MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
PIVNÍ TURISMUS – POJEĎME ZA PIVEM! Bakalářská práce Michaela Vítková
Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph. D.
Brno 2014
Bibliografický záznam Autor:
Michaela Vítková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Pivní turismus – pojeďme za pivem!
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografie
Vedoucí práce:
Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph. D.
Akademický rok:
2013/2014
Počet stran:
60+16
Klíčová slova:
postfordistický turismus; gastronomický cestovní ruch; pivní turismus; Morava a Slezsko
Bibliographic Entry Author
Michaela Vítková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Beer tourism – let's travel to have a beer
Degree programme:
Geography and Cartography
Field of Study:
Geography
Supervisor:
Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph. D.
Academic Year:
2013/2014
Number of Pages:
60+16
Keywords:
post-fordist tourism; gastronomic tourism; beer tourism; Moravia and Silesia
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou nové intenzivně se rozvíjející formy cestovního ruchu – pivní turistikou, která patří do podmnožiny gastronomického cestovního ruchu. První část práce se věnuje problematice gastronomického cestovního ruchu. Druhá část hodnotí vývoj a současné trendy pivního turismu v České republice a ve vybraných evropských státech. Dále charakterizuje typy produktů a aktivit pivního turismu v rámci vymezeného území Moravy a Slezska. Poslední část obsahuje případové studie zaměřené na turistické aktivity vybraných pivovarů, pivních stezek a cyklostezek na Moravě a ve Slezsku.
Abstract This bachelor thesis analyzes a new intensively expanding form of tourism – beer tourism, which constitutes a subset of culinary tourism. The first section of the thesis deals with the issues of culinary tourism. The second section assesses the development as well as the current trends of beer tourism in the Czech Republic and selected European countries. Further, the section characterizes product types as well as activities of beer tourism within a specific area of Moravia and Silesia. The final section contains case studies focused on tourist activities of selected breweries, beer trails, and cycle paths in Moravia and Silesia.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Danielu Seidenglanzovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, kterými mi pomohl vypracovat tuto bakalářskou práci.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 12. května 2014
……………………………… Michaela Vítková
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 10 1 Gastronomický cestovní ruch ................................................................................... 12 1.1 Vymezení pojmů ................................................................................................... 12 1.2 Gastronomický cestovní ruch jako alternativní forma cestovního ruchu ............. 13 1.3 Členění gastronomického cestovního ruchu ......................................................... 15 1.4 Význam gastronomického cestovního ruchu ........................................................ 17 1.5 Gastronomický cestovní ruch v podmínkách České republiky ............................ 19 1.5.1 Projekty gastronomického cestovního ruchu ................................................. 19 2 Pivní turismus ............................................................................................................ 22 2.1 Současné tendence pivního turismu v České republice ........................................ 23 2.2 Pivní turismus v Evropě ........................................................................................ 26 2.2.1 Německo ........................................................................................................ 26 2.2.2 Belgie ............................................................................................................. 28 2.2.3 Velká Británie ................................................................................................ 29 2.3 Typy pivních produktů a aktivit............................................................................ 30 2.3.1 Pivní lázně...................................................................................................... 31 2.3.2 Prohlídky pivovarů a pivovarská muzea ........................................................ 34 2.3.3 Pivní stezky a cyklostezky ............................................................................. 36 2.3.4 Pivní slavnosti a festivaly .............................................................................. 37 3 Případové studie ......................................................................................................... 40 3.1 Vybrané minipivovary na Moravě a Slezsku se zaměřením na pivní turistiku .... 40 3.1.1 1. selský pivovárek v Kroměříži .................................................................... 40 3.1.2 Akciový pivovar Dalešice .............................................................................. 41 3.2 Průmyslové pivovary na Moravě a Slezsku se zaměřením na pivní turistiku ...... 43 3.2.1 Pivovar Radegast v Nošovicích ..................................................................... 43 3.3 Pivní stezky a cyklostezky na Moravě a ve Slezsku ............................................. 46 3.3.1 Cyklotrasy Radegast CykloTrack .................................................................. 46 3.3.2 Pivní stezka Petra Bezruče ............................................................................. 47 3.3.3 Pivovarská stezka Oslavany........................................................................... 48
3.3.4 Pivovarská naučná stezka v Jihlavě ............................................................... 48 Závěr .............................................................................................................................. 50 Seznam použitých zkratek: .......................................................................................... 52 Seznam použitých zdrojů: ............................................................................................ 53 Seznam příloh: .............................................................................................................. 60
Úvod Cestovní ruch je globálním fenoménem současné doby, neboť se stává významnou součástí životního stylu pro stále více lidí po celém světě. V posledních desetiletích byly zaznamenány nové trendy v nabídce cestovního ruchu, které jsou produktem postmoderní doby. Společnost se odklání od masového turismu a vyhledává spíše nové a autentické zážitky a zkušenosti. Vznikají tak nové alternativní formy cestovního ruchu, které se v posledních letech dynamicky rozvíjí. Za takto novou netradiční formu cestovního ruchu lze také považovat gastronomický cestovní ruch včetně jeho podmnožiny pivního cestovního ruchu. Vymezení zájmového území Praktická část bakalářské práce se zabývá oblastí Moravy a Slezska. Výběr tohoto území byl způsoben možností detailnější analýzy pivních produktů a aktivit, než bylo v případě dosavadních prací s podobnou tématikou, jejichž analýza byla zaměřena na celou Českou republiku. Hranice tohoto území byla vymezena dle mapového podkladu z webového portálu Vlastenci.cz.
Obr. 1: Vymezení území Moravy a Slezska (Zdroj: vlastní zpracování podle VLASTENCI.CZ, 2006) Cíle práce Hlavním cílem práce je představení pivního turismu, jeho popis a zhodnocení v rámci vybraných evropských států a České republiky se zaměřením na území Moravy a Slezska. Bakalářská práce je rozdělena do tří základních částí. Úvodní teoretická část analyzuje gastronomický cestovní ruch včetně jeho specifik, klasifikace a teoretického ukotvení do kontextu postfordistického turismu. Cílem druhé části práce je popsat současné tendence pivního turismu v České republice, Německu, Belgii a Velké Británii. Druhá část práce klade důraz na typy pivních produktů a aktivit v ČR a zejména na území Moravy a Slezska. Závěrečná část práce je zpracována formou případových studií, které charakterizují vybrané pivovary, pivní stezky a cyklostezky na území Moravy a Slezska. První případová studie je zaměřena na aktivity a produkty pivního turismu u dvou různorodých minipivovarů (1. selský pivovárek v Kroměříži, 10
Akciový pivovar Dalešice). Druhá studie se zabývá charakteristikou produktů cestovního ruchu průmyslového pivovaru Radegast. V poslední případové studii jsou blíže rozebrány pivní stezky a cyklostezky v zájmovém území. Metodika zpracování Bakalářská práce byla vypracována na základě studia odborné literatury a analýzy sekundárních pramenů a statistických dat, které byly čerpány převážně z internetových zdrojů a dat poskytnutých jednotlivými pivovary. Empirická část byla zpracována formou případových studií. Hlavním důvodem výběru této metody bylo umožnění zaměřit se na detailní výzkum vybraného zástupce pivovaru. Pro tuto metodu výzkumu je charakteristické kombinovat různé techniky sběru informací. V případě doložených případových studií se jednalo o vlastní průzkum webových stránek jednotlivých pivovarů a korporací doplněný informacemi získanými rozhovorem se zástupci vybraných pivovarů. Informace 3. případové studie zaměřené na pivní stezky a cyklostezky byly získávány vlastním webovým průzkumem. Kritéria výběru objektů pro případové studie Minipivovary byly vybrány na základě typové odlišnosti pivovaru. Primárními faktory výběru byl roční výstav piva, historie a tradice pivovaru a množství finančních prostředků, které může daný pivovar použít na podporu pivního turismu. Pomocným kritériem výběru byla ochota pivovarů poskytnout informace. Průmyslový pivovar Radegast byl zařazen do případové studie z toho důvodu, že vykazuje ze všech pivovarů zájmového území největší aktivity v oblasti cestovního ruchu. V poslední případové studii byly zpracovány všechny pivní stezky a cyklostezky na území Moravy a Slezska.
11
1 Gastronomický cestovní ruch 1.1 Vymezení pojmů Samotné slovo „gastronomie“ (kulinářství) je ve slovníku gastronomie charakterizováno jako nauka o kuchařském umění či záliba ve vybraných jídlech a labužnictví (ČERNÝ, 2001). Blank (2003) uvádí, že většina slovníků považuje gastronomii za „umění a vědu dobrého jídla“ nebo za „umění a vědu delikátního stravování“. Pásková a Zelenka gastronomii považují za vědu, která se zabývá přípravou jídel a nápojů a jejich podáváním. Gastronomie se také zaměřuje na stolování, na způsoby úprav a konzumace jídel a nápojů. „Gastronomie pochází z řeckého základu (gaster – žaludek a nomos – zvyk). „Jedná se o celý komplex činností zahrnující nejen kuchařské umění, ale i výběr surovin, použití správné technologie, použití odpovídajícího vybavení, inventáře, nádobí a přístrojů, způsob podávání jídel a nápojů i úroveň stolování. V cestovním ruchu pod pojmem sektor gastronomie rozumíme zařízení poskytující stravovací služby“ (KOTÍKOVÁ, 2013, 38; PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2012). Gastronomii (kulinářství) všeobecně můžeme chápat jako jednu z tradičních hodnot, která se dlouhodobě uchovává a přenáší z generace na generaci. Pokud se samotná gastronomie stane jedním z nejdůležitějších cílů účasti na cestovním ruchu, můžeme hovořit o gastronomickém cestovním ruchu (ORIEŠKA, 2010; SYROVÁTKOVÁ, 2013). Terminologie české odborné literatury v této oblasti není zcela ustálená, proto termín „gastronomický cestovní ruch/turismus“ lze nahradit synonymy, jako jsou „gurmánský cestovní ruch“, „kulinářský cestovní ruch“ anebo „potravinářský cestovní ruch.“ Dalším možným českým termínem je „cestování za jídlem“, nicméně podle Kotíkové je tento název považován za nepraktický, neboť v oblasti cestovního ruchu se běžněji používá termín „gastronomie“. V anglické odborné literatuře se setkáme s termíny „culinary tourism“, „gastronomic tourism“, „gourmand tourism“ a „food tourism“. Poprvé termín „culinary tourism“ použila Lucy Long v roce 1998 v článku Culinary Tourism – „A folkloristic perspective on eating and otherness“, kde považuje jídlo a pití za nedílnou součást tradic, kultury a kulturního dědictví. Později v roce 2003 vychází dvě publikace zabývající se konceptem „food tourism“ – Food Tourism Around the World: Development, Management, and Market (Hall a Sharples) a Tasting Tourism: Travelling for Food and Drink (Boniface) (KOTÍKOVÁ, 2013). Mezinárodní organizace World Food Travel Association (WFTA) dává přednost širšímu označení „food tourism“; od roku 2012 přestala používat termín „culinary tourism“ (kulinářský turismus), neboť dle výzkumu bylo označení příliš zavádějící a nepraktické. Zatímco pojem „culinary tourism“ zahrnuje vše, co se týká pouze jídla a pití, „food tourism“ je komplexnějším termínem a obsahuje vše od potravinových 12
stánků s pouličními prodavači po vinné sklípky, pivnice, hospůdky, různé typy restaurací apod. WFTA charakterizuje „food tourism“ jako hledání jedinečných a nezapomenutelných zážitků, které jsou spojené s jídlem a pitím a to na úrovni globálního měřítka. Dále uvádí, že „food tourism“ je v posledních letech jedno z nejdynamičtějších odvětví v cestovním ruchu (WFTA, 2013). Gastronomický (gurmánský/kulinářský) cestovní ruch (také gastroturistika) je jednou ze specifických forem cestovního ruchu a zároveň se považuje za součást tzv. zážitkového cestovního ruchu, kde primární motivací je gastronomický/kulinářský zážitek. Může se jednat o účast na specializované gastronomické akci nebo jde o zážitky, jež jsou spojené s konzumací, s přípravou a prezentací jídla. Gastronomický cestovní ruch lze také chápat jako seznamování účastníků turismu s gastronomickými tradicemi v dané destinaci (KOTÍKOVÁ, 2013). Výkladový slovník cestovního ruchu gastronomický turismus definuje jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni požitkem z konzumace, kultury stolování (atmosféra, vybavení a výzdoba stravovacího zařízení), testování a seznamování se s vybranými pokrmy a nápoji. Typickými aktivitami jsou návštěvy zvláštních restaurací, rybářských lodí, pivních slavností, exkurze do výroben potravin apod.“ (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2012, 100). Gastronomický (kulinářský/gurmánský) cestovní ruch je relativně mladé odvětví cestovního ruchu, do povědomí vědecké komunity se dostal teprve až v roce 2003, kdy byla Erikem Wolfem založena Mezinárodní asociace kuchařského cestovního ruchu – ICTA (dnes pod názvem WTFA) (KARÁSKOVÁ, 2013). MacDonald a Denealt (2001) pokládají gastronomický cestovní ruch za důležitou součást kulturního cestovního ruchu, kdy turisté hledají autentické a jedinečné gurmánské zážitky, které jim přibližují místní kulturu. Podle Syrovátkové (2013) je hlavním cílem gastronomického cestovního ruchu zažít tradiční lokální kulinářské tradice, které můžou být doplněny dalšími turistickými atraktivitami, jako jsou např. tradiční způsoby zpracování zemědělských a ovocnářských výrobků či tradiční výroby různých potravinářských výrobků a jejich prodej. Hall a Mitchell (2005) konstatují, že gastronomický cestovní ruch zahrnuje navštěvování primárních a sekundárních výrobců potravin, gurmánských festivalů a restaurací či jiných specifických gastronomických míst, pro která jsou ochutnávky jídel (nápojů)/gastronomické zážitky hlavními motivátory celkové přitažlivosti daného místa.
1.2 Gastronomický cestovní ruch jako alternativní forma cestovního ruchu V 60. – 70. letech 20. století se v ekonomicky vyspělých státech západní Evropy začínají projevovat nové tendence posunu masového turismu směrem k jeho novým alternativním (individualizovaným) formám k tzv. postfordistickému (postmodernímu) turismu. Tato změna dozajista souvisí s nástupem nové střední společenské třídy, která
13
odmítá produkty masové spotřeby, projevuje touhu po individualitě, má tendenci odlišit se a vyjádřit svůj vlastní a osobitý styl (WILLIAMS, SHAW, 1998). Základní charakteristiky postfordistického/postmoderního turismu podle Urryho (1995), Williamse a Shawa (1998) uvádí následující tabulka 1. Tab. 1: Charakteristiky post-fordistické spotřeby s uvedením příkladu v cestovním ruchu Charakteristika post-fordistické spotřeby
Příklady v cestovním ruchu
Roste náročnost spotřebitele → výrobce se musí přizpůsobit
Odmítání některých forem masového turismu (např.: levné prázdninové balíčky) → roste rozmanitost preferencí
Roste nestálost preferencí spotřebitelů
Méně opakované návštěvy turistických míst → dostupnost většího množství alternativních památek a zajímavostí
Větší segmentace trhu
Vznik různorodých typů zájezdů a turistických atrakcí (na základě životního stylu)
Růst aktivity spotřebitelů
Větší dostupnost informací o alternativních možnostech trávení dovolené prostřednictvím médií
Větší sortiment produktů se zkráceným Častá změna turistických míst a zážitků pod životním cyklem vlivem rychlé změny módnosti
Funkčnost spotřeby klesá, větší důraz je kladen na estetičnost produktu
Turismus = mix zážitků → postupné splývání pojmů turismus, volný čas, kultura, sport, nakupování a vzdělávání
(Zdroj: ARVA, DELI–GRAY, 2011) Postfordistický turista hledá nové zkušenosti a zážitky, má větší zájem o zdravý životní styl a šetrnější přístup k životnímu prostředí. Z hlediska vlivu na životní prostředí se turismus dělí na měkký a tvrdý. Turista postfordismu přirozeně inklinuje spíše k měkkému turismu. Měkký turismus (soft tourism), v odborné literatuře se lze setkat dále s termíny jako „individuální“, „ekologický“, „šetrný“, „zelený“ a „alternativní“, minimalizuje negativní dopady turismu na životní prostředí a podporuje individuální vztah člověk – příroda (cykloturistika, pěší turistika, agroturistika). Naproti tomu tvrdý turismus nebere ohledy na své sociální, kulturní a environmentální dopady a podporuje zejména masové cestování (LIBROVÁ, 1994; PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2012). Následující tabulka uvádí základní charakteristiky „tvrdého“ a „měkkého“ turismu. 14
Tab. 2: Základní charakteristiky tvrdého a měkkého turismu TVRDÝ TURISMUS Masové cestování Málo času Rychlé dopravní prostředky Daleko Pevný program Řízení zvenku (cestovní kancelář) Importovaný styl života Pamětihodnosti Pohodlně a pasivně Žádná duševní příprava Bez znalosti domácího jazyka Pocit převahy Nákupy Suvenýry Prospekty a pohlednice Zvědavost Hlasitý
MĚKKÝ TURISMUS Individuální cestování Dost času Přiměřené a pomalé dopravní prostředky Blízko Spontánní rozhodnutí podle situace Řízení zevnitř Styl života blízký dané zemi Zážitky S úsilím a aktivně Příprava vztahující se k dané zemi Se znalostí domácího jazyka Radost z učení se od ostatních Vzpomínky Nové zážitky Kresby, malby Takt Tichý
(Zdroj: vlastní zpracování podle LIBROVÉ, 1994) V postfordistické společnosti stravování neplní pouze funkci základní fyziologické potřeby. Jídlo, pití a stravovací zvyklosti se staly součástí kultury, tradice a životního stylu místního obyvatelstva dané destinace. Gastronomii lze chápat jako projev kultury, díky čemuž lze místní tradiční pokrmy považovat za turistickou atrakci regionu. Kromě toho kulinářské zážitky mnohdy mohou mít trvalejší charakter než zážitky spojené s návštěvou hradu, zámku či jiné turistické atrakce. Jedním z důvodů, proč se gastronomie stala důležitou součástí cestovního ruchu, je rostoucí zájem o autentické zážitky během cestování. Turisté vyhledávají dobré regionální kuchyně, které odráží jedinečnost místní kultury a tradice. Další příčinou rostoucí popularity kulinářství v cestovním ruchu je skutečnost, že turisté projevují čím dál větší zájem o zdravý způsob stravování a hledají takové restaurace, které nabízí zdravé pokrmy z čerstvých a kvalitních surovin. V dnešní době stravování zásadně ovlivňuje multikulturalismus. Stravovací zvyklosti populace se sbližují a jídla charakteristická pro kuchyň dané destinace se začínají objevovat i v jiných regionech světa. Podstatný vliv na rozvoj gastronomické turistiky mají i média, která prostřednictvím webových stránek či gastronomických televizních pořadů rozšiřují gurmánské znalosti návštěvníků (KOTÍKOVÁ, 2013; YEOMAN, 2008).
