Rozhovory s akademickými a výzkumnými pracovnicemi Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Rozhovory s akademickými a výzkumnými pracovnicemi Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Petra Havlíková (ed.) Fakulta informatiky, Masarykova univerzita, Brno, 2015

Badatelky ve světě jedniček a nul Rozhovory s akademickými a výzkumnými pracovnicemi Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Petra Havlíková (ed.) Fakulta informatiky, Masarykova univerzita, Brno, 2015

OBSAH prof. RNDr. Michal Kozubek, Ph.D. Úvodní slovo ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 4 Mgr. Petra Havlíková Slovo editorky �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5 Bc. Lucia Kocincová Nenechte se odradit počátečními neúspěchy. Informatika za to stojí ���������������������������������������������������� 6 RNDr. Mária Svoreňová V budoucnosti mě láká komerční výzkum �������������������������������������������������������������������������������������� 10 RNDr. Barbora Kozlíková, Ph.D. Oddělení počítačové grafiky chci dostat na světovou úroveň �������������������������������������������������������������� 14 RNDr. Petra Budíková, Ph.D. Publikace byla realizována v  rámci projektu Rodina a práce - prosazování rovných příležitostí a slaďování

Chci, aby počítač uměl říct: „Na obrázku je kočka“ �������������������������������������������������������������������������� 18

rodinného a pracovního života v  ICT, reg. č. CZ.1.04/3.4.04/76.00146 financovaného z  Evropského sociálního fondu prostřednictvím  Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Za obsah

Ing. RNDr. Barbora Bühnová, Ph.D.

sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá

Má kariéra začala zároveň s mateřstvím ���������������������������������������������������������������������������������������� 23

za použití informací, jež jsou jejím obsahem. doc. RNDr. Eva Hladká, Ph.D. Informatiku mi ke studiu vybrali na psychologii ���������������������������������������������������������������������������� 28 Editorka: Petra Havlíková Jazykové korektury: Martina Němcová Dragonová

doc. Mgr. Hana Rudová, Ph.D.

Grafický design a sazba: BMS creative s.r.o.

Plány a rozvrhy vidím všude ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 32

Fotografie: Vít Kovalčík prof. RNDr. Ivana Černá, CSc. Vydala Fakulta informatiky Masarykovy univerzity.

Byla jsem první zaměstnankyní Fakulty informatiky �����������������������������������������������������������������������37

Úvodní slovo děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Slovo editorky

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Na podzim roku 2014 jsme mluvili s osmi ženami, které si informatiku zvolily jako svůj životní obor. V Brně jich na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity působí na akademických a výzkumných pozicích celkem jedenáct.

v souvislosti s blížícím se koncem projektu s názvem Rodina a práce – prosazování rovných příležitostí a slaďování

Mluvili jsme jak se studentkami, které při škole pracují na výzkumných projektech, tak s profesorkami s rozsáhlou

rodinného a pracovního života v ICT a také při příležitosti vydání této publikace nastala vhodná doba pro rekapitulaci

akademickou kariérou. Jejich životní i profesní dráhy jsou každá unikátní.

aktivit fakulty v oblasti rovných příležitostí. Za nejdůležitější považuji zřízení fakultní školky, která pomáhá čelit

Mnoho lidí zajímá, proč vydáváme speciální publikaci o kariérních drahách žen v  informatice. Podle nedávno

přetrvávajícímu problému akutního nedostatku volných míst v brněnských školkách, a to zejména pro nejmladší

vydaného výzkumu National science foundation1 je informatika oborem, v němž počet žen, oproti ostatním vědním

děti. Jsem rád, že díky naší školce mohou mé kolegyně a kolegové snadněji sladit svůj rodinný a pracovní život

disciplínám, klesá. V USA počet absolventek do roku 1985 stoupal podobně jako v jiných oborech. Pak ale začal

a doufám, že se jim i jejich dětem ve školičce líbí. Jsem také rád, že vedení Fakulty informatiky dlouhodobě zohledňuje

klesat. A dnes se všichni ptají, kdy ženy přestaly programovat? Na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity

rodinné potřeby svých zaměstnankyň a zaměstnanců a vychází jim v tomto ohledu maximálně vstříc. Jde zejména

dnes pracuje na odborných pozicích 11 žen a 61 mužů. Studuje zde 298 žen a 1907 mužů.

o udržování kontaktů se zaměstnankyněmi či zaměstnanci na rodičovské dovolené a možnost postupného

Našich respondentek jsme se ptali mimo jiné na to, co by podle jejich názoru mohlo k  informatice přivést více

navyšování jejich úvazků při návratu do zaměstnání, eventuálně možnost pracovat z domova. Standardem je u nás

žen a co konkrétně pomohlo jim. Dozvíte se také, proč si informatiku ke své práci vybraly a jak zvládají nástrahy

využívání pružné pracovní doby, k níž v uplynulém období přibyla také možnost pracovat z domova, pro všechny

slaďování rodinného a pracovního života. Publikace je sestavena jako soubor příběhů informatiček od služebně

akademické i  neakademické pracovníky, u nichž to umožňuje druh jejich zaměstnání. Zejména u akademických

nejmladší až po zastávající nejvýznamnější akademickou pozici. Můžete porovnat názory respondentek v různých

pracovníků, jimž byla aktivita slaďování rodinného a pracovního života v  ICT určena, je pracovní doba pružně

období jejich kariéry.

přizpůsobována. I díky těmto krokům se nám podařilo udržet si mnoho kvalitních odbornic a odborníků.

A co by přilákalo více mladých žen ke studiu informatiky? Zdá se, že by mohla pomoci vyšší úroveň výuky

Za samozřejmý považuji rovný přístup při veškerých výběrových řízeních a  obsazování vedoucích pozic.

matematiky na základních a středních školách. Setkání se zajímavými osobnostmi a zaujetí pro matematiku i její

U akademických míst není určující pohlaví, orientace nebo náboženské vyznání, ale ani národnost, resp. země

aplikace bylo pro naše zpovídané klíčové. A co by jim pomohlo rozvinout svůj potenciál v oboru? Bezproblémová

původu uchazeče.

péče o děti do tří let. Možnost nemuset přerušit kariéru na dlouhou dobu a přesto se nebát, že nebudou mít komu

Věřím, že tato publikace potvrdí výše uvedené snahy a že si fakulta i v  budoucnu udrží pověst tolerantní

svěřit své dítě. Právě toto se snaží naplnit fakultní školička ve spolupráci s Vesněnkou, založená v rámci projektu

a vstřícné instituce.

Rodina a práce - prosazování rovných příležitostí a slaďování rodinného a pracovního života v ICT v roce 2012. Příjemné čtení Vám přeje Petra Havlíková.

V Brně, 9. ledna 2015 Michal Kozubek, děkan FI MU

6

7

Nenechte se odradit počátečními neúspěchy. Informatika za to stojí Bc. Lucia Kocincová

Můžete krátce představit sebe a svou odbornou práci? Jaký je předmět Vaší činnosti? Setkaly jsme se dnes před Vaší laboratoří, kterou sdílíte s kolegy z Centra pro zpracování přirozeného jazyka. Ano, pracuji v Centru zpracování přirozeného jazyka (dále také „Centrum“), kde moje práce začala na jednom z projektů a následně pokračovala bakalářskou prací. Poslední dva roky jsem se věnovala využití syntaktických nástrojů v korpusech. Korpusy si můžeme představit jako obrovský soubor textových dat. Nyní se chci zabývat hlavně vizualizací korpusů, které máme k dispozici. Můžeme si je představit jako vytváření obrázků či grafů,

Lucia Kocincová je studentkou magisterského studia aplikované informatiky na Fakultě informatiky Masarykovy

které pak mohou být interaktivně měněny. Data, která zpracováváme, jsou mnohdy nepřehledná a pokud jsou

univerzity. Bakalářské studium absolvovala závěrečnou prací na téma Využití syntaktických analyzátorů pro

v grafu či podobném zobrazení, je možné v nich najít nejen odchylky, ale také nové souvislosti.

získávání kolokací v  korpusech. Zároveň pracuje na částečný úvazek v  Centru zpracování přirozeného jazyka,

V současnosti studuji poslední ročník magisterského studia. Plánuji pokračovat v doktorském studiu. Díky práci

kde se korpusům věnuje nejen ze syntaktického, ale i z  vizualizačního hlediska. Je autorkou textu ve sborníku

v Centru už vím, do čeho jdu a myslím, že nemám iluze. Má motivace pokračovat ve studiu je stále velká.

6th Workshop on Recent Advances in Slavonic Natural Language Processing a podílela se na článku publikovaném na Conference on Language Resources and Evaluation.

