© Projekt Odyssea, www.odyssea.cz
Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové
Co všechno víme o koni
Vzdělávací obor
Člověk a jeho svět
Ročník
2.-5.
Časový rozsah
90 minut
Tematický okruh OSV
Mezilidské vztahy, Rozvoj schopnosti poznávání
Číslo blízké lekce OSV
7.2, 1.3
Hlavní cíl/e OSV, které chceme během vyučování naplnit. Stručný popis plánovaného vyučování (nejvýše třemi větami).
Základní otázky pro reflexi se žáky (pouze k cílům OSV).
Autor přípravy, škola
Žáci si zformulují zásady efektivní žádosti a efektivního děkování a obě tyto dovednosti procvičili. Žádat druhé o pomoc Děkovat druhým za poskytnutou pomoc Je zde použita metoda hraní rolí učitelem a metoda skupinové práce. V závěru lekce žáci vytvářejí myšlenkové mapy a samostatně prezentují svou práci. ¾ Jaké to pro vás bylo tu chodit a žádat a děkovat? ¾ Kdybyste nyní měli zvednout ruku podle toho, jak se vám daří se zde uvedenými zásadami pracovat ve vašem běžném životě, kde by byla? ¾ Na co nejčastěji zapomínáte, když o něco žádáte? ¾ Co se objevilo v řádku věnovaném děkování? ¾ Kdybyste měli dát dohromady tři zásady efektivního děkování, jak by zněly? ¾ Napadá vás ještě něco, co by případně bylo možné doplnit do našich zásad efektivní žádosti a děkování? Mgr. Michal Dubec, lektor o.s.Projekt Odyssea
Podrobná příprava na vyučování Pomůcky •
• • • •
Učebna ve které je před, nebo za lavicemi prostor, do kterého se pohodlně vejde celá třída, tak že všichni mohou pomalu chodit. Kartičky – poloviny čtvrtek A4, pro každého žáka jednu Čtvrtky A3, nebo balící papír podobného formátu - max. cca. 8x (podle počtu skupin při tvorbě myšlenkových map) Fixy na kreslení myšlenkových map (max. cca. 16 do každí skupiny 2) Pracovní listy: „Kůň“ (viz 2priloha.xls), pro každého žáka jeden a jeden pro učitele.
Popis vyučování: Metodické kroky o Učitel oznámí žákům cíle lekce - oborové: kůň (utřídění dosavadních vědomostí o koni a získání nových poznatků o tomto zvířeti) - dovednostní: děkování, žádost
o Evokace dovedností, které s budou během lekce trénovat Nejprve vyzve žáky, aby pozorně sledovali, jakým způsobem bude některé z nich o něco žádat. Jednotlivé způsoby mohou vypadat například takto: 1. Učitel přijde k žákovi, vezme si sešit a při odchodu řekne zády k němu: „díky“. 2. Učitel přijde k žákovi a řekne: „Potřebuji propisku“, bez čekání na reakci vezme propisku a odejde. 3. Učitel přijde k žákovi a sdělí mu: „Vzpomínáš, jak jsem ti půjčil pravítko?, tak já si teď půjčím tvojí kalkulačku.“ 4. Učitel přijde k žákovi a zeptá se ho: „Smím si půjčit tvojí učebnici?“. Počká na odpověď a odejde. 5. Učitel přijde k žákovi a sdělí mu: „Mohl bych si prosím půjčit tvojí tužku? Potřeboval bych si s ní
Očekávané cíle (oborové, Poznámky: kompetenční) Žák zná před samotnou činností její cíle (výstupy) Oznámení cíle v oblasti dovedností může proběhnout až po dalším kroku (zcitlivění)
Žák srovnává, hodnotí, argumentuje
Při popisování toho, co se žákům líbilo a nelíbilo na jednotlivých způsobech žádostí, je dobré vést žáky k věcnému popisu. Tedy nepřijímat věty typu: „bylo to agresivní“, ale vést je k vyjádření toho, proč se jim daný způsob jevil agresivně?: Například • Nezeptal se • Nepodíval se do očí • Nepočkal na reakci druhého • Nepoděkoval Soupis zásad efektivní žádosti může vypadat například takto: ¾ Když chci někomu o něco říct je dobré: ¾ Koukat se mu do očí ¾ Poprosit ¾ Poděkovat ¾ Oslovit ho
napsat do sešitu zadání domácího úkolu.“ Počká na odpověď a poděkuje. ¾ Po přehrání těchto situací učitel vyzve žáky k tomu, aby mu popsali, který ze způsobů se jim nejvíce líbil a proč? Dále jsou žáci vyzváni k tomu, aby každý na kartičku napsal 2-3 věci, které mu připadají důležité, když někoho o něco žádá.
¾ Žák formuluje, diskutuje, vyvozuje závěry z diskuse Žák předvádí modelovou situaci
Žáci jsou potom rozděleni do dvojic a jsou vyzváni k tomu, aby se nejprve pobavili o tom, co mají na svých kartičkách. Potom si Žák analyzuje předváděné nacvičí krátkou ukázku, ve které ukázky bude jeden druhého o něco žádat a bude při tom používat, to co bylo na kartičkách. Učitel potom vybere několik dvojic, které předvedou svojí ukázku. Ostatní žáci jsou vyzváni k tomu, aby ukázky pečlivě sledovali a případně doplnili na svých kartičkách, cokoliv co tam neměli a co bylo vidět v ukázce. Po několika ukázkách se učitel postaví k tabuli (flipchartu) a vyzve žáky k tomu, aby mu říkali, co mají na svých kartičkách. Postupně zde pod sebe zapíše vše, co žáci řeknou.
¾ ¾
příjemným (nepříliš hlasitým) hlasem Pokud zrovna hovoří s někým jiným, počkat Někdy je možné sdělit, na co věc potřebuji a kdy jí vrátím Nechat mu čas na rozmyšlení odpovědi Pokud mi věc půjčit nechce, neříkat mu: „Ty jsi lakomý(á)“
Shromažďování informací (aktivita)
Učitel vyzve žáky k tomu, aby si ze sepsaných zásad dobré žádosti vybrali každý jednu. V dalším kroku si tuto věc přepíší na svůj pracovní list Žákům je rozdán pracovní list „Kůň“ – viz. příloha a je jim vysvětleno, jak se s ním bude pracovat. 1. Nejprve si všichni vyplní do levého sloupce křestní jména všech spolužáků, kromě sebe (pokud jsou stejná, tak i zkratku příjmení). Každý si svůj list v dolní části podepíše. 2. Učitel vysvětlí pravidla aktivity. Aktivita probíhá tak, že s papírem navštěvuji postupně jednotlivé spolužáky. Každý z nich mi může do kterékoliv řádky tabulky napsat cokoliv, co v něm ještě není. Cílem je od každého spolužáka získat nějakou informaci. Poté, co mi do pracovní listu, kdokoliv cokoliv napíše, odškrtnu si ho ve sloupečku vedle jeho jména. 3. Učitel vyzve žáky k tomu, aby si do spodní kolonky pracovního listu: „Věc, kterou je dobré dělat, když někoho o něco žádám a kterou jsem si vybral(a)“ přepsali jednu věc, kterou si vybrali 4. Učitel upozorní žáky na poslední kolonku pracovního listu. Tato kolonka slouží tomu, aby se do ní během (či po)
Žák analyzuje, formuluje, diskutuje, vyhledává informace
U menších dětí je vhodné zařadit „demokolo“. Tedy zahájit aktivitu nanečisto. Upozornit děti, že si to nejprve vyzkoušíme a nechat aktivitu rozběhnout 2-3 minuty. Potom ji zastavit a doladit společně s dětmi pravidla, která nepochopily. Pro zpestření je možné během vyhledávání informací o koni například vyzvat žáky k tomu, aby chodili podle 5 rychlostí a zpátečky, jako auta. Je potom možné během aktivity vždy tlesknout a změnit rychlost.
aktivity zaznamenávaly věci týkající se efektivního děkování 5. Učitel upozorní na to, že v každém z polí tabulky (Čím se živí, podobná zvířata, kde žije, ...) by měly být alespoň tři věci. Znamená to, že když někomu vyplňuji tabulku, musím hlídat, jestli v řádku do kterého přispívám, nejsou už tři věci. Pokud ano, musím zvolit jiný řádek. 6. Učitel vyzve žáky k parafrázování (výkladu vlastními slovy) zadání aktivity. Postupně dotazy směřovanými na několik žáků zajistí, že žáci složí v odpovědích dohromady celou instrukci aktivity 7. Probíhá aktivita. Osvědčilo se mi dávat na ni zhruba o třetinu méně minut, než je ve třídě žáků
Žák formuluje, analyzuje, hodnotí, Rozbor aktivity
Nejprve učitel vyzve žáky k tomu, aby mu škálou (například prsty od 1 – dařilo se mi ve všech případech po 5 – ani jednou) ukázali, jak se jim dařilo během aktivity pracovat s věcí, kterou si vybrali? Poté co žáci ukáží škálu, vede učitel mluvenou reflexi. Cílem reflexe je znovu se zamyslet nad žádostmi a děkováním ve vztahu k sobě. Je možné položit některé z následujících otázek: ¾ Jaké to pro vás bylo tu chodit a žádat a děkovat? ¾ Kdybyste nyní měli zvednout ruku podle toho, jak se vám daří se zde uvedenými zásadami pracovat ve vašem běžném životě, kde by byla? ¾ Na co nejčastěji zapomínáte, když o něco žádáte? ¾ Co se objevilo v řádku věnovaném děkování? ¾ Kdybyste měli dát dohromady tři zásady efektivního děkování, jak by zněly? ¾ Napadá vás ještě něco, co by případně bylo možné doplnit do našich zásad efektivní žádosti a děkování? Mluvenou reflexi je možné zakončit závazkem do příští hodiny: – Nyní si každý vyberte jednu jinou věc, než kterou jste měli a zkuste s ní do příštího úterý pracovat. Na začátku příští hodiny se vás zeptám, jak se vám to dařilo?
U škály je dobré ptát se rovněž žáků, kteří ukázali 1 prst – dařilo se mi ve všech případech. Otázky potom mohou znít například takto: Co ještě jiného jsi použil(a)? Co jsi si všiml(a), že používají ostatní? Daří se ti to také tak i mimo tuto aktivitu? - Pokud ano, na čem z toho co tu máme ještě sepsáno, bys mohl(a) ještě pracovat? Mluvenou reflexi o děkování je možné dovést až k tomu, že dáme dohromady že je efektivní říkat: Komu děkuji? Za co přesně děkuji? Dále je dobré během toho udržovat s partnerem oční kontakt.
Tvorba myšlenkové mapy Učitel rozdělí žáky do 3-5 členných skupin. Každá skupina má za úkol za pomoci svých vyplněných záznamových archů zkonstruovat přehlednou a podrobnou myšlenkovou mapu (viz poznámky) o koni. Mapa se tvoří pomocí rozdaných fix na čtvrtky (balící papíry) v jejichž středu je v oválu napsáno: „kůň“. Tuto mapu bude skupina prezentovat. Jednotlivé prezentace budou ostatní žáci hodnotit. Hodnotí se přehlednost a srozumitelnost mapy a poutavost prezentace. Prezentace se musí vejít do 3 minut.
Smyslem myšlenkových map, je zachytit vlastní myšlenky, které se váží k nějaké věci. Se žáky 4 třídy se mi osvědčil tento postup: 1. ukázat princip tvorby mapy na nějakém příkladě na tabuli. Doprostřed tabule jsem napsal například: „slunce“ a vyzval žáky, aby mi říkali vše, co je napadá když se řekne slunce. Věci, které min zněly podobně, jsem zapisoval k sobě. Ve chvíli, kdy někdo řekl nějaký nápad a někdo jiný ho komentoval: „to je kravina“ jsem řekl: „stop“ a vyzval žáky, aby popsali, co se stalo. Otázkami typu: Co se stane, když tímto způsobem komentuji něčí nápad? Jak se může dotyčný(á) potom cítit? Co tedy je dobrá dělat, aby takové pocity spolužáci neprožívali? jsem třídu dovedl k tomu, že nápady se při tvorbě myšlenkové mapy nekomentují, pouze se zapisují. 2. Vyzval jsem žáky k tomu, aby věcem, které byly sepsány u sebe vymysleli společné nadpisy 3. Vysvětlil jsem, jakou úlohu pro zapamatování hrají obrázky a nechal žáky vymyslet několik jednoduchých obrázků k nadpisům jednotlivých skupin na tabuli
Prezentace a hodnocení
Jednotlivé skupiny jsou vyzvány k prezentacím. Ty skupiny, které neprezentují, hodnotí ostatní prezentace. Ostatní skupiny jsou vždy po proběhlé prezentaci vyzvány k tomu, aby se během 1,5 minuty dohodli na počtu bodů (například 1-5), které dané prezentaci udělí. Bodování se zapisuje na tabuli. Závěr, vyhodnocení
Žáci jsou vyzváni k tomu, aby každý sdělil v jedné větě jednu důležitou věc (poznatek), kterou si z dnešní hodiny odnáší. Učitel potom po kolečku dá prostor k tomu, aby mohli promluvit všichni žáci, kteří chtějí.
Při bodování jednotlivých prezentací je dobré ptát se těch, kteří bodují na to, co se jim konkrétně na prezentaci líbilo či nelíbilo a proč? Jinak se z bodování může snadno stát přehlídka toho, kdo s kým kamarádí.
Co už všechno v naší třídě víme o koni Jména spolužáků 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. Podpis:
Čím se kůň živí:
Jaká zvířata jsou mu podobná:
Kde žije:
Písničky, knížky, pohádky a filmy, ve kterých jsou koně:
Ostatní nápady:
Věc, kterou je dobré dělat, když někoho o něco žádám a kterou jsem si vybral(a):
Co mi bylo příjemné při děkování (popis chování):
