MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
Přírodní poměry a květena vybraného území na západním okraji města Brna Bakalářská práce MARTINA STAVIAŘOVÁ
Vedoucí práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.
Brno 2014
Bibliografický záznam Autor:
Název práce:
Martina Staviařová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Přírodní poměry a květena vybraného území na západním okraji města Brna
Studijní program:
Biologie
Studijní obor:
Biologie se zaměřením na vzdělání Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělání
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.
Akademický rok:
2013/2014
Počet stran:
93
Klíčová slova:
flóra, vegetace, přírodní poměry, Brno-Bystrc, Brno-Žebětín, Podkomorské lesy, PR Jelení žlíbek, PP Žebětínský rybník, Bobravská vrchovina
Bibliographic entry Author
Martina Staviařová Faculty of Science, Masaryk University Department of Botany and Zoology
Title of Thesis:
Natural conditions and flora of selected area on west suburb of Brno (Moravia)
Degree programme:
Biology
Field of Study:
Biology with a view to Education Geography and Cartography with a view to Education
Supervisor:
doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.
Academic Year:
2013/2014
Number of Pages:
93
Keywords:
flora, vegetation, natural conditions, Brno-Bystrc, Brno-Žebětín, Podkomorské forest, nature reserve Jelení žlíbek, natural monument Žebětínský rybník, Bobravská highlands
Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku přírodních podmínek v území ležícím na západní periferii města Brna, přibližně mezi Žebětínem a Bystrcí, s hlavním důrazem na výskyt cévnatých rostlin. Stěžejní metodou při tvorbě práce byla rešerše publikovaných dat a dat z databáze AOPK. Území leží v Bobravské vrchovině v nadmořské výšce 275–478,4 m a jeho rozloha činí 9 km². Spadá do povodí řeky Moravy, samotným územím ale protékají pouze malé potoky. Klima je mírně teplé a mírně suché. Území leží na granodioritech brněnského masívu; nejrozšířenější jsou zde kambizemě a hnědozemě. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v současné vegetaci převažují habrové doubravy. Z prostudovaných literárních pramenů a z databáze NDOP byly excerpovány údaje celkem k 811 rostlinným druhům.
Abstract This bachelor thesis is focused on the characteristics of natural conditions in the area at the western suburbs of the city of Brno, approximately between Žebětín and Bystrc, with the main emphasis on the occurence of vascular plants. The major method in the creation of that work was a research of published data and data from NDOP database. The territory lies in Bobravská highlands at an altitude of 275–478,4 m and covers an area of 9 km². It falls into the Morava river basin but there are only small streams in the documented territory. The climate is moderately warm and moderately dry. The territory lies on the granodiorite of Brno Massif; the most common soils are cambisols and brown soils. Potential natural vegetation consists of oak-hornbeam woodland with Melampyrum nemorosum (Melampyro nemorosi-Carpinetum). The major part of current vegetation is formed by oak-hornbeam forests. From the studied literature and database NDOP was excerpted altogether 811 plant species.
Poděkování Mé poděkování patří především panu doc. RNDr. Vítu Grulichovi, CSc., za jeho odborné vedení, trpělivost, ochotu, cenné rady a připomínky. Děkuji také paní Lence Jeřábkové, za poskytnutí nálezové databáze ochrany přírody. V neposlední řadě chci poděkovat ochotným slečnám knihovnicím Ústavu botaniky a zoologie za pomoc s vyhledáváním literatury.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Souhlasím s uložením této bakalářské práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně, případně v jiné knihovně MU, s jejím veřejným půjčováním a využitím pro vědecké, vzdělávací nebo jiné veřejně prospěšné účely, a to za předpokladu, že převzaté informace budou řádně citovány a nebudou využívány komerčně.
Brno 28. dubna 2014
……………………………… Martina Staviařová
OBSAH I. ÚVOD............................................................................................................................9 II. METODIKA...............................................................................................................10 III. CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ..................................................12 1. TOPOGRAFICKÉ VYMEZENÍ ÚZEMÍ...............................................................12 2. GEOMORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA..................................................13 3. GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA................................................................15 4. KLIMATICKÉ POMĚRY.......................................................................................17 5. PEDOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA..............................................................21 6. HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA..........................................................23 7. POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE ........................................................24 8. SOUČASNÁ VEGETACE A CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ............................................26 IV. FLÓRA ÚZEMÍ.........................................................................................................29 1. HISTORIE BOTANICKÉHO VÝZKUMU...........................................................29 2. SEZNAM CÉVNATÝCH ROSTLIN ÚZEMÍ.......................................................32 3. SEZNAM ŠIROCE LOKALIZOVANÝCH TAXONŮ:........................................87 V. DISKUZE....................................................................................................................89 VI. SEZNAM LITERATURY A ZDROJE......................................................................91
I. ÚVOD Bakalářská práce mi byla zadána 26. listopadu 2013 na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jejím cílem je charakterizovat přírodní podmínky a flóru v území ležícím na západní periferii města Brna, přibližně mezi Žebětínem a Bystrcí. Území bylo vybráno s ohledem na mé bydliště; je rovněž vymezeno s ohledem na probíhající projekt podrobného síťového mapování květeny města Brna. Byly mi přiděleny čtyři čtverce o rozloze celkem 9 km². Zdejší krajina je druhově velice bohatá a jsou v ní vyhlášena dvě chráněná území. Celá bakalářská práce je rešerší dosud publikovaných informací o flóře v daném území, které by se měly stát základem pro vlastní terénní výzkum, jímž bych chtěla na tuto bakalářskou práci navázat v práci magisterské. Téma bakalářské práce jsem si zvolila s ohledem na své budoucí povolání učitelky biologie. Myslím si, že pro tuto profesi jsou determinační schopnosti velmi důležité a užitečné. Od této práce si slibuji zlepšení a prohloubení mých znalostí o biotě v okolí mého bydliště a také osvojení si práce s botanickou literaturou.
9
II. METODIKA První část bakalářské práce je věnována vymezení studovaného území, charakteristice přírodních poměrů (geomorfologie, geologie, klima, pedologie, hydrologie a potenciální vegetace) a charakteristice chráněných území, která se v něm nacházejí. Veškeré údaje byly převzaty z mapových a knižních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. Za každou kapitolou se nachází pouze odkazy na abecedně seřazené citace v závěru této práce (viz kap. VI). Při práci na kapitole Klimatické poměry jsem z tabulek, ve kterých jsou data pro stanice Královo pole, Bohunice, Pisárky a Komárov, vybrala Pisárky, neboť jsou nejblíže dokumentovanému území a byl zde největší počet údajů. V druhé části je výčet jednotlivých druhů a jejich lokalit v dokumentovaném území. Vhodná literatura byla vyhledána ve starších diplomových pracích, které zkoumaly blízká území a v botanických bibliografiích (Neuhäuslová-Novotná et al. 1982–2000). Lokality u jednotlivých taxonů jsou řazeny chronologicky podle roku vydání konkrétního díla, ze kterého záznam pochází. Všechny citace jsou v textu opět pouze ve formě odkazů na seznam literatury na konci práce. V některých pramenech (Makowsky 1857, Haslinger 1880, Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Podpěra 1926–1930, Patočka 1938 a Grulich 1985) se často vyskytovaly široce lokalizované taxony, pod následujícími (a obdobnými) názvy lokalit: Brno, u Brna, kolem Brna, obecný u Brna, lesy u Brna, ve střední a jižní Moravě obecný, v jižní části brněnského kraje, obecný v brněnském kraji, v hájích kolem Svratky, v hájích kolem Svratky u Brna, Znojemsko-brněnská pahorkatina: svahy nad Svratkou. Výčet všech takto lokalizovaných taxonů uvádím v seznamu široce lokalizovaných taxonů na konci kapitoly IV. V případě zpracovaných diplomových prací H. Chadímové (1969) a R. Frühaufové (1986) jsem nezařazovala zobecněné lokality (např. obecný v lesích a travnatých plochách) do široce lokalizovancých taxonů, neboť jejich zobecnění se týkalo pouze vymezeného území, které se překrývalo s územím vymezeným v této bakalářské práci. Kromě literatury jsem využila také informace z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), kterou mi poskytla AOPK ČR. Dokumentované území jsem rozdělila do 32
10
lokalit; kritériem pro vymezení každé dílčí lokality byla skladba a homogenita biotopu (rybník, les v nivě potoka, les), v lesních porostech byly samostatně odděleny údaje z chráněného území Jelení žlíbek, ostatní lesní porosty byly rozděleny do víceméně homogenních segmentů. Zahrnuty byly i polygony, které do vymezeného území zasahují pouze malou část své rozlohy. Při vymezování dílčích lokalit bylo přihlíženo k mapě přírodních biotopů (záložka Přírodní biotop - aktualizace 2007–2018, www.mapy.nature.cz). Nomenklatura byla sjednocena podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). K ohroženým druhům rostlin byla přiřazena odpovídající informace podle seznamu ohrožených druhů ČR (Grulich in Danihelka et al. 2012).
11
III. CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ 1. TOPOGRAFICKÉ VYMEZENÍ ÚZEMÍ Dokumentované území má čtvercový tvar, leží v Jihomoravském kraji na severozápadě města Brna. Celé spadá do katastrálních území Brno-Bystrc a BrnoŽebětín. Jedná se o malé území, které měří 9 km² a nejlépe jej lze definovat mapou (viz obr. 1). Největší část území spadá do přírodního parku Podkomorské lesy, jehož součástí je i přírodní rezervace Jelení žlíbek, která celá spadá do území s výjimkou severní části. Zhruba uprostřed východní hranice území leží kóta Chvalovka. V jihovýchodním rohu území se nachází přírodní památka Žebětínský rybník. V blízkosti jihozápadního rohu, avšak vně, leží kóta Kopeček. V blízkosti západní hranice se tyčí další vrchol – Lipový vrch, který je zároveň nejvýše položeným bodem území. Zpracováno podle: www.mapy.cz (2013).
Obr. 1: Mapa dokumentovaného území (www.mapy.cz 2013, upraveno). 12
2. GEOMORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Zkoumané území je součástí České vysočiny a náleží do Česko-moravské soustavy, což je rozsáhlá geomorfologická soustava zahrnující jednotky od jihozápadních Čech až po západní Moravu. Její součástí je Brněnská vrchovina v okolí města Brna. Má členitý georeliéf tvořený sníženinou (Boskovická brázda) a dvěma vrchovinami – Bobravskou a Drahanskou. Lipovská vrchovina, která je součástí Bobravské vrchoviny, má rozlohu 259 km² a její střední výška je 319 m. Krajina, která se rozkládá na západním okraji města Brna a v navazujícím okolí, má na první pohled zcela běžný zvlněný georeliéf, avšak jedná se o nepříliš častý morfostrukturní krajinný typ. Neotektonika zde vytvořila nejen základní utváření povrchu, ale prostřednictvím drobných hrástí a prolomů i územní detail. Členitost krajiny však též významně zvyšují průlomová údolí Svratky, Bobravy a Jihlavy. Pestré střídaní vyvýšenin a sníženin se odráží v nejvyšším počtu geomorfologických okrsků, které byly vymezeny v podcelcích Česka. Jedním ze dvou okrsků, které do zkoumaného území zasahují, je Omická vrchovina (viz obr. 2), spadající zlomovými svahy prudce k západu, zatímco k východu se mírně sklání ke druhému okrsku, k Žebětínskému prolomu. Tato sníženina propojuje dvě kotliny: na severu malou Bystrckou kotlinu a na jihu rozsáhlejší Střelickou kotlinu. Nejvyšším bodem Omické vrchoviny je Kopeček, který dosahuje 479,4 m n. m., ale se zkoumaným územím pouze sousedí. Nejvyšším bodem území je o něco nižší Lipový vrch, který dosahuje nadmořské výšky 478,4 m. Celá vrchovina je převážně zalesněná, nacházejí se zde převážně smíšené listnaté porosty. Omická vrchovina je složená z granodioritu, dioritu a zbytků pláště brněnského plutonu. Na skalních horninách spočívají miocenní usazeniny a spraše. Žebětínský prolom je úzká protáhlá sníženina směru sever–jih. Vznikla v žulách, granodioritech a dioritech brněnského plutonu. Je vyplněná neogenními a čtvrtohorními usazeninami (spraše). Nachází se tady pole, louky, menší lesíky a zástavba. Nejníže položeným místem dokumentovaného území je niva potoka Rakovec v Kočičím žlebu. V místech, kde opouští vymezené území je nadmořská výška okolo 275 m.
13
Hierarchie geomorfologických jednotek: Provincie: Česká vysočina Soustava: Česko-moravská soustava Podsoustava: Brněnská vrchovina Celek: Bobravská vrchovina Podcelek: Lipovská vrchovina Okrsek: Omická vrchovina Žebětínský prolom
Zpracováno podle: Demek et Mackovčin (2006), Bína et Demek (2012).
Obr. 2: Poloha dokumentovaného (mapy.nature.cz 2014, upraveno).
území
14
v
geomorfologických
okrscích
3. GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Zkoumané území je součástí České vysočiny, z hlediska morfostruktury nazývané Českým masívem, který představuje v geologickém obrazu Evropy jednotku vystupující na území Čech a Moravy a zasahující i do sousedního Polska, Rakouska a Německa. Český masív je polyfázově vzniklá jednotka, která se stabilizovala hercynským vrásněním v prvohorách. Na velkých plochách zde vystupují proterozoické (starohorní) a prvohorní usazeniny a krystalické břidlice zvrásněného základu platformy, které jsou prostoupeny masívy hlubinných vyvřelých hornin (hlavně žul). Mladší usazeniny vystupují ve větší míře jen v jihočeských pánvích a v severní části kotliny. Během vrásnění sousedních Západních Karpat docházelo v místech s největším napětím k pohybu ker omezených zlomy. Tak vznikly vyzdvižené části (hrástě) a pokleslé části – prolomy. Zkoumané území se nachází v brněnském masívu, který je součástí tzv. brunovistulika. Hranici brněnského masívu tvoří boskovická brázda na západě a tektonický styk magmatitů s devonem Moravského krasu na východě. Nejstaršími členy masívu jsou horniny ultrabazické: peridotity, pyroxenity, a hlavně hornblendity. Z gabrových hornin je třeba zmínit saussuritizované pyroxenicko-amfibolické gabro. Normální diority jsou převládající vyvřelinou centrálního pásma, a kromě toho jsou zastoupeny v dioritových krách uzavřených v granodioritech v údolí Svratky, v okolí Hlíny a Jihlavy. K normálním dioritům se připojují mladší křemenné diority. Přechod ke granitům představují biotické granodiority. K nejmladším intruzívům náleží leukokratní granity. Z eruptiv hojně pronikají brněnským masívem aplity a pegmatity. Pegmatity bohatší muskovitem najdeme např. v dioritu severně od Bystrce. Jediným zástupcem efuzívních hornin masívu jsou diabasy. Největší plochu území zřetelně zabírají granodiority, naváté a svahové sedimenty. V mapě (viz obr. 3) můžeme vidět také výskyt menších ploch, kde jsou krystalické vápence a erlany; výskyt erlanů je v tomto masívu četnější než výskyt krystalických vápenců; dále zde můžeme najít menší plochy aplitů a pegmatitů. V rámci území nejsou významné zdroje nerostných surovin, pouze v Žebětíně je znám výskyt barytu. Zpracováno podle: Kalášek (1963), Svoboda (1964), Dudek et al. (1983), www.geology.cz (2013).
15
Obr. 3: Geologická mapa dokumentovaného území (www.geology.cz 2013, upraveno).
16
4. KLIMATICKÉ POMĚRY Podle Quitta (Quitt 1970) spadá celé zkoumané území do mírně teplé oblasti označené MT11 (viz obr. 4). Pro tuto oblast je typické dlouhé, teplé, suché léto s průměrnými červencovými teplotami 17–18 °C a počtem letních dnů 40–50. Přechodná období bývají krátká s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu i v říjnu je 7–8 °C. Zima je typicky krátká, mírně teplá a velmi suchá, s průměrnými lednovými teplotami -2 až -3 °C, a krátkým trváním sněhové pokrývky, tedy okolo 50–60 dnů v roce. Srážkový úhrn je průměrně 550– 650 mm. Podnebí je tedy poměrně teplé a mírně suché, což způsobuje poloha v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Podnebí je značně modifikováno členitým reliéfem: hojné jsou teplotní inverze, a naopak extrémně suché teplé polohy na jižních svazích (Culek 1995). Následující tabulky uvádějí teplotní a srážkové charakteristiky, oblačnost, relativní vlhkost a směr větru vždy v nejbližší meteorologické stanici (Vesecký 1961). Tab. 1: Průměrná teplota vzduchu [°C] za období 1901–1950 ve stanici Brno.
I
II
-2,1 -0,7
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
3,6
8,5
13,8
16,7
18,4
17,4
13,8
8,6
3,5
-0,2
8,4
Tab. 2: Průměr denních maxim teploty vzduchu [°C] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
0,2
2,8
8,6
14,8
19,8
23,1
25,3
24,8
IX
X
21,1 13,9
XI
XII
rok
7,3
2,0
13,6
Tab. 3: Průměr denních minim teploty vzduchu [°C] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
I
II
-5,8 -4,3
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
-0,7
4,0
8,3
11,4
13,3
12,8
9,3
4,7
1,8
-2,9
4,3
17
Tab. 4: Průměrná denní amplituda teploty vzduchu [°C] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
6,0
7,1
9,3
10,8
11,5
11,7
12,0
12,0
11,8
9,2
5,5
4,9
9,3
Tab. 5: Průměrný počet letních dnů [tmax ≥ 25 °C] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
rok
0,7
4,8
10,7
17
15,2
6,1
0,2
54,7
Tab. 6: Průměrný počet mrazových dnů [ve 2 m nad zemí tmin ≤ -0,1 °C] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
IX
X
XI
XII
I
II
III
IV
V
Zimní období
0,1
3,2
9,6
21,5
26,8
21,8
17,0
4,6
0,6
105,2
Tab. 7: Průměrná oblačnost [v desetinách pokrytí oblohy] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
7,2
6,6
5,4
5,4
5,1
5,0
4,9
4,7
4,5
5,8
7,7
7,6
5,8
Tab. 8: Průměrná relativní vlhkost vzduchu [%] za období 1926–1950 ve stanici Brno.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
84
80
75
68
68
68
69
72
75
81
85
86
76
Tab. 9: Průměrný úhrn srážek [mm] za období 1901–1950 ve stanici Brno-Pisárky.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
27
24
27
37
57
70
77
63
42
46
41
36
547
Tab. 10: Průměrný počet dnů se srážkami 1,0 mm a více za období 1901–1950 ve stanici BrnoPisárky.
I
II
III IV
V
VI VII VIII IX
6,9 5,8 5,7 7,7 8,5 8,8 9,2
8,3
XII
rok
IV-IX
X-III
7,0 7,4 7,6 7,8
90,7
49,5
41,2
18
X
XI
Tab. 11: Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou za období 1920/1921–1949/1950 ve stanici Brno-Pisárky.
