PŘÍRUČKA DOBRÉ PRAXE

PŘÍRUČKA DOBRÉ PRAXE Plánování sociálních služeb obcí s obecním úřadem

1

Příručka byla vypracována na základě poznatků identifikovaných v rámci aktivit projektu „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00010

Objednatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava

Vypracoval: AUGUR Consulting, s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno www.augur-consulting.cz V Brně, dne 14. 10. 2014

I. KONTEXT Tento dokument je jedním z výstupů první etapy projektu „Plánování sociálních služeb II“, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu České republiky. První etapa projektu byla primárně zaměřena na identifikaci potřeb obcí s obecním úřadem v procesu komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS). Výstupem projektu jsou mj. závěrečné zprávy o  realizovaných konzultacích v  jednotlivých obcích, souhrnná závěrečná zpráva, ve které jsou formulovány potřeby obcí s  obecním úřadem v  procesu plánování sociálních služeb, metodika pro plánování sociálních služeb obcí s obecním úřadem a tato příručka dobré praxe, která je určena především zástupcům obcí s obecním úřadem.

II. VHLED DO PROBLEMATIKY KPSS A POPIS SBĚRU PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Každá sociální skupina obyvatel má specifické potřeby a stát legislativně vymezuje, aby obec neopomíjela skupiny obyvatel, které vyžadují speciální péči. Zajišťuje to pomocí zákonné povinnosti obcí stanovené zákony: 1. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), který stanovuje: a) „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ b) „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s  místními předpoklady a  s  místními zvyklostmi o  vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“ 2. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), kde obec: „a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o  možnostech a  způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s  dalšími obcemi, kraji a  s  poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou.“ KPSS umožnuje samosprávám nést zodpovědnost za poskytování sociálních služeb obyvatelům obcí. Samosprávy, které se rozhodly zahájit proces KPSS, tím dávají najevo svůj plný zájem o  potřeby svých občanů a  o  možnosti jejich naplňování, o transparentní a efektivní financování sociálních služeb a o hledání dalších zdrojů v komunitě na podporu jejich rozvoje. 4

Charakteristickým znakem KPSS je důraz kladený: • na zapojování všech, kterých se problematika týká, • na dialog a vyjednávání, • na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Podstatou KPSS je partnerství mezi třemi stranami: • veřejnou správou, • státními, privátními a neziskovými poskytovateli služeb, • uživateli nebo potenciálními uživateli sociálních služeb a veřejnosti. Posilování vzájemné důvěry, pochopení a  vznik partnerství mezi samosprávou, poskytovateli a uživateli sociálních služeb je „přidanou hodnotou“, kterou obec získává během procesu komunitního plánování. Přístup, kterým lze na úrovni obcí plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, by se měl mj. opírat o zjišťování potřeb, zdrojů a hledání optimálních řešení v sociální oblasti. Důvody pro získávání zpětné vazby a zapracování názorů od občanů jsou: A) Pragmatické • Lze získat množství podkladních informací, námětů a  připomínek, které lze bezprostředně využít v procesu plánování sociálních služeb. • Občané podrobně znají prostředí, ve kterém žijí, a mohou tudíž předpovídat dopady navrhovaných opatření. • Mezi občany se rovněž vždy nacházejí místní odborníci (každý expert někde bydlí), kteří obvykle zdarma poskytují kvalifikované odborné podněty. Z tohoto hlediska je zapojení místních obyvatel výhodné. • Spolupráce s  občany je možností, jak skloubit více aspektů. V  případě KPSS jde o  propojení oblasti sociální, ale také zdravotní, volnočasové, environmentální i ekonomické. • Je to cesta, jak zapojit případné oponenty. Odpůrci se tak stávají konstruktivními. • Cílové skupiny, které se účastní komunitního plánování, se pak aktivněji účastní i  jeho realizace. V  případě KPSS jde zejména o  skupinu poskytovatelů sociálních služeb, které nejsou zřizovány obcí. B) Sociálně-politické • Včasným a kvalitním zapojením veřejnosti obec získává přirozenou cestou podporu mezi občany i zastupiteli pro svá rozhodnutí. • Je pravděpodobnější přijetí konsenzu při plánování potenciálně konfliktních záměrů. • Zlepšení veřejného kreditu zastupitelů. • Příznivý ohlas ze strany občanů, kteří oceňují otevřenost a transparentnost. • Zvýšení důvěry mezi vedením obce a občany a z toho plynoucí lepší postavení ve volbách. C) Ekonomické • Včasné a kvalitní zapojení veřejnosti do rozhodování v konečném důsledku zrychlí připravený plánovací proces a  ušetří prostředky, které by obec musela později vynaložit na požadované změny. 5

• Přínosem může být i zjištění, že nesouhlas veřejnosti s plánovaným záměrem je příliš velký a jeho realizace by přinesla ekonomicky neúnosné náhrady.1 Koncept KPSS je popsán v  řadě dokumentů a  publikací.2 Tato příručka dobré praxe si však nečiní ambice podrobně popisovat proces KPSS, ale spíše dokumentovat na konkrétních příkladech nesporné výhody tohoto konceptu plánování sociálních služeb v lokalitě nebo regionu. Konkrétní níže uvedené příklady dobré praxe byly identifikovány v  rámci individuálních konzultací, které proběhly ve vybraných obcích Moravskoslezského kraje. V rámci první etapy projektu „Plánování sociálních služeb II“, který se zaměřoval na potřeby obcí s  obecním úřadem v procesu KPSS, bylo osloveno ke spolupráci celkem 52 obcí. Konzultace probíhaly ve všech případech s kompetentními zástupci těchto obcí. Naprostá většina komunikačních partnerů z obcí projevila vstřícný přístup a spolupráci na projektu umožnila. Jak vyplynulo mj. z analýzy odpovědí komunikačních partnerů z obcí s obecním úřadem, zásadní je potřeba více informací o procesu plánování sociálních služeb. Nejžádanější byly informace o financování sociálních služeb a možnostech žádat o finanční prostředky v sociální oblasti, které postrádají téměř tři pětiny (59 %) zástupců obcí. Více než dvě pětiny zástupců obcí (41 %) by rády znaly konkrétní přínos KPSS pro obec a konkrétní příklady z praxe. Více než čtvrtina (27 %) komunikačních partnerů uvedla, že postrádají informace o  tom, jak mají postupovat při nastartování procesu KPSS. Téměř čtvrtina (23 %) zástupců obcí vyjádřila zájem o informace, které jim umožní zahájit případnou spolupráci na plánování sociálních služeb s jinou obcí. Obce, které již komunitně plánují, poskytly informace a příklady konkrétních postupů a  kroků, které v  rámci procesu plánování sociálních služeb uplatňují. Věříme, že se stanou zdrojem inspirace pro obce, které doposud nemají s  procesem komunitního plánování praktické zkušenosti.  

III. POPIS PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE 1. Kopřivnice, Štramberk, Závišice a Ženklava Kopřivnice je obec s  pověřeným obecním úřadem, která má ve svém správním obvodu tři obce s obecním úřadem: Štramberk, Závišice a Ženklavu. Všechny tři obce komunitně plánují společně s městem Kopřivnice. Spolupráce má smluvní základ. Město Kopřivnice nabídlo těmto obcím možnost participovat na procesu komunitního plánování mj. proto, že větší Kopřivnice je geograficky pro tyto obce spádovou. Spolupracující obce nejsou smluvně vázány žádnou finanční participací na financování sociálních služeb, které jsou na území Kopřivnice k dispozici. Všechny tři obce s obecním

Zdroj: „Komunitní plánování sociálních služeb“, CPKP, Rosecký, Oriniaková. Např.: „Deset kroků procesem komunitního plánování“: http://www.mpsv.cz/cs/6810 „Základní informace o plánování sociálních služeb“: http://www.mpsv.cz/cs/844, http://www.komunitniplanovani.com/ „Příručka pro zastupitele“: http://www.vzdelanyzastupitel.cz/getFile.aspx?itemID=159 „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje na léta 2010–2014“: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/soc/sprss_2010-2014.pdf. „Kritéria kvality plánování sociálních služeb“: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6681/kriteria.pdf.