1.3 Členění gastronomického cestovního ruchu V posledních letech se stává gastronomický cestovní ruch doslova módní záležitostí, a proto nabízí čím dál více širokou škálu různorodých aktivit. Erik Wolf
15
rozděluje gastronomický/kulinářský cestovní ruch podle aktivit, jež souvisí s návštěvou následujících objektů a akcí. Podniky veřejného stravování jsou většinou nejčastějším cílem gastronomického cestovního ruchu, které se dále dělí do čtyř dílčích kategorií: o gurmetské – luxusní restaurace, které nabízí exkluzivní služby; o historické – restaurace, které se zapsaly do historie gastronomie díky vlastním receptům nebo se zde konaly významné historické události (kavárna Sacher ve Vídni); o tradiční – restaurace, kde se setkáme s typickou gastronomií daného regionu (tradiční místní speciality); o zážitkové – restaurace se zaměřením na originální způsoby přípravy jídel nebo jeho podávání, velmi často doplněné originálním vybavením (středověké restaurace/krčmy). Gastronomické destinace – podle některých studií je národní (místní) jídlo jedním z nejdůležitějších faktorů, které vytvářejí image dané destinace – např. jižní Morava – vinařství. Gastronomické akce a události (events) – jsou větší akce s bohatým kulturním programem, kde je prezentace jídla a pití jen jednou součástí bohatého programu (např. vinobraní, pivní festivaly). Gastronomické akce menšího rozsahu se většinou zaměřují na prezentaci určitých regionálních kulinářských specialit (např. košty místních pálenek, soutěže v grilování). Gastronomické provozy a výrobny – jde o návštěvy (exkurze) potravinářských provozoven či výroben (např. pivovary, vinné sklepy, palírny whisky, čokoládovny), malých zemědělských podniků a farem (např. výrobny sýrů, moštů, marmelád). Gastronomická muzea – mohou být muzea se specifickým zaměřením (např. muzeum perníku, muzeum chleba, pivovarské muzeum) nebo muzea obecně koncipovaná (např. Gastronomické muzeum v Praze). Farmářské trhy – jsou formou prodeje zemědělských a potravinářských výrobků s cílem podpořit malé a střední zemědělské podniky a výrobce potravin. Kurzy vaření – jsou novodobým fenoménem v oblasti gastronomie, mohou mít nejrůznější podoby a bývají zpravidla tematicky zaměřené (např. italská kuchyně, příprava steaků, vaření piva) (KOTÍKOVÁ, 2013).
16
Obr. 2: Klasifikace kulinářského/gastronomického cestovního ruchu (Zdroj: vlastní zpracování podle KOTÍKOVÉ, 2013) Michael C. Hall rozlišuje čtyři základní typy turistů – „food tourists“, jejichž hlavním motivem k cestování je gastronomický zážitek: -
gurmán /labužník (gastronome) – profesionál s vysokým zájmem o kulinářství, gurmán (indigenous foodie) – amatér s vysokým až středním zájmem o kulinářství, „potravinový“ turista („tourist“ foodie) – nízký nebo příležitostný zájem o kulinářství, znalec potravin (familiar foods) – nízký nebo příležitostní zájem o potraviny (VANÍČEK, 2011).
1.4 Význam gastronomického cestovního ruchu V roce 2011 se ve Vídni uskutečnila první Evropská konference kulinářského cestovního ruchu (European Culinary Tourism), což svědčí o růstu významnosti gastronomického cestovního ruchu v Evropě. Konference proběhla v rámci projektu financovaného z Operačního programu Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika. Projekt byl realizován ve spolupráci s Katedrou cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava a Universitou aplikovaných věd ve Vídni (Die FHWienStudiengänge der Wirtschaftskammer Wien). Konference se zúčastnilo více než 100 odborníků z celého světa, kteří působí v oblasti kulinářského cestovního ruchu. Předmětem konference byla čtyři hlavní témata: Produkty kulinářského cestovního ruchu Kdo je kulinářský turista Kulinářský cestovní ruch a regiony Filosofie kulinářského cestovního ruchu Z příspěvků, jež na konferenci zazněly, lze uvést kupříkladu úvodní přednášku prof. Michaela C. Halla z Univerzity of Canterbury na Novém Zélandu, kde si položil 17
základní otázku: Proč má kuchyně a jídlo vztah k turismu? Součástí přednášky byl i zajímavý graf vyjadřující souvislosti mezi motivací k cestování za kulinářstvím a typem turistů. Jedním z nejdůležitějších přínosů celé prezentace bylo vymezení čtyř základních typů turistů, kteří cestují za gastronomickým zážitkem (viz kap. 1.3) (KOTÍKOVÁ, 2013; VANÍČEK, 2011).
Obr. 3: „Potravinový“ cestovní ruch jako speciální motiv k cestovní (Zdroj: vlastní zpracování podle VANÍČKA, 2011) Dále na konferenci vystoupil například prof. Kevin Fields z University of Gloucestershire, jehož přednáška byla zaměřena na regionální kulinářský cestovní ruch, který popsal na příkladu regionu Staffordshire (Velká Británie). Tématikou kulinářského cestovního ruchu a filozofie se zabývala Jennifer Ianolo z New Yorku, podle ní by se při tvorbě kulinářského turismu měly respektovat tři základní principy: autentičnost (kultura regionu se projevuje prostřednictvím jídla), koncepčnost (účastnit se všech fází) a pohostinnost (nutnost přemýšlet o potřebách zákazníka, než vysloví svá přání) (VANÍČEK, 2011). O významnosti kulinářského cestovního ruchu mluví i společnost Skift, ta v roce 2013 definovala třináct trendů ve vývoji cestovního ruchu a právě jeden z nich je rostoucí zájem o gastronomický cestovní ruch (KOTÍKOVÁ, 2013). Mezinárodní asociace WFTA uvádí šest důvodů, které stanovují význam kulinářského cestovního ruchu:
stravování je nezbytnou službou v cestovním ruchu (oproti jiným službám), resp. každý účastník cestovního ruchu se musí nějak stravovat; stravování se týká všech etnických skupin bez výjimky; účastníci cestovního ruchu všech věkových skupin mají zájem o kulinářský cestovní ruch; 18
stravování se týká obou pohlaví; výsledky průzkumu dokazují, že je účastník kulinářského cestovního ruchu vzdělanější než průměrný účastník cestovního ruchu; kulinářského cestovního ruchu se účastní různé příjmové skupiny, a proto poskytuje variabilní nabídku produktů (KOTÍKOVÁ, 2013).
1.5 Gastronomický cestovní ruch v podmínkách České republiky Každý region v České republice se vyznačuje určitou specifikou, kulturou a bohatstvím, jež vychází z historických tradic a kořenů daného regionu. Počátky tradic „typické místní (regionální) kuchyně“ sahají až do období před průmyslovou revolucí, kdy se začaly hromadně stavět pece, mlýny, hamry, pivovary, sladovny, moštárny, sýrárny a další objekty, co se zabývaly zpracováním zemědělských a ovocnářských produktů (GALVASOVÁ, 2008). „Česká republika má dobré předpoklady pro rozvoj gastronomického cestovního ruchu – má dlouhou tradici pivovarnictví a vinařství a jsou zde také tradiční národopisné oblasti se svými speciálními pokrmy podle originálních receptů“ (KOTÍKOVÁ, 2013, 50).
1.5.1 Projekty gastronomického cestovního ruchu O českou gastronomii a tradiční alkoholické nápoje je v zahraničí stále větší zájem. Tuto skutečnost si uvědomuje i agentura CzechTourism, která v roce 2009 zahájila ve spolupráci s partnery z Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace cukrářů a kuchařů ČR společný projekt pod názvem „Ochutnejte Českou republiku aneb CzechSpecials“. Projekt má podpořit gastronomický cestovní ruch v České republice prostřednictvím tradičních českých pokrmů a specialit. Hlavní náplní projektu je zatraktivnit turistické regiony (viz tab. 3) a propagovat je pomocí tradičních národních specialit potenciálním turistům. V současnosti je do projektu zapojeno 407 restaurací, které musí splňovat požadovaná kritéria, tak aby byly označeny logem Czech Specials. Doba platnosti certifikátu činí tři roky a po skončení jeho platnosti bude probíhat recertifikace na další tříleté období. Na základě této certifikace vybrané restaurace musí nabídnout minimálně jednu národní specialitu (např.: svíčkovou na smetaně, koprovou omáčku, chlupaté knedlíky, houbového kubu, dukátové buchtičky atd.), ale také alespoň jednu regionální specialitu. Na území Moravy nejvíce certifikovaných restaurací najdeme v turistickém regionu Jižní Morava, kde se k typickým regionálním specialitám řadí například moravský vrabec, smažený chřest nebo moravská cibulačka s uzeným masem. Turistická destinace Východní Morava zase nabízí regionální speciality, jako jsou, frgále, valašská kyselica či buchty s uzeným masem. Nejznámějšími regionálními pokrmy regionu Střední Morava a Jeseníky jsou bezesporu bramborové škvarkové knedlíky a v destinaci Severní Morava a Slezsko můžeme pro změnu ochutnat slezské pirohy nebo zelný guláš. 19
Na projekt Czech Specials navazuje televizní cyklus „Toulavá kamera ochutnává Česko“, zaměřený na putování za regionálními specialitami, a rozhlasový týdeník „Dobrou chuť, Česko!“ (CZECHTOURISM, 2014). Tab. 3: Počet certifikovaných restaurací s označením CzechSpecials v turistických regionech České republiky v roce 2014 (stav k 10. 3. 2014) Turistický region Českolipsko a Jizerské hory Český ráj
Počet restaurací
Turistický region
12 Praha 4 Severní Morava a Slezsko
Počet restaurací 73 25
Jižní Čechy
20 Severozápadní Čechy
30
Jižní Morava
57 Střední Morava a Jeseníky
10
Královéhradecko
12 Šumava
12
Krkonoše
22 Východní Čechy
13
Okolí Prahy
30 Východní Morava
34
Plzeňsko
28 Vysočina
12
Západočeské lázně
13
(Zdroj: upraveno podle CZECHTOURISM, 2014) Další obdobný projekt nese název „Stezky dědictví“. Jedná se o dlouhodobý program společnosti ECEAT (European Centre for Ecological and Agricultural Tourism), jenž se snaží propagovat a rozvíjet gastronomický cestovní ruch v jednotlivých regionech. Projekt si klade za cíl zmapovat a využít existující potenciál v krajích v oblasti originální a autentické gastronomie a vytváří tak produkt s jednotnou značkou (průvodce regionální gastronomie). Podniky musí splňovat požadovaná kritéria, tak aby měly oprávnění získat značku „Stezky dědictví“ a zároveň mohly být zařazeny do „Průvodce dobrými restauracemi“. Hodnotícími kritérii podniku jsou například následující body: při přípravě jídel se nesmí využívat umělých přísad (zvýrazňovače chuti, aromata, barviva apod.) a polotovarů, podnik musí pokaždé nabídnout nejméně 4 hlavní jídla regionální nebo české kuchyně atd. (STEZKY DĚDICTVÍ, 2008). Do projektu „Stezky dědictví“ je v současnosti zapojeno celkem 63 restaurací (viz tab. 4), z toho více jak polovina podniků spadá do regionu Jižní Morava. Nedílnou součástí projektu je pořádání velkých gastronomických akcí se zaměřením na propagaci tradičních místních surovin. Na Moravě se konají například Slavnosti chřestu v Ivančicích, Slavnosti brambor v Bystřici nad Pernštejnem nebo Slavnosti moravského uzeného na hradě Veveří v Brně (HERITAGE TRAILS, 2010; TTG – VŠE O CESTOVNÍM RUCHU, 2014).
20
Tab. 4: Počet certifikovaných restaurací s označením Stezky dědictví v regionech České republiky v roce 2014 (stav k 10. 3. 2014) Počet restaurací
Region Jižní Morava
34
Olomoucký kraj
1
Pardubický kraj
1
Praha a okolí
6
Zlínský kraj a Beskydy
2
Vysočina
19
(Zdroj: upraveno podle HERITAGE TRAILS, 2010) Asociace regionálních značek (AZR) koordinuje systém regionálního značení výrobků, jejímž cílem je upozornit na tradice, kulturu a přírodní bohatství jednotlivých regionů v České republice a zviditelnit tak místní produkty zdejších řemeslníků a zemědělců. Regionální značkou, včetně řemeslných výrobků a přírodních produktů, se zpravidla označují i potraviny a zemědělské produkty (pečivo, sýry, víno, ryby, med atd.), které tak posilují image daného regionu. S rostoucím zájmem o lokální potraviny vznikl v roce 2010 pod záštitou Ministerstva zemědělství projekt „Regionální potravina“, jehož cílem je prosazovat na českém trhu kvalitní, tradiční a především regionální potraviny. Mezi další známé projekty patří například projekt Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava „Ochutnejte Moravu!“ podporující gastronomii na jižní Moravě anebo projekt „Morava a Slezsko region plný chutí a zážitků“ propagující kulinářské speciality na Moravě a Slezsku (ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK, 2010; MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, 2013).
21
2 Pivní turismus Pivní turismus (také pivní cestovní ruch/beer tourism) je intenzivně se rozvíjející samostatná forma cestovního ruchu, která patří do podmnožiny gurmánského cestovního ruchu, kam mimo jiné můžeme zařadit vinařskou turistiku, whisky turistiku, turistiku za čajem či turistiku za čokoládou. Pivní turismus může být charakterizován jako navštěvování pivovarů, pivních festivalů a slavností, kde jsou degustace piva, společně s atributy „pivního regionu“, primární motivací účasti na turismu (PLUMMER a kol., 2003). Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu je pivní turismus „forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni gurmánským zážitkem z konzumace různých druhů piv a z typického hospodského prostředí, případně i poznáváním historie a současných technologií výroby piva“ (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2012, 213). Autoři Pásková a Zelenka (2012) dále uvádějí, že k nejznámějším pivním aktivitám patří exkurze v pivovarech, návštěvy typických hospod, pivnic, pivních muzeí a pivních slavností. Podle Smotlachové a Štěpánové (2013) účastníci pivního turismu spadají nejen do gastronomického ale i do industriálního segmentu turismu. Pivní turismus se velmi často prolíná s jinými alternativními formami cestovního ruchu a to například s cykloturistikou (naučné pivní cyklostezky), pěší turistikou (naučné a poznávací stezky), vodní turistikou, kulturní turistikou apod. Poznávání pivovarů a dalších industriálních objektů bývá často spojeno s dalšími zážitky (ochutnávka piva, poznávání techniky výroby piva, zakoupení místního výrobku v místě vzniku apod.). Pivní turisté mají především zájem o nové chutě, nové druhy piva a vyhledávají nové pivovary. Během poznávání pivních produktů a specialit se zajímají i o jiné atraktivity v okolí (kulturní památky, přírodní památky) (SMOTLACHOVÁ, ŠTĚPÁNOVÁ, 2013). Cílem pivního turismu je „nabídnout domácím i zahraničním turistům nová, dosud neprobádaná místa vhodná pro návštěvu, a zařadit je tak do marketingového přehledu a propagace té či oné destinace, vhodné pro trávení volnočasových aktivit. Široké veřejnosti má nabídnout cestování po pivovarech, minipivovarech, festivalech a pivních událostech“ (HÁN, MERHAUT, 2012, 72). Účastník pivní turistiky podle Trundové (2011) vyhledává: rozmanitost (pivní speciály – ovocně ochucená piva, piva vařená podle historických receptur; nefiltrovaná a nepasterizovaná piva); kvalitní nešizenou kuchyň; harmonické propojení piva s jídlem; pivní degustaci; tzv. „pivní žirafy“ - velkoobjemové pivní nádoby, ze kterých si host může vlastnoručně natočit pivo; nekuřácké prostředí; 22
mimořádnou nabídku pivních produktů - např.: pivní kosmetiku, pivní pálenku, pivní likéry, pivní pochutiny apod.; zážitky (vlastní vaření piva, pivní lázeň, propojení s regionální řemeslnou výrobou či s živou hudební produkcí,…); vyžití pro děti (dětské koutky na hraní, hřiště,…).
Výzkumný tým z Brock University (Kanada) zpracoval studii pivní turistiky v kanadské oblasti pivních stezek Waterloo-Wellington, které propojují šest pivovarů. Autoři výzkumné studie se domnívají, že oblast pivní turistiky nebyla prozatím dostatečně prozkoumána a převážná většina průzkumů zaměřená na gastronomický cestovní ruch byla aplikována výhradně na vinařský cestovní ruch. Na základě tříleté studie sledovaného území byl vytvořen profil typického účastníka pivního turismu. Dle výsledků průzkumu (zprůměrovaná data za období – 1998, 1999 a 2000) je tradičním účastníkem pivního turismu muž (60 %) patřící do věkové kategorie 30 – 50 let (45 %). Ústní sdělení bylo pro většinu respondentů (41 %) nejčastějším způsobem, jak se dozvědět o existenci dané pivní destinace. Téměř pro dvě třetiny dotazovaných byla návštěva pivního regionu cílená. Přibližně jedna třetina respondentů přijela do regionu v páru. Délka pobytu byla pro většinu jednodenní bez noclehu (68 %). Průměrně každý druhý účastník navštívil alespoň jednu restauraci či hospodu, kde pak ochutnal nový druh piva (94 %). Naprostá většina respondentů (96 %) byla spokojena a do WaterlooWellingtonské oblasti pivních stezek by se jednou chtěla vrátit (PLUMMER a kol., 2003).
2.1 Současné tendence pivního turismu v České republice Pivo je považováno za nejstarší alkoholický nápoj v historii lidstva. Kolébkou výroby piva je pravděpodobně Mezopotámie, kde již v sedmém tisíciletí před n. l. Sumerové a Asyřané připravovali kvašený nápoj z obilí takzvaný „kaš“ nebo „šikaru“ (DOSTÁL, STAŇKOVÁ, 1997). Česká republika je proslulá staletou tradicí výroby piva a s ní související pivní kulturou. Díky svým optimálním přírodním podmínkám, které jsou ideální pro pěstování sladovnického ječmene a chmele, se zde pivo vařilo již od raného středověku. Na základě toho vznikly v České republice velmi dobré předpoklady pro rozvoj pivní turistiky. „Podle průzkumu veřejného mínění považuje 90 % respondentů pivo za náš národní nápoj a tři lidé ze čtyř jsou přesvědčeni, že české pivo je nejlepší na světě. Vědí to i turisté, kteří k nám míří ze zahraničí. A nezřídka je to i jediný důvod, za kterým k nám přijíždí“ (SOUČEK, 2006, 68). Myšlenka pivního turismu byla převzata od našich německých sousedů, kteří mají s touto formou cestovního ruchu velké zkušenosti. Rozvoj pivní turistiky je zásadně ovlivněn současným trendem boje proti pivní globalizaci. Proti zavádění stejných standardů a výrobních technologií, tak aby bylo pivo co nejlevnější, jsou i někteří pivní odborníci a začínají se více upínat k výrobě originálních piv. „Zároveň 23
s tím se pivo stále více stává trendovou záležitostí a zbavuje se nálepky prostého nápoje pro chudé a nevzdělané.“ Tyto skutečnosti jsou pak hlavní příčinou, proč lidé touží poznat vše o pivu a stávají se tak potenciálními zákazníky pivního turismu (NEOFORMACE, spol. s. r. o., 2012; HÁN, MERHAUT, 2012). „Pivní turismus disponuje velkým potenciálem z hlediska incomingového turismu. Česká republika je ve světě vyhlášená tím, že produkuje kvalitní a levné pivo. Slovo „Plzeň“ je po Praze hned druhým slovem, se kterým si většina zahraničních návštěvníků Českou republiku spojí“ (DRING CONSULTING S.R.O. A KOL. 2013, 48). V současné době je pivní turismus v České republice na vzestupu, o čemž svědčí vysoká návštěvnost prohlídkových pivních tras Plzeňského Prazdroje (pivovary Prazdroj, Gambrinus, Kozel ve Velkých Popovicích, Radegast v Nošovicích), kam za rok 2013 zavítalo více než 317 tisíc turistů, což je meziroční nárůst téměř o 2 %. Nejvíce zahraničních turistů přijíždí z Velké Británie, Německa, Ruska a jihovýchodní Asie. Výrazný růst byl zaznamenán i u turistů z Estonska a Litvy. Výjimkou ale nejsou ani návštěvníci ze států jako jsou například Brazílie, Austrálie, Argentina, Zimbabwe, Kongo nebo Madagaskar (PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a. s., 2014). Dnes pivní turistika není pouze doménou velkých pivovarů, jejími hlavními aktéry se stávají zejména malé pivovary rodinného charakteru. Minipivovary se začínají stále více zapojovat do pivní turistiky, proto vynakládají čím dál více finančních prostředků na marketingovou propagaci. Minipivovarem rozumíme podnik s ročním výstavem do 10 000 hektolitrů piva. Minipivovar může být postaven samostatně, avšak častějším příkladem bývá propojení minipivovaru s restaurací, pak lze hovořit o tzv. restauračním pivovaru. Vlastnit minipivovar s restaurací se totiž majiteli minipivovaru z ekonomického hlediska vyplatí, protože má celý zisk z výroby piva pro sebe. Na Moravě a ve Slezsku bylo k 20. březnu 2014 v provozu 82 minipivovarů, z nichž 71 % má vlastní pivovarskou restauraci nebo pivnici (viz příloha 1.) (ČAPKOVÁ a kol., 1999). V posledních letech počet minipivovarů v České republice roste rychlým tempem. V polovině roku 2012 jejich počet dosáhl čísla 145 (PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ, 2013). Počátkem roku 2014 počet minipivovarů překročil hranici 200. Podle odhadů se předpokládá do konce roku 2015 zvýšení jejich počtu až na 350. Přestože je u nás počet minipivovarů zhruba tak čtyřikrát větší než pivovarů průmyslových (celkem 43), jejich podíl na celkové pivní produkci tvořil v loňském roce přibližně jedno procento. Pod vlivem toho trendu vznikl v roce 2011 Českomoravský svaz minipivovarů založený 32 restauračními pivovary. Smyslem organizace je poskytnout minipivovarům právní a legislativní servis, připravovat a vzdělávat budoucí sládky či posílit roli minipivovarů v oblasti cestovního ruchu (ČESKOMORAVSKÝ SVAZ MINIPIVOVARŮ, 2012; KOŘÍNKOVÁ - SEIFERTOVÁ, 2014; SOUČEK, 2006). 24
Minipivovary z hlediska množství vyrobeného piva a ceny nedokážou konkurovat velkým výrobcům, a proto se snaží nabízet kromě běžného sortimentu i některé netradiční a speciální druhy piv. Každý minipivovar tak vlastní svoji specifickou nabídku piv, kterou nikde jinde návštěvníci nenajdou a neochutnají. Tento speciální sortiment je pak velmi často využíván k různým slavnostem, svátkům a jiným příležitostem v regionu/městu daného minipivovaru. Poptávka po pivních speciálech rok od roku roste, stále více turistů upřednostňuje regionální pivní značky před zavedenými značkami velkých výrobců, přestože jsou jejich produkty v průměru o 10 – 50 % dražší než piva velkovýrobců. Piva prodávaná v minipivovarech jsou vesměs čerstvá a nefiltrovaná, což se odráží na jejich vyšší kvalitě. Nevýhodou je pouze nižší trvanlivosti, což fakticky znemožňuje jejich prodej do obchodních sítí, proto jsou primárně určena lokálním konzumentům a turistům (KOŘÍNKOVÁ - SEIFERTOVÁ, 2014; HÁN, MERHAUT, 2012). Vývoj počtu pivovarů a minipivovarů v České republice (2000 - 2012) 200 150 100 50 0 2000
2002
2004
2006
počet minipivovarů
2008
2010
2012
Počet činných pivovarů
Obr. 4: Vývoj počtu pivovarů a minipivovarů v Čechách a na Moravě v letech 19502011. (Zdroj: PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ, 2013) Pozn.: Termín „činné pivovary“ v grafu představuje podniky, jež mohou být označeny jako „průmyslové pivovary“. Propagace pivního turismu Cestovní agentura BeerTrips.com (založená v roce 1998) se podílí na propagaci pivní turistiky. BeerTrips.com nabízí výlety po celém světě za pivem a jídlem. Hlavní náplní cestování je návštěva pivních destinací, kde se nejen degustuje nejlepší pivo, ale zároveň poznává historie, kultura či architektura míst, která jsou s pivem spjata. Podrobný přehled pivních aktivit cestovního ruchu v České republice nabízí portál pivní turistiky (www.pivnituristika.cz.), jehož hlavním účelem je propagovat české pivovarnictví nejen u nás, ale i v zahraničí. V roce 2009 byl spuštěn projekt Czech Beer Tour (České pivní cesty), který ve spolupráci s organizací Sdružení přátel piva nabízí 25
zájezdy po některých českých pivovarech a pivních festivalech, pro zájemce z celého světa (BEERTRIPS.COM, 2011; CZECH BEER TOURS, 2014; PIVNÍ TURISTIKA, 2014).
2.2 Pivní turismus v Evropě Turistického potenciálu pivovarnictví a pivní kultury jsou si v Evropě vědomi především aktéři cestovního ruchu v Německu, Anglii a Belgie.
2.2.1 Německo Německo je pivní velmoc, kde v současnosti působí přibližně 1300 pivovarů. V jednotlivých spolkových zemích se po staletí vyvíjela specifická pivní kultura a zvyky, které jsou podobně jako pivní styly považovány za kulturní bohatství německého národa. Historii německého piva nejvíce ovlivnil Zákon o čistotě piva (Reinheitsgebot) pocházející z roku 1516, podle kterého se při vaření piva musela používat pouze voda, slad, chmel a pivovarské kvasnice bez dalších aditiv. Díky tomuto závaznému pravidlu, které v podstatě s menšími obměnami platí dodnes, ale i výhodě nekomunistického hospodaření v západním Německu si Německo dokázalo udržet rozmanitou a zachovalou pivní kulturu. Rozličné lidové slavnosti, tradice a větší věrnost k místním regionálním pivním značkám tu byly zachovány díky křesťanské konzervativní společnosti a jejímu silnému vlasteneckému cítění (GEMBELA, 2009; PIVNÍ OBZOR, 2014). Německo je považováno za kolébku pivní turistiky. Mezi jednotlivými pivními lokalitami se zde odehrává velký konkurenční boj, ve kterém jednoznačně vítězí Bavorsko, kde roční spotřeba na jednoho obyvatele činí přibližně 210 litrů piva (CHLÁDEK, 2007). V Bavorsku, jež je světoznámé pro svoji velkou pivní tradici, působí více jak 650 pivovarů, kde se pijí především pšeničná piva a dunkely (druh bavorského tmavého piva). K nejčastějším cílům pivních turistů ve světě patří bavorská metropole Mnichov, kde se každoročně v areálu na Tereziánské louce pořádá největší pivní festival na světě Oktoberfest trvající 16 dní, který pravidelně začíná koncem září a končí většinou první říjnovou neděli. Tato proslulá pivní slavnost bývá zahájena tradičním průvodem centrem Mnichova a slavnostním naražením nového sudu piva mnichovským starostou. Letos pořadatelé plánují na 20. září – 5. říjen 2014 již 181. ročník (RITA AMEND, 2014; MCFARLAND, 2011).
26
Počet návštěvníků [mil.]
Vývoj počtu návštěvníků Oktoberfestu v letech 1980–2013 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0
Obr. 5: Vývoj počtu návštěvníků Oktoberfestu v letech 1980–2013 (Zdroj: upraveno podle PORTAL MÜNCHEN BETRIEBS-GMBH & CO. KG, 2014) Oktoberfest průměrně každý rok během období 1980–2013 navštívilo cca 6,3 milionu návštěvníků. Rekordní účast byla v letech 1984 a 1985, kdy návštěvnost pokořila sedmimilionovou hranici. Naopak nejmenší návštěvnost Oktoberfestu byla zaznamenána hned na začátku sledovaného období v roce 1980. Největší pokles návštěvnosti nastal mezi lety 2000 a 2001 (cca 20 %). Hlavní příčinou tak výrazného poklesu návštěvnosti byly především obavy z teroristických útoků vyvolané útokem na World Trade Center v New Yorku, který proběhl 11 dní před zahájením Oktoberfestu. K dalšímu výraznějšímu poklesu zájmu účastníků o festival došlo v roce 2009 vlivem hospodářské krize, kdy se slavnosti zúčastnilo 5,7 milionu lidí. V minulém roce na Oktoberfest přišlo 6,4 milionu návštěvníků.
Obr. 6: Struktura návštěvníků Oktoberfestu z hlediska země původu v roce 2008 (Zdroj: upraveno podle PORTAL MÜNCHEN BETRIEBS-GMBH & CO. KG, 2014) 27
Podle reprezentativního průzkumu provedeného v roce 2008 Bavorským ministerstvem práce a ekonomického rozvoje většinu návštěvníků tvořili obyvatelé z Bavorska – 72 % (60 % přímo z Mnichova, 12 % ze zbylého Bavorska), 9 % návštěvníků pocházelo z ostatních spolkových zemí Německa a cca pětina (19 %) přijela ze zahraničí. Zahraniční hosté pocházeli nejčastěji z Itálie (3,2 %), USA (2,7 %), Anglie (2,3 %), Austrálie (2,1 %), Rakouska (1,7 %) a Švýcarska (1,3 %). Oktoberfest je populární po celém světě. Mezinárodní popularitu Oktoberfestu dokazuje i skutečnost, že se po celém světě koná nesčetné množství obdobných pivních slavností nesoucí název Oktoberfest, mnohé z nich byly založeny německými imigranty nebo jejich potomky. Jedná se například o The Oktoberfest of Blumenau (Brazílie), Kitchener-Waterloo Oktoberfest (Kanada), The Denver Oktoberfest (USA), The Oktoberfest in Shanghai (Čína) atd. Pivní tradici má v Bavorsku i řada dalších měst, například města Bamberk, Amberg, Hof, Augsburg nebo Pasov jsou velmi často vyhledávány pivními turisty, kteří zde výrazně podporují lokální spotřebu piva. Turisty sem každoročně přivádí řada prohlídkových tras po pivovarech, pivních cyklostezek, pivních zahrad a spousta hospod s pivní tradicí. V Bamberku a jeho okolí je kupříkladu největším pivním magnetem kouřové pivo (Rauchbier) vyráběné ze sladu sušeného nad kouřem ze dřeva nebo rašeliny (MCFARLAND, 2011; PIVNÍ OBZOR, 2014). Druhou největší pivní slavností v Německu resp. ve světě je Canstatt ve Stuttgartu (Cannstatter Volksfest) známý též jako „Wasan“. Letošní ročník bude již 169., začíná o týden později než Oktoberfest 26. září a trvá až do 12. října 2014. Festival se svým charakterem velmi podobá Oktoberfestu. Jeho popularita rok od roku roste. Podle odhadů festival ročně navštíví přes 4 miliony návštěvníků (DEPARTFUL, 2014). Velmi navštěvovaný je také Mezinárodní pivní festival v Berlíně (Internationales Berliner Bierfestival). Festival se letos bude konat na východoberlínské třídě Karla Marxe již po osmnácté (1. 8. – 3. 8. 2014). Takzvaná „pivní míle“ (beermile) známá jako nejdelší pivní zahrada na světě (2,2 km) v roce 2011 představila 320 pivovarů z 86 zemí nabízejících přibližně 2000 pivních specialit z neprůmyslových pivovarů, mezi nimiž tradičně nescházeli ani zástupci českého pivovarnictví (BERLIN.BITTE.COM, 2013). Pivo se v Německu stalo důležitou součástí téměř všech festivalů a slavností. V průběhu celého roku většina větších německých měst pořádá menší pivní slavnosti obdobné Oktoberfestu.
2.2.2 Belgie Pozoruhodný rozkvět pivního turismu prožívá i Belgie. Pivo zde patří, podobně jako proslulá belgická čokoláda, k největším turistickým tahákům země, což potvrzuje i hlavní slogan oficiálních stránek Belgické turistické kanceláře (www.visitbelgium.com) 28
- „A food lover´s dream. A beer lover´s heaven.“. Hned první položka na stránkách – „Beer & Chocolate“ nás odkazuje na různé pivní festivaly a výlety, které organizují cestovní kanceláře – např. belgická Belgian Beer me! nebo již zmíněná BeerTrips.com (NEOFORMACE, spol. s. r. o., 2012). Podobně jako v Německu, tak i v Belgii má pivo dlouholetou tradici. Belgičané na rozdíl od svých sousedů v Německu odmítali jakákoliv omezení ve smyslu zákonů o čistotě a vždy do piva přidávali různé druhy bylin, ovoce a koření, proto jsou belgická piva známá po celém světě především pro svoji pestrost (MCFARLAND, 2011). V průběhu celého roku se v Belgii koná spousta festivalů a akcí, které jsou spojené s oslavami piva. Zythos Beer Festival, největší pivní festival v Belgii, se každoročně pořádá na jaře v Lovani, v sídle největší pivovarnické společnosti na světě – InBev. Letošní ročník festivalu (26. 4. – 27. 4. 2014) představí přes 100 belgických pivovarů nabízejících přes 500 druhů piv. Také v městečku Lustin se každoročně na podzim koná jedna z nejznámějších belgických pivních slavností – The Belgian Beer Festival, která v minulém ročníku nabídla více než 850 druhů belgických piv včetně pokrmů z něho vařených. Součástí festivalu tradičně bývá i směnný trh, kde si pivní sběratelé mohou zakoupit pivní sklenice, lahve, etikety, tácky, historické reklamní prospekty apod. Dále za zmínku rozhodně stojí regionální festival Meeting of the Breweries in Belgian Luxembourg nabízející pivní značky z regionálních pivovarů belgické provincie Lucemburk. Festival probíhá každý rok v Hottonu obvykle ve třetím červencovém týdnu. Neméně populární je i festival Brussels Beer Weekend každoročně pořádaný první víkend v září na náměstí Grande-Place v Bruselu (BELGIUM TOURIST OFFICE, 2009; DEMAND MEDIA, 2014; ZYTHOS BIERFESTIVAL, 2014).