Jaká byla Vaše cesta k informatice? Od dětství jsem byla fascinována informačními technologiemi a chtěla jsem se zapojit do dění kolem počítačů. Kromě techniky jsem se zajímala také o umění. Absolvovala jsem základní uměleckou školu ve výtvarném oboru, a proto jsem tyto dva světy vždy toužila spojit. Jasné rozhodnutí pro informatiku padlo na střední škole, kde jsem se učila programování. Velmi mě to zaujalo a už tehdy jsem si říkala, že by bylo skvělé věnovat se něčemu tehdy ne zcela běžnému. V bakalářském studiu jsem měla specializaci grafický design – vyzkoušela jsem si práci v ateliéru a při tom se naučila i teorii. Grafice jsem se věnovala chvíli i pracovně na různých brigádách. Grafika se může zdát velmi kreativní, ale z počátku je to hodně monotónní práce. Jelikož jsem nechtěla mít čistě grafickou bakalářskou práci, zůstala jsem u programování, a tak jsem zkusila téměř výlučně informatickou oblast zpracování přirozeného jazyka. Zjistila jsem, že je tam spousta věcí ke zkoumání, které mě taky baví.

Co byste poradila lidem, kteří by si chtěli informatiku zvolit jako svůj životní obor? Určitě se nevzdávat. I přesto, že se něco nedaří, nepovolovat v  práci. Mně se na začátku taky nedařily všechny projekty a dnes bych se k nim vracela asi jen s hrůzou v očích. Když jsem se například učila nový programovací jazyk, byly to nekonečné hodiny strávené u počítače s nejasným výsledkem. Snadno se to může stát velmi frustrující. Obrat nastal, až když jsem začala pracovat v  Centru. Ve škole se totiž učíme mnoho teorie, ale teprve v Centru jsem pochopila, co je důležité a praktické. Byla jsem potěšena, že po počátečních neúspěších se mi v informatice začalo dařit a  našla jsem motivaci se v ní zlepšovat. Tým lidí kolem mě mi stále dává možnost zkoušet nové

8

9

věci a poradí mi, když nastane problém. Navíc v tomhle oboru je možnost uplatnění velmi široká – můžete ji propojit se vším, co Vás zajímá. To je na informatice krásné.

Zatím nemáte rodinu, ale určitě je i pro Vás důležité sladit práci a svůj volný čas. Zvlášť, když kombinujete studium s odbornou prací v Centru. Můj osobní život teď z  velké části zaplňuje škola. Protože práce a škola jsou v  jedné budově, musím si dobře

Uvažujete, že byste po škole přešla do komerční sféry? Nebo je pro Vás akademická dráha jasnou volbou? A jaké jsou Vaše plány do budoucna? Lhala bych, kdybych říkala, že neuvažuji. V komerční sféře mám hodně známých, a proto jsem schopná srovnávat obě oblasti. Zatím mi připadá práce v Centru zajímavější a perspektivnější. Nyní je pro mě nejdůležitější dokončit školu kvalitní diplomovou prací. To je cíl, jenž mě motivuje a baví. Záleží mi na tom víc než na výsledku státnic, protože bych ráda z diplomky vytvořila odbornou publikaci.

naplánovat čas. Takže pokud se chcete zdokonalit v plánování času, začněte pracovat při studiu.

Vidíte nějaké systémové odlišnosti v  různých akademických pozicích žen a mužů? Myslíte si, že ženy přistupují k informatice jinak než muži? Pracujete Vy osobně jinak než Vaši mužští kolegové? Zatím jsem se nesetkala se systémovými odlišnostmi, ale nejsem si jistá, jestli mám dostatek zkušeností pro fundovanou odpověď na tuto otázku. Jako žena jsem cítila větší podporu od kolegů, kteří mě povzbuzovali, abych zkoušela nové věci. Ze začátku na mě byli mí kolegové mírnější, protože jsem přišla do zaběhnutého a plně funkčního týmu. S mým zapojením však nebyl žádný problém. V Centru jsme jen dvě ženy. Všeobecně si myslím, že ženy dovedou lépe  komunikovat. Když je například potřeba něco vyřídit, nemám problém zvednout telefon a domluvit se. Někdy se mi taky zdá, že jsou ženy v práci o něco pečlivější.

Co by pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Od doby, kdy jsem do školy nastoupila, studuje informatiku stále více žen. Rozhodujícím faktorem je podle mě výuka informatiky na středních školách. Pokud se ženy (ale samozřejmě i muži) nenaučí základy kvalitně, nemají šanci pokračovat ve vysokoškolském studiu. Dobré základy usnadní studentům i studentkám vysokoškolský start, který pro ně může být rozhodující. Dlouhodobější záležitostí je pak změna ve výchově dětí, jejich větší vedení k technickým hračkám, zvláště u dívek. Já jsem po základní škole uvažovala, zda jít na střední uměleckou školu, nebo na gymnázium a dnes jsem vděčná rodičům, že mě motivovali spíše do obecnějšího vzdělání na gymnáziu.

10

11

V budoucnosti mě láká komerční výzkum RNDr. Mária Svoreňová

Můžete krátce představit sebe a předmět svého zkoumání? Studuji doktorské studium na Katedře teoretického programování. Nyní jsem na začátku čtvrtého, posledního ročníku mého studia. Naše výzkumná skupina se zabývá využíváním teoretických matematických výsledků v řízení autonomních systémů. Typickým příkladem autonomního systému je auto bez řidiče (jaké vyvíjí například

Mária Svoreňová je doktorandkou na Katedře teorie programování Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

Google), které jezdí samostatně v běžné dopravě a mezi destinacemi zvolenými uživateli.

Je členkou laboratoře ParaDise (Laboratoř paralelních a distribuovaných systémů). Před informatikou

V naší skupině se konkrétně zabýváme navrhováním algoritmů pro řešení různých problémů řízení, podle typu

vystudovala algebru a  diskrétní matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ve svém

abstraktního modelu autonomního systému a zadané specifikace, kterou má výsledné chování systému splňovat.

výzkumu se věnuje formálním metodám v syntéze a verifikaci komplexních a  hybridních systémů s aplikací

V rámci výzkumného projektu spolupracujeme na těchto tématech s výzkumným týmem na Bostonské univerzitě,

v robotice. V létech 2012-2014 byla členkou studentské komory akademického senátu Fakulty informatiky

jež má k dispozici robotickou platformu v podobě několika pozemních i létajících robotů. My na těchto robotech

Masarykovy univerzity.

demonstrujeme naše algoritmy. Díky tomu, že je tento tým o něco blíž praxi, máme cennou zpětnou vazbu. Naše skupina navrhuje algoritmické řešení na teoretické straně této spolupráce a partnerský tým poskytuje nezbytnou motivaci a inženýrský základ.

Studovala jste odbornou matematiku, která má poměrně úzké pracovní uplatnění. Zvolila jste si informatiku jako pragmatickou volbu s  lepšími vyhlídkami pro praxi, nebo je to Vaše srdeční záležitost? Ano, začínala jsem s matematikou, bakalářské a magisterské studium jsem absolvovala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zároveň jsem si také zapisovala předměty z  informatiky. Ty mě bavily stále více, a tak jsem začala studovat informatiku v bakalářském programu a následně jsem se rozhodla pokračovat v doktorském studiu. Studium informatiky se pro mě časem stalo srdeční záležitostí. Při rozhodování jsem se řídila spíš tím, co mi připadalo zajímavé a moc jsem neřešila praktickou stránku. Na mém výzkumu mě baví, že se snažíme propojovat teorii a praxi. Zkoumám sice čistě teoretické výsledky, ale vždy je to spojeno s reálnou motivací.

Máte zkušenosti s  pobytem v  zahraničí? Měla jste například možnost cestovat za partnerským týmem do Bostonu? V čem pro Vás byla studijní cesta přínosná? Ještě v rámci magisterského studia jsem byla na studijním pobytu Erasmus v Lucemburku. Tam jsem si vyzkoušela více praktických dovedností než jsem byla zvyklá u nás. Pobyt v  Lucemburku byl velmi příjemný, je to krásné místo. Studijní pobyty Erasmus jsou všeobecně dobré v tom, že se student podívá, jak to funguje jinde. Studenti se v rámci pobytu setkávají s mnoha lidmi, naučí se cizí jazyk a získají další, zejména kulturní zkušenosti.

12

13

V  nynějším doktorském studiu jsem jela třikrát do  Ameriky za výzkumnou skupinou na Bostonské univerzitě. Protože je tato skupina zaměřena více inženýrsky, obohatily mě tyto cesty o nové pohledy a další zkušenosti. Také jsem tam nemusela řešit běžnou administrativu a výuku, takže má práce byla mnohem intenzivnější a mohla jsem věnovat více času výzkumu a přípravě publikací.

Máte v  plánu věnovat se akademické kariéře, nebo si svou budoucnost dokážete představit i v komerční sféře? Teď dokončuji doktorské studium, a proto se touto otázkou zabývám. Z  dlouhodobého hlediska mě nejvíc láká komerční výzkum. Nejsem ale ještě úplně rozhodnutá. Robotika v komerční sféře je však pro mě lákavým oborem.

Co byste poradila lidem, kteří by si chtěli informatiku vybrat jako svůj životní obor?

Jaké máte plány do budoucna? Čeho byste chtěla profesně dosáhnout?

Doporučila bych jim sledovat nové trendy v oboru, který je baví. Na informatice je přitažlivé, že se rozvíjí nejenom

V  následujících měsících bych si chtěla ujasnit, jestli mám jít po doktorském studiu ještě na postdoktorandskou

do hloubky, ale i do šířky, pořád po člověku vyžaduje, aby měl otevřenou mysl. To, co se naučíme při studiu, už

pozici. Myslím, že s takovou zkušeností najdu lepší zaměstnání. Ráda bych strávila několik let v zahraničí, a pak se

nemusí být za několik let aktuální. Platí to především o různých technologiích, ale i ve výzkumu existují nové

chci vrátit. V České republice i na Slovensku jsou možnosti komerčního výzkumu menší než v zahraničí.

trendy, o kterých člověk musí mít přehled. Je nezbytně nutné publikovat, jezdit na odborné konference a setkávat se s  kolegy. Například trend používání formálních metod v  řízení je starý asi deset let, v  současnosti však již nejsou některá jeho témata aktuální. Nyní se hledají možnosti širšího použití těchto metod. Před několika lety byly největším trendem samořídící auta, dnes je to například asistence a kooperace robota s člověkem.

Vidíte nějaké odlišnosti v různých akademických drahách žen a mužů? Ne, nijak zvlášť. Myslím, že akademické prostředí je jedno z  nejtolerantnějších. Ze zkušenosti vím, že se lidé na univerzitě snaží bojovat s  předsudky a netolerancí jakéhokoliv druhu. Spíše záleží na tom, jak zapůsobíte na prezentaci při konferencích, než na tom jestli jste žena, nebo muž. Jediné, co mě napadá je, že když na našich odborných konferencích přednáší nějaká žena, tak na její přednášku může přijít více posluchačů, než kdyby přednášel muž. Samozřejmě to ale není pravidlo.

Co by pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Je podle Vás potřeba více žen v informatice? Ano, určitě, ale myslím, že to přijde spolu s lepší propagací oboru. Počet žen u nás na Fakultě informatiky roste, takže nemám pocit, že by bylo potřeba pro jejich větší počet něco zásadního dělat. Nevím, jestli má být v informatice stejný počet mužů a žen, proč by zrovna tohle měl být ideální stav? Není to podle mě otázka větších či menších schopností, ale je to věc zájmu o obor. Pokud v informatice nebude stejný počet žen a mužů, tak to rozhodně neznamená, že na to ženy nemají.

14

15

Oddělení počítačové grafiky chci dostat na světovou úroveň RNDr. Barbora Kozlíková, Ph.D.

Potkáváme se v době, kdy se chystáte na půlroční stáž do Vídně. Jsem ráda, že jste si na rozhovor udělala čas. Můžete krátce představit sebe a svou vědeckou práci? Pracuji v oblasti analýzy a vizualizace proteinových struktur. Náš projekt funguje již osm let a téměř všechny moje závěrečné práce se věnovaly tomuto tématu. Náš výzkum je založen na spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi na  Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Vytvořili jsme softwarové řešení pro analýzu proteinových struktur, které se úspěšně rozšířilo. V  praxi si náš program můžete představit jako nástroj pro zjištění volného

Barbora Kozlíková v současnosti působí jako odborná asistentka na Katedře počítačové grafiky a designu Fakulty

místa uvnitř proteinu, kde je možné dopravit malou molekulu, s níž protein reaguje. Tím je možné změnit vlastnosti

informatiky na Masarykově univerzitě. Doktorské studium ukončila závěrečnou prací na téma Vizualizační

proteinu, nebo molekuly. Náš program dokáže spočítat a graficky ukázat právě tato volná místa v proteinu. Jelikož

techniky pro statické a dynamické molekuly proteinů a jejich tunely. Publikuje v českém i zahraničním odborném

se to děje jen výpočetně, můžeme tím usnadnit biochemikům jejich zdlouhavou práci. Přítomnost biochemiků

tisku. Je jednou z autorek softwaru pro analýzu a vizualizaci proteinů s názvem Caver. V době našeho rozhovoru

je v projektu zásadní, protože právě oni ověřují kvalitu programu a navrhují vylepšení.

se právě chystala na půlroční pobyt na univerzitě ve Vídni.

Zvolila jste si informatiku jako svůj obor už v dětství? Co Vás na ní přitahovalo? Kolem šestnácti let jsem si říkala, že by mě tato oblast bavila. Tehdy jsem dostala první počítač a hned mě zaujal. Když jsem si dávala přihlášku na vysokou školu, byla to už pro mě srdeční záležitost. Nyní pracuji jako odborná asistentka. Na této pozici se zabývám výzkumem i výukou. Mým velkým snem je propojení se světovými pracovišti. Chtěla bych se věnovat špičkového výzkumu. Za týden odjíždím na stáž do Vídně, což je takový první krok k  síťování a možnost, jak se dostat k  dalším zajímavým projektům. Pokoušíme se navázat spolupráci s  dalšími kolegy z univerzity v  Bergenu. Pomáhám také vést malou výzkumnou skupinu pod vedením docenta Jiřího Sochora a podporuji naše doktorandy, aby se účastnili zajímavých zahraničních stáží.

Máte kromě brzkého odjezdu do Vídně ještě další zkušenosti s pobytem v zahraničí? V rámci doktorského studia jsem byla na studijním pobytu Erasmus v německé Postupimi. Dobře jsem poznala Německo, kde jsem pracovala v místní grafické skupině, která však nebyla příliš zaměřená na vědu, takže jsem se spíše věnovala svému doktorskému studiu.

Vzpomenete si na nějaký důležitý okamžik své kariéry, který Vás podstatně ovlivnil? Důležité pro mě bylo setkání s docentem Jiřím Sochorem, který mi nabídl zapojení do projektu analýzy a vizualizace proteinových struktur. Po absolvování doktorského studia jsem odešla do komerční sféry, dělala

16

17

jsem programátorku a analytičku. Poté přišla nabídka pozice odborné asistentky na Fakultě informatiky. A tato

Jaké máte plány do budoucna? Čeho byste chtěla profesně dosáhnout?

nabídka byla pro mě natolik zajímavá, že jsem se na univerzitu vrátila. V každodenním programování jsem totiž

Chtěla bych se dostat co nejvýš a nejdál ve výzkumu. To je pro mě důležité. A hlavně si přeji, aby naše oddělení

neviděla svou budoucnost. Když chce člověk v komerční sféře postupovat na vyšší pracovní pozici, je na něj vyvíjen

počítačové grafiky bylo na světové úrovni, aby naše publikace měly velké množství citací a ohlasů a abychom

velký tlak a ocitne se ve velkém stresu. Univerzita je úplně jiné prostředí, mnohem svobodnější a kreativnější.

byli zváni na prestižní konference. Mým dalším cílem je vytvářet ve výzkumu věci, které jsou použitelné v praxi.

Taky mě baví potkávat zajímavé a šikovné studenty a vidět, jak se společně posouváme.

Nemá smysl dělat vědu pro vědu.

Vím, že hodně svého času věnujete práci. Řešíte nějak otázku jak sladit osobní a pracovní život? Nechci, aby to vyznělo, že jsem kariéristka nebo něco podobného. Práci věnuji mnoho času a energie, protože mě zatím baví. Nemám potřebu změny ani v tom smyslu, že bych si pořídila rodinu. Spíš tomu nechávám volný průběh. Nějaké osobní volno vyhledávám, ale je pravda, že jsem hodně v práci. Vstávám brzy a v kanceláři jsem klidně od šesti hodin ráno do šesti večer. Když zrovna nepracuji, ráda se podívám na dobrý film, nebo třeba ušiju kroj.

Myslíte si, že ženy přistupují k  informatice jinak než muži? Pracujete jinak než Vaši mužští kolegové? Jsou mezi námi rozdíly, ale není to asi specifikum informatiky. Ženy jsou podle mého názoru od přírody pečlivější, pánové jsou roztržitější. Myslím, že je dobré, když jsou v  týmu obě pohlaví, protože pak se dobře doplňují. V  mém týmu jsem za informatiku žena jenom já a u kolegů v  biochemické skupině je to stejné. Převážně je to pánský tým.

Co by pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Množství žen se zvětšuje, je to výrazně lepší, než když jsem studovala. Myslím, že další nárůst není ani potřeba. Informatika má blíž k technickému a logickému myšlení, a to jde mužům podle mě trošku líp. Když jsem nastupovala do prvního ročníku, bylo nás pět žen z celkem čtyř set studentů, tedy pouhé jedno procento.

18

19

Chci, aby počítač uměl říct: „Na obrázku je kočka.“ RNDr. Petra Budíková, Ph.D.

Můžete krátce představit sebe a svou práci na Fakultě informatiky? Na fakultě jsem nyní zaměstnaná jeden rok od ukončení doktorského studia jako vědecká pracovnice. Zaměřuji se na podobnostní vyhledávání v multimediálních datech. Jedná se o vyhledávání v obrázcích, zvucích a dalších datech, v nichž se potřebujeme lépe orientovat. Dnes má téměř každý chytrý telefon, který fotí a nahrává a fotky

Petra Budíková je vědeckou pracovnicí Katedry počítačových systémů a komunikací. Působí v rámci Laboratoře

následně ukládá na sociálních sítích. Obrázkových dat je mnoho a my se potřebujeme naučit v nich vyhledávat.

datově orientovaných systémů a aplikací (DISA). Doktorské studium ukončila na stejné katedře v  roce 2013

Já teď pracuji na něčem, čemu říkáme automatická anotace obrázků. To je nástroj, který sám obrázek popíše

závěrečnou prací s  názvem Towards Large-Scale Multi-Modal Image Search, v níž se zabývala multimodálním

klíčovými slovy. V  praxi to ideálně vypadá tak, že máte fotku s  kočkou a počítač řekne, že je to „kočka“, nebo

vyhledáváním obrázkových dat a možnostmi využití této technologie v aplikacích zpracovávajících velké objemy

„zvíře“, což je taky celkem dobré. V horším případě řekne „srna“, protože se rozhodoval podle vizuálně podobných

dat. V lednu 2015 se chystá odejít na rodičovskou dovolenou.

obrázků, na kterých je ale místo kočky srna. Základní princip, s  nímž pracujeme, se dá přirovnat ke strojovým překladům. Oba typy úloh se dají řešit dvěma způsoby – pomocí přesných modelů nebo na základě podobnosti. V prvním případě počítači vysvětlíte jazyk, jak se používá, jakou má strukturu, vazby a specifika. To je moc práce. Druhou možností je, že dáte do počítače mnoho textů v různých jazycích a řeknete, které texty jsou stejné; počítač si pak jednotlivá slova a slovní vazby přiřadí k  sobě. Tento druhý přístup vyžaduje mnohem méně ruční práce a výsledky jsou celkem dobré, což dokazuje třeba služba Google Translate. U obrázků je to podobné – buď se můžete snažit vytvořit přesné modely, jak vypadá kočka, srna apod., nebo využijete faktu, že je na internetu spousta popsaných obrázků. Já používám tento druhý přístup, v němž počítač nejprve najde ve velké databázi popsaných obrázků sto vizuálně nejpodobnějších obrázků k fotce, již má popsat, a pak se na základě popisů nalezených obrázků rozhodne, jaká slova přiřadí k zadané fotce. Podobné úlohy se řeší také s  jinými multimediálními daty – možná znáte aplikaci pro rozpoznávání písniček fungující na podobném principu.

Jaká byla Vaše cesta k informatice? Poměrně přímočará. Bavilo mě ledacos, ale největší talent jsem měla na matematiku. Na odbornou matematiku jsem však nešla kvůli úzkému uplatnění. Informatika byla má druhá volba. Moje máma navíc taky pracuje v informatice, takže jsem měla jakýsi vzor, že to jde. Máma mě sice před studiem trochu varovala, že je to těžký obor, v němž je málo žen a velká konkurence, ale to jsem brala trochu jako výzvu. Nakonec asi rozhodl jeden známý (taky informatik), který prohlásil, že i kdybych nakonec dělala něco jiného, studium informatiky mě naučí přemýšlet, a to že se vždycky hodí. A tak jsem si řekla, že to zkusím první rok, jestli to půjde. A vyšlo to.

20

21

Je pro vás informatika srdeční záležitostí? Nikdy jsem nebyla nadšená pro technologie, ale spíš pro logické myšlení. A navíc jsem viděla, že je v oboru

trochu exoticky. O to větší však může být jejich motivace a také získají mnoho ochotných spolužáků, kteří jim rádi

praktické uplatnění. Ze začátku jsem se nechtěla věnovat vědě, ale měla jsem zajímavé téma diplomové práce

se studiem pomůžou.

a vyskytla se možnost napsat o  mém tématu i disertaci. Pracuji s  dobrou partou lidí, takže jsem zatím se svou volbou spokojená.

Je pro Vás těžké sladit osobní a pracovní život? Co by Vám v tom pomohlo?

Podívala jste se v rámci své práce do zahraničí, nebo se na nějaký pobyt chystáte?

Mám štěstí, že jsem zatím nemusela volit mezi kariérou a osobním životem, rodiče i  manžel mě vždycky

Zatím ne. Zkoušela jsem vloni hledat nějaký pobyt, ale zjistila jsem, že to není úplně jednoduché. Během studií jsem

by to byl mnohem větší boj. Teď čekáme přírůstek do rodiny, tak uvidím, jak půjde skloubit vědecká práce s péčí

to moc neřešila, říkala jsem si, že se buď něco objeví, nebo že budu cestovat později. Na škole bylo hodně zajímavé

o malé dítě. Doufám, že to nějak zvládneme, naštěstí mám k dispozici babičky a dědečky, kteří jsou ochotní

práce. Nechci teď jet na dva roky do zahraničí bez manžela, nebo ho nutit, aby opustil své zaměstnání. Předběžně

pomáhat. Budu ráda, když mi zaměstnavatel vyjde vstříc a nabídne mi práci na částečný úvazek, což se zatím zdá

jsme s manželem domluveni, že kdyby se objevila vhodná příležitost, půjde na rodičovskou dovolenou on a pojedeme

jako reálné. Výhodou vědecké práce je flexibilní pracovní doba, na druhou stranu však odborná práce vyžaduje

do zahraničí společně. Pokud se chce žena věnovat vědecké kariéře, tak musí být, zejména v akademické mobilitě,

soustředění, takže uvidím, jak to bude.

podporovali, zejména v posledních měsících dopisování disertace můj muž doma vařil i uklízel. Bez jeho podpory

rychlá a využít každou příležitost. Pokud ale do zahraničí vůbec nepojedu, nebo nebudu vědkyně, myslím, že se celkem nic nestane, protože se uplatním i mimo vědu.

Jaký moment ve Vaší kariéře dnes nejvíce oceňujete?

Myslíte si, že ženy přistupují k  informatice jinak než muži? Pracujete jinak než Vaši mužští kolegové? Neumím říct, jestli je mezi ženami a muži obecně nějaký rozdíl, myslím, že asi ne. Na druhou stranu je v informatice

Určitě začlenění do týmu, v němž jsem dnes. Jsou tam skvělí lidé, s nimiž dobře vycházím. Můj šéf, profesor Pavel

méně žen a asi jsou vnímány trošku s otazníkem, proč to asi dělají, což se zpětně může promítnout do jejich snahy

Zezula, je silná vědecká osobnost, která má ostatním co předávat. A taky mě baví moje téma. Chtěla jsem dělat něco

vyrovnat se, nebo být ještě lepší než muž na stejné pozici a mít stejné ohodnocení. Záleží na konkrétním jednotlivci

použitelného v praxi, což zpracování dat určitě je. Pomohlo mi i to, že se někteří z mých přátel taky rozhodli pro

i na kolektivu, v němž se pohybuje. Za sebe mohu říci, že máme dobrý kolektiv, i když taky chvíli trvalo, než si

doktorské studium a vědeckou kariéru, a tak mi i má volba připadá přirozená.

na mě kluci zvykli. Potřebuji o problémech déle uvažovat a diskutovat, než se pustím do jejich realizace, zatímco u některých mužských kolegů je znát, že se nemohou dočkat, kdy už začnou programovat, a  problémy řeší za

Co byste vzkázala lidem, kteří by si chtěli informatiku zvolit jako svůj životní obor?

pochodu.

Že je to rozhodně obor, který za to stojí, otevírá spoustu možností a zajímavých otázek, ale je potřeba věnovat

Co by pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen?

se mu naplno. Zároveň bych ale radila zvláště studentkám, aby vystudovaly co nejrychleji, pokud mají tu možnost, která na Fakultě informatiky u nás je. Takže obout se do toho hned ze začátku, protože léta velmi

Myslím, že pro ženy stejně jako pro muže je důležitá motivace, někde se s naším oborem setkat, zjistit, co nabízí

rychle utíkají. A rozhodně se nebát. Já nemám zkušenost s tím, že bych od patnácti let programovala, rozhodně

a že by člověka mohl oslovit. Kluci to mají asi jednodušší v tom, že od malička dostávají na hraní spíše stavebnice,

nejsem žádný počítačový expert, ale baví mě o  informačních technologiích přemýšlet. Děvčatům bych také

zatímco holky panenky, na nichž si logické myšlení moc neprocvičí. Rozhodně si ale nemyslím, že by se kvůli

vzkázala, že není důvod to nezkusit, jen je třeba počítat s tím, že budou mezi tolika mužskými studenty působit

tomu měl každému batoleti dávat tablet, ale spíše dětem bez rozdílu pohlaví ukazovat přitažlivé věci z různých

22

23

disciplín a nechat je, ať si samy najdou, co je zaujme. Určitě by také pomohlo jiné pojetí výuky matematiky a informatiky na základních a středních školách, nejen učit vzorečky a postupy, ale ukazovat zajímavé problémy a podporovat studenty v  přemýšlení. A tím vším nějak mladým lidem ukázat, že informatik není jen brýlatý

Má kariéra začala zároveň s mateřstvím Ing. RNDr. Barbora Bühnová, Ph.D.

podivín, ale normální člověk, kterého baví přemýšlet a řešit zajímavé problémy. Barbora Bühnová působí jako odborná asistentka na Katedře počítačových systémů a  komunikací na Fakultě

Byla pro Vás volba mezi akademickou a komerční prací těžká? Uvažovala jste někdy o odchodu z univerzity?

informatiky Masarykovy univerzity. Své doktorské studium dokončila prací na téma Modelling and Formal

Zatím si pořád ještě myslím, že mám otevřené dveře do obou sfér, komerční i akademické. Sice tolik neprogramuji

Je členkou řady řídících a programových výborů mezinárodních konferencí, publikuje v prestižních odborných

jako kamarádi, kteří jsou od dokončení magisterského studia zaměstnáni v softwarové firmě, ale po celou dobu

časopisech a chystá se na zahájení habilitačního řízení.