X
XI
XII
I
II
III
IV
rok
0,1
0,9
10
18,2
13,1
3,9
0,3
46,5
Tab. 12: Průměrná četnost směrů větru v roce [v % všech pozorování] za období 1929–1935 ve stanici Brno.
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
Bezvětří
13,0
6,9
10,1
10,3
8,8
6,1
5,8
14,5
24,5
Srovnáme-li údaje z mapy s údaji z tabulek, vidíme, že dokumentované území je o něco teplejší, než udává charakteristika oblasti MT11. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je celý rok okolo 76%, nejvíce vlhký je prosinec, kdy vlhkost dosahuje až 86%. V území převládají severní a severozápadní větry. Tato skutečnost je však způsobena především velmi výraznou četností těchto směrů větrů v letním období ve srovnání s ostatními směry. V zimním období je severozápadní proudění naprosto rovnocenné s jihovýchodním (Mackovčin 2008). Zpracováno podle: Vesecký (1961), Quitt (1970), Quitt (1971), Culek (1996), Mackovčin et al. (2008).
19
Obr. 4: Klimatické oblasti dokumentovaného území a jeho okolí (Quitt 1971, upraveno).
20
5. PEDOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Ve zkoumaném území se vykytují dva hlavní půdní typy (viz obr. 5). Prvním z nich jsou kambizemě, které se nacházejí na svahovinách kyselých žul. Kambizemě neboli hnědé půdy jsou naším nejrozšířenějším půdním typem, převážně je můžeme najít pod lesními porosty. Většinou jsou vázány na členitý reliéf. Hlavním půdotvorným pochodem je intenzivní vnitropůdní zvětrávání. Hnědé půdy na žulách jsou lehké a obsah humusu značně kolísá. S tím souvisí i změny sorpčních a fyzikálních vlastností. Hnědé půdy mohou být velmi dobrými bramborářskými nebo lesními stanovišti. Druhým typem půdy, který se nachází v jižní části území, je hnědozemě ležící na spraších. Hnědozemě vznikaly pod původními dubohabrovými lesy. Půdotvorným substrátem bývá nejčastěji spraš, dále sprašová hlína, ale i svahovina. Hlavním půdotvorným procesem je ilimerizace, při které je svrchní část profilu ochuzována o jílovité součástky, které jsou zasakující vodou přemisťovány do hlubších půdních horizontů. Hnědozemě jsou nejvíce rozšířeny v nadmořských výškách 200–450 m na plošinách nebo mírněji zvlněných pahorkatinách, někdy i ve vrchovinách. Tyto půdy jsou nejčastěji středně těžké, složení je příznivé, přestože obsah humusu je nižší než u černozemí. Půdní reakce je zpravidla slabě kyselá, sorpční vlastnosti jsou poněkud zhoršeny. Fyzikální vlastnosti jsou obvykle příznivé. Hnědozemě jsou velmi hodnotnými zemědělskými půdami, nejvhodnějšími plodinami jsou především náročné obiloviny: pšenice a ječmen, dále cukrovka a vojtěška. Kromě těchto dvou půdních druhů se zde nacházejí ještě menší plochy, na kterých je půdní typ ovlivněn přítomností vody. Kolem potoka Vrbovec se na nevápnitých nivních sedimentech nachází fluvizem (nivní půda) typická. Jedná se o vývojově velmi mladou půdu, jejíž půdotvorný proces bývá periodicky přerušován akumulací zeminného, do značné míry prohumózněného materiálu, ukládaného při záplavách. Složení humusu je relativně příznivé, reakce půdy je většinou slabě kyselá až neutrální, sorpční i fyzikální vlastnosti jsou dobré. Okolo rybníka se vytvořily glejové půdy – glej zbahnělý (typický) s fluvizemí glejovou. Fluvizemě glejové mají, oproti typickým, výraznější projevy glejového procesu. Substrátem glejů jsou hlavně nevápnité nivní uloženiny a deluviální splachy. Půdní reakce je silně kyselá, sorpční i fyzikální vlastnosti jsou krajně
21
nepříznivé. Ze zemědělského hlediska jde o méněcenné půdy, využívané jako louky nevalné kvality. Zpracováno podle: Tomášek (1995), Mackovčin et al. (2008), Kozák et Němeček (2009).
Obr. 5: Pedologické poměry vymezeného území a okolí (Kozák et Němeček 2009, upraveno).
22
6. HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Dokumentované území patří do úmoří Černého moře a do povodí řeky Moravy. Hlavním tokem okresu Brno-město je levostranný přítok Dyje Svratka. Ta přitéká na území okresu u Veverské Bítýšky, kde začíná vzdutí vodní nádrže Brněnská přehrada. Území leží na jihozápad od této přehrady, nejblíže je jí severovýchodní cíp, který leží ve vzdálenosti okolo 400 metrů od břehu přehrady. Do Svratky ústí zprava potok Vrbovec, který pramení jako Helenčina studánka na jihozápadě dokumentovaného území, protéká jeho jižní částí a napájí zde Žebětínský rybník. Těsně před ústím Vrbovce do Žebětínského rybníka, se do potoka vlévá bezejmenný potok protékající Horákovým žlebem. Kromě nich protékají územím i další potoky, všechny nakonec ústí do Brněnské přehrady. Jedná se o potok Rakovec, pramenící asi 2 km severovýchodním směrem od Helenčiny studánky jako Ríšova studánka, protékající v Kočičím žlebu; dále jeho přítoky, potoky protékající okolím Jeleního žlíbku a potoky na severozápadě území, které se již mimo dokumentované území vlévají do potoku Veverka a ten opět do Brněnské přehrady. Zpracováno podle: Mackovčin et al. (2008), www.mapy.cz (2013).
23
7. POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE Mapa potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) v celém zkoumaném území vymezuje černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) (viz obr. 6). V této oblasti by převládaly stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus). Častou příměsí by byla lípa srdčitá (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích dub letní (Quercus robur) a stanovištně náročnější listnáče: jasan (Fraxinus excelsior), klen (Acer pseudoplatanus), mléč (Acer platanoides), třešeň (Prunus avium). Ve vyšších polohách by rostly také buky (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Na krajích lesa by se často vyskytovala osika (Populus tremula). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů bychom našli pouze v prosvětlených prostorech, rostla by zde například líska (Corylus avellana), nebo svída (Cornus sanguinea). Charakter bylinného patra by určovaly mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvyticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, Lathyrus niger, Lamium galeobdolon agg, Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana, Anemone nemorosa, aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Festuca ovina, Poa nemoralis, Melica nutans, aj). V území by se zřejmě maloplošně vyskytovaly i další jednotky; v trvale zamokřených terénních depresích by to byly mokřadní olšiny (Carici acutiformisAlnetum), v dočasně zamokřených střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), při březích větších potůčků ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum), na prudkých svazích habrové javořiny (Aceri-Carpinetum). Je otázka, zda by se v tomto území mohly maloplošně vyskytovat i bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae), nebo na strmějších suchých slunných svazích teplomilné doubravy (Quercetalia pubescentipetraeae). Podle Geobotanické mapy ČSSR (Mikyška et al. 1968) v dokumentovaném území převažují dubo-habrové háje Carpinion betuli a acidofilní doubravy svazu Quercion robori-petreae. Ústředním společenstvem dubohabrových hájů je středoevropská dubová habřina, asociace Querco-Carpinetum medioeuropaeum. Je to převážně listnatý
24
smíšený les, rozšířený především v teplejších úrodných oblastech Čech a Moravy, tedy v oblastech, ve kterých byly kulturní zásahy již od doby kamenné. Je proto pochopitelné, že struktura dubo-habrových hájů byla silně pozměněna. Rozšířeny jsou průměrně do výšky 450-500 m n. m., tedy v klimaticky teplé oblasti se srážkami do 650, maximálně 700 mm. V typickém vývoji rostou na hlubších, víceméně hlinitých půdách typu hnědozemě. Acidofilní doubravy mají subatlantský až atlantský charakter. Byly sem zařazeny doubravy s podrostem oligotrofních druhů na silikátových podkladech a na mělkých až hlubších půdách víceméně podzolovaných nebo parahnědozemích, s vodním režimem závislým na srážkách a s tvorbou chudého moderu až surového humusu. Kromě toho se v oblastech kolem potoků vyskytují luhy a olšiny. Tato sdružená jednotka zahrnuje společenstva luhů, svaz Alno-Padion a fytocenózy mokřadních olšin, svaz Alnion glutinosae. Lužní společenstva zahrnují fytocenózy lesů listnatých a jejich křovitá vývojová stádia, osidlující čtvrohorní náplavy potoků a řek, pravidelně nebo občas zaplavované a ovlivňované vysoko položenou nebo občas vystupující spodní vodou. Zpracováno podle: Mikyška et al. (1968), Neuhäuslová et al. (1998).
Obr. 6: Potenciální přirozená vegtace Brna a okolí (Neuhäuslová 1998, upraveno). 25
8. SOUČASNÁ VEGETACE A CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Naše území náleží do mírného pásma květenné říše Holarktis, a to do provincie středoevropské (zahrnuje území opadavého listnatého lesa temperátního pásma Evropy). Dokumentované území náleží fytogeografické oblasti mezofytikum, spadá pod fytogeografický obvod Moravské podhůří Vysočiny (viz obr. 7). Mezofytikum je oblast opadavého listnatého lesa, zahrnuje vegetační stupeň suprakolinní (kopcovina) až submontánní (vrchovina). V nižších polohách mezofytika se jako klimaxové porosty vyskytují především habrové doubravy, výše i květnaté nebo acidofilní bučiny submontánního stupně. Odlesněné plochy jsou převážně využity jako pole. Na lesních prameništích se vyskytují ostřicové jasaniny (Carici remotae-Fraxinetum) a podle větších toků i ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae). Najdeme zde např. alpský brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), chrastavec křovištní (Knautia drymeia) a zřejmě i karpatský migrant ostřici převislou (Carex pendula). Z podhorských prvků sem zasahuje např. věsenka nachová (Prenanthes purpurea) nebo kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Polopřirozená náhradní vegetace má převážně charakter mezofilních trávníků (Arrhenatherion), i když ještě v nedávné minulosti se v okolí Žebětína nacházely i mokřady se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a v současnosti velmi vzácnou skřípinkou smáčknutou (Blysmus compressus). Při větších řekách (již mimo území) byla dříve rozšířena vegetace poříčních rákosin svazu Phalaridion arundinaceae s typickou ostřicí banátskou (Carex buekii), v údolí Svratky ovšem z větší části zatopená přehradou. Společenstva s teplomilnějšími druhy se vyskytují jen v teplejších polohách, na extrémních stanovištích nebo pod vlivem xerofytizace krajiny; obdobně horské rostliny se vyskytují ve stinných údolích a na podmáčených nebo rašelinných stanovištích. V dokumentovaném území se nacházejí 2 maloplošná zvláště chráněná území, kromě toho sem zasahuje část rozsáhlého přírodního parku. Přírodní památka Žebětínský rybník byla vyhlášena chráněným územím v roce 1985 kvůli výskytu chráněných druhů rostlin i živočichů. V břehových porostech rybníka a přitékajícího potoka dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrby: vrba bílá (Salix alba), v. křehká (Salix fragilis), v. popelavá (S. cinerea), v. košíkářská (S. viminalis) a bez černý (Sambucus nigra). Při
26
okrajích rybníka, především v jeho východní, západní a jihovýchodní části, jsou vyvinuty porosty svazu Phragmition communis, v nichž najdeme orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), o. širolistý (T. latifolia) a vrbovku chlupatou (Epilobium hirsutum). V břehových porostech je dosti vysoké zastoupení ruderálních druhů. Na několika místech jsou vyvinuty porosty asociací Scripetum sylvatici a Caricetum gracilis. Maloplošně je také zastoupeno společenstvo Beruletum angustifoliae ze svazu Spargiano-Glycerion fluitantis s dominatním potočníkem vzpřímeným (Berula erecta). Na zbytcích původních vlhkých luk roste ocún jesenní (Colchicum autumnale). V roce 1987 byl v křovinách na břehu rybníka zaznamenán výskyt okrotice bílé (Cephalanthera damasonium). Žebětínský rybník a jeho nejbližší okolí (asi 1 km na západ i na sever) je jedinou plochou, která v rámci dokumentovaného území není součástí přírodního parku Podkomorské lesy. Přírodní park Podkomorské lesy je značně rozsáhlý a nachází se na západ od města Brna. Značná část zdejších lesů byla v minulosti pozměněna výsadbami jehličnanů. Porosty přírodně blízkého charakteru se dochovaly hlavně na prudších či balvanitých svazích. Na území parku mají přesto vysoké zastoupení a bylo zde vyhlášeno více lesních chráněných území, mezi nimi i PR Jelení žlíbek, ležící v severní části zkoumaného území. V této rezervaci převažují ve stinných údolích a na severně exponovaných svazích bučiny, na teplejších a slunnějších plochách doubravy a dubohabřiny. Charakteristickým druhem bylinného patra zdejších listnatých lesů je brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Z dalších významných druhů zde roste například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), kruštík modrofialový (Epipactis purpurascens) a medovník velkokvětý (Mellitis melissophyllum). Na konkávních svazích se nacházejí společenstva suťových lesů. Mimořádným fenoménem zdejších lesů je přítomnost velkého množství starých, staletých stromů. V Jelením žlíbku je od roku 1979 chráněn unikátní 120 až 200 let starý bukový porost pralesovitého charakteru s přirozeně dožívajícími a padajícími staletými velikány. Buky zde mají obvod až 400 cm. Zpracováno podle: Slavík et Hejný (1988), Mackovčin et al. (2008).
27
Obr. 7: Poloha dokumentovaného území ve fytogeografickém obvodu Moravské podhůří Vysočiny (mapy.nature.cz 2014, upraveno).
28
IV. FLÓRA ÚZEMÍ 1. HISTORIE BOTANICKÉHO VÝZKUMU Ve třicátých letech 19. stol. organizoval brněnský právník W. Tkany (1792–1863), spolu s několika dalšími kolegy botanické exkurze do okolí Brna i vzdálenějších oblastí Moravy; jeho pečlivé exkurzní záznamy pak posloužily pozdějším autorům (A. Makowsky aj.). V padesátých letech 19. stol. vznikly ve Vídni dva významné časopisy - Verhandlungen des zoologisch-botanischen Vereins in Wien (vycházely od r. 1852) a Oesterreichisches botanisches Wochenblatt (vycházel od r. 1851), který záhy změnil jméno na Österreichische botanische Zeitschrift. Tím se otevřel další publikační prostor pro brněnské a moravské botaniky. V prosinci 1861 mladí převážně němečtí přírodovědci založili nový německý přírodovědný spolek - Naturforschender Verein in Brünn. Tento spolek již podnítil zásadním způsobem botanický ruch v Brně ve druhé polovině 19. století, neboť sdružoval široký okruh floristů a dalších botaniků. Pořádal pravidelné přednášky a exkurze, vydával významný časopisVerhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn, shromažďoval rozsáhlou knihovnu a herbářové sbírky a v roce 1903. Brněnské jádro aktivních floristů německého přírodovědného spolku v Brně tvořili učitelé německé techniky. Z těch, kteří se zabývali i dokumentovaným územím této bakalářské práce, to byli např. A. Makowsky (1833–1908) nebo F. Haslinger (1835–1902). První úplnou lokální květenu Brna, Die Flora des Brünner Kreises, uveřejnil v časopise Verhandlungen v r. 1863 A. Makowsky; určovací průvodce flórou brněnského kraje pro začátečníky z pera F. Haslingera, Botanisches Excursionsbuch für den Brünner Kreis, vyšel jako kniha kapesního formátu ve dvou vydáních (1869, 1880). V roce 1910 pak obdobného botanického průvodce k brněnskému okolí napsal A. Wildt. Publikačním vyvrcholením období působení německého přírodovědného spolku v Brně byla nesporně první kritická flóra Moravy a rakouského Slezska, Flora von Mähren und österr. Schlesien (vyšla v časopise Verhandlungen v letech 1883–1886), jejímž autorem byl profesor reálky ve Znojmě Adolf Oborny (1840–1924). Oborny vynikl mezi moravskými botaniky také taxonomickými studiemi kritických 29
a polymorfních rodů Rosa, Thymus, Mentha, Hieracium a Potentilla, často ve spolupráci se zahraničními odborníky. V letech 1887–1897 vyšla první česky psaná Květena Moravy a rakouského Slezska od brněnského gymnaziálního profesora E. Formánka (1845–1900). Kromě toho v roce 1884 publikuje Formánek sdělení o exkurzích do okolí Žebětína v časopise Oesterreichische botanische Zeitschrift. Dalším autorem, který publikoval zprávy o lokalitách v Bystrci a v Žebětíně byl G. Niessl (1864). Bystrc, ale především Žebětín zmiňuje Johann Hruby ve svém článku z roku 1923 Die xerophilen Pflanzenverbände der Umgebung Brünns a v knize Botanischer Führer durch Brünn und Umgebung u roku 1928. Dalším autorem, který se zabýval flórou na Moravě, byl Josef Podpěra. Ve svém nedokončeném díle Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických (1926–1930) uvádí řadu druhů z čeledí Juncaceae, Cyperaceae a Poaceae. Severozápadním okolím Brna se v diplomových pracích zabývali např. K. Patočka (1938), H. Chadímová (1969), K. Jelínková (1983) nebo R. Frühaufová (1986). Novější informace o flóře v daném území byly získány z výše zmíněné databáze (viz Metodika). První inventarizační průzkum prováděla v dokumentovaném území O. Skácelová v roce 1988, a to v CHÚ Žebětínský rybník. V této oblasti poté pracovali také: J. Martiško (2000), K. Skálová a E. Wohlgemuth, podíleli se zde na hydrobiologickém průzkumu (In Havlíček [ed.] 1996) publikovaném v roce 1996. V lokalitě Jelení žlíbek prováděl J. Šmiták (1993) inventarizační průzkum pro AOPK ČR, tím navázal na svou práci o této lokalitě z roku 1978. Asi dvě třetiny údajů v databázi pocházejí od I. Paukertové, která ve vymezeném území mapovala a aktualizovala biotopy (2004, 2005, 2009). Menší části území zpracovávala pro stejné účely L. Staňková (2000, 2002.), K. Hustáková (2010) a J. Bučková (2003). Tatáž autorka se podílela na inventarizačním průzkumu PP Junácká louka (Bučková 1994); z tohoto průzkumu, který byl zaměřen na lokalitu ležící již mimo studované území, bylo možno převzít několik údajů z okrajových polygonů. Další autoři, jejichž jednotlivé údaje jsou součástí převzatých materiálů z databáze NDOP, jsou: O. Podracká (1996), R. Eremiášová (1996), D. Simonová (fytocenologický snímek z České národní
30
fytocenologická databáze, 2013), O. Vild (záznamy z diplomové práce, 2007) a V. Horáček (návrh na vyhlášení CHÚ Jelení žlíbek, 1979). Zpracováno podle: Bureš P. (www.sci.muni.cz, 2014).
