PŘÍPRAVNÉ PRÁCE TEXTOVÁ ČÁST
PROSINEC 2013
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové
ve spoluprácí s:
Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové
Krajským úřadem Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice
Krajským úřadem Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2
Krajským úřadem Středočeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Krajským úřadem Kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava
Magistrátem hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2, Praha 1
a dotčenými ústředními správními úřady: Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy a spojů Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj
2
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zpracovatelé podkladů: AgPOL s.r.o.
Ing. Ondřej Vaculín, Ph.D. Ing. Radoslav Sáblík Ing. Jakub Feltl Bc. Ing. Barbora Pospíšilová Mgr. Jan Zapletal
KONEKO spol. s r.o.
Ing. Oldřich Kazda Ing. Sergej Gorbunov Ing. Jan Šebrle Ing. Ladislav Plaček
ENVICONS s.r.o.
Ing. Lukáš Řádek Mgr. Lukáš Krejčí, Ph.D
3
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 5 1.
Úvodní informace ................................................................................................................................... 5
2.
Seznam použitých zkratek ...................................................................................................................... 5
3.
Použité podklady .................................................................................................................................. 10
A. Zhodnocení dopadů lidské čínnosti na stav povrchových a podzemních vod - § 9 vyhl. č. 24/2011 Sb. ......................................................................................................................................................................... 13 A.1.
Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti - § 8 odst. 3 písm. b)................................................................................................................................................. 13
A.2.
Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů podzemních vod na dopady lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b).............................................................................................................................................. 44
A.3.
Zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek z údajů podle § 5 písm. l) .................................................................................................................................. 51
A.4.
Vyhodnocení předchozích opatření přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod 53
A.5.
Návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů .............................................................. 65
A.6.
Zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny ................................................ 70
A.7.
Vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jednotlivých vodních útvarech ................................................................................................................................................ 80
B. Vyhodnocení dopadů realizovaných opatření plánů oblastí povodí (etapa 2 - pro návrhy plánů povodí) ......................................................................................................................................................................... 83 B.1.
Vyhodnocení dopadů opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) ............................................................................................. 83
B.2.
Vyhodnocení dopadů opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7)........................................................................................................................ 107
B.3.
Vyhodnocení dopadů opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) ................................................................................................................ 107
B.4.
Vyhodnocení dopadů opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) ......... 107
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 108
4
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
ÚVOD 1. Úvodní informace Plánování v oblasti vod prováděné v rámci hydrologických povodí má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jeho druhé vydání z roku 1975. Směrný vodohospodářský plán z roku 1975 byl nahrazen 22. 12. 2009 Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe, který je platný po dobu 6 let. Jelikož plánování v oblasti vod je dlouhodobá koncepční činnost, byly již zahájeny práce na další etapě v oblasti plánování a to přípravné práce II. etapy plánování pro rok 2015 - 2021. V rámci přípravných prací bylo zpracováno několik základních bodů: -
Sběr a zpracování podkladů Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod dle § 9 vyhlášky o plánování [L2] Vyhodnocení dopadu realizovaných opatření plánů oblastí povodí (etapa 2 - pro návrhy plánů povodí)
Jednotlivé výše jmenované body jsou detailně zpracovány v tomto dokumentu a budou sloužit jako podklad pro zpracování Plánu dílčího povodí Horního a Středního Labe.
2. Seznam použitých zkratek V následující tabulce jsou uvedeny zkratky a vysvětleny základní pojmy, které se objevují v celém dokumentu přípravných prací. Zkratka, pojem
Význam zkratky, pojmu
AD
Aldrin
Al
Hliník
Ant
Antracen
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
AOX
Halogenované organické sloučeniny
ARROW
Assesment and reference reports of water monitoring systémové řešení pro sledování a hodnocení ekologického stavu vod
As
Arsen
Atra
Atrazin
AWB
Umělý vodní útvar (Artificial Water Body)
BaP
Benzo(a)pyren
BAT
Nejlepší dostupná technologie
BBFLU
Benzo(b)fluoranthen
BgP
Benzo(g,h,i)perylen
BkF
Benzo(k)fluoranten
BKFLU
Benzo(k)fluoranthen
BSK 5
Biochemická spotřeba kyslíku
Bz
Benzen
BZZ
Bodové zdroje znečištění
Cd
Kadmium
Cl
Chloridy
CLC
CORINE LandCover
ClU
Chlorované alifatické uhlovodíky (např. PCE tetrachlorethen)
CN
Kyanidy celkové
5
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zkratka, pojem
Význam zkratky, pojmu
CORINE Land Cover
geografická vrstva využití území
Cr
Chrom
CZ- NACE
Klasifikace ekonomických činností
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČHP
Číslo hydrologického povodí
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSN
Česká norma
DD
Dieldrin
DDT
Dichlordifenyltrichlorethan
DEATR
Desethylatrazin
DesAtra
Desethylatrazin
DIBAVOD
Digitální báze vodohospodářských dat
Diur
Diuron
DP
Dílčí povodí
DP HSL
dílčí povodí Horního a středního Labe
DP LNO
dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
DVT
Drobné vodní toky
E
Energetika
EEC
European Economic Community - Evropské společenství
EHS
Evropské hospodářské společenství
Eld
Endrin
EO
Ekvivalentní obyvatel
EP
Ekologický potenciál
EQS
Standardy environmentální kvality
EvS
Evropské společenství
ES
Ekologický stav
EU
Evropská unie
EVL
Evropsky významné lokality
Fe
Železo
FCH
Fyzikálně chemické složky
Flu
Fluoranthen
GEP
Dobrý ekologický potenciál (Good Ecological Potential)
GES
Dobrý ekologický stav (Good Ecological Status)
GISyPO
Databáze technicko provozní evidence
GMF
Geomorfologický typ toku
HEIS VÚV T.G.M.
Hydroekologický informační systém
HEM
Hydroekologický monitoring (monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků)
Hexaz
Hexazinon
Hg
Rtuť
HGR
Hydrogeologické rajóny
6
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zkratka, pojem
Význam zkratky, pojmu
HMF
Hydromorfologie (hydromorfologické)
HMWB
Silně ovlivněný vodní útvar (Heavily Modified Water Body)
HSL
Horní a střední Labe
CHKO
Chráněné krajinné oblasti
CHOPAV
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
CHS
Chemický stav
CHSK Cr
Chemická spotřeba kyslíku stanovená dichromanem
CHSK Mn
Chemická spotřeba kyslíku stanovená manganistanem
ICOC
Identifikátor odběru (vypouštění) surové vody přidělený příslušným správcem povodí
ID
Identifikátor
ID odběrů
Identifikátor odběrů podle vodohospodářské bilance
ID toku
Identifikátor vodního toku
ID VÚ
Identifikátor vodního útvaru
ID vypouštění
Identifikátor vypouštění podle vodohospodářské bilance
IDP
Indeno(1,2,3-c,d)pyren
IPPC
Integrovaná prevence a omezování znečištění
IRZ
Integrovaný registr znečišťování
ISVS
Informační systém veřejné správy
J
Jiné
K
Komunální
Kb
Souvrství bělohorské
Kj
Souvrství jizerské
KNK
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.5
Kpk
Souvrství perucko-korycanské
KS
Kvantitativní stav
Ktbř
Souvrství teplické a březenské
KU
Katastrální území
KÚ
Krajské úřady
Látka
Chemická látka
Lindan
Insekticid (OCPs chlororganický pesticid)
LNO
Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry
MKOL
Mezinárodní komise pro ochranu Labe
Mn
Mangan
MPK
Maximální přípustná koncentrace
MS
Meze stanovitelnosti
MVE
Malá vodní elektrárna
MZe ČR
Ministerstvo zemědělství České republiky
MZCHÚ
Maloplošná zvláště chráněná území
MŽP ČR
Ministerstvo životního prostředí České republiky
N anorg
Anorganický dusík
N celk
Dusík celkový
NAIADES
Akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu
NATURA 2000
Soustava chráněných území evropského významu
7
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zkratka, pojem
Význam zkratky, pojmu
NEL
Ropné látky (nepolární extrahovatelné uhlovodíky)
NEK
Normy enviromentální kvality
NFL
Naftalen
+ NH4
Amonné ionty
Ni
Nikl
NL
Nerozpuštěné látky
N-NH 4
Amoniakální dusík
N-NO3
Dusík dusičnanový
NO2 NO3
Dusitanové ionty Dusičnanové ionty
NKP
Národní památky
NP
Národní park
NPP
Národní přírodní památky
NPR
Národní přírodní rezervace
NPÚ
Národní památkový ústav
NV
Nařízení vlády
NWB
Přírodní vodní útvar (Natural Water Body)
OKEČ
Oborová klasifikace ekonomických činností
OOV
Odbor ochrany vod
OP ŽP
Operační program životní prostředí
OPVZ
Ochranná pásma vodních zdrojů
ORP
Obce s rozšířenou působností
P
Fosfor
P celk
Celkový obsah fosforu
PAU
Polycyklické aromatické uhlovodíky
Pb
Olovo
PCB
Polychlorované bifenyly (aromatické uhlovodíky)
PCE
Tertachlorethen
PDF
Textový formát Adobe Acrobat
PDP
Plán dílčích povodí
PESTIC
Ostatní pesticidy
pH
Potential of hydrogen - kyselost
PHP
Plán hlavních povodí České republiky
POP
Plán oblasti povodí
POV
Povrchová voda
PP
Přírodní památka
PřP
Přírodní park
PPO
Protipovodňové opatření
PR
Přírodní rezervace
PrO
Průmysl ostatní
PRŘS
Program revitalizace říčních systémů
PRV
Program rozvoje venkova
PRVK
Program rozvoje vodovodů a kanalizací
8
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zkratka, pojem
Význam zkratky, pojmu
PS
Pracovní skupina
PZV
Podzemní voda
Q100
Průtok s dobou opakování jednou za sto let
Q355
Průtok dosažený nebo překročený 355 dnů v roce
Q364
Průtok dosažený nebo překročený 364 dnů v roce
Qa
Dlouhodobý průměrný průtok
Qm
Průměrný měsíční průtok
QMd
Průměrný denní průtok
Qr
Průměrný roční průtok
RP-NEK
Norma environmentální kvality vyjádřená roční průměrnou hodnotou
RPZZ
Registr průmyslových zdrojů znečištění
RS
Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES
ř. km
Říční kilometr
s.p.
Státní podnik
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
SEA
Posuzování vlivů na životní prostředí
SEKM
Systém evidence zátěží životního prostředí
SEZ
Staré ekologické zátěže
SFŽP ČR
Státní fond životního prostředí České republiky
SO4 2-
Síranové ionty
SRS
Státní rostlinolékařská správa
TCE
Trichlorethen
TOC
Celkový organický uhlík
ÚHÚL
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
UPZV
Útvar pozdzemních vod
USES
Územní systém ekologické stability krajiny
USLE
Univerzální rovnice ztráty půdy
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VaK
Vodovody a kanalizace
VD
Vodní dílo
VH
Označení pro vodohospodářskou problematiku
VHB
Vodohospodářská bilance
VHP
Vodohospodářské problémy
VHS
Vodohospodářské služby
VKP
Významný krajinný prvek
VN
Vodní nádrž
VRV
Vodohospodářský rozvoj a výstavba
VT
Vodní tok
VÚ
Vodní útvar
VÚRV
Výzkumný ústav rostlinné výroby
VUT
Vysoké učení technické
VÚV T.G.M.
Výzkumný ústav Vodohospodářský TGM, v.v.i.
9
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zkratka, pojem
Význam zkratky, pojmu
VZ
Vodní zákon
X
Souřadnice X v JTSK
Y
Souřadnice Y v JTSK
Z
Zemědělství
ZABAGED
Základní báze geografických dat
ZCHÚ
Zvláště chráněné území
ZPF
Zemědělský půdní fond
ZVHS
Zemědělská vodohospodářská zpráva
ŽP
Životní prostředí
3. Použité podklady Legislativní podklady EU [E1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice o vodách) [E2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky [E3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS [E4] Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky [E5] Směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění určitých nebezpečných látek [E6] Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů Legislativní podklady ČR [L1] Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [L2] Vyhláška č. 24/2011 Sb. v platném znění, o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik [L3] Vyhláška č. 393/2010 Sb. v platném znění, o oblastech povodí [L4] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. v platném znění, o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci [L5] Vyhláška č. 98/2011 Sb. v platném znění, o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod [L6] Zákon č. 99 /2004 Sb. v platném znění, o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) [L7] Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech [L8] Zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [L9] Metodika odboru ochrany vod MŽP - Soupis emisí, úniků a vypouštění dle čl. 5 směrnice 2008/105/ES [L10] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů (Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, 03/2013) [L11] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků (Langhammer, 2013) [L12] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků - Hodnocení ukazatelů (Langhammer, 2008) [L13] Vymezení typů vodních toků (Langhammer et al., 2009) [L14] Vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání
10
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Ostatní podklady [O1] Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2009 [O2] Maketa plánu dílčího povodí, verze 3.0 [O3] Vodohospodářská bilance za rok 2011, období 2006-2011 a výhledu k roku 2021, Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, září 2012 [O4] Manuál pro plánování v povodí České republiky, verze 1.03, 2004 [O5] Výroční zpráva 2010, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2011 [O6] Výroční zpráva 2011, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2012 [O7] Výroční zpráva 2012, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2013 [O8] Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O9] Dopravní politika ČR 2014-2020 s výhledem do roku 2050 [O10] Dopravní sektorová strategie 2. fáze - kniha 8 [O11] Musilová L., Dopady důlní činnosti na hydrologický režim v povodí Smědé a Lužické Nisy, diplomová práce, Brno, 2011 [O12] Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, státní podnik, Ostrava, 2009 [O13] MŽP ČR, 2011: Vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadu změny klimatu v České republice. [O14] Pretel J., RNDr., CSc., ČHMÚ, adl. UK-MF Fakulta, V.Ú.V.- T.G.M., Centrum výzkumu AV ČR adl.: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství adl., Technické shrnutí výsledků 2007-2011. [O15] ČGS, ÚHD AV ČR, 2011: Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických patření ke zmírnění jejich dopadů. [O16] MŽP ČR, 2011: Politika ochrany změn klimatu. [O17] Rederer, L., Ochranná pásma nádrží povodí Labe., Konf. Vodní nádrže 2012, Brno [O18] Rederer, L., Ochrana kvality vodárenských nádrží se zaměřením na VD Vrchlice., XXVI. Setkání [O19] Mrkvičková M. a kol.: Návrhy adaptačních opatření pro snižování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci v ČR. [O20] Kříž H.: Vliv klimatických činitelů na změny zásob podzemních vod., Studie ČSAV. [O21] Hanel, M., Kašpárek L. et al. : Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci a možná adaptační opatření., VUV T.G.M. [O22] VÚV T.G.M. Brno, Povodí Moravy: Studie posouzení dopadů klimatické změny na vodohospodářskou soustavu v Povodí Moravy [O23] Pastuszek, F., VÚV T.G.M. Praha: Studie břehové infiltrace z Orlice, 2011 [O24] Uhlík, J. : Simulace hydraulického vlivu simulované nádrže Mělčany na proudový systém Litá, Techn, zpráva, Progeo, s.r.o. [O25] Hrkal, Z.: Zpracování metodiky pro posuzování problematiky umělé infiltrace v ČR, Návrh pilotních lokalit, TZ, VÚV T.G.M. Praha, 2011 [O26] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 - 79,1), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O27] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Jizery (ř. km 0,0 - 167,4), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O28] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Chrudimky (ř. km 0,0 - 108,5), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O29] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Cidliny (ř. km 0,0 - 89,6), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O30] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Doubravy (ř. km 0,0 - 89,9), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O31] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Loučné (ř. km 0,0 - 82,0), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O32] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Úpy (ř. km 0,0 - 78,6), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O33] Šindlar, M., a kol. Projekt Dědina. Vazba přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu vod. Šindlar s.r.o., Hradec Králové, 2007
11
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
[O34] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - VÝCHOD, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O35] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - STŘED, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O36] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - ZÁPAD, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O37] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - JIH, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O38] Šindlar, M. a kol.; Přírodě blízká protipovodňová opatření na vodních tocích a v nivách. Hydromorfologie vodních toků; Metodika typologie, monitoringu, vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie koryt a niv vodních toků včetně návrhu opatření k dosažení dobrého ekologického stavu vod, Verze 2008/06, Šindlar s.r.o. Hradec Králové, 2008. [O39] Věstník MŽP 11/2008. Metodické pokyny a návody: Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření, Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2008 [O40] Punčochář, P.; Král, m.; Kozlová, N.: Dlouhodobá strategie Ministerstva zemědělství k omezování následků hydrologických extrémů [O41] Šálek, J.; Kriška, M.: Rizika vypouštění (infiltrace čištěných odpadních vod do podzemních vod [O42] Mikšíková, K.; Vrána, K.; Rosendorf, P.: Transport sedimentu a fosforu při výlovu malých vodních nádrží [O43] Hlaváč, J.: Technické a přírodní aspekty požadavků na pitnou vodu, Zlín, 2000 [O44] Kovář, P.: Možnosti modelového řešení hydrologické bilance, Plzeň, 2000 [O45] Rosendorf, P.: Hodnoty atmosférické depozice Rozkoš, VÚV TGM, v.v.i, 2012 [O46] Hála, R., Dušková, K., Vlček L.: Analýza významnosti zdrojů znečištění v povodí vodní nádrže Rozkoš z hlediska produkce živin, 2013
12
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A. ZHODNOCENÍ DOPADŮ LIDSKÉ ČÍNNOSTI NA STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD - § 9 VYHL. Č. 24/2011 SB. A.1. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti - § 8 odst. 3 písm. b) A.1.1. Odhady a identifikace významných zdrojů znečištění A.1.1.1. Zdroje znečištění A.1.1.1.1. Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného stavu (jakosti) vody v tocích. V případě bodových zdrojů je nutno při posouzení míry ovlivnění jakosti vody v tocích věnovat pozornost nejen absolutnímu množství vypouštěných odpadních vod, ale i míře jejích znečištění ve sledovaných ukazatelích. Pro zatřídění jednolitých zdrojů znečištění do 4 základních skupin byl použit registr „Klasifikace ekonomických činností“ (dále jen „CZ-NACE“) - http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/nace/ares_nace.html.cz -
bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (jedná se především o vypouštění městských odpadních vod), CZ- NACE = 36XXXX až 39XXXX; bodové zdroje z průmyslů (energetika, těžba surovin, potravinářství a ostatní průmyslové odvětví), CZNACE = 05XXXX až 3299XX, 35XXXX; bodové zdroje znečištění ze zemědělství, CZ-NACE 01XXXX až 02XXXX; bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů, CZ-NACE 03XXXX, 41XXXX až 9603XX .
Za významné bodové zdroje znečištění byla pro zpracování plánu dílčího povodí Horního a středního Labe považována vypouštění zahrnutá do vodohospodářské bilance, to znamená, že v úvahu byla brána vypouštění, u kterých skutečné množství vypouštěné vody přesáhlo alespoň jednou za rok 500 m3 za měsíc. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována uživateli na základě Vyhlášky 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance. Pro dále uvedené analýzy byla použita data z roku 2012. Mimo data zahrnutá do vodohospodářské bilance byl pro identifikaci průmyslových zdrojů znečištění zpracovatelem využit Registru průmyslových bodových zdrojů znečištění (RPZ), který od roku 1998 do roku 2012 provozoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byl provoz RPZ definitivně ukončen, je analýza dat RPZ bezpředmětná. Dalším zdrojem dat znečištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových je Integrovaný registr znečišťování (dále jen IRZ), který od roku 2005 provozuje MŽP ČR. IRZ poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. V současné době IRZ (za rok 2011) obsahuje údaje o 22 zdrojích znečištění, které se nachází v dílčím povodí Horního a středního Labe. Převážná část těchto údajů se překrývá s daty zahrnutými do vodohospodářské bilance. Z uvedených důvodů byla pro základní analýzu jakosti vypouštěných odpadních vod využita data zahrnutá do vodohospodářské bilance. Z pohledu sezónní proměnlivosti lze konstatovat, že rozhodující znečišťovatelé, tj. bodové zdroje komunálních odpadních vod, průmyslové zdroje a energetika, vypouštějí odpadní vody během roku rovnoměrně. Výpadky jsou spojeny pouze s technologickými přestávkami. Tentýž trend lze pozorovat i v případě ostatních zdrojů. Výjimku tvoří zemědělství, v tomto případě je ovšem podíl bodově vypouštěných odpadních vod zanedbatelný. Množství vypouštěných vod Celkové množství vypuštěných odpadních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe v roce 2012 činilo 396,8 mil. m3. Z hlediska množství vypouštěných vod jsou převažující bodové zdroje znečištění z průmyslu (63 %) a bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (35 %). Podílové zastoupení bodových zdrojů znečištění ze zemědělství a z ostatních zdrojů na množství vypouštěných odpadních vod je zanedbatelné.
13
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Z hlediska struktury rozložení množství vypouštěné vody mezi jednotlivé zdroje lze pozorovat výraznou nerovnoměrnost, kdy většinu vypouštěného objemu produkuje pouze několik zdrojů a střední a malé zdroje představují pouze malou část celkového vypouštěného množství. To platí především pro odvětví energetiky. Celkový přehled všech významných zdrojů znečištění uvažovaných v tomto dílčím povodí je uveden v tabulce A.1.1c v příloze. Tabulka A.1.1a - Souhrnné údaje o evidovaném vypouštění (data rok 2012) Bodové zdroje znečištění
Vypouštěné množství v tis. m3/rok
%
Počet vypouštění
Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů
140 920,48
35,52 %
612
Bodové zdroje znečištění z průmyslu
254 752,51
63,92 %
146
Bodové zdroje znečištění ze zemědělství
1 762,50
0,44 %
2
Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů
1 097,59
0,28 %
49
Jakost vypouštěných vod U vypouštění odpadních vod do vod povrchových se z hlediska množství produkovaného znečištění evidují a hodnotí následující údaje: BSK5, CHSKCr, Nanorg, N-NH4, Pcelk, nerozpuštěné látky. Všechny evidované zdroje vypouštění byly rozčleněny do následujících sektorů: kanalizace pro veřejnou potřebu průmysl energetika zemědělství ostatní Celkové hodnoty vnosu znečišťujících látek z evidovaných vypouštění do povrchových vod v této oblasti povodí jsou zobrazeny v následující tabulce a grafu: Tabulka A.1.1b - Celkové vypouštěné znečištění Bodové zdroje znečištění Látky
Celkem
K
P
E
Z
O
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
BSK5
1 077,6
741,4
306,9
22,9
0,7
5,6
CHSKCr
5 803,9
4 315,4
1 313,4
143,4
1,7
30,1
NL
2 106,4
1 205,9
793,0
96,8
0,5
10,2
N-NH4
600,5
427,6
165,7
3,3
0,9
3,0
Nanorg
2 159,1
1 767,1
338,7
40,8
1,0
11,5
Pcelk
213,4
195,4
13,5
2,6
0,1
1,8
RAS
114 290,1
77 146,7
32 246,1
4 552,1
3,6
341,6
Vysvětlivky: K Kanalizace pro veřejnou potřebu P Průmysl E Energetika Z Zemědělství O Ostatní
14
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
5
4
anorg
celk
Obr. A.1.1a Celkové vypouštěné znečištění Tabulka A.1.1c - Přehled významných zdrojů bodového znečištění (tabulka v příloze) Mapa A.1.1a - Významné bodové zdroje znečištění Celkem je v dílčím povodí Horního a středního Labe evidováno 809 významných bodových zdrojů odpadních vod. -
Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů
V tomto dílčím povodí bylo identifikováno 612 takovýchto zdrojů znečištění, z čehož bylo cca 64 % zdrojů čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z kanalizací pro veřejnou potřebu v roce 2012 činil 141 mil. m3. Kanalizace pro veřejnou potřebu byly identifikovány jako největší zdroj vnosu znečišťujících látek do vodního prostředí. Tabulka A.1.1d - Deset největších zdrojů znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název vypouštění
ICO
Objem
BSK5
CHSKCr
NL
(tis. m3/rok)
RAS
N-NH4
Nanorg
Pcelk
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
Pardubice - BČOV
422231
12 620,8
122,4
656,3
164,1
18 640,9
34,1
349,6
11,4
Hradec Králové - ČOV
412252
15 132,7
45,4
339,0
116,5
7 363,6
14,8
131,7
11,3
Česká Třebová - ČOV
422055
2 659,2
20,5
79,8
29,8
1 079,6
12,0
27,1
4,5
Trutnov - ČOV
412077
7 303,5
19,7
171,1
44,6
2 329,8
10,3
47,8
9,9
Týniště n. O. - ČOV
412177
1 222,6
18,6
55,8
26,2
333,8
8,0
14,6
2,0
Náchod - ČOV
412105
3 171,9
16,2
80,0
13,4
1 359,6
12,3
21,2
4,1
Poděbrady - ČOV
442360
1 631,4
14,8
64,3
14,0
1 112,9
15,8
19,3
1,5
Kutná Hora - ČOV
422253
2 848,6
14,0
102,0
28,5
1 651,1
4,4
29,2
2,3
Dvůr Králové nad Labem - SČOV
412073
3 708,9
12,2
79,0
13,7
1 005,1
3,2
47,6
5,6
Kolín - ČOV
442310
3 152,4
12,0
81,3
18,0
2 364,3
20,5
38,5
1,3
* na BČOV Pardubice jsou likvidované odpadní vody z firmy Synthesia. Celkové množství vnosu znečišťujících látek z kanalizací pro veřejnou potřebu je zobrazeno v následujícím grafu:
15
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
BSK5
CHSK
NL
N-NH4
Nanorg ...
Pcelk
Obr. A.1.1b Znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu Tabulka A.1.1e - Významná vypouštění městských odpadních vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) -
Bodové zdroje znečištění z průmyslu
V dílčím povodí bylo identifikováno celkem 146 původců znečištění z potravinářského průmyslu, ostatního průmyslu a energetiky z čehož bylo cca 46 % zdrojů čištěno na čistírnách odpadních vod, odpadní vody z ostatních zdrojů znečištění z průmyslu nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 254,7 mil. m3. Průmyslové zdroje byly druhým největším producentem znečišťujících látek. Kromě všeobecných ukazatelů znečištění je průmysl hlavním producentem znečištění prioritními látkami. Problematiku tohoto druhu znečištění řeší kapitola A.3 této zprávy. Tabulka A.1.1f - Deset největších zdrojů průmyslového znečištění (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název vypouštění KRPA PAPER, a.s. Hostinné - ČOV Spolana Neratovice ČOV (K 10) Synthesia Pardubice Pohránovský odpad LZ Draslovka Teplárna Dvůr Králové průtočné chlaz. - výtok II Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Paramo Kolín (býv. Koramo) Spolana Neratovice kanál K7 Cukrovar České Meziříčí - ČOV PRECYS s.r.o. Hradec Králové - BČOV
Objem
BSK5
CHSKCr
NL
RAS
N-NH4
Nanorg
Pcelk
(tis. m3/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
412011
1 022,3
128,0
251,3
30,4
370,3
0,5
1,4
0,2
442405
11 851,5
47,4
398,2
323,5
8 931,3
124,4
195,5
2,3
422237
4 474,0
46,5
178,9
117,0
7 368,0
2,7
43,8
0,9
442314
626,3
14,5
64,2
28,9
1 452,9
22,0
25,9
0,4
412026
2 999,2
9,5
24,9
22,2
365,3
0,3
6,4
0,3
442124
1 243,0
6,2
30,8
7,5
1 077,6
0,7
7,9
0,2
442320
595,2
8,3
44,9
23,1
408,7
0,5
0,7
0,2
442065
4 709,9
8,0
66,9
38,6
0,0
0,0
0,0
0,0
412230
309,6
5,5
18,2
4,8
77,4
1,4
2,1
0,1
412262
22,8
4,4
15,1
0,3
5,7
0,2
0,3
0,0
ICO
16
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Celkové množství vnosu znečišťujících látek průmyslových zdrojů je pro 6 základních ukazatelů zobrazeno v následujícím grafu:
BSK5
CHSK
NL
N-NH4
Nanorg ...
Pcelk
Obr. A.1.1c Znečištění z průmyslových zdrojů Tabulka A.1.1g - Významná vypouštění průmyslových vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) -
Bodové zdroje znečištění ze zemědělství
V tomto dílčím povodí byly identifikovány celkem 2 původci znečištění ze zemědělského sektoru. Odpadní vody ze zemědělství nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 1,76 mil. m3. Zemědělství produkuje z bodových zdrojů zanedbatelné množství znečišťujících látek v porovnání s ostatními sektory. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod ze zemědělství jsou zobrazeny v následujícím grafu:
1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 BSK5
CHSK
NL
N-NH4
Nanorg ...
Pcelk
Obr. A.1.1d Znečištění ze zemědělství Tabulka A.1.1h - Významná vypouštění vod ze zemědělství (data rok 2012) (tabulka v příloze)
17
Etapa A – Přípravné práce
-
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů
V tomto dílčím povodí bylo identifikováno 49 zdrojů jiného znečištění, z čehož bylo 65 % zdrojů čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z tohoto sektoru v roce 2005 činil 1,1 mil. m3. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod z jiných zdrojů za rok 2012 jsou zobrazeny v následujícím grafu:
BSK5
CHSK
NL
N-NH4
Nanorg ...
Pcelk
Obr. A.1.1e Znečištění z ostatních zdrojů Tabulka A.1.1i - Významná vypouštění vod z ostatních zdrojů (data rok 2012) (tabulka v příloze) -
Havarijní znečištění (v letech 2010-2012)
Během roku 2010 došlo ve vodních tocích ve správě Povodí Labe k 29 situacím havarijního zhoršení jakosti vody, což bylo o 5 méně než v předcházejícím roce. Jednalo se o malé úniky ropných látek (v řádu litrů) nebo splaškových vod, které byly vzhledem k aktuálnímu průtoku v zasaženém toku naředěny natolik, že nedošlo k závažnému zhoršení jakosti vody.[O5] Během roku 2011 došlo k 34 případům havarijního zhoršení jakosti vody. Ve většině případů došlo jen k malému úniku ropných látek v řádu do desítek litrů nebo splaškových vod do vodního toku, které však voda naředila natolik, že nezpůsobily závažné zhoršení jakosti vody. Pouze v jednom případě došlo k vážnější situaci, při které lehký topný olej odhadem v množství asi 6000 litrů pronikl přes místní vodoteč v katastru obce Úžice do potoka Černávky. Včasným zásahem se však podařilo havárii izolovat a tak zamezit jejímu rozšíření do Labe.[O6] V roce 2012 Povodí Labe, státní podnik zaevidovalo na vodních tocích ve své správě 26 případů havarijního znečištění nebo zhoršení jakosti vody. Ani jeden případ nebyl vážného charakteru. Znečišťujícími látkami byly ve většině případů ropné látky, splaškové vody či odpadní vody ze zemědělství.[O7] A.1.1.1.2. Plošné a difuzní zdroje znečištění Plošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod dostává především splachem z intenzivně obdělávané půdy, případně aplikací látek na ochranu rostlin, atmosférickou depozicí atd. Plošné znečištění je úzce spjato s vodní erozí, při které se do povrchových vod dostává nadměrné množství živin, které následně zapříčiňuje zrychlený růst nežádoucích organismů (eutrofizaci). Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele jako je dusík, fosfor, případně vybrané účinné látky v pesticidech, představuje plošné znečištění hlavní zdroj snížení kvality vod. Cílem této kapitoly je vymezení vodních útvarů s významným vlivem plošných zdrojů znečištění dusíku a fosforu. Vyhodnocení VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů prioritních látek obsažených v pesticidech je uvedeno v kapitole A.3. 18
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Při určování plošných a difuzních zdrojů N a P bylo využito aplikace KOMJAK, vyvinuté Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka (VÚV TGM, v.v.i.). Tato aplikace modeluje vstup dusíku a fosforu do povodí jednotlivých VÚ z plošných a difuzních zdrojů na základě kombinovaného způsobu stanovení emisních limitů. Blíže je kombinovaný způsob popsán v uživatelské příručce výše jmenované aplikace nebo v metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostření k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Hodnoty vstupů plošných a difuzních zdrojů v aplikaci KOMJAK jsou uváděny v g/s. Máme-li k dispozici hodnoty dlouhodobých průměrných ročních průtoků Qa můžeme určit modelovanou koncentraci z plošných a difuzních zdrojů a srovnat ji s hodnotou NEK pro sledované prvky. Jako útvary s významnými zdroji plošného a difuzního znečištění dusíkem byli identifikovány ty, v jejichž profilech přesahovaly koncentrace Ncelk 60 % NEK pro Ncelk. Jako vodní útvary s významným vnosem fosforu z plošných a difuzních zdrojů byly pak identifikovány ty, kde koncentrace Pcelk překročila 35 % NEK. Přehled významných plošných a difuzních zdrojů dusíku a fosforu v jednotlivých VÚ je uveden v tabulce A.1.1j. Tabulka A.1.1j - Významné vnosy z plošných zdrojů ve VÚ (tabulka v příloze) Databáze KOMJAK nevychází z nejaktuálnějších vstupních dat a hodnoty vstupů z plošných a difuzních zdrojů u některých VÚ vycházejí záporně. Jelikož však v současné chvíli není k dispozici žádný přesnější a aktuálnější způsob určení významnosti plošných a difuzních zdrojů znečištění bude tento způsob v rámci přípravných prací zachován. V dalších fázích zpracování PDP bude tento postup upřesněn a aktualizován.
A.1.2. Odběry Odběry povrchové vody způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného množství vody v tocích a jeho časového rozdělení - hydrologického režimu. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Z toho vyplývá, že relativně vyšší negativní ovlivnění je patrné vždy v obdobích s nízkými přirozenými průtoky. Za významné byly považovány odběry povrchových vod, které dle Vyhlášky č. 431/2001 Sb. o vodní bilanci [L4] podléhají pravidelnému nahlašování údajů o odebraném množství (500 m3 v kalendářním měsíci). Jejich přehled je uveden v tabulce A.1.2a v příloze. Tabulka A.1.2a - Přehled významných odběrů povrchových vod (tabulka v příloze) Celkem bylo v roce 2012 z útvarů povrchových vod odebráno 305,9 mil. m3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,4 %. Tento údaj je ale zkreslen skutečností, že vůbec největší odběr (elektrárna Opatovice) není odběrem v pravém slova smyslu, ale voda se zde odebírá pro průtočné chlazení a vrací se zpět do toku pouze s tepelnou zátěží. Následuje průmysl s 13,6 %. Odběr povrchové vody pro vodovody pro veřejnou potřebu činil v roce 2012 cca 11,2 % z celkového odebraného množství. Odběry pro zemědělství tvořily pouze 2,2 % a na jiné odběry připadalo cca 0,5 %. Z hlediska účelů použití odebírané vody můžeme odběry dělit podle sektorů na odběry pro lidskou spotřebu vodovody pro veřejnou potřebu, pro průmysl (potravinářský a ostatní), pro energetiku, odběry důlní, pro zemědělství a na jiné odběry. Tabulka A.1.2b - Souhrnné údaje o evidovaných odběrech Okruh odběratelů
Odebírané množství v tis. m3/rok
%
Počet odběratelů
Vodarenské
34 330,090
11,22 %
27
Průmysl
41 659,320
13,62 %
57
Důlní
0,000
0,00 %
0
Energetika
221 476,490
72,41 %
8
Zemědělství
6 832,870
2,23 %
42
Jiné
1 586,440
0,52 %
48
19
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Odebírané množství 2012 250 000 200 000
Vodarenské
tis.m3/rok
Půmysl 150 000
Důlní Energetika
100 000
Zemědělství Jiné
50 000 0
Obr. A.1.2a Odebírané množství za rok 2012 Ze všech evidovaných 182 odběrů povrchové vody připadalo 97 % celkového odebraného množství na 27 největších odběratelův kategorii ročního odebraného množství nad 500 tis. m3. Tyto odběry tvoří především elektrárny využívající vodu na chlazení, významné odběry pro průmysl a největší úpravny vody. Tabulka uvádí 10 největších odběratelů povrchových vod. Množství odebrané těmito subjekty v roce 2012 tvořilo 88 % z celkového odebraného množství Tabulka A.1.2c - Deset největších odběratelů povrchových vod ID odběru
Název odběru
Objem (tis. m3/rok)
421122
Elektrárna Opatovice
197 396,300
441435
Spolana Neratovice
20 323,840
441121
Synthesia Pardubice - Semtín
14 237,148
441124
Elektrárna Chvaletice
10 392,815
431194
Vodárna Káraný - odběr z Jizery
9 053,410
431069
SčVK Teplice Josefův Důl VN - ÚV Bedřichov
5 808,054
441332
Dalkia Kolín
5 651,475
431071
SčVK Teplice Souš VN
5 449,117
411033
Teplárna Dvůr Králové
3 921,040
421240
VS Vrchlice - ÚV Trojice
3 581,630
Tabulka A.1.2d - Významné odběry s vodárenským využitím (tabulka v příloze) Tabulka A.1.2e - Významné odběry pro jiné než vodárenské účely (tabulka v příloze) Mapa A.1.2a - Významné odběry povrchových vod
A.1.3. Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci Regulace odtoku vody má z hlediska ovlivnění hydrologického režimu významný vliv především na jeho vyrovnanost pod nádrží. Míra ovlivnění závisí na velikosti akumulace, jejím účelu a s tím spojenými pravidly manipulace s objemem vody v nádrži a na poměru mezi velikostí objemu nádrže a velikostí neovlivněných průtoků. [O1] Ke změně průtokových charakteristik dochází také vlivem převádění a odklánění vod. Zde hraje
20
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
nejdůležitější roli technická kapacity jednotlivých převodů a množství převáděné vody mezi jednotlivými vodními útvary s ohledem na minimální zůstatkové průtoky.
A.1.3.1. Vodní nádrže Většina nádrží v tomto dílčím povodí plní při hospodaření s vodou různé účely. Nejvýznamnějšími jsou akumulace vod pro odběry, nadlepšování průtoků pod nádržemi, ochrana před povodněmi, rekreace, vodárenské účely a výroba elektrické energie. Vyvážení účelů, a jejich mnohdy protichůdných požadavků, řeší manipulační řády vodních děl, sestavené nad příslušnými povoleními k nakládáním s vodami, jenž specifikují pořadí důležitosti jednotlivých účelů. Jako významné regulace odtoku byly identifikovány nádrže na základě absolutního kritéria, kdy celkový objem byl > 1 000 000 m3. Při výběru uvedeného kritéria se vycházelo z Vyhlášky 431/2001Sb. o vodní bilanci [L4], konkrétně z § 10, který stanovuje rozsah ohlašovaných údajů a zahrnuje ohlašovací povinnost pro nádrže o celkovém objemu vyšším než uvedených 1 000 000 m3. [O1]
A.1.3.2. Převody vody Převody vody představují významné antropogenní změny v oblasti hydrologického režimu. Dochází v podstatě k odebrání vody z jednoho povodí a jejího přivedení do povodí jiného. Účelem převodů vody je navýšení přirozené vodnosti jednoho povodí na úkor jiného především z důvodu zajištění dostatečného množství a zabezpečenosti požadovaného množství vody.[O1] Pro definování významného převádění a odklánění vod bylo zvoleno kritérium korespondující s kritériem uvedeným v předchozím odstavci. Jako významné bylo tedy zvoleno převádění a odklánění vod s převedeným množstvím > 1 000 000 m3/rok. Kritérium bylo splněno v případě, když alespoň v jednom roce z let 2010, 2011 a 2012 překročilo převáděné množství zmiňovanou hranici. Celkové převáděné množství je potom průměrem z let 2010, 2011 a 2012. Tabulka A.1.3a - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě Povodí (tabulka v příloze) Tabulka A.1.3b - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě jiných subjektů (tabulka v příloze) Tabulka A.1.3c - Převody vody (tabulka v příloze) Mapa A.1.3a - Významné akumulace vody - vodní nádrže Mapa A.1.3b - Významné akumulace vody - změna průtoku Mapa A.1.3c - Převody vod
A.1.4. Identifikace významných morfologických úprav vodních útvarů A.1.4.1. Metodické přístupy Morfologickými úpravami vodních útvarů je na tomto místě myšlen přímý vliv antropogenní činnosti na podobu koryta a nivy vodního toku. Tyto úpravy pak mají následný vliv na fungování fluviálních procesů a biotické oživení vodních útvarů. Morfologické úpravy mají úzkou tematickou návaznost na silně ovlivněné vodní útvary a promítají se také do hodnocení stavu vodních útvarů. Relativně přesná znalost typu a rozsahu morfologických úprav pomáhá definovat typ opatření, jež by mělo vést k zlepšení morfologických podmínek, a je-li to u daného vodního útvaru relevantní, také k dosažení dobrého ekologického stavu. Jednotlivé typy morfologických úprav vodních toků, jejich parametry a kritéria významnosti byly stanoveny s využitím „Manuálu pro plánování v povodí České republiky“, viz tabulka A1.4a. Parametry a kritéria významnosti byly buďto zcela převzaty, případně upraveny. Hodnoceny byly vodní útvary jakožto páteřní vodní toky. Pro tyto významnější vodní toky je větší dostupnost podkladů s vyšší přesností a zároveň zde ještě existuje relativně spolehlivý sběr dat z mapových podkladů. Dalším zdrojem dat jsou výsledky z mapování morfologických parametrů a hodnocení hydromorfologického stavu toků a niv prováděného v rámci zpracování studií financovaných z OPŽP prioritní osy 1.3 [O26] - [O37]. Podrobné mapování morfologických parametrů a hydromorfologické hodnocení bylo prováděno na základě metodiky z Věstníku MŽP 11/2008 [O38], [O39].
21
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Tabulka A.1.4a - Kritéria významnosti morfologických vlivů Typ morfologického vlivu
Parametr
Kritérium
Zakrytí/zatrubnění
Délka zakrytého/zatrubněného úseku
Jakýkoliv jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m nebo jakákoliv posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku, kde kumulativní délka zakrytých částí je alespoň 150 m
Podélné napřímení
Procento zkrácení historické (referenční) délky
Zkrácení o více než 10 %
Zavzdutí
Délka zavzdutí
Délka jednotlivého zavzdutého úseku > 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru
Délka a způsob zpevnění říčního břehu
Délka zpevněného břehu
Zpevnění více než 10 % délky břehu(ů)
Protipovodňová opatření Urbanizace
Výskyt hrází ve vzdálenosti menší než trojnásobek šířky koryta Úseky vodního útvaru v intravilánu
Hráze podél více než 10 % délky vodního útvaru Více než 15 % délky vodního úvaru
Změna příčného profilu
Poměr hloubky ku šířce ≥ 0,25
Změna profilu ve více než 20 % délky vodního útvaru
Hráze a jezy
Výskyt příčné překážky nad 1 m
Přítomnost alespoň jedné překážky
Níže jsou uvedena zdrojová data a pracovní postupy pro hodnocení jednotlivých morfologických vlivů. Obecně se vycházelo z těchto podkladů: -
Technicko-provozní evidence správce povodí POP Horního a středního Labe Základní mapa 1 : 10 000 Letecké snímky Hodnocení hydromorfologického stavu vodních toků a niv zpracovaných v rámci studií proveditelnosti A.1.4.1.1. Zakrytí/zatrubnění vodního toku
Zakrytí vodního toku představuje nejhorší možný způsob morfologické degradace vodního toku. Kromě vlastního zakrytí jsou totiž v drtivé většině případů upraveny břehy i dno. V podstatě celý průtočný profil tvoří homogenní, materiál, většinou monolitický beton. Zároveň je do ekosystému vodního toku zamezeno přístupu světla. U zakrytých úseků jsou eliminovány jakékoliv fluviální procesy a biologické oživení je zcela minimální. Zároveň delší zatrubněné úseky vytváří migrační bariéru pro vodní organismy z důvodu ovlivnění světelných a proudových podmínek. V technicko-provozní evidenci správce povodí zatrubněné úseky nejsou k dispozici a z POP HSL nebylo možné tyto úseky v plném rozsahu převzít. Zakrytí vodních toků tak bylo určeno na základě Základní mapy 1 : 10 000, leteckých snímků a v některých vodních útvarech na základě hydromorfologického mapování a monitoringu [O26] - [O37], konkrétně databáze „Evidence úprav na toku“. Jako významné bylo vzato souvislé zatrubnění delší než 100 m, nebo sekvence kratších zatrubněných úseků o celkové délce přesahující 150 m. Významnou délku zakrytí vykazuje celkem 38 vodních útvarů. Nejdelší, zatrubnění o délce cca 2070 m, vykazuje vodní útvar Košátecký potok od pramene po ústí do Labe a vodní útvar Popelka od pramene po ústí do toku Oleška o délce 1360 m. Rozdělení četností délky zatrubnění vodních útvarů ukazuje obrázek níže.
22
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
160 140 Počet vodních útvarů
120 100 80 60 40 20 0 0
<100
100-500
500-1000
>1000
Délka zakrytí VÚ (m)
Obr. A.1.4a - Rozdělení délky zatrubnění vodních útvarů A.1.4.1.2. Podélné napřímení vodního toku Napřímením vodního toku jsou myšleny stavební úpravy koryta vedoucí ke zkrácení celkové délky vodního toku či úseku vodního toku. Tyto úpravy mají za cíl urychlení odtoku vody a získání nově využitelného území v poříční nivě. Dle „Manuálu“ je podélné napřímení vyjádřeno jako celková kumulativní délka všech napřímených úseků, přičemž je zmíněna problematičnost vymezení takovýchto úseků. Je nutno rozeznat přirozeně přímé úseky či zpřírodněné, historicky napřímené úseky. Tím pádem do stanovení ukazatele vstupuje značná míra subjektivity. Jako vhodnější alternativu „Manuál“ nabízí porovnání referenční (historické) a současné délky vodního toku. Vzhledem k absenci historického průběhu vodních toků byla tato varianta zhodnocena jako nadměrně pracná. Nicméně tento přístup je objektivnější a metodicky uchopitelnější, proto byl pro stanovení napřímení v rámci druhého plánovacího cyklu použit. Průběh vodních útvarů byl na základě map II. vojenského mapování zvektorizován a délka byla porovnána se současným stavem. Jako kritérium významnosti bylo zvoleno zkrácení o 10 % a více. Při vektorizaci byly rovněž evidovány historické úpravy. Vodní útvar byl klasifikován jako bez historické úpravy nebo částečně upraven, případně významně upraven. Pokud byl vodní útvar klasifikován jako částečně upraven, k procentu napřímení se přičetlo 5 % zkrácení, pokud byl významně upraven, pak se přičítalo 10 %. Na tocích, kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování, byla využita data z databáze „Geomorfologie trasy hlavního koryta“. Významnou změnou trasy způsobenou napřímením trasy koryta toku je ovlivněno 129 vodních útvarů. Obecně lze konstatovat, že největší změny jsou registrovány na tocích v nižších a středních polohách, které odpovídají geomorfologickému typu meandrování a anastomóznímu větvení meandrujícího až vinoucího se koryta. Jedná se např. o vodní toky Loučná, Metuje, Cidlina, Doubrava atd. Míra zkrácení pro vodní útvary vyjádřená intervaly je uvedena na obrázku níže.
23
Počet vodních útvarů
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0
<5
5-10
10-15
15-20
>20
Zkrácení VÚ (%)
Obr. A.1.4b - Rozdělení míry zkrácení pro jednotlivé vodní útvary A.1.4.1.3. Zavzdutí Zavzduté úseky vodních toků mohou být definovány jako části koryta toku, kde je vlivem příčných staveb hladina vody uměle zachována i při nulovém průtoku. Zároveň zde klesá rychlost proudění. V těchto úsecích jsou tedy zásadním způsobem pozměněny ekologické a hydromorfologické faktory určující podmínky pro vodní organismy a vývoj koryta vodního toku. Toto kritérium uvažuje pouze zavzdutí, které je výsledkem přítomnosti příčné stavby vytvořené člověkem. Tento ukazatel v technicko-provozní evidenci správce povodí není k dispozici a v POP HSL nejsou zavzduté úseky definovány na významné vodní nádrže (vodní útvary typu jezero) a Labskou vodní cestu. Rozsah zavzdutí je možno spolehlivě určit pouze na základě podrobných podélných profilů či terénních průzkumů. Jelikož by mělo být určení tohoto ukazatele jednotné a pokud možno založeno na již existujících podkladech, byla délka zavzdutí vypočítána na základě sklonu a přítomnosti příčných překážek. Sklon byl určen na základě vrstevnic ZABAGED. Jako vzdouvací objekty byly vzaty příčné překážky nad 1 m, přičemž každé překážce byla přiřazena paušálně výška 1,0 m, jezům a zdymadlům na Labi byla přisouzena délka vzdutí na základě známých parametrů těchto objektů. Dále a v podstatě přesně byly zavzduté úseky vodních útvarů určeny jako průnik vodních nádrží (objektů DIBAVOD) s vodními útvary. V případě určení rozsahu vzdutí na hranici významnosti byly detailněji stanoveny parametry příčných objektů na základě informací z aplikace GISyPO. Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Evidence vzdutých úseků a migrační prostupnosti objektů“. V rámci uvedené databáze jsou data shromážděna primárně z terénního průzkumu doplněná ze studií odtokových poměrů a zaměřených podélných profilů. Lze tato data považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování objektů a popisu základních technických parametrů. Kritériem významnosti je délka jednotlivého zavzdutého úseku větší než 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru. Významné zavzdutí je evidováno v 62 vodních útvarech. Prakticky 100 % zavzdutí je ve vodních útvarech na Labi, které jsou součástí Labské vodní cesty. Dalším významně ovlivněným vodním tokem je Jizera. Zavzdutí vyjádřeno formou četností pro vodní útvary je uvedeno na obrázku níže.
24
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
90 80
Počet vodních útvarů
70 60 50 40 30 20 10 0 0
<5
5-10
10-15
15-20
20-40
>40
Zazdutí ve VÚ (%)
Obr. A.1.4c - Rozdělení zavzdutí v jednotlivých vodních útvarech. A.1.4.1.4. Délka a způsob zpevnění říčního břehu Charakter morfologické úpravy dostatečně definuje již její název, kdy se jedná o cílené umisťování odolného materiálu na říční břehy a dno koryta vodního toku za účelem jejich stabilizace. Negativním dopadem je zejména eliminace přirozených fluviálních procesů, přísunu splavenin z boční a dnové eroze a změna stanovištních podmínek. Ukazatele byly převzaty z technicko-provozní evidence správce povodí. Z hlediska úplnosti bylo zahrnuto i zpevnění dna, jež často přechází do zpevnění paty břehu či celého břehu. Jednalo se o tyto ukazatele. -
Opevnění bermy a břehu nad bermou v PT úseku toku Opevnění břehu v PT úseku toku Opevnění svahu kynety v PT úseku toku Opevnění paty svahu v PT úseku toku Opevnění dna Úprava PT úseku toku Regulační stavby
Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Evidence úprav na toku“. V rámci uvedené databáze jsou informace o upravenosti zpracovány na základě podrobného terénního průzkumu, kdy je sledován soubor parametrů např. typ opevnění břehů koryta, dna, stav opevnění, charakter úpravy atd. Tato data lze jako v předešlém případě považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování úprav a popisu základních parametrů. Kritériem významnosti byla přítomnost opevnění či úpravy ve více než 10 % délky vodního útvaru. Parametry, které spolu úzce souvisí, jsou zpevnění břehu a změna říčního profilu. Vstupní data jsou v podstatě stejná, jiné bylo zvoleno kritérium významnosti. Významné zpevnění břehu vykazuje celkem 139 vodních útvarů. Nejvyšší upravenost břehu (prakticky 100 %) vykazují např. útvary na vodním toku Labe, Kamenice (HSL_1870, HSL_1910). V případě změny říčního profilu je kritérium významnosti méně přísné, přičemž významné úpravy jsou u 114 vodních útvarů. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech.
25
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
70
Počet vodních útvarů
60 50 40 30 20 10 0 0
<20
20-40
40-60
60-80
>80
Úprava břehů (příčného profilu) ve VÚ (%)
Obr. A.1.4d - Rozdělení míry upravenosti břehu (příčného profilu) pro jednotlivé vodní útvary A.1.4.1.5. Protipovodňová opatření Protipovodňová opatření jsou pro účely tohoto parametru chápána jako přítomnost přisazených protipovodňových hrází. Nejedná se o přímý zásah do koryta vodního toku, ale přítomnost přisazené hráze znamená částečné či úplné přesušení konektivity mezi vodním tokem a jeho nivou. Dále lze předpokládat kombinaci s opevněním břehu, poněvadž destrukci hráze břehovou erozí nelze dopustit. Přítomnost hráze také limituje výskyt břehové a doprovodné vegetace. Délka přisazených protipovodňových hrází byla převzata z technicko-provozní evidence správce povodí a zpřesněna a doplněna na podkladu základní mapy 1 : 10 000 a leteckých snímků. Zaznamenávána byla přítomnost hráze podél koryta bez ohledu na to, jestli se jednalo o hráz jednostrannou či o hráze na obou březích. Vyskytly se totiž případy, kdy hráze byly na obou březích v téměř celé délce vodního útvaru, a při kumulativní délce hrází pak vyšlo, že ohrázováno je více než 100 % délky vodního útvaru. Jako kritérium významnosti bylo zvoleno ohrázování více než 10 % délky vodního útvaru (jednostranně nebo oboustranně). Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Vliv hrází a bariér na zúžení aktivní inundace“ a parametr „Typ hráze, nebo bariéry“. Na většině vodních útvarů nedošlo k realizaci přisazených hrází. Pokud jsou realizovány tak pouze pomístně s minimálním vlivem na daný vodní útvar. Výjimkou jsou dva vodní útvary, a to VÚ 1540 Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina a VÚ 1590 Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe, kde jsou hráze na 99 % a 48 % délky vodního útvaru (viz obrázek níže).
26
Počet vodních útvarů
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0
<1
1-5
5-10
10-20
>20
Délka přisazených hrází ve VÚ (%)
Obr. A.1.4e - Míra protipovodňové ochrany formou přisazených hrází pro vodní útvary A.1.4.1.6. Urbanizace Urbanizací chápeme přítomnost lidských sídel podél vodního toku. Pro korytovou morfologii to znamená zesílený tlak na stabilizaci koryta (opevnění břehů), zvýšenou míru protipovodňové ochrany a celkově intenzivnější management koryta vodního toku a poříční zóny (prohrábky dna, údržba břehové vegetace apod.). Urbanizace je vyjádřena jako délka vodního útvaru v intravilánu. Z hlediska upravenosti a managementu vodního toku je v podstatě jedno, zdali protéká podél komunikací, zástavby či zahradami. Intravilány byly vymezeny na základě zástavby definované v DMÚ 25. Jelikož zástavba je mnohdy nesouvislá, ale úprava vodního toku je souvislá a zároveň není možno připustit přirozený vývoj vodního toku v krátkých úsecích, byla vrstva intravilánů obalena bufrem 10 m. Takto definované intravilány byly protnuty s vrstvou vodních útvarů a výsledkem byly úseky vodních útvarů ležících v intravilánech. Kritérium významnosti bylo stanoveno na 15 % délky vodního útvaru ležícího v intravilánu. Na tocích, kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování, bylo provedeno porovnání dat mezi mapováním a výše provedenou GIS analýzou. Byl zjištěn minimální rozdíl a tak byla využita data z provedeného průniku vrstvy intravilánu a vodních útvarů.
Počet vodních útvarů
V řešeném území se vyskytuje 94 vodních útvarů vykazujících významnou míru „urbanizace“. Nejvyšší míra „urbanizace“ je vázána na vodní toky v horních a středních částech povodí, které jsou charakteristické úzkým údolím se zástavbou podél vodotečí a komunikací. Rozložení míry urbanizace pro vodní útvary ukazuje obrázek níže. 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0
<20
20-40
40-60
60-80
Urbanizace (%)
Obr. A.1.4f - Míra urbanizace pro jednotlivé vodní útvary 27
80-100
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.1.4.1.7. Změna příčného profilu Změna příčného profilu je definována v „Manuálu“ jako hodnota poměru hloubky k šířce, přičemž mezní hodnota je 0,25 (zúžené a zahloubené koryto). Bez zaměření koryta či detailních terénních morfometrických šetření není možno tento ukazatel stanovit. Vycházejme z předpokladu, že úprava břehu či dna byla spojena s celkovou změnou příčného profilu. Z tohoto důvodu byl tento ukazatel paralelizován s ukazatelem zpevnění břehu a úpravy průtočného profilu, a vstupní data byla převzata z technicko-provozní evidence správce povodí. Negativním dopady změny příčného profilu lze spatřovat v utlumení žádoucích fluviálních procesů a menší konektivitě vodního toku s nivou. Kritérium významnosti bylo stanoveno na 20 % délky vodního útvaru. A.1.4.1.8. Hráze a jezy Hráze a jezy, obecněji příčné překážky, přerušují podélné říční kontinuum. Kromě migrační překážky pro vodní organismy znamená příčná překážka omezení transportu splavenin a vzdutí nad překážkou. Hodnocení tohoto parametru má však návaznost pouze na omezení migrační prostupnosti vodního útvaru. Za významné migrační překážky jsou považovány jezy a stupně s výškou nad 1 m. Vrstva těchto objektů byla zpracována OOV MŽP a poskytnuta správcem povodí. Identifikovány byly též příčné překážky (hráze) vodních nádrží převzatých z databáze DIBAVOD. Kritériem významnosti byla přítomnost alespoň jedné příčné překážky nad 1 m. V rámci významných morfologických úprav vodních útvarů nebylo hodnoceno ovlivnění hydrologického režimu, charakterizované zejména odběry vod z vodních toků. Hodnocení významných odběrů je provedeno v dalších částech PDP. Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Evidence vzdutých úseků a migrační prostupnosti objektů“. V rámci uvedené databáze jsou zpracována data ke každému identifikovanému příčnému objektu v korytě, které se týkají např. typu, výšky objektu, migrační prostupnosti atd. Tato data považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování objektů a popisu základních sledovaných parametrů.
Počet vodních útvarů
Hrází a jezů, v tomto případě myšlena přítomnost příčných překážek vyšších než 1 m, bylo lokalizováno celkem 908. V tomto součtu jsou objekty, které byly lokalizovány na základě podrobného terénního šetření provedeného v rámci hydromorfologického hodnocení, z evidencí MŽP, dat ISYPO a databáze DIBAVOD. V 33 vodních útvarech nebyla lokalizována žádná překážky vyšší než 1 m, naopak nejvíce (20) jich je situováno ve vodních útvarech HSL1090 Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka a HSL 0920 Loučná od toku Desná po ústí do Labe. Rozdělení vodních útvarů dle počtu příčných překážek ukazuje obrázek níže. 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0
1
2-5
5-10
10-15
15-20
Počet významných příčných překážek
Obr. A.1.4g - Počet příčných překážek nad 1 m ve vodních útvarech
28
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.1.4.2. Vyhodnocení morfologických úprav Po identifikaci a kvantifikaci jednotlivých morfologických úprav proběhlo vyhodnocení významnosti. Tabulka pro vodní útvary s vyznačením významných morfologických úprav je zobrazena níže. Označené pole křížkem značí významnou úpravu daného parametru. Z celkového počtu 207 vodních útvarů ležících v dílčím povodí Horního a středního Labe vykazuje 200 útvarů alespoň jednu významnou morfologickou úpravu. Ve dvou vodních útvarech je evidováno 7 významných morfologických úprav. Míra ovlivnění morfologie je tedy poměrně velká.
HSL_0030 HSL_0040 HSL_0050 HSL_0060 HSL_0070 HSL_0080 HSL_0090 HSL_0100 HSL_0110 HSL_0120 HSL_0130 HSL_0150 HSL_0170 HSL_0185_J
Sovinka od pramene po ústí do Labe
X
Běluňka od pramene po ústí do Labe
HSL_0200
Úpa od pramene po tok Malá Úpa
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X X X
X
X
X
X
X X
X
X
X X
29
Vyhovující biologické složky "x"
Urbanizace (%)
Protipovodňová opatření (%)
X
X
X
Labe od toku Sovinka po tok Čistá
HSL_0190
X
X
Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně Malé Labe od toku Kotelský potok po ústí do Labe Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně Čistá od toku Zrcadlový potok po Luční potok Luční potok od pramene po ústí do toku Čistá Čistá od toku Luční potok po ústí do Labe Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok Starobucký potok od pramene po ústí do toku Pilníkovský potok Pilníkovský potok od toku Starobucký potok po ústí do Labe Kalenský potok od pramene po ústí do Labe Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království Virtuální segment - Nádrž Les Království na toku Labe
Zpevnění břehu (%)
Zavzdutí (%)
X
Hráze a jezy
HSL_0020
Labe od pramene po Svatopetrský potok včetně Labe od toku Svatopetrský potok po tok Sovinka
Změna říčního profilu (%)
HSL_0010
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Zakrytí (m)
Tabulka A.1.4b - Významné morfologické úpravy vodních útvarů
X X X
X X
X X
X
Hráze a jezy
Vyhovující biologické složky "x"
Změna říčního profilu (%)
Urbanizace (%)
Protipovodňová opatření (%)
Zpevnění břehu (%)
Zavzdutí (%)
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X
X
Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně
X
X
X
X
X
X
X
HSL_0240
Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná
X
X
X
X
X
X
X
HSL_0250
Petříkovický potok od státní hranice po ústí do toku Ličná
X
X
X
X
X
HSL_0260
Ličná od pramene po tok Úpa
X
HSL_0270
Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Úpa
HSL_0210 HSL_0220 HSL_0230
HSL_0280 HSL_0290 HSL_0300 HSL_0310 HSL_0320
Rtyňka od pramene po ústí do toku Úpa Olešnice od pramene po ústí do toku Úpa Úpa od toku Ličná po ústí do Labe
X
X
X
Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
HSL_0330
Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka
X
HSL_0340
Židovka od státní hranice po ústí do Metuje
X
HSL_0350
Dřevíč od pramene po ústí do Metuje
HSL_0360
Brlenka od pramene po ústí do Metuje
HSL_0370
Metuje od toku Židovka po tok Střela
HSL_0380
Olešenka od pramene po ústí do Metuje
HSL_0405_J
Virtuální segment - Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok
HSL_0410
Metuje od toku Střela po ústí do Labe, včetně toku Rozkoš od hráze nádrže Rozkoš
HSL_0420
Trotina od pramene po ústí do Labe
HSL_0430
X
X X
X
X
X X X X
X
X X X X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Piletický potok od pramene po ústí do Labe, včetně Librantického potoka (pramenná část)
X
X
X
X
X
HSL_0440
Labe od toku Metuje po tok Orlice
X
X
X
HSL_0450
Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok
X
X X
30
X
X
X
X X X
X
X
HSL_0475_J HSL_0480 HSL_0490 HSL_0500 HSL_0510 HSL_0520 HSL_0530 HSL_0540 HSL_0550 HSL_0560 HSL_0570 HSL_0580 HSL_0590 HSL_0600 HSL_0610 HSL_0620 HSL_0630 HSL_0640 HSL_0650
X X
X
X
X
X
X
X
X X
Bělá od pramene po tok Dlouhá strouha
X
X X
X
X
Bělá od toku Kněžná po ústí do toku Divoká Orlice a Kněžná od toku Javornický potok po ústí do toku Bělá
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
31
Vyhovující biologické složky "x"
X
X
X
X
X
X
Bělá od toku Dlouhá strouha včetně po tok Kněžná Kněžná od pramene po Uhřínovský potok včetně Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok Javornický potok od pramene po ústí do toku Kněžná
X X
X
X
Hráze a jezy
Změna říčního profilu (%)
X
Virtuální segment - nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice Rokytenka od pramene po tok Hvězdná včetně Rokytenka od toku Hvězdná po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od hráze nádrže Pastviny po tok Zdobnice Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá
Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice Tichá Orlice od pramene po Králický potok včetně Tichá Orlice od toku Králický potok po Lipkovský potok Lipkovský potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Lipkovský potok po Bystřec včetně
Urbanizace (%)
Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny I
Protipovodňová opatření (%)
HSL_0460
Zpevnění břehu (%)
Název
Zavzdutí (%)
VÚ
Zkrácení (%)
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X
X
X
HSL_0680 HSL_0690 HSL_0700 HSL_0710 HSL_0720 HSL_0735_J HSL_0740 HSL_0750 HSL_0760 HSL_0770 HSL_0780 HSL_0790
Dědina od pramene po Hluky včetně
HSL_0800
Dědina od toku Hluky po Brtevský potok
HSL_0810 HSL_0820 HSL_0830 HSL_0840
Brtevský potok od pramene po ústí do toku Dědina Zlatý potok od toku Dědina po ústí do toku Dědina Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice Stříbrný potok od pramene po ústí do Orlice
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X X X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Orlice od toku Dědina po ústí do Labe
HSL_0860
Ředický potok od pramene po ústí do Labe
X
X
X
X
X
HSL_0870
Loučná od pramene po tok Desná
X
X
X
X
X
32
X X
X X
HSL_0850
X
Vyhovující biologické složky "x"
Hráze a jezy
Protipovodňová opatření (%)
X
Zpevnění břehu (%)
X
Zavzdutí (%)
Změna říčního profilu (%)
HSL_0670
Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Lukavický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Bystřec po tok Dobroučka Potočnice od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Dobroučka od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Dobroučka po tok Třebovka Třebovka od pramene po vzdutí nádrže Hvězda Virtuální segment - Nádrž Hvězda na toku Třebovka Třebovka od hráze nádrže Hvězda po ústí do toku Tichá Orlice Skořenický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Třebovka po ústí do Orlice Orlice od soutoku toku Tichá Orlice a Divoká Orlice po tok Dědina
Urbanizace (%)
HSL_0660
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X
X
X
X
X
HSL_0890 HSL_0900 HSL_0910 HSL_0920
Loučná od toku Desná po ústí do Labe
HSL_0930
Labe od Orlice po tok Chrudimka
HSL_0940 HSL_0955_J HSL_0960 HSL_0970 HSL_0980 HSL_0995_J HSL_1000 HSL_1010 HSL_1020 HSL_1030 HSL_1040 HSL_1050 HSL_1060 HSL_1070 HSL_1080 HSL_1090
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X X
Chrudimka od pramene po vzdutí nádrže Hamry Virtuální segment - Nádrž Hamry na toku Chrudimka Chrudimka od hráze nádrže Hamry po tok Slubice Slubice od pramene po ústí do toku Chrudimka Chrudimka od Slubice po vzdutí nádrže Seč Virtuální segment - Nádrž Seč na toku Chrudimka Chrudimka od hráze nádrže Seč po Okrouhlický potok včetně Chrudimka od toku Okrouhlický potok po tok Novohradka
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X X X
X X
Vyhovující biologické složky "x"
X
Hráze a jezy
X
Změna říčního profilu (%)
X
Urbanizace (%)
X
Protipovodňová opatření (%)
Zpevnění břehu (%)
Desná od pramene po ústí do toku Loučná Končinský potok od pramene po ústí do toku Loučná Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná Zadní Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná
Zavzdutí (%)
HSL_0880
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Novohradka od pramene po tok Krounka
X
Krounka od pramene po tok Kamenická voda včetně Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka Žejbro od pramene po Mrákotínský potok včetně Žejbro od toku Mrákotínský potok po ústí do toku Novohradka Ležák od pramene po Kvítecký potok včetně Ležák od toku Kvítecký potok po ústí do toku Novohradka Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
33
X
X
X
HSL_1110 HSL_1120 HSL_1130 HSL_1140 HSL_1150 HSL_1160 HSL_1170 HSL_1180 HSL_1190
Doubrava od toku Cerhovka včetně po Běstvinský potok včetně Doubrava od toku Běstvinský potok po HSL_1210 tok Hostačovka Hostačovka od pramene po Babský HSL_1220 potok včetně Hostačovka od toku Babský potok po ústí HSL_1230 do toku Doubrava Brslenka od pramene po Hlubocký potok HSL_1240 včetně Brslenka od toku Hlubocký potok po ústí HSL_1250 do toku Doubrava Doubrava od toku Hostačovka po ústí do HSL_1260 Labe Klejnárka od pramene po Paběnický HSL_1270 potok včetně Vrchlice od pramene po vzdutí nádrže HSL_1280 Vrchlice Virtuální segment - Nádrž Vrchlice na HSL_1295_J toku Vrchlice Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí HSL_1300 do toku Klejnárka
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X X X
X
X
X X
X X
X
34
X
X
X
X
X X
X
X
HSL_1200
X
Vyhovující biologické složky "x"
X
Hráze a jezy
X
Změna říčního profilu (%)
Protipovodňová opatření (%)
X
Urbanizace (%)
Zpevnění břehu (%)
Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe Jesenčanský potok od pramene po ústí do Labe Černská strouha od pramene po ústí do Labe Struha od pramene po Mlýnský potok včetně Struha od toku Mlýnský potok po ústí do Labe Sopřečský potok od pramene po ústí do Labe Brložský potok od pramene po ústí do Labe Strašovský potok od pramene po ústí do Labe Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava Doubrava od pramene po tok Cerhovka
Zavzdutí (%)
HSL_1100
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X X
X
X
X
X
X
HSL_1310 HSL_1320 HSL_1330 HSL_1340 HSL_1350 HSL_1360 HSL_1370 HSL_1380 HSL_1390 HSL_1400 HSL_1410
Klejnárka od toku Paběnický potok po ústí do Labe Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně
HSL_1480
Labe od toku Cidlina po tok Mrlina
HSL_1490
Mrlina od pramene po Hasínský potok
HSL_1510 HSL_1520
X
Hasínský potok od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Hasínský potok po Štítarský potok Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X X
X
35
X X
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X X
X
Vyhovující biologické složky "x"
Hráze a jezy
Změna říčního profilu (%)
Urbanizace (%)
Protipovodňová opatření (%)
Zpevnění břehu (%)
X
X
Bystřice od pramene po Bašnický potok
Bašnický potok od pramene po ústí do HSL_1420 Bystřice Bystřice od toku Bašnický potok po ústí HSL_1430 do toku Cidlina Mlýnská Cidlina od toku Cidlina po ústí HSL_1440 do toku Cidlina Cidlina od toku Bystřice po vzdutí rybníka HSL_1450 Žehuňský Virtuální segment - Rybník Žehuňský na HSL_1465_J toku Cidlina Cidlina od hráze rybníka Žehuňský po HSL_1470 ústí do Labe
HSL_1500
X
Bačovka od pramene po ústí do Labe Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina Cidlina od pramene po tok Porák (Velký Porák) Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina Úlibický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Javorka od pramene po ústí do toku Cidlina Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Cidlina od toku Porák (Velký Porák) po tok Bystřice
Zavzdutí (%)
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
HSL_1550 HSL_1560 HSL_1570 HSL_1580 HSL_1590 HSL_1630 HSL_1640 HSL_1650 HSL_1660
Vlkava od pramene po ústí do Labe
HSL_1670
Výmola od pramene po ústí do Labe
HSL_1680
Labe od toku Mrlina po tok Jizera
HSL_1690
Jizera od státní hranice po tok Mumlava
HSL_1700 HSL_1710 HSL_1720
Jizera od toku Mumlava po tok Jizerka
HSL_1740
Jizerka od pramene po Cedron včetně
HSL_1750
Jizerka od toku Cedron po ústí do toku Jizera
HSL_1760
Jizera od toku Jizerka po tok Oleška
HSL_1770
Oleška od pramene po tok Rokytka
HSL_1790
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
Oleška od toku Rokytka včetně po tok Popelka Popelka od pramene po ústí do toku Oleška
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X
X X X
X X X
X X X
X X X X
X
Vyhovující biologické složky "x"
Hráze a jezy
X
Urbanizace (%)
X
Protipovodňová opatření (%)
X
Změna říčního profilu (%)
X
X
Mumlava (Velká Mumlava) od pramene po tok Milnice Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava Mumlava (Velká Mumlava) od toku Milnice po tok Jizera
HSL_1730
HSL_1780
X
Zpevnění břehu (%)
HSL_1540
Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe Bečvárka (Miletínský potok) od pramene po ústí do toku Výrovka Šembera od pramene po ústí do toku Výrovka Výrovka od toku Bečvárka po ústí do Labe
Zavzdutí (%)
HSL_1530
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X X X X X
X X
X
36
X
X
X
X
X X
X X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
HSL_1800 HSL_1810 HSL_1820 HSL_1830 HSL_1845_J HSL_1850 HSL_1860 HSL_1870 HSL_1880 HSL_1895_J HSL_1900 HSL_1910 HSL_1920 HSL_1930 HSL_1940 HSL_1950 HSL_1960 HSL_1970 HSL_1980 HSL_1990 HSL_2000 HSL_2010
Tampelačka od pramene po ústí do toku Oleška Oleška od toku Popelka po ústí do toku Jizera
X
X
Vyhovující biologické složky "x"
Hráze a jezy
Změna říčního profilu (%)
Urbanizace (%)
Protipovodňová opatření (%)
Zpevnění břehu (%)
X
Jizera od toku Oleška po tok Kamenice Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl Virtuální segment - Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice Kamenice od hráze nádrže Josefův Důl po tok Jedlová Jedlová od pramene po ústí do Kamenice Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš Virtuální segment - Nádrž Souš na toku Černá Desná Černá Desná od hráze nádrže Souš po ústí do Kamenice Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera Žernovník od pramene po ústí do toku Jizera Stebenka od pramene po ústí do toku Jizera Libuňka od pramene po ústí do toku Jizera Žehrovka od pramene po ústí do toku Jizera
Zavzdutí (%)
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X X X
Jizera od toku Kamenice po tok Mohelka
X
Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka Ještědka od pramene po ústí do toku Mohelka Mohelka od toku Oharka po ústí do toku Jizera
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X
37
X
X X
X
HSL_2040 HSL_2050 HSL_2070 HSL_2080
Černávka od pramene po ústí do Labe
HSL_2090
Labe od toku Jizera po tok Vltava
HSL_2140 HSL_2390 HSL_2600 HSL_2620 HSL_3060
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Labe od toku Čistá po vzdutí nádrže Les Království Rozkoš a Rovenský potok od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš Výrovka od pramene po Ostašovský potok včetně Výrovka od Ostašovského potoka po tok Bečvárka Mratínský potok od pramene po ústí do Labe
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X X
Vyhovující biologické složky "x"
Urbanizace (%)
Protipovodňová opatření (%)
Zpevnění břehu (%)
Zavzdutí (%)
X
Hráze a jezy
HSL_2030
Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera Klenice od pramene po ústí do toku Jizera Jizera od toku Mohelka po Strenický potok včetně Jizera od toku Strenický potok po ústí do Labe Košátecký potok od pramene po ústí do Labe
Změna říčního profilu (%)
HSL_2020
Název
Zkrácení (%)
VÚ
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Zakrytí (m)
Etapa A – Přípravné práce
X X
X
X
Na vlastní vyhodnocení morfologických úprav navazuje validace na biologických datech. Použity jsou stěžejní ukazatele ryby a makrozoobentos. Jelikož pro II. plánovací období v etapě přípravných prací není dostupné vyhodnocení biologických složek ekologického stavu, použity jsou výsledky z I. plánovacího období. Výsledkem je tedy souhrn vodních útvarů s vyhovujícími složkami ryby a makrozoobentos. Tato analýza má přesah do stanovení rizikovosti vodních útvarů. Pokud vodní útvar vykazuje rizikovou míru morfologických úprav, ale stěžejní biologické složky jsou vyhovující, pak je vodní útvar nerizikový. V celkem 32 vodních útvarech jsou stěžejní biologické ukazatele vyhovující, z nichž dva vodní útvary jsou v kategorii jezero. Ve čtyřech případech nejsou v daném útvaru evidovány významné morfologické změny. Ve zbývajících vodních útvarech se vyskytují významné morfologické změny, přičemž v čtyřech případech se vyskytuje 6 z 9 nevyhovujících morfologických parametrů. Jedná se o vodní útvary situované v pramenných a horních částech povodí v horských a podhorských oblastech (Krkonoše, Jizerské hory), kde se předpokládá nižší míra antropického ovlivnění kvality vody. Mapa A.1.4a - Příčné překážky
38
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.1.5. Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod A.1.5.1. Plavba Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech. Prvním je vliv úpravy toku na parametry plavební cesty, druhým pak vliv vlastního plavebního provozu. Úprava vodního toku na plavební cestu spočívá v našich podmínkách především v úpravách břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů. Z hlediska morfologie a ekologických podmínek se tyto antropogenní úpravy projevují především těmito změnami: -
napřímení toku, úprava dna řečiště - odstranění brodových peřejnatých úseků, úprava břehů, lokální vzdutí vody, vytvoření migračně neprostupných překážek.
Výše uvedené vlivy byly vyhodnoceny v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vlastní plavební provoz se na stavu vod projevuje především krátkodobými změnami v průtokovém režimu při proplavování lodí plavebními komorami a vnosem znečišťujících látek především ropného charakteru. V tomto dílčím povodí je plavba provozována na Labské vodní cestě v úseku střední Labe - Chvaletice - Mělník. Na této části Labské vodní cesty je 15 plavebních komor. Tabulka A.1.5.1a - Vodní cesty Vodní tok
délka km
ř. km od - do
dopravně významné využívané využitelné
Labe Labe
949,10 - 837,37 973,50 - 951,20
111,73 22,30
Labe
987,80 - 973,50
14,30
x
Labe
951,20 - 949,10
2,10
x
účelové
x x
Divoká Orlice (VD Pastviny)
x
Rozkoš (VD Rozkoš)
x
Chrudimka (VD Seč)
x
Rozvoj vnitrozemské státní dopravy je podporován vládou ČR, což deklaruje i usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2012 č. 155, ve kterém byl odsouhlasen rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, vzata na vědomí Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O8] a jako jeden z bodů uloženo ministru dopravy pokračovat v přípravě Plavebního stupně Děčín (nachází se v dílčím povodí Ohře a dolního Labe) a Plavebního stupně Přelouč II a činit kroky vedoucí k realizaci těchto staveb a o této spolupráci informovat vládu vždy ke dni 31. prosince každého kalendářního roku. Hlavní zásady rozvoje vodních cest podle [O9], které se týkají také dílčího povodí Horního a středního Labe: -
-
-
Řešit problémy splavnosti a spolehlivosti na dopravně významných a využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je efektivní (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) Pokračovat v implementaci cílů programu NAIADES, NAIADES II a návazných programů tohoto typu. Pokračovat v rozvoji Říčních informačních služeb. Připravovat projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách dle zákona č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) Zajistit vybavení vodních cest a přístavů prvky protipovodňové ochrany
39
Etapa A – Přípravné práce
-
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Řešit přípravu průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti (vyřešit do roku 2015 včetně hodnocení SEA); v návaznosti na výsledky tohoto prověření předložit vládě ČR materiál týkající se další územní ochrany tohoto záměru. Nadále pokračovat v mezinárodní spolupráci s Polskem (napojení Ostravské aglomerace na Oderskou vodní cestu), Slovenskem a Rakouskem.[O9]
Podle [O9] by měl podíl přepravního objemu v železniční a vodní dopravě na celkovém objemu nákladní dopravy u přeprav nad 300 km vzrůst z 41 % v roce 2011 na 50 % v roce 2020. A.1.5.1.1. Plavební stupeň Přelouč II Ze zprávy o stavu vnitrozemské vodní dopravy v ČR [O8] vyplývají následující skutečnosti. Projekt je připravován od roku 1994 a v roce 2001 byl zakončen proces EIA kladným výrokem. O projekt se však několik let vedl soubor soudních sporů, které byly ukončeny rozsudkem, který zrušil územní rozhodnutí a tři stavební povolení, které již byly vydány. V roce 2010 Krajský úřad Pardubického kraje vydal výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, které byly napadeny ekology a spis byl předán na odvolací orgán Ministerstva životního prostředí v Hradci Králové. Současně probíhá řízení o zařazení VKP (významného krajinného prvku) na Městském úřadě v Přelouči, což je dalším krokem k obnovení územního rozhodnutí. Předpoklad zahájení realizace je závislý na ukončení soudních sporů. Na projekt, jehož hodnota je cca 3 mld. Kč vč. DPH, navazují další projekty - modernizace plavebního stupně Srnojedy (cca 420 mil. Kč vč. DPH), silniční most Valy-Mělice (cca 200 mil. Kč vč. DPH) a veřejný přístav Pardubice (cca 220 mil. Kč vč. DPH). Tyto projekty budou zrealizovány v průběhu výstavby stupně Přelouč. Celkové investiční náklady projektů se pohybují na základě započtení každoročního inflačního koeficientu, který je stanoven Státním fondem dopravní infrastruktury. Dosud bylo na přípravu vynaloženo cca 150 mil. Kč vč. DPH, významný podíl tvoří problematika ochrany přírody, mj. i pětiletý výzkum a management populace modráska, a to v největším rozsahu, jaký byl v Evropě aplikován, a to i za přispění konzultací zahraničních odborníků. Dalších 110 mil. Kč bylo vynaloženo na výkup pozemků. Dle auditu Ing. Dejmala z března 2007 projekt zvýší hodnotu biotopů v území o 40 % oproti současnému stavu (revitalizuje téměř 70 ha intenzivně obdělávaných polí do stavu biokoridoru s lužními lesy, mokřady a dalšími biotopy). Co se týče výsledků analýzy Dopravní sektorové strategie 2. Fáze [O10] je na základě výsledného pořadí clusterů opatření hodnocena Modernizace středního Labe až do Pardubic 27 body (nejlepší hodnocení 1 bod). Hodnocení probíhalo v rámci 3 pilířů. 1. pilíř - dopravní, 2. pilíř - environmentální, 3. pilíř - ekonomický. Z dopravního hlediska byla tato stavba hodnocena známkou „A“ - nejlepší hodnocení, z hlediska environmentálního známkou „B“ - naznačuje řešitelné ekologické problémy. Z hlediska ekonomického známkou „D“ (nejhorší je „E“) - značí malou ekonomickou efektivitu.
A.1.5.2. Rekreace Mezi rekreační užívání povrchových vod můžeme zařadit všechny činnosti, při kterých člověk při trávení volného času může ovlivňovat stav vod a jejich prostředí. Jedná se zejména o: -
koupání, sportovní a rekreační plavbu.
V případě koupání máme na mysli hlavně oblasti povrchových vod využívaných ke koupání, mezi které patří koupací oblasti a přírodní koupaliště. Tyto oblasti jsou podle § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob. Vymezení oblastí povrchových vod využívaných ke koupání je každoročně stanoveno seznamem, který sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství (§ 6g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Dle vyhlášky č. 155/2011 Sb. sestavují správci povodí profily vod ke koupání (článek 6 směrnice 2006/7/ES) na základě jim
40
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
předaných podkladů a z výsledků vlastních činností prováděných dle vodního zákona. Referenčním obdobím pro vymezení níže specifikovaných oblastí byl rok 2013. V dílčím povodí Horního a středního Labe je evidováno 12 koupacích oblastí a celkem 7 koupališť ve volné přírodě. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v Tabulce A.1.5.2a. Sportovní a rekreační plavbou je myšlena plavba na raftech, kanoích a jiných plavidlech bez vlastního pohonu. Stav vod může být touto aktivitou ovlivněn především při vysoké koncentraci rekreujících v letních měsících a to zejména při nízkých vodních stavech, kdy může docházet k porušování vodní flóry. Sekundárně může být stav vod ovlivněn znečišťováním prostředí při divokém táboření v blízkosti vodních toků a ničením vegetace v příbřežní zóně. [O1] Tabulka A.1.5.2a – Povrchové vody ke koupání (2013) (tabulka v příloze) Mapa A.1.5.2a – Povrchové vody ke koupání (2013)
A.1.5.3. Rybníkářství Rybníkářství má v českých zemích dlouhodobou tradici, to platí i pro rybniční oblasti v dílčím povodí Horního a středního Labe. Mezi významné subjekty provozující hospodářský chov ryb můžeme zařadit Rybářství Chlumec nad Cidlinou s obhospodařovanou plochou rybníků kolem 1700 ha a roční produkcí kolem 1000 t/rok, Rybářství Litomyšl s.r.o., která hospodaří na cca 220 rybnících s plochou kolem 1100 ha. Dále potom Rybářství Doksy s.r.o. hospodařící na 42 rybnících s plochou kolem 902 ha, Rybniční hospodářství, s.r.o. - Lázně Bohdaneč s obhospodařovanou plochou 566 ha na 47 rybnících a roční produkcí kolem 300 t/rok. Mezi další subjekty patří také Správa Kolowratského rybářství s plochou 330 ha, Rybářství Vysočiny v.o.s. s plochou 175 ha a Czernínského rybářství Dymokury. V současné době není k dispozici žádná přesnější evidence obhospodařovaných vodních ploch. Jedinou výjimkou je Liberecký kraj, který má k dispozici elektronickou evidenci ploch využívaných k rybníkářství. Ta vznikala v průběhu let 2006 a 2007 terénním průzkumem jednotlivých vodních ploch. Tímto průzkumem bylo na základě údajů Libereckého kraje zjištěno, že: „Některé rybníky již fakticky neexistují a jiné existují, ale bez potřebných povolení nebo technické dokumentace. Velmi mnoho vodních ploch vykazuje známky zanedbané údržby a silné zabahnění. Na některých nádržích je evidentně prováděn chov ryb, ale krajskému úřadu nejsou výsledky rybnikaření hlášeny, čímž je porušován zákon o rybářství.“ Stejná situace se dá předpokládat ve všech ostatních krajích. V dalších fázích tvorby PDP bude navázána spolupráce se všemi dotčenými krajskými úřady a dalšími veřejnými organizacemi, které shromažďují informace o těchto vodních plochách. Na základě získaných údajů bude sestavena základní evidence rybničních ploch. Užívání vod k chovu ryb v rybnících je výrazným vlivem jak po stránce kvantitativní, a to pokud jde o výši odebírané vody do soustav, ale i po stránce kvality. V tom směru se rovněž jedná o významné vlivy, dotýkající se povrchových vodních útvarů pokud jde o ekologický stav jejich vod, jednak nepřímo v důsledku změn fyzikálněchemických parametrů podporujících biologickou složku, a jednak přímo např. změnami či úpravami pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp. [O12] Závadné látky užívané ke krmení ryb mohou být aplikovány do vodních nádrží na základě výjimky udělené vodoprávním úřadem nebo povolením k nakládání s vodami za účelem chovu ryb. Od 1. ledna 2014 je článkem III zákona č. 275/2013 Sb. stanoveno, že již není nutná výjimka z použití závadných látek k přikrmování ryb krmivy rostlinného původu, které je prováděno tak, že nedojde ke zhoršení jakosti vody. Na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť však přikrmování bez výjimky z použití závadných látek nesmí být prováděno. Výjimka na omezenou dobu, v nezbytné míře a jen pro uvedené účely a pro konkrétní rybník podle metodického pokynu MZe 35508/2002-6000. Při povolování výjimky stanoví vodoprávní úřad ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v mezích nařízení vlády č.23/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., které bude vlastník nebo uživatel sledovat a hodnotit na výtoku z rybníka. Vodoprávní úřad může, pokud proti tomu nebudou námitky, při kaskádovité soustavě v ojedinělých případech uvažovat o posouzení kvality na výtoku z posledního rybníka. [O1]
41
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Rybníky jsou dle § 2 zákona č. 99/2004 Sb. (zákon o rybářství) [L6] vodní díla, která jsou vodními nádržemi určenými především k chovu ryb, ve kterých lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jejich vypouštění a slovení. Primárním cílem činnosti, která se zabývá chovem ryb (rybníkářství) je především produkce ryb a rybího masa. K základním předpokladům úspěšného rybníkářství je mimo jiné i optimální obsah nutrientů ve vodním prostředí. Bonita rybníku a v konečném důsledku i úspěch na trhu s produkty sladkovodního rybářství v tradičním českém pojetí velmi závisí na plném využití produkčního potenciálu těchto nádrží. Z toho vyplývá, že na vodních nádržích, které lze ve smyslu výše uvedené definice považovat za rybníky, může být zvýšená hladina nutrientů nevyhnutelným a dokonce i podporovaným průvodním jevem. Tuto realitu je nutné brát na vědomí a veškeré plánovací postupy ji musí akceptovat. V opačném případě bude docházet i nadále k nepřekonatelným rozporům mezi jednotlivými zájmy. [O1] V rámci posouzení celého vodního komplexu dílčích povodí i říčního kontinua však není možné tolerovat, aby vliv těchto produkčních enkláv přesahoval svá lokální vymezení a docházelo k zatížení nutrienty (či jinými závadnými látkami) v níže položených oblastech. K tomu je nutné dodat, že ani uvnitř jednotlivých rybničních systémů nelze připustit nezvládnutou eutrofizaci vodního prostředí s devastujícím vlivem na ostatní obecné zájmy a podporované aktivity. [O1]
A.1.5.4. Sportovní rybolov Sportovní rybolov způsobuje ovlivnění stavu především ve dvou aspektech - umělé vysazování ryb do povrchových vod a vlastní rybolov. Obě tyto aktivity ovlivňují jak druhovou skladbu, tak množství ryb v povrchových vodách. Hospodaření na pstruhových i mimopstruhových revírech převážně zaštiťuje Český rybářský svaz a jednotlivé územní svazy, které jsou jeho součástí.
A.1.5.5. Těžba nerostných surovin Jednou z činností, které mají významný vliv na stav vod je těžba štěrkopísků v údolních nivách. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nachází 21 dobývacích prostor určených pro těžbu štěrkopísků. Vliv této těžební činnosti má vliv jak na kvantitu tak i kvalitu povrchových, ale hlavně podzemních vod. S těžbou spojené poddolování je jedním z dalších vlivů, které výrazně působí na stav vod. Mezi území výrazně ovlivněna poddolováním patří oblast východně od Trutnova a oblast Kutnohorska. Vodní útvary ovlivněné poddolováním z více než 10 % jsou uvedeny v tabulce A.1.5.5a Tabulka A.1.5.5a - Procento poddolování VÚ Pracovní číslo VÚ
Název VÚ
% poddolování VÚ
HSL_0150
Kalenský potok od pramene po ústí do Labe
12,3
HSL_0250
Petríkovický potok od státní hranice po ústí do toku Licná
12,4
HSL_0260
Licná od pramene po tok Úpa
16,4
HSL_0280
Rtynka od pramene po ústí do toku Úpa
34,0
HSL_0350
Drevíc od pramene po ústí do Metuje
27,2
HSL_0370
Metuje od toku Židovka po tok Střela
20,6
HSL_0070
Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně
26,8
HSL_1300
Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka
17,0
A.1.5.6. Vodní elektrárny Vliv malých vodních elektráren na stav vod je stejně jako v případě plavby dvojí. Prvním vlivem je samotná existence vzdouvacího tělesa (jezu, hráze), která způsobuje zavzdutí vodního toku. Druhým vlivem je vlastní provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu.
42
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Vliv zavzdutí od vzdouvacího tělesa byl hodnocen v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vliv špičkování by měl být omezen zachováním ekologických průtoků přes jezové těleso. Jejich zachovávání je předepsáno provozovatelům malých vodních elektráren v manipulačních řádech. V dílčím povodí Horního a středního Labe je celkem evidováno 365 vodních elektráren. Nejvíce staveb tohoto druhu se vyskytuje na tocích Labe, Jizery a Úpy. Celkový výkon všech zařízení v dílčím povodí je větší než 86 MW. Mapa A.1.5.6a - Vodní elektrárny
A.1.6. Nejistoty a chybějící data Morfologické úpravy Výše uvedená analýza v kapitol A.1.4. hodnotí pouze vodní útvary ve smyslu páteřních vodních toků. V současné době jsou k dispozici relativně přesná ucelená data k dané problematice pouze na tocích, kde proběhlo mapování morfologických parametrů a hodnocení HMF stavu viz [O26] - [O37]. Nejvíce problematické údaje se týkají evidence příčných překážek a charakteru provedených úprav, kde neproběhlo výše uvedené mapování. Jedná se především o menší toky, kde nebylo možné situovat objekty a úpravy na základě poskytnutých ortofotomap. Většinu těchto parametrů není možno bez detailního terénního průzkumu určit. Vrstva příčných překážek nad 1 m byla na několika vodních útvarech verifikována. Ukázalo se, že v mnoha případech neodpovídá realitě. Kromě polohopisných nepřesností (překážky často ležely ve vzdálenosti desítek metrů od vodního toku) je množství překážek nadhodnoceno. Do budoucna by bylo vhodné tuto vrstvu aktualizovat a to nejlépe včetně reálné výšky překážky.
43
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.2. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů podzemních vod na dopady lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b) A.2.1. Odhady a identifikace významných zdrojů znečištění A.2.1.1. Zdroje znečištění A.2.1.1.1. Bodové zdroje znečištění Inventarizace bodových zdrojů znečištění byla po zvážení významnosti pro ČR zaměřena na stará kontaminovaná místa (staré zátěže a skládky), obsahující zvýšené koncentrace nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence starých kontaminovaných míst (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. Stará ekologická zátěž - SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo), je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v uplynulých letech. [O1] Kromě starých kontaminovaných míst byla pro plány dílčích povodí uvažována vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě údajů o vypouštěních a informací z Povodí Labe, státní podnik. Pro určení významných starých kontaminovaných míst byla použita data z databáze SEKM v aktualizaci k 15. 9. 2013. K tomuto datu byly v SEKM evidovány údaje o více než 4 700 lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: -
výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. dílčího povodí Horního a středního Labe,
-
eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách,
-
určení kritérií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod,
-
výběr potenciálně významných starých kontaminovaných míst na základě naměřených koncentrací,
-
určení významných zátěží podle údajů o stavu zátěže a hodnocení priority,
-
přiřazení významných zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se významné zátěže nacházejí,
-
zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod.
Pro určení potenciálně významných zátěží bylo vybráno celkem 28 relevantních látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění. Potenciálně významné zátěže byly vybrány porovnáním hodnot z monitoringu podzemních vod s limitními koncentracemi. Jako potenciálně významná byla vybrána zátěž překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty alespoň pro jednu látku. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno celkem 197 potenciálně významných zátěží podle naměřených koncentrací, přičemž nejčastěji se nad limitem vyskytovalo olovo, benzo(g)perylen, tetrachlorethen, 1,1,2-trichlorethen a kadmium. Z těchto 197 potenciálně významných starých zátěží bylo vybráno 65 starých zátěží, které kromě zvýšených koncentrací látek zároveň mají prioritu A, tj. nápravné opatření je buď bezodkladně nutné nebo nutné či žádoucí, případně nápravné opatření nebylo dosud zahájeno nebo bylo ukončeno či přerušeno, ale stav je nevyhovující. V těchto starých zátěžích se nejčastěji vyskytoval benzo(g)perylen, tetrachlorethen, 1,1,2-trichlorethen a olovo.
44
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Seznam významných zátěží je uveden v tabulce A.2.1b přílohy a seznam včetně problematických látek v tabulce A.2.1c přílohy. Počet významných zátěží z hlediska jednotlivých látek je uveden v tabulce A.2.1a. Tabulka A.2.1a - Počet významných zátěží podle jednotlivých látek Zkratka
Látka
Počet starých zátěží
AD
aldrin
1
Al
hliník
2
Ant
antracen
3
As
arsen
1
Atra
atrazin
0
BaP
benzo(a)pyren
11
BBFLU
benzo(b)fluoranten
6
BgP
benzo(g,h,i)perylen
20
BkF
benzo(k)fluoranten
4
Bz
benzen
12
Cd
kadmium
12
CN
kyanidy celkové
0
DD
dieldrin
1
DesAtra
desethylatrazin
0
Diur
diuron
1
Eld
endrin
0
Flu
fluoranten
8
Hexaz
hexazinon
0
Hg
rtuť
8
Chlortol
chlorotoluron
0
Idp
indeno(1,2,3-cd)pyren
13
Metoxy
DDT
4
Nfl
naftalen
11
Ni
nikl
9
Pb
olovo
16
PCE
tetrachlorethen (PER)
20
Simaz
simazin
1
TCE
1,1,2-trichlorethen
20
Tricm
trichlormethan
2
Tabulka A.2.1b - Seznam významných zátěží (tabulka v příloze) Tabulka A.2.1c - Seznam významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Vypouštění do podzemních vod jsou evidována v bilanci a jedná se o 13 vypouštění. Kromě sanací je zde několik vypouštění komunálního odpadu. Některá vypouštění již nejsou od roku 2008 či později evidována, ale jsou zde zařazena, neboť se stále může projevovat jejich dopad na útvar podzemních vod.
45
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Tabulka A.2.1d - Přehled vypouštění do podzemních vod ID vypouštění 412344 412342
Název vypouštění
Poslední vypouštění
VÚ podzemní vody
Množství vypouštěných vod (poslední evidovaný rok), tis. m3
2012
11100
46,848
2012
11210
20,212
Marokánka - Městské lesy HK, vypouštění Rubena Hradec Králové sanace
422135
Posádka Květná
2012
42700
10,000
422280
FOXCONN CZ, s.r.o. Pardubice- vypouštění sanace
2010
43100
13,360
422312
Letecká základna Čáslav sanace
2012
43400
23,013
432131
Bukovno - ČOV
2012
44100
29,485
432267
Hlavní závod Carborundum Benátky n. J.
2008
44300
2,440
442072
PAL Praha Kbely - sanace
2012
45100
21,76
KARA a.s. Trutnov
2008
52110
11,700
2012
52110
6,909
2008
65321
30,560
2012
65321
2,521
2012
65321
25,895
412348 422126 422152 422282 422396
Domov pod hradem Žampach, ČOV Bor u Skutče, Podměstí- AL-1 - do podzemn. vod Skládka Hodonín (Nasavrky) - sanace, zasakování Hlinecká servisní a.s., Hlinsko - sanace
Mapa A.2.1a - Významné vypouštění do podzemních vod A.2.1.1.2. Plošné zdroje znečištění Pro podzemní vody se nerozlišují plošné a difuzní zdroje znečištění, jedná se pouze o plošné znečištění. Při hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly pro druhý cyklus plánů vybrány tyto skupiny látek: dusík ze zemědělské činnosti, pesticidy (aplikace na plodiny) a vybrané kovy a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby - např. aplikací na železničních tratích - pro tento způsob užívání však není v současné době dostatek dat. Významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu zátěže. U dusíku, kde byla v roce 2012 zpracována revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, byla vyhodnocena jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek a také procentem plochy intenzivně obdělávané orné půdy. V příloze je tabulka A.2.1e s útvary a pracovními jednotkami s vyčísleným podílem plochy zranitelných oblastí a intenzivně využívané orné půdy. Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů podzemních vod, se již nějakou dobu nepoužívá - atrazin, alachlor, metolachlor, simazin a prometryn. Přesto se však stále objevují v podzemních vodách (případně jejich metabolity). Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů. Naopak stále se používají další pesticidy: acetochlor, bentazon, clopyralid, dicamba, chlortoluron, MCPP, terbutylazin a 2,4-D. Pro obecné hodnocení významnosti stále používaných pesticidů je možné použít vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce (viz tabulka A.2.1e), později bude ještě přidáno podrobné specifické hodnocení cca dvou vybraných pesticidů podle jejich toxicity, množství užívané látky a jejich relevance pro podzemní vody – rozpustnosti či naopak vazbě na sediment. Podrobné hodnocení bude provedeno na základě množství použitých pesticidů, rozpočítaných podle typů plodin, pro které se pesticid používá a na základě specifické rizikovosti horninového prostředí. 46
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Rizikovost kovů a PAU z atmosférické depozice je založena na údajích z atmosférické depozice, koncentrací v ovzduší, výskytu v mechu a přehledu nejvýznamnějších zdrojů emisí do ovzduší. Rizikovost byla zpracována pro arsen, kadmium, olovo, rtuť, nikl a benzo(a)pyren. Výsledky budou doplněny v dalších fázích zpracování PDP. Tabulka A.2.1e - Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze)
A.2.2. Odběry Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky č. 431/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod nebo jejich jednotkám, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty útvarů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Vzhledem k vysoké vydatnosti odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe se za velmi významné odběry podzemních vod j považují odběry s vydatností nad 40 l/s alespoň jednou v průběhu posledních šesti let (2007 - 2012). Přehled všech odběrů v dílčím povodí Horního a středního Labe s přiřazením k útvaru podzemních vod je v tabulce A.2.2b., přehled významných odběrů je v tabulce A.2.2a. Tabulka A.2.2a - Přehled velmi významných odběrů podzemních vod nad 40 l/s ICOC
Název
max. odběr (l/s)
útvar
430276
Vodárna Káraný - ČS Sojovice
173,90
11710
430282
Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko
163,40
11720
430274
Vodárna Káraný - ČS Kochánky
111,60
44100
420691
BČOV Pardubice Režim II. - snižování hladiny
86,70
11400
430040
SčVK Teplice - Libíč
83,80
44100
420276
VaK Chrudim-Podlažice
79,10
43100
430521
Sklopísek Střeleč - důlní vody
75,30
44200
430273
Vodárna Káraný - ČS Benátky n.J.
69,10
44300
430074
VaK Ml. Boleslav - Bělá p.B. - Páterov
67,40
44100
440546
VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk
66,30
11520
420207
VAK Pardubice-Oplatil (důlní)
63,50
11220
430275
Vodárna Káraný - ČS Skorkov
62,10
11710
120610
SYNTHOS Kralupy hydraul. clona
59,90
11720
420197
VAK Pardubice -Hrobice, Čeperka
59,20
11220
440554
VODOS Kolín - Tři Dvory
57,40
43600
410151
VaK Náchod-Teplice n.M., VS-5
57,40
41100
430364
Vodárna Káraný - Artésko
46,90
47100
410147
VaK Náchod - Machov,st.
45,60
41100
120617
Rafinerie Kralupy hydraul.clona
43,60
11720
Tabulka A.2.2b - Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení útvarům podzemních vod (tabulka v příloze) Mapa A.2.2a - Významné odběry z podzemních vod
47
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.2.3. Umělé doplňování podzemních vod V dílčím povodí Horního a středního Labe se provozuje umělá infiltrace (umělé doplňování) pouze ve vodárně Káraný, v útvaru podzemních vod 11710. Umělá infiltrace obecně patří mezi potenciálně významné vlivy na kvantitativní a chemický stav útvarů podzemních vod.
A.2.4. Využití území v infiltračních oblastech Přehled využití území byl v této kapitole zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod jsou nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod. Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy jsou využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity výsledky projektu CORINE LandCover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo zpracováno členění uvedené v tabulce A.2.4a. Tabulka A.2.4a - třídy CORINE LandCover použité při analýzách vlivů a dopadů Třída CORINE
Popis
31, 324,33
Lesy
21, 22
Orná půda
24
Ostatní zemědělská půda
14, 23, 321, 322
Pastviny
11, 12, 132, 133
Umělé povrchy
131
Doly
4, 5
Vodní plochy
Jako vstupní vrstva byla použita data CLC 200 v aktualizované verzi z roku 2010 poskytnutá MŽP a vrstva útvarů podzemních vod svrchní a základní vrstvy z aktualizované datové sady vodních útvarů podzemních vod, vše z databáze HEIS VÚV T.G.M. Výsledky jsou uvedeny v tabulce A.2.4b. Tabulka A.2.4b - Přehled užívání území v útvarech podzemních vod (tabulka v příloze)
A.2.5. Další užívání podzemních vod Jiné užívání podzemních vod obsahuje inventarizaci ostatních významných antropogenních vlivů na podzemní vody, které nejsou obsaženy v předchozích kapitolách. V dílčím povodí Horního a středního Labe jsou to hlavně těžba štěrkopísků a, tepelná čerpadla.
A.2.5.1. Těžba štěrkopísků Těžba štěrkopísku z fluviálních a glacifluviálních náplavů je z vodohospodářského pohledu nevratnou likvidací kolektoru podzemní vody. V údolních terasách podél říčních toků vznikají vytěžením štěrkopísku velké vodní plochy, které mění systém proudění okolních podzemních vod a při nevhodném využití jsou zdrojem znečištění. Na druhou stranu však vhodně situovaná těžebna, jednoduchého tvaru s příkrými břehy může být využita k vodárenskému jímání podzemních vod buď přímo, nebo břehovou infiltrací. Významnost těžby byla vyhodnocena expertním odhadem. V dílčím povodí Horního a středního Labe je těžba štěrkopísků významná v 9 kvartérních útvarech podzemních vod (viz tabulka A.2.5.1a.).
48
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Tabulka A.2.5.1a - Přehled útvarů podzemních vod s významnou těžbou štěrkopísku Významnost těžby štěrkopísků Vysoká
VÚ podzemních vod
Název útvaru podzemních vod
11100
Kvartér Orlice
11210
Kvartér Labe po Hradec Králové
Vysoká
11220
Kvartér Labe po Pardubice
Vysoká
11400
Kvartér Labe po Týnec
Vysoká
11510
Kvartér Labe po Kolín
Vysoká
11520
Kvartér Labe po Nymburk
Vysoká
11600
Kvartér Urbanické brány
Vysoká
11710
Kvartér Labe po Jizeru
Vysoká
11720
Kvartér Labe po Vltavu
Vysoká
A.2.5.2. Geotermální vrty (tepelná čerpadla) Hloubení hlubokých geotermálních vrtů v pánevních strukturách porušuje těsnost hydrogeologických izolátorů a tím dochází ke ztrátě tlaku i vodnosti artéských kolektorů. Netěsné izolátory nechrání podzemní vodu proti průniku znečišťujících látek. Ve vícekolektorových pánvích dochází vyvolanou netěsností izolátorů k nežádoucímu propojování kolektorů a míšení podzemních vod různé kvality. Budování hlubokých geotermálních vrtů může být významným vlivem v prakticky každém útvaru podzemních vod, vysoký význam má však útvarech s artéskými kolektory. Přehled útvarů podzemních vod, kde je budování hlubokých geotermálních vrtů potenciálně významné, je v tabulce A.2.5.2a. Tabulka A.2.5.2a - Přehled útvarů podzemních vod potenciálně významných z hlediska geotermálních vrtů Významnost geotermálních vrtů
VÚ podzemních vod
Název útvaru podzemních vod
11100
Kvartér Orlice
11210
Kvartér Labe po Hradec Králové
11220
Kvartér Labe po Pardubice
11300
Kvartér Loučné a Chrudimky
11400
Kvartér Labe po Týnec
11510
Kvartér Labe po Kolín
11520
Kvartér Labe po Nymburk
11600
Kvartér Urbanické brány
11710
Kvartér Labe po Jizeru
11720
Kvartér Labe po Vltavu
41100
Polická pánev
ano
42100
Hronovsko-poříčská křída
ano
42210
Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje
ano
42220
Podorlická křída v povodí Orlice
ano
42310
Ústecká synklinála v povodí Orlice
ano
42400
Královédvorská synklinála
ano
42500
Hořicko-miletínská křída
ano
42610
Kyšperská synklinála v povodí Orlice
ano
49
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ podzemních vod
Název útvaru podzemních vod
42700
Vysokomýtská synklinála
42910
Králický prolom - severní část
Významnost geotermálních vrtů ano
43100
Chrudimská křída
ano
43200
Dlouhá mez - jižní část
ano
43300
Dlouhá mez - severní část
ano
43400
Čáslavská křída
ano
43500
Velimská křída
ano
43600
Labská křída
ano
44100
Jizerská křída pravobřežní
44200
Jizerský coniak
44300
Jizerská křída levobřežní
45100
Křída severně od Prahy
45210
Křída Košáteckého potoka
47100
Bazální křídový kolektor na Jizeře
ano
51510
Podkrkonošský permokarbon
ano
51520
Náchodský perm
51610
Dolnoslezská pánev - západní část
52110
Poorlický perm - severní část
64140
Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš
64200
Krystalinikum Orlických hor
65310
Kutnohorské krystalinikum
65321
Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část
65322
Krystalinikum Železných hor - severozápadní část
50
ano
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.3. Zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek z údajů podle § 5 písm. l) Při sestavování tohoto seznamu bylo postupováno dle metodiky [L9] poskytnuté MŽP. Ta v kapitole V. určuje postup pro tvorbu soupisu úniků, emisí a vypouštění v ČR pro 2. plánovací cyklus. Postup je rozdělen do 8 kroků, které je třeba provést. Jedná se o následující: -
Prostorové vymezení soupisu, Výběr relevantních prioritních látek, Sběr údajů o vypouštění vybraných prioritních látkách, Výpočet látkových odnosů z bodových zdrojů, Výpočet látkových odnosů ve vybraných profilech, Propojení množství vypouštěných prioritních látek s látkovými odnosy ve sledovaných profilech, Korekce dat na základě expertní znalosti místní/hydrologické situace Tvorba výsledných prezentací.
V rámci přípravných prací byl vytvořen seznam emisí, vypouštění a úniků prioritních látek na základě všech dostupných podkladů. Na základě výše jmenované metodiky byly zpracovány první 4 body. V bodě 5 je dle metodiky [L9] třeba vypočítat látkové odnosy prioritních látek v profilech z bodu 1. Přímo v těchto profilech však nejsou k dispozici hydrologická data na základě, kterých by bylo možné tyto látkové odnosy vypočítat. V případě převzetí hydrologických dat z jiných profilů by byl výpočet látkových odnosů v jednotlivých profilech zavádějící a nepřesný. Na základě výše uvedených důvodů nebyly další body uvedené v metodice v rámci přípravných prací zpracovány. Mapa A.3a - Zdroje prioritních látek
A.3.1. Prostorové vymezení soupisu V následující kapitole byly identifikovány profily kategorie 5 a 6 dle vyhlášky č. 98/2011Sb. [L5], tzn. profily komplexní a páteřní využívaných pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod. Seznam těchto profilů je uveden v tabulce A.3.1a v příloze. Tabulka A.3.1a - Seznam profilů kategorie 5 a 6 (tabulka v příloze)
A.3.2. Výběr relevantních prioritních látek Na základě podmínek uvedených v kapitole V metodiky [L9] byly ze seznamu prioritních látek vybrány relevantní prioritní látky a vytvořen jejich seznam. Jednalo se o všechny látky z množiny prioritních látek definovaných nařízením vlády č. 23/2011Sb., které byly vypouštěny z bodových zdrojů znečištění. Tabulka A.3.2a - Seznam relevantních prioritních látek (tabulka v příloze) Tabulka A.3.2b - Seznam prioritních látek dle [L7] (tabulka v příloze)
A.3.3. Sběr údajů o vypouštění vybraných prioritních látek Jako zdroj pro sestavení seznamu zdrojů vypouštění relevantních prioritních látek byl použit Registr průmyslových zdrojů znečištění za rok 2010. Správce této databáze upozorňuje, že v ní nejsou obsaženy údaje od všech znečišťovatelů v ČR, jelikož se jednalo o dobrovolné poskytování údajů. Jako další zdroj pro doplnění údajů byl použit Integrovaný registr znečišťování s daty za rok 2010. Tabulka A.3.3a - Seznam zdrojů vypouštění prioritních látek (tabulka v příloze)
A.3.4. Množství vypouštěných prioritních látek z bodových zdrojů znečištění Množství látkových odnosů z jednotlivých bodových zdrojů bylo čerpáno z databází RPZZ a IRZ za rok 2010. Z databáze RPZZ byly pro výpočet látkových odnosů použity data o průměrných ročních koncentracích vypouštěných prioritních látek a data o celkovém ročním vypouštěném množství. Množství vypouštěných prioritních látek z jednotlivých zdrojů je uvedeno v tabulce A.3.4a. Tabulka A.3.4a - Množství vypouštěných prioritních látek z BZZ (tabulka v příloze)
51
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.3.5. Množství vypouštěných prioritních látek z plošných zdrojů znečištění Na základě dat o využití území (CORINE land cover) a spotřebě účinných látek v pesticidech (zdroj Státní rostlinolékařská správa) bylo vypočteno množství jednotlivých prioritních látek aplikovaných na zemědělskou ve vodních útvarech. Tabulka A.3.5a - Množství prioritních látek z plošných zdrojů (tabulka v příloze)
52
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.4. Vyhodnocení předchozích opatření přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod V následující kapitole bude zhodnocen stav realizace jednotlivých opatření navržených v 1. plánovacím období a to opatření typu A dle Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. Stav realizace je hodnocen k 31. 12. 2012. Opatření typu A jsou navrhována v konkrétních lokalitách a řeší specifické problémy popsané níže. Velké množství navržených opatření bylo rozděleno do několika kapitol, dle druhu opatření. Jednalo se o opatření ve vodárenských povodích (kap. C.4.2), opatření ke snížení vypouštění z bodových zdrojů (kap. C.4.6), opatření k omezení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kap. C.4.7) a opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek (kap. C.4.13). Celkový přehled o stavu realizace jednotlivých opatření je uveden v tabulce A.4a Detailnější přehled konkrétních opatření je zpracován v následujících kapitolách. Tabulka A.4a - Přehled stavu realizace jednotlivých opatření počet opatření Typ opatření realizováno
v realizaci
nerealizováno
bez dat o realizaci
Opatření ve vodárenských povodích
0
2
0
2
Opatření ke snížení vypouštění z bodových zdrojů
29
67
11
11
Opatření k omezení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod
14
20
2
34
Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek
11
52
0
243
Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy
21
4
10
72
A.4.1. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu (kapitola C.4.2) Účelem těchto opatření je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Uplatněním těchto opatření se zajišťuje komplexní ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod užívaných pro odběr vody pro lidskou spotřebu.[O1] V rámci této kapitoly byla navržena 4 opatření typu A, z nichž dvě opatření na VD Hamry a Vrchlice jsou v realizaci, o zbývajících opatřeních nebyla data o stavu realizace k dispozici. Tabulka A.4.1a - Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu (kapitola C.4.2) VÚ
ID opatření
Název opatření
HSL_0955_J
LA110278
VD Hamry, vodárenské povodí, revitalizace
HSL_1295_J
LA110329
VD Vrchlice, vodárenské povodí, revitalizace
53
Program program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.4.2. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod. Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií: výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV, výstavba nebo rekonstrukce kanalizace.
-
Výstavbou nebo intenzifikací ČOV se kromě snížení vnosu znečištění do povrchových vod má toto opatření kladný vliv i na zlepšení kyslíkového režimu v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrietů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod. Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečné odvedení na čistírnu odpadních vod dochází k zamezení znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. V případě výstavby kanalizace s navazujícím čištěním odpadních vod jsou vytvořeny podmínky pro likvidaci žump a septiků, které jsou dalším rizikem pro vnos znečištění do prostředí. [O1] V rámci povodí Horního a středního Labe bylo z této kapitoly realizováno 29 opatření, 67 navržených opatření je v realizaci a 11 z nich nebylo k výše zmíněnému datu realizováno. V případě 11 opatření nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.2a a mapě A.4.2a. Tabulka A.4.2a - Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kap. C.4.6) VÚ
ID opatření
Název opatření
Program
HSL_0230
LA100001
Mladé Buky - rekonstrukce a výstavba kanalizace Mnichovo Hradiště - rekonstrukce ČOV a kanalizace Náchod - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Nové Město nad Metují - rekonstrukce a výstavba kanalizace i ČOV Nový Bydžov - rekonstrukce a výstavba kanalizace, rekonstrukce ČOV
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
HSL_2040
LA100002
HSL_0410
LA100003
HSL_0410
LA100004
HSL_1400
LA100006
HSL_1680
LA100007
HSL_2080
LA100008
HSL_1650
LA100010
HSL_0330
LA100011
HSL_0480
LA100012
HSL_0280
LA100013
Rtyně v Podkrkonoší - výstavba kanalizace
HSL_0590
LA100014
Rychnov nad Kněžnou - odstranění volných výustí, intenzifikace ČOV
HSL_1640
LA100015
Sadská - intenzifikace ČOV
HSL_2090
LA100017
Neratovice - výstavba kanalizace a ČOV
Nymburk - rekonstrukce kanalizace Odolena Voda - intenzifikace ČOV, dostavba kanalizace Pečky - výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV Police nad Metují - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV Rokytnice v Orlických horách - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
54
Stav realizace realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci nerealizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
HSL_0930
LA100018
Sezemice - rekonstrukce a výstavba kanalizace
HSL_1090
LA100019
Skuteč - dostavba kanalizace
HSL_0820
LA100021
Opočno - modernizace ČOV
HSL_1780
LA100022
Nová Paka - rozšíření kanalizace
HSL_1820
LA100024
Semily - rekonstrukce a výstavba kanalizace
HSL_0550
LA100025
Solnice - výstavba ČOV a kanalizace
HSL_0320
LA100029
Teplice nad Metují - dostavba kanalizace, rekonstrukce ČOV
HSL_1210
LA100030
Třemošnice - dostavba kanalizace
HSL_3060
LA100032
HSL_2090
LA100034
HSL_0520
LA100035
HSL_1330
LA100038
Velký Osek - výstavba kanalizace
HSL_0230
LA100040
Svoboda nad Úpou - výstavba kanalizace
HSL_1250
LA100041
Čáslav - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
HSL_1680
LA100042
Čelákovice - dostavba kanalizace
HSL_1960
LA100044
Turnov - rekonstrukce a výstavba kanalizace
HSL_1180
LA100046
Pardubice - ČOV
HSL_0290
LA100047
HSL_1010
LA100048
HSL_2030
LA100049
Sobotka - výstavba kanalizace
HSL_0300
LA100050
Česká Skalice - dostavba kanalizace
HSL_2600
LA100051
HSL_1260
LA100052
HSL_0740
LA100053
HSL_1640
LA100055
Líbeznice - rekonstrukce ČOV, dostavba kanalizace Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - dostavba a rekonstrukce kanalizace, úpravy na ČOV Vamberk - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
Červený Kostelec - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Slatiňany - odkanalizování levobřežní části města
Uhlířské Janovice - rekonstrukce a výstavba kanalizace Vrdy - rekonstrukce a výstavba kanalizace, dostavba ČOV Česká Třebová - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a dostavba kanalizace Český Brod - dostavba kanalizace a intezifikace ČOV
55
Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci realizováno realizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci nerealizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
Program
HSL_1910
LA100056
Velké Hamry - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV
HSL_1660
LA100059
Dobrovice - dostavba a rekonstrukce kanalizace
HSL_1680
LA100060
Milovice - výstavba kanalizace
HSL_1520
LA100062
Městec Králové - výstavba a rekonstrukce kanalizace, intenzifikace ČOV
HSL_2030
LA100063
Dolní Bousov - dostavba kanalizace
HSL_0700
LA100064
Dolní Dobrouč - výstavba kanalizace a ČOV
HSL_0880
LA100066
Dolní Újezd - výstavba kanalizace a ČOV
HSL_1680
LA100067
HSL_0530
LA100068
HSL_0670
LA100069
HSL_0310
LA100070
HSL_1230
LA100072
HSL_0620
LA100073
HSL_1380
LA100074
HSL_1790
LA100077
HSL_1420
LA100079
Hořice - výstavba kanalizace
HSL_0100
LA100080
Hostinné - dostavba kanalizace
HSL_1300
LA100081
Kutná Hora - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
HSL_0530
LA100082
Kostelec nad Orlicí - výstavba kanalizace
HSL_3060
LA100083
HSL_1640
LA100084
HSL_0440
LA100085
HSL_0370
LA100086
Hronov - dostavba kanalizace
HSL_0770
LA100088
Choceň - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV
HSL_1060
LA100089
Chrast - dostavba kanalizace
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Lysá nad Labem - dostavba kanalizace, rekonstrukce kanalizace a ČOV Doudleby nad Orlicí - dostavba kanalizace a ČOV Letohrad - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Dvůr Králové - dostavba kanalizace Golčův Jeníkov - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Králíky - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace Lázně Bělohrad - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace Lomnice nad Popelkou - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
Kostelec nad Labem - výstavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Kostelec nad Černými Lesy - zkapacitnění kanalizace Hradec Králové - rekonstrukce a rozšíření kanalizace a ČOV
56
Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci nerealizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci nerealizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
HSL_0650
LA100091
Jablonné nad Orlicí - dostavba kanalizace
HSL_0310
LA100092
Jaroměř - dostavba kanalizace
HSL_0870
LA100094
HSL_1750
LA100096
HSL_0960
LA100097
Hlinsko - intenzifikace ČOV
HSL_1340
LA100098
Kolín - výstavba kanalizace, intenzifikace ČOV
HSL_1700
LA100101
Harrachov - rekonstrukce ČOV
HSL_1730
LA100103
Rokytnice nad Jizerou - výstavba kanalizace
HSL_0780
LA100104
HSL_0710
LA100105
HSL_1970
LA100112
HSL_0200
LA100114
HSL_3060
LA100115
HSL_1080
LA100116
HSL_1180
LA100117
Prachovice - výstavba nové ČOV
HSL_1110
LA100118
Rabštejnská Lhota - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV
HSL_0830
LA100120
Častolovice - intenzifikace ČOV
HSL_0900
LA100131
Dolní Roveň - výstavba kanalizace a ČOV
HSL_1400
LA100136
HSL_0830
LA100137
HSL_1430
LA100138
HSL_0930
LA100139
Všestary - dostavba kanalizace
HSL_1430
LA100140
Dolní Přím - Probluz - dostavba kanalizace
HSL_1410
LA100141
Miletín - kanalizace a ČOV
HSL_1380
LA100142
Ostroměř - kanalizace a ČOV
Litomyšl - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Jilemnice - Intenzifikace ČOV, rekonstrukce a dostavba kanalizace
Týniště nad Orlicí - intenzifikace ČOV a výstavba kanalizace Ústí na Orlicí - rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizace Jablonec n.N. - Kokonín - kanalizace Pec pod Sněžkou - intenzifikace ČOV a obnova kanalizačních sítí Praha - Miškovice - dostavba ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Hrochův Týnec - výstavba ČOV včetně rekonstrukce přívodního řadu
Smidary - odkanalizování Smidar a okolních obcí - variantní řešení České Meziříčí - kanalizace a čištění odpadních vod Nechanice - Staré Nechanice - dostavba kanalizace
57
Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace nerealizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci nerealizováno realizováno realizováno
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
HSL_1380
LA100143
Pecka - kanalizace a ČOV
HSL_1380
LA100144
Libáň - kanalizace a ČOV
HSL_0380
LA100155
Nový Hrádek - intenzifikace ČOV, dostavba kanalizace
HSL_0500
LA100157
Žamberk - dostavba kanalizace
HSL_0660
LA100158
HSL_0660
LA100159
HSL_1200
LA100161
HSL_1440
LA100163
HSL_1295_J
LA100165
HSL_0475_J
LA100166
HSL_2040
LA100199
HSL_2090
LA100208
HSL_2090
LA100209
HSL_0930
LA100215
Stěžery - dostavba kanalizace
HSL_0930
LA100216
Praskačka - Vlčkovice - výstavba kanalizace a ČOV
HSL_1670
LA100244
Úvaly - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace
HSL_1680
LA100245
Čelákovice - intenzifikace ČOV
HSL_1280
LA100246
Chlístovice - Žandov - rekonstrukce ČOV, výstavba kanalizace
Horní Čermná - dostavba kanalizace a nové ČOV Dolní Čermná - dostavba kanalizace a výstavba nové ČOV Chotěboř - napojení okolních obcí na ČOV, doplnění technologie ČOV Žiželice - dostavba kanalizace a nové ČOV Malešov - dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Klášterec nad Orlicí - dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Jizerní Vtelno - výstavba kanalizace a ČOV Praha - Vinoř - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Praha - Kbely - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace realizováno realizováno nerealizováno v realizaci realizováno realizováno realizováno realizováno nerealizováno nerealizováno v realizaci v realizaci realizováno nerealizováno v realizaci v realizaci v realizaci nerealizováno
Mapa A.4.2a - Stav realizace opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů
A.4.3. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy. Navržená opatření byla zaměřena na staré ekologické zátěže. V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe bylo z navržených opatření z této kapitoly realizováno 14 opatření, 19 opatření je v realizaci a 2 z nich nebyla realizována. V případě 34 opatření nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.3a a mapě A.4.3a.
58
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Tabulka A.4.3a - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) VÚ podzemních vod
ID opatření
Název opatření
44100
LA150002
SEZ - Carborundum Electrite, a. s.
11720
LA150006
SEZ - Walter, a. s. - Stará Boleslav
43400
LA150009
SEZ - STČP, a. s. - Čáslav
45100
LA150013
SEZ - STČP, a. s. - Český Brod
52110
LA150015
SEZ - OEZ Dolní Dobrouč
51510
LA150016
SEZ - Autopříslušenství Hajnice
11210
LA150018
SEZ - Benzina, a. s. - DS Hr. Králové
11210
LA150025
SEZ - KARSIT s. r. o., Jaroměř
11210
LA150026
SEZ - V Hruštičkách
43600
LA150028
SEZ - Benzina, a. s. - DS Jičín
11520
LA150034
SEZ - KORAMO, a. s. - Kolín
43400
LA150035
SEZ - Lučební závody Draslovka, a. s.
11520
LA150036
SEZ - Lučební závody, a. s. Kolín (Draslovka II.)
44300
LA150037
SEZ - Škoda AUTO, a. s. - servis Kosmonosy
43500
LA150039
SEZ - Kouřim - Molitorov
43600
LA150041
SEZ - Inproma spol. s r. o.
42610
LA150044
SEZ - OEZ Letohrad
64200
LA150046
SEZ - Škoda AUTO, a. s. MB, skládka Uhřínov
44300
LA150054
SEZ - ŠKODA, a. s. - MB, zákl. závod
11720
LA150057
SEZ - SPOLANA, a. s. - Neratovice
43600
LA150059
SEZ - Zásobárna, s. r. o. - Nymburk
11400
LA150063
SEZ - ALIACHEM a.s. - o. z. Synthesia, Pardubice - Semtín
43600
LA150068
SEZ - Sklárny Bohemia, a. s.
45100
LA150069
SEZ - Chemie s. p. - Praha
59
Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci v realizaci realizováno realizováno realizováno v realizaci nerealizováno realizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ podzemních vod
ID opatření
45100
LA150071
45100
LA150072
65321
LA150085
SEZ - Velamos, a. s. - divize Skuteč
43100
LA150087
SEZ - Lukavice
51510
LA150091
SEZ - Kara Trutnov, a. s.
42220
LA150096
SEZ - Skládka kalů ESAB Vamberk, a. s.
51510
LA150097
SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. II
51510
LA150098
SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. III
51510
LA150099
SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. IV
51510
LA150100
SEZ - Labit, a. s.
51510
LA150101
SEZ - VČE a. s. Vrchlabí - město
42610
LA150103
SEZ - Benzina, a. s. - DS Žamberk
Název opatření
Program
SEZ - PAL, a. s. - Praha (Magna Clousures, Praha Kbely ) SEZ - Avia, a. s. (pův. Daewoo Avia, a. s. Praha 9)
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci v realizaci nerealizováno realizováno v realizaci realizováno realizováno realizováno realizováno v realizaci realizováno v realizaci
Mapa A.4.3a - Stav realizace opatření k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod
A.4.4. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) Použitím navržených opatření lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, obnovu migrační prostupnosti, retence vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku.[O1] V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe bylo z navržených opatření z této kapitoly realizováno 11 opatření, 52 opatření je v realizaci. V případě 234 opatření nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.4a a mapě A.4.4a. Tabulka A.4.4a - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů (kapitola C.4.13) VÚ
ID opatření
Název opatření
Program
HSL_0780
LA110010
Orlice, Štěpánovsko, revitalizace odstaveného ramene Dědina, Podbřezí (jez Skalka), zprůchodnění migrační překážky
program opatření program opatření program opatření program opatření
HSL_0790
LA110022
HSL_0840
LA110023
Orlice, Malšova Lhota, revitalizace
HSL_2090
LA110030
Labe, Brandýs nad Labem, zprůchodnění migrační překážky
60
Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
Program
HSL_2090
LA110031
Labe, Kostelec nad Labem, zprůchodnění migrační překážky Labe, Neratovice, zprůchodnění migrační překážky Labe, Obříství, zprůchodnění migrační překážky Labe, Klavary, zprůchodnění migrační překážky Labe, Čelákovice, zprůchodnění migrační překážky Jizera, Turnov - Svijany, protipovodňová opatření a revitalizace
program opatření program opatření program opatření program opatření
HSL_2090
LA110033
HSL_2090
LA110034
HSL_1320
LA110044
HSL_1680
LA110054
HSL_1960
LA110058
HSL_0450
LA110098
Bartošovický potok, Bartošovice, revitalizace
HSL_0450
LA110103
T6, Jadrné, revitalizace
ostatní
HSL_0540
LA110106
HSL_0450
LA110107
HSL_0930
LA110108
HSL_1180
LA110112
HSL_1180
LA110113
HSL_0930
LA110122
Koutský potok, Lom, zprůchodnění migrační překážky Divoká Orlice, Orlické Záhoří, zprůchodnění migrační překážky Labe, Němčice, revitalizace odstaveného ramene Labe, Srnojedy, zprůchodnění migrační překážky Labe, Pardubice - Polabiny, revitalizace odstaveného ramene Labe, Hrozná, revitalizace odstaveného ramene
HSL_0640
LA110131
Poldr Dolní Lipka, revitalizace v zátopě
HSL_1190
LA110137
Barovka, Libice nad Doubravou až Maleč, revitalizace
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
HSL_1960
LA110147
Jizera - jez Turnov
ostatní
HSL_1960
LA110155
Jizera, Turnov - Nudvojovice, revitalizace mrtvého ramene
HSL_0405_J
LA110156
Rozkoš, Domkov, revitalizace koryta
HSL_0780
LA110157
Orlice, Tylův palouk, revitalizace ramen
HSL_0420
LA110158
Trotina, Sendražice - Račice, revitalizace
HSL_0930
LA110159
Biřička - Petrofova jezírka - Revitalizace
HSL_1410
LA110162
Bystřice, Polšť, revitalizace koryta
HSL_2070
LA110163
HSL_1680
LA110164
HSL_1680
LA110165
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Košátecký potok, Nemyslovice - Sušno, revitalizace koryta Mlynařice, Benátecká Vrutice - Milovice, revitalizace koryta Mlynařice, Lysá nad Labem - Stará Lysá, revitalizace
61
ostatní program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
HSL_0090
LA110168
PP č. 6 Lučního potoka, Rudník, revitalizace
HSL_0320
LA110169
Teplický potok, Teplice nad Metují, revitalizace
HSL_1400
LA110172
Černý potok, Vesec u Jičína, revitalizace
HSL_0320
LA110174
HSL_0320
LA110177
HSL_0440
LA110182
Malostranský potok, Černilov, revitalizace
HSL_0740
LA110186
LP Knapoveckého potoka č.5, Horní Houžovec, revitalizace
HSL_0340
LA110189
Třeslice, Bělý, revitalizace
HSL_1180
LA110195
PP Labiště, Opočínek, revitalizace
HSL_0840
LA110196
Stříbrný potok, Malšova Lhota, revitalizace
HSL_0420
LA110198
Trotina, Račice - Lužany, revitalizace koryta
HSL_0770
LA110208
Tichá Orlice, Čermná nad Orlicí, rybí přechod
HSL_1320
LA110220
Revitalizace levého ramene u Kmochova ostrova v Kolíně
HSL_1680
LA110249
Litolská svodnice, Litol, revitalizace
HSL_1950
LA110253
Žehrovka, Samšina, revitalizace
HSL_1850
LA110256
Tichá říčka (Podkova), revitalizace
HSL_0810
LA110257
Revitalizace Bačetínského potoka
HSL_1180
LA110277
Podolský potok, Klešice, revitalizace koryta
HSL_0880
LA110279
Desná, Dolní - Horní Újezd, revitalizace koryta
HSL_0920
LA110284
HSL_0870
LA110285
HSL_1810
LA110295
HSL_2050
LA110301
HSL_1180
LA110311
HSL_1320
LA110313
PP č.1 Teplického potoka, Horní Teplice,revitalizace LP č. 5 Ledhujky, Suchý důl až Slavný, revitalizace
Loučná, Sezemice - Čeradice, obnova břehových porostů Loučná, Nedošín - Litomyšl, obnova břehových porostů Oleška, Libštát - Ústí u Staré Paky, obnova břehových porostů Jizera, Kochánky - Benátky nad Jizerou, obnova břehových porostů Labe, zdrž Týnec nad Labem a Veletov, obnova břehového porostu Labe, zdrž Klavary, Velký Osek a Poděbrady,obnova břehového porostu LB a PB
62
Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno realizováno v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
HSL_0540
LA110328
Bělá, Kvasiny - rybí přechod
HSL_1670
LA110330
Úvaly, Výmola, přírodě blízká protipovodňová opatření
HSL_1380
LA110331
Javorka, Ostroměř, revitalizace
HSL_0780
LA110350
HSL_0580
LA110354
HSL_0410
LA110368
HSL_0430
LA110387
HSL_0090
LA110388
Orlice, Týniště nad Orlicí - Jordán, revitalizace odstaveného ramene VD Ivanské jezero, odtěžení nánosů a obnova mokřadu Metuje, Náchod, obnova břehových porostů Piletický a Librantický potok, EVL CZ0523006, revitalizace Luční potok v Podkrkonoší, EVL CZ0523823, revitalizace
Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci
Mapa A.4.4a - Stav realizace opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů
A.4.5. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) Hlavním cílem navržených opatření v této kapitole bylo zvýšení protipovodňové ochrany. Jednalo se zejména o zvýšení ochrany měst před povodněmi, úpravy vodních toků, zkapacitňování koryt vodních toků, stavba suchých retenčních nádrží a další. V rámci povodí Horního a středního Labe bylo z navržených opatření z této kapitoly realizováno 21 opatření, 4 opatření jsou v realizaci a 10 z nich nebylo realizováno. V případě 72 opatření nebyla k dispozici data o stavu realizace. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.5a a mapě A.4.5a. Tabulka A.4.5a - Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) VÚ
ID opatření
HSL_0310
LA200005
HSL_0100
LA200014
HSL_0800
LA200015
HSL_1260
LA200016
HSL_1960
LA200017
HSL_0370
LA200020
HSL_0770
LA200022
HSL_0770
LA200023
HSL_0740
LA200025
Název opatření
Program
Stav realizace
Labe, Jaroměř, zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta a hrázemi Čistá, Hostinné - zvýšení ochrany města hrázemi
ostatní
realizováno
program opatření
realizováno
Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž
ostatní
nerealizováno
ostatní
realizováno
program opatření
realizováno
Metuje, Velké Poříčí, zvýšení ochrany rekonstrukcí úpravy vodního toku a úpravou vodního toku v obci
program opatření
v realizaci
Tichá Orlice, Brandýs n.O., zvýšení protipovod. ochrany města rekonstrukcí úpravy vod.toku a hrázemi
program opatření
realizováno
Tichá Orlice, Choceň, zvýšení PPO města rekonstrukcí úpravy VT a hrázemi Třebovka, Dlouhá Třebová - Hylváty, úprava toku v obcích
program opatření program opatření
Doubrava, Vrdy - Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu Jizera, Turnov, zvýšení ochrany města rekonstrukcí jezu
63
realizováno realizováno
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
Program
Stav realizace
HSL_0780
LA200027
Orlice, Albrechtice nad Orlicí, protipovodňová ochrana
ostatní
realizováno
HSL_1430
LA200035
Suchá nádrž Obědovice
HSL_0310
LA200037
Suchá nádrž Žireč
HSL_0430
LA200039
Suchá nádrž Rusek - Bukovina
ostatní
nerealizováno
HSL_0910
LA200040
Suchá nádrž Ostřetín
ostatní
v realizaci
HSL_0420
LA200044
ZKT Hustířanka - Dubenec
HSL_1110
LA200045
ZKT Jesenčanský potok
HSL_1550
LA200046
ZKT Mrlina
HSL_0190
LA200047
ZKT LP č.6 Běluňky
HSL_0660
LA200048
ZKT Čermná I
HSL_1200
LA200049
ZKT Maleč
HSL_1030
LA200058
PPO Krouna
HSL_1010
LA200065
Suchá nádrž Lukavice
ostatní
realizováno
HSL_1070
LA200067
Ležák, Holetín
ostatní
v realizaci
HSL_1960
LA200072
Odolenovický potok - Turnov (poldr)
HSL_0740
LA200080
Skuhrovský potok v obci Rybník
HSL_0450
LA200090
Bartošovický potok II., Bartošovice v O. h.
HSL_1960
LA200091
Žernovník, ř.km 1,275 - 4,620, Železný Brod
HSL_1210
LA200094
Lovětínský potok, Ronov n. D.
HSL_0550
LA200143
Kvasiny, opěrná zeď vodního toku Bělá
HSL_1190
LA200162
Městecký potok II. - Vojnův Městec
HSL_0920
LA200163
Poldr České Heřmanice
HSL_0890
LA200165
PPO Němčice
HSL_0660
LA200166
ZKT Čermná II.
HSL_0860
LA200167
ZKT Chvojenecká svodnice
HSL_0860
LA200168
ZKT PP č.1 Ředického potoka
program opatření program opatření
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření ostatní program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření
nerealizováno nerealizováno
realizováno realizováno realizováno realizováno v realizaci realizováno realizováno
realizováno realizováno realizováno realizováno realizováno nerealizováno realizováno nerealizováno nerealizováno nerealizováno nerealizováno nerealizováno
Mapa A.4.5a - Stav realizace opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy
64
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.5. Návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů A.5.1. Úvod Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES (článek 4, odstavec 3) poskytuje členským státům možnost vyčlenit umělé a silně ovlivněné vodní útvary povrchových vod. Umělý vodní útvar (AWB) je útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností, který byl vytvořen v místě, kde předtím žádný vodní útvar neexistoval, a který nebyl vytvořen přímou fyzickou změnou či posunem nebo novým vymezením stávajícího vodního útvaru. Pokud dojde v rámci vodního útvaru k přesunu na nové místo nebo změně kategorie, např. nádrž vytvořená přehrazením řeky, je třeba takové vodní útvary považovat za silně ovlivněné, nikoliv za umělé. Silně ovlivněný vodní útvar (HMWB) je útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností významně změněný charakter podle určení členským státem v souladu s ustanoveními přílohy II. Charakter vodního útvaru lze považovat za změněný, jestliže došlo k podstatným změnám hydromorfologie vodního útvaru, které jsou trvalé, nikoli vratné, přechodné nebo krátkodobé, a mění jak morfologické tak hydrologické charakteristiky. U silně ovlivněných a umělých vodních útvarů jsou hydromorfologické (případně hydrologické) změny natolik významné, že tyto vodní útvary nemohou dosáhnout dobrého ekologického stavu (GES). Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary je cílem ochrany vod dosažení tzv. dobrého ekologického potenciálu (GEP). Ekologický potenciál je definován Rámcovou směrnicí o vodách na základě kvality biologických a hydromorfologických složek. V případě biologické kvality existují slabé změny hodnot příslušných složek v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Pro hydromorfologické složky jsou podmínky v souladu s dosažením hodnot pro složky biologické kvality. Vodní útvary, které nejsou vymezeny jako silně ovlivněné či umělé, jsou považovány za přírodní (NWB). Pro tyto vodní útvary je cílem dosažení dobrého ekologického stavu.
A.5.2. Podmínky vymezení umělých nebo silně ovlivněných vodních útvarů Podle článku 4, odstavce 3 Rámcové směrnice o vodách je uvedeno, že členské státy mohou určit vodní útvary povrchových vod jako umělé nebo silně ovlivněné. Existuje zde tedy princip dobrovolnosti. Na vodní útvary, které nebudou určené jako umělé nebo silně ovlivněné, je pak pohlíženo jako na útvary přírodní. Platí pro ně tedy cílové parametry a limity dosažení dobrého ekologického stavu. Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by: a) změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu, výrazně nepříznivě ovlivnily specifikované způsoby užívání („uznatelná užívání“), kterými jsou pro ČR: -
zásobování pitnou vodou závlahy výroba elektrické energie (v případě instalovaného výkonu nad 2 MW) ochrana intravilánu před povodněmi odběry vod pro průmysl plavba širší okolí (ve zvláštních případech)
b) užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí. V případě, že se významné hydromorfologické změny neváží na minimálně jedno z uvedených uznatelných užívání, je vodní útvar označen jako přírodní s požadavkem na dosažení parametrů dobrého ekologického stavu.
A.5.3. Postup vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů probíhá v rámci druhého plánovacího cyklu víceméně ve dvou etapách. Předběžné vymezení je prováděno ve fázi přípravných prací, kdy ještě nejsou k dispozici potřebná hodnocení biologických složek ekologického stavu. Finální vymezení bude provedeno v rámci vlastního návrhu 65
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Plánu dílčího povodí po dokončení souvisejících metodických postupů a po provedení hodnocení příslušných složek ekologického stavu. Použitá Metodika vymezení HMWB akceptuje princip dobrovolnosti a nechává jejím uživatelům možnost následujícím postupem posoudit pouze ty vodní útvary, které bude považovat za vhodné k posouzení. Vodní útvary, které nebudou touto Metodikou posouzeny a vodní útvary, které nebudou určeny podle této Metodiky, jako umělé nebo silně ovlivněné jsou vodními útvary přírodními. Nicméně v předkládaném dokumentu pro dílčí povodí Horního a středního Labe (DP HSL) byly hodnoceny všechny vodní útvary. Předběžné vymezení HMWB bylo v dílčím povodí provedeno na základě Metodiky určení silně ovlivněných vodních útvarů (MŽP - OOV, 03/2013). Metodika je veřejně dostupná a není třeba na tomto místě detailně popisovat pracovní postup. Metodika definuje celkem šest kroků pro určení HMWB: Krok 1 - Prvotní rozdělení vodních útvarů podle míry hydromorfologického ovlivnění Krok 2 - Posouzení ekologického stavu pro biologické složky Krok 3 - Posouzení morfologického stavu Krok 4 - Specifikované způsoby užívání Krok 5 - Posouzení možnosti nápravy zjištěného stavu Krok 6 - Posouzení náhradních řešení
A.5.4. Prvotní rozdělení vodních útvarů V prvním kroku stanovení silně ovlivněných vodních útvarů jsou obvykle z dalšího posuzování vyřazeny vodní útvary v kategorii jezero, u kterých je evidentní, že jejich hydromorfologické změny v souvislosti s užíváním jsou natolik významné a nezvratné, že neumožňují dosažení dobrého ekologického stavu. Tyto útvary, vyčleněné jako evidentní kandidáti HMWB, jsou přeřazeny do dalšího hodnocení v kroku 4 až 6 a v této etapě prací předběžně určeny jako silně ovlivněné vodní útvary. V dílčím povodí Horního a středního Labe se vyskytuje 10 vodních útvarů povrchových vod kategorie jezero.
A.5.5. Posouzení biologických složek ekologického stavu vodních útvarů Ve druhém kroku jsou vodní útvary posouzeny z hlediska možnosti dosažení dobrého ekologického stavu. Vodní útvary, které GES dosáhnou, jsou zařazeny mezi útvary přírodní za předpokladu, že jejich hydromorfologie umožňuje dosažení GES i bez potřeby zavádění mírnějších limitů GEP. Vzhledem k tomu, že v etapě přípravných prací druhého plánovacího cyklu procesu plánování nebylo dosud provedeno hodnocení biologických složek ekologického stavu, nebylo možné toto posouzení korektně provést. V tomto případě se nabízí dvě alternativní řešení: 1) všechny vodní útvary určené k posouzení krokem 2 postoupí přímo do kroku 3 2) hodnocení biologických složek se převezme z prvního plánovacího cyklu Pro zpracování v přípravných pracích PDP HSL byla zvolena druhá možnost. Základním předpokladem využitelnosti těchto dat je požadavek Rámcové směrnice o vodách, který zamezuje zhoršování stavu vod. Proto se předpokládá aktuální vyhodnocení biologických složek stejné nebo lepší než v prvním plánovacím cyklu. Tento předpoklad bude v další fázi validován, případné odchylky mohou být způsobeny odlišnou metodikou vyhodnocení. Jako stěžejní ukazatele byly vzaty ryby a makrozoobentos. Pokud byly oba ukazatele vyhovující, což bylo celkem v 28 případech, pak byl vodní útvar označen za přírodní. Tabulka A.5.5a - Vodní útvary s vyhovujícími biologickými ukazateli VÚ
Název VÚ
HSL_0040
Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně
HSL_0150
Kalenský potok od pramene po ústí do Labe
HSL_0200
Úpa od pramene po tok Malá Úpa
66
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
Název VÚ
HSL_0210
Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa
HSL_0220
Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa
HSL_0230
Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně
HSL_0240
Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná
HSL_0320
Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně
HSL_0330
Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka
HSL_0450
Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok
HSL_0460
Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny
HSL_0510
Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně
HSL_0520
Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice
HSL_0530
Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá
HSL_0570
Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok
HSL_0610
Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice
HSL_0870
Loučná od pramene po tok Desná
HSL_0880
Desná od pramene po ústí do toku Loučná
HSL_1020
Novohradka od pramene po tok Krounka
HSL_1040
Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka
HSL_1270
Klejnárka od pramene po Paběnický potok včetně
HSL_1710
Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava
HSL_1820
Jizera od toku Oleška po tok Kamenice
HSL_1830
Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl
HSL_1870
Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná
HSL_1880
Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš
HSL_1910
Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera
HSL_1970
Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně
HSL_1980
Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka
HSL_1990
Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka
HSL_2070
Košátecký potok od pramene po ústí do Labe
A.5.6. Posouzení morfologického stavu vodních útvarů Ve třetím kroku bylo provedeno posouzení, zda hydromorfologické změny vodních útvarů jsou natolik významné, že útvar nemůže dosáhnout dobrého ekologického stavu, nebo naopak zda změny jsou nevýznamné a vodní útvar může být zařazen mezi útvary přírodní. Hodnocení probíhá po úsecích vodních útvarů vymezených v souladu s Metodikou, přičemž výsledné hodnocení je určeno jako vážený průměr hodnocení jednotlivých úseků. Jelikož pro hodnocené území nejsou dostupná data z terénního monitoringu, je hodnocení hydromorfologie založeno na hodnocení distančních dat. V maximální možné míře byly využity podklady nashromážděné v rámci zpracování části „identifikace významných morfologických úprav vodních útvarů“. Jako další podklad nad rámec podkladů stanovených Metodikou byly v mnohých úsecích podél komunikací použity snímky Google Street View. Pro vlastní proces hodnocení byl použit přednastavený sešit aplikace MS Excel, kam se zapisují zjištěné hodnoty, přičemž výsledné hodnocení se automaticky dopočítá. V případě, že více než 60 % délky vodního útvarů vykazuje významné hydromorfologické změny, předpokládá se, že vodní útvar nemůže dosáhnout dobrého ekologického stavu a dále postupuje do posuzování v rámci kroku 4. Ostatní vodní útvary jsou identifikovány jako přírodní a do dalšího posouzení nepostupují.
67
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
V dalším kroku jsou posuzována uznatelná užívání a nápravná opatření. Právě nápravná opatření (resp. stav hydromorfologie po provedení opatření) mají zásadní vliv na případné překlopení vodního útvaru mezi přírodní. Jelikož posouzení možných nápravných opatření je mnohdy subjektivní, byly v této fázi jako hlavní podklad vzaty listy opatření navrhované v prvním plánovacím cyklu.
A.5.7. Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Po vyhodnocení všech vodních útvarů pomocí Metodiky je možno vyčlenit silně ovlivněné vodní útvary. V DP HSL se nachází celkem 207 vodních útvarů (z toho 10 vodních útvarů kategorie jezero), z nichž 27 je možno označit jako silně ovlivněné. Tabulka A.5.7a - Vodní útvary v kategorii jezero v dílčím povodí Horního a středního Labe VÚ
Název VÚ
HSL_0185_J
Nádrž Les Království na toku Labe
HSL_0405_J
Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok
HSL_0475_J
Nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice
HSL_0735_J
Nádrž Hvězda na toku Třebovka
HSL_0955_J
Nádrž Hamry na toku Chrudimka
HSL_0995_J
Nádrž Seč na toku Chrudimka
HSL_1295_J
Nádrž Vrchlice na toku Vrchlice
HSL_1465_J
Rybník Žehuňský na toku Cidlina
HSL_1845_J
Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice
HSL_1895_J
Nádrž Souš na toku Černá Desná
Tabulka A.5.7b - Silně ovlivněné vodní útvary v dílčím povodí Horního a středního Labe VÚ
Název VÚ
HSL_0110
Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok
HSL_0170
Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království
HSL_0310
Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje
HSL_0370
Metuje od toku Židovka po tok Střela
HSL_0600
Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice
HSL_0660
Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice
HSL_1100
Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe
HSL_1180
Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava
HSL_1320
Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně
HSL_1340
Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina
HSL_1360
Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina
HSL_1390
Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina
HSL_1420
Bašnický potok od pramene po ústí do Bystřice
HSL_1480
Labe od toku Cidlina po tok Mrlina
HSL_1520
Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok
HSL_1530
Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok
HSL_1550
Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina
HSL_1560
Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina
HSL_1570
Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina
HSL_1580
Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina
HSL_1590
Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe
68
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
Název VÚ
HSL_1680
Labe od toku Mrlina po tok Jizera
HSL_1790
Popelka od pramene po ústí do toku Oleška
HSL_2020
Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera
HSL_2030
Klenice od pramene po ústí do toku Jizera
HSL_2090
Labe od toku Jizera po tok Vltava
HSL_2390
Rozkoš a Rovenský potok od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš
Souhrnný přehled všech vodních útvarů v dílčím Horního a středního Labe s vyznačením silně ovlivněných vodních útvarů je v tabulce A.5.7c. Grafické znázornění silně ovlivněných útvarů je zobrazeno v mapové příloze. Tabulka A.5.7c - Silně ovlivněné vodní útvary v dílčím povodí Horního a středního Labe (tabulka v příloze) Mapa A.5.7a - Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů
A.5.8. Závěrečné shrnutí V rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v dílčím povodí Horního a středního Labe byly dle předepsané Metodiky prověřeny všechny vodní útvary. Z 207 vodních útvarů je možno 37 vodních útvarů považovat za silně ovlivněné, což odpovídá cca 18 %. Toto vymezení HMWB není příliš porovnatelné s prvním plánovacím cyklem z důvodu jiného doporučeného metodického přístupu a novému vymezení hranic vodních útvarů. Až bude k dispozici nové vyhodnocení biologických složek ekologického stavu, je možné provést definitivní vymezení HMWB. V podstatě ale může dojít pouze ke snížení počtu HMWB, protože pokud bude biologie u vymezených HWMB vyhovující, pak se z nich stanou přírodní vodní útvary, pokud by byla nevyhovující, pak se nic nezmění. Podle zveřejněného Časového plánu a programu prací budou potřebná data k dispozici po provedení hodnocení stavu vodních útvarů k 31. 10. 2013. Konečné určení silně ovlivněných vodních útvarů bude provedeno v etapě návrhu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe. Do nápravných opatření budou moci být zahrnuty i opatření navrhovaná v 2. plánovacím cyklu. Bude hodnoceno, zda je možné pomocí vhodně zvolených opatření odstranit nebo zmírnit významné hydromorfologické změny tak, aby mohlo být dosaženo limitů GES a přitom jejich realizací nebyl znemožněn nebo podstatně omezen některý ze způsobů užívání specifikovaných pro ČR. Testování nápravných opatření bude probíhat souběžně s přípravou programů opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí. Dále bude prověřeno, zda není možné dosáhnout specifikovaných užívání jinými prostředky (náhradními řešeními), které by byly technicky proveditelné, ekonomicky přiměřené a výrazně lepší z hlediska životního prostředí
69
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.6. Zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny Změna klimatu představuje jedno z klíčových témat současné světové environmentální politiky. Vědecké poznatky naznačují, že příspěvek člověka ke zvyšování koncentrací skleníkových plynů přispívá k ovlivňování klimatického systému Země. To následovně vede k řadě negativních dopadů na fungování ekosystémů v celosvětovém, regionálním i národním měřítku, které se na národní úrovni projevují zejména ve změněném vodním režimu a jeho kvalitě, a dále v zemědělství a lesním hospodářství. Extrémní projevy počasí, představují rovněž jeden z možných důsledků takových změn. ČR patří mezi státy, které tento globální problém ratifikovaly Kjótským protokolem a zavázaly se na sebe převzít část odpovědnosti za současnou situaci a aktivně přispět k jejímu řešení. Program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Národní program mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů, které se na celkové bilanci emisí skleníkových plynů ČR podílejí nejvíce. Vzhledem k tomu, že od roku 2004, kdy byl Národní program vytvořen, došlo k vývoji politických jednání v České republice i ve světě (v rámci Evropské unie i při konferencích smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu), bude v roce 2013 předložena vládě České republiky ke schválení nová Politika ochrany klimatu v České republice. Její součástí bude aktuální strategie ochrany klimatu a návrh opatření, která povedou k efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů.
A.6.1. Dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti Pozorované změny v ČR Pro odhad změn v podmínkách ČR byla použita data ze stanice s jednou z nejdelších pozorovacích řad ve střední Evropě - stanice Praha-Klementinum, která provádí měření od roku 1775. Pro tento odhad jsme použili pouze její část, tj. období 1901 až 2006. Na obr. A.6.1a je uveden průběh průměrných ročních a letních (červen srpen) teplot vzduchu. Sledovány byly rovněž lineární trendy změn ročních, zimních (prosinec - únor) a letních teplot za období posledních 100 let.
°C
°C
Obr. A.6.1a - Nejdelší pozorovaná řada ve střední Evropě, stanice Praha-Klementinum (Zdroj: ČHMÚ)
A.6.1.1. Dopady lidské činnosti na stav vod (dle různých scénářů klimatické změny) Jedním z hlavních indikátorů dopadů klimatické změny na vodní režim jsou změny průtoků ve vodních tocích. Přesné posouzení přímých důsledků klimatické změny na změny vodního režimu velmi úzce souvisí jak se změnami teplot, tak se změnami srážek. Lze očekávat, že průměrné průtoky se v mnoha povodích sníží v rozmezí od 15-20 % (optimistické scénáře) [O19], což by znamenal již dosti zásadní změnu hydrologického režimu. Obdobné relativní poklesy se projevují u minimálních průtoků a u minim odtoku podzemních vod. Nepříznivě se budou projevovat i změny ročního chodu odtoků. Vyšší teploty v zimních měsících povedou k redukci zásob vody ze sněhu, bude se zvyšovat územní výpar. V období od jara do podzimu, kdy se většina srážek spotřebuje na výpar, budou odtoky převážně klesat a jejich pokles se prodlouží až o jeden či dva měsíce oproti současným podmínkám. . .
70
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Obr. A.6.1b - Relativní změny průměrných měsíčních průtoků pozorované mezi periodami 1961-1990 a 19912009 v jednotlivých vodoměrných stanicích na povodí Orlice. Kromě celkové změny ročních průtoků [O19], byly vyhodnoceny i změny ročního chodu. V měsíci leden až březen téměř ve všech stanicích došlo ke zvýšení mediánu průtoků. Měsíce květen a červen se vyznačují poklesovou tendencí ve všech stanicích. Měsíce srpen až říjen zůstávají téměř na stejné úrovni. Sledované změny v ročním chodu průtoků korespondují se změnami ročního chodu srážek. Nárůst průtoků v zimních a jarních měsících, způsobuje odtávání sněhové pokrývky-dřívější nástup jarního tání. Pokles průtoků v pozdním létě může souviset s poklesem vydatnosti základního odtoku v této části roku. Pokles m-denních průtoků je pozorován u všech stanic pro hodnoty Q240d až Q364d a činí až 15 %.
A.6.1.2. Dopady lidské činnosti na stav vod (dle různých scénářů klimatické změny) Simulace srážko-odtokového procesu ukazují, že deště s vyššími intenzitami, které se vyskytují v souvislosti s letními bouřkovými situacemi, budou představovat větší riziko přívalových povodní i v případě nezměněných dlouhodobých srážkových úhrnů. Růst potenciální evapotranspirace je nicméně na velké části našeho území kompenzován růstem srážek. V roční bilanci činí tento nárůst až 10 %. V ročním chodu můžeme konstatovat výraznější nárůst u podzimních srážek (až 20 %, zejména v jižní části ČR). Výjimkou je oblast středních Čech, kde namísto zmiňovaného růstu srážek, dochází k jejich poklesu, na jaře až o 20 % (Obr. A.6.1c). Ve střední části ČR se nacházejí povodí, pro nebude změna srážek schopna kompenzovat zvýšení evapotranspirace, takže hydrologická bilance je v těchto oblastech dlouhodobě pasivní. Výsledky, týkající se změn srážek, jsou málo průkazné. Příčiny lze hledat mj. v neuspokojivém stavu výchozího srážkového materiálu (krátké a nehomogenní řady, chyby při měření), ve značně větší časové a prostorové proměnlivosti srážek a při chybějících informacích o změně cirkulačních podmínek v jejich ne zcela jednoznačné vazbě na teplotu vzduchu, od níž se studované charakteristiky odvozovaly.
71
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Obr. A.6.1c - Pozorované změny mezi obdobími, 1961-1980 a 1981-2005, převzato z [O14] V hodnotícím dokumentu [O14] výzkumných a odborných organizací, který počítá s průměrnými změnami meteorologických prvků (teploty, srážkových úhrnů) na ploše konkrétních povodí podle vybraných klimatických scénářů nejlépe hodnocených klimatických modelů (MIROC3_2_M; MPI_ECHAM5; UKMO_HADCM3; ALADINCLIMATE/CZ) a také ansámblu osmi nejúspěšnějších hodnocení GCM modelů. Dopady na hydrologický režim byl modelován na základě hydrologického bilančního modelu BILAN. Metodika tvorby scénářů v měsíčním kroku je podrobně popsána v literatuře.
A.6.1.3. Dopady na chráněné oblasti A.6.1.3.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu Pro území vyhrazená pro odběr povrchové vody pro lidskou spotřebu, stanovuje požadavky na jakost odebírané vody směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody. Česká transpozice vyhl. č. 428/2001 Sb. (příl. č. 13), předepisuje i limity pro podzemní vody. Negativní účinky dopadu klimatické změny jsou přímo relevantní se změnou srážek a výparu vodních zdrojů. Podrobnější odhady jednotlivých druhů zdrojů surové vody je popsáno k kap. 2. i s návrhem adaptačních opatření. Obecně se musí počítat i se zhoršením kvality, tzn. zhoršení upravitelnosti pitné vody v budoucích letech. A.6.1.3.2. Rekreační oblasti Vymezené koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě. Ukazatele a limity specifikuje příloha 1,2 prováděcí vyhlášky č. 238/2011 Sb., k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny adl. Ukazatele koliformní bakterie, termotolerantní bakterie, enterokoky a sinice. Podobně jako vodárenské odběry budou ohroženy i rekreační oblasti, které se mohou potýkat s nedostatkem jak množství vod tak nutné kvality vody ke koupání která se bude vlivem rostoucích teplot zhoršovat. Možnosti využití vod ke koupání bude muset i vzít úvahu zabezpečení dostatečného objemu vod k vodárenskému využití, které má vyšší společenskou důležitost. A.6.1.3.3. Oblasti citlivé na živiny (zranitelné oblasti) Území, kde povrchové a podzemní vody jsou využívané nebo jsou určeny jako zdroje pitné vody (s koncentrací dusičnanů větší jak 50 mg/l nebo povrchové vody, u nichž může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Znečištění vod a další nárůst hydrologicky suchých období zhorší i bilance živin v těchto zranitelných oblastech. Plošná opatření na eliminaci dusíku a zpřísnění přístupů vodoprávních úřadů vůči znečišťovatelům budou nevyhnutelná. Adaptace a možné řešení záložních vodních zdrojů je popsáno v další kapitole. A.6.1.3.4. Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů Vazba na vody v oblastech vymezených jako ptačí oblasti, evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území. Růst teplot, změny mikroklimatu pro rostliny a živočichy způsobí možné vysychání těchto území
72
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
zejména mokřadních a jiných polomokrých ekosystémů. Ze sledování změn rozšíření rostlin v reakci na zásadní klimatické změny v minulosti vyplívá, že rostliny reagují převážně migrací a nikoliv genetickou adaptací. Možná adaptační opatření jsou plošná a liniová. Organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení širokořádkových plodin), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.); a dále opatření na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy řečišť zpomalující odtok vody), uvolnění nivy pro rozlivy.
A.6.2. Vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb Změna klimatu může ovlivnit stav vodních zdrojů z hlediska kvantity i kvality. Základními proměnnými jsou např. intenzita i četnost výskytu povodní a záplav, období sucha, dostupnost vody, její spotřeba a kvalita.
A.6.2.1. Vliv klimatických podmínek na režim vodních zdrojů -
Atmosférické srážky
Srážkový úhrn je zvlášť významný pro tvorbu a doplňování zásob půdní a podzemní vody [O20] a následného odtoku do vod povrchových. Záleží však přitom i na propustnosti horninového prostředí a zejména pokryvné půdní vrstvy a stupni jejího nasycení vodou. Na rozdíl od dešťových srážek zůstávají sněhové srážky po určitou dobu ve sněhové pokrývce a nezúčastňují se oběhu vody. Doplňování zásob povrchových a podzemních vod se v případě dalšího trvání sněhové pokrývky přerušuje a jejich zásoby se postupně zmenšují, což se projevuje poklesem hladin, vydatností pramenů i využitelného množství podzemních a povrchových vod. -
Výpar
Výpar je jedním z nejdůležitějších článků oběhu vody v přírodě. Projevuje se jako úbytek z celkového množství vody spadlé ve srážkách. Jeho vliv je tedy z hlediska výparu z hladiny tekoucích a stojatých povrchových vod, stejně tak k infiltraci srážkových vod do půdy a tím i doplňování zásob podzemních vod záporný. Na velikost výparu má vliv především teplota povrchu, z něhož se voda vypařuje, dále teplota a vlhkost vzduchu, vítr, barometrický tlak, sluneční záření a atmosférické srážky, neboť proces vypařování závisí i na dostatku vody. Množství vypařené vody je přímo úměrné rozdílu napětí vodních par při povrchu a v ovzduší. -
Teplota a vlhkost vzduchu
Vzduch se ohřívá převážně předáváním tepla od zemského povrchu a podstatně méně přímo pohlcováním slunečního záření v ovzduší. Přenos tepla od ohřátého zemského povrchu, tj. půdy, rostlinného krytu, hladiny vody a dalších předmětů, se děje turbulencí, konvekcí i radiací. Obsah vodních par v ovzduší určuje vlhkost vzduchu. Množství vodních par v ovzduší je závislé na teplotě vzduchu, neboť čím je vzduch teplejší, tím má větší schopnost přijímat vodní páry až do stavu nasycení. Teplota a vlhkost vzduchu, popřípadě i jeho tlak a vítr, náleží k těm klimatickým prvkům, které mají vliv na změny zásob povrchových a podzemních vod vesměs nepřímo tím, že působí na výpar. -
Teplota a vody v nádržích
V posledním období dochází bohužel ke zhoršování jakosti i velmi kvalitních zdrojů. Přívalové deště působí epizodní látkové transporty, včetně splachů organického zatížení i živin z lesních povodí. Souběžně zaznamenávaný vzestup teplot (viz. obr. A.6.2a) i světelného záření navozuje vhodné podmínky pro vyšší primární produkci s nežádoucím rozvojem řas a sinic. Fenoménem tohoto typu je však vlastní prakticky všem nádržím pod správou Povodí Labe. Dobře je to patrné i při klasifikaci pomocí dní, kdy hladinová teplota v nádrži neklesne pod 12 °C (viz. obr. A.6.2b). Průběh lze proložit polynomickým trendem, který signalizuje prodloužení tohoto období v průběhu pozorování 32 let přibližně o jeden měsíc [O17][O3]. Sestavení efektivního a realizovatelného ochranného scénáře, zejména u velkých povrchových zdrojů není vůbec snadný úkol. Striktní, do mnoha sfér zasahující ochranný režim se obvykle střetává s nepochopením veřejnosti. Prosazování omezení by měla vycházet z dobře popsaných lokálních specifik, opírat se o monitoring a znalost všech podstatných faktorů, které utvářejí vodárensky ceněný vodní zdroj [O18].
73
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Obr. A.6.2a - Trend růstu teploty vody VD Rozkoš letních a přechodových měsíců.
Obr. A.6.2b - Počet dní ve kterých je hladinová teplota vyšší nebo rovna dvanácti stupňům Celsia
A.6.2.2. Možnosti adaptace na změnu klimatu ve vodním hospodářství Klimatická změna může způsobit nebo zvětšit potíže zejména v obou extrémech hydrologického režimu, v obdobích hydrologického sucha i při výskytu povodní. Oba extrémy mohou poškozovat ekosystémy v plošném měřítku krajiny, zejména však ekosystémy přímo spojené s vodními toky. Podstatné je, že výskyt období s nedostatkem vody je podle dosud provedených výzkumů očekáván s větší pravděpodobností, než zvětšení intenzity a četnosti přívalových srážek, které jsou příčinou povodní. Na evropské úrovni byla vypracována řada více či méně podrobných katalogizací možných adaptačních opatření. Nicméně ne všechna z možných adaptačních opatření jsou vhodná a aplikovatelná na území České republiky. V rámci projektu byl proto vypracován přehled zásadních adaptačních opatření, jež je možno uvažovat pro naše podmínky. Podrobně jsou tato opatření rozvedena a shrnuta v závěrečné zprávě o řešení projektu [O21]. V rámci projektu byla pozornost věnována zejména následujícím negativním jevům: -
dopady na průtoky - možný pokles průměrných a minimálních průtoků, případně úplné vyschnutí toku, zvýšení maximálních průtoků;
74
Etapa A – Přípravné práce
-
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
dopady v krajině - zvýšení přímého odtoku, vodní a větrné eroze, zhoršení mikroklimatu a ohrožení stávajících ekosystémů; ohrožení odběrů vody; a zhoršení kvality vody.
Z možných adaptačních opatření lze uvažovat zejména: -
-
-
opatření v krajině - organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení plodin, pod nimiž se vytváří nepropustná krusta, např. kukuřice), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.); opatření na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy řečišť zpomalující odtok vody a zlepšující komunikaci s přípovrchovou zvodní), uvolnění nivy pro rozlivy; opatření v urbanizovaných územích - zvýšení infiltrace dešťové vody (retenční a vsakovací objekty), jímání a využívání srážkových vod; obnova starých či zřízení nových vodních nádrží; zefektivnění hospodaření s vodními zdroji - převody vody mezi povodími a vodárenskými soustavami, zpětné převody vody uvnitř povodí, dočasné využití statických zásob podzemní vody, umělé infiltrace, vícenásobné využití vody, zhodnocení a přerozdělení kapacit vodních zdrojů; zmenšení spotřeby vody - minimalizace ztrát ve vodárenských soustavách, racionalizace stanovení minimálních průtoků, stanovení priorit pro kritické situace nedostatku vody; a dokonalejší čištění odpadních vod.
Obr. A.6.2c - Zjednodušené shrnutí dopadů změn klimatu a možných adaptačních opatření včetně rámcového vyhodnocení účinnosti a omezujících faktorů. Velký potenciál z hlediska opatření vedoucích ke zmírnění dopadů hydrologického sucha mají zejména vodohospodářská opatření různých typů a to jak opatření již známá a využívaná (využití vodních nádrží, převodů vody), tak opatření, jejichž efekt je sice slibný, nicméně doposud nebyl komplexně kvantifikován (recyklace průtoků, řízené vícenásobné využití vody). Z hlediska snížení odtoku z urbanizovaných území
75
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
nelze pominout potenciál jímání a následného užití dešťových vod. Prostředky racionalizace využívaní a ochrany vodních zdrojů je nutné spatřovat i v legislativních opatřeních a snižování požadavků na odběr vody. Z hlediska projekcí klimatických modelů nelze regionálně vymezit oblasti s větší pravděpodobností zvýšení intenzity či četnosti extrémních srážek, ani přívalových povodní. V případě hydrologického sucha je situace obdobná, nicméně simulace klimatických modelů naznačují, že poklesy odtoků budou vyšší a pravděpodobnější v jižní části republiky, spíše v Čechách než na Moravě. Na druhé straně, hydrologické sucho je jev plošný a v případě velkého sucha bude pravděpodobně zasažena významná část republiky. Rizika jsou tedy i pro budoucí období podstatnou měrou určena zranitelností jednotlivých povodí spíš než zvyšováním pravděpodobnosti negativních jevů. (Nicméně se jak v případě povodní, tak zejména v případě hydrologického sucha do budoucna zvyšují). S tím souvisí i výběr adaptačních opatření. Vysoce účinné adaptační opatření jsou dle obr. A.6.2c bod e), hospodaření s vodními zdroji a bod d) obnova a zřízení nových vodních nádrží, kterým se budeme podrobněji věnovat [O19].
A.6.2.3. Preventivní opatření A.6.2.3.1. Přehodnocení využitelných zásob podzemní vody Přehodnocení vydatnosti zásob podzemní vody je vhodné navrhovat pro hydrogeologické rajony, které jsou využívány pro odběr podzemní vody a kde v současnosti nebo výhledově hrozí narušení dlouhodobého stavu zásob podzemní vody příliš vysokým odběrem. Pomocí simulačního modelování podzemní vody je možné vyhodnotit dopady klimatické změny na využitelné množství podzemních vod a odvodit maximální míru dlouhodobě udržitelného užívání vodních zdrojů. Výsledek přehodnocení využitelných zásob podzemní vody představuje důležitý podklad pro diskuzi mezi odběratelem, vodoprávním úřadem a správcem povodí při rozhodování o dalším osudu povoleného nakládání s vodami především v těch případech, kdy je ohroženo splnění cílů ochrany vod definovaných v plánech povodí, a při rozhodování o přijímání dalších opatření. A.6.2.3.2. Operativní manipulace na nádržích Operativní manipulace na nádržích představují pohotové, účinné a cílevědomé působení (ovládání, regulací) v kratších časových intervalech na daný objekt tak, aby optimálně plnil požadovanou funkci v různých provozních situacích. Operativní manipulace musí tedy při respektování změn v bilančně-technických podmínkách (s nově zapracovanými environmentálními podmínkami), přihlížet k aktuálnímu způsobu zapojení díla do vodohospodářské soustavy, k aktuálním možnostem využití předpovědní služby a stavu vodohospodářského dispečinku. Zároveň se jedná o opatření, které lze podle potřeby aktualizovat a které umožňuje pružně reagovat na měnící se klimatické a hydrologické podmínky. Operativní řízení odtoku z nádrže (a kde je to možné i operativní manipulace na přítoku) probíhá v závislosti na disponibilním zásobním objemu. Cílem modelových simulací [O19], bylo zajistit maximální využití vodárenského zdroje s minimálními dopady hospodaření nádrže na ekosystémy vázané na úsek toku pod nádrží. Rozbory dopadů klimatické změny na zásobní funkci nádrží ukazují na rostoucí riziko vyrovnání a zabezpečení odběrů. Míra snížení je ovlivněna scénářem dalšího vývoje. Povodí, kde jsou významné akumulační prostory ve formě zásob podzemních vody nebo přehradních nádrží jsou vůči důsledkům klimatické změny odolnější. Lze očekávat, že s vzestupem teplot a zvýšením délky slunečního záření se vytvoří příznivé poměry pro zvýšení primární produkce (rozvoj řas a sinic). Takový vývoj může vést ke zvětšení rizik při výrobě pitné vody. Zimní odtoky by měly být vodnější. Vliv změn dále logicky nepříznivě ovlivňuje celkové průtoky, změny povedou k prodloužení deficitů v letních a podzimních obdobích a to i v relativně vlhčích oblastech. I relativně nevýznamný pokles srážek může spolu s oteplením vést k podstatnému poklesu zaručeného odběru vody. A.6.2.3.3. Doplnění monitoringu ve zranitelných oblastech Jedním ze základních adaptačních opatření, které má preventivní charakter, je doplnění monitoringu hydrologických nebo klimatických poměrů v oblastech, které jsou už v současnosti zranitelné vůči očekávaným dopadům klimatické změny.
76
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Nepříznivý účinek klimatické změny na snížení základního odtoku je zřejmý a identifikovatelný ve více modelových studiích. Klíčové jsou informace o stavu zásob podzemních vod, podle kterých by měl vodoprávní úřad rozhodnout o dalších povoleních o nakládání s vodami, a nebo při přijímání krátkodobých opatření v období nedostatku vodních zdrojů. A.6.2.3.4. Umělá infiltrace Jedná se o umělé převádění povrchové vody do vod podzemních. Hlavním účelem infiltrace je zlepšení jakosti povrchové vody přirozenými filtračními pochody v půdě a poté její využití pro vodárenské účely. Podmínky pro navrhování a realizaci umělé infiltrace: -
identifikace vhodného hydrogeologického prostředí: preferovaná hydrogeologická uzavřenost, vhodné hydraulické a hydrofyzikální parametry kolektorů, nesaturované zóny a akumulační potenciál kolektorů dostupnost vhodného zdroje pro infiltraci s přijatelnou kvalitou kontrola a hodnocení kolmatace kolektoru a zasakovacího objektu
Uměle vyvolaná břehová infiltrace je přímou metodou získávání vodárenského zdroje. Z technologického hlediska je většinou tvořena studňovým řadem, který je umístěn nedaleko zdroje povrchové vody. Jímáním podzemní vody v blízkosti vodního toku dochází k podpoření přirozené břehové infiltrace ze zdroje povrchové vody. Je tak získávána směs podzemní a povrchové vody. Opatření bylo navrženo v pilotním povodí Orlice pro posílení zabezpečení dodávky pitné vody z úpravny vody v Hradci Králové. Zdrojem surové vody pro úpravnu je Orlice, která je značně znečištěná zejména mikroorganismy a tepelně. Pro zajištění surové vody bylo proto navrženo realizovat odběr ze studňových řadů, umístěných podél břehů Orlice v úseku nad Malšovickým jezem (Obr. A.6.2d, A.6.2e).
Obr. A.6.2d - Návrh umístění studňových řadů podél Orlice pro realizaci břehové infiltrace u Hradce Králové.
77
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Obr. A.6.2e - Proudnice a doby zdržení podzemní vody v okolí jímacích řadů, šipka odpovídá časovému kroku 10 dní Odhad velikosti možného odběru podzemní vody v jednotlivých prognózních simulacích byl odvozen pro maximální hodnotu snížení hladiny podzemní vody na úroveň 227 m n. m. Vlivem klimatické změny doprovázené snížením srážkové infiltrace o 15 % [O19]. Snížení nátoku infiltrované podzemní vody ze srážek k jímacím řadům kompenzuje zvýšení infiltrace z toku Orlice. Přímá infiltrace z Orlice poskytuje projektovanému infiltračnímu území značnou nezávislost na vývoji srážek v modelovaném území. U všech simulovaných variant nepřekračují snížení odhadovaného množství více než 1 l/s. Otázka je kolmatace infiltračních cest při jímání vody ze soustavy studňových řadů [O23]. Z hlediska kolmatace jsou nepříznivé především obsahy pevných nerozpuštěných látek (koloidů a suspenzí), obsahy různých forem Fe a Mn, biogenních látek (NO3, NH4, Pcelk a dalších živin pro mikroorganismy). Pro snížení kolmatace byla navržena vhodná konstrukce jímacích objektů: min. průměr výstroje objektů 225 mm, vrtný průměr alespoň 425 mm, vybavení plášťovými piezometry. Navržené plášťové piezometry plní funkci kontroly a regenerace pláště jímacího vrtu, a jeho celé reaktorové zóny tak, aby došlo při kolmataci k obnovení původních hydraulických parametrů kolektoru. Umělá infiltrace povrchových vod do vod podzemních Vytipováním lokalit vytipovaných pro modelové řešení umělé infiltrace v ČR se zabýval Z. Hrkal. [O25]. Kromě hodnocení lokality jímacího území Litá navrhuje zabývat se např. lokalitou fluviálního kvartérního kolektoru Labe v prostoru mezi Poděbrady a Čelákovicemi. Pozorovaný nárůst hladiny je vyvolán infiltrací z nádrže o velikosti 35,8 l/s. Zvýšení úrovně hladin by mělo vyznívat v oblasti Křovic, Běstvin, Bohuslavic, Pohoří, Opočna a Přepychu. A.6.2.3.5. Propojování vodárenských systémů Infrastrukturní propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi často existují, ale vzhledem ke změnám majetkoprávních poměrů ve vodárenství, které vedly k rozdrobení vodárenských systémů, jsou vodovody provozovány odděleně. Realizace (nebo udržování provozuschopnosti) dostatečně kapacitních propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi se zajištěním potřebných tlakových podmínek umožňuje předávání vyrobené pitné vody do deficitních oblastí v případě výpadku některého z lokálních vodních zdrojů ať už z důvodů nedostatečné kapacity nebo jakosti. Pro operativní řízení převodu vody je vhodné vypracovat manipulační řád nebo jiný smluvní dokument (např. dohodu vlastníků provozně související infrastruktury), která vymezí podmínky spolupráce. Taková spolupráce funguje mezi společnostmi Vodárenská společnost Chrudim, a.s., a VAK Pardubice, a.s., a Královéhradeckou provozní společností, a.s.
78
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.6.2.3.6. Realizace nového vodního zdroje v lokalitě chráněné pro výhledovou akumulaci povrchových vod V roce 2011 bylo schváleno definitivní znění nové verze Generelu lokalit chráněných pro akumulaci povrchových vod, která obsahuje výběr 65 území z původních více než dvou set, kde bude zachováno územní hájení s omezením využití těchto území. Vybrané oblasti jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod a při jejich výběru bylo přihlédnuto k environmentálním a socio-ekonomickým důsledkům územní ochrany. Přijetí dokumentu, i když ve velmi zredukované podobě, představuje klíčové adaptační opatření. A.6.2.3.7. Úprava účelu funkce nádrže Změny klimatických a hydrologických poměrů a rovněž změny v požadavcích na funkce nádrže je možné zohlednit v rámci pravidelné revize manipulačního řádu. Nástrojem pro identifikaci kompromisního řešení představuje simulační modelování funkce nádrže nebo soustavy nádrží pro různé varianty nastavení manipulačních pravidel. A.6.2.3.8. Realizace nové vodní nádrže Zvětšení retence vody v povodí, které by mělo potencionální vliv na množství vody v povrchových tocích, je možné zajistit pomocí malých vodních nádrží nebo jejich soustavy. Nutnou podmínkou je, že případné další účely takové nádrže jsou podřízeny její primární funkci-nalepšování průtoků v období sucha. Odhad nalepšení průtoku nádržemi byl modelován v případových studiích [O21]. Na základě průtoku v pozorovaných, vhodných, nádržních profilech a dále na základě řad modelovaných s oteplení 1-3 °C v kombinaci s relativní změnou srážek -5 % až +10 %. Z výsledků je patrné, jak výrazně působí zvýšení teploty vzduchu na odhad nalepšení z nádrží. Například při zvýšení teploty vzduchu o 1 °C dojde k poklesu nalepšení o 38 % při srovnání s výsledkem pro období 1968-90. Při oteplení 3 °C dojde k redukci nalepšení nádrže téměř o 50 %. A.6.2.3.9. Převody vody Převody vody umožňují vyrovnávat dostupnost vodních zdrojů mezi povodími s rozdílnou mírou využívání vodních zdrojů. K převodům vody dochází velmi často v rámci vodárenské infrastruktury, méně často pak za účelem zvýšení vodnosti povrchových toků. Přesto by se na tuto možnost nemělo zapomínat, neboť se může jednat o velmi robustní opatření, které může vést k oživení ekonomického vývoje dotované oblasti. Opatření ovšem vyžaduje pečlivé posouzení bilance zdrojů a požadavků na ně kladených ve zdrojové oblasti.
79
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
A.7. Vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jednotlivých vodních útvarech Dle § 23a se tento bod týká hodnocení stavu a výjimek ze stavu. Jelikož není centrálně (MŽP) hotové vyhodnocení stavu vodních útvarů a v rámci přípravných prací nebudou kompletně zpracovány kapitoly PDP II.2.1, II.2.2 a II.2.3, na jejichž základě je rizikovost také založena, je třeba ve fázi přípravných prací rizikovost stanovit na jiných, adekvátních a existujících podkladech. Zároveň je tímto přístupem nutno překlenout krátké období, než bude hotové vyhodnocení stavu. Hlavním cílem je tedy splnění minimálních požadavků přípravných prací. Z těchto důvodů je třeba najít velice jednoduchou a časově nenáročnou metodu. Rizikovost je možno zjednodušeně chápat jako přítomnost určitého faktoru potenciálně bránícího dosažení dobrého ekologického stavu (potenciálu) a chemického stavu. Touto překážkou mohou být významné vlivy způsobující specifický dopad ve vodním útvaru, například nevhodné úpravy vodních toků, přítomnost velkých vodních nádrží, odběry vod či vypouštění znečištění, nevhodné využívání vod apod. Rizikové vodní útvary tedy tvoří širokou skupinu vodních útvarů. Téměř každý vodní útvar vykazuje alespoň jeden antropogenní vliv s potenciálním dopadem na jeho stav. Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že alespoň jeden negativní vliv již znamená, že vodní útvar je možno považovat za rizikový, pak by vyšla enormní rizikovost. Proto je třeba navrhnout kritéria pro určení. Kritéria byla navržena následovně:
1. Na základě počtu významných zdrojů znečištění byly VÚ v této části rozděleny na rizikové a to následujícím způsobem. 1.1. Bodové zdroje Vodní útvary jsou rizikové z hlediska bodových zdrojů znečištění, jestliže vypouštěné množství způsobí koncentraci v uzávěrovém profilu vyšší než NEK. Toto hodnocení se týká následujících tří ukazatelů BSK5, N-NH4 a Pcelk. 1.2. Plošné zdroje Ncelk a Pcelk Rizikovost VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů Ncelk: Za rizikové vodní útvary jsou považovány ty, ve kterých se vyskytuje významný vnos dusíku, tj. látkový vnos způsobí koncentraci v uzávěrovém profilu vyšší než 60 % NEK. Jako potenciálně rizikový je vyhodnocen ten útvar, ve kterém látkový vnos způsobí v uzávěrovém profilu koncentraci mezi 2,5 % - 60 % NEK. V případě, že je koncentrace v závěrovém profilu způsobená látkovým vnosem dusíku menší než 2,5 % NEK, je VÚ hodnocen jako nerizikový. Rizikovost VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů Pcelk: Za rizikové vodní útvary jsou považovány ty, ve kterých se vyskytuje významný vnos fosforu, tj. látkový vnos způsobí koncentraci v uzávěrovém profilu vyšší než 35 % NEK. Jako potenciálně rizikový je vyhodnocen ten útvar, ve kterém látkový vnos způsobí v uzávěrovém profilu koncentraci mezi 25 % - 35 % NEK. V případě, že je koncentrace v závěrovém profilu způsobená látkovým vnosem fosforu menší než 25 % NEK, je VÚ hodnocen jako nerizikový. Hodnoty koncentrací v závěrových profilech pro určení rizikovosti VÚ z plošných a difuzních zdrojů byly určeny na základě expertního odhadu. Vzhledem k tomu, že byla v předcházejícím cyklu plánování použita jiná metoda pro určení rizikovosti, liší se v tomto případě rozložení rizikových útvarů v povodí od rozložení rizikových útvarů v POP. Toho vyhodnocení na základě bodu 1.2. bude ještě prodiskutováno a popřípadě přehodnoceno.
2. Výskyt významné regulace odtoku či významného odběru ve VÚ: 2.1 Významná regulace (viz. kapitola A.1.3) Vyskytuje se - VÚ rizikový Nevyskytuje se - VÚ nerizikový
80
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
2.2 Odběry Celková bilance odběrů a vypouštění v jednotlivých VÚ byla srovnána s hodnotou Q355. V případě, že: Bilance vypouštění a odběrů byla záporná a překročila 100 % hodnoty Q355 - VÚ rizikový V ostatních případech - VÚ nerizikový
3. Významné morfologické úpravy vodních toků, rozděleny do následujících kategorií : Zakrytí/zatrubnění Napřimování Zavzdutí Délka a způsob zpevnění říčního břehu Protipovodňová opatření Urbanizace Změna říčního profilu Hráze a jezy Pokud se vyskytuje jakýkoliv z výše uvedených významných morfologických vlivů (VMV) v počtu: Počet VMV 0 až 1 - VÚ nerizikový Počet VMV 2 až 3 - VÚ potenciálně rizikový Počet VMV > 3 - VÚ rizikový Počet VMV 0 až 8 při současných vyhovujících biologických ukazatelích - VÚ nerizikový Vyhodnocení na základě bodu 3. bude při tvorbě PDP ještě prodiskutováno a popřípadě přehodnoceno
4. Z hlediska dalších významných vlivů lidské činnosti byly kritéria následující: Plavba Pokud se ve VÚ vyskytuje plavba - VÚ rizikový Těžba nerostných surovin - v tomto případě závisela rizikovost VÚ na % poddolování VÚ: % poddolování < 10 % - VÚ nerizikový % poddolování >= 10 % - VÚ rizikový Vodní elektrárny - v tomto případě byla rizikovost hodnocena dle počtu VE ve VÚ následujícím vztahem: Počet VE < 3 - VÚ nerizikový Počet VE < 6 - VÚ potenciálně rizikový Počet VE >= 6 - VÚ rizikový Výše uvedené hodnoty vycházejí z expertního odhadu a při tvorbě PDP může dojít ke korekcím.
5. Silně ovlivněné vodní útvary: VÚ hodnocen jako HMWB - VÚ rizikový z hlediska ekologického stavu, ale ne musí být rizikový z hlediska ekologického potenciálu. Bude upřesněno po vyhodnocení stavu VÚ. jinak - VÚ nerizikový
6. Zdroje prioritních látek: 6.1. Bodové zdroje Vyskytuje-li se zdroj prioritních látek ve VÚ - VÚ rizikový
81
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
jinak - VÚ nerizikový 6.2. Plošné zdroje Na základě použitého množství jednotlivých prioritních látek ve VÚ (viz. kapitola A.3.5.) se určí látkový odnos, z něhož se vypočítá průměrná koncentrace. Rizikové útvary jsou potom ty, v jejichž profilech způsobí vnos prioritních látek z plošných zdrojů překročení norem environmentální kvality. Na základě dalších získaných podkladů bude při tvorbě PDP tento postup ještě upřesněn a revidován. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Pokud je VÚ hodnocen alespoň v jednom z výše jmenovaných bodů 1-7 jako rizikový potom spadá do kategorie rizikových. Tabulka A.7.1a - Předběžné vyhodnocení rizikovosti VÚ povrchových vod (tabulka v příloze) Mapa A.7.1a - Předběžné vyhodnocení rizikovosti VÚ povrchových vod
82
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B. VYHODNOCENÍ DOPADŮ REALIZOVANÝCH OPATŘENÍ PLÁNŮ OBLASTÍ POVODÍ (ETAPA 2 - PRO NÁVRHY PLÁNŮ POVODÍ) V následující kapitole budou zhodnoceny dopady jednotlivých opatření z I. plánovacího cyklu, která byla realizována v období do 31. 12. 2012. Všechna opatření byla navržena ke zlepšení stavu vod, avšak v závislosti na charakteru opatření se liší ukazatele, ve kterých by následkem jejich realizace mělo dojít ke zlepšení stavu. Proto bude probíhat vyhodnocení realizovaných opatření v rámci jednotlivých skupin opatření.
B.1. Vyhodnocení dopadů opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod. Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií: -
výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV, výstavba nebo rekonstrukce kanalizace.
Pro vyhodnocení dopadů těchto opatření byly zvoleny dvě různé metody - přímá a nepřímá, popsané níže. Na základě přímé metody bylo srovnáváno odbourané množství sledovaných látek před a po realizaci opatření a to následujícím způsobem: -
V případě rekonstrukce ČOV - porovnání odbouraného množství BSK5, N-NH4, Nanorg, Pcelk v roce 2006 a 2012. V případě stavby nové ČOV - vyhodnocení odbouraného množství BSK5 v roce 2012. V případě rekonstrukce či dostavby kanalizace (bez opatření na ČOV) - zhodnocení odbouraného množství BSK5 na ČOV, ke které se dané opatření vztahuje.
Rozdíl odbouraného množství jednotlivých sledovaných látek před a po realizaci opatření je patrný z tabulky B.1a. Tabulka B.1a - Odbouraná množství vybraných látek před a po realizaci opatření (tabulka v příloze) V několika málo případech došlo oproti referenčnímu roku 2006 ke snížení odbouraného množství sledovaných látek na ČOV. To však nebylo způsobeno snížením efektivity čistírny odpadních vod (v drtivé většině případů došlo ke snížení koncentrace vypouštěných koncentrací do toku), ale nesrovnatelně nižším přítokem odpadních vod na čistírnu ve srovnání let 2006 a 2012. Zde je nutno poukázat na to, že množství vyčištěné odpadní vody a odbouraného znečištění na odtoku z ČOV se může v meziročním srovnání rok od roku lišit a to z následujících důvodů: -
-
v případě jednotné kanalizace je odtok z ČOV ovlivněn ročním úhrnem srážek, jejích rozložením, intenzitou a dobou trvání; doba trvání a charakter srážek významně ovlivňuji podíl balastních vod v kanalizaci, který v případě stokových síti vybudovaných v minulém století může činit ˃ 50 % splaškového průtoku; rostoucí ceny vodného a stočného vytváří tlak na snižování spotřeby pitné vody, výsledkem je snížení množství a zvýšení koncentrací znečištění v OV na přítoku ČOV. Platí zejména pro ČOV vybudované na splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy; kolísaní množství a kvality průmyslových odpadních vod spojené například s recesí průmyslu - platí zejména pro městské ČOV; provozní činnost provozovatele kanalizace a ČOV - realizace opatření nad rámec akci zahrnutých do plánu oblasti povodí.
83
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
Pro nepřímé vyhodnocení těchto druhů opatření bylo zvoleno pět základních ukazatelů, které indikují zlepšování stavu vod na základě jejich klesající koncentrace. Mezi tyto základní fyzikálně-chemické ukazatele byl zařazen: N-NH4, BSK5, CHSKCr, Pcelk a N-NO3. Na základě dat z monitoringu Povodí Labe, s.p. byla vytvořena reprezentativní časová řada průměrných ročních koncentrací výše jmenovaných ukazatelů v relevantních profilech povodí. Seznam opatření a k nim přiřazené profily jsou uvedeny v tabulce B.1b. K červeně označeným opatřením v tabulce nebyly k dispozici dostatečně reprezentativní data z monitoringu pro vyhodnocení dopadu těchto opatření. Tabulka B.1b - Profily monitoringu pro hodnocení jednotlivých opatření ID opatření
Název opatření
ID profilu
LA100001
Mladé Buky - rekonstrukce a výstavba kanalizace
106
LA100006
Nový Bydžov - rekonstrukce a výstavba kanalizace, rekonstrukce ČOV
45
LA100010
Pečky - výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV
155
LA100015
Sadská - intenzifikace ČOV
157
LA100019
Skuteč - dostavba kanalizace
136
LA100025
Solnice - výstavba ČOV a kanalizace
122
LA100032
Líbeznice - rekonstrukce ČOV, dostavba kanalizace
172
LA100034
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - dostavba a rekonstrukce kanalizace, úpravy na ČOV
29
LA100040
Svoboda nad Úpou - výstavba kanalizace
106
LA100048
Slatiňany - odkanalizování levobřežní části města
135
LA100050
Česká Skalice - dostavba kanalizace
5
LA100055
Český Brod - dostavba kanalizace a intezifikace ČOV
156
LA100072
Golčův Jeníkov - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV
754
LA100082
Kostelec nad Orlicí - výstavba kanalizace
8
LA100085
Hradec Králové - rekonstrukce a rozšíření kanalizace a ČOV
11
LA100088
Choceň - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV
9
LA100101
Harrachov - rekonstrukce ČOV
183
LA100114
Pec pod Sněžkou - intenzifikace ČOV a obnova kanalizačních sítí
106
LA100131
Dolní Roveň - výstavba kanalizace a ČOV
13
LA100138
Nechanice - Staré Nechanice - dostavba kanalizace
46
LA100141
Miletín - kanalizace a ČOV
148
LA100142
Ostroměř - kanalizace a ČOV
59
LA100143
Pecka - kanalizace a ČOV
59
LA100144
Libáň - kanalizace a ČOV
59
LA100158
Horní Čermná - dostavba kanalizace a nové ČOV
680
LA100159
Dolní Čermná - dostavba kanalizace a výstavba nové ČOV
680
LA100161
Chotěboř - napojení okolních obcí na ČOV, doplnění technologie ČOV
141
LA100163
Žiželice - dostavba kanalizace a nové ČOV
279
LA100209
Praha - Kbely - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace
243
ID profilu…..číslo reprezentativního profilu monitoringu pro vyhodnocení dopadu opatření
Vliv těchto opatření se nejvíce projevuje lokálně v místech zaústění do toku. Snížení bodového znečištění má však vliv i na kvalitu vody níže na toku. Ve většině sledovaných profilů mají hodnoty jednotlivých ukazatelů klesající charakter, což naznačuje na účinnost realizovaných opatření z prvního plánovacího období. Touto metodou však nelze jednoznačně určit, účinnost jednotlivých opatření, jelikož koncentraci jednotlivých látek
84
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
v toku ovlivňuje mnoho dalších faktorů, jako je hydrologická situace v konkrétním roce, plošné zdroje v povodí, reliéf povodí, hydromorfologie tou a mnoho dalších. Na základě výstupů přímého i nepřímého hodnocení můžeme konstatovat, že realizací těchto opatření došlo ke zlepšení stavu vod v lokálním měřítku a to snížením vypouštěného znečištění do vodních toků. Tento pozitivní vliv lokálního charakteru se projevil také níže po toku, čemuž nasvědčují i ve většině případů klesající koncentrace konkrétních látek ve sledovaných profilech. Časový průběh koncentrací je uveden v tabulkách a grafech níže.
85
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.1. Zhodnocení dopadu opatření LA100001, LA100040, LA100114 v profilu č. 106. Tabulka B.1.1a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,038
0,028
0,026
0,027
0,024
0,021
0,032
0,027
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
1,425
1,483
1,717
1,333
1,417
1,592
1,717
1,683
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
-
0,029
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
0,880
1,080
0,980
0,900
0,940
0,820
1,100
0,747
11,040
8,380
12,760
9,480
7,460
10,740
5,980
7,000
CHSKCr
Graf B.1.1a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 2,0
[mg/l]
1,5
BSK55 BSK
1,0
N-NO3 N-NO3 0,5 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,04
[mg/l]
0,03 P celk celk
0,02
N-NH4 N-NH4
0,01 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
14 12
[mg/l]
10 8 CHSK
6 4 2 0 2005
2006
2007
2008
2009
86
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.2. Zhodnocení dopadu opatření LA100006 v profilu č. 45. Tabulka B.1.2a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,397
0,379
0,166
0,185
0,299
0,329
0,145
0,169
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
4,767
3,958
5,317
4,100
4,367
5,458
3,867
4,650
Pcelk
celkový fosfor
0,348
0,472
0,250
0,245
0,272
0,196
0,233
0,264
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,550
4,342
4,292
4,117
3,792
5,742
3,833
3,233
25,417
23,167
31,583
25,917
22,833
27,500
21,167
21,583
CHSKCr
Graf B.1.2a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 7,0 6,0
[mg/l]
5,0 4,0
BSK55 BSK
3,0
N-NO3 N-NO3
2,0 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,50 0,40
[mg/l]
0,30
P celk celk
0,20
N-NH4 N-NH4
0,10 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
87
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.3. Zhodnocení dopadu opatření LA100010 v profilu č. 155. Tabulka B.1.3a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,289
0,436
0,146
0,323
0,528
0,393
0,173
0,244
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
3,983
5,192
4,100
3,542
4,117
4,008
3,933
3,900
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
-
0,166
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,760
3,480
5,000
4,120
4,860
5,460
5,860
5,300
28,600
31,600
28,000
27,200
24,200
26,800
20,600
22,000
CHSKCr
Graf B.1.3a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 7,0 6,0
[mg/l]
5,0 4,0
BSK55 BSK
3,0
N-NO3 N-NO3
2,0 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,60 0,50
[mg/l]
0,40 0,30
PPcelk celk
0,20
N-NH4 N-NH4
0,10 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
88
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.4. Zhodnocení dopadu opatření LA100015 v profilu č. 157. Tabulka B.1.4a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,498
0,456
0,272
0,250
0,813
0,562
0,303
0,304
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
5,940
5,520
4,620
3,740
5,286
3,740
3,180
3,280
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
0,529
0,303
0,240
0,223
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
5,200
5,140
6,620
5,580
5,309
6,283
6,108
5,817
27,000
21,000
27,200
22,800
21,364
22,750
20,750
19,417
CHSKCr
Graf B.1.4a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 7,0 6,0
[mg/l]
5,0 4,0
BSK55 BSK
3,0
N-NO3 N-NO3
2,0 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1,00 0,80
[mg/l]
0,60
P celk celk
0,40
N-NH4 N-NH4
0,20 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
30 25
[mg/l]
20 15
CHSK
10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
89
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.5. Zhodnocení dopadu opatření LA100019 v profilu č. 136. Tabulka B.1.5a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,067
0,047
0,101
0,048
0,061
0,059
0,083
0,354
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
1,983
2,367
2,258
2,067
1,642
1,967
1,967
2,842
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
-
0,096
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
5,760
5,640
5,060
4,960
5,320
4,380
6,600
4,840
16,400
16,040
16,200
15,400
15,800
17,160
10,760
15,100
CHSKCr
Graf B.1.5a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 7,0 6,0
[mg/l]
5,0 4,0
BSK55 BSK
3,0
N-NO3 N-NO3
2,0 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,40
[mg/l]
0,30
Pcelk celk
0,20
N-NH44 N-NH 0,10 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
90
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.6. Zhodnocení dopadu opatření LA100025 v profilu č. 122. Tabulka B.1.6a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,113
0,124
0,072
0,068
0,107
0,097
0,102
0,123
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
2,575
2,175
2,483
1,967
2,333
2,017
2,333
2,475
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
0,109
0,098
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,640
3,760
2,940
3,580
3,080
4,180
3,450
2,980
17,240
14,800
15,500
13,180
12,740
10,220
11,050
11,140
CHSKCr
Graf B.1.6a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 5,0 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,14 0,12
[mg/l]
0,10 0,08
Pcelk celk
0,06
N-NH44 N-NH
0,04 0,02 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
91
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.7. Zhodnocení dopadu opatření LA100032 v profilu č. 172. Tabulka B.1.7a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,928
0,396
0,773
0,657
0,632
0,384
0,595
1,165
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
5,958
5,400
6,000
4,927
6,167
5,442
5,608
8,850
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
0,602
0,516
0,613
0,829
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
4,460
6,120
6,900
6,320
7,062
9,300
7,890
6,325
28,000
29,600
28,800
25,200
28,154
28,667
27,600
32,000
CHSKCr
Graf B.1.7a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 14,0 12,0
[mg/l]
10,0 8,0
BSK55 BSK
6,0
N-NO3 N-NO3
4,0 2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1,40 1,20
[mg/l]
1,00 0,80
Pcelk celk celk
0,60
N-NH44 N-NH
0,40 0,20 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
92
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.8. Zhodnocení dopadu opatření LA100034 v profilu č. 29. Tabulka B.1.8a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,337
0,173
0,105
0,137
0,123
0,208
0,103
0,122
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
3,100
4,225
4,600
2,867
2,833
3,808
3,117
3,083
Pcelk
celkový fosfor
0,141
0,140
0,165
0,131
0,135
0,134
0,128
0,130
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,758
4,158
3,942
3,758
3,908
4,758
3,717
3,208
19,917
23,750
23,583
17,167
16,250
16,250
17,667
20,250
CHSKCr
Graf B.1.8a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 5,0 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,40
[mg/l]
0,30 P celk celk
0,20
N-NH4 N-NH4 0,10 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
25 20
[mg/l]
15 CHSK
10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
93
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.9. Zhodnocení dopadu opatření LA100048 v profilu č. 135. Tabulka B.1.9a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,183
0,216
0,072
0,090
0,085
0,185
0,062
0,066
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
2,750
2,800
2,520
2,300
1,943
3,360
1,960
2,080
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
0,061
0,064
0,052
0,078
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,420
3,480
3,440
3,240
3,391
3,723
3,600
3,733
26,800
22,200
21,200
18,800
19,091
24,462
17,417
15,000
CHSKCr
Graf B.1.9a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,25 0,20
[mg/l]
0,15
Pcelk celk
0,10
N-NH N-NH44
0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
30 25
[mg/l]
20 15
CHSK
10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
94
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.10. Zhodnocení dopadu opatření LA100050 v profilu č. 5. Tabulka B.1.10a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,153
0,216
0,068
0,108
0,113
0,099
0,136
0,068
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
3,733
2,633
2,533
2,558
2,625
2,417
2,742
2,108
Pcelk
celkový fosfor
0,154
0,186
0,142
0,118
0,150
0,130
0,148
0,135
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
2,575
3,108
2,708
2,392
2,617
2,867
2,908
2,675
16,683
11,750
13,450
13,208
13,550
11,842
10,575
6,600
CHSKCr
Graf B.1.10a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,25 0,20
[mg/l]
0,15
celk PPcelk celk
0,10
N-NH44 N-NH N-NH 4
0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
95
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.11. Zhodnocení dopadu opatření LA100055 v profilu č. 156. Tabulka B.1.11a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,038
0,028
0,026
0,027
0,024
0,021
0,032
0,027
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
1,425
1,483
1,717
1,333
1,417
1,592
1,717
1,683
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
-
0,029
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
0,880
1,080
0,980
0,900
0,940
0,820
1,100
0,747
11,040
8,380
12,760
9,480
7,460
10,740
5,980
7,000
CHSKCr
Graf B.1.11a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 10,0 8,0
[mg/l]
6,0
BSK55 BSK
4,0
N-NO3 N-NO3
2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Pcelk 2,50 2,00 N-NH 4 [mg/l]
1,50
PPcelk celk
1,00
N-NH4 N-NH4
0,50 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
96
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.12. Zhodnocení dopadu opatření LA100082 v profilu č. 8. Tabulka B.1.12a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,073
0,048
0,054
0,055
0,070
0,087
0,058
0,058
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
2,800
2,333
2,342
2,183
2,450
2,383
2,258
1,975
Pcelk
celkový fosfor
0,068
0,062
0,087
0,070
0,082
0,063
0,065
0,073
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
2,808
3,067
2,767
2,483
3,042
3,367
2,883
2,583
15,692
12,808
16,083
12,950
15,500
13,808
12,383
8,958
CHSKCr
Graf B.1.12a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 4,0
[mg/l]
3,0 BSK BSK55
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,10 0,08
[mg/l]
0,06
PPcelk celk
0,04
N-NH4 N-NH4
0,02 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
97
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.13. Zhodnocení dopadu opatření LA100085 v profilu č. 11. Tabulka B.1.13a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,064
0,101
0,046
0,131
0,090
0,105
0,066
0,109
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
1,892
2,658
2,492
2,917
2,083
2,125
2,217
2,217
Pcelk
celkový fosfor
0,131
0,136
0,120
0,134
0,119
0,101
0,122
0,186
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
2,850
3,300
3,100
2,900
3,083
3,717
2,967
2,900
13,875
14,350
16,017
16,667
13,092
14,292
13,125
14,425
CHSKCr
Graf B.1.13a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,20
[mg/l]
0,15
PPcelk celk
0,10
N-NH44 N-NH 0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
98
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.14. Zhodnocení dopadu opatření LA100088 v profilu č. 9. Tabulka B.1.14a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,099
0,118
0,076
0,113
0,106
0,105
0,077
0,071
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
2,500
2,867
2,925
3,225
3,033
3,483
2,892
2,608
Pcelk
celkový fosfor
0,124
0,128
0,144
0,141
0,148
0,108
0,119
0,143
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
4,017
4,475
4,308
4,300
4,683
4,542
4,233
4,158
15,475
15,175
16,000
15,308
17,833
21,500
15,500
11,650
CHSKCr
Graf B.1.14a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 5,0 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,20
[mg/l]
0,15 celk PPcelk celk
0,10
N-NH4 N-NH N-NH 44
0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
25 20
[mg/l]
15 CHSK
10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
99
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.15. Zhodnocení dopadu opatření LA100101 v profilu č. 183. Tabulka B.1.15a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,080
0,099
0,040
0,120
0,080
0,093
0,043
0,040
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
1,783
1,442
1,625
1,633
1,392
1,400
1,833
1,667
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
-
0,038
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
0,560
0,600
0,560
0,460
0,680
0,540
0,420
0,467
17,180
13,920
14,400
13,460
13,020
13,340
11,180
7,433
CHSKCr
Graf B.1.15a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 2,0
[mg/l]
1,5
BSK55 BSK
1,0
N-NO3 N-NO3 0,5 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,14 0,12
[mg/l]
0,10 0,08
PPcelk celk celk
0,06
N-NH N-NH44 N-NH4
0,04 0,02 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
100
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.16. Zhodnocení dopadu opatření LA100138 v profilu č. 46. Tabulka B.1.16a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,148
0,337
0,252
0,132
0,194
0,159
0,081
0,124
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
3,292
2,992
3,333
2,683
2,400
3,000
2,250
3,617
Pcelk
celkový fosfor
0,176
0,139
0,181
0,115
0,120
0,128
0,126
0,176
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
4,383
4,550
5,050
5,042
4,658
7,242
5,208
4,392
19,708
17,458
23,167
18,708
15,950
20,667
15,083
16,858
CHSKCr
Graf B.1.16a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 8,0
[mg/l]
6,0
BSK55 BSK
4,0
N-NO3 N-NO3 2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,40
[mg/l]
0,30
Pcelk celk
0,20
N-NH44 N-NH 0,10 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
25 20
[mg/l]
15 CHSK
10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
101
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.17. Zhodnocení dopadu opatření LA100141 v profilu č. 148. Tabulka B.1.17a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,178
0,181
0,161
0,171
0,210
0,168
0,168
0,182
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
2,233
2,825
3,225
2,683
2,808
2,767
2,350
2,225
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
0,171
0,167
0,162
0,138
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,820
4,360
5,260
3,880
4,050
5,467
4,464
4,242
14,800
15,300
14,400
14,800
15,140
17,400
12,691
15,358
CHSKCr
Graf B.1.17a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 6,0 5,0
[mg/l]
4,0 3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,25 0,20
[mg/l]
0,15
P celk celk
0,10
N-NH4 N-NH4
0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
102
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.18. Zhodnocení dopadu opatření LA100142, LA100143, LA100144 v profilu č. 59. Tabulka B.1.18a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,159
0,274
0,162
0,173
0,109
0,154
0,088
0,223
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
2,458
3,125
2,650
2,958
2,475
3,458
2,800
2,650
Pcelk
celkový fosfor
0,175
0,217
0,185
0,131
0,142
0,116
0,133
0,143
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,867
3,858
4,050
3,708
3,567
4,025
3,433
3,450
15,233
15,200
16,733
15,583
15,383
18,083
13,358
12,825
CHSKCr
Graf B.1.18a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 5,0 4,0
[mg/l]
3,0
BSK55 BSK
2,0
N-NO3 N-NO3
1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,30 0,25
[mg/l]
0,20 0,15
Pcelk P celk
0,10
N-NH4 N-NH4
0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20
[mg/l]
15 10
CHSK
5 0 2005
2006
2007
2008
2009
103
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.19. Zhodnocení dopadu opatření LA100158, LA100159 v profilu č. 680. Tabulka B.1.19a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
-
-
-
0,996
0,649
0,546
0,471
0,160
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
-
-
-
8,322
6,118
4,358
-
6,920
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
0,276
0,236
0,123
0,161
0,198
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
-
-
-
1,411
2,300
2,483
2,242
1,950
-
-
-
33,000
27,818
20,667
23,592
29,400
CHSKCr
Graf B.1.19a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 10,0 8,0
[mg/l]
6,0
BSK55 BSK
4,0
N-NO3 N-NO3
2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1,20 1,00
[mg/l]
0,80 0,60
Pcelk P celk
0,40
N-NH4 N-NH4
0,20 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
104
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.20. Zhodnocení dopadu opatření LA100163 v profilu č. 279. Tabulka B.1.20a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,246
0,290
0,099
0,160
0,194
0,260
0,078
0,195
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
4,492
3,600
4,517
4,745
3,842
4,600
3,175
5,750
Pcelk
celkový fosfor
0,282
0,222
0,224
0,242
0,193
0,110
0,164
0,187
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
3,740
3,680
3,820
5,117
3,600
5,480
4,840
3,867
29,400
26,400
25,800
26,500
23,857
20,400
21,400
18,000
CHSKCr
Graf B.1.20a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 7,0 6,0
[mg/l]
5,0 4,0
BSK55 BSK
3,0
N-NO3 N-NO3
2,0 1,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,35 0,30
[mg/l]
0,25 0,20
PPcelk celk
0,15
N-NH4 N-NH4
0,10 0,05 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
105
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.1.21. Zhodnocení dopadu opatření LA100209 v profilu č. 243. Tabulka B.1.21a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka
Název ukazatele
N-NH4
Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
amoniakální dusík
0,214
1,048
0,416
0,108
0,224
0,226
0,148
0,192
BSK5
biochemická spotřeba kyslíku
4,580
6,220
6,400
4,820
5,780
4,740
4,440
6,700
Pcelk
celkový fosfor
-
-
-
-
-
-
-
0,284
N-NO3
dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem
7,480
5,880
5,540
6,500
6,880
6,580
7,600
6,260
26,800
30,000
33,000
24,200
30,000
26,400
26,800
31,000
CHSKCr
Graf B.1.21a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 8,0
[mg/l]
6,0
BSK55 BSK
4,0
N-NO3 N-NO3
2,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1,20 1,00
[mg/l]
0,80 0,60
Pcelk celk
0,40
N-NH44 N-NH
0,20 0,00 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
35 30
[mg/l]
25 20 CHSK
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
106
2010
2011
2012
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
B.2. Vyhodnocení dopadů opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) Dopady opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do podzemních vod ze starých kontaminovaných míst nelze vyhodnotit bez podrobných údajů z průběhu sanace. Monitoring jakosti podzemních vod v síti ČHMÚ je situován prakticky vždy mimo ovlivnění podzemních vod z těchto zdrojů. Zároveň v případě mnoha zátěží jsou údaje o stavu realizace, dodané pro zprávu o pokroku v realizaci opatření v rozporu s údaji v SEKM.
B.3. Vyhodnocení dopadů opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) V rámci budování opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu byly ve většině případů realizovány revitalizace vodních toků a odstraňovány migrační překážky bránící průchodnosti vodního toku. Z hlediska revitalizací jde jak o intravilánovou tak extravilánovou revitalizaci nivy s budováním průtočných tůní, jedním z revitalizačních opatření je také odtěžení sedimentů. Co se týče zprůchodňování vodních toků, zde se jedná zejména o budování rybích přechodů. Celkové vyhodnocení dopadů realizovaných opatření tohoto druhu je možné určit až na základě celkového hodnocení vodních útvarů, zejména pak biologické složky. Dá se však předpokládat, že ke zlepšování stavu bude docházet v delším časovém horizontu.
B.4. Vyhodnocení dopadů opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo realizováno 21 opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy. Ve všech případech se jednalo o ochranu před povodněmi realizací poldrů, zkapacitňováním koryt toků a dalšími protipovodňovými opatřeními. Realizovaná opatření zvýšila počet ochráněných obyvatel v dílčím povodí o cca 11 308. Konkrétní parametry protipovodňových opatření jsou uvedeny v tabulce B.4.1. Tabulka B.4.1 - Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) VÚ
ID opatření
HSL_0310
LA200005
HSL_0100
LA200014
HSL_1260
LA200016
HSL_1960
LA200017
HSL_0770
LA200022
HSL_0770
LA200023
HSL_0740
LA200025
HSL_0780
LA200027
HSL_0420
LA200044
Název opatření Labe, Jaroměř, zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta a hrázemi Čistá, Hostinné - zvýšení ochrany města hrázemi Doubrava, Vrdy - Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu Jizera, Turnov, zvýšení ochrany města rekonstrukcí jezu Tichá Orlice, Brandýs n.O., zvýšení protipovod.ochrany města rekonstrukcí úpravy vod.toku a hrázemi Tichá Orlice, Choceň, zvýšení PPO města rekonstrukcí úpravy VT a hrázemi Třebovka, Dlouhá Třebová - Hylváty, úprava toku v obcích Orlice, Albrechtice nad Orlicí, protipovodňová ochrana ZKT Hustířanka - Dubenec
107
Stav ochrany před realizací
Stav ochrany po realizaci
počet ochráněných obyvatel
Q5
Q100
cca 1260
Q5
Q100
cca 260
Q2
Q50
cca 470
Q2
Q5
cca 270
Q5
Q100
cca 500
Q20
Q100
cca 3800
Q5
Q50
cca 1100
Q5
Q100
cca 690
Q1 - Q2
Q10 - Q20
cca 70
Etapa A – Přípravné práce
Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
VÚ
ID opatření
Název opatření
Stav ochrany před realizací
Stav ochrany po realizaci
počet ochráněných obyvatel
HSL_1110
LA200045
ZKT Jesenčanský potok
Q1 - Q2
Q10 - Q20
cca 50
HSL_1550
LA200046
ZKT Mrlina
-
Q50
cca 200
HSL_0190
LA200047
ZKT LP č.6 Běluňky
Q5
Q10
cca 50
HSL_1200
LA200049
ZKT Maleč
Q1
Q100
cca 700
HSL_1030
LA200058
PPO Krouna
-
Q100
cca 50
HSL_1010
LA200065
Suchá nádrž Lukavice
Q5
Q50
cca 200
HSL_1960
LA200072
Odolenovický potok - Turnov (poldr)
Q5
Q20
cca 520
HSL_0740
LA200080
Skuhrovský potok v obci Rybník
Q5
Q20
cca 50
HSL_0450
LA200090
Bartošovický potok II., Bartošovice v O. h.
Q5
Q10
cca 60
HSL_1960
LA200091
Žernovník, ř.km 1,275 - 4,620, Železný Brod
Q20
Q20
cca 950
HSL_1210
LA200094
Lovětínský potok, Ronov n. D.
Q10
Q10
cca 40
HSL_1190
LA200162
Městecký potok II. - Vojnův Městec
Q5
Q20
cca 50
ZÁVĚR Přípravné práce Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe svou náplní pokrývají období od schválení Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe po vlastní tvorbu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe v rámci II. plánovacího cyklu, jehož referenčním rokem je rok 2012. Přípravné práce jsou definovány platnou legislativou, schváleným časovým plánem a programem prací. Již při zpracování přípravných prací je možno částečně využít Maketu plánu dílčího povodí, jež vznikla za účelem sjednocení výstupů jednotlivých plánů v rámci České republiky. V první fázi přípravných prací byl správcem povodí zpracován Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami, který je povinně zveřejňovaným výstupem procesu plánování v oblasti vod. Přípravné práce v předkládané zprávě byly zpracovány za období červen až listopad 2013. Svým obsahem částečně navazují na přehled významných problémů nakládání s vodami. Kromě nutných formálních částí jako jsou úvodní informace, seznam použitých podkladů obsahují dvě základní části, a to „Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod podle § 9 vyhlášky č. 24/2011 Sb.“ a „Vyhodnocení dopadů realizovaných opatření plánů oblastí povodí“. U částí, kde je to relevantní, jsou uváděné informace členěny na povrchové a podzemní vody. Informace jsou strukturovány tak, aby bylo možno v konkrétních případech provést porovnání s výstupy I. plánovacího období. Pro II. plánovací období však došlo k převymezení vodních útvarů, a tak odpovídající srovnání již nebude možno provést. Zároveň se změnily metodické přístupy pro zpracování dílčích částí. V návaznosti na to je ještě nutno zmínit, že v období přípravných prací nebyly dostupné všechny nezbytné podklady a metodiky, a tak je nutné některé výstupy přípravných prací považovat za prozatímní. Obecně je v přípravných pracích vyhodnoceno nakládání s vodami formou odběrů a vypouštění, regulací odtoku vod a jejich dalším hospodářským využitím. Dále jsou vyhodnoceny přímé antropogenní vlivy na morfologii vodních toků. Pozornost je věnována také emisím živin a dalších znečisťujících látek z bodových i plošných zdrojů. U zjištěných negativních antropogenních vlivů byl dle možností stanoven dopad na vodní útvary, na základě čehož byla stanovena jejich rizikovost. Rešeršním způsobem jsou zmíněny potenciální dopady klimatické změny z pohledu vodního hospodářství a možná adaptační opatření. Ve druhé části je naopak vyhodnocen dopad realizovaných opatření navrhovaných v I. plánovacím cyklu. Tato opatření byla obecně navrhována za účelem zlepšení stavu vod nebo zvýšení protipovodňové ochrany. Za použití vybraných ukazatelů byl sledován reálný dopad těchto opatření. Jestli se opatření promítlo do zlepšení stavu vodních útvarů, bude možno zjistit až po vyhodnocení stavu vodních útvarů pro II. plánovací období. Na přípravné práce naváže vlastní zpracování Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe. Některé pasáže budou převzaty v podstatě beze změny, jiné budou muset být na základě nových poznatků přepracovány.
108