PŘÍPRAVNÉ PRÁCE TEXTOVÁ ČÁST

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE TEXTOVÁ ČÁST

PROSINEC 2013

Etapa A – Přípravné práce

Plán dílčího povodí Horního a středního Labe

Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

ve spoluprácí s:

Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

Krajským úřadem Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

Krajským úřadem Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Krajským úřadem Středočeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Krajským úřadem Kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Magistrátem hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2, Praha 1

a dotčenými ústředními správními úřady: Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy a spojů Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj

2



Zpracovatelé podkladů: AgPOL s.r.o.

Ing. Ondřej Vaculín, Ph.D. Ing. Radoslav Sáblík Ing. Jakub Feltl Bc. Ing. Barbora Pospíšilová Mgr. Jan Zapletal

KONEKO spol. s r.o.

Ing. Oldřich Kazda Ing. Sergej Gorbunov Ing. Jan Šebrle Ing. Ladislav Plaček

ENVICONS s.r.o.

Ing. Lukáš Řádek Mgr. Lukáš Krejčí, Ph.D

3



OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 5 1.

Úvodní informace ................................................................................................................................... 5

2.

Seznam použitých zkratek ...................................................................................................................... 5

3.

Použité podklady .................................................................................................................................. 10

A. Zhodnocení dopadů lidské čínnosti na stav povrchových a podzemních vod - § 9 vyhl. č. 24/2011 Sb. ......................................................................................................................................................................... 13 A.1.

Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti - § 8 odst. 3 písm. b)................................................................................................................................................. 13

A.2.

Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů podzemních vod na dopady lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b).............................................................................................................................................. 44

A.3.

Zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek z údajů podle § 5 písm. l) .................................................................................................................................. 51

A.4.

Vyhodnocení předchozích opatření přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod 53

A.5.

Návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů .............................................................. 65

A.6.

Zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny ................................................ 70

A.7.

Vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jednotlivých vodních útvarech ................................................................................................................................................ 80

B. Vyhodnocení dopadů realizovaných opatření plánů oblastí povodí (etapa 2 - pro návrhy plánů povodí) ......................................................................................................................................................................... 83 B.1.

Vyhodnocení dopadů opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) ............................................................................................. 83

B.2.

Vyhodnocení dopadů opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7)........................................................................................................................ 107

B.3.

Vyhodnocení dopadů opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) ................................................................................................................ 107

B.4.

Vyhodnocení dopadů opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) ......... 107

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 108

4



ÚVOD 1. Úvodní informace Plánování v oblasti vod prováděné v rámci hydrologických povodí má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jeho druhé vydání z roku 1975. Směrný vodohospodářský plán z roku 1975 byl nahrazen 22. 12. 2009 Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe, který je platný po dobu 6 let. Jelikož plánování v oblasti vod je dlouhodobá koncepční činnost, byly již zahájeny práce na další etapě v oblasti plánování a to přípravné práce II. etapy plánování pro rok 2015 - 2021. V rámci přípravných prací bylo zpracováno několik základních bodů: -

Sběr a zpracování podkladů Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod dle § 9 vyhlášky o plánování [L2] Vyhodnocení dopadu realizovaných opatření plánů oblastí povodí (etapa 2 - pro návrhy plánů povodí)

Jednotlivé výše jmenované body jsou detailně zpracovány v tomto dokumentu a budou sloužit jako podklad pro zpracování Plánu dílčího povodí Horního a Středního Labe.

2. Seznam použitých zkratek V následující tabulce jsou uvedeny zkratky a vysvětleny základní pojmy, které se objevují v celém dokumentu přípravných prací. Zkratka, pojem

Význam zkratky, pojmu

AD

Aldrin

Al

Hliník

Ant

Antracen

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

AOX

Halogenované organické sloučeniny

ARROW

Assesment and reference reports of water monitoring systémové řešení pro sledování a hodnocení ekologického stavu vod

As

Arsen

Atra

Atrazin

AWB

Umělý vodní útvar (Artificial Water Body)

BaP

Benzo(a)pyren

BAT

Nejlepší dostupná technologie

BBFLU

Benzo(b)fluoranthen

BgP

Benzo(g,h,i)perylen

BkF

Benzo(k)fluoranten

BKFLU

Benzo(k)fluoranthen

BSK 5

Biochemická spotřeba kyslíku

Bz

Benzen

BZZ

Bodové zdroje znečištění

Cd

Kadmium

Cl

Chloridy

CLC

CORINE LandCover

ClU

Chlorované alifatické uhlovodíky (např. PCE tetrachlorethen)

CN

Kyanidy celkové

5



Zkratka, pojem


CORINE Land Cover

geografická vrstva využití území

Cr

Chrom

CZ- NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČHP

Číslo hydrologického povodí

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSN

Česká norma

DD

Dieldrin

DDT

Dichlordifenyltrichlorethan

DEATR

Desethylatrazin

DesAtra

Desethylatrazin

DIBAVOD

Digitální báze vodohospodářských dat

Diur

Diuron

DP

Dílčí povodí

DP HSL

dílčí povodí Horního a středního Labe

DP LNO

dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry

DVT

Drobné vodní toky

E

Energetika

EEC

European Economic Community - Evropské společenství

EHS

Evropské hospodářské společenství

Eld

Endrin

EO

Ekvivalentní obyvatel

EP

Ekologický potenciál

EQS

Standardy environmentální kvality

EvS

Evropské společenství

ES

Ekologický stav

EU

Evropská unie

EVL

Evropsky významné lokality

Fe

Železo

FCH

Fyzikálně chemické složky

Flu

Fluoranthen

GEP

Dobrý ekologický potenciál (Good Ecological Potential)

GES

Dobrý ekologický stav (Good Ecological Status)

GISyPO

Databáze technicko provozní evidence

GMF

Geomorfologický typ toku

HEIS VÚV T.G.M.

Hydroekologický informační systém

HEM

Hydroekologický monitoring (monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků)

Hexaz

Hexazinon

Hg

Rtuť

HGR

Hydrogeologické rajóny

6



Zkratka, pojem


HMF

Hydromorfologie (hydromorfologické)

HMWB

Silně ovlivněný vodní útvar (Heavily Modified Water Body)

HSL

Horní a střední Labe

CHKO

Chráněné krajinné oblasti

CHOPAV

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

CHS

Chemický stav

CHSK Cr

Chemická spotřeba kyslíku stanovená dichromanem

CHSK Mn

Chemická spotřeba kyslíku stanovená manganistanem

ICOC

Identifikátor odběru (vypouštění) surové vody přidělený příslušným správcem povodí

ID

Identifikátor

ID odběrů

Identifikátor odběrů podle vodohospodářské bilance

ID toku

Identifikátor vodního toku

ID VÚ

Identifikátor vodního útvaru

ID vypouštění

Identifikátor vypouštění podle vodohospodářské bilance

IDP

Indeno(1,2,3-c,d)pyren

IPPC

Integrovaná prevence a omezování znečištění

IRZ

Integrovaný registr znečišťování

ISVS

Informační systém veřejné správy

J

Jiné

K

Komunální

Kb

Souvrství bělohorské

Kj

Souvrství jizerské

KNK

Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.5

Kpk

Souvrství perucko-korycanské

KS

Kvantitativní stav

Ktbř

Souvrství teplické a březenské

KU

Katastrální území

KÚ

Krajské úřady

Látka

Chemická látka

Lindan

Insekticid (OCPs chlororganický pesticid)

LNO

Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry

MKOL

Mezinárodní komise pro ochranu Labe

Mn

Mangan

MPK

Maximální přípustná koncentrace

MS

Meze stanovitelnosti

MVE

Malá vodní elektrárna

MZe ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

MZCHÚ

Maloplošná zvláště chráněná území

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

N anorg

Anorganický dusík

N celk

Dusík celkový

NAIADES

Akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu

NATURA 2000

Soustava chráněných území evropského významu

7



Zkratka, pojem


NEL

Ropné látky (nepolární extrahovatelné uhlovodíky)

NEK

Normy enviromentální kvality

NFL

Naftalen

+ NH4

Amonné ionty

Ni

Nikl

NL

Nerozpuštěné látky

N-NH 4

Amoniakální dusík

N-NO3

Dusík dusičnanový

NO2 NO3

Dusitanové ionty Dusičnanové ionty

NKP

Národní památky

NP

Národní park

NPP

Národní přírodní památky

NPR

Národní přírodní rezervace

NPÚ

Národní památkový ústav

NV

Nařízení vlády

NWB

Přírodní vodní útvar (Natural Water Body)

OKEČ

Oborová klasifikace ekonomických činností

OOV

Odbor ochrany vod

OP ŽP

Operační program životní prostředí

OPVZ

Ochranná pásma vodních zdrojů

ORP

Obce s rozšířenou působností

P

Fosfor

P celk

Celkový obsah fosforu

PAU

Polycyklické aromatické uhlovodíky

Pb

Olovo

PCB

Polychlorované bifenyly (aromatické uhlovodíky)

PCE

Tertachlorethen

PDF

Textový formát Adobe Acrobat

PDP

Plán dílčích povodí

PESTIC

Ostatní pesticidy

pH

Potential of hydrogen - kyselost

PHP

Plán hlavních povodí České republiky

POP

Plán oblasti povodí

POV

Povrchová voda

PP

Přírodní památka

PřP

Přírodní park

PPO

Protipovodňové opatření

PR

Přírodní rezervace

PrO

Průmysl ostatní

PRŘS

Program revitalizace říčních systémů

PRV

Program rozvoje venkova

PRVK

Program rozvoje vodovodů a kanalizací

8



Zkratka, pojem


PS

Pracovní skupina

PZV

Podzemní voda

Q100

Průtok s dobou opakování jednou za sto let

Q355

Průtok dosažený nebo překročený 355 dnů v roce

Q364

Průtok dosažený nebo překročený 364 dnů v roce

Qa

Dlouhodobý průměrný průtok

Qm

Průměrný měsíční průtok

QMd

Průměrný denní průtok

Qr

Průměrný roční průtok

RP-NEK

Norma environmentální kvality vyjádřená roční průměrnou hodnotou

RPZZ

Registr průmyslových zdrojů znečištění

RS

Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES

ř. km

Říční kilometr

s.p.

Státní podnik

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

SEA

Posuzování vlivů na životní prostředí

SEKM

Systém evidence zátěží životního prostředí

SEZ

Staré ekologické zátěže

SFŽP ČR

Státní fond životního prostředí České republiky

SO4 2-

Síranové ionty

SRS

Státní rostlinolékařská správa

TCE

Trichlorethen

TOC

Celkový organický uhlík

ÚHÚL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

UPZV

Útvar pozdzemních vod

USES

Územní systém ekologické stability krajiny

USLE

Univerzální rovnice ztráty půdy

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

VaK

Vodovody a kanalizace

VD

Vodní dílo

VH

Označení pro vodohospodářskou problematiku

VHB

Vodohospodářská bilance

VHP

Vodohospodářské problémy

VHS

Vodohospodářské služby

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vodní nádrž

VRV

Vodohospodářský rozvoj a výstavba

VT

Vodní tok

VÚ

Vodní útvar

VÚRV

Výzkumný ústav rostlinné výroby

VUT

Vysoké učení technické

VÚV T.G.M.

Výzkumný ústav Vodohospodářský TGM, v.v.i.

9



Zkratka, pojem


VZ

Vodní zákon

X

Souřadnice X v JTSK

Y

Souřadnice Y v JTSK

Z

Zemědělství

ZABAGED

Základní báze geografických dat

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZVHS

Zemědělská vodohospodářská zpráva

ŽP

Životní prostředí

3. Použité podklady Legislativní podklady EU [E1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice o vodách) [E2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky [E3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS [E4] Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky [E5] Směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění určitých nebezpečných látek [E6] Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů Legislativní podklady ČR [L1] Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [L2] Vyhláška č. 24/2011 Sb. v platném znění, o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik [L3] Vyhláška č. 393/2010 Sb. v platném znění, o oblastech povodí [L4] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. v platném znění, o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci [L5] Vyhláška č. 98/2011 Sb. v platném znění, o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod [L6] Zákon č. 99 /2004 Sb. v platném znění, o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) [L7] Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech [L8] Zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [L9] Metodika odboru ochrany vod MŽP - Soupis emisí, úniků a vypouštění dle čl. 5 směrnice 2008/105/ES [L10] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů (Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, 03/2013) [L11] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků (Langhammer, 2013) [L12] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků - Hodnocení ukazatelů (Langhammer, 2008) [L13] Vymezení typů vodních toků (Langhammer et al., 2009) [L14] Vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání

10



Ostatní podklady [O1] Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2009 [O2] Maketa plánu dílčího povodí, verze 3.0 [O3] Vodohospodářská bilance za rok 2011, období 2006-2011 a výhledu k roku 2021, Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, září 2012 [O4] Manuál pro plánování v povodí České republiky, verze 1.03, 2004 [O5] Výroční zpráva 2010, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2011 [O6] Výroční zpráva 2011, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2012 [O7] Výroční zpráva 2012, Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, 2013 [O8] Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O9] Dopravní politika ČR 2014-2020 s výhledem do roku 2050 [O10] Dopravní sektorová strategie 2. fáze - kniha 8 [O11] Musilová L., Dopady důlní činnosti na hydrologický režim v povodí Smědé a Lužické Nisy, diplomová práce, Brno, 2011 [O12] Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, státní podnik, Ostrava, 2009 [O13] MŽP ČR, 2011: Vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadu změny klimatu v České republice. [O14] Pretel J., RNDr., CSc., ČHMÚ, adl. UK-MF Fakulta, V.Ú.V.- T.G.M., Centrum výzkumu AV ČR adl.: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství adl., Technické shrnutí výsledků 2007-2011. [O15] ČGS, ÚHD AV ČR, 2011: Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických patření ke zmírnění jejich dopadů. [O16] MŽP ČR, 2011: Politika ochrany změn klimatu. [O17] Rederer, L., Ochranná pásma nádrží povodí Labe., Konf. Vodní nádrže 2012, Brno [O18] Rederer, L., Ochrana kvality vodárenských nádrží se zaměřením na VD Vrchlice., XXVI. Setkání [O19] Mrkvičková M. a kol.: Návrhy adaptačních opatření pro snižování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci v ČR. [O20] Kříž H.: Vliv klimatických činitelů na změny zásob podzemních vod., Studie ČSAV. [O21] Hanel, M., Kašpárek L. et al. : Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci a možná adaptační opatření., VUV T.G.M. [O22] VÚV T.G.M. Brno, Povodí Moravy: Studie posouzení dopadů klimatické změny na vodohospodářskou soustavu v Povodí Moravy [O23] Pastuszek, F., VÚV T.G.M. Praha: Studie břehové infiltrace z Orlice, 2011 [O24] Uhlík, J. : Simulace hydraulického vlivu simulované nádrže Mělčany na proudový systém Litá, Techn, zpráva, Progeo, s.r.o. [O25] Hrkal, Z.: Zpracování metodiky pro posuzování problematiky umělé infiltrace v ČR, Návrh pilotních lokalit, TZ, VÚV T.G.M. Praha, 2011 [O26] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 - 79,1), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O27] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Jizery (ř. km 0,0 - 167,4), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O28] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Chrudimky (ř. km 0,0 - 108,5), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O29] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Cidliny (ř. km 0,0 - 89,6), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O30] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Doubravy (ř. km 0,0 - 89,9), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O31] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Loučné (ř. km 0,0 - 82,0), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O32] Šindlar, M., a kol. Plán oblasti Horního a středního Labe - hydromorfologická studie toku Úpy (ř. km 0,0 - 78,6), Šindlar s.r.o., Býšť, 2005 [O33] Šindlar, M., a kol. Projekt Dědina. Vazba přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu vod. Šindlar s.r.o., Hradec Králové, 2007

11



[O34] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - VÝCHOD, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O35] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - STŘED, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O36] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - ZÁPAD, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O37] Šindlar, M., a kol. Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření Mikroregion Litomyšlsko - JIH, ŠINDLAR s.r.o., Hradec Králové, 2012 [O38] Šindlar, M. a kol.; Přírodě blízká protipovodňová opatření na vodních tocích a v nivách. Hydromorfologie vodních toků; Metodika typologie, monitoringu, vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie koryt a niv vodních toků včetně návrhu opatření k dosažení dobrého ekologického stavu vod, Verze 2008/06, Šindlar s.r.o. Hradec Králové, 2008. [O39] Věstník MŽP 11/2008. Metodické pokyny a návody: Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření, Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2008 [O40] Punčochář, P.; Král, m.; Kozlová, N.: Dlouhodobá strategie Ministerstva zemědělství k omezování následků hydrologických extrémů [O41] Šálek, J.; Kriška, M.: Rizika vypouštění (infiltrace čištěných odpadních vod do podzemních vod [O42] Mikšíková, K.; Vrána, K.; Rosendorf, P.: Transport sedimentu a fosforu při výlovu malých vodních nádrží [O43] Hlaváč, J.: Technické a přírodní aspekty požadavků na pitnou vodu, Zlín, 2000 [O44] Kovář, P.: Možnosti modelového řešení hydrologické bilance, Plzeň, 2000 [O45] Rosendorf, P.: Hodnoty atmosférické depozice Rozkoš, VÚV TGM, v.v.i, 2012 [O46] Hála, R., Dušková, K., Vlček L.: Analýza významnosti zdrojů znečištění v povodí vodní nádrže Rozkoš z hlediska produkce živin, 2013

12



A. ZHODNOCENÍ DOPADŮ LIDSKÉ ČÍNNOSTI NA STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD - § 9 VYHL. Č. 24/2011 SB. A.1. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti - § 8 odst. 3 písm. b) A.1.1. Odhady a identifikace významných zdrojů znečištění A.1.1.1. Zdroje znečištění A.1.1.1.1. Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného stavu (jakosti) vody v tocích. V případě bodových zdrojů je nutno při posouzení míry ovlivnění jakosti vody v tocích věnovat pozornost nejen absolutnímu množství vypouštěných odpadních vod, ale i míře jejích znečištění ve sledovaných ukazatelích. Pro zatřídění jednolitých zdrojů znečištění do 4 základních skupin byl použit registr „Klasifikace ekonomických činností“ (dále jen „CZ-NACE“) - http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/nace/ares_nace.html.cz -

bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (jedná se především o vypouštění městských odpadních vod), CZ- NACE = 36XXXX až 39XXXX; bodové zdroje z průmyslů (energetika, těžba surovin, potravinářství a ostatní průmyslové odvětví), CZNACE = 05XXXX až 3299XX, 35XXXX; bodové zdroje znečištění ze zemědělství, CZ-NACE 01XXXX až 02XXXX; bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů, CZ-NACE 03XXXX, 41XXXX až 9603XX .

Za významné bodové zdroje znečištění byla pro zpracování plánu dílčího povodí Horního a středního Labe považována vypouštění zahrnutá do vodohospodářské bilance, to znamená, že v úvahu byla brána vypouštění, u kterých skutečné množství vypouštěné vody přesáhlo alespoň jednou za rok 500 m3 za měsíc. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována uživateli na základě Vyhlášky 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance. Pro dále uvedené analýzy byla použita data z roku 2012. Mimo data zahrnutá do vodohospodářské bilance byl pro identifikaci průmyslových zdrojů znečištění zpracovatelem využit Registru průmyslových bodových zdrojů znečištění (RPZ), který od roku 1998 do roku 2012 provozoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byl provoz RPZ definitivně ukončen, je analýza dat RPZ bezpředmětná. Dalším zdrojem dat znečištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových je Integrovaný registr znečišťování (dále jen IRZ), který od roku 2005 provozuje MŽP ČR. IRZ poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. V současné době IRZ (za rok 2011) obsahuje údaje o 22 zdrojích znečištění, které se nachází v dílčím povodí Horního a středního Labe. Převážná část těchto údajů se překrývá s daty zahrnutými do vodohospodářské bilance. Z uvedených důvodů byla pro základní analýzu jakosti vypouštěných odpadních vod využita data zahrnutá do vodohospodářské bilance. Z pohledu sezónní proměnlivosti lze konstatovat, že rozhodující znečišťovatelé, tj. bodové zdroje komunálních odpadních vod, průmyslové zdroje a energetika, vypouštějí odpadní vody během roku rovnoměrně. Výpadky jsou spojeny pouze s technologickými přestávkami. Tentýž trend lze pozorovat i v případě ostatních zdrojů. Výjimku tvoří zemědělství, v tomto případě je ovšem podíl bodově vypouštěných odpadních vod zanedbatelný. Množství vypouštěných vod Celkové množství vypuštěných odpadních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe v roce 2012 činilo 396,8 mil. m3. Z hlediska množství vypouštěných vod jsou převažující bodové zdroje znečištění z průmyslu (63 %) a bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (35 %). Podílové zastoupení bodových zdrojů znečištění ze zemědělství a z ostatních zdrojů na množství vypouštěných odpadních vod je zanedbatelné.

13



Z hlediska struktury rozložení množství vypouštěné vody mezi jednotlivé zdroje lze pozorovat výraznou nerovnoměrnost, kdy většinu vypouštěného objemu produkuje pouze několik zdrojů a střední a malé zdroje představují pouze malou část celkového vypouštěného množství. To platí především pro odvětví energetiky. Celkový přehled všech významných zdrojů znečištění uvažovaných v tomto dílčím povodí je uveden v tabulce A.1.1c v příloze. Tabulka A.1.1a - Souhrnné údaje o evidovaném vypouštění (data rok 2012) Bodové zdroje znečištění

Vypouštěné množství v tis. m3/rok

%

Počet vypouštění

Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů

140 920,48

35,52 %

612

Bodové zdroje znečištění z průmyslu

254 752,51

63,92 %

146

Bodové zdroje znečištění ze zemědělství

1 762,50

0,44 %

2

Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů

1 097,59

0,28 %

49

Jakost vypouštěných vod U vypouštění odpadních vod do vod povrchových se z hlediska množství produkovaného znečištění evidují a hodnotí následující údaje: BSK5, CHSKCr, Nanorg, N-NH4, Pcelk, nerozpuštěné látky. Všechny evidované zdroje vypouštění byly rozčleněny do následujících sektorů:  kanalizace pro veřejnou potřebu  průmysl  energetika  zemědělství  ostatní Celkové hodnoty vnosu znečišťujících látek z evidovaných vypouštění do povrchových vod v této oblasti povodí jsou zobrazeny v následující tabulce a grafu: Tabulka A.1.1b - Celkové vypouštěné znečištění Bodové zdroje znečištění Látky

Celkem

K

P

E

Z

O

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

BSK5

1 077,6

741,4

306,9

22,9

0,7

5,6

CHSKCr

5 803,9

4 315,4

1 313,4

143,4

1,7

30,1

NL

2 106,4

1 205,9

793,0

96,8

0,5

10,2

N-NH4

600,5

427,6

165,7

3,3

0,9

3,0

Nanorg

2 159,1

1 767,1

338,7

40,8

1,0

11,5

Pcelk

213,4

195,4

13,5

2,6

0,1

1,8

RAS

114 290,1

77 146,7

32 246,1

4 552,1

3,6

341,6

Vysvětlivky: K Kanalizace pro veřejnou potřebu P Průmysl E Energetika Z Zemědělství O Ostatní

14



5

4

anorg

celk

Obr. A.1.1a Celkové vypouštěné znečištění Tabulka A.1.1c - Přehled významných zdrojů bodového znečištění (tabulka v příloze) Mapa A.1.1a - Významné bodové zdroje znečištění Celkem je v dílčím povodí Horního a středního Labe evidováno 809 významných bodových zdrojů odpadních vod. -

Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů

V tomto dílčím povodí bylo identifikováno 612 takovýchto zdrojů znečištění, z čehož bylo cca 64 % zdrojů čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z kanalizací pro veřejnou potřebu v roce 2012 činil 141 mil. m3. Kanalizace pro veřejnou potřebu byly identifikovány jako největší zdroj vnosu znečišťujících látek do vodního prostředí. Tabulka A.1.1d - Deset největších zdrojů znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název vypouštění

ICO

Objem

BSK5

CHSKCr

NL

(tis. m3/rok)

RAS

N-NH4

Nanorg

Pcelk

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

Pardubice - BČOV

422231

12 620,8

122,4

656,3

164,1

18 640,9

34,1

349,6

11,4

Hradec Králové - ČOV

412252

15 132,7

45,4

339,0

116,5

7 363,6

14,8

131,7

11,3

Česká Třebová - ČOV

422055

2 659,2

20,5

79,8

29,8

1 079,6

12,0

27,1

4,5

Trutnov - ČOV

412077

7 303,5

19,7

171,1

44,6

2 329,8

10,3

47,8

9,9

Týniště n. O. - ČOV

412177

1 222,6

18,6

55,8

26,2

333,8

8,0

14,6

2,0

Náchod - ČOV

412105

3 171,9

16,2

80,0

13,4

1 359,6

12,3

21,2

4,1

Poděbrady - ČOV

442360

1 631,4

14,8

64,3

14,0

1 112,9

15,8

19,3

1,5

Kutná Hora - ČOV

422253

2 848,6

14,0

102,0

28,5

1 651,1

4,4

29,2

2,3

Dvůr Králové nad Labem - SČOV

412073

3 708,9

12,2

79,0

13,7

1 005,1

3,2

47,6

5,6

Kolín - ČOV

442310

3 152,4

12,0

81,3

18,0

2 364,3

20,5

38,5

1,3

* na BČOV Pardubice jsou likvidované odpadní vody z firmy Synthesia. Celkové množství vnosu znečišťujících látek z kanalizací pro veřejnou potřebu je zobrazeno v následujícím grafu:

15



BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. A.1.1b Znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu Tabulka A.1.1e - Významná vypouštění městských odpadních vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) -

Bodové zdroje znečištění z průmyslu

V dílčím povodí bylo identifikováno celkem 146 původců znečištění z potravinářského průmyslu, ostatního průmyslu a energetiky z čehož bylo cca 46 % zdrojů čištěno na čistírnách odpadních vod, odpadní vody z ostatních zdrojů znečištění z průmyslu nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 254,7 mil. m3. Průmyslové zdroje byly druhým největším producentem znečišťujících látek. Kromě všeobecných ukazatelů znečištění je průmysl hlavním producentem znečištění prioritními látkami. Problematiku tohoto druhu znečištění řeší kapitola A.3 této zprávy. Tabulka A.1.1f - Deset největších zdrojů průmyslového znečištění (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název vypouštění KRPA PAPER, a.s. Hostinné - ČOV Spolana Neratovice ČOV (K 10) Synthesia Pardubice Pohránovský odpad LZ Draslovka Teplárna Dvůr Králové průtočné chlaz. - výtok II Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Paramo Kolín (býv. Koramo) Spolana Neratovice kanál K7 Cukrovar České Meziříčí - ČOV PRECYS s.r.o. Hradec Králové - BČOV

Objem

BSK5

CHSKCr

NL

RAS

N-NH4

Nanorg

Pcelk

(tis. m3/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

(t/rok)

