School and Health 21, 3/2008, Sociální a zdravotní aspekty výchovy ke zdraví
PŘÍSTUP A VĚDOMOSTI STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL K ÚSTNÍ HYGIENĚ Magda TALIÁNOVÁ
Souhrn: Ústní hygiena je záležitostí každého jednotlivce a spočívá především v domácí péči o chrup a dutinu ústní. Tato péče je integrální součástí osobní hygieny civilizovaného člověka a její význam je stejný jak v primární, tak sekundární i terciální prevenci onemocnění zubů a parodontu. Pro zjištění znalostí a přístupu mládeže k ústní hygieně bylo provedeno šetření u studentů středních škol ve Východních Čechách. Dotazováni byli studenti tří typů škol – gymnázia, střední zdravotnické školy a střední integrované školy obchodní. Klíčová slova: ústní zdraví, ústní hygiena, pomůcky k dentální hygieně, prevence
Teoretická východiska Každý člověk je povinen dbát o své ústní zdraví. Stav orálního zdraví mohou kladně ovlivňovat dvě formy stomatologické péče: péče léčebná a péče preventivní. Vzniku onemocnění v dutině ústní dokáží zabránit pouze účinná preventivní opatření hlavně z oblasti primární prevence. Mezi základní opatření, kterými je možno dosáhnout ústního zdraví, je na prvním místě dosažení vyhovující úrovně ústní hygieny, které je možné pouze získáním vhodných a osvědčených návyků, které se pěstují u člověka od útlého věku a jsou odborně kontrolovány. Především rodiče je nutné poučit o nebezpečí vzniku zubního kazu a způsobech, jak se toho vyvarovat. Rodiče také musí vědět, že nesou odpovědnost za hygienu a stav chrupu u svých dětí. Na výchově k ústní zdraví se však může podílet i škola. Existují mateřské školy, které se aktivně podílí na výchově k ústnímu zdraví ať už z vlastní iniciativy nebo v rámci preventivních programů, např. v libereckém kraji projekt „Zdravý zoubek“. Na základních a středních školách může pozitivně přispět projekt SZÚ „Dětský úsměv“. Tento projekt je zaměřen zejména na výběr vhodných pomůcek k dentální hygieně, metodiku čištění zubů a praktický nácvik těchto metod. Studenti jsou seznámeni také s hlavními příčinami vzniku zubního kazu a s preventivními opatřeními, která zabraňují vzniku zubního kazu. Ústní hygiena je definována jako osobní údržba čistoty a hygieny zubů a ústních struktur, včetně protetických náhrad a ortodontických přístrojů čištěním zubů a stimulací tkání, masážemi dásní hydroterapií i jinými procedurami doporučenými lékařem či hygienistkou pro zachování zubního a ústního zdraví. 199
Ústní hygiena je záležitostí každého jednotlivce a spočívá především v domácí péči o chrup a dutinu ústní.Tato péče je integrální součástí osobní hygieny civilizovaného člověka a její význam je stejný jak v primární, tak sekundární i terciální prevenci onemocnění zejména zubů a parodontu. Cílem ústní hygieny je: 1. zabránit poškození tvrdých zubních tkání kazem 2. zabránit vzniku zánětu na tkáních parodontu čili parodontitidy 3. udržet léčebný výsledek po léčbě měkkých a tvrdých tkání. Hlavním úkolem ústní hygieny je přispět k udržení ústního zdraví, které lze charakterizovat jako stav plné normality a funkční výkonnosti zubů a jejich odpůrných struktur, jakož i okolních částí ústní dutiny, ale i struktur souvisejících se žvýkáním a maxilofaciálním komplexem Ústní hygienu můžeme rozdělit na: • individuální ústní hygienu, kterou vykonává každý člověk sám. • profesionální ústní hygienu, která je prováděna prováděna stomatologem či dentální hygienistkou ve své ambulanci. Dosažení vyhovující úrovně ústní hygieny je možné pouze získáním vhodných a osvědčených návyků, které se pěstují u člověka od útlého věku a jsou odborně kontrolovány.
Cíl výzkumu Cílem práce bylo zhodnocení úrovně ústní hygieny u mládeže v oblastech péče o dutinu ústní, čištění zubů a znalostí z oblasti dentální hygieny. Úroveň dentální hygieny hodnotím na základě srovnání názorů studentů jednak dle škol a jednak dle pohlaví s nejnovějšími názory stomatologů a dentálních hygienistů.
Hypotézy – Znalosti v péči o dutinu ústní mají lepší studenti zdravotnické školy než studenti gymnázia. – Doplňujících pomůcek k čištění zubů používají více děvčata než chlapci. – Horizontální metodu čištění zubů používá více chlapců než děvčat. – Znalosti ze somatologie chrupu mají lepší studenti SZŠ než studenti gymnázia a SOŠ. – Preventivní prohlídky dodržují častěji děvčata než chlapci.
Metodologický postup Ve výzkumné části jsem se pokusila o kvalitativní sondu do oblasti dentální hygieny. K získávání dat do práce jsem použila metodu dotazníku. Dotazník je rozdělen do 3 částí. V první části jsou otázky vztahující se k celku péče o dutinu ústní, v druhé části jsou otázky zaměřené na čištění zubů a ve třetí části pak otázky zaměřené na znalosti v oblasti somatologie chrupu. Celkem bylo rozdáno 240 dotazníků. Všechny dotazníky se 200
mi vrátily zpět řádně vyplněné. Získaná data jsou zaznamenána do grafů, ve kterých jsou uvedeny relativní hodnoty (%) sledovaných jevů pro jednotlivé školy a pro pohlaví. Ačkoliv byly mezi školami a pohlavími zjištěny rozdíly, ze statistického hlediska se však tyto rozdíly jeví nevýznamnými. V tabulkách a grafech jsem používala tyto zkratky: SZŠ – střední zdravotnická škola, SOŠ – střední obchodní škola, GYM – gymnázium Charakteristika výzkumného vzorku - výzkumného šetření se zúčastnilo 240 respondentů ze 3 středních škol – gymnázia, střední zdravotnické školy - obor Všeobecná sestra a Zubní laborant) a integrované střední školy obchodu a služeb obor Sportovní management. Z každé školy bylo náhodně vybráno 80 studentů z toho bylo 40 dívek a 40 chlapců ve věku od 15–19 let. Po rozdání dotazníku jsem studenty seznámila s účelem mé práce a podala jim základní instrukce k vyplnění. Na vyplnění dotazníku měli studenti 25 minut. Četnos t res pondentů s ondy (%) dle věk u
7,5
20
15 let 16 let 8,3
17 let
44,1
18 let 19 let
20
Interpretace výsledků Ná zory s tudentů dle š k ol na přibližný věk , ve k terém je nejlepš í vzít dítě poprvé k zuba ři 60
52,5
50 40 30
25,5 27,5
32,5
47,5 S ZŠ
32,5 25,5
20
12,5
17,5 10
10
10 7,5
S OŠ GY M
0 přibliž ně od 2 let
přibliž ně od 3 let
při obtíž ích
přibliž ně v 6 letech
Stomatologové doporučují, aby se první návštěva u stomatologa uskutečnila přibližně ve 2 letech věku dítěte. Tuto variantu zvolilo 32,5 % gymnazistů, 27,5 % studentů obchodní školy a 25,5 % studentů střední zdravotnické školy. 201
Četnos t preventivníc h s toma tologic k ýc h prohlídek u s tudentů dle š k ol 100
85
82,5 80
80 S ZŠ
60
S OŠ 40 12,5 10
20
20
GY M 2,5
7,5
0
0 1 x ročně
2x ročně
1x z a 2 roky
Pravidelné stomatologické prohlídky 2 x ročně podstupuje 85 % studentů zdravotnické školy, 82,5 % studentů obchodní školy a 80 % gymnazistů. Četnos t preventivníc h s toma tologic k ýc h prohlídek během rok u u s tudentů dle pohla ví 100
83,3
81,6
80 60
DÍV KY
40
16,6
20
CHLA PCI 11,6
6,6
0
0 1 x z a rok
2 x z a rok
1x z a 2 roky
Pravidelné stomatologické prohlídky 2 x ročně dodržuje z dotazovaných 83,3 % dívek a 81,6 % chlapců. Ná zory s tudentů dle š k ol na nejvhodnějš í poč á tek péč e o dutinu ús tní 50
40 35 32,5
40
37,5
30
30
20
S ZŠ
25 22,5
30 15
S OŠ
17,5 10 5
10
GY M
0 po naroz ení