2.2.3 Velká Británie Velká Británie v čele s Anglií patří bez pochyb mezi největší světové pivní velmoci, kde má vaření piva bohatou historii a tradici. V současnosti v Anglii působí více než 700 pivovarů, které nabízí širokou škálu netradičních piv. Anglie je známá především pro svoji tradiční výrobu piva bez pasterizace – tzv. „real ale“, piva svrchně kvašeného, jehož kvašení je dokončeno až v sudech anglických hospod, čímž vzniká jeho specifická chuť a aroma. V 60. a 70. letech 20. století velké pivovary v Anglii skupovaly malé pivovary a následně je rušily. V důsledku toho tradiční „real ale“ začalo být postupně nahrazováno tzv. „keg ale“ (pasterované a filtrované ale). Na základě snahy obnovit tradiční nepasterizovaná britská piva vznikla v roce 1971 „Kampaň za pořádné pivo“ – CAMRA (Camping For Real Ale). CAMRA je největší spotřebitelskou organizací na světě se zaměřením na pivo, která v současnosti sdružuje přes 160 tisíc členů po celém světě. Organizace kontroluje kvalitu britských piv, bojuje za poctivé anglické pivo a snaží se propagovat regionální pivní pestrost (CAMPAIGN FOR REAL ALE, 2014; MCFARLAND, 2011). 29
CAMRA každý rok pořádá přes 150 pivních festivalů po celé Británii. Organizace sponzoruje i největší britský pivní festival v Londýně – Great British Beer Festival (GBBF). Festival každoročně přitahuje pozornost více jak 55 000 návštěvníků, kteří mohou ochutnat přes 900 druhů piva, a to nejen z britských, ale i ze zahraničních pivovarů, tradiční britské jablečné mošty „Cider“ a hruškové mošty „Perry“. Festival se letos bude konat 12 – 16. 8. ve výstavním centru Olympia. Dalším pivním festivalem probíhajícím za aktivní podpory organizace CAMRA je National Winter Ales Festival. Festival se stal druhou největší pivní slavností v zemi, jež tradičně probíhá každý rok v lednu ve městě Manchaster (CAFFYN, 2010; CAMPAIGN FOR REAL ALE, 2014). Organizace CAMRA se stala v Anglii bezesporu největším propagátorem pivní turistiky. CAMRA si plně uvědomuje,“ že právě pivní turistika je to, co může dobrému anglickému pivu pomoci, návštěvníci v malých hospůdkách a pivovarech totiž mohou přinášet peníze, které se hodí v boji s nadnárodními pivními kolosy“ (NEOFORMACE, spol. s. r. o., 2012). Pivní turistika tak představuje naději pro většinu tradičních anglických hospůdek či minipivovarů, jejichž počet se každoročně snižuje. Některé anglické puby a malé pivovary se tak postupně zapojují do různých naučných stezek a okruhů, aby se navzájem podpořily (NEOFORMACE, spol. s. r. o., 2012; PIVNÍ KLENOTY, 2013).
2.3 Typy pivních produktů a aktivit Pivní turistika se stala významným marketingovým nástrojem, jak pro velké tak i pro malé pivovary, a zároveň i pro všechna místa a aktivity, jež jsou s pivovary neodmyslitelně spjaty (SUCHÁNKOVÁ, 2010). Níže uvedená tabulka představuje typy atraktivit pivní turistiky podle autorů Swarbrooke a Joliffe, kteří do první kategorie řadí budovy, jež nejsou přímo určené pro účely cestovního ruchu – takovým příkladem jsou pivovary. Avšak dnes už se stále více setkáváme s pivovary, co se vedle vaření piva věnují také pivní turistice. Druhou kategorii tvoří budovy přímo určené pro turistické účely – pivovarská muzea, hospody, pivnice, restaurace a pivní zahrádky. Poslední kategorii představují pivní události a slavnosti – pivní festivaly a slavnosti, pivní stezky a cyklostezky a kurzy vaření piva, kde si mohou zájemci pod odborným dohledem zkušeného sládka uvařit vlastní pivo (PLUMMER a kol., 2003).
30
Tab. 5: Typy atraktivit pivní turistiky podle Swarbrooke a Joliffe: Kategorie:
Příklad:
nepřímo určené pro turisty
Pivovar Pivovarské muzeum
Budovy přímo určené pro turisty
Hospoda/pivnice/restaurace Pivní zahrádky Kurzy vaření piva
Pivní události a slavnosti
Pivní festivaly a slavnosti Pivní stezky a cyklostezky
(Zdroj: upraveno podle PLUMMERA a kol., 2003) O tom, že je v současnosti pivní turismus v České republice na vzestupu, svědčí i nestálý růst počtu produktů pivní turistiky. Mezi nejčastější turisticky vyhledávané pivní aktivity se řadí zejména: - pivní lázně, - prohlídky/exkurze pivovarů, - pivovarnická muzea, - pivní stezky a cyklostezky, - pivní festivaly a slavnosti. Tyto produkty pivního cestovního ruchu budou blíže analyzovány v následujících kapitolách v rámci území Moravy a Slezska.
2.3.1 Pivní lázně V poslední době se začíná intenzivně rozvíjet nový typ lázeňské turistiky, kdy se lázně nespecializují pouze jen na léčbu jednotlivých chorob, ale snaží se zejména o celkové zlepšení zdravotní kondice klienta, tudíž častými návštěvníky zpravidla jsou zdraví jedinci. Wellness procedury mohou být součástí jak klasické lázeňské léčby, tak i existovat jako samostatný turistický produkt. V tomto případě se dá hovořit o tzv. wellness cestovním ruchu (wellness tourism), kdy pobyty jsou zaměřeny na regeneraci, relaxaci, preventivní působení na zdraví a jsou často spojené s životním stylem. Wellness a relaxační pobyty nemusí být realizovány přímo v lázeňské lokalitě, jelikož nepotřebují k vytvoření turistického produktu přírodní léčivé zdroje. Welleness procedury jsou spojovány se současným trendem volnočasových aktivit ve vyspělých zemích (péče o zdraví, tělo a krásu). Pro wellness pobyty je charakteristická kratší doba pobytu (1–3 dny), široká nabídka wellness programů, komplexnost služeb v nabídce, širší segment klientely a plná úhrada klienta za pobyt (BENEŠOVÁ, KRUISOVÁ, 2013; GALVASOVÁ a kol., 2008; SUDÍKOVÁ, 2009). Zajímavým novým typem wellness cestovního ruchu se stalo pivní lázeňství, jedinečné propojení lázeňské a pivovarské tradice. Díky pivnímu lázeňství se zlepšuje turistická atraktivnost jednotlivých regionů. Pivní lázně dokážou přilákat i návštěvníky
31
do turisticky opomíjených regionů, mohou tak výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu v daném regionu. Pivní lázeň má blahodárné účinky na celkovou regeneraci lidského organismu. Zákazník je ponořen do vany (kádě) plné teplé vody (teplota lázně je cca 34-37 °C) a ponechán účinkům směsi nadrcených bylin, minerálních látek, vitamínů a živých kultur pivních kvasnic. Právě vyšší teplota lázně s kombinací léčivých látek regeneruje a omlazuje pokožku těla, zlepšuje srdeční činnost a imunitní systém, odstraňuje bolesti zad a kloubů, uvolňuje svaly, léčí dermatologická onemocnění (lupenku, akné, celulitidu) a poruchy nervového systému (stres, úzkostné stavy). Pivní lázně kromě koupele v pivu zahrnují léčivé zábaly, masáže, relaxace na lůžku doplněné nezbytnou pitnou kúrou v podobě piva. Během celé lázeňské procedury je ve většině pivních lázní povolena neomezená konzumace piva. Již ve starověku v Číně a Egyptě byly známy blahodárné účinky piva, kdy si panovníci dopřávali pivní lázně i několikrát za den, a to nejen z důvodu relaxace, ale také jako prevenci před mnoha nemocemi. První moderní pivní lázně vznikly koncem 20. století u našich sousedů v Rakousku v městečku Franking u Berchtesgadenu (NOVOTNÝ, 2012; PIVNÍ-LÁZNĚ.EU, 2014). První české pivní lázně byly otevřeny poměrně pozdě v roce 2006 v Chodové Plané na Tachovsku v areálu místního rodinného pivovaru Chodovar. Tyto lázně jsou ojedinělým projektem nejen v České republice ale i v celé Evropě, nesou registrovanou značku Pravé pivní lázně (PPL), tzn., že umožňují léčebné procedury, při kterých se kombinují léčebné účinky místní minerální vody Il-sano, chmele a pivních kvasinek a to pod dohledem zaškoleného zdravotnického personálu. Tyto pivní lázně jsou údajně největšími svého druhu na světě. Z hlediska návštěvnosti a kapacity klientů jsou považovány za jedny z největších u nás (průměrný počet klientů/den = 66; kapacita osob/hodina = 8). Zájem o lázně je veliký, například víkendy si musí klienti blokovat zhruba 6 týdnů dopředu. Do pivních lázní v Chodové Plané jezdí nejen turisté z celé Evropy, ale i z celého světa (MAJEROVÁ, 2013; PIVNÍ-LÁZNĚ.EU, 2014; SOUČEK, 2007). Po roce 2006 postupně vzniká řada pivních lázní po celé České republice. Většinou se jedná o wellness hotely/penziony, wellness studia a centra, které své wellness služby rozšířily o nabídku pivních lázní resp. pivních koupelí, jež jsou často provozovány ve spolupráci s pivovary. Některé pivní lázně se staly přímo součástí nabízených služeb malých pivovarů (např.: Rožnovské pivní lázně). Momentálně je v České republice v provozu více než 20 pivních lázní a nové stále přibývají. Pivní lázně v podobě originální lázeňské procedury pod dohledem lázeňského personálu najdeme pouze na čtyřech místech v ČR – Pivní lázně BBB Bahenec, Pivní lázně BBB Praha, Pivní lázně BBB Tábor a Pivní lázně Malá Morávka BBB. Tyto pivní lázně spadají do největší a nejstarší celoevropské sítě pivních lázní Bier Bottich Bad 32
(BBB), která je chráněná patenty a užitnými vzory. Pivní lázeň BBB ve spojení se saunou a odpočinkem na lůžku z ovesné slámy je originální chráněnou procedurou. Druhý typ pivních lázní je v České republice nejrozšířenější, jde o tzv. pivní koupele probíhající formou relaxačních zážitků (procedur), které však nejsou pod dohledem lázeňského personálu (PIVNÍ-LÁZNĚ.EU, 2014). Nejstaršími pivními lázněmi na Moravě a Slezsku jsou Pivní lázně BBB Bahenec založené v roce 2007. Největší nárůst počtu pivních lázní byl zaznamenán teprve v roce 2011, kdy přibylo na Moravě a Slezsku 5 nových provozoven (viz příloha 4.). Na území Moravy a Slezska v současnosti existuje 11 pivních lázní, jejichž rozložení je poměrně nerovnoměrné (viz obr. 7). Nejvíce pivních lázní připadá na Moravskoslezský kraj (celkem 5), což by se dalo odůvodnit na základě skutečnosti, že se tu nachází nejvíce pivovarů. Zde je nicméně třeba podotknout, že pouze jedny pivní lázně jsou provozovány v areálu pivovaru – Zámecké pivní kúpele Pikard v Ostravě (Zámecký pivovar Pikard). Většina pivních lázní v Moravskoslezském kraji je součástí wellness center umístěných přímo v hotelu – Pivní lázně BBB Bahenec, Pivní lázně Brans, Pivní lázně Štramberk a Vinné a pivní lázně na Stodolní. V Jihomoravském kraji jsou k dispozici troje pivní lázně – Pivní lázně Černá Hora provozované v Hotelu Sladovna v rámci jeho wellness centra, Pivní lázně Znojmo umístěné v penzionu Zlatý vůl a nedávno otevřené pivní lázně v rámci wellness centra v Kuřimi. Ve Zlínském kraji je možné si pivní koupel vyzkoušet v Rožnovských pivních lázních ve sklepení Rožnovského pivovaru nebo v Pivních lázních Racková na Zlínsku. V Olomouckém kraji jsou v provozu pouze jedny lázně – Olomoucké pivní lázně vzniklé v prostředí Svatováclavského minipivovaru. V Pardubickém kraji, Jihočeském kraji a kraji Vysočina na území Moravy a Slezska prozatím nefungují žádné pivní lázně (PIVNÍLÁZNĚ.EU, 2014). Na základě dostupných údajů (viz příloha 4.) nejvyšší kapacitu (počet klientů/hodina) nabízí pivní lázně ve Štramberku a v Rožnově pod Radhoštěm, kde pivní koupel může absolvovat až deset klientů najednou. Rožnovské lázně zároveň patří k nejnavštěvovanějším pivním lázním v celé České republice (80 osob/den), druhé nejnavštěvovanější jsou lázně ve Štramberku (72 osob/den). Naopak nejnižší možnou kapacitu má wellness centrum v Kuřimi (2 osoby/hodina), kde v průměru za den pivní koupel navštíví nejméně lidí (8 osob/den) (MAJEROVÁ, 2013).
33
Obr. 7: Výskyt pivovarských muzeí a pivních lázní na území Moravy a Slezska v roce 2014 (stav k 25. 3. 2014)
2.3.2 Prohlídky pivovarů a pivovarská muzea Nejběžnějším příkladem nabídky pivního turismu jsou pivovarské prohlídky neboli exkurze, které probíhají obvykle celoročně. Prohlídky pivovarů jsou výsadou především velkých pivovarů a probíhají skoro ve všech pivovarech obdobně. Ve většině případů prohlídková trasa provází hosty jednotlivými provozy pivovaru – jedná se o prohlídku sladovny, varny, spilky, ležáckých sklepů a popřípadě i stáčírny. Prohlídková trasa bývá obvykle zakončena ochutnávkou piva. Na území Moravy a Slezska všechny průmyslové pivovary (mimo nedávno vzniklého Zámeckého pivovaru v Břeclavi) a necelá pětina (cca 18 %) minipivovarů nabízí pravidelné pivovarské prohlídky. Průměrná cena základního vstupného pro jednu osobu činí 64 Kč (viz přílohy 1., 2.). Kromě klasických prohlídek pivovarským provozem se snaží pivovary návštěvníkům nabídnout i něco nového a neobvyklého. Významným fenoménem spojeným s pivní tradicí u nás je nejen rostoucí počet pivních lázní, ale i rozšiřování počtu pivovarských muzeí, jejichž cílem je přispívat k rozvoji cestovního ruchu. Turisté tak mají možnost poznat rozdíly v pivovarnictví mezi dobou minulou a současnou.
34
V současné době se v České republice nachází 17 pivovarských muzeí. Tento počet muzeí bude pravděpodobně narůstat, neboť jak malé, tak i velké pivovary vidí v této oblasti zajímavou příležitost, jak přilákat potenciální návštěvníky. Pivovarské muzeum v Plzni provozované pivovarem Prazdroj založené roku 1959 se řadí k nejstarším muzeím svého druhu na světě. Pivovarské muzeum sídlí v původním právovárečném domě z 15. století, kde návštěvníci mohou vidět gotickou sladovnu, hvozd na sušení sladu, původní valečku, ležácké sklepy, lednici i prostory bývalého šenku. Plzeňské pivovarské muzeum patří k nejznámějším a k nejnavštěvovanějším v České republice. Areál pivovaru Plzeňský Prazdroj a pivovarské muzeum ročně navštíví přibližně přes 180 tisíc turistů (PLZEŇSKÝ PRAZDROJ VISIT, 2014; MAGISTRÁT MĚSTA PLZNĚ, 2014). Chmelařské muzeum Žatec založené v roce 1997 je největší expozicí chmele na světě. Od roku 2010 se stalo součástí komplexu návštěvnického areálu Chrám chmele a piva. Chmelařské muzeum na ploše 4 000 m2 seznamuje návštěvníky s vývojem chmelařství od raného středověku až po současnost. Kromě zajímavých sbírek muzea je unikátní také vlastní budova muzea, která je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století (CHRÁM CHMELE A PIVA ŽATEC, 2010). Na území Moravy a Slezska jsou prozatím v provozu čtyři pivovarská muzea a to v Ostravě, Dalešicích, Hanušovicích a Černé Hoře. Tab. 6: Seznam pivovarských muzeí na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 29. 3. 2014 Název pivovarského muzea
Pivovar
Kraj
Rok vzniku
Muzeum Ostravar
Pivovar Ostravar
MSK
2000
Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví
Pivovar Dalešice
VYS
2003
Pivovar Holba
OLK
2010
Pivovar Černá Hora
JHM
2012
Pivovarské muzeum Hanušovice Pivovarské muzeum v Černé Hoře
(Zdroj: vlastní zpracování na základě webového průzkumu) Muzeum Ostravar Expozice ostravského muzea je otevřena od roku 2000, což z něj činí nejstarší pivovarské muzeum na území Moravy a Slezska. Samotný pivovar Ostravar nabízí zájemcům i exkurzní trasu, která končí ve staré varně, kde má místo expozice pivovarského muzea. Velkou atrakcí muzea je přes 60 let starý výčepní pult. Návštěvníci mohou také obdivovat ukázky výroby sudů či přepravní sklenice z 20. a 30. let 20. století. Celá exkurze pivovaru je zakončena degustací piva z produkce pivovaru Ostravar. Exkurzi pivovarem zakončenou expozicí pivovarského muzea ročně navštíví cca 7 000 návštěvníků. Výklad je možný v českém i anglickém jazyce (PIVOVARY STAROPRAMEN, a. s., 2011). 35
Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví V roce 2003 bylo Pivovarem filmových Postřižin v Dalešicích otevřeno veřejnosti Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Samotné muzeum pivovaru je součástí prvního okruhu prohlídky, kde se návštěvníci seznámí s historií dalešického pivovaru, s parostrojní výrobou piva, mohou si prohlédnout starý pivovarský provoz a místo, kde se natáčela slavná „koupací scéna“ z filmu Postřižiny. Druhý prohlídkový okruh zahrnuje výklad o současné výrobě piva spojený s návštěvou moderní varny a prohlídkou středověkých ležáckých sklepů. Třetí prohlídkový okruh je obdobný tomu druhému s tím rozdílem, že zahrnuje navíc ochutnávku piva přímo z ležáckého tanku a každý účastník obdrží dárek v podobě upomínkové pivní sklenice, která je v ceně prohlídky (AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011). Pivovarské muzeum Hanušovice V roce 2010 Pivovar Holba díky dotaci z Evropské unie rozšířil prohlídku provozu o návštěvy nového pivovarnického muzea. Expozice vznikla rekonstrukcí budovy bývalé školy, kterou pivovar koupil od města. Celková investice do projektu pivovarnického muzea vyšla zhruba na čtyřiadvacet milionů korun, z toho část (7 milionů korun) pokryly dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava. Muzejní expozice provází návštěvníky historií pivovarnictví na Hanušovicku, dále nabízí prohlídku historických exponátů, jako jsou nástroje a zařízení používané kdysi při výrobě piva (dřevěné sudy, sladovnické lopaty, hoblíky, historická výčepní zařízení atd.). Součástí objektu muzea je také prodejna výrobků a suvenýrů, stylová pivovarská restaurace a ubytování. Prohlídku pivovarského muzea lze absolvovat pouze s průvodcem v českém jazyce (MAGAZÍN ROP, 2010; PIVOVARSKÉ MUZEUM, 2011). Pivovarské muzeum v Černé Hoře Pivovar Černá Hora, jeden z členů uskupení Pivovary Lobkowicz, je úzce spjat s cestovním ruchem a společenskými akcemi v regionu. V těsném sousedství Pivovaru Černá Hora vzniklo v bývalé sladovně multifunkční Centrum Sladovna (Hotel Sladovna), které svým klientů nabízí komfortní ubytování, wellness centrum, pivní lázně, restauraci a stylovou pivnicí „Šenk U Prokuristy“ s minipivovarem, kde si pod odborným vedením místního sládka může každý uvařit vlastní pivo. V roce 2012 bylo v historickém sklepení Hotelu Sladovna otevřeno první muzeum pivovarnictví na jižní Moravě. Stálá expozice muzea v Černé Hoře mapuje výrobu piva od počátků po současnost (HOTEL SLADOVNA, a.s., 2012; NOVOTNÝ, 2012).
2.3.3 Pivní stezky a cyklostezky Páskova a Zelenka (2012) zařazují pivní stezky a cyklostezky do tematických stezek, které propojují jednotlivé pivovary, minipivovary a jejich produkty. Pivní stezky jsou významným marketingovým nástrojem pivní turistiky, jejichž cílem je podpořit 36
regionální pivovary, zvýšit všeobecné povědomí o jejich značce piva a zároveň je zviditelnit mezi velkými výrobci piva. Realizaci pivních stezek a cyklostezek provádí samotné pivovary většinou ve spolupráci s místními úřady, agenturami cestovního ruchu a v některých případech i s využitím podpory některých zařízení (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, jiné turistické zajímavosti). Pivní stezky však nejsou určeny pouze pro tuzemské turisty, snaha je nabídnou je i zahraničním cestovním kancelářím, které tak mohou obohatit svoji nabídku o další nová a netradiční místa. Právě pivní stezky umožnují zahraničním turistům poznat kromě českých hradů, zámků a jiných pamětihodností také tradiční místní pivovary, které jsou neodmyslitelně spjaty s českou kulturou (SDRUŽENÍ PŘÁTEL PIVA, 2003). První pivní stezky na území České republiky začaly vznikat kolem roku 1995. Prvními účastníky, kteří se zapojili do budování pivních stezek, byly například Pivovar Svijany, Městský pivovar v Poličce, Pivovar Černá Hora a další. Nicméně zájem lidí o pivní stezky začal růst podle pivovarníků až od roku 2003, kdy se řada pivovarů aktivně zapojila do projektu Česká pivní stezka, jehož hlavním záměrem bylo přilákat návštěvníky do malých regionálních pivovarů. Cílem projektu bylo zviditelnit malé pivovary, tak aby mohly konkurovat částkám, které na propagaci dávají nadnárodní pivovarské společnosti (KOČKOVÁ, 2010; SOUČEK, 2006). Postupně začaly vznikat další projekty pivních stezek, například projekt Jihočeské pivní stezky, jehož iniciátorem je Jihočeská centrála cestovního ruchu, spojující osm jihočeských pivovarů a minipivovarů (například Budějovický Budvar, pivovar Bohemia Regent v Třeboni, pivovar Eggenberg v Českém Krumlově a další). Na základě dlouholeté spolupráce Jihočeské centrály cestovního ruchu s cestovními agenturami z Bavorska a Horního Rakouska vznikl přeshraniční projekt pod názvem Pivní kultura bez hranic na období 2007–2013. Cílem společného projektu bylo vytvořit středoevropský pivní region, a to v oblasti mezi Horním Rakouskem přes jižní Čechy, Plzeňsko až po východní Bavorsko (PIVNÍ TURISTIKA, 2014; SOUČEK 2006). Primárním záměrem pivních cyklostezek bylo propojit sportování na kole s možností konzumace piva. Novela zákona o silničním provozu však zakázala řídit kolo pod vlivem alkoholu, proto pivní cyklotrasy částečně ztratily na své atraktivitě. Některé pivovary tuto situaci řeší nabídkou nealkoholických piv či možností poskytnout návštěvníkům ubytování na trase pivní cyklostezky (SOUČEK, 2006).
2.3.4 Pivní slavnosti a festivaly Pivní slavnosti a festivaly, které se těší velké oblibě nejen v zahraničí, ale i v České republice, jsou nejvyhledávanějšími aktivitami pivního turismu. Jde o akce s bohatým kulturním programem spojené s dobrým jídlem a samozřejmě s ochutnávkou nepřeberného množství různých druhů piv. Podle průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven v roce 2010 bylo v ČR nejméně 60 akcí pořádáno přímo průmyslovými pivovary (pivovarské slavnosti, dny otevřených dveří, hudební festivaly), kterých se 37
zúčastnilo 600 – 700 tisíc osob. Spousta pivovarů se dnes tradičně účastní velkých tzv. open air koncertů, kam každoročně zavítá až několik desítek tisíc návštěvníků. Tyto koncerty se svým lákavým programem a příjemnou atmosférou snaží přitáhnout co nejvíce příznivců dobrého piva a hudby. Tradiční součástí doprovodného programu bývají různé soutěže a hry, jejichž nabídka se každoročně rozšiřuje. Podle Jana Veselého, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, „skutečná účast návštěvníků může být ovlivněna spíše nepříznivým počasím než dopadem ekonomické krize. Je to dáno tím, že si pivní nebo pivovarské slavnosti za dobu své existence vydobyly pevné místo v kalendáři kulturních a společenských akcí.“ V posledních letech lze pozorovat rostoucí zájem měst a obcí o pořádání akcí s nabídkou piva. Potěšitelné je, že pivovarské slavnosti organizují jak velké, tak i malé pivovary. Dalším trendem je prodlužování sezóny pivních akcí pořádaných venku. Ačkoliv hlavní sezóna běží od května do září, tak některé první pivní akce začínají již v dubnu nebo se konají až říjnu (ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN, 2010). Na Moravě a ve Slezsku se každoročně pořádá nesčetné množství akcí spojených s oslavami piva. Největším pivním festivalem je Beerfest Olomouc, který se letos na konci května (29. 5 – 31. 5. 2014) bude konat již po třinácté. Návštěvníci budou moci ochutnat okolo 100 značek piva, a to především pivních speciálů z produkce více jak 30 regionálních pivovarů z celé ČR. V roce 2013 festival navštívilo více než 10 000 návštěvníků. Přestože návštěvnost festivalu byla podobná jako v předešlých letech, výrazně se zvýšil podíl zahraničních návštěvníků. Festival přilákal nejen turisty ze sousedních států, ale například i návštěvníky z Irska, Británie, USA či Jižní Koreje. Beerfest Olomouc si získává každým rokem čím dál větší oblibu u zahraničních turistů a stává se tak více mezinárodním festivalem (FESTPRO spol., s. r. o., 2013). Za zmínku stojí také pivní slavnosti pořádané pivovary Holba, Litovel a Zubr, které jsou sdruženy do skupiny PMS, a.s. Pivovarské slavnosti, organizované pivovarem Holba, minulý rok přilákaly více než 8 000 lidí. Během pivní slavnosti turisté měli možnost navštívit provoz pivovaru nebo pivovarnické muzeum. Pivovar Litovel pořádá akci s názvem Litovelský otvírák, kde každoročně přivítá cca 10 000 návštěvníků. Součástí programu je exkurze pivovarem i cyklistický závod Free Litovel Bobr Bike. V areálu přerovského Pivovaru Zubr se každoročně koná Zubrfest, který si v loňském roce nenechalo ujít přes 5 500 návštěvníků (HOLBA, a. s., 2012; PIVOVAR LITOVEL, a.s., 2011; PIVOVAR ZUBR, a. s., 2010). Radegast den a Havířovské oslavy se díky svému nabitému programu i velké přízni místních obyvatel staly nejnavštěvovanějšími akcemi na Moravě a ve Slezsku. Pivovar Radegast v Nošovicích každoročně v září pořádá Radegast den. Jubilejní 10. ročník v roce 2012 navštívilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří celkem vypili 64 tisíc piv. Speciálně pro tuto příležitost se každý rok vaří tradiční nefiltrovaný ležák. Velký zájem byl o exkurzi do pivovaru, kdy v průběhu Radegast dne na prohlídkovou trasu zavítalo téměř 1 350 návštěvníků. Havířovské slavnosti trvající tři dny, jejichž pořadatelem je 38
Pivovar Ostravar, v průměru každý rok přilákají přes 50 000 návštěvníků (PIVOVARY STAROPRAMEN, 2014; PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a. s., 2014). Tab. 7: Vybrané pivovarské a pivní akce na Moravě a ve Slezsku v roce 2013 Místo konání
Kraj
Ostrava
MSK
13. 4.
Výběr minipivovarů z celé ČR
Koníčkův den
Vojkovice
MSK
1. 6.
Pivovar U Koníčka
Postřižinské slavnosti
Dalešice
VYS
21. - 23. 6.
Pivovar Dalešice
Beerfest Olomouc
Olomouc
OLK
26. 6. - 29. 6.
Výběr pivovarů z celé ČR
Pivní festival Padachov
Oslavany
JHM
29. 6.
Pivovar Padachov
Zubrfest
Přerov
OLK
29. 6.
Přerovský pivovar
Slavnosti minipivovaru Kolštejn
Branná
OLK
8. 7.
Minipivovar Kolštejn
Mikulovské pivobraní
Mikulov
JHM
9. - 10. 8.
Výběr minipivovarů z celé ČR
Litovelský otvírák
Litovel
OLK
10. 8.
Pivovar Litovel
Hanušovice
OLK
7. - 8. 9.
Pivovar Holba
Havířov
MSK
6. - 8. 9.
Pivovar Ostravar
Nošovice
MSK
14. 9.
Pivovar Radegast
Černá Hora
JHM
28. 9.
Pivovar Černá Hora
Název akce Velikonoční festival minipivovarů
Pivovarské slavnosti Havířské slavnosti Radegast den Pivní pouť
Termín konání
(Zdroj: vlastní zpracování na základě webového průzkumu)
39
Pivovar
3 Případové studie 3.1 Vybrané minipivovary na Moravě a Slezsku se zaměřením na pivní turistiku 3.1.1 1. selský pivovárek v Kroměříži Nová a moderní budova 1. selského pivovárku byla postavena „na zelené louce“ v rámci zemědělského statku na okraji města Kroměříž. Výstavba pivovaru byla financována z prostředků Evropského sociálního fondu. Minipivovar byl do provozu uveden v říjnu roku 2013. Nevznikl za účelem výdělku; oba dva jeho majitelé Tomáš Váňa a Alena Říkovská se živí jinak, v zemědělství. Minipivovar vaří pivo tradičním způsobem. Při výrobě používá pouze základní suroviny (vodu, slad, chmel, a kvasnice) bez přidávání dalších suplementů jako jsou například byliny, ovoce a koření. Piva jsou distribuována v PET lahvích se speciálním balením v sáčku. Produkty pivovaru (stav k 15. 4. 2014): - Krok do tmy 12 % (shout), - McHugo 12 % (czech-american amber ale), - C.&K 12 % (vídeňský ležák), - Sedláček 11 % (světlý ležák), - Sedlák 12 % (světlý ležák) (1. SELSKÝ PIVOVÁREK, 2014). Po předchozí domluvě minipivovar nabízí prohlídku, během níž se návštěvníci mohou seznámit se surovinami, samotnou výrobou piva či ochutnat meziprodukt piva (sladinu nebo mladinu). Prohlídka je zakončena ve varně, kde proběhne řízená degustace s podrobným popisem a charakteristikou všech navařených piv v pivovaru. Program trvá cca 90 minut. Maximální počet osob v rámci jedné prohlídky je 15. Součástí pivovaru je pivovarská prodejna, kde je možné zakoupit kompletní sortiment pivovaru. V prostoru pivovaru se nenachází pivovarská restaurace a majitelé ani nemají v plánu ji v dohledné době zřizovat. Nicméně návštěvníci v letních měsících mají možnost posedět na dvorku na terase nebo v horní vyhlídkové terase, která je umístěna přímo na střeše pivovaru. Od svého založení 1. selský pivovárek prozatím uvítal odhadem okolo 600 návštěvníků. Nejvíce zahraničních turistů pochází z Německa, Anglie, Rakouska a Slovenska, výjimkou ale nejsou ani návštěvníci z Makedonie, Slovinska a USA. Majitelé pivovaru mají s pivní turistikou veskrze pozitivní zkušenosti. „Lidi, co zajímají piva z malých pivovarů, je čím dál více, mají zájem, ptají se, jsou příjemní. My se těmto zákazníkům plně a osobně věnujeme, protože oni pak šíří dobrou pověst dále.“, uvedl Tomáš Váňa. Město Kroměříž od 3. května 2014 poprvé zahájí sezónu technických památek a zajímavostí, kde například vedle Foucaultova kyvadla v Květné zahradě, Arcibiskupské 40
vodárny či Hvězdárny v Dolních zahradách budou do okruhu zařazeny všechny tři kroměřížské minipivovary – Minipivovar Černý orel, Maxmilian a 1. selský pivovárek. Město Kroměříž si tímto způsobem chce připomenout tradici pivovarnictví, kterou budou reprezentovat všechny tři kroměřížské minipivovary. Každá zapojená technická památka má svůj vlastní návštěvnický režim, avšak v pěti vybraných termínech během sezóny 2014 bude většina památek otevřena společně. Od zapojení do těchto aktivit si 1. selský pivovárek slibuje zvýšení návštěvnosti a celkové zlepšení povědomí o pivovaru mezi lidmi (MĚSTO KROMĚŘÍŽ, 2014). 1. selský pivovárek v Kroměříži je příkladem malého pivovaru rodinného charakteru, který má omezené finanční prostředky na svou propagaci. Proto se snaží zaujmout něčím originálním. V případě tohoto pivovaru je to například balení pivních produktů do speciálních sáčků (viz příloha 9.). Další způsob zviditelnění pivovárku je jeho zapojení do stezky technických památek Kroměříže.
3.1.2 Akciový pivovar Dalešice Pivovar Dalešice se nachází ve východní části kraje Vysočina, na Třebíčsku, v obci Dalešice. První zmínky o pivovaru jsou z konce 16. století. Největší rozmach však začal po roce 1870, kdy dalešické panství koupil baron Anthon Drehen, který zrekonstruoval místní pivovar a zavedl zde řadu technických novinek. Výroba piva zde probíhala plynule až do roku 1977, kdy byl pivovar uzavřen. Teprve v roce 1999 byl objekt pivovaru odkoupen současným majitelem firmou Archatt a postupně zrekonstruován. V roce 2002 pivovar obnovil svoji výrobní činnost. Minipivovar sází na kvalitu vstupních surovin, pivo se zde vaří výlučně z moravského sladu, žateckého chmele, vody a pivovarských kvasinek. Pivovar s ročním výstavem piva cca 5 000 hl (2012) se specializuje na sudová nepasterizovaná piva, která expeduje filtrovaná i nefiltrovaná (AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011; NOVOTNÝ, 2012). Produkty pivovaru (stav k 15. 4. 2014): - Dalešická jedenácka 11 % (světlý ležák), - Dalešické májové 13 % (světlý speciál), - Fledermaus 13 % (tmavý speciál), - Dalešický Wiener 12 % (čtyřikráte chmelený speciál; vyráběný pouze příležitostně), - Kouřící králík 12 % (polotmavý ležák; vyráběný pouze příležitostně) (AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011). Dalešický pivovar je známý především tím, že se zde v roce 1980 natáčel jeden z nejslavnějších českých filmů režiséra Jiřího Menzela Postřižiny na motivy románu spisovatele Bohumila Hrabala. Pivovar těží z dobrého jména filmu, sám se totiž představuje jako „Pivovar filmových Postřižin“. 41
Během roku se v areálu pivovaru pořádá celá řada kulturních a sportovních akcí, například: Koloběh Dalešického pivovaru, festival Postřižinský rockfest (Pepinův řev N°1), Hrabalovská noc, Dny rakousko-uherské kuchyně a další. Jednou z nejnavštěvovanějších akcí pivovaru jsou tradiční Postřižinské slavnosti s bohatým kulturním programem. Letos tato akce připadne na 27. – 28. červen. Dalešický pivovar nabízí celoročně tři typy prohlídek, a to Muzeum rakouskouherského pivovarnictví včetně místa natáčení slavné „koupací scény“ z filmu Postřižiny, prohlídku nového provozu a prohlídkový okruh nového provozu s ochutnávkou piva přímo ve sklepě. (viz kap. 2.3.2). V místnosti vedle pokladny je připravena expozice s kostýmy, fotografiemi a jinými exponáty, které se zachovaly ze zmíněného filmu. Dle vyjádření pivovaru Dalešický pivovar si nevede žádné statistiky turistické návštěvnosti z prohlídek muzea a pivovaru. Součástí komplexu budov dalešického pivovarského areálu je Pivovarský hotel s kapacitou 47 lůžek. V prostorách bývalé sladovny se nachází také stylová Pivovarská restaurace a společenský sál o kapacitě 250 osob, kde je možné uspořádat kulturní či firemní akce. Pivovar Dalešice provozuje Pivovarskou stezku Oslavany (viz kap. 3.3.3). V areálu pivovaru je k dispozici půjčovna jízdních kol a elektrokol, dále je možné si zde pronajmout tenisové kurty nebo tělocvičnu. V roce 2010 byl Dalešický pivovar začleněn do projektu s názvem „Jihozápadní Morava – jedinečná turistická destinace“, který spolufinancovala Evropská unie. Projekt si kladl za cíl prostřednictvím aktivní propagační kampaně nalákat potenciální návštěvníky, kteří byli na atraktivity regionu jihozápadní Moravy upozorněni skrze velkoplošné billboardy a kampaní v MHD v Brně a Jihlavě. Hlavním účelem projektu byla vzájemná propagace atraktivních destinací regionu jihozápadní Moravy, které byly do kampaně zapojeny. Projekt trval po dobu dvou turistických sezón (2010–2011) (AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011; ROP JIHOVÝCHOD, 2014). Dalešický pivovar v oblasti pivního turismu velmi čerpá z popularity filmu Postřižiny. Návštěvníci pivovaru chtějí prožít autentický zážitek a nasát atmosféru místa, jež znají z filmu. Pivovar jim k tomu dává příležitost formou výstavy filmových exponátů a speciálně zaměřenými akcemi. Turistickou návštěvnost zvyšuje také provoz Oslavanské cyklostezky a celá řada pivovarem organizovaných kulturních a sportovních akcí.