412011

1 022,3

128,0

251,3

30,4

370,3

0,5

1,4

0,2

442405

11 851,5

47,4

398,2

323,5

8 931,3

124,4

195,5

2,3

422237

4 474,0

46,5

178,9

117,0

7 368,0

2,7

43,8

0,9

442314

626,3

14,5

64,2

28,9

1 452,9

22,0

25,9

0,4

412026

2 999,2

9,5

24,9

22,2

365,3

0,3

6,4

0,3

442124

1 243,0

6,2

30,8

7,5

1 077,6

0,7

7,9

0,2

442320

595,2

8,3

44,9

23,1

408,7

0,5

0,7

0,2

442065

4 709,9

8,0

66,9

38,6

0,0

0,0

0,0

0,0

412230

309,6

5,5

18,2

4,8

77,4

1,4

2,1

0,1

412262

22,8

4,4

15,1

0,3

5,7

0,2

0,3

0,0

ICO

16



Celkové množství vnosu znečišťujících látek průmyslových zdrojů je pro 6 základních ukazatelů zobrazeno v následujícím grafu:

BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. A.1.1c Znečištění z průmyslových zdrojů Tabulka A.1.1g - Významná vypouštění průmyslových vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) -

Bodové zdroje znečištění ze zemědělství

V tomto dílčím povodí byly identifikovány celkem 2 původci znečištění ze zemědělského sektoru. Odpadní vody ze zemědělství nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 1,76 mil. m3. Zemědělství produkuje z bodových zdrojů zanedbatelné množství znečišťujících látek v porovnání s ostatními sektory. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod ze zemědělství jsou zobrazeny v následujícím grafu:

1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. A.1.1d Znečištění ze zemědělství Tabulka A.1.1h - Významná vypouštění vod ze zemědělství (data rok 2012) (tabulka v příloze)

17


-


Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů

V tomto dílčím povodí bylo identifikováno 49 zdrojů jiného znečištění, z čehož bylo 65 % zdrojů čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z tohoto sektoru v roce 2005 činil 1,1 mil. m3. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod z jiných zdrojů za rok 2012 jsou zobrazeny v následujícím grafu:

BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. A.1.1e Znečištění z ostatních zdrojů Tabulka A.1.1i - Významná vypouštění vod z ostatních zdrojů (data rok 2012) (tabulka v příloze) -

Havarijní znečištění (v letech 2010-2012)

Během roku 2010 došlo ve vodních tocích ve správě Povodí Labe k 29 situacím havarijního zhoršení jakosti vody, což bylo o 5 méně než v předcházejícím roce. Jednalo se o malé úniky ropných látek (v řádu litrů) nebo splaškových vod, které byly vzhledem k aktuálnímu průtoku v zasaženém toku naředěny natolik, že nedošlo k závažnému zhoršení jakosti vody.[O5] Během roku 2011 došlo k 34 případům havarijního zhoršení jakosti vody. Ve většině případů došlo jen k malému úniku ropných látek v řádu do desítek litrů nebo splaškových vod do vodního toku, které však voda naředila natolik, že nezpůsobily závažné zhoršení jakosti vody. Pouze v jednom případě došlo k vážnější situaci, při které lehký topný olej odhadem v množství asi 6000 litrů pronikl přes místní vodoteč v katastru obce Úžice do potoka Černávky. Včasným zásahem se však podařilo havárii izolovat a tak zamezit jejímu rozšíření do Labe.[O6] V roce 2012 Povodí Labe, státní podnik zaevidovalo na vodních tocích ve své správě 26 případů havarijního znečištění nebo zhoršení jakosti vody. Ani jeden případ nebyl vážného charakteru. Znečišťujícími látkami byly ve většině případů ropné látky, splaškové vody či odpadní vody ze zemědělství.[O7] A.1.1.1.2. Plošné a difuzní zdroje znečištění Plošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod dostává především splachem z intenzivně obdělávané půdy, případně aplikací látek na ochranu rostlin, atmosférickou depozicí atd. Plošné znečištění je úzce spjato s vodní erozí, při které se do povrchových vod dostává nadměrné množství živin, které následně zapříčiňuje zrychlený růst nežádoucích organismů (eutrofizaci). Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele jako je dusík, fosfor, případně vybrané účinné látky v pesticidech, představuje plošné znečištění hlavní zdroj snížení kvality vod. Cílem této kapitoly je vymezení vodních útvarů s významným vlivem plošných zdrojů znečištění dusíku a fosforu. Vyhodnocení VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů prioritních látek obsažených v pesticidech je uvedeno v kapitole A.3. 18



Při určování plošných a difuzních zdrojů N a P bylo využito aplikace KOMJAK, vyvinuté Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka (VÚV TGM, v.v.i.). Tato aplikace modeluje vstup dusíku a fosforu do povodí jednotlivých VÚ z plošných a difuzních zdrojů na základě kombinovaného způsobu stanovení emisních limitů. Blíže je kombinovaný způsob popsán v uživatelské příručce výše jmenované aplikace nebo v metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostření k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Hodnoty vstupů plošných a difuzních zdrojů v aplikaci KOMJAK jsou uváděny v g/s. Máme-li k dispozici hodnoty dlouhodobých průměrných ročních průtoků Qa můžeme určit modelovanou koncentraci z plošných a difuzních zdrojů a srovnat ji s hodnotou NEK pro sledované prvky. Jako útvary s významnými zdroji plošného a difuzního znečištění dusíkem byli identifikovány ty, v jejichž profilech přesahovaly koncentrace Ncelk 60 % NEK pro Ncelk. Jako vodní útvary s významným vnosem fosforu z plošných a difuzních zdrojů byly pak identifikovány ty, kde koncentrace Pcelk překročila 35 % NEK. Přehled významných plošných a difuzních zdrojů dusíku a fosforu v jednotlivých VÚ je uveden v tabulce A.1.1j. Tabulka A.1.1j - Významné vnosy z plošných zdrojů ve VÚ (tabulka v příloze) Databáze KOMJAK nevychází z nejaktuálnějších vstupních dat a hodnoty vstupů z plošných a difuzních zdrojů u některých VÚ vycházejí záporně. Jelikož však v současné chvíli není k dispozici žádný přesnější a aktuálnější způsob určení významnosti plošných a difuzních zdrojů znečištění bude tento způsob v rámci přípravných prací zachován. V dalších fázích zpracování PDP bude tento postup upřesněn a aktualizován.

A.1.2. Odběry Odběry povrchové vody způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného množství vody v tocích a jeho časového rozdělení - hydrologického režimu. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Z toho vyplývá, že relativně vyšší negativní ovlivnění je patrné vždy v obdobích s nízkými přirozenými průtoky. Za významné byly považovány odběry povrchových vod, které dle Vyhlášky č. 431/2001 Sb. o vodní bilanci [L4] podléhají pravidelnému nahlašování údajů o odebraném množství (500 m3 v kalendářním měsíci). Jejich přehled je uveden v tabulce A.1.2a v příloze. Tabulka A.1.2a - Přehled významných odběrů povrchových vod (tabulka v příloze) Celkem bylo v roce 2012 z útvarů povrchových vod odebráno 305,9 mil. m3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,4 %. Tento údaj je ale zkreslen skutečností, že vůbec největší odběr (elektrárna Opatovice) není odběrem v pravém slova smyslu, ale voda se zde odebírá pro průtočné chlazení a vrací se zpět do toku pouze s tepelnou zátěží. Následuje průmysl s 13,6 %. Odběr povrchové vody pro vodovody pro veřejnou potřebu činil v roce 2012 cca 11,2 % z celkového odebraného množství. Odběry pro zemědělství tvořily pouze 2,2 % a na jiné odběry připadalo cca 0,5 %. Z hlediska účelů použití odebírané vody můžeme odběry dělit podle sektorů na odběry pro lidskou spotřebu vodovody pro veřejnou potřebu, pro průmysl (potravinářský a ostatní), pro energetiku, odběry důlní, pro zemědělství a na jiné odběry. Tabulka A.1.2b - Souhrnné údaje o evidovaných odběrech Okruh odběratelů

Odebírané množství v tis. m3/rok

%

Počet odběratelů

Vodarenské

34 330,090

11,22 %

27

Průmysl

41 659,320

13,62 %

57

Důlní

0,000

0,00 %

0

Energetika

221 476,490

72,41 %

8

Zemědělství

6 832,870

2,23 %

42

Jiné

1 586,440

0,52 %

48

19



Odebírané množství 2012 250 000 200 000

Vodarenské

tis.m3/rok

Půmysl 150 000

Důlní Energetika

100 000

Zemědělství Jiné

50 000 0

Obr. A.1.2a Odebírané množství za rok 2012 Ze všech evidovaných 182 odběrů povrchové vody připadalo 97 % celkového odebraného množství na 27 největších odběratelův kategorii ročního odebraného množství nad 500 tis. m3. Tyto odběry tvoří především elektrárny využívající vodu na chlazení, významné odběry pro průmysl a největší úpravny vody. Tabulka uvádí 10 největších odběratelů povrchových vod. Množství odebrané těmito subjekty v roce 2012 tvořilo 88 % z celkového odebraného množství Tabulka A.1.2c - Deset největších odběratelů povrchových vod ID odběru

Název odběru

Objem (tis. m3/rok)

421122

Elektrárna Opatovice

197 396,300

441435

Spolana Neratovice

20 323,840

441121

Synthesia Pardubice - Semtín

14 237,148

441124

Elektrárna Chvaletice

10 392,815

431194

Vodárna Káraný - odběr z Jizery

9 053,410

431069

SčVK Teplice Josefův Důl VN - ÚV Bedřichov

5 808,054

441332

Dalkia Kolín

5 651,475

431071

SčVK Teplice Souš VN

5 449,117

411033

Teplárna Dvůr Králové

3 921,040

421240

VS Vrchlice - ÚV Trojice

3 581,630

Tabulka A.1.2d - Významné odběry s vodárenským využitím (tabulka v příloze) Tabulka A.1.2e - Významné odběry pro jiné než vodárenské účely (tabulka v příloze) Mapa A.1.2a - Významné odběry povrchových vod

A.1.3. Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci Regulace odtoku vody má z hlediska ovlivnění hydrologického režimu významný vliv především na jeho vyrovnanost pod nádrží. Míra ovlivnění závisí na velikosti akumulace, jejím účelu a s tím spojenými pravidly manipulace s objemem vody v nádrži a na poměru mezi velikostí objemu nádrže a velikostí neovlivněných průtoků. [O1] Ke změně průtokových charakteristik dochází také vlivem převádění a odklánění vod. Zde hraje

20



nejdůležitější roli technická kapacity jednotlivých převodů a množství převáděné vody mezi jednotlivými vodními útvary s ohledem na minimální zůstatkové průtoky.

A.1.3.1. Vodní nádrže Většina nádrží v tomto dílčím povodí plní při hospodaření s vodou různé účely. Nejvýznamnějšími jsou akumulace vod pro odběry, nadlepšování průtoků pod nádržemi, ochrana před povodněmi, rekreace, vodárenské účely a výroba elektrické energie. Vyvážení účelů, a jejich mnohdy protichůdných požadavků, řeší manipulační řády vodních děl, sestavené nad příslušnými povoleními k nakládáním s vodami, jenž specifikují pořadí důležitosti jednotlivých účelů. Jako významné regulace odtoku byly identifikovány nádrže na základě absolutního kritéria, kdy celkový objem byl > 1 000 000 m3. Při výběru uvedeného kritéria se vycházelo z Vyhlášky 431/2001Sb. o vodní bilanci [L4], konkrétně z § 10, který stanovuje rozsah ohlašovaných údajů a zahrnuje ohlašovací povinnost pro nádrže o celkovém objemu vyšším než uvedených 1 000 000 m3. [O1]

A.1.3.2. Převody vody Převody vody představují významné antropogenní změny v oblasti hydrologického režimu. Dochází v podstatě k odebrání vody z jednoho povodí a jejího přivedení do povodí jiného. Účelem převodů vody je navýšení přirozené vodnosti jednoho povodí na úkor jiného především z důvodu zajištění dostatečného množství a zabezpečenosti požadovaného množství vody.[O1] Pro definování významného převádění a odklánění vod bylo zvoleno kritérium korespondující s kritériem uvedeným v předchozím odstavci. Jako významné bylo tedy zvoleno převádění a odklánění vod s převedeným množstvím > 1 000 000 m3/rok. Kritérium bylo splněno v případě, když alespoň v jednom roce z let 2010, 2011 a 2012 překročilo převáděné množství zmiňovanou hranici. Celkové převáděné množství je potom průměrem z let 2010, 2011 a 2012. Tabulka A.1.3a - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě Povodí (tabulka v příloze) Tabulka A.1.3b - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě jiných subjektů (tabulka v příloze) Tabulka A.1.3c - Převody vody (tabulka v příloze) Mapa A.1.3a - Významné akumulace vody - vodní nádrže Mapa A.1.3b - Významné akumulace vody - změna průtoku Mapa A.1.3c - Převody vod

A.1.4. Identifikace významných morfologických úprav vodních útvarů A.1.4.1. Metodické přístupy Morfologickými úpravami vodních útvarů je na tomto místě myšlen přímý vliv antropogenní činnosti na podobu koryta a nivy vodního toku. Tyto úpravy pak mají následný vliv na fungování fluviálních procesů a biotické oživení vodních útvarů. Morfologické úpravy mají úzkou tematickou návaznost na silně ovlivněné vodní útvary a promítají se také do hodnocení stavu vodních útvarů. Relativně přesná znalost typu a rozsahu morfologických úprav pomáhá definovat typ opatření, jež by mělo vést k zlepšení morfologických podmínek, a je-li to u daného vodního útvaru relevantní, také k dosažení dobrého ekologického stavu. Jednotlivé typy morfologických úprav vodních toků, jejich parametry a kritéria významnosti byly stanoveny s využitím „Manuálu pro plánování v povodí České republiky“, viz tabulka A1.4a. Parametry a kritéria významnosti byly buďto zcela převzaty, případně upraveny. Hodnoceny byly vodní útvary jakožto páteřní vodní toky. Pro tyto významnější vodní toky je větší dostupnost podkladů s vyšší přesností a zároveň zde ještě existuje relativně spolehlivý sběr dat z mapových podkladů. Dalším zdrojem dat jsou výsledky z mapování morfologických parametrů a hodnocení hydromorfologického stavu toků a niv prováděného v rámci zpracování studií financovaných z OPŽP prioritní osy 1.3 [O26] - [O37]. Podrobné mapování morfologických parametrů a hydromorfologické hodnocení bylo prováděno na základě metodiky z Věstníku MŽP 11/2008 [O38], [O39].

21



Tabulka A.1.4a - Kritéria významnosti morfologických vlivů Typ morfologického vlivu

Parametr

Kritérium

Zakrytí/zatrubnění

Délka zakrytého/zatrubněného úseku

Jakýkoliv jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m nebo jakákoliv posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku, kde kumulativní délka zakrytých částí je alespoň 150 m

Podélné napřímení

Procento zkrácení historické (referenční) délky

Zkrácení o více než 10 %

Zavzdutí

Délka zavzdutí

Délka jednotlivého zavzdutého úseku > 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru

Délka a způsob zpevnění říčního břehu

Délka zpevněného břehu

Zpevnění více než 10 % délky břehu(ů)

Protipovodňová opatření Urbanizace

Výskyt hrází ve vzdálenosti menší než trojnásobek šířky koryta Úseky vodního útvaru v intravilánu

Hráze podél více než 10 % délky vodního útvaru Více než 15 % délky vodního úvaru

Změna příčného profilu

Poměr hloubky ku šířce ≥ 0,25

Změna profilu ve více než 20 % délky vodního útvaru

Hráze a jezy

Výskyt příčné překážky nad 1 m

Přítomnost alespoň jedné překážky

Níže jsou uvedena zdrojová data a pracovní postupy pro hodnocení jednotlivých morfologických vlivů. Obecně se vycházelo z těchto podkladů: -

Technicko-provozní evidence správce povodí POP Horního a středního Labe Základní mapa 1 : 10 000 Letecké snímky Hodnocení hydromorfologického stavu vodních toků a niv zpracovaných v rámci studií proveditelnosti A.1.4.1.1. Zakrytí/zatrubnění vodního toku

Zakrytí vodního toku představuje nejhorší možný způsob morfologické degradace vodního toku. Kromě vlastního zakrytí jsou totiž v drtivé většině případů upraveny břehy i dno. V podstatě celý průtočný profil tvoří homogenní, materiál, většinou monolitický beton. Zároveň je do ekosystému vodního toku zamezeno přístupu světla. U zakrytých úseků jsou eliminovány jakékoliv fluviální procesy a biologické oživení je zcela minimální. Zároveň delší zatrubněné úseky vytváří migrační bariéru pro vodní organismy z důvodu ovlivnění světelných a proudových podmínek. V technicko-provozní evidenci správce povodí zatrubněné úseky nejsou k dispozici a z POP HSL nebylo možné tyto úseky v plném rozsahu převzít. Zakrytí vodních toků tak bylo určeno na základě Základní mapy 1 : 10 000, leteckých snímků a v některých vodních útvarech na základě hydromorfologického mapování a monitoringu [O26] - [O37], konkrétně databáze „Evidence úprav na toku“. Jako významné bylo vzato souvislé zatrubnění delší než 100 m, nebo sekvence kratších zatrubněných úseků o celkové délce přesahující 150 m. Významnou délku zakrytí vykazuje celkem 38 vodních útvarů. Nejdelší, zatrubnění o délce cca 2070 m, vykazuje vodní útvar Košátecký potok od pramene po ústí do Labe a vodní útvar Popelka od pramene po ústí do toku Oleška o délce 1360 m. Rozdělení četností délky zatrubnění vodních útvarů ukazuje obrázek níže.

22



160 140 Počet vodních útvarů

120 100 80 60 40 20 0 0

<100

100-500

500-1000

>1000

Délka zakrytí VÚ (m)

Obr. A.1.4a - Rozdělení délky zatrubnění vodních útvarů A.1.4.1.2. Podélné napřímení vodního toku Napřímením vodního toku jsou myšleny stavební úpravy koryta vedoucí ke zkrácení celkové délky vodního toku či úseku vodního toku. Tyto úpravy mají za cíl urychlení odtoku vody a získání nově využitelného území v poříční nivě. Dle „Manuálu“ je podélné napřímení vyjádřeno jako celková kumulativní délka všech napřímených úseků, přičemž je zmíněna problematičnost vymezení takovýchto úseků. Je nutno rozeznat přirozeně přímé úseky či zpřírodněné, historicky napřímené úseky. Tím pádem do stanovení ukazatele vstupuje značná míra subjektivity. Jako vhodnější alternativu „Manuál“ nabízí porovnání referenční (historické) a současné délky vodního toku. Vzhledem k absenci historického průběhu vodních toků byla tato varianta zhodnocena jako nadměrně pracná. Nicméně tento přístup je objektivnější a metodicky uchopitelnější, proto byl pro stanovení napřímení v rámci druhého plánovacího cyklu použit. Průběh vodních útvarů byl na základě map II. vojenského mapování zvektorizován a délka byla porovnána se současným stavem. Jako kritérium významnosti bylo zvoleno zkrácení o 10 % a více. Při vektorizaci byly rovněž evidovány historické úpravy. Vodní útvar byl klasifikován jako bez historické úpravy nebo částečně upraven, případně významně upraven. Pokud byl vodní útvar klasifikován jako částečně upraven, k procentu napřímení se přičetlo 5 % zkrácení, pokud byl významně upraven, pak se přičítalo 10 %. Na tocích, kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování, byla využita data z databáze „Geomorfologie trasy hlavního koryta“. Významnou změnou trasy způsobenou napřímením trasy koryta toku je ovlivněno 129 vodních útvarů. Obecně lze konstatovat, že největší změny jsou registrovány na tocích v nižších a středních polohách, které odpovídají geomorfologickému typu meandrování a anastomóznímu větvení meandrujícího až vinoucího se koryta. Jedná se např. o vodní toky Loučná, Metuje, Cidlina, Doubrava atd. Míra zkrácení pro vodní útvary vyjádřená intervaly je uvedena na obrázku níže.

23

Počet vodních útvarů



110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0

<5

5-10

10-15

15-20

>20

Zkrácení VÚ (%)

Obr. A.1.4b - Rozdělení míry zkrácení pro jednotlivé vodní útvary A.1.4.1.3. Zavzdutí Zavzduté úseky vodních toků mohou být definovány jako části koryta toku, kde je vlivem příčných staveb hladina vody uměle zachována i při nulovém průtoku. Zároveň zde klesá rychlost proudění. V těchto úsecích jsou tedy zásadním způsobem pozměněny ekologické a hydromorfologické faktory určující podmínky pro vodní organismy a vývoj koryta vodního toku. Toto kritérium uvažuje pouze zavzdutí, které je výsledkem přítomnosti příčné stavby vytvořené člověkem. Tento ukazatel v technicko-provozní evidenci správce povodí není k dispozici a v POP HSL nejsou zavzduté úseky definovány na významné vodní nádrže (vodní útvary typu jezero) a Labskou vodní cestu. Rozsah zavzdutí je možno spolehlivě určit pouze na základě podrobných podélných profilů či terénních průzkumů. Jelikož by mělo být určení tohoto ukazatele jednotné a pokud možno založeno na již existujících podkladech, byla délka zavzdutí vypočítána na základě sklonu a přítomnosti příčných překážek. Sklon byl určen na základě vrstevnic ZABAGED. Jako vzdouvací objekty byly vzaty příčné překážky nad 1 m, přičemž každé překážce byla přiřazena paušálně výška 1,0 m, jezům a zdymadlům na Labi byla přisouzena délka vzdutí na základě známých parametrů těchto objektů. Dále a v podstatě přesně byly zavzduté úseky vodních útvarů určeny jako průnik vodních nádrží (objektů DIBAVOD) s vodními útvary. V případě určení rozsahu vzdutí na hranici významnosti byly detailněji stanoveny parametry příčných objektů na základě informací z aplikace GISyPO. Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Evidence vzdutých úseků a migrační prostupnosti objektů“. V rámci uvedené databáze jsou data shromážděna primárně z terénního průzkumu doplněná ze studií odtokových poměrů a zaměřených podélných profilů. Lze tato data považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování objektů a popisu základních technických parametrů. Kritériem významnosti je délka jednotlivého zavzdutého úseku větší než 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru. Významné zavzdutí je evidováno v 62 vodních útvarech. Prakticky 100 % zavzdutí je ve vodních útvarech na Labi, které jsou součástí Labské vodní cesty. Dalším významně ovlivněným vodním tokem je Jizera. Zavzdutí vyjádřeno formou četností pro vodní útvary je uvedeno na obrázku níže.

24



90 80


70 60 50 40 30 20 10 0 0

<5

5-10

10-15

15-20

20-40

>40

Zazdutí ve VÚ (%)

Obr. A.1.4c - Rozdělení zavzdutí v jednotlivých vodních útvarech. A.1.4.1.4. Délka a způsob zpevnění říčního břehu Charakter morfologické úpravy dostatečně definuje již její název, kdy se jedná o cílené umisťování odolného materiálu na říční břehy a dno koryta vodního toku za účelem jejich stabilizace. Negativním dopadem je zejména eliminace přirozených fluviálních procesů, přísunu splavenin z boční a dnové eroze a změna stanovištních podmínek. Ukazatele byly převzaty z technicko-provozní evidence správce povodí. Z hlediska úplnosti bylo zahrnuto i zpevnění dna, jež často přechází do zpevnění paty břehu či celého břehu. Jednalo se o tyto ukazatele. -

Opevnění bermy a břehu nad bermou v PT úseku toku Opevnění břehu v PT úseku toku Opevnění svahu kynety v PT úseku toku Opevnění paty svahu v PT úseku toku Opevnění dna Úprava PT úseku toku Regulační stavby

Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Evidence úprav na toku“. V rámci uvedené databáze jsou informace o upravenosti zpracovány na základě podrobného terénního průzkumu, kdy je sledován soubor parametrů např. typ opevnění břehů koryta, dna, stav opevnění, charakter úpravy atd. Tato data lze jako v předešlém případě považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování úprav a popisu základních parametrů. Kritériem významnosti byla přítomnost opevnění či úpravy ve více než 10 % délky vodního útvaru. Parametry, které spolu úzce souvisí, jsou zpevnění břehu a změna říčního profilu. Vstupní data jsou v podstatě stejná, jiné bylo zvoleno kritérium významnosti. Významné zpevnění břehu vykazuje celkem 139 vodních útvarů. Nejvyšší upravenost břehu (prakticky 100 %) vykazují např. útvary na vodním toku Labe, Kamenice (HSL_1870, HSL_1910). V případě změny říčního profilu je kritérium významnosti méně přísné, přičemž významné úpravy jsou u 114 vodních útvarů. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech.

25



70


60 50 40 30 20 10 0 0

<20

20-40

40-60

60-80

>80

Úprava břehů (příčného profilu) ve VÚ (%)

Obr. A.1.4d - Rozdělení míry upravenosti břehu (příčného profilu) pro jednotlivé vodní útvary A.1.4.1.5. Protipovodňová opatření Protipovodňová opatření jsou pro účely tohoto parametru chápána jako přítomnost přisazených protipovodňových hrází. Nejedná se o přímý zásah do koryta vodního toku, ale přítomnost přisazené hráze znamená částečné či úplné přesušení konektivity mezi vodním tokem a jeho nivou. Dále lze předpokládat kombinaci s opevněním břehu, poněvadž destrukci hráze břehovou erozí nelze dopustit. Přítomnost hráze také limituje výskyt břehové a doprovodné vegetace. Délka přisazených protipovodňových hrází byla převzata z technicko-provozní evidence správce povodí a zpřesněna a doplněna na podkladu základní mapy 1 : 10 000 a leteckých snímků. Zaznamenávána byla přítomnost hráze podél koryta bez ohledu na to, jestli se jednalo o hráz jednostrannou či o hráze na obou březích. Vyskytly se totiž případy, kdy hráze byly na obou březích v téměř celé délce vodního útvaru, a při kumulativní délce hrází pak vyšlo, že ohrázováno je více než 100 % délky vodního útvaru. Jako kritérium významnosti bylo zvoleno ohrázování více než 10 % délky vodního útvaru (jednostranně nebo oboustranně). Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Vliv hrází a bariér na zúžení aktivní inundace“ a parametr „Typ hráze, nebo bariéry“. Na většině vodních útvarů nedošlo k realizaci přisazených hrází. Pokud jsou realizovány tak pouze pomístně s minimálním vlivem na daný vodní útvar. Výjimkou jsou dva vodní útvary, a to VÚ 1540 Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina a VÚ 1590 Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe, kde jsou hráze na 99 % a 48 % délky vodního útvaru (viz obrázek níže).

