Příspěvek k poznání vývoje mláďat a hnízdní biologie čápa černého (Ciconia nigra)

SYLVIA 41 / 2005

Příspěvek k poznání vývoje mláďat a hnízdní biologie čápa černého (Ciconia nigra) Note to chick development and breeding biology of the Black Stork (Ciconia nigra) Pavel Čech1 & Václav Vilimovský2 1

Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, CZ-258 01 Vlašim; e-mail: [email protected] 2 AOPK ČR, Kališnická 4-6, CZ-130 23 Praha 3; e-mail: [email protected]

Čech P. & Vilimovský V. 2005: Příspěvek k poznání vývoje mláďat a hnízdní biologie čápa černého (Ciconia nigra). Sylvia 41: 119–128. Pomocí videokamery s dálkovým ovládáním byl sledován průběh hnízdění čápa černého (Ciconia nigra) na Podblanicku, v předhůří Českomoravské vysočiny. Pozorování hnízda spojené se záznamem dominantních projevů hnízdní biologie bylo realizováno v období 16. 5.–29. 7. 2003. Podařilo se zachytit rodičovskou péči o malá a odrostlá mláďata, způsob předávání a velikost potravy, frekvenci krmení v závislosti na stáří mláďat a průběhu klimatických podmínek. Zdokumentován byl také postupný tělesný vývoj mláďat až do doby, kdy trvale opustila hnízdo. Za hlavní přínos našeho monitoringu považujeme zaznamenání vztahu dospělých ptáků k nejmladšímu mláděti, kdy došlo k cílené redukci počtu mláďat v hnízdě. Mládě bylo po nakrmení od stáří 10 dní opakovaně vynášeno na okraj hnízda a dospělý pták mu bránil v návratu mezi sourozence. Během dalšího pozorování bylo zachyceno vynesení mláděte na okraj hnízda před nakrmením sourozenců. To bylo již natolik zesláblé, že se nesnažilo vrátit zpět. Při další kontrole bylo mládě nalezeno mrtvé, 8 m od stromu s hnízdem. We observed the course of nesting of a Black Stork (Ciconia nigra) pair using a remotely controlled Sony DCR 125 camera in the foothills of the Bohemian-Moravian Highlands. The monitoring focused on chick development and parental care from May 16 to July 29, 2003. We recorded parental care of developing chicks, the way of food delivery and size of prey items, and the provisioning rate depending on the chicks’ age and weather. We also monitored growth and development of the young until they permanently left the nest. The main contribution of the paper is a record of parental brood reduction. From the age of 10 days, the youngest chick was repeatedly carried to the edge of the nest after feeding. The adult bird prevented it from coming back among its siblings. Later, the nestling was carried to the nest edge before feeding of the other nest mates. The chick was already so weak that it did not try to return to the nest centre. Eventually, we found it dead, 8 m from the tree with the nest. Keywords: Black Stork, Ciconia nigra, brood reduction, chick development, provisioning rate

119

Čech P. & Vilimovský V. / Čáp černý

ÚVOD Od roku 1930 se datuje postupný vzestup početnosti čápa černého (Ciconia nigra) v západní části jeho areálu. I na území ČR stoupá počet registrovaných případů zahnízdění (Šťastný et al. 1987). Krajinou Podblanicka čáp černý pravidelně protahuje a ojediněle zahnízdí. Poprvé zde byl pozorován Hanzákem 23. 8. 1943 na bahnitém břehu polovypuštěného rybníka Slavnič (Semtínský) u Olbramovic (Hanzák 1945). Jeho první zahnízdění bylo zaznamenáno v r. 1982 v rezervaci ve Studeném u Samechova na levém břehu Sázavy. V hnízdě umístěném na buku cca 25 m vysoko v nadmořské výšce 459 m byla vyvedena tři mláďata. Další hnízdění byla pozorována v r. 1990 u Jankovské Lhoty (modřín), Hradiště (dub), v r. 1993 u Nových Dvorů nedaleko Sedlce-Prčice (buk) a během jara 1999 v polesí Lázně u Kopanin (douglaska) (Podhorský & Váňa 1965, Vašák in press). V rámci programu ochrany biodiverzity ČR „Ciconia a ostatní brodiví“ sledují autoři článku hnízdění čápa černého od roku 2000 na třech lokalitách Podblanicka – u Lokte (hnízdo umístěné na borovici rostoucí na okraji paseky), Křivsoudova (hnízdo na modřínu uprostřed smrkové mlaziny), Slavětína (hnízdo na modřínu v zápoji starého smrkového porostu). Hnízdo čápů černých, jejichž hnízdní biologii popisujeme, je umístěno na solitérním modřínu rostoucím uprostřed asi 50 m širokého pásu mladé smrkové monokultury ve výšce 9,5 m, která odpovídá výšce horních partií korun sousedních smrků. Asi 5 m nad hnízdem čápů hnízdí pár volavek popelavých (Ardea cinerea). Nadmořská výška lokality činí 550 m (Čech & Vilimovský 2003). Při návštěvě hnízdiště začátkem března 2003 jsme zjistili, že se hnízdo čápů

