PLACENÍ UČEBNICE (obálka zatím není hotová)
Symboly použité v uþebnici:
Otázka:
Úkol:
Zajímavost:
Shrnutí:
Placení, uþebnice pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Marcela Marešová Lektorovali: Iveta Vincensová, Petr Jakeš ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20-20 VISION GRAPHICS, s.r.o.
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D ċ L Á V Á N Í
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.
PLACENÍ
Marcela Marešová
Základní škola Štoky, 2009
1
OBSAH ÚV O D PENÍZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
I . HOTOVOSTNÍ PENÍZE 1. MINCE A BANKOVKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1. HOTOVOSTNÍ PLACENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
II. BEZHOTOVOSTNÍ PENÍZE 1. ÚČET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2. BEZHOTOVOSTNÍ PLACENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3. PŘÍMÉ BANKOVNICTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 4. PLATEBNÍ KARTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 5. BANKOMAT. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
III. MĚNA 1. VALUTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 2. DEVIZY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
ZÁV Ě R
ÚVOD Každý den nakupujeme zboží a služby, které potĜebujeme k životu a k plnČní svých snĤ a pĜání. Vše, co nakoupíme, musíme i zaplatit. Tuhle povinnost máme všichni. Už pĜi prohlížení krásné vČci v obchodČ nám v hlavČ zní: „Mám na to?“ „UrþitČ to potĜebuji?“ „Jakým zpĤsobem to zaplatím?“
?
PrávČ na poslední otázku nám pomĤže odpovČdČt tato uþebnice. Jejím prostĜednictvím se seznámíme s rĤznými formami penČz a možnostmi placení s nimi. Peníze potĜebujeme všichni, ale co o nich vlastnČ víme? Pojćme si vysvČtlit, jak to vlastnČ je.
PENÍZE Peníze jsou prostĜedek, kterým platíme za zboží a služby. Na jedné stranČ je pĜijímáme a na druhé stranČ je utrácíme, tím zabezpeþujeme jejich obČh. Peníze plní zejména tyto funkce: x jsou jednou z forem majetku x mĤžeme díky nim kupovat a prodávat zboží a služby x s jejich pomocí lze vyjádĜit hodnotu všeho, co se dá prodat nebo koupit x vyjadĜují naše pohledávky (peníze, které nám nČkdo dluží) a závazky (dluhy, pĤjþky) x vyjadĜují pomČr, v jakém se dá smČnit jedno zboží za druhé x mĤžeme je použít kdykoli bez ohledu na dobu jejich získání ÚKOL: Jaké jsou funkce penČz, už víš. ěekni svými slovy, k þemu peníze potĜebuješ, co všechno ti umožĖují. Uveć konkrétní pĜíklady. Peníze mohou obíhat v tČchto formách: - hotovostní peníze, tvz. obČživo - bezhotovostní peníze
(mince a bankovky) (vklady na úþtech v bankách)
3
I. HOTOVOSTNÍ PENÍZE 1. MINCE A BANKOVKY Hotovostní peníze jsou mince a bankovky, které používáme každý den - pĜi placení v obchodech nebo na rĤzných jiných místech. NČkteĜí je ukládáme v bance, jiní pod polštáĜem, v hrnku nebo prasátku. V ýeské republice platíme þeskými korunami. Dozorem nad vydáváním penČz je povČĜen stát. V ýeské republice má výhradní právo vydávat do obČhu bankovky a mince ýeská národní banka (ýNB). Co vlastnČ má ýNB ve správČ mincí a bankovek na starost? x pĜipravuje, zajišĢuje výrobu penČz x dodává nové peníze do obČhu x vymČĖuje poškozené peníze za nové x stahuje z obČhu a niþí opotĜebované peníze x zkoumá platnost bankovek a mincí x eviduje padČlané a pozmČnČné bankovky a mince
Mince Mince je odlitek z levného kovu. Každá mince o urþité nominální hodnotČ má svĤj tvar, velikost a vyražený obraz. (nominální hodnota = þástka uvedená na minci nebo bankovce). Z druhé strany je na všech hodnotách vyznaþen þeský lev. Mince razí ýeská Mincovna v Jablonci nad Nisou, která je v souþasné dobČ jediným dodavatelem ýNB. ZAJÍMAVOST: Mince z drahého kovu – tyto mince se vyrábí ze zlata nebo stĜíbra, nemĤžeme s nimi platit v obchodČ, jsou urþeny k obchodování s drahými kovy (jejich hodnota je dána cenou drahého kovu na trhu). PamČtní mince – razí se pĜi významných státních událostech.
4
Bankovka Bankovka je cenný papír na urþitou penČžní þástku, neplynou z ní žádné úroky, využívá ji její majitel. Ze zákona musí být pĜijímána jako platební prostĜedek.
Nejde jen o obyþejný kus papíru s vyznaþenou hodnotou – každá bankovka je umČleckým a bezpeþnostnČ-technickým dílem: x bankovky jsou tištČny na speciálním bankovkovém papíĜe x navzájem se odlišují napĜ. tloušĢkou, zbarvením, rozmČry… x jsou opatĜeny hlubotiskem – podle toho poznávají jednotlivé bankovky nevidomí
Euro ýeská republika se 1. kvČtna 2004 stala þlenem Evropské unie a zavázala se k pĜijetí eura. Euro je název spoleþné mČny, kterou 1. ledna 1999 zavedlo jedenáct státĤ Evropské unie. NejdĜíve bylo pouze v bezhotovostní formČ. V podobČ bankovek a mincí obíhá od 1. ledna 2002. Eurobankovky - jsou v nominální hodnotČ 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 € Euromince - mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20, 50 centĤ a 1 €, 2 €.
x x x x
Mince jakých hodnot znáš? Jak se od sebe jednotlivé mince liší? Co je to hlubotisk? Kde sídlí ýeská národní banka?
5
ZAJÍMAVOST: Bankovky jsou cílem padČlatelĤ, kteĜí se snaží jejich napodobeniny propašovat do obČhu. Jak se mČní vynalézavost padČlatelĤ, zdokonaluje se ochrana bankovek. Zkusme se podívat zblízka na ochranné prvky.
1. vodoznak – obrazec, který je zĜetelný, podíváme-li se na bankovku proti svČtlu (portrét Františka Palackého a skryté þíslo 1000 s lipovým listem) 2. ochranný okénkový proužek s mikrotextem "ýNB 1000 Kþ" 3. ochranná vlákna uvidíme pouhým okem, jsou zapuštČna do papíru. Jsou dlouhá 6 mm, mají oranžovou barvu 4. soutisková znaþka v podobČ písmen „ýR", þást viditelná na líci, þást na rubu, v prĤhledu viditelná celá 5. skrytý obrazec „1000" 6. opticky promČnlivá barva - na listu v korunČ stromu na levé stranČ 7. iridiscentní pruh – dvoubarevný, pĜi sklopení zlatý a fialový nádech 8. mikrotexty – malá þísla 1000
Jaké jsou další ochranné prvky bankovky? OdpovČć vyhledej na internetových stránkách ýNB.
Co už o penČzích víme: prostĜedek, kterým platíme za zboží a služby
Co jsou peníze Jaké jsou druhy hotovostních penČz Kdo je vydává a kdo na nČ dohlíží
mince a bankovky
vydává je ýeská národní banka a jejím prostĜednictvím na nČ dohlíží stát speciální papír, obsahuje hlubotisk Co je bankovka a Ĝadu ochranných prvkĤ proti padČlání DĤležité www stránky www.cnb.cz, www.zavedenieura.cz
6
2. HOTOVOSTNÍ PLACENÍ Co je to hotovostní placení? PĜi hotovostním placení jde o placení tzv. z ruky do ruky. Používáme ho pĜi každodenních nákupech v obchodech nebo pĜi placení služeb. Ale co když jdeme uložit nebo vybrat peníze na poštu nebo do banky? I v tČchto pĜípadech peníze držíme ve svých rukách, a proto se jedná o hotovostní placení. Každý z nás jde obþas nakupovat a platí hotovými penČzi. PĜi kupování zboží nebo služeb nám je prodejce povinen vystavit doklad (pokud ho nevystaví automaticky, mĤžeme o nČj požádat). Ten slouží pro kontrolu správnosti požadované þástky, ale i k pĜípadné reklamaci zboží. S jakými doklady se mĤžeme pĜi tČchto nákupech napĜíklad setkat: x x x
paragon – stvrzenka nákupu za hotové, dostaneme ji vČtšinou v obchodech pĜíjmový pokladní doklad – slouží jako potvrzení, že jsme nČkomu zaplatili peníze (nČkdo je pĜijme do své pokladny), setkáme se s ním þasto na úĜadech, ve školách… výdajový pokladní doklad – mĤžeme ho obdržet, pokud nám nČkdo zaplatí peníze (vydá hotovost ze své pokladny) Hotovostní placení zná každý z nás. Koupil/a jsi tento týden nČco pČkného nebo dobrého? A obdržel/a jsi doklad?
Podnikatelé používají hotovostní placení jen výjimeþnČ. Platí mezi sebou vČtšinou vČtší þástky, nehradí cenu zboží nebo služby ihned pĜi dodání. Nyní je þas pĜedstavit si našeho nového prĤvodce. Jmenuje se Poplatkožrout a bude nás prĤbČžnČ informovat o poplatcích. Když bude Poplatkožrout spokojený a najedený, znamená to, že nás zaplacení zboží nebo služeb stálo hodnČ penČz! Co je to poplatek? To jsou peníze, které zaplatíme za služby spojené s placením. Nyní se vrátíme k nezastupitelnému významu banky a pošty. Které hotovostní operace zde provádíme? Jsou to napĜ. výbČry z úþtĤ u bank, vklady penČz na úþty, posílání penČz, placení atd.
7
Všechny tyto operace provádíme pomocí dokladĤ: x poštovní poukázky – lidovČ Ĝeþeno „složenky‘‘ (používáme pĜi hotovostních výbČrech a vkladech na poštČ) x
pokladní složenky, výbČrní lístky (používáme pĜi hotovostních operacích bank)
Abychom dokázali správnČ vyplnit doklady, musíme rozumČt jejich náležitostem!
Náležitosti dokladĤ hotovostního placení 1. 2.
Adresa majitele úþtu (adresát) Ve prospČch úþtu
3. 4.
Odesílatel Na vrub úþtu
5. 6.
ýástka Kþ Kód banky
7.
Variabilní symbol (zkratka VS)
8.
Konstantní symbol (zkratka KS)
9.
Specifický symbol (zkratka SS)
10.
Datum splatnosti (úþinnosti)
11.
Datum a právoplatný podpis
Jméno a adresa majitele úþtu, na který chceme peníze poslat. ýíslo bankovního úþtu, na který chceme peníze poslat. Jméno a adresa osoby, která provádí platbu. ýíslo bankovního úþtu, ze kterého chceme provádČt platbu. PenČžní þástka, kterou chceme pĜevádČt. Identifikaþní þíslo banky, aby se snadnČji rozlišilo, kam prostĜedky putují. Každá banka má vlastní, stanoví ho ýNB. PĜíklady: 0100 – Komerþní banka (KB) 0300 – ýeskoslov. obchodní banka (ýSOB) 0600 – GE Money bank (GE) 0800 – ýeská spoĜitelna (ýS) 5500 – Raiffeisenbank. ýíslo, které pĜíjemce mĤže pĜedem urþit plátci tak, aby podle tohoto þísla pĜíjemce snadno poznal, o jakou platbu se jedná (napĜ. þíslo faktury, rodné þíslo). Má maximálnČ 10 znakĤ. MaximálnČ þtyĜmístné þíslo, které poskytuje informaci o druhu a úþelu platby. PĜíklady: 0008 – Platba za zboží 0308 – Platba za službu. ýíslo, které dává pĜíjemci další informace o platbČ. VČtšinou vyžaduje jeho použití pĜíjemce platby. Datem splatnosti je den, kdy mají být odepsány prostĜedky z úþtu plátce. Datum vyplnČní a podpis majitele úþtu (podle podpisového vzoru).
8
Hotovostní placení prostĜednictvím ýeské pošty: Platit a posílat peníze v hotovosti mĤžeme pomocí ýeské pošty. K tomu používáme napĜíklad rĤzné druhy poštovních poukázek, službu SIPO. POŠTOVNÍ POUKÁZKY Postup pĜi placení poštovní poukázkou: 1) vybereme si na poštČ vhodný druh poštovní poukázky 2) vyplníme ji (mĤžeme doma nebo hned na poštČ) 3) na pĜepážce odevzdáme a hotovČ zaplatíme þástku uvedenou na dokladu a poplatek 4) dostaneme ústĜižek z naší poukázky, který nám slouží jako doklad, že jsme peníze poslali Poštovní poukázka A -
jejím prostĜednictvím posíláme hotovost na úþet v bance:
a) pošleme hotovost kamarádovi na úþet b) platíme fakturované þástky, napĜ. telefonní poplatky, pĜedplatné… -
musíme poþítat s vyšším poštovním poplatkem
PĜíklad: Karel si nechal vymalovat byt. Za tuto službu má zaplatit Martinovi 1 300 Kþ, ale ten chce peníze zaslat na bankovní úþet. Karel má málo penČz na úþtu, zaplatí tedy v hotovosti.
Tento ústĜižek dostane Karel na pĜepážce po zaplacení poukázky.
9
Poštovní poukázka A - doklad V -
funguje jako poštovní poukázka A, ale neplatí se poplatky používají ji vČtšinou firmy, které uzavírají s poštou smlouvu, na jejímž základČ jim pošta fakturuje poplatek
Poštovní poukázka B -
slouží k proplacení hotovosti z úþtĤ u bank obþané tak dostávají tĜeba pĜeplatky od dodavatelĤ (plyn, elektĜina) k proplacení penČz je nutný prĤkaz totožnosti
Poštovní poukázka C -
slouží k proplacení penČz zaslaných hotovČ od jiného plátce
PĜíklad: Karel si nechal vymalovat byt. Za tuto službu má zaplatit Martinovi 2 000 Kþ, ten potĜebuje peníze v hotovosti a Karel dnes odjíždí na dlouhou dovolenou. Proto tedy Karel zvolí k platbČ poukázku C.
Co znamená zaškrtnuté políþko
10
X
Do vlastních rukou výhradnČ jen adresáta?
Trochu jinak platíme prostĜednictvím služby SIPO.
SIPO je zkratka pro: soustĜedČné inkaso plateb obyvatelstva Tuto službu ýeské pošty si zĜídíme, budeme-li chtít hradit více pravidelných plateb najednou. Jedná se napĜ. o nájem, odbČr elektĜiny v místČ bydlištČ a na chalupČ, televizní a rozhlasové poplatky, stavební spoĜení…). Platby soustĜedíme do hromadného platebního dokladu a platit je budeme jedinou platbou na základČ pĜidČleného spojovacího þísla. Jakmile nám na poštČ toto þíslo pĜidČlí, musíme projednat jednotlivé platby s dodavatelskými organizacemi (napĜ. elektrárenská, plynárenská spoleþnost). SIPO lze platit v hotovosti na poštČ, u doruþovatele nebo bezhotovostnČ ze svého úþtu. PĜípadný pĜeplatek z vyúþtování bude zaslán buć na náš úþet, nebo poštovní poukázkou „B“. Pro úhradu pĜípadného nedoplatku nám pošta zašle poštovní poukázku „A“. Ukázka: Karel bydlí s manželkou v menším bytČ v HavlíþkovČ BrodČ. Náklady na bydlení platí pomocí služby SIPO. Každý mČsíc tímto zpĤsobem platí zálohu na elektĜinu, služby v bytČ (vytápČní, vodné a stoþné) a pĜíspČvek do fondu oprav na dĤm, ve kterém byt je.
x Jaké náklady domácnosti mĤžeš platit pĜes SIPO? x Kde mĤže Karel zaplatit SIPO? 11
Hotovostní placení prostĜednictvím bank: PotĜebné doklady vyzvedneme v bance, kde máme vedený úþet. Banky mají rĤznou úpravu tČchto formuláĜĤ, ale náležitosti, které je tĜeba vyplnit, jsou vČtšinou stejné. V nČkterých bankách už tyto doklady nevyžadují a vyĜídí s námi všechny náležitosti pĜímo na pokladnČ. Pokladní složenka - pĜíjmový pokladní doklad banky, kterým uložíme peníze na úþet. VýbČrní lístek - pomocí výbČrního lístku mĤžeme provést výbČr penČz z úþtu. Na tČchto dokladech se mĤžeme nČkdy setkat s výþetkou (ve výþetce vypíšeme poþet bankovek a mincí v dané sumČ).
Co Ĝíká na hotovostní placení Poplatkožrout? Je to jednoznaþné – je nadšen! Hotovostním placením pĜes pošty a banky našeho chlapíka poĜádnČ nakrmíme. VýbČr penČz i úhrady pĜes poštovní poukázky bývají pro zákazníka nevýhodné, protože banky i pošta si úþtují vysoký poplatek.
x VyplĖoval/a jsi nČkdy nČkterý z dokladĤ hotovostního placení? x Jak zabezpeþíš své peníze, aby ti je nČkdo neukradl?
Co všechno jsme zjistili o hotovostním placení. Co je hotovostní placení Kdo využívá hotovostní placení Co je doklad o nákupu Druhy dokladĤ hotovostního placení Co je SIPO
tzv. placení z ruky do ruky – platíme za zboží a služby hotovými penČzi obþané pĜi každodenních drobných nákupech, podnikatelé jen výjimeþnČ slouží ke kontrole placené þástky a pĜípadné reklamaci nakoupené vČci x poštovní poukázky A, A-V, B, C (pošta) x výbČrní lístek, pokladní složenka (banky) služba ýeské pošty, kterou mĤžeme hradit více pravidelných poplatkĤ najednou 12
II. BEZHOTOVOSTNÍ PENÍZE V dnešní dobČ není tolik hotovostních penČz, aby staþily na všechny platby uskuteþĖované lidmi a podniky. PĜesto každý þlovČk mĤže spravovat nekoneþné množství penČz (kdyby je mČl ). Jak to?
Existují BEZHOTOVOSTNÍ PENÍZE! Co jsou to bezhotovostní peníze? VidČt je mĤžeme tĜeba na výpisu z úþtu. Mají podobu vkladĤ u bank. Nejsou ve formČ mincí a bankovek, nemĤžeme je tedy roztĜídit podle nominálních hodnot – peníze na úþtu jsou vyjádĜeny þísly.
ZAJÍMAVOST: Kdyby se všichni lidé a podniky rozhodli vybrat své peníze, ekonomika by zkolabovala, protože tolik penČz prostČ nikdy nebylo vyrobeno.
1. ÚýET
I když u sebe nemám peníze, mĤžu s nimi nakládat!
Úþet je trezor bezhotovostních penČz (jakási penČženka na bezhotovostní peníze) a zároveĖ nástroj pro každodenní hospodaĜení s finanþními prostĜedky. Platby a vklady se uskuteþĖují odepisováním a pĜipisováním penČz na úþet, podle našich pĜíkazĤ a svolení. Peníze jsou na úþtech pojištČné, a proto bezpeþnČji uložené než doma „ve slamníku“.
13
Jak úþet zĜídíme: 1. prokážeme svoji totožnost 2. sepíšeme s bankou smlouvu o vedení bČžného úþtu, souþástí smlouvy je i podpisový vzor 3. poté je nám pĜidČleno þíslo úþtu a otevĜen úþet 4. nČkdy musíme uložit minimální vklad Úþet si mĤžeme otevĜít jako korunový nebo devizový (tzn. v cizí mČnČ). OtevĜení úþtu bývá zdarma a na poþkání.
Co nám úþet umožĖuje: 1. vkládat peníze v hotovosti 2. vybírat peníze v hotovosti 3. pĜijímat platby na úþet (pĜevodem z jiného úþtu) 4. provádČt platby na jiný úþet: x mĤžeme takto zaplatit dodavateli (zboží, telefonní poplatky, elektĜina…) x pĜevést peníze na svĤj spoĜicí úþet x mĤžeme poslat peníze na úþet jiné osoby 5. provádČt kontrolu svých bezhotovostních penČz (kolik jsme poslali na jiné úþty, jestli nám zamČstnavatel poslal peníze za brigádu…) 6. k úþtu si mĤžeme zĜídit další služby a využívat jejich výhod: x trvalý pĜíkaz k úhradČ, inkaso (nemusíme se o platby starat) x platební kartu x obsluhu úþtu pomocí telefonu nebo internetu…
Co ovlivĖuje výši našich penČz na úþtu? V první ĜadČ jsou to naše vklady, výbČry a pĜevody mezi úþty, ale také: Bankovní úrok Pokud uložíme peníze na úþet, banka nám za to, že jsme jí je svČĜili, pĜipíše þástku penČz navíc na náš úþet. Tyto peníze nazýváme bankovní úrok. Banka si sama stanoví výši úroku a jak þasto ho bude pĜipisovat na úþet. V této chvíli se nám pĜedstavuje Úroþák - z jeho pĜítomnosti máme na rozdíl od pĜítomnosti Poplatkožrouta radost! Bankovní poplatek Ani zde se Poplatkožrouta nezbavíme, aþkoliv zĜízení úþtu je zpravidla zdarma. Platíme však napĜ. za vedení úþtu, vyhotovení výpisĤ z úþtu. Poplatky banka vybírá i za hotovostní vklad, výbČr z úþtu þi zadávání pĜíkazĤ.
14
x x x
Na þem závisí velikost úrokĤ? Kdo stanoví výši úrokĤ? Na þem závisí velikost bankovních poplatkĤ?
Jak vlastnČ vypadá þíslo úþtu? ýíslo úþtu (bankovní spojení) se nejþastČji píše s lomítkem, za kterým je kód banky. Pokud je þíslo úþtu delší, oddČluje se první þást pomlþkou (jedná se o tzv. pĜedþíslí). PĜíklad:
19-7428105609/0100
pĜedþíslí
þíslo úþtu
kód banky
VÝPIS Z ÚýTU O pohybu penČz na úþtu nás informuje banka výpisem z úþtu.
VÝPIS z
úþtu
Z výpisu napĜ. zjistíme: x jméno vlastníka úþtu x þíslo úþtu, typ úþtu (bČžný, termínovaný, spoĜicí…) x u které banky je úþet veden x kolik penČz máme z pĜedchozího období (poþáteþní zĤstatek) x historii platebních operací, pohyby na úþtu (pĜíchozí a ochozí platby) x kolik penČz zbývá (koneþný zĤstatek)
V bance si dohodneme, jak þasto chceme výpis z úþtu obdržet (dennČ, týdnČ, mČsíþnČ, þtvrtletnČ – podle nabídky banky).
Výpisy si mĤžeme vyzvedávat osobnČ v bance, nechat si je zasílat klasickou poštou. V pĜípadČ, že ovládáme svĤj úþet pĜes poþítaþ þi telefon, mĤžeme si prohlížet výpis kdykoliv nebo si ho nechat zasílat elektronickou poštou.
15
Co všechno dokážeme vyþíst z následujícího výpisu z úþtu?
VÝPIS Z ÚýTU Strana: 1/1 Výpis z úþtu: 19-5576783333/0100 Za období: od 01.05.2009 do 31.05.2009 Název úþtu: Typ úþtu: Frekvence:
TLACH BOHUMIL bČžný úþet – mČna Kþ mČsíþnČ
…………………………………………….. BOHUMIL TLACH LICHÁ 333 580 01 HAVLÍýKģV BROD ……………………………………………..
Poþáteþní zĤstatek: 20.000,00 Koneþný zĤstatek: 20.331,00 ______________________________________________________________________ Datum
Oznaþení operace Název protiúþtu ýástka protiúþet nebo poznámka VS KS SS _____________________________________________________________________________ 10.05. Inkaso ZS SLUNICKO - 300,00 731842656/0300 843 0558 _____________________________________________________________________________ 16.05. PĜíkaz k úhradČ TELEFONEK, s. r. o. - 450,00 19-654677788/0800 77 0138 _____________________________________________________________________________ 22.05. PĜíkaz k úhradČ MAKAL, s. r. o. 15.000,00 7894567890/2600 9 0138 _____________________________________________________________________________ 26.05. VýbČr kartou - 7.600,00 260509 _____________________________________________________________________________ 27.05. Inkaso Zúþtování SIPO - 4.300,00 2112-56433399/0300 9 9675 3345 _____________________________________________________________________________ 29.05. Trvalý pĜíkaz k úhradČ SPOěÍLEK - 2.000,00 101010000/3500 27052009 0308 _____________________________________________________________________________ 29.05. Poplatky za vedení úþtu, výpisy a transakce - 64,00 _____________________________________________________________________________ 31.05. Zúþtování kladných úrokĤ 45,00 _______________________________Konec výpisu___________________________________ Poþáteþní zĤstatek: PĜíjmy: Výdaje: Koneþný zĤstatek:
16
20.000,00 15.045,00 14.714,00 20.331,00
Existují rĤzné formy úþtĤ, podíváme se na ty nejpoužívanČjší: -
bČžný úþet spoĜicí úþet vkladový úþet termínovaný úþet
BČžný úþet Tento úþet má dnes skoro každý þlovČk a je základním produktem každé banky. Bývá podmínkou napĜíklad pro využívání platební karty. Vklady a výbČry penČžních prostĜedkĤ z bČžného úþtu mĤžeme uskuteþĖovat rĤznými zpĤsoby, napĜíklad v hotovosti þi pomocí bezhotovostních pĜevodĤ z jiných úþtĤ nebo na jiné úþty. K þemu bČžný úþet slouží: x x x x
na bČžném úþtu máme uloženy peníze, které mĤžeme libovolnČ vkládat, vybírat þi pĜevádČt mezi úþty na úþet si mĤžeme nechat pravidelnČ zasílat mzdu od zamČstnavatele, peníze za brigádu nebo dĤchod od státu, ale i nepravidelné pĜijmy z úþtu mĤžeme platit zboží a služby nebo posílat peníze mĤžeme vybírat a vkládat peníze v hotovosti
Vklady na bČžných úþtech jsou pojištČny, znamená to, že když banka zkrachuje, nemusíme se o své peníze bát. Výhody bČžného úþtu: x dostupnost penČz (pokladna banky, výbČr z bankomatu…) x možnost zĜídit trvalé pĜíkazy a platby SIPO (nemusíme chodit na poštu, do banky) x možnost zĜídit další služby (platební karta) x jednoduchá obsluha (pĜímé bankovnictví) BČžný úþet a kladné úroky Na tomto druhu úþtu své peníze moc nezhodnotíme. Bankovní úrok je zanedbatelný, protože tento typ úþtu slouží pĜedevším k platebním operacím. Bankovní poplatky Poplatky za vedení bČžného úþtu jsou docela vysoké. Každá operace na úþtu je vČtšinou zpoplatnČná, platíme i za výpisy z úþtu, vedení platební karty, výbČr z bankomatu…
17
Pokud máme pĜebyteþné peníze, je výhodnČjší zĜídit nČkterý z více úroþených úþtĤ napĜ. spoĜicí úþet, vkladový úþet, termínovaný úþet. Tyto úþty nám neumožĖují pružné provádČní a pĜijímání plateb. V tomto smČru se od bČžného úþtu liší. Každá banka vede tyto úþty trochu jinak, proto je dĤležité ĜádnČ si dostupné informace o úþtech provČĜit a porovnat – ale to platí pro každé placení! Za jakým úþelem lépe úroþené úþty zĜizujeme? Tyto úþty nám naše peníze lépe zhodnotí – jsou z nich vyšší bankovní úroky a nČkdy za splnČní podmínek získáváme i prémii (peníze navíc). NemĤžeme si ale myslet, že za nás tyto úþty budou vydČlávat velké peníze, úrok tvoĜí jen pár procent z vložené þástky. Ale nemusí pršet, staþí, když kape – pojćme své peníze zhodnocovat.
SpoĜicí úþet Tento úþet si mĤžeme vybrat, pokud chceme spoĜit za konkrétním úþelem (koupČ automobilu nebo domu, na studium apod.). Slouží k pravidelnému spoĜení obþanĤ. Tento úþet používáme na neurþitou dobu a peníze na nČj zasíláme podle svých potĜeb (v pĜípadČ pĜebytku na bČžném úþtu je mĤžeme zaslat na spoĜicí úþet).
Vkladový úþet Peníze na tento úþet ukládáme prĤbČžnČ. MĤžeme kdykoliv vkládat rĤzné þástky jak v hotovosti, tak bezhotovostnČ. Peníze si mĤžeme vybrat po uplynutí sjednané výpovČdní lhĤty. V pĜípadČ vČtšího výbČru pĜed uplynutím výpovČdní lhĤty platíme vysoký poplatek.
Termínovaný úþet Na tento úþet vložíme urþitou þástku na urþité období (termín). Výši vkladu si zvolíme. Není urþen pro bČžný platební styk (nelze na nČj posílat výplatu ani z nČj platit). Výhodou je bezplatné zĜízení a vedení termínovaného úþtu, ale v pĜípadČ pĜedþasného výbČru platíme sankþní poplatek.
18
ZAJÍMAVOST: Kolik lidí v EvropČ nemá bČžný úþet. Údaje jsou v % za každou zemi.
Na grafu vidíme, že v ýechách je asi 17 procent lidí, kteĜí nemají bankovní úþet. NejménČ lidí, kteĜí bankovní úþet nemají, žije v Belgii. Naopak Lotyšsko má co dohánČt (tam je to skoro polovina).
Proþ nČkteĜí lidé nemají bankovní úþet? Jaké k tomu mají dĤvody? Co už o úþtech víme. vklady u bank, nejsou to mince Co jsou a bankovky, ale hodnota je bezhotovostní peníze vyjádĜena þísly k obsluze bezhotovostních penČz, K þemu slouží úþet platby se uskuteþĖují odepisováním a pĜipisováním penČz Jakým zpĤsobem pohyb penČz uvidíme díky výpisu se informujeme z úþtu, který nám banka zašle nebo o pohybech si ho mĤžeme okamžitČ prohlédnout na našem úþtu díky pĜímému bankovnictví Jaký je bČžný úþet v þeské mČnČ, který nám nejpoužívanČjší úþet nabízí každá banka v ýR
19
2. BEZHOTOVOSTNÍ PLACENÍ V dnešní dobČ má vČtšina lidí své peníze uloženy na úþtech v bance. BČžnČ platíme bez použití hotovosti prostĜednictvím bankovních pĜevodĤ za zboží þi služby. PĜevážná vČtšina zamČstnavatelĤ již zasílá výplaty svým zamČstnancĤm na jejich bankovní úþty. Banky zde vystupují v roli zprostĜedkovatele. Stále zdokonalují, zabezpeþují a modernizují bankovní systémy a tím vše zjednodušují.
Postup pĜi placení:
Dostaneme úþet napĜ. za telefon.
Zadáme bance pĜíkaz k úhradČ.
Banka zkontroluje správnost údajĤ (osobu majitele úþtu, prostĜedky na úþtu..)
Po kontrole, kdy se banka pĜesvČdþí, že je vše v poĜádku, odepíše peníze z našeho úþtu a pĜipíše je na úþet dodavatele.
Podíváme se nyní zblízka na rĤzné pĜíkazy a svolení, které nám zprostĜedkovávají obsluhu našeho úþtu. Náležitosti jsou podobné jako u hotovostního placení.
20
Postup pĜi bezhotovostním placení na pĜepážce: zajdeme do banky nebo na poštu a: a) nadiktujeme údaje o platbČ úĜedníkovi a ten je zadá do poþítaþe b) -
vyplníme tiskopis vybereme vhodný druh tiskopisu, vyplníme ho a pĜekontrolujeme na pĜepážce odevzdáme úĜedník zadá a zkontroluje všechny náležitosti (nČkdy nás mĤže vyzvat k pĜedložení osobních dokladĤ)
Poté banka odepíše peníze z našeho úþtu a pĜipíše je na úþet pĜíjemce.
PĜi bezhotovostním placení se používá: A. úhradová forma B. inkasní forma
A. ÚHRADOVÁ FORMA PLACENÍ V této formČ vystavujeme rĤzné druhy pĜíkazĤ k úhradČ. VysvČtlíme si, jaké druhy pĜíkazĤ existují a k þemu se využívají.
PĜíkaz k úhradČ PĜíkaz k úhradČ dává majitel úþtu své bance a požaduje po ní, aby provedla urþitou platbu z jeho úþtu na úþet nČkoho jiného (tento úþet mĤže být veden u téže banky nebo u kterékoliv jiné banky). Jaké druhy pĜíkazĤ k úhradČ mĤžeme použít? 1) Podle zpĤsobu plateb dČlíme pĜíkazy na: Jednorázový – mĤžeme s ním zaplatit jednou nČjakou þástku. Takto mĤžeme platit za zboží, služby, nebo mĤžeme poslat peníze. Trvalý - funguje jako jednorázový pĜíkaz k úhradČ, ale platba se provádí opakovanČ až do doby, než je trvalý pĜíkaz zrušen. Zadáme pĜíkaz, platba se pravidelnČ provádí a my na nČj nemusíme myslet. MĤžeme platit napĜíklad mČsíþnČ, þtvrtletnČ, pololetnČ i roþnČ. Hodí se napĜíklad k pravidelným platbám (záloha na elektĜinu nebo plyn, platba pojistného, pravidelné spoĜení).
21
Ukázka: Pan Platil odjíždí za prací do Ameriky. V zahraniþí bude s manželkou pĜes rok. Pan VydČlal se bude starat o jejich psa Huga, dohlédne na jejich byt a chatu a bude dČlat i drobné opravy. Pan Platil mu za to bude platit 1 300,- Kþ mČsíþnČ.
2) Podle množství plateb dČlíme pĜíkazy na: Jednotlivý – pro jednu platbu
22
Hromadný – zadat mĤžeme více rĤzných plateb
PĜíkaz k úhradČ a poplatky Podle zpĤsobu zadání pĜíkazĤ se liší i výše bankovních poplatkĤ. Nejvíc se Poplatkožrout nacpe, když vyplníme pĜíkaz pĜímo s pracovníkem banky u pĜepážky. Pokud si pĜíkaz vyplníme sami a odevzdáme ho na podatelnČ, bude také spokojený. V obou pĜedchozích pĜípadech je nutná naše cesta do banky. Pokud využíváme k placení a pĜevodĤm tĜeba telefon nebo internet, do banky nemusíme a Poplatkožrout z toho urþitČ nebude nadšený. Poplatky jsou menší - ušetĜíme tak nejen þas, ale i peníze (tohle by ale Poplatkožrout slyšet nemČl -).
23
ZAJÍMAVOST Pokud pĜevádíme peníze na úþet vedený u stejné banky jako je ta naše, jsou peníze pĜipsány na úþet témČĜ okamžitČ. V opaþném pĜípadČ musíme pár dní poþkat – jedná se totiž o mezibankovní operaci. Pokud dodržíme všechny lhĤty a postupy, je banka zodpovČdná za vþasné a Ĝádné provedení platby.
B. INKASNÍ FORMA PLACENÍ
Funguje opaþnČ než úhradová forma. Dodavatel si „bere“ peníze z našeho úþtu. To vše se dČje díky našemu svolení za pĜedem stanovených podmínek.
Kde je vhodné zavést inkasní formu placení? MĤžeme ji zavést pĜedevším tam, kde se platby opakují, ale není pĜedem pĜesnČ známá þástka k úhradČ. MĤžeme takto platit tĜeba za pevnou telefonní linku, mobilní telefon, obČdy, ale i SIPO. ýástka mĤže být každý mČsíc jiná. Pokud povolujeme inkaso z úþtu, zadáváme si hranici výbČru (maximální þástku). Dodavatel si z našeho úþtu strhne pĜesnČ tolik, kolik je uvedeno na daĖovém dokladu (napĜíklad faktuĜe za mobilní telefon). Podle výpisu z bankovního úþtu zkontrolujeme oprávnČnost a správnost pĜevodu. Pokud byl limit pĜekroþen, platba se neprovede. Jak na to? Je to snadné! 1) Zajdeme do banky a požádáme u pĜepážky o lístek "Svolení k inkasu". V pĜípadČ, že jsme tento lístek dostali tĜeba od dodavatele, odevzdáme ho vyplnČný na pĜepážce, vše ostatní již banka zajistí za nás. 2) Dodavatel si pomocí "PĜíkazu k inkasu" dlužnou þástku odebere sám.
24
ObČdváte ve školní jídelnČ? A jestlipak víte, jak rodiþe platí za obČdy? Velká vČtšina jich má zaĜízené inkaso, protože jinak by museli každý mČsíc chodit do školy nebo vypisovat pĜíkazy k úhradČ. To by je stálo þas i vČtší poplatky. Zavedením svolení k inkasu si škola bude z jejich úþtu inkasovat sama. Svolení k inkasu
Inkaso a poplatky: Pokud budeme platit své závazky inkasem, náš Poplatkožrout bude držet dietu – jedná se o jeden z nejlevnČjších zpĤsobĤ, jak nČkomu zaplatit.
Úkol: Co je SIPO a poštovní poukázka už víš. Zjisti na poštČ, jestli je možné zaplatit prostĜednictvím tČchto tiskopisĤ bezhotovostnČ (pĜevodem, inkasem).
Kterou z forem placení bys vybral/a na zaplacení: x x x x x
dovolené v zahraniþí pro celou rodinu? telefonních poplatkĤ za mobilní telefon? záloh a faktur za odbČr plynu pro svĤj dĤm? þástky k úhradČ za svou novou bundu, kterou sis objednal/a pĜes internet? zmrzliny v cukrárnČ? 25
3. PěÍMÉ BANKOVNICTVÍ Kolem nás neustále vznikají nové technologie a ani oblast bankovnictví není výjimkou. Teć už nemusíme utíkat do banky, na poštu nebo hledat po mČstČ bankomat, abychom zaplatili úþet za telefon. Skoro všechny operace na bankovním úþtu už mĤžeme zvládnout z pohodlí domova. Platby pomocí pĜímého bankovnictví jsou podstatnČ výhodnČjší (nižší poplatky…) než platby na pĜepážce a pomocí pošty. Využívá je proto stále více lidí.
Co je pĜímé bankovnictví? Jsou to služby, které umožĖují dálkovou komunikaci banky a majitele úþtu bez toho, aby musel banku navštívit. Vše se dČje prostĜednictvím poþítaþĤ, telefonĤ a televizních obrazovek. Výhody a nevýhody pĜímého bankovnictví: VÝHODY NEVÝHODY ŠetĜí þas - svĤj úþet mĤžeme obsluhovat Musíme mít k dispozici technické ze svého domova, bez zbyteþného vybavení a umČt ho ovládat. þekání u pĜepážek a bČhání po bankách. Dostupnost - ke svému úþtu máme pĜístup 24 hodin dennČ. (V bance bychom v 5 hodin ráno asi nepochodili.) Lepší kontrola - Díky stálému pĜístupu k úþtu budeme vČdČt víc o svých výdajích nebo pĜíjmech (dobré pro sestavování i kontrolu osobního rozpoþtu). Menší poplatky - veškeré pĜíkazy a svolení si vyĜizujeme sami, výpis si mĤžeme kontrolovat elektronicky a tím ušetĜit za poplatek za tiskopis atd..
Do pĜímého bankovnictví patĜí: x x x x
Internetbanking Homebanking GSM banking Telebanking
26
INTERNETBANKING Internetbanking je v souþasnosti nejvíce rozšíĜeným prostĜedkem k ovládání bČžného úþtu. Díky této službČ mĤžeme pomocí internetu komunikovat s bankou tĜeba i z Austrálie. Staþí nám bČžný poþítaþ s internetovým prohlížeþem a pĜipojení k internetu. Jak na to? 1. s bankou, u které máme úþet, sepíšeme smlouvu a dostaneme uživatelské þíslo a heslo 2. na internetu si zadáme www adresu své banky 3. vyplníme uživatelské þíslo a heslo 4. dostaneme se na speciální stránky své banky 5. pak už mĤžeme provádČt rĤzné operace jako napĜ.: x zadávání pĜíkazĤ k úhradČ (i do zahraniþí) x zadávání a rušení trvalých pĜíkazĤ x svolení k inkasu, pĜíkazy k inkasu x zjišĢování zĤstatkĤ, historií plateb x kontrolu bankovních výpisĤ (a jejich následné vytištČní) PĜíklad okna pro zadání pĜíkazu k úhradČ v internetbankingu:
27
HOMEBANKING ProstĜedek k obsluze úþtu pomocí poþítaþe pĜipojeného k internetu a softwaru, který je dodán bankou (obvykle na instalaþním CD). Nainstalujeme si software z CD, pĜipojíme se na internet a mĤžeme si zajišĢovat základní služby jako napĜ. pĜíkazy k úhradČ (i do zahraniþí), zĤstatky na úþtu, svolení k inkasu, pĜíkaz k inkasu… Homebanking mĤže být propojený s úþetními a ekonomickými programy, ale nevýhodou je, že ho mĤžeme ovládat pouze prostĜednictvím poþítaþe, kde je program nainstalován.
Takto vypadá pĜíkaz, kterým chce majitel úþtu inkasovat peníze z jiného úþtu (je v roli budoucího pĜíjemce penČz). Pokud se nejedná o nový záznam, mĤže listovat a vhodný úþet vybrat z pamČti.
Rozdíl mezi internetbankingem a homebankingem: x x
internetbanking používají hlavnČ obþané k pravidelné obsluze svých úþtĤ, zatímco homebanking slouží hlavnČ firmám a jiným organizacím (úĜadĤm, školám...) internetbanking mĤžeme použít na jakémkoliv poþítaþi, homebanking se dá použít jen tam, kde je instalovaný speciální software
28
GSM BANKING TémČĜ každý þlovČk má mobilní telefon, s jehož pomocí už v dnešní dobČ mĤže obsluhovat svĤj úþet. Máme více možností, napĜ.: banka na naši SIM kartu nahraje vlastní bankovní program. Tuto aplikaci chrání PIN. Pomocí listování v menu aplikace najdeme požadovanou službu. Informaci o službČ získáme textovou zprávou nebo e-mailem. SIM karta je chránČna proti zlodČjĤm zašifrováním.
TELEBANKING NejdĜíve nám banka pĜidČlí PIN a identifikaþní þíslo, kterým se budeme prokazovat. Zavoláme na linku telefonního bankovnictví. U vČtšiny bank je toto þíslo bezplatné. Komunikujeme buć s automatickým hlasovým systémem nebo telefonním bankéĜem (pouze v pracovní dobČ). MĤžeme zadávat rĤzné druhy platebních pĜíkazĤ, zeptat se na aktuální zĤstatek, informovat se o produktech…
ZAJÍMAVOST: Pokrok nejde skuteþnČ zastavit, svĤj úþet mĤžeme obsluhovat dokonce i pĜes televizi. Tzv. TV Banku si musíme nejdĜív nainstalovat a potom jejím prostĜednictvím mĤžeme platit, informovat se o úþtu…
x x x x
Využívají tví rodiþe nČkterou z forem pĜímého bankovnictví? Který z tČchto zpĤsobĤ by sis vybral/a pro své potĜeby a proþ? Myslíš, že banky tyto zpĤsoby ještČ zdokonalí? Jak si pĜedstavuješ budoucnost pĜímého bankovnictví? Jak budeš svĤj úþet obsluhovat tĜeba za dvacet let?
29
4. PLATEBNÍ KARTA
Jdeme na nákup, nakoupíme plný košík jídla v obchodČ a najednou zjistíme, že v penČžence nemáme žádné peníze. Pokud s sebou nosíme platební kartu, tak nemusíme zoufat a její pomocí v klidu situaci Ĝešíme. Platební karta je karta, s jejíž pomocí lze platit za zboží a služby u vČtšiny prodejcĤ, vybírat hotovost z bankomatu, pĜípadnČ používat jiné služby, které bankomat nabízí (zjistíme zĤstatky na úþtech, dobijeme telefon…).
Pohled do historie platební karty: PĜedstav si, že první platební karta na svČtČ vznikla v Americe. Frank McNamara chtČl v New Yorku v roce 1949 zaplatit v restauraci obČd a zjistil, že si zapomnČl penČženku. Pro všechny, kteĜí by se mohli dostat do stejných potíží, zĜídil o rok pozdČji Diners Club. Jeho þlenové mohli jíst v restauraci a nemuseli platit hotovČ – pouze se prokázali kartou klubu. Restaurace dostala peníze od klubu a ti, kteĜí si na jídle pochutnávali, zaplatili zase klubu. To byla první platební karta.
Jak platební karta vypadá Platební karta je vyrobena z plastu a jsou na ní údaje o jejím majiteli (napĜ. jméno, pĜíjmení, fotografie, podpis, magnetický proužek, ale i þip nebo tĜeba otisk palce). Platební karty se od sebe mohou lišit na první pohled. Je na nich napĜ.: x x x
magnetický proužek þip – nejþastČjší, pĜi každé platbČ musíme zadat PIN þip i magnetický proužek (tzv. hybridní karta)
Co je to PIN? PIN = personal identification numer (osobní identifikaþní þíslo) Je to þtyĜmístné þíslo, které je nutno zadat pĜi obsluze platební karty. Bez jeho správného zadání nelze kartu použít. Jak získáme platební kartu? Banka nám ji mĤže vydat pĜi zĜízení bankovního úþtu.
30
Druhy platebních karet Platební karty dČlíme: 1. podle zpĤsobu placení x
debetní - karta, kterou mĤžeme platit u obchodníka nebo vybírat z bankomatu. UmožĖuje platit bezhotovostními penČzi, které máme uložené na úþtu u dané banky. Banka tyto peníze odeþte z našeho úþtu.
x
kreditní – mĤžeme s ní platit pĜesto, že nemáme na úþtu peníze, takto vzniklý úvČr (pĤjþku, kredit) musíme bance splatit.
2. podle použitelnosti: x
domácí (tuzemské) karty - pro výbČr v bankomatech a platbu v obchodech na území domácí zemČ. Banky však od jejich vydávání v posledních letech již upouštČjí.
x
mezinárodní karty – platnost karty rozšíĜená nejen pro tuzemsko, ale i pro zahraniþí.
3. podle zpĤsobu provedení: x
embosované – platební karty s plastickým písmem. Obchodník používá tzv. žehliþku, je to mechanický snímaþ, který sejme otisk všech údajĤ vyražených na kartČ a zákazník údaje potvrdí svým podpisem.
x
elektronické – nejþastČji používané karty. Banky je vČtšinou vydávají k úþtu zdarma. Jsou urþeny pĜedevším k výbČrĤm z bankomatu a pro platby u obchodníkĤ.
VISA Elektron
Karta Eurocard/Mastercard
31
Proþ je výhodné mít platební kartu? x x x
x x x
jednoduché a rychlé použití prostĜedky uložené na úþtu máme kdykoliv k dispozici - kartou lze platit na rĤzných obchodních místech a vybírat hotovost z bankomatu vyšší bezpeþnost - pokud máme kartu, tak s sebou nemusíme nosit vysoké þástky v hotovosti. Karta je chránČna PINem, který známe jen my, a také naším podpisovým vzorem pĜímo na kartČ celostátní nebo mezinárodní použití pĜi krádeži lze kartu témČĜ okamžitČ zablokovat, takže nehrozí vybrání všech penČz, možnost vydání náhradní karty s kreditními kartami lze nakupovat nebo vybírat hotovost na úvČr a tak bez problémĤ pĜekonat krátkodobý nedostatek hotovosti
Platební karty a poplatky Každá banka má jinou výši poplatkĤ. Mezi hlavní poplatky patĜí: x roþní poplatek za kartu - liší se podle jednotlivých druhĤ karet (mezinárodní karta bývá dražší) x poplatky za výbČr hotovosti v bankomatech UPOZORNċNÍ I pĜi placení kartou si vezmeme potvrzení. Díky nČmu mĤžeme zkontrolovat, že stržená þástka je správná. PIN nenosíme na papíĜe v penČžence nebo dokonce napsaný na kartČ. Pokud se stane, že kartu nČkdo odcizí, voláme ihned do banky a zablokujeme ji. Je výborné, když si zadáme telefonní þíslo banky do mobilního telefonu. Jak kartu používat? Platba v obchodČ Platba je velmi praktická, protože nemusíme nosit vysokou hotovost. První zpĤsob platby kartou: x obchodník kartu projede speciálním þtecím zaĜízením a my podepíšeme stvrzenku x obchodník podpis ovČĜí pomocí karty, na které je podpisový vzor, a ještČ zkontroluje þíslo karty Druhý zpĤsob platby kartou: x u nČkterých druhĤ karet je tĜeba zadat PIN naší karty. Toto opatĜení podstatnČ zvyšuje bezpeþnost platby
32
4. BANKOMAT ZaĜízení, které sami obsluhujeme pomocí platební karty. Vydává hotovost z úþtu a má i další funkce.
Pohled do historie bankomatu: Bankomat byl zaĜazen na seznam 100 nejvýznamnČjších vynálezĤ 20. století, ale jeho cesta ke slávČ byla dlouhá. PĜedstav si, že prapĜedek bankomatu byl vyroben podle stroje na þokoládu. Nefungoval jako dnešní bankomat, ale peníze pouze rozmČĖoval. První bankomat se objevil v LondýnČ, ale nepĜijímal platební karty. Vkládal se do nČj šek vyrobený z radioaktivního papíru. Na tom bylo uvedeno, kolik penČz bude z úþtu odebráno. Vznik bankomatĤ umožnil vynález poþítaþĤ sloužících za 2. svČtové války k prolomení nepĜátelských šifer a k vývoji atomové bomby. Bankomaty byly prvním komerþním zaĜízením, které využívalo šifrovací systémy. V ýeské republice stál první bankomat na Václavském námČstí v Praze a umožĖoval vybírat hotovost pouze zamČstnancĤm banky. V roce 2002 bylo na svČtČ více než 900 000 bankomatĤ. Bez tČchto zaĜízení si banky ani jejich klienti již nedovedou svĤj život pĜedstavit.
Co vlastnČ takový bankomat umí: x poskytne hotovost x uloží peníze (k tomu slouží speciální bankomat) x uvede zĤstatky na úþtu x zaplatí složenky x dobije kredit mobilních telefonĤ Velikou výhodou je, že ho mĤžeme používat, i když má banka zavĜeno.
Kde budeš ve svém okolí hledat nejbližší bankomat? 33
VýbČr z bankomatu Z hlediska bankovních poplatkĤ je výbČr kartou ménČ výhodný než platba jejím prostĜednictvím v obchodČ. Postup výbČru penČz pomocí bankomatu: 1. Zaþneme tím, že vložíme kartu do bankomatu a zvolíme Ĝeþ.
2. Bankomat sám požádá o zadání našeho PIN. PIN je bezpeþnostní þíslo, které nám banka pošle v zalepené obálce ještČ pĜed vlastním vydáním platební karty. PIN si musíme pamatovat. PĜi zadávání se mĤžeme splést, ale ne vícekrát, to by bankomat kartu automaticky zablokoval.
3. Zvolíme v menu transakci výbČr hotovosti a zadáme þástku. To je poslední krok pĜed vydáním hotovosti. BČhem pár okamžikĤ si bankomat ovČĜí platbu.
4. NejdĜív vyjede karta a pak bankomat vydá požadované peníze. Je užiteþné nechat si vytisknout stvrzenku.
Obsluhy bankomatu se nemusíme bát. PĜístroj nám napovídá sled operací. PĜi zadávání údajĤ dáváme pozor, aby neznámí lidé nestáli v tČsné blízkosti (kvĤli možné krádeži karty, hotovosti nebo zjištČní našeho PINu). V zahraniþí je výbČr z bankomatu stejný, pouze s námi bankomat nebude komunikovat v þeštinČ.
Užívají tví rodiþe nČkdy bankomat? Zkusil/a sis to už také?
34
ZAJÍMAVOST:
Bankomaty toho umí stále víc, protože je banky poĜád zdokonalují. Jednou bychom mohli místo þtyĜmístného kódu PIN pĜikládat prst nebo bude bankomat rozpoznávat oþní rohovku. Novinka je vznik tzv. tankomatu. Jsou to automaty, které zprostĜedkují motoristovi naþerpat a zaplatit pohonné hmoty pouze s použitím platební karty. Nemusí tu být jakákoliv obsluha. Vše zastane tankomat, který je umístČný hned vedle stojanĤ s pohonnými hmotami.
Co víme o platební kartČ a bankomatu.
Jaké služby tento pĜístroj nabízí Co potĜebujeme k obsluze bankomatu Kdy a kde mĤžeme bankomat využívat
Co je platební karta
x poskytne hotovost x nČkterý dokáže uložit peníze x umožní pĜevést peníze x dobije kredit mobilních telefonĤ pĜíkazy mĤžeme zadávat, když vložíme do bankomatu platební kartu a zadáme PIN používáme ho bez ohledu na úĜední hodiny své banky a najdeme je v každém vČtším mČstČ, pokud chceme ušetĜit, využijeme bankomat své vlastní banky je to speciální plastová destiþka, mĤžeme jejím prostĜednictvím vybírat hotovost z bankomatĤ, zjistit zĤstatky na úþtu, platit…
Jak získáme platební kartu
banka nám ji vydá k bankovnímu úþtu
Co je PIN
je to þtyĜmístný þíselný kód, který funguje jako zámek k naší kartČ, PIN si musíme zapamatovat
35
III. MċNA O prázdninách bývá otázka výmČny penČz aktuálnČjší než kdy jindy. Skoro každý þlovČk touží po exotických zemích, moĜi a nekoneþných plážích, horách… x x x
Kde se ti nejvíce líbilo, kterou zemi chceš navštívit? Pokud si chceš dovolenou v cizinČ užít, potĜebuješ cizí mČnu? Jak získáš cizí mČnu?
SmČnit peníze výhodnČ mĤže být docela vČda. Kde smČnit? Banka? SmČnárna? A jak se vlastnČ vyznat v množství þísel? Sledujeme valuty/devizy, prodej nebo nákup? Pojćme si na to posvítit! MČna je soustava bankovek a mincí používaných na území státu. Každý stát nebo spoleþenství státĤ (napĜ. Evropská unie) vydává své bankovky a mince. Nejvíce žádanou mČnou je americký dolar (USD), euro (EUR) nebo britská libra (GBP). Valuty Devizy
– cizí mČny v hotovosti – cizí mČny v bezhotovostní formČ MČny jednotlivých státĤ se mezi sebou obvykle dají smČnit. To znamená, že valuty a devizy mĤžeme získat výmČnou napĜ. za þeské koruny. PomČr, ve kterém je mĤžeme vymČnit, se nazývá smČnný kurz. Kurzy jednotlivých mČn se neustále mČní (odvíjí se od nabídky dané mČny a poptávky po ní, od ekonomické situace zemČ…).
Kurzy mČn najdeme v kurzovním lístku, který vydávají banky, smČnárny apod.. MĤžeme ho vidČt na každé poboþce a samozĜejmČ i na internetu.
36
V kurzovním lístku najdeme: Kurz nákup - banka za nČj nakupuje cizí mČnu - banka si ho stanoví sama - je nižší než kurz prodej, rozdíl hradí náklady spojené se smČnou penČz a tvoĜí zisk Kurz prodej - banka za nČj prodává cizí mČnu - každá banka si ho stanoví sama Kurz stĜed - jen pro nČkteré platby (napĜ. pro placení platební kartou) - kurz je stanoven ve výši kurzu ýNB Když chceme valuty koupit, vybíráme ze sloupce "valuty-prodej", když chceme valuty prodat, volíme sloupec "valuty-nákup". Jak hledat v kurzovním lístku banky : Kurzovní lístek z 22. 5. 2009 - 18:00 mČna kód
stĜed
jedn.
ýNB
valuty KB
NÁKUP
devizy
PRODEJ
NÁKUP
PRODEJ
EUR
1
26,71
26,68
26,04
27,32
26,12
27,24
USD
1
19,109
19,071
18,59
19,55
18,623
19,519
sledujeme napĜ. pĜi placení potĜebujeme vymČnit potĜebujeme vymČnit platební kartou peníze v hotovosti bezhotovostní peníze
1. VALUTY Nákup mČn v bance V následující tabulce si mĤžeme prohlédnout ukázku vybraných kurzĤ zahraniþních mČn. Bankovní kurzy valut
Banka
EUR
USD
nákup prodej nákup prodej
A
30,86 32,44
26,89 28,27
B
30,89 32,35
26,96 28,22
C
30,94 32,37
27,01 28,23
D
30,83 32,47
26,86 28,30
E
30,62 32,55
26,77 28,46
Od které banky bys koupil/a: 1. euro? 2. dolar?
37
Bankovní poplatky I pĜi výmČnČ penČz máme stále v patách nenasytného Poplatkožrouta a dáváme si pozor na výši poplatkĤ, které si banky úþtují. NČkteré mají stanovenou i minimální výši poplatkĤ za výmČnu (místo 15,- Kþ zaplatíme tĜeba 50,- Kþ). V pĜedchozí tabulce (Bankovní kurzy valut) si všimnČte: Banka E má nejménČ výhodné kurzy. Neúþtuje si totiž za výmČnu žádné poplatky a rozdíl promítá do kurzu. Banka A neúþtuje obvyklé poplatky za prodej valut po dobu léta. Poplatky ti pĜiblíží následující tabulka. SmČnárenské poplatky bank Banka Valuty nákup
Valuty prodej
A
2 %, min. 50 Kþ do 30.9. bez poplatku
B
2%
C
1 %, min. 50 Kþ 1 %, min. 50 Kþ
D
2 %, min. 30 Kþ 1 %, min. 30 Kþ
E
bez poplatku
1%
bez poplatku
Nákup mČn ve smČnárnČ: Bývá pravidlem, že smČnárny jsou o nČco skromnČjší než banky - vČtšinou si pĜi prodeji valut neúþtují poplatek. U nákupu valut (když prodáváme) to už tak samozĜejmé nebývá. Ukázka nabídky smČnáren Kurzy valut ve smČnárnách
SmČnárna Praha
EUR
USD
nákup prodej nákup prodej 31,20 31,90 27,40 28,10
Rokycany 31,25 32,05 27,06 28,09 Telþ
30,87 32,36 26,90 28,23
Most
31,15 32,15 26,79 28,15
UPOZORNċNÍ RozhodnČ se vždy vyvarujme využití služeb potulných smČnárníkĤ, kteĜí nabízejí výmČnu penČz na ulici. Již mnoho zákazníkĤ našlo mezi bankovkami bezcenné papíry nebo byli jinak ošizeni. 38
Kurzovní lístek ýeské národní banky -
je základem pro stanovení kurzĤ mČn obchodních bank obsahuje jen jeden smČnný kurz (kurz stĜed) využívají ho podniky pro úþetnictví, státní statistika…
Kurzovní lístek ýeské národní banky Kurz Stát Kód Poþet 13.3.09 ZmČna Austrálie AUD 1 13.576 0.72% Brazílie BRL 1 8.991 0.68% Británie GBP 1 28.837 0.06% Bulharsko BGN 1 13.590 0.21% ýína CNY 1 3.013 1.29% EMU EURO EUR 1 26.590 0.24% Chorvatsko HRK 1 3.568 0.00% Kanada CAD 1 16.193 0.92% Mexiko MXN 1 1.405 0.85% Polsko PLN 1 5.925 0.99% Rumunsko RON 1 6.213 0.38% Rusko RUB 100 59.457 1.18% Švýcarsko CHF 1 17.306 0.62% USA USD 1 20.603 1.29%
Kurz 16.3.09 13.477 8.929 28.817 13.561 2.974 26.525 3.568 16.043 1.417 5.984 6.189 58.753 17.197 20.337
Takto se mČnil kurz DOLARU v prvním þtvrtletí roku 2009.
PĜi výmČnČ penČz v zahraniþí platí podobná pravidla jako doma. Pokud nepotĜebujeme místní hotovost nutnČ, vyplatí se nabídku jednotlivých bank þi smČnáren alespoĖ trochu porovnat. Na letištích nebo turisticky atraktivnČjších místech bude pro nás kurz obvykle ménČ výhodný než jinde. Až na výjimky nám þeskou korunu v zahraniþí bČžnČ nevymČní, musíme mít eura, dolary nebo mezinárodní platební kartu.
39
Podívejme se na nákupy a prodeje cizí mČny v hotovosti prostĜednictvím dvou pĜíkladĤ.
1. Martin letí na dovolenou do Ameriky. Vypoþítal si, že potĜebuje 245 USD na drobné nákupy a vstupy. Martin ale není žádná naivka, a proto nejde do první banky za rohem, ale všechny je ve mČstČ obejde. Na výmČnu má pĜipraveno 5 000,- Kþ. Martin sleduje:
VALUTY PRODEJ
Martin si pro pĜehlednost své výpoþty zapsal do následující tabulky: Poplatek Poplatek v% v Kþ
Martin zaplatí celkem
Banka
Požadovaná þástka USD
Kurz
Kþ celkem
A
245
19,40
4 753,00
0%
0
4 753,00
B
245
19,95
4 887,80
0%
0
4 887,80
C
245
19,56
4 792,20
2%
95,80
4 888,00
D
245
19,90
4 875,50
1%
48,80
4 924,30
E
245
19,98
4 895,00
1%
49
4944,00
Martin se nestaþí divit: rozdíl mezi bankou A a bankou E je 191,- Kþ. Za 245 USD v bance A zaplatí 4 753,- Kþ, z 5 000,- Kþ mu zbude 247,- Kþ.
40
2. Martin pĜiletČl z Ameriky. ZĤstalo mu celkem 40 USD. Martin už se do Ameriky nechystá, a proto vymČní dolary za koruny (za ušetĜené peníze pozve pĜítelkyni na veþeĜi). Po první zkušenosti opČt obejde všechny banky a poþítá: Martin sleduje:
VALUTY NÁKUP
Martin si pro pĜehlednost své výpoþty zapsal do následující tabulky: Poplatek Poplatek v% v Kþ
Martin dostane celkem
Banka
þástka USD
Kurz
Kþ celkem
A
40
18,76
750,40
2%
15
735,40
B
40
18,96
758,40
2%
30
728,40
C
40
19,00
760,00
0%
0
760,00
D
40
18,89
755,60
2%
50
705,60
E
40
18,59
743,60
1%
50
693,60
Martin je rozhodnutý - své peníze vymČní v bance C a je rád, že udČlá své pĜítelkyni radost výbornou veþeĜí!
VŠIMNI SI: Banky B, D a E mají stanovenou minimální výši poplatku (šedá políþka), která by Martinovi podstatnČ snížila vyplacené peníze. Úkol: Vypoþítej, jak vysoké by byly poplatky u banky B, D a E, kdyby nebyla stanovena jejich minimální výše.
41
VýhodnČjším kurzem než valuty se obchodují devizy.
2. DEVIZY Už víme, že devizy jsou mČny v bezhotovostní formČ. S devizami se setkáváme pĜedevším, když: x x x
platíme platební kartou v zahraniþí vybíráme v zahraniþí peníze z bankomatu máme devizový úþet, investujeme a obchodujeme s cizí mČnou
V zahraniþí je výhodnČjší platit kartou (kurz stĜed) než si vybírat z bankomatu (kurz devizy prodej). Za platbu u obchodníka si banka zpravidla nic neúþtuje, zatímco pĜi výbČru penČz z bankomatu v zahraniþí zaplatíte vysoký poplatek. Pokud se rozhodneme platit platební kartou, poþítejme s tím, že ne všude ji mĤžeme použít. AlespoĖ þást penČz budeme v hotovosti urþitČ potĜebovat.
PrávČ teć je ten správný okamžik ukázat pĜíklad na devizy. Pan Pazourek jede s celou rodinou na dovolenou do zahraniþí. PĤl roku se nemohli dohodnout, kam vlastnČ chtČjí. Paní Pazourková by nejradČji k moĜi, ale o tom hlava rodiny nechce ani slyšet. Nemá rád velké teplo. Nakonec se rozhodli pro Rakousko, protože jsou tam krásná jezera ke koupání a vysoké hory ke koukání. Pan Pazourek si v novinách pĜeþetl, že je výhodnČjší platit kartou. Urþitou þást hotovosti si také veze jako malou pojistku.
NejdĜív se podíváme na kurzy banky pana Pazourka. V kurzovním lístku sledujeme euro (EUR). Devizy Datum Nákup Prodej StĜed 22.5.2009 26,16 27,18 26,67
42
Nákup 26,11
Valuty Prodej 27,23
StĜed 26,67
1. Ihned po pĜíjezdu do hotelu musel pan Pazourek kartou zaplatit ubytování v cenČ 300 EUR. Sledujeme:
KURZ STěED
þástka EUR
Kurz
Kþ celkem
300
26,67
8 001,00
Poplatek Poplatek v% v Kþ 0%
Zaplatí Kþ celkem
0
8 001,00
2. Malý Jenda Pazourek má moc rád zmrzlinu. Jenže právČ takové maliþkosti se kartou neplatí. Breþí a breþí. Jenže tatínkovi došla v Rakousku hotovostní rezerva. Maminka rozhodla, že tatínek vybere hotovost z bankomatu. Bude jim staþit 50 euro. Sledujeme:
DEVIZY PRODEJ
þástka EUR
Kurz
Kþ celkem
50
27,18
1 359,00
Který x x x x
Poplatek Poplatek v% v Kþ 2%
Zaplatí Kþ celkem
27
kurz budeš sledovat, když: nakupuješ cizí mČnu v hotovosti? jdeš smČnit cizí mČnu zpČt na koruny? vybíráš v zahraniþí cizí mČnu z bankomatu? platíš kartou ve Francii za nové triþko?
43
1 386,00
ZÁVċR UrþitČ víme jednu vČc – vše co nakoupíme, musíme i zaplatit. V této uþebnici jsme se uþili o možnostech placení rĤznými formami penČz. Ukázali jsme si nČkolik Ĝešení. Každý þlovČk je jiný – první vytáhne platební kartu, druhý zaþne hledat penČženku a tĜetí jde vyjednávat podmínky bankovního pĜevodu. Každému vyhovuje jiný zpĤsob placení. Zapamatujme si ale tĜi hlavní pravidla placení: 9 penČženku nenosíme v zadní kapse kalhot nebo v batohu na místČ, odkud se dá snadno vytáhnout 9 vrácenou hotovost si na místČ pĜepoþítáme 9 bereme si doklad od nákupu 9 nesdČlujeme cizím lidem PIN naší karty a ani jiná hesla 9 pĜi výbČru hotovosti v bankomatu nebo jinde si dáváme velký pozor, aby v blízkosti nestáli neznámí lidé 9 pĜi odcizení nebo ztrátČ karty neváháme a zablokujeme ji 9 pĜi placení za zboží a služby musíme poþítat s bankovními a poštovními poplatky 9 informace o bankách a jejich službách si ovČĜujeme a vybíráme to, co vyhovuje našim potĜebám
44
PLACENÍ
PENÍZE
HOTOVOSTNÍ PENÍZE Mince
BEZHOTOVOSTNÍ PENÍZE
Bankovky
Úþet
PLACENÍ
HOTOVOSTNÍ PLACENÍ
BEZHOTOVOSTNÍ PLACENÍ
ýeská pošta
Banky
Úhradová forma
Inkasní forma
poštovní poukázky
pokladní složenka
pĜíkaz k úhradČ
svolení k inkasu pĜíkaz k úhradČ
PĜímé bankovnictví SIPO
výbČrní lístek Platební karta Bankomat MċNA
Valuty
Devizy
Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování
Učební sada tematického celku rozpočet:
učebnice
pracovní sešit
metodická příručka
CD