26




160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0

<1

1-5

5-10

10-20

>20

Délka přisazených hrází ve VÚ (%)

Obr. A.1.4e - Míra protipovodňové ochrany formou přisazených hrází pro vodní útvary A.1.4.1.6. Urbanizace Urbanizací chápeme přítomnost lidských sídel podél vodního toku. Pro korytovou morfologii to znamená zesílený tlak na stabilizaci koryta (opevnění břehů), zvýšenou míru protipovodňové ochrany a celkově intenzivnější management koryta vodního toku a poříční zóny (prohrábky dna, údržba břehové vegetace apod.). Urbanizace je vyjádřena jako délka vodního útvaru v intravilánu. Z hlediska upravenosti a managementu vodního toku je v podstatě jedno, zdali protéká podél komunikací, zástavby či zahradami. Intravilány byly vymezeny na základě zástavby definované v DMÚ 25. Jelikož zástavba je mnohdy nesouvislá, ale úprava vodního toku je souvislá a zároveň není možno připustit přirozený vývoj vodního toku v krátkých úsecích, byla vrstva intravilánů obalena bufrem 10 m. Takto definované intravilány byly protnuty s vrstvou vodních útvarů a výsledkem byly úseky vodních útvarů ležících v intravilánech. Kritérium významnosti bylo stanoveno na 15 % délky vodního útvaru ležícího v intravilánu. Na tocích, kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování, bylo provedeno porovnání dat mezi mapováním a výše provedenou GIS analýzou. Byl zjištěn minimální rozdíl a tak byla využita data z provedeného průniku vrstvy intravilánu a vodních útvarů.


V řešeném území se vyskytuje 94 vodních útvarů vykazujících významnou míru „urbanizace“. Nejvyšší míra „urbanizace“ je vázána na vodní toky v horních a středních částech povodí, které jsou charakteristické úzkým údolím se zástavbou podél vodotečí a komunikací. Rozložení míry urbanizace pro vodní útvary ukazuje obrázek níže. 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0

<20

20-40

40-60

60-80

Urbanizace (%)

Obr. A.1.4f - Míra urbanizace pro jednotlivé vodní útvary 27

80-100



A.1.4.1.7. Změna příčného profilu Změna příčného profilu je definována v „Manuálu“ jako hodnota poměru hloubky k šířce, přičemž mezní hodnota je 0,25 (zúžené a zahloubené koryto). Bez zaměření koryta či detailních terénních morfometrických šetření není možno tento ukazatel stanovit. Vycházejme z předpokladu, že úprava břehu či dna byla spojena s celkovou změnou příčného profilu. Z tohoto důvodu byl tento ukazatel paralelizován s ukazatelem zpevnění břehu a úpravy průtočného profilu, a vstupní data byla převzata z technicko-provozní evidence správce povodí. Negativním dopady změny příčného profilu lze spatřovat v utlumení žádoucích fluviálních procesů a menší konektivitě vodního toku s nivou. Kritérium významnosti bylo stanoveno na 20 % délky vodního útvaru. A.1.4.1.8. Hráze a jezy Hráze a jezy, obecněji příčné překážky, přerušují podélné říční kontinuum. Kromě migrační překážky pro vodní organismy znamená příčná překážka omezení transportu splavenin a vzdutí nad překážkou. Hodnocení tohoto parametru má však návaznost pouze na omezení migrační prostupnosti vodního útvaru. Za významné migrační překážky jsou považovány jezy a stupně s výškou nad 1 m. Vrstva těchto objektů byla zpracována OOV MŽP a poskytnuta správcem povodí. Identifikovány byly též příčné překážky (hráze) vodních nádrží převzatých z databáze DIBAVOD. Kritériem významnosti byla přítomnost alespoň jedné příčné překážky nad 1 m. V rámci významných morfologických úprav vodních útvarů nebylo hodnoceno ovlivnění hydrologického režimu, charakterizované zejména odběry vod z vodních toků. Hodnocení významných odběrů je provedeno v dalších částech PDP. Na tocích kde bylo provedeno podrobné hydromorfologické mapování byla využita data z databáze „Evidence vzdutých úseků a migrační prostupnosti objektů“. V rámci uvedené databáze jsou zpracována data ke každému identifikovanému příčnému objektu v korytě, které se týkají např. typu, výšky objektu, migrační prostupnosti atd. Tato data považovat za relativně významný zdroj z hlediska přesného situování objektů a popisu základních sledovaných parametrů.


Hrází a jezů, v tomto případě myšlena přítomnost příčných překážek vyšších než 1 m, bylo lokalizováno celkem 908. V tomto součtu jsou objekty, které byly lokalizovány na základě podrobného terénního šetření provedeného v rámci hydromorfologického hodnocení, z evidencí MŽP, dat ISYPO a databáze DIBAVOD. V 33 vodních útvarech nebyla lokalizována žádná překážky vyšší než 1 m, naopak nejvíce (20) jich je situováno ve vodních útvarech HSL1090 Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka a HSL 0920 Loučná od toku Desná po ústí do Labe. Rozdělení vodních útvarů dle počtu příčných překážek ukazuje obrázek níže. 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0

1

2-5

5-10

10-15

15-20

Počet významných příčných překážek

Obr. A.1.4g - Počet příčných překážek nad 1 m ve vodních útvarech

28



A.1.4.2. Vyhodnocení morfologických úprav Po identifikaci a kvantifikaci jednotlivých morfologických úprav proběhlo vyhodnocení významnosti. Tabulka pro vodní útvary s vyznačením významných morfologických úprav je zobrazena níže. Označené pole křížkem značí významnou úpravu daného parametru. Z celkového počtu 207 vodních útvarů ležících v dílčím povodí Horního a středního Labe vykazuje 200 útvarů alespoň jednu významnou morfologickou úpravu. Ve dvou vodních útvarech je evidováno 7 významných morfologických úprav. Míra ovlivnění morfologie je tedy poměrně velká.

HSL_0030 HSL_0040 HSL_0050 HSL_0060 HSL_0070 HSL_0080 HSL_0090 HSL_0100 HSL_0110 HSL_0120 HSL_0130 HSL_0150 HSL_0170 HSL_0185_J

Sovinka od pramene po ústí do Labe

X

Běluňka od pramene po ústí do Labe

HSL_0200

Úpa od pramene po tok Malá Úpa

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X

X X

X

X

X X

29

Vyhovující biologické složky "x"

Urbanizace (%)

Protipovodňová opatření (%)

X

X

X

Labe od toku Sovinka po tok Čistá

HSL_0190

X

X

Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně Malé Labe od toku Kotelský potok po ústí do Labe Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně Čistá od toku Zrcadlový potok po Luční potok Luční potok od pramene po ústí do toku Čistá Čistá od toku Luční potok po ústí do Labe Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok Starobucký potok od pramene po ústí do toku Pilníkovský potok Pilníkovský potok od toku Starobucký potok po ústí do Labe Kalenský potok od pramene po ústí do Labe Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království Virtuální segment - Nádrž Les Království na toku Labe

Zpevnění břehu (%)

Zavzdutí (%)

X

Hráze a jezy

HSL_0020

Labe od pramene po Svatopetrský potok včetně Labe od toku Svatopetrský potok po tok Sovinka

Změna říčního profilu (%)

HSL_0010

Název

Zkrácení (%)

VÚ

Zakrytí (m)

Tabulka A.1.4b - Významné morfologické úpravy vodních útvarů

X X X

X X

X X

X

Hráze a jezy



Urbanizace (%)



Zavzdutí (%)

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X

X

Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně

X

X

X

X

X

X

X

HSL_0240

Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná

X

X

X

X

X

X

X

HSL_0250

Petříkovický potok od státní hranice po ústí do toku Ličná

X

X

X

X

X

HSL_0260

Ličná od pramene po tok Úpa

X

HSL_0270

Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Úpa

HSL_0210 HSL_0220 HSL_0230

HSL_0280 HSL_0290 HSL_0300 HSL_0310 HSL_0320

Rtyňka od pramene po ústí do toku Úpa Olešnice od pramene po ústí do toku Úpa Úpa od toku Ličná po ústí do Labe

X

X

X

Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

HSL_0330

Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka

X

HSL_0340

Židovka od státní hranice po ústí do Metuje

X

HSL_0350

Dřevíč od pramene po ústí do Metuje

HSL_0360

Brlenka od pramene po ústí do Metuje

HSL_0370

Metuje od toku Židovka po tok Střela

HSL_0380

Olešenka od pramene po ústí do Metuje

HSL_0405_J

Virtuální segment - Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok

HSL_0410

Metuje od toku Střela po ústí do Labe, včetně toku Rozkoš od hráze nádrže Rozkoš

HSL_0420

Trotina od pramene po ústí do Labe

HSL_0430

X

X X

X

X

X X X X

X

X X X X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Piletický potok od pramene po ústí do Labe, včetně Librantického potoka (pramenná část)

X

X

X

X

X

HSL_0440

Labe od toku Metuje po tok Orlice

X

X

X

HSL_0450

Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok

X

X X

30

X

X

X

X X X

X

X

HSL_0475_J HSL_0480 HSL_0490 HSL_0500 HSL_0510 HSL_0520 HSL_0530 HSL_0540 HSL_0550 HSL_0560 HSL_0570 HSL_0580 HSL_0590 HSL_0600 HSL_0610 HSL_0620 HSL_0630 HSL_0640 HSL_0650

X X

X

X

X

X

X

X

X X

Bělá od pramene po tok Dlouhá strouha

X

X X

X

X

Bělá od toku Kněžná po ústí do toku Divoká Orlice a Kněžná od toku Javornický potok po ústí do toku Bělá

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

31


X

X

X

X

X

X

Bělá od toku Dlouhá strouha včetně po tok Kněžná Kněžná od pramene po Uhřínovský potok včetně Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok Javornický potok od pramene po ústí do toku Kněžná

X X

X

X

Hráze a jezy


X

Virtuální segment - nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice Rokytenka od pramene po tok Hvězdná včetně Rokytenka od toku Hvězdná po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od hráze nádrže Pastviny po tok Zdobnice Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá

Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice Tichá Orlice od pramene po Králický potok včetně Tichá Orlice od toku Králický potok po Lipkovský potok Lipkovský potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Lipkovský potok po Bystřec včetně

Urbanizace (%)

Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny I


HSL_0460


Název

Zavzdutí (%)

VÚ

Zkrácení (%)


Zakrytí (m)


X

X

X

HSL_0680 HSL_0690 HSL_0700 HSL_0710 HSL_0720 HSL_0735_J HSL_0740 HSL_0750 HSL_0760 HSL_0770 HSL_0780 HSL_0790

Dědina od pramene po Hluky včetně

HSL_0800

Dědina od toku Hluky po Brtevský potok

HSL_0810 HSL_0820 HSL_0830 HSL_0840

Brtevský potok od pramene po ústí do toku Dědina Zlatý potok od toku Dědina po ústí do toku Dědina Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice Stříbrný potok od pramene po ústí do Orlice

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X X X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Orlice od toku Dědina po ústí do Labe

HSL_0860

Ředický potok od pramene po ústí do Labe

X

X

X

X

X

HSL_0870

Loučná od pramene po tok Desná

X

X

X

X

X

32

X X

X X

HSL_0850

X


Hráze a jezy


X


X

Zavzdutí (%)


HSL_0670

Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Lukavický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Bystřec po tok Dobroučka Potočnice od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Dobroučka od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Dobroučka po tok Třebovka Třebovka od pramene po vzdutí nádrže Hvězda Virtuální segment - Nádrž Hvězda na toku Třebovka Třebovka od hráze nádrže Hvězda po ústí do toku Tichá Orlice Skořenický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice Tichá Orlice od toku Třebovka po ústí do Orlice Orlice od soutoku toku Tichá Orlice a Divoká Orlice po tok Dědina

Urbanizace (%)

HSL_0660

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X

X

X

X

X

HSL_0890 HSL_0900 HSL_0910 HSL_0920

Loučná od toku Desná po ústí do Labe

HSL_0930

Labe od Orlice po tok Chrudimka

HSL_0940 HSL_0955_J HSL_0960 HSL_0970 HSL_0980 HSL_0995_J HSL_1000 HSL_1010 HSL_1020 HSL_1030 HSL_1040 HSL_1050 HSL_1060 HSL_1070 HSL_1080 HSL_1090

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X X

Chrudimka od pramene po vzdutí nádrže Hamry Virtuální segment - Nádrž Hamry na toku Chrudimka Chrudimka od hráze nádrže Hamry po tok Slubice Slubice od pramene po ústí do toku Chrudimka Chrudimka od Slubice po vzdutí nádrže Seč Virtuální segment - Nádrž Seč na toku Chrudimka Chrudimka od hráze nádrže Seč po Okrouhlický potok včetně Chrudimka od toku Okrouhlický potok po tok Novohradka

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X X X

X X


X

Hráze a jezy

X


X

Urbanizace (%)

X



Desná od pramene po ústí do toku Loučná Končinský potok od pramene po ústí do toku Loučná Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná Zadní Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná

Zavzdutí (%)

HSL_0880

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Novohradka od pramene po tok Krounka

X

Krounka od pramene po tok Kamenická voda včetně Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka Žejbro od pramene po Mrákotínský potok včetně Žejbro od toku Mrákotínský potok po ústí do toku Novohradka Ležák od pramene po Kvítecký potok včetně Ležák od toku Kvítecký potok po ústí do toku Novohradka Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

33

X

X

X

HSL_1110 HSL_1120 HSL_1130 HSL_1140 HSL_1150 HSL_1160 HSL_1170 HSL_1180 HSL_1190

Doubrava od toku Cerhovka včetně po Běstvinský potok včetně Doubrava od toku Běstvinský potok po HSL_1210 tok Hostačovka Hostačovka od pramene po Babský HSL_1220 potok včetně Hostačovka od toku Babský potok po ústí HSL_1230 do toku Doubrava Brslenka od pramene po Hlubocký potok HSL_1240 včetně Brslenka od toku Hlubocký potok po ústí HSL_1250 do toku Doubrava Doubrava od toku Hostačovka po ústí do HSL_1260 Labe Klejnárka od pramene po Paběnický HSL_1270 potok včetně Vrchlice od pramene po vzdutí nádrže HSL_1280 Vrchlice Virtuální segment - Nádrž Vrchlice na HSL_1295_J toku Vrchlice Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí HSL_1300 do toku Klejnárka

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X X

X X

X

34

X

X

X

X

X X

X

X

HSL_1200

X


X

Hráze a jezy

X



X

Urbanizace (%)


Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe Jesenčanský potok od pramene po ústí do Labe Černská strouha od pramene po ústí do Labe Struha od pramene po Mlýnský potok včetně Struha od toku Mlýnský potok po ústí do Labe Sopřečský potok od pramene po ústí do Labe Brložský potok od pramene po ústí do Labe Strašovský potok od pramene po ústí do Labe Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava Doubrava od pramene po tok Cerhovka

Zavzdutí (%)

HSL_1100

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X X

X

X

X

X

X

HSL_1310 HSL_1320 HSL_1330 HSL_1340 HSL_1350 HSL_1360 HSL_1370 HSL_1380 HSL_1390 HSL_1400 HSL_1410

Klejnárka od toku Paběnický potok po ústí do Labe Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně

HSL_1480

Labe od toku Cidlina po tok Mrlina

HSL_1490

Mrlina od pramene po Hasínský potok

HSL_1510 HSL_1520

X

Hasínský potok od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Hasínský potok po Štítarský potok Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X X

X

35

X X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X X

X


Hráze a jezy


Urbanizace (%)



X

X

Bystřice od pramene po Bašnický potok

Bašnický potok od pramene po ústí do HSL_1420 Bystřice Bystřice od toku Bašnický potok po ústí HSL_1430 do toku Cidlina Mlýnská Cidlina od toku Cidlina po ústí HSL_1440 do toku Cidlina Cidlina od toku Bystřice po vzdutí rybníka HSL_1450 Žehuňský Virtuální segment - Rybník Žehuňský na HSL_1465_J toku Cidlina Cidlina od hráze rybníka Žehuňský po HSL_1470 ústí do Labe

HSL_1500

X

Bačovka od pramene po ústí do Labe Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina Cidlina od pramene po tok Porák (Velký Porák) Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina Úlibický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Javorka od pramene po ústí do toku Cidlina Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina Cidlina od toku Porák (Velký Porák) po tok Bystřice

Zavzdutí (%)

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


HSL_1550 HSL_1560 HSL_1570 HSL_1580 HSL_1590 HSL_1630 HSL_1640 HSL_1650 HSL_1660

Vlkava od pramene po ústí do Labe

HSL_1670

Výmola od pramene po ústí do Labe

HSL_1680

Labe od toku Mrlina po tok Jizera

HSL_1690

Jizera od státní hranice po tok Mumlava

HSL_1700 HSL_1710 HSL_1720

Jizera od toku Mumlava po tok Jizerka

HSL_1740

Jizerka od pramene po Cedron včetně

HSL_1750

Jizerka od toku Cedron po ústí do toku Jizera

HSL_1760

Jizera od toku Jizerka po tok Oleška

HSL_1770

Oleška od pramene po tok Rokytka

HSL_1790

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

Oleška od toku Rokytka včetně po tok Popelka Popelka od pramene po ústí do toku Oleška

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X X X

X X X

X X X

X X X X

X


Hráze a jezy

X

Urbanizace (%)

X


X


X

X

Mumlava (Velká Mumlava) od pramene po tok Milnice Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava Mumlava (Velká Mumlava) od toku Milnice po tok Jizera

HSL_1730

HSL_1780

X


HSL_1540

Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe Bečvárka (Miletínský potok) od pramene po ústí do toku Výrovka Šembera od pramene po ústí do toku Výrovka Výrovka od toku Bečvárka po ústí do Labe

Zavzdutí (%)

HSL_1530

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X X X X X

X X

X

36

X

X

X

X

X X

X X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

HSL_1800 HSL_1810 HSL_1820 HSL_1830 HSL_1845_J HSL_1850 HSL_1860 HSL_1870 HSL_1880 HSL_1895_J HSL_1900 HSL_1910 HSL_1920 HSL_1930 HSL_1940 HSL_1950 HSL_1960 HSL_1970 HSL_1980 HSL_1990 HSL_2000 HSL_2010

Tampelačka od pramene po ústí do toku Oleška Oleška od toku Popelka po ústí do toku Jizera

X

X


Hráze a jezy


Urbanizace (%)



X

Jizera od toku Oleška po tok Kamenice Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl Virtuální segment - Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice Kamenice od hráze nádrže Josefův Důl po tok Jedlová Jedlová od pramene po ústí do Kamenice Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš Virtuální segment - Nádrž Souš na toku Černá Desná Černá Desná od hráze nádrže Souš po ústí do Kamenice Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera Žernovník od pramene po ústí do toku Jizera Stebenka od pramene po ústí do toku Jizera Libuňka od pramene po ústí do toku Jizera Žehrovka od pramene po ústí do toku Jizera

Zavzdutí (%)

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X X X

Jizera od toku Kamenice po tok Mohelka

X

Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka Ještědka od pramene po ústí do toku Mohelka Mohelka od toku Oharka po ústí do toku Jizera

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

37

X

X X

X

HSL_2040 HSL_2050 HSL_2070 HSL_2080

Černávka od pramene po ústí do Labe

HSL_2090

Labe od toku Jizera po tok Vltava

HSL_2140 HSL_2390 HSL_2600 HSL_2620 HSL_3060

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Labe od toku Čistá po vzdutí nádrže Les Království Rozkoš a Rovenský potok od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš Výrovka od pramene po Ostašovský potok včetně Výrovka od Ostašovského potoka po tok Bečvárka Mratínský potok od pramene po ústí do Labe

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X X


Urbanizace (%)



Zavzdutí (%)

X

Hráze a jezy

HSL_2030

Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera Klenice od pramene po ústí do toku Jizera Jizera od toku Mohelka po Strenický potok včetně Jizera od toku Strenický potok po ústí do Labe Košátecký potok od pramene po ústí do Labe


HSL_2020

Název

Zkrácení (%)

VÚ


Zakrytí (m)


X X

X

X

Na vlastní vyhodnocení morfologických úprav navazuje validace na biologických datech. Použity jsou stěžejní ukazatele ryby a makrozoobentos. Jelikož pro II. plánovací období v etapě přípravných prací není dostupné vyhodnocení biologických složek ekologického stavu, použity jsou výsledky z I. plánovacího období. Výsledkem je tedy souhrn vodních útvarů s vyhovujícími složkami ryby a makrozoobentos. Tato analýza má přesah do stanovení rizikovosti vodních útvarů. Pokud vodní útvar vykazuje rizikovou míru morfologických úprav, ale stěžejní biologické složky jsou vyhovující, pak je vodní útvar nerizikový. V celkem 32 vodních útvarech jsou stěžejní biologické ukazatele vyhovující, z nichž dva vodní útvary jsou v kategorii jezero. Ve čtyřech případech nejsou v daném útvaru evidovány významné morfologické změny. Ve zbývajících vodních útvarech se vyskytují významné morfologické změny, přičemž v čtyřech případech se vyskytuje 6 z 9 nevyhovujících morfologických parametrů. Jedná se o vodní útvary situované v pramenných a horních částech povodí v horských a podhorských oblastech (Krkonoše, Jizerské hory), kde se předpokládá nižší míra antropického ovlivnění kvality vody. Mapa A.1.4a - Příčné překážky

38



A.1.5. Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod A.1.5.1. Plavba Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech. Prvním je vliv úpravy toku na parametry plavební cesty, druhým pak vliv vlastního plavebního provozu. Úprava vodního toku na plavební cestu spočívá v našich podmínkách především v úpravách břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů. Z hlediska morfologie a ekologických podmínek se tyto antropogenní úpravy projevují především těmito změnami: -

napřímení toku, úprava dna řečiště - odstranění brodových peřejnatých úseků, úprava břehů, lokální vzdutí vody, vytvoření migračně neprostupných překážek.

Výše uvedené vlivy byly vyhodnoceny v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vlastní plavební provoz se na stavu vod projevuje především krátkodobými změnami v průtokovém režimu při proplavování lodí plavebními komorami a vnosem znečišťujících látek především ropného charakteru. V tomto dílčím povodí je plavba provozována na Labské vodní cestě v úseku střední Labe - Chvaletice - Mělník. Na této části Labské vodní cesty je 15 plavebních komor. Tabulka A.1.5.1a - Vodní cesty Vodní tok

délka km

ř. km od - do

dopravně významné využívané využitelné

Labe Labe

949,10 - 837,37 973,50 - 951,20

111,73 22,30

Labe

987,80 - 973,50

14,30

x

Labe

951,20 - 949,10

2,10

x

účelové

x x

Divoká Orlice (VD Pastviny)

x

Rozkoš (VD Rozkoš)

x

Chrudimka (VD Seč)

x

Rozvoj vnitrozemské státní dopravy je podporován vládou ČR, což deklaruje i usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2012 č. 155, ve kterém byl odsouhlasen rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, vzata na vědomí Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O8] a jako jeden z bodů uloženo ministru dopravy pokračovat v přípravě Plavebního stupně Děčín (nachází se v dílčím povodí Ohře a dolního Labe) a Plavebního stupně Přelouč II a činit kroky vedoucí k realizaci těchto staveb a o této spolupráci informovat vládu vždy ke dni 31. prosince každého kalendářního roku. Hlavní zásady rozvoje vodních cest podle [O9], které se týkají také dílčího povodí Horního a středního Labe: -

-

-

Řešit problémy splavnosti a spolehlivosti na dopravně významných a využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je efektivní (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) Pokračovat v implementaci cílů programu NAIADES, NAIADES II a návazných programů tohoto typu. Pokračovat v rozvoji Říčních informačních služeb. Připravovat projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách dle zákona č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie) Zajistit vybavení vodních cest a přístavů prvky protipovodňové ochrany

39


-


Řešit přípravu průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti (vyřešit do roku 2015 včetně hodnocení SEA); v návaznosti na výsledky tohoto prověření předložit vládě ČR materiál týkající se další územní ochrany tohoto záměru. Nadále pokračovat v mezinárodní spolupráci s Polskem (napojení Ostravské aglomerace na Oderskou vodní cestu), Slovenskem a Rakouskem.[O9]

Podle [O9] by měl podíl přepravního objemu v železniční a vodní dopravě na celkovém objemu nákladní dopravy u přeprav nad 300 km vzrůst z 41 % v roce 2011 na 50 % v roce 2020. A.1.5.1.1. Plavební stupeň Přelouč II Ze zprávy o stavu vnitrozemské vodní dopravy v ČR [O8] vyplývají následující skutečnosti. Projekt je připravován od roku 1994 a v roce 2001 byl zakončen proces EIA kladným výrokem. O projekt se však několik let vedl soubor soudních sporů, které byly ukončeny rozsudkem, který zrušil územní rozhodnutí a tři stavební povolení, které již byly vydány. V roce 2010 Krajský úřad Pardubického kraje vydal výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, které byly napadeny ekology a spis byl předán na odvolací orgán Ministerstva životního prostředí v Hradci Králové. Současně probíhá řízení o zařazení VKP (významného krajinného prvku) na Městském úřadě v Přelouči, což je dalším krokem k obnovení územního rozhodnutí. Předpoklad zahájení realizace je závislý na ukončení soudních sporů. Na projekt, jehož hodnota je cca 3 mld. Kč vč. DPH, navazují další projekty - modernizace plavebního stupně Srnojedy (cca 420 mil. Kč vč. DPH), silniční most Valy-Mělice (cca 200 mil. Kč vč. DPH) a veřejný přístav Pardubice (cca 220 mil. Kč vč. DPH). Tyto projekty budou zrealizovány v průběhu výstavby stupně Přelouč. Celkové investiční náklady projektů se pohybují na základě započtení každoročního inflačního koeficientu, který je stanoven Státním fondem dopravní infrastruktury. Dosud bylo na přípravu vynaloženo cca 150 mil. Kč vč. DPH, významný podíl tvoří problematika ochrany přírody, mj. i pětiletý výzkum a management populace modráska, a to v největším rozsahu, jaký byl v Evropě aplikován, a to i za přispění konzultací zahraničních odborníků. Dalších 110 mil. Kč bylo vynaloženo na výkup pozemků. Dle auditu Ing. Dejmala z března 2007 projekt zvýší hodnotu biotopů v území o 40 % oproti současnému stavu (revitalizuje téměř 70 ha intenzivně obdělávaných polí do stavu biokoridoru s lužními lesy, mokřady a dalšími biotopy). Co se týče výsledků analýzy Dopravní sektorové strategie 2. Fáze [O10] je na základě výsledného pořadí clusterů opatření hodnocena Modernizace středního Labe až do Pardubic 27 body (nejlepší hodnocení 1 bod). Hodnocení probíhalo v rámci 3 pilířů. 1. pilíř - dopravní, 2. pilíř - environmentální, 3. pilíř - ekonomický. Z dopravního hlediska byla tato stavba hodnocena známkou „A“ - nejlepší hodnocení, z hlediska environmentálního známkou „B“ - naznačuje řešitelné ekologické problémy. Z hlediska ekonomického známkou „D“ (nejhorší je „E“) - značí malou ekonomickou efektivitu.

A.1.5.2. Rekreace Mezi rekreační užívání povrchových vod můžeme zařadit všechny činnosti, při kterých člověk při trávení volného času může ovlivňovat stav vod a jejich prostředí. Jedná se zejména o: -

koupání, sportovní a rekreační plavbu.

