Příprava pacienta před plánovaným operačním výkonem

A-PDF Merger DEMO : Purchase from www.A-PDF.com to remove the watermark

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Příprava pacienta před plánovaným operačním výkonem

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Jana Straková

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 2012

Pavlína Procházková

Děkuji Mgr. Janě Strakové za poskytování rad a odborné vedení mé bakalářské práce. Chtěla bych poděkovat celé své rodině za podporu po celou dobu mého studia.

OBSAH ÚVOD…………………………………………….……….……….................…..……..5 1 PLÁNOVÁNÍ OPERAČNÍHO VÝKONU.............................................................6-8 2 PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA…………………………....………...…....………...9 2. 1 Místní předoperační přípravy………………………..…....................…..……9-10 2.2 Celková předoperační příprava……………………………...…......….…...….…10 2.2.1 Obecná……………………………………….…………...........…...10-12 2.2.2 Speciální………………………….………………...……………….12-19 2.3 Bezprostřední příprava před operací…………………………...…...….…….19-20 3 PSYCHICKÁ PŘÍPRAVA A KOMUNIKACE S PACIENTEM..........................21 3.1 Psychická příprava………………………………...……………..….………..21-22 3.2 Komunikace zdravotníků s pacientem………………........................…..……22-23 4 CILE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY……..........…….24 5 METODIKA………………………………………………….….….........……...25-26 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ......................................................................................27-43 7 DISKUSE………………………………………………………….…..…..……..44-48 8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ…………….………....….....…...……..49-50 ZÁVĚR…………………………………………………………….…….……....…….51 ANOTACE…………………………………………………….............………....……52 ANNOTATION……………………………………………...........……………….…..53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………...…...…………..54-55 SEZNAM ZKRATEK………………………………………….…...…....………..56-57 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ……………………………………...…………58-59 SEZNAM PŘÍLOH....……..………………………………………………………60-71

ÚVOD Pracuji jako anesteziologická sestra na operačním sále, kde se denně setkávám s pacienty, kteří přicházejí k plánovaným i urgentním operačním výkonům, někteří z nich i v ohrožení života. Většina operačních výkonů je spojena s nepříjemnými pocity, bolestí, obavami a strachem. Než se pacient dostane na operační sál, musí podstoupit různě dlouhou předoperační přípravu. Zdravotník vysvětlí pacientovy úkony, které je nutno provést v rámci předoperační přípravy, objasní charakter operace a nastíní problémy, které lze očekávat v pooperačním průběhu. V posledních desetiletích s rozvojem přístrojové a počítačové technologie došlo k velkému pokroku v medicíně a ke zdokonalení mnohých léčebných i diagnostických postupů. Přes tento pokrok je v medicíně podceňována psychická příprava pacienta. Pacient bude spolupracovat a dodržovat léčebný režim, pokud bude dostatečně informován a podaným informacím bude rozumět. V teoretické části jsem charakterizovala jednotlivé fáze předoperační přípravy, celkovou, která je dále rozdělena na obecnou a speciální, místní a bezprostřední předoperační přípravu. Je zde popsána i komunikace s pacientem a psychická příprava před plánovaným operačním výkonem. V empirické části bakalářské práce jsem se rozhodla sledovat připravenost a informovanost pacientů před plánovaným operačním výkonem. Cílem předoperační přípravy je vytvořit nemocnému optimální podmínky ke zvládnutí operační zátěže, k nekomplikovanému hojení a následné rekonvalescenci.1

1

Srov. VYHNÁNEK, F. a kol., Chirurgie I., s. 181-184

5

1 PLÁNOVÁNÍ OPERAČNÍHO VÝKONU

„Plánované operační výkony se provádějí v době, která vyhovuje pacientovi i nemocničnímu oddělení.“2 Každý operační výkon je pro pacienta stresující. U některých již při jeho plánování. Ke stresu přispívá neznalost nemocničních postupů, obava z neznámého prostředí, nutnost dietních opatření a v neposlední řadě strach z bolesti. Plánovaný operační výkon je pacientovi vysvětlován trpělivě, srozumitelně a v případě nutnosti i opakovaně. Mnohdy je třeba i spolupráce ošetřujícího personálu s rodinou pacienta.3 „Posouzení zdravotního stavu před operací zahrnuje klinické vyšetření, kdy se určují operační rizikové faktory a získávají se informace potřebné pro předoperační hodnocení.“4 Tato hodnocení slouží jako prevence možných peroperačních a pooperačních komplikací. Starší pacienti s řadou interních chorob budou vyžadovat důkladnější předoperační přípravu než mladí pacienti. Základem předoperačního vyšetření, jehož platnost je 1 měsíc v případě, že během této doby neprodělali interkurentní onemocnění. Patří sem anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření a doplňující vyšetření.5

Anamnéza Soubor informací o současných obtížích nemocného. Pro operační výkon je stěžejní osobní anamnéza s výčtem chorob. Farmakologická anamnéza zahrnuje dávkování

užívaných

léků.

Neméně

důležitá

je

alergologická

anamnéza,

která zahrnuje přecitlivělost zejména na léky, dezinfekci a potraviny. Součástí anamnézy je i případný abusus, který může ovlivnit jak předoperační, tak pooperační průběh a může zvýšit výskyt případných komplikací. Zahrnuje především užívání návykových látek, jako jsou drogy včetně tabáku a alkoholu v různém množství, eventuelně černá káva a analgetika. 2

NICHOLLS, A. WILSON, I., Perioperační medicína., s. 31.

3

Srov. VORLÍČEK, J. a kol., Klinická onkologie pro sestry., s. 85.

4

MIKŠOVÁ, Z. FROŇKOVÁ, M. ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II. s. 89.

5

Srov. ZEMANOVÁ, J., Základy anesteziologie., s. 32.

6

Ošetřovatelská anamnéza Zaměřuje se na oblasti lidského zdraví a životního stylu. Je důležitá pro naplánování a provádění specifické ošetřovatelské péče. Zjišťuje informace o pacientově životním standardu a především o jeho bio-psycho-sociálních potřebách. Zaměřuje se především na oblasti výživy, vyprazdňování, pohybové aktivity, spánku, odpočinku, rekreace, postoje ke zdraví (kouření, alkohol, drogy), používání kompenzačních pomůcek, oblast sociálních rolí a vztahů, sexualitu, toleranci ke stresu, náboženství, hodnotovou orientaci a další podobné informace podle oboru a potřeby. Ošetřovatelskou anamnézu odebírá sestra při vstupním zhodnocení na všech úrovních péče (v ambulantní, domácí i nemocniční). Informace jsou nepřetržitě podle potřeby aktualizovány a zaznamenávány do ošetřovatelské dokumentace.6 Na operačním sále se všeobecná sestra znovu osobně informuje od pacienta na lačnost, kompenzační pomůcky (především zubní protézu a kontaktní čočky), na alergie (nejdůležitější jsou lékové, potravinové a alergie na dezinfekci).

Fyzikální vyšetření Je vyšetření pacienta lékařem jen pomocí vlastních smyslů a jednoduchých pomůcek, kdy lékař postupně vyšetřuje jednotlivé orgánové systémy. Patří sem pohled, poklep, pohmat, poslech, vyšetření per rektum. Při hodnocení stavu se zaměřuje především na psychický stav, celkovou konstituci, stav hydratace, vyšetření hlavy, krku, hrudníku, břicha, končetin.7 Toto vyšetření u stabilních pacientů zpravidla zajišťuje praktický lékař. Rizikové pacienty prohlíží internista a navrhuje další podrobná vyšetření.

Laboratorní vyšetření Doplňují klinické zhodnocení fyzického a psychického stavu pacienta. Laboratorní vyšetření se provádí ze vzorků krevního séra a moče pacienta. Obvykle 6 7

Srov. J., KELNAROVÁ a kol., Ošetřovatelství., s. 35. Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ H. – přednášky – Klinická propedeutika

7

odebíráme vzorky krve ke stanovení krevního obrazu, hematokritu, sedimentace, urea, kreatininu, iontogram, glykemie, jaterní testy, krevní skupiny. Ze vzorku moči stanovujeme močový sediment. Při onemocněních ovlivňujících operační výkon je pak nutné doplnit speciální laboratorní vyšetření dle ordinace lékaře. 8

Zobrazovací metody RTG - provádí se u zdravých pacientů od 60 let, u kuřáků nad 40 let, u cizinců s epidemickým výskytem TBC (tuberkulóza), u pacientů s deformitou hrudníku, u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního onemocnění, dále po akutním respiračním onemocnění a při výskytu maligního onemocnění. Platnost vyšetření je 12 měsíců.9 CT - computerová tomografie patří ke speciální přípravě pacienta k ozřejmění operačního výkonu a přiblížení diagnosy. Diagnostický přínos je v místech, kde ultrazvukové vyšetření selhává, např. retrosternální prostor nebo malá pánev.10 UZ - ultrazvuk provádí se při patologickém nálezu při fyzikálním vyšetření k objasnění

a

lokalizaci

patologie.

Relativně

levné

a

rychlé

vyšetření,

které nezatěžuje pacienty. „Opakované vyšetření v čase hodnotí vývoj choroby a umožní cílená speciální vyšetření.“11 EKG - elektrokardiografie, u pacientů nad 40 let i při absenci kardiálního onemocnění.12 Umožňuje odhalit poruchy rytmu a detekovat skryté srdeční abnormality. Speciální vyšetření – ECHO (echokardiografie), ergometrie, koronarografie, spirometrie, endoskopie gastrointestinálního traktu.

8

Srov. LARSEN, R., Anestezie., s. 12-13.

9

CVACHOVEC, K. a kol. Doporučení pro omezování příjmu tekutin a stravy před anesteziologickou péčí. 2011 [cit. 2012-04-24] http://www.csarim.cz 10 Srov. VYHNÁNEK, F. a kol., Chirurgie I., s. 82. 11 12

KALA, Z. PENKA, I. a kol., Perioperační péče o pacienta v obecné chirurgii., s. 16. CVACHOVEC, K. a kol. Doporučení pro omezování příjmu tekutin a stravy před anesteziologickou péčí. 2011 [cit. 2012-04-24] http://www.csarim.cz

8

2 PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA

Předoperační příprava zahrnuje posouzení zdravotního stavu pacienta před operací spolu s psychickou přípravou. Sestra vysvětlí podstatu perioperační péče a potřebné informace o operačním výkonu. Znalosti a dovednosti všeobecné sestry při předoperační přípravě jsou nedocenitelné.13 Vlastní předoperační přípravu lze rozdělit na celkovou a místní. Celková předoperační příprava se dále dělí na obecnou a speciální.

2.1 Místní předoperační příprava Zahrnuje soubor opatření, která působí jenom lokálně na část organizmu nebo na určitý orgán. Jsou indikována operatérem na základě znalostí pravděpodobného průběhu operace.14 

Příprava GIT – lačnění 6h před každou operací, příprava tlustého střeva před

operací (ortográdní příprava, klyzma).15 

Zavedení PMK – ke sledování diurézy během operačního výkonu, důležité

při operacích v malé pánvi. Pro snížení stresu při zavádění PMK lze zavést až na operačním sále po úvodu do celkové anestezie. 

Kanylace i. v. – u nekomplikovaných operací zajištění periferní žíly

k podávání farmak, infuzních roztoků nebo krevních derivátů během operace. Při neúspěšném zajištění periferní žíly je pak nutno zajistit i. v. přístup cestou centrálního žilního řečiště.

13

Srov. VORLÍČEK, J. a kol., Klinická onkologie pro sestry., s. 86.

14

Srov. ŠVÁB, J. a kol. Chirurgie vyššího věku., s. 35.

15

CVACHOVEC, K. a kol. Doporučení pro omezování příjmu tekutin a stravy před anesteziologickou péčí. 2011, [cit. 2012-04-24], http://www.csarim.cz

9



Epidurální katetr – slouží k zajištění pooperační analgesie zejména u velkých

a bolestivých operačních výkonů, jako jsou operace na slinivce, operace plic, jater, velké břišní operace, operace velkých cév a operace kloubů. 

Příprava kůže – oholení operačního pole těsně před odjezdem na operační sál,

důležitá je prevence ranných infekcí

2.2 Celková předoperační příprava Celkovou předoperační přípravu lze rozdělit na obecnou, kterou podstupují všichni pacienti před plánovaným operačním výkonem, a speciální, kterou podstupují pacienti s chronickým onemocněním.

2.2.1 Obecná předoperační příprava „Zahrnuje opatření, která ovlivňují organizmus jako celek nebo působí na vnitřní prostředí a homeostázu organizmu.“16

Prevence tromboembolických komplikací Slouží ke snížení výskytu trombembolických komplikací u pacientů s trombozou v anamnéze, kde je zvýšené riziko plicní embolie, rizikovou skupinou jsou starší nemocní, pacienti s malignitami, obézní pacienti, užívání hormonální antikoncepce, vrozené i získané hyperkoagulační stavy, imobilizace, sepse. Také charakter a délka operačního výkonu zásadně ovlivňuje vznik trombembolické nemoci (operace na dolních končetinách, na cévách, v retroperitoneu, v oblasti pánve, u většiny ortopedických a traumatologických operací (viz tabulka č. 1). Prevence zahrnuje bandáže dolních končetin buď elastickým obinadlem, elastickou punčochou, nebo pneumatickou kompresí dolních končetin, podání antikoagulancií (heparinu, dnes modernějšího nízkomolekulárního heparinu), peroperační a pooperační hrazení ztrát tekutin infuzními roztoky a časná pooperační rehabilitace a mobilizace.17

16

ŠVÁB, J. a kol., Chirurgie vyššího věku., s. 35.

17

Srov. ŠVÁB, J. a kol., Chirurgie vyššího věku., s. 35-36.

10

Tabulka č. 1 – Míra rizika trombembolických komplikací18

Nízké riziko Malé operace u nemocných do 40 let bez rizikových faktorů

Elastické bandáže dolních končetin

Střední riziko

Vysoké riziko

Malé operace u rizikových pacientů, operace nad 60 min. u nemocných nad 40 let bez rizikových faktorů, velké operace u nemocných do 40 let bez rizikových faktorů Elastické bandáže dolních končetin + Heparin s.c., eventuelně LMWH.*

Velké chirurgické výkony u pacientů nad 40 let, všechny typy operací u rizikových pacientů Elastické bandáže dolních končetin + LMWH* + eventuálně pneumatická komprese dolní končetiny

Rizikové faktory: věk > 60 let, maligní nádory, obezita, varixy, stav po HŽT**, stav po plicní embolii, hormonální antikoncepce, vrozené i získané koagulační stavy, imobilizace, sepse *LMWH – nízkomolekulární heparin **HŽT – hluboká žilní trombóza

Prevence infekčních komplikací Antimikrobiální profylaxe je indikována podle charakteru operačního výkonu. U operací, kde zavádíme do organismu cizí těleso (cévní protézy, kloubní náhrady), u operací, kde dochází ke kontaminaci operačního pole (operace na střevě), u operací septických jako je empyém hrudníku. U rizikových skupin jako jsou pacienti s diabetes mellitus, imunosuprimovaní pacienti, pacienti s umělou chlopenní náhradou, nebo jiným syntetickým materiálem jsou taktéž antibiotika indikována. Typ

podávaného

antibiotika

dle epidemiologické situace.

se

může

v jednotlivých

zařízeních

lišit

19

Úprava hydratace a vnitřního prostředí Týká se častěji starších pacientů s četnou medikamentózní terapií. U nich může docházet k dehydrataci a k minerálovému rozvratu v souvislosti s užívanými diuretiky. Vzhledem k četným komorbiditám je nutno upravit vnitřní prostředí, abychom předešli vzniku kardiálních komplikací.

18 19

ŠVÁB, J. a kol., Chirurgie vyššího věku., s. 36. Srov. VOMELA, J. a kol., Chirurgie pro sestry I. část., s. 50-55.

11

Úprava nutrice V dnešní moderní době se setkáváme s oběma extrémy nutriční poruchy. Obézní pacienti mají vyšší riziko infekčních komplikací ran, kardiovaskulárních dysfunkcí, omezenou respirační kapacitu. U těchto pacientů může nastat problém při transportu, nebo při polohování. Velké komplikace mohou nastat při zajištění žilního vstupu. Při maligní obezitě může být pacientovi doporučena před plánovaným operačním výkonem redukce hmotnosti. U pacientů s malnutricí dochází naopak ke zhoršenému a zpomalenému hojení ran. Zde je na místě podání živin parenterálně nebo enterálně nasogastrickou nebo nasojejunální sondou.20 Patří sem pacienti s onkologickým onemocněním, s Crohnovou chorobou, poruchou pasáží jícnu a žaludku, s poruchou příjmu potravy (anorexie, bulimie). V neposlední řadě i diabetes mellitus I a II. typu. K optimálnímu peroperačnímu a pooperačnímu průběhu patří dlouhodobě kompenzovaný pacient.

Premedikace Jedná se o podání léků ordinovaných anesteziologem, které slouží k zajištění snadného usnutí pacientů noc před plánovanou operací. Nejčastěji se podávají hypnotika. Ráno v den operace cca 30 min před operací jsou podávány benzodiazepiny za účelem zklidnění, pacient se zbaví napětí, úzkosti, strachu a eventuelně analgetika na zmírnění bolesti. Správná premedikace usnadňuje úvod do anestezie. U pacientů s bohatou farmakologickou anamnézou je nutná úprava chronické medikace. Slouží k vyvarování se nežádoucích interakcí během anestezie a k hladkému průběhu perioperačního období.21

2.2.2 Speciální předoperační příprava Speciální příprava se týká většinou starších nemocných s přidruženými komorbiditami, nebo u pacientů s orgánovou dysfunkcí. Zahrnuje podrobnější vyšetření jak neinvazivní, tak invazivní a umožňuje nám posoudit stupeň postižených orgánů se sníženou fyziologickou rezervou. Dle stupně poškození pak můžeme zhodnotit, jakou bude mít operace odezvu na hodnotu pacientova života 20 21

Srov. VOMELA, J. a kol., Chirurgie pro sestry I. část., s. 50-55. Srov. LARSEN, R., Anestezie., s. 126.

12

jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska.22 Účelem speciální přípravy je optimalizovat chronická onemocnění a snížit riziko perioperačního a pooperačního selhání orgánů.

Kardiovaskulární choroby Pacienti s kardiovaskulárními chorobami jsou ohroženi ischemií myokardu, srdečním selháním a hypotenzí.23 Riziko ischemie je dáno postižením koronárních tepen a při snížené perfuzi, která může být způsobena krevní ztrátou, kolísáním krevního tlaku, může dojít k infarktu myokardu. Abychom těmto komplikacím předešli, podstupují pacienti speciální kardiologická vyšetření v rámci předoperační přípravy. 

ECHO srdce – podstupují pacienti k posouzení kontraktility myokardu

a k posouzení chlopenních vad. Lze jím detekovat případné tromby v srdečních dutinách nebo perikardiální výpotek.24 

Koronarografie

–

je

invazivní

vyšetření,

které

slouží

k posouzení

průchodnosti koronárních tepen. Umožňuje aktuálně zlepšit prokrvení myokardu provedením balónkové plastiky nebo zavedením stentu a tím snížit riziko vzniku infarktu. 

Holterovské monitorování – je indikováno u pacientů s nejistým nálezem

a pomáhá posoudit závažnost arytmií, odhalit neléčenou hypertenzi a určit nutnost a rozsah léčby.

Hypertenze Nejčastější příčinou je ateroskleroza nejen koronárních tepen. Nepřímo se tak podílí na kardiálních komplikacích. Při kolísání

krevního tlaku dochází

k nedostatečné perfuzi koronárních tepen a tím ke vzniku ischemie.25 Ateroskleroza ve vyšším věku bývá povšechná, a tak jsou postiženy i tepny mozkové a tím nepřímo je ohrožen mozek hypoperfuzí a vznikem cévní mozkové příhody.

22

Srov. ŠVÁB, J. a kol., Chirurgie vyššího věku., s. 37. Srov. ŠVÁB, J. a kol., Chirurgie vyššího věku., s. 38. 24 Srov. KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství I. pro bakalářské studium ošetřovatelství., s. 54. 25 Srov. KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství I. pro bakalářské studium ošetřovatelství., s. 76-77. 23

13

Ischemická choroba srdeční Ischemická choroba srdeční (ICHS) je způsobena nepoměrem mezi dodávkou a poptávkou kyslíku v myokardu. Tento nepoměr vzniká na podkladě aterosklerosy koronárních tepen, které jsou zúžené a nejsou schopny reagovat na zvýšenou potřebu kyslíku při zátěži. Manifestní ICHS vede ke snížené toleranci zátěže a projevuje se anginou pectoris.26 Nedostatečně léčená ICHS vede ke zvýšenému riziku vzniku peroperačního a pooperačního vzniku infarktu myokardu. Projevuje se akutním koronárním syndromem. Tito pacienti mají vysoké riziko kardiálních komplikací. Řešením je provedení perkutánní transluminální koronární angioplastiky (PTCA). Každý pacient s ICHS by měl podstoupit kardiologické vyšetření před plánovaným výkonem. V případě nepříznivého výsledku je možno nekardiální plánovaný operační výkon odložit a zvážit kardiochirurgickou intervenci, což znamená kardiochirurgické konzilium.

Chlopenní vady V naší populaci se vzhledem k dostatečné prenatální diagnostice setkáváme už častěji se získanými srdečními vadami. Pro posouzení závažnosti a rizikovosti chlopenní vady rozhoduje symptomatika. Může se projevovat srdečním šelestem, který zjistíme již při fyzikálním vyšetření. Pacienti se srdeční vadou jsou častěji ohroženi srdečním selháním, poruchami srdečního rytmu nebo embolizací. Každý pacient s hemodynamicky závažnou chlopenní vadou by měl podstoupit pečlivé kardiologické zhodnocení, které zváží riziko plánovaného výkonu eventuální prospěch z odložení tohoto plánovaného výkonu a vyřešení chlopenní vady chirurgicky, nejčastěji plastikou. V případě, že to není možné, je operace takto postiženého pacienta ke zvážení.

Srdeční selhání Pacienti s akutním srdečním selháním nejsou k elektivním výkonům indikováni. Pacienti s chronickým srdečním selháním jsou schopni podstoupit elektivní výkon, pokud jsou dostatečně kompenzováni a mají nastavenou léčbu. Tito pacienti jsou ohroženi srdečním selháním při zvýšeném přívodu tekutin 26

Srov. KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství I. pro bakalářské studium ošetřovatelství., s. 69.

14

a při kolísaní krevního tlaku. Mají často snížené rezervy a citlivě reagují na výkyvy vnitřního prostředí.

Arytmie Někteří pacienti trpí poruchou rytmu, která může být bezvýznamná. Pacienti s významnou arytmií mohou být ohroženi na životě. Dnešní moderní medicína již umí tyto arytmie upravit, zpomalit nebo úplně eliminovat. S rozvojem přístrojové techniky se můžeme setkat s pacienty, kteří mají implantovaný pacemaker, defibrilátor

nebo

kombinace

obou.27

Funkčnost

přístrojů

je

sledována

ve specializovaných kardiologických centrech a sestra se většinou nemusí obávat poruchy funkce nebo výpadku přístroje. Ošetřovatelská předoperační příprava má za úkol monitoraci krevního tlaku, zejména u pacientů se zvýšeným kardiologickým rizikem. Měření je třeba několikrát opakovat, aby výsledek odpovídal skutečnosti. Hypertenze během hospitalizace vzniká často ze stresu z nadcházejících událostí, z nedostatečné informovanosti a ze strachu z bolestivých výkonů. Část pacientů trpí tzv. syndromem bílého pláště. Při opakovaném naměření vysokého krevního tlaku je pak nutná jeho kompenzace. Nepodaří-li se krevní tlak zkompenzovat, pak je nutné plánovaný operační výkon odložit.

Respirační onemocnění Mezi nejčastější respirační onemocnění patří chronická obstrukční plicní nemoc, astma bronchiale a plicní fibroza. Pacienti s tímto onemocněním jsou ohrožení respiračním selháním v pooperačním období.28 Chronická obstrukční plicní nemoc se vyskytuje u starších lidí. Patří sem emfyzém, chronická bronchitis, projevující se kašlem.29 Astma bronchiale – chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest se vyskytuje častěji u mladých pacientů, často alergiků. Onemocnění má zpravidla

27


28

Srov. NICHOLLS, A. WILSON, I., Perioperační medicína., s. 140-149.

29


15

záchvatovitý průběh v období sezony.30 Tito pacienti jsou často vybaveni pohotovostními léky v inhalační formě. Plicní fibroza je onemocnění, u kterého dochází k přestavbě plicního parenchymu. Důsledkem může být nedostatečná výměna plynů v plicích a vznik parciální nebo globální respirační insuficience.31 Spirometrie je vyšetření, které není rutinně vyžadováno. Slouží k identifikaci rizikové skupiny pacientů, u nichž by mělo být použito postupů ke snížení rizika komplikací. Indikováno je taky u pacientů podstupující nitrohrudní výkon. U pacientů s respiračním onemocněním si sestra všímá dušnosti při pohybu pacienta po oddělení, při běžné sebeobsluze, tj. převlékání a osobní hygieně. Sleduje celkovou úroveň aktivity.32 Předoperační příprava pacienta s plicním onemocněním spočívá v aplikaci bronchodilatační inhalační terapie. Součástí předoperační přípravy je

dechová

rehabilitace.

Dechovou

rehabilitaci

se

pacient

učí

společně

s fyzioterapeutem. Seznamuje se s cviky pro hluboké dýchání, kdy přiloží dlaně na dolní hranici hrudníku a pomalu se nadechuje nosem, následně zadrží dech na 2-3 vteřiny a pomalu vydechuje ústy, až se dosáhne maximální kontrakce hrudníku. Učí se cviky pro snadnější odkašlávání, kdy musí přiložit dlaň ruky na ránu a mírně stlačit, snaží se volně zakašlat po provedení několika hlubokých vdechů.33 Nácvik praktických dovedností již před operací procvičuje s pacientem i všeobecná sestra v rámci

edukace.

Správné

dýchání

může

usnadnit

průběh

pooperační

rekonvalescence.

Diabetes mellitus Diabetes mellitus je dnes velice rozšířenou chorobou. „V České republice v roce 2010 na jeden tisíc obyvatel připadá 77 diabetiků.“34 U starších a obézních pacientů převládá II. typ. Tito nemocní mají vyšší riziko vzniku infekce a vyšší riziko kardiovaskulárních příhod. Ve spojitosti se stresem, který operačním výkonem 30 31

Srov. KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství I. pro bakalářské studium ošetřovatelství., s. 21. Srov. KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství I. pro bakalářské studium ošetřovatelství., s. 19-20.

32

Srov. NICHOLLS, A. WILSON, I. Perioperační medicína., s. 140-149.

33

Srov. MIKŠOVÁ, Z. FROŇKOVÁ, M. ZAJÍČKOVÁ, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. s. 95.

34

SRB, T. Aktuální informace č. 26/2011 [cit. 2012-05-15] http://www.uzis.cz.

16

vzniká, dochází ke zvýšenému vyplavování antagonistických hormonů inzulinu. To má za následek vyšší hladiny glykemie. K plánovanému operačnímu výkonu by měli být připuštěni pacienti nejlépe s dlouhodobě kompenzovaným diabetem, aby se snížilo riziko komplikací. Úkolem sestry u pacienta v předoperační přípravě je zvýšená monitorace glykemie. U pacientů s diabetem I. typu je vhodné pokračovat v aplikaci dlouhodobého inzulinu dle schématu. Všeobecná sestra aplikuje rychle působící inzulin na základě aktuální hodnoty glykemie dle písemné ordinace lékaře. Během lačnění před operací mohou být pacienti ohroženi hypoglykemií, zejména jedná-li se o pacienty s diabetem I. typu. Stabilní hladinu glykemie je nutno zajistit infuzní terapií na základě aktuální hladiny v krevním séru.

Renální selhání „Chronické

renální

selhání,

je

spojeno

jednoznačně

s delší

dobou

hospitalizace, s vyšší incidencí cévní mozkové příhody, krvácivých komplikací s prolongovanou ventilací či potřebou dialýzy.“35 Na akutně vzniklém renálním selhání se podílí zejména infekce, dehydratace a podání nefrotoxických látek v nedostatečně redukované dávce. Ke zhoršení renálních funkcí může dojít v důsledku močové infekce, proto se rutinně vyšetřuje moč před operací a případný močový infekt je nutno přeléčit. Sestra u takových pacientů sleduje bilanci tekutin. Pokud je pacient dehydrovaný a mělo by dojít k dalšímu poškození funkce ledvin, je nutné zavedení intravenózní kanyly. Dle písemné ordinace lékaře podá sestra infuzní roztoky. Dále sledujeme zabarvení a možné příměsi např. krev v moči.36

Neurologická onemocnění Pacienti s neurologickým onemocněním vyžadují speciální přípravu a speciální zacházení. Pacienti mohou být omezeni v mobilitě a mají vyšší riziko pádu. Před některými operačními výkony je nutné vyšetření neurologickým specialistou, který pak může indikovat některá speciální vyšetření jako EMG 35

ŠVÁB, J. a kol. Chirurgie vyššího věku., s. 55

36

Srov. NICHOLLS, A. WILSON, I., Perioperační medicína., s. 162.

17

(elektromyografie), EEG (elektroencefalografie). Tato vyšetření stanoví případné riziko zhoršení stávající nemoci po operaci. Vlivem anestezie a vlivem per operačního stresu, může dojít k výraznému zhoršení neurologického postižení. Může se objevit zhoršené polykání, poruchy vyprazdňování, zhoršené dýchání, poruchy mobility, se kterým by měl být pacient seznámen.37 Ve spolupráci s fyzioterapeutem pak již předoperačně dochází k nácviku chůze s kompenzačními pomůckami (berle, ortéza, bederní pás, krční límec), způsoby obracení a vstávání z lůžka. Pokud jsou pacienti imobilní, musí sestra dbát na prevenci dekubitů, důsledné polohování a hygienu pacienta. Vlastní úpravu medikace před operací indikuje anesteziolog.

Endokrinologická onemocnění Endokrinologická onemocnění zahrnují širokou škálu postižení. V rámci předoperační přípravy musí být tato onemocnění kompenzována. Nedostatečně kompenzované hladiny hormonů mohou vést k dysbalanci vnitřního prostředí ve smyslu poruchy iontů, poruchy metabolismu cukrů, lipidů, vody, mohou vést k srdeční dekompenzaci. Všechna endokrinologická onemocnění musí být řádně vyšetřena endokrinologem a mohou vyžadovat podrobné vyšetření v podobě ultrazvuku a dalších krevních testů.38

Hematologická příprava Na plánované operační výkony jsou připravování i pacienti, kteří užívají z nejrůznějších důvodů antikoagulancia. Jsou to pacienti, kteří mají zvýšené riziko trombózy. Nejčastěji užívaný lék je warfarin. V rámci normalizace koagulačních parametrů je nutno warfarin před operací přestat užívat a „převést“ pacienta na nízkomolekulární heparin. Děje se tak cestou buď obvodního lékaře, nebo přímo během hospitalizace před vlastním operačním výkonem. Po celou dobu vysazování je nutný opakovaný odběr krve ke kontrole krevní srážlivosti. Jako substituce warfarinu je pacientům aplikován nízkomolekulární heparin.

37 38

Srov. NICHOLLS, A. WILSON, I., Perioperační medicína., s. 167-175. Srov. NICHOLLS, A. WILSON, I., Perioperační medicína., s. 150-159.

18

Druhou skupinou jsou pacienti s poruchou krevní srážlivosti, kteří naopak mají krvácivé projevy. Porucha může být způsobena defektem nebo nedostatkem krevních destiček nebo poruchou či nedostatkem koagulačních faktorů. Tito pacienti jsou zpravidla vyšetřeni hematologem s doporučenou hematologickou přípravou. Nejčastěji se podávají deriváty krevní plazmy, nebo mražená krevní plazma. V případě sníženého hemoglobinu i krevní transfuze. Během podávání krevní transfuze má všeobecná sestra za úkol sledovat případnou reakci na podávanou transfuzi. Sleduje krevní tlak, puls, tělesnou teplotu a alergickou, nebo jinou reakci.39

2.3 Bezprostřední příprava před operací

Bezprostřední přípravou před operací se rozumí výkony večer a následující ráno před plánovaným operačním výkonem. Sestra poučí pacienta o nadcházející operaci, vhodnou komunikací se snažíme zmírňovat obavy z operace. V tomto období vysvětlujeme průběh přípravy. Je nutno zajistit, aby byl před operací pacient lačný, což se viditelně označí ve zdravotnické dokumentaci. Zajistit všechnu potřebnou dokumentaci k zákroku, jejíž součástí jsou informované souhlasy s hospitalizací (příloha č. 1), s operací (příloha č. 2), s anestezií (příloha č. 3). U operací na střevě je nutná důkladná příprava střev pomocí nálevu, gelu, nebo čípku. Dle písemné ordinace anesteziologa podá sestra pacientovi premedikaci (většinou ve formě tablet). Ráno v den operace je nutno zajistit pacienta tak, aby odjížděl na operační sál co nejlépe připraven. Nedostatečně připravený pacient může být z operačního sálu vrácen zpět na oddělení a dochází tak k organizačním kolapsům, což působí nepříznivě na pacientovu psychiku.40 Ráno po probuzení probíhá u pacientů osobní hygiena. Po hygieně připravíme operační pole, označí se operovaná strana. Následně pacient svým podpisem stvrdí souhlas s operovanou stranou (příloha č. 4). Toto se provádí proto, aby se zamezilo poškození pacienta zdravotníkem záměnou operované strany. Následuje oholení 39 40

Srov. NICHOLLS, A. WILSON, I., Perioperační medicína., s. 193-199. Srov. MIKŠOVÁ, Z. FROŇKOVÁ, M. ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., s. 95-97.

19

operačního pole. U muže, pokud je možnost, provede ošetřovatel, u ženy sestra nebo ošetřovatelka. Zamezíme tak stresu z případného studu pacienta. V rámci prevence tromb embolické nemoci se provádí bandáž dolních končetin elastickým obinadlem, nebo pacient použije kompresivní punčochy. Sestra zkontroluje, zda pacient nepřijímal nic perorálně, kromě předepsaných léků. Před odjezdem na operační sál je nutná úprava dlouhých vlasů, odložení spodního prádla. Je nutné zkontrolovat a odstranit kompenzační pomůcky (zubní protézu, brýle, kontaktní čočky, naslouchadlo, protetické náhrady), hodinky, šperky, které se označí štítkem a uloží na bezpečném místě. U žen odstranění barevných laků na nehty, umělých nehtů, odstranění líčidel, make up, protože brání sledování skutečné barvy kůže a lak na nehty může ovlivnit monitoraci kyslíkové saturace.41 „Zkontrolovat, zda lékař nemá speciální požadavky, jako zavedení nasogastrické sondy, zavedení močového katetru, podání léků.“42 Dle písemné ordinace anesteziologa podává sestra premedikaci. Jako prevenci infekce se profylakticky podávají antibiotika, obvykle hodinu před začátkem operace nitrožilní cestou.43 Po celou dobu sestra pacienta uklidňuje vlídným slovem, komunikuje s ním, vysvětluje a zmírňuje stres z nadcházející operace. Po výzvě z operačního sálu sestra zajistí převoz pacienta s veškerou zdravotnickou dokumentací na operační sál.

41

Srov. VORLÍČEK, J. a kol., Klinická onkologie pro sestry., s. 86. MIKŠOVÁ, Z. FROŇKOVÁ, M. ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., s. 95-97. 43 Srov. VYHNÁNEK, F. a kol., Chirurgie I., s. 182. 42

20

3

PSYCHICKÁ

PŘÍPRAVA

A

KOMUNIKACE

S PACIENTEM

K celkové předoperační přípravě pacienta před plánovaným operačním výkonem patří psychická příprava. Psychická pohoda zásadně ovlivňuje hojení, rekonvalescenci a návrat do plnohodnotného života. Dle druhu operace pak souvisí obavy s průběhem vlastního operačního zákroku. Úkolem zdravotníka je zmírnit pacientovy obavy z výkonu a vyzdvihnout zmírnění nebo úplné vymizení současných obtíží a tím tak zlepšení kvality života. Součástí pohovoru je zjištění rodinné, sociální a pracovní situace a příprava okolí na případné změny související s hospitalizací, s operačním výkonem a s rekonvalescencí.44

3.1 Psychická příprava „Pacient musí být přesvědčen, že je v dobrých rukou a že se mu dostává všeho, co mu neublíží a co má zdravotnické zařízení k dispozici.“45 Psychologický

přístup

k pacientovi

umožňuje

vytvořit

vztah

mezi

zdravotníkem a pacientem. Je to schopnost respektovat soukromí, chránit intimitu pacientů a schopnost akceptovat jejich stud. Zdravotník se zajímá o prožívání pacienta a o to, jak svou situaci zvládá.46 „Zvýšení zájmu o prožívání pacienta zvyšuje nároky na způsob zacházení s pacienty a na komunikační dovednosti zdravotníků.“47 Citliví pacienti mohou reagovat na informace ke své osobě přecitlivěle a úzkostně. Vyhýbaví pacienti jsou naopak laxní k informacím, co je čeká. Nechtějí je slyšet a i když se jim tyto informace podají, nemají z nich

44

Srov. MIKŠOVÁ, Z. FROŇKOVÁ, M. ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče II., s. 93.

45

LINHARTOVÁ, V., Praktická komunikace v medicíně., s. 130.

46

Srov. MINIBERGEROVÁ, L. JIČÍNSKÁ, K., Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky., s. 54. 47 MINIBERGEROVÁ, L. JIČÍNSKÁ, K., Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky., s. 54

21

žádný pozitivní vliv.48 Pro tyto individuální rozdíly musí zdravotník k pacientům přistupovat vždy tak, aby byli dostatečně a srozumitelně informování vzhledem k jejich přístupu. Psychoterapeutický přístup je takové chování, které pozitivně přispívá k realizaci léčebně preventivní péče. Tento vztah vyžaduje zájem, respekt a spolupráci. Respektuje individualitu jedince – pacienta, mezilidské odlišnosti a rozdíly. Součástí je informovanost a vymezení jasných pravidel spolupráce. Pro pacienta je důležité, aby mu byla vyjádřena podpora, empatie, možnost mluvit o negativních emocích a za pomocí zdravotníků eliminovat jejich negativní důsledky. „Cílem psychoterapeutického přístupu je pomoct zvládnout pacientovy psychické nároky nemoci a vytvořit prostor pro vytvoření vztahu k dobré spolupráci mezi pacientem a zdravotníkem.“49 Dobrá spolupráce se ukazuje tam, kde je pacient brán za odpovědného partnera, je dobře informován a zároveň pacient nese spoluzodpovědnost za svůj zdravotní stav.50

3.2 Komunikace zdravotníků s pacientem Komunikace mezi zdravotním personálem a pacientem je složitá a náročná činnost. V našem zdravotnictví je komunikace mnohdy podceňována a brána jako nedůležitá a nepodstatná, pro některý personál i obtěžující. Komunikace vyžaduje od zdravotníka vůli, kvalifikaci, empatii, čas a vnitřní přesvědčení, že je tato činnost smysluplná a užitečná.51 Pacient musí být přesvědčen, že jeho problémy a potíže jsou brány vážně, že zdravotnický personál má zájem na jeho uzdravení. Při rozhovoru je nutno pacientovi nechat dostatek prostoru na případné otázky. Odpovědi musí být srozumitelné a jasné. V komunikaci s pacientem svou důležitou roli hraje sestra. Má mnoho příležitostí ke komunikaci, protože s pacientem tráví hodně času. Při pomoci, při poskytování odborné péče, při pomoci se sebeobsluhou a je mu často lidsky 48

Srov. JANÁČKOVÁ, L. WEISS, P., Komunikace ve zdravotnické péči., s. 109. MINIBERGEROVÁ, L. JIČÍNSKÁ, K., Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky., s. 55. 50 Srov. MINIBERGEROVÁ, L. JIČÍNSKÁ, K., Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky., s. 53-57. 51 Srov. LINHARTOVÁ, V., Praktická komunikace v medicíně., s. 7. 49

22

blízká. Během návštěvní doby se setkává s rodinnými příslušníky a přáteli pacienta, bývá častěji zasvěcována do jeho osobních až intimních záležitostí. Proto musí být sestra velmi dobře připravená na otázky, jimiž se pacient trápí, a musí být schopna na tyto otázky reagovat.52

52

Srov. LINHARTOVÁ, V., Praktická komunikace v medicíně., s. 129.

23

4 CÍLE BAKALÁŘSKÉ VÝSLEDKY

PRÁCE

A

OČEKÁVANÉ

CÍL 1. Zmapovat komplexní přípravu respondentů před plánovaným operačním výkonem

CÍL 2. Zjistit názory respondentů na předoperační přípravu před plánovaným operačním výkonem

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY 1. Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že strach z operace se zmírnil po rozhovoru se zdravotníkem v rámci předoperační přípravy minimálně o 50%. 2. Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že je spokojeno s průběhem předoperační přípravy

CÍL 3. Popsat subjektivní hodnocení o informovanosti respondentů před plánovaným operačním výkonem.

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY 3. Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude udávat, že se cítili dostatečně informováni před plánovaným operačním výkonem. 4. Předpokládám, že bezprostředně před operací bude, dle názoru respondentů nejobtížnější obejít se bez kompenzačních pomůcek. 5. Předpokládám, že v průběhu předoperační přípravy bude pro respondenta nejobtížnější proces vyprazdňování trávicího traktu.

24

5 METODIKA

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala připraveností a informovaností respondentů před plánovaným operačním výkonem. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou respondenti dostatečně připraveni na plánovaný operační výkon a zda jim poskytované informace sníží stres a obavy z operačního výkonu. Ke sběru dat jsem využila dotazníku, který umožňuje získat velké množství dat od více osob s možností uchování anonymity, která může zajistit větší ochotu respondentů k jejich vyplnění. Jedná se o skupinu jasně formulovaných otázek, na které odpovídají respondenti písemně. Nevýhodou je zkreslení, nepravdivé informace, které není možno po odevzdání ověřit, nepochopení otázky a neúplnost odpovědí a údajů. Dotazník je tvořen třemi základními druhy otázek. Uzavřené otázky, položky č. 1,3,5,6,9,10,12,13,14,15. Otevřené otázky, položky č. 2,4,16 a polouzavřené otázky, položky č. 7,8,11. Dotazník obsahoval 16 položek (příloha č. 6). V první části byly otázky týkající se demografických dat (položka 1-3). Následoval typ výkonu (položka č 4). Dále otázky týkající se předoperační přípravy (položka 5-6). Položka 7 a 8 byla zaměřena na subjektivní hodnocení respondenta k nejobtížnější části předoperační přípravy.

Položka

9-15

hodnotí

informovanost

respondentů

s plánovanou

předoperační přípravou, z čehož položka 13 se zaměřuje na ovlivnění strachu z plánovaného operačního výkonu po rozhovoru se zdravotníkem. Položka 16 je otázkou otevřenou a umožňuje respondentům se vyjádřit k průběhu předoperační přípravy. Dotazníkové šetření jsem provedla v Úrazové nemocnici Brno se souhlasem náměstkyně pro ošetřovatelskou péči (příloha č. 5). Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím staničních sester jednotlivých oddělení. Dotazníkového šetření se zúčastnili pacienti na ortopedickém oddělení, traumatologickém oddělení, na spinální jednotce, pacienti na oddělení všeobecné chirurgie (pacienti s cévními onemocněními, urologičtí pacienti i pacienti s onemocněním GIT). 25

Kritériem pro zařazení byl plánovaný výkon, ochota vyplnit dotazník, respondent mentálně schopný, respondent podstupující operaci za hospitalizace, u kterého se neobjevily pooperační komplikace, a nebyla nutná reoperace. Dotazník vyplňovali respondenti 1 nebo 2. pooperační den. Byla provedena pilotní studie, kdy jsem rozdala deseti respondentům dotazníky. Nezjistila jsem žádné nedostatky, nebo nepochopené otázky, proto jsem dotazníky distribuovala pacientům na oddělení. Vlastní sběr dat proběhl v období leden 2012 – březen 2012. Výsledky práce byly zpracovány do tabulek a grafů za pomocí počítačových programů Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Výsledky byly vyjádřeny pomocí absolutních (n) a relativních (%) četností.

26

6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ Celkově bylo distribuováno 100 dotazníků. 4 dotazníky nebyly navráceny. Návratnost byla tedy 96 (96%). Z nich bylo 6 (6,25%) dotazníků vyloučeno pro nedostatečné vyplnění otázek. Ke zpracování bylo použito 90 dotazníků.

Položka č. 1 Tabulka č. 2 – Pohlaví respondentů POHLAVÍ

ABSOLUTNÍ ČETNOST (n)

RELATIVNÍ ČETNOST (%)

muž

51

56,7

žena

39

43,3

CELKEM

90

100

Tabulka č. 2 nám znázorňuje, že mezi respondenty bylo 51 (56,7%) mužů a 39 (43,3%)žen. Položka č. 2 Tabulka č. 3 – Věk respondentů VĚK



do 20 let

0

0

21 – 40 let

29

32,2

41 – 60 let

33

36,7

61 – 80 let

28

31,1

nad 80 let

0

0

CELKEM

90

100

27

31,30%

32,20% 21 - 40 let 41 - 60 let 61 - 80 let

36,70%

Graf č. 1 – Věk respondentů.

Tabulka č. 3 a graf č. 1 nám zobrazuje, že 33 (36,7%) respondentů bylo zastoupeno ve věku 41-60 let, dále pak ve věku 21 – 40 let bylo 29 (32,2%) respondentů a ve věkovém rozmezí 61 – 80 let bylo 28 (31,1%) respondentů. Věková hranice do 20 ti let a nad 80 let je nula respondentů. Nejmladšímu respondentovi bylo 21 let a nejstaršímu respondentovi bylo 78 let. Průměrný věk respondentů byl 48 let.

Položka č 3 Tabulka č. 4 – Vzdělání respondentů ABSOLUTNÍ ČETNOST (n)


základní

4

4,5

středoškolské bez maturity

27

30

středoškolské s maturitou

38

42,2

vyšší odborné

8

8,9

vysokoškolské

13

14,4

CELKEM

90

100

VZDĚLÁNÍ

28

50,00%

42,20% 40,00%

základní

30%

středoškolské bez mat.

30,00%

středoškolské s mat. vyšší odborné

20,00%

10,00%

14,40%

vysokoškolské

8,90% 4,50%

0,00%

Graf č. 2 – Vzdělání respondentů

Z tabulky č. 4 a grafu č. 2 je patrné, že základní vzdělání uvedli 4 (4,5%) respondenti, 27 (30%) respondentů uvedlo vzdělání středoškolské bez maturity, 38 (32,2%) respondentů uvedlo vzdělání středoškolské s maturitou, 8 (8,9%) respondentů uvedlo vzdělání vyšší odborné a 13 (14,4%) respondentů uvedlo vysokoškolské vzdělání.

29

Položka č. 4 Tabulka č. 5 – Rozdělení respondentů podle operačního výkonu OPERAČNÍ VÝKON



GIT

17

18,9

urologický

10

11,1

cévní

10

11,1

traumatologický

18

20

ortopedický

29

32,2

spinální

6

6,7

CELKEM

90

100

40,00% 32,20% GIT

30,00%

urologický

20,00%

cevní

20%

18,90%

traumatologický ortopedický

11,10% 11,10%

spinální

10,00%

6,70%

0,00%

Graf č. 3 – Rozdělení respondentů podle operačního výkonu

V tabulce č. 5 a v grafu č. 3 jsou rozděleni respondenti podle operačního výkonu - GIT 17 (18,9%) respondentů, urologický 10 (11,1%) respondentů, cévní 10

30

(11,1%) respondentů, traumatologický 18 (20%) respondentů, ortopedický 29 (32,2%) respondentů, spinální 6 (6,7%) respondentů.

Položka č. 5 -V průběhu předoperační přípravy jsem byl/a zdravotníkem seznámen/a s: O jaký operační výkon se jedná – na tuto otázku odpovědělo ano 88 (97,8%) respondentů a 2 (2,2%) respondentů odpovědělo ne. S riziky operace bylo seznámeno 72 (80%) respondentů a nebylo seznámeno 18 (20%) respondentů. 74 (82,2%) respondentů vědělo, kdo je bude operovat a 16 (17,8%) respondentů nikoliv. O předpokládané délce pobytu v nemocnici bylo seznámeno 73 (81,1%) respondentů, nebylo seznámeno 17 (18,9%) respondentů. O předpokládané délce pracovní neschopnosti bylo informováno 55 (61,1%) respondentů, 35 (38,9%) respondentů nebylo informováno. 87 (96,7%) dotazovaným byl vysvětlen způsob anestezie, 3 (3,3%) dotazovaným nebyl způsob anestezie vysvětlen. S riziky anestezie bylo seznámeno 75 (83,3%) respondentů, nebylo seznámeno 15 (16,7%) respondentů. O změně stravovacích návyků souvisejících s operací bylo zdravotníkem seznámeno 68 (75,5%) respondentů, nebylo zdravotníkem seznámeno 22 (24,5%) respondentů. Se změnou užívání léků bylo zdravotníkem seznámeno 66 (73,3%) respondentů a nebylo seznámeno 24 (26,7%) respondentů.

31

74 (82,2%) respondentů vědělo o nutnosti používat kompenzační pomůcky po operaci (berle, ortéza, břišní pás,…) 16 (17,8%) respondentů o této nutnosti nevědělo. S nutností předoperačního vyšetření (odběr krve, moče, RTG plic,…) bylo zdravotníkem seznámeno 88 (97,8%) respondentů, 2 (2,2%) respondenti s tímto seznámeni nebyli. O nutnosti návštěvy specialisty před operací (internista, kardiolog, plicní, gynekolog) vědělo 72 (80%)respondentů, 18 (20%) respondentů o této nutnosti nevěděli. 71 (78,9%) respondentů bylo zdravotníkem seznámeno s nutností vyprázdnit se (pomocí čípku, nálevu, nebo gelu) 19 (21,1%) respondentů s touto nutností seznámeno zdravotníkem nebylo. Nutnosti odlíčení a odlakování nehtů – v této položce jsem rozdělila muže a ženy. Ženy odpověděly ve všech dotaznících ano což je 39 (100%). Jiné – v této položce se žádný z dotazovaných respondentů nevyjádřil. Položka č. 6 – Bezprostředně před operací jsem byl/a zdravotníkem seznámen/a s: S nutností oholení operačního pole bylo zdravotníkem seznámeno 83 (92,2%) respondentů, 7 (7,8%) respondentů seznámeno nebylo. Přiložením bandáží (elastických punčoch) na dolní končetiny bylo seznámeno 87 (96,7%) respondentů a 3 (3,3%) respondenti nebyli seznámeni. 79 (87,8%) dotazovaných vědělo o aplikaci injekcí (v rámci předoperační přípravy), 11 (12,2%) dotazovaných o aplikaci injekcí nevědělo. S

nutností

odložení

kompenzačních

pomůcek

(zubní

protéza,

brýle,

naslouchátko) bylo zdravotníkem seznámeno 86 (95,5%) respondentů, 4 (4,5%) respondenti nebyli zdravotníkem s touto nutností seznámeni.

32

Položka č. 7 Tabulka č. 6 – Nejobtížnější část předoperační přípravy NEJOBTÍŽNĚJ ŠÍ ČÁST PŘÍPRAVY

ABSOLUTNÍ ČÍSLO (n)

RELATIVNÍ ČÍSLO (%)

dieta

26

28,9

změna užívání léků

3

3,3

vyprázdnění

23

25,6

holení

9

10

jiné

6

6,6

nic

23

28,9

CELKEM

90

100

28,90%

28,90%

30,00%

25,60% dieta

20,00%

změna užívání léků 10%

10,00%

vyprázdnění

6,60%

3,30%

holení nic

0,00%

jiné

Graf č. 4 – Nejobtížnější část předoperační přípravy Z tabulky č. 6 a grafu č. 4 je patrné, že pro respondenty bylo v průběhu předoperační přípravy nejobtížnější - dodržovat dietu 26 (28,9%) dotazovaným, zvyknout si na změnu užívání léků 3 (3,3%) dotazovaným, vyprázdnění pomocí čípku,

nebo

nálevu

23

(25,6%)

dotazovaným,

holení

operačního

pole

9 (10%)dotazovaným, nic nevadilo 23 (28,9%) dotazovaným. V položce jiné

33

se 6 (6,6%) respondentů vyjádřilo takto – nekouřit 2 respondenti, čekání – 1 respondent, psychický stav 3 respondenti.

Položka č. 8 Tabulka č. 7 – Nejobtížnější část bezprostředně před operací BEZPROSTŘED NĚ PŘED OPERACÍ



nejíst a nepít

24

26,7

sundat šperky

1

1,1

odložit kompenzační pomůcky

10

11,1

nemožnost vstát z lůžka

2

2,2

čekání

41

45,6

jiné

12

13,3

CELKEM

90

100

34

50,00%

45,60%

sundat šperky

40,00% 30,00%

nejíst a nepít

odložit kompenzační pomůcky

26,70%

nemožnost vstát s lůžka 20,00% 13,30%

11,10% 10,00% 1,10%

čekání jiné

2,20%

0,00% Graf č. 5 – Nejobtížnější část bezprostředně před operací

V tabulce č. 7 a grafu č. 5 se respondenti vyjádřili k nejobtížnější části předoperační přípravy takto – nejíst a nepít 24 (26,7%) respondentů, sundat šperky 1 (1,1%) respondent, odložit kompenzační pomůcky (brýle, zubní protéza, naslouchátko) 10 (11,1%) respondentů, nemožnost vstát z lůžka 2 (2,2%) respondenti, čekání 41 (45,6%) respondentů. V položce jiné se vyjádřilo 12 (13,3%) respondentů takto – změna prostředí 1 respondent, psychický stav 1 respondent a 10 ti respondentům nevadilo nic.

35

Položka č. 9 Tabulka č. 8 – Úroveň informací o předoperační přípravě INFORMACE



zcela dostatečné

61

67,8

spíše dostatečné

29

32,2

spíše nedostatečné

0

0

nedostatečné

0

0

CELKEM

90

100

32,20%

67,80%

zcela dostatečné

spíše dostatečné

Graf č. 6 – Úroveň informací o předoperační přípravě V tabulce č. 8 a grafu č. 6 respondenti hodnotí informace o předoperační přípravě, za zcela dostatečné informace hodnotí 61 (67,8%) respondentů a za spíše dostatečné informace hodnotí 29 (32,2%) respondentů.

36

Položka č. 10 Tabulka č. 9 – Zdroj informací o předoperační přípravě ABSOLUTNÍ ČETNOST (n)


praktický lékař

20

9

ošetřující lékař v nemocnici

75

33,9

anesteziolog

60

27,2

všeobecná sestra

44

19,9

internet

7

3,2

leták, brožura

2

0,9

pacient

3

1,4

rodina, příbuzní

10

4,5

CELKEM

221

100

ZDROJ

33,90%

35%

30%

praktický lékař

ošetřující lékař v nemocnici anesteziolog

27,20%

25% 19,90% 20%

všeobecná sestra

15%

internet

10%

5%

leták, brožura

9% 4,50% 3,20% 0,90%1,40%

0%

Graf č. 7 – Zdroj informací o předoperační přípravě

37

pacient

rodina, příbuzní

Tabulka č. 9 a graf č. 7 uvádí, že 75 (33,9%) odpovědí jsou informace získané od ošetřujícího lékaře v nemocnici, 60 (27,2%) odpovědí jsou informace získané od anesteziologa, 44 (19,9%) odpovědí jsou informace získané od všeobecné sestry, 20 (9%) odpovědí jsou informace získané od praktického lékaře, 10 (4,5%) odpovědí jsou získané informace od rodiny a příbuzných, 7 (3,2%) odpovědí jsou informace získané z internetu, 3(1,4%) odpovědí jsou informace získané od pacientů a 2 (0,9%) odpovědí jsou získané informace z letáků a brožur.

Položka č. 11 Tabulka č. 10 – Zhodnocení informací podané zdravotníkem ABSOLUTNÍ ČETNOST (n)


důležité

77

49,4

užitečné

42

27

praktické

36

23

nesrozumitelné

1

0,6

156

100

INFORMACE

CELKEM

49,40% 50,00% 40,00%

30,00%

důležité 27%

užitečné

23%

praktické

20,00%

nesrozumitelné

10,00%

0,60%

0,00%

Graf č. 8 – Zhodnocení informací podané zdravotníkem

38

V tabulce č. 10 a grafu č. 8 je znázorněno, že informace jsou pro dotazovaného respondenta podané zdravotníkem nejvíce důležité a to v 77 (49,4%) odpovědích, dále užitečné v 42 (27%) odpovědích a praktické v 36 (23%) odpovědích. Pro jednoho respondenta byly informace podané zdravotníkem nesrozumitelné.

Položka č. 12 Tabulka č. 11 – Možnost zeptat se zdravotníka na nejasnosti ABSOLUTNÍ ČÍSLO (n)


ano, zcela

72

80

ano, částečně

16

17,8

ne

2

2,2

CELKEM

90

100

MOŽNOST

V tabulce č. 11 je znázorněno, zda měli respondenti možnost zeptat se zdravotníka na nejasnosti. Možnost mělo 72 (80%) respondentů a všechny otázky jim byli zodpovězeny, 16 (17,8%) respondentů měli také možnost se zeptat na nejasnosti, ale otázky jim byli zodpovězeny jen částečně. 2(2,2%) respondenti neměli možnost zeptat se na nejasnosti.

39

Položka č. 13 Tabulka č. 12 – Ovlivnění strachu po rozhovoru se zdravotníkem ABSOLUTNÍ ČÍSLO (n)


snížil

36

40

zvýšil

1

1,1

zůstal beze změny

53

58,9

CELKEM

90

100

STRACH

V tabulce č. 12 je znázorněno, že strach z operace se po rozhovoru se zdravotníkem snížil u 36 (40%) respondentů, u 53 (58,9%) respondentů zůstal beze změny a u 1 (1,1%) respondenta se strach zvýšil. Na zařazené procentuelní škále měli respondenti možnost zakreslit, o kolik procent se strach z operace snížil po rozhovoru se zdravotníkem. 36 respondentů zatrhlo v dotazníku snížení strachu a z těchto 32 (88,8%) respondentů uvedlo, že strach z operace po rozhovoru se zdravotníkem se snížil o více než 50 %. U 4 (11,1%) respondentů se strach z operace po rozhovoru se zdravotníkem snížil o 30 %.

40

Položka č. 14 Tabulka č. 13 – Přítomnost zdravotníka při podpisu informovaného souhlasu s operací ZDRAVOTNÍK

ABSOLUTNÍ

RELATIVNÍ

ČÍSLO (n)

ČÍSLO (%)

lékař

41

45,6

všeobecná sestra

37

41,1

respondent sám

12

13,3

CELKEM

90

100

13,30% 45,60%

41,10%

lékař

všeobecná sestra

respondent sám

Graf č. 9 – Přítomnost zdravotníka při podpisu informovaného souhlasu s operací Z tabulky č. 13 a grafu č. 9 je zřejmé, že 41 (45,6%) respondentů podepsalo informovaný souhlas s operací za přítomnosti lékaře, 37 (41,1%) respondentů podepsalo informovaný souhlas s operací za přítomnosti všeobecné sestry a 12 (13,3%) respondentů podepsalo informovaný souhlas s operací sám bez vysvětlení.

41

Položka č. 15 Tabulka č. 14 – Zhodnocení spokojenosti s průběhem předoperační přípravy ABSOLUTNÍ ČÍSLO (n)


ano spokojen/a

70

77,8

spíše spokojen/a

18

20

spíše nespokojen/a

2

2,2

nespokojen/a

0

0

CELKEM

90

100

SPOKOJENOST

Graf č. 10 – Zhodnocení spokojenosti s průběhem předoperační přípravy Tabulka č. 14 a graf č. 10 nám zobrazuje spokojenost dotazovaných s průběhem předoperační přípravy takto – 70 (77,8%) respondentů bylo spokojeno, 18 (20%) respondentů bylo spíše spokojeno, 2 (2,2%) respondenti byli spíše nespokojeni a nespokojen nebyl žádný z respondentů.

42

Položka č. 16 – Další připomínky a návrhy k lepší informovanosti pacienta před plánovaným operačním výkonem: V této položce měli respondenti možnost se volně vyjádřit. Napsalo 13 respondentů, z toho 2 respondenti by chtěli více informací o možném zpoždění operace. 5 respondentů navrhovalo více komunikace s operatérem a 6 respondentů napsalo pochvalu pro celý zdravotnický personál.

43

7 DISKUSE Bakalářská práce je zaměřena na přípravu pacientů před plánovaným operačním výkonem. Byla zjištěna spokojenost s celkovou přípravou, a zda respondenti považovali podávané informace o přípravě a operačním výkonu za dostatečné. Zda informace pomohly respondentům snížit strach a obavy před plánovaným výkonem. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 90 respondentů. Z toho bylo 51 (56,7%) mužů a 39 (43,3%) žen. Do dotazníkového šetření byly zahrnuty všechny věkové kategorie. Nejvíce zastoupena 36,7 % byla věková kategorie 41-60 let, kategorie 21-40 let byla zastoupena v 32,3 % a 31,1 % byla zastoupena věková kategorie 61-80 let. Věkové kategorie

pod

20

let

nebyla

zastoupena

žádným

respondentem.

Bylo

to pravděpodobně dáno tím, že v této věkové kategorii je většina populace zdravá a nevyžaduje lékařské ošetření, mimo akutních operací, které nebyly předmětem této práce. Věková kategorie nad 80 let taktéž nebyla zastoupena žádným respondentem. Tato skutečnost se dá vysvětlit tím, že respondenti v této věkové kategorii nesplnili kritéria pro zařazení do dotazníkového šetření. Nejčastěji uváděným dosaženým vzděláním bylo středoškolské. To odpovídá rozložení

vzdělanosti

populace

České

republiky.53

Vzdělání

středoškolské

s maturitou bylo uvedeno 42,2 % respondenty. Respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity byli zastoupeni v 30 %. 14,4 % respondentů uvedlo vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné uvedlo 8,9 % respondentů, nejméně zastoupených respondentů bylo se základním vzděláním a to 4,5 %.

53

Srov. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 [cit. 2012-05-24] http://www.scitani.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4113-03

44

Respondenti byli připravováni k různým operačním výkonům. V období sběru dat pro mou bakalářskou práci, tj. v období leden až březen 2012, byl nejčastější plánovanou operací ortopedický výkon, v 32,2 %. Druhou nejčastější plánovanou operací byly výkony traumatologické, mezi mými respondenty byly zastoupeny v 20 %. Respondentů s plánovaným operačním výkonem na gastrointestinálním traktu bylo 18,9 %. Urologické a cévní plánované výkony byly zastoupeny v 11,1 %. Nejméně 6,7 % respondentů bylo připravováno na plánovaný spinální výkon (operace páteře). V průběhu předoperační přípravy prošli všichni respondenti obecnou a bezprostřední předoperační přípravou. Pokud to jejich stav vyžadoval, prošli respondenti i speciální předoperační přípravou. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že víc jak 70 % respondentů bylo seznámeno s průběhem předoperační přípravy. Výjimkou byla informace o předpokládané délce pracovní neschopnosti, kdy informováno bylo 61,1 % respondentů a tuto informaci nedostalo 38,9 % respondentů. Tento rozdíl dle mého názoru byl způsoben poměrem věkových kategorií dotazovaných respondentů, kdy ve věkové hranici 61-80 let (31,1%) viz tabulka č. 3 a graf č. 1 byli respondenti převážně bez trvalého pracovního poměru. První cíl byl stanoven takto – „Zmapování komplexní přípravy respondentů před plánovaným operačním výkonem“. Bylo potvrzeno dostatečné informování respondentů s předoperační přípravou. Dotazníkovým šetřením byla snaha zjistit názory respondentů na předoperační přípravu před plánovaným operačním výkonem (cíl č. 2). Nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že podané informace zdravotníkem byly pro respondenty důležité. Tato odpověď byla uvedena v 49,4 %. Druhou nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že podané informace byly pro respondenty užitečné a to v 27 %. 23 % odpovědí označilo podané informace za praktické. A pouze 1 respondent uvedl, že pro něj byly informace podané zdravotníkem nesrozumitelné, viz tabulka č. 10 a graf č. 8. Dle mého názoru nebyla použita vhodná forma a způsob podaných informací. Je proto nutné, aby byl použit ke každému pacientovi individuální přístup, v závislosti na zdravotním stavu, vzdělání a charakterových vlastnostech. Žádný

45

z respondentů nepovažoval podané informace za zbytečné, nebo zatěžující. Názory respondentů byly převážně pozitivní. Další soubor otázek zjišťoval subjektivní hodnocení o informovanosti respondentů před plánovaným operačním výkonem (cíl č. 3). Předmětem otázek bylo, kdo informoval respondenty o předoperační přípravě a zda případné dotazy či nejasnosti byli zodpovězeny. Dle očekávání nejčastěji byly informace podávány ošetřujícím lékařem ve zdravotnickém zařízení, tato odpověď byla zastoupena v 33,9%. Dalším zdrojem informací o předoperační přípravě byl pro respondenty anesteziolog. Tato odpověď byla označena v 27,2%. Svou úlohu v podávání informací měla i všeobecná sestra, tato odpověď byla uvedena v 19,9%. Ve velmi malém počtu byl uváděn praktický lékař 9%, rodina a příbuzní 4,5%, internet 3,2%, spolupacient 1,4%, leták nebo brožura 0,9% viz tabulka č. 9 a graf č. 7. Překvapením pro mě bylo velmi nízké zastoupení internetu, jako zdroje informací, zvlášť v dnešní době, kdy přístup k jakýmkoliv informacím by mohl být pro respondenty velmi snadný a dostupný. Na nejasnosti mělo možnost se zeptat 80 % respondentů a všechny otázky jim byly zodpovězeny, 17,8 % respondentů měli také možnost se zeptat na nejasnosti, ale otázky jim byly zodpovězeny jen částečně. 2,2 % respondentů uvedlo, že neměli možnost se zeptat na nejasnosti. Je možné, že tito dva respondenti nebyli zrovna přítomni na pokoji např. v době premedikací, kdy byl přítomen na oddělení anesteziologický lékař a ordinoval premedikaci. V této chvíli byla pro pacienty možnost zeptat se na spoustu nejasností. Tak stejně i při návštěvě ošetřujícího lékaře, nebo operatéra.

V dotazníku (příloha č. 6) byla položka č. 13, zda strach z operace se po rozhovoru se zdravotníkem snížil či zvýšil. 36 (40%) respondentů uvedlo, že strach z operace se snížil, 53 (58,6%) respondentů uvedlo, že strach z operace po rozhovoru se zdravotníkem zůstal beze změny. U 1 respondenta se strach po rozhovoru se zdravotníky zvýšil, viz tabulka č. 12. Na zařazené procentuelní škále měli respondenti možnost zakreslit, o kolik procent byl strach z operace snížen po rozhovoru se zdravotníkem. 36 respondentů 46

zatrhlo

snížení

strachu

a

z těchto

32

(88,8%)

respondentů

uvedlo,

že strach z operace po rozhovoru se zdravotníkem byl snížen o více než 50 %. U 4 (11,1%) respondentů byl strach z operace po rozhovoru se zdravotníkem snížen o 30 %. Je možné, že pro pacienta byla operace natolik obávanou skutečností, že podané informace byly nedostatečné a obavy z nadcházejícího operačního výkonu se zvýšily. Taktéž mohlo dojít k nedorozumění, kdy podané informace byly sděleny nesrozumitelně, složitě, informací bylo příliš mnoho. Očekávaný výsledek č. 1 – „Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že strach z operace se zmírnil po rozhovoru se zdravotníkem v rámci předoperační přípravy minimálně o 50%“ se NEPOTVRDIL. Očekávaný výsledek č. 2 – „Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že je spokojeno s průběhem předoperační přípravy“ se POTVRDIL. 77,8 % respondentů uvedlo, že byli spokojeni s předoperační přípravou, 20 % respondentů bylo spíše spokojeno a jen 2,2 % respondentů bylo spíše nespokojeno, viz tabulka č. 14. Znovu se přikláním k možnosti, že nespokojenost respondentů vyplývá ze špatně pochopených informací, které byly poskytnuty zdravotnickým personálem. Je zcela přirozené, že pokud pacienti dostali informace jen ústní formou, nemohou si vše z podaných informací pamatovat a část informací nemusí ve stresu z nadcházejícího

operačního

výkonu

vnímat.

Taktéž

informace

podávané

zdravotníkem ve spěchu na chodbě, nebo během vizity před ostatními pacienty nebudou správně vnímány. V problematice obsahu sdělených informací by bylo ideální, kdyby měl pacient možnost dostat všechny informace komplexně. Tím je rozuměna jak ústní forma, tak písemná, kdy během ústního sdělení by mohli pacienti pokládat otázky zdravotnickému personálu, zatímco u písemné formy by měli možnost vrátit se zpět k nesrozumitelné části. V dotazníku v položce č. 9 (příloha č. 6) měli respondenti v odpovědích označit, zda byli o předoperační přípravě dostatečně informováni. 67,8% respondentů se cítilo zcela dostatečně informováno, 32,2% bylo spíše dostatečně informováno o předoperační přípravě. Žádný z respondentů neoznačil jinou nabízenou odpověď, viz tabulka č. 8 a graf č. 6. Očekávaný výsledek č. 3 – „Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude udávat, že se cítili 47

dostatečně informováni před plánovaným operačním výkonem“ se POTVRDIL.

Předpoklad očekávaného výsledku č. 4 byl, že bezprostředně před operací bude pro respondenty nejobtížnější obejít se bez kompenzačních pomůcek (brýle, zubní

protéza,

naslouchátko).

Z dotazníkového

šetření

bylo

zcela

jasné,

že pro respondenty bylo nejobtížnější čekání na operaci. Toto uvedlo 45,6% respondentů. Druhou nejobtížnější nutností při přípravě před plánovaným operačním výkonem bylo pro respondenty dodržet lačnění. Bod nejíst a nepít byl označen 26,7% respondenty. Odložit kompenzační pomůcky bylo těžké pouze pro 11,1% respondentů

viz

tabulka

č.

7

a

graf

č.

5.

Očekávaný

výsledek

č. 4 – „Předpokládám, že bezprostředně před operací bude, dle názoru respondentů

nejobtížnější

obejít

se

bez

kompenzačních

pomůcek“

se NEPOTVRDIL. V položce č. 7 (příloha č. 6) se měli respondenti vyjádřit k nejobtížnější části předoperační přípravy, kde měli zatrhnout pouze jednu odpověď. Z uvedených částí předoperační přípravy zatrhlo 23 (28,9%) dotazovaných položku nic, 6 (6,6%) respondentů zatrhlo položku jiné, která byla respondenty písemně vyjádřena takto – nekouřit 2 respondenti, čekání – 1 respondent, psychický stav 3 respondenti. Ve 28,9% bylo pro respondenty nejobtížnější dodržet změnu stravovacích návyků, což je nutná část předoperační přípravy. V 25,6% bylo pro respondenty nejobtížnější nutnost vyprázdnění trávicího traktu pomocí nálevu, čípku, nebo gelu viz tabulka č. 6 a graf č. 4. Očekávaný výsledek č. 5 ve znění – „Předpokládám, že v průběhu předoperační

přípravy

bude

pro

respondenta

nejobtížnější

proces

vyprazdňování trávicího traktu“ se NEPOTVRDIL. Pravděpodobně byla tato skutečnost

způsobena

vyšším

procentem

operačních

výkonů,

viz

tabulka

č. 5a graf č. 3, kde není nutné vyprázdnění trávicího traktu. Bohužel nebyla možnost porovnat mou bakalářskou práci s jinou odbornou prací. Mnou nalezené odborné práce se nezabývaly komplexní přípravou pacienta před plánovaným operačním výkonem. Vždy byl k bakalářské práci přiřazen operační výkon a s tím související předoperační příprava. 48

8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ

Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že pacienti jsou většinou dostatečně informováni. A jak z odpovědí vyplynulo, informace jsou pro ně důležité a užitečné. Nejčastějším zdrojem informací pro pacienty stále zůstává ošetřující lékař, anesteziolog a všeobecná sestra. Tito zdravotníci jsou během předoperační přípravy s pacientem velmi často v kontaktu. Ke zlepšení komunikace a pochopení se navzájem bych doporučila vytvořit informační letáky nebo brožury, které by usnadnily komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem. Pacient by měl dostatek času v klidu si projít důležité informace a připravit si otázky k nejasným, nebo pro něj nesrozumitelným částem. K nedorozumění a nepochopení dochází v důsledku nedostatečné komunikace, nedostatečné informovanosti a nevhodnému přístupu ze strany ošetřujícího personálu. Svou roli zde hraje i strach a reakce na stres. U našich respondentů nedošlo ke zmírnění strachu v očekávaném počtu. Převaha respondentů, u kterých ke zmírnění obav nedošlo, by se dalo vysvětlit tím, že k žádnému operačnímu výkonu nelze přistupovat bez obav a tato míra strachu a obav je přirozená. Informovanost a dostatek empatie ze strany ošetřujícího personálu pak vysvětluje komplexní spokojenost s podávanými informacemi a předoperační přípravou. Nejobtížnější

v bezprostřední

přípravě

před

operačním

výkonem

je pro respondenty čekání na samotný operační výkon. Tady vidím problém v komunikaci mezi pacientem a zdravotnickým personálem. Kdy by měl zdravotnický personál více komunikovat a uklidňovat pacienta. Důležitou roli zde hraje i premedikace, která má za úkol pacienta zklidnit a zmírnit jeho úzkost a napětí. Úrazová nemocnice v Brně patří mezi zdravotnická zařízení chirurgického typu. V tomto typu zařízení se často řeší akutní případy, a proto dochází během dne ke změnám v operačním programu podle momentálních požadavků. Mění se operační pořadí, jsou vmezeřováni do operačního programu pacienti s akutními úrazy, nebo náhlou příhodou břišní. Pak může dojít k prodloužení čekací doby na operaci. Jako řešení vidím lepší komunikaci mezi jednotlivými pracovišti. Operační sál – oddělení – ambulance. Reálnější plánování operačního programu. Následně pak dostatečnou 49

komunikaci a vysvětlení pacientům. S tím jistě souvisí i druhá nejčastěji uváděná položka, nejíst a nepít, tedy dodržet lačnění. Kdy v případě odložení operačního výkonu na druhý den ihned povolit pacientovi p. o. příjem. Toto opatření jistě sníží případný pacientův dyskomfort. Velkým přínosem je zřízení anesteziologické ambulance, kde anesteziologický lékař pacienta vyšetří a naplánuje dodatečné vyšetření, pokud je potřeba. Pacient si tato vyšetření absolvuje z domova a nemusí být prodlužována doba hospitalizace, která může pacienta ovlivnit hlavně psychicky.

50

ZÁVĚR Bakalářská práce na téma „Příprava pacienta před plánovaným operačním výkonem“ se věnuje komplexní předoperační přípravě, která je rozdělena na místní předoperační přípravu, celkovou předoperační přípravu, ta je dále rozdělena na obecnou a místní, a bezprostřední předoperační přípravu. V teoretické části jsou popsány všechny fáze předoperační přípravy včetně chorob, které můžou ovlivnit průběh předoperační přípravy, ale i následnou rekonvalescenci po plánovaném operačním výkonu. Je zde popsána i velmi důležitá část předoperační přípravy a tou je komunikace zdravotnického personálu s pacientem. Dále psychická podpora pacienta před plánovaným operačním výkonem, který je pro mnoho lidí velkým zásahem do běžného života. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zmapování připravenosti a informovanosti respondentů před plánovaným operačním výkonem. Dalším cílem práce bylo zjistit názory respondentů na předoperační přípravu a jejich subjektivní hodnocení informací podávaných zdravotníky před plánovaným operačním výkonem. V bakalářské práci bylo stanoveno pět očekávaných výsledků. Potvrzen byl očekávaný výsledek č. 2 - „Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že je spokojeno s průběhem předoperační přípravy“ a očekávaný výsledek č. 3 – „Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude udávat, že se cítili dostatečně informováni před plánovaným operačním výkonem“ viz strana 48. Nepotvrdil se očekávaný výsledek č. 1 – „Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že strach z operace se zmírnil po rozhovoru se zdravotníkem v rámci

předoperační

přípravy

minimálně

o

50%“,

očekávaný

výsledek

č. 4 – „Předpokládám, že bezprostředně před operací bude, dle názoru respondentů nejobtížnější obejít se bez kompenzačních pomůcek“, a očekávaný výsledek č. 5 – „Předpokládám, že v průběhu předoperační přípravy bude pro respondenta nejobtížnější proces vyprazdňování trávicího traktu“ viz strana 47-49. Dovoluji si tvrdit, že stanovené cíle, viz s. 26, bakalářské práce byly splněny. 51

ANOTACE

Jméno a příjmení autora


Instituce

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce

Příprava pacienta před plánovaným operačním výkonem

Vedoucí práce

Mgr. Jana Straková

Počet stran

72

Počet příloh

6

Rok obhajoby

2012

Klíčová slova

předoperační příprava, plánovaný operační výkon, komunikace, informovanost

Bakalářská práce se věnuje přípravě pacienta před plánovaným operačním výkonem. Teoretická část charakterizuje fáze předoperační přípravy, jak celkovou která je rozdělena na obecnou a speciální, tak místní předoperační přípravu. Je zde popsána komunikace a psychická příprava, která je nedílnou součástí přípravy pacienta před plánovaným operačním výkonem. Empirická část je zaměřena na míru informovanosti a připravenosti před plánovaným operačním výkonem. Data byla získána dotazníkovou metodou.

52

ANNOTATION

Name and Surname of the author


Working compartment

Department of Nursing, Faculty of Medicine Masaryk University

Name of the bachelor’s thesis

Patient preparation before elective surgery

Bachelor’s thesis supervizor

Jana Straková Mgr.

Number of pages

72

Number of attachements

6

Year of bachelor’s thessis defense

2012

Key words

preoperative preparation, elective surgery, communication, awareness the patiens

This thesis deals with preparation of the patient before the scheduled surgery. The theoretical part characterizes each phase of preoperative preparation both global (which is divided into general and special) and local. It also describes communication and psychological support which form an integral part of preparation for surgery. The empirical part focuses on the level of awareness and preparedness efore the planned surgery. All data were obtained by questionnaire.

53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: CVACHOVEC, K., HEROLD, I., ČERNÝ, V., ŠEVČÍK, P., HORÁČEK, M. Doporučení pro omezování příjmu tekutin a stravy před anesteziologickou péčí. [cit. 2012-04-24] 2011. http://www.csarim.cz DARJA J., Výzkum v ošetřovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita – Zdravotně sociální fakulta, 2006. Dotazník-on-line. Dostupné na: http://www. dotaznik-online.cz/index.htm IVANOVÁ, K. JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Vydala Unierzita Palackého v Olomouci, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2. JANÁČKOVÁ, L. WEISS, P. Komunikace ve zdravotnické péči. Protál, s.r.o., Praha: 2008. ISBN 978-80-7367-477-9 KALA, Z. PENKA, I. a kol. Perioperační péče o pacienta v obecné chirurgii. Brno: NCO NZO, 2010. ISBN 978-80-7013-518-1 KELNAROVÁ, J.a kol. Ošetřovatelství. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2830-8 KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství I. pro bakalářské studium ošetřovatelství. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3138-7 KUBEŠOVÁ, H. Vnitřní lékařství II. pro bakalářské studium ošetřovatelství. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3647-8 LARSEN, R. a kol. Anestezie. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 1998. ISBN 80-7169-179-8 LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v medicíně. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1784-5 MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ H. – přednášky – Klinická propedeutika MINIBERGEROVÁ, L. JIČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. Brno: NCO NZO, 2010. ISBN 978-80-7013-513-6 54

MIKŠOVÁ, Z. FROŇKOVÁ, M. ZAJÍČKOVÁ, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. Druhé aktualizované a doplněné vydání. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1443-4 NICHOLLS, A. WILSON, I. Perioperační medicína. Přeloženo z anglického jazyka. Praha: nakladatelství Galén, 2006. ISBN 80-7262-320-6 PODSTATOVÁ, R. SOVOVÁ, E. ŘEHOŘOVÁ, J. a kol. Jak přežít pobyt ve zdravotnickém zařízení. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1997-9 RYŠAVÁ, M. Základy anesteziologie a resuscitace u dětí. Brno: NCO NZO, 2004. ISBN 80-7013-400-3 SRB.T., Aktuální informace č. 26/2011 [cit. 2012-05-15 http://www.uzis.cz ŠVÁB, J. a kol. Chirurgie vyššího věku. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2604-5 OBYVATELSTVO PODLE DOSAŽENÉNO VZDĚLÁNÍ Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 [cit. 2012-05-24] http://www.scitani.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4113-03 ÚRAZOVÁ NEMOCNICE V BRNĚ, Informované souhlasy. VOMELA, J. a kol. Chirurgie pro sestry I.část. Brno: NCO NZO, 1998. ISBN 80-7013-262-0 VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol. Klinická onkologie pro sestry. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3742-3 VYHNÁNEK, F. a kol. Chirurgie I. Druhé přepracované vydání. Praha: nakladatelství Informatorium, spol. s r.o. 2003. ISBN 80-7333-005-9 ZEMANOVÁ, J. Základy anesteziologie 1. část. Brno: NCO NZO, 2002. ISBN 80-7013-374-0

55

SEZNAM ZKRATEK

a.s.

akciová společnost

cca

cirka (přibližně)

č.

číslo

ECHO

echokardiografie

GIT

gastrointestinální trakt

HŽT

hluboká žilní trombóza

ICHS

ischemická choroba srdeční

ISBN

international standard book number (mezinárodní standartní číslo knihy)

i.v.

intravenozní/ě

kol.

kolektiv

LMWH

low molecular weight heparin (nízkomolekulární heparin)

mat.

maturita

min.

minuta/y

Mgr.

Magistr/a

n

absolutní četnost

např.

například

NCO NZO

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů

56

p.o.

per os (příjem potravy ústy)

PMK

permanentní močový katetr

PTCA

perkutánní transluminální koronární angioplastika

RTG

rentgen

s.

strana

s.c.

subkutánní/ě (pod kůži)

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

srov.

srovnání

tj.

to je

tzv.

tak zvaně

%

relativní četnost

57

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka č. 1 – Míra rizika trombembolických komplikací………………………….12 Tabulka č. 2 – Pohlaví respondentů…………………………………………………29 Tabulka č. 3 – Věk respondentů……………………………………………………..30 Tabulka č. 4 – Vzdělání respondentů ………………………………………………..31 Tabulka č. 5 – Rozdělení respondentů podle operačního výkonu…………………...30 Tabulka č. 6 – Nejobtížnější část předoperační přípravy……………………………33 Tabulka č. 7 – Nejobtížnější část bezprostředně před operací………………………35 Tabulka č. 8 – Úroveň informací o předoperační přípravě………………………….36 Tabulka č. 9 – Zdroj informací o předoperační přípravě……………………………37 Tabulka č. 10 – Zhodnocení informací podané zdravotníkem………………………39 Tabulka č. 11 – Možnost zeptat se zdravotníka na nejasnosti……………………….40 Tabulka č. 12 – Ovlivnění strachu po rozhovoru se zdravotníkem………………….40 Tabulka č. 13 – Přítomnost zdravotníka při podpisu informovaného souhlasu……..41 Tabulka č. 14 – Zhodnocení spokojenosti s průběhem předoperační přípravy……...42

Graf č. 1 – Věk respondentů…………………………………………………………29 Graf č. 2 – Vzdělání respondentů……………………………………………………30 Graf č. 3 – Rozdělení respondentů podle operačního výkonu………………………31

58

Graf č. 4 – Nejobtížnější část předoperační přípravy………………………………..34 Graf č. 5 – Nejobtížnější část bezprostředně před operací…………………………..35 Graf č. 6 – Úroveň informací o předoperační přípravě……………………………...36 Graf č. 7 – Zdroj informací o předoperační přípravě………………………………..38 Graf č. 8 – Zhodnocení informací podané zdravotníkem……………………………39 Graf č. 9 – Přítomnost zdravotníka při podpisu informovaného souhlasu…………..41 Graf č. 10 – Zhodnocení spokojenosti s průběhem předoperační přípravy………….42

59

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – Informovaný souhlas s hospitalizací………………………………….61 Příloha č. 2 – Informovaný souhlas s operací……………………………………….62 Příloha č. 3 – Informovaný souhlas s anestezií……………………………………...63 Příloha č. 4 – Stranová identifikace………………………………………………….64 Příloha č. 5 – Žádost o povolení dotazníkového šetření……………………………..65 Příloha č. 6 – Dotazník…………………………………………………………...66-71

60

Příloha č. 1 – Informovaný souhlas s hospitalizací54

54

Úrazová nemocnice v Brně, Informované souhlasy.

61

Příloha č. 2 – Informovaný souhlas s operací55

55


62

Příloha č. 3 – Informovaný souhlas s anestezií56

56


63

Příloha č. 4 – Stranová identifikace57

57


64

Příloha č. 5 – Žádost o povolení dotazníkového šetření

65

Příloha č. 6 – Dotazník

DOTAZNÍK

Vážená paní, pane jmenuji se Pavlína Procházková a studuji na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity obor Všeobecná sestra. Před sebou máte dotazník týkající se přípravy pacienta před plánovaným operačním výkonem. Chci Vás požádat o anonymní vyplnění tohoto dotazníku. Výsledky dotazníku budou použity v mé závěrečné bakalářské práci. Přečtěte si prosím otázky a zatrhněte pouze jednu zvolenou odpověď (pokud není uvedeno jinak). Děkuji za ochotu a spolupráci při vyplňování dotazníku. Pavlína Procházková 1. Uveďte vaše pohlaví:

□ muž

□ žena

2. Kolik je vám let? ….................................

3. Uveďte vaše dosažené nejvyšší vzdělání: □ základní □ středoškolské bez maturity (vyučen) □ středoškolské s maturitou □ vyšší odborné □ vysokoškolské 66

4.

Uveďte,

o

jaký

operační

výkon

se

u

Vás

jednalo?

...................................................................………………………………………………

5. V průběhu předoperační přípravy jsem byl/a zdravotníkem seznámen/a s:  o jaký operační výkon se jedná

ano - ne

 rizika operace

ano – ne

 kdo mě bude operovat

ano – ne

 doba pobytu v nemocnici

ano – ne

 předpokládaná délka pracovní neschopnosti

ano – ne

 způsob anestezie (celková/lokální)

ano – ne

 rizika anestezie

ano – ne

 změna stravovacích návyků související s operací

ano – ne

 změna užívání lék

ano – ne

 používání kompenzačních pomůcek po operaci (berle, ortéza, břišní pás, …) 

ano – ne

 nutnosti předoperačního vyšetření (odběr krve, moče, RTG plic, …) 

ano – ne

 nutnosti návštěvy lékaře specialisty (internista, kardiolog, plicní, urolog, gynekolog) ano –ne  nutnosti vyprázdnit se (čípek, nálev, gel)

ano – ne

 nutnosti odlíčení a odlakování nehtů

ano – ne

 jiné ………………………................................................................................. 67

6. Bezprostředně před operací jsem byl/a zdravotníkem seznámen s: 

holením operačního pole

ano – ne

 přiložením bandáží (elastických punčoch) na dolní končetiny

ano – ne

 aplikací injekcí (v rámci předoperační přípravy)

ano – ne

 nutností

odložení

kompenzačních

pomůcek

(zubní

naslouchátko)

protéza,

brýle,

ano – ne

7. V průběhu předoperační přípravy pro mě bylo nejobtížnější (zatrhněte pouze jednu odpověď): □ dodržovat dietu □ zvyknout si na změnu v užívání léků □ musel jsem se vyprázdnit pomocí čípků nebo nálevu □ holení operačního pole □ nic □ jiné……………………………………………………………………….

68

8. Bezprostředně před operací pro mě bylo nejobtížnější (zatrhněte pouze jednu odpověď): □ nejíst a nepít □ sundat šperky □ odložit kompenzační pomůcky (brýle, zubní protéza, naslouchátko) □ nemožnost vstát z lůžka □ čekání □ jiné………………………………………………………………………….

9. Byly pro Vás osobně informace o předoperační přípravě dostatečné? □ zcela dostatečné □ spíše dostatečné □ spíše nedostatečné □ nedostatečné

10. Informace o předoperační přípravě jsem získal/a od (možno označit více odpovědí součastně): □ praktický lékař

□ všeobecná sestra

□ ošetřující lékař v nemocnici

□ letáky, brožury z ambulance

□ anesteziolog

□ od pacientů

□ internet

□ rodina, příbuzní, známí

□ jiné……………………………………. 69

11. Informace podané zdravotníkem byly pro mě (možno označit více odpovědí součastně): □ důležité □ zbytečné □ nesrozumitelné □ zatěžující □ užitečné □ praktické □ jiné (prosím, vysvětlete)...................................................

12. Měl/a jste možnost zeptat se na nejasnosti: □ ano, měl/a – všechny otázky mi byly zodpovězeny □ ano, otázky mi byly zodpovězeny pouze částečně □ ne, neměl/a

13. Strach z operace po rozhovoru se zdravotníkem: □ snížil □ zvýšil se □ zůstal beze změny

70

Na škále od 0 do 100 % křížkem zakreslete, o kolik se strach z operace zvýšil či snížil.

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 65% 70% 75% 80% 85% 90% 95% 100%

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

14. Informovaný souhlas s operací jsem podepsal/a: □ za přítomnosti lékaře □ za přítomnosti sestry

□ sám bez vysvětlení □ na operačním sále

□ nepodepisoval/a jsem

15. Prosím zhodnoťte Vaši spokojenost s průběhem předoperační přípravy: □ ano spokojen/a □ spíše spokojen/a □ spíše nespokojen/a □ nespokojen/a

16. Další připomínky a návrhy k lepší informovanosti a připravenosti pacienta před plánovaným operačním výkonem: ………..….....................................................................................................................

71

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a aby byla citována dle platných norem.

72

Příprava pacienta před plánovaným operačním výkonem

Recommend Documents