Připomínky k „nové“ Dokumentaci M-Silnic v rozsahu příl. č. 4 zák. č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Úpravna kameniva lomu Předhradí
Základní fakta: •
M-Silnice, a.s. se snaží obnovit těžbu v lomu Předhradí, která všestranně zatěžovala životní prostředí v přírodně hodnotné lokalitě a byla před několika lety ukončena. Pro těžbu v tomto lomu potřebuje zbudovat drtičku kameniva, která bude rovněž značnou zátěží pro obyvatelstvo a okolní přírodu.
Povolení těžby v lomu podle našeho názoru proběhlo, aniž dostali dotčení účastníci příležitost vyjádřit svůj nesouhlas. Naše občanské sdružení se stále snaží o zrušení tohoto, podle našeho názoru neoprávněného, povolení. V této souvislosti proběhlo soudní řízení o účastenství v tomto řízení jménem paní dr. Dvořáčkové. Městský soud v Praze Rozsudkem 6 Ca 282/2005-53 ze dne 26.9.2007 zrušil rozhodnutí Bánského úřadu z 11.10.2005, kde bylo zamítnuto její účastenství v řízení. Nyní byla věc vrácena BÚ k dalšímu řízení. Povolení těžby může být i zrušeno. •
Pro povolení stavby úpravny kamene stále neexistují potřebná podkladová povolení a souhlasy dotčených orgánů státní správy, a proto bylo správní řízení na Stavebním úřadu zastaveno.
•
Investor odmítal uznat svoji povinnost požádat o posouzení vlivu na životní prostření EIA a teprve naší vytrvalou argumentací byl k tomuto kroku donucen. Celou záležitost investor začal řešit až po rozhodnutí MŽP. Nemá zájem vycházet vstříc místním obyvatelům a potřebám ochrany přírody.
•
Předkladatel Dokumentace ve svých materiálech udává odlišné informace o plánovaném rozsahu těžby, v dokumentech souvisejících s EIA se drží nižších údajů, které ale neodpovídají podkladům v další dokumentaci. Proto se domníváme, že předkladatel plánuje vyšší těžbu a později počítá s tím, že těžba a úprava kamene už nebude zastavena, pouze pokutována.
•
Investor do této chvíle stále nepožádal o výjimku ze zákona kvůli výskytu zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Místo toho se pokusil, přes soudní předběžné opatření, zahájit těžbu bez ohledu na možné ekologické dopady a nadále, bez dostatečného zohlednění ochrany těchto živočichů žádá o schválení záměru v rámci EIA.
1
Celá stavba úpravny kamene i provoz lomu zásadně zhoršují životní prostředí obyvatel přilehlých obcí a ohrožují jak přírodu tak kulturní památky zde umístěné. Souhrnem negativních vlivů ve formě znečištění vody, ovzduší, emise hluku, nárůst nákladní dopravy, narušení biotopu zvláště chráněných živočichů, ohrožení kulturní památky (hradu Rychmburk) otřesy a zásahem do krajinného rázu je stavba drtičky natolik nebezpečnou a nevhodnou stavbou v dané lokalitě, že s ní jako občanské sdružení na ochranu přírody a krajiny i nadále zásadně nesouhlasíme.
Kapacita (rozsah) záměru Znovu opakujeme argument, že stanovení rozsahu těžby považujeme za nevěrohodné, protože investor v předchozích dokumentech opakovaně uváděl různé hodnoty těžby. Domníváme se, že investor plánuje rozsáhlejší těžbu. Rozdíly v hodnotách těžby stále nebyly investorem vysvětleny. Na str. 8 se opět vyskytuje výpočet, který neodpovídá. 90 t/hodina, 10 hodin denně, 5 dní v týdnu, 12 měsíců v roce. Vychází tedy tato rovnice: 90x10x5x52 (počet týdnů v roce)= 234 tis. t ročně Tedy ne 200 tis. tun, jak je uvedeno v dokumentaci (str. 8). Investor doplnil, že se přes zimu plánuje odstávka. I kdybychom přes tři zimní měsíce odečetli průměrnou těžbu, stejně výpočet nebude souhlasit. Přestože jsme na nesrovnalost upozorňovali už v předchozích připomínkách, nesrovnalosti nebyly odstraněny. Současně zdůrazňujeme, že naprosto nesouhlasíme s desetihodinovou pracovní dobou, které je ještě rušivější pro okolí než pracovní doba osmihodinová.
Zdůvodnění potřeby záměru … Na straně 9 investor tvrdí, že záměr bude umístěn do oblasti už narušené těžbou. Je třeba připomenout, že těžba v tomto lomu skončila před 14 lety a jak vyplývá z přiložené studie dr. Lemberka, vytvořil se tam specifický biotop s mnoha chráněnými živočichy a rostlinami. (Na jejich devastaci už investor, i když těžba ještě neprobíhá, začal pracovat.) Stále trvají i argumenty k předchozí dokumentaci, tedy přítomnost kulturní památky, DD se zvláštním režimem (pro psychiatrické pacienty), výskyt chráněných živočichů v řece, bývalém lomu i okolí a výskyt chráněných rostlin. Není ani pravdou, že stavba bude zcela ukryta. Je velmi viditelná z hradu Rychmburk a budou kolem ní muset projít všichni turisté sledující červenou turistickou značku. Otázkou je, jestli investor průchod vůbec umožní v době těžby, či zda průchod bude možný. Investor ve zpracované dokumentaci zaujme pasáží na str. 59, kde hovoří o chránění kulturních památek a sám uznává, že dle veřejné vyhlášky č.j. RK/819/96/MM referátu kultury Okresního úřadu v Chrudimi ze dne 12.08.1996 se při výstavbách a rekonstrukcích je nutno dodržovat tradiční hmoty a tvary místní architektury. Zejména je třeba dodržovat tradiční tvary střech a velikost okenních otvorů. Při opravách fasád zachovávat jejich stávající tektonické členění a vyvarovat se použití skleněných cihel, plechových či keramických obkladů a odhalených ocelových konstrukcí.“ Z dokumentace zatím nevyplývá, jak chce investor tuto vyhlášku dodržet. Celý záměr stavby je totiž s touto vyhláškou v příkrém rozporu. 2
V téže pasáži se investor věnuje také povinnostem o oznámení archeologického naleziště, které investor při započetí skrývky zcela ignoroval. Ve výčtu dotčených územně samosprávných celků chybí obec Hněvětice a Lhota u Skutče (ta je sice od umístění záměru vzdálená, ale její katastrální území na lom navazuje a jsou na něm pozemky opomenutých účastníků řízení). V dokumentaci postrádáme informaci o tom, že lom by sice měl být v chráněném ložiskovém území, ale toto území je obkrouženo Přírodním parkem, do kterého nebylo zahrnuto z obav úředníků, že stejně přírodní park na tomto území neobhájí.
Navrhovaná koncepce řešení technologie Investor na žádost KÚ uvedl variantu 3, která se příliš neliší od varianty 2. Jde jen o to, že jednu část umístí do těžebního prostoru a zbytek technologie stejně postaví na plánované místo. Nevnímáme tuto variantu 3, ale spíš „2b“. Ve svých důsledcích jsou vlivy stejné. Investor v porovnání variant zapomíná na variantu 1 – tedy „nechat v současném stavu“, která je pro obyvatele, rekreanty i přírodu nejméně zatěžující. Navíc umožňuje další turistický rozvoj oblasti, který je z hlediska ekonomického i ekologického přínosnější.
Problémy s vodou V dokumentaci postrádáme dopracování hydrologické studie, která by byla založena na empirickém měření hladiny řeky. V posledních letech se doba sucha prodlužuje. Kdyby tuto studii investor realizovat, nemohl by uvést jako plánované období sucha 80 dnů v roce. V letošním roce začala hladina řeky výrazněji klesat už v květnu a voda začala přibývat až v září, říjnu. Hovoříme tedy o 5 – 6 měsících, nikoliv o necelých 3 měsících, jak na str. 18 předpokládá investor.
3
Takto vypadá řeka přes léto, lze těžko předpokládat, že z ní bude možné odebírat 40 m3 vody v době, kdy investor předpokládá hlavní těžiště odběru vody. Navíc je pravděpodobné, že výpočet ze str. 87 je chybný a celkový odběr vody z řeky bude téměř dvojnásobný (40 m3 x 110 pracovních dní dává 4 400 m3 ročně.) Investor na str. 18 uvádí, že je plánováno skrápění pouze na 80 dní v roce. Požadujeme skrápění, které se bude řídit průměrem srážek v daném období (nikoliv padesátiletým, se kterým investor pracuje, protože klimatické podmínky se v poslední době výrazně mění). Pokud navíc investor předpokládá, že bude doplňovat retenční nádrž z řeky v období sucha (str.87, třetí odraz) , je pravděpodobné, že právě tehdy v řece (s malým povodím a průtokem) voda nebude a dopad na ekosystém bude nejhorší. Požadujeme, aby investor doporučil vhodné množství srážek, od které výše už není nutné skrápění a mlžení, a k tomuto postupu se zavázal. Odmítáme jakékoliv zásahy do řečiště Krounky. Investor sám musí zajistit dovoz vody pro skrápění. Na str. 24 investor uvádí celkové množství odpadních vod. Tento výpočet považujeme za neúplný díky nedostatečné hydrologické studii, která nepracuje s reálným měření hladin vody. Studie se také nezabývá poměrem srážek a není tedy možné, jak časté skrápění je nutné. Požadujeme úplný výpočet a doplnění hydrologické studie, jak je to argumentováno v dokumentaci str. 88 nahoře. Investor předpokládá, že s materiálem nebo odparem zmizí 40m3 vody denně. I kdyby v oblasti nebyla tak vysoká vzdušná vlhkost a těžila se nasákavý materiál, bylo by velmi nepravděpodobné, že by se tolik vody odpařilo a odvezlo. Na str. 24 investor také uvádí, že zbytek vody bude odváděn do retenční nádrže a část poteče přímo do řeky. Není tedy řešená otázka, kterou jsme položili v předchozích námitkách. Požadujeme vyčištění vody od prachu a dalších částic, které se do ní dostanou z těžené horniny a splachem nečistot z povrchu. Odpar, vsáknutí do horniny nebo do půdy tento problém neřeší. Při řešení prostřednictvím retenční nádrže požadujeme stavbu tak velké nádrže, aby zachytila veškerou vodu z lomu a úpravny (která neprojde přes čističku) a tam se mohly kaly dostatečně dlouho usazovat. Požadujeme, aby investor zpracoval projekt retenční nádrže s ohledem na odborné posouzení doby potřebné k usazení kalů a tedy určení takového objedu nádrže, který pojme uvažované množství vody. Investor na str. 25 uvádí, že retenční nádrž má průměr 10 m a hloubku necelý metr. Údaj o objemu 244 m3 je chybný. Prostým výpočtem zjistíme, že je to asi 70m3. Otázkou tedy je, zda udrží jakýkoliv přívalový déšť a nejspíš ne patnáctiminutový, jak se investor domnívá. I retenční nádrž s (chybně) uváděným objemem by dostačovala pro skrápění maximálně po dobu cca. 6 dnů (244/40). V případě např. měsíčního sucha s minimálním přítokem do nádrže vnímáme celou akci s nádrží v podstatě jako kosmetickou úpravu. V realitě by nejspíš proběhlo zcela jednoznačně čerpání vody z řeky v takovém množství, jaké by provoz lomu vyžadoval. Uvedená velikost nádrže nestačí, a na usazení kalů je nevyhovující – je vybavena spodním vypouštěním s uzavíráním – investor tedy zřejmě předpokládá, že se občas kalů jednoduše zbaví. Navíc je argumentace s retenční nádrží, která umožní svedením dešťových vod zvýšení průtoku v řece je vcelku pochybná – dešťová voda sice zasakuje do podzemních vod, nicméně zůstává součástí systému niva – řeka, a v sušším období řeku napájí. V přírodním
4
stavu by se do řeky voda stejně dostala, takže manipulace s retenční nádrží pravděpodobně nebude mít na řeku v sušším období žádný pozitivní vliv. Tvrzení o zasakování do spodních vod je i v rozporu s údaji Ing. Čiháka v Doplnění a posouzení hydrologických, hydrogeologických a vodohospodářských poměrů území pro zpracování úvodní dokumentace EIA – str. 4 – koeficient filtrace kf = 1.10-7 až 1.10-6 m/s, což jsou prakticky nepropustné horniny Na str.87 v odrazech 11, 13 se píše o krátkodobém kontaktu s kamenivem, při kterém nedojde ke změně chemismu vody. Voda ale pohltí všechen prach, který při plánovaných opatřeních (lapače splavenin jsou pro jemné prachové částice zcela nedostatečné) steče do řeky. Voda by se mohla zbavit prachu pouze kvalitní sedimentační nádrži, jejíž stavbu v areálu lomu požadujeme. Otázkou ale zůstává, jak investor dokáže zajistit splavení znečištěné vody do sedimentační nádrže – požadujeme takové řešení, které by zajistilo maximální čistotu vody odtékající do řeky. Na str. 263 autor studie uvádí průtoky, ale není jasný zdroj těchto dat. Na str. 87 – bod 3 – tvrzení „… je pouhou 1/50 až 1/200 předpokládaného minimálního průtoku v extrémně suchých obdobích (50 – 100 l/sec)“- to rovněž není ničím podloženo. Požadujeme uvedení zdroje a pokud jím není aktuální hydrologická studie, požadujeme její doplnění. I tato studie vychází z dat, která jsou neúplná, a proto nelze předpokládat relevantní údaje – str. 264, údaje o odběru vody (např. nebude stačit skrápění pouze 80 dnů v roce, na čemž jsou všechny výpočty založeny). Autor také pracuje s nepravdivým objemem nádrže a rozpočítává odběry vody na celý rok a průměrný průtok, jenže jsou plánovány právě na období sucha, kdy jsou minimální průtoky. Pro minimální průtoky autor nedoložil, že čerpal z aktuálních a vědecky odpovídajících zdrojů. Citujeme odst. B.2.2.5 na str. 6 – „… v době extrémních dlouhodobějších suchých obdobích však průtok odhadem klesá až na Q1 = 0,05 – 0,01 m3/sec (50 – 100 l/sec)“. Náš „odhad“ je výrazně nižší, proto požadujeme dlouhodobé seriózní měření. Autor se vůbec nezabývá chemismem těžené horniny a její rozpustnosti ve vodě. Pouze předpokládá, že voda bude horninou a dalšími látkami v lomu tak krátce, že nedojde ke kontaminaci. Požadujeme dostatečnou chemickogeologickou analýzu hornin a půd v lomu, která by prokázala rozpustné látky a jejich ovlivnění chemismu vody. O úvaze na str. 267 jsme se zmiňovali už v minulých připomínkách. Pokud nějaký výpočet skončí závěrem, že při provozu lomu do řeky bude téci více vody než bez něj, logicky musí být výpočet chybný. Zejména když se investor snaží argumentovat tím, že se většina odebrané vody odpaří a zbytek odveze ve štěrku na nákladních vozech. Tyto rozpory i chyby ve výpočtech činí závěry dokumentace nevěrohodnými.
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Na str. 10 investor zdůvodňuje umístění záměru i tím, že silnice z lomu přímo navazuje na státní silnici. Tento údaj je nepravdivý, jak je vidět z přiložené mapky.
5
Na mapce je také vidět, jak blízko je hrad s DD k úpravně kamene a lomu. Investor uvádí, že doprava bude realizována po silnici Skuteč-Litomyšl. Jak je z mapky patrné, doprava bude prováděna i přes místní komunikaci v lomu a po silnici vedoucí z Hněvětic na zmiňovanou silnici 358. Tato silnice není připravena na těžkou nákladní dopravu a nárůst dopravy tu budu na úrovni mnoha set procent. Silná doprava se také projeví na kvalitě ovzduší turistické oblasti, kterou v této lokalitě Kraj podporuje. Na str. 19 investor uvádí, že místní doprava (tedy z lomu do úpravny) bude zanedbatelná. Toto tvrzení se zdá nepravděpodobné, neboť se z lomu musí dopravit tolik suroviny, kolik se jí potom bude odvážet. Není tedy možné, aby jí bylo méně. Požadujeme, aby investor tuto dopravu korektně kalkuloval a uvažoval s ní v emisní a hlukové studii. V nové dokumentaci investor potvrzuje jízdy 190 nákladních aut denně (což je stále ještě o 25% nižší číslo, protože údaj o plánované těžbě není dobře spočítaný). Jen uvádí, že provoz bude v rámci 8 hodin. Frekvence průjezdů se ještě zvýší. Navíc převoz materiálu v lomu předpokládá, že nákladní auta budou v provozu se stále zapnutými motory a stále se budou rozjíždět, což bude mít na hluk a emise ještě horší dopad.
Rozptylové látky Rozptylová studie vychází z nepřesných údajů o množství těžby. Proto její výsledky nemohou být odpovídající. Pracuje s těžbou 180 tis. tun, podle opravených výpočtů bude roční těžba min. 235 tis. tun, tedy o asi 25% víc. Ve studii se sice uvádí, že bude rozšířena také o silnici 3. třídy, ale v tabulce str. 135 se tyto údaje nenacházