31 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 18. ZÁŘÍ 2008, DATUM VYDÁNÍ: 26. ZÁŘÍ 2008, CENA: 6 KČ
Příští číslo vyjde s datem 10. října
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Jednoletá či víceletá kolektivní smlouva? - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Vývoj průměrných mezd za 1. pololetí 2008
Tak vy říkáte pýchavka obecná? A já už se lekl, že i houby mají americkej radar…
BAWAG BANK CZ SOUČÁSTÍ NĚMECKÉ LBBW Landesbank Baden-Württemberg (LBBW) dokončila akvizici české BAWAG Bank CZ, a. s., která byla 17. září přejmenována na LBBW Bank CZ a. s. Vzhledem k tomu, že služby BAWAG Bank CZ využívá řada základních organizací Odborového svazu KOVO, přinášíme základní informace o této transakci. „Český trh nabízí skvělou perspektivu a má velký růstový potenciál. Dokončená
Vedoucí MP České Budějovice A. Hraše podává za tónů husitského chorálu zmocněnci krajského sdružení J. Švecovi jako odznak práva na řízení porady Žižkův palcát (nikoliv však z dílny mistrů zbrojířů, ale cukrářů). Vlevo přihlíží místopředseda OS KOVO J. Endlicher
OPĚT BUDEME KAMSI TLAČENI? Ptali se jihočeští kováci na poradě v Pracově
O dosavadních, ale také plánovaných protestních akcích odborů proti vládní reformě veřejných rozpočtů a připravované zásadní novele zákoníku práce dis(Pokračování na str. 2) kutovali jihočeští kováci na své poradě 15. září 2008 v Pracově u Sezimova Ústí.
LETÁK K ZÁKONÍKU PRÁCE Vážení čtenáři, leták, který najdete v příloze tohoto čísla, varuje před snahami současné vládní garnitury znehodnotit zákoník práce a obrátit jej v neprospěch zaměstnanců. Autorka návrhu, redaktorka Jana Benešová, jej vytvořila vzhledem k vašich četným žádostem na základě faktů uvedených v odborném materiálu Českomoravské konfederace odborových svazů o chystané novele zákoníku práce pod názvem Rizika tzv. koncepční novely zákoníku práce, který jsme otiskli v čísle 29. Garantem odborné části textu je výkonné vedení OS KOVO. Redakci pomohl v realizaci projektu místopředseda OS KOVO J. Endlicher. Leták může posloužit alespoň pro základní orientaci členů Odborového svazu KOVO i dalších zaměstnanců, kteří nemají čas a trpělivost materiál ČMKOS číst a studovat. MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák
Půjdou lidé do dalších akcí? „V červnu proběhla výstražná stávka a víte jak to dopadlo,“ konstatoval zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Jihočeského kraje Jan Švec ze ZO OS KOVO při Groz-Beckert Czech, České Budějovice. „Lidé byli někam tlačeni, aniž měli bližší informace. Nedovedu si představit, že bych ve své základní organizaci vyhlásil stávkovou pohotovost, aniž bych znal názory lidí,“ narážel J. Švec na postupy Českomoravské konfederace odborových svazů z jara tohoto roku. „V případě zákoníku práce to bude asi to samé. Opět budeme kamsi tlačeni a ostatní se na to zase vykašlou. Já moc velký optimista nejsem,“ dodal. „Když se na Sněmu ČMKOS hlasovalo o stávce, tak mnozí ani nevěděli, o co jde. Jedině kováci si udělali určitý průzkum názorů svých členů,“ upozornil místopředseda Odborového svazu KOVO Jaromír Endlicher. „Jestli ovšem dojde k ohrožení postavení zaměstnanců a práv od-
borů, tak bychom se měli zvednout. Jsme toho ale schopni? Jak ovce na porážku jít nemůžeme!“ zdůraznil J. Endlicher. „Hazardovali jsme s důvěrou lidí. Vyhrožovalo se generální stávkou, která se neuskutečnila. Mnozí lidé asi takovou reformu chtěli, když volili strany, které nyní vládnou. a když nyní půjde o zásadní věc, totiž o zákoník práce, mnoho lidí už do akcí nepůjde,“ namítl J. Švec. „Já se zúčastnil všeho, také toho shromáždění v Kongresovém centru v Praze (pozn. red.: míněno setkání zástupců základních organizací odborových svazů sdružených v ČMKOS v květnu loňského roku, na němž se dohodlo uspořádání protestní demonstrace proti „škrtformě“ o měsíc později). Z jiných svazů tam zaznívaly hlasy po mohutných akcích. a jak to dopadlo… Na demonstraci nás bylo nakonec jen 35 000. Kdyby tam přivedli své členy všichni ti, kteří tehdy v Kon(Pokračování na str. 2)
1
KOVÁK číslo 31 — 26. září 2008
OPĚT BUDEME KAMSI TLAČENI? (Dokončení ze str. 1)
gresovém centru tak křičeli, tak nás tam muselo být dvakrát až třikrát víc,“ připomněl František Zelenka z Tesly, Mladá Vožice. „U nás se při letošní výstražné stávce nedělalo. Vytvořily se hloučky, diskutovalo se… Teď dám s bídou dohromady na nějakou akci do Prahy auto. Po stávce za mnou chodili lidi a říkali: odbory jsou prý nadstranické a my jsme v televizi viděli předsedu ČMKOS na sjezdu KSČM… Lidi musí nejdřív padnout na pusu, ale to nepadnou.“ Nad důvody, proč tak málo lidí podporuje odborové akce se zamýšlel i František Veselý z Kovosvitu, Sezimovo Ústí: „Někteří chodí do kostela a pan farář jim tam řekne, že reforma je v pořádku, a oni to tak vezmou, jiní něco restituovali a jsou za vodou, a další se prostě bojí… My od nás
z firmy KOPP Elektrotechnika, Kaplice. „Při výstražné stávce jsme se sešli o přestávce, bylo nás jedenáct a nosili jsme nálepky, že podporujeme stávku. Kdyby se svolaly malé regionální mítinky místo jednoho velkého v Praze, tak by tam lidi přišli. Lépe by se to zorganizovalo. Od nás by tam minimálně padesát lidí šlo,“ navrhla V. Pejšová. „Kdyby bylo na mítinku v Kaplicích dejme tomu 100 lidí, tak by to média zneužila. Napsala by totiž: bylo tam pouze 100 odborářů,“ upozornil J. Endlicher. „Nejsem přesvědčen, že na regionální mítinky by se sešlo dost lidí. Na jaře se konaly se regionální mítinky pořádané ČMKOS a bylo to fiasko,“ přidal se J. Švec. Jihočeští kováci si jako výsledek této diskuse dali do usnesení ze své porady, že s velkou podporou členů se při generální stávce a podobných akcích nedá moc počítat. a pokud by se do nich mělo
Předseda představenstva LBBW Bank CZ M. Hermann (vlevo) a předseda představenstva mateřské LBBW S. Jaschinski odhalují nové logo firmy
BAWAG BANK CZ… (Dokončení ze str. 1)
Jihomoravští kováci konstatovali, že s velkou podporou členů by se při generální stávce počítat nedalo…
z fabriky můžeme přivést do Prahy tak 3 až 4 procenta lidí. Nemohu si dělat iluzi, že udělám proti krokům této vlády u nás stávku. Není ani, kdo by to zorganizoval. Je nás jen pár, kteří pro odbory něco dělají.“
Jen na základě průzkumu J. Švec k tomu připojil: „Když v jižních Čechách zvítězila ve volbách pravice, tak musíme počítat s tím, že lidí s takovými názory máme aspoň polovinu v odborech. a ti se na tom podílet nebudou. Ať se udělá pořádný průzkum, kdo je ochoten zúčastnit se takových akcí. Konfederace je prohnilá, pro lidi nic neudělá a kováci ji drží nad vodou, protože pro její návrhy hlasují. Zase budeme poslouchat nabubřelá slova o monstrakcích, které se pak neuskuteční,“ varoval J. Švec. „Lidi nám už přestávají věřit, jsou spokojení, tak proč by měli stávkou své firmě škodit?“ ozývalo se z pléna. „Není tím průzkumem nálad už naše zkušenost z minulosti? otázal se Jiří Řihout ze ZO OS KOVO při Jihostroji Velešín. „Určitý průzkum jsme si už prostřednictvím metodických pracovišť dělali a zjistili jsme, že pro stávku v červnu příliš velká podpora nebyla,“ informoval J. Endlicher. „Jedna věc je demonstrace a jiná stávka, ta druhá je jen krajní možností, protože poškozuje zaměstnavatele a ne vládu,“ upozornila Jitka Pincová z českobudějovického Motoru Jikov. „Kdybych se dala do stávkování, tak za mnou půjde tak pět lidí, a já nevím, jestli by je pak nevyhodili, protože by poškodili firmu,“ namítla Vlasta Pejšová
2
jít, tak jen na základě průzkumu názorové hladiny členů OS KOVO.
Pochopili, nač jsou odbory V Pracově se však mluvilo i o dalších otázkách. Například o kauze Siemens (Kovák o ní informoval v minulých číslech). „Také v jižních Čechách jsou signály, že firmy patřící německým koncernům přistupují k vracení částí výrob zpět do Německa. Odboráři u našich západních sousedů přitom souhlasí se zamrznutím mzdového růstu, jen když se nebude například po roky propouštět,“ konstatoval J. Švec. Dalším problémem, který jihočeské kováky pálí, je rostoucí počet agenturních zaměstnanců. Jejich počet roste hlavně ve firmách vznikajících v nových průmyslových zónách. a nejsou to již jen třeba Bulhaři, ale i Vietnamci, Mongolové a příslušníci dalších asijských národů. Zvláště u nekvalifikovaných profesí se totiž citelně projevuje nedostatek českých zaměstnanců. Přitom přítomnost agenturních pracovníků negativně ovlivňuje postavení kmenových zaměstnanců a tím i odborů. Odbory se v jižních Čechách potýkají také se stále rostoucí neochotou podniků – zvláště těch menších - strhávat odborářské členské příspěvky. „Jedna z firem, v níž působí naše odborová organizace, s tím začala hrozit. Lidi se ale tak naštvali, že tam ještě stoupla členská základna. Dnes se příspěvky strhávají členům z účtů a není v tom žádný problém. Lidé tam tak aspoň pochopili, co jsou to odbory,“ uvedl J. Švec. Text a snímky MARTIN BENEŠ
akvizice je důležitým krokem k rozšíření našich prodejních aktivit směrem do střední a východní Evropy,“ uvedl předseda představenstva LBBW Siegfried Jaschinski na tiskové konferenci 17. září v Praze. Jako univerzální banka se LBBW Bank CZ v budoucnu zaměří na poskytování služeb českým, německým a dalším velkým a středním mezinárodním společnostem v České republice a v příhraničním regionu Saska, stejně tak i movitým privátním klientům. „Jako LBBW Bank CZ je bývalá BAWAG Bank CZ nyní součástí silné finanční skupiny s mezinárodním postavením, rozsáhlým portfoliem produktů a odborným zázemím,” zdůraznil Markus Hermann, předseda představenstva LBBW Bank CZ. „Začleněním do skupiny LBBW získává banka dlouhodobý a zajímavý potenciál rozvoje a dobré postavení pro ziskový růst i zvyšování podílu na trhu, a to v rámci velice konkurenčního českého finančního trhu,” dodal M. Hermann. Na otázku, zda banka hodlá pokračovat v tradici zvláštních zvýhodněných nabídek pro odboráře, odpověděl M. Hermann, že tyto nadstandardní vztahy s odbory se budovaly ještě v době, kdy BAWAG Bank patřila rakouským odborářům. „Od odborů jsme získali významné klienty se zajímavými vklady,“ dodal M. Hermann. LBBW Bank CZ, která působila v České republice jako BAWAG Bank CZ a na českém trhu funguje již od roku 1991, dosáhla v loňském roce bilanční sumy v celkové výši 1,2 miliardy euro a zisku před zdaněním 7 miliónů euro. Banka zaměstnává 350 zaměstnanců v celkem 23 pobočkách. Banka má 2000 firemních zákazníků a přibližně 25 000 zákazníků - fyzických osob. LBBW, která zaměstnává přibližně 12 750 lidí a její bilanční suma činí 500,4 miliardy euro, posiluje akvizicí a začleněním české dceřiné společnosti do své skupiny pozici jedné z vedoucích světových finančních institucí. Landesbank Baden-Württemberg je třetí největší německou bankou a řadí se mezi 50 největších úvěrových společností na celém světě. Skupina LBBW nabízí široké spektrum produktů a služeb pro soukromé osoby, firemní a institucionální klienty a také pro instituce veřejného sektoru a spořitelny. (ben)
KOVÁK číslo 31 — 26. září 2008
JEDNOLETÁ ČI VÍCELETÁ KOLEKTIVNÍ SMLOUVA? Často se setkávám z otázkami typu: Předložili jsme zaměstnavateli kolektivní smlouvu s dobou platnosti na jeden rok, ale vedení si přeje smlouvu víceletou. Dále zamýšlejí změnit oblast odměňování: doposud byla součástí kolektivní smlouvy v jejím textu, dnes zaměstnavatel chce, aby toto řešil jeho vnitřní předpis. Můžete nám poradit? Odpověď na tuto otázku je potřeba rozdělit na dvě části. z V první řadě, co se týká doby trvání platnosti kolektivní smlouvy, bych uvedl, že k této otázce jsem se již vyjádřil v odborném článku časopisu Kovák v loňském roce, a to v čísle 29/2007 ze dne 7. září. Pokud jej nemáte k dispozici, tak doporučuji brožuru Poradny na přání – KOVÁK 2007, která byla distribuována do každé ZO OS KOVO a článek je v ní uveřejněn na str. 44. Pokud máte přístup k internetu, tak na internetových stránkách OS KOVO www.oskovo.cz je přímo odkaz na tuto poradnu a stejně tak na intranetu OS KOVO, kde (pokud máte přístup přes váš VZO) je to umístěno v elektronické podobě v odkazu „archiv Kováku“. Odtud můžete čerpat důležité informace a případné odpovědi v rychlé podobě. Pouze bych podotkl, že i přes různé změny, kterými prošel zákoník práce po 1. lednu 2008, ať už technickou novelou – zákon č. 362/2007 Sb., nebo nálezem ústavního soudu č. 116/2008, se oblast týkající délky uzavírání kolektivních smluv nezměnily. Zde bych mohl jen vyhodnotit roční odstup od mého příspěvku. Mohu nyní říci, že počet kolektivních smluv uzavíraných na delší období, a to jak víceletých nebo uzavřených na dobu neurčitou, se postupně zvyšuje. Je to asi dáno skutečností, že nejen naše základní organizace, ale i zaměstnavatelé více dá-
vají na jistotu delšího vztahu, který mají prověřený oboustrannou spoluprací. z Pokud jde o druhou část otázky, a to odměňování v kolektivní smlouvě, chtěl bych zejména upozornit na skutečnost, že nálezem ústavního soudu č. 116/2008 byl podstatně změněn § 305 odst.1) zákoníku práce. Jeho nové znění podstatně změnilo tuto oblast. Nejprve bych připomněl, že tato oblast je řešena v Metodické pomůcce pro kolektivní vyjednávání na rok 2009 v její první části, a to v bodu A.11.1. na str. 18 – 19, v bodu B. na str. 40. Doporučil bych, pokud bude zaměstnavatel trvat na tom, že oblast odměňování bude obsahem vnitřního předpisu, aby jste si v kolektivní smlouvě dohodli spolurozhodování při jeho vydávání, čímž bude zajištěno, že v oblasti odměňování budete o mzdách spolurozhodovat se zaměstnavatelem. Toto se vlastně netýká pouze mzdového předpisu, ale i všech ostatních vnitřních předpisů, které zaměstnavatel vydává a které upravují práva a povinnosti zaměstnanců. Další možností je dohodnout, že mzdový předpis bude jako příloha kolektivní smlouvy a její nedílnou součástí. Pokud bude tato oblast dohodnuta odpovídajícím způsobem, jak jsem výše popsal, a budete vycházet ze zásad stanovených v metodické pomůcce, tak můžete dosáhnout v kolektivním vyjednávání úspěchů a vaši členové budou jistě spokojeni. Ing. IVO KUŽEL, specialista pro kolektivní vyjednávání a mzdy, Metodické pracoviště OS KOVO Plzeň
NA SLOVENSKU PŘIBÝVÁ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
Od roku 1997 do roku 2007 bylo na Slovensku registrováno v souhrnu 4619 vážných pracovních úrazů, z toho 3768 v kategorii mužů a 851 v kategorii žen, uvedl ve své statistice Národní inspektorát práce. Zatímco v roce 1997 bylo úrazů vcelku jen 322, v loňském roce již 1862. Obzvlášť prudce stouply úrazy ženských pracovnic: ze 39 v roce 1997 na 477 v roce 2007. Neméně povážlivá je i statistika smrtelných případů, jichž se za uvedené desetiletí stalo v souhrnu 1065 – 994 u mužů a 62 u žen. Zatímco v mužské kategorii se smrtelná úrazovost snížila ze 114 v roce 1997 na 84 v roce minulém, u žen naopak stoupla ze tří
v roce 1997 na 12 v roce 2007. S ohledem na tyto skutečnosti Hospodářská a sociální rada Slovenské republiky vyhlásila, že bude podporovat vytváření důstojných pracovních podmínek tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost zaměstnanců a nebylo poškozováno jejich zdraví. Rada proto apelovala na zaměstnavatele, aby přijali potřebná opatření k poklesu pracovní úrazovosti a vyzvala zároveň odboráře a zaměstnance, aby napomáhali při snižování počtu úrazů. Za cíl Hospodářská a sociální rada vytyčila snížení počtu pracovních úrazů do roku 2012 o 25 procent, informoval časopis slovenských kováků Priority v posledním čísle. (jh)
BEZ AMERICKÉHO RADARU NELZE ŽÍT? Nejsem určitě sám, kdo si nedovede představit život například bez elektřiny, plynu, veřejné dopravy a jiných běžných vymožeností civilizace, ale i kdo si jej naopak dovede představit bez americké vojenské radarové stanice na českém území. Přestože průzkumy veřejného mínění neustále potvrzují odpor výrazně nadpoloviční většiny českých občanů proti umístění takového kontroverzního zařízení v Česku, koaliční středopravicová vláda premiéra Mirka Topolánka toto ignoruje. a dokonce 8. července podepsala s ministryní zahraničí Spojených států Condoleezou Riceovou smlouvu o vybudování radarové stanice a počátkem září i text smlouvy o podmínkách pobytu amerických vojáků v Brdech, jež ještě musí schválit Poslanecká Sněmovna a Senát, pokud pro to Topolánkovi lobbisté seženou dostatek poslaneckých hlasů i z opozičních stran. Pádným argumentem USA, který nachází poslušnou ozvěnu v českých provládních politických i některých mediálních kruzích, je údajná nezbytná ochrana proti zákeřným raketám z nevyzpytatelného Íránu. Ty by měly být včas zničeny americkými antiraketami, jež by navedl brdský radar. Antirakety mají být odpalovány z americké základny v Polsku, čemž již Varšava podepsala dohodu s USA, za níž si ovšem vymohla splnění svých nemalých nároků včetně dodávky americké baterie raket Patriot. Protesty Čechů, kteří právě v den 40. výročí potupné sovětské okupace Československa uspořádali u Poslanecké Sněmovny bouřlivou masovou demonstraci proti radaru v Brdech, jeho legislativní přívržence, stejně jako Topolánkův kabinet nezviklal. Krédem stoupenců radaru u nás je již osvědčená demagogie, že bez něho přece nemůžeme existovat. Úplně stejně přesvědčoval v jedné televizní komedii před nějakými 45 lety předseda JZD v podání Jiřího Líra ostatní členy o nevyhnutelnosti zakoupení vlastní zaoceánské lodi, až o „správnosti“ absurdního záměru přesvědčil všechny argumentem: „Já si, soudruzi, už ani neumím představit, jak mohlo naše družstvo doposud vůbec existovat bez vlastní lodi?“ Komediální nadsázce se tehdy mnozí televizní diváci zasmáli, možným následkům, jež by mohly reálně hrozit naší zemi například z Ruska, které docela vážně zamýšlí zamířit své rakety na americké základny v Česku či jinde, by se občané určitě už tolik nesmáli. JAN HÁLA
VÝVOJ INFLACE V SRPNU 2008 Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejichž čele je osoba v pracovním poměru, a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v srpnu 2008 proti stejnému období minulého roku hodnotu 105,8 procenta a od počátku roku 2008 106,5 procenta. Bleskový odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu za srpen 2008 je 3,8 procenta, jak uvedl Eurostat. Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 31 — 26. září 2008
(tamtéž). Po překonání poválečných hospodářských problémů byly tedy hutě již „za vodou“ a jejich produkce byla celkově na oblasti hutnictví,“ uvádí se v kolektivním vzestupu. Teprve příchod velké hospodářdíle pracovníků Slezského ústavu ČSAV ské krize na počátku 30. let 20. století přeruv Opavě (Ostravská průmyslová oblast v 1. šil úspěšný vývoj popsaného oboru na téměř polovině 20. století. Kapitoly z vývoje prů- jednu dekádu. Příznivým vývojem procházel na pomyslu a obyvatelstva, 1973, dále jen Ostravská průmyslová oblast…). „Skutečnost, že čátku 20. let v ostravské průmyslové aglonebylo odtrženo od místních dolů, dodávají- meraci i kovoprůmysl, v němž bylo zaměstcích uhlí způsobilé k výrobě koksu, byla jed- náno skoro 22 procent všech ekonomicky aktivních osob v průmyslu a v živnostech této lokality (podle sčítání lidu v roce 1921). Strojírenský průmysl disponoval již před válkou vysokým stupněm koncentrace a centralizace kapitálu, a měl proto dostatečné finanční prostředky, které mohl investovat do včasného zavádění moderní techniky a organizačních opatření, vedoucích k zhospodárnění výrobních postupů (tzv. racionalizace práce). Při zavádění nejčerstvějších poznatků techniky do výroby nejdále pokročila zejména Báňská a hutní společnost se značným kapitálem; koncem 20. let disponovala 250 milióny Kč a rezervami přesahujícími tři čtvrtě miliardy Kč. Ve strojírenském průmyslu, úzce souvisejícím s báňským a hutním průmyslem, pracovalo Velký znak Československé republiky (1920) v roce 1921 na Ostravsku 12 504 osob, tj. 6,7 procenta všech ním ze základních předpokladů dalšího roz- osob činných v průmyslu a živnostech. Ve machu produkce a zisků…“ (tamtéž) strojírenském oboru nebylo tak mnoho volPrůběžně rostla produkce v Třineckých ných finančních prostředků jako v báňském železárnách, zejména ve 20. letech 20. sto- a hutním průmyslu, nicméně i zde existoletí, výroba jemných plechů ve válcovnách valo několik akciových společností s kapiv Karlově huti v Lískovci u Frýdku (kde bylo tálem větším než 10 miliónů Kč: sem byl v roce 1921 vyrobeno skoro 24 000 tun ple- řazen například Jäcklův železářský průmysl chů). Značného vzestupu dosáhla výroba ve Fryštátě s 20 milióny Kč, Kopřivnická drátu v drátovně Bohumín, která v roce automobilka a vagónka s 30 milióny Kč. 1923 dodávala na trh 1454 tun výrobků; ge- Kovodělné závody a strojírenský průmysl nerální modernizací svých provozů prošly byly soustředěny také v Opavě, Fulneku, válcovny kovů v Moravské Ostravě-Pří- Novém Jičíně, Příboru, Bílovci aj. (Ostravvoze a zařadily se ve druhé polovině 20. let ská průmyslová oblast…). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. k významným hutnickým podnikům v kraji
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXIX.) V oblasti hutnictví zůstalo po první světové válce na území Československé republiky asi 50 procent železářských kapacit bývalé rakousko-uherské monarchie. Pro jejich výrobky však nebyl v poválečné Evropě patřičný odbyt; nové možnosti dalšího rozvoje spatřovalo československé železářství především v intenzifikaci výrobních pochodů, zachování a stabilizaci stávající technologie. Svědčí o tom zachované zprávy, dokumentující především zvětšování objemu vysokých pecí, tlaku, množství a teploty atd., s cílem zlevnění celého vysokopecního procesu. Těžiště produkce oceli se nyní přeneslo do martinských pecí, významně se zvýšila výroba legovaných a ušlechtilých ocelí v elektrických pecích (legovaná ocel – označení pro ocel, jejíž kvalita je přidáváním vzácných kovů, například manganu, feromanganu či křemíku, vyšší než u oceli nelegované, nevylepšené – poznámka autorky). Válcovny byly elektrifikovány a modernizovány, například v Třinci byla uvedena do provozu (v roce 1930) první spojitá plošinová a sochorová válcovací trať na světě. Stupňovaly se nároky na konstruování nových typů dmychadel, válcovacích stolic a pomocných strojových zařízeních dodávaných strojírenstvím. K nejvýznamnějším průmyslovým podnikům včetně sléváren patřily po vzniku ČSR vedle Škodových závodů v Plzni rovněž pražská Českomoravská Kolben-Daněk, První brněnská strojírna v Brně a Vítkovické železárny v Ostravě; tyto se postupně dále rozšiřovaly připojováním menších závodů a spojováním do koncernů (Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, 2001). Železářská výroba se řadila mezi základní průmyslová odvětví na Ostravsku, s nimiž měla již dříve vzájemné fungující ekonomické svazky a které mohla ještě prohloubit; rozhodujícím způsobem tak ovlivňovala v meziválečném období i celkovou průmyslovou výrobu nového československého státu. “Velmi příznivé podmínky ke svému rozvoji mělo v ostravské průmyslové
KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Člověk potřebuje dva roky, než se naučí mluvit, a ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je německý romanopisec a dramatik Lion Feuchtwanger (1884 - 1958). Od roku 1933 žil v emigraci ve Francii, od roku 1940 v USA. Nejprve psal dramata ze židovské a německé historie, v nichž na historickém pozadí řešil aktuální společenské problémy (Thomas Wendt). Světového úspěchu dosáhl především historickými romány (Ošklivá vévodkyně, Lišky na vinici, Bláznova moudrost, Goya, Židovka z Toleda). (jk) Vyluštění z Kováku č. 30/2008 (výrok A. Slavíčka): Člověk se jaksi stále mění; stále myšlenkově jde. Nechci tvrdit, že ... vždy kupředu, ale jde přece.
4
SMRTÍCÍ KOKTEJL PRO
PRACOVNÍ PRÁVO! Jaké „lahůdky“ na nás zaměstnavatelé a vláda chystají? Pokoušejí se namíchat nestravitelnou a prudce jedovatou směs, která má nahradit dnešní zákoník práce. Všimněte si, jaké ingredience tento smrtící koktejl pro zaměstnance může obsahovat:
z Možnost vyhodit zaměstnance bez udání důvodu – jen tak, pronic zanic z Zavedení principu loajality k zaměstnavateli z Neomezené řetězení pracovních smluv na dobu určitou z Pracovní dobu až 13 hodin denně z Zrušení zaručené minimální mzdy z Kombinaci dalších návrhů, jejichž dopady by mohly znamenat faktické snížení výdělků
Co s tím? Nenechme se otrávit! Život máme jen jeden… další informace na www.oskovo.cz
KOVÁK číslo 31 — 26. září 2008/příloha
Daňová odpovědna
JAKÉ BUDEME PLATIT DANĚ V ROCE 2009? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Hodně se diskutuje o tom, jestli bude v roce 2009 zrušena tzv. superhrubá mzda. Je něco takového v návrhu daňových zákonů pro rok 2009? Jak to vypadá se změnami, které se týkají slev na dani z příjmů a sazby daně? Budeme platit více, nebo méně daní? K. D., Třeboň V návrhu novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s platností od 1. 1. 2009, která je teď v poslanecké sněmovně, není zrušení superhrubé mzdy obsaženo. V současné době ještě ani není zcela jasné, co bude skutečně platit od 1. 1. 2009. Na změnu ale není moc času, a to i s ohledem na souběžné projednávání zákona o státním rozpočtu, kde se předpokládá zachování nynější patnáctiprocentní sazby i výše slev na dani a zároveň snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem o 1,5 procenta. Výše uvedené je obsahem navrhovaných novel zákona o daních z příjmů a zá-
kona o nemocenském pojištění. Zákonem č. 261/2007 Sb., o reformě veřejných rozpočtů, bylo schváleno jak zdaňování příjmů v roce 2008, tak v roce 2009. Následně ale bylo zjištěno, že pokud bude zákon platit v původní podobě, zaplatí většina občanů České republiky v roce 2009 větší daně. Znamená to tedy, že pokud poslanci neschválí novelu zákona, tak od 1. 1. 2009 může dojít k tomu, že většina lidí (výjimku tvoří ti s vysokými příjmy) bude platit vyšší daň z příjmu řádově o stokoruny. Za problémy stojí zejména snížení sazby daně z příjmu z 15 na 12,5 procent a současně výrazné snížení slevy na dani. Nezbývá než sledovat, jak bude pokračovat projednávání novely zákona o daních z příjmů.
CO JE TO FLEXIBILNÍ PRÁCE Jedním z nejčastěji užívaných slov na trhu práce je flexibilita. Ne každý má však o významu tohoto pojmu jasnou představu. Co to tedy flexibilita je? Z ekonomického hlediska lze flexibilitu podle ekonoma J. Atkinsona a jeho Teorie flexibilního podniku z 80. let minulého století. Dá se rozdělit na flexibilitu funkční a flexibilitu numerickou. Flexibilita funkční se týká především skupiny zaměstnanců podniku, kteří jsou srdcem podniku - tedy jde o kvalifikované zaměstnance, jejichž flexibilita se týká zvyšování kvalifikace, rozšiřování znalostí a dovedností ve více profesích apod. Numerická flexibilita se pak týká spíše méně kvalifikovaných zaměstnanců, jejichž počet v podniku závisí především na aktuální poptávce po výrobcích či službách a je tedy proměnný.
Ze sociologického hlediska je pak chápána flexibilní práce jako práce s nepevně stanovenou pracovní dobou. Zaměstnanec buď sám ve značné míře ovlivňuje svůj rozvrh pracovních hodin (flexibilita pozitivní), nebo naopak hlavní slovo v rozvržení pracovní doby má zaměstnavatel (flexibilita negativní). Míra flexibility je závislá na vzdělání nebo přesněji na postavení v zaměstnání. Čím je postavení zaměstnance vyšší, tím větší má možnost ovlivňovat rozvržení svého pracovního času (pozitivní flexibilita). Naopak, nízce kvalifikovaní zaměstnanci pracují častěji v pracovních režimech, kdy rozvržení pracovní doby je zcela v kompetenci zaměstnavatele. (ap)
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI ÚNIKU ZEMNÍHO PLYNU Základní zákonnou povinností všech odběratelů zemního plynu je udržovat svá odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v takovém stavu, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit. Vždy je také třeba mít na paměti, že zemní plyn může vytvářet se vzduchem výbušnou směs, i skutečnost, že sice není jedovatý, ale při jeho nedokonalém spalování může vznikat značně jedovatý oxid uhelnatý (CO). V souvislosti se závažnými nehodami, které se staly v posledním období následkem úniku zemního plynu, lze obecně konstatovat, že se stále při řešení havarijních situací chybuje. Podle Agentury ČSTZ-Českého sdružení pro technická zařízení je nutno při úniku zemního plynu dodržovat následující zásady: z Ihned zhasněte všechny plameny! z Ihned otevřete všechny dveře! z Ihned uzavřete všechny uzávěry plynu, popřípadě hlavní uzávěr plynu! z Nepoužívejte otevřený oheň! z Nezapalujte zápalky nebo zapalovače (pro eventuální osvětlení)! z Nevytahujte elektrické zástrčky!
II
z Nemanipulujte s elektrickými spotřebiči, nevypínejte je, ani nezapínejte! z Nepoužívejte elektrické zvonky a telefony! z Nepoužívejte výtahy! z Nekuřte! z Varujte ostatní zaměstnance, obyvatele domu apod. a opusťte objekt! z Informujte pohotovostní a poruchovou službu příslušné plynárenské společnosti telefonem (nepřetržitá poruchová služba plynárenských akciových společností – 1239), který se nachází mimo objekt či místo úniku plynu! z Pokud vystupuje zápach plynu z prostor, které nejsou běžně přístupné, okamžitě uvědomte policii (158) nebo hasiče (150)! z Místo úniku zpřístupněte pro pohotovostní a poruchovou službu! (tes)
KOVÁK číslo 31 — 26. září 2008/příloha
MZDY V KOVOPRŮMYSLU ZA PRVNÍ POLOLETÍ 2008
III
KOVÁK číslo 31 — 26. září 2008/příloha
IV