1 2

6

úřadem však dobrovolně přispívají (spíše v menších částkách) některým poskytovatelům sociálních služeb, kteří prokazatelně poskytují sociální služby občanům jejich obce. Obyvatelé Štramberku, Závišic a  Ženklavy mohou využívat sociální služby, které finančně podporuje jako svou vlastní příspěvkovou organizaci nebo formou přerozdělování dotačních prostředků město Kopřivnice. Výše uvedené podporuje mj. vyjádření starosty obce Štramberk: „Často se v životě lidském stává, že se člověk kvůli svému věku, zdravotním indispozicím či nenadálým komplikacím v rodině či zaměstnání ocitne v tíživé životní situaci. Přestože tyto problémy má zvládat především rodina a systémově stát, nastávají situace, kdy ani základní nástroje nestačí. Přitom zajištění dostatečných sociálních služeb má být prioritou každé vyspělé společnosti. My ze Štramberku a ostatních obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností máme velké štěstí, že sociální služby v sousední Kopřivnici jsou na vysoké úrovni a dostatečně pokrývají celou škálu potřeb významných skupin obyvatelstva. Chtěl bych všem, kteří tyto ušlechtilé služby zajišťují a  podporují, ze srdce poděkovat a ubezpečit je, že i město Štramberk je připraveno pomáhat tam, kde bude potřeba.“3 Výše uvedené obce s obecním úřadem participují na procesu komunitního plánování sociálních služeb účastí konkrétního zástupce (starosta nebo jím pověřená osoba) na pracovních setkáních pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů sociálních služeb. Současně obce s obecním úřadem předkládají své priority v sociální oblasti a tyto jsou zapracovány do komunitního plánu sociálních služeb města Kopřivnice. Je pak s  nimi nakládáno jako s  relevantními potřebami obyvatel v  sociální oblasti celé spádové oblasti. Iniciativa je však očekávána ze strany obcí s obecním úřadem. Je pouze na nich, jak si zajišťují zpětnou vazbu potřeb svých obyvatel v sociální oblasti. Ze strany města Kopřivnice se jim však v případě potřeby dostává metodické pomoci. Podle odboru sociálních věcí a  zdravotnictví města Kopřivnice si starostové obcí s obecním úřadem umí zajistit zpětnou vazbu od svých obyvatel sami, nezprostředkovaně, na základě osobních vazeb a kontaktů. Znají svou obec a vědí, co obyvatelé v sociální oblasti potřebují. V  řadě případů jim však schází potenciál mapovat možnosti a nabídku alternativ, které mohou jejich obyvatelé v sociální oblasti využívat, jaké služby jim mohou pomoci, na co mají nárok apod. Právě v tomto je spolupráce na platformě komunitního plánování s větší obcí pro obce s obecním úřadem důležitá. 2. Osoblažsko Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování bylo na Osoblažsku započato díky iniciativě aktivních občanů a zástupců samosprávy v  Osoblaze v  roce 2008, kdy vznikla pracovní pozice koordinátora komunitního plánování sociálních služeb.4 Výraznější akceleraci v  oblasti KPSS lze zaznamenat s  nástupem nové koordinátorky komunitního plánování sociálních služeb na sociální odbor Obecního úřadu v Osoblaze. Ta připravila projektovou žádost o  finanční dotaci na podporu střednědobého 3

Zdroj: Střednědobý plán sociálních služeb města Kopřivnice se zapojením obcí Štramberk, Závišice a Ženklava na období 2013–2016.

7

plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku do výzvy č. 65 v  operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci Evropského sociálního fondu. Projekt prošel úspěšně hodnoticím procesem a  žadateli – obci Osoblaha – byly přiděleny finanční prostředky ve výši 1,6 milionu korun. Projekt probíhal od 1. dubna 2011 do 30. března 2013. V  rámci tohoto projektu byly mimo jiné ustanoveny dvě pracovní skupiny (PS) – PS Rodiny s dětmi a PS Senioři a osoby se zdravotním postižením. Na celý proces dohlížela řídicí skupina, ve které byly pracovní skupiny zastoupeny prostřednictvím svých manažerů, dále zde byli představitelé samosprávy, koordinátor střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (dále SPRSS), projektová manažerka, metodička SPRSS, zástupce poskytovatele a zástupce uživatelů. Tvorba plánu vycházela ze základních sociodemografických analýz a údajů, analýzy trhu práce a  míry nezaměstnanosti v  regionu, vzdělanostní úrovně obyvatelstva v regionu, bezpečnostní analýzy a výskytu kriminality v regionu, analýzy poskytovaných sociálních služeb na daném území a přehledu poskytnutých dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči. V rámci komunitního plánování sociálních služeb proběhla dvě dotazníková šetření, jejichž výsledky v  podstatě nahradily analýzy potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. Za nejpodstatnější považujeme skutečnost, že projekt byl cílen na správní území žadatele (Osoblahy), tj. na celkem sedm obcí regionu – Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice a Slezské Rudoltice. V rámci projektu tyto obce vystupovaly jako spolupracující organizace a byly zapojeny do všech projektových aktivit. O  veškeré činnosti, která byla v  rámci projektu prováděna, byli starostové a  obecní zastupitelé pravidelně informováni. Součástí spolupráce byla také účast veřejnosti z těchto obcí na činnosti pracovních skupin a důležitých jednáních, veřejné připomínkování připravených dokumentů probíhalo v každé obci samostatně a jednotlivě. Výsledkem projektu byl vypracovaný a  všemi zúčastněnými obcemi schválený SPRSS na Osoblažsku na léta 2013–2014, v  rámci projektu byl rovněž vypracován katalog poskytovatelů sociálních služeb. Pozitivní přínos projektu spatřujeme ve skutečnosti, že se do něj zapojily všechny jmenované obce a  byl vypracován poměrně kvalitní SPRSS. Jako příklad dobré praxe lze bezesporu uvést navázanou spolupráci mezi samosprávami (zadavateli) a poskytovateli sociálních služeb. Na základě výše zmíněné identifikace potřeb obyvatel v  rámci projektu byly v mikroregionu nově zřízeny chybějící sociální služby. V roce 2014 zahájilo v Osoblaze činnost nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a byla významně posílena kapacita sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v Osoblaze. V roce 2011 začalo poskytovat služby odborné sociální poradenství, které svou nabídku rozšířilo v roce 2013 i do obcí Dívčí Hrad a Hlinka. Koordinátorka KPSS vykonávala tuto funkci pouze na základě dohody o provedení práce. V té době vznikla jediná pracovní skupina – PS Senioři a osoby se zdravotním postižením.

4

8

Díky úspěšné realizaci výše zmíněného projektu byl po jeho ukončení na činnosti uvedené ve SPRSS získán příspěvek z rozpočtu Moravskoslezského kraje, který podpořil obec Osoblahu částkou 120 000 Kč při úhradě nákladů spojených s polovičním úvazkem koordinátora KPSS. Činnost střednědobého plánování tak mohla pokračovat i  dále, kdy bylo posíleno partnerství mezi poskytovateli a  zadavateli sociálních služeb a  byl podpořen rozvoj sociálních služeb v regionu. 3. Pržno Zastupitelstvo města Frýdlantu nad Ostravicí roku 2009 schválilo realizaci SPRSS. Na základě smlouvy o  partnerství a  vzájemné spolupráci vzniklo komunitní plánování mezi městem Frýdlant nad Ostravicí a  všemi obcemi správního obvodu: Bílou, Čeladnou, Janovicemi, Kunčicemi pod Ondřejníkem, Malenovicemi, Metylovicemi, Ostravicí, Pstružím, Pržnem a  Starými Hamry.5 Byly složeny pracovní skupiny a  jmenována řídicí skupina. Monitorování a  vyhodnocování probíhá v  ročních intervalech na monitorovacích schůzkách pracovních skupin. Komunitní plán je „živý dokument“. Je otevřeným a nepřetržitým procesem. Opakování celého procesu plánování sociálních služeb v  určitých časových intervalech zaručuje, že to, co se nepodařilo realizovat, se po analýze důvodů neuskutečnění stává součástí následujícího cyklu.6 Obec Pržno se připojila ke KPSS města Frýdlant nad Ostravicí v roce 2009, kdy byl vytvořen první SPRSS města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu. Jako přínosné vnímá vedení obce to, že se pracovní skupina skládá mj. z představitelů samospráv, takže dochází k předávání zkušeností mezi zástupci jednotlivých obcí v dané problematice, ale také možnosti ovlivňovat směřování celého procesu. Stanovování potřeb obyvatel v obci Pržno funguje na bázi místní znalosti a zkušenosti. Vedení obce rovněž využívá k identifikaci potřeb svých obyvatel dotazníkových šetření. Pržno vnímá společné plánování s  Frýdlantem nad Ostravicí jako výhodné. Zejména si chválí „hmotný výstup“ ze spolupráce s  dalšími obcemi, a  to přehledný seznam sociálních služeb v mikroregionu – „Socík“. Jedná se o průvodce sociálními službami mikroregionu, který byl distribuován do všech domácností. V obci působí čtyři druhy sociálních služeb: domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, domov se zvláštním režimem a sociálně terapeutické dílny. Obec finančně přispívá terénní sociální službě Podané ruce poskytující osobní asistenci, dále poradenskému centru Charity Frýdlant nad Ostravicí, a  to podle počtu osob, kterým je služba v  obci poskytována. Obec Pržno zprostředkovává a  na své náklady dováží obědy potřebným seniorům. Prioritou obce je mj. udržet mateřské centrum „Mašinka“ a  klub seniorů. Oběma organizacím obec poskytuje zdarma prostory a přispívá na činnost. Z  pohledu vedení obce je společné plánování sociálních služeb s  dalšími obcemi a Frýdlantem nad Ostravicí výhodné pro všechny obyvatele regionu. 9

4. Město Albrechtice Komunitní plánování bylo na Albrechticku započato v roce 2008, kdy se město Albrechtice rozhodlo oslovit obce s  obecním úřadem spadající pod správní obvod města Albrechtice a  nabídnout jim spolupráci na tvorbě SPRSS. Počátkem roku 2009 došlo k  uzavření smluv o  partnerství a  vzájemné spolupráci za účelem zpracování SPRSS Albrechticka. Finanční příspěvky jsou stanoveny dle počtu obyvatel jednotlivých obcí. V  roce 2010 byl vytvořen grantový systém na rozdělování finančních prostředků z rozpočtu města Albrechtice v sociální oblasti a v roce 2011 poprvé proběhlo rozdělení a schválení grantů podle nových pravidel. Proces komunitního plánování probíhá se všemi obcemi na Albrechticku. Všech osm obcí se spolupodílí na financování sociálních služeb, které využívají občané těchto obcí. Obce se na financování sociálních služeb mohou podílet dvěma způsoby – finančně nebo materiálně (např. bezplatné poskytnutí obecních prostor apod.). SPRSS Albrechticka vymezuje dvě hlavní cílové skupiny obyvatel. Do první cílové skupiny jsou zahrnuti senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osobu blízkou. Druhou cílovou skupinu tvoří rodina, děti, mládež, etnické skupiny, osoby bez přístřeší, osoby v nouzi a jiné. Každou z výše uvedených hlavních cílových skupin zastřešuje tzv. pracovní skupina pro KPSS. Údaje o  současném stavu a  potřebách obyvatel spadajících do první i  druhé cílové skupiny byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkových šetření a SWOT analýzy. Obě pracovní skupiny se pravidelně setkávají, řeší aktuální problémy a požadavky na sociální služby. Jednou z priorit je také informovanost občanů a zpětná vazba. Vzhledem k tomu, že setkání pracovních skupin se účastní i zástupci obcí s obecním úřadem, informace pro občany jsou distribuovány po jejich linii. Díky KPSS v  mikroregionu mají jeho občané větší přehled o  dostupných sociálních službách; panuje zde větší informovanost a  občané zainteresovaných obcí jsou pravidelně informováni o  možnostech a  nabídce sociálních služeb. Služby, které jsou podporovány v rámci procesu KPSS, jsou občany reálně využívány.

IV. STRUČNĚ ZÁVĚREM KPSS je transparentní, demokratický, efektivní a prakticky ověřený koncept uspokojování potřeb obyvatel v sociální oblasti. Plánování sociálních služeb na komunitním principu společně s jinými obcemi v  rámci regionu pak dále multiplikuje pozitivní efekty, přináší větší pestrost a  více alternativ v sociální oblasti pro jednotlivé skupiny obyvatel zainteresovaných obcí. V rámci tohoto stručného materiálu jsme se snažili zprostředkovat představitelům obcí s obecním úřadem některé konkrétní příklady z praxe KPSS. Budeme poctěni, pokud se výše uvedené příklady stanou pro představitelé některých obcí inspirací a impulsem pro nastartování procesu KPSS v jejich obcích. 5 6

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009–2013. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009–2013.

10

Grafické zpracování a tisk tohoto dokumentu byly realizovány v rámci projektu „Plánování sociálních služeb II“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. ISBN číslo: 978-80-87503-71-3 Tisk: Strategic Consulting, s.r.o. Autor fota na titulní straně: Moravskoslezský kraj