přibliž ně v 6 měs
přibliž ně v roce
přibliž ně od 2 let
Doporučuje se začít s péčí o dutinu ústní hned po narození. Tuto variantu zvolilo 15 % studentů zdravotnické školy, 35 % studentů obchodní školy a 32,5 % gymnazistů. 202
Náz or y s tude ntů dle š k ol na dos tate čnos t v je jich infor m ovanos ti s tom atologe m o de ntální hygie ně 70
65
62,5
52,5
60
47,5
50
37,5
40
S ZŠ
35
S OŠ
30
GY M
20 10 0 ano
ne
Informovanost stomatologem v oblasti dentální hygieny se zdá dostatečná 62,5 % studentů zdravotnické školy, 65 % studentů obchodní školy a 52,5 % gymnazistů. Ze všech dotazovaných studentů odpovědělo 60 %, že informovanost stomatologem je dostatečná. Ná z ory stude ntů dle pohla ví na dosta te čnost v je jich informova nosti o de ntá lní hygie ně stoma tologe m 70 60 50 40 30 20 10 0
60
60 40
40 DÍV KY CHLA PCI
ano
ne
Dívky i chlapci shodně odpověděli v 60 %, že se jim jeví informovanost stomatologem o dentální hygieně dostatečná. R ozhodujíc í fa k tor při volbě zubní pa s ty u s tudentů dle š k ol 45
50
40 35
40 30
25
25 20
20
S ZŠ
27,5
S OŠ
17,5 13
12,5
15
12,5
GY M
10 0 reklama
doporučení lékaře
cena pas ty
co je k dos tání
Při volbě zubní pasty je pro většinu dotazovaných rozhodujícím kritériem doporučení lékaře. Tuto variantu zvolilo 45 % studentů zdravotnické školy, 40 % studentů obchodní školy a 35 % gymnazistů. 203
Ná zory s tudentů dle š k ol na přibližný věk , od k terého s i je dítě s c hopno č is it s i zuby s a mo 52,5 52,5 52,5
60 50 40 30 20 10 0
37,5
S ZŠ
27,5 30
S OŠ 15 5
10
5
5
přibliž ně od 2 let
přibliž ně od 3 let
přibliž ně od 4 let
GY M
7,5
přibliž ně od 5 let
Stomatologové se shodují, že dítě by si mělo čistit zuby samo přibližně od 3 let. Tento názor má shodně 52,5 % studentů na všech třech školách.Variantu přibližně od 4 let zvolilo 37,5 % studentů zdravotnické školy, 27,5 % studentů obchodní školy a 30 % gymnazistů. Č e tnost čiště ní z ubů bě he m dbe u stude ntů dle škol 100
82,5
85
90
80 S ZŠ
60
S OŠ 40
GY M
17,5
15
20
10
0 1 x denně
2 x denně
Ačkoliv nejoptimálnější by bylo čistit si zuby po každém jídle, z praktického hlediska je to téměř nemožné, a tak stomatologové doporučují čistit si zuby minimálně 2x denně. Většina studentů (82,5 % studentů zdravotnické školy, 85 % studentů, 90 % gymnazistů) odpověděla, že si zuby čistí 2 x denně. P r e fe r e nce typů z ubních k ar táčk u u s tude ntů dle š k ol 120 100 100
90
95
80
S ZŠ
60
S OŠ GY M
40 10
20
0
5
0 klas ický
elektrický
Většina z dotazovaných studentů (90 % studentů zdravotnické školy, 100 % studentů obchodní školy a 95 % gymnazistů) odpověděla, že k čištění zubů používá klasický zubní kartáček. 204
Ne jča stě ji použ íva né pomůcky k de ntá lní hygie ně u stude ntů dle škol 120
100 100 100
100 80
S ZŠ
60
S OŠ
40
25
27,5 17,5
20
GY M 10 10 7,5
7,5 5
0
0 kartáček a pas ta
dentální nit
ús tní deodorant
ús tní voda
Kartáček a zubní pastu používají všichni dotazovaní studenti. Dentální nit používá 25 % studentů zdravotnické školy, 17,5 % studentů obchodní školy a 27,5 % gymnazistů. Ústní deodorant používá po 10 % studentů zdravotnické a obchodní školy a 7,5 % gymnazistů. Ústní vodu používá jen 7,5 % studentů zdravotnické školy a 5 % studentů obchodní školy. Ne jča stě ji použ íva né pomůcky k de ntá lní hygie ně u stude ntů dle pohla ví 120
100 100
100 80
DÍV KY
60 26,6
40
CHLA PCI 18,3
20
10
8,3
0
1,6
0 kartáček+pas ta
dentální nit
ús tní voda
ús tní deodorant
Kartáček a zubní pastu používají všichni chlapce a děvčata. Dentální nit používá 26,6 % děvčat a 18,3 % chlapců, ústní vodu 10 % děvčat a 8,3 % chlapců a ústní deodorant pouze 1,6 % chlapců. Ná zory s tudentů dle š k ol na přibližný věk , ve k teré dítě zvlá dne použít dentá lní vlá k no 80 60
37,5
40 20
62,5 45 47,5 20 20
15 0
S ZŠ 17,517,5 17,5
S OŠ GY M
0
0 přibliž ně od 4 let
přibliž ně v 6 letech
přibliž ně v 8 letech
přibliž ně od 12 let
Stomatologové tvrdí, že přibližný věk, ve kterém dítě zvládne bez problému používat dentální vlákno, je 12 let. Tuto variantu zvolilo shodně 17,5 % studentů na každé škole. 205
Ná zory s tudentů dle š k ol na optimá lní velik os t pra c ovní č á s ti k a rtá č k u 45 45
50
35
40
30
30
20 15
20 10
S OŠ
13 8
7,5 5
4
S ZŠ
12,5
GY M
0 0,5 mm
15 mm
20 mm
25 mm
Optimální velikost pracovní části zubního kartáčku pro dospělého člověka má být 25 mm. Tuto variantu zvolilo 8 % studentů zdravotnické školy, 12,5 % studentů obchodní školy a 30 % gymnazistů. Ná zory s tudentů dle š k ol na optimá lní tvrdos t k a rtá č k u 70
80 60 40
57,5
55
S ZŠ 30
22,5
20
S OŠ 15 5
10
10 7,5
0
17,5
GY M
0 měkký
tvrdý
s tředně tvrdý
na tvrdos ti nez álež í
Stomatologové doporučují používat u dospělého člověka středně tvrdé zubní kartáčky. S touto variantou souhlasilo 55 % studentů zdravotnické školy, 70 % studentů obchodní školy a 57,5 % gymnazistů. Ná zory s tudentů dle š k ol na nejdůležitějš í k ritérium poč á tk u podá vá ní zubní pa s ty 60 50 40 30 20 10 0
50 37,5 30
30
35
S ZŠ
30 20
15
20
12,5 15
5 prořez ání z ubů
s chopno výplachu ús t
přibliž ně od 3 let
S OŠ GY M
dítě s e s amo roz hodne
Nejdůležitějším kritériem počátku podávání zubní pasty je schopnost dítě vyplachovat si ústa. Tuto variantu si zvolilo 30 % studentů zdravotnické školy, 35 % studentů obchodní školy a 50 % gymnazistů. 206
Ne jč a s tě ji používa ná m e toda č iš tě ní zubů u s tude ntů dle š k ol 55
60 50
50
37,5
40
32,5
22,5
30
20
20
15
7,5
10
10
SZ Š
27,5
SOŠ
15
GY M
7,5
0 horiz ontál
krouž ivá
Stilmann
Chartes
Krouživá metoda je nejčastěji používaná u studentů zdravotnické školy (55 %) a u studentů gymnázia (50 %). Studenti obchodní školy (37,5 %) nejčastěji používají metodu horizontální. N e jča stě ji p o u ž íva n á m e to d a čiště n í z u b ů u stu d e n tů d le p o h la ví 46,6
50 40
36,6
31,6
30
20
20
25
DÍV KY
20
CHLA PCI
13,3 6,6
10 0 horiz ontál.
krouž ivá
Stilmann
Chartes
Krouživou metodu používá 36,6 % dívek a 46,6 % chlapců. Zatímco na druhém místě je u dívek (31,6 %) metoda horizontální, tak u chlapců (20 %) shodně Stilmannova a Chartesova metoda. Náz o r y s tu d e n tů d le š k o l n a n e jvh o d n ě jš í m e to d u čiš tě n í z u b ů u d ě tí 65
70
57,5
60
57,5
50
SZ Š
40
30
30 20
22,5 12,5
SOŠ
22,5
20 12,5
GY M
10 0 horizontál
stírací
krouživá
Stomatologové doporučují u dětí použít krouživou metodu. Tuto variantu zvolilo 57,5 % studentů zdravotnické školy, 65 % studentů obchodní školy a 20 % gymnazistů.
207
Z n alo s ti s tu d e n tů o p ř ís u n u flu ó r u d o o r g an is m u 80
70
70
5 7 ,5
60
5 7 ,5
4 2 ,5
50 40
SZ Š
4 2 ,5
SOŠ
30
30
GY M
20 10 0 a no
ne
Znalosti o přísunu fluóru do organismu má pouze 30 % studentů zdravotnické školy, 42,5 % studentů obchodní školy a 57,5 % gymnazistů. Z n alo s ti s tu d e n tů d le š k o l o s k u p in ě z u b ů , k te r á s e n e vys k ytu je v m lé čn é m ch r u p u 80
67,5
60
45
40
22,5
20
2,5
30
30
22,5
19 2,5
45
SZ Š SO Š
20
G YM
0
0 špičáky
řezáky
stoličky
třenové zuby
V mléčném chrupu se nevyskytují třenové zuby. Tuto odpověď si zvolilo po 45 % studentů na zdravotnické a obchodní škole a 67,5 % gymnazistů. Z n alo s ti s tu d e n tů d le š k o l o p ř íčin ě vz n ik u m e d o vých z u b ů 70
60
60
50
50
45
SZ Š
40 30
1 7 ,5
20
20 1 2 ,5
SOŠ
25 15 5
10
7 ,5
GY M
1 2 ,5 0
0 žluta vě za ba rve né zuby
zuby s ka ze m
ne č iš tě né zuby
zuby za ba rve né po A T B
Medové zuby jsou zuby se zubním kazem. Tuto variantu správně vybralo 17,5 % studentů zdravotnické školy, 12,5 % studentů obchodní školy a 20 % gymnazistů.
Diskuse Provedené šetření prokázalo, že znalosti studentů v oblasti ústní hygieny nejsou zcela dostačující a ukázala se zde potřeba po vyšší informovanosti studentů. Jsou zde patrné rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Znalosti studentů gymnázia a zdravotnické školy byly srovnatelné. Studenti střední odborné školy obchodní vykazovali horší výsledky než 208
studenti gymnázia a SZŠ. Má-li se situace zlepšit je důležité, aby se zlepšila informovanost mládeže v ordinaci stomatologa či dentální hygienistky. Rodiče by měli více kontrolovat stav ústní hygieny u dětí a zároveň by měli aktivně vyhledávat informace o nových trendech v ústní hygieně. Důležitou roli při výchově k ústnímu zdraví by měli mít také učitelé. Bohužel z praxe však vyplývá, že toto téma je opomíjeno. Učitelé jsou totiž přesvědčeni, že na takové téma nemají ve svých hodinách prostor a že výchově k ústnímu zdraví se mají věnovat pouze rodiče a stomatolog. Většina dotazovaných učitelů však připouští, že tento problém by mohl být alespoň částečně odstraněn zavedením předmětu Výchova ke zdraví do školních osnov. V současné době se dostávají do škol letáčky zaměřené na zubní hygienu u žáků druhých tříd, které mohou učitelé využívat v předmětu Prvouka.Tímto směrem by se měla edukace vyvíjet i v dalších ročnících.
Závěr Na závěr bych chtěla podotknout, že dokonalá ústní hygiena s fluoridací a zdravou výživou vede k uchování zdravého a kompletního chrupu. To by mělo být cílem každého studenta, neboť krásné a zdravé zuby jsou vizitkou každého jedince. Jestliže je péče o zuby nedostatečná pak existuje vysoké riziko vzniku stomatologického onemocnění, které může vyústit i případnou ztrátou chrupu. Vzhledem k růstu cen stomatologických služeb dochází i ke značné finanční zátěži.
Literatura: KILIÁN, J. a kol. Prevence ve stomatologii. Praha: Galen,1999. TŮMOVÁ, L.; MACH, Z. Zoubky našich dětí. Praha: Mladá fronta, 2003.
ATTITUDE TO AND KNOWLEDGE OF ORAL HYGIENE OF SECONDARY SCHOOL STUDENTS Abstract: Oral hygiene is a concern of every individual and consists, first of all, in the home care of dentition and of the oral cavity. This care is an integral part of the personal hygiene of a civilised man and its importance is the same in both primary and secondary, or tertiary, prevention of teeth diseases of parodontium. To find out the knowledge of and the attitude of the youth to the oral hygiene investigation has been performed among secondary school students in East Bohemia. Interrogated were students of three school types: of a grammar school, medical college, and of an integrated business school. Key words: oral health, oral hygiene, utilities for dental hygiene, prevention
209