Analysis of Component-Based Systems in View of Component Interaction. Absolvovala postdoktorské stáže na Karlsruhe Institute of Technology v Německu a Swinburne University of Technology v australském Melbourne.

na univerzitě se učím přemýšlet, studuji nové postupy a technologie. Věřím proto, že v  komerční sféře bych uplatnění našla, sice ne jako špičkový programátor, ale víc by mě zajímaly nějaké analýzy a možná by se našlo i pár výzkumných pozic v komerčních firmách. Odchod z univerzity zůstává trvale jednou z možností do budoucna, protože moje pozice na fakultě rozhodně není dlouhodobě jistá, je závislá na tom, jestli se podaří sehnat dostatek peněz na výzkum, o což musíme usilovat stále znovu téměř každý rok. Další možností je získání trvalejšího místa odborného asistenta na fakultě, ale to bude záviset na tom, jaké pozice a kdy fakulta otevře.

Jaké máte plány do budoucna? Čeho byste chtěla profesně dosáhnout? Profesní plány mám momentálně docela skromné, ráda bych dělala práci, u které věřím, že má smysl, a při níž využiji své znalosti a schopnosti. Jestli to bude v  komerční nebo v  akademické sféře, to ukáže budoucnost, momentálně mám jasno v tom, že od ledna mám asi na rok rodičovskou dovolenou, a pak uvidíme, co život přinese.

24

25

Můžete nám krátce představit sebe a svou práci na Fakultě informatiky? Na Fakultě informatiky jsem studovala magisterské a doktorské studium, vystudovala jsem rovněž Mendelovu

Takže jste nejprve zkoušela, jestli Vás bude informatika bavit a jestli bude tou správnou aplikací matematiky.

univerzitu. Vždy mě bavilo dívat se spíše do šířky, než do hloubky. Z  toho také pramení mé širší vzdělání.

Matematiku jsem si opravdu zamilovala, chtěla jsem studovat obor ve spojitosti s ní. A také mě více lákalo Brno

Na postdoktorské stáži jsem byla v Německu a v Austrálii. Na obou stážích bylo velmi příjemné, že jsem na ně

než Praha, kde jsem měla další dvě přihlášky.

dostala přímé pozvání. Po návratu jsem se ucházela o místo odborné asistentky a to jsem získala. Od té doby jsem byla na dvou rodičovských dovolených, ale obě byly jen velmi krátké a po celou dobu jsem se podílela na práci na fakultě. Důležité bylo, že jsem v době, kdy děti byly malé, měla jen třetinový úvazek. To mi umožnilo nevypadnout

Mluvila jste o stážích v zahraničí. Jak jste se na ně dostala?

ze života na fakultě.

Šlo o dvě postdoktorské stáže, jedna v  Německu a druhá v  Austrálii. Do Německa jsem dostala pozvání už na

Ve výuce vedle několika svých vlastních předmětů vyučuji témata, která jsou nová, studenti o ně mají zájem,

začátku doktorského studia na jedné z prvních konferencí, na níž jsem prezentovala článek. Prezentace tenkrát

ale fakulta pro ně nemá zkušené vyučující. Já se snažím takové vyučující zajistit, aby mohli našim studentům

zaujala německého profesora Ralfa Reussnera, jenž mě k nim pozval na dva měsíce v rámci doktorského studia.

předávat své znalosti. To se dalo dobře dělat i při rodičovské dovolené.

Jelikož se jim spolupráce se mnou osvědčila, pozvali mě na delší pobyt po dokončení studia, při němž jsem mohla

Všechny směry, kterým se věnuji ve svém výzkumu, se týkají kvality vývoje softwarových systémů. Například

poznávat akademické prostředí i výzkumné centrum zaměřující se na kontrahovaný výzkum. Do Austrálie jsem

se snažíme předpovídat, jaké aktivity si během vývoje zaslouží větší pozornost, protože budou mít větší dopad na

pak dostala pozvání emailem. Znali výsledky mých publikovaných prací a pozvali mě na dva měsíce k navázání

kvalitu vyvíjeného systému. Na podobné otázky se snažím nahlížet z různých úhlů pohledu a jejich řešení ověřovat

spolupráce, což se podařilo.

na různých typech systémů. V Německu to například bylo na podnikových informačních systémech, v Austrálii na vestavěných systémech v  automobilech, v  České republice nyní na distribučních energetických soustavách. Na Mendelově univerzitě jsem naopak zkoumala, jak předpovídat chování lidí v  socioekonomické oblasti.

V čem pro Vás byly zahraniční pobyty nejpřínosnější?

Baví mě analyzovat, co se bude v systémech dít za určitých podmínek. Správná predikce je dnes v mnoha oblastech

Zahraniční pobyty mě obohatily ve všech oblastech. Nejen  odborně, ale i  v  komunikaci, způsobech spolupráce

klíčová a právě informační technologie v ní mohou významně pomoci.

i v lepším porozumění cizím kulturám. Také ve vědě se člověku otevřou nové příležitosti, pokud dostane možnost působit v excelentních skupinách. Německá skupina, v níž jsem působila, byla velmi dobrá a díky ní jsem dostala

Jaká byla Vaše cesta k informatice?

mnoho dalších nabídek ke spolupráci. Dodnes každý rok do Německa jezdím alespoň na jeden týden, abych viděla,

Svou cestu jsem našla díky dobrému učiteli matematiky na střední škole. Dokázal pro matematiku nadchnout

do Brna, kde na nich dále stavím. Velmi mi pomohlo také to, že jsem měla v  zahraničí čas čistě pro výzkum.

většinu třídy a to není u matematiky jednoduché ani obvyklé. Po škole jsem hledala obor, v němž bych se mohla

Když člověk přijede do cizí země, je nadšen pro novou věc, kterou dostal za úkol a ponoří se do ní intenzivněji.

věnovat aplikaci matematiky. Nabízely se tři – ekonomie, fyzika a informatika. A protože jsem se na informatiku

Důležité také je, aby na stáži člověk nepracoval sám. Já jsem byla na všech svých stážích skvěle přijata a dostala jsem

dostala bez přijímacího řízení, přijala jsem to jako znamení a nastoupila na ni. Současně mě vždy lákaly obory,

možnost začlenit se do práce skupiny lidí, s nimiž spolupracuji dodnes.

jakým směrem postupují. Moje nejlepší vědecké výsledky byly započaty právě tam a důležité je, že jsem je přivezla

kde ženy chybí, protože vnímám, že mám co nabídnout.

Který okamžik byl ve Vaší profesní kariéře důležitý? Formoval Vás nějaký zážitek víc než jiné? Určitě setkání s  profesorem Ralfem Reussnerem na konferenci, na které jsem dostala pozvání do Karlsruhe na stáž. A dále pobyty v zahraničí. Člověk se dostane do míst, kde lidé řeší úplně jiné vědecké problémy a mluví

26

27

jiným odborným jazykem. Najednou jsem musela vysvětlovat, proč je můj výzkum důležitý a co dokáže změnit k lepšímu. Bylo nutné se zastavit a přemýšlet, v čem je má práce přínosná, komu prospěje a nahlédnout na svou činnost z úplně nové perspektivy.

Co byste vzkázala lidem, kteří by si chtěli informatiku zvolit jako svůj životní obor? Že informatika je obrovsky široká a zahrnuje spoustu věcí. Je oborem, jenž se nikdy nezastaví, stále se vyvíjí a je potřeba to přijmout jako výhodu, ne nevýhodu. Informatiku by měl jít studovat někdo, koho její neustálý vývoj láká a ne děsí. Některé ženy se nechají odradit tím, že si pod informatikou představují jen techniku, ale existuje mnoho oblastí, v nichž je klíčové zejména logické myšlení, nebo vcítění se do uživatele. Technická stránka může jít v těchto oblastech informatiky stranou.

Myslíte si, že ženy přistupují k informatice jinak než muži? V informatice je velmi málo žen, a proto se nedají zobecnit jejich profesní dráhy. Všechny ženy, která v informatice znám, jsou osobnosti, které se dokázaly odlišit od ostatních. Možná je formuje právě mužské prostředí, v němž mohou snadno vyniknout jejich schopnosti, jež je od mužů odlišují, což je pro všechny obohacující. Například mám pocit, že mnoho žen dokáže při řešení problémů kombinovat více přístupů a metod než jejich kolegové. Ale to může být jen náhoda.

Je pro Vás těžké sladit osobní a pracovní život? Co by Vám v tom pomohlo? Není to těžké, protože mi Fakulta informatiky vyšla vstříc a nabídli mi snížený úvazek. Vše mi usnadnila také fakultní školička, kterou nejdříve navštěvoval starší syn a nyní tam chodí mladší dcera. Myslím, že v komerční sféře by to tak snadné nebylo. Na třetinový úvazek firmy většinou zaměstnávat nechtějí.

Vybírala jste si mezi akademickou a komerční kariérou? Byla to pro vás těžká volba? O práci v komerční sféře jsem uvažovala po absolvování studia. Nakonec jsem se rozhodla pro akademickou dráhu, možná i díky lepším podmínkách pro ženy na rodičovské dovolené. Nebylo to ale hlavní kritérium, nejdůležitější bylo, že jsem se chtěla věnovat věcem, které jsem zkoumala během doktorského studia.

Čeho byste chtěla profesně dosáhnout? Mým dalším krokem je habilitace. Už několik let si slibuji, že napíšu habilitační práci, protože formální kritéria splňuji, ale musím si na ni teprve najít čas. Uvažuji také o další cestě do zahraničí, pokud se to povede v rámci Fulbrightova stipendia. A také se chci intenzivně zaměřit na vytvoření silného vědeckého týmu. Jelikož mám pořád malý úvazek, spolupráce se studenty není tak intenzivní, jak by mohla být. Ale to se v následujících letech určitě změní k lepšímu.

Co by pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Zlepšit by se měli zejména středoškolští učitelé informatiky a matematiky. Hodně žen vnímá oba obory spojitě a v obou oblastech je znát u žen skepse, že těmto tématům nikdy nebudou rozumět. Od základní školy slýcháme, že dívky matematika nebaví. Chce to učitele, kteří jim pomůžou objevit, jak krásná a zábavná matematika je. Pokud si dívky matematiku zamilují, budou hledat i možnosti jejího využití. Velkou roli hrají také pozitivní vzory v okolí. Pokud budu mít na střední škole jako vzor vysokoškolačku, půjdu pravděpodobně také na vysokou školu. Tam se setkám s doktorandkou, což mě může motivovat k doktorskému studiu.

28

29

Informatiku mi ke studiu vybrali na psychologii doc. RNDr. Eva Hladká, Ph.D.

Můžete nám popsat, čím se profesně zabýváte? V současné době působím na Katedře programových systémů a komunikací, mou oblastí je podpora skupinové komunikace. Zajímají mě i multimediální technologie a  síťové aplikace použitelné ve výuce. Ve své disertační práci jsem navrhla postupy, jenž následně posloužily k tomu, že čeští studenti mohli v letech 2007–2011 absolvovat

Eva Hladká je vedoucí Katedry počítačových systémů a komunikací na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.

americký kurz o superpočítačích přednášený prof. Thomasem Sterlingem na Louisiana State University v USA.

Věnuje se podpoře skupinové komunikace v  kombinaci s  multimediálními přenosy. Je jednou z  propagátorek

Mým přínosem je i zavedení systému nahrávání přednášek na Fakultě informatiky. Naše fakulta byla první v České

přenosů video přednášek ve vysoké kvalitě z celého světa a prosazuje i systém nahrávání přednášek na Fakultě

republice, následně zavedla nahrávání přednášek moje bývalá diplomantka na Fakultě informačních technologií

informatiky. Je jednou ze zakladatelek Laboratoře pokročilých síťových technologií. Je také členkou kolegia děkana

VUT. Dát studentům záznamy přednášek je pro mě jakýmsi splacením dluhu, když učíte velké kurzy, například

Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a členkou disciplinární komise.

pro čtyři sta lidí. To z nich má na přednášce každý tu jednu čtyřsetinu. Pokud má student k dispozici záznam, může si nejasné věci pustit znovu, nebo může přímo sledovat přednášku ze vzdáleného místa.

Jaká byla Vaše cesta k informatice? K informatice jsem se dostala na doporučení psychologa. Od malička jsem byla blonďatá copatá holčička, která se nevzpouzela, když ji nutili učit se cizí jazyky. Během základní školy jsem zvládla základy němčiny, francouzštiny, ruštiny i  angličtiny a pokračovala jsem  latinou na gymnáziu. Krátce před maturitou jsem však onemocněla a musela jsem se léčit. Když jsem si chtěla podat přihlášku na vysokou školu, můj dorostový lékař mi ji odmítl podepsat. Dohodla jsem se s ním, že se podrobím psychologickým testům a pokud budu nějak talentovaná, podám si přihlášku na odpovídající vysokoškolské studium. Matematické úlohy mi šly nejlépe, takže jsem se zapsala na matematickou informatiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. První rok jsem se sice musela hodně věcí doučit, ale od třetího semestru to bylo v  pohodě. Psychologové neodvedli špatnou práci (smích). Kdybych nevystudovala vysokou školu, vyučila bych se zlatnicí.

Máte zkušenosti s profesním pobytem v zahraničí? Co Vám přinesl? S dlouhodobějším pobytem ne, ale působila jsem jako zástupkyně koordinátora projektu se šedesáti partnery po celé Evropě. Navštívila jsem prakticky všechny partnerské instituce, skoro tři roky jsem byla pořád na cestách. Náš projekt se zabýval srpkovitou anémií a naším úkolem bylo zajistit komunikaci mezi partnery. V té době jsme v nemocnicích nastavovali videokonferenční systémy a elektronickou komunikaci, aby si lidé z nemocnic mohli vyměňovat data a společně je konzultovat. Bylo to velmi zajímavé. Projekt běžel v  době, kdy lidé ještě neměli běžně notebooky, museli jsme také řešit problémy s  různými zákony na ochranu osobních údajů a  podobně.

30

31

Se svými kolegy z Kanady jsem se zase setkala, když jsme se pokusili připravit konkurenční návrh k projektu

není fyzicky náročná, je dobře honorovaná, kreativní a různorodá. Vždy se snažím mladým ženám vysvětlit,

Internet do škol. To, jak nakonec tento projekt dopadl, pro mě bylo velmi trpkou zkušeností.

že navíc budou mít i skvělý výběr potenciálních partnerů.  Myslím, že když šestiletým holčičkám vysvětlíme, že matematika je zábavná, budeme mít dostatek odbornic. Dalším problémem je, že s nízkým procentem dívek

Který okamžik ve Vaší profesní kariéře byl důležitý? Formoval Vás nějaký zážitek více než jiné?

studujících informatiku souvisí i nižší počet vynikajících studentek ve srovnání s počtem vynikajících studentů. Tak se stereotypy a nerovnosti dále posilují.

Formujícím zážitkem pro mě byla nepříjemná zkušenost s  bývalým děkanem přírodovědecké fakulty. Na přírodovědě jsem byla vedoucí laboratoře výpočetní techniky. Potřebovala jsem tenkrát něco po tehdejším děkanovi a on mi řekl: „Váš manžel (prof. Matyska, tehdejší děkan Fakulty informatiky) nevyhověl mně,

Uvažovala jste někdy o odchodu z univerzity?

já nevyhovím vám.“ Do hodiny jsem dala výpověď a stala se studentkou prezenčního doktorského studia na

Na tuto volbu naštěstí nikdy nedošlo. Jednou jsem sice chtěla odejít, ale šlo o přestup na jinou fakultu. Bylo to po

Fakultě informatiky. Dnes mu vlastně děkuji, protože na přírodovědě jsem už neměla kam růst, jenom bych se

habilitaci, kterou jsem dělala na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně. Nabídli

musela bát o své místo.

mi tam místo, takže bych šla opět do akademické sféry. Pak jsem si ale řekla, že utíkat není nutné a do půl roku se situace se zařazením na naší fakultě vyřešila.

Co byste poradila lidem, kteří by si chtěli informatiku zvolit jako svůj životní obor? Jděte do toho. V  komerční oblasti můžete vydělat slušné peníze.  Ale vážně, je to obor prolínající se všemi současnými oblastmi a každý zde může najít své místo.

Jaké máte plány a cíle do budoucna? Chci se zhostit se ctí práce vedoucí katedry. Naše katedra je největší na fakultě a  zodpovídá téměř za polovinu výuky. Chci také vychovat doktorandy, dobře učit a vydržet pracovat, dokud mi bude zdraví sloužit. Dnes už si

Je pro Vás těžké sladit osobní a pracovní život? Co Vám v tom pomohlo?

nekladu dlouhodobé cíle. Mezi mé krátkodobé cíle mimo fakultu patří organizace úspěšné mezinárodní výstavy koček, protože kočky jsou mým velkým koníčkem.

U slaďování je nutné myslet prakticky a pragmaticky. Když se u naší fakulty začal stavět dům, hned mi bylo jasné, že je to pro nás příležitost. Byli jsme asi pátá domácnost, která se tam nastěhovala. Vždy jsem také měla podporu svého muže a to bylo pro mě důležité. Pamatuji si, že v roce 1991 se můj manžel měsíc staral o našeho ročního syna, když jsem byla na studijním pobytu ve Francii. Mimochodem, jejich vztahu to velmi prospělo. Vzájemnou podporu v rodině považuji za zásadní.