42
3.2 Průmyslové pivovary na Moravě a Slezsku se zaměřením na pivní turistiku 3.2.1 Pivovar Radegast v Nošovicích Pivovar Radegast se nachází v obci Nošovice v okrese Frýdek-Místek. Základní kámen nošovického pivovaru byl položen v roce 1966 a 3. prosince roku 1970 zde byla zahájena výroba piva. Krátce nato pivovar dostal své jméno podle mýtického boha Radegasta, západoslovanského boha pohostinnosti, plodnosti, úrody, ohně a slunce. Po privatizaci pivovaru v roce 1990 vznikla společnost Pivovar Radegast, a.s. Od roku 1999 je pivovar Radegast součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., která se ještě téhož roku stala členem jihoafrické globální skupiny SAB, nyní SABMiller. Nyní je pivovar Radegast největším a nejmodernějším na Moravě a ve Slezsku a také zároveň druhým nejmladším průmyslovým pivovarem v ČR. Radegast, největší výrobce piva na Moravě a Slezsku s ročním výstavem cca 1,9 mil. hl (2011), se stal rovněž kolébkou nejúspěšnějšího nealkoholického piva na tuzemském trhu, prodávaného pod značkou Birell (PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ, 2013; PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a.s., 2014). Produkty pivovaru (stav k 15. 4. 2014): -
Radegast Originál 11 % (světlé výčepní pivo), Radegast Premium 12 % (světlý ležák), Radegast Temně Hořký 12 % (polotmavý speciál), Radegast Nefiltrovaný 12 % (světlý ležák), Birell (nealkoholické pivo) (PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a.s., 2014).
Pivovar Radegast v Nošovicích patří k vyhledávaným turistickým cílům Moravskoslezského kraje. V září roku 2010 bylo otevřeno v Nošovicích nové Návštěvnické centrum – Radegastova svatyně s interaktivní expozicí. V roce 2012 významnou inovací za 1,5 mil. Kč prošla i exkurzní trasa, kdy byla dokončena 2. prohlídková trasa pivovarem. Na trase vznikly nové informační tabule či místnost ve tvaru sudu a do míst, kam nelze z bezpečnostních důvodů vstoupit (u sladovny a ležáckých sklepů), byly nainstalovány velkoplošné obrazovky. I díky investicím do Návštěvnického centra a trasy se nošovický pivovar v roce 2012 zapojil do projektu Technotrasa, který sdružuje 12 turistických industriálních atraktivit v Moravskoslezském kraji (např. Technické muzeum Tatra Kopřivnice, Vagonářské muzeum ve Studénce, Úzkokolejná dráha Osoblaha, hornické muzeum Landek park a další). Hlavním partnerem projektu je Agentura pro regionální rozvoj (ARR). Tyto technické atraktivity MSK se vzájemně podporují, tím zvyšují celkový zájem turistů o zdejší region. Celá prohlídková trasa je v provozu celoročně. Prohlídku pivovaru lze také absolvovat s průvodcem v anglickém, německém a polském jazyce. Trasa prohlídky začíná v Návštěvnickém centru – Radegastova svatyně, kde je připravena interaktivní 43
expozice, kde se návštěvníci seznámí s historií piva Radegast. Trasa dále vede k cylindrokónickým tankům, v nichž probíhá hlavní kvašení piva. Pokračuje před budovu sladovny, kde je na velkoplošné obrazovce představen krátký film o výrobě sladu. Následující zastávka je ve stáčírně, jedné z nejmodernějších stáčíren sudů a lahví ve střední Evropě. Dále pokračuje k ležáckým sklepům a končí návštěvou Varny Jaromíra Franzla, pojmenované po prvním sládkovi pivovaru, který pivu Radegast vtiskl specifickou nahořklou chuť. Skupiny 10 a více osob (max. 40 osob) si mohou objednat rozšířenou prohlídku se závěrečnou degustací piva v degustační věži, umístěné nad varnou. Pivovar Radegast podporuje rozvoj cykloturistiky v Moravskoslezském kraji. Od roku 2002 za podpory pivovaru postupně vznikly 4 cyklostezky Radegast CykloTrack propagující nealkoholické pivo Birell (viz kap. 3.3.1). Od roku 2006 nošovický pivovar každoročně pořádá akci s názvem „Putování k pramenům řeky Morávky“ v oblasti Beskyd. Naučná stezka měří cca 13 km a lze ji absolvovat pešky či na kole. Akce upozorňuje na přítomnost naučné stezky instalované podél řeky Morávky, jejíž voda je základem piva Radegast. Hlavním záměrem této akce je zvýšit povědomí o naučné stezce, která pomáhá propagovat značku Radegast, a podpořit cestovní ruch ve zdejším regionu (BESKYDY, s.r.o., 2007). Pivovar Radegast se účastní řady dalších akcí, jako jsou například již zmíněný Radegast den, Den otevřených dveří Radegastu, Radegastův rej na Pustevnách a mnoho dalších. Radegast je oficiálním pivem například mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava nebo hokejové extraligy. V roce 2013 u příležitosti uvedení zimního pivního speciálu Radegast Temně Hořký na trh představil pivovar Radegast svoji novinku – speciální „Temně hořkou prohlídku“ probíhající ve večerních hodinách, o kterou byl velký zájem. Dále k hojně navštěvovaným akcím loňského roku patřily výstavy 15 let NAGANO nebo Představení pohárů Extraligy ledního hokeje na varně pivovaru.
44
Tab. 8: Vývoj počtu návštěvníků v Pivovaru Radegast v letech 2006–2013 Rok
Počet návštěvníků
Nárůst/pokles (%)
2006
6 631
-
2007
7 309
10,22%
2008
8 185
11,99%
2009
10 037
22,63%
2010
9 088
-9,46%
2011
13 557
49,17%
2012
13 545
-0,09%
2013
13 562
0,13%
(Zdroj: vlastní zpracování na základě interních údajů společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.) Vývoj návštěvnosti pivovaru Radegast v letech 2006–2013 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0
10 037 6 631
7 309
2006
2007
8 185
2008
2009
13 557
13 545
13 562
2011
2012
2013
9 088
2010
Počet návštěvníků
Obr. 8: Vývoj počtu návštěvníků v Pivovaru Radegast v letech 2006–2013 (Zdroj: vlastní zpracování na základě interních údajů společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.) Předchozí graf (obr. 8) zachycuje vývoj návštěvnosti Pivovaru Radegast v období 2006–2013. Z grafu je patrné, že se počet návštěvníků pivovaru za posledních sedm let více než zdvojnásobil. Nejvýraznější meziroční nárůst návštěvnosti byl zaznamenán v roce 2011, kdy do pivovaru zavítalo cca o 49 % více návštěvníků než v roce 2010. Zájem o návštěvnické trasy vzrostl díky otevření nového Návštěvnického centra (v roce 2010) a nového netradičního pojetí prohlídek. Za poslední tři roky se návštěvnost pivovaru stále drží nad hranicí 13 500 návštěvníků. Hlavní skupinu návštěvníků jsou Češi, kteří v roce 2012 tvořili 83 % všech hostů. Nejvíce zahraničních turistů přijíždí, díky blízkosti polské hranice, z Polska (12 %). Zbylou část tvoří zejména turisté z Německa a Slovenska. Naprostá většina turistů
45
přijíždí individuálně, skupinové organizované zájezdy cestovních kanceláří tvoří mizivé procento návštěvnosti pivovaru (PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a.s., 2014). Výhodou průmyslového pivovaru Radegast je jeho možnost velké mediální propagace z důvodu větší dostupnosti finančních prostředků. Radegast na svoji značku upozorňuje sponzorováním velkých kulturních a sportovních akcí. Pivní turisty také láká na nové multifunkční Návštěvnické centrum a nové provedení prohlídkových tras, které byly vybudovány díky finanční podpoře pivovarnické sítě SabMiller. Dalšími prostředky podporuje Radegast pivní turistiku skrz provozování cyklistické sítě Radegast CykloTrack.
3.3 Pivní stezky a cyklostezky na Moravě a ve Slezsku 3.3.1 Cyklotrasy Radegast CykloTrack V rámci projektu severomoravských cyklotras Radegast CykloTrack byly zřízeny Plzeňským Prazdrojem, a.s. za pomoci Klubu českých turistů a Nadace Partnerství již 4 cyklotrasy: Beskydy, Slezsko, Trojmezí a Opava Radegast CykloTrack. Cyklotrasy Radegast CykloTrack jsou nejkomplexněji vybavené pivní cyklostezky u nás. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami a jsou vybaveny zastřešenými odpočívadly, lavičkami, informačními panely s mapou trasy, stojany na kola apod. Na všech cyklostezkách Radegastu či v jejich bezprostřední blízkosti je více než 170 restaurací a hostinců, které propagují nealkoholické pivo Radegast Birell. Ve vybraných restauračních zařízeních jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapky s vyznačením všech „záchytných odpočinkových bodů“ na trase. Celková délka Radegast cyklostezek je 306 km (CYKLOTURISTIKA KRNOV, 2014). Beskydy Radegast CykloTrack První trasa Beskydy Radegast CykloTrack byla otevřena v roce 2002. Cyklostezka dlouhá 53 km začíná v Nošovicích a zde i končí. Trasa stezky vede Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy, Těšínskou pahorkatinou a rekreačními oblastmi vodních nádrží Žermanice a Těrlicko. Cyklostezka spojuje 40 restauračních zařízení ležících přímo na trase nebo v jejím nejbližším okolí. Stezka je napojena na stávající mezinárodní cyklistický okruh Euroregion Těšínské Slezsko a cyklistickou Beskydskokarpatskou magistrálu. Průběh trasy: Nošovice – Dobrá – Lučina – Soběšovice - Horní Bludovice – Těrlicko – Albrechtice – Koňákov – Střítež – Smilovice – Komorní Lhotka – Vyšní Lhoty – Nižní Lhoty – Nošovice (BESKYDY, s.r.o., 2012). Slezsko Radegast CykloTrack O rok později vznikla druhá trasa Slezsko Radegast CykloTrack. Cyklostezka o délce 88 km prochází mírně zvlněným terénem Moravské Brány a Ostravské pánve. Přestože vede v těsné blízkosti průmyslové aglomerace Ostravy, v okolí trasy se 46
podařilo zachovat původní přírodní ráz. Slezská cyklotrasa vede také přes území Chráněné krajinné oblasti Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. Výchozím bodem cyklotrasy je město Studénka, kde pivní stezka také končí. Na trase je k dispozici 38 restaurací. Průběh trasy: Studénka – Nová Horka – Albrechtičky – Jistebník – Polanka nad Odrou – Ostrava – Třebovice – Plesná – Dobroslavice – Velká Polom – Horní Lhota – Čavisov – Klimkovice – Lubojaty – Bílovec – Velké Albrechtice – Studénka (CYKLOSERVER, 2003). Trojmezí Radegast CykloTrack Třetí cyklotrasa Trojmezí Radegast CykloTrack funguje od roku 2004. Cyklostezka dosahuje celkové délky 75 km. Cyklostezka vede oblastí Moravskoslezských a Slezských Beskyd. Z názvu vyplývá, že trasa vede až na Trojmezí, nejvýchodnější místo ČR, kde se setkávají hranice České republiky, Polska a Slovenska. Tato stezka navazuje na mezinárodní cyklotrasy Greenways Krakow – Morava – Vídeň a Euroregion Těšínské Slezsko, zároveň je propojena s okruhem Beskydy Radegast CykloTrack. Stezka spojuje 49 restaurací a hospůdek. Průběh trasy: Oldřichovice – Podgrúň – Karpetná – Košařiska – Pasečky – Milíkov – Bocanovice – Jablunkov – Nižní Lyski – Hrčava – Bukovec – Písek – Bahenec – Stožek – Filipka – Nýdek – Bystřice n. O. – Vendryně – Třinec – Oldřichovice (MARSOVÁ, 2004). Opava Radegast CykloTrack V roce 2005 byla otevřena čtvrtá cyklostezka Opava Radegast CykloTrack. Cyklotrasa spojuje řeky Moravici a Opavu a prochází zvlněnou krajinou v okolí Opavy, přírodním parkem Moravice, ale i linií bývalého vojenského opevnění. Na trase cyklostezky o celkové délce 90 km se nachází 47 restaurací a hospod. Přestože je stezka nejdelší, její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Průběh trasy: Opava – Stěbořice – Nový Dvůr – Sádek – Velké Heraltice – Svobodné Heřmanice – Hlavnice – Litultovice – Dolní Životice – Štáblovice – Hradec nad Moravicí – Jakubčovice – Raduň – Mokré Lazce – Štítina – Kravaře – Velké Hoštice – Opava (CYKLOTURISTIKA KRNOV, 2014).
3.3.2 Pivní stezka Petra Bezruče V roce 2004 pivovar Černá Hora v rámci svých turistických programů otevřel pivní stezku Petra Bezruče. Pivní stezka začíná na vlakovém nádraží ČD BrnoŘečkovice a končí přímo na náměstí před pivovarem Černá Hora. Celková délka trasy je cca 28 km. Trasa je z velké části tvořena asfaltovou komunikací (65 %), zbylá část trasy jsou nezpevněné cesty s kvalitním povrchem. Pivní stezka nese jméno podle 47
českého básníka Petra Bezruče, který se svými přáteli přicházel či přijížděl do černohorského pivovaru na zdejší pivo. Průběh trasy: Brno-Řečkovice - Brno-Mokrá Hora – Lelekovice – Vranov u Brna - Šebrov – Bukovec - Černá Hora (PIVOVARY LOBKOWICZ, a.s., 2012).
3.3.3 Pivovarská stezka Oslavany Po skončení těžby uhlí v Rosicko-oslavanském uhelném revíru a uzavření elektrárny v roce 1993 se ve městě Oslavany začal rozvíjet cestovní ruch. Město s pomocí finanční dotace společnosti ČEZ vybudovalo čtyři okružní tematické trasy pro cykloturisty – Energetickou, Templářskou, Hornickou a Pivovarskou. Všechny cyklostezky v samotných Oslavanech začínají a končí. Trasy jsou vyznačeny pásovým značením a lemovány informačními tabulemi a odpočívadly. Pivovarská okružní cyklotrasa je dlouhá 60 km a spojuje Městský zámecký pivovar Oslavany s Dalešickým pivovarem. Její profil je ze čtyř tematických cyklotras oslavanského regionu nejčlenitější, trasa z velké části vede po lesních cestách, a je proto vhodná především pro krosová a horská kola. Na tématiku stezky navazuje řada akcí, mezi ty neznámější patří Pivní slavnosti Oslavany. Průběh trasy: Oslavany – Čučice – Ketkovský mlýn – Senoradský mlýn – Senorady – Mohelno – rozhledna Babylon – Kramolín – hráz Dalešické přehrady – Dalešice – zřícenina hradu Rabštejn – hráz Mohelenské přehrady – Mohelenská hadcová step – Mohelno – Lhánice – Biskoupský kopec – Biskoupky – Nová Ves – Oslavany (OSLAVANY, 2014; VRTALOVÁ, 2007).
3.3.4 Pivovarská naučná stezka v Jihlavě Novou turistickou atrakcí města Jihlavy se staly tři nové naučné stezky – Hudební osobnosti Jihlavy, Jihlavská pevnost a Pivovarská naučná stezka, které byly slavnostně otevřeny v prosinci roku 2013. Pivovarská naučná stezka s dvanácti informačními zastávkami seznamuje návštěvníky s historií a tradicí vaření piva v Jihlavě. Ukazuje místa, kde se původně nacházely právovárečné domy a pivovary. Jednotlivé objekty zastávek jsou označeny logem stezky s doprovodným textem v českém, anglickém a německém jazyce. K dispozici je také informační brožura s mapou, která je k dostání v Turistických informačních centrech města. Stezka začíná u sloupu se sousoším Piety za obchodním centrem City park, kde se původně nacházela chmelnice, pokračuje centrem města kolem tří významných hostinců (Hotel u Zlatého Lva, hotel Zlatá hvězda a restaurace U Tří knížat) a končí v Pivovaru Jihlava. Trasa je relativně krátká, tudíž ji každý může absolvovat pěšky. Pivovarnická naučná stezka, stejně jako zbývající, se připravovala zhruba rok. Na realizaci projektu se podílely Pivovar Jihlava, město Jihlava a Muzeum Vysočiny Jihlava. Náklady na projekt jihlavských naučných stezek z 85 % pokryly dotace z EU (JIHLAVA, 2014; TURISTICKÝ TÝDENÍK, 2013). 48
Tab. 9: Pivní stezky a cyklostezky na Moravě a ve Slezsku v roce 2014 – stav k 16. 4. 2014 Kraj
Pivovar
Start - Cíl
Délka (km)
Beskydy Radegast CykloTrack
MSK
Radegast
Nošovice - Nošovice
53
Slezsko Radegast CykloTrack
MSK
Radegast
Studénka - Studénka
88
Trojmezí Radegast CykloTrack
MSK
Radegast
Oldřichovice - Oldřichovice
75
Opava Radegast CykloTrack
MSK
Radegast
Opava - Opava
90
Pivní stezka Petra Bezruče
JHM
Černá Hora
Brno - Černá Hora
28
Pivovarská stezka Oslavany
VYS
Dalešice
Oslavany - Oslavany
60
Pivovarská naučná stezka v Jihlavě
VYS
Jihlava
City park Jihlava - Pivovar Jihlava
3
Název pivní stezky
(Zdroj: vlastní zpracování na základě webového průzkumu) Pivní stezky a cyklostezky na Moravě a ve Slezsku splňují popis učiněný v kapitole 2.3.3. Propojují restaurace a hostince, kde se mohou turisté ubytovat a občerstvit, atraktivity daných oblastí a celkově zvyšují zájem o pivní turistiku. Nejvíce využívaná je cyklistická síť Radegast CykloTrack, což je z velké části způsobeno dobrou spoluprací Prazdroje, a.s., Nadace Partnerství a Klubu českých turistů při správě cyklostezek.
49
Závěr Rozvoj nových alternativních forem cestovního ruchu dozajista souvisí se změnami ve společnosti, jako jsou například technologické pokroky, změny životního stylu, změny požadavků na trávení volného času apod. Takovou novou specifickou formou cestovního ruchu se stává gastronomický cestovní ruch, kde primárním motivem cestování je kulinářský zážitek. Právě gastronomický cestovní ruch se v posledních letech stává nejdynamičtějším odvětvím cestovního ruchu. Mezi jeho podmnožiny mezinárodní asociace WFTA (World Food Travel Association) řadí i pivní turismus. Pivní turismus nezahrnuje pouze konzumaci místního piva, cílem pivního turisty je také seznámit se s historií a technikou vaření piva. Díky optimálním přírodním podmínkám vhodným pro pěstování sladovnického ječmene a chmele a historické tradice vaření piva má Česká republika dobrý potenciál k rozvoji pivní turistiky. Česká pivní turistika je na vzestupu, o čemž svědčí i zvýšený příliv zahraničních turistů, kteří jsou lákáni především na kvalitní a levné české pivo. Rozvoj pivního cestovního ruchu je zásadně ovlivněn současnou tendencí boje proti pivní globalizaci. V současnosti pivní turismus není pouze doménou velkých pivovarů, ale stává se, podobně jako v Anglii, také výsadou malých pivovarů resp. minipivovarů, jejichž počet roste rychlým tempem. Přestože mezi minipivovary prakticky nefunguje žádná koordinace, dokázaly si na trhu cestovního ruchu ČR vydobýt silnou pozici. Dnes již celá řada minipivovarů nabízí vlastní restauraci a ubytování. Některé z nich navíc provozují i jiné pivní aktivity a produkty, jako jsou například pivní lázně, pivní slavnosti, prohlídky, pivovarská muzea či jiné volnočasové aktivity (sklárny, ekologické farmy atd.). Nejen v České republice ale i v některých evropských státech má pivovarnictví a pivní kultura dlouholetou tradici. Pro srovnání se situací pivní turistiky v ČR byly vybrány tři státy – Německo, Belgie a Velká Británie. Německo, považované za kolébku pivní turistiky, je zemí, kde se pivo stalo součástí téměř všech festivalů a slavností. Nejčastěji vyhledávaným cílem pivního cestovního ruchu ve světě je bavorská metropole Mnichov, kde se koná největší pivní festival na světě Oktoberfest, který každý rok v průměru přiláká přes 6 mil. návštěvníků. Pozoruhodný rozkvět pivní turistiky zažívá i Belgie a Velká Británie. Zatímco v Belgii lákají zahraniční turisty svojí pestrostí pivních produktů, Velká Británii sází na tradiční výrobu piva bez pasterizace – „tzv. real ale“. Zajímavým novým produktem pivního cestovního ruchu se staly pivní lázně, které propojují lázeňskou a pivní tradici. Na území Moravy a Slezska je momentálně v provozu 11 pivních lázní, z nichž největší kapacitu (počet klientů/hodina) nabízí pivní lázně ve Štramberku a v Rožnově pod Radhoštěm. Nejčastějším příkladem nabídky pivní turistiky jsou prohlídky/exkurze, které jsou zejména výsadou velkých pivovarů. 50
Nicméně tento pivní produkt se postupně začíná objevovat i u minipivovarů, to dokládá skutečnost, že v současnosti na území Moravy a Slezska necelá pětina (cca 18 %) minipivovarů nabízí prohlídky. Všeobecné povědomí o značce piva regionálních pivovarů zvyšují pivní stezky a cyklostezky, které jsou blíže analyzovány v 3. případové studii. Velmi často vyhledávanou pivní aktivitou se staly také pivní slavnosti a festivaly, které jsou ve velké oblibě nejen v zahraničí, ale i u nás. Případové studie dokládají, že malé pivovary se snaží prosadit v oblasti pivního turismu nabídkou pivních speciálů, speciálních sběratelských edic (obaly pivních lahví) a také svojí autentičností místa. Díky větším finančním prostředkům se velké pivovary marketingově zviditelňují sponzoringem hudebních festivalů, sportovních a kulturních akcí. Velké pivovary také investují do inovací prohlídkových tras či do moderně vybavených návštěvnických center. Pivní stezky a cyklostezky popsané ve třetí případové studii potvrdily svoji důležitost pro pivní turismus, neboť slouží k propagaci regionálních pivovarů. Produkty a aktivity pivního turismu se staly významným marketingovým nástrojem velkých i malých pivovarů. Jejich výhodou je, že dokáží přilákat návštěvníky i do turisticky opomíjených míst, čímž významně ovlivňují rozvoj ekonomiky a cestovního ruchu v daných oblastech.
.
51
Seznam použitých zkratek: BBB – Bier Bottich Bad CAMRA – Camping For Real Ale ČR – Česká republika JHM – Jihomoravský kraj MSK – Moravskoslezský kraj OLK – Olomoucký kraj PAK – Pardubický kraj SabMiller – (South African - Bavaria - Miller) VYS – kraj Vysočina WFTA – World Food Travel Association
52
Seznam použitých zdrojů: Knihy a odborné časopisy BENEŠOVÁ, Petra a Hana KRUISOVÁ. Zdravotně orientovaný cestovní ruch: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2013, 223 s. ISBN 978-80-85970-77-7. ČAPKOVÁ, Veronika, Vlastimil VANÍČEK a Petr JANÍK. Restaurační minipivovary v České republice. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, 1999, 80. s. ISBN 80902658-1-2. ČERNÝ, Jiří. Encyklopedický slovník gastronomie. 1. vyd. Úvaly: Ratio, 2001, 221 s. ISBN 80-86351-02-5. ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN. Sezóna pivních a pivovarských festivalů v plném proudu. COT business. 2010, č. 7, s. 64. DOSTÁL, S a L STAŇKOVÁ. Velká kniha o pivu, aneb, Blahodárné přírodní účinky piva. Praha: I.D.M, 1997, 96 s. GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1. HALL, C. Michael., MITCHELL, Richard. Gastronomic tourism, Comparing food and wine tourism experiences v Niche Tourism, Contemporary Issues, Trends and Cases, Elsevier. Oxford, 2005, 296 s. ISBN 0 7506 6133 X. HÁN, Jan a Marek MERHAUT. Pivní turismus a jeho potenciál při rozvoji cestovního ruchu. COT business. 2012, č. 7, s. 64. CHLÁDEK, Ladislav. Pivovarnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 207 s. ISBN 978-80247-1616-9. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. LIBROVÁ, Hana. Pestří a zelení. 1. vyd. Brno: Veronica, 1994, 218 s. ISBN 80-8536818-8. MCFARLAND, Ben. Nejlepší piva světa: 1000 vynikajících piv od Portlandu po Prahu. 1. Vyd. Praha: Reader's Digest, 2011, 288 s. ISBN 978-80-7406-129-5. NOVOTNÝ, Petr. Pivovary České republiky: Breweries of the Czech Republic = Brauereien in der Tschechischen Republik. 3. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2012, 1 mapa. ISBN 978-80-7393-212-1. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012, 448 s. 53
Pivovarský kalendář 2013. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 242 s. ISBN 978-80-86576-56-5. SOUČEK, Jiří. Česko nabízí své Pivní cesty. COT business. 2006, č. 10, s. 68. SOUČEK, Jiří. Za pivními zábaly do pivovaru Chodovar. COT business. 2007, č. 11, s. 63. SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. 1. Vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013, 84 s. ISBN 978-80-7372-927-1. TRUNDOVÁ, Jana. Pivo naše vezdejší. COT business. 2011, č. 7, s. 76. VANÍČEK, Jiří. První evropská konference kulinářského cestovního ruchu ve Vídni. COT business. 2011, č. 5, s. 26 – 27. WILLIAMS, A., M., SHAW, G., 1998, Tourism and economic development. In D. Pinder (ed). The new Europe: economy, society and environment. John Wiley and sons, Chichester, 1998, s. 177-201. Elektronické zdroje: 1. Selský pivovárek: Pivo z Kroměříže [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.selsky-pivovarek.cz/ 5 German Beer Festivals that Rival Oktoberfest. DEPARTFUL. Departful [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z:http://www.departful.com/2013/05/5-german-beerfestivals-that-rival-oktoberfest/ About BeerTrips.com!. BEERTRIPS.COM. BeerTrips.com [online]. 1998–2011 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z:http://www.beertrips.com/about.html Akciový pivovar Dalešice: Pivovar filmových Postřižin [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.pivovar-dalesice.cz/aktuality/ Archiv tiskových zpráv. PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a. s. Plzeňský prazdroj [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z:http://www.prazdroj.cz/cz/media/archiv-tiskovychzprav ARVA, László a DELI-GRAY. New Types of Tourism and Tourism Marketing in the post-industrial world. SCIENTIFIC PAPERS [online]. 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:http://ageconsearch.umn.edu/bitstream/104663/2/4_Arva_New%20Types_Apstract.pd f Beer Festivals in Belgium. DEMAND MEDIA. USA Today: Company [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. z:http://traveltips.usatoday.com/beer-festivals-belgium-4128.html#
54
A
Gannet Dostupné
Beer Lovers. BELGIUM TOURIST OFFICE. Visit BELGIUM: A food lover´s dream. A beer lover´s heaven. [online]. 2009 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.visitbelgium.com/?page=beer-lovers Berlin International Beer Festival, 1 to 3 August 2014. BERLIN.BITTE.COM. Berlin.Bitte.Com [online]. 2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://en.berlinbitte.com/beerfest/ Beskydy Radegast CykloTrack. BESKYDY, s.r.o. Www.beskydy.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://cyklistika.beskydy.cz/content/beskydy-turistikabeskydy-radegast-cyklotrack.aspx BLANK, Fritz. Gastronomy: Encyclopedia of and Culture. Encyclopedia.com [online]. 2003 [cit. 2014-01-01]. z: http://www.encyclopedia.com/topic/Food_habits.aspx7
Food Dostupné
Britské pivovary. PIVNÍ KLENOTY. Pivní klenoty [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:http://www.pivniklenoty.cz/katalog-piv/zeme-puvodu/velka-britanie/ CAFFYN, Alison. Beer and Tourism: A Relationship Worth Fostering. VISITBRITAIN. Tourism insights: Sharing sector expertise, analysis and intelligence [online]. 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.insights.org.uk/articleitem.aspx?title=Beer+and+Tourism%3A+A+Relationship+Wo rth+Fostering
CAMPAIGN FOR REAL ALE. The Great British Beer Festival: 12-16 th Aug Olympia, London [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://gbbf.org.uk/ Cyklistika Krnov: pro všechny [online]. z: http://www.cyklistikakrnov.com/
2014
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
Cyklostezky. Oslavany: Oficiální webové stránky města [online]. 2014 [cit. 2014-0424]. Dostupné z: http://www.mestooslavany.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_ktg=7759&sz=nazev&p1=1505 CZECH BEER TOURS. Czech Beer Tours [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://czech-beer-tours.eu/ CZECH TOURISM. Czech Specials: Czech Specials aneb Ochutnejte Českou republiku! [online]. 2009–2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.czechspecials.cz/ CZECHTOURISM. Kudyznudy.cz [online]. z: http://www.kudyznudy.cz/
2013
[cit.
2014-05-07].
Dostupné
ČESKOMORAVSKÝ SVAZ MINIPIVOVARŮ. Českomoravský svaz minipivovarů [online]. 2012 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.minipivo.cz/
55
DRING CONSULTING S.R.O. A KOL. CZECHTOURISM. Pasporty nadregionálních a regionálních produktů [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://issuu.com/dringconsulting/docs/pasporty_produktu/57 FESTPRO spol., s. r. o. 13 th Beerfest Olomouc 2014 [online]. 2009 – 2013 [cit. 201404-20]. Dostupné z:http://www.pivnifestival.cz/ GEMBELA, Otakar. Průvodce pivními styly. LINKMAN MEDIA, s. r. o. Gastroprofesor [online]. 2007–2009 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/slk/clanek/pivo-nemecko-druhy-alkohol HOLBA, a.s. Holba: Ryzí pivo z hor [online]. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.holba.cz/ HOTEL SLADOVNA, a.s. Hotel Sladovna [online]. 2012 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.hotel-sladovna.cz/ Chmelařské muzeum. CHRÁM CHMELE A PIVA ŽATEC. Chrám chmele a piva: Žatecká chmelařská oblast [online]. 2010 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://chchp.cz/cz/chram-chmele-a-piva/chmelarske-muzeum Jihozápadní Morava - jedinečná turistická destinace. ROP JIHOVÝCHOD. [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://www.jihovychod.cz/rack/dotace/0000454 Kam v Jihlavě?: Pivovarská naučná stezka. Jihlava: Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=468080 KARÁSKOVÁ, Taťána. REGIONÁLNÍ GASTRONOMIE JAKO NÁSTROJ CESTOVNÍHO RUCHU [online]. Karviná, 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.slu.cz/opf/cz/informace/acta-academica-karviniensia/casopisy-aak/aakrocnik-2013/docs-2-2013/Karaskova.pdf. Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta. KOČKOVÁ, Jana. Analýza přínosu atraktivit firmy Plzeňský Prazdroj a.s. k rozvoji cestovního ruchu ve vybraných krajích ČR [online]. Praha, 2010 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=94076. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Jana Valentová. KOŘÍNKOVÁ - SEIFERTOVÁ, Eva. Během tří let se počet minipivovarů zdvojnásobil. PROFI PRESS, S. R. O. Zemědělec: Odborný a stavovský týdeník [online]. 2013, 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://zemedelec.cz/behemtri-let-se-pocet-minipivovaru-zdvojnasobil/ MACDONALD, Heather a Mylène DENEAULT. CANADIAN TOURISM COMMISSION. National tourism & cuisine forum: ‘‘Recipes for success’’[online].
56
Halifax, 2001 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://publications.gc.ca/collections/collection_2007/ic/C86-127-2001E.pdf Magazín ROP: Informace o regionálním operačním programu Střední Morava [online]. Olomouc: Media Ten, s. r. o., 2010 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.rrstrednimorava.cz/file/1984_1_1/ MAJEROVÁ, Jana. Pivní lázeňství v České republice a jeho role v cestovním ruchu a v regionálním rozvoji [online]. Zlín, 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: https://portal.utb.cz/wps/portal/prohlizeni. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. Vedoucí práce Pavel Bednář. MARSOVÁ, Iva. Trojmezí Radegast CykloTrack: PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a.s. Bajk.cz: Enjoy your bike [online]. 2004 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.bajk.cz/gfx/download/blesk/trojmezi_cyklotrasa.pdf O nás: Asociace regionálních značek. ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK. Regionální značky: Portál o regionálním značení výrobků a služeb [online]. 2010 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ Oktoberfest Munich 2013: Facts, events and history. RITA AMEND. Germany Facts: Insider tips you always wanted to know about Deutschland [online]. 2010–2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.germany-insider-facts.com/oktoberfestmunich.html#.U06-6fl_vg9 Pivní lázně Štramberk. Pivní lázně [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.lazne-pivni.cz/pivni-lazne/pivni-lazne-stramberk/ PIVNÍ OBZOR. Pivní obzor: Pivní informační občasník [online]. 2007–2014 [cit. 201403-23]. Dostupné z:http://www.pivniobzor.cz/ Pivní turistické stezky – pivní turistika jako marketingový nástroj malých pivovarů. SDRUŽENÍ PŘÁTEL PIVA. Sdružení přátel piva [online]. 2003, 2009 [cit. 2014-0309]. Dostupné z: http://www.pratelepiva.cz/svet-piva/archiv/2003/pivni-turistickestezky-pivni-turistika-jako-marketingovy-nastroj-malych-pivovaru/ Pivní turistika: Váš pivní průvodce Českou republikou [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:http://www.pivnituristika.cz/ PIVNÍ-LÁZNĚ.EU. Pivní-lázně.eu [online]. 2009–2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.pivni-lazne.eu/ Pivovar a Pivovarské muzeum. MAGISTRÁT MĚSTA PLZNĚ. Oficiální informační server města Plzně [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://test4.plzen.eu/uzij-si-plzen/turisticka-nej/pivovar-a-pivovarske-muzeum-1/ PIVOVAR LITOVEL, a.s. Litovel: Klasicky vařené pivo [online]. 2011 [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://www.litovel.cz/
57
PIVOVAR ZUBR, z: http://www.zubr.cz/
a.s. Zubr [online].
2010
[cit.
2014-04-21].
Dostupné
PIVOVARSKÉ MUZEUM. Pivovarské muzeum Hanušovice [online]. 2011 [cit. 201404-16]. Dostupné z:http://www.pivovarskemuzeum.cz/ PIVOVARY LOBKOWICZ, a.s. Černá Hora [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.pivovarcernahora.cz/ PIVOVARY STAROPRAMEN, a. s. Ostravar [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.ostravar.cz/ PLUMMER, Ryan, David TELFER, HASHIMOTO a SUMMERS. Beer tourism in Canada along the Waterloo-Welington Ale Trail. Tourism Management [online]. 2003 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261517704000378 Plzeňské pivovarské muzeum: Pivovarské muzeum. Plzeňský Prazdroj Visit [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://www.prazdrojvisit.cz/cz/pivovarske-muzeum/ PORTAL MÜNCHEN BETRIEBS-GMBH & CO. KG. Muenchen.de: Das offizielle Stadtportal [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.muenchen.de/ Regionální potraviny: Ministerstvo zemědělství přichází s podporou spotřeby regionálních potravin. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Potraviny: eAGRI [online]. 2009–2013 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/regionalni-potraviny/ Restaurace podle regionu. HERITAGE TRAILS. Průvodce dobrými restauracemi: Česká a moravská regionální gastronomie[online]. 2010 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.stezky-dedictvi.cz/restaurace-podle-regionu/ SMOTLACHOVÁ, Zuzana a Kristina ŠTĚPÁNOVÁ. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2014–2018. [online]. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z:http://www.plzen.eu/Files/MestoPlzen/web2013/Obcan/urad/verejne_dokumenty/131 210_Koncepce_rozvoje_CR_v_Plzni_2014_2018.docx Stezky dědictví: Projekt rozvoje regionální gastronomie [online]. 2008 [cit. 2014-0203]. Dostupné z: http://gastro.eceat.cz/ SUDÍKOVÁ, Linda. Lázeňský cestovní ruch v České republice a Evropě [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/124076/prif_m/text.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Josef Kunc. SUCHÁNKOVÁ, Pavla. Pivní turistika [online]. Ostrava, 2010 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://theses.cz/id/0yxbtc/. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava. Vedoucí práce Jiří Kovář.
58
Světová pivní turistika je stále ve stínu té vinařské. NEOFORMACE, spol. s. r. o. Místo jako značka: Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu [online]. 2012 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz/article/svetova-pivni-turistika-jestale-ve-stinu-te-vinarske/91/9/0 Technické památky Kroměříže a okolí. MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Město Kroměříž: Turistický portál města Kroměříže [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/trasy/prehled/230-TECHNICKE-PAMATKYKROMERIZE-A-OKOLI.html Tiskové centrum. PIVOVARY STAROPRAMEN. Pivovary Staropramen: A Molson Coors Company [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.pivovarystaropramen.cz/cs/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-a-zajimavosti/2013/ Trasa pro cyklisty i hostinské Slezsko CYKLOSERVER.CZ. Cykloserver [online]. 2003 [cit. z:http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30000455
Radegast CykloTrack. 2014-04-25]. Dostupné
Turismus prochází žaludkem. TTG – VŠE O CESTOVNÍM RUCHU. Travel Trade Gazette: Vše o cestovním ruchu [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/turismus-prochazi-zaludkem/ Turistický týdeník [online]. Praha: 4 Elements Group s.r.o., 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://media1.webgarden.name/files/media1:52a4550192b6e.pdf.upl/turistickytydenik -2013-49.pdf VLASTENCI.CZ. Historické země a kraje [online]. 2006 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://vlast.cz/historicke-zeme-a-kraje/ VRTALOVÁ, Jitka. Do Oslavan za dobrým pivem a historií energetiky. NA KOLE.CZ. NaKole.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.nakole.cz/clanky/296-do-oslavan-za-dobrym-pivem-a-historiienergetiky.html Vydejte se s Radegastem k pramenům Morávky. s.r.o. Www.beskydy.cz [online]. 2007 [cit. 2014-05-03]. z:http://www.beskydy.cz/content/clanek.aspx?clanekid=18281&lid=1
BESKYDY, Dostupné
What Is Food Tourism?. WFTA. World Food Travel Association [online]. 2012–2013 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z:http://www.worldfoodtravel.org/what-is-food-tourism/ YEOMAN, Ian. Why food tourism is becoming more important?. HOSPITALITY NET. Hospitality Net [online]. 2008 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.hospitalitynet.org/news/4037197.html Zythos Bierfestival [online]. 2014 [cit. z: http://www.zbf.be/index.php?lang=UK&page=1 59
2014-03-23].
Dostupné
Seznam příloh: Příloha 1. Seznam minipivovarů na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 20. 3. 2014 (tabulka). Příloha 2. Seznam průmyslových pivovarů na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 20. 3. 2014 (tabulka). Příloha 3. Vývoj počtu návštěvníků Oktoberfestu v letech 1980–2013 (tabulka). Příloha 4. Seznam pivních lázní na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 25. 3. 2014 (tabulka). Příloha 5. Minipivovary na území Moravy a Slezska v roce 2014 (mapa). Příloha 6. Průmyslové pivovary na území Moravy a Slezska v roce 2014 (mapa). Příloha 7. Pivní lázně Štramberk (fotografie). Příloha 8. Muzeum pivovarnictví v Černé Hoře (fotografie). Příloha 9. 1. selský pivovárek v Kroměříži (fotografie). Příloha 10. Akciový pivovar Dalešice (fotografie). Příloha 11. Návštěvnické centrum – Radegastova svatyně (fotografie). Příloha 12. Turistická mapa pivní cyklostezky Beskydy Radegast CykloTrack (mapa). Příloha 13. Turistická mapa pivní cyklostezky Slezsko Radegast CykloTrack (mapa). Příloha 14. Turistická mapa pivní cyklostezky Trojmezí Radegast CykloTrack (mapa). Příloha 15. Turistická mapa pivní cyklostezky Opava Radegast CykloTrack (mapa). Příloha 16. Pivní stezka Petra Bezruče (mapa). Příloha 17. Pivovarská stezka Oslavany (mapa). Příloha 18. Pivovarská naučná stezka v Jihlavě (mapa).
60
Příloha 1. Seznam minipivovarů na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 20. 3. 2014 Obec
Kraj
Rok vzniku
Exkurze/ prohlídka
Restaurace/ pivnice
Jiná turistická atrakce
Svitavy
PAK
2011
–
ano
–
Biskupice Pulkov
VYS
2013
–
–
–
Brtnice
VYS
2013
–
–
–
Akciový pivovar Dalešice a. s.
Dalešice
VYS
1999
ano (100 Kč)
ano
pivovarské muzeum, pivní cyklostezka
Pivovar Kozlíček
Horní Dubénky
VYS
2007
–
–
–
Radniční restaurace a pivovar a. s.
Jihlava
VYS
2011
ano (80 Kč)
ano
kurz vaření piva
Podklášterní pivovar Třebíč
Třebíč
VYS
2012
ano (90 Kč)
ano
–
Minipivovar v Jelínkově vile
Velké Meziříčí
VYS
2004
–
ano
–
Pivovar Xaver
Blučina
JHM
2014
–
ano
–
Zámecký pivovar Bratčice
Bratčice
JHM
2012
ano (80 Kč)
ano
–
Minipivovar Lucky Bastard
Brno
JHM
2013
ano
–
–
Líšeňský minipivovar spol. s. r. o.
Brno - Líšeň
JHM
2011
–
ano
–
Pivovar Pegas
Brno - střed
JHM
1992
–
ano
–
JHM
2011
–
ano
–
JHM
2004
–
ano
–
Bzenec
JHM
2007
–
–
–
Dolní Bojanovice
JHM
2011
–
–
–
Minipivovar Kunc s. r. o.
Hodonín
JHM
1994
–
ano
–
Rodinný pivovar Vojáček
Hodonín
JHM
2013
–
–
–
Měnín
JHM
2010
–
–
–
Mikulov
JHM
2011
–
ano
–
JHM
2012
ano
ano
ubytování
JHM
2013
–
–
–
Oslavany
JHM
2013
–
ano
pivní cyklostezka
Ratíškovice
JHM
2010
–
ano
–
Název minipivovaru
Pivovárek Na Kopečku Biskupický pivovar Gajdoš Pivovar Ruprenz
Domácí pivovar a restaurace Magistr Minipivovar U Richarda Pivovar Pod Kněží horou Pivovar Mazák
Pivovar Santon Pivovar Mamut Pivovar Moravský Žižkov, s. r. o. Minipivovar U Dyje Městský zámecký pivovar Oslavany Minipivovar Ratíškovice
Brno Veveří Brno Žebětín
Moravský Žižkov Nový ŠaldorfSedlešovice
Sentice
JHM
1992
–
–
–
Slavkov u Brna
JHM
2013
ano (80 Kč)
ano
–
Rodinný minipivovar Syrovar
Syrovín
JHM
2012
–
–
–
1. chodský pivovárek na Moravě
Šitbořice
JHM
2012
–
–
–
Minipivovar Lišák
Topolany
JHM
2013
–
–
–
Vísky
JHM
2013
–
ano
–
Minipivovar Kolštejn
Branná
OLK
2012
–
ano
ubytování
Pivovárek Melichárek
Horka nad Moravou
OLK
2013
–
–
–
Jeseník
OLK
2011
–
ano
–
Pivovar Kvasar Slavkovský pivovar
Vesnický pivovar Ohrada
Minipivovar Jeseník
61
První soukromý pivovar společenský v Lipníku Rodinný pivovar Bravůr
Lipník nad Bečvou Loučná nad Desnou
OLK
2004
–
ano
–
OLK
2009
–
–
–
Hostinký pivovar Moritz
Olomouc
OLK
2006
ano (10 Kč)
ano
kurz vaření piva
Pivovar Mačák
Olomouc
OLK
2013
–
ano
–
Svatokopecký pivovar
Olomouc
OLK
2012
ano
–
–
Svatováclavský minipivovar
Olomouc
OLK
2010
–
ano
pivní lázně
Minipivovar Osečan
Osek nad Bečvou
OLK
2013
–
–
–
Pivovar U Tří králů
Prostějov
OLK
2011
–
ano
–
První hanácký domácí pivovar U Krále Ječmínka
Prostějov
OLK
1999
–
ano
–
Přerov
OLK
2009
–
ano
–
ZLK
2013
ano
ano
–
ZLK
2013
–
ano
–
Minipivovar Parník Pivovar Hrádek Slavičín Balitovy valašské pivovary
Hrádek na Vlárské dráze Hutisko Solanec
Pivovar Černý orel Kroměříž
Kroměříž
ZLK
2009
ano
ano
ubytování
Pivovar Kroměříž s. r. o.
Kroměříž
ZLK
2012
–
–
–
Kroměříž
ZLK
2013
ano
–
–
ZLK
2010
ano (30 Kč)
ano
pivní lázně
ZLK
1998
–
ano
–
ZLK
2003
–
ano
–
Vsetín
ZLK
2002
–
ano
ubytování
Pivovar Čechmánek
Zlín
ZLK
2013
–
–
–
Pivovar Malenovice
Zlín
ZLK
2008
–
ano
–
Minipivovar Zobak
Bílovec
MSK
2012
–
ano
ubytování
BohumínSkřečoň
MSK
2012
–
–
–
Český Těšín
MSK
2011
–
–
–
Dobrá
MSK
2006
–
ano
ubytování
MSK
2008
–
ano
ubytování
MSK
2013
–
ano
ubytování
Havířov
MSK
2014
–
ano
–
Pivovar AVAR
Hlučín
MSK
1993
–
ano
–
Hotelový pivovar pod Kyčmolem
Horní Lomná
MSK
2011
–
ano
pivní lázně, ubytování
Hukvaldy
MSK
2003
–
ano
–
Karvinský pivovar Larische
Karviná-Ráj
MSK
2013
–
ano
–
Valašský pivovar Kozlovice
Kozlovice
MSK
2008
–
ano
–
1. selský pivovárek Rožnovský pivovar Restaurační pivovar Balkán Pivovar BON Rodinný pivovar Valášek
Minipivovar Skřečoňský žabák Minipivovar Sachsenberg Hostinec a minipivovar U Koníčka Pikopivovar v penzionu Letohrádek Podhorský pivovar Frýdlant Pivovar Venuše
Hukvaldský pivovar
Minipivovar Krmelín Pivovar Slezan Pivovar Nová sladovna Minipivovar Biovar Pivovar Garage Zámecký pivovar Pikard
Rožnov pod Radhoštem Uherský Brod Valašské Meziříčí
Frýdlant nad Ostravicí Frýdlant nad Ostravicí
Krmelín
MSK
2011
–
ano
–
Leskovec
MSK
2006
–
–
–
Opava
MSK
2013
–
ano
–
Ostrava
MSK
2007
–
ano
–
MSK
2013
–
ano
–
MSK
2007
–
ano
pivní lázně; ubytování
Ostrava – Martinov Ostrava Zábřeh
62
Beskydský pivovárek
Ostravice
MSK
2013
–
ano
–
Raduňský pivovar
Raduň
MSK
2013
–
ano
ubytování
Minipivovar Rohov
Rohov
MSK
2010
–
ano
–
Rýmařov
MSK
1995
–
ano
ubytování
Střítež
MSK
2012
ano
–
–
Štramberk
MSK
2005
ano (30 Kč)
ano
–
Třinec
MSK
2009
–
ano
ubytování
Minipivovar Ve Dvoře
Vratimov
MSK
2012
–
ano
–
Minipivovar Kohutka
Vyšní Lhoty
MSK
2013
–
ano
–
Hostinský pivovar Excelent Pivovar Radas Městský pivovar Štramberk Minipivovar Třinec-Karpentná
(Zdroj: vlastní zpracování na základě webového průzkumu) Příloha 2. Seznam průmyslových pivovarů na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 20. 3. 2014 (tabulka). Obec
Kraj
Rok vzniku
Prohlídka
Restaurace/ pivnice
Další turistická atrakce
Pivovar Jihlava a. s.
Jihlava
VYS
1860
ano (100 Kč)
ano
stezka
Zámecký pivovar Břeclav s. r. o.
Břeclav
JHM
2013
–
–
–
Černá Hora
JHM
1530
ano (50 Kč)
–
cyklostezka, muzeum, lázně, kurz vaření piva
Brno
JHM
1872
ano (150 Kč)
–
–
Vyškov
JHM
1680
ano (50 Kč)
–
–
Hanušovice
OLK
1874
ano (30 Kč)
–
–
Název pivovaru
Pivovar Černá Hora a. s. Pivovar Starobrno a. s. Pivovar Vyškov Pivovar Holba a. s. Pivovar Litovel a. s.
Litovel
OLK
1893
ano (50 Kč)
–
kurz vaření piva (ve vlastním minipivovaru)
Pivovar Zubr a. s.
Přerov
OLK
1872
ano (0 Kč)
–
–
Pivovar Uherský Brod a. s.
Uherský Brod
ZLK
1894
ano (100 Kč)
–
–
Pivovar Ostravar
Ostrava
MSK
1897
ano (60 Kč)
–
–
Nošovice
MSK
1970
ano (70 Kč)
–
cyklostezky
Pivovar Radegast a. s.
(Zdroj: vlastní zpracování na základě webového průzkumu)
63
Příloha 3. Vývoj počtu návštěvníků Oktoberfestu v letech 1980–2013 Rok
Počet návštěvníků [mil.]
Rok
Počet návštěvníků [mil.]
Rok
Počet návštěvníků [mil.]
1980
5,1
1992
5,9
2004
5,9
1981
6,2
1993
6,5
2005
6,1
1982
5,8
1994
6,6
2006
6,5
1983
6,6
1995
6,7
2007
6,2
1984
7,0
1996
6,9
2008
6,0
1985
7,1
1997
6,4
2009
5,7
1986
6,7
1998
6,5
2010
6,4
1987
6,5
1999
6,5
2011
6,9
1988
5,7
2000
6,9
2012
6,4
1989
6,2
2001
5,5
2013
6,4
1990
6,7
2002
5,9
1991
6,4
2003
6,3
(Zdroj: upraveno podle PORTAL MÜNCHEN BETRIEBS-GMBH & CO. KG, 2014)
64
Příloha 4. Seznam pivních lázní na území Moravy a Slezska v roce 2014 – stav k 25. 3. 2014 Název pivních lázní
Obec
Pivní lázně Černá Hora
Černá Hora
Kraj
JHM
Rok vzniku
Umístění
2011
wellness centrum (v areálu hotelu Sladovna)
Průměrný počet klientů/den
Nabízené procedury
–
pivní koupel, pivní peelingová procedura celého těla
2
8
medová pivní koupel (pivo Kvasar Sentice)
–
–
pivní koupel
Kapacita počet klientů/hodina
–
Wellness Kuřim
Kuřim
JHM
2012
wellness centrum
Pivní lázně Znojmo
Znojmo
JHM
2011
penzion
Pivní lázně BBB Bahenec
Písek u Jablunko va
MSK
2007
wellness hotel
6
60
Pivní lázně Brans
Malá Morávka
MSK
2010
wellness hotel
6
54
Pivní lázně Štramberk
Štramber k
MSK
2008
hotel
10
72
Vinné a pivní lázně na Stodolní
Ostrava
MSK
2012
wellness studio
–
–
Zámecké pivní kúpele Pikard
Ostrava
MSK
2009
součást zámeckého komplexu
6
60
pivní koupel, masáže, vinná koupel
Olomoucké pivní lázně
Olomouc
OLK
2011
pivovar
4
36
pivní koupel, pivní masáž
Pivní lázně Racková
Racková u Zlína
ZLK
2011
penzion
–
–
Rožnovské pivní lázně
Rožnov pod Radhoště m
ZLK
2011
pivovar
10
80
(Zdroj: Vlastní zpracování na základě webového průzkumu)
65
originální pivní lázeň BBB, finská lázeň, pivní masáž nohou hydromasážní vany - uvolnění, sauna, originální pivní lázeň BBB, léčivé parafínové a rašelinové zábaly pivní koupel (místní kvasnicové pivo Trubač), solná jeskyně pivní koupel, masáž zad a šíje originálním pivním olejem, vinná koupel, infrasauna, léčivé zábaly
pivní koupel (Pivo Černá Hora), masáže pivní koupel, zábaly z pivovarských kvasnic a rašeliny, pivní masáže, aromaterapie, mezoterapie, oxygenoterapie
Příloha 5. Minipivovary na území Moravy a Slezska v roce 2014
Příloha 6. Průmyslové pivovary na území Moravy a Slezska v roce 2014
66
Příloha 7. Pivní lázně Štramberk (Zdroj: PIVNÍ LÁZNĚ, 2014)
Příloha 8. Muzeum pivovarnictví v Černé Hoře (Zdroj: CZECHTOURISM, 2013)
67
Příloha 9. 1. Selský pivovárek v Kroměříži (Zdroj: 1. SELSKÝ PIVOVÁREK, 2014) 68
Příloha 10. Akciový pivovar Dalešice (Zdroj: AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011)
Příloha 11. Návštěvnické centrum – Radegastova svatyně (Zdroj: AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011)
69
Příloha 12. Turistická mapa pivní cyklostezky Beskydy Radegast CykloTrack (Zdroj: BESKYDY, s.r.o., 2012)
70
Příloha 13. Turistická mapa pivní cyklostezky Slezsko Radegast CykloTrack (Zdroj: BESKYDY, s.r.o., 2012)
71
Příloha 14. Turistická mapa pivní cyklostezky Trojmezí Radegast CykloTrack (Zdroj: BESKYDY, s.r.o., 2012)
72
Příloha 15. Turistická mapa pivní cyklostezky Opava Radegast CykloTrack (Zdroj: BESKYDY, s.r.o., 2012)
73
Příloha 16. Pivní stezka Petra Bezruče (PIVOVARY LOBKOWICZ, a.s., 2012)
74
Příloha 17. Pivovarská stezka Oslavany (Zdroj: AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, 2011)
75
Příloha 18. Pivovarská naučná stezka v Jihlavě (Zdroj: JIHLAVA, 2014)
76