120

během zimy zřítilo. Proto jsme na původním místě vybudovali pevný podklad z větví a na něj navrstvili materiál, který simuloval stav hnízda používaného čápy v minulých letech. Při kontrole o měsíc později jsme s radostí konstatovali, že je hnízdo čápy obsazené. Vzhledem k jeho příznivé poloze k sousedním stromům se zrodil nápad pokusit se zmonitorovat život čapí rodiny pomocí videokamery s dálkovým ovládáním. Cílem monitoringu bylo zaznamenat chování čápů černých během hnízdění – rodičovskou péči, způsob předávání potravy, její velikost a druh, frekvenci krmení, průběh tělesného vývoje mláďat, vztahy mláďat vůči sobě, k rodičům, jejich okolí a další projevy čapí rodiny, které nelze běžným pozorováním postihnout. METODIKA K monitorování byla použita videokamera Sony DCR 125 řízená dálkovým ovládáním. Autorem konstrukce dálkového ovládání je V. Vilimovský. Mikroprocesorem řízené ovládání umožňuje mimo jiné zapnout kameru pro pozorování dění na hnízdě, vybrat výřez záběru, v případě potřeby aktivovat či deaktivovat záznam atd. Podrobnější odborný popis zařízení je nad rámec tohoto příspěvku. Během natáčecího dne byl sledován děj na hnízdě prostřednictvím monitoru umístěného v pozemním krytu 40 m od stromu s hnízdem. Samotná kamera byla upevněna na sousedním smrku 4,5 m od hnízda. Každý natáčecí den byla kameramanem nainstalována do vybrané polohy a ke konci pozorování snesena. Záznam byl spouštěn v době pozorovaných aktivit stanovených cílem pozorování – viz úvod. Časy krmení byly zaznamenány během pozorování a následně kontrolovány podle videozáznamu. Ke zhodnocení druhového složení

SYLVIA 41 / 2005

Obr. 1. Čáp černý vynáší před krmením mládě na okraj hnízda. Snímek je pořízen z videozáznamu. Autor: V. Vilimovský. Fig. 1. A Black Stork carries one of its chicks to the nest edge. The photo was taken from a videorecording by V. Vilimovský.

a velikosti potravy byl využit videozáznam (porovnání celkové délky kořisti s délkou zobáku dospělého ptáka a s morfologickými parametry mláďat), zbytky potravy pod hnízdem, vyvrhnutá potrava při kontrole a kroužkování mláďat. Datum líhnutí mláďat bylo odvozeno z chování dospělých ptáků během sledování průběhu inkubace pomocí dalekohledu, morfologických znaků mláďat při jejich prvním pozorování a na základě zkušeností autorů článku s čápy černými na jiných hnízdech. Záměr byl realizován v období 16. 5.–29. 7. 2003. Intervaly v průběhu natáčení byly stanoveny po zhodnocení současného a následujícího vývoje hnízdění čápů a průběhu povětrnosti. Pod dohledem kameramana tak bylo hnízdo kontrolováno 16x s celkovou dobou sledování cca 200 h. Z celého období natáčení hnízdní biologie čapí rodiny byl

pořízen dvanáctihodinový záznam. Po sestříhání má tento dokument délku 70 min (Čech & Vilimovský 2003). VÝSLEDKY Vývoj mláďat Líhnutí tří mláďat proběhlo okolo 11.5., čtvrté mládě se vylíhlo pravděpodobně o 2 dny později. Na začátku natáčení, kdy bylo starším mláďatům podle našeho odhadu 5 dní, měla všechna první prachový šat s holými konci křídel, který byl doplněn do 10 dnů druhým prachem. Jejich zobáky měly žlutou barvu, u kořene oranžovou. Ve věku 31 dní byl od špičky ze 2/3 zobák žlutošedý, za 12 dní (stáří 43 dní) zaujímala původní žlutá barva pouze 1/4 jeho délky. Ve věku 60 dní získal zobák mláďat žlutošedou (olivovou) barvu po celé ploše. Vyrážející ruční a loketní letky, ramenní