Co by pomohlo tomu, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Myslím, že žen je v informačních technologiích jako šafránu. Mělo by jich být víc. U  nás jsou však stále zakořeněny předsudky. Překonat je bude úkolem pro celé generace. Studium na Fakultě informatiky je založeno na matematice a vztah dívek k matematice je bohužel většinou negativní, což bude trvat, dokud se tento přístup nezmění už na základní škole. Nevidím totiž žádný důvod, proč by tuhle práci neměly dělat ženy. Naše profese

32

33

Plány a rozvrhy vidím všude doc. Mgr. Hana Rudová, Ph.D.

Jste proděkankou na Fakultě informatiky. Můžete krátce představit svou funkci a odbornou práci, kterou se zabýváte? Zabývám se řešením plánovacích a rozvrhovacích problémů z teoretického i praktického pohledu. Rozvrhování se vlastně vyskytuje všude kolem nás, rozvrhuje se provoz ve výrobě, jízdní řády, pracovní doba zaměstnanců

Hana Rudová je proděkankou pro bakalářské a magisterské studium na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.

na směny nebo sportovní utkání. Mě zajímá plánování výpočetních úloh a datových přenosů. Plánovač úloh,

Je docentkou na Katedře počítačových systémů a komunikací a ve své práci se zabývá řešením problémů z oblasti

který jsem s kolegy vymyslela a navrhla, se nyní používá pro plánování asi 5  000 procesorů v CERITu. Dalším

rozvrhování a plánování metodami umělé inteligence a operačního výzkumu.

tématem, které spadá i do mé práce proděkanky, je rozvrhování výuky. Nejsnáze si lze moji práci představit právě pomocí rozvrhování předmětů, které se dotýkalo ve školních letech každého člověka. Naším cílem je určit pro každý předmět, ve kterém čase a ve které místnosti bude vyučován tak, aby byli všichni spokojeni – škola, studenti i vyučující. Cíle a představy celku i jednotlivců jsou však často protichůdné, my přitom musíme najít kompromisní řešení, tedy rozvrh, který by byl přijatelný pro všechny. Takto třeba rozvrhujeme předměty na naší fakultě. Jako proděkanka mám na starosti průběh studia bakalářských a magisterských studentů, počínaje organizací přijímacích zkoušek, přes organizaci semestru a finální agendu a rozvrhování státních zkoušek. Ve spolupráci se studijním oddělením řeším také žádosti studentů, které se týkají problémů a změn v jejich studiu.

Jaká byla Vaše cesta k informatice? Už na základní škole jsem měla velmi šikovnou učitelku matematiky. Později jsem se přihlásila na gymnázium s rozšířenou výukou matematiky a fyziky. Když jsem se následně rozhodovala, kam jít na vysokou školu, byla pro mě informatika volbou s dobrým uplatněním.

Co máte na své práci nejraději? A byla pro Vás akademická dráha dobrou volbou? Z pohledu akademické kariéry se mi líbí, když si můžu zvolit, čím se budu odborně zabývat, protože na vysoké škole můžete do značné míry ovlivňovat svoji činnost. Můžu si tak vybrat problémy, které je třeba zkoumat, i přístupy k jejich řešení. V akademické sféře máte jasné milníky, jak se bude Vaše kariéra odvíjet. Je potřeba najít si obor, který člověka baví, udělat doktorát, vyjet do zahraničí. Akademické prostředí člověka navíc „nutí“ udělat si docenturu a postupovat dále. Po získání docentury je pak snazší samostatně vést přednášky a lze lépe ovlivňovat svou práci. Mně pak nabídli také možnost stát se proděkankou, což je sice administrativní práce, umožnila mi ale udělat si širší pohled na univerzitní prostředí, lépe porozumět fungování fakulty i vysoké školy a v neposlední řadě mi tato funkce umožňuje propojení s mou výzkumnou prací v oblasti rozvrhování výuky.

34

35

Máte zkušenosti s profesním pobytem v zahraničí? Co Vám přinesl?

Co byste poradila lidem, kteří by si chtěli informatiku zvolit jako svůj životní obor?

Odjela jsem hned po odevzdání disertační práce a byla jsem půl roku na Purdue University ve státě Indiana v USA.

Pokud se podívám na studenty, kteří k nám přicházejí, tak mají pocit, že vědí, co informatika je. Vnímají ji ale ze

Byla to pro mě zásadní zkušenost. Navázala jsem tam na svou disertaci, v  níž jsem se zabývala rozvrhováním

zúženého praktického pohledu středoškoláka, který nevidí informatiku v celé své škále a bohatosti. Já bych jim

Fakulty informatiky, avšak bez záměru použít výsledky mé práce v praxi. Na Purdue University po mě chtěli,

doporučila, aby se věnovali dva roky studiu, než se rozhodnou, co vlastně chtějí dělat. Poradila bych jim, aby se

abych své znalosti o rozvrhování a umělé inteligenci použila k návrhu rozvrhovacího systému, který by bylo

dívali, co se ve škole děje zajímavého, kdo zajímavý tam působí a jaký výzkum se tam dělá. Nestačí si jenom vybrat

možné použít pro nalezení rozvrhu nejprve pro velké sdílené univerzitní učebny a někdy v  budoucnu i pro

atraktivní oblast výzkumu, ale v rámci vybrané oblasti musí být ve škole i zajímavé osobnosti, které se tou oblastí

celou univerzitu. Začínala jsem přitom v situaci, kdy se rozvrh sestavoval pouze na papíře a kdy rozvrháři na

zabývají. Nakonec jsou vždy nejdůležitější lidé, s nimiž pracujete.

Purdue University příliš nevěřili, že je vůbec možné rozvrh počítačem sestavit. Na řešení rozvrhovacího problému Purdue University jsem pracovala i po návratu do České republiky, a to nejprve v rámci několika po sobě jdoucích projektů mezi Masarykovou univerzitou a Purdue University. Do těchto projektů se zapojil i Tomáš Müller, který byl

Řešila jste ve své kariéře potřebu slaďování osobního a pracovního života? Jak jste se s ní vyrovnala?

tehdy doktorandem na Karlově univerzitě. Tomáš pak po ukončení studia několik let pracoval na Purdue University

Mám v  současnosti už dvanáctiletého syna, a tak žádné závažné problémy nevidím. Pokud se ale podívám do

a doposud pokračuje ve výzkumu a také ve vývoji rozvrhovacího systému nazvaného UniTime. Systém se

minulosti, tak vidím velký problém v přerušení vědecké práce kvůli dětem. Velký podíl na tom má nedostatečná

postupně kolegům podařilo nasadit pro rozvrhování celé univerzity a používají ho i další školy po celém světě.

infrastruktura péče o malé děti v České republice. Já jsem měla štěstí v dobrém rodinném zázemí, pomáhala mi

Stále mě baví pracovat i se studenty na výzkumu spojeném s tímto systémem, je to nyní rozsáhlý uznávaný systém.

maminka i manžel. V České republice funguje dobře systém školek pro děti od tří let, ale do té doby prakticky

Od roku 2010 se mi daří systém nasazovat na Masarykově univerzitě, postupně se tak začal využívat na Filozofické

neexistují rozumná zařízení, kterým bych byla ochotná své dítě svěřit. Já jsem přerušila práci jenom na tři čtvrtě

fakultě, Pedagogické fakultě, Fakultě sportovních studií i na naší fakultě, s jejímž rozvrhováním jsem vlastně kdysi

roku. Nedovedu si představit, že bych třeba odešla z práce na tři nebo čtyři roky. V té době jsem měla rozpracované

před lety začala.

projekty související s rozvrhováním na Purdue University, takže jsem zůstala se zaměstnáním v kontaktu prakticky neustále. Na akademické kariéře je skvělá možnost pracovat na částečný úvazek, já jsem dlouho pracovala na

Který okamžik ve Vaší profesní kariéře byl důležitý? Formoval Vás nějaký zážitek více než jiné?

poloviční úvazek a vždy jsem se snažila, abych měla dostatek času na výzkumnou práci, která je klíčová pro další osobní rozvoj.

Jedním z důležitých momentů bylo, když jsem se potkala s kolegou Keithem Murrayem na mezinárodní rozvrhovací konferenci PATAT, kde jsem prezentovala výsledky své disertační práce. Zjistili jsme, že řešíme stejný problém a to mi pak umožnilo vyjet do zahraničí a pracovat na Purdue University v USA. V řešení obdobných problémů tak

V zahraničí je podle Vás lepší péče o nejmenší děti do tří let?

pokračuji dodnes. Rovněž jsem měla možnost spoluorganizovat právě konferenci PATAT v roce 2006. Konferenci

V některých zemích je péče o děti do tří let úplně jiná. Co vím od kolegů v Belgii, tam se žena nemusí bát, že bude

jsem zorganizovala v Brně a zároveň s kolegou z Velké Británie jsem byla i předsedkyní programového výboru.

muset odejít na delší dobu z práce a zároveň se nemusí obávat, do jakého zařízení svěří své děti. Když jsem měla

Od té doby jsem také členkou řídícího výboru konference, která rozhoduje o jejím směřování. Kontakty získané

malé dítě, tak jsem si nedovedla představit, že bych jej dala do našich jeslí. Zároveň jsem si ale nemohla dovolit

v rámci této komunity mi umožnily zapojit se do mezinárodního výzkumu v oblasti rozvrhování brzy na začátku

individuální péči o dítě platit.

vědecké práce a stále získávat další znalosti o rozvrhování.

36

37

Co by podle Vašeho názoru pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Už když se zamyslím sama nad sebou, tak jsou potřeba kvalitní učitelé na středních a  základních školách. Vzpomínám si, co dělali kluci u nás na střední škole. Počítače byly jejich koníček, pořád o nich mluvili, vyměňovali

Byla jsem první zaměstnankyní Fakulty informatiky prof. RNDr. Ivana Černá, CSc.

si informace. S kamarádkami jsme se o tom moc nebavily a o počítačových kroužcích jsme ani pořádně nevěděly. Bez toho, že by děvčata někdo dostatečně a brzy zaujal, to nepůjde.

Ivana Černá je prorektorkou Masarykovy univerzity pro vzdělávací činnost. Profesně působí na Katedře teorie programování na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Vystudovala počítačovou vědu na univerzitě

Pracovala jste někdy mimo akademickou sféru? Co je důvodem, že v ní zůstáváte?

Komenského v Bratislavě. Na Fakultě informatiky působí od jejího vzniku v roce 1994. Je členkou vědeckých rad

Hned po ukončení magisterského studia jsem pracovala dva roky ve firmě zároveň s  doktorským studiem,

jejich korektnosti v rámci laboratoře ParaDise (Laboratoř paralelních a distribuovaných systémů).

Fakulty informatiky a Masarykovy univerzity. Ve své práci se zabývá zkoumáním komplexních systémů z pohledu

ale dostala jsem se do situace, že jsem si musela vybrat, jestli se budu věnovat vědě, nebo práci ve firmě. Jinak bych doktorát nikdy nedokončila. Vybrala jsem si a jsem spokojená.

Jaké máte plány do budoucna? Čeho byste chtěla profesně dosáhnout? Chtěla bych dělat zajímavé věci se zajímavými lidmi. Byla bych ráda, kdyby tady vznikla skupina lidí, která se zabývá rozvrhováním a plánováním. Až budu mít pocit, že mám dostatek výsledků, zkušeností a znalostí, ráda bych pokračovala směrem k profesuře.

38

39

Vaše profesní dráha je velmi bohatá. Můžete nám ji, prosím, krátce shrnout? Zkoumám komplexní systémy z pohledu jejich korektnosti a jejich vlastností a zároveň se věnuji zkoumání možností,

může chybět. Navíc se v dnešní době technologických možností dá spolupráce realizovat i velmi snadno na dálku.

jak konstruovat systémy. Na Fakultě informatiky působím od jejího vzniku v roce 1994. Někdy v nadsázce říkám,

Já dnes nejintenzivněji spolupracuji s Bostonskou univerzitou. Pracujeme s nimi na problematice řízení robotů.

že jsem první zaměstnankyní fakulty. Ta vznikla oddělením od Přírodovědecké fakulty a  většina zaměstnanců přešla odtamtud. Já jsem ale do Brna přišla nově z Bratislavy a rovnou nastoupila na vznikající fakultu. Součástí mé práce je samozřejmě podíl na výuce. Vyučuji předměty věnující se návrhům a analýze algoritmů a také

Kdybyste si zpětně vybavila okamžiky, které pro Vás byly profesně důležité, které by to byly?

otázkám výpočtové složitosti, řešitelnosti problémů a teoretické informatice. Jsem zapojena do práce Laboratoře

Považuji za důležité, že jsem po skončení doktorského studia opustila svou alma mater a odešla na jinou instituci.

paralelních a distribuovaných systémů (ParaDise). V rámci univerzity jsem prorektorkou pro vzdělávací činnost,

Přechod do nové instituce byl pro mě velmi pozitivní. Každému bych doporučila, aby se snažil uplatnit jinde,

kam spadají hlavně záležitosti týkající se studentů, obsahu studia a organizace přijímacího řízení.

než kde získal vzdělání. A přesně tímto směrem jde i současný systém ve vědě – postdoktorandská místa jsou preferována na jiných pracovištích, než člověk studoval. Myslím, že tím získá instituce i člověk samotný.

Jaká byla Vaše cesta k informatice? Celkem jednoduchá. Měla jsem zájem o matematiku a fascinovaly mě první počítače a řídicí systémy. Vše vypadalo

Co byste poradila lidem, kteří by si chtěli informatiku zvolit jako svůj životní obor?

velmi tajemně a efektně. Na střední škole jsem se rozhodla, že půjdu studovat informatiku, protože jsem měla

Myslím, že je jedno jaký obor si člověk zvolí, ale důležité je, aby mu přinášel radost. Je jedno, jestli je to informatika,

pocit, že s informatikou najdu jako žena lepší uplatnění. Informatika tedy nebyla z nouze ctnost ani poslední volba.

chemie nebo divadelní věda. Důležité je také nepodcenit první ročníky studia, kdy má student pocit, že jsou věci

Věděla jsem, že chci dělat něco s matematikou, ale neuměla jsem si představit, co dělá matematik. S informatikou

moc obecné a nikdy je nebude potřebovat. Nakonec se ukáže, že je potřebovat bude.

jsem si to dovedla představit.

Jak jste řešila a řešíte slaďování osobního a pracovního života? Studovala jste v Bratislavě a nyní pracujete v Brně. Co Vás vedlo k akademické kariéře?

Nejdůležitější byla podpora rodiny. A nejtěžším obdobím bylo, když byly děti malé. Tehdy nám velmi pomohlo,

Po škole jsem nastoupila jako odborná asistentka v  Bratislavě, kde jsem dělala doktorát týkající se výpočetní

že moje práce se dá dělat i o víkendech a po večerech. To je velká výhoda vědy, alespoň té, co se dá dělat na

složitosti. Pak jsem se ale vdala a nastoupila na rodičovskou dovolenou. Po ní jsem měla štěstí, že právě vznikala

papíře. Akademické prostředí umožňuje dobrou organizaci času. Skvělým přínosem pro mě také bylo, že jsem na

nová fakulta a hledala odborné pracovníky.

rodičovské dovolené byla čtyři roky a další rok byl doma manžel. Psal se rok 1994, tatínkové na rodičovské dovolené vůbec nebyli běžní a on na to dodnes velmi rád vzpomíná.

Máte zkušenosti s profesním pobytem v zahraničí? Co Vám přinesl? Absolvovala jsem několik krátkodobých zahraničních pobytů, z několika důvodů jich však nebylo mnoho. Když

Jaké je podle Vás postavení žen v české vědě?

jsem byla mladá, tak to nešlo a když už to šlo, zase jsem měla malé děti a nemohla jsem cestovat. Spolupráci se

U nás obecně i ženy vnímají vědeckou dráhu jako něco, co je vhodnější spíš pro muže. To, že je žen ve vědě méně,

zahraničím považuji za zcela zásadní. Dnes se ve vědě řeší komplikované problémy a na jejich řešení je potřeba

není dáno jejich menšími kvalitami nebo společenskými překážkami, ale spíše tím, že ony samy s touto možností

velké množství znalostí. Je proto nezbytné, aby se na problém podívalo více lidí z různých perspektiv. K tomu je

moc nepočítají. Podle mého názoru nejsou vhodným řešením kvóty. Spíše by se mělo zlepšit postavení vědců

zahraniční spolupráce ideální. Zahraniční laboratoře přistupují k problémům odlišně a s nadhledem, jenž u nás

obecně. Je důležité, aby si společnost uvědomila přínos vědy a výzkumu pro rozvoj společnosti.

40

41

Co by pomohlo, aby se na informatické obory hlásilo více žen? Možná lepší informovanost o tom, kde všude se absolvent informatiky může uplatnit v  praxi, aby bylo jasné, že existuje mnoho informatických profesí, kde je skvělé uplatnění pro ženy. Například navrhování uživatelského rozhraní, kde ženy mohou mít více empatie a jedná se o rychle se rozvíjející obor. Ženy mohou mylně informatiku vnímat jen jako programování a to se jim nemusí líbit. Jenže těch profesí je opravdu mnoho a programování je pouze jednou z nich.

Uvažovala jste někdy o přesunu do komerční sféry? Ne, mě lákalo učit, takže jsem hned po škole šla učit a to rozhodlo i o tom, že jsem v akademické sféře zůstala. Je fascinující, že i když desetkrát přednášíte totéž, studenti na tom vždy dokážou objevit něco nového. To se pak na problém dívám a říkám si: „Jak to, že mě ještě nikdy nenapadlo podívat se na to z tohoto úhlu?“ Je to fascinující.

42