31
2. SEZNAM CÉVNATÝCH ROSTLIN ÚZEMÍ Vymezení lokalit ve studovaném území z databáze NDOP: 1. PP Žebětínský rybník, severozápadně nad silnicí spojující Bystrc a Žebětín. 2. Les Šátské nad silnicí z Žebětína do Ostrovačic. 3. Okolí potoka Vrbovec v západním sousedství Žebětínského rybníka. 4. Les na hranici Podkomorských lesů, asi 600 m západně od Žebětínského rybníka. 5. Les navazující na západě na louku Čihadla, hranice s lokalitou č. 6 vede podél potoka v Horákově žlebu. 6. Les mezi potokem Vrbovec a potokem v Horákově žlebu, severozápadně od Žebětíského rybníka. 7. Les nad hájovnou U Křivé borovice, severozápadně nad loukou Čihadla. 8. Les severně od zahrádkářské osady nad hájovnou U Křivé borovice. 9. Úzký pruh lesa mezi loukou Čihadla a Kočičím žlebem. 10. Les v okolí vrcholu Chvalovka, severovýchodně nad loukou Čihadla. 11. Severozápadní cíp rozestavěného sídliště v jihovýchodní části dokumentovaného území. 12. Les v okolí vrcholu Chochola, východně od PR Jelení žlíbek. 13. Lesní porost ve tvaru přesýpacích hodin, na jihovýchodě od PR Jelení žlíbek. 14. Les ve tvaru trojúhelníku jihovýchodně od vrcholu Chochola, jihovýchodní hranici tvoří chatová oblast. 15. Les severně nad Kočičím žlebem, na východě zkoumaného území. 16. PR Jelení žlíbek, ležící západně od vrcholu Chochola v hranicích tohoto chráněného území. 17. Les Na Hrázi, na východní straně sousedí s PR Jelení žlíbek. 18. Les nad porostem U Huberta, kterým prochází Kočičí žleb a protéká potok Rakovec, asi 300 m východně od Ríšovy studánky. 19. Les v severnější část Horákova žlebu v lese U Křivé borovice, hranici s lokalitami na jihu tvoří potok v Horákově žlebu. 20. Les U Huberta, pod Kočičím žlebem, asi 300 m jihovýchodně od Ríšovy studánky. 21. Lesní porost asi 700 m nad Ríšovou studánkou, asi 700 m západně od PR Jelení žlíbek. 22. Lesy okolo Ríšovy studánky, asi 600 m západně od PR Jelení žlíbek. 23. Les v severozápadním cípu dokumentovaného území, pod loukou U Buku. 24. Lesní porost asi 0,5 km západně od Ríšovy studánky, východní hranici tvoří bezejmenný potok, vlévající se do Veverky. 25. Lesní porost západně od Ríšovy studánky, východně od bezejmenného přítoku Veverky. 26. Lesní porost asi 0,5 km severně nad Lipovým vrchem, západně od lesa U Huberta. 27. Les asi 1 km jihozápadně od Ríšovy studánky, na západní hranici vymezeného území. 28. Lesní porost v okolí pramene potoka v Horákově žlebu, v severní části lesa U Křivé borovice. 29. Les mezi lesy Stinská a Šátské v jihozápadním rohu vymezeného území. 30. Lesní porost v okolí Lipového vrchu, severovýchodní hranici tvoří potok v Horákově žlebu. 31. Lesní porost v okolí Helenčiny studánky nad lesem Stinská. 32. Lesy nad porosty Stinská a Šátské, na jihu s nivou potoka Vrbovec, v severní části zasahující do Horákova žlebu.
32
Obr. 8: Rozdělení lokalit ve studovaném území (čísla polygonů odpovídají lokalitám vymezeným výše v seznamu vymezených lokalit).
33
Označení jednotlivých lokalit v seznamu druhů: 1 - PP Žebětínský rybník, severozápadně nad silnicí spojující Bystrc a Žebětín (Paukertová 2009). 1a - dtto (Staňková 2002). 1b – dtto (Skácelová 1988). 1c - dtto (Martiško 2000). 1d - dtto (Skálová 1996). 1e - dtto (Wohlgemuth 1996). 2 - Les Šátské nad silnicí z Žebětína do Ostrovačic (Paukertová 2009). 2a - dtto (Staňková 2002). 3 - Okolí potoka Vrbovec v západním sousedství Žebětínského rybníka (Paukertová 2009). 3a - dtto (Staňková 2002). 3b - dtto (Vild 2007). 4 - Les na hranici Podkomorských lesů, asi 600 m západně od Žebětínského rybníka (Paukertová 2009). 4a - dtto (Staňková 2002). 4b - dtto (Hustáková 2010). 5 - Les navazující na západě na louku Čihadla, hranice s lokalitou č. 6 vede podél potoka v Horákově žlebu (Paukertová 2009). 5a - dtto (Staňková 2002). 6 - Les mezi potokem Vrbovec a potokem v Horákově žlebu, severozápadně od Žebětíského rybníka (Paukertová 2009). 6a - dtto (Staňková 2002). 7 - Les nad hájovnou U Křivé borovice, severozápadně nad loukou Čihadla (Paukertová 2009). 7a - dtto (Staňková 2002). 8 - Les severně od zahrádkářské osady nad hájovnou U Křivé borovice (Paukertová 2009). 8a - dtto (Staňková 2002). 9 - Úzký pruh lesa mezi loukou Čihadla a Kočičím žlebem (Paukertová 2009). 9a - dtto (Staňková 2002). 10 - Les v okolí vrcholu Chvalovka, severovýchodně nad loukou Čihadla (Paukertová 2009). 10a - dtto (Staňková 2002). 11 - Severozápadní cíp rozestavěného sídliště v jihovýchodní části dokumentovaného území (Paukertová 2009). 11a - dtto (Staňková 2002). 12 - Les v okolí vrcholu Chochola, východně od PR Jelení žlíbek (Paukertová 2009). 12a - dtto (Bučková 2003). 12b - dtto (Eremiášová 1996). 13 - Lesní porost ve tvaru přesýpacích hodin, na jihovýchodě od PR Jelení žlíbek (Paukertová 2009). 13a - dtto (Bučková 2003). 14 - Les ve tvaru trojúhelníku jihovýchodně od vrcholu Chochola, jihovýchodní hranici tvoří chatová oblast (Paukertová 2009). 14a - dtto (Bučková 2003). 15 - Les severně nad Kočičím žlebem, na východě zkoumaného území (Paukertová 2009). 15a - dtto (Staňková 2002). 15b - dtto (Bučková 2003). 16 - PR Jelení žlíbek, ležící západně od vrcholu Chochola v hranicích tohoto chráněného území
34
(Paukertová 2009). 16a - dtto (Bučková 2003). 16b - dtto (Šmiták 1993). 16c - dtto (Horáček 1979). 16d – dtto (Šmiták 1978). 17 - Les Na Hrázi, na východní straně sousedí s PR Jelení žlíbek (Paukertová 2009). 17a - dtto (Bučková 2003). 17b - dtto (Eremiášová 1996). 18 - Les nad porostem U Huberta, kterým prochází Kočičí žleb a protéká potok Rakovec, asi 300 m východně od Ríšovy studánky (Paukertová 2009). 18a - dtto (Bučková 2003). 19 - Les v severnější část Horákova žlebu v lese U Křivé borovice, hranici s lokalitami na jihu tvoří potok v Horákově žlebu (Paukertová 2009). 19a - dtto (Staňková 2002). 20 - Les U Huberta, pod Kočičím žlebem, asi 300 m jihovýchodně od Ríšovy studánky (Paukertová 2009). 20a - dtto (Staňková 2002). 20b - dtto (Bučková 2003). 21 - Lesní porost asi 700 m nad Ríšovou studánkou, asi 700 m západně od PR Jelení žlíbek (Paukertová 2009). 21a - dtto (Bučková 2003). 22 - Lesy okolo Ríšovy studánky, asi 600 m západně od PR Jelení žlíbek (Paukertová 2009). 23 - Les v severozápadním cípu dokumentovaného území, pod loukou U Buku (Paukertová 2009). 23a - dtto (Paukertová 2005). 23b - dtto (Bučková 2003). 23c - dtto (Podracká 1996). 24 - Lesní porost asi 0,5 km západně od Ríšovy studánky, východní hranici tvoří bezejmenný potok, vlévající se do Veverky (Paukertová 2009). 24a - dtto (Bučková 2003). 25 - Lesní porost západně od Ríšovy studánky, východně od bezejmenného přítoku Veverky (Paukertová 2009). 25a - dtto (Paukertová 2005). 25b - dtto (Bučková 2003). 25c - dtto (Bučková 1994). 25d - dtto (Podracká 1996). 26 - Lesní porost asi 0,5 km severně nad Lipovým vrchem, západně od lesa U Huberta (Paukertová 2009). 26a - dtto (Staňková 2002). 27 - Les asi 1 km jihozápadně od Ríšovy studánky, na západní hranici vymezeného území (Paukertová 2009). 27a - dtto (Paukertová 2004). 27b - dtto (Bučková 2003). 27c - dtto (Podracká 1996). 28 - Lesní porost v okolí pramene potoka v Horákově žlebu, v severní části lesa U Křivé borovice (Paukertová 2009).
35
28a - dtto (Staňková 2002). 29 - Les mezi lesy Stinská a Šátské v jihozápadním rohu vymezeného území (Paukertová 2009). 29a - dtto (Paukertová 2004). 29b - dtto (Staňková 2002). 29c - dtto (Simonová 2013). 30 - Lesní porost v okolí Lipového vrchu, severovýchodní hranici tvoří potok v Horákově žlebu (Paukertová 2009). 30a - dtto (Paukertová 2004). 30b - dtto (Staňková 2002). 31 - Lesní porost v okolí Helenčiny studánky nad lesem Stinská (Paukertová 2009). 31a - dtto (Paukertová 2004). 32 - Lesy nad porosty Stinská a Šátské, na jihu s nivou potoka Vrbovec, v severní části zasahující do Horákova žlebu (Paukertová 2009). 32a - dtto (Staňková 2002).
Význam používaných zkratek určující stupeň ohrožení (Grulich 2012):
A2 - nezvěstný taxon (pravděpodobně vyhnulý) C1 - kriticky ohrožený taxon C1 t - kriticky ohrožený taxon s 90% úbytkem lokalit C2 - silně ohrožený taxon C2r - silně ohrožený taxon, vzácný C2 t - silně ohrožený taxon s 50–90% úbytkem lokalit C2b - silně ohrožený taxon s kombinací vzácnosti i ustupujícího trendu C3 - ohrožený taxony C4a - vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožené C4b - vzácnější taxon vyžadující další pozornost – dosud nedostatečně prostudované
36
Acer campestre V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Ve smíšeném lese a na lesních okrajích v území obecný (Chadímová 1969). Ve světlých smíšených lesích obecný (Frühaufová 1986). 4, 5, 6, 7, 9, 10, 15, 18, 23a, 24, 30 Acer platanoides 4, 5, 7, 8, 9, 12, 16b, 16c, 17, 17b, 18, 20, 22, 23a, 24, 25, 25a, 30, 32 Acer pseudoplatanus 1, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 15, 16b, 17, 17b, 18, 20, 23a, 25, 25a, 28 Achillea millefolium Obecný na lukách a travnatých plochách (Oborny 1886). Hojný kolem Brna (Formánek 1887–1897). Vyskytuje se hojně na mezích, stráních a polích (Chadímová 1969). Hojně na lesních okrajích, mezích a loukách (Frühaufová 1986). 1b, 10, 16b Acinos arvensis 11, 11a Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Actaea spicata V území se nachází ve smíšením lese a při lesních okrajích dosti hojně (Chadímová 1969). Aegopodium podagraria Ve stinných údolích obecná (Patočka 1938). Druh velmi častý v celém území na vlhkých místech kolem potoků a na lesních okrajích (Chadímová 1969). Hojně v příkopech a údolích s protékajícími potoky (Frühaufová 1986). 1, 1a, 3, 6, 7, 9, 10, 15, 15a, 20, 23a, 25, 25b, 32 Aesculus hippocastanum 3, 4, 16b, 22, 31 Agrimonia eupatoria 13 Agrostis capillaris Ve světlých lesích a vlhkých místech hojný (Chadímová 1969). Na lesních okrajích, pasekách a kolem potoků hojně (Frühaufová 1986). 7, 15, 19 Agrostis stolonifera Vlhká travnatá místa v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). 29c
37
Ajuga genevensis V brněnském kraji obecný (Oborny 1886 ). Hojně na suchých místech a okrajích lesů (Frühaufová 1986). Ajuga reptans Velmi častý na vlhčích loukách, v lesích, lesních okrajích, kolem potoků, na rumištích aj. (Chadímová 1969). Ve světlých lesích, v údolích kolem potoků a na loukách hojně (Frühaufová 1986). 1, 2, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16b, 17, 18, 19, 20, 23, 25, 26, 28 Alchemilla vulgaris Na lesních okrajích, mezích a loukách (Frühaufová 1986). Alisma plantago-aquatica 1b Alliaria petiolata Obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na rumištích obecná (Patočka 1938). Obecný druh na celém území v lesích, lesních okrajích a na rumištích (Chadímová 1969). 5, 6, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16b, 17, 18, 19, 20, 23, 23a, 25, 25b, 26, 28, 30 Allium oleraceum 16b Allium rotundum V Brně (Haslinger 1880). Žebětín (Oborny 1886, Niessl 1864 in Chadímová 1969). Kolem Brna, Žebětín (Formánek 1887–1897). Allium senescens subsp. montanum (C4a) 1 Alnus glutinosa Obecný v celém území (Formánek 1887–1897). Hojná kolem potoků a rybníků (Chadímová 1969). Obecná kolem potoků a na vlhčích místech (Frühaufová 1986). 1, 1b, 1c, 1d, 1e, 3, 3a, 4, 6, 9, 10, 17, 20, 25, 28, 30, 32 Alopecurus aequalis 1b Alopecurus geniculatus Žebětín (Podpěra 1927). Levý břeh potoka v Kočičím žlebu, vlhká louka u potoka Vrbovec asi 400 m severně od Žebětína (Chadímová 1969). Louka u rybníka na severu Žebětína (Frühaufová 1986). Alopecurus pratensis V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). Na mokrých lukách a podél vodních příkopů (Podpěra 1927). Obecná na vlhkých loukách (Frühaufová 1986).
38
Amaranthus retroflexus 17a Androsace elongata (C3) Bystrc (Formánek 1887–1897). Anemone nemorosa Obecná v brněnském kraji (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). U Bystrce (Hruby 1928). Brno: obecná v lesích (Patočka 1938). Obecná ve světlých lesích a na vlhkých místech kolem potoků (Frühaufová 1986). 2, 4, 4b, 7a, 8a, 9a, 10a, 12b, 13, 15, 16b, 17, 17b, 18, 19a, 20, 20a, 20b, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 29, 30, 21, 32 Angelica sylvestris 1, 1a, 20 Antennaria dioica (C2 t) 1 Anthemis arvensis V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Brno: Na mezích a rumištích obecný (Patočka 1938). Na polích, rumištích a mezích obecný (Chadímová 1969). Obecný na polích a mezích (Frühaufová 1986). Anthemis cotula (C2 t) V okolí Bystrce (Chadímová 1969). Anthemis tinctoria V brněnském kraji obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem (Hruby 1923). Anthericum ramosum (C4a) V Brně (Haslinger 1880). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). 1, 3b, 5, 7, 10, 12, 12a, 15, 16, 16b, 18, 19 Anthoxanthum odoratum Obecná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích často (Patočka 1938). Na sušších i vlhčích loukách v celém území (Chadímová 1969). Na travnatých místech v lesích i loukách obecná (Frühaufová 1986). 16b Anthriscus sylvestris 16b Arabidopsis thaliana 21
39
Arabis glabra Bystrc (Hruby 1923). Arctium minus 16b Arctium tomentosum Bystrc (Formánek 1887–1897). Brno: u cest a na rumištích obecný (Patočka 1938). U obce Žebětín, při odbočce silnice na Bystrc (Chadímová 1969). Arenaria serpyllifolia Kolem Brna obecná (Formánek 1887–1897). Rozcestí v bývalých sadech a na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Aristolochia clematitis (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Arrhenatherum elatius Dosti hojně zastoupen na loukách a mezích (Chadímová 1969). Hojně na travnatých místech a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 11a, 16b Artemisia campestris Obecný v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Žebětín (Hruby 1923, Hruby 1928). Artemisia scoparia (C1 t) U Bystrce (Formánek 1887–1897). Artemisia vulgaris V celém území obecný (Formánek 1887–1897). Brno: v příkopech a u cest obecný (Patočka 1938). Na mezích a okrajích cest (Frühaufová 1986). 1b, 3 Asarum europaeum U Bystrce (Hruby 1928). Brno: hojný v lesích (Patočka 1938). V lesích roztroušen, místy hojný (Chadímová 1969). Dosti hojně v lesích (Frühaufová 1986). 1, 4, 8, 9, 10, 12b, 15, 16, 16b, 17, 17b, 18a, 20b, 21a, 23, 23a, 24, 25, 27, 27c, 30 Asperula cynanchica V brněnském kraji obecná (Makowsky 1863, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Rozcestí v bývalých sadech a na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Asplenium septentrionale Brno: na žule u Bystrce (Širjaev in Podpěra 1926).
40
Asplenium trichomanes Hojný v Brněnsku (Formánek 1887–1897). Bystrc (Švestka in Podpěra 1926). Aster sp. 1 Astragalus glycyphyllos 15, 16b, 18, 20, 22 Astrantia major Žebětín (Makowsky 1863, Oborny 1886). Athyrium filix-femina Bystrc (Formánek 1887–1897). Vlhká a stinná místa v lese na konci Kočičího žlebu a u Žebětína v Horákově žlebu (Chadímová 1969). V lesích kolem potoků a pramenišť (Frühaufová 1986). 16b, 20b Atriplex patula Dosti hojně na mezích (Frühaufová 1986). Atriplex sagittata 1b Atropa bella-donna Místy ve smrkovém nebo smíšeném lese v suchých polohách (Frühaufová 1986). 12, 14, 16b, 18, 20, 22, 32 Avenulla flexuosa Žebětín (Podpěra 1927). Místy v listnatých, zvláště dubových lesích, méně ve smrkových lesích (Frühaufová 1986). Avenula pratensis V Brně (Haslinger 1880, Oborny 1886). Žebětín (Oborny 1886). V brněnském kraji všude roztroušen (Formánek 1887–1897). Avenula pubescens Bystrc (Formánek 1887–1897). Ballota nigra V okolí Brna obecná (Patočka 1938). Obecná na rumištích a v příkopech na celém území (Chadímová 1969). Hojná v mezích a příkopech (Frühaufová 1986). Barbarea vulgaris Na lukách, mezích a v obilí hojná (Patočka 1938). Velmi hojná na rumištích a v příkopech na celém území (Chadímová 1969).
41
Batrachium circinatum (C3) 1b Bellis perennis Obecná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Brno: na trávnících a mezích obecná (Patočka 1938). Obecná při cestách, na loukách, na travnatých místech (Chadímová 1969). Na mezích při cestách a loukách (Frühaufová 1986). Berteroa incana Brno: na mezích hojná (Patočka 1938). Na výslunných travnatých místech v celém území dosti hojně (Chadímová 1969). Na SZ stráni nad Žebětínem (Frühaufová 1986). 11, 11a Betonica officinalis Brno (Haslinger 1880). Žebětín (Formánek 1884, Formánek 1887–1897). Betula pendula Obecná (Formánek 1887–1897). V území místy v suchých lesích (Frühaufová 1986). 1, 1c, 2, 3b, 5, 6, 7, 8, 9, 9a, 10, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 23a, 24, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 32 Bidens frondosa 1 Bothriochloa ischaemus (C3) Kolem Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Pod lesním hřebenem Veverským dosahuje ke Kníničkám (Podpěra 1927). 11, 16a Brachypodium pinnatum 16b Brachypodium sylvaticum 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 13, 15, 16b, 17, 18, 19, 20, 20b, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 28, 32 Briza media V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a mezích obecná (Patočka 1938). Obecná na loukách a při lesních okrajích (Chadímová 1969). Hojně na lesních světlinách a suchých loukách (Frühaufová 1986). Bromus benekenii 4, 5, 7, 8, 10, 18, 20, 22 Bromus erectus Obecný kolem Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem (Hruby 1923).
42
Bromus racemosus (C1 t) 16b Bromus sterilis Obecný v brněnském kraji (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem (Hruby 1923). Na rumištích a podél cest v celém území (Chadímová 1969). Meze, okraje cest a lesů (Frühaufová 1986). Calamagrostis arundinacea 1, 2, 3b, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 14a, 15, 15b, 16, 16b, 17, 17a, 18, 19, 20, 20b, 21, 22, 23, 23a, 25, 25b, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32 Calamagrostis canescens 17b Calamagrostis epigejos V brněnském kraji obecná (Oborny 1886). Brno: v suchých lesích hojná (Patočka 1938). Na lesních pasekách a výslunných stráních dosti často (Frühaufová 1986). 1b, 2, 5, 7, 9, 10, 11a, 12, 13, 14, 15, 15b, 16b, 17, 17a, 17b, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 23a, 24, 25, 25d, 29c, 30, 32 Calluna vulgaris 10, 10a Caltha palustris Obecný v brněnském kraji (Formánek 1887–1897, Patočka 1938). Běžný na vlhkých loukách a kolem potoků (Chadímová 1969). Na vlhkých místech (Frühaufová 1986). 1, 1a, 1b, 1e Calystegia sepium 1, 16b Campanula patula U Žebětína (Hruby 1923). Brno: v lesích a na lukách obecný (Patočka 1938). Obecný v celém území (Chadímová 1969). 16b, 25d Campanula persicifolia Nezřídka kolem Brna (Formánek 1887–1897). Brno: ve světlých lesích obecný (Patočka 1938). Na okrajích lesa a ve smíšených lesích na území obecný (Chadímová 1969). Obecný ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 2, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 13, 15, 16b, 17, 18, 19, 20, 23, 23a, 25d, 26, 27c, 28, 31, 32 Campanula rapunculoides Brno (Oborny 1886). V Kočičím žlebu a v horní části Horákova žlebu (Chadímová 1969).
43
Na lesních okrajích hojně (Frühaufová 1986). 4, 10, 18, 20, 23, 29 Campanula rotundifolia 3b, 16b Campanula trachelium 16b, 23c, 27c Capsella bursa-pastoris Obecná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Kolem Brna obecná (Patočka 1938). Na rumištích, polích a u cest obecná (Chadímová 1969). Na mezích a kolem polí (Frühaufová 1986). Cardamine amara U Žebětína (Formánek 1887–1897). Hojně rozšířený kolem vod v celém území (Chadímová 1969). Hojně na vlhkých místech, lesních prameništích a podél potoků (Frühaufová 1986). 1, 6, 10, 20 Cardamine impatiens Brno (Oborny 1886). Hojná v kraji brněnském (Formánek 1887–1897). Rozšířena ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 5, 15, 16b, 18, 20b Cardamine pratensis Brno: na lukách a v příkopech obecná (Patočka 1938). Hojný kolem potoků a rybníků (Chadímová 1969). Rozšířena ve velkých loukách a kolem potoků (Frühaufová 1986). 1b Cardaminopsis arenosa 23 Cardaria draba Na rumištích a polích hojná (Chadímová 1969). Hojně jako plevelová rostlina (Frühaufová 1986). Carduus acanthoides Obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na rumištích a mezích obecný (Patočka 1938). Hojně na mezích a rumištích (Frühaufová 1986). Carex acuta Na březích rybníka na severu Žebětína (Frühaufová 1986). 1b Carex acutiformis 1b
44
Carex brizoides Bystrc (Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Makowsky in Podpěra 1930). Carex digitata Obecný druh ve smíšených lesích na celém území (Chadímová 1969). Obecně ve světlých lesích a na pasekách (Frühaufová 1986). 2, 4, 4b, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 12a, 13, 13a, 14, 15, 15a, 16, 18, 18a, 19, 20, 23, 23a, 25, 28, 29, 30, 32 Carex echinata Brno (Haslinger 1880, Formánek 1887–1897). Bystrc (Patočka 1938). Levý břeh potoka v Kočičím žlebu u hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Carex flacca 1b Carex hirta 1 Carex michelii (C3) Souvislé rozšíření mezi Tišnovem a Brnem (Podpěra 1930). V Kočičím žlebu u hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Carex montana U Bystrce (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno (Czermak in Podpěra 1930). V území dosti hojná ve smíšených lesích (Chadímová 1969). Ve smíšených lesích dosti hojně (Frühaufová 1986). 4, 4b, 5, 10, 12, 15, 23a, 31 Carex muricata V Brně (Haslinger 1880). Obecný v kraji brněnském Brno (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). V Kočičím žlebu u hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Vzácně na suchých mezích, i v oblasti lesů (Frühaufová 1986). 16b, 23a Carex muricata agg. 2, 7, 15, 18, 29 Carex ovalis V brněnském kraji obecná (Oborny 1886). Často na lesních cestách (Frühaufová 1986). 16b Carex paniculata 1b Carex pallescens Bystrc (Makowsky 1863, Oborny 1886, Formánek 1887–1897).
45
V Kočičím žlebu u hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Carex pendula (C4a) Žebětín (Podpěra 1930). Carex pilosa V Brně (Haslinger 1880). Hojná v horských lesích kolem Brna (Formánek 1887–1897). Souvislé rozšíření na jihozápad a západ Brna (Podpěra 1930). Ve smíšených lesích obecně (Frühaufová 1986). 1, 2, 4, 4b, 5, 6, 7, 7a, 8, 8a, 9, 9a, 10, 10a, 12, 12a, 12b, 13, 13a, 14, 14a, 15, 15b, 16, 16a, 16b, 16c, 16d, 17, 17a, 17b, 18, 18a, 19, 19a, 20, 20a, 20b, 21, 21a, 22, 23, 23a, 23b, 23c, 24, 24a, 25, 25b, 25d, 26, 28, 29, 30, 31, 32 Carex pilulifera 2 Carex remota 1, 1b, 4, 6, 10, 15, 16b, 17, 20, 20b, 25, 25b, 28 Carex sp. 1, 10, 20 Carex sylvatica V Brně (Haslinger 1880, Oborny 1886). Ve stinných listnatých lesích, s oblibou na pramenitých místech a v olšinách, většinou velmi společensky (Podpěra 1927). Dosti hojně v lesích a na vlhčích místech (Frühaufová 1986). 4, 5, 6, 7, 9, 10, 15, 16b, 17, 20, 20b, 25, 32 Carex vulpina Brno (Oborny 1886). Hojná v kraji brněnském (Formánek 1887–1897). Na březích vod hojná (Chadímová 1969). Na březích rybníka na severu Žebětína (Frühaufová 1986). Carpinus betulus V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). V jižní a střední Moravě obecný (Formánek 1887–1897). Jako složka smíšeného lesa v celém území (Chadímová 1969). Obecně jako složka smíšeného lesa (Frühaufová 1986). 1, 2a, 3, 3b, 4, 4b, 5, 6, 6a, 7, 7a, 8, 8a, 9, 9a, 10, 12, 12b, 13, 14, 15, 15a, 16, 16b, 16d, 17, 17b, 18, 19, 19a, 20, 20a, 21, 22, 23, 23a, 23c, 24, 25, 25a, 25d, 26, 26a, 27, 27c, 28, 29, 30, 31, 32, 32a Centaurea scabiosa V Brně obecná (Oborny 1886). Rozcestí v bývalých sadech na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Centaurea stoebe 11, 11a
46
Cephalanthera damasonium (C4a) 1b, 13a, 16b Cephalanthera longifolia (C3) 16b, 17, 18, 18a, 20, 23a, 31 Cerastium arvense Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). U Brna obecný (Patočka 1938). Dosti hojně na okraji lesů, kolem cest a polí (Frühaufová 1986). Cerastium brachypetalum Bystrc (Formánek 1887–1897). Cerastium holosteoides 1b, 16b Cerinthe minor (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Brno: na suchých místech hojná (Patočka 1938). Chamaecytisus ratisbonensis (C4a) U Bystrce (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Chaerophyllum aromaticum 1 Chaerophyllum temulum 1b, 16b Chelidonium majus Obecný (Formánek 1887–1897, Chadímová 1969). U Bystrce (Hruby 1928). Brno: na rumištích obecný (Patočka 1938). Na rumištích a v lesích hojně (Frühaufová 1986). 3b, 6 Chenopodium album Obecný (Formánek 1887–1897). Na břehu rybníka na severu Žebětína; jako plevel na polích; na rumištích (Frühaufová 1986). Chenopodium hybridum V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Hojný na rumištích (Frühaufová 1986). Chondrilla juncea (C3) 11 Chrysosplenium alternifolium U Bystrce (Hruby 1928). Brno: na mokrých místech (Patočka 1938).
47
Kolem potoka Vrbovce, potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). Obecný podél potoků a na prameništích (Frühaufová 1986). 1, 4, 6, 9, 10, 15a, 16b, 17, 17a, 20 Cichorium intybus Obecná (Formánek 1887–1897). Brno: u cest, na mezích obecná (Patočka 1938). Na mezích a kolem cest obecná (Frühaufová 1986). Circiaea ×intermedia 6 Circaea lutetiana 1, 3, 9, 10, 15, 16b Cirsium arvense Brno: na polích obecný (Patočka 1938). Plevel na polích, v příkopech a rumištích v celém území hojně až obecně (Chadímová 1969). Obecný na mezích, příkopech a jako plevel na polích (Frühaufová 1986). 1, 1b, 16b, 17a, 29c Cirsium canum Brno (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Louka u hájenky v Rakovci (Chadímová 1969). 1 Cirsium canum × C. oleraceum Žebětín (Oborny 1886). Cirsium oleraceum 1 Cirsium oleraceum × C. rivulare Lesní luka u Žebětína (Formánek 1887–1897). Cirsium palustre Obecný (Formánek 1887–1897). Na vlhkých loukách hojně (Chadímová 1969). Na březích rybníka na severu Žebětína, kolem potoka na západě Žebětína (Frühaufová 1986). 1 Cirsium rivulare 1a Cirsium vulgare Obecný (Formánek 1887–1897). Běžný plevel na rumištích (Frühaufová 1986). 16b Clematis integrifolia (C1b) U Bystrce (Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Wildt 1910).
48
Clematis recta (C3) Brno (Haslinger1880). Žebětín (Formánek 1884). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Clinopodium vulgare Brno: v houštinách hojný (Patočka 1938). U vrchu Chvalovka u Bystrce. V Horákově žlebu u Žebětína a na mezích severně od Žebětína (Chadímová 1969). Hojně v lesních porostech a pasekách (Frühaufová 1986). 5, 7, 10, 11, 13, 16b, 18, 19, 23a, 28, 30, 31 Colchicum autumnale Bystrc (Makowsky 1863, Oborny 1886, Patočka 1938). Mezi kamenným mlýnem a Bystrcem (Formánek 1887–1897). Podél potoka Vrbovec a potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). 1, 1a Convallaria majalis Obecná v brněnském kraji (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Žebětín (Formánek 1884). Brno: v listnatých lesích hojná (Patočka 1938). Ve všech lesích na území hojná (Chadímová 1969). Obecná ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 1, 2, 2a, 3b, 4a, 4b, 5, 7, 8, 9, 9a, 10, 12, 12b, 13, 14, 15, 16, 16a, 16b, 16d, 17, 18, 18a, 19, 20, 21, 23, 23a, 25, 25d, 26, 28, 29, 29a, 30a, 31, 32 Convonvulus arvensis V okolí Brna obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích a mezi obilím obecný (Patočka 1938). Na mezích, polích a rumištích dosti častý v celém území (Chadímová 1969). Na mezích a v příkopech hojně (Frühaufová 1986). Conyza canadensis 1b Cornus mas (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897, Hruby 1928). Cornus sanguinea Brno: v lesích hojná (Patočka 1938). Lesní okraje, křoviny, stráně v celém území (Chadímová 1969). Hojně na lesních okrajích a v lesích (Frühaufová 1986). 1, 1c, 3, 4, 5, 6, 7, 10 Corydalis cava V brněnském kraji obecná. Bystrc (Formánek 1887–1897). U Bystrce (Hruby 1928). Brno: v lesích hojná (Patočka 1938). Chvalovka u Bystrce (Chadímová 1969). Znojemsko-brněnská pahorkatina: výskyt vázán na dna průlomových údolí (Grulich 1985).
49
V území roztroušeně v humózních lesích (Frühaufová 1986). 20 Corylus avellana Obecná (Formánek 1887–1897). Místy tvoří při okrajích lesů souvislé porosty, jinak roztroušeně po celém území (Chadímová 1969). Roztroušeně v celém území (Frühaufová 1986). 1, 1c, 2, 3b, 4, 5, 6, 10, 15, 32 Crataegus laevigata Na křovinatých stráních dosti hojný (Chadímová 1969). Hojný ve světlých lesích a lesních okrajích (Frühaufová 1986). 23a Crataegus monogyna 7, 15, 23 Crataegus sp. 3, 5 Crepis praemorsa (C2b) Bystrc (Makowsky 1863, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Cruciata glabra V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích obecný (Patočka 1938). Žebětín (Hruby 1923). Druh ve vlhčích lučních porostech, i na lesních okrajích, ne příliš častý (Frühaufová 1986). Cruciata laevipes 18, 22 Centaurea scabiosa Ze Žebětína k Horákově žlebu (Chadímová 1969). Cyclamen purpurascens (C4a) Bystrc (Makowsky 1856). Žebětín, Bystrc (Makowsky 1863, Haslinger 1880, Oborny 1886). V údolí Svratky až k Bystrci obecný, u Žebětína (Formánek 1887–1897). Žebětín (Hruby 1923, Hruby 1928). Ve veverských lesích (Šmarda 1937). V lesích kolem Brněnské přehrady (Chadímová 1969). Na mnoha místech v listnatých lesích v okolí přístaviště Obora nad pravým břehem Brněnské přehrady (Řepka 1990). 17a, 21a, 23, 23b, 25b Cystopteris fragilis Bystrc (Formánek 1887–1897). V okolí Brna, v pahorkatině na západě a severu nikterak vzácně (Podpěra 1926).
50
Cytisus nigricans 1, 3b, 5, 6, 10, 12, 18, 19, 31 Cytisus scoparius Bystrc (Oborny 1886). Výslunná mez v Kočičím žlebu asi 500 m od hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Dactylis glomerata Kolem Brna (Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a mezích obecná (Patočka 1938). Na mezích, lesních okrajích a loukách obecná (Frühaufová 1986). 1, 1b, 18a Dactylis polygama 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 16b, 17, 17b, 18, 19, 20, 23a, 24, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 32 Daphne cneorum Bystrc (Makowsky 1863). Od Bystrce až k Tišnovu v údolí Svratky (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Žebětín (Formánek 1887–1897, Hruby 1923). Daphne mezereum Žebětín (Formánek 1887–1897). Okraj smrkového lesa v Kočičím žlebu u nádrže (Chadímová 1969). V území roztroušeně především na vlhčích místech a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 18a, 21a, 30 Daucus carota Brno: na mezích a lukách obecná (Patočka 1938). Severně od obce Žebětín (Chadímová 1969). Hojně na mezích a lesních okrajích (Frühaufová 1986).
Dentaria bulbifera Bystrc (Haslinger 1880). Na stinných místech ve smíšených lesích a v bučinách v území hojně (Chadímová 1969). 2, 8a, 12a, 12b, 16a, 16b, 16c, 17, 17b, 18, 19a, 20, 21a, 23c, 24, 25, 27, 27c, 30, 31 Dentaria enneaphyllos (C3) Bystrc (Formánek 1887–1897). 16b Descurainia sophia 1b Deschampsia cespitosa Bystrc (Podpěra 1927). Na vlhčích loukách a v příkopech častý druh (Chadímová 1969). Hojně v příkopech a na vlhčích loukách (Frühaufová 1986). 1, 18a, 19, 20b
51
Dianthus armeria (C4a) Brno (Haslinger 1880). Bystrc (Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem (Hruby 1923). SZ svahy nad Žebětínem na začátku lesa (Frühaufová 1986). 7, 18, 19, 23a, 28 Dianthus carthusianorum V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Brno: obecný na mezích (Patočka 1938). Nad Žebětínem (Hruby 1923). Dianthus pontederae (C4a) Žebětín (Hruby 1928). Digitalis grandiflora Bystrc (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Na mezích nad Rakovcem (Chadímová 1969). 1, 3b, 4, 5, 10, 12, 12a, 15, 16b, 17, 17a, 18, 23a, 23b, 23c, 25d, 28 Diphasiastrum complanatum (C2b) Ve vlhkých, mechatých, jehličnatých lesích. U Žebětína (Josífek in Podpěra 1926). Dryopteris carthusiana 1, 3, 6, 10, 16b, 17, 20, 25 Dryopteris filix-mas Žebětín (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897). Vlhká stinná místa v lesích na konci Kočičího žlebu (Chadímová 1969). Hojně na vlhkých místech v lesích a kolem potoků (Frühaufová 1986). 6, 10, 15, 16b, 17, 17b, 19, 20, 22, 25b, 26, 28, 31, 32 Echium vulgare Na výslunných stráních a mezích hojně rozšířen (Chadímová 1969). Hojně na výslunných stráních, kolem cest a na okrajích lesů (Frühaufová 1986). 11, 11a Elytrigia intermedia Údolí Svratky u Brna (Formánek 1887–1897). Bystrc (Podpěra 1927). Druh vzácný v křovinatých porostech severozápadně od Žebětína (Frühaufová 1986). Elytrigia repens Obecný na polích, mezích, loukách a rumištích (Chadímová 1969). Hojně na mezích, polích a loukách (Frühaufová 1986). Epilobium angustifolium V území rozšířená až hojná (Formánek 1887–1897). Rozšířená ve světlých suchých lesích a na pasekách (Frühaufová 1986). 16b, 25
52
Epilobium hirsutum 1 Epilobium montanum Tvar s růžově nachovými květy u Brna (Formánek 1887–1897). Roztroušeně na lesních okrajích a kolem potoků (Frühaufová 1986). Epilobium parviflorum (C3) Druh v lučních porostech a na březích rybníka severně od Žebětína (Frühaufová 1986). Epilobium sp. 29c Epipactis helleborine 9, 16b, 19 Epipactis purpurata (C3) 16a, 16b, 16c, 18a, 25b Equisetum arvense U Brna ve všech lesích severně města (Podpěra 1926). Hojně na okrajích cest, jako plevel na polích (Frühaufová 1986). 1b Equisetum fluviatile 1, 5a, 6 Equisetum palustre Bystrc (Oborny 1886). Pořídku Bystrc u Brna (Formánek 1887–1897). Roztroušeně. Bystrc u Brna (Niessl in Podpěra 1926). Roztroušeně na březích potoků a na mokrých loukách (Frühaufová 1986). 1, 1b, 6 Equisetum sylvaticum Druh hojný v lesích, na vlhkých lesních místech u pramenů, v křovinách, na lesních lukách (Podpěra 1926). Častý druh v porostech podél potoků, prameništ atd. (Frühaufová 1986). 17a, 20, 22 Erechtites hieraciifolia Při žlutě značené pěšině z Žebětína do Veverských Knínic, asi 1 km od Žebětína (Dvořák 1983). Erodium circutarium Obecná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Roztroušeně na mezích a na úhorech (Frühaufová 1986). Erophila verna V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). Cesta kolem polí SZ směrem do bývalých sadů (Frühaufová 1986).
53
Eryngium campestre V brněnském kraji obecná (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: na suchých mezích obecná (Patočka 1938). Na suchých mezích a výslunných stráních (Frühaufová 1986). 11, 11a Euonymus europaea V celém území rozšířen (Formánek 1887–1897). V celém území rozšířen v listnatých lesích a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1, 3, 5, 6, 15 Euonymus verrucosa Bystrc (Formánek 1887–1897, Hruby 1928). Rozšířen v lesích, křovinách a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1, 1a, 2, 3, 3a, 4, 5, 6, 6a, 7, 9, 10, 10a, 15, 15a, 23a, 25b, 28 Eupatorium cannabinum 1, 6, 14, 16b, 20, 32 Euphorbia amygdaloides (C4a) Často v brněnském kraji (Oborny 1886). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). U Bystrce (Hruby 1928). Obecně kolem cest, ve světlých lesích na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 2, 4, 4a, 5, 7, 8, 8a, 9, 9a, 10, 10a, 12, 12a, 12b, 13, 14a, 15, 16, 16b, 16c, 17, 17a, 17b, 18, 18a, 19, 19a, 20, 20a, 21a, 22, 23, 23a, 24, 24a, 25, 25b, 26, 27, 28, 28a, 29, 30, 31, 32, 32a Euphorbia angulata (C2r) Bystrc (Makowsky 1863, Haslinger 1880, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Euphorbia cyparissias Na mezích a rumištích dosti hojný (Chadímová 1969). Obecně na suchých pasekách, mezích a kolem cest (Frühaufová 1986). 1, 5, 13, 16, 16b, 18, 22 Euphorbia dulcis Kolem Bystrce (Niessl 1864 in Chadímová 1969, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). 2, 7, 8, 15, 16b, 18, 20, 25, 30, 32 Euphorbia epithymoides (C3) Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Euphorbia waldsteinii Bystrc (Formánek 1887–1897). Euphrasia rostkoviana Brno: na mezích obecný (Patočka 1938). U Horákova žlebu u Žebětína (Chadímová 1969). Euphrasia stricta U Žebětína (Hruby 1923, Hruby 1928).
54
Fagus sylvatica V hornatějších polohách kraje brněnského nezřídka (Formánek 1887–1897). V lesích obecný (Chadímová 1969). Obecně jako hlavní součást lesů (Frühaufová 1986). 2, 2a, 3b, 4, 4b, 5, 5a, 6, 7, 7a, 8, 10, 12, 12b, 13, 14, 15, 15a, 16, 16b, 16c, 17, 17b, 18, 19, 19a, 20, 20a, 21, 22, 23, 23a, 24, 25, 26, 27, 27c, 28, 29, 29b, 30, 30b, 31, 32, 32a Fallopia dumetorum 23a Festuca gigantea Bystrc. U Brna (Formánek 1887–1897). Na severním svahu kopce Chvalovka (Chadímová 1969). Roztroušeně ve stinných lesích, v lesních úpadech i v okolí prameniště (Frühaufová 1986). 1, 5, 6, 12, 16b, 28, 30 Festuca heterophylla 18 Festuca ovina Ve smíšeném lese běžný druh. Hojně ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 1, 2, 3b, 4, 4b, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 12a, 13, 14, 14a, 15, 16, 16b, 17, 17a, 18, 19, 20, 21, 23, 23a, 23b, 25, 26, 28, 31, 32 Festuca pratensis V celém území porůznu na loukách (Chadímová 1969). Festuca rubra 16b Festuca rupicola Bystrc (Podpěra 1927). 3b Ficaria verna subsp. bulbifera V brněnském kraji obecná (Patočka 1938). Vlhké louky kolem potoků (Chadímová 1969). Údolí mezi oběma potoky protékajícími Žebětínem (Frühaufová 1986). 1b, 7a, 15a, 18, 20 Filipendula ulmaria Kolem vod a v pobřežních houštinách běžný druh (Chadímová 1969). 1, 1a, 6 Fragaria moschata V křovinách a lesích roztroušeně (Chadímová 1969). 23a Fragaria vesca Brno: v lesích a na mezích obecný (Patočka 1938). Na travnatých místech velmi častý druh (Chadímová 1969).
55
Hojně na travnatých místech a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 10a, 16b Fragaria viridis Mezi akáty na SZ svazích nad Žebětínem. Častý druh na suchých mezích (Frühaufová 1986). Frangula alnus Na rozcestí v bývalých sadech na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Fraxinus excelsior 1, 4, 5, 7, 9, 10, 15, 16b, 17, 20, 25, 28, 30, 32 Gagea lutea Brno: v lesích a křovinách obecný (Patočka 1938). Ve světlých lesích a na lesních okrajích roztroušeně (Frühaufová 1986). Gagea minima (C3) Bystrc (Makowsky 1863, Haslinger 1880, Oborny 1886). Bystrc; luka pod hradem Veveří (Formánek 1887–1897). Galanthus nivalis (C3) Brno Bystrc; při Svratce u Brna (Formánek 1887–1897). Galeobdolon argentatum Ve smíšených lesích a na lesních okrajích dosti hojně (Chadímová 1969). Rozšířen na vlhčích místech a v lesích (Frühaufová 1986). Galeobdolon luteum 23, 23a, 23b 25, 25b Galeobdolon montanum 20 Galeopsis pubescens 16b Galeopsis sp. 3b Galium aparine Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: na rumištích hojný (Patočka 1938). Na okrajích lesů hojný (Chadímová 1969). Obecný ve světlých lesích a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1, 1b, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 15, 16b, 19, 20 Galium laevipes Brno (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897). Brno: v lesích a houštinách nepříliš hojný (Patočka 1938).
56
Obecný na lesních okrajích a v křovinách (Chadímová 1969). Galium mollugo (C4b) U Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). V lesích a travnatých plochách po celém území obecný (Chadímová 1969). Obecně v lesích a travnatých plochách (Frühaufová 1986). 16b Galium odoratum V brněnském kraji obecná (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897, Patočka 1938). Hojná ve smíšených a bukových lesích na celém území (Chadímová 1969). V lesích obecná (Frühaufová 1986). 2, 2a, 3, 4, 4b, 5, 6, 7, 8, 8a, 9, 10, 12, 12a, 12b, 13, 14, 14a, 15, 16, 16b, 16c, 17, 17a, 17b, 18, 18a, 19, 20, 20b, 21, 23, 23a, 23c, 24, 25a, 25b, 26, 27, 27b, 27c, 28, 29, 29a, 30, 31, 32 Galium palustre Na vlhkých loukách a kolem rybníka na severu Žebětína (Frühaufová 1986). Galium pumilum 3b Galium rotundifolium V území roztroušeně, především ve smrkových lesích (Frühaufová 1986). Na Lipovém vrchu (Chadímová 1969). 16b Galium spurium 16b Galium sylvaticum U Brna (Formánek 1887–1897). Ve smíšených lesích a akátových hájcích na celém území hojně (Chadímová 1969). Ve smíšených lesích dosti hojně (Frühaufová 1986). 12b, 16b Genista germanica Žebětín (Formánek 1884). V brněnském kraji obecná (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: v lesích hojná (Patočka 1938). Ve smíšených lesích a na lesních okrajích v celém území hojná (Chadímová 1969). Ve světlých lesích, zvláště dubových, pasekách a lesních okrajích hojná (Frühaufová 1986). 1, 3b, 5, 10, 12, 12a, 13, 15, 16b, 18, 19, 29a, 31a Genista tinctoria Brno: v lesích obecná (Patočka 1938). Ve smíšených lesích a na lesních okrajích (Chadímová 1969). Ve smíšených lesích a na pasekách obecná (Frühaufová 1986). 1, 2, 3b, 4, 4b, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16b, 17, 17a, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 23a, 23b, 25, 26, 28, 29, 31, 32
57
Gentiana cruciata 25c Gentianopsis ciliata (C3) Žebětín (Formánek 1887–1897). Geranium palustre 1, 1b Geranium phaeum Bystrc (Formánek 1887–1897). V Kočičím žlebu a v Horákově žlebu (Chadímová 1969). Geranium robertianum Obecný (Formánek 1887–1897). U Bystrce (Hruby 1928). V lesích, lesních okrajích, na loukách a rumištích hojný (Chadímová 1969). V lesích, lesních okrajích a loukách obecný (Frühaufová 1986). 1, 1b, 2, 6, 12, 15, 16b, 28 Geranium sanguineum (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Geranium sp. 1 Geum urbanum Obecný (Formánek 1887–1897). Brno: v křovinách hojný (Patočka 1938). V lesích, lesních okrajích, křovinách, rumištích a kolem lidských sídel obecný (Chadímová 1969). Hojný druh ve světlých lesích, na mezích, v křovinách a na rumištích (Frühaufová 1986). 1, 1b, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 13, 15, 16b, 20 Glechoma hederacea Obecný (Formánek 1887–1897). U Bystrce (Hruby 1928). Běžný na mezích, loukách, rumištích (Chadímová 1969). Dosti hojně na okrajích lesů a na mezích (Frühaufová 1986). 1, 7, 16b Glyceria sp. 20 Gnaphalium sylvaticum Roztroušeně na pasekách a výslunných místech (Frühaufová 1986). 16b Gymnocarpium dryopteris 16b
58
Gypsophila muralis 19 Hedera helix Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). 7, 16b Hepatica nobilis V brněnském kraji obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). U Bystrce (Hruby 1928). Dosti hojně v příkopech a kolem potoků (Frühaufová 1986). 1, 4a, 5, 6, 7, 7a, 8, 8a, 9, 9a, 10a, 15, 15a, 19a, 20, 20a, 23c, 24a, 25b, 30, 31, 32, 32a Heracleum sphondylium L. Obecný v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Brno: příkopy a louky obecný (Patočka 1938). Břeh potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). 1b Hesperis matronalis Bystrc (Makowsky 1863). Mezi Bystrcí a Veveřím (Haslinger 1880, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Hieracium cymosum U Bystrce (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Hieracium laevigatum 3b, 18 Hieracium lachenalii 16b, 17b, 20, 23, 29, 31 Hieracium murorum Hojný druh v lesích, na lesních okrajích a na pasekách (Frühaufová 1986). 1, 2, 3b, 4, 4b, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 14, 15, 16, 16b, 17, 19, 20, 21, 23, 23a, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32 Hieracium pilosella Brno. Skály u Bystrce (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích a u cest obecný (Patočka 1938). Běžný na suchých stanovištích (Chadímová 1969). Obecný na pasekách, kolem cest a na výslunných stráních (Frühaufová 1986). 11, 15, 19 Hieracium sabaudum Žebětín (Oborny 1886). 3b, 4, 5, 7, 9, 10, 12, 13, 15, 16, 16b, 19, 23a, 28, 30, 31, 32 Hieracium sp. 16c
59
Hieracium zizianum Brno (Formánek 1887–1897). Travnatý svah Kozí horky (Čáp 1995). Hierochloë australis (C3) 4b Holcus lanatus Vlhké louky v Kočičím žlebu a kolem potoka Vrbovce u Žebětína (Chadímová 1969). Hordelymus europaeus 4, 5, 6, 7, 9, 18, 30, 32 Hordeum murinum Obecný v kraji brněnském (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). V úvalu dyjsko-svrateckém hojný až po Brno (Podpěra 1927). Na rumištích a podél cest na celém území hojný (Chadímová 1969). Hojný na ušlapaných plochách a kolem cest (Frühaufová 1986). Humulus lupulus 1 Hylotelephium maximum Roztroušeně v území na výslunných stráních a na suchých místech v lesích (Frühaufová 1986). 1, 3b, 5, 10, 12a Hylotelephium telephium (C4a) Na skalách a v lesích hojný (Patočka 1938). Na mezích a v křovinách roztroušeně (Chadímová 1969). Hypericum hirsutum Žebětín (Formánek 1887–1897). 9, 10, 16b, 18, 20, 31, 32 Hypericum montanum Bystrc (Formánek 1887–1897). 9 Hypericum perforatum U Brna obecná (Patočka 1938). Dosti hojný druh na loukách, mezích a v lesích (Chadímová 1969). Hojně na mezích, v lesích a na pasekách (Frühaufová 1986). 3b, 16b, 23a, 30 Impatiens noli-tangere 1, 5a, 6, 15, 16b, 17, 17a, 17b, 18, 20 Impatiens parviflora Na Lipovém vrchu (Chadímová 1969). 1, 2, 2a, 4, 4a, 4b, 5, 5a, 6, 6a, 7, 7a, 9a, 10, 12a, 13, 14, 15, 15a, 16a, 16b, 17, 17a, 17b, 18, 19a, 20, 20a, 21, 22, 23, 23a, 24, 25, 26a, 27, 28, 28a, 29b, 30, 30a, 31, 32
60
Iris pseudacorus 1, 1a Isopyrum thalictroides (C4a) Žebětín, Bystrc (Formánek 1887–1897). Jasione montana Obecný v brněnském kraji (Oborny 1886). Ve střední a jižní Moravě obecný (Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem (Hruby 1923). Juglans regia 15 Juncus compressus Obecný v brněnském kraji (Oborny 1886). Roztroušeně na lesních cestách (Frühaufová 1986). Juncus inflexus 1, 1b Juncus sp. 1 Knautia arvensis U Brna (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích a v polích obecný (Patočka 1938). Na mezích, stráních a loukách dosti hojně (Chadímová 1969). Hojně na mezích, kolem lesních cest a na loukách (Frühaufová 1986). Knautia arvensis subsp. arvensis Louka v Kočičím žlebu u hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Knautia drymeia subp. drymeia (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Brno: ve světlých lesích hojný (Patočka 1938). Brno-Bystrc (Štěpánek 1983). Ve světlých lesích, pasekách a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 9, 18, 19, 22, 23a, 25, 26, 30, 30a, 31, 32 Lamium album Obecná (Formánek 1887–1897). Kolem Brna u cest a zdí obecná (Patočka 1938). V celém území hojně (Chadímová 1969). Hojně v celém území (Frühaufová 1986). 1b Lamium maculatum Obecná v brněnském kraji (Oborny 1886). U Bystrce (Hruby 1928). 1, 4, 6, 10, 20, 23b
61
Lamium purpureum Velmi obecná (Formánek 1887–1897, Chadímová 1969). U Bystrce (Hruby 1928). V okolí Brna obecná (Patočka 1938). Hojně podél cest a na okrajích lesů (Frühaufová 1986). 1 Lappula squarrosa (C3) Nad Žebětínem (Hruby 1923). Lapsana communis Na kopci Chvalovka (Chadímová 1969). 5, 6, 7, 16b, 23a Larix decidua Bystrc (Formánek 1887–1897). V území roztroušen v lesích (Frühaufová 1986). 2, 2a, 4b, 5, 5a, 6, 7, 7a, 8, 9, 10, 10a, 13, 14, 15, 16b, 18, 19, 19a, 20, 22, 26, 28, 29, 29b, 30, 31, 32 Lathracea squamaria Mezi Ostrovačicemi a Veveřím (Formánek 1887–1897). Kolem potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). 16b Lathyrus niger Žebětín (Oborny 1886). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Ve smíšených lesích a na lesních okrajích obecný (Chadímová 1969). Obecný v lesích a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1, 2, 4, 4b, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 14, 15, 16b, 18, 19, 20, 22, 23a, 26, 28, 31, 31a, 32 Lathyrus pratensis V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a lesních okrajích (Patočka 1938). Na loukách v celém území dosti hojně (Chadímová 1969). Dosti hojně na loukách a pasekách (Frühaufová 1986). 1, 1b Lathyrus tuberosus Obecný ve střední a jižní části brněnského kraje (Oborny 1886). Louka v Kočičím žlebu u hájenky Rakovec (Chadímová 1969). 12b Lathyrus vernus V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Brno: v lesích obecný (Patočka 1938). V lesích a lesních okrajích obecný (Chadímová 1969). V lesích a na pasekách obecný (Frühaufová 1986). 2, 4, 4b, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 12b, 13, 14, 15, 16, 16b, 16c, 17, 17b, 18, 18a, 19, 20, 21, 22, 23, 23a, 25, 25d, 26, 27c, 28, 29, 30, 31, 32
62
Lemna minor 1e, 20 Leontodon autumnalis Kolem Brna obecná (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích obecná (Patočka 1938). Na loukách, stráních a rumištích obecná (Chadímová 1969). Hojně na mezích, kolem cest a na loukách (Frühaufová 1986). Lepidium campestre U Bystrce (Formánek 1887–1897). Ligustrum vulgare V celém okolí Brna hojný (Formánek 1887–1897). Na okrajích lesa a v křovinách rozšířen (Chadímová 1969). Dosti hojně kolem cest a v křovinách (Frühaufová 1986). 1, 3, 5 Lilium martagon (C4a) V Brně (Haslinger 1880). Bystrc (Formánek 1887–1897). 1, 10, 12a, 16a, 16b, 16c, 20, 20a, 25d Limosella aquatica (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Linaria genistifolia (C3) Brno (Oborny 1886). Nad Žebětínem (Hruby 1923, Hruby 1928). Linaria vulgaris V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích a kolem cest obecný (Patočka 1938). Na polích, mezích a rumištích obecný (Chadímová 1969). Obecná na mezích, lesních okrajích a podél cest (Frühaufová 1986). 16b Linum tenuifolium (C3) Brno (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897). Lolium perenne Brno (Oborny 1886). Obecný (Formánek 1887–1897). Na suchých loukách, mezích, rumištích a cestách dosti hojný (Chadímová 1969). Dosti hojný kolem cest, na loukách a suchých místech (Frühaufová 1986). 1b Lolium temulentum (A2) Obecný (Oborny 1886). Brno: na polích a mezích obecný (Patočka 1938).
63
Obecný na mezích a polích (Frühaufová 1986). Lonicera xylosteum V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Hojně v listnatých lesích a na pasekách (Frühaufová 1986). 5, 6, 9 Loranthus europaeus (C4a) 10, 12, 12a, 13a, 14, 15, 16, 17, 18a, 19, 23a, 25, 25b Lotus corniculatus Brno (Haslinger 1880). Obecný (Formánek 1887–1897). Žebětín (Hruby 1923, Hruby 1928). Na loukách, mezích, rumištích a při cestách dosti hojný (Chadímová 1969). Dosti hojně na lesních okrajích a mezích (Frühaufová 1986). 11 Lunaria annua Výslunná stráň SZ od Žebětína (Frühaufová 1986). Luzula campestris Bystrc (Niessl 1864 in Chadímová 1969, Formánek 1887–1897). Brno: ve světlých lesích obecná (Patočka 1938). Ve smíšených lesích v celém území dosti často (Chadímová 1969). Hojně na lesních okrajích a pasekách (Frühaufová 1986). Luzula luzuloides Obecná v lesích (Chadímová 1969). Ve světlých lesích obecná (Frühaufová 1986). 1, 1a, 2, 2a, 3b, 4, 4a, 4b, 5, 5a, 6, 7, 8, 9, 10, 10a, 12, 12a, 12b, 13, 14, 14a, 15, 15a, 15b, 16, 16a, 16b, 16c, 16d, 17, 17a, 17b, 18, 18a, 19, 20, 20b, 21, 22, 23, 23a, 25, 25b, 20d, 27, 28, 29, 30, 31, 32 Luzula multiflora Bystrc (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). 16b Luzula pallescens 16b Lycopus europaeus Dosti hojně na březích vod (Frühaufová 1986). 1, 1b, 5a, 6, 15, 18a, 20 Lychnis flos-cuculi Obecný v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a u potoků obecný (Patočka 1938). Na loukách a stráních dosti hojně (Chadímová 1969). 1b, 16b
64
Lychnis viscaria V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). U Žebětína (Hruby 1923). Brno: na lukách a stráních hojná (Patočka 1938). Na travnatých plochách dosti hojná (Chadímová 1969). Dosti hojně na mezích, kolem cest a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 1, 3b, 4, 4b, 5, 10, 15, 16b, 18, 19, 22, 23, 23a, 23b, 26, 28, 30 Lysimachia nummularia Brno: v křovích hojná (Patočka 1938). Kolem vod v celém území dosti hojně (Chadímová 1969). Dosti hojně na vlhkých loukách a okrajích lesů (Frühaufová 1986). 1, 1b, 16b, 18a Lysimachia vulgaris U potoka v Kočičím žlebu a u potoka Vrbovec (Chadímová 1969). Břehy rybníka na severu Žebětína (Frühaufová 1986). 1, 5a, 6 Lythrum salicaria Břehy potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). 1, 17a Maianthemum bifolium V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Hojně ve světlých lesích a pasekách (Frühaufová 1986). 4b, 10a, 16b, 18, 20, 23a, 25, 27c, 29, 31, 32 Malus domestica 3 Matricaria discoidea 1b, 29c Medicago falcata Kolem Brna (Formánek 1887–1897). U Žebětína (Hruby 1923, Hruby 1928). Brno: na mezích obecná (Patočka 1938). Melampyrum arvense (C3) Kolem Brna obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na polích obecný (Patočka 1938). Meze v okolí Žebětína (Chadímová 1969). Melampyrum cristatum 16b Melampyrum nemorosum Roztroušeně na lesních okrajích a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 2, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12b, 15, 17b, 19, 25, 28, 29, 31, 31
65
Melampyrum pratense V brněnském kraji hojný (Formánek 1887–1897). Chvalovka (Chadímová 1969). Dosti hojně ve smíšených, světlých lesích (Frühaufová 1986). 3b, 16b, 25b Melica nutans V brněnském kraji poměrně obecný (Oborny 1886). V jižní Moravě obecný (Formánek 1887–1897). Brno: lesy k Veverské Bítýšce (Podpěra 1927). Brno: v křovinách a listnatých lesích hojná (Patočka 1938). V lesích a lesních okrajích hojně rozšířena (Chadímová 1969). Hojně v lesích a lesních okrajích (Frühaufová 1986). 2, 4, 12b, 16b, 18, 22, 23, 25, 30, 31, 32 Melica uniflora Ve smíšených lesích dosti rozšířena (Chadímová 1969). Místy v lesích a na vlhkých místech (Frühaufová 1986). 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 12a, 13, 14, 14a, 15, 15b, 16, 16a, 16b, 17, 17a, 17b, 18, 18a, 19, 20, 20b, 21, 21b, 22, 23, 23a, 23c, 24, 24a, 25b, 26, 27, 27a, 27c, 28, 29, 30, 30a, 31, 31a, 32 Melilotus albus Hojná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Brno: na mezích a rumištích obecná (Patočka 1938). Okraj lesa na svahu SZ nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Melilotus officinalis Obecná (Formánek 1887–1897). Kolem Brna obecná (Patočka 1938). Dosti hojně na mezích (Frühaufová 1986). Melittis melissophyllum (C4a) Žebětín (Formánek 1884). Bystrc (Oborny 1886). U Bystrce, Žebětín (Formánek 1887–1897). Smíšené lesy a lesní okraje dosti hojně (Chadímová 1969). Dosti hojně při lesních cestách a v lesích (Frühaufová 1986). 4, 9, 10, 13, 17, 17a, 23a, 31a, 32 Mentha aquatica V brněnském kraji obecná (Oborny 1886). Kolem potoků v Kočičím žlebu a Vrbovce (Chadímová 1969). Mentha longifolia 1, 1b, 10 Mercurialis annua Brno: na rumištích, cestách a u plotů obecná (Patočka 1938). Plevel v polích a na rumištích dosti rozšířen (Chadímová 1969).
66
Mercurialis perennis Bystrc (Formánek 1887–1897, Hruby 1928). Na vlhčích místech v lesích dosti hojná (Chadímová 1969). 5, 6, 10, 16b, 20, 23b, 23c, 24, 31 Milium effusum Bystrc (Makowsky 1863, Haslinger 1880, Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Makowsky in Podpěra 1927). Na vlhkých místech dosti hojně (Chadímová 1969). Dosti hojně kolem potoků a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 6, 18, 20, 22, 25, 31 Minuartia viscosa (A2) Žebětín (Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Wildt 1910). Moehringia trinervia 2, 13, 16, 16b, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 32 Molinia arundinacea 19 Monotropa hypopitys (C3) 16b Muscari comosum (C3) Bystrc (Makowsky 1863, Formánek 1887–1897). Brno: na polích a mezích hojný (Patočka 1938). Mycelis muralis 2, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 16b, 17, 18, 20, 21, 23, 23a, 25, 32 Myosotis arvensis Brno: na polích a ve světlých lesích hojná až obecná (Patočka 1938). Na polích v celém území dosti hojná (Chadímová 1969). V území roztroušeně na mezích – staré sady na svahu SZ nad Žebětínem (Frühaufová 1986). 1b Myosotis palustris Brno: u potoků a na vlhkých loukách obecný (Patočka 1938). Břehy potoka Vrbovce v Horákově žlebu (Chadímová 1969). Hojně kolem potoků, rybníka a na vlhkch loukách (Frühaufová 1986). 1b, 20b Myosotis palustris agg. 1, 6, 15, 18, 20
Myosotis ramosissima Brno (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897).
67
Myosotis sparsiflora (C4a) 24 Myosotis sylvatica V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). Brno: v lesích hojná (Patočka 1938). Hojně v lesích, na lesních okrajích a pasekách (Frühaufová 1986). 3b, 4, 12, 16b, 23, 23a, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 30, 31 Myosoton aquaticum 1 Myosurus minimus (C3) Bystrc, Žebětín (Haslinger1880, Oborny 1886). U Bystrce, úhory u Žebětína (Formánek 1887–1897). Neottia nidus-avis (C4a) 3a, 8, 12, 12a, 13a, 16a, 16b, 16d, 17, 18, 20, 21a, 25b, 27b, 31 Nigella arvensis (C1 t) Bystrc (Formánek 1887–1897). Nonea pulla (C4a) Brno (Haslinger 1880). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Brno: na polích a mezích hojná (Patočka 1938). Omphalodes scorpioides (C4a) Některá místa u Bystrce (Formánek 1887–1897). Onobrychis viciifolia Brno: suché stráně obecný (Patočka 1938). Na travnatých místech v celém území dosti častý (Chadímová 1969). Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum (C1 t) Žebětín (Formánek 1887–1897). Orobanche purpurea Žebětín (Oborny 1886). Oxalis acetosella Obecný u Brna (Formánek 1887–1897, Patočka 1938). U Bystrce (Hruby 1928). Hojný ve vlhkých lesích a kolem potoků (Frühaufová 1986). 1, 6, 7, 9, 10, 15, 16b, 20, 20b, 32 Papaver argemone (C4a) Žebětín (Oborny 1886). Kolem Brna, u Žebětína (Formánek 1887–1897).
68
Papaver rhoeas V brněnském kraji obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: na polích obecný (Patočka 1938). Na polích, rumištích, mezích dosti hojně (Chadímová 1969). Dosti hojně na polích a mezích (Frühaufová 1986). Paris quadrifolia Žebětín, hojná v brněnském kraji (Formánek 1884, Formánek 1887–1897). V území roztroušeně na vlhkých místech (Frühaufová 1986). 20 Pastinaca sativa Obecný (Formánek 1887–1897). Dosti hojně na mezích, okrajích cest a v příkopech (Frühaufová 1986). 1b Persicaria amphibia 1, 20 Persicaria maculosa 10 Petasites albus Břeh potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). Phalaris canariensis 1 Phegopteris connectilis 16b Pheum pratense Na brněnsku pořídku (Podpěra 1927). Brno: na mezích obecný (Patočka 1938). Na loukách a mezích v území rozšířen (Chadímová 1969). Hojně na lesních okrajích a mezích (Frühaufová 1986). Phragmites australis Na krajích stojatých a pomalu tekoucích vod, na vlhkých polích v celém území, většinou velmi hojně (Podpěra 1927). Na břehu rybníka severně od Žebětína (Frühaufová 1986). 1, 1a, 1b, 1e, 20 Phyteuma spicatum Žebětín (Formánek 1884). Ve smíšením lese a na lesních okrajích roztroušeně v celém území (Chadímová 1969). 17, 18 Picea abies Běžně rozšířen ve stromovém patře (Frühaufová 1986). 2, 2a, 4, 4a, 5, 5a, 6, 6a, 7, 7a, 8a, 9, 10, 10a, 15, 15a, 16b, 17, 17b, 18, 19, 19a, 20, 20a, 22, 23, 24, 25, 26, 26a, 27, 28, 28a, 29, 29b, 30, 30b, 31, 32, 32a
69
Picris hieracioides 11 Pimpinella major 22 Pimpinella saxifraga Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: suchá místa – obecný (Patočka 1938). Dosti hojně na lesních okrajích a sušších místech (Frühaufová 1986). 11 Pinus strobus 2 Pinus sylvestris Souvislé lesy od Litovle po Brno, od Brna po Znojmo (Podpěra 1926). V území roztroušeně (Frühaufová 1986). 2, 2a, 4, 4a, 4b, 5, 5a, 6, 6a, 7, 7a, 8, 8a, 9, 10, 10a, 13, 14, 15, 15a, 16b, 18, 19, 19a, 20, 20a, 25, 26, 29, 29b, 30, 31, 32, 32a Plantago lanceolata Obecný druh v Brně (Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Patočka 1938). Na travnatých místech obecný (Chadímová 1969). Hojně kolem cest, na mezích, rumištích (Frühaufová 1986). 1b Plantago major 1b, 16b, 29c Plantago media Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a mezích obecný (Patočka 1938). Na travnatých místech obecný (Chadímová 1969). Obecný na mezích a loukách (Frühaufová 1986). Platanthera bifolia (C3) V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). V území místy roztroušen ve světlých listnatých lesích (Frühaufová 1986). 16a, 16b, 16c, 29 Platanthera chlorantha (C3) Žebětínské okolí (Formánek 1884, Formánek 1887–1897). Brno (Oborny 1886). Pleurospermum austriacum (C2b) Žebětín (Haslinger 1880). Poa annua Obecná (Formánek 1887–1897). Brno: napolích a u cest obecná (Patočka 1938).
70
Na suchých travnatých místech a při cestách hojně (Chadímová 1969). Hojně kolem cest a na mezích (Frühaufová 1986). 29c Poa compressa Na výslunných, písčitých, kamenitých místech (Podpěra 1927). V území roztroušeně; rozcestí v bývalých sadech na SZ svahu nad Žebětínem (Frühaufová 1986). 11 Poa nemoralis Hojná u Brna (Formánek 1887–1897). V lesích obecná (Chadímová 1969). Obecná v lesích, křovinách a na svazích (Frühaufová 1986). 1, 2, 3b, 4, 5, 5a, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 12a, 12b, 13, 13a, 14, 14a, 15, 15b, 16, 16a, 16b, 17, 17a, 17b, 18, 18a, 19, 20, 20b, 21, 22, 23, 23a, 23b, 24, 24a, 25, 25b, 26, 27, 27c, 28, 29, 30, 31, 32 Poa palustris 1b Poa pratensis Brno (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a mezích obecná (Patočka 1938). Na travnatých plochách v celém území obecná (Chadímová 1969). Obecně na loukách, mezích a pasekách (Frühaufová 1986). 1b, 16b Poa trivialis Kolem Brna obecná (Oborny 1886). Vlhké louky, břehy vod a příkopy dosti hojně (Chadímová 1969). Polygala amara Žebětín (Formánek 1884). Polygala comosa Bystrc (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Polygala major (C3) Žebětín (Formánek 1884). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Polygonatum multiflorum Kolem Bystrce (Formánek 1887–1897, Hruby 1928). V území dosti hojný ve smíšeném lese (Chadímová 1969). Dosti hojně ve smíšených lesích (Frühaufová 1986). 1, 4, 5, 6, 10, 12, 13, 15, 16, 16b, 20, 23, 23a, 26 Polygonatum odoratum Obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na křovinatých stráních obecný (Patočka 1938). Hojný ve smíšeném lese (Chadímová 1969).
71
Dosti hojný v křovinách (Frühaufová 1986). 2, 4, 13, 16a, 16b, 17, 31 Polygonum aviculare agg. 29 Polypodium vulgare Bystrc (Formánek 1887–1897, Podpěra 1926). 15 Populus alba 1c Populus ×canadensis 1 Populus nigra Kolem Brna (Formánek 1887–1897). Kolem potoka Vrbovec (Chadímová 1969). 1e Populus tremula 1d, 4, 6, 7, 9, 10, 20, 22, 24, 25, 28, 31, 32 Potamogeton crispus Obecný v brněnském kraji; u Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). V tekoucích a stojatých vodách v celém území rozšířen (Chadímová 1969). 1, 1a, 1b Potamogeton sp. 1b Potentilla alba (C3) Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). 1 Potentilla anserina Obecná (Formánek 1887–1897). Návsi a příkopy (Patočka 1938). Rumiště a kolem lidských sídel obecná (Chadímová 1969). 1b Potentilla arenaria U Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Na výslunných suchých místech v celém území rozšířena (Chadímová 1969). Na kraji lesa na SZ svazích nad Žebětínem. V území roztroušeně (Frühaufová 1986). Potentilla argentea Žebětín (Hruby 1923, Hruby 1928). Brno: na mezích a u cest obecná (Patočka 1938). Rozšířena na výslunných stráních a lesních okrajích (Frühaufová 1986). 11, 11a, 16b
72
Potentilla heptaphylla Brno (Oborny 1886). U Bystrce (Formánek 1887–1897). Potentilla recta (C4a) Brno (Haslinger 1880). Bystrc (Formánek 1887–1897). Prenanthes purpurea V lesích mezi Brnem a Veveřím (Formánek 1887–1897). 2, 5, 14a, 18, 18a, 19, 20, 20b, 25, 28, 30a, 31, 31a, 32 Prunella grandiflora (C3) Bystrc (Formánek 1887–1897). Žebětín (Hruby 1923, Hruby 1928). Prunella laciniata (C3) Brno (Oborny 1886). Bystrc (Hruby 1923). Prunella vulgaris Dosti hojně na lesních okrajích a kolem cest (Frühaufová 1986). 16b Prunus avium 1, 1d, 5, 18, 18a Prunus cerasifera 3 Prunus domestica 3 Prunus fruticosa (C2 t) Brno (Haslinger 1880). Bystrc (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Prunus padus 1, 1d Prunus spinosa Kolem Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: kolem cest obecná (Patočka 1938). Na mezích hojně (Chadímová 1969). Na výslunných mezích, stráních a lesních okrajích (Frühaufová 1986). 3, 5, 15 Pulmonaria angustifolia (C2b) U Žebětína (Oborny 1886, Formánek 1887–1897, Hruby 1923, Hruby 1928).
73
Pulmonaria officinalis U Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: ve stinných lesích dosti často (Patočka 1938). Ve smíšených lesích výskyt hojný (Chadímová 1969). Dosti hojně ve světlých smíšených lesích (Frühaufová 1986). 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 10a, 15, 16b, 18, 18a, 19, 20, 23, 23a, 24, 25, 25b, 28, 30, 31, 32 Pulmonaria mollis (C3) Bystrc (Haslinger 1880). U Žebětína (Oborny 1886, Formánek 1884, Formánek 1887–1897, Niessl 1864 in Chadímová 1969). Pyrethrum corymbosum Obecný v brněnském kraji (Oborny 1886). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Brno: v hájích a křovinách hojná (Patočka 1938). 1, 4, 12, 16b, 32 Pyrola rotundifolia Žebětín (Formánek 1887–1897). Quercus petraea Kolem Brna obecný (Formánek 1887–1897). Brno: hlavní člen lesů (Patočka 1938). V lesích na celém území obecný (Chadímová 1969). Obecně jako složka lesů (Frühaufová 1986). V jižní a střední Moravě dosti rozšířen (Formánek 1887–1897). 1c, 2a, 3b (agg.), 4, 4a, 4b, 5, 6a, 7, 7a, 9a, 12, 12b, 16b, 17, 17b, 18, 19a, 22, 23a, 25, 25a, 26a, 28a, 29b, 30b, 31, 32 Quercus robur V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). V jižní a střední Moravě obecný (Formánek 1887–1897). Obecně jako složka smíšených lesů (Frühaufová 1986). 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 16b, 16d, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 23a, 23c, 24, 25, 25a, 25d, 26, 27, 27c, 28, 29, 30, 31, 32 Quercus rubra 8, 26 Ranunculus acris Brno: v území hojný (Patočka 1938). Obecný na travnatých plochách v celém území (Chadímová 1969). 1b Ranunculus arvensis (C2 t) Kolem Brna obecný (Formánek 1887–1897). Na polích a zahradách v celém území rozšířen (Chadímová 1969). Ranunculus bulbosus 16b
74
Ranunculus lanuginosus Žebětín (Formánek 1884). Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Na vlhkých a stinných místech v lesích rozšířen (Chadímová 1969). Dosti hojně na vlhkých místech v lesích a kolem potoků (Frühaufová 1986). 1, 6, 10, 15, 20, 32 Ranunculus polyanthemos Brno: ve světlých lesích hojný (Patočka 1938). Dosti rozšířen ve světlých lesích (Chadímová 1969). 16b Ranunculus repens V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897, Patočka 1938). Na vlhkých místech hojný (Chadímová 1969). Dosti hojně v údolích kolem potoků a na vlhkých loukách (Frühaufová 1986). 1, 1b, 6, 16b Ranunculus sceleratus 1b Raphanus raphanistrum Obecná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). U Brna hojná (Patočka 1938). Polní a rumištní plevel v území obecný (Chadímová 1969). Hojný polní a rumištní plevel (Frühaufová 1986). Reynoutria japonica 4a Rhamnus cathartica 1c, 5 Rhinanthus minor Na mezích a stráních dosti rozšířen (Chadímová 1969). Ribes grossularia Bystrc (Formánek 1887–1897). Ribes rubrum 3 Robinia pseudacacia Roztroušeně v území. Hojněji na stráni SZ nad Žebětínem (Frühaufová 1986). 2, 4, 4a Rosa canina Brno (Oborny1886). Na mezích u Bystrce (Formánek 1887–1897). U Žebětína (Hruby 1923, Hruby 1928). Brno: na mezích obecná (Patočka 1938).
75
Na mezích a stráních dosti rozšířena (Chadímová 1969). Dosti hojně kolem cest a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1c, 1d, 3, 13, 15, 16b, 23a Rosa gallica (C3) Nad Žebětínem (Hruby 1923). Rosa rubiginosa 15 Rubus caesius 1, 3, 16b, 20, 22, 23a Rubus fruticosus Okraj lesa v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). Hojně na lesních okrajích, v křovinách a na pasekách (Frühaufová 1986). 1d, 15, 22, 23a Rubus idaeus 1, 1b, 2, 6, 15, 15b, 17a, 18, 22, 25 Rumex acetosa Obecný v brněnském kraji (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Hojný na lesních okrajích, kolem cest a na rumištích (Frühaufová 1986). 1b Rumex acetosella subsp. acetosella V okolí Brna obecný (Formánek 1887–1897). Hojný druh na suchých místech (Chadímová 1969). Na suchých místech a mezích hojný (Frühaufová 1986). 11, 11a Rumex aquaticus U Brna, na cestě od Bystrce k Veveří (Formánek 1887–1897). Rumex conglomeratus Křoviny kolem potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). 16b Rumex obtusifolius V Brně (Haslinger 1880). V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Dosti hojně ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 1, 16b Rumex sanguineus 1 Salix alba V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). Kolem vod v celém území rozšířena (Chadímová 1969).
76
Rozšířena dosti hojně na vlhkých místech kolem potoků a v pobřežních křovinách (Frühaufová 1986).
1a, 1c, 6 Salix caprea Kolem potoka v Kočičím žlebu (Chadímová 1969). Roztroušeně na vlhkých pasekách a kolem potoků (Frühaufová 1986). 1, 3, 8, 19, 20, 22, 26, 32 Salix cinerea 1, 1a, 1c Salix daphnoides (C2r) U Bystrce (Formánek 1887–1897). Salix fragilis Kolem potoků a rybníků dosti rozšířena (Chadímová 1969). Na březích rybníka a kolem potoků (Frühaufová 1986). 1, 1a, 1c, 3 Salix purpurea Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Salix sp.
1b, 1d, 1e Salix viminalis 1c Salvia glutinosa 29a Salvia pratensis V brněnském kraji obecná (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: na lukách a mezích obecná (Patočka 1938). Na travnatých místech rozšířena (Chadímová 1969). Dosti hojně na lesních okrajích a výslunných loukách (Frühaufová 1986). Sambucus nigra Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). V křovinách, při lesních okrajích a v lesích dosti hojně (Chadímová 1969). Druh hojný ve světlých lesích, na vlhkých místech v křovinách a na rumištích (Frühaufová 1986). 1, 1a, 1b, 1c, 1d, 1e, 3, 3b, 6, 7, 9, 10, 16b, 20, 22 Sambucus racemosa V Brně (Haslinger 1880). Vyskytuje se v lesích a v lesních okrajích dosti hojně (Chadímová 1969). Roztroušeně v lesích a na vlhčích místech v křovinách (Frühaufová 1986). 20
77
Sanguisorba minor V brněnském kraji obecný. U Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Na suchých stráních hojná (Patočka 1938). Na loukách, stráních a mezích dosti hojně (Chadímová 1969). 11 Sanicula europaea Les na konci Kočičího žlebu, u Ríšovy studánky (Chadímová 1969). 4, 15, 18 Saxifraga bulbifera (C3) Bystrc (Makowsky 1863, Haslinger 1880). Od Bystrce až k Veveří, Žebětín (Formánek 1887–1897, Patočka 1938). Scabiosa ochroleuca Brno (Oborny 1886). Výslunná mez v Kočičím žlebu asi 500 m od hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Rozcestí v bývalých sadech na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Scirpus sylvaticus Brno (Haslinger 1880, Formánek 1887–1897, Oborny in Podpěra 1930). Kolem potoků v celém území rozšířen (Chadímová 1969). Roztroušeně kolem potoků (Frühaufová 1986). 1, 1a, 1e, 5a, 6, 10, 17, 17a, 20 Scrophularia nodosa V lesích a křovinách dosti hojný (Chadímová 1969). Hojný v lesích (Frühaufová 1986). 2, 4, 5, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16b, 17, 17b, 18, 20, 22, 23, 24, 30, 32 Scrophularia umbrosa Žebětín (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Scutellaria galericulata 1, 6 Securigera varia Hojná na mezích a travnatých místech (Frühaufová 1986). 11, 16b Sedum acre Bystrc (Makowsky 1863). Brno (Oborny 1886). Cesta kolem polí ke starým sadům na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Sedum reflexum Bystrc (Makowsky 1863, Haslinger 1880). Sedum rupestre Od Brna v celé západní části. U Bystrce (Oborny 1886, Formánek 1887–1897).
78
Senecio germanicus V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Dosti hojně v suchých polohách a ve smrkových lesích (Frühaufová 1986). Senecio ovatus Bystrc (Formánek 1887–1897). 1, 2, 9, 12, 13, 14, 15, 16b, 17, 17a, 25, 25d, 30 Senecio sylvaticus 16b, 23a Senecio viscosus V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Roztroušeně na výslunných a suchých polohách (Frühaufová 1986). 3b Seseli osseum (C4a) Brno-Bystrc, nad přístavištěm Kozí horka (Řepka 1990). Sherardia arvensis Obecný v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Brno: v polích obecný (Patočka 1938). Na polích dosti rozšířený druh (Chadímová 1969). Roztroušeně na polích (Frühaufová 1986). Silene latifolia subsp. alba V brněnském kraji obecná (Formánek 1887–1897). Brno: na loukách a u cest obecná (Patočka 1938). Na loukách, travnatých stráních, rumištích a kolem cest dosti hojně (Chadímová 1969). Okraj lesa na svahu SZ nad Žebětínem (Frühaufová 1986). 1b, 16b Silene nemoralis (C2b) 23a Silene nutans U Žebětína (Hruby 1923, Hruby 1928). Lesy, lesní okraje, louky a stráně v celém území hojně (Chadímová 1969). Hojná na loukách, lesních okrajích a ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 1, 2, 4, 5, 6, 7, 10, 15, 16b, 17, 19, 23, 23c, 29 Silene vulgaris Obecná v brněnském kraji (Formánek 1887–1897). Na mezích, loukách a v lesích dosti rozšířena (Chadímová 1969). 1, 3b, 12, 23a Sinapis arvensis Kolem Brna (Formánek 1887–1897). Brno: na polích a rumištích obecná (Patočka 1938). Na polích v celém území rozšířena (Chadímová 1969). 1b
79
Sonchus arvensis V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Obecně rozšířen jako plevel (Chadímová 1969). V území obecně, na polích jako plevel (Frühaufová 1986). 1b Sorbus aucuparia V území roztroušeně na vlhčích místech (Frühaufová 1986). 2, 4, 17, 22, 25, 28, 29 Sorbus torminalis (C4a) 2, 5, 7, 8, 9, 10, 12a, 17, 18, 18a, 20b, 21, 21a, 22, 23, 23a, 24, 25, 26, 29, 29a, 30, 31, 32 Stachys germanica Od Veveří až do Bystrce (Makowsky 1863, Formánek 1887–1897). Bystrc (Haslinger 1880, Oborny 1886). Stachys palustris V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). V území roztroušeně kolem vod (Chadímová 1969). Stachys recta Bystrc (Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem, Bystrc (Hruby 1923). Nad Žebětínem (Hruby 1928). Stachys sylvatica V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). V lesích dosti rozšířen (Chadímová 1969). Hojně v lesích, na vlhkých místech a lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1, 4, 6, 9, 10, 16b, 17, 18, 20, 32 Staphylea pinnata (C3) Bystrc (Formánek 1887–1897). Stellaria holostea Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Obecný u Brna (Patočka 1938). Ve světlých lesích a na lesních okrajích dosti hojně (Chadímová 1969). Hojně ve světlých smíšených lesích a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). 1, 1a, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 12b, 13, 14, 15, 16, 16b, 17, 18, 19, 20, 20b, 22, 23, 23a, 23c, 24, 25, 25a, 25b, 26, 27c, 28, 30, 31, 32 Stellaria media V brněnském kraji obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). V území roztroušeně na vlhkých místech, na lesních okrajích a v pobřežních křovinách rybníka (Frühaufová 1986). 8, 16b, 23a Stellaria nemorum 1, 6, 16b
80
Symphytum officinale V brněnském kraji obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Na lukách kolem Svratky (Patočka 1938). V příkopech a na březích vod dosti hojný (Chadímová 1969). Dosti hojně na loukách, na březích potoků i rybníka (Frühaufová 1986). 1 Symphytum tuberosum Žebětín (Formánek 1884, Formánek 1887–1897). Obecný v brněnském kraji (Oborny 1886). Vlhká místa v lesích a na loukách v celém území roztroušeně (Chadímová 1969). Dosti hojně ve smíšených lesích a na vlhkých místech (Frühaufová 1986). 2, 4, 16b, 16d, 18, 20, 20b, 22, 24, 25, 26, 29, 30, 31, 32 Tanacetum vulgare V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). U kopce Chvalovka (Chadímová 1969). V území roztroušeně v lesích, na mezích (Frühaufová 1986). Taraxacum sect. Ruderalia Obecná (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Na mezích a trávnících Brna obecná (Patočka 1938). Na travnatých místech obecná (Chadímová 1969). Obecná na okrajích cest, lesů, na mezích a loukách (Frühaufová 1986). 16b, 29c Teucrium chamaedrys (C4a) 11 Thesium linophyllon (C3) V Brně (Haslinger 1880). Bystrc (Formánek 1887–1897). Thlapsi arvense Obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Brno: v celém okolí obecný (Patočka 1938). Na polích a rumištích (Chadímová 1969). Na polích, mezích a rumištích obecný druh (Frühaufová 1986). 1b Thlapsi perfoliatum V brněnském kraji obecný (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Rozšířen na mezích a stráních (Frühaufová 1986). Thymus glabrascens (C3) Na výslunných stráních a mezích v celém území (Chadímová 1969). Thymus serphyllum (C4a) Bystrc (Hruby 1923).
81
Thymus sp. 11 Tilia cordata Kolem Brna (Formánek 1887–1897). V celém území je hojně rozšířena jako složka lesů (Chadímová 1969). V území hojně rozšířena v lesích (Frühaufová 1986). 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 12b, 13, 14, 15, 16, 16b, 16d, 17, 17b, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 23a, 23c, 24, 25, 25d, 26, 27, 27c, 28, 29, 30, 31, 32 Torilis japonica 30, 32 Tragopogon orientalis Obecný kolem Brna (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Nad Žebětínem (Hruby 1923). Na mezi na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Trifolium alpestre Bystrc, Žebětín (Formánek 1887–1897). Na výslunných a křovinatých stráních roztroušeně (Chadímová 1969). Roztroušeně na výslunných lesních okrajích a v suchých lesích (Frühaufová 1986). 1, 4, 16b, 18, 19, 22, 28, 31 Trifolium arvense Obecný (Formánek 1887–1897). Roztroušeně na výslunných stráních (Frühaufová 1986). 11a Trifolium aureum Nad Žebětínem (Hruby 1923). Trifolium campestre Brno: na polích a mezích obecný (Patočka 1938). Na loukách a mezích dosti hojně (Chadímová 1969). Dosti hojně na mezích, kolem cest a na loukách (Frühaufová 1986). Trifolium hybridum V území roztroušeně; na mezi na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). 16b Trifolium medium 5, 7, 8, 18 Trifolium montanum Žebětín (Formánek 1884). Trifolium ochroleucon (C3) Od Pisárek k Žebětínu (Makowsky 1863, Oborny 1886, Formánek 1887–1897).
82
Trifolium pratense Obecný (Formánek 1887–1897). Brno: hojně pěstovaný a při okrajích lesů obecný (Patočka 1938). Na loukách a mezích hojný (Chadímová 1969). Obecný na mezích, loukách, kolem cest a na lesních okrajích (Frühaufová 1986). Trifolium repens Obecný (Formánek 1887–1897). Brno: na polích a u cest obecný (Patočka 1938). Na loukách a v příkopech dosti hojně (Chadímová 1969). Hojný kolem lesních cest, na mezích a loukách (Frühaufová 1986). 1b, 29c Tripleurospermum inodorum 1b Tussilago farfara Obecný (Formánek 1887–1897). V celém území obecný na rumištích, v příkopech, na polích a kolem cest (Chadímová 1969). V území kolem cest, na mezích a v příkopech (Frühaufová 1986). 16b Typha angustifolia 1, 1a Typha latifolia Na březích rybníka na severu Žebětína (Frühaufová 1986). 1, 20, 20b Ulmus glabra 17a Ulmus laevis (C4a) 1, 17, 18, 20 Ulmus minor (C4a) 16b Urtica dioica Obecná (Formánek 1887–1897). Brno: v křovích a na rumištích obecná (Patočka 1938). V křovích, příkopech a na rumištích obecná (Chadímová 1969). V celém území obecný druh, křoviny, rumiště, příkopy, vlhké lesy (Frühaufová 1986). 1, 1b, 2, 3, 3a, 4, 6, 7, 9, 10, 12, 14, 15, 15a, 16b, 17, 17a, 18, 20, 22, 23, 23a, 24, 25, 26, 27, 28, 30 Vaccaria hispanica subsp. grandiflora U Žebětína (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Vaccinium myrtillus 10a
83
Valeriana dioica (C4a) Žebětín (Formánek 1884, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Valeriana officinalis V lese u Bystrce (Makowsky 1863, Formánek 1887–1897). Bystrc (Haslinger 1880). Bystrc, Žebětín (Oborny 1886). Brno: u potoků a v příkopech dosti hojně (Patočka 1938). Na březích rybníka severně od Žebětína (Frühaufová 1986). Valeriana stolonifera subsp. angustifolia (C4a) V lesích u Bystrce (Oborny 1886). Valerianella dentata Kolem Brna obecná (Makowsky 1863). Bystrc (Formánek 1887–1897). Ventenata dubia (C1 t) V okolí města Brna hlavně v části severní a západní je velmi hojným druhem; nad Žebětínem (Podpěra 1927). Verbascum austriacum Hojná kolem Brna (Formánek 1887–1897). Na výslunných stráních dosti hojná (Chadímová 1969). 16a Verbascum densiflorum (C4a) Brno (Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Výslunná mez v Kočičím žlebu asi 500 m od hájenky Rakovec (Chadímová 1969). Verbascum lychnitis 11 Verbascum nigrum 16b Verbascum phlomoides Bystrc (Formánek 1887–1897, Hruby 1923). Verbascum sp. 5, 10, 19 Veronica arvensis V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). Na kyselých půdách SZ svahu nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Veronica beccabunga 1, 6, 20 Veronica chamaedrys Obecný (Formánek 1887–1897).
84
U Žebětína (Hruby 1923). Kolem Brna obecný (Patočka 1938). Na loukách, mezích a v křovinách obecný (Chadímová 1969). Obecný ve světlých lesích, na pasekách, kolem cest a na mezích (Frühaufová 1986). 1b, 5, 7, 8, 13, 15, 16, 16b, 20, 23a
Veronica dillenii (C4a) Cesta kolem polí na SZ svazích nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Veronica hederifolia (C4b) V okolí Brna (Formánek 1887–1897). Na polích a rumištích dosti hojně (Chadímová 1969, Frühaufová 1986). Veronica officinalis V brněnském kraji obecný (Oborny 1886). Ve smíšených lesích dosti hojný druh (Chadímová 1969). Dosti hojně na pasekách a ve smíšených lesích (Frühaufová 1986). 2, 3b, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 15, 16b, 17, 18, 19, 23, 23a, 25, 26, 28, 29a, 30, 30a, 31, 32 Veronica prostrata (C4a) V brněnském kraji obecný (Formánek 1887–1897). U starých sadů na kyselých půdách SZ svahu nad Žebětínem (Frühaufová 1986). Veronica spicatum subsp. spicatum (C4a) Bystrc (Formánek 1887–1897). Viburnum opulus Bystrc (Formánek 1887–1897, Hruby 1928). V Kočičím žlebu (Chadímová 1969). Roztroušeně v území ve světlých lesích (Frühaufová 1986). 1, 3, 6 Vicia cracca Brno: na polích a loukách obecný (Patočka 1938). Na výslunných stráních a mezích roztroušeně (Chadímová 1969). Vicia dumetorum (C4a) Brno (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897). 18, 20, 26 Vicia lathyroides (C3) Bystrc (Patočka 1938). Vicia pisiformis (C3) Brno (Haslinger 1880). Žebětín (Formánek 1887–1897). 15, 17, 18 Vicia sepium 1b, 16b, 20, 30
85
Vicia sylvatica Hojná mezi Brnem a Veveřím (Formánek 1887–1897). Dosti hojně ve smíšených lesích a na pasekách (Frühaufová 1986). 16b, 18, 20, 22, 26, 30, 32 Vinca minor 7 Vincetoxicum hirundinaria Brno (Oborny 1886). Bystrc (Formánek 1887–1897). Druh obecný v lesích, křovinách, na mezích (Frühaufová 1986). 1, 5, 10, 16b, 17, 22, 23a, 23b, 23c Viola arvensis Plevel na polích, v celém území dosti rozšířen (Chadímová 1969). Dosti hojně na okrajích cest a na polích jako plevel (Frühaufová 1986). Viola canina Žebětín (Haslinger 1880). Mezi Veveřím a Bystrcí, Žebětín (Oborny 1886). 16b Viola canina subsp. ruppii (C4b) Mezi Veveřím a Bystrcem (Formánek 1887–1897). Viola collina U Bystrce (Formánek 1887–1897). Viola hirta 7, 16b Viola reichenbachiana V lesích dosti hojně rozšířena (Chadímová 1969). Hojná v lesích (Frühaufová 1986). 1, 1d, 2, 4, 5, 6, 7, 7, 9, 10, 12, 13, 15, 16b, 18, 19, 20, 21, 23, 23a, 27, 29, 31, 32 Viola reichenbachiana × V. riviniana Žebětín (Wildt 1915). Viola riviniana Bystrc (Niessl 1863 in Chadímová, Oborny 1886, Formánek 1887–1897). Na okrajích lesů (Chadímová 1969). Ve světlých lesích rozšířena (Frühaufová 1986). 16b Viola rupestris (C3) Bystrc (Formánek 1887–1897). Viola stagnina (C2 t) V Bystrci (Makowsky 1863, Haslinger 1880).
86
3. SEZNAM ŠIROCE LOKALIZOVANÝCH TAXONŮ: Acer platanoides, Acinos arvensis, Acorus calamus, Agrostis canina, Aquilegia vulgaris, Amaranthus blitum, Allium oleraceum, Allium senescens subsp. montanum (C4a), Alnus incana, Anagallis arvensis, Anchusa officinalis, Anemone ranunculoides, Antennaria dioica, Anthemis austriaca, Anthriscus cerefolium, Anthriscus sylvestris, Antirrhinum majus, Apium graveolens, Arabis hirsuta, Arctium lappa, Armeria vulgaris, Artemisia absinthium, Arum maculatum (C3), Asparagus officinalis, Aster amellus, Atriplex prostrata subsp. latifolia (C4a), Atriplex oblongifolia, Atriplex patula, Atriplex rosea (C1 t), Atriplex tatarica, Atriplex sagittata, Batrachium circinatus (C3), Bolbochoenus maritimus agg., Borago officinalis, Brachypodium sylvaticum, Bromus arvensis (C1 t), Bromus inermis, Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus, Bromus japonicus (C4a), Bromus secalinus subsp. secalinus (C1 t), Bryonia alba, Bupleurum falcatum, Callitriche sp., Campanula glomerata, Cannabis sativa, Cardaminopsis arenosa subsp. arenosa, Carex acutiformis, Carex canescens, Carex caryophyllea, Carex flacca, Carex flava (C4a), Carex hirta, Carex humilis (C4a), Carex panicea, Carex secalina (C2 t), Carum carvi, Caucalis platycarpos, Centaurea stoebe, Centaurium erythraea, Cephalanthera longifolia (C3), Cerastium glutinosum, Cerastium semidecandrum, Ceratophyllum demersum, Chaerophyllum bulbosum, Chenopodium ficifolium, Chenopodium opulifolium (C3), Chenopodium polyspermum, Chenopodium rubrum, Chenopodium vulvaria (C2 t), Chondrilla juncea (C3), Cirsium oleraceum, Cirsium rivulare, Conium maculatum, Coriandrum sativum, Coronopus squamatus, Corydalis intermedia (C4a), Corydalis solida, Cotinus coggygria, Crepis rhoeadifolia (C4a), Cucubalus baccifer, Cucumis sativus, Cuscuta epithymum, Cydonia oblonga, Cynodon dactylon (C4a), Cynoglossum officinale, Cyperus flavescens (C1 t), Cyperus fuscus (C3), Cystopteris fragilis, Cytisus nigricans, Cytisus procumbens, Dactylorhiza majalis, Dianthus deltoides, Dianthus superbus, Digitaria pectiniformis, Digitaria sanguinalis, Dipsacus fullonum, Dorycnium germanicum, Elaeagnus angustifolia, Elymus caninus, Epilobium collinum, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Equisetum ramosissimum (C2b), Eragrostis minor, Erysimum canescens, Erysimum repandum (C1 t), Euclidium syriacum, Eupatorium cannabinum, Euphorbia exigua (C4a), Euphorbia falcata (C2t), Euphorbia palustris (C3), Falcaria vulgaris, Fallopia dumetorum, Festuca rubra, Fraxinus excelsior, Fumaria officinalis, Fumaria rostellata (C3), Fumaria vaillantii, Gagea pratensis, Gagea villosa (C2b), Galega officinalis (C4a), Galium album, Galium glaucum, Galium uliginosum, Geranium molle, Geranium pratense, Geranium pusillum, Geranium pyrenaicum, Glyceria fluitans, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Herniaria glabra, Hieracium bifurcum, Hieracium brachiatum, Hieracium caespitosum, Hieracium echioides, Hieracium piloselloides, Hieracium vulgatum, Hippuris vulgaris (C1 t), Hordeum vulgare, Inula ensifolia (C3), Isolepis setacea (C3), Juglans regia, Juncus inflexus, Kickxia elatine, Koeleria macrantha, Lactuca serriola, Lactuca viminea (C3), Lathyrus sativus, Lavatera thuringiaca, Leersia oryzoides (C3), Legousia speculumveneris, Lemna gibba, Lemna trisulca (C3), Lepidium perfoliatum, Linaria arvensis (A2), Loranthus europaeus (C4a), Luzula pilosa, Lycopsis arvensis, Malva crispa, Malva neglecta, Malva sylvestris, Malus domestica, Marrubium vulgare (C1 t), Medicago lupulina, Melica ciliata, Mentha arvensis, Mentha ×rotundifolia, Mentha gracilis, Mentha verticillata, Mespilus germanica, Microrrhinum minus, Misopates orontium, Moehringia trinervia, Monotropa hypopitys (C3), Morus alba, Mycelis muralis, Myosotis sparsiflora (C4a), Neottia nidus-avis (C4a), Nepeta cataria, Oenanthe aquatica, Oenothera biennis, Ononis spinosa, Orchis morio, Orobanche elatior (C1 t), Oxalis fontana, Parnassia palustris (C2 t), Persicaria amphibia, Petasites hybridus, Petroselinum crispum, Phleum phleoides, Picris hieracioides, Pinus strobus, Plantago major, Plantago maritima subsp. ciliata, Poa bulbosa, Polycnemum arvense (C1 t), Polygala vulgaris, Populus balsamifera, Populus tremula, Portulaca oleracea, Potamogeton pusillus, Potentilla supina, Primula veris, Prunus avium, Prunus dulcis, Puccinellia distans, Pulicaria vulgaris (C1 t), Pyrethrum parthenium, Ranunculus scleratus, Reseda lutea, Reseda luteola (C3), Rhamnus cathartica, Ribes rubrum, Rorippa amphibia, Rosa jundzilli, Rosa rubiginosa, Rubia tinctorum, Rumex acetosella, Rumex crispus, Rumex heterophyllus, Rumex maritimus, Salix viminalis, Salsola kali, Salvia nemorosa, Salvia veritcillata, Saxifraga granulata, Scabiosa canescens (C3), Scandix pecten-veneris (C1 t), Schoenoplectus lacustris (C4a), Scorzonera cana, Scleranthus annuus, Sedum album, Sedum sexangulare, Senecio sylvaticus, Senecio vulgaris, Seratula
87
tinctoria, Seseli annuum (C3), Setaria pumila, Setaria verticillata, Silene otitis (C3), Solanum dulcamara, Solanum nigrum, Sparganium emersum, Spergularia rubra, Spirodela polyrhiza, Stachys annua (C2 t), Stellaria graminea, Taraxacum sect. Erythrosperma, Tetragonolobus maritumus, Thymus montanus, Tilia platyphyllos, Torilis arvensis, Tragopogon dubius, Trifolium fragiferum (C3), Trifolium rubens (C3), Triglochin palustre (C2t), Tripleurospermum inodorum, Trisetum flavescens, Ulmus glabra, Urtica urens (C3), Valerianella rimosa (C1 t), Verbascum lychnitis, Verbascum nigrum, Veronica serpyllifolia, Veronica verna (C4a), Vicia angustifolia, Vicia tenuifolia, Vicia tetrasperma, Viola hirta, Viola odorata, Vitis vinifera, Xanthium spinosum, Zea mays.
88
V. DISKUZE Během literární rešerše jsem ve vymezeném území zaznamenala 692 druhů cévnatých rostlin, z čehož 273 jsem později zařadila mezi široce lokalizované taxony. Z databáze NDOP jsem excerpovala 384 druhů. Z dokumentovaného území bylo celkem uvedeno celkem 811 druhů cévnatých rostlin. Při zpracovávání databáze NDOP byly nalezeny dva zřejmé determinační omyly a to u druhu Luzula sylvatica, kterou uvádí J. Bučková (2003) v lokalitě č. 17; dále Melampyrum sylvaticum, které uvádějí R. Eremiášová (1996) v lokalitách č. 12 a 17 a O. Podracká (1996) v lokalitě č. 25. Luzula sylvatica je taxon typický pro horské lesy, v České republice se vyskytuje ve většině pohraničních pohoří. Podobně Melampyrum sylvaticum téměř chybí v oblasti celé Českomoravské vrchoviny a v nižších polohách se vyskytuje pouze v zaříznutých údolích (Kubát et al. 2002). Další determinační omyl je zřejmě Hieracium bupleuroides Gmel., který R. Frühaufová uvádí jako součást acidofilních doubrav na SZ svazích nad Žebětínem, neboť tento taxon se v území České republiky nevyskytuje (Kubát et al. 2002). Dalším případem zřejmého omylu v databázi je Epilobium alsinifolium, kdy se pravděpodobně jedná o Epilobium angustifolium. Avšak tato chyba zřejmě nebyla způsobena chybnou determinací, nýbrž technickou chybou při zápisu do databáze. Lze tak usuzovat ze skutečnosti, že Epilobium alsinifolium je druh typický pro horská prameniště a břehy horských potoků ve vyšších pohořích ČR (Kubát et al. 2002). Flórou v území na západě Brna se zabývala ve své diplomové práci Hana Chadímová (Chadímová 1969). V území o rozloze 60 km² uvádí celkem 620 druhů. Toto území se rozkládá v okolí dokumentovaného území, na západě zasahuje až k Ostrovačicím, na jihu k Bosonohám a východní hranici tvoří řeka Svratka. Vzhledem k rozloze území zde lze očekávat větší diverzitu druhů (včetně druhů v okolí řeky Svratky nebo Brněnské přehrady). Z prostudované literatury, z níž většinou neexcerpovala široce lokalizované taxony, potvrdila 327 ze 497 druhů. Kromě toho také seznam doplnila o 123 nových taxonů. Změny v druhovém složení zdejší vegetace připisuje především výstavbě nových sídel, regulacím řeky a výstavbě rekreačních zařízení.
89
Flóru
jižní
části
Podkomorských
lesů
zkoumala
Renata
Frühaufová
(Frühaufová 1986). Území vymezené v její diplomové práci se taktéž částečně překrývá s územím dokumentovaným v této práci. Z území uvádí celkem 470 druhů, z čehož je 34 nově nalezených. Potvrdila výskyt 256 ze 436 druhů, které zjistila z literatury, z níž excerpovala v mnoha případech i taxony široce lokalizované. Diplomová práce K. Jelínkové (1983) pojednává o území, které leží v sousedství území vymezeného v této práci. Dokumentovala květenu jihovýchodně od Žebětína na ploše 13 km². Protože se naše území nepřekrývají, nezpracovávala jsem tuto práci jako v případě dvou předešlých prací. V jejím území se nachází více polí a odlišná chráněná území než v této bakalářské práci, proto zde lze opět očekávat výskyt jiných rostlinných druhů v jiných počtech. Jelínková z území udává 501 druhů, z čehož je 95 nově nalezených. Z prostudované literatury potvrdila 211 ze 406 taxonů. Důvodem, proč se jí nepodařilo potvrdit více druhů, může být poměrně velké množství uvedených široce lokalizovaných taxonů, které se v území vůbec nemusí nacházet. Porovnání druhů v jednotlivých pracích a jejich statistiky budou podrobněji zpracovány v navazující diplomové práci v návaznosti na vlastní podrobný terénní výzkum.
90
VI. SEZNAM LITERATURY A ZDROJE Literární zdroje: BÍNA J. et DEMEK J. (2012): Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Academia, Praha. CHADÍMOVÁ H. (1969): Floristické poměry území západně od Brna. Ms. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna Ústavu botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno] CULEK M. (1996): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. ČÁP J. (1995): Příspěvek k rozšíření některých taxonů rodu Hieracium na Moravě. Zpr. Čes. Bot. Společ. 30: 111–113. DANIHELKA J., CHRTEK J. et KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647–811. DEMEK J., MACKOVČIN P., BALATKA B., BUČEK A., CIBULKOVÁ P., CULEK M., ČERMÁK P., DOBIÁŠ D., HAVLÍČEK M., HRÁDEK M., KIRCHNER K., LACINA J., PÁNEK T., SLAVÍK P. et VAŠÁTKO J. (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Ministerstvo životního prostředí ČR, Brno. DVOŘÁK F. et al. (1983): Další příspěvek k rozšíření antropofytních druhů rostlin v Brně a jeho širším okolí. Zpr. Čes. Bot. Společ. 18: 207–213. FORMÁNEK E. (1884): Correspondenz. Brünn. Oesterr. Bot. Z. 34: 266–267. FORMÁNEK E. (1887–1897): Květena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 1 et vol. 2. Brno et Praha. FRÜHAUFOVÁ R. (1986): Floristický průzkum jižní části klidové oblasti Podkomorské lesy. Ms. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna Ústavu botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno] GRULICH V. (1985): Dymnivky (Corydalis Vent.) na jižní Moravě. Zpr. Čes. Bot. Společ. 20: 183–191. HASLINGER F. (1880): Botanisches Excursionsbuch für den Brünner Kreis und das angrenzende Gebiet. Buschak & Irrgang, Brünn. HRUBY H. (1923): Die xerophilen Pflanzenverbände der Umgebung Brünns. Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 58 (1920–1921), 156–157. HRUBY H. (1928): Botanischer Führer durch Brünn und Umgebung. Brünn. JELÍNKOVÁ K. (1983): Floristické poměry okolí Brna-Žebětína. Ms. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna Ústavu botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno] KALÁŠEK J. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000. Československá akademie věd, Brno. KOZÁK J. et NĚMEČEK J. (2009): Atlas půd České republiky. ČZU, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.
91
MACKOVČIN P., JATIOVÁ M., DEMEK J., SLAVÍK P. et al. (2007): Brněnsko. In: MACKOVČIN P. [ed.]: Chráněná území ČR, vol. 9. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. MAKOWSKY A. (1856): Beiträge zur Flora Brünns. Oesterreich. Bot. Wochenbl. 6: 33–35. MAKOWSKY A. (1863): Die Flora des Brünner Kreises. Nach pflanzengeographischen Principien. Verhandlungen des naturforschenden Vereines, Brünn, 1 (1862): 45–210. MIKYŠKA R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. In: Vegetace ČSSR, A2 Academia, Praha. MÍSAŘ Z., DUDEK A., HAVLENA V. et WEISS J. (1983): Geologie ČSSR I: Český masív. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK J., KROPÁČ Z., LOŽEK V., MORAVEC J., PRACH K., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E. et SÁDLO J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. et al. (1982–2000): Bibliographia botanica čechoslovaca 1959–2000. Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy. OBORNY A. (1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Brünn. PATOČKA K. (1938): Geobotanické poměry severozápadního okolí Brna. Ms. [dipl. práce; non vidi, cit. sec. Chadímová 1969] PODPĚRA J. (1926–1930): Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických. Práce Moravské Přorodovědné Společnosti, Brno, 1 (1924)/10: 393–618, 1926; 2 (1925)/10: 271–782, 1927 et 5 (1928)/5: 57–415, 1930. QUITT E. (1970): Mapa klimatických oblastí ČSSR, 1:500 000. Kartografické nakladatelství pro geografický ústav ČSAV Brno, Praha. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno. ŘEPKA R. (1990): Floristický materiál ke květeně jihozápadní Moravy. Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 17: 51–61. SLAVÍK B. et HEJNÝ S. [eds] (1988): Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha. SVOBODA J., BENEŠ K., DUDEK A., HOLUBEC J., CHALOUPSKÝ J., KODYM O. ML., MALKOVSKÝ M., ODEHNAL L., POLÁK A., POUBA Z., SATTRAN V., ŠKVOR V. et WEISS J. (1964): Regionální geologie ČSSR. Díl I Český masív. Svazek I: Krystalinikum. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha. ŠMARDA J. (1937): Brambořík evropský – ozdoba lesů na Brněnsku. Krása našeho domova 29: 8–9. ŠTĚPÁNEK J. (1983): Rozšíření chrastavce křovištního v Československu. Zpr. Čes. Bot. Společ. 18: 161–172. TOMÁŠEK M. (1995): Atlas půd České republiky. Český geologický ústav, Praha.
92
VESECKÝ A. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky: Tabulky. Hydrometeorologický ústav, Praha. WILDT. A. (1910): Botanisches Excursionsbuch für die Umgebung von Brünn. Carl Winiker, Brünn. WILDT. A. (1915): Weitere neue Standorte mährischer Pflanzen. Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 52 (1913), 261–267. Internetové zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z www:
. BUREŠ P.: Botanika na Moravě před založením Masarykovy univerzity: [online]. Katedra botaniky, Brno; dějiny oboru. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z www:
. Česká geologická služba. Zjednodušená geologická mapa 1 : 50 000: [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné z www: . Mapy.cz. [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné z www: .
93
