<0.09!3""%%3#6$:"#
$
!" #$%& ' ! "#$ ( )*+,-. /$010)20 The Black Stork (Ciconia nigra L.) in nature preserve Broumovsko 304 5$!%6
549 21 Èeská Èermná 172, e-mail:
[email protected]
Úvod Èáp èerný (1) je ménì známým zástupcem z øádu brodivých (1$ )! Od èápa bílého se lií zbarvením, zpùsobem ivota, hnízdìním a èásteènì i prùbìhem tahu a zimováním. ije a hnízdí skrytì. Nejèastìji v odlehlých a tichých zákoutích rozsáhlých lesních celkù hor a podhùøí, øidèeji i v níinách, vdy ale v místech, kde nachází dostatek potokù a øek bohatých na pstruhovité ryby. Pro stavbu hnízda si pøevánì vybírá silné stromy ve starých a rozvolnìných smíených porostech, vzácnì zahnízdí i na skalách. Koncem srpna a v prùbìhu záøí odlétá na zimovitì a zpìt se vrací v poslední bøeznové dekádì a v dubnu. Vyhlákou è. 395/ 1992 Sb. je èáp èerný zaøazen mezi zvlátì chránìné druhy ivoèichù do kategorie silnì ohroený druh. Pøedkládaná práce shrnuje literární a doposud pøevánì nepublikované údaje o výskytu, hnízdìní a rozíøení druhu v CHKO Broumovsko a je dalím pøíspìvkem autora k poznání avifauny zdejí oblasti. Zároveò je malým kamínkem do mozaiky letoního sèítání èápù èerných v Èeské republice koordinovaného RNDr. Frantikem Pojerem (AOPK ÈR Praha). Metodika Avifaunu pøedmìtného území sleduji s rùznou intenzitou nepøetritì od roku 1980, tedy skoro celé ètvrtstoletí. Pozorování èápù èerných a údaje o jejich hnízdech jsem získával po celé období nahodile pøi monitoringu dravcù a sov nebo pøíleitostnì jako informace od lesníkù nebo kolegù ornitologù. V letoním roce jsem se vyhledávání obsazených lokalit vìnoval aktivnì. Provìøoval jsem vekerá data a souèasnì kontroloval doposud nalezená hnízditì a dalí potencionální lokality. Pozorování z terénu nebo poskytnuté údaje jsem zaznamenával do soukromé databáze a údaje o nalezených hnízdech na pøísluné hnízdní karty. Primárním cílem tìchto aktivit bylo zmapování souèasného stavu populace, zajitìní klidového reimu na obsazených hnízditích a zamezení výrazným zmìnám biotopù v okolí hnízd. V tomto smìru jsem nael plnou podporu a pomoc u pracovníkù SCHKO Broumovsko. Na hnízdech byly v minulosti provádìny pøímé kontroly spojené se znaèením mladých ptákù. V letoním roce nebyly hnízdící páry tìmito aktivitami rueny. Kontroly probíhaly pouze vizuálnì ze svahù nad hnízdy za pouití stativového dalekohledu Meopta, typ Hermes 2 se zvìtením 25 60 x 75. Fotografická dokumentace pro potøeby orgánù OP byla snímána aparátem Nikon Coolpix 5700 nebo metodou digiscopingu komorou Nikon Coolpix 4500.
3
Popis sledovaného území Chránìná krajinná oblast Broumovsko se nachází v severovýchodních Èechách v Královéhradeckém kraji. Zaujímá severní èást bývalého okresu Náchod a východní okraj bývalého okresu Trutnov na ploe 410 km2. Západní, severní a jihovýchodní hranici oblasti tvoøí státní hranice s Polskou republikou. Od jihozápadu je CHKO ohranièena po vnitrozemské linii vedené mezi obcemi ïárky, Hronov, Horní Kostelec, Odolov a Chvaleè. Orograficky patøí do celku Broumovské vrchoviny, který se dále dìlí na Mezimìstskou, acléøskou a Polickou vrchovinu. Geograficky se rozkládá mezi rovnobìkami 50°27´52½ a 50°40´19½ severní íøky a mezi poledníky 16°02´25½ a 16°26´48½ východní délky. Horské høebeny ohranièují nebo protínají oblast Broumovska pøevánì po linii SZ JV. Na severovýchodì, pøi hranici s Polskem, se vypíná masív vulkanitických Javoøích hor s nejvyí horou Ruprechtickým pièákem (880 m n.m.). Jedná se o nevelké horské pásmo, rozruené velkým mnostvím hlubokých údolí, navazující na rozsáhlejí a vyí Góry Kamienne v Polsku. Ve støední èásti probíhá úzký høeben Broumovských stìn, který oddìluje málo lesnatou Broumovskou kotlinu od Policka. Horský høbet, tvoøený kvádrovými pískovci, se táhne od státní hranice do vnitrozemí v délce asi 12 km a na SZ okraji pøechází v Pøíkrou a Vernéøovickou stráò. Na Broumovsko spadá velmi pøíkøe s výkovým rozdílem a 350 metrù, naopak na Policko se svauje pozvolnì rozruen do mnoství roklí. V jihovýchodní èásti dosahuje nejvyích bodù Boanovským pièákem (773 m n.m.) a Korunou (769 m.n.m.). V severozápadní èásti oblasti se rozkládá rozsáhlá pískovcová ploina Adrpasko-teplických skal s vrcholem Èáp (786 m n.m.). Zdejí skalní mìsta tvoøí celistvý a ojedinìlý komplex tìko pøístupných ploin, roklin a soustav vìí na ploe 18 km2, místy porostlý zbytky reliktního boru. Na Policku tvoøí dominantu krajiny hora Osta s vrcholovou ploinou a meními skalními mìsty, na kterou pøes údolí Kluèanky navazuje zalesnìná Hejda. Od jihu oblast uzavírá masív Boru na Machovsku, lesní komplex Maternice západnì od Hronova, zalesnìný høeben Jestøebích hor s nejvyím altmanem (739 m n.m.), Hraditì u Radvanic a pøíkrá Závora u Chvalèe. Z vodních biotopù jsou význaèné øeky Metuje, Stìnava a nìkolik rybníkù. Øeka Metuje pramení nad ploinou Adrpasko-teplických skal, odkud odtéká napøíè Polickou pánví pøevánì jiním smìrem. Odvodòuje území Polické vrchoviny a severovýchodní svahy Jestøebích hor. Hlavními pøítoky jsou Zdoòovský potok, Ledhujka, idovka a potoky Døevíè a Jívka. Øeka Stìnava protéká støedem Broumovské kotliny v délce 18 km, pramení a odtéká na území sousedního Polska. Jejími zdrojnicemi jsou potoky probíhající mìlkými údolími, jen pøitékají z pøilehlých svahù Javoøích hor a Broumovských stìn. Høeben stìn tvoøí rozvodí mezi Severním a Baltským moøem. Rybníkù a ostatních vodních ploch je na Broumovsku okolo tøí desítek. Pøevánì se jedná o nevelké vodní plochy v blízkosti obcí. Nejvýznamnìjí z nich jsou rybník Kaèinec, Hejtmánkovický rybník, Hynèické rybníky, nové rybníky u Starostína, Zdoòovský rybník a Køinické rybníèky. U Jetøichova se dochoval biotop mokøadních luk. Lesní porosty pokrývají asi 40 % rozlohy CHKO a v pøeváné míøe jsou tvoøeny druhotnými smrèinami. Nejzachovalejími pøirozenými lesními spo-