121


krovky a rýdovací pera byly u dvou vyspělejších mláďat znát již ve věku 17 dní. Za další 3 dny jim vyrůstalo černé obrysové peří také na lících a zádech. Vyrážející krovky křídla 1.–3. řádu byly ještě překryty prachovým peřím. Po dalších 11 dnech (stáří 31 dní) měli mladí čápi černou hlavu na lících až ke krční partii. Čelo, temeno a týl spolu s polovinou křídel pokrývalo ještě prachové peří. Ve věku 45 dní byla mláďata obrostlá obrysovým peřím, chomáče prachového peří byly pouze v dolní partii zadní části krku. Bez náznaku prachového peří, plně přepeření byli mladí čápi ve stáří 63 dní. Na začátku pozorování seděla mláďata uprostřed hnízdní kotlinky, nebyla schopna se postavit na nohy, trus vyprazdňovala do hnízda. Vystřikovat jej mimo hnízdo začala až ve věku 10 dní, kdy se dokázala po patách vysoukat na okraj bylinami a mechem vystlaného středu hnízda. Ve stáří 17 dní bylo pozorováno u nejsilnějšího mláděte posilování křídel. Dvacet dní stará mláďata si začínala stoupat na nohy a neobratně popocházela po hnízdě. Ve stáří 45 dní již mladí čápi na hnízdě dlouhodobě postávali, věnovali se komfortnímu chování, pokoušeli se bez odrazu nohou vzlétnout nad hnízdo nabráním vzduchu pod roztažená křídla. Takto stará mláďata se stále silněji a častěji ozývala při probírání materiálu hnízda a pochůzkách klapáním zobáků. Hlasitým štěbetáním a máváním křídly mláďata reagovala na přelety svých rodičů, přelety volavek popelavých hnízdících nad nimi je však k žadonění o potravu nevyprovokovaly. Způsob, jakým mladí čápi vítali staré čápy přilétající s potravou, byl po celou dobu jejich vývoje stejný. Sesedli se na patách hlavou do středu hnízda, potřásali křídly a chrčivě „štěbetali“. Ve stáří 63 dní mladí čápi neobratně popocházeli po větvích vybíhajících ze základů

122

hnízda. Poskakováním, doprovázeným máváním křídel, se nad ním nadnášeli. Během dalších dnů byl návrat z větví na hnízdo proveden krátkým přeletem. První let mláděte okolo hnízda v okruhu asi 4 m byl pozorován po dalších 5 dnech. Za 3 dny (stáří mláďat 71 dní) bylo při ranním sledování hnízdo prázdné, mladí čápi v jeho okolí nebyli nalezeni. Postupně se však během dopoledne vrátili. V dalších dnech byly pozorovány opětovné rozlety mladých čápů s návraty do hnízda, kde probíhalo jejich krmení. Létající mláďata již na hnízdě neprocvičovala křídla. Pozorování vývoje mláďat černých čápů bylo ukončeno 29. 7. – 73 dní od jeho začátku, v době, kdy bylo mladým čápům 78 dní a většinu dne trávili mimo hnízdo. Péče o mláďata Pravidelné pozorování čápů černých na hnízdě pomocí dálkově ovládané videokamery začalo až v období, kdy bylo podle našeho názoru minimální nebezpečí, že by rodiče hnízdo opustili, v době, kdy bylo malým čápům 5 dní. V průběhu následujících 10 dní jeden z dospělých čápů až do vystřídání zůstával u mláďat na hnízdě nebo na sousední větvi. Ve stoje mláďata stínil nebo na nich při chladném i slunečném počasí seděl. V tomto období se při střídání na hnízdě dospělí ptáci zdravili ve vítacím ceremoniálu chrčivými zvuky za důkladného imponování, při kterém simultánně střídali různé postoje s roztaženými rýdovacími pery (podobně jak uvádí Cramp & Simmons 1977). Toto chování se během následujících dní postupně zjednodušovalo až úplně vymizelo. Pokud se oba dospělí ptáci na hnízdě setkali, střídaný pták během několika sekund odletěl. V přestávkách mezi krmením rodiče probírali zobáky mláďatům prachový šat a vyrážející obrysové peří.

SYLVIA 41 / 2005

Péče byla v tomto období věnována rovnoměrně všem čtyřem mláďatům. Přesto nejmladší z mláďat růstem zaostávalo za sourozenci. Ve stáří 10 dnů je po nakrmení uchopila samice střídavě za kůži na hlavě nebo za zobák a postupně ho vynesla na okraj hnízda, bránila mu v navrácení do hnízdní kotliny. O 11 dní později bylo pozorováno opětovné vynesení mláděte mimo střed hnízda, teď však již před krmením. Teprve pak byla ostatním třem sourozencům vyvrhnuta potrava. Ačkoliv se tato „privilegovaná mláďata“ hltavě krmila, vyčleněné mládě se netečně zdržovalo mimo ně. I když bylo evidentně hladové, nesnažilo se vrátit a nasytit. Za 6 dní již bylo nalezeno na zemi mrtvé, asi 8 m od stromu s hnízdem (v předcházejícím roce bylo pod tímto hnízdem nalezeno také jedno mrtvé mládě opět ze skupiny čtyř sourozenců). Jakmile byla mláďata až na malé zbytky porostlá obrysovým peřím a začínaly jejich pokusy o vzlétnutí, staří ptáci na hnízdo dosedali pouze na krátkou chvíli, aby mláďatům vyvrhli potravu. Po dobu, kdy staří čápi setrvávali s mláďaty na hnízdě, opakovaně upravovali bylinnou výplň středu hnízda nebo přerovnávali větve na jeho okraji. Pokud mláďata neopouštěla hnízdní kotlinku, byla na její periferii starými ptáky neustále načechrávána výstelka z mechu a bylin. Několikrát byl zaznamenán starý čáp s pootevřeným zobákem, zabořeným několik minut do materiálu hnízdní kotlinky. Podle rytmických pohybů krku a hlavy usuzujeme, že mohl její obsah zvlhčovat vydáveným sekretem nebo naopak provětrávat (toto chování bylo pozorováno za slunečných dní). Během natáčení nebylo zaznamenáno přinášení materiálu na opravu a doplnění hnízda, při kroužkování mláďat bylo shledáno, že je jeho střed i periferie beze zbytků potravy a vývržků. Předměty podob-

né vývržkům (nestravitelné zbytky drobných hlodavců a hmyzu) staří ptáci rozštípávali zobáky a jejich tříšť vyhazovali z hnízda. Přesto se v blízkosti hnízda zdržovali mouchy a koprofágní motýli. Malá mláďata krmil dospělý čáp přibližně jedenkrát za hodinu. Rodič, který s nimi setrvával na hnízdě, vyvrhoval potravu po menších částech na okraj hnízdní kotlinky, většinou rybky velikosti kolem 10 cm (hrouzek, plotice, jelec aj.). Větší složky potravy opět pozřel a zhruba po další hodině opět vyvrhl. Ve stáří 10 dnů již dovedla mláďata přijmout kořist větších rozměrů, delší než jejich krky, okolo 20 cm. Přijaté ryby výrazně deformovaly obrysy jejich těl. Při kontrole hnízda 25. 5. vyvrhla mláďata osm natrávených jelců délky 8–15 cm. Potrava byla mláďaty i v útlém věku přijímána velmi rychle, mnohdy i s bylinnou výstelkou hnízda. Větší mláďata považovala za potravu i chabě ochmýřené konce křídel nejmenšího sourozence. Chytala je zobáky přetahovala se o ně ve snaze je pozřít. Ve stáří kolem 17 dní již dostávala potravu mláďata také do středu hnízda. Jakmile byli mladí čápi schopni se postavit na nohy (ve věku 20 dní) a zahlédli siluetu letícího rodiče, zaujímali postavení s hlavou do středu hnízda, seděli na patách, potřásali křídly a ozývali se žadonícími hlasy, které můžeme přirovnat chrčivému husímu štěbetání. Takto reagovala mláďata pobývající na hnízdě i na přílet svého sourozence. Vzrostlá mláďata pohybovala při krmení křídly tak intenzivně, že nutila dospělé ptáky po vyvrhnutí potravy k rychlému opuštění hnízda, mnohdy i s odrazem nohou z jejich zad. Intervaly příletů dospělých ptáků s potravou na hnízdo a jejich střídání v péči o mláďata a hnízdo byly v začátku sledování kolem 2 h. Během příznivého počasí v průběhu dalšího vývoje mláďat se pohybovaly

123


podle lovecké úspěšnosti v rozsahu 2–4 h. Při deštích, při zakalené vodě v lovištích čápů se i u mláďat starých 20 dní intervaly mezi krmením prodlužovaly na dobu delší než 6 h. Létající mláďata se ke krmení vracela na hnízdo, krmení probíhalo v dopoledních a podvečerních hodinách. Mladí čápi se od stáří 70 dní zdržovali i několik hodin mimo hnízdo, je pravděpodobné, že již sami lovili potravu. Poslední krmení na hnízdě bylo pozorováno v době, kdy bylo mláďatům 76 dní. DISKUSE Umístění hnízda Obvykle bývají hnízda čápů černých situována do starých pralesních porostů nebo jsou na statných stromech uprostřed porostů vyššího stáří (Cramp & Simmons 1977), v blízkosti se nachází potůček, studánka, podmáčená lokalita nebo potok (Hlásek 1978). Nejbližší rybník je od námi sledovaného hnízda vzdálen 750 m, potok asi 1 km, což dokazuje, že kontaktní přítomnost vodotečí nebo mokřadů pro zahnízdění čápů černých není nutná, ale vzdálenost hnízdiště nebývá větší než 1 km od vody (Hudec & Černý 1972). Umístění hnízda je příkladem, že čápi černí mohou hnízdit i na solitérních starých stromech uprostřed mladých porostů, pokud je k němu dobrý přílet a v okolí, hlavně na začátku hnízdění, klid. Takové stanoviště vyhovuje i jiným druhům brodivých ptáků, kteří spolu s čápy mohou na stejném stromě hnízdit – v našem případě volavka popelavá. Z oblasti Ruska uvádí tatáž pozorování Hudec & Černý (1972). Vývoj mláďat a rodičovská péče Do 10 dnů po vylíhnutí byli mladí čápi zahříváni starým ptákem. Dorůstal jim prachový šat, kterým se pokryly i konce

124

křídel, které byly v začátku pozorování holé. Od 10. dne stáří mláďat nebyli dospělí ptáci trvale u mláďat, většinu dne však s nimi jeden z rodičů na hnízdě pobýval. Podle Hudce & Černého (1972) trvale setrvává jeden z dospělých ptáků u mláďat 10–15 dní po jejich vylíhnutí. Jiní pozorovatelé konstatují, že jeden z páru setrvává na hnízdě trvale od jeho obsazení až do stáří mláďat 3–4 týdnů (Cramp & Simmons 1977). Ve stáří 17–20 dní začínalo mladým čápům vyrážet obrysové peří na lících, hřbetu, byly patrné konce vyrůstajících ručních a loketních letek, rýdovacích per a ramenních krovek. Ve věku 45 dní měla mláďata zbytky prachového peří pouze v oblasti zadní části krku. Úplné přepeření bylo zaznamenáno ve věku 63 dní (Cramp & Simmons 1977 uvádějí 60 dní). Změna barvy zobáku od žluté po žlutošedou–olivovou probíhala 60 dní. První pokusy o postávání na nohou, s neobratnou chůzí, byly pozorovány ve věku 20 dní. Iljičev & Michejev (1986) uvádějí nástup těchto schopností až ve věku 35–40 dní. Odrostlá mláďata (45 dní stará), ještě s prachovým peřím v oblasti lopatek, s prvními pokusy využití křídel ke vznášení nad hnízdem, se v době komfortního chování a přebírání materiálu hnízda ozývala klapáním zobáků. Mladí čápi černí na námi pozorovaném hnízdě byli těmito zvukovými projevy nápadní, nebyli v nepřítomnosti rodičů bezhluční, jak na základě svých pozorování uvádí Hlásek (1978), ani neklapali zobáky pouze ve stavu vzrušení (Cramp & Simmons 1977). Hudec & Černý (1972) píší, že jsou mláďata čápů černých schopna letu již ve věku 55–60 dní a na hnízdo se vracejí ještě ve stáří 73 dní. Během filmování byl první přelet mláděte okolo hnízda pozorován až ve stáří 68 dní, tím se více naše pozorování blíží údajům uváděným Iljičevem & Machejevem (1986) –

SYLVIA 41 / 2005

výlet z hnízda ve věku 64–65 dní. Mláďata stará 71 dní se již několik hodin zdržovala mimo hnízdo. Při posledním pozorování mláďat na hnízdě jim bylo 76 dní a v tomto věku ještě staří ptáci do hnízda donášeli potravu. Reichholf & Steinbach (2003) uvádějí, že ještě 14 dní po rozletech z hnízda se na ně mladí černí čápi vracejí pro potravu a k nocování. Při kontrolách hnízdění čápů (zvláště čápů bílých Ciconia ciconia) jsou často zaznamenány nálezy mrtvých mláďat pod hnízdy. Důvody mohou být různé – od pádů neobratných mláďat po vyhození nedokonale vyvinutého nebo jinak zdravotně postiženého mláděte rodiči (Hampl in litt.). V našem případě byl pravděpodobně poprvé zaznamenán cílený postup dospělých čápů jak zredukovat počet mláďat přístupem k nejmladšímu potomkovi, který v době začátku diskriminace neměl žádný tělesný ani psychický handicap, mimo to, že byl proti sourozencům nepatrně menší. Nejprve bylo mládě vynášeno po nakrmení na periferii hnízda, dospělý čáp však neměl tendenci jej z hnízda vyhodit. Později mu byl odmítnut i přístup k potravě. Při posledním pozorování na hnízdě sedělo toto mládě v ústraní a nemělo snahu zápasit o potravu se sourozenci. Toto chování dospělých čápů bylo s největší pravděpodobností vyprovokováno ztíženým přístupem k potravě. První případ diskriminace byl pozorován po prudkých deštích 21.5., následkem kterých došlo k zakalení vody. Následující dny byly bez srážek, chování na hnízdě bylo nekonfliktní, rodičovská péče byla rovnoměrně rozdělována na všechny potomky. Po deštích koncem května se opět zhoršily podmínky pro lov, intervaly v krmení byly delší než 6 h. V této době byl vedle vyčlenění ze skupiny sourozenců mláděti také odmítnut přístup k potravě.

Krmení a potrava mláďat Krmení natrávenou potravou do krku mláďat (Cramp & Simmons 1977) probíhalo pravděpodobně v období před natáčením, ve věku mláďat do 5 dní. Později byla krmena většinou rybkami velikosti kolem 10 cm (hrouzek, plotice, jelec). Deset dní stará mláďata však již byla také schopna pozřít ryby o velikosti do 20 cm. Dokud se mláďata v hnízdě nepřesouvala, byla jim potrava vyvrhována na okraj hnízdní kotlinky, později mezi ně. Potrava byla přijímána velmi rychle, mnohdy byla za potravu považována křídla nejmladšího mláděte. Domníváme se, že toto je příčinou zhmoždění křídel mrtvých mláďat nalezených pod hnízdy. Ve stáří kolem 30 dní byli již mladí čápi schopni pozřít ryby typu plotice, jelce, pstruha i o celkové velikosti přes 30 cm. Na zemi ve vzdálenosti asi 4 m od stromu s hnízdem byl nalezen mrtvý 32 cm dlouhý úhoř říční (Anguilla anguilla), který se pravděpodobně po vyvrhnutí rychle proplazil mezi hnízdním materiálem. Krmení takto velkou potravou se shoduje s našimi poznatky zjištěnými při kontrole a kroužkování mláďat čápů černých na jiných hnízdech. Například při kontrole provedené 29. 6. 2001 na stejném hnízdě, které popisujeme, a kde byla dvě 30denní mláďata, byil jimi vyvrženi dva jelci tloušti (Leuciscus cephalus) o celkové délce 32 cm (220 g) a 27 cm (140 g) a plotice obecná (Rutilus rutilus) 22 cm (90 g) (Čech & Čech 2001). Hampl et al. (2005) uvádějí na základě pozorování čápů černých na pěti hnízdech během 5 let, že 10denní mláďata mohla konzumovat ryby do délky 19 cm, 20 cm dlouhé ryby jsou schopna pozřít mláďata stará 12 dní a 28 cm dlouhou rybu pozřou mláďata ve stáří 27 dní. Podle tohoto výzkumu byla průměrná délka ryb v krmných dávkách 12,2 cm, v rozpětí 4–28 cm

125


a denní spotřeba mláděte 230 g. Podle Crampa & Simmonse (1977) je denní spotřeba mláděte 400 až 500 g ryb. Pozorované intervaly mezi krmením trvaly u malých mláďat a příznivém počasí 2–4 h. Při zakalené vodě a u létajících mláďat byly delší než 6 h. Reichholf & Steinbach (2003) uvádějí délku intervalů mezi krmením 3–5 h, podle Iljičeva & Machejeva (1986) krmí čápi černí mladé 4–5x denně. Mláďata na hnízdě byla krmena ještě ve stáří 76 dní, v době, kdy mimo hnízdo setrvávala i několik hodin. Dlouhé intervaly mezi krmením způsobené malou loveckou úspěšností při zakalené vodě v lovišti byly pravděpodobně příčinou potravní izolace nejmladšího mláděte a jeho následného vyhození z hnízda. Péče o hnízdo Úpravy periferie a středu hnízda byly pozorovány pouze v období, kdy staří čápi setrvávali s malými mláďaty na hnízdě. V době filmování nebyl zaznamenán případ přinášení hnízdního materiálu na úpravu a dostavbu hnízda. Střed hnízda s drnovým a bylinným obsahem byl starým ptákem buď zvlhčován vydáveným sekretem nebo naopak provětráván – opakované pozorování samce jak pootevřeným zobákem po nakrmení mláďat několik minut bodá do dna hnízda. Jestliže malá mláďata nepozřela sama předloženou potravu, zkonzumovali ji jejich rodiči. Na záznamu byl zachycen starý pták, který zobákem rozštípává a z hnízda vyhazuje předměty podobné vývržkům. Ani při kroužkování mláďat nebyl registrován „nesnesitelný“ zápach z trusu a rozkládajících se zbytků potravy, jak uvádí Hlásek (1978). Mláďata stará 10 dní jsou již schopná vystřikovat trus mimo hnízdo. Přesto část jejich exkrementů zůstává na periferii hnízda a láká mouchy a koprofágní motýly.

126

ZÁVĚR Pozorování hnízda černých čápů pomocí kamery s dálkovým ovládáním, při kterém bylo možné nerušeně pozorovat vývoj mláďat, rodičovskou péči a jejich hnízdní etologii, přineslo tyto poznatky. Umístění hnízda. Popisované hnízdění je příkladem toho, že i v podmínkách české pahorkatiny mohou hnízdit čápi černí na solitérních starých stromech obklopených mladou monokulturou. Předpokladem úspěšného hnízdění je však dobrý příletový prostor k hnízdu, stabilní podloží, klid v jeho okolí a loviště v dosahu cca 1 km. Péče o mláďata a hnízdo. Na úpravě hnízda a jeho čištění se podíleli oba dospělí ptáci. Na hnízdě nebyly pozorovány při kontrolách žádné zbytky potravy. Do stáří 10 dnů byla mláďata na hnízdě stále pod kontrolou jednoho z rodičů. Od stáří 27 dní se staří ptáci zdržovali na hnízdě pouze při krmení. Při nedostatku potravy postupně vyčleňovali dospělí čápi z krmení nejmladší mládě, které však nemělo žádný zjevný zdravotní handicap. Nejdříve bylo po nakrmení vynášeno mimo ostatní sourozence na periferii hnízda. Při vylepšení potravní nabídky byla jeho přítomnost mezi sourozenci tolerována. Při opakovaném nedostatku potravy (zakalená voda po silných deštích) bylo nejmladší mládě opět vyčleněno ze středu hnízda a také z příjmu potravy. Zesláblé, dehydratované a apatické po několikadenním hladovění bylo živé shozeno z hnízda. Krmení a potrava. Mláďata ve stáří 5–10 dnů krmil na hnízdě setrvávající čáp v intervalu kolem 1 h. Natrávenou potravu jim vyvrhoval na okraj hnízdní kotlinky. Do středu hnízda, mezi mláďata, dospělí čápi potravu vyvrhovali až v době, kdy byla mláďata schopna dokonalejšího pohybu na nohách – ve stáří kolem 17 dní. Intervaly mezi krmením

SYLVIA 41 / 2005

byly u starších mláďat v rozmezí 2–4 h. Při zakalené vodě v lovišti se prodlužovaly na dobu delší než 6 h. Desetidenní mláďata byla schopna pozřít ryby o velikosti do 20 cm, ve stáří kolem 30 dní byla schopna konzumovat ryby i o velikosti kolem 30 cm. Vývoj mláďat. Ve stáří 17–20 dní začínalo mladým čápům vyrážet obrysové peří na lících, zádech, byly patrné konce vyrůstajících ručních a loketních letek, rýdovacích per a ramenních krovek. Úplné opeření obrysovým peřím bylo zaznamenáno ve věku 63 dní. Změna barvy zobáku od žluté po žlutošedou–olivovou probíhala 60 dní. Ve stáří 45 dní již mladí čápi na hnízdě dlouhodobě postávali, pokoušeli se bez odrazu nohou vzlétnout nad hnízdo nabráním vzduchu pod roztažená křídla. Ve stáří 63 dní mláďata neobratně popocházela po větvích vybíhajících ze základů hnízda a pokoušela se vzlétnout. První let mláděte okolo hnízda byl pozorován až ve stáří 68 dní. Mladí čápi černí se ve stáří 71 dní již několik hodin zdržovali mimo hnízdo. SUMMARY We monitored a nest of a Black Stork (Ciconia nigra) pair placed on a solitary larch in the middle of a 50-m wide belt of young spruce growth. The nest is situated 9.5 m above ground, which corresponds to height of upper branches of the neighbouring spruces. A pair of Grey Herons (Ardea cinerea) bred approx. 5 m above the Black Stork nest. The study site is situated on the foothills of the BohemianMoravian Highlands 550 m a.s.l. A Sony DCR 125 camera (with manual remote control of our own construction) was used to monitor breeding biology of the Black Storks. The events on the nest were observed on a monitor placed in a ground shelter 40 m from the

nesting tree. The camera was fixed on the neighbouring spruce 4.5 m from the nest. The study was carried out from May 16 to July 29, 2003. Young development. Chicks were covered with secondary down at the age of 10 days. Primaries, secondaries, wing coverts, and tail feathers sprouting from the feather sheaths have appeared at the age of 17 days. Three days later the black contour feathers were growing also on cheeks and back. When 31 days old, the young had black head from cheeks to the neck. 45-day-old young were already covered with contour feathers, fluffs of down limited to the lower dorsal part of the neck. Fledging was completed at the age of 63 days. Hatching young had yellow bill, changing to yellow-grey (olive) 60 days later. 20-day-old young started to stand on their own feet and clumsily walked on the nest. At the age of 45 days they stood on the nest for long time periods, engaged in comfort behaviour and tried to take off. Since this time billclattering of both excited and relaxing young was noted frequently. The first flight of the young (approx. 4 m around the nest) was observed at the age of 68 days. Feeding of young. Small young were fed approx. once per hour. The parent regurgitated small pieces of food sequentially on the edge of the nest. At the age of about 17 days the food was carried also into the centre of the nest. Ten-day-old young were able to swallow fish prey of length up to 20 cm. At the age of about 30 days young Black Storks consumed fish like roach, chub, dace, and trout up to more than 30 cm long. Intervals between feeds in older nestlings ranged from 2 to 4 h. When the water on the hunting ground was turbid, the feeding intervals exceeded 6 h. Probably because of insufficient food resources, the parents excluded the smallest young

127


(with no apparent handicap) from feeding. This limp and apathetic (resulting from starvation) but still live young was then thrown out of the nest. Care for nest and young. Both adult Black Storks cleaned the nest. Parents cumulated herb material around the young until they were able to move to the edge of the nest when discharging faeces. Since the young were covered with secondary down, they were not under permanent guard of one parent in case of favourable weather. When young exceeded 27 days of age, parents stayed on the nest only during feeding. Adult birds crushed young’s regurgitated pellets in their bills and threw them out of the nest. No food remains were observed on the nest.

LITERATURA Cramp S. & Simmons K. E. L. (eds) 1977: The Birds of the Western Palearctic. Vol. 1. Ostrich to Ducks. Oxford Univ. Press, Oxford. Čech P. & Čech M. 2001: Stanovení predačního tlaku vydry říční, ledňáčka říčního, čápa bílého a černého na populace vodních živočichů Podblanicka a návrhy minimalizace škod, které mohou způsobit. Závěrečná zpráva dotačního programu MŽP ČR – Péče o biodiverzitu, Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim.

128

Čech P. & Vilimovský V. 2003: Čáp černý pod dohledem kamery. Krása našeho domova 3: 18. Hampl R., Bureš S., Baláž P., Bobek M. & Pojer F. 2005: Food provisioning and nestling diet of the Black Stork in the Czech Republic. Waterbirds 28: 35–40. Hanzák J. 1945: Vzácnější ptáci z okolí Bystřice u Benešova v r. 1943. Věda přírodní 23: 146–149. Hlásek J. 1978: Čáp černý – Ciconia nigra. Živa 26: 70-71. Hudec K. & Černý W. (eds) 1972: Fauna ČSSR. Ptáci I., Academia, Praha. Iljičev V. D. & Michejev A. V. 1986: Žizň životnych, 6 – Pticy. Prosveščenie, Moskva. Podhorský V. & Váňa F. 1965: Čápi (Ciconiidae) na Podblanicku. SVPP 6: 64–73. Reichholf J. H. & Steinbach G. 2003: Ptáci. Euromedia Group. Šťastný K., Randík A. & Hudec K. (eds) 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77, Academia, Praha. Vašák P. (ed.) in press: Ptáci okresu Benešov. ČSOP Vlašim, Muzeum okresu Benešov.

Došlo 27. prosince 2004, přijato 3. října 2005. Received December 27, 2004; accepted October 3, 2005.

Příspěvek k poznání vývoje mláďat a hnízdní biologie čápa černého (Ciconia nigra)

Recommend Documents