Připomínky členů České konference rektorů k návrhu novely zákona o vysokých školách (návrh MŠMT, korigovaná verze z )

Připomínky členů České konference rektorů k návrhu novely zákona o vysokých školách (návrh MŠMT, korigovaná verze z 10.11.2010) Na základě zaslaných připomínek zpracoval Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc., místopředseda ČKR pro záležitosti legislativní a organizační. V Praze dne 18.11.2010

I. Souhrn připomínek členů ČKR Část, článek, bod Obecně k návrhu

Připomínky VŠPJ: S ohledem na proklamovanou přípravu nového zákona o vysokých školách (respektive zákona o terciárním vzdělávání) je řešení úprav zákona o vysokých školách pomocí novelizací a dodatků nekoncepční. Pozornost i diskuze by měla být věnována novému zákonu a novely připravované narychlo bez dostatečného časového prostoru k jejich promyšlení by neměly být akceptovány. UP: Navrhujeme dodatečnou změnu § 70 odstavce 4 Navrhovaný text: (4) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat na dobu určitou, zpravidla v délce pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně nebo dohodou účastníků prodlužovat na dobu delší, než je uvedena v předchozí větě. VŠTE: (…) dovolím si apelovat, aby byla v brzké době řešena možnost vstupu pracovníků neuniverzitních vysokých škol do habilitačních a jmenovacích řízení a zároveň, aby byl jednoznačně definován podíl těchto škol na procesu habilitačního a jmenovacího řízení vlastních pracovníků (ve spolupráci s univerzitami). EPI: Navrhuji v § 89 a 90 odstranit pojem „veřejné“ (zdůvodnění je uvedeno ve stanovisku). SUO: V § 70 doplnit akademické pracovníky o odborného asistenta s vědeckou hodností (v současné době kategorie P3).

První, I, 2

Alternativní návrh (UP): V § 18 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:: „(11) Zůstatek prostředků stipendijního fondu k 31. prosinci běžného roku lze převést do jiných fondů uvedených v odstavci 7 maximálně do výše 70 % těchto prostředků.“. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 12 až 14. Upřesnit, zda je možné zůstatek stipendijního fondu k 31. 12. běžného roku převést do jiných fondů ještě pro onen běžný rok nebo až v následujícím roce; 1

První, I, 5

Návrh podporujeme, připomínáme však nezbytnost urychleného předložení zákona upravujícího kompletně sociální status vysokoškolského studenta (JAMU). Problematická úprava (viz připomínky UJEP). Upřesnit, zda se zápisné bude vztahovat i na již studující studenty nebo až nově přijímané, neboť přechodná ustanovení navržené novely to neřeší zcela jednoznačně. Z korigované verze vypadlo zjednodušení stávajícího ustanovení § 58 odst. 4 (MENDELU) Nesouhlasíme se zavedením zápisného, doporučujeme, aby se MŠMT zabývalo plánovaným systémem zavedení školného a především vytvořením účinného systému finanční pomoci studentům (VŠPJ – důvody uvedeny ve stanovisku). Nesouhlas s návrhem na zavedení zápisného v podobě, jaké je prezentováno v této novele. Uvažované přechodné „ zápisné“ zamýšlené MŠMT považujeme v navržené formě za nesystémové opatření , které poškodí studenty a škole žádným způsobem nepomůže eliminovat rozpočtové škrty. AVU tento návrh zásadně odmítá na základě Stanoviska AS AVU z jeho jednání dne 11.11.2010. (Na bod navazují přímo další body novely ( 6,7,8,10,11) , které při nepřijetí „ zápisného“ nebude nutno měnit, stejně jako čl. II- Přechodná ustanovení.). Univerzita Pardubice nedospěla ke společnému a jednoznačnému názoru na zavedení tohoto poplatku. Převládá názor, že se jedná spíše o politické rozhodnutí mající vztah dominantně ke struktuře a deficitu veřejných výdajů jako takových. Přímý vliv na kvalitu výuky a fungování vysokých škol není prokazatelný a považujeme ho spíše za spekulativní. Z pohledu jednotlivých studentů pak případné zavedení poplatku za zápis do části studia nekoncepčně předbíhá dříve deklarované studentské půjčky. Zároveň nepodporujeme toto opatření jako pouhý dočasný a účelový „ekonomický“ nástroj, který bude následně nahrazen školným. UK: Pokud bude učiněno politické rozhodnutí o zvýšení spoluúčasti studentů na financování jejich studia, považuje UK tzv. zápisné za poměrně vhodný způsob. V souladu se svým opakovaně deklarovaným stanoviskem a se stanovisky ČKR ale UK odmítá zvýšení spoluúčasti studentů na financování studia jakožto (byť i jen částečné) řešení propadu už tak na evropské poměry velmi nízkého veřejného financování vzdělávací činnosti VŠ. Doporučujeme zavedení zápisného až v návaznosti na realizaci systému státní finanční pomoci studentům vysokých škol. UK opakuje svůj zásadní nesouhlas se zavedením zápisného, pokud by mělo být pouze dočasným krokem předcházejícím zavedení odloženého školného. Upozorňujeme, že předpoklad, že za studenty s nárokem na sociální 2

stipendium by „náklady na poplatek za zápis hradilo MŠMT“ se objevuje pouze v důvodové zprávě, nikoliv ve vlastním textu návrhu novely. ZČU: S výhradami RVŠ souhlasím. Dále není jasno, jaký bude osud školného. Pokud od r. 2013, pak Zápisné bude možno realizovat pouze v r. 2012, neboť pro rok 2011 nebude zveřejněno spolu s podmínkami přijímacího řízení.

První, I, 17 a 20

Garance docenty či profesory na úrovni studijního oboru tak, jak je dosud akreditačně a prakticky chápán v oblasti vysokého školství je fakticky nereálná. Navrhované doplnění § 79 vysokoškolského zákona je tudíž v přímém rozporu s Dlouhodobým záměrem ministerstva, které plánuje změnu systému akreditací v opačném směru – k postupnému přechodu k akreditacím oblastí vzdělávání. Nedoporučujeme změnu. Nesouhlas. Návrh vzbuzuje pochybnosti, je třeba zvážit možné ohrožení integrity studijního programu. Není žádoucí, aby studijní program byl pouze formálním zastřešením fakticky zcela neprovázaných studijních oborů. V § 70 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo jeho studijního oboru" " je nesmyslná. Správně by mělo nové znění odstavce znít: (5) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu nebo jeho studijního oboru uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí).

První, I, 18 a 19

Druhá, III, 3

Souhlas s výhradou. U nově zaváděného poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením, resp. řízením ke jmenování profesorem, by mělo být analogicky k poplatkům spojeným se studiem stanoveno, že pravidla pro stanovení jejich výše stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Zákon by měl umožnit, aby tato výše byla stanovena odlišně pro zaměstnance dané vysoké školy. Návrh stanovit výši 3 500.- Kč, resp. alespoň 100% „základu“ (viz připomínky VŠB-TUO).

3

II. Přehled členů ČKR, kteří zaslali připomínky

NOVELA ZÁKONA O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Připomínky členů ČKR (Stav k 18. 11. 2010)

Rektor

Vysoká škola

01.

Prof. Ing. MgA. Ivo MEDEK, Ph.D.

02.

Doc. Ing. Iva RITSCHELOVÁ, CSc.

03.

Prof. Ing. Ivo VONDRÁK, CSc.

04.

Prof. Ing. Jaroslav HLUŠEK, CSc., Dr.h.c.

Janáčkova akademie múzických umění v Brně Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Mendelova univerzita v Brně

05.

Prof. Ing. Jiří KLEIBL, CSc.

Unicorn College, s.r.o.

06.

Ing. Jakub NOVOTNÝ, Ph.D.

Vysoká škola polytechnická Jihlava

07.

Doc.PhDr. Jiří T. KOTALÍK, CSc.

Akademie výtvarných umění v Praze

08.

Prof. Ing. Miroslav LUDWIG, CSc.

Univerzita Pardubice

09.

Prof. RNDr. Miroslav MAŠLÁŇ, CSc.

Univerzita Palackého v Olomouci

10.

Ing. Marek VOCHOZKA, MBA, Ph.D.

11.

Ing. Oldřich KRATOCHVÍL, Dr.h.c., MBA

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Evropský polytechnický institut, s.r.o.

12.

Prof. RNDr. Václav HAMPL, DrSc.

Univerzita Karlova v Praze

13.

Doc. PhDr. Rudolf ŽÁČEK, Dr.

Slezská univerzita v Opavě

14.

Doc. Ing. Josef PRŮŠA, CSc.

Západočeská univerzita v Plzni

4

III. Znění připomínek jednotlivých členů ČKR Janáčkova akademie múzických umění v Brně Stanovisko k návrhu novely zákona č.11/1998Sb., o vysokých školách v platném znění – korigovaná verze z 10.11.2010.

K předloženému návrhu uplatňujeme následující stanovisko: Čl. I : - novela § 18 ( body 1,2, návrhu) – dispozice se stipendijním fondem – omezení převodu zůstatku stipendijního fondu do určených dalších fondů školy na 50% nevidíme jako nutné, ale chápeme a respektujeme jeho důvody - novela § 57 ( bod 3návrhu) – zvýšení poplatku za rigorózní řízení – bez připomínek - novela § 58 odst. 1 ( bod 4 návrhu) – bez připomínek - novela § 58 nový odst. 2 ( bod 5 a sním související body 6-16 návrhu) – zavedení nového poplatku za zápis a s tím související technické úpravy navazujících ustanovení – návrh podporujeme, připomínáme však nezbytnost urychleného předložení zákona upravujícího kompletně sociální status vysokoškolského studenta - novela § 70 ( bod 17 návrhu a technicky s ním související bod 20) – garance docenty či profesory na úrovni studijního oboru tak, jak je dosud akreditačně a prakticky chápán v oblasti vysokého školství je fakticky nereálná - novela §§ 72 a 74 (body 18 a 19 návrhu) poplatky za habilitační a jmenovací řízení – bez připomínek - novela § 90 ( bod 21 návrh) – poplatek za nostrifikace – bez připomínek Čl. II - z této části nemáme připomínky

Brno

15.11.2010

prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D.

5

Připomínky vedení Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. k novele zákona o vysokých školách 1) Nemění se současná právní úprava § 51 odst. 1 zákona, kdy „sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia“. Zápis do studia tedy nebude - i po přijetí navrhované novely - vázán na zaplacení tzv. zápisného. Tento poplatek se tak bude platit po zápisu do studia, tedy ex-post. Z toho vyplývá: a. těžkopádné ukončování studia těch, kteří nezaplatí (vzhledem k tomu, že zákonné důvody pro ukončení studia dané § 56 zůstávají nezměněny, přichází v úvahu disciplinární řízení), b. těžkopádné vymáhání dluhů (splátkové kalendáře, exekuce), c. významný nárůst administrativní zátěže VŠ. 2) Zápis do části studia právní úprava nezná. Legislativně je zakotven pouze „zápis do studia“ (§ 51), na jehož základě se uchazeč stává studentem (§ 61 odst. 1). Osoba je tak po absolvování zápisu do studia studentem stále, a to až do té doby, dokud neukončí studium (§ 55, § 56). Žádný další zápis do studia (nebo jeho části) student neabsolvuje. Je tedy nezbytné definovat, co se termínem zápis do části studia míní. Je to snad podávání elektronických přihlášek do předmětů daného semestru? 3) Jako důvod pro zavedení tzv. zápisného do části studia je uváděno „posílení odpovědnosti VVŠ vůči svým studentům a zároveň podpoření růstu kvality poskytovaného VŠ vzdělání“. Toto by se ovšem mělo týkat všech studijních programů, nejen programů bakalářských a magisterských. Vynechání doktorských studijních programů je v tomto kontextu neobhajitelné. 4) Pro akademický rok 2011/2012 je – vzhledem ke lhůtám schvalovacích procesů – nereálné zaregistrovat včas nové statuty VŠ reagující na novelu zákona. 5) Ustanovení čl. II odst. 3 považujeme za unfair, uchazeč má právo znát výši tzv. zápisného již v okamžiku, kdy se na danou VŠ hlásí. 6) Novela předpokládá, že ustanovení článku I bodu 5 se vztahuje na osoby, které budou zapsané do studia prvního ročníku od akademického roku 2011/2012. Vzhledem k tomu, že studium na VŠ probíhá v kreditním systému, neevidují se „ročníky“, ale „roky studia“. Pojem ročník současná právní úprava nezná. 7) Důvodová zpráva pracuje s termínem zápis do studia, nikoliv zápis do části studia – např. v odst. 2 na str. 6 uvádí, že se konkrétně jedná (citujeme): „o zavedení možnosti poplatků za zápis do studia“.

V Ústí nad Labem, dne 15. 11. 2010

Zpracovala: RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D., prorektorka pro studium

6

Připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č 111/1998 Sb. o vysokých školách a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Části první – Změna zákona o vysokých školách Nemám připomínky.

Část druhá – Změna zákona o správních poplatcích Zde uvádím připomínku k bodu 3. V položce 22 přílohy “Sazebník správních poplatků“ – doplnění písmeno n) zní: n) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle zákona o vysokých školách Kč 700. V důvodové zprávě se k tomuto bodu návrhu uvádí mj. …., aby orgány rozhodující o uznání mohly vybírat poplatek za zvýšené náklady, které vznikají při vydávání osvědčení o uznávání vysokoškolského vzdělání, … Jde o náklady spojené s odborným posouzením obsahu získaného vzdělání v zahraničí a … Poplatek se navrhuje ve výši 700,- Kč s přihlédnutím k výši poplatků, které mohou VVŠ podle novely stanovovat v řízeních s obdobným administrativním zatížením – např. poplatek za přijímací řízení až do výše 25 % základu. Stanovenou výši poplatku na 700 Kč ( a dále umožnit pouze jeho případné snížení nebo prominutí) považuji za nízkou a neodpovídající prováděným úkonům. Navrhuji stanovit výši 3 500.- Kč, resp. alespoň 100% „základu“. Zdůvodnění: Všechny úkony spojené s vyřízením žádosti se konají na základě podnětu žadatele – žádosti žadatele a v jeho prospěch. Z jiných důvodů VVŠ tyto činnosti nemá důvod provádět, zákon ji to ukládá, ale přímo nejsou tyto činnosti financovány. Nepovažuji proto za adekvátní zdůvodňovat, že poplatek je pouze za zvýšené náklady, poplatek by měl krýt náklady na vyřízení žádosti. Vyřízení žádosti zahrnuje minimálně následující kroky: 1. Jednání s žadatelem, přijetí žádosti, kompletace dokladů o studiu. 2. Kontrola pravosti dokumentů, ověření jejich vydání na uváděné VŠ v zahraničí (cizojazyčná komunikace s tamější univerzitou, emailová, poštovní korespondence). 3. Vybrání příbuzného nebo stejného studijního programu a předání žádosti na příslušnou fakultu. 4. Vyhodnocení žádosti garantem studijního programu/oboru, při méně příbuzných mezioborových studiích i opakovaný krok. 5. Písemné vyjádření garanta ke shodě studijního programu, případně vyjádření k rozdílům – doporučuje metodika MŠMT. 6. Předání výsledku děkanem posuzující fakulty na pracoviště rektorátu. V případě nejednoznačného přiřazení oboru se krok vyhodnocení může opakovat. 7. Vydání rozhodnutí jménem rektora VVŠ. 7

Všechny kroky provádí kvalifikovaní pracovníci – garanti studijních programů/oborů jsou akademičtí pracovníci v kategorii profesor/docent, akademičtí funkcionáři zodpovědní za tyto činnosti jsou prorektor, proděkani, odborný referent. Rozhodnutí se vydává jménem rektora. Vyřízení jedné žádosti vyžaduje v průměru minimálně 10 hodin. Na základě výše uvedeného návrhu by hodina práce uvedených pracovníku (včetně režie) byla hodnocena 70 Kč, což neodpovídá realitě. Z uvedených důvodů navrhuji výši poplatku 3 500,- Kč, resp. alespoň ve výši 100% „základu“ ve smyslu zákona o vysokých školách. Nesouhlasím s tím, že jde o úkon „se srovnatelným administrativním zatížením“, jako přijímací řízení. Tam se vyhodnocují studijní předpoklady uchazeče a jeho připravenost na studium daného studijního programu/oboru, nikoliv obsah neznámého studijního programu. V přijímacím řízení se jedná o určité „zvýšené náklady“ vzhledem k hlavní činnosti VVŠ, která v rámci přijímacího řízení vykonává úkony potřebné pro výkon její hlavní činnosti, na kterou dostává od státu příspěvek.

Zpracoval:

prof. Ing. Petr Noskievič, CSc. Prorektor pro studium VŠB-TU Ostrava

7.11.2010

8

Novela zákona o vysokých školách Připomínky rektora Mendelovy univerzity v Brně 1) Text do jisté míry reflektuje panem rektorem Hluškem již zaslané připomínky k předcházejícím dvěma návrhům zákona o VŠ. 2) Doporučení pro upřesnění úpravy: § 18 nového odstavce 11, a to zda je možné zůstatek stipendijního fondu k 31. 12. běžného roku převést do jiných fondů ještě pro onen běžný rok nebo až v následujícím roce; § 58 nového odstavec 2, a to zda se zápisné bude vztahovat i na již studující studenty nebo až nově přijímané, neboť přechodná ustanovení navržené novely to neřeší zcela jednoznačně. 3) Pan rektor Hlušek již dvakrát posílal závažnou připomínku směřující k souladu mezi pravomocemi a odpovědností orgánů veřejné vysoké školy. Dosud však nezaznamenal na tuto připomínku žádnou reakci !!! 4) Z korigované verze vypadlo zjednodušení stávajícího ustanovení § 58 odst. 4, které považujeme za žádoucí. 10.11.2010 – připomínky ad 1 až ad 3 11.11.2010 – připomínka ad 4 PhDr. Taťjana Šabartová kancléřka Mendelova univerzita v Brně

9

Novela zákona o vysokých školách Připomínky rektora Unicorn College, s.r.o. Sděluji, že souhlasíme s posledním aktuálním zněním stanoviska, které odstraňuje jistou diskriminaci soukromých vysokých škol. Prof. Ing. Jiří Kleibl, CSc. rektor Unicorn College, s.r.o. 12.11.2010

10

Vysoká škola polytechnická Jihlava Připomínky k návrhu zákona ze dne…2010, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (znění novely z 10. 11. 2010) Obecná připomínka k novele: S ohledem na proklamovanou přípravu nového zákona o vysokých školách (respektive zákona o terciárním vzdělávání) je řešení úprav zákona o vysokých školách pomocí novelizací a dodatků nekoncepční. Pozornost i diskuze by měla být věnována novému zákonu a novely připravované narychlo bez dostatečného časového prostoru k jejich promyšlení by neměly být akceptovány. Ad bod 5: V § 58 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „ (2) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek v bakalářském nebo magisterském studijním programu za zápis do části studia podle § 52 odst. 1, který činí v úhrnu za akademický rok nejvýše dvojnásobek základu. Poplatek za zápis do části studia se nevztahuje na studenty, kterým se přiznává stipendium podle § 91 odst. 3 a na cizince přijímané ke studiu uskutečňovanému na základě mezinárodních smluv prováděných ministerstvem, platného stipendijního programu ministerstva, programu Evropské unie nebo na základě usnesení vlády.“ Stanovisko VŠPJ: Zavedení tzv. zápisného od akademického roku 2011/2012 (jak stanoví Čl. II v Přechodných ustanoveních), které bude velice administrativně náročné, je v přímém rozporu s Programovým prohlášením vlády České republiky 4. srpna 2010. V programovém prohlášení současné vlády je uvažováno se zavedením tzv. školného od akademického roku 2013/2014: „ Vláda zavede finanční spoluúčast absolventů vysokých škol na hrazení nákladů jejich studia formou tzv. odloženého školného s termínem zavedení od akademického roku 2013/2014, při stropních nákladech 10 000 Kč na jeden semestr a při uplatnění zvýhodňujícího koeficientu pro podporu klíčových studijních oborů s vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a služeb.“ Zavedení systému zápisného, zajištění jeho výběru, komunikace s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), které by mělo hradit poplatek za studenty pobírající sociální stipendium, bude vyžadovat od veřejných vysokých škol náročnou administrativu. Navíc po dvou letech by podle Programového prohlášení vlády měl být tento systém nahrazen zcela jiným – tzv. odloženým školným. VŠPJ sice obecně podporuje dodatečné finanční prostředky pro VVŠ a posilování odpovědnosti škol vůči studentům, nicméně předkládaný koncept zápisného neprošel potřebnou důkladnější diskuzí všech zainteresovaných skupin a nedošlo tak k dostatečnému zohlednění všech pozitivních i negativních dopadů. 11

Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme se zavedením zápisného, doporučujeme, aby se MŠMT zabývalo plánovaným systémem zavedení školného a především vytvořením účinného systému finanční pomoci studentům. Ad bod 17: „ V § 70 se na konci odstavce 5 doplňují slova „nebo jeho studijního oboru“. Po této úpravě by zněl příslušný odstavec takto: „Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. C) kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí) nebo jeho studijního oboru“. Stanovisko VŠPJ: Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015 (dále jen Dlouhodobý záměr ministerstva) uvádí v Prioritě 1 Kvalita a relevance, část 1.3 Vnitřní a vnější zajišťování kvality: „Ministerstvo bude usilovat o změnu systému akreditací a reakreditací – přechod k akreditacím oblastí vzdělávání (širších celků než programů) a na delší období“. Navrhované doplnění § 79 vysokoškolského zákona je tudíž v přímém rozporu s Dlouhodobým záměrem ministerstva, které plánuje změnu systému akreditací v opačném směru – k postupnému přechodu k akreditacím oblastí vzdělávání.

Jihlava, 15. 11. 2010 Ing. Jakub Novotný, Ph.D. rektor

12

Stanovisko Akademie výtvarných umění v Praze k návrhu Novely zákona o VŠ ( návrh MŠMT, poslední korigovaná verze). Akademie výtvarných umění nesouhlasí s návrhem na zavedení zápisného v podobě, jaké je prezentováno v této novele ( Bod 5- § 58, nový odstavec 2). Uvažované přechodné „ zápisné“ zamýšlené MŠMT považujeme v navržené formě za nesystémové opatření , které poškodí studenty a škole žádným způsobem nepomůže eliminovat rozpočtové škrty. AVU tento návrh zásadně odmítá na základě Stanoviska AS AVU z jeho jednání dne 11.11.2010. Na bod navazují přímo další body novely ( 6,7,8,10,11) , které při nepřijetí „ zápisného“ nebude nutno měnit, stejně jako čl. II- Přechodná ustanovení. S ostatními návrhy novely zákona o VŠ (konkrétně s body :1.2.3,4,9,12,13,14,15,16, 17 , a s body 1-5 části II.) vyslovuje AVU svůj souhlas.

Doc.PhDr. Jiří T. Kotalík CSc Rektor AVU

V Praze 15.11.2010

13

Připomínky Univerzity Pardubice ke korigované verzi návrhu Novely zákona o vysokých školách Termín: do 15. 11. 2010, do půlnoci Zpracováno na základě žádosti doc. PhDr. Luboše Chaloupky, CSc., místopředsedy ČKR pro záležitosti legislativní a organizační • S navrhovanou právní úpravou uvedenou v bodech 1 a 2, která umožňuje, aby prostředky získané z poplatků za studium mohly být převedeny nejenom do stipendijního fondu, ale i do jiných fondů podle pravidel stanovených ve vnitřním předpise vysoké školy s omezením, které navrhuje předkládaná novela, Univerzita Pardubice souhlasí. • Se zvýšením poplatků za rigorózní řízení, zvýšení poplatků za úkony spojené s přijímacím řízením a zavedením poplatků za habilitační řízení, za řízení ke jmenování profesorů a za přijímání žádostí o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání Univerzita Pardubice souhlasí. • K § 58 zákona, kde se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek v bakalářském nebo magisterském studijním programu za zápis do části studia podle § 52 odst. 1, který činí v úhrnu za akademický rok nejvýše dvojnásobek základu. Poplatek za zápis do části studia se nevztahuje na studenty, kterým se přiznává stipendium podle § 91 odst. 3 a na cizince přijímané ke studiu uskutečňovanému na základě mezinárodních smluv prováděných ministerstvem, Univerzita nedospěla ke společnému a jednoznačnému názoru na zavedení tohoto poplatku. Převládá názor, že se jedná spíše o politické rozhodnutí mající vztah dominantně ke struktuře a deficitu veřejných výdajů jako takových. Přímý vliv na kvalitu výuky a fungování vysokých škol není prokazatelný a považujeme ho spíše za spekulativní. Z pohledu jednotlivých studentů pak případné zavedení poplatku za zápis do části studia nekoncepčně předbíhá dříve deklarované studentské půjčky. Zároveň nepodporujeme toto opatření jako pouhý dočasný a účelový „ekonomický“ nástroj, který bude následně nahrazen školným. • Ke zbývajícím úpravám, které novela přináší, nemá Univerzita Pardubice žádné připomínky.

14

Návrhy UP v Olomouci k novele zákona o VŠ.

1/ navrhujeme, aby bylo možné do fondů převádět ne 50% ale 70% prostředků, tj. text položky 2 změnit takto: V § 18 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:: „(11) Zůstatek prostředků stipendijního fondu k 31. prosinci běžného roku lze převést do jiných fondů uvedených v odstavci 7 maximálně do výše 70 % těchto prostředků.“. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 12 až 14. 2/ nedoporučujeme změnu § 70 odstavce 5 3/ navrhujeme dodatečnou změnu § 70 odstavce 4 Nyní platný text: (4) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat jen na dobou určitou v délce od dvou do pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně u téhož zaměstnavatele nejvýše dvakrát za sebou, poté lze sjednat u téhož zaměstnavatele pracovní poměr jen na dobu neurčitou. Sjedná-li zaměstnavatel s akademickým pracovníkem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené ve větě prvé nebo druhé, a oznámil-li akademický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Ustanovení věty prvé až třetí neplatí pro docenty a profesory. Pracovní poměr akademických pracovníků starších 65 let lze sjednat na dobu určitou i opakovaně; § 39 odst. 2 zákoníku práce se nepoužije. Navrhovaný text: (4) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat na dobu určitou, zpravidla v délce pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně nebo dohodou účastníků prodlužovat na dobu delší, než je uvedena v předchozí větě.

15

Novela zákona o vysokých školách Připomínky rektora Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích K návrhu novely zákona o VŠ nemám žádné připomínky. Avšak dovolím si apelovat, aby byla v brzké době řešena možnost vstupu pracovníků neuniverzitních vysokých škol do habilitačních a jmenovacích řízení a zároveň, aby byl jednoznačně definován podíl těchto škol na procesu habilitačního a jmenovacího řízení vlastních pracovníků (ve spolupráci s univerzitami). Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D. rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

16

Novela zákona o vysokých školách Připomínky rektora Evropského polytechnického institutu, s.r.o. Ve smyslu požadavků znovu připomínkovat návrh novely zákona o vysokých školách žádám zapracovat do návrhu novely zákona vznesený návrh § 89 a 90 – viz. níže. Na tomto návrhu jsme se shodli s dalšími školami ASVŠ ČR a domnívám se, že je zcela v zájmu také soukromých vysokých škol, které jsou členy ČKR. Tuto připomínku opakuji a očekávám, že se ČKR připojí k doporučení, které odstraní podle názoru mnoha soukromých vysokých škol jejich diskriminaci.

Navrhuji v § 89 a 90 odstranit pojem „veřejné“ Zdůvodnění: Ve stávajícím znění zákona i v navrhované inovaci § 90 dochází k určité diskriminaci soukromých vysokých škol. Náš návrh by odstranil diskriminaci soukromých, ale i státních vysokých škol. Oldřich Kratochvíl, rektor EPI, s.r.o. 18.10.2010

17

Stanovisko Univerzity Karlovy v Praze k návrhu novely zákona o vysokých školách (k textu předloženému ČKR k připomínkování elektronicky pod názvem souboru Novela-VŠ-13.10final-GP.DOC)

A. Ad zápisné: Pokud bude učiněno politické rozhodnutí o zvýšení spoluúčasti studentů na financování jejich studia, považuje UK tzv. zápisné za poměrně vhodný způsob. V souladu se svým opakovaně deklarovaným stanoviskem a se stanovisky ČKR ale UK odmítá zvýšení spoluúčasti studentů na financování studia jakožto (byť i jen částečné) řešení propadu už tak na evropské poměry velmi nízkého veřejného financování vzdělávací činnosti VŠ. Doporučujeme zavedení zápisného až v návaznosti na realizaci systému státní finanční pomoci studentům vysokých škol. UK opakuje svůj zásadní nesouhlas se zavedením zápisného, pokud by mělo být pouze dočasným krokem předcházejícím zavedení odloženého školného. Upozorňujeme, že předpoklad, že za studenty s nárokem na sociální stipendium by „náklady na poplatek za zápis hradilo MŠMT“ se objevuje pouze v důvodové zprávě, nikoliv ve vlastním textu návrhu novely.

B. Jednotlivé body návrhu: 1. Čl. 1 body 1 až 4, 9,11 16 a 21 a čl. III - souhlas. 2. Čl. 1 bod 5 a související ustanovení (body 6 až 10, 12 až 15) – zápisné – viz výše. V souvislosti se zápisným by musela být v novele obsažena řada dalších ustanovení, která by řešila zejména otázky práv a povinností VVŠ a studenta a důsledků nesplnění povinností (při respektování odlišného charakteru od ostatních poplatků za studium). 3. Čl. 1 bod 18 a 19 – souhlas s výhradou. U nově zaváděného poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením, resp. řízením ke jmenování profesorem, by mělo být analogicky k poplatkům spojeným se studiem stanoveno, že pravidla pro stanovení jejich výše stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Zákon by měl umožnit, aby tato výše byla stanovena odlišně pro zaměstnance dané vysoké školy. 4. Čl. 1 body 17 a 20 – nesouhlas. Návrh vzbuzuje pochybnosti, je třeba zvážit možné ohrožení integrity studijního programu. Není žádoucí, aby studijní program byl pouze formálním zastřešením fakticky zcela neprovázaných studijních oborů. 5. Čl. II – stanovisko k jednotlivým bodů vyplývá z výše uvedeného. 6. Čl. III až V – souhlas. prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc rektor Univerzity Karlovy v Praze

18

Novela zákona o vysokých školách Připomínky rektora Slezské univerzity v Opavě 1. formální připomínka: V § 70 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo jeho studijního oboru" " je nesmyslná. Správně by mělo nové znění odstavce znít: (5) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu nebo jeho studijního oboru uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí). 2. připomínka V § 70 doplnit akademické pracovníky o odborného asistenta s vědeckou hodností (v současné době kategorie P3). 3. připomínka Zaznamenána v přiloženém dokumentu. Bc. Michaela Derahová sekretariát rektora Slezská univerzita v Opavě 12.11.2010 Příloha – viz bod 3 (27 s.)

19

Návrh ZÁKON ze dne ……2010, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. I Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 7 větě páté se v části věty před středníkem slova „v odstavci 6 písm. a), b), d) a g)“ nahrazují slovy „v odstavci 6 písm. a) až d) a g)“. 2. V § 18 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:: „(11) Zůstatek prostředků stipendijního fondu k 31. prosinci běžného roku lze převést do jiných fondů uvedených v odstavci 7 maximálně do výše 50 % těchto prostředků.“. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 12 až 14. 3. V § 46 odst. 5 větě druhé se slova „dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2“ nahrazují slovy „trojnásobek základu podle § 58 odst. 2; poplatek je příjmem veřejné vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17)“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.“.

4. V § 58 odst. 1 se slova „20 % základu“ nahrazují slovy „25 % základu“. 5. V § 58 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za zápis do studia v akademickém roce, který činí nejvýše dvojnásobek základu. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

20

6. V § 58 odstavec 4 zní: „(4) Studuje-li student v bakalářském nebo magisterském studijním programu déle, než je jeho standardní doba studia zvětšená o jeden rok, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium. 7. V § 58 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 8. V § 58 odst. 5 se slova „se nevztahují odstavce 2 až 4“ nahrazují slovy „se nevztahují odstavce 3 a 4“. 9. V § 58 odst. 6 větě druhé se slovo „Výši“ nahrazuje slovy „Pravidla pro stanovení výše“. 10. V § 58 odst. 8 se slova „nebo odstavce 4“ zrušují. 11. V § 68 odst. 3 písm. f) se slova „podle § 58 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „podle § 58 odst. 4“. 12. V § 68 odst. 3 větě druhé se slova „v písmenech a) až f)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až i). 13. V § 70 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo jeho studijního oboru“. 14. V § 72 se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením; výši poplatku je povinna zveřejnit. Doplnit způsob zveřejnění ( např. úřední deska veřejné vysoké školy,způsobem umožňujícím dálkový přístup) Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17).“. 15. V § 74 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem; výši poplatku je povinna zveřejnit. Doplnit způsob zveřejnění( např. úřední deska veřejné vysoké školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup) Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17).“. 16. V § 79 odst. 1 písm. c) se slova „o garantovi studijního programu“ nahrazují slovy „o garantovi nebo garantech studijního programu, případně studijního oboru“. V důvodové zprávě doplnit, možnost garance uznávaným odborníkem z praxe 21

22

17. V § 90 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích. Je-li žádost přijímána veřejnou vysokou školou, je poplatek příjmem veřejné vysoké školy. Daňový řád se na poplatek uvedený ve větě druhé nevztahuje. Veřejná vysoká škola může též snížit jeho výši nebo od jeho placení žadatele osvobodit.“.

Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vyměření poplatku spojeného se studiem, provedené podle dosavadních předpisů, zůstává tímto zákonem nedotčeno. 2. Na osoby, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona studentem bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného veřejnou vysokou školou nebo její fakultou, kterému byl před účinností tohoto zákona již vyměřen podle dosavadních předpisů za studium v uvedeném studijním programu poplatek, lze ustanovení článku I bodu 6 použít až po uplynutí započaté doby studia, za kterou jim byl poplatek podle dosavadních předpisů již vyměřen. 3. Ustanovení článku I bodů 14, 15 a 17 tohoto zákona se nevztahují na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., 346/2009 Sb., 23

zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se mění takto: 1. V části I položce 22 přílohy „Sazebník správních poplatků“ se v písmenu e) částka „Kč 25 000“ nahrazuje částkou „Kč 100 000“. 2. V části I položce 22 přílohy „Sazebník správních poplatků“ písmena j) a k) včetně poznámky pod čarou č. 26a znějí: „j) Přijetí žádosti o udělení autorizace26a) (oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace nebo dílčích kvalifikací) za každou kvalifikaci

Kč 1500

k) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti autorizace26a) uvedené v písmenu j)

Kč 500

-------------------------26a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“.

3. V části I položce 22 přílohy „Sazebník správních poplatků“ se doplňuje písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 74 zní: „n) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle zákona o vysokých školách74)

Kč 700

----------------------------------74) § 89 a 90 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů“.

4. V části I položce 22 přílohy „Sazebník správních poplatků“ se doplňuje poznámka k této položce, která zní: „Poznámka Je-li žádost podle písmene n) přijímána veřejnou vysokou školou, poplatek podle písmene n) se neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu a nelze jej platit kolkovými známkami; poplatek je v uvedeném případě příjmem dané veřejné vysoké školy, která stanoví způsob jeho placení a může též snížit jeho výši.“.

5. V části I položce 22 přílohy „Sazebník správních poplatků“ se doplňuje osvobození k této položce, které zní: „Osvobození Je-li žádost podle písmene n) přijímána veřejnou vysokou školou, od poplatku podle písmene n) je žadatel osvobozen v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.“.

24

Čl. III Přechodné ustanovení Tento zákon se nevztahuje na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ Účinnost Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

25

DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část A. Zhodnocení platného právního stavu a principy navrhované právní úpravy Část první – změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Navrhovaná právní úprava uvedená v bodech 1 a 2 má umožnit, aby prostředky získané z poplatků za studium mohly být převedeny nejenom do stipendijního fondu, ale i do jiných fondů podle pravidel stanovených ve vnitřním předpise vysoké školy s omezením, které stanoví zákon. Návrhy bodů 3 až 8, 10, 11, 14, 15 a 17 řeší problematiku poplatků na vysokých školách tak, aby vysokým školám bylo umožněno získat více prostředků při jejich výrazném krácení ze státního rozpočtu i jinak – např. zvýšením poplatků za rigorózní řízení, zvýšením poplatků za úkony spojené s přijímacím řízením, zavedením možnosti poplatků za zápis do studia, za habilitační řízení, za řízení ke jmenování profesorů, za vydávání osvědčení o uznávání vysokoškolského vzdělání a změnou podmínek pro stanovení poplatků za studium po uplynutí standardní doby studia zvětšené o jeden rok ve všech bakalářských a magisterských studijních programech, které student studuje. Navrhované úpravy reagují jednak na vývoj nákladovosti některých úkonů škol v souvislosti s organizačním zabezpečením studijních programů, jednak na požadavky efektivnějšího financování vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol. Bod 9 navrhuje, aby statut vysoké školy pouze stanovil pravidla, na základě kterých se výše poplatků za studium stanoví. Stanovení konkrétní výše těchto poplatků přímo v tomto vnitřním předpise, jak to vyžaduje současná právní úprava, se ukázalo v praxi složité, neboť vnitřní předpisy podléhají registraci ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která je podmínkou jejich platnosti, což je časově náročné (sám zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, předpokládá, že registrace bude provedena do tří měsíců) a proto nevyhovující, neboť poplatky za studium se často mění. Bod 12 navrhuje, aby bylo možné upravit náhradní doručení nejenom u povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, u povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1 zákona o vysokých školách, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, u povolení přerušit studium, u uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek, u přiznání stipendia a u vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4 zákona o vysokých školách, ale také u nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, u disciplinárního přestupku a u vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách. Současná právní úprava to neumožňuje a v praxi se toto řešení neosvědčilo. Bod 13 a 16 navrhuje, aby bylo možné při posuzování kvality personálního zabezpečení studijního programu v případě, že se dělí na studijní obory, stanovit požadavky na personální garance jednotlivých studijních oborů docenty a profesory. Tato úprava vychází ze skutečnosti, že v rámci dvoustupňového systému (studijní program – studijní obor) je 26

nutné pro posouzení kvality personálního zabezpečení přihlížet k jednotlivým studijním oborům. Obsahové rozmanitosti studijních oborů akreditovaných v rámci jednoho studijního programu by měly odpovídat garance docenty a profesory. Část druhá – změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Bod 1 navrhuje zvýšit správní poplatek stanovený podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola podle § 39 zákona o vysokých školách z nynějších 25 000 Kč na 100 000 Kč. Důvodem je skutečnost, že současná výše správního poplatku již neodpovídá reálné náročnosti prováděného správního řízení, které předchází vydání rozhodnutí. Bod 2 zpřesňuje dosavadní znění zákona o správních poplatcích a zrušuje horní hranici tohoto poplatku. V bodě 3 se nově zavádí správní poplatek za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Dosavadní zákon o vysokých školách stanovení tohoto poplatku neumožňovat. Navrhovaná změna tohoto zákona (část I) tuto možnost zavádí a proto je třeba do zákona o správních poplatcích stanovit výši tohoto poplatku – navrhuje se 700 Kč, což odpovídá dnešnímu poplatku za přijímací řízení. Bod 4 doplňuje k této položce poznámku, která upravuje způsob hrazení poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání podle zákona o vysokých školách. Bod 5 pak zavádí výjimku z hrazení tohoto poplatku, pokud tak stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládané návrhy zákonů jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Návrhy zákonů jsou v souladu s právem Evropské unie. D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Návrhy zákonů jsou v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. E. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady a dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen Návrhy zákonů si nevyžádají žádné náklady na státní rozpočet. Návrhy nemají dopady na rozpočty krajů a obcí. 27

Návrh změn zákona o vysokých školách nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky; dopady návrhu změn zákona o správních poplatcích budou na podnikatelskou sféru zanedbatelné. Návrhy zákonů nemají žádný vliv na rovnost postavení mužů a žen; nebudou mít negativní dopady na sociální a životní prostředí. II. Zvláštní část K části první K čl. I K bodům 1 a 2 Podle dosavadní právní úpravy jsou prostředky získané z poplatků za studium (s výjimkou poplatků za studium ve studijních programech uskutečňovaných v cizím jazyce) příjmem pouze stipendijního fondu. V bodě 1 se navrhuje, aby prostředky získané z poplatků za studium mohly být ze stipendijního fondu převedeny i do dalších fondů uvedených v § 18 odst. 7 zákona o vysokých škol. Navrhovaná právní úprava tedy umožní, aby prostředky získané z poplatků za studium mohly být využívány nejenom na stipendia, nýbrž i na financování nákladů spojených se stanovením, vybíráním a vymáháním těchto poplatků od studentů, případně na vzdělávací činnost. Aby ale nedošlo k plnému převodu prostředků ze stipendijního fondu do jiných fondů, navrhuje se omezení tohoto převedu do výše maximálně 50 % zůstatku prostředků tohoto fondu k 31. prosinci běžného roku. K bodu 3 Navrhuje se, aby stanovení poplatku za úkony spojené s přijetím přihlášky ke státní rigorózní zkoušce a s konáním této zkoušky absolventy magisterských studijních programů mohla stanovit vysoká škola ve výši maximálně trojnásobku základu a nikoliv dvojnásobku základu jako tomu je podle nyní platné právní úpravy. K bodu 4 Navrhuje se, aby veřejné vysoké školy mohly podle svého uvážení stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením maximálně ve výši 25 % základu na rozdíl od nyní planého zákona o vysokých školách, který stanoví, že tento poplatek činí nejvýše 20 % základu. K bodu 5 Navrhuje se nově zavést poplatek za zápis do studia pro každý nový akademický rok a to maximálně do výše dvojnásobku stanoveného základu (pro akademický rok započatý v roce 2010 je základ stanoven ve výši 2 952 Kč). Zároveň se ponechává na veřejné vysoké škole, zda tento poplatek stanoví či nikoliv – jedná se o možnost a nikoliv povinnost. K bodu 6 Navrhuje se, aby s ohledem na zavedení poplatku za zápis do studia bylo zrušeno započítávání předchozího neúspěšného studia do doby studia. Student zaplatí zápisné pro 28

každý akademický rok a každý studijní program, do kterého se zapíše. Tento fakt má být sám o sobě motivační pro studenty, aby své studium ukončovali řádně. Cílem předkládaného materiálu je zároveň srozumitelnější a jednoznačnější znění § 58 odst. 3. Tento bod také ruší minimální spodní hranici poplatku za studium v případě studia delšího než standardní doba zvětšená o jeden rok, a to z důvodu zavedení poplatku za zápis do studia. Výše poplatku je ponechána v kompetenci veřejné vysoké škol, stejně tak období, na které je poplatek stanoven. Dále se navrhuje zrušení poplatků za studium pro absolventy bakalářských a magisterských studijních programů, a to jednak z důvodu zavedení poplatku za zápis do studia pro všechny studenty (tedy i studenty, kteří již absolvovali některý studijní program), a dále také proto, že objem finančních prostředků, které veřejná vysoká škola získává z poplatků za studium absolventů je spíše minoritní a pro rozpočet veřejné vysoké školy nehraje významnou roli.. K bodům 7, 8, 10, a 11 Jde o změny, které vyplývají z navržené změny v bodě 6. K bodu 9 Navrhuje se, aby statut vysoké školy stanovil pouze pravidla, na základě kterých se výše poplatku za studium stanoví. Současná právní úprava, podle které musí být ve statutu vysoké školy stanovena konkrétní výše poplatku za studium, se neosvědčila. K bodu 12 Rozšiřuje se možnost úpravy náhradního doručení ve vnitřním předpise i u nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, u disciplinárního přestupku a u vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách. Současná právní úprava to neumožňuje a v praxi se toto řešení neosvědčilo. K bodu 13 a 16 Navrhuje se, aby bylo možné při posuzování kvality personálního zabezpečení studijního programu v případě, že se dělí na studijní obory, stanovit požadavky na personální garance jednotlivých studijních oborů docenty a profesory. Toto ustanovení umožní zohlednit obsahovou různorodost studijních oborů akreditovaných v rámci jednoho studijního programu. K bodům 14 a 15 Navrhuje se, aby vysoká škola, která koná habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem mohla stanovit poplatek k úhradě nákladů spojených s tímto řízením (jednání vědeckých rad, činnost habilitačních a hodnotících komisí, vypracování oponentských posudků atd.). K bodu 17 Navrhuje se, aby veřejná vysoká škola i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mohlo podle svého uvážení (nikoliv povinně) stanovit poplatky za zvýšené náklady, které vznikají při vydávání osvědčení o uznávání vysokoškolského vzdělání, které získali absolventi studia na zahraničních vysokých školách. Jde o náklady spojené s odborným posouzením

29

obsahu získaného vzdělání v zahraničí na katedrách vysokých škol prováděné jednotlivými akademickými pracovníky. K čl. II Navrhované přechodné ustanovení zaručuje studentům, že poplatek, který jim byl vyměřen podle dosavadních právních předpisů, zůstane nedotčen navrhovanou novou právní úpravou.

K části druhé K čl. I K bodu 1 V části I sazebníku správních poplatků položce 22 v písm. e) se stanoví povinnost uhradit poplatek při přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola podle § 39 zákona o vysokých školách. Podle platného znění zákona o správních poplatcích je správní poplatek spojený s přijetím žádosti o udělení státního souhlasu vyměřen ve výši 25 000 Kč. Podáním žádosti a úhradou správního poplatku se zahajuje správní řízení, jehož výsledkem je zřízení soukromé vysoké školy. Současná výše správního poplatku však již neodpovídá reálné náročnosti prováděného správního řízení, které předchází vydání rozhodnutí, zejména zvýšeným nákladům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - státního orgánu udělujícího státní souhlas. Neúspěšní žadatelé nejen, že využívají opravného prostředku (rozkladu), ale žádosti podávají opakovaně (v průměru tři žádosti o udělení státního souhlasu), což zvyšuje administrativní zatížení správního orgánu. Nezbytnou součástí posouzení žádostí je vypracovávání odborných posudků k řadě dokumentů (např. k návrhu studijních programů a zajištění jejich uskutečňování) a proto se zvyšuje zatížení i odborníků posuzujících podklady pro udělení akreditace a zvyšují se tak náklady na činnost jak správního orgánu (ministerstva), tak Akreditační komise. Z tohoto důvodu je navrhováno zvýšení správního poplatku na 100 000 Kč. K bodu 2 Bod 2 zpřesňuje dosavadní právní úpravu a zrušuje horní hranici poplatku, která je stanovena na 10 000 Kč. K bodům 3 a 4 V sazebníku správních poplatků nebyl poplatek za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání podle zákona o vysokých školách doposud stanoven. Navrhuje se, aby orgány rozhodující o uznání (veřejné vysoké školy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra) mohly vybírat správní poplatek za zvýšené náklady, které vznikají při vydávání osvědčení o uznávání vysokoškolského vzdělání, které získali absolventi zahraničních vysokých škol. Jde o náklady spojené s odborným posouzením obsahu získaného vzdělání v zahraničí a s trvalým nárůstem počtu žadatelů (občanů ČR i cizinců). Správní poplatek se navrhuje ve výši 700 Kč 30

s přihlédnutím k výši poplatků, které budou veřejné vysoké školy podle navrhované novely zákona o vysokých školách (část I) v řízeních s obdobným administrativním zatížením stanovovat (např. poplatek za přijímací řízení až do výše 25 % základu v současné době představuje cca 700 Kč). Bod 4 doplňuje k této položce poznámku, která upravuje hrazení poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání podle zákona o vysokých školách veřejnou vysokou školou tak, aby se stal příjmem dané veřejné vysoké školy. K bodu 5 Bod 5 zavádí možnost osvobození od poplatku za žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v případech, které budou stanoveny ve vnitřním předpise vysoké školy.

K čl. II Účinnost se navrhuje dnem 1. ledna 2011.

V Praze dne ………………… 2010 Poslanci……………………………

31

Platné znění části zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 18 Rozpočet veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován jako deficitní. (2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“), 8a) b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu8e), c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“), d) poplatky spojené se studiem, e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti, h) příjmy z darů a dědictví. (3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je též rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen „dlouhodobý záměr ministerstva“). Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace., pokud tento zákon nestanoví jinak.8a) (4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu,8b) přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je 8a)

§ 7 odst. 1 písmeno t) zákona č. 218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.

32

vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč. (5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje.8e) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr ministerstva. (6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy: a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, b) fond reprodukce investičního majetku, c) stipendijní fond, d) fond odměn, e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální, g) fond provozních prostředků. (7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.9) Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 7 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu.9a) Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), až d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila pouze na financování své činnosti, kterou se neúčastní hospodářské soutěže na společném trhu ani ji nemůže touto činností ovlivnit. (8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku. (9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z: a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení 8d)

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. 9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

33

dlouhodobého majetku, b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí, c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli. (11) Zůstatek prostředků stipendijního fondu k 31. prosinci běžného roku lze převést do jiných fondů uvedených v odstavci 7 maximálně do výše 50 % těchto prostředků. (12) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. (13) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. (14) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2. § 46 Magisterský studijní program (1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. (2) Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. (4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem), b) v oblasti architektury „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“) uváděné před jménem), 34

c) v oblasti lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem), d) v oblasti zubního lékařství “doktor zubního lékařství” (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem), e) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“ uváděné před jménem), f) v oblasti umění „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem), g) v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem). Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích. (5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše trojnásobek dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2; poplatek je příjmem veřejné vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“ uváděné před jménem), b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem), c) v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem), d) v oblasti farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“ uváděné před jménem), e) v oblasti teologie „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před jménem); pro oblast katolické teologie „licenciát teologie“. Poplatky spojené se studiem § 58 (1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 205 % základu. (2) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za zápis do studia v akademickém roce, který činí nejvýše dvojnásobek základu. (3) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok. 35

(4) Studuje-li student ve bakalářském nebo magisterském studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium., který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia. nejméně jedenapůlnásobek základu podle odstavce 2; do doby studia se započtou doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3., přičemž všechna období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se sčítají a do doby studia se všechna započítávají pouze jednou. (4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium v každém bakalářském nebo magisterském studijním programu, ve kterém je na dané veřejné vysoké škole zapsán do studia, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programuči jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Poplatek činí za každý započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3. (5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 32 až 4. (6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Pravidla pro stanovení vVýšei, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy. (7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy. (8) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 nebo odstavce 4 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. (9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)

17) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

36

Rozhodování o právech a povinnostech studentů § 68 (1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti. (2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán. (3) Rozhodnutí ve věcech a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, c) povolení přerušit studium, d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek, e) přiznání stipendia, f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4, g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b), h) disciplinárního přestupku, i) vyloučení ze studia podle § 67 musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech uvedených v písmenech a) až fi) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti. (4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. Žádost o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy odkladný účinek. (5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

37

§ 70 Akademičtí pracovníci (1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. (2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti. (3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci. (4) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat jen na dobu určitou v délce od dvou do pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně u téhož zaměstnavatele nejvýše dvakrát za sebou, poté lze sjednat u téhož zaměstnavatele pracovní poměr jen na dobu neurčitou. Sjedná-li zaměstnavatel s akademickým pracovníkem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené ve větě prvé nebo druhé, a oznámil-li akademický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Ustanovení věty prvé až třetí neplatí pro docenty a profesory. Pracovní poměr akademických pracovníků starších 65 let lze sjednat na dobu určitou i opakovaně; § 39 odst. 2 zákoníku práce se nepoužije. (5) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí) nebo jeho studijního oboru. (6) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (7) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů.

§ 72 Habilitační řízení (1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe. (2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci. (3) Habilitační prací se rozumí: a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo 38

b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost. (4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví. (5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. (6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání. (7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. (8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě. (9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. (10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje. (11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. (12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči. (13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 39

(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. (15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel. (16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením; výši poplatku je povinna zveřejnit. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). § 74 Řízení ke jmenování profesorem (1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout. (2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje. (3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná. (4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání. (5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru. (6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá 40

návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně. (7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné. (9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu. (10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem; výši poplatku je povinna zveřejnit. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). § 79 (1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat, b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2, c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia včetně údajů o garantovi nebo garantech studijního programu, případně studijního oboru, d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium, e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat zdravotnické povolání,1) f) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání.19a) (2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena. (3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě původních podkladů.

1)

§ 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 19a)

41

(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti. (5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona, b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, přístrojové a informační, c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a technicky zabezpečeno, d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky, e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci, f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko. (6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a) a b). Stanovisko akreditační komise musí obsahovat zdůvodnění v jakých konkrétních bodech nesplňuje studijní program důvody uvedené v odstavci 5 písm. a) a b). (7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu. (8) Zjistí-li ministerstvo, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může ministerstvo vyzvat Akreditační komisi k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění.

§ 90 (1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor. (2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů. (3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů musí být ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

42

(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany 21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. (5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne. (6) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích. Je-li žádost přijímána veřejnou vysokou školou, je poplatek příjmem veřejné vysoké školy. Daňový řád se na poplatek uvedený ve větě druhé nevztahuje. Veřejná vysoká škola může též snížit jeho výši nebo od jeho placení žadatele osvobodit.

21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.

43

Platné znění části zákona č. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn _________________________________________________________________________ „Položka 22“ a) Přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace 19)

Kč

2 000

Kč

1 000

Kč

500

Kč

50

b) Vydání osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti 19) nebo vydání 20) osvědčení o způsobilosti k provozování odborné činnosti, oprávnění k provádění nebo provozování odborné činnosti nebo opakovaně udělované povolení nebo úřední oprávnění c) Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi ("povolení k restaurování"), 21) udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností 22) nebo udělení oprávnění k činnostem vybraných pracovníků 23) d) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu b) e) Přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola 24)

Kč

25100 000

Kč

100 000

Kč

10 000

f) Přijetí žádosti o udělení akreditace k působení jako akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb 25) g) Přijetí žádosti o vyhodnocení shody nástrojů elektronického podpisu 25) 44

h) Oznámení o rozšíření služeb akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb i)

Kč

25 000

Podání žádosti o udělení pověření k provádění akreditace, o udělení pověření k provádění atestací nebo o udělení souhlasu se změnou atestačních podmínek 26)

j)

Kč

10 000

Přijetí žádosti o udělení autorizace 26a) (oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace nebo dílčích kvalifikací) za každou kvalifikaci

Kč nejvýše však Kč

k) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti autorizace

Kč

500

Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího zařízení podle zákona o sociálních službách 26b)

m)

Kč

1 000

Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o sociálních službách 26b)

n)

10 000

26a)

uvedené v písmenu j) l)

1 500

Kč

1 000

Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle zákona o vysokých školách 74) Kč

700

Poznámka Je-li žádost podle písmene n) přijímána veřejnou vysokou školou, poplatek podle písmene n) se neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu a nelze jej platit kolkovými známkami; poplatek je v uvedeném případě příjmem dané veřejné vysoké školy, která stanoví způsob jeho placení a může též snížit jeho výši. Osvobození Varianta 1: Je-li žádost podle písmene n) přijímána veřejnou vysokou školou, od poplatku podle písmene n) jsou osvobozeny osoby, o nichž to stanoví daná veřejná vysoká škola svým vnitřním předpisem.

45

Varianta 2: Osvobození Je-li žádost podle písmene n) přijímána veřejnou vysokou školou, od poplatku podle písmene n) je žadatel osvobozen v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. ----------------------------------------------------------19)

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 20) Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). 21) § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 39 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 366/2001 Sb., o upřesnění podmínek stanovených v § 6 a 17 zákona o elektronickém podpisu a o upřesnění požadavků na nástroje elektronického podpisu. 26) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 26a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. 26b) § 117a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb. 74) § 89 a 90 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

46

Novela zákona o vysokých školách Připomínky rektora Západočeské univerzity v Plzni S výhradami RVŠ souhlasím. Dále není jasno jaký bude osud školného. Pokud od r. 2013, pak Zápisné bude možno realizovat pouze v r. 2012, neboť pro rok 2011 nebude zveřejněno spolu s podmínkami přijímacího řízení. Doc. Ing. Josef Průša, CSc. rektor Západočeské univerzity v Plzni 16.11.2010

47