#
leèenství jsou reliktní bory na kvádrových pískovcích (7:) a suové lesy (+: ) na pøíkrých svazích údolí a kuest. Ve skladbì lesù pøevládá smrk ztepilý ( )72 %, který byl rozíøen na úkor listnatých døevin a jedle, borovice lesní ( 5 ) 8 %, bøíza (*
!)6 %, buk lesní (( 5) 5 % a modøín opadavý ('! ) 5 %. Z ostatních døevin jsou jetì poèetnìji zastoupeny ole lepkavá (
), ole edá ( ) javor klen ( ) a javor mléè ( ). Jedle bìlokorá ( )se zachovala jen v nepatrném zlomku pùvodního stavu (FALTYSOVÁ et al. /eds./ 2002). Nejcennìjí èásti CHKO byly v minulosti vyhláeny za zvlátì chránìná maloploná území (2 x NPR, 2 x PR a 2 x PP) na ploe 2461,4 ha. Svým reliéfem i rozlohou jsou výjimeèné obì národní pøírodní rezervace: NPR Adrpasko teplické skály (1771,8 ha) a NPR Broumovské stìny (638,1 ha). Osídlení Broumovska je øídké. Nejvìtími sídly jsou mìsta Broumov (8299 obyvatel), Police nad Metují (4355 ob.) a Mezimìstí (2820 ob.), naopak nejménì obydlené jsou katastry pohranièních obcí. Hustota obyvatelstva ve správním obvodu obce Broumov èinila ke konci roku 2002 jen 68 obyvatel/km2, zatímco na bývalém okresu Náchod dosahovala 132 obyvatel/km2 a v Královéhradeckém kraji 115 obyvatel/km2 (HARTMANN & VARMUOVÁ /eds./ 2003). Z hlediska turistického ruchu jsou nejvíce navtìvovány Adrpaské skály (300 tis. lidí/roènì) a Teplické skály (80 tis. lidí/roènì), naopak stranou zájmu je pohranièní oblast Javoøích hor s onovskými vrchy.
Historický areál a tendence výskytu Èáp èerný je taný druh s pelearktickým typem rozíøení. Jeho poèetnost a hnízdní rozíøení prodìlaly bìhem posledních dvou století dramatické zmìny. V 19. a v první polovinì 20. století dolo vlivem pøímého pronásledování k vymizení druhu ze západní a severní èásti areálu a k silnému poklesu poèetnosti i v zemích støední Evropy. Pomìrnì málo naruená populace se dochovala pouze v oblasti Karpat a patrnì i na východì Polska, odkud se èápi po roce 1930 znovu zaèali íøit západním smìrem. V Rakousku opìtovnì hnízdí asi od roku 1948, v záp. Nìmecku od r. 1947 a ve Francii od r. 1976 (HUDEC et al. 1994). Trend roziøování areálu, osidlování zemìdìlské krajiny a zvyování poèetnosti trvá dodnes. V Èechách byl èáp èerný v prùbìhu 19. století velmi vzácný a jeho hnízdìní bylo výjimeèné. Jeden pár mìl údajnì hnízdit u Èeské Tøebové (FRIÈ in KNÌOUREK 1912), dalí dva na Tøeboòsku a Èernokostelecku (FRIÈ in HUDEC & ÈERNÝ /eds./ 1972). Z první poloviny 20. století údaje o hnízdním výskytu pak zcela chybìjí. Na Moravì nìkolik párù nepøetritì hnízdilo v luních lesích na soutoku Dyje s Moravou (ÈAPEK in KNÌOUREK 1912). Od r. 1944 se druh zaèal íøit do horských oblastí severní Moravy, kde prvnì zahnízdil u Domoradovic na Opavsku v povodí Moravice (HEJL in SUCHÝ 1988). Postupnì dochází k obsazení Hrubého a Nízkého Jeseníku, Oderských vrchù (HEJL in HUDEC et al. 1966) a zøejmì i Rychlebských hor. íøení patrnì probíhalo ze severního smìru ze sousedního polského Slezska, kde v r. 1928 bylo známo 13 hnízd (TOMIALOJC 1990) a koncem desetiletí stav èítal okolo 20 párù (BRINKMANN in DYRCZ et al. 1991). Koncem
2
padesátých let se èápi èerní objevili na Drahanské a Èeskomoravské vrchovinì, kam mohli pronikat zejména z jiní Moravy, kde v letech 1942 a 1945 ji ilo nejménì 20 párù (KUX in HUDEC et al 1994). V Èechách se hnízdìní prvního páru podaøilo doloit a v roce 1952 na Trutnovsku, avak ji pøed r. 1950 mìl podle KADLECE jeden pár hnízdit v Arnolticích u Frýdlantu (in JIRSÍK 1953). Do roku 1960 bylo hnízdìní dále potvrzeno v Orlických horách, Lánské oboøe a na jihu v Novohradských horách (HUDEC et al. 1994). V roce 1964 stav èápù èerných na území ÈR èítal okolo 60 párù. Hlavním refugiem hnízdního výskytu byla Morava, kde na jihu v luních lesích Bøeclavska a Hodonínska hnízdilo asi 20 párù a na severu v podhorských a horských oblastech Jesenicka a Bruntálska silná populace 30 párù. Zbylých 8 a 10 párù hnízdilo v Èechách, z toho 4 v bývalém Východoèeském kraji (HUDEC & ÈERNÝ /eds./ 1972). íøení druhu stále pokraèovalo a v letech 1973 a 1977, kdy probíhalo první mapování hnízdního rozíøení ptákù, byl zaznamenán výskyt v 26 % ètvercù a hnízdìní ve 14 % ètvercù. Stav hnízdní populace byl odhadován na 100 a 150 párù (ASTNÝ et al. 1987). Centrem tehdejího stavu byla opìt oblast severomoravských pohoøí. Pøi druhém mapování v letech 1985 a 1989 byl zaregistrován dalí nárùst poèetnosti a roziøování hnízdního areálu. Výskyt èápù byl zjitìn v 62 % kvadrátù a hnízdìní v 36 % kvadrátù (ASTNÝ et al. 1996). Aèkoliv obì mapování probíhala v odliných mapovacích sítích je z porovnání relativních hodnot patrné, e hnízdní areál se více ne zdvojnásobil. Poèetnost byla autory mapování odhadnuta na 200 a 300 párù. Z mapy je zøetelný nárùst pøevánì v oblasti východních a jiních Èech. V roce 1994 pøi 1. celostátním sèítání èápù èerných v ÈR byl RNDr. Pojerem stav populace odhadnut na 330 hnízdních párù (POJER 2004).
Prùbìh novodobého osídlení východních Èech do roku 1970 První hnízdìní èápù èerných ve východních Èechách bylo doloeno v Dvorském lese v oblasti Rýchor na Trutnovsku (JIRSÍK 1953). Tento nález byl zároveò prvním dokladem hnízdního výskytu v Èechách v novodobé historii. Druhé hnízdìní èápù bylo potvrzeno také z východních Krkono z let 1956 1959, kdy hnízdil jeden pár na úpatí Èerné hory (BERGER 1960). Dalí hnízdo bylo objeveno v r. 1959 v pohranièních Orlických horách u Velké Zdobnice, kde ptáci v r. 1962 (ÈEJCHAN et al. 1962) a také v letech 1960 a 1963 úspìnì vyhnízdili. Na stejném hnízdì, které KÁDA lokalizuje do pramenné oblasti Knìny u Uhøínova, mìli èápi podle lesníkù hnízdit asi od r. 1950 (in HROMÁDKO in prep.). Osídlování kraje pokraèovalo i ve vnitrozemí, kde se v r. 1960 usadil pár v rozsáhlých lesích u Týnitì nad Orlicí a po 3 roky zde úspìnì hnízdil (JANALÍK 1963). Dalí doklad pochází opìt z oblasti Orlických hor, v r. 1964 nalezl pan Jech obsazené hnízdo na buku v Antoiinì údolí u Skuhrova nad Bìlou, ptáci zde ale podle BÌLKY mìli hnízdit ji v r. 1962 (in HROMÁDKO in prep.). V druhé polovinì edesátých let zaèali èápi pronikat na Náchodsko a Pardubicko. V letech 1966 a 1969 hnízdil jeden pár ve staré buèinì na polských hranicích v lokalitì Sejøavy u Èeské Èermné (KALDA 1970), který pozdìji patrnì pøesídlil do lesù Pekla (DIVI & HROMÁDKO 1978). Dalí pár zahnízdil v r. 1967 v Polabí (DROBÍLEK in TANCL & TANCLOVÁ 1987).
Z výe uvedených nálezù vyplývá, e íøení èápù na území východních Èech z poèátku probíhalo po pohranièních pohoøích Orlických hor a Krkono. Pozdìji ptáci expandovali i do podhùøí a níin ve vnitrozemí. Druh se k nám patrnì roziøoval z východního a severovýchodního smìru, kde na severní Moravì (HUDEC & ÈERNÝ /eds./ 1972) a v Polsku (DYRCZ et. al. 1991) hnízdily touto dobou ji desítky párù.
Výsledky Faunistická pozorování Z Broumovska bylo doposud shromádìno 136 faunistických pozorování, z toho 113 údajù je pøesnì konkretizováno. Data pocházejí z období let 1956 a 2004. V evidenci pøevauje pozorování jednotlivých ptákù (76 %) a dvojic nebo párù (18 %), tøi pøípadnì ètyøi ptáci ve skupinì byli pozorováni jen v ojedinìlých pøípadech (4 a 2 %). Prvním spolehlivým dokladem o výskytu druhu je údaj pana FÁBERY z 28.06.1956, kdy byl nalezen postøelený jedinec na louce v údolí Metuje na Policku. Poté následuje dlouhé období absence a stejný autor jej pro Broumovské stìny vùbec neuvádí (FÁBERA 1963). Okolo r. 1975 byli èápi pravidelnì pozorováni pøi lovu na potoku u obce Zdoòov, severnì od oblasti Adrpasko-teplických skal (VORLÍÈEK in verb.), kde pozdìji zahnízdili. V r. 1979 po vyhnízdìní byl zjitìn dalí pár èápù v Broumovských stìnách nedaleko Hvìzdy (P. KALOUS in verb.). Ve stejném období se ptáci zdrovali i na dvou místech Broumovské kotliny, v údolí Èerného potoku u Otovic, kde údajnì i vyhnízdili (ANDR in HROMÁDKO 1981), a dále u Hynèic a Heømánkovic (GABRIEL in HROMÁDKO 1981). Oblast Javoøích hor byla v této dobì patrnì ji také obsazená, ale první pozorování pocházejí a z r. 1982 z okolí Romitálu (GABRIEL in KULT 1982) a z lesù u obce onov (ANDR in KULT 1982). Stejná situace byla zøejmì i na Stárkovsku a v Jestøebích horách, odkud FLOUSEK uvádí èápy z Chlívcù (in HROMÁDKO 1981). Souèasnì byla získána informace od lesníkù o pravidelném výskytu na Radvanicku v okolí Jívky, kde se mìlo nacházet od roku 1979 i hnízdo (UTTENDORFSKÝ in verb.). Autor pozoroval prvnì dvojici ptákù na Stárkovsku a dne 06.06.1982 pøi krouení nad kótou Vysokého Kamenu s odletem na Jívku. Pøílet a odlet Jarní návrat èápù ze zimovitì mùe být velmi brzký. Nejèasnìjím pozorováním je zástih páru na hnízditi v Adrpasko-teplických skalách ze dne 21.03.2003. Ve stejném termínu se ptáci vrátili i v roce 1998, kdy pøi kontrole dne 28.03. bylo pod hnízdem velké mnoství trusu, který svìdèil minimálnì o týdenní pøítomnosti. Dne 27.03.2004 pozoroval T. Bìlka a autor 1 ex. pøi krouení nad okrajem lesa u Teplic nad Metují. Na hnízdì ve Stárkovských buèinách byl zastien 1 ex. nejdøíve dne 28.03.1998. Hlavní pøílet vak nastává a v první a druhé dubnové dekádì. Èasový prùbìh pøíletu a odletu je znázornìn na obr. è. 1.
11. 20.9.
21. 30.9.
21. 31.3.
1. 10.4.
11. 20.4.
21. 30.4.
21. 31.8.
1. 10.9.
Obr. 1: Frekvence pozorování èápa èerného (1)v období pøíletu a odletu. Fig. 1: Frequency of the Black Stork (1) observations during migration.
Ptáci se po vyhnízdìní zdrují vìtinou jednotlivì nebo v malých skupinách do 4 ex. v okolí vodoteèí a vodních ploch. Napøíklad dne 08.08.2004 se zdrovala rodina (2 ad. a 2 imm. ex.) u nových rybníkù ve Starostínì. Odlet probíhá nenápadnì a pomalu bìhem druhé poloviny srpna. Záøijové zástihy jsou velmi øídké. Nejpozdnìjí výskyt byl zaznamenán dne 24.09. 2000. Bìhem dopoledne pozoroval T. Bìlka, J. Vanková a autor 1 ex. pøi krouení u obce Martínkovice a poté jetì 2 ex. na pøeletu jiním smìrem pøes høeben Broumovských stìn.
Pøehled hnízdních lokalit V letech 1979 a 2004 bylo v CHKO Broumovsko celkem nalezeno 11 hnízdních lokalit èápa èerného. Dvì hnízditì (NA 1, NA 3) zanikla, jedno (NA 11) ptáci opustili a zbylých osm je v souèasnosti aktivních. Pøíèinou zániku hnízditì NA 1 bylo vytìení hnízdního porostu a ruení procházejícími turisty na druhém hnízdì, pøíèina zániku hnízditì NA 3 a oputìní hnízda NA 11 není známá. Souhrnný pøehled vech zjitìných hnízdi je uveden v tabulce è. 1. Ve sloupci Rok 2004 je uveden kód prùkaznosti hnízdìní dle metodiky pro mapování hnízdního rozíøení ptákù (viz vysvìtlivky). V posledních dvou sloupcích se nachází souhrn prokázaných a pøedpokládaných hnízdìní na kadém hnízditi za poslední ètyøi roky.
Tab. 1: Pøehled hnízdních lokalit èápa èerného (1) v CHKO Broumovsko v letech 1979 2004. Tab. 1: Breeding localities of the Black Stork (1 ) in nature preserve Broumovsko during 1979 2004.
Kód/ Code
Katastr/Village
Kvadrát/ Square
Rok nálezu/ Year
Rok 2004
Po / No. of breedings in 2001-04 prokáz./ p/ confirmed probable
NA 1
Suchý DK !"!#$
5463
1979
ne
NA 2
Janovice, Teplice n. M.
5362
1979
D 16
NA 3
Otovice u Broumova
5463
1980
C3
NA 4
Šonov u Broumova
5464
1982
D 16
1x
TU 5
Horní Verné %&!#$
5462
1984
D 16
3x
1x
NA 6
Hejtmánkovice, Hyn'!#$
5363
1991
C4
1x
1x
NA 7
Bo()"%&
5463/64
1995
C4
2x
2x
NA 8
Ro(*!+,
5364
1996
D 16
1x
NA 9
Stárkov
5462
1997
D 16
3x
NA 10
Verné %&!#$
5363
2003
D 12
2x
NA 11
Machov
5563
2003
A0
1x
zánik v r. 1988 4x zánik po r. 1982
Vysvìtlivky: A 0 druh pozorovaný v dobì hnízdìní, C 3 pár pozorovaný ve vhodném prostøedí v dobì hnízdìní, C 4 stálý okrsek pøedpokládaný na základì teritoriálního chování, D 12 nález létajících mláïat, D 16 nález hnízda s mláïaty Legend: A 0 species observed during breeding season, C 3 pair observed in a suitable habitat during breeding season, C 4 permanent range assessed on the basement of territorial behaviour, D 12 finding of flying young, D 16 finding of a nests with nestlings
!" #$%&'( )*+, - Hnízdìní prvního páru v oblasti Broumovska bylo doloeno v pozdním létì r. 1979 v severovýchodní èásti Broumovských stìn v okolí Hvìzdy. Hnízdní strom se nacházel na dnì horní èásti Pískové rokle, v úseku nad vodopádem, který je obtínì pøístupný. Stavba hnízda byla posazena do vidlice vìtví mohutného smrku, rostoucího tìsnì u skalních blokù levé hrany rokle. Skály v tomto místì dosahují a 25 m výky. V roce nálezu pár úspìnì vyhnízdil, avak poèet mláïat se nepodaøilo zjistit. Na jaøe 1980 èápi na stejném místì nezahnízdili, avak 07.06. oba odpoèívali na opraveném hnízdì. Dalí sezónu bylo hnízdo obsazené ji od pøíletu. Dne 12.04. se pod stromem nacházelo velké mnoství trusu a vypelichaných per a oba ptáci stáli na okraji pøistavìného hnízda. O mìsíc pozdìji dne 17.05. bylo ale oputìné a bez snùky. Vyruení ptákù zapøíèinilo víkendové táboøení sku-
%
piny lidí pøímo pod stromem. V dalích letech zùstalo hnízdo neobsazené a v r. 1985 zaniklo vytìením porostu po kùrovcové kalamitì. Druhé hnízdo se nacházelo 1,75 km SZ smìrem ve vrcholové partii severovýchodního úboèí Stráné hory. Stavba byla umístìna v horní èásti koruny velmi silného buku. Porost ve stáøí 160 let je v tomto místì tvoøen pøevánì bukem s pøimíeným javorem a smrkem. Pøímo pod hnízdem probíhala málo frekventovaná turistická stezka. Hnízdo bylo objevené v únoru 1982 a aèkoliv bylo ve velmi dobrém stavu nebylo nikdy obsazené. Èápi ho mohli postavit v r. 1981, kdy nehnízdili v Pískové rokli, nebo jetì døíve. Postupem èasu hnízdo zchátralo a z nìho v r. 1988 zbylo pouhé torzo, hnízditì tímto zaniklo.