V případě koupání máme na mysli hlavně oblasti povrchových vod využívaných ke koupání, mezi které patří koupací oblasti a přírodní koupaliště. Tyto oblasti jsou podle § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob. Vymezení oblastí povrchových vod využívaných ke koupání je každoročně stanoveno seznamem, který sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství (§ 6g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Dle vyhlášky č. 155/2011 Sb. sestavují správci povodí profily vod ke koupání (článek 6 směrnice 2006/7/ES) na základě jim

40



předaných podkladů a z výsledků vlastních činností prováděných dle vodního zákona. Referenčním obdobím pro vymezení níže specifikovaných oblastí byl rok 2013. V dílčím povodí Horního a středního Labe je evidováno 12 koupacích oblastí a celkem 7 koupališť ve volné přírodě. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v Tabulce A.1.5.2a. Sportovní a rekreační plavbou je myšlena plavba na raftech, kanoích a jiných plavidlech bez vlastního pohonu. Stav vod může být touto aktivitou ovlivněn především při vysoké koncentraci rekreujících v letních měsících a to zejména při nízkých vodních stavech, kdy může docházet k porušování vodní flóry. Sekundárně může být stav vod ovlivněn znečišťováním prostředí při divokém táboření v blízkosti vodních toků a ničením vegetace v příbřežní zóně. [O1] Tabulka A.1.5.2a – Povrchové vody ke koupání (2013) (tabulka v příloze) Mapa A.1.5.2a – Povrchové vody ke koupání (2013)

A.1.5.3. Rybníkářství Rybníkářství má v českých zemích dlouhodobou tradici, to platí i pro rybniční oblasti v dílčím povodí Horního a středního Labe. Mezi významné subjekty provozující hospodářský chov ryb můžeme zařadit Rybářství Chlumec nad Cidlinou s obhospodařovanou plochou rybníků kolem 1700 ha a roční produkcí kolem 1000 t/rok, Rybářství Litomyšl s.r.o., která hospodaří na cca 220 rybnících s plochou kolem 1100 ha. Dále potom Rybářství Doksy s.r.o. hospodařící na 42 rybnících s plochou kolem 902 ha, Rybniční hospodářství, s.r.o. - Lázně Bohdaneč s obhospodařovanou plochou 566 ha na 47 rybnících a roční produkcí kolem 300 t/rok. Mezi další subjekty patří také Správa Kolowratského rybářství s plochou 330 ha, Rybářství Vysočiny v.o.s. s plochou 175 ha a Czernínského rybářství Dymokury. V současné době není k dispozici žádná přesnější evidence obhospodařovaných vodních ploch. Jedinou výjimkou je Liberecký kraj, který má k dispozici elektronickou evidenci ploch využívaných k rybníkářství. Ta vznikala v průběhu let 2006 a 2007 terénním průzkumem jednotlivých vodních ploch. Tímto průzkumem bylo na základě údajů Libereckého kraje zjištěno, že: „Některé rybníky již fakticky neexistují a jiné existují, ale bez potřebných povolení nebo technické dokumentace. Velmi mnoho vodních ploch vykazuje známky zanedbané údržby a silné zabahnění. Na některých nádržích je evidentně prováděn chov ryb, ale krajskému úřadu nejsou výsledky rybnikaření hlášeny, čímž je porušován zákon o rybářství.“ Stejná situace se dá předpokládat ve všech ostatních krajích. V dalších fázích tvorby PDP bude navázána spolupráce se všemi dotčenými krajskými úřady a dalšími veřejnými organizacemi, které shromažďují informace o těchto vodních plochách. Na základě získaných údajů bude sestavena základní evidence rybničních ploch. Užívání vod k chovu ryb v rybnících je výrazným vlivem jak po stránce kvantitativní, a to pokud jde o výši odebírané vody do soustav, ale i po stránce kvality. V tom směru se rovněž jedná o významné vlivy, dotýkající se povrchových vodních útvarů pokud jde o ekologický stav jejich vod, jednak nepřímo v důsledku změn fyzikálněchemických parametrů podporujících biologickou složku, a jednak přímo např. změnami či úpravami pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp. [O12] Závadné látky užívané ke krmení ryb mohou být aplikovány do vodních nádrží na základě výjimky udělené vodoprávním úřadem nebo povolením k nakládání s vodami za účelem chovu ryb. Od 1. ledna 2014 je článkem III zákona č. 275/2013 Sb. stanoveno, že již není nutná výjimka z použití závadných látek k přikrmování ryb krmivy rostlinného původu, které je prováděno tak, že nedojde ke zhoršení jakosti vody. Na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť však přikrmování bez výjimky z použití závadných látek nesmí být prováděno. Výjimka na omezenou dobu, v nezbytné míře a jen pro uvedené účely a pro konkrétní rybník podle metodického pokynu MZe 35508/2002-6000. Při povolování výjimky stanoví vodoprávní úřad ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v mezích nařízení vlády č.23/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., které bude vlastník nebo uživatel sledovat a hodnotit na výtoku z rybníka. Vodoprávní úřad může, pokud proti tomu nebudou námitky, při kaskádovité soustavě v ojedinělých případech uvažovat o posouzení kvality na výtoku z posledního rybníka. [O1]

41



Rybníky jsou dle § 2 zákona č. 99/2004 Sb. (zákon o rybářství) [L6] vodní díla, která jsou vodními nádržemi určenými především k chovu ryb, ve kterých lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jejich vypouštění a slovení. Primárním cílem činnosti, která se zabývá chovem ryb (rybníkářství) je především produkce ryb a rybího masa. K základním předpokladům úspěšného rybníkářství je mimo jiné i optimální obsah nutrientů ve vodním prostředí. Bonita rybníku a v konečném důsledku i úspěch na trhu s produkty sladkovodního rybářství v tradičním českém pojetí velmi závisí na plném využití produkčního potenciálu těchto nádrží. Z toho vyplývá, že na vodních nádržích, které lze ve smyslu výše uvedené definice považovat za rybníky, může být zvýšená hladina nutrientů nevyhnutelným a dokonce i podporovaným průvodním jevem. Tuto realitu je nutné brát na vědomí a veškeré plánovací postupy ji musí akceptovat. V opačném případě bude docházet i nadále k nepřekonatelným rozporům mezi jednotlivými zájmy. [O1] V rámci posouzení celého vodního komplexu dílčích povodí i říčního kontinua však není možné tolerovat, aby vliv těchto produkčních enkláv přesahoval svá lokální vymezení a docházelo k zatížení nutrienty (či jinými závadnými látkami) v níže položených oblastech. K tomu je nutné dodat, že ani uvnitř jednotlivých rybničních systémů nelze připustit nezvládnutou eutrofizaci vodního prostředí s devastujícím vlivem na ostatní obecné zájmy a podporované aktivity. [O1]

A.1.5.4. Sportovní rybolov Sportovní rybolov způsobuje ovlivnění stavu především ve dvou aspektech - umělé vysazování ryb do povrchových vod a vlastní rybolov. Obě tyto aktivity ovlivňují jak druhovou skladbu, tak množství ryb v povrchových vodách. Hospodaření na pstruhových i mimopstruhových revírech převážně zaštiťuje Český rybářský svaz a jednotlivé územní svazy, které jsou jeho součástí.

A.1.5.5. Těžba nerostných surovin Jednou z činností, které mají významný vliv na stav vod je těžba štěrkopísků v údolních nivách. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nachází 21 dobývacích prostor určených pro těžbu štěrkopísků. Vliv této těžební činnosti má vliv jak na kvantitu tak i kvalitu povrchových, ale hlavně podzemních vod. S těžbou spojené poddolování je jedním z dalších vlivů, které výrazně působí na stav vod. Mezi území výrazně ovlivněna poddolováním patří oblast východně od Trutnova a oblast Kutnohorska. Vodní útvary ovlivněné poddolováním z více než 10 % jsou uvedeny v tabulce A.1.5.5a Tabulka A.1.5.5a - Procento poddolování VÚ Pracovní číslo VÚ

Název VÚ

% poddolování VÚ

HSL_0150

Kalenský potok od pramene po ústí do Labe

12,3

HSL_0250

Petríkovický potok od státní hranice po ústí do toku Licná

12,4

HSL_0260

Licná od pramene po tok Úpa

16,4

HSL_0280

Rtynka od pramene po ústí do toku Úpa

34,0

HSL_0350

Drevíc od pramene po ústí do Metuje

27,2

HSL_0370


20,6

HSL_0070

Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně

26,8

HSL_1300

Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka

17,0

A.1.5.6. Vodní elektrárny Vliv malých vodních elektráren na stav vod je stejně jako v případě plavby dvojí. Prvním vlivem je samotná existence vzdouvacího tělesa (jezu, hráze), která způsobuje zavzdutí vodního toku. Druhým vlivem je vlastní provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu.

42



Vliv zavzdutí od vzdouvacího tělesa byl hodnocen v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vliv špičkování by měl být omezen zachováním ekologických průtoků přes jezové těleso. Jejich zachovávání je předepsáno provozovatelům malých vodních elektráren v manipulačních řádech. V dílčím povodí Horního a středního Labe je celkem evidováno 365 vodních elektráren. Nejvíce staveb tohoto druhu se vyskytuje na tocích Labe, Jizery a Úpy. Celkový výkon všech zařízení v dílčím povodí je větší než 86 MW. Mapa A.1.5.6a - Vodní elektrárny

A.1.6. Nejistoty a chybějící data Morfologické úpravy Výše uvedená analýza v kapitol A.1.4. hodnotí pouze vodní útvary ve smyslu páteřních vodních toků. V současné době jsou k dispozici relativně přesná ucelená data k dané problematice pouze na tocích, kde proběhlo mapování morfologických parametrů a hodnocení HMF stavu viz [O26] - [O37]. Nejvíce problematické údaje se týkají evidence příčných překážek a charakteru provedených úprav, kde neproběhlo výše uvedené mapování. Jedná se především o menší toky, kde nebylo možné situovat objekty a úpravy na základě poskytnutých ortofotomap. Většinu těchto parametrů není možno bez detailního terénního průzkumu určit. Vrstva příčných překážek nad 1 m byla na několika vodních útvarech verifikována. Ukázalo se, že v mnoha případech neodpovídá realitě. Kromě polohopisných nepřesností (překážky často ležely ve vzdálenosti desítek metrů od vodního toku) je množství překážek nadhodnoceno. Do budoucna by bylo vhodné tuto vrstvu aktualizovat a to nejlépe včetně reálné výšky překážky.

43



A.2. Vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů podzemních vod na dopady lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b) A.2.1. Odhady a identifikace významných zdrojů znečištění A.2.1.1. Zdroje znečištění A.2.1.1.1. Bodové zdroje znečištění Inventarizace bodových zdrojů znečištění byla po zvážení významnosti pro ČR zaměřena na stará kontaminovaná místa (staré zátěže a skládky), obsahující zvýšené koncentrace nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence starých kontaminovaných míst (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. Stará ekologická zátěž - SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo), je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v uplynulých letech. [O1] Kromě starých kontaminovaných míst byla pro plány dílčích povodí uvažována vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě údajů o vypouštěních a informací z Povodí Labe, státní podnik. Pro určení významných starých kontaminovaných míst byla použita data z databáze SEKM v aktualizaci k 15. 9. 2013. K tomuto datu byly v SEKM evidovány údaje o více než 4 700 lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: -

výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. dílčího povodí Horního a středního Labe,

-

eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách,

-

určení kritérií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod,

-

výběr potenciálně významných starých kontaminovaných míst na základě naměřených koncentrací,

-

určení významných zátěží podle údajů o stavu zátěže a hodnocení priority,

-

přiřazení významných zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se významné zátěže nacházejí,

-

zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod.

Pro určení potenciálně významných zátěží bylo vybráno celkem 28 relevantních látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění. Potenciálně významné zátěže byly vybrány porovnáním hodnot z monitoringu podzemních vod s limitními koncentracemi. Jako potenciálně významná byla vybrána zátěž překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty alespoň pro jednu látku. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno celkem 197 potenciálně významných zátěží podle naměřených koncentrací, přičemž nejčastěji se nad limitem vyskytovalo olovo, benzo(g)perylen, tetrachlorethen, 1,1,2-trichlorethen a kadmium. Z těchto 197 potenciálně významných starých zátěží bylo vybráno 65 starých zátěží, které kromě zvýšených koncentrací látek zároveň mají prioritu A, tj. nápravné opatření je buď bezodkladně nutné nebo nutné či žádoucí, případně nápravné opatření nebylo dosud zahájeno nebo bylo ukončeno či přerušeno, ale stav je nevyhovující. V těchto starých zátěžích se nejčastěji vyskytoval benzo(g)perylen, tetrachlorethen, 1,1,2-trichlorethen a olovo.

44



Seznam významných zátěží je uveden v tabulce A.2.1b přílohy a seznam včetně problematických látek v tabulce A.2.1c přílohy. Počet významných zátěží z hlediska jednotlivých látek je uveden v tabulce A.2.1a. Tabulka A.2.1a - Počet významných zátěží podle jednotlivých látek Zkratka

Látka

Počet starých zátěží

AD

aldrin

1

Al

hliník

2

Ant

antracen

3

As

arsen

1

Atra

atrazin

0

BaP

benzo(a)pyren

11

BBFLU

benzo(b)fluoranten

6

BgP

benzo(g,h,i)perylen

20

BkF

benzo(k)fluoranten

4

Bz

benzen

12

Cd

kadmium

12

CN

kyanidy celkové

0

DD

dieldrin

1

DesAtra

desethylatrazin

0

Diur

diuron

1

Eld

endrin

0

Flu

fluoranten

8

Hexaz

hexazinon

0

Hg

rtuť

8

Chlortol

chlorotoluron

0

Idp

indeno(1,2,3-cd)pyren

13

Metoxy

DDT

4

Nfl

naftalen

11

Ni

nikl

9

Pb

olovo

16

PCE

tetrachlorethen (PER)

20

Simaz

simazin

1

TCE

1,1,2-trichlorethen

20

Tricm

trichlormethan

2

Tabulka A.2.1b - Seznam významných zátěží (tabulka v příloze) Tabulka A.2.1c - Seznam významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Vypouštění do podzemních vod jsou evidována v bilanci a jedná se o 13 vypouštění. Kromě sanací je zde několik vypouštění komunálního odpadu. Některá vypouštění již nejsou od roku 2008 či později evidována, ale jsou zde zařazena, neboť se stále může projevovat jejich dopad na útvar podzemních vod.

45



Tabulka A.2.1d - Přehled vypouštění do podzemních vod ID vypouštění 412344 412342

Název vypouštění

Poslední vypouštění

VÚ podzemní vody

Množství vypouštěných vod (poslední evidovaný rok), tis. m3

2012

11100

46,848

2012

11210

20,212

Marokánka - Městské lesy HK, vypouštění Rubena Hradec Králové sanace

422135

Posádka Květná

2012

42700

10,000

422280

FOXCONN CZ, s.r.o. Pardubice- vypouštění sanace

2010

43100

13,360

422312

Letecká základna Čáslav sanace

2012

43400

23,013

432131

Bukovno - ČOV

2012

44100

29,485

432267

Hlavní závod Carborundum Benátky n. J.

2008

44300

2,440

442072

PAL Praha Kbely - sanace

2012

45100

21,76

KARA a.s. Trutnov

2008

52110

11,700

2012

52110

6,909

2008

65321

30,560

2012

65321

2,521

2012

65321

25,895

412348 422126 422152 422282 422396

Domov pod hradem Žampach, ČOV Bor u Skutče, Podměstí- AL-1 - do podzemn. vod Skládka Hodonín (Nasavrky) - sanace, zasakování Hlinecká servisní a.s., Hlinsko - sanace

Mapa A.2.1a - Významné vypouštění do podzemních vod A.2.1.1.2. Plošné zdroje znečištění Pro podzemní vody se nerozlišují plošné a difuzní zdroje znečištění, jedná se pouze o plošné znečištění. Při hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly pro druhý cyklus plánů vybrány tyto skupiny látek: dusík ze zemědělské činnosti, pesticidy (aplikace na plodiny) a vybrané kovy a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby - např. aplikací na železničních tratích - pro tento způsob užívání však není v současné době dostatek dat. Významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu zátěže. U dusíku, kde byla v roce 2012 zpracována revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, byla vyhodnocena jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek a také procentem plochy intenzivně obdělávané orné půdy. V příloze je tabulka A.2.1e s útvary a pracovními jednotkami s vyčísleným podílem plochy zranitelných oblastí a intenzivně využívané orné půdy. Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů podzemních vod, se již nějakou dobu nepoužívá - atrazin, alachlor, metolachlor, simazin a prometryn. Přesto se však stále objevují v podzemních vodách (případně jejich metabolity). Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů. Naopak stále se používají další pesticidy: acetochlor, bentazon, clopyralid, dicamba, chlortoluron, MCPP, terbutylazin a 2,4-D. Pro obecné hodnocení významnosti stále používaných pesticidů je možné použít vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce (viz tabulka A.2.1e), později bude ještě přidáno podrobné specifické hodnocení cca dvou vybraných pesticidů podle jejich toxicity, množství užívané látky a jejich relevance pro podzemní vody – rozpustnosti či naopak vazbě na sediment. Podrobné hodnocení bude provedeno na základě množství použitých pesticidů, rozpočítaných podle typů plodin, pro které se pesticid používá a na základě specifické rizikovosti horninového prostředí. 46



Rizikovost kovů a PAU z atmosférické depozice je založena na údajích z atmosférické depozice, koncentrací v ovzduší, výskytu v mechu a přehledu nejvýznamnějších zdrojů emisí do ovzduší. Rizikovost byla zpracována pro arsen, kadmium, olovo, rtuť, nikl a benzo(a)pyren. Výsledky budou doplněny v dalších fázích zpracování PDP. Tabulka A.2.1e - Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze)

A.2.2. Odběry Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky č. 431/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod nebo jejich jednotkám, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty útvarů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Vzhledem k vysoké vydatnosti odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe se za velmi významné odběry podzemních vod j považují odběry s vydatností nad 40 l/s alespoň jednou v průběhu posledních šesti let (2007 - 2012). Přehled všech odběrů v dílčím povodí Horního a středního Labe s přiřazením k útvaru podzemních vod je v tabulce A.2.2b., přehled významných odběrů je v tabulce A.2.2a. Tabulka A.2.2a - Přehled velmi významných odběrů podzemních vod nad 40 l/s ICOC

Název

max. odběr (l/s)

útvar

430276

Vodárna Káraný - ČS Sojovice

173,90

11710

430282

Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko

163,40

11720

430274

Vodárna Káraný - ČS Kochánky

111,60

44100

420691

BČOV Pardubice Režim II. - snižování hladiny

86,70

11400

430040

SčVK Teplice - Libíč

83,80

44100

420276

VaK Chrudim-Podlažice

79,10

43100

430521

Sklopísek Střeleč - důlní vody

75,30

44200

430273

Vodárna Káraný - ČS Benátky n.J.

69,10

44300

430074

VaK Ml. Boleslav - Bělá p.B. - Páterov

67,40

44100

440546

VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk

66,30

11520

420207

VAK Pardubice-Oplatil (důlní)

63,50

11220

430275

Vodárna Káraný - ČS Skorkov

62,10

11710

120610

SYNTHOS Kralupy hydraul. clona

59,90

11720

420197

VAK Pardubice -Hrobice, Čeperka

59,20

11220

440554

VODOS Kolín - Tři Dvory

57,40

43600

410151

VaK Náchod-Teplice n.M., VS-5

57,40

41100

430364

Vodárna Káraný - Artésko

46,90

47100

410147

VaK Náchod - Machov,st.

45,60

41100

120617

Rafinerie Kralupy hydraul.clona

43,60

11720

Tabulka A.2.2b - Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení útvarům podzemních vod (tabulka v příloze) Mapa A.2.2a - Významné odběry z podzemních vod

47



A.2.3. Umělé doplňování podzemních vod V dílčím povodí Horního a středního Labe se provozuje umělá infiltrace (umělé doplňování) pouze ve vodárně Káraný, v útvaru podzemních vod 11710. Umělá infiltrace obecně patří mezi potenciálně významné vlivy na kvantitativní a chemický stav útvarů podzemních vod.

A.2.4. Využití území v infiltračních oblastech Přehled využití území byl v této kapitole zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod jsou nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod. Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy jsou využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity výsledky projektu CORINE LandCover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo zpracováno členění uvedené v tabulce A.2.4a. Tabulka A.2.4a - třídy CORINE LandCover použité při analýzách vlivů a dopadů Třída CORINE

Popis

31, 324,33

Lesy

21, 22

Orná půda

24

Ostatní zemědělská půda

14, 23, 321, 322

Pastviny

11, 12, 132, 133

Umělé povrchy

131

Doly

4, 5

Vodní plochy

Jako vstupní vrstva byla použita data CLC 200 v aktualizované verzi z roku 2010 poskytnutá MŽP a vrstva útvarů podzemních vod svrchní a základní vrstvy z aktualizované datové sady vodních útvarů podzemních vod, vše z databáze HEIS VÚV T.G.M. Výsledky jsou uvedeny v tabulce A.2.4b. Tabulka A.2.4b - Přehled užívání území v útvarech podzemních vod (tabulka v příloze)

A.2.5. Další užívání podzemních vod Jiné užívání podzemních vod obsahuje inventarizaci ostatních významných antropogenních vlivů na podzemní vody, které nejsou obsaženy v předchozích kapitolách. V dílčím povodí Horního a středního Labe jsou to hlavně těžba štěrkopísků a, tepelná čerpadla.

A.2.5.1. Těžba štěrkopísků Těžba štěrkopísku z fluviálních a glacifluviálních náplavů je z vodohospodářského pohledu nevratnou likvidací kolektoru podzemní vody. V údolních terasách podél říčních toků vznikají vytěžením štěrkopísku velké vodní plochy, které mění systém proudění okolních podzemních vod a při nevhodném využití jsou zdrojem znečištění. Na druhou stranu však vhodně situovaná těžebna, jednoduchého tvaru s příkrými břehy může být využita k vodárenskému jímání podzemních vod buď přímo, nebo břehovou infiltrací. Významnost těžby byla vyhodnocena expertním odhadem. V dílčím povodí Horního a středního Labe je těžba štěrkopísků významná v 9 kvartérních útvarech podzemních vod (viz tabulka A.2.5.1a.).

48



Tabulka A.2.5.1a - Přehled útvarů podzemních vod s významnou těžbou štěrkopísku Významnost těžby štěrkopísků Vysoká

VÚ podzemních vod

Název útvaru podzemních vod

11100

Kvartér Orlice

11210

Kvartér Labe po Hradec Králové

Vysoká

11220

Kvartér Labe po Pardubice

Vysoká

11400

Kvartér Labe po Týnec

Vysoká

11510

Kvartér Labe po Kolín

Vysoká

11520

Kvartér Labe po Nymburk

Vysoká

11600

Kvartér Urbanické brány

Vysoká

11710

Kvartér Labe po Jizeru

Vysoká

11720

Kvartér Labe po Vltavu

Vysoká

A.2.5.2. Geotermální vrty (tepelná čerpadla) Hloubení hlubokých geotermálních vrtů v pánevních strukturách porušuje těsnost hydrogeologických izolátorů a tím dochází ke ztrátě tlaku i vodnosti artéských kolektorů. Netěsné izolátory nechrání podzemní vodu proti průniku znečišťujících látek. Ve vícekolektorových pánvích dochází vyvolanou netěsností izolátorů k nežádoucímu propojování kolektorů a míšení podzemních vod různé kvality. Budování hlubokých geotermálních vrtů může být významným vlivem v prakticky každém útvaru podzemních vod, vysoký význam má však útvarech s artéskými kolektory. Přehled útvarů podzemních vod, kde je budování hlubokých geotermálních vrtů potenciálně významné, je v tabulce A.2.5.2a. Tabulka A.2.5.2a - Přehled útvarů podzemních vod potenciálně významných z hlediska geotermálních vrtů Významnost geotermálních vrtů

VÚ podzemních vod


11100

Kvartér Orlice

11210

Kvartér Labe po Hradec Králové

11220

Kvartér Labe po Pardubice

11300

Kvartér Loučné a Chrudimky

11400

Kvartér Labe po Týnec

11510

Kvartér Labe po Kolín

11520

Kvartér Labe po Nymburk

11600

Kvartér Urbanické brány

11710

Kvartér Labe po Jizeru

11720

Kvartér Labe po Vltavu

41100

Polická pánev

ano

42100

Hronovsko-poříčská křída

ano

42210

Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje

ano

42220

Podorlická křída v povodí Orlice

ano

42310

Ústecká synklinála v povodí Orlice

ano

42400

Královédvorská synklinála

ano

42500

Hořicko-miletínská křída

ano

42610

Kyšperská synklinála v povodí Orlice

ano

49



VÚ podzemních vod


42700

Vysokomýtská synklinála

42910

Králický prolom - severní část

Významnost geotermálních vrtů ano

43100

Chrudimská křída

ano

43200

Dlouhá mez - jižní část

ano

43300

Dlouhá mez - severní část

ano

43400

Čáslavská křída

ano

43500

Velimská křída

ano

43600

Labská křída

ano

44100

Jizerská křída pravobřežní

44200

Jizerský coniak

44300

Jizerská křída levobřežní

45100

Křída severně od Prahy

45210

Křída Košáteckého potoka

47100

Bazální křídový kolektor na Jizeře

ano

51510

Podkrkonošský permokarbon

ano

51520

Náchodský perm

51610

Dolnoslezská pánev - západní část

52110

Poorlický perm - severní část

64140

Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš

64200

Krystalinikum Orlických hor

65310

Kutnohorské krystalinikum

65321

Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část

65322

Krystalinikum Železných hor - severozápadní část

50

ano



A.3. Zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek z údajů podle § 5 písm. l) Při sestavování tohoto seznamu bylo postupováno dle metodiky [L9] poskytnuté MŽP. Ta v kapitole V. určuje postup pro tvorbu soupisu úniků, emisí a vypouštění v ČR pro 2. plánovací cyklus. Postup je rozdělen do 8 kroků, které je třeba provést. Jedná se o následující: -

Prostorové vymezení soupisu, Výběr relevantních prioritních látek, Sběr údajů o vypouštění vybraných prioritních látkách, Výpočet látkových odnosů z bodových zdrojů, Výpočet látkových odnosů ve vybraných profilech, Propojení množství vypouštěných prioritních látek s látkovými odnosy ve sledovaných profilech, Korekce dat na základě expertní znalosti místní/hydrologické situace Tvorba výsledných prezentací.

V rámci přípravných prací byl vytvořen seznam emisí, vypouštění a úniků prioritních látek na základě všech dostupných podkladů. Na základě výše jmenované metodiky byly zpracovány první 4 body. V bodě 5 je dle metodiky [L9] třeba vypočítat látkové odnosy prioritních látek v profilech z bodu 1. Přímo v těchto profilech však nejsou k dispozici hydrologická data na základě, kterých by bylo možné tyto látkové odnosy vypočítat. V případě převzetí hydrologických dat z jiných profilů by byl výpočet látkových odnosů v jednotlivých profilech zavádějící a nepřesný. Na základě výše uvedených důvodů nebyly další body uvedené v metodice v rámci přípravných prací zpracovány. Mapa A.3a - Zdroje prioritních látek

A.3.1. Prostorové vymezení soupisu V následující kapitole byly identifikovány profily kategorie 5 a 6 dle vyhlášky č. 98/2011Sb. [L5], tzn. profily komplexní a páteřní využívaných pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod. Seznam těchto profilů je uveden v tabulce A.3.1a v příloze. Tabulka A.3.1a - Seznam profilů kategorie 5 a 6 (tabulka v příloze)

A.3.2. Výběr relevantních prioritních látek Na základě podmínek uvedených v kapitole V metodiky [L9] byly ze seznamu prioritních látek vybrány relevantní prioritní látky a vytvořen jejich seznam. Jednalo se o všechny látky z množiny prioritních látek definovaných nařízením vlády č. 23/2011Sb., které byly vypouštěny z bodových zdrojů znečištění. Tabulka A.3.2a - Seznam relevantních prioritních látek (tabulka v příloze) Tabulka A.3.2b - Seznam prioritních látek dle [L7] (tabulka v příloze)

A.3.3. Sběr údajů o vypouštění vybraných prioritních látek Jako zdroj pro sestavení seznamu zdrojů vypouštění relevantních prioritních látek byl použit Registr průmyslových zdrojů znečištění za rok 2010. Správce této databáze upozorňuje, že v ní nejsou obsaženy údaje od všech znečišťovatelů v ČR, jelikož se jednalo o dobrovolné poskytování údajů. Jako další zdroj pro doplnění údajů byl použit Integrovaný registr znečišťování s daty za rok 2010. Tabulka A.3.3a - Seznam zdrojů vypouštění prioritních látek (tabulka v příloze)

A.3.4. Množství vypouštěných prioritních látek z bodových zdrojů znečištění Množství látkových odnosů z jednotlivých bodových zdrojů bylo čerpáno z databází RPZZ a IRZ za rok 2010. Z databáze RPZZ byly pro výpočet látkových odnosů použity data o průměrných ročních koncentracích vypouštěných prioritních látek a data o celkovém ročním vypouštěném množství. Množství vypouštěných prioritních látek z jednotlivých zdrojů je uvedeno v tabulce A.3.4a. Tabulka A.3.4a - Množství vypouštěných prioritních látek z BZZ (tabulka v příloze)

51



A.3.5. Množství vypouštěných prioritních látek z plošných zdrojů znečištění Na základě dat o využití území (CORINE land cover) a spotřebě účinných látek v pesticidech (zdroj Státní rostlinolékařská správa) bylo vypočteno množství jednotlivých prioritních látek aplikovaných na zemědělskou ve vodních útvarech. Tabulka A.3.5a - Množství prioritních látek z plošných zdrojů (tabulka v příloze)

52



A.4. Vyhodnocení předchozích opatření přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod V následující kapitole bude zhodnocen stav realizace jednotlivých opatření navržených v 1. plánovacím období a to opatření typu A dle Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. Stav realizace je hodnocen k 31. 12. 2012. Opatření typu A jsou navrhována v konkrétních lokalitách a řeší specifické problémy popsané níže. Velké množství navržených opatření bylo rozděleno do několika kapitol, dle druhu opatření. Jednalo se o opatření ve vodárenských povodích (kap. C.4.2), opatření ke snížení vypouštění z bodových zdrojů (kap. C.4.6), opatření k omezení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kap. C.4.7) a opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek (kap. C.4.13). Celkový přehled o stavu realizace jednotlivých opatření je uveden v tabulce A.4a Detailnější přehled konkrétních opatření je zpracován v následujících kapitolách. Tabulka A.4a - Přehled stavu realizace jednotlivých opatření počet opatření Typ opatření realizováno

v realizaci

nerealizováno

bez dat o realizaci

Opatření ve vodárenských povodích

0

2

0

2

Opatření ke snížení vypouštění z bodových zdrojů

29

67

11

11

Opatření k omezení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod

14

20

2

34

Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek

11

52

0

243

Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy

21

4

10

72

A.4.1. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu (kapitola C.4.2) Účelem těchto opatření je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Uplatněním těchto opatření se zajišťuje komplexní ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod užívaných pro odběr vody pro lidskou spotřebu.[O1] V rámci této kapitoly byla navržena 4 opatření typu A, z nichž dvě opatření na VD Hamry a Vrchlice jsou v realizaci, o zbývajících opatřeních nebyla data o stavu realizace k dispozici. Tabulka A.4.1a - Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu (kapitola C.4.2) VÚ

ID opatření

Název opatření

HSL_0955_J

LA110278

VD Hamry, vodárenské povodí, revitalizace

HSL_1295_J

LA110329

VD Vrchlice, vodárenské povodí, revitalizace

53

Program program opatření program opatření

Stav realizace v realizaci v realizaci



A.4.2. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod. Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií: výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV, výstavba nebo rekonstrukce kanalizace.

-

Výstavbou nebo intenzifikací ČOV se kromě snížení vnosu znečištění do povrchových vod má toto opatření kladný vliv i na zlepšení kyslíkového režimu v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrietů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod. Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečné odvedení na čistírnu odpadních vod dochází k zamezení znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. V případě výstavby kanalizace s navazujícím čištěním odpadních vod jsou vytvořeny podmínky pro likvidaci žump a septiků, které jsou dalším rizikem pro vnos znečištění do prostředí. [O1] V rámci povodí Horního a středního Labe bylo z této kapitoly realizováno 29 opatření, 67 navržených opatření je v realizaci a 11 z nich nebylo k výše zmíněnému datu realizováno. V případě 11 opatření nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.2a a mapě A.4.2a. Tabulka A.4.2a - Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kap. C.4.6) VÚ

ID opatření

Název opatření

Program

HSL_0230

LA100001

Mladé Buky - rekonstrukce a výstavba kanalizace Mnichovo Hradiště - rekonstrukce ČOV a kanalizace Náchod - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Nové Město nad Metují - rekonstrukce a výstavba kanalizace i ČOV Nový Bydžov - rekonstrukce a výstavba kanalizace, rekonstrukce ČOV

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

HSL_2040

LA100002

HSL_0410

LA100003

HSL_0410

LA100004

HSL_1400

LA100006

HSL_1680

LA100007

HSL_2080

LA100008

HSL_1650

LA100010

HSL_0330

LA100011

HSL_0480

LA100012

HSL_0280

LA100013

Rtyně v Podkrkonoší - výstavba kanalizace

HSL_0590

LA100014

Rychnov nad Kněžnou - odstranění volných výustí, intenzifikace ČOV

HSL_1640

LA100015

Sadská - intenzifikace ČOV

HSL_2090

LA100017

Neratovice - výstavba kanalizace a ČOV

Nymburk - rekonstrukce kanalizace Odolena Voda - intenzifikace ČOV, dostavba kanalizace Pečky - výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV Police nad Metují - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV Rokytnice v Orlických horách - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

54

Stav realizace realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci nerealizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci



VÚ

ID opatření

Název opatření

HSL_0930

LA100018

Sezemice - rekonstrukce a výstavba kanalizace

HSL_1090

LA100019

Skuteč - dostavba kanalizace

HSL_0820

LA100021

Opočno - modernizace ČOV

HSL_1780

LA100022

Nová Paka - rozšíření kanalizace

HSL_1820

LA100024

Semily - rekonstrukce a výstavba kanalizace

HSL_0550

LA100025

Solnice - výstavba ČOV a kanalizace

HSL_0320

LA100029

Teplice nad Metují - dostavba kanalizace, rekonstrukce ČOV

HSL_1210

LA100030

Třemošnice - dostavba kanalizace

HSL_3060

LA100032

HSL_2090

LA100034

HSL_0520

LA100035

HSL_1330

LA100038

Velký Osek - výstavba kanalizace

HSL_0230

LA100040

Svoboda nad Úpou - výstavba kanalizace

HSL_1250

LA100041

Čáslav - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

HSL_1680

LA100042

Čelákovice - dostavba kanalizace

HSL_1960

LA100044

Turnov - rekonstrukce a výstavba kanalizace

HSL_1180

LA100046

Pardubice - ČOV

HSL_0290

LA100047

HSL_1010

LA100048

HSL_2030

LA100049

Sobotka - výstavba kanalizace

HSL_0300

LA100050

Česká Skalice - dostavba kanalizace

HSL_2600

LA100051

HSL_1260

LA100052

HSL_0740

LA100053

HSL_1640

LA100055

Líbeznice - rekonstrukce ČOV, dostavba kanalizace Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - dostavba a rekonstrukce kanalizace, úpravy na ČOV Vamberk - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

Červený Kostelec - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Slatiňany - odkanalizování levobřežní části města

Uhlířské Janovice - rekonstrukce a výstavba kanalizace Vrdy - rekonstrukce a výstavba kanalizace, dostavba ČOV Česká Třebová - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a dostavba kanalizace Český Brod - dostavba kanalizace a intezifikace ČOV

55

Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Stav realizace v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci realizováno realizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci nerealizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno



VÚ

ID opatření

Název opatření

Program

HSL_1910

LA100056

Velké Hamry - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV

HSL_1660

LA100059

Dobrovice - dostavba a rekonstrukce kanalizace

HSL_1680

LA100060

Milovice - výstavba kanalizace

HSL_1520

LA100062

Městec Králové - výstavba a rekonstrukce kanalizace, intenzifikace ČOV

HSL_2030

LA100063

Dolní Bousov - dostavba kanalizace

HSL_0700

LA100064

Dolní Dobrouč - výstavba kanalizace a ČOV

HSL_0880

LA100066

Dolní Újezd - výstavba kanalizace a ČOV

HSL_1680

LA100067

HSL_0530

LA100068

HSL_0670

LA100069

HSL_0310

LA100070

HSL_1230

LA100072

HSL_0620

LA100073

HSL_1380

LA100074

HSL_1790

LA100077

HSL_1420

LA100079

Hořice - výstavba kanalizace

HSL_0100

LA100080

Hostinné - dostavba kanalizace

HSL_1300

LA100081

Kutná Hora - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

HSL_0530

LA100082

Kostelec nad Orlicí - výstavba kanalizace

HSL_3060

LA100083

HSL_1640

LA100084

HSL_0440

LA100085

HSL_0370

LA100086

Hronov - dostavba kanalizace

HSL_0770

LA100088

Choceň - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV

HSL_1060

LA100089

Chrast - dostavba kanalizace

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Lysá nad Labem - dostavba kanalizace, rekonstrukce kanalizace a ČOV Doudleby nad Orlicí - dostavba kanalizace a ČOV Letohrad - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Dvůr Králové - dostavba kanalizace Golčův Jeníkov - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Králíky - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace Lázně Bělohrad - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace Lomnice nad Popelkou - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

Kostelec nad Labem - výstavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Kostelec nad Černými Lesy - zkapacitnění kanalizace Hradec Králové - rekonstrukce a rozšíření kanalizace a ČOV

56

Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci nerealizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci nerealizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci



VÚ

ID opatření

Název opatření

HSL_0650

LA100091

Jablonné nad Orlicí - dostavba kanalizace

HSL_0310

LA100092

Jaroměř - dostavba kanalizace

HSL_0870

LA100094

HSL_1750

LA100096

HSL_0960

LA100097

Hlinsko - intenzifikace ČOV

HSL_1340

LA100098

Kolín - výstavba kanalizace, intenzifikace ČOV

HSL_1700

LA100101

Harrachov - rekonstrukce ČOV

HSL_1730

LA100103

Rokytnice nad Jizerou - výstavba kanalizace

HSL_0780

LA100104

HSL_0710

LA100105

HSL_1970

LA100112

HSL_0200

LA100114

HSL_3060

LA100115

HSL_1080

LA100116

HSL_1180

LA100117

Prachovice - výstavba nové ČOV

HSL_1110

LA100118

Rabštejnská Lhota - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV

HSL_0830

LA100120

Častolovice - intenzifikace ČOV

HSL_0900

LA100131

Dolní Roveň - výstavba kanalizace a ČOV

HSL_1400

LA100136

HSL_0830

LA100137

HSL_1430

LA100138

HSL_0930

LA100139

Všestary - dostavba kanalizace

HSL_1430

LA100140

Dolní Přím - Probluz - dostavba kanalizace

HSL_1410

LA100141

Miletín - kanalizace a ČOV

HSL_1380

LA100142

Ostroměř - kanalizace a ČOV

Litomyšl - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Jilemnice - Intenzifikace ČOV, rekonstrukce a dostavba kanalizace

Týniště nad Orlicí - intenzifikace ČOV a výstavba kanalizace Ústí na Orlicí - rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizace Jablonec n.N. - Kokonín - kanalizace Pec pod Sněžkou - intenzifikace ČOV a obnova kanalizačních sítí Praha - Miškovice - dostavba ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Hrochův Týnec - výstavba ČOV včetně rekonstrukce přívodního řadu

Smidary - odkanalizování Smidar a okolních obcí - variantní řešení České Meziříčí - kanalizace a čištění odpadních vod Nechanice - Staré Nechanice - dostavba kanalizace

57


Stav realizace nerealizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci realizováno v realizaci nerealizováno realizováno realizováno



VÚ

ID opatření

Název opatření

HSL_1380

LA100143

Pecka - kanalizace a ČOV

HSL_1380

LA100144

Libáň - kanalizace a ČOV

HSL_0380

LA100155

Nový Hrádek - intenzifikace ČOV, dostavba kanalizace

HSL_0500

LA100157

Žamberk - dostavba kanalizace

HSL_0660

LA100158

HSL_0660

LA100159

HSL_1200

LA100161

HSL_1440

LA100163

HSL_1295_J

LA100165

HSL_0475_J

LA100166

HSL_2040

LA100199

HSL_2090

LA100208

HSL_2090

LA100209

HSL_0930

LA100215

Stěžery - dostavba kanalizace

HSL_0930

LA100216

Praskačka - Vlčkovice - výstavba kanalizace a ČOV

HSL_1670

LA100244

Úvaly - intenzifikace ČOV, výstavba kanalizace

HSL_1680

LA100245

Čelákovice - intenzifikace ČOV

HSL_1280

LA100246

Chlístovice - Žandov - rekonstrukce ČOV, výstavba kanalizace

Horní Čermná - dostavba kanalizace a nové ČOV Dolní Čermná - dostavba kanalizace a výstavba nové ČOV Chotěboř - napojení okolních obcí na ČOV, doplnění technologie ČOV Žiželice - dostavba kanalizace a nové ČOV Malešov - dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Klášterec nad Orlicí - dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Jizerní Vtelno - výstavba kanalizace a ČOV Praha - Vinoř - intenzifikace ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace Praha - Kbely - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Stav realizace realizováno realizováno nerealizováno v realizaci realizováno realizováno realizováno realizováno nerealizováno nerealizováno v realizaci v realizaci realizováno nerealizováno v realizaci v realizaci v realizaci nerealizováno

Mapa A.4.2a - Stav realizace opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů

A.4.3. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy. Navržená opatření byla zaměřena na staré ekologické zátěže. V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe bylo z navržených opatření z této kapitoly realizováno 14 opatření, 19 opatření je v realizaci a 2 z nich nebyla realizována. V případě 34 opatření nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.3a a mapě A.4.3a.

58



Tabulka A.4.3a - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) VÚ podzemních vod

ID opatření

Název opatření

44100

LA150002

SEZ - Carborundum Electrite, a. s.

11720

LA150006

SEZ - Walter, a. s. - Stará Boleslav

43400

LA150009

SEZ - STČP, a. s. - Čáslav

45100

LA150013

SEZ - STČP, a. s. - Český Brod

52110

LA150015

SEZ - OEZ Dolní Dobrouč

51510

LA150016

SEZ - Autopříslušenství Hajnice

11210

LA150018

SEZ - Benzina, a. s. - DS Hr. Králové

11210

LA150025

SEZ - KARSIT s. r. o., Jaroměř

11210

LA150026

SEZ - V Hruštičkách

43600

LA150028

SEZ - Benzina, a. s. - DS Jičín

11520

LA150034

SEZ - KORAMO, a. s. - Kolín

43400

LA150035

SEZ - Lučební závody Draslovka, a. s.

11520

LA150036

SEZ - Lučební závody, a. s. Kolín (Draslovka II.)

44300

LA150037

SEZ - Škoda AUTO, a. s. - servis Kosmonosy

43500

LA150039

SEZ - Kouřim - Molitorov

43600

LA150041

SEZ - Inproma spol. s r. o.

42610

LA150044

SEZ - OEZ Letohrad

64200

LA150046

SEZ - Škoda AUTO, a. s. MB, skládka Uhřínov

44300

LA150054

SEZ - ŠKODA, a. s. - MB, zákl. závod

11720

LA150057

SEZ - SPOLANA, a. s. - Neratovice

43600

LA150059

SEZ - Zásobárna, s. r. o. - Nymburk

11400

LA150063

SEZ - ALIACHEM a.s. - o. z. Synthesia, Pardubice - Semtín

43600

LA150068

SEZ - Sklárny Bohemia, a. s.

45100

LA150069

SEZ - Chemie s. p. - Praha

59

Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Stav realizace v realizaci v realizaci realizováno realizováno realizováno v realizaci nerealizováno realizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci



VÚ podzemních vod

ID opatření

45100

LA150071

45100

LA150072

65321

LA150085

SEZ - Velamos, a. s. - divize Skuteč

43100

LA150087

SEZ - Lukavice

51510

LA150091

SEZ - Kara Trutnov, a. s.

42220

LA150096

SEZ - Skládka kalů ESAB Vamberk, a. s.

51510

LA150097

SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. II

51510

LA150098

SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. III

51510

LA150099

SEZ - Škoda, a. s., Vrchlabí, záv. IV

51510

LA150100

SEZ - Labit, a. s.

51510

LA150101

SEZ - VČE a. s. Vrchlabí - město

42610

LA150103

SEZ - Benzina, a. s. - DS Žamberk

Název opatření

Program

SEZ - PAL, a. s. - Praha (Magna Clousures, Praha Kbely ) SEZ - Avia, a. s. (pův. Daewoo Avia, a. s. Praha 9)

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Stav realizace v realizaci v realizaci nerealizováno realizováno v realizaci realizováno realizováno realizováno realizováno v realizaci realizováno v realizaci

Mapa A.4.3a - Stav realizace opatření k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod

A.4.4. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) Použitím navržených opatření lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, obnovu migrační prostupnosti, retence vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku.[O1] V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe bylo z navržených opatření z této kapitoly realizováno 11 opatření, 52 opatření je v realizaci. V případě 234 opatření nebyla k dispozici data o realizaci. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.4a a mapě A.4.4a. Tabulka A.4.4a - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů (kapitola C.4.13) VÚ

ID opatření

Název opatření

Program

HSL_0780

LA110010

Orlice, Štěpánovsko, revitalizace odstaveného ramene Dědina, Podbřezí (jez Skalka), zprůchodnění migrační překážky

program opatření program opatření program opatření program opatření

HSL_0790

LA110022

HSL_0840

LA110023

Orlice, Malšova Lhota, revitalizace

HSL_2090

LA110030

Labe, Brandýs nad Labem, zprůchodnění migrační překážky

60

Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci



VÚ

ID opatření

Název opatření

Program

HSL_2090

LA110031

Labe, Kostelec nad Labem, zprůchodnění migrační překážky Labe, Neratovice, zprůchodnění migrační překážky Labe, Obříství, zprůchodnění migrační překážky Labe, Klavary, zprůchodnění migrační překážky Labe, Čelákovice, zprůchodnění migrační překážky Jizera, Turnov - Svijany, protipovodňová opatření a revitalizace

program opatření program opatření program opatření program opatření

HSL_2090

LA110033

HSL_2090

LA110034

HSL_1320

LA110044

HSL_1680

LA110054

HSL_1960

LA110058

HSL_0450

LA110098

Bartošovický potok, Bartošovice, revitalizace

HSL_0450

LA110103

T6, Jadrné, revitalizace

ostatní

HSL_0540

LA110106

HSL_0450

LA110107

HSL_0930

LA110108

HSL_1180

LA110112

HSL_1180

LA110113

HSL_0930

LA110122

Koutský potok, Lom, zprůchodnění migrační překážky Divoká Orlice, Orlické Záhoří, zprůchodnění migrační překážky Labe, Němčice, revitalizace odstaveného ramene Labe, Srnojedy, zprůchodnění migrační překážky Labe, Pardubice - Polabiny, revitalizace odstaveného ramene Labe, Hrozná, revitalizace odstaveného ramene

HSL_0640

LA110131

Poldr Dolní Lipka, revitalizace v zátopě

HSL_1190

LA110137

Barovka, Libice nad Doubravou až Maleč, revitalizace

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

HSL_1960

LA110147

Jizera - jez Turnov

ostatní

HSL_1960

LA110155

Jizera, Turnov - Nudvojovice, revitalizace mrtvého ramene

HSL_0405_J

LA110156

Rozkoš, Domkov, revitalizace koryta

HSL_0780

LA110157

Orlice, Tylův palouk, revitalizace ramen

HSL_0420

LA110158

Trotina, Sendražice - Račice, revitalizace

HSL_0930

LA110159

Biřička - Petrofova jezírka - Revitalizace

HSL_1410

LA110162

Bystřice, Polšť, revitalizace koryta

HSL_2070

LA110163

HSL_1680

LA110164

HSL_1680

LA110165

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Košátecký potok, Nemyslovice - Sušno, revitalizace koryta Mlynařice, Benátecká Vrutice - Milovice, revitalizace koryta Mlynařice, Lysá nad Labem - Stará Lysá, revitalizace

61

ostatní program opatření program opatření

Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci



VÚ

ID opatření

Název opatření

HSL_0090

LA110168

PP č. 6 Lučního potoka, Rudník, revitalizace

HSL_0320

LA110169

Teplický potok, Teplice nad Metují, revitalizace

HSL_1400

LA110172

Černý potok, Vesec u Jičína, revitalizace

HSL_0320

LA110174

HSL_0320

LA110177

HSL_0440

LA110182

Malostranský potok, Černilov, revitalizace

HSL_0740

LA110186

LP Knapoveckého potoka č.5, Horní Houžovec, revitalizace

HSL_0340

LA110189

Třeslice, Bělý, revitalizace

HSL_1180

LA110195

PP Labiště, Opočínek, revitalizace

HSL_0840

LA110196

Stříbrný potok, Malšova Lhota, revitalizace

HSL_0420

LA110198

Trotina, Račice - Lužany, revitalizace koryta

HSL_0770

LA110208

Tichá Orlice, Čermná nad Orlicí, rybí přechod

HSL_1320

LA110220

Revitalizace levého ramene u Kmochova ostrova v Kolíně

HSL_1680

LA110249

Litolská svodnice, Litol, revitalizace

HSL_1950

LA110253

Žehrovka, Samšina, revitalizace

HSL_1850

LA110256

Tichá říčka (Podkova), revitalizace

HSL_0810

LA110257

Revitalizace Bačetínského potoka

HSL_1180

LA110277

Podolský potok, Klešice, revitalizace koryta

HSL_0880

LA110279

Desná, Dolní - Horní Újezd, revitalizace koryta

HSL_0920

LA110284

HSL_0870

LA110285

HSL_1810

LA110295

HSL_2050

LA110301

HSL_1180

LA110311

HSL_1320

LA110313

PP č.1 Teplického potoka, Horní Teplice,revitalizace LP č. 5 Ledhujky, Suchý důl až Slavný, revitalizace

Loučná, Sezemice - Čeradice, obnova břehových porostů Loučná, Nedošín - Litomyšl, obnova břehových porostů Oleška, Libštát - Ústí u Staré Paky, obnova břehových porostů Jizera, Kochánky - Benátky nad Jizerou, obnova břehových porostů Labe, zdrž Týnec nad Labem a Veletov, obnova břehového porostu Labe, zdrž Klavary, Velký Osek a Poděbrady,obnova břehového porostu LB a PB

62


Stav realizace v realizaci v realizaci realizováno v realizaci realizováno realizováno v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci realizováno v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci



VÚ

ID opatření

Název opatření

HSL_0540

LA110328

Bělá, Kvasiny - rybí přechod

HSL_1670

LA110330

Úvaly, Výmola, přírodě blízká protipovodňová opatření

HSL_1380

LA110331

Javorka, Ostroměř, revitalizace

HSL_0780

LA110350

HSL_0580

LA110354

HSL_0410

LA110368

HSL_0430

LA110387

HSL_0090

LA110388

Orlice, Týniště nad Orlicí - Jordán, revitalizace odstaveného ramene VD Ivanské jezero, odtěžení nánosů a obnova mokřadu Metuje, Náchod, obnova břehových porostů Piletický a Librantický potok, EVL CZ0523006, revitalizace Luční potok v Podkrkonoší, EVL CZ0523823, revitalizace

Program program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

Stav realizace v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci v realizaci

Mapa A.4.4a - Stav realizace opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů

A.4.5. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) Hlavním cílem navržených opatření v této kapitole bylo zvýšení protipovodňové ochrany. Jednalo se zejména o zvýšení ochrany měst před povodněmi, úpravy vodních toků, zkapacitňování koryt vodních toků, stavba suchých retenčních nádrží a další. V rámci povodí Horního a středního Labe bylo z navržených opatření z této kapitoly realizováno 21 opatření, 4 opatření jsou v realizaci a 10 z nich nebylo realizováno. V případě 72 opatření nebyla k dispozici data o stavu realizace. Detailněji je stav realizace jednotlivých opatření uveden v tabulce A.4.5a a mapě A.4.5a. Tabulka A.4.5a - Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) VÚ

ID opatření

HSL_0310

LA200005

HSL_0100

LA200014

HSL_0800

LA200015

HSL_1260

LA200016

HSL_1960

LA200017

HSL_0370

LA200020

HSL_0770

LA200022

HSL_0770

LA200023

HSL_0740

LA200025

Název opatření

Program

Stav realizace

Labe, Jaroměř, zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta a hrázemi Čistá, Hostinné - zvýšení ochrany města hrázemi

ostatní

realizováno

program opatření

realizováno

Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž

ostatní

nerealizováno

ostatní

realizováno

program opatření

realizováno

Metuje, Velké Poříčí, zvýšení ochrany rekonstrukcí úpravy vodního toku a úpravou vodního toku v obci

program opatření

v realizaci

Tichá Orlice, Brandýs n.O., zvýšení protipovod. ochrany města rekonstrukcí úpravy vod.toku a hrázemi

program opatření

realizováno

Tichá Orlice, Choceň, zvýšení PPO města rekonstrukcí úpravy VT a hrázemi Třebovka, Dlouhá Třebová - Hylváty, úprava toku v obcích

program opatření program opatření

Doubrava, Vrdy - Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu Jizera, Turnov, zvýšení ochrany města rekonstrukcí jezu

63

realizováno realizováno



VÚ

ID opatření

Název opatření

Program

Stav realizace

HSL_0780

LA200027

Orlice, Albrechtice nad Orlicí, protipovodňová ochrana

ostatní

realizováno

HSL_1430

LA200035

Suchá nádrž Obědovice

HSL_0310

LA200037

Suchá nádrž Žireč

HSL_0430

LA200039

Suchá nádrž Rusek - Bukovina

ostatní

nerealizováno

HSL_0910

LA200040

Suchá nádrž Ostřetín

ostatní

v realizaci

HSL_0420

LA200044

ZKT Hustířanka - Dubenec

HSL_1110

LA200045

ZKT Jesenčanský potok

HSL_1550

LA200046

ZKT Mrlina

HSL_0190

LA200047

ZKT LP č.6 Běluňky

HSL_0660

LA200048

ZKT Čermná I

HSL_1200

LA200049

ZKT Maleč

HSL_1030

LA200058

PPO Krouna

HSL_1010

LA200065

Suchá nádrž Lukavice

ostatní

realizováno

HSL_1070

LA200067

Ležák, Holetín

ostatní

v realizaci

HSL_1960

LA200072

Odolenovický potok - Turnov (poldr)

HSL_0740

LA200080

Skuhrovský potok v obci Rybník

HSL_0450

LA200090

Bartošovický potok II., Bartošovice v O. h.

HSL_1960

LA200091

Žernovník, ř.km 1,275 - 4,620, Železný Brod

HSL_1210

LA200094

Lovětínský potok, Ronov n. D.

HSL_0550

LA200143

Kvasiny, opěrná zeď vodního toku Bělá

HSL_1190

LA200162

Městecký potok II. - Vojnův Městec

HSL_0920

LA200163

Poldr České Heřmanice

HSL_0890

LA200165

PPO Němčice

HSL_0660

LA200166

ZKT Čermná II.

HSL_0860

LA200167

ZKT Chvojenecká svodnice

HSL_0860

LA200168

ZKT PP č.1 Ředického potoka

program opatření program opatření

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření ostatní program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření program opatření

nerealizováno nerealizováno

realizováno realizováno realizováno realizováno v realizaci realizováno realizováno

realizováno realizováno realizováno realizováno realizováno nerealizováno realizováno nerealizováno nerealizováno nerealizováno nerealizováno nerealizováno

Mapa A.4.5a - Stav realizace opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy

64



A.5. Návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů A.5.1. Úvod Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES (článek 4, odstavec 3) poskytuje členským státům možnost vyčlenit umělé a silně ovlivněné vodní útvary povrchových vod. Umělý vodní útvar (AWB) je útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností, který byl vytvořen v místě, kde předtím žádný vodní útvar neexistoval, a který nebyl vytvořen přímou fyzickou změnou či posunem nebo novým vymezením stávajícího vodního útvaru. Pokud dojde v rámci vodního útvaru k přesunu na nové místo nebo změně kategorie, např. nádrž vytvořená přehrazením řeky, je třeba takové vodní útvary považovat za silně ovlivněné, nikoliv za umělé. Silně ovlivněný vodní útvar (HMWB) je útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností významně změněný charakter podle určení členským státem v souladu s ustanoveními přílohy II. Charakter vodního útvaru lze považovat za změněný, jestliže došlo k podstatným změnám hydromorfologie vodního útvaru, které jsou trvalé, nikoli vratné, přechodné nebo krátkodobé, a mění jak morfologické tak hydrologické charakteristiky. U silně ovlivněných a umělých vodních útvarů jsou hydromorfologické (případně hydrologické) změny natolik významné, že tyto vodní útvary nemohou dosáhnout dobrého ekologického stavu (GES). Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary je cílem ochrany vod dosažení tzv. dobrého ekologického potenciálu (GEP). Ekologický potenciál je definován Rámcovou směrnicí o vodách na základě kvality biologických a hydromorfologických složek. V případě biologické kvality existují slabé změny hodnot příslušných složek v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Pro hydromorfologické složky jsou podmínky v souladu s dosažením hodnot pro složky biologické kvality. Vodní útvary, které nejsou vymezeny jako silně ovlivněné či umělé, jsou považovány za přírodní (NWB). Pro tyto vodní útvary je cílem dosažení dobrého ekologického stavu.

A.5.2. Podmínky vymezení umělých nebo silně ovlivněných vodních útvarů Podle článku 4, odstavce 3 Rámcové směrnice o vodách je uvedeno, že členské státy mohou určit vodní útvary povrchových vod jako umělé nebo silně ovlivněné. Existuje zde tedy princip dobrovolnosti. Na vodní útvary, které nebudou určené jako umělé nebo silně ovlivněné, je pak pohlíženo jako na útvary přírodní. Platí pro ně tedy cílové parametry a limity dosažení dobrého ekologického stavu. Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by: a) změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu, výrazně nepříznivě ovlivnily specifikované způsoby užívání („uznatelná užívání“), kterými jsou pro ČR: -

zásobování pitnou vodou závlahy výroba elektrické energie (v případě instalovaného výkonu nad 2 MW) ochrana intravilánu před povodněmi odběry vod pro průmysl plavba širší okolí (ve zvláštních případech)

b) užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí. V případě, že se významné hydromorfologické změny neváží na minimálně jedno z uvedených uznatelných užívání, je vodní útvar označen jako přírodní s požadavkem na dosažení parametrů dobrého ekologického stavu.

A.5.3. Postup vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů probíhá v rámci druhého plánovacího cyklu víceméně ve dvou etapách. Předběžné vymezení je prováděno ve fázi přípravných prací, kdy ještě nejsou k dispozici potřebná hodnocení biologických složek ekologického stavu. Finální vymezení bude provedeno v rámci vlastního návrhu 65



Plánu dílčího povodí po dokončení souvisejících metodických postupů a po provedení hodnocení příslušných složek ekologického stavu. Použitá Metodika vymezení HMWB akceptuje princip dobrovolnosti a nechává jejím uživatelům možnost následujícím postupem posoudit pouze ty vodní útvary, které bude považovat za vhodné k posouzení. Vodní útvary, které nebudou touto Metodikou posouzeny a vodní útvary, které nebudou určeny podle této Metodiky, jako umělé nebo silně ovlivněné jsou vodními útvary přírodními. Nicméně v předkládaném dokumentu pro dílčí povodí Horního a středního Labe (DP HSL) byly hodnoceny všechny vodní útvary. Předběžné vymezení HMWB bylo v dílčím povodí provedeno na základě Metodiky určení silně ovlivněných vodních útvarů (MŽP - OOV, 03/2013). Metodika je veřejně dostupná a není třeba na tomto místě detailně popisovat pracovní postup. Metodika definuje celkem šest kroků pro určení HMWB: Krok 1 - Prvotní rozdělení vodních útvarů podle míry hydromorfologického ovlivnění Krok 2 - Posouzení ekologického stavu pro biologické složky Krok 3 - Posouzení morfologického stavu Krok 4 - Specifikované způsoby užívání Krok 5 - Posouzení možnosti nápravy zjištěného stavu Krok 6 - Posouzení náhradních řešení

A.5.4. Prvotní rozdělení vodních útvarů V prvním kroku stanovení silně ovlivněných vodních útvarů jsou obvykle z dalšího posuzování vyřazeny vodní útvary v kategorii jezero, u kterých je evidentní, že jejich hydromorfologické změny v souvislosti s užíváním jsou natolik významné a nezvratné, že neumožňují dosažení dobrého ekologického stavu. Tyto útvary, vyčleněné jako evidentní kandidáti HMWB, jsou přeřazeny do dalšího hodnocení v kroku 4 až 6 a v této etapě prací předběžně určeny jako silně ovlivněné vodní útvary. V dílčím povodí Horního a středního Labe se vyskytuje 10 vodních útvarů povrchových vod kategorie jezero.

A.5.5. Posouzení biologických složek ekologického stavu vodních útvarů Ve druhém kroku jsou vodní útvary posouzeny z hlediska možnosti dosažení dobrého ekologického stavu. Vodní útvary, které GES dosáhnou, jsou zařazeny mezi útvary přírodní za předpokladu, že jejich hydromorfologie umožňuje dosažení GES i bez potřeby zavádění mírnějších limitů GEP. Vzhledem k tomu, že v etapě přípravných prací druhého plánovacího cyklu procesu plánování nebylo dosud provedeno hodnocení biologických složek ekologického stavu, nebylo možné toto posouzení korektně provést. V tomto případě se nabízí dvě alternativní řešení: 1) všechny vodní útvary určené k posouzení krokem 2 postoupí přímo do kroku 3 2) hodnocení biologických složek se převezme z prvního plánovacího cyklu Pro zpracování v přípravných pracích PDP HSL byla zvolena druhá možnost. Základním předpokladem využitelnosti těchto dat je požadavek Rámcové směrnice o vodách, který zamezuje zhoršování stavu vod. Proto se předpokládá aktuální vyhodnocení biologických složek stejné nebo lepší než v prvním plánovacím cyklu. Tento předpoklad bude v další fázi validován, případné odchylky mohou být způsobeny odlišnou metodikou vyhodnocení. Jako stěžejní ukazatele byly vzaty ryby a makrozoobentos. Pokud byly oba ukazatele vyhovující, což bylo celkem v 28 případech, pak byl vodní útvar označen za přírodní. Tabulka A.5.5a - Vodní útvary s vyhovujícími biologickými ukazateli VÚ

Název VÚ

HSL_0040

Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně

HSL_0150

Kalenský potok od pramene po ústí do Labe

HSL_0200

Úpa od pramene po tok Malá Úpa

66



VÚ

Název VÚ

HSL_0210

Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa

HSL_0220

Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa

HSL_0230

Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně

HSL_0240

Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná

HSL_0320

Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně

HSL_0330

Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka

HSL_0450

Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok

HSL_0460

Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny

HSL_0510

Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně

HSL_0520

Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice

HSL_0530

Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá

HSL_0570

Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok

HSL_0610

Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice

HSL_0870

Loučná od pramene po tok Desná

HSL_0880

Desná od pramene po ústí do toku Loučná

HSL_1020

Novohradka od pramene po tok Krounka

HSL_1040

Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka

HSL_1270

Klejnárka od pramene po Paběnický potok včetně

HSL_1710

Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava

HSL_1820

Jizera od toku Oleška po tok Kamenice

HSL_1830

Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl

HSL_1870

Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná

HSL_1880

Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš

HSL_1910

Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera

HSL_1970

Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně

HSL_1980

Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka

HSL_1990

Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka

HSL_2070

Košátecký potok od pramene po ústí do Labe

A.5.6. Posouzení morfologického stavu vodních útvarů Ve třetím kroku bylo provedeno posouzení, zda hydromorfologické změny vodních útvarů jsou natolik významné, že útvar nemůže dosáhnout dobrého ekologického stavu, nebo naopak zda změny jsou nevýznamné a vodní útvar může být zařazen mezi útvary přírodní. Hodnocení probíhá po úsecích vodních útvarů vymezených v souladu s Metodikou, přičemž výsledné hodnocení je určeno jako vážený průměr hodnocení jednotlivých úseků. Jelikož pro hodnocené území nejsou dostupná data z terénního monitoringu, je hodnocení hydromorfologie založeno na hodnocení distančních dat. V maximální možné míře byly využity podklady nashromážděné v rámci zpracování části „identifikace významných morfologických úprav vodních útvarů“. Jako další podklad nad rámec podkladů stanovených Metodikou byly v mnohých úsecích podél komunikací použity snímky Google Street View. Pro vlastní proces hodnocení byl použit přednastavený sešit aplikace MS Excel, kam se zapisují zjištěné hodnoty, přičemž výsledné hodnocení se automaticky dopočítá. V případě, že více než 60 % délky vodního útvarů vykazuje významné hydromorfologické změny, předpokládá se, že vodní útvar nemůže dosáhnout dobrého ekologického stavu a dále postupuje do posuzování v rámci kroku 4. Ostatní vodní útvary jsou identifikovány jako přírodní a do dalšího posouzení nepostupují.

67



V dalším kroku jsou posuzována uznatelná užívání a nápravná opatření. Právě nápravná opatření (resp. stav hydromorfologie po provedení opatření) mají zásadní vliv na případné překlopení vodního útvaru mezi přírodní. Jelikož posouzení možných nápravných opatření je mnohdy subjektivní, byly v této fázi jako hlavní podklad vzaty listy opatření navrhované v prvním plánovacím cyklu.

A.5.7. Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Po vyhodnocení všech vodních útvarů pomocí Metodiky je možno vyčlenit silně ovlivněné vodní útvary. V DP HSL se nachází celkem 207 vodních útvarů (z toho 10 vodních útvarů kategorie jezero), z nichž 27 je možno označit jako silně ovlivněné. Tabulka A.5.7a - Vodní útvary v kategorii jezero v dílčím povodí Horního a středního Labe VÚ

Název VÚ

HSL_0185_J

Nádrž Les Království na toku Labe

HSL_0405_J

Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok

HSL_0475_J

Nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice

HSL_0735_J

Nádrž Hvězda na toku Třebovka

HSL_0955_J

Nádrž Hamry na toku Chrudimka

HSL_0995_J

Nádrž Seč na toku Chrudimka

HSL_1295_J

Nádrž Vrchlice na toku Vrchlice

HSL_1465_J

Rybník Žehuňský na toku Cidlina

HSL_1845_J

Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice

HSL_1895_J

Nádrž Souš na toku Černá Desná

Tabulka A.5.7b - Silně ovlivněné vodní útvary v dílčím povodí Horního a středního Labe VÚ

Název VÚ

HSL_0110

Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok

HSL_0170

Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království

HSL_0310

Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje

HSL_0370


HSL_0600

Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice

HSL_0660

Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice

HSL_1100

Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe

HSL_1180

Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava

HSL_1320

Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně

HSL_1340

Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina

HSL_1360

Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina

HSL_1390

Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina

HSL_1420

Bašnický potok od pramene po ústí do Bystřice

HSL_1480

Labe od toku Cidlina po tok Mrlina

HSL_1520

Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok

HSL_1530

Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok

HSL_1550

Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina

HSL_1560

Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina

HSL_1570

Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina

HSL_1580

Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina

HSL_1590

Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe

68



VÚ

Název VÚ

HSL_1680

Labe od toku Mrlina po tok Jizera

HSL_1790

Popelka od pramene po ústí do toku Oleška

HSL_2020

Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera

HSL_2030

Klenice od pramene po ústí do toku Jizera

HSL_2090

Labe od toku Jizera po tok Vltava

HSL_2390

Rozkoš a Rovenský potok od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš

Souhrnný přehled všech vodních útvarů v dílčím Horního a středního Labe s vyznačením silně ovlivněných vodních útvarů je v tabulce A.5.7c. Grafické znázornění silně ovlivněných útvarů je zobrazeno v mapové příloze. Tabulka A.5.7c - Silně ovlivněné vodní útvary v dílčím povodí Horního a středního Labe (tabulka v příloze) Mapa A.5.7a - Předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů

A.5.8. Závěrečné shrnutí V rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v dílčím povodí Horního a středního Labe byly dle předepsané Metodiky prověřeny všechny vodní útvary. Z 207 vodních útvarů je možno 37 vodních útvarů považovat za silně ovlivněné, což odpovídá cca 18 %. Toto vymezení HMWB není příliš porovnatelné s prvním plánovacím cyklem z důvodu jiného doporučeného metodického přístupu a novému vymezení hranic vodních útvarů. Až bude k dispozici nové vyhodnocení biologických složek ekologického stavu, je možné provést definitivní vymezení HMWB. V podstatě ale může dojít pouze ke snížení počtu HMWB, protože pokud bude biologie u vymezených HWMB vyhovující, pak se z nich stanou přírodní vodní útvary, pokud by byla nevyhovující, pak se nic nezmění. Podle zveřejněného Časového plánu a programu prací budou potřebná data k dispozici po provedení hodnocení stavu vodních útvarů k 31. 10. 2013. Konečné určení silně ovlivněných vodních útvarů bude provedeno v etapě návrhu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe. Do nápravných opatření budou moci být zahrnuty i opatření navrhovaná v 2. plánovacím cyklu. Bude hodnoceno, zda je možné pomocí vhodně zvolených opatření odstranit nebo zmírnit významné hydromorfologické změny tak, aby mohlo být dosaženo limitů GES a přitom jejich realizací nebyl znemožněn nebo podstatně omezen některý ze způsobů užívání specifikovaných pro ČR. Testování nápravných opatření bude probíhat souběžně s přípravou programů opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí. Dále bude prověřeno, zda není možné dosáhnout specifikovaných užívání jinými prostředky (náhradními řešeními), které by byly technicky proveditelné, ekonomicky přiměřené a výrazně lepší z hlediska životního prostředí

69



A.6. Zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny Změna klimatu představuje jedno z klíčových témat současné světové environmentální politiky. Vědecké poznatky naznačují, že příspěvek člověka ke zvyšování koncentrací skleníkových plynů přispívá k ovlivňování klimatického systému Země. To následovně vede k řadě negativních dopadů na fungování ekosystémů v celosvětovém, regionálním i národním měřítku, které se na národní úrovni projevují zejména ve změněném vodním režimu a jeho kvalitě, a dále v zemědělství a lesním hospodářství. Extrémní projevy počasí, představují rovněž jeden z možných důsledků takových změn. ČR patří mezi státy, které tento globální problém ratifikovaly Kjótským protokolem a zavázaly se na sebe převzít část odpovědnosti za současnou situaci a aktivně přispět k jejímu řešení. Program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Národní program mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů, které se na celkové bilanci emisí skleníkových plynů ČR podílejí nejvíce. Vzhledem k tomu, že od roku 2004, kdy byl Národní program vytvořen, došlo k vývoji politických jednání v České republice i ve světě (v rámci Evropské unie i při konferencích smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu), bude v roce 2013 předložena vládě České republiky ke schválení nová Politika ochrany klimatu v České republice. Její součástí bude aktuální strategie ochrany klimatu a návrh opatření, která povedou k efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů.

A.6.1. Dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti Pozorované změny v ČR Pro odhad změn v podmínkách ČR byla použita data ze stanice s jednou z nejdelších pozorovacích řad ve střední Evropě - stanice Praha-Klementinum, která provádí měření od roku 1775. Pro tento odhad jsme použili pouze její část, tj. období 1901 až 2006. Na obr. A.6.1a je uveden průběh průměrných ročních a letních (červen srpen) teplot vzduchu. Sledovány byly rovněž lineární trendy změn ročních, zimních (prosinec - únor) a letních teplot za období posledních 100 let.

°C

°C

Obr. A.6.1a - Nejdelší pozorovaná řada ve střední Evropě, stanice Praha-Klementinum (Zdroj: ČHMÚ)

A.6.1.1. Dopady lidské činnosti na stav vod (dle různých scénářů klimatické změny) Jedním z hlavních indikátorů dopadů klimatické změny na vodní režim jsou změny průtoků ve vodních tocích. Přesné posouzení přímých důsledků klimatické změny na změny vodního režimu velmi úzce souvisí jak se změnami teplot, tak se změnami srážek. Lze očekávat, že průměrné průtoky se v mnoha povodích sníží v rozmezí od 15-20 % (optimistické scénáře) [O19], což by znamenal již dosti zásadní změnu hydrologického režimu. Obdobné relativní poklesy se projevují u minimálních průtoků a u minim odtoku podzemních vod. Nepříznivě se budou projevovat i změny ročního chodu odtoků. Vyšší teploty v zimních měsících povedou k redukci zásob vody ze sněhu, bude se zvyšovat územní výpar. V období od jara do podzimu, kdy se většina srážek spotřebuje na výpar, budou odtoky převážně klesat a jejich pokles se prodlouží až o jeden či dva měsíce oproti současným podmínkám. . .

70



Obr. A.6.1b - Relativní změny průměrných měsíčních průtoků pozorované mezi periodami 1961-1990 a 19912009 v jednotlivých vodoměrných stanicích na povodí Orlice. Kromě celkové změny ročních průtoků [O19], byly vyhodnoceny i změny ročního chodu. V měsíci leden až březen téměř ve všech stanicích došlo ke zvýšení mediánu průtoků. Měsíce květen a červen se vyznačují poklesovou tendencí ve všech stanicích. Měsíce srpen až říjen zůstávají téměř na stejné úrovni. Sledované změny v ročním chodu průtoků korespondují se změnami ročního chodu srážek. Nárůst průtoků v zimních a jarních měsících, způsobuje odtávání sněhové pokrývky-dřívější nástup jarního tání. Pokles průtoků v pozdním létě může souviset s poklesem vydatnosti základního odtoku v této části roku. Pokles m-denních průtoků je pozorován u všech stanic pro hodnoty Q240d až Q364d a činí až 15 %.

A.6.1.2. Dopady lidské činnosti na stav vod (dle různých scénářů klimatické změny) Simulace srážko-odtokového procesu ukazují, že deště s vyššími intenzitami, které se vyskytují v souvislosti s letními bouřkovými situacemi, budou představovat větší riziko přívalových povodní i v případě nezměněných dlouhodobých srážkových úhrnů. Růst potenciální evapotranspirace je nicméně na velké části našeho území kompenzován růstem srážek. V roční bilanci činí tento nárůst až 10 %. V ročním chodu můžeme konstatovat výraznější nárůst u podzimních srážek (až 20 %, zejména v jižní části ČR). Výjimkou je oblast středních Čech, kde namísto zmiňovaného růstu srážek, dochází k jejich poklesu, na jaře až o 20 % (Obr. A.6.1c). Ve střední části ČR se nacházejí povodí, pro nebude změna srážek schopna kompenzovat zvýšení evapotranspirace, takže hydrologická bilance je v těchto oblastech dlouhodobě pasivní. Výsledky, týkající se změn srážek, jsou málo průkazné. Příčiny lze hledat mj. v neuspokojivém stavu výchozího srážkového materiálu (krátké a nehomogenní řady, chyby při měření), ve značně větší časové a prostorové proměnlivosti srážek a při chybějících informacích o změně cirkulačních podmínek v jejich ne zcela jednoznačné vazbě na teplotu vzduchu, od níž se studované charakteristiky odvozovaly.

71



Obr. A.6.1c - Pozorované změny mezi obdobími, 1961-1980 a 1981-2005, převzato z [O14] V hodnotícím dokumentu [O14] výzkumných a odborných organizací, který počítá s průměrnými změnami meteorologických prvků (teploty, srážkových úhrnů) na ploše konkrétních povodí podle vybraných klimatických scénářů nejlépe hodnocených klimatických modelů (MIROC3_2_M; MPI_ECHAM5; UKMO_HADCM3; ALADINCLIMATE/CZ) a také ansámblu osmi nejúspěšnějších hodnocení GCM modelů. Dopady na hydrologický režim byl modelován na základě hydrologického bilančního modelu BILAN. Metodika tvorby scénářů v měsíčním kroku je podrobně popsána v literatuře.

A.6.1.3. Dopady na chráněné oblasti A.6.1.3.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu Pro území vyhrazená pro odběr povrchové vody pro lidskou spotřebu, stanovuje požadavky na jakost odebírané vody směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody. Česká transpozice vyhl. č. 428/2001 Sb. (příl. č. 13), předepisuje i limity pro podzemní vody. Negativní účinky dopadu klimatické změny jsou přímo relevantní se změnou srážek a výparu vodních zdrojů. Podrobnější odhady jednotlivých druhů zdrojů surové vody je popsáno k kap. 2. i s návrhem adaptačních opatření. Obecně se musí počítat i se zhoršením kvality, tzn. zhoršení upravitelnosti pitné vody v budoucích letech. A.6.1.3.2. Rekreační oblasti Vymezené koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě. Ukazatele a limity specifikuje příloha 1,2 prováděcí vyhlášky č. 238/2011 Sb., k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny adl. Ukazatele koliformní bakterie, termotolerantní bakterie, enterokoky a sinice. Podobně jako vodárenské odběry budou ohroženy i rekreační oblasti, které se mohou potýkat s nedostatkem jak množství vod tak nutné kvality vody ke koupání která se bude vlivem rostoucích teplot zhoršovat. Možnosti využití vod ke koupání bude muset i vzít úvahu zabezpečení dostatečného objemu vod k vodárenskému využití, které má vyšší společenskou důležitost. A.6.1.3.3. Oblasti citlivé na živiny (zranitelné oblasti) Území, kde povrchové a podzemní vody jsou využívané nebo jsou určeny jako zdroje pitné vody (s koncentrací dusičnanů větší jak 50 mg/l nebo povrchové vody, u nichž může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Znečištění vod a další nárůst hydrologicky suchých období zhorší i bilance živin v těchto zranitelných oblastech. Plošná opatření na eliminaci dusíku a zpřísnění přístupů vodoprávních úřadů vůči znečišťovatelům budou nevyhnutelná. Adaptace a možné řešení záložních vodních zdrojů je popsáno v další kapitole. A.6.1.3.4. Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů Vazba na vody v oblastech vymezených jako ptačí oblasti, evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území. Růst teplot, změny mikroklimatu pro rostliny a živočichy způsobí možné vysychání těchto území

72



zejména mokřadních a jiných polomokrých ekosystémů. Ze sledování změn rozšíření rostlin v reakci na zásadní klimatické změny v minulosti vyplívá, že rostliny reagují převážně migrací a nikoliv genetickou adaptací. Možná adaptační opatření jsou plošná a liniová. Organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení širokořádkových plodin), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.); a dále opatření na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy řečišť zpomalující odtok vody), uvolnění nivy pro rozlivy.

A.6.2. Vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb Změna klimatu může ovlivnit stav vodních zdrojů z hlediska kvantity i kvality. Základními proměnnými jsou např. intenzita i četnost výskytu povodní a záplav, období sucha, dostupnost vody, její spotřeba a kvalita.

A.6.2.1. Vliv klimatických podmínek na režim vodních zdrojů -

Atmosférické srážky

Srážkový úhrn je zvlášť významný pro tvorbu a doplňování zásob půdní a podzemní vody [O20] a následného odtoku do vod povrchových. Záleží však přitom i na propustnosti horninového prostředí a zejména pokryvné půdní vrstvy a stupni jejího nasycení vodou. Na rozdíl od dešťových srážek zůstávají sněhové srážky po určitou dobu ve sněhové pokrývce a nezúčastňují se oběhu vody. Doplňování zásob povrchových a podzemních vod se v případě dalšího trvání sněhové pokrývky přerušuje a jejich zásoby se postupně zmenšují, což se projevuje poklesem hladin, vydatností pramenů i využitelného množství podzemních a povrchových vod. -

Výpar

Výpar je jedním z nejdůležitějších článků oběhu vody v přírodě. Projevuje se jako úbytek z celkového množství vody spadlé ve srážkách. Jeho vliv je tedy z hlediska výparu z hladiny tekoucích a stojatých povrchových vod, stejně tak k infiltraci srážkových vod do půdy a tím i doplňování zásob podzemních vod záporný. Na velikost výparu má vliv především teplota povrchu, z něhož se voda vypařuje, dále teplota a vlhkost vzduchu, vítr, barometrický tlak, sluneční záření a atmosférické srážky, neboť proces vypařování závisí i na dostatku vody. Množství vypařené vody je přímo úměrné rozdílu napětí vodních par při povrchu a v ovzduší. -

Teplota a vlhkost vzduchu

Vzduch se ohřívá převážně předáváním tepla od zemského povrchu a podstatně méně přímo pohlcováním slunečního záření v ovzduší. Přenos tepla od ohřátého zemského povrchu, tj. půdy, rostlinného krytu, hladiny vody a dalších předmětů, se děje turbulencí, konvekcí i radiací. Obsah vodních par v ovzduší určuje vlhkost vzduchu. Množství vodních par v ovzduší je závislé na teplotě vzduchu, neboť čím je vzduch teplejší, tím má větší schopnost přijímat vodní páry až do stavu nasycení. Teplota a vlhkost vzduchu, popřípadě i jeho tlak a vítr, náleží k těm klimatickým prvkům, které mají vliv na změny zásob povrchových a podzemních vod vesměs nepřímo tím, že působí na výpar. -

Teplota a vody v nádržích

V posledním období dochází bohužel ke zhoršování jakosti i velmi kvalitních zdrojů. Přívalové deště působí epizodní látkové transporty, včetně splachů organického zatížení i živin z lesních povodí. Souběžně zaznamenávaný vzestup teplot (viz. obr. A.6.2a) i světelného záření navozuje vhodné podmínky pro vyšší primární produkci s nežádoucím rozvojem řas a sinic. Fenoménem tohoto typu je však vlastní prakticky všem nádržím pod správou Povodí Labe. Dobře je to patrné i při klasifikaci pomocí dní, kdy hladinová teplota v nádrži neklesne pod 12 °C (viz. obr. A.6.2b). Průběh lze proložit polynomickým trendem, který signalizuje prodloužení tohoto období v průběhu pozorování 32 let přibližně o jeden měsíc [O17][O3]. Sestavení efektivního a realizovatelného ochranného scénáře, zejména u velkých povrchových zdrojů není vůbec snadný úkol. Striktní, do mnoha sfér zasahující ochranný režim se obvykle střetává s nepochopením veřejnosti. Prosazování omezení by měla vycházet z dobře popsaných lokálních specifik, opírat se o monitoring a znalost všech podstatných faktorů, které utvářejí vodárensky ceněný vodní zdroj [O18].

73



Obr. A.6.2a - Trend růstu teploty vody VD Rozkoš letních a přechodových měsíců.

Obr. A.6.2b - Počet dní ve kterých je hladinová teplota vyšší nebo rovna dvanácti stupňům Celsia

A.6.2.2. Možnosti adaptace na změnu klimatu ve vodním hospodářství Klimatická změna může způsobit nebo zvětšit potíže zejména v obou extrémech hydrologického režimu, v obdobích hydrologického sucha i při výskytu povodní. Oba extrémy mohou poškozovat ekosystémy v plošném měřítku krajiny, zejména však ekosystémy přímo spojené s vodními toky. Podstatné je, že výskyt období s nedostatkem vody je podle dosud provedených výzkumů očekáván s větší pravděpodobností, než zvětšení intenzity a četnosti přívalových srážek, které jsou příčinou povodní. Na evropské úrovni byla vypracována řada více či méně podrobných katalogizací možných adaptačních opatření. Nicméně ne všechna z možných adaptačních opatření jsou vhodná a aplikovatelná na území České republiky. V rámci projektu byl proto vypracován přehled zásadních adaptačních opatření, jež je možno uvažovat pro naše podmínky. Podrobně jsou tato opatření rozvedena a shrnuta v závěrečné zprávě o řešení projektu [O21]. V rámci projektu byla pozornost věnována zejména následujícím negativním jevům: -

dopady na průtoky - možný pokles průměrných a minimálních průtoků, případně úplné vyschnutí toku, zvýšení maximálních průtoků;

74


-


dopady v krajině - zvýšení přímého odtoku, vodní a větrné eroze, zhoršení mikroklimatu a ohrožení stávajících ekosystémů; ohrožení odběrů vody; a zhoršení kvality vody.

Z možných adaptačních opatření lze uvažovat zejména: -

-

-

opatření v krajině - organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení plodin, pod nimiž se vytváří nepropustná krusta, např. kukuřice), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.); opatření na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy řečišť zpomalující odtok vody a zlepšující komunikaci s přípovrchovou zvodní), uvolnění nivy pro rozlivy; opatření v urbanizovaných územích - zvýšení infiltrace dešťové vody (retenční a vsakovací objekty), jímání a využívání srážkových vod; obnova starých či zřízení nových vodních nádrží; zefektivnění hospodaření s vodními zdroji - převody vody mezi povodími a vodárenskými soustavami, zpětné převody vody uvnitř povodí, dočasné využití statických zásob podzemní vody, umělé infiltrace, vícenásobné využití vody, zhodnocení a přerozdělení kapacit vodních zdrojů; zmenšení spotřeby vody - minimalizace ztrát ve vodárenských soustavách, racionalizace stanovení minimálních průtoků, stanovení priorit pro kritické situace nedostatku vody; a dokonalejší čištění odpadních vod.

Obr. A.6.2c - Zjednodušené shrnutí dopadů změn klimatu a možných adaptačních opatření včetně rámcového vyhodnocení účinnosti a omezujících faktorů. Velký potenciál z hlediska opatření vedoucích ke zmírnění dopadů hydrologického sucha mají zejména vodohospodářská opatření různých typů a to jak opatření již známá a využívaná (využití vodních nádrží, převodů vody), tak opatření, jejichž efekt je sice slibný, nicméně doposud nebyl komplexně kvantifikován (recyklace průtoků, řízené vícenásobné využití vody). Z hlediska snížení odtoku z urbanizovaných území

75



nelze pominout potenciál jímání a následného užití dešťových vod. Prostředky racionalizace využívaní a ochrany vodních zdrojů je nutné spatřovat i v legislativních opatřeních a snižování požadavků na odběr vody. Z hlediska projekcí klimatických modelů nelze regionálně vymezit oblasti s větší pravděpodobností zvýšení intenzity či četnosti extrémních srážek, ani přívalových povodní. V případě hydrologického sucha je situace obdobná, nicméně simulace klimatických modelů naznačují, že poklesy odtoků budou vyšší a pravděpodobnější v jižní části republiky, spíše v Čechách než na Moravě. Na druhé straně, hydrologické sucho je jev plošný a v případě velkého sucha bude pravděpodobně zasažena významná část republiky. Rizika jsou tedy i pro budoucí období podstatnou měrou určena zranitelností jednotlivých povodí spíš než zvyšováním pravděpodobnosti negativních jevů. (Nicméně se jak v případě povodní, tak zejména v případě hydrologického sucha do budoucna zvyšují). S tím souvisí i výběr adaptačních opatření. Vysoce účinné adaptační opatření jsou dle obr. A.6.2c bod e), hospodaření s vodními zdroji a bod d) obnova a zřízení nových vodních nádrží, kterým se budeme podrobněji věnovat [O19].

A.6.2.3. Preventivní opatření A.6.2.3.1. Přehodnocení využitelných zásob podzemní vody Přehodnocení vydatnosti zásob podzemní vody je vhodné navrhovat pro hydrogeologické rajony, které jsou využívány pro odběr podzemní vody a kde v současnosti nebo výhledově hrozí narušení dlouhodobého stavu zásob podzemní vody příliš vysokým odběrem. Pomocí simulačního modelování podzemní vody je možné vyhodnotit dopady klimatické změny na využitelné množství podzemních vod a odvodit maximální míru dlouhodobě udržitelného užívání vodních zdrojů. Výsledek přehodnocení využitelných zásob podzemní vody představuje důležitý podklad pro diskuzi mezi odběratelem, vodoprávním úřadem a správcem povodí při rozhodování o dalším osudu povoleného nakládání s vodami především v těch případech, kdy je ohroženo splnění cílů ochrany vod definovaných v plánech povodí, a při rozhodování o přijímání dalších opatření. A.6.2.3.2. Operativní manipulace na nádržích Operativní manipulace na nádržích představují pohotové, účinné a cílevědomé působení (ovládání, regulací) v kratších časových intervalech na daný objekt tak, aby optimálně plnil požadovanou funkci v různých provozních situacích. Operativní manipulace musí tedy při respektování změn v bilančně-technických podmínkách (s nově zapracovanými environmentálními podmínkami), přihlížet k aktuálnímu způsobu zapojení díla do vodohospodářské soustavy, k aktuálním možnostem využití předpovědní služby a stavu vodohospodářského dispečinku. Zároveň se jedná o opatření, které lze podle potřeby aktualizovat a které umožňuje pružně reagovat na měnící se klimatické a hydrologické podmínky. Operativní řízení odtoku z nádrže (a kde je to možné i operativní manipulace na přítoku) probíhá v závislosti na disponibilním zásobním objemu. Cílem modelových simulací [O19], bylo zajistit maximální využití vodárenského zdroje s minimálními dopady hospodaření nádrže na ekosystémy vázané na úsek toku pod nádrží. Rozbory dopadů klimatické změny na zásobní funkci nádrží ukazují na rostoucí riziko vyrovnání a zabezpečení odběrů. Míra snížení je ovlivněna scénářem dalšího vývoje. Povodí, kde jsou významné akumulační prostory ve formě zásob podzemních vody nebo přehradních nádrží jsou vůči důsledkům klimatické změny odolnější. Lze očekávat, že s vzestupem teplot a zvýšením délky slunečního záření se vytvoří příznivé poměry pro zvýšení primární produkce (rozvoj řas a sinic). Takový vývoj může vést ke zvětšení rizik při výrobě pitné vody. Zimní odtoky by měly být vodnější. Vliv změn dále logicky nepříznivě ovlivňuje celkové průtoky, změny povedou k prodloužení deficitů v letních a podzimních obdobích a to i v relativně vlhčích oblastech. I relativně nevýznamný pokles srážek může spolu s oteplením vést k podstatnému poklesu zaručeného odběru vody. A.6.2.3.3. Doplnění monitoringu ve zranitelných oblastech Jedním ze základních adaptačních opatření, které má preventivní charakter, je doplnění monitoringu hydrologických nebo klimatických poměrů v oblastech, které jsou už v současnosti zranitelné vůči očekávaným dopadům klimatické změny.

76



Nepříznivý účinek klimatické změny na snížení základního odtoku je zřejmý a identifikovatelný ve více modelových studiích. Klíčové jsou informace o stavu zásob podzemních vod, podle kterých by měl vodoprávní úřad rozhodnout o dalších povoleních o nakládání s vodami, a nebo při přijímání krátkodobých opatření v období nedostatku vodních zdrojů. A.6.2.3.4. Umělá infiltrace Jedná se o umělé převádění povrchové vody do vod podzemních. Hlavním účelem infiltrace je zlepšení jakosti povrchové vody přirozenými filtračními pochody v půdě a poté její využití pro vodárenské účely. Podmínky pro navrhování a realizaci umělé infiltrace: -

identifikace vhodného hydrogeologického prostředí: preferovaná hydrogeologická uzavřenost, vhodné hydraulické a hydrofyzikální parametry kolektorů, nesaturované zóny a akumulační potenciál kolektorů dostupnost vhodného zdroje pro infiltraci s přijatelnou kvalitou kontrola a hodnocení kolmatace kolektoru a zasakovacího objektu

Uměle vyvolaná břehová infiltrace je přímou metodou získávání vodárenského zdroje. Z technologického hlediska je většinou tvořena studňovým řadem, který je umístěn nedaleko zdroje povrchové vody. Jímáním podzemní vody v blízkosti vodního toku dochází k podpoření přirozené břehové infiltrace ze zdroje povrchové vody. Je tak získávána směs podzemní a povrchové vody. Opatření bylo navrženo v pilotním povodí Orlice pro posílení zabezpečení dodávky pitné vody z úpravny vody v Hradci Králové. Zdrojem surové vody pro úpravnu je Orlice, která je značně znečištěná zejména mikroorganismy a tepelně. Pro zajištění surové vody bylo proto navrženo realizovat odběr ze studňových řadů, umístěných podél břehů Orlice v úseku nad Malšovickým jezem (Obr. A.6.2d, A.6.2e).

Obr. A.6.2d - Návrh umístění studňových řadů podél Orlice pro realizaci břehové infiltrace u Hradce Králové.

77



Obr. A.6.2e - Proudnice a doby zdržení podzemní vody v okolí jímacích řadů, šipka odpovídá časovému kroku 10 dní Odhad velikosti možného odběru podzemní vody v jednotlivých prognózních simulacích byl odvozen pro maximální hodnotu snížení hladiny podzemní vody na úroveň 227 m n. m. Vlivem klimatické změny doprovázené snížením srážkové infiltrace o 15 % [O19]. Snížení nátoku infiltrované podzemní vody ze srážek k jímacím řadům kompenzuje zvýšení infiltrace z toku Orlice. Přímá infiltrace z Orlice poskytuje projektovanému infiltračnímu území značnou nezávislost na vývoji srážek v modelovaném území. U všech simulovaných variant nepřekračují snížení odhadovaného množství více než 1 l/s. Otázka je kolmatace infiltračních cest při jímání vody ze soustavy studňových řadů [O23]. Z hlediska kolmatace jsou nepříznivé především obsahy pevných nerozpuštěných látek (koloidů a suspenzí), obsahy různých forem Fe a Mn, biogenních látek (NO3, NH4, Pcelk a dalších živin pro mikroorganismy). Pro snížení kolmatace byla navržena vhodná konstrukce jímacích objektů: min. průměr výstroje objektů 225 mm, vrtný průměr alespoň 425 mm, vybavení plášťovými piezometry. Navržené plášťové piezometry plní funkci kontroly a regenerace pláště jímacího vrtu, a jeho celé reaktorové zóny tak, aby došlo při kolmataci k obnovení původních hydraulických parametrů kolektoru. Umělá infiltrace povrchových vod do vod podzemních Vytipováním lokalit vytipovaných pro modelové řešení umělé infiltrace v ČR se zabýval Z. Hrkal. [O25]. Kromě hodnocení lokality jímacího území Litá navrhuje zabývat se např. lokalitou fluviálního kvartérního kolektoru Labe v prostoru mezi Poděbrady a Čelákovicemi. Pozorovaný nárůst hladiny je vyvolán infiltrací z nádrže o velikosti 35,8 l/s. Zvýšení úrovně hladin by mělo vyznívat v oblasti Křovic, Běstvin, Bohuslavic, Pohoří, Opočna a Přepychu. A.6.2.3.5. Propojování vodárenských systémů Infrastrukturní propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi často existují, ale vzhledem ke změnám majetkoprávních poměrů ve vodárenství, které vedly k rozdrobení vodárenských systémů, jsou vodovody provozovány odděleně. Realizace (nebo udržování provozuschopnosti) dostatečně kapacitních propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi se zajištěním potřebných tlakových podmínek umožňuje předávání vyrobené pitné vody do deficitních oblastí v případě výpadku některého z lokálních vodních zdrojů ať už z důvodů nedostatečné kapacity nebo jakosti. Pro operativní řízení převodu vody je vhodné vypracovat manipulační řád nebo jiný smluvní dokument (např. dohodu vlastníků provozně související infrastruktury), která vymezí podmínky spolupráce. Taková spolupráce funguje mezi společnostmi Vodárenská společnost Chrudim, a.s., a VAK Pardubice, a.s., a Královéhradeckou provozní společností, a.s.

78



A.6.2.3.6. Realizace nového vodního zdroje v lokalitě chráněné pro výhledovou akumulaci povrchových vod V roce 2011 bylo schváleno definitivní znění nové verze Generelu lokalit chráněných pro akumulaci povrchových vod, která obsahuje výběr 65 území z původních více než dvou set, kde bude zachováno územní hájení s omezením využití těchto území. Vybrané oblasti jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod a při jejich výběru bylo přihlédnuto k environmentálním a socio-ekonomickým důsledkům územní ochrany. Přijetí dokumentu, i když ve velmi zredukované podobě, představuje klíčové adaptační opatření. A.6.2.3.7. Úprava účelu funkce nádrže Změny klimatických a hydrologických poměrů a rovněž změny v požadavcích na funkce nádrže je možné zohlednit v rámci pravidelné revize manipulačního řádu. Nástrojem pro identifikaci kompromisního řešení představuje simulační modelování funkce nádrže nebo soustavy nádrží pro různé varianty nastavení manipulačních pravidel. A.6.2.3.8. Realizace nové vodní nádrže Zvětšení retence vody v povodí, které by mělo potencionální vliv na množství vody v povrchových tocích, je možné zajistit pomocí malých vodních nádrží nebo jejich soustavy. Nutnou podmínkou je, že případné další účely takové nádrže jsou podřízeny její primární funkci-nalepšování průtoků v období sucha. Odhad nalepšení průtoku nádržemi byl modelován v případových studiích [O21]. Na základě průtoku v pozorovaných, vhodných, nádržních profilech a dále na základě řad modelovaných s oteplení 1-3 °C v kombinaci s relativní změnou srážek -5 % až +10 %. Z výsledků je patrné, jak výrazně působí zvýšení teploty vzduchu na odhad nalepšení z nádrží. Například při zvýšení teploty vzduchu o 1 °C dojde k poklesu nalepšení o 38 % při srovnání s výsledkem pro období 1968-90. Při oteplení 3 °C dojde k redukci nalepšení nádrže téměř o 50 %. A.6.2.3.9. Převody vody Převody vody umožňují vyrovnávat dostupnost vodních zdrojů mezi povodími s rozdílnou mírou využívání vodních zdrojů. K převodům vody dochází velmi často v rámci vodárenské infrastruktury, méně často pak za účelem zvýšení vodnosti povrchových toků. Přesto by se na tuto možnost nemělo zapomínat, neboť se může jednat o velmi robustní opatření, které může vést k oživení ekonomického vývoje dotované oblasti. Opatření ovšem vyžaduje pečlivé posouzení bilance zdrojů a požadavků na ně kladených ve zdrojové oblasti.

79



A.7. Vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jednotlivých vodních útvarech Dle § 23a se tento bod týká hodnocení stavu a výjimek ze stavu. Jelikož není centrálně (MŽP) hotové vyhodnocení stavu vodních útvarů a v rámci přípravných prací nebudou kompletně zpracovány kapitoly PDP II.2.1, II.2.2 a II.2.3, na jejichž základě je rizikovost také založena, je třeba ve fázi přípravných prací rizikovost stanovit na jiných, adekvátních a existujících podkladech. Zároveň je tímto přístupem nutno překlenout krátké období, než bude hotové vyhodnocení stavu. Hlavním cílem je tedy splnění minimálních požadavků přípravných prací. Z těchto důvodů je třeba najít velice jednoduchou a časově nenáročnou metodu. Rizikovost je možno zjednodušeně chápat jako přítomnost určitého faktoru potenciálně bránícího dosažení dobrého ekologického stavu (potenciálu) a chemického stavu. Touto překážkou mohou být významné vlivy způsobující specifický dopad ve vodním útvaru, například nevhodné úpravy vodních toků, přítomnost velkých vodních nádrží, odběry vod či vypouštění znečištění, nevhodné využívání vod apod. Rizikové vodní útvary tedy tvoří širokou skupinu vodních útvarů. Téměř každý vodní útvar vykazuje alespoň jeden antropogenní vliv s potenciálním dopadem na jeho stav. Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že alespoň jeden negativní vliv již znamená, že vodní útvar je možno považovat za rizikový, pak by vyšla enormní rizikovost. Proto je třeba navrhnout kritéria pro určení. Kritéria byla navržena následovně:

1. Na základě počtu významných zdrojů znečištění byly VÚ v této části rozděleny na rizikové a to následujícím způsobem. 1.1. Bodové zdroje Vodní útvary jsou rizikové z hlediska bodových zdrojů znečištění, jestliže vypouštěné množství způsobí koncentraci v uzávěrovém profilu vyšší než NEK. Toto hodnocení se týká následujících tří ukazatelů BSK5, N-NH4 a Pcelk. 1.2. Plošné zdroje Ncelk a Pcelk Rizikovost VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů Ncelk: Za rizikové vodní útvary jsou považovány ty, ve kterých se vyskytuje významný vnos dusíku, tj. látkový vnos způsobí koncentraci v uzávěrovém profilu vyšší než 60 % NEK. Jako potenciálně rizikový je vyhodnocen ten útvar, ve kterém látkový vnos způsobí v uzávěrovém profilu koncentraci mezi 2,5 % - 60 % NEK. V případě, že je koncentrace v závěrovém profilu způsobená látkovým vnosem dusíku menší než 2,5 % NEK, je VÚ hodnocen jako nerizikový. Rizikovost VÚ z hlediska plošných a difuzních zdrojů Pcelk: Za rizikové vodní útvary jsou považovány ty, ve kterých se vyskytuje významný vnos fosforu, tj. látkový vnos způsobí koncentraci v uzávěrovém profilu vyšší než 35 % NEK. Jako potenciálně rizikový je vyhodnocen ten útvar, ve kterém látkový vnos způsobí v uzávěrovém profilu koncentraci mezi 25 % - 35 % NEK. V případě, že je koncentrace v závěrovém profilu způsobená látkovým vnosem fosforu menší než 25 % NEK, je VÚ hodnocen jako nerizikový. Hodnoty koncentrací v závěrových profilech pro určení rizikovosti VÚ z plošných a difuzních zdrojů byly určeny na základě expertního odhadu. Vzhledem k tomu, že byla v předcházejícím cyklu plánování použita jiná metoda pro určení rizikovosti, liší se v tomto případě rozložení rizikových útvarů v povodí od rozložení rizikových útvarů v POP. Toho vyhodnocení na základě bodu 1.2. bude ještě prodiskutováno a popřípadě přehodnoceno.

2. Výskyt významné regulace odtoku či významného odběru ve VÚ: 2.1 Významná regulace (viz. kapitola A.1.3) Vyskytuje se - VÚ rizikový Nevyskytuje se - VÚ nerizikový

80



2.2 Odběry Celková bilance odběrů a vypouštění v jednotlivých VÚ byla srovnána s hodnotou Q355. V případě, že: Bilance vypouštění a odběrů byla záporná a překročila 100 % hodnoty Q355 - VÚ rizikový V ostatních případech - VÚ nerizikový

3. Významné morfologické úpravy vodních toků, rozděleny do následujících kategorií : Zakrytí/zatrubnění Napřimování Zavzdutí Délka a způsob zpevnění říčního břehu Protipovodňová opatření Urbanizace Změna říčního profilu Hráze a jezy Pokud se vyskytuje jakýkoliv z výše uvedených významných morfologických vlivů (VMV) v počtu: Počet VMV 0 až 1 - VÚ nerizikový Počet VMV 2 až 3 - VÚ potenciálně rizikový Počet VMV > 3 - VÚ rizikový Počet VMV 0 až 8 při současných vyhovujících biologických ukazatelích - VÚ nerizikový Vyhodnocení na základě bodu 3. bude při tvorbě PDP ještě prodiskutováno a popřípadě přehodnoceno

4. Z hlediska dalších významných vlivů lidské činnosti byly kritéria následující: Plavba Pokud se ve VÚ vyskytuje plavba - VÚ rizikový Těžba nerostných surovin - v tomto případě závisela rizikovost VÚ na % poddolování VÚ: % poddolování < 10 % - VÚ nerizikový % poddolování >= 10 % - VÚ rizikový Vodní elektrárny - v tomto případě byla rizikovost hodnocena dle počtu VE ve VÚ následujícím vztahem: Počet VE < 3 - VÚ nerizikový Počet VE < 6 - VÚ potenciálně rizikový Počet VE >= 6 - VÚ rizikový Výše uvedené hodnoty vycházejí z expertního odhadu a při tvorbě PDP může dojít ke korekcím.

5. Silně ovlivněné vodní útvary: VÚ hodnocen jako HMWB - VÚ rizikový z hlediska ekologického stavu, ale ne musí být rizikový z hlediska ekologického potenciálu. Bude upřesněno po vyhodnocení stavu VÚ. jinak - VÚ nerizikový

6. Zdroje prioritních látek: 6.1. Bodové zdroje Vyskytuje-li se zdroj prioritních látek ve VÚ - VÚ rizikový

81



jinak - VÚ nerizikový 6.2. Plošné zdroje Na základě použitého množství jednotlivých prioritních látek ve VÚ (viz. kapitola A.3.5.) se určí látkový odnos, z něhož se vypočítá průměrná koncentrace. Rizikové útvary jsou potom ty, v jejichž profilech způsobí vnos prioritních látek z plošných zdrojů překročení norem environmentální kvality. Na základě dalších získaných podkladů bude při tvorbě PDP tento postup ještě upřesněn a revidován. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Pokud je VÚ hodnocen alespoň v jednom z výše jmenovaných bodů 1-7 jako rizikový potom spadá do kategorie rizikových. Tabulka A.7.1a - Předběžné vyhodnocení rizikovosti VÚ povrchových vod (tabulka v příloze) Mapa A.7.1a - Předběžné vyhodnocení rizikovosti VÚ povrchových vod

82



B. VYHODNOCENÍ DOPADŮ REALIZOVANÝCH OPATŘENÍ PLÁNŮ OBLASTÍ POVODÍ (ETAPA 2 - PRO NÁVRHY PLÁNŮ POVODÍ) V následující kapitole budou zhodnoceny dopady jednotlivých opatření z I. plánovacího cyklu, která byla realizována v období do 31. 12. 2012. Všechna opatření byla navržena ke zlepšení stavu vod, avšak v závislosti na charakteru opatření se liší ukazatele, ve kterých by následkem jejich realizace mělo dojít ke zlepšení stavu. Proto bude probíhat vyhodnocení realizovaných opatření v rámci jednotlivých skupin opatření.

B.1. Vyhodnocení dopadů opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (kapitola C.4.6) Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod. Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií: -

výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV, výstavba nebo rekonstrukce kanalizace.

Pro vyhodnocení dopadů těchto opatření byly zvoleny dvě různé metody - přímá a nepřímá, popsané níže. Na základě přímé metody bylo srovnáváno odbourané množství sledovaných látek před a po realizaci opatření a to následujícím způsobem: -

V případě rekonstrukce ČOV - porovnání odbouraného množství BSK5, N-NH4, Nanorg, Pcelk v roce 2006 a 2012. V případě stavby nové ČOV - vyhodnocení odbouraného množství BSK5 v roce 2012. V případě rekonstrukce či dostavby kanalizace (bez opatření na ČOV) - zhodnocení odbouraného množství BSK5 na ČOV, ke které se dané opatření vztahuje.

Rozdíl odbouraného množství jednotlivých sledovaných látek před a po realizaci opatření je patrný z tabulky B.1a. Tabulka B.1a - Odbouraná množství vybraných látek před a po realizaci opatření (tabulka v příloze) V několika málo případech došlo oproti referenčnímu roku 2006 ke snížení odbouraného množství sledovaných látek na ČOV. To však nebylo způsobeno snížením efektivity čistírny odpadních vod (v drtivé většině případů došlo ke snížení koncentrace vypouštěných koncentrací do toku), ale nesrovnatelně nižším přítokem odpadních vod na čistírnu ve srovnání let 2006 a 2012. Zde je nutno poukázat na to, že množství vyčištěné odpadní vody a odbouraného znečištění na odtoku z ČOV se může v meziročním srovnání rok od roku lišit a to z následujících důvodů: -

-

v případě jednotné kanalizace je odtok z ČOV ovlivněn ročním úhrnem srážek, jejích rozložením, intenzitou a dobou trvání; doba trvání a charakter srážek významně ovlivňuji podíl balastních vod v kanalizaci, který v případě stokových síti vybudovaných v minulém století může činit ˃ 50 % splaškového průtoku; rostoucí ceny vodného a stočného vytváří tlak na snižování spotřeby pitné vody, výsledkem je snížení množství a zvýšení koncentrací znečištění v OV na přítoku ČOV. Platí zejména pro ČOV vybudované na splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy; kolísaní množství a kvality průmyslových odpadních vod spojené například s recesí průmyslu - platí zejména pro městské ČOV; provozní činnost provozovatele kanalizace a ČOV - realizace opatření nad rámec akci zahrnutých do plánu oblasti povodí.

83



Pro nepřímé vyhodnocení těchto druhů opatření bylo zvoleno pět základních ukazatelů, které indikují zlepšování stavu vod na základě jejich klesající koncentrace. Mezi tyto základní fyzikálně-chemické ukazatele byl zařazen: N-NH4, BSK5, CHSKCr, Pcelk a N-NO3. Na základě dat z monitoringu Povodí Labe, s.p. byla vytvořena reprezentativní časová řada průměrných ročních koncentrací výše jmenovaných ukazatelů v relevantních profilech povodí. Seznam opatření a k nim přiřazené profily jsou uvedeny v tabulce B.1b. K červeně označeným opatřením v tabulce nebyly k dispozici dostatečně reprezentativní data z monitoringu pro vyhodnocení dopadu těchto opatření. Tabulka B.1b - Profily monitoringu pro hodnocení jednotlivých opatření ID opatření

Název opatření

ID profilu

LA100001

Mladé Buky - rekonstrukce a výstavba kanalizace

106

LA100006

Nový Bydžov - rekonstrukce a výstavba kanalizace, rekonstrukce ČOV

45

LA100010

Pečky - výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV

155

LA100015

Sadská - intenzifikace ČOV

157

LA100019

Skuteč - dostavba kanalizace

136

LA100025

Solnice - výstavba ČOV a kanalizace

122

LA100032

Líbeznice - rekonstrukce ČOV, dostavba kanalizace

172

LA100034

Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - dostavba a rekonstrukce kanalizace, úpravy na ČOV

29

LA100040

Svoboda nad Úpou - výstavba kanalizace

106

LA100048

Slatiňany - odkanalizování levobřežní části města

135

LA100050

Česká Skalice - dostavba kanalizace

5

LA100055

Český Brod - dostavba kanalizace a intezifikace ČOV

156

LA100072

Golčův Jeníkov - dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV

754

LA100082

Kostelec nad Orlicí - výstavba kanalizace

8

LA100085

Hradec Králové - rekonstrukce a rozšíření kanalizace a ČOV

11

LA100088

Choceň - dostavba kanalizace, intenzifikace ČOV

9

LA100101

Harrachov - rekonstrukce ČOV

183

LA100114

Pec pod Sněžkou - intenzifikace ČOV a obnova kanalizačních sítí

106

LA100131

Dolní Roveň - výstavba kanalizace a ČOV

13

LA100138

Nechanice - Staré Nechanice - dostavba kanalizace

46

LA100141

Miletín - kanalizace a ČOV

148

LA100142

Ostroměř - kanalizace a ČOV

59

LA100143

Pecka - kanalizace a ČOV

59

LA100144

Libáň - kanalizace a ČOV

59

LA100158

Horní Čermná - dostavba kanalizace a nové ČOV

680

LA100159

Dolní Čermná - dostavba kanalizace a výstavba nové ČOV

680

LA100161

Chotěboř - napojení okolních obcí na ČOV, doplnění technologie ČOV

141

LA100163

Žiželice - dostavba kanalizace a nové ČOV

279

LA100209

Praha - Kbely - rekonstrukce ČOV, rekonstrukce a výstavba kanalizace

243

ID profilu…..číslo reprezentativního profilu monitoringu pro vyhodnocení dopadu opatření

Vliv těchto opatření se nejvíce projevuje lokálně v místech zaústění do toku. Snížení bodového znečištění má však vliv i na kvalitu vody níže na toku. Ve většině sledovaných profilů mají hodnoty jednotlivých ukazatelů klesající charakter, což naznačuje na účinnost realizovaných opatření z prvního plánovacího období. Touto metodou však nelze jednoznačně určit, účinnost jednotlivých opatření, jelikož koncentraci jednotlivých látek

84



v toku ovlivňuje mnoho dalších faktorů, jako je hydrologická situace v konkrétním roce, plošné zdroje v povodí, reliéf povodí, hydromorfologie tou a mnoho dalších. Na základě výstupů přímého i nepřímého hodnocení můžeme konstatovat, že realizací těchto opatření došlo ke zlepšení stavu vod v lokálním měřítku a to snížením vypouštěného znečištění do vodních toků. Tento pozitivní vliv lokálního charakteru se projevil také níže po toku, čemuž nasvědčují i ve většině případů klesající koncentrace konkrétních látek ve sledovaných profilech. Časový průběh koncentrací je uveden v tabulkách a grafech níže.

85



B.1.1. Zhodnocení dopadu opatření LA100001, LA100040, LA100114 v profilu č. 106. Tabulka B.1.1a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka

Název ukazatele

N-NH4

Průměrná roční hodnota [mg/l] 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

amoniakální dusík

0,038

0,028

0,026

0,027

0,024

0,021

0,032

0,027

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku

1,425

1,483

1,717

1,333

1,417

1,592

1,717

1,683

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

-

0,029

N-NO3

dusičnanový dusík oxidovatelnost dvojchromanem

0,880

1,080

0,980

0,900

0,940

0,820

1,100

0,747

11,040

8,380

12,760

9,480

7,460

10,740

5,980

7,000

CHSKCr

Graf B.1.1a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 2,0

[mg/l]

1,5

BSK55 BSK

1,0

N-NO3 N-NO3 0,5 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,04

[mg/l]

0,03 P celk celk

0,02

N-NH4 N-NH4

0,01 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14 12

[mg/l]

10 8 CHSK

6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

86

2010

2011

2012



B.1.2. Zhodnocení dopadu opatření LA100006 v profilu č. 45. Tabulka B.1.2a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka

Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,397

0,379

0,166

0,185

0,299

0,329

0,145

0,169

BSK5


4,767

3,958

5,317

4,100

4,367

5,458

3,867

4,650

Pcelk

celkový fosfor

0,348

0,472

0,250

0,245

0,272

0,196

0,233

0,264

N-NO3


3,550

4,342

4,292

4,117

3,792

5,742

3,833

3,233

25,417

23,167

31,583

25,917

22,833

27,500

21,167

21,583

CHSKCr

Graf B.1.2a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu 7,0 6,0

[mg/l]

5,0 4,0

BSK55 BSK

3,0

N-NO3 N-NO3

2,0 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,50 0,40

[mg/l]

0,30

P celk celk

0,20

N-NH4 N-NH4

0,10 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

87

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,289

0,436

0,146

0,323

0,528

0,393

0,173

0,244

BSK5


3,983

5,192

4,100

3,542

4,117

4,008

3,933

3,900

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

-

0,166

N-NO3


3,760

3,480

5,000

4,120

4,860

5,460

5,860

5,300

28,600

31,600

28,000

27,200

24,200

26,800

20,600

22,000

CHSKCr


[mg/l]

5,0 4,0

BSK55 BSK

3,0

N-NO3 N-NO3

2,0 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,60 0,50

[mg/l]

0,40 0,30

PPcelk celk

0,20

N-NH4 N-NH4

0,10 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

88

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,498

0,456

0,272

0,250

0,813

0,562

0,303

0,304

BSK5


5,940

5,520

4,620

3,740

5,286

3,740

3,180

3,280

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

0,529

0,303

0,240

0,223

N-NO3


5,200

5,140

6,620

5,580

5,309

6,283

6,108

5,817

27,000

21,000

27,200

22,800

21,364

22,750

20,750

19,417

CHSKCr


[mg/l]

5,0 4,0

BSK55 BSK

3,0

N-NO3 N-NO3

2,0 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,00 0,80

[mg/l]

0,60

P celk celk

0,40

N-NH4 N-NH4

0,20 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

30 25

[mg/l]

20 15

CHSK

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

89

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,067

0,047

0,101

0,048

0,061

0,059

0,083

0,354

BSK5


1,983

2,367

2,258

2,067

1,642

1,967

1,967

2,842

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

-

0,096

N-NO3


5,760

5,640

5,060

4,960

5,320

4,380

6,600

4,840

16,400

16,040

16,200

15,400

15,800

17,160

10,760

15,100

CHSKCr


[mg/l]

5,0 4,0

BSK55 BSK

3,0

N-NO3 N-NO3

2,0 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,40

[mg/l]

0,30

Pcelk celk

0,20

N-NH44 N-NH 0,10 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

90

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,113

0,124

0,072

0,068

0,107

0,097

0,102

0,123

BSK5


2,575

2,175

2,483

1,967

2,333

2,017

2,333

2,475

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

0,109

0,098

N-NO3


3,640

3,760

2,940

3,580

3,080

4,180

3,450

2,980

17,240

14,800

15,500

13,180

12,740

10,220

11,050

11,140

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,14 0,12

[mg/l]

0,10 0,08

Pcelk celk

0,06

N-NH44 N-NH

0,04 0,02 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

91

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,928

0,396

0,773

0,657

0,632

0,384

0,595

1,165

BSK5


5,958

5,400

6,000

4,927

6,167

5,442

5,608

8,850

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

0,602

0,516

0,613

0,829

N-NO3


4,460

6,120

6,900

6,320

7,062

9,300

7,890

6,325

28,000

29,600

28,800

25,200

28,154

28,667

27,600

32,000

CHSKCr


[mg/l]

10,0 8,0

BSK55 BSK

6,0

N-NO3 N-NO3

4,0 2,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,40 1,20

[mg/l]

1,00 0,80

Pcelk celk celk

0,60

N-NH44 N-NH

0,40 0,20 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

92

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,337

0,173

0,105

0,137

0,123

0,208

0,103

0,122

BSK5


3,100

4,225

4,600

2,867

2,833

3,808

3,117

3,083

Pcelk

celkový fosfor

0,141

0,140

0,165

0,131

0,135

0,134

0,128

0,130

N-NO3


3,758

4,158

3,942

3,758

3,908

4,758

3,717

3,208

19,917

23,750

23,583

17,167

16,250

16,250

17,667

20,250

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,40

[mg/l]

0,30 P celk celk

0,20

N-NH4 N-NH4 0,10 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

25 20

[mg/l]

15 CHSK

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

93

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,183

0,216

0,072

0,090

0,085

0,185

0,062

0,066

BSK5


2,750

2,800

2,520

2,300

1,943

3,360

1,960

2,080

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

0,061

0,064

0,052

0,078

N-NO3


3,420

3,480

3,440

3,240

3,391

3,723

3,600

3,733

26,800

22,200

21,200

18,800

19,091

24,462

17,417

15,000

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,25 0,20

[mg/l]

0,15

Pcelk celk

0,10

N-NH N-NH44

0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

30 25

[mg/l]

20 15

CHSK

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

94

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,153

0,216

0,068

0,108

0,113

0,099

0,136

0,068

BSK5


3,733

2,633

2,533

2,558

2,625

2,417

2,742

2,108

Pcelk

celkový fosfor

0,154

0,186

0,142

0,118

0,150

0,130

0,148

0,135

N-NO3


2,575

3,108

2,708

2,392

2,617

2,867

2,908

2,675

16,683

11,750

13,450

13,208

13,550

11,842

10,575

6,600

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,25 0,20

[mg/l]

0,15

celk PPcelk celk

0,10

N-NH44 N-NH N-NH 4

0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

95

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,038

0,028

0,026

0,027

0,024

0,021

0,032

0,027

BSK5


1,425

1,483

1,717

1,333

1,417

1,592

1,717

1,683

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

-

0,029

N-NO3


0,880

1,080

0,980

0,900

0,940

0,820

1,100

0,747

11,040

8,380

12,760

9,480

7,460

10,740

5,980

7,000

CHSKCr


[mg/l]

6,0

BSK55 BSK

4,0

N-NO3 N-NO3

2,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Pcelk 2,50 2,00 N-NH 4 [mg/l]

1,50

PPcelk celk

1,00

N-NH4 N-NH4

0,50 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

96

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,073

0,048

0,054

0,055

0,070

0,087

0,058

0,058

BSK5


2,800

2,333

2,342

2,183

2,450

2,383

2,258

1,975

Pcelk

celkový fosfor

0,068

0,062

0,087

0,070

0,082

0,063

0,065

0,073

N-NO3


2,808

3,067

2,767

2,483

3,042

3,367

2,883

2,583

15,692

12,808

16,083

12,950

15,500

13,808

12,383

8,958

CHSKCr


[mg/l]

3,0 BSK BSK55

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,10 0,08

[mg/l]

0,06

PPcelk celk

0,04

N-NH4 N-NH4

0,02 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

97

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,064

0,101

0,046

0,131

0,090

0,105

0,066

0,109

BSK5


1,892

2,658

2,492

2,917

2,083

2,125

2,217

2,217

Pcelk

celkový fosfor

0,131

0,136

0,120

0,134

0,119

0,101

0,122

0,186

N-NO3


2,850

3,300

3,100

2,900

3,083

3,717

2,967

2,900

13,875

14,350

16,017

16,667

13,092

14,292

13,125

14,425

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,20

[mg/l]

0,15

PPcelk celk

0,10

N-NH44 N-NH 0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

98

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,099

0,118

0,076

0,113

0,106

0,105

0,077

0,071

BSK5


2,500

2,867

2,925

3,225

3,033

3,483

2,892

2,608

Pcelk

celkový fosfor

0,124

0,128

0,144

0,141

0,148

0,108

0,119

0,143

N-NO3


4,017

4,475

4,308

4,300

4,683

4,542

4,233

4,158

15,475

15,175

16,000

15,308

17,833

21,500

15,500

11,650

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,20

[mg/l]

0,15 celk PPcelk celk

0,10

N-NH4 N-NH N-NH 44

0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

25 20

[mg/l]

15 CHSK

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

99

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,080

0,099

0,040

0,120

0,080

0,093

0,043

0,040

BSK5


1,783

1,442

1,625

1,633

1,392

1,400

1,833

1,667

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

-

0,038

N-NO3


0,560

0,600

0,560

0,460

0,680

0,540

0,420

0,467

17,180

13,920

14,400

13,460

13,020

13,340

11,180

7,433

CHSKCr


[mg/l]

1,5

BSK55 BSK

1,0

N-NO3 N-NO3 0,5 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,14 0,12

[mg/l]

0,10 0,08

PPcelk celk celk

0,06

N-NH N-NH44 N-NH4

0,04 0,02 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

100

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,148

0,337

0,252

0,132

0,194

0,159

0,081

0,124

BSK5


3,292

2,992

3,333

2,683

2,400

3,000

2,250

3,617

Pcelk

celkový fosfor

0,176

0,139

0,181

0,115

0,120

0,128

0,126

0,176

N-NO3


4,383

4,550

5,050

5,042

4,658

7,242

5,208

4,392

19,708

17,458

23,167

18,708

15,950

20,667

15,083

16,858

CHSKCr


[mg/l]

6,0

BSK55 BSK

4,0

N-NO3 N-NO3 2,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,40

[mg/l]

0,30

Pcelk celk

0,20

N-NH44 N-NH 0,10 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

25 20

[mg/l]

15 CHSK

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

101

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,178

0,181

0,161

0,171

0,210

0,168

0,168

0,182

BSK5


2,233

2,825

3,225

2,683

2,808

2,767

2,350

2,225

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

0,171

0,167

0,162

0,138

N-NO3


3,820

4,360

5,260

3,880

4,050

5,467

4,464

4,242

14,800

15,300

14,400

14,800

15,140

17,400

12,691

15,358

CHSKCr


[mg/l]

4,0 3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,25 0,20

[mg/l]

0,15

P celk celk

0,10

N-NH4 N-NH4

0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

102

2010

2011

2012



B.1.18. Zhodnocení dopadu opatření LA100142, LA100143, LA100144 v profilu č. 59. Tabulka B.1.18a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka

Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,159

0,274

0,162

0,173

0,109

0,154

0,088

0,223

BSK5


2,458

3,125

2,650

2,958

2,475

3,458

2,800

2,650

Pcelk

celkový fosfor

0,175

0,217

0,185

0,131

0,142

0,116

0,133

0,143

N-NO3


3,867

3,858

4,050

3,708

3,567

4,025

3,433

3,450

15,233

15,200

16,733

15,583

15,383

18,083

13,358

12,825

CHSKCr


[mg/l]

3,0

BSK55 BSK

2,0

N-NO3 N-NO3

1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,30 0,25

[mg/l]

0,20 0,15

Pcelk P celk

0,10

N-NH4 N-NH4

0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20

[mg/l]

15 10

CHSK

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

103

2010

2011

2012



B.1.19. Zhodnocení dopadu opatření LA100158, LA100159 v profilu č. 680. Tabulka B.1.19a - Průměrné roční hodnoty sledovaných ukazatelů v reprezentativním profilu Zkratka

Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


-

-

-

0,996

0,649

0,546

0,471

0,160

BSK5


-

-

-

8,322

6,118

4,358

-

6,920

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

0,276

0,236

0,123

0,161

0,198

N-NO3


-

-

-

1,411

2,300

2,483

2,242

1,950

-

-

-

33,000

27,818

20,667

23,592

29,400

CHSKCr


[mg/l]

6,0

BSK55 BSK

4,0

N-NO3 N-NO3

2,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,20 1,00

[mg/l]

0,80 0,60

Pcelk P celk

0,40

N-NH4 N-NH4

0,20 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

104

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,246

0,290

0,099

0,160

0,194

0,260

0,078

0,195

BSK5


4,492

3,600

4,517

4,745

3,842

4,600

3,175

5,750

Pcelk

celkový fosfor

0,282

0,222

0,224

0,242

0,193

0,110

0,164

0,187

N-NO3


3,740

3,680

3,820

5,117

3,600

5,480

4,840

3,867

29,400

26,400

25,800

26,500

23,857

20,400

21,400

18,000

CHSKCr


[mg/l]

5,0 4,0

BSK55 BSK

3,0

N-NO3 N-NO3

2,0 1,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,35 0,30

[mg/l]

0,25 0,20

PPcelk celk

0,15

N-NH4 N-NH4

0,10 0,05 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

105

2010

2011

2012




Název ukazatele

N-NH4


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


0,214

1,048

0,416

0,108

0,224

0,226

0,148

0,192

BSK5


4,580

6,220

6,400

4,820

5,780

4,740

4,440

6,700

Pcelk

celkový fosfor

-

-

-

-

-

-

-

0,284

N-NO3


7,480

5,880

5,540

6,500

6,880

6,580

7,600

6,260

26,800

30,000

33,000

24,200

30,000

26,400

26,800

31,000

CHSKCr


[mg/l]

6,0

BSK55 BSK

4,0

N-NO3 N-NO3

2,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,20 1,00

[mg/l]

0,80 0,60

Pcelk celk

0,40

N-NH44 N-NH

0,20 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

35 30

[mg/l]

25 20 CHSK

15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

106

2010

2011

2012



B.2. Vyhodnocení dopadů opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (kapitola C.4.7) Dopady opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do podzemních vod ze starých kontaminovaných míst nelze vyhodnotit bez podrobných údajů z průběhu sanace. Monitoring jakosti podzemních vod v síti ČHMÚ je situován prakticky vždy mimo ovlivnění podzemních vod z těchto zdrojů. Zároveň v případě mnoha zátěží jsou údaje o stavu realizace, dodané pro zprávu o pokroku v realizaci opatření v rozporu s údaji v SEKM.

B.3. Vyhodnocení dopadů opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (kapitola C.4.13) V rámci budování opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu byly ve většině případů realizovány revitalizace vodních toků a odstraňovány migrační překážky bránící průchodnosti vodního toku. Z hlediska revitalizací jde jak o intravilánovou tak extravilánovou revitalizaci nivy s budováním průtočných tůní, jedním z revitalizačních opatření je také odtěžení sedimentů. Co se týče zprůchodňování vodních toků, zde se jedná zejména o budování rybích přechodů. Celkové vyhodnocení dopadů realizovaných opatření tohoto druhu je možné určit až na základě celkového hodnocení vodních útvarů, zejména pak biologické složky. Dá se však předpokládat, že ke zlepšování stavu bude docházet v delším časovém horizontu.

B.4. Vyhodnocení dopadů opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo realizováno 21 opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy. Ve všech případech se jednalo o ochranu před povodněmi realizací poldrů, zkapacitňováním koryt toků a dalšími protipovodňovými opatřeními. Realizovaná opatření zvýšila počet ochráněných obyvatel v dílčím povodí o cca 11 308. Konkrétní parametry protipovodňových opatření jsou uvedeny v tabulce B.4.1. Tabulka B.4.1 - Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapitola D) VÚ

ID opatření

HSL_0310

LA200005

HSL_0100

LA200014

HSL_1260

LA200016

HSL_1960

LA200017

HSL_0770

LA200022

HSL_0770

LA200023

HSL_0740

LA200025

HSL_0780

LA200027

HSL_0420

LA200044

Název opatření Labe, Jaroměř, zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta a hrázemi Čistá, Hostinné - zvýšení ochrany města hrázemi Doubrava, Vrdy - Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu Jizera, Turnov, zvýšení ochrany města rekonstrukcí jezu Tichá Orlice, Brandýs n.O., zvýšení protipovod.ochrany města rekonstrukcí úpravy vod.toku a hrázemi Tichá Orlice, Choceň, zvýšení PPO města rekonstrukcí úpravy VT a hrázemi Třebovka, Dlouhá Třebová - Hylváty, úprava toku v obcích Orlice, Albrechtice nad Orlicí, protipovodňová ochrana ZKT Hustířanka - Dubenec

107

Stav ochrany před realizací

Stav ochrany po realizaci

počet ochráněných obyvatel

Q5

Q100

cca 1260

Q5

Q100

cca 260

Q2

Q50

cca 470

Q2

Q5

cca 270

Q5

Q100

cca 500

Q20

Q100

cca 3800

Q5

Q50

cca 1100

Q5

Q100

cca 690

Q1 - Q2

Q10 - Q20

cca 70



VÚ

ID opatření

Název opatření

Stav ochrany před realizací

Stav ochrany po realizaci

počet ochráněných obyvatel

HSL_1110

LA200045

ZKT Jesenčanský potok

Q1 - Q2

Q10 - Q20

cca 50

HSL_1550

LA200046

ZKT Mrlina

-

Q50

cca 200

HSL_0190

LA200047

ZKT LP č.6 Běluňky

Q5

Q10

cca 50

HSL_1200

LA200049

ZKT Maleč

Q1

Q100

cca 700

HSL_1030

LA200058

PPO Krouna

-

Q100

cca 50

HSL_1010

LA200065

Suchá nádrž Lukavice

Q5

Q50

cca 200

HSL_1960

LA200072

Odolenovický potok - Turnov (poldr)

Q5

Q20

cca 520

HSL_0740

LA200080

Skuhrovský potok v obci Rybník

Q5

Q20

cca 50

HSL_0450

LA200090

Bartošovický potok II., Bartošovice v O. h.

Q5

Q10

cca 60

HSL_1960

LA200091

Žernovník, ř.km 1,275 - 4,620, Železný Brod

Q20

Q20

cca 950

HSL_1210

LA200094

Lovětínský potok, Ronov n. D.

Q10

Q10

cca 40

HSL_1190

LA200162

Městecký potok II. - Vojnův Městec

Q5

Q20

cca 50

ZÁVĚR Přípravné práce Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe svou náplní pokrývají období od schválení Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe po vlastní tvorbu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe v rámci II. plánovacího cyklu, jehož referenčním rokem je rok 2012. Přípravné práce jsou definovány platnou legislativou, schváleným časovým plánem a programem prací. Již při zpracování přípravných prací je možno částečně využít Maketu plánu dílčího povodí, jež vznikla za účelem sjednocení výstupů jednotlivých plánů v rámci České republiky. V první fázi přípravných prací byl správcem povodí zpracován Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami, který je povinně zveřejňovaným výstupem procesu plánování v oblasti vod. Přípravné práce v předkládané zprávě byly zpracovány za období červen až listopad 2013. Svým obsahem částečně navazují na přehled významných problémů nakládání s vodami. Kromě nutných formálních částí jako jsou úvodní informace, seznam použitých podkladů obsahují dvě základní části, a to „Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod podle § 9 vyhlášky č. 24/2011 Sb.“ a „Vyhodnocení dopadů realizovaných opatření plánů oblastí povodí“. U částí, kde je to relevantní, jsou uváděné informace členěny na povrchové a podzemní vody. Informace jsou strukturovány tak, aby bylo možno v konkrétních případech provést porovnání s výstupy I. plánovacího období. Pro II. plánovací období však došlo k převymezení vodních útvarů, a tak odpovídající srovnání již nebude možno provést. Zároveň se změnily metodické přístupy pro zpracování dílčích částí. V návaznosti na to je ještě nutno zmínit, že v období přípravných prací nebyly dostupné všechny nezbytné podklady a metodiky, a tak je nutné některé výstupy přípravných prací považovat za prozatímní. Obecně je v přípravných pracích vyhodnoceno nakládání s vodami formou odběrů a vypouštění, regulací odtoku vod a jejich dalším hospodářským využitím. Dále jsou vyhodnoceny přímé antropogenní vlivy na morfologii vodních toků. Pozornost je věnována také emisím živin a dalších znečisťujících látek z bodových i plošných zdrojů. U zjištěných negativních antropogenních vlivů byl dle možností stanoven dopad na vodní útvary, na základě čehož byla stanovena jejich rizikovost. Rešeršním způsobem jsou zmíněny potenciální dopady klimatické změny z pohledu vodního hospodářství a možná adaptační opatření. Ve druhé části je naopak vyhodnocen dopad realizovaných opatření navrhovaných v I. plánovacím cyklu. Tato opatření byla obecně navrhována za účelem zlepšení stavu vod nebo zvýšení protipovodňové ochrany. Za použití vybraných ukazatelů byl sledován reálný dopad těchto opatření. Jestli se opatření promítlo do zlepšení stavu vodních útvarů, bude možno zjistit až po vyhodnocení stavu vodních útvarů pro II. plánovací období. Na přípravné práce naváže vlastní zpracování Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe. Některé pasáže budou převzaty v podstatě beze změny, jiné budou muset být na základě nových poznatků přepracovány.

108

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents