Váţené kolegyně, kolegové další část materiálů kurzu vzdělávání dospělých se věnuje didaktice a metodice vzdělávací akce. Navazujeme tak na látku, kterou jsme probírali a diskutovali v předchozích setkáních.
Příprava – didaktika a metodika vzdělávací akce Nejprve je třeba vyjasnit základní didaktické kategorie: - Analýza učiva (co se po lektorovi chce, určení klíčových a obtížných prvků učiva) - Cíle vyučování – tedy vazba na cíl a výstup celého procesu učení - Didaktické zásady – jak budeme předávat informace, vztah mezi subjektem a vyučujícím, řešení konfliktních situací apod. - Vyučovací metody – aktivizace vyučovaných, předávání informací, paměťové stopy, aktivní metody učení - Organizační formy vyučování – jak bude proces vyučování probíhat, aby bral v úvahu charakteristiky vyučovaných - Použité pomůcky – didaktické nástroje - Hodnocení, klasifikace, evaluace
Cíl vzdělávací akce Bohuţel nemůţeme být v tomto bodu jednotní, protoţe cíl nabízí mnoho podob. Lze uvést mnoho typů vzdělávacích akcí, které by mohly nejlépe náš cíl naplnit. - Přednáška – obvykle se jedná individuální práci lektora, -pre-course rearding, ve formě komentované a dobře připravené prezentace. Zde bych upozornil na nebezpečí tzv. volné prezentace, která mluví za vás… - Seminář – nebo také workshop, simulace určité situace, případně řešení určitých situací v extrémních situacích, které lidé nemají moc rádi, kamerové studie, taktilní metody práce v týmu - Zážitkové metody – testy, hry, zážitkové situace, indoor, outdoor aktivity apod.
Scénář vzdělávací akce Pro kaţdou vzdělávací akci je zapotřebí mít připravený pečlivý scénář, nejlépe připravený na hodiny nebo minuty
Základní typy vzdělávacích akcí: Přednáška: U kaţdé vzdělávací akce můţeme stanovit plusy a mínusy její realizace: Plus: - Rychlá a snadná příprava - Velký počet účastníků - Lektor nepotřebuje praktickou dovednost práce se skupinou - One man show – lektor funguje jako hlavní osoba akce
Mínus: - Přednáška zprostředkuje pouze znalosti - Neexistuje, nebo je pouze malá komunikativnost s lektorovanými - Přednášená fakta mají pouze krátkodobý časový vliv - Není čas na odpovědi pro všechny účastníky přednášky WORKSHOP: Je to dílna, interaktivní děj, v rámci něhoţ se jednotlivci, týmy i skupiny sdruţují k vyřešení předem daného cíle. Plus: - Aktivně zapojuje lidi do akce - Velmi intenzivní zážitky - Stmeluje kolektiv – spekulativní - Účastník učí účastníka - Mnohonásobná zpětná vazba, která musí být ovšem správně vyhodnocená - Konkrétní výsledky a výstupy, které ovšem nemusí být všemi pozitivně hodnocené Mínus: - Značně náročné na přípravu lektora - Nejlépe skupina moderátorů, nebo aspoň dvojice, rozhodně ne jeden lektor, který tuto metodu nemá vyzkoušenou - Moderátor musí být připraven na konfliktní situace, které logicky mohou vzniknout, dokonce se musí připravit i na osobní útoky - Moderátor musí umět pracovat se zpětnou vazbou – nenechat konflikt ve skupině bez řešení - Práce je pro lektora energeticky značně náročná
Lektorský tým U většiny programů není ţádoucí, aby celý program zvládal jeden letor. Měl by vzniknout tým minimálně dvou „lector leadrů”, kteří se podílejí na tvorbě a realizaci programu.
Další část materiálů se zabývá vlastním procesem vzdělávací akce. Zde jsme se stačili dotknout problematiky přípravy podkladových materiálů pro klienty a tvorby www stránek samotných lektorů jako nástroje sebeprezentace. Další část probereme na našem posledním setkání.
Vlastní proces vzdělávací akce 1. Úvod (pouţívá se dnes termín úvodní rituály) -
Začínáme vţdy tím, ţe se lektor skupině představí, seznámí ji se svým profesním zaměřením a kvalifikací
-
Důleţité je zajistit seznámení skupiny, buď formálním způsobem (tento volíme vţdy, pokud skupinu dopředu neznáme) nebo můţeme zvolit i hravý nebo jinak zajímavý způsob (oblast sociální komunikace, integrace skupiny)
-
Vţdy vizualizujte obsah vzdělávací akce – buď ve formě flipchartu, pomocí interaktivní tabule nebo dejte účastníkům do rukou obsah v papírové podobě. Není zapotřebí na téma obsahu rozvíjet velké debaty, protoţe by se vám mohlo lehce stát, ţe nějaký účastník bude mít lepší nápad (nebo v horším případě řadu lepších nápadů) jak obsah upravit. Nezapomínejte, ţe leaderem školící akce jste vţdy vy.
-
Pokud budete během akce pouţívat záznam audio nebo video, je vţdy zapotřebí účastníky v této fázi seznámit, jak bude s obsahem nakládáno a vyţádat si souhlas účastníka nebo skupiny.
-
Seznamte účastníky s časovým harmonogramem buď celé akce – je-li to jednorázové školení, např. v řádu hodin, nebo se strukturou výukové hodiny (přestávky atd.), pokud školíte cyklicky, tj. v řádu desítek hodin. Tento harmonogram vždy pečlivě dodržujte. Pokud vyhlásíme přestávku o pět minut dříve, většinu účastníků potěšíme. Pokud je tomu naopak…není to dobré.
-
Evaluace – ujistěte se, ţe jste účastníky seznámili se způsobem provedení zpětné kontroly – nejčastěji ve formě papírových evaluačních dotazníků
-
Dohodněte se na oslovování – lze jen doporučit, aby účastníci dostali vizitky (kde budou pouţívat křestní jména) nebo na pracovní stoly umístěte papíry a fixy
-
Nechte jistý prostor pro diskusi např. o délce přestávek – obzvlášť při náročnějších vzdělávacích akcích
2. Uvolnění -
Jedná se o tzv. icebreaker, tedy něco na tzv. uvolnění ledů – prvek, který slouţí k rozehřátí skupiny, k uvolnění, získání jistoty – roli icebreakeru můţe sehrát video, dramatická ukázka, hra atd. Vţdy ho volíme dle konkrétní situace – tedy buď ano, nebo vůbec!
-
O těchto prvcích pojednáme dále.
Cílem práce lektora v kap. 1 a 2 je získat důvěru klientů a vytvořit v nich jistotu, že ví, na čem jsou, do čeho jdou, jaké budou výstupy, co by na konci akce mohli umět!!!
3. Znalosti a dovednosti -
Mluvené slovo spojujte s podklady, které účastníci dostanou. Podklady je obvykle zhuštěná syntéza veškerého vašeho výkladu, obsahující klíčové a nejdůleţitější prvky toho, co chcete, aby si klienti pamatovali. Pochopitelně zde nelze generalizovat, lektor vţdy musí uváţit typ a účel školení a podle toho materiály připravovat. Pokud se jedná např. o jazykový výcvik, budou se podpůrné materiály opírat nejspíš o slovíčka a gramatiku ve zhuštěné formě, pokud půjde o technické školení, můţe lektor rozdat i flash disky, obsahující sloţitá schémata. Varieta podpůrných materiálů je dnes prostě ohromně široká, nicméně lektor nesmí zapomínat na základní pravidlo – vţdy tyto materiály pro klienty mít.
-
Vţdy zapisujte nebo jiným způsobem vizualizujte klíčové teze výkladu (flipchart, interaktivní tabule atd.), křída a černá tabule dnes působí ve vzdělávání dospělých značně nevěrohodně! (seznámení se lektora s prostorem, ve kterém bude vyučovat atd.)
-
Uvádějte zdroje, kde účastníci mohou získat další informace (je na lektorovi, aby zváţil, zda zdroje uvede v samostatné kapitole – např. na závěr kurzu, a nebo na ně odkazuje v průběhu vzdělávací akce)
Pokud potřebujete v průběhu kurzu získat nějaké praktické dovednosti u klientů, eventuálně jim dát moţnost, aby si ověřili, ţe je mají – vţdy nejdříve vysvětlete, CO se bude dít, PROČ se to bude dít a JAKÝ BUDE VÝSTUP – ať jiţ se jedná o nějaký icebreaker, hru, atd. Samozřejmě je poněkud odlišná situace, pokud je lektor členem týmu, zaměřený na teambuilding (tam se volí poněkud jiné metody a za jiných okolností). -
Dovednosti můţeme trénovat různými způsoby – hromadně, např. ve formě hry, dotazníku apod., ve dvojicích, individuálně atd. Zde je opět nepřeberné mnoţství moţností a je jenom na erudici lektora a formě vzdělávací akce, aby lektor zvolil tu správnou.
-
Veškeré otázky, poznatky nebo vaše myšlenky při zpětné vazbě, kterou podáváte skupině, musíte formulovat velmi obezřetně. Lidé jsou velmi citliví na kritiku nebo řekněme mírněji na reflexi skupiny na svou osobu. I konstruktivní kritiku jednoho na druhého účastníka by měl lektor vţdy přeformulovat tak, aby kritizovaného nezranila a zůstala efektivní. Jinými slovy: kdyţ tzv. silný kolega upozorní druhého, ţe se nenaučil slovíčka a teď zdrţuje celou skupinu, lektor musí vhodným komentářem tuto dramatickou chvíli kočírovat – JAK BYSTE TOTO ŘEŠILI VY KONKRÉTNĚ?
-
Lektor by měl umět MLČET – zejména v klíčových okamţicích, kdy vidí, ţe se jednotlivec nebo celá skupina snaţí dobrat nějakého výsledku – dát prostor pro přemýšlení, skupinovému dialogu mezi účastníky (a ten můţe být často i konfliktní – nicméně pokud je konstruktivní, lektor nezasahuje) a vytvoření závěru. Mlčení můţe trvat i několik minut, ale toto si lektor musí nacvičit ve formě získání zkušeností léty práce s klienty. Začínajícímu lektorovi rozhodně nemůţeme doporučit, aby několik minut mlčel a nechal klienty vést diskusi místo něj.
4. Shrnutí -
Na závěr akce (ať se jedná o krátkodobou nebo rozdělenou do bloků) vţdy shrňte klíčové body (tzv. fixace), nejlépe s pomocí vizualizace
-
Zdůrazněte jejich uţitek pro uchazeče
-
Proveďte evaluaci
5. Závěrečný rituál -
lektor ho vţdy volí podle atmosféry a charakteristiky skupiny
-
lze pouţít icebreaker – pokřik, hra, vtip, loučení, promítnutí fotek z akce atd.
-
poděkování za práci, ocenění účastníků
-
rozdávání certifikátů nebo osvědčení
-
lektor ODCHÁZÍ VŢDY POSLEDNÍ
Přikládám poslední část, kterou přítomní obdrţeli v písemné podobě – a to je metodický list aktivizačních metod. Vesměs jsme je proţili v průběhu našeho setkávání na vlastní kůţi, materiál je obohacen o metodiku, kterou skupina obšírně diskutovala.
Metodický list Aktivizační prvky ve vzdělávacím procesu Jaký mají smysl, účel a cíl v procesu učení? - relaxovat - navodit atmosféru - aktivizovat posluchače - vytvořit soutěţ, konfrontaci, napětí - sníţit napětí - posílit akceptaci napětí - otevřít komunikaci - zvýšit soustředění - udělat tečku za tématem - posílit paměťovou stopu
Etický rozměr hry: Je vţdy třeba mít na paměti několik zásad: - Lektor musí mít dost informací o lidech, kteří budou do her vstupovat – nenutit je do aktivit, které jsou proti jejich vnitřnímu přesvědčení - Kaţdý má právo odmítnout účastnit se hry - Nehodnoťte – ani rychlost reakcí, komunikativnost ani celkový výkon klientů
ICEBREAKERY Tzv. ledolamky Jsou to nejjednodušší formy herních aktivit. - uvolňují napětí, boří ledy ve skupině - pouţívají se vţdy, kdyţ je zapotřebí rychlého a krátkého přeladění ve skupině nebo odpočinku Icebreakery rozdělujeme: - KONTAKTNÍ – TAKTILNÍ Např. sedíme ve skupině zády k sobě a kaţdý svému kolegovi před sebou kreslí svou oblíbenou věc (strom atd.) BEZDOTYKOVÉ – NETAKTILNÍ Např. kreslení, pouţívání verbalizace slovíček na papír atd.
HRY A HRÁTKY Jsou to hry, trvající v řádu minut aţ desítek minut, které mají za úkol podporovat probírané téma. Jsou to především různé týmové a komunikační hry.
STRATEGICKÉ HRY Pouţíváme je v řádu desítek minut aţ několik hodin (je to často pouţívaná metoda při teambuildingu). Je pouţitelná i v případě, ţe vedete ucelený výukový blok (např. týdenní) a potřebujete vyuţít např. volný den.
Tyto hry je nutné předem velmi dobře promyslet, připravit a následně zpracovat včetně rozboru. Na těchto hrách by se měl vţdy podílet tým lektorů, přípravná i realizační fáze je pro jednoho lektora vţdy nesmírně náročná a rapidně se zvyšuje riziko selhání ať jiţ v průběhu hry nebo při následném rozboru. Hra by neměla vyústit do konfliktu, který by skupinu ještě více rozdělil neţ při počátečním stavu. Čemu obzvláště věnovat pozornost: Fáze přípravy: - vytvoření logistického zázemí hry – určení místa, technika, podpůrný tým, vytvoření suché a mokré varianty - vytvoření reţie hry - určení a zabezpečení tzv. úzkých (rizikových) míst hry – důleţité je zabezpečit ochranu účastníků hry Fáze realizace: - motivace účastníků ke hře, snaha po vytvoření konkurenčního tlaku - definice pravidel hry - monitoring průběhu hry - shrnutí výsledků - vytvoření prostoru ke zpracování záţitku ze hry Pozor na strategické hry v kolektivu. Ředitel nebo jím pověřená osoba by nikdy teambuildingové hry neměl organizovat pro kolektiv, kterého je sám členem! Pamatujme si dvě zásady: 1) Pokud teambuilding, pak vždy mimo prostor instituce. 2) Pokud teambuilding, ať ho provádí vždy nezávislá a odborná agentura, která s institucí a jejími zaměstnanci nemá zhola nic společného.
DALŠÍ DRUHY AKTIVIT Případové studie Velmi se aplikování této metody osvědčuje tam, kde se účastníci nechtějí pouštět do probírání vlastních zkušeností, nebo kde je skupina příliš veliká. Jedná se tedy o předem připravenou fiktivní situaci, kterou účastníci společně s lektorem řeší. Úloha lektora se zde mění z leadera skupiny na spíše usměrňujícího, do dynamiky řešení zasahuje co nejméně. Zápory: Účastníci mají často výhrady, ţe případová studie neobráţí zcela přesně jejich praxi. Sniţuje motivaci, naruší zapojení účastníků.
Modelové situace Vychází ze skutečné situace klientů – z problémů klientů se vybere tzv. koš situací. Následně klienti (obvykle po dvou) se situací pracují. Vţdy si vybírají situaci, která se netýká přímo jich. Při řešení se pouţívají nejrůznější metody – verbální, neverbální, dramaterapie, lektor obvykle pouţívá kamerový záznam pro následný rozbor. Výhodou jsou nová neotřelá řešení, jiný nezaujatý pohled na problém, který třeba konkrétní klienti nemohou nebo neumí řešit. Zápory: Modelové situace jsou časově značně náročné, stejně tak příprava, realizace a monitoring si vyţaduje zkušeného lektora. Simulace Asi nejnáročnější, zahrnuje prvky případových studií. Klienti si zkoušejí předpřipravené situace v často několikadenním výcviku. Jedná se např. o: - trénink vyjednávání - trénink obchodních dovedností - firemní strategie - vedení firmy apod. Tyto nácviky a aktivity se musí konat zásadně v neutrálním prostředí, tedy mimo území instituce. Zápory: Časově velmi náročná aktivita Pomůcky pro tuto aktivitu: Technické: Kamera, notebook, dataprojektor Reálné: Flipchart, interaktivní tabule, papíry, fixy apod. Statické: Obrazy, fotografie, grafy, plakáty Podkladové: Podpůrné materiály, pracovní listy, dotazníky, prezentace, obrazový materiál atd. RADA pro lektory: Nikdy se nespoléhejte na to, ţe všechny pomůcky najdete na místě. Organizátoři často nemají představu, na co a k jakému účelu pomůcku chcete a tak ji nepřipraví nebo na ni zapomenou. Lektor je vţdy alespoň 45 minut před akcí na místě, aby bylo technické a jiné zádrhele moţno řešit.
Příklady aktivizačních her: Ţidle o dvou nohách (příklad hry skupinové dynamiky – jak rozvíjet tým) Cílem hry je společné vyřešení úkolu za pomoci pohybu a koordinace celé skupiny. Délka cca 10 minut Účastníci stojí v kruhu za svojí ţidlí a dívají se v protisměru hodinových ručiček. Kaţdý drţí svoji ţidli levou rukou a přikloní ji k tělu tak, aby se dotýkala země jen zadními nohami. Cílem je, aby kaţdý účastník popocházel v protisměru hodinových ručiček od ţidle k ţidli a nakonec opět skončil u vlastní. Ţádná ţidle se nesmí převrhnout, ani dotknout země předními nohami. Ţidle se smí drţet jen levou rukou. Pokud kdokoli udělá chybu, hra se přeruší a vrací se na začátek. Efekt této hry je ten, že se všichni účastníci musí domluvit na postupu a taktice a své pohyby vzájemně koordinovat. Může přitom vzniknout i konfliktní situace, když se někdo z účastníků bude snažit svoji chybu zamaskovat nebo ji svést na někoho jiného. I tyto situace však mohou přispět ke vzniku stmeleného týmu. Svazek klíčů (icebreaker určený na seznámení skupiny) Cílem je seznámení skupiny (obvykle menší) Délka cca 15 minut Lektor všechny účastníky poţádá, aby vytáhli svoje klíče. Kaţdý se představí na základě svazku klíčů. Např. „Toto je můj klíč od sklepa. Můj sklep má dvě místnosti, v jedné mám víno, v druhé slivovici.“ Tuto hru je moţné hrát i ve dvojicích, kdy se partneři střídají, aby se mezi sebou seznámil co největší počet účastníků. Je samozřejmě nutné nechat na samých účastnících, co na sebe chtějí prozradit. Kaţdý by měl mít právo mluvit, jak dlouho chce. Toto cvičení umožňuje účastníkům navázat mezi sebou kontakt velmi neproblematickým způsobem, protože vlastně nehovoří o sobě, ale o svých klíčích. Toto odbourává zábrany (zástupný předmět) a přitom toho účastníci o sobě mnoho řeknou. Chrastítka (teambuilding – jak vytvořit tým) Cílem je podpořit vybudování týmu, vhodné, pokud potřebujeme vytvořit menší pracovní skupiny nebo vytvořit týmy dvojic. Pomůcky: malé uzavíratelné nádobky, např. obaly od fotofilmů, naplněné různými látkami, např. vodou, hráškem, pískem, kovovými kuličkami apod. Vždy ve dvou nádobkách je stejný materiál. Lektor nechá kaţdého účastníka, aby si vybral jednu nádobku. Úkolem je najít partnera, který má druhou nádobku se stejným materiálem. Všichni se tedy pohybují po místnosti a chrastí nádobou. Kaţdý musí poslouchat a pokusit se odhadnout, která nádobka můţe skrývat stejný obsah jako ta jeho. Efektem této hry je procvičení auditivního vnímání, hra je zábavná a podporuje soutěživost. I ti, kteří se najdou poslední, necítí úkor, ale spíše je tento „neúspěch“ sblíží. Pochopitelně musí být sudý počet účastníků.
Zrcadla (hra k opětovné aktivizaci pozornosti) Cílem je doplnění energie, hra je vhodná k vzájemnému vyladění dvojic ve skupině. Pomůcky: klidná hudba jako zvuková kulisa – doporučeno Účastníci stojí proti sobě ve dojicích. Jeden hraje roli zrcadla, druhý zůstává člověkem. Hra začíná ve chvíli, kdy se člověk začne upravovat, češe se. Zrcadlo se musí snaţit, aby pohyby co nejvěrněji odráţelo. Po několika minutách si hráči vymění role. Varianta pro výuku cizích jazyků: Lektor říká kolokace slov, která se vyskytují poměrně často, např. připravit jídlo, čistit si zuby atd. Účastníci činnosti předvádějí jako pantomimu. Lektor pochopitelně volí cizí jazyk. Efekt – partneři se na sebe musí naladit a soustředit se. Hry tohoto typu slouží k obnovení energie a oživení pozornosti ve skupině. Štafeta (hra na podporu kreativity skupiny) Cílem je rozproudění fantazie, dobré zahřívací cvičení před následným brainstormingem. Délka cca 10 minut Pomůcky: tužka nebo jiný malý předmět Všichni sedí na ţidlích v kruhu. Lektor nechá kolovat malý předmět, např. tuţku, který mají účastníci pouţít při pantomimě. Kaţdý si můţe vymyslet libovolnou činnost, např. tuţka jako golfová hůl, rtěnka apod. Při druhém kole si kaţdý účastník musí vymyslet jinou činnost a tentokrát účastníci hádají, o co jde. Efekt – toto cvičení je dobré použít hned na začátku workshopu nebo semináře, poslouží k povzbuzení kreativity nenásilnou formou. Účastníkům se takto aktivizuje mozek třeba před brainstormingem. Relaxace – jak se uvolnit Musíme upozornit, ţe zde jiţ opouštíme hry a přesouváme se do oblasti spíše terapeutické. Nicméně dají se pouţít postupy, které skupinu relaxují, aniţ by byly pro kohokoliv ohroţující. Lektor potřebuje relaxační hudbu (na trhu je obrovská nabídka všech moţných relaxačních nahrávek) a můţe pouţít imaginativní relaxaci. - účastníci leţí na zemi (je dobré mít místnost s kobercem nebo připravené karimatky) a při puštěné hudbě můţe lektor např. číst pohádku, bajku nebo zvolit nenásilné téma – např. provází účastníky lesem, popisuje cestu, přírodu, teplé slunce, tekoucí vodu atd. - Kaţdému vybranému tématu je zapotřebí volit vhodnou nahrávku. Pro imaginativní relaxaci musí lektor volit klidný tón hlasu. Pokud k tomuto není lektor vyškolen, je vhodnější zvolit následující typ relaxace. Bazální relaxace Je zaměřena na tělesné uvolnění, nenutí účastníky představovat si určité typy proţitků jako u imaginativní relaxace. Jedná se vlastně o řízená tělesné cvičení: Trhání jablíček Účastníci se rozestaví volně v místnosti, kaţdý si vybere místo, kde je mu příjemně. Lektor opět pouţije relaxační hudbu a instruuje účastníky takto: „Jsme v krásném sadě a před každým z vás je strom plný jablíček. Natáhneme nahoru levou paži a snažíme se ho utrhnout…ještě výš…ještě není naše, musíte na špičky…vydržte…a nyní s hlubokým výdechem ho pomalu, ale pomaličku pokládáme na zem…(účastníci jdou do hlubokého předklonu)…totéž provedete s levou rukou a můžete několikrát zopakovat.
Toto jednoduché a nenáročné cvičení uvolní svaly, donutí účastníky prodýchat plíce a přes zdánlivou jednoduchost je velice účinné. Zájemce o bazální relaxace odkazuji k prostudování např. Bensona (jeden ze zakladatelů bazálního typu relaxace), a nebo ještě lépe k absolvování odborného kurzu. Pro kaţdou situaci jsme uvedli vzorovou hru. Pokud se lektor hodlá vzdělávání dospělých věnovat dlouhodobě a systematicky, doporučujeme vytvořit si zásobník her pro kaţdou výše uvedenou situaci. Je moţno čerpat z velkého mnoţství starší i soudobé literatury. Za vše uvádím např. Bakaláře – I dospělí si mohou hrát anebo vynikající knihu, ze které vesměs byly uvedené hry čerpány – Susanne Beerman, Monika Schubach. Hry na semináře a workshopy. Grada, 2009. Těším se na poslední setkání s Vámi. Libor Ondráček