!"#$ - - %&!*' V komplexu Adrpasko-teplických skal jsou èerní èápi pozorováni pravidelnì od r. 1975, avak je pravdìpodobné, e zde ili ji døíve a unikali pozornosti. Nejèastìji byli ptáci vidìni pøi pøeletech nebo pøi lovu na potoku v okolí Adrpachu a Zdoòova. V r. 1979 bylo v jedné z boèních roklí u Adrpaského jezírka nalezeno velké hnízdo na smrku, v jeho blízkosti se èápi potulovali, ale nehnízdili. O rok pozdìji vyvedl pár dvì mláïata na nedaleké ploinì u Kanceláøského pøíkopu (RYBÁØ 1982). Blií údaje o umístìní hnízda vak chybìjí. Z hnízdní sezóny 1984 pochází 6 pozorování. Ptáci se zdrovali v severní èásti skalního mìsta a opakovanì zaletovali do rokle nad Èerným jezírkem, ale ani zde nebylo hnízdo nalezeno. Pøi rozsáhlé kontrole porostù na ploinì Buèiny byla objevena ve staré skupinì bukù dvojice neobsazených hnízd, z nich jedno bylo evidentnì èapí stavbou. Dne 22.04.1985 bylo poopravené a na jeho okraji stál 1 ex., ani tentokrát vak k hnízdìní nedolo. Následnì porost obsadil pár jestøábù lesních !" # a po dva roky zde úspìnì hnízdil. Èápi na lokalitu nezanevøeli. Zpìt se vrátili v r. 1990 a snesli snùku, která byla po období inkubace nalezena rozbitá na zemi. Od r. 1991, kdy zde úspìnì vylétla 3 mláïata, bylo hnízdo obsazeno kadoroènì vèetnì r. 2004. !(#)+ &+
O doloeném hnízdìní èápù v okolí obce se zmiòuje jako první ANDR (in HROMÁDKO 1981), který vìdìl o hnízdì na dubu v údolí Èerného potoku mezi Romitálem a Otovicemi. Hnízdo mìlo být obsazeno v r. 1980 a o rok pozdìji na nìm hnízdila kánì lesní. Èápi se vak v lokalitì zdrovali a zøejmì hnízdili na jiném místì. Informaci o hnízdìní získal i KULT. Podle myslivcù zde mìl údajnì hnízdit pár èápù ji v r. 1979 (in HROMÁDKO 1981), tento údaj vak nebyl ovìøen. Z let 1984 a 1987 bylo z okolí získáno 6 pozorování, které spíe svìdèily o tom, e èápi zaletovali do údolí jen pøíleitostnì za potravou (KLICPERA in KULT 1986 a 1987). Okolo r. 1990 autor provedl rozsáhlou kontrolu porostù v okolí obce s negativním výsledkem, bývalý hnízdní strom ji nebyl nalezen. Zajímavý je údaj ze dne 01.07.2004, kdy byl pozorován pár pøi teritoriálních letech a vzájemném vítání nad údolím.
!"#$% &' ( První záznam o hnízdìní èápù v Javoøích horách pochází z r. 1982 z oblasti onovských vrchù. Poèet mláïat nebyl tehdy zjitìn a není známá ani pøesná lokalizace (ANDR in KULT 1982). V r. 1983 kontroloval KLICPERA a KULT hnízdo postavené na buku u státní hranice s negativním výsledkem. Èápi se vak v okolí obce zdrovali a byli pravidelnì pozorování místními myslivci, ale hnízdìní se nepodaøilo prokázat (KULT 1983). Patrnì stejné hnízdo, na kterém leel inkubující pták, nalezl autor práce se skupinou ornitologù (J. Flousek, V. Kalous, V. Kurtak) dne 22.04. 1984 pøi jednorázové akci zamìøené na vyhledávání hnízdi výra velkého. Hnízdní buk se nacházel v horní èásti jihozápadního svahu kóty Vysoká. Hnízdo bylo vystavìné na boèní vìtvi a mìlo úctyhodné rozmìry, které svìdèily o delí historii. V polovinì èervence zde úspìnì vylétli 2 mladí èápi. V r. 1985 stejné hnízdo obsadila kánì lesní (* ) a i pøes ataky èápù úspìnì vyhnízdila. Na jaøe 1986 probìhla v okolí hnízda probírková tìba, která nezmìnila zásadnì charakter biotopu, take se èápi v r. 1988 vrátili zpìt a vyvedli 4 mláïata. V následující sezónì ptáci hnízditì obsadili, ale záhy lokalitu opustili z dùvodu ruení lesními dìlníky, kteøí pøímo pod hnízdním stromem necitlivì zøídili doèasnou skládku pøibliovaného døeva. Silná vìtev s hnízdem se na jaøe r. 1990 pøi vichøici odlomila a spadla na zem. V dalích letech nebyla lokalita kontrolována vzhledem k odlehlosti území. A v r. 2004 se podaøilo nalézt obsazené hnízdo na buku v mìlkém údolí Pekla (VOLF in verb.). Letoní stavba se nacházela na velmi slabé vìtvi ve vzdálenosti asi 3 m od kmenu a její osud je do budoucna velmi nejistý. Èápi zde úspìnì vyhnízdili, poèet mláïat nebyl zjitìn. -)*#+(&,
Hnízdo se nachází u obce Jívka v masívu Pøedního Ráèe. Je to nejstarí, nejvìtí a nejdéle osídlené èapí hnízdo v oblasti. První informace o jeho existenci pocházejí ji z r. 1979 od místních lesníkù (UTTENDORFSKÝ in verb.), pøesné místo vak tehdy utajili. V r. 1984 toté hnízdo nalezl místní obèan a údaj sdìlil do KS Praha. Následnou kontrolu provedli kolegové M. Hromádko a T. Divi, kteøí oznaèili 2 mladé èápy a odebrali 1 neoplozené vejce. Stavba je umístìna na mohutném buku, na okraji zarùstajícího prùseku ve východním úboèí kopce. Strom roste zhruba v polovinì svahu ve 140 let starém pøevánì bukovém porostu s pøimíeným smrkem. Bìhem 20 uplynulých let bylo stanovitì èápù kontrolováno celkem ve 13 pøípadech a pokadé bylo obsazené. Hnízditì bylo aktivní i v r. 2004. Historie hnízdìní èápù na tomto hnízdì je opravdu dlouhá, èápi zde prokazatelnì hnízdí ji nejménì 26 let. !.#/ 0&%
Pravidelný výskyt èápù ve støední èásti kotliny byl zaznamenán ji pøed r. 1981, kdy byli èápi pozorováni pøi èastých pøeletech mezi Hynèicemi a Heømánkovicemi (GABRIEL in HROMÁDKO 1981). Dalí výskyt byl zjitìn a v r. 1987. KLICPERA a ANDR nezávisle na sobì pozorovali pravidelné pøelety èápù a první z autorù pøedpokládal hnízdìní v lese u Hynèic (in KULT 1987). Dne 25.04.1988 vylétl 1 ex. z uzávìru Jeleního lebu a po pùl
"
hodinì se vrátil zpìt a dne 02.05. ve stejném místì nìkolikrát krouila dvojice ptákù. V r. 1991 se zdroval pár na hnízdì v severním svahu nad øekou Stìnavou, nedaleko pstruích sádek (ÈERNÝ in verb.). Ptáci obsadili staré hnízdo kánì lesní na velmi slabém smrku, ale nakonec zde nezahnízdili. Jiné hnízdo nalezl lesní dìlník v r. 1995 v levé stranì Uhlíøského údolí. Hnízdní strom se nacházel v hlubím terénním záøezu a údajnì z nìho vylétla 3 mláïata. V r. 2003 èápi obsadili staré dravèí hnízdo v lokalitì Hynèické oliny a vyvedli opìt 3 mladé (KULT in verb.). Stavba byla umístìna ve vidlici vìtví na oli. Vzdálenost mezi hnízdy z let 1991 a 2003 èinila jen 390 m. V letoním roce se 1 ex. na hnízditì vrátil, ale pøi pozdìjích kontrolách bylo hnízdo prázdné. Pár se patrnì posunul severním smìrem do masívu Ruprechtického pièáku, kde byl pozorován pøi pravidelných pøeletech pøes osadu Pomeznice (VOLF in verb.).
!$"#% &# # ' V jihovýchodní èásti Broumovské kotliny hnízdil pár èápù èerných pravidelnì v letech 1995 a 2002 (KULT in verb.). Bìhem 8 hnízdních sezón èápi vystøídali dvì hnízda vzdálená od sebe 4,2 km. V letech 1995 a 1997 hnízdili na zcela atypickém místì, v malém polním lesíku pøímo v intravilánu obce, vzdálenost od obydleného statku èinila jen 130 metrù. Aèkoliv se jednalo o ojedinìlý biotop pravdìpodobnì i v rámci ÈR byl z jara r. 1998 zapojený porost olí majitelem protìen a èápi hnízdo opustili. Pøesunuli se do paty lesa pod Korunu, kde obsadili staré jestøábí hnízdo ve vidlici modøínu. Zde úspìnì hnízdili a do r. 2002. Koncem bøezna následujícího jara dolo ve svahu nad hnízdem k opravì lesní svánice a èápi se vrátili zpìt do polního lesíku, ale i tam byli krátce po obsazení hnízda vyrueni dalí probírkou. Opakovanou tìbou dolo k znaènému rozvolnìní a prosvìtlení porostu. Po tomto zásahu èápi remíz opustili zøejmì definitivnì a zahnízdili na jiném zatím neznámem místì. Podle èastého lovu na potoku v Martínkovicích * %3BB. $' "$6!( ?=&>[%% -*' ,( ' * ! % !(")%# &* + [F=$ *%2//E"'(( * $ 69 " ' '%( $! ' =T9@S %%>BH%BA%3BBH ' * * # '%4 ' ' 20 ' ! (% -*' ! % + ' $( %+ ' "$ !#% !,"- &
8#4''( % ) * ' * ' 4'' ' -'% 9( ' ' ' %4 * %-*%2//G
$
' $ * ! # ' % ># ( ' ' $ *' * # 2//A% I$ !' '*%3BBB 6!( . J%-*%3BB2 $ (' % + #!'" V $ 3B%BE% *' ' . J"$ %)' (3BB21B3 * ' %!'5 %3BB3 !''( * 3BB.3BBH6!( %;*' ' # ! 9 '%
!"%#&($'
) ' ' (" *+ ' " $ ' ' %+ '(5 >\-\P" ' BG%BH%3BB2 '#-$< S[C9[=,Z 9]S,@1%13BB3%;' 3BB.$ ( J * 'Q4' '(4(%C ' [=)^%%)' ( *# 3BBH ' ! # ! ' '( -' " ' ( ! * <' '% 4 ( ' 2HB ("*' %+ Q3BBH ( 4 ' 8=)W78%% >BA%BA% ''(4('* < ('# # '(%8 6! 6 + '% !""# $
' CC'S( * 2/A3$ 2//H " (* %?ST4[,' ' * 9 8=CX>,2/A2" !'$ ( % ( '# $ * O'e * ' 4 C\,T4[, Z >W=7; 3BB.% \: #9*%3BB.' ,TSI %%8 ( (' ' ' ! 30 % 4 * 20B ( "'( ' ' F%S $ $ 2F%> ! * ' údolí idovky a øeky Metuje, kam létal 1 ex. lovit v prùbìhu léta. Jiné aktivní hnízdo nebylo v blízkém okolí letos nalezeno. ) (*+ O èápech èerných je známo, e si za hnízdní biotop vybírají odlehlá a klidná místa v rozsáhlých lesích s dostatkem tekoucích nebo stojatých vod. Stejnì tomu bylo a je i na Broumovsku, i kdy existují výjimky.
3
- ( * 2/G/$3BBH ' 2A" * 2E ( ! * )@. )@G ( ( ( ('( #% F * =( # ' )@G"'( '*9$ =T9@S,TSI %% = ! ' ( * ' ( ' ' % O EB F .B #% 8 *"* '* 2B ' %+ #( * '( '# ( " ''( ! *' % 8! )@ . ' '' ("!' *6 ' ' ('( # '' %I * * 3*BBB " !'' AB$2HB (% ;* ' '( $ (% ;*2. ( !V 0 # HG U * 2.B$2GB "E #*2BB$23B .AU( 3 ( 20U!'GB$/B % ;* ' ( : : 9
'('(' #* ' "' *0 3AU"'('# #"' H 3HU%-* HF 3HU" ' ' 2 F E U '2F EU%-*9 '' ( ! * ! 23U"! )@E $'* ' " )@G( %-* !6 %- '* "$ (9
' *$ ( " $ ' ABU" ' 0U" * " ' ('( ' # * ' '( # $% ; # ! ( " '( )@/$ IT0%!' $ ( ( " *' ' " * $ ' ( ("'(# #'(% 4$ *20!V%+' $ ' ' 0 ' ..U"' (. ' ( 3BU"
( (H ' ( 3GU. ' ( 3BU% ;* F!V( .! ! 23 " * . *4- O; F" 3 ;*-*F2*OO-%)'$ ' ( 4*4; %7 ' '%3%
# S !
SZ
SV
n = 12
Z
V
JZ
JV
J
)*"+ [F # !V 1! ',*"+ 4 5:9 '4' 1%
! ,* 9 '(
("*2A( #2.
G3U0 3AU%+ ( 2B ' ( 5 H '
"3 ! !
! 2
" '# % + ' % .% ;* ' *' ( 2H0' .0U"H 3/ U" H ( * !$3 ' 3/U 2 ' GU%- !' (( ( !( ' '%+ ( $ ' ! 2. ! )@A" ' ! ' !
30 !)@22%) ! ' IT0" ' *%2//3 (23BF2.0/B !'%
2
!"
$#
!
%%#
!" "#! ! $# !!#
&
"$%!
)*!+ >( # 1! ',*!+I9 '4' 15%
( 9 :('( ' G % I ( ( '%+!)@H * % 2//B% + ( $ * ' )@/" ' * *# (3BB21B3%& ' ' !)@A" $' % > ' ! =T9@S %% > ! ' ' )@2% + * ' ($ '#' $6 '*%2/AA%+ ' * ' )@.%2//B"'( $( :('( % & -* 2/G/$3BBH( ' ' HA %+6 ( J !' (*.0"' ' 2BG #%+# ."BE # 6! ( ."HE % \ J2( B$0 %4'* # HEU H J%-* ' )@3 )@/" ' ( 2. J%) !2."*$ '* "( J *2B"( .( !%7 ' J '%H%
!
! "
" $
'%
! $
##%
# $
% & $
##%
" $
"'%
$
& %
)*!++ J 1% ',*!Y) :5e(59 '4' 1%
( + ('6!"'(H0 ' ' 6!H A"/U%-* * ' ! )@3 #!' (' %)#!'* ! %-* !. ' 6! # (" V ' :' ( ! '% -* ! )@2 #!'(*# ! )@H( ' (! $ % +'2/A2 ,TSI 9 ' 3$.(" ?ST4[, 0 # 8=CX>,2/A2%I((( ((' :' ( ( ( $ % > " $ * 6 " V ' (" *' ( '( " ( ( '5'( 5 # ( % -* 2/A3$2//3'$ '( ## '),TSI: ( ' : '#%-* 6 F $ % ;*' '' ( ( '* :' " $' :' $ % + % 3BBB ( ! # '$ *# 5 ! # '
!
* %) !'( '"' ( ' ( * % + "' ( ($( ' #' % -*%3BBH( 0# $ . ( ' ' '#% ;* $ ( H ' * J( )@3")@H")@/IT0*2( " * $ ' ( )@A% ;*' ( 3 ! '( # *!! ' * ($ !V )@E )@G *2 ( *3 '( ! '*! )@2B%+$!' "$* ! '6 + '%+ 55:' !V9
'*%3BBH ' '%0%
)* +8! 1*78,9 '* 3BBH l $ "¡ ' % ',* +95:9 '4' 19 ' 3BBH l: 5"¡ 5%
!
+ '( # * 78, ' % - " V 9 ' ! * 8 (% ) ' 2 $"V O*C * ' % 4+`P[, % ' :
'(*' 9( '* ','%+ '(( ' '* ! !%&.X=[, 3BB/ (* $O* 3BBB$3BB3 % + ' $'"$*%3BBH 9 ' G # #" $ 2"G2 2BB ' 3% ) ! (
IT0D)@1 H"B0' %
! " - 6 ( '$' G1 #% - ! J%+( *%21AHI%>! %4$ ' '$'(( 23 '# ( '$'( * : ' 'Q % >( 'E !2 ' A"AEU"H / ' (%) ! ' ' * %3BBH 9/0BHA5;E@/")@G"&!"* $*\ +O[= %> ! 6
93231/"IT0"+!7)# * *[
8T>[7 % 211H% > ( ( *' % O *CJ' ,TSI % $ ' * $ ) '% < '# *=( *2%$" '( * ' +(%+ '( ( ' /' ,TSI%% # ! $ + 1 *78, 9 ' ,TSI% ) ' !!* %) ( ' :;:'( ' % ( H * O
0/E/"* 0/EH"*, 0HE/*9 0HEH%> ! ( ' ( * C 0HE/ *+ C 0HE/" (%C #*' + C *9 ' ' $ '( '# * 30 $ /B F%" ' * % 7 ' ' 6 # # #9 '*%3BBH * %3%
"%
- *!++ # 1 *% 3BBH% - *!+ 7 : :9 '&4'3BBH%
Rok 2004/Year 2004
!"#$ Ciconia ciconia
! %$ Ciconia nigra
Dolo&!
4
5
2
2
Denzita (pár'()* ) 2 Density (pairs/100 km )
1,46
1,71
Po ! "#$%'()
13
≥ 14
25 - 30
≤5
Confirmed breeding
Další teritoriální páry Other territorial pairs 2
Number of grown young
Po %%ex. Number of non-breeding ind.
;* '( ( " $ (!!$ "$ '%)' # 9 ' ' # ' ' $% ; ! ( ( ($ ('' ("' " $' %$ D + C " C -$<" ( ' ( <((' %R! #$ $'*9 '' + '"'* $ ! %
-* *78, 9 ' ( * ! '#" ' ( % ?ST4[,ZK=@C;4 2/// 6 "' '( ','!"# ' 23 $ 2E #% @' $ ' ("'(( # $!$*" 6 ' " ' " ( ( *# $!"$ 9 '% $ ' % 8=CX>, % 78,# .$E("$ *# 2".F(!! " $ 9 '% I '
"
#$ ! ' * + " ' ' ' 6 ' ' (("' (' ' % ) 9 ' $' ' 4 "' '#%C\,T4[,Z >W=7; 3BB. 6 '* ' ' ! # '# 22$2.#%+ *' ' F 0 # ! ' ! E $ A #% - # ( (' D H"0 1 2BB' 3"$ 3"EF"$ 9 '%- '* " $ 6 " $ # ' ! " " $ * ! '* " $ ' $!% ;* ! # '* ' (" '( ' 5 " ( " $ 9 ' * * $!% I ' # " $ ( '(" 9 ' $ '' "' ' 9 '' %> ! # #$ ! :' $ * ' ! ' 9 '% ;' 6 * *,'!" 4 " * ' 9 ' ( * %.% - * ++ 1 * % - * + 7 : 5 : 9 ' 4' 1 555%
Oblast a autor/ Region and author
Roky/ Years
Plocha/ 2 Area (km )
Po !"/ Number of pairs
Hustota/ Density 2 (p./100 km )
Krkonoše Flousek & Gramsz (1999)
1991 - 94
930
12 - 16
1,29 – 1,72
Stolové hory, PL Mikusek & Dyrcz (2003)
1995 - 03
265
11 - 13
4,15 – 4,90
CHKO Orlické hory Hromádko (in prep.)
1996 - 99
204
3-6
1,47 – 2,94
CHKO Broumovsko Vrána
2004
410
7
1,71
""
+ $
1*78, 9 ' H2B ' 3 * %-* 2/G/$3BB.( (6 !'(
5# ': * (% -* 3BBH ( ' ( '( * !* 6 % >( ' ' 2.E:' 6 # '(
!" * 22. 6 # ' % + '( ( !?X9[=T*%2/0E"'(( + '% > ! '( ( $ $ *% 2/G0 *' @!!' ' ' % 8 ' *%2/G/+%,@ST4*9 ' $ * @!!' ' ' % ;* * ' H/6 #%) ! 2F%32%B.%3BB.*@!!' ' ' % 8 *# '(%;* ! 23F%3H%B/%3BBB 9 ' % 8 '(( $ ' 22 ' %>! ' " ( '*% 8 # ' F( # :9 ' ! '(*9 '' %O* ( * '* '% ('# ' # ' * " !' * !% 8! * ! 2BB A0 U $ AB U *$ F% 8 ( 2. G3 U *0 3AU%O' $ ' *2B ( 00U ' H ( 33U%-*' ( ' " ' %;G:('(' . "3 3' ($ % (' 6!" H0 ( H2' /2U%+ ' *.0"*' ( 2BG J%+ J ( B$0 " ( H J HEU%+# ."BE 1# 6! ( ."HE 1% 7 ' ( *6 '$'G/ #"*$( 'E !2 ' A"AEU%- * $*\ ' *[% -*% 3BBH ' 0 # #3#( ' %> 2"G212BB' 3( 2"2GF(!!$ 2"HE12BB' 3" ! ( H"B0' %
"$
Podìkování ; '! 5%O , *- '+'(*!)@G ! $ :':'6 " '$ '# % > ( ' '# 478, 9 ' :' * ! '" ! 5 $ * # !V *% >' # - - : ?!' = *C' O: *+ C '( 6 % !
I
'e 55 :9 '4'
19 ' H2B' 3)9 % >53BB."e (5:(e 5 : : : : % \ 3BBH" e( ((:5 % \ "2.E::9 '4'5 e e":e22. ( %I: (C%?O2/0E(:+ e%IF e: 2/G0@!!' '' (%I:5 e: 2/G/(+%, e:9 '(%@ ":9 '4' :@!!' '' (% \ "H/5 5%I e 32C3BB.D2 @!!' '' (% C:: e55:e:@ % I e3H4 3BBB9 '( 3 % \ "5e: 22 %Ie5 F"e A5 % ?5:5:9 '4'9 ' e9 '' e %I4':e 5: 55e%I( F (5e 2BB( A0U ABU% Ie 2.DG3U 2B" 00U:0D3AU H"33U%I e F '" :' : : '%:G(".: '5:5"3: 3e( 5% I5e"e"(: %:H05"H2 (5 /2U%2BG(5: 5: .0 %C:"eH 5e(5 HEU%I5 :(5: 5e.%HE% \ "G/(5e5%IeE 25e% e5:A(\ e:53 5[% \3BBH"5:0:9 '4'e: "5:3e%>(:5 e 2%G212BB' 3e2%2G 55(:&4'
2%HE12BB' 3%I eeeH%B0' %
.
9[=K[=O%"2/EBY)!*% 36!#"! [O78@)@%"S8)\4,^,%Z4,S[)XRO%"2/E2Y 1 '! * ' % # $ 9! %! $6"3":"3$! >\-\PI%Z8=CX>,C%"2/GAY) 1: 6 4+= b+' c *' )% $994 / !%6 !&3 !
"3
>W=7;@%"K=@9\ 4,\!%"4I@!@=7;W,I%Z!\I,!4,\O%"2//2Y +'4#'%0 5 ! ! ?X9[=@-%"2/E.Y+''*9 ' % : 5-49$36$$:3%! ?@SIW4-X8%"C@7,-\)+%Z4[>SX[,C% %"3BB3Y,# '% 1 , ; . " 5 5 /5.#1 *! ?ST4[,O%ZK=@C;49%"2///Y@#$'&,'$
2//2 D 2//H% 9 $) ! 8@=IC@))C%Z-@=CT(-X-% "3BB.Y4'', #' ' 3BB.% 9%$/ & $ : ! 8=CX>, C%" 2/A2Y ; & '1( ' ) %2/A2% - !) !! 8=CX>,C%" %Y@#$'&%#'0 2//ED2///% 8T>[7,%",)>]S,@>%Z)-I)^\%"2/EEY+4#'%4 ! 8T>[7 ,% Z [=)^ !% %" 2/G3Y + 2% (99." ! 8T>[7,%%#%"2//HY+2%(.9." ! O@)@S`, ?%" 2/E2Y 8 '1'!( % & $ 9!"! $6"33:"3#! O\=4`, O%" 2/13Y 8 '1 '!( *% 95 *36 *"$:*"3! ,)](T=[,,%"2/23Y-#' '&!+!'!$ ! ,TSI O%" 2/A3Y ; & '1( ' ) % 2/A3% - !D !! ,TSIO%"2/A.Y;& '1(') 2/A. D '00% 4,,1"-.$494< ! ,TSIO%"2/AEY;& '1(')* 2/AE '00% 4,,1/-.2494< ! ,TSIO%"2/AGY;& '1(')* 2/AG '00% 4,,1**-.0494< ! S[C9[=,-%Z9]S,@I% %"3BB3Y#5'%: *"6.0:/.! C\,T4[,=%Z>W=7;@%"3BB.Y+'KQ4#e0%<4: 336 ./:**/! +O[=?%"3BBHY D*'#3BBH%- " 5 5 /5 ! =W9XR+%"2/A3Y;2%#5' &' @$$'#''#0%$99: 4 ) ' (#)$%- ! ) !91&$4* !- /! 4T78^%"2/AAY '1'!(* 6O'&%
*/.0912 2!)0!**!*/.0 **0:*$"! P,@S>@O%"2/GBY ?' #0* \% $994 / 5 /5 "6 ""*:""3 !
"#
PI@)7SS%ZPI@)7S-X8%"2/AGY++'\\%D9 '% / ! Pa@4I)^,%"=@)>`,@%Z8T>[7,%"2/AGY@ ! '#*44=2/G.1GG% ! ! Pa@4I)^,%"9[O[,-%Z8T>[7,%"2//EY@ ! '#*' 2/A0D2/A/%"#"&5! IC\@SO7S%"2//BY+'+ 'Y % $$ %5$$ <$ % $! &$X=[,+%"3BB.Y- '( ' :(O* 3BBB 5 3BB3% &$6&2#:&'%!
!"#$"%#%$&$