně uvedeny ve 22 odpovědích, z toho 17 u dívek a 5 u chlapců. Jelikož převážná většina má pouze latinský název, dělalo jim problém správně opsat název rostliny. Odpověď na 50% byla ve 26 případech (dívky 15, chlapci 11). Také si často pletli kapradinu s cykasem a psali tedy název cykasu. U některých se objevily jako příklady kapradin liány. Často žáci psali, že příkladem kapradin jsou tzv. vodní rostliny. Špatných odpovědí bylo 17 (dívky 10, chlapci 7). Opět se stalo, že 6 žáků nenapsalo vůbec nic a to shodně 3 chlapci a 3 dívky. Důvodem mohlo být, že neznali odpověď nebo tento úkol pro náročnost přeskočili. V druhé otázce měli žáci napsat ze kterých částí se skládá tělo kapradin. Tady jim dělalo největší problém doplnit název části oddenek. Přesto bylo 29 odpovědí správných (dívky 20, chlapci 9) a 39 odpovědí na 50% (dívky 22, chlapci 17). Žádná z odpovědí nebyla špatná, ale ve 3 případech nebyla odpověď vůbec vyplněna a to pouze od dívek. Třetí otázka se týkala historie kapradin, přesliček a plavuní. Žáci měli ze tří časových údajů vybrat, jak je to dlouho, co byly obří kapradiny, přesličky a plavuně nejrozšířenějšími rostlinami na Zemi. V 55 případech žáci správně vybrali období před 61

350 milióny let (dívky 33, chlapci 22), v 6 případech byla odpověď špatná (dívky 5, chlapci 1). U zbývajících 10 nebyla tato otázka vyplněna (dívky 7, chlapci 3). Přesto bylo u této otázky nejvíce správných odpovědí v části týkající se skleníku kapradin a cykasů. V poslední čtvrté otázce měli žáci ve skleníku najít rostliny nakreslené v pracovním listě a doplnit jejich název, což bylo správně provedeno v 53 případech. U této otázky byly výrazněji úspěšnější dívky, které měly v 34 případech správnou odpověď a chlapci jen v 19 případech. V 18 odpovědích měli napsaný název pouze u jedné ze dvou vyobrazených rostlin (odpověď na 50% - dívky 11, chlapci 7). Nebyla žádná špatná odpověď, takže byla tato otázka vyplněna ve všech pracovních listech.

Tabulka č.2 Přehled všech pracovních listů pro skleník kapradin a cykasů

Otázka č.1 Otázka č.2 Otázka č.3 Otázka č.4

Správná odpověď dívky chlapci 17 5 20

9

Odpověď na 50% dívky chlapci 15 11 22

Špatná odpověď dívky chlapci 10 7

17

0

Nevyplněno dívky 3

chlapci 3

3

0

0

Celkem pracovních listů

71 33

22

0

0

5

1

7

3

34

19

11

7

0

0

0

0

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

40

správná odpověď

správná odpověď

35

34

33

30

odpověď na 50%

25

20

správná odpověď

správná odpověď odpověď 17 na 50%

22

20

15 15

odpověď na 50%

špatná odpověď

11

10

špatná odpověď

10

špatná odpověď

5

odpověď na 50%

0

5

špatná odpověď

0

0

0 1

2

3

4

Otázky

Graf č. 3 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník kapradin a cykasů - dívky 62

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

správná odpověď

25

22

správná odpověď

odpověď na 50%

20

19

17

15

odpověď na 50% 11

špatná odpověď

10

správná odpověď

správná odpověď odpověď na 50%

9

7

7

5

špatná odpověď odpověď na 50% 1

5

špatná odpověď 0

špatná odpověď

0

0

0 1

2

3

4

Otázky

Graf č. 4 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník kapradin a cykasů – chlapci

3.4.3

Skleník subtropických rostlin Na úvod žáky čekala otázka týkající se pěstování subtropických rostlin - zda se

mohou rostliny pěstované v subtropickém skleníku pěstovat venku a kdy. 51 bylo správných odpovědí, což bylo nejvíce v tomto skleníku (dívky 32, chlapci 19). Špatně byly 2 odpovědi a to shodně po 1 u dívek i chlapců. Odpovědí na 50% byly 4, opět shodně po 2 u dívek i chlapců. 14 pracovních listů nebylo vyplněno a to 10 dívkami a 4 chlapci. V druhé otázce měli žáci zaškrtnout rostliny, jejichž kořeny, listy, plody nebo jiná část rostlinného těla se využívá jako koření. U této otázky byly úspěšnější opět dívky, které měly 26 správných odpovědí z celkového počtu 30 správných odpovědí. Špatných odpovědí bylo 17 (dívky 8, chlapci 9) a v 10 případech byla odpověď na 50% (dívky 5, chlapci 5). V 14 případech nebyla otázka vyplněna (dívky 6, chlapci 8). Třetí otázka se týkala subtropických rostlin, které můžeme využít v běžném životě. Žáci měli napsat další tři rostliny ze subtropického skleníku, které lze konzumovat. Žákům dělalo především problémy doplnit k čemu se daná část rostliny využívá. Správných odpovědí bylo 29 (dívky 20, chlapci 9) a odpovědí na 50% bylo také 29 (dívky 16, chlapci 13). Špatné odpovědi byly 4 a to pouze od dívek.V 9

63

případech nebyla otázka vyplněna (dívky 5, chlapci 4). Tato otázka byla v subtropickém skleníku nejsložitější.

Tabulka č.3 Přehled všech pracovních listů pro skleník subtropických rostlin

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

Otázka č.1 Otázka č.2 Otázka č.3

35

Správná odpověď dívky chlapci 32 19

Odpověď na 50% dívky chlapci 2 2

Špatná odpověď dívky chlapci 1 1

Nevyplněno dívky 10

chlapci 4

26

4

5

5

8

9

6

8

20

9

16

13

4

0

5

4

Cekem pracovních listů

71

správná odpověď 32

správná odpověď

30

26 25

správná odpověď 20

20

odpověď na 50% 16

15

špatná odpověď 10

5

odpověď na 50%

odpověď na 50%

8

špatná odpověď

5

špatná odpověď

4

2 1 0 1

2

3

Otázky

Graf č. 5 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník subtropických rostlin – dívky

64

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

20

správná odpověď 19

odpověď na 50%

15

13

špatná odpověď

10

9

odpověď na 50%

5

2

správná odpověď

správná odpověď 9

odpověď na 50% 5

4

špatná odpověď

špatná odpověď

1

0 0 1

2

3

Otázky

Graf č. 6 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník subtropických rostlin - chlapci

3.4.4

Skleník kaktusů a sukulentů V první otázce měli žáci napsat díky čemu jsou kaktusy a sukulenty schopné

přežívat v pouštích a polopouštích. 47 odpovědí bylo správných (dívky 29, chlapci 18) , 14 bylo špatně (dívky 10, chlapci 4) a v 10 případech nebyl pracovní list vyplněn (dívky 6, chlapci 4). Druhá otázka se vztahovala k praktickému využití kaktusů a sukulentů, což bylo pro žáky složitější než první otázka. V 21 pracovních listech zůstala tato otázka nezodpovězena (dívky 10, chlapci 11). Správně napsané dvě rostliny ze skleníku kaktusů a sukulentů, které jsou prakticky využívané (nejen jako potrava) v běžném životě, byly v 34 případech. Opět byly výrazněji úspěšnější dívky, které měly 30 správných odpovědí. Ve 10 případech byla odpověď špatná (dívky 4, chlapci 6) a v 7 pracovních listech byla odpověď na 50% (dívky 2, chlapci 5).

65

Tabulka č.4 Přehled všech pracovních listů pro skleník kaktusů a jiných sukulentů

Otázka č.1 Otázka č.2

Správná odpověď dívky chlapci 29 18

Odpověď na 50% dívky chlapci 0 0

Špatná odpověď dívky chlapci 10 4

Nevyplněno dívky 6

chlapci 4

10

11

Cekem pracovních listů 71

30

4

2

5

4

6

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

35

správná odpověď

správná odpověď 30

29

29

25

20

15

špatná odpověď 10

10

5

odpověď na 50%

odpověď na 50%

špatná odpověď

2

2

0 0 1

2

Otázky

Graf č. 7 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník kaktusů a

Počet jednotlivých vriant odpovědí vyplněných pracovních listů

sukulentů -dívky

20

správná odpověď 18

15

10

správná odpověď

špatná odpověď 5

4

odpověď na 50%

špatná odpověď 6

5

4

odpověď na 50% 0 0 1

2

Otázky

Graf č. 8 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník kaktusů a sukulentů - chlapci 66

3.4.5

Skleník bromélií V otázce týkající se bromélií měli žáci napsat jméno epifytní rostliny z čeledi

broméliovitých, kterou najdou ve skleníku bromélií. Počet správných odpovědí bylo 40 a špatných odpovědí jen 9. Více správných odpovědí měly dívky a to 30, chlapci jen 10. Zároveň dívky v této otázce méně chybovaly ( dívky 2, chlapci 7). Mnozí žáci nevěnovali této otázce patřičnou pozornost, což bylo pravděpodobně příčinou toho, že ve 22 případech nebyla odpověď vyplněna (dívky 13, chlapci 9). Tilandsie jsou umístěny také ve skleníku s kapradinami a cykasy, kde jsou na ně žáci upozorňovány. Ve skleníku bromélií jim již není věnovaná taková pozornost, což pravděpodobně žákům komplikovalo vyplňování.

Tabulka č.5 Přehled všech pracovních listů pro skleník bromélií

Otázka č.1

Správná odpověď dívky chlapci 30 10

Odpověď na 50% dívky chlapci 0 0

Špatná Nezodpovězeno Celkem odpověď pracovních listů dívky chlapci dívky chlapci 2 7 13 9 71

35 Počet jenotlivýc variant odpovědí vyplněných pracovních listů

správná odpověď 30 30

25

20

15

10

5

odpověď na 50%

špatná odpověď 2

0 0 1 Otázky

Graf č. 9 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník bromélií – dívky

67

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

12 správná odpověď 10 10

špatná odpověď

8

7

6

4

2 odpověď na 50% 0 0 1 Otázky

Graf č. 10 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro skleník bromélií – chlapci

3.4.6

Křížovka Na závěr pracovního listu byla zařazena křížovka na doplnění znalostí týkajících

se všech skleníků botanické zahrady. Ve 34 případech byla křížovka vyplněná včetně tajenky (dívky 21, chlapci 13), odpověď na 50% byla v 14 případech (dívky 12, chlapci 2). Nejčastější chyba se týkala doplnění názvu rostlin tropů a subtropů. Jako příklad byl uveden datlovník, což se ukázalo jako zavádějící. Místo všeobecného názvu pro nejrozšířenější rostliny tropů a subtropů, tedy palmy, psali chybně datle. Špatné odpovědi byly 3 (dívky 1, chlapci 2). Ve 20 pracovních listech nebyla křížovka vyplněná vůbec, a to především z časových důvodů (dívky 11, chlapci 9).

Tabulka č.6 Přehled všech pracovních listů pro křížovku

Otázka č.1

Správná odpověď dívky chlapci 21 13

Odpověď na 50% dívky chlapci 12 2

Špatná Nezodpovězeno Celkem odpověď pracovních listů dívky chlapci dívky chlapci 1 2 11 9 71

68

Počet jednotlivých variant odpovědí vyplněných pracovních listů

25 správná odpověď 21 20

15

odpověď na 50% 12

10

5 špatná odpověď 1 0 1 Křížovka

Graf č. 11 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro křížovku - dívky

Počet jednotlivých varian odpovědí vyplněných pracovních listů

16 správná odpověď

14

13

12

10

8

6

4 odpověď na 50% 2

špatná odpověď 2

2

0 1 Křížovka

Graf č. 12 Hodnocení správnosti vyplněných pracovních listů pro křížovku - chlapci

3.4.7

Shrnutí Bylo hodnoceno 71 pracovních listů vypracovaných žáky 6.ročníků téže školy.

Lze tedy předpokládat stejný, nebo alespoň velmi podobný rozsah učiva předávaný žákům ve škole. Individuální rozdíly mezi jednotlivými žáky nemá smysl uvažovat. 69

Zajímavější jsou rozdíly ve znalostech a přístupu mezi pohlavím. U všech 14 otázek (včetně křížovky) měly dívky více správných odpovědí než chlapci. Dívky také méně často chybovaly, pouze u 5 otázek měly více špatných odpovědí než chlapci. Rozdíly ve výsledcích jsou dány jednak větší pečlivostí a zodpovědností dívek než chlapců. U činnosti (v tomto případě vyplnění pracovního listu při exkurzi v botanické zahradě), která je anonymní, není přímo spojená s výukou a není hodnocená známkou jsou tyto rozdíly patrné. Rozdílný přístup byl zřejmý pozorováním žáků při prohlídce botanické zahrady. Větší pozornost výkladu až na výjimky věnovaly dívky, což se projevilo na počtu správných odpovědí. Při sečtení jednotlivých variant odpovědí na všechny otázky bez ohledu na pohlaví v pracovním listě vyšly otázky č.1 (žáci měli do čtverečků zaškrtnout ty rostliny, které se v tropickém skleníku nenachází) a č.2 (žáci měli dopsat tři další rostliny , které jsou prakticky využívané v běžném životě) ve skleníku tropických rostlin jako otázky nejtěžší a bylo zde tedy nejméně správných odpovědí. Nejlehčími otázkami bez ohledu na pohlaví byly otázka č.3 (žáci měli z časových údajů vybrat, jak je to dlouho, co byly obří kapradiny, přesličky a plavuně nejrozšířenějšími rostlinami na Zemi) a č.4 (žáci měli najít nakreslené rostliny a doplnit jejich název) ve skleníku kapradina a cykasů. Při celkovém zhodnocení všech otázek pracovního listu dělala dívkám nejvíce problém otázka týkající se vypsání názvů dvou kapradin nacházejících se ve skleníku kapradin a cykasů. Naopak chlapci měli velké problémy s otázkou uvedenou v části tropický skleník, kde měli zaškrtnout rostliny, které se v tomto skleníku nenacházejí. Nejlehčí otázkou podle počtu správných odpovědí byla pro dívky otázka ve skleníku kapradin a cykasů, kde měly dopsat názvy dvou vyobrazených rostlin. Otázka týkající se historie kapradin, cykasů a přesliček byla nejsnadnější otázkou pro chlapce.

70

3.5 Hodnocení původní verze pracovního listu pedagogy 3.5.1

Dotazník pro pedagogy

Dotazník pro pedagogy (o vhodnosti pracovních listů pro skleníky Botanické zahrady) Vážená paní učitelko,vážený pane učiteli, obracím se na Vás se žádostí o vyplnění tohoto dotazníku k pracovním listům, se kterými pracují Vaši žáci. Jde o zkušební verzi pracovních listů určených pro žáky ZŠ a nižšího stupně gymnázií. Pracovní listy jsou zaměřeny na činnost a poznávání ve skleníkové expozici botanické zahrady. Mým cílem je vypracovat učební pomůcku funkční a co nejkvalitnější. Věřím, že by mi pomohl především Váš názor - názor zkušeného pedagoga. Ivana Jagošová (4. ročník – pedagogická fakulta MU)

Škola (podtrhněte typ školy):

ZŠ

Gymnázium

Ročník: _______________________________ 1, Dotazy v těchto pracovních listech jsou pro žáky (zakroužkujte odpovídající možnost): A, nad rámec učiva a ani ve výkladu jim nebyly podány potřebné informace B, nad rámec učiva, ale ve výkladu jim byly podány potřebné informace C, v rámci učiva, výklad byl pouze doplňkem již nabytých informací D, nemohu posoudit

2, Text pokládaných otázek v pracovních listech jsou pro žáky (zakroužkujte odpovídající možnost): A, srozumitelný B, méně srozumitelný C, nesrozumitelný 3, Úkoly v těchto pracovních listech jsou pro žáky (zakroužkujte odpovídající možnost): A, příliš snadné B, přiměřené C, příliš těžké D, nemohu posoudit

71

4, Témata v těchto pracovních listech jsou pro žáky (podtrhněte odpovídající možnosti): Zbytečné – užitečné, zajímavé – nezajímavé, rozvíjející – jednostranná, motivující – rozptylující, prohlubující znalost, prohlubující vztah k přírodě,

5, Zaměření otázek a úkolů je (zakroužkujte odpovídající možnost): A, příliš různorodé B, zajímavě pestré C, jednosměrně zaměřené

6, Doba strávená řešením pracovního listu je(zakroužkujte odpovídající možnost): A, krátká B, optimální C, příliš dlouhá D, nemohu posoudit

7, Při práci s pracovními listy žáci potřebují pedagogické vedení (zakroužkujte odpovídající možnost): A, ANO, žáci sami PL nevyřeší B, NE, žáci dokáží PL vyřešit bez pomoci pedagoga C, NEVÍM

8, Uvítal bych autorské řešení (zakroužkujte odpovídající možnost): A, ANO B, NE C, NEVÍM

9, Tyto pracovní listy jsou vzhledem k přínosu pro pobyt žáků v botanické zahradě (zakroužkujte odpovídající možnost): A, zbytečné B, zpestřující C, přínosné D, nemohu posoudit

10, Vaše další připomínky: ......................................................................................................................………………………

Velmi děkuji za Váš názor i čas!

72

3.5.2

Přehled hodnocení pracovního listu prostřednictvím dotazníku pro pedagogy

Tabulka č. 7 Hodnocení pracovního listu prostřednictvím dotazníku pro pedagogy (část 1)

Číslo Otázky

Možnosti odpovědí

Počet vybraných možností odpovědí

5. ročník 1

2

3

Dotazy v těchto pracovních listech jsou pro žáky:

Text pokládaných otázek v pracovních listech jsou pro žáky: Úkoly v těchto pracovních listech jsou pro žáky:

A) nad rámec učiva a ani ve výkladu jim nebyly podány potřebné informace B) nad rámec učiva, ale ve výkladu jim byly podány potřebné informace C) v rámci učiva, výklad byl pouze doplňkem již nabytých informací D) nemohu posoudit A) srozumitelný B) méně srozumitelný C) nesrozumitelný A) příliš snadné B) přiměřené C) příliš těžké D) nemohu posoudit

73

6. ročník 7. ročník

Ostatní1

-

-

-

-

2

3

-

-

-

-

2

2

2 2 -

3 3 -

2 2 -

2 1 1 -

Tabulka č. 7 Hodnocení pracovního listu prostřednictvím dotazníku pro pedagogy (část 2)

Číslo Otázky 4

Témata v těchto pracovních listech jsou pro žáky:

5

Zaměření otázek a úkolů je:

6

Doba strávená řešením pracovního listu je:

Možnost odpovědí

Počet vybraných možností odpovědí

zbytečné užitečné zajímavé nezajímavé rozvíjející jednostranná motivující rozptylující prohlubující znalost prohlubující vztah k přírodě A) příliš různorodé B) zajímavě pestré C) jednosměrně zaměřené A) krátká B) optimální C) příliš dlouhá D) nemohu posoudit

74

5. ročník

6. ročník

7. ročník

Ostatní1

2 2 2 2 2 2 2 -

1 3 1 2 2 3 3 -

1 2 1 1 1 2 2 -

1 1 1 1 2 1 2 1 1 -

Tabulka č. 7 Hodnocení pracovních listů prostřednictvím dotazníku pro pedagogy (část 3)

Číslo Otázky 7

8

9

Při práci s pracovními listy žáci potřebují pedagogické vedení: Uvítal bych autorské řešení: Tyto pracovní listy jsou vzhledem k přínosu pro pobyt žáků v botanické zahradě:

Možnost odpovědí

Počet vybraných možností odpovědí

A) ANO, žáci sami PL nevyřeší B) NE, žáci dokáží PL vyřešit bez pomoci pedagoga C) NEVÍM A) ANO B) NE C) NEVÍM A) zbytečné B) zpestřující C) přínosné D) nemohu posoudit

Poznámka: 1 Střední odborná škola zahradnická a gymnázium

75

5. ročník

6. ročník

7. ročník

Ostatní1

2 2 2 2 -

1 2 3 2 2 -

1 1 1 1 1 1 -

2 1 1 2 -

Připomínky: 5. ročník základní školy Pro každého řešení, které dítě dostane na závěr nebo pedagog. (oba pedagogové) 6. ročník základní školy V okamžiku kdy píší nesledují výklad a pak jim některé informace uniknou. Vytvořit prostor pro žáky na seznámení s obsahem před každým výkladem. Otázka č. 1 – tropický skleník – dětem se plete, zda mají zaškrtnout rostliny které sem patří či nepatří (možná by bylo dobré změnit na otázku – které patří - hned by je zakřížkovali). 7. ročník základní školy Pedagogové neměli žádné připomínky. 2. + 3. ročník střední odborná škola zahradnická Pedagog nenapsal žádnou připomínku. 5. ročník gymnázia Výborný doplněk k perfektnímu výkladu průvodkyně ve skleníku – děkujeme – připravte o něco málo náročnější variantu pro studenty 1. ročníku gymnázií.

3.5.3

Hodnocení původní verze pracovního listu pedagogy

Celkem bylo získáno 9 vypracovaných dotazníků, z toho 7 od pedagogů ze základních škol a to z 5., 6. a 7. ročníků, 1 od pedagoga 2. a 3. ročníku střední odborné školy zahradnické a 1 od pedagoga 5. ročníku gymnázia. Dotazníky byly vyplňovány pedagogy bezprostředně po prohlídce skleníků zakroužkováním odpovědí z uvedených možností. Přehled hodnocení pracovního listu prostřednictvím dotazníku pro pedagogy je uveden v tabulce č. 7. Součástí dotazníku bylo i volné vyjádření pedagogů pomocí připomínek. Všechny obdržené připomínky jsou uváděny v přesném znění za tabulkou č.7. Úroveň dotazů (otázka č.1) v pracovním listě byla pedagogy 5. a 6. ročníků hodnocena jako nad rámec učiva s tím, že ve výkladu žákům byly podány potřebné informace. Pro žáky vyšších ročníků byly dotazy v rámci učiva a výklad je pouze doplňkem již nabytých informací. Toto hodnocení odpovídá původnímu záměru při

76

výběru a formulaci otázek. Podstatné je, že pokud dotazy jsou pro nižší ročníky nad rámec učiva, jsou přesto žáci na základě výkladu schopni pracovní list vyplnit. Text pokládaných otázek (otázka č.2) v pracovním listě byl ve všech případech označený jako srozumitelný a úkoly v pracovním listě (otázka č.3) byly označeny jako přiměřené v 8 případech. Pedagog 5. ročníku gymnázia označil úkoly v pracovním listě jako snadné, zároveň doplnil, že pro nižší stupně gymnázií jsou přiměřené. Hodnocení témat v pracovním listě (otázka č.4) bylo různé a ne ve všech případech vybírali pedagogové jedno z uvedených dvou možností. Převážně byla témata hodnocena jako užitečná, zajímavá, rozvíjející, motivující, prohlubující znalost a prohlubující vztah k přírodě (podrobně viz tabulka č.7). Jako zajímavě pestré bylo ve všech případech zakroužkováno zaměření otázek a úkolů (otázka č.5). V jednom případě byla doba strávená řešením pracovního listu (otázka č.6) označená jako krátká a to v případě střední odborné školy, což odpovídá hodnocení otázky č.1 a otázky č.7. Pedagogové 5. ročníku uvedli v otázce č.7, že žáci potřebují pedagogické vedení a sami tedy pracovní list nevyřeší. Toto hodnocení bylo také v jednom případě u žáků 6. ročníku a dokonce i v jednom případě u žáků 7.ročníku. V ostatních případech podle pedagogů žáci nepotřebují pomoc při řešení a dokáží pracovní list řešit sami. Rozdílná úroveň znalostí u žáků různých škol, ale stejných ročníků je možná, ale žáci 7.ročníků a vyšších by měli být schopni pracovní list vyplnit sami. Autorské řešení (otázka č.8) by uvítali pedagogové v 7 případech, v jednom případě pedagog uvedl, že autorské řešení není třeba a v jednom případě byla zvolena odpověď „nevím“. K této otázce se vztahuje také jedna z konkrétních připomínek a to, že

ne

vždy

je

v doprovodu

žáků

v botanické

zahradě

přítomen

pedagog

s přírodovědným vzděláním, který by mohl žákům s vyplňováním pomoci. Tuto situaci by bylo možné řešit nabídkou pracovního listu s autorským řešením, který by si podle potřeby mohl pedagogický doprovod v botanické zahradě zakoupit. Pracovní list vzhledem k přínosu pro pobyt žáků v botanické zahradě (otázka č.9) byl označen jako zpestřující a přínosný. Na závěr mohli pedagogové vyjádřit další připomínky. Dvě se týkaly organizace prohlídky skleníků – jak nejlépe časově skloubit poslech výkladu a vyplňování pracovního listu, případně mít možnost se nejprve seznámit s pracovním listem. V tomto případě je rozhodující přístup pedagogického doprovodu a jeho dohoda 77

s pracovníky botanické zahrady. Také ve dvou případech byla v připomínkách znovu zdůrazněna žádost mít k dispozici autorské řešení a to pro případ, kdy doprovod nemá přírodovědné vzdělání (viz. text výše). K první otázce pracovního listu byla připomínka k úpravě formulace. Pro žáky je jednodušší označit rostliny, které do skleníku patří, než vybírat, které tam nepatří. Na základě této připomínky byla takto otázka č. 1 v části týkající se tropického skleníku upravena (viz. kap. 3.6 Návrh a úprava závěrečné verze pracovního listu, 3.6.1 Skleník tropických rostlin). Připomínka pedagoga z gymnázia, aby byla vytvořena ještě o něco náročnější varianta pracovního listu pro studenty vyšších tříd gymnázií nemůže být v tomto případě řešena, protože pracovní list je určen pro žáky základních škol a nižších tříd gymnázií. Tvorba nového pracovního listu by byla předmětem jiné diplomové práce.

3.6 Návrh a úprava závěrečné verze pracovního listu

3.6.1

Skleník tropických rostlin U první otázky se ukázala nevhodná formulace. Žáci zaměňovali podstatu

dotazu (patří – nepatří) a proto byla v této i v ostatních otázkách zvýrazněna (podtržena) klíčová slova. Na základě podrobnějšího posouzení všech otázek z jednotlivých skleníků byla druhá otázka z tropického skleníku přepracovaná vzhledem k podobnosti se třetí otázkou ze subtropického skleníku a byla uvedena otázka týkající se výskytu a použití koření. Třetí otázka zůstala nezměněná, pouze bylo podnebí (klima) zaměněno za přesnější prostředí. U skleníku je vhodnější použít výraz prostředí.

3.6.2

Skleník kapradin a cykasů Vzhledem k tomu, že se ve skleníku kapradin a cykasů používají pouze latinské

názvy, byla změněna první otázka na popis vzhledu cykasu. Popis rostliny, kterou žáci vidí je vhodnější než memorování latinských názvů. Druhá otázka byla přeformulována z doplnění popisu částí těla kapradiny na nákres spodní části listu kapradiny a doplnění názvu útvarů. Byla změněna ještě čtvrtá otázka. Ze tří vyobrazených rostlin (původně dvě, doplněna tilandsie) určit tu, která má specifický způsob výživy a rostliny pojmenovat. Obrázek tilandsie byl do této části doplněn, protože její původní zařazení

78

do skleníků bromélií bylo pro žáky složité. Podrobnější popis tilandsií je uveden již ve skleníku kapradin a cykasů, ve skleníků bromélií je pouze zmíněno její zařazení do čeledi broméliovitých. Na závěr bylo v této části změněno pořadí otázek. První a třetí otázka byla vyměněna, tak že původně třetí otázka (otázka týkající se historie) je nyní první.

3.6.3

Skleník subtropických rostlin V této části byla změněna pouze druhá otázka, tak aby byly uvedeny pouze

subtropické rostliny. Původně byly uvedeny tři rostliny, které patří mezi tropické rostliny (pepřovník černý, vanilka pravá, zázvor pravý). Místo výběru rostlin, jejichž části se používají jako koření, budou žáci přiřazovat správný název rostliny k obrázku. U třetí otázky byl změněn příklad. Vzhledem k tomu, že původně uvedený citroník je přes léto umístěn venku a v zimě je ve skleníku kaktusů a jiných sukulentů, není vhodné jeho uvedení v této části. Proto jako příklad bude uveden olivovník evropský.

3.6.4

Skleník bromélií Vzhledem k tomu, že žáci jsou na tilandsii upozorňováni ve skleníku kapradin a

cykasů, nevěnují obvykle tilandsiím ve skleníku bromélií takovou pozornost. Proto zde byla zařazena nově otázka týkající se významné užitkové rostliny z čeledi broméliovitých a jejího použití.

3.6.5

Skleník kaktusů a jiných sukulentů Otázky zůstaly nezměněny, pouze byly upraveny po formální stránce .

Nakonec byly vyměněny části týkající se skleníku bromélií a skleníku kaktusů a jiných sukulentů, tak aby pořadí těchto částí odpovídalo postupu a výkladu při prohlídce.

3.6.6

Křížovka U podotázky C, ve které žáci nejčastěji chybovali, byla doplněna podrobnější

nápověda. 79

3.6.7

Návrh nové verze pracovního listu

PUTOVÁNÍ SKLENÍKY BOTANICKÉ ZAHRADY Kdo je tu doma? Z obrázků rostlin zaškrtni ty, které se v tropickém skleníku NACHÁZEJÍ. rýže setá, ananas chocholatý, kakaovník pravý, cykas zavinutý, banánovník, agáve sisalová, viktorie královská, šáchor papírodárný

Čím si můžeme okořenit? V tropickém skleníku je přítomno několik druhů koření. Najdi alespoň tři, napiš jejich název a část rostliny, kterou využíváme. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Je tam teplo nebo zima? Prostředí v tropickém skleníku je: A) suché a teplé

B) vlhké a chladné

C) suché a chladné

80

D) vlhké a teplé

Trochu historie Jak je to dlouho, co byly obří kapradiny, přesličky a plavuně nejrozšířenějšími rostlinami na Zemi? A) před 1 000 lety

B) před 350 miliony let

C) dnes

Nakresli si kapradinu Podívej se na list kapradiny z obou stran. Nakresli si spodní část listu kapradiny. Doplň název útvarů, které jsou na spodní straně listu.

Co vidíš?

Prohlédni si pozorně cykas. Napiš, co vidíš uprostřed růžice

listů? ……………………………………………………………………………………………

Doplň název Podle obrázku doplň názvy rostlin. Která z nich má zvláštní způsob výživy. parožnatka

……………………

láčkovka

……………………… 81

tilandsie

…………………….

Mohou žít i venku? Mohou se rostliny pěstované v subtropickém skleníku pěstovat venku a kdy? ……………………………………………………………………………………………

Kdo jsou tyto rostliny? K obrázku rostliny doplň její název (do rámečku napiš písmeno se správným názvem rostliny). A) kávovník arabský B) olivovník evropský C) datlovník obecný D) vavřín vznešený E) granátovník obecný

Co můžeme jíst? Vyjmenuj tři rostliny nacházející se v subtropickém skleníku, které lze konzumovat (rostlina – produkt – k čemu se využívaná část používá, např. olivovník → olivy - plod → olej): …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 82

Jak se jmenuje? Jak se jmenuje významná užitková rostlina z čeledi broméliovitých neboli ananasovitých? Co se z ní využívá? ……………………………………………………………………………………………

Život bez vody Sukulenty, mezi které patří i kaktusy, žijí nejčastěji v pouštích a polopouštích. Kde uchovávají sukulentní rostliny a kaktusy zásobu vody pro období nedostatku? ……………………………………………………………………………………………

Píchají! A přece nám mohou sloužit. Napiš dvě rostliny ze skleníku kaktusů a sukulentů, které jsou prakticky využívané (nejen jako potrava) v běžném životě: …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Křížovka V tajence najdete název stavby, ve které se pěstují rostliny.

A B C D E F G A) Oblasti kolem obou obratníků (Raka, Kozoroha) s teplým a vlhkým podnebím. B) Plody mající pouze jedno semeno uzavřené v pecce. C) Nejrozšířenější rostliny tropů a subtropů (rostou na nich např. datle, kokos). D) Nahosemenné rostliny s jehlicovitými listy. E) Stromek nebo keř, jehož zralé plody (peckovice) obsahují zelená semena, která se suší a praží. F) Dlouhodobý ráz počasí určitého místa. G) Strom či keř pěstovaný pro žluté plody (bobule) bohaté vitamínem C. 83

4

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vytvořit soubor pracovních listů pro žáky

základních škol a nižších tříd gymnázií, případně škol se zaměřením na environmentální výchovu spolu s autorským řešením, testovými otázkami na procvičení základních informací a s dotazníkem pro pedagogy. Při tvorbě pracovních listů na základě konzultací s pracovníky botanické zahrady byl původní záměr vytvořit dva typy pracovních listů s rozdílným stupněm složitosti změněn na jeden typ pracovního listu, který by lépe odpovídal aktuálním požadavkům botanické zahrady. Zamyšlená forma pracovního listu složená z teoretické části a testových otázek byla zpracovatelem zamítnuta jako méně tvůrčí a poutavá pro udržení pozornosti žáků. Proto byla zvolena forma pracovního listu se střídáním různých typů úloh, jejíž pořadí odpovídá teoretickému výkladu při postupu prohlídky v botanické zahradě. Původní verze pracovního listu (viz. kap. 3.3 Původní verze pracovního listu) byla dána do botanické zahrady na půlroční ověřování nejprve bez autorského řešení pro žáky. Na základě vyhodnocení dotazníků pro pedagogy bylo potvrzeno, že autorské řešení je vhodnou pomůckou, ale spíše pro pedagogický doprovod žáků, který ne vždy má přírodovědné vzdělání. Závěrečná verze pracovního listu byla sestavená podle výsledků hodnocení pracovních listů, dotazníků pro pedagogy a vlastním pozorováním chování žáků. Pracovní list byl rozdělen do čtyř částí podle jednotlivých skleníků na část zahrnující otázky ze skleníku tropických rostlin, skleníku kapradin a cykasů, skleníku subtropických rostlin a poslední část zahrnující skleník kaktusů a jiných sukulentů, skleník bromélií, včetně závěrečné křížovky. Nejdůležitější poznatky získané při tvorbě a ověřování pracovního listu se týkají formy pracovního listu, kdy v zadání je vhodné klíčová slova zvýraznit a v případě úlohy přiřazovací je nutné zvýraznění velkými písmeny (snadná záměna nepatří za patří). Nejednoznačná formulace otázky může být často příčinou špatných odpovědí (otázka týkající se názvu dvou kapradin v části týkající se skleníku kapradin a cykasů). Není vhodné opakování stejného typu úloh. Z důvodu podobnosti otázky č.2 ze skleníku tropických rostlin a otázky č.3 ze skleníku subtropických rostlin byla prvně uvedená otázka přepracovaná. Úlohy je dobré řadit v logickém sledu tak, aby odpovídaly

84

postupu při prohlídce jednotlivých skleníků (otázka týkající se skleníku bromélií před otázky ze skleníku kaktusů a jiných sukulentů).

85

5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2005. 113 s. ISBN 80-86666-24-7. [2] Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha). Praha: UIV, 2001. 98s. ISBN 80211-0372-8. [3] NOHELA J. a kol. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty MU. Brno: Hortus Botanicus, 1997. 15 s. [4]

http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/index.htm

15.7.2005

(poslední

aktualizace

9.3.2007) [5] VALÍČEK P. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. 486 s. ISBN 80-200-0939-6. [6] HAAGER J. Izbové rastliny. Bratislava: Příroda, 1980. 276 s. 64-085-85. [7] MARINELLI J. Rostliny – obrazová encyklopedie z celého světa. Praha: Eromedia Group k.s – Knižní klub, 2006. 512 s. ISBN 80-242-1579-9. [8] ČÍŽKOVÁ V., RŮŽKOVÁ I., STOKLASA J., ŠVECOVÁ M. Cvičení z didaktiky biologie I. Praha: Univerzita Karlova, 2000. 88 s. ISBN 80-246-0000-5. [9] ALTMANN A. Metody a zásady ve výuce biologie. Praha: SPN, 1975. 285 s. 14676-75. [10] CHRÁSKA M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. 91 s. ISBN 80-85931-68-0. [11] PODROUŽEK L. Prvouka a přírodověda s didaktikou. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 1998. 146 s. ISBN 50-058-98. [12] PETTY G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. 380 s. ISBN 80-7178-070-7. [13] MAŇÁK J., ŠVEC V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315039-5.

86

[14] FRANZOVÁ M., VOSIČKOVÁ J. Didaktika přírodovědné části prvouky a přírodovědy pro učitelství prvního stupně. Praha: Pedagogická Fakulta Univerzity Karlovy, 1998. 116 s. ISBN 80-86039-53-6. [15] DVOŘÁKOVÁ M. Pedagogicko psychologická diagnostika I. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1995. 172 s. ISBN 80-7040-143-5. [16] ČERNÍK V., MARTINEC, Z. Přírodopis 2 – Botanika, pro 7. Ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: SPN, 1997. 79 s. ISBN 85937-57-3. [17] DOBRORUKA L. J. a kol. Přírodopis II. – pro 7. ročník základní školy. Praha: Scientia, 1998. 152s. ISBN 80-9183-134-4. [18] ČABRADOVÁ V., HASH F., SEJPKA J., VANEČKOVÁ I. Přírodopis 7 – učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2005. 114 s. ISBN 80-7238-424-4. [19] KVASNIČKOVÁ D. a kol. Ekologický přírodopis – 1. část pro 7. ročník základní školy a nižší gymnázia. Praha: Fortuna, 1999. 94 s. ISBN 80-7168-423-6.

87

6

RESUMÉ Byl vytvořen pracovní list pro žáky základních škol a dotazník pro pedagogy.

Původní verze pracovního listu byla půl roku testována v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vyplněné pracovní listy byly vyhodnoceny podle pohlaví žáků. Hodnocení bylo rozděleno na tři úrovně – správná odpověď, odpověď na 50% a špatná odpověď. Závěrečná verze pracovního listu byla sestavená podle výsledků hodnocení pracovních listů, dotazníků pro pedagogy a vlastním pozorováním chování žáků. Pracovní list byl rozdělen do čtyř částí podle jednotlivých skleníků na část zahrnující otázky ze skleníku tropických rostlin, skleníku kapradin a cykasů, skleníku subtropických rostlin a poslední část zahrnující skleník kaktusů a jiných sukulentů, skleník bromélií. Pracovní list je složen z úloh s otevřenou odpovědí, z úloh s uzavřenou odpovědí, z popisu nákresu, z popisu obrázků a doplnění křížovky.

SUMARY The didactic test for the pupils of the basic schools and the questionnaire for teachers were created. The original version of the didactic test was tested half a year in the Botanical gardens of the Faculty of Science, Masaryk University, Brno. The filled didactic tests were analysed according to the sex of pupils. The assessment of accuracy was divided into three levels – right answer, answer at 50 percent and bad answer. The final version of the didactic test was compiled by outcomes of the assessment of the didactic tests, the questionnaire for teachers and by own observation of pupils´ manner. The didactic test was divided into four parts according to each separate greenhouse. It was divided into part including questions about the greenhouse of the tropical flora, the greenhouse of ferns and cycas, the greenhouse of the subtropical flora and the last part including questions about the greenhouse of cactus and other suculents, the greenhouse of Bromelia. The didactic test consists of the tasks with open answer, the tasks with closed answer, the description of a sketch, the description of the pictures and the filling of a crossword.

88

7

PŘÍLOHA

Obr. 32 Žáci při práci s pracovními listy – skleník kapradin a cykasů (4.10.2006, Ivana Jagošová)

Obr. 33 Žáci při práci s pracovními listy – skleník kapradin a cykasů (4.10.2006, Ivana Jagošová)

89

Obr. 34 Žáci při práci s pracovními listy – skleník subtropických rostlin (4.10.2006, Ivana Jagošová)

Obr. 35 Žáci při práci s pracovními listy – skleník bromélií (4.10.2006, Ivana Jagošová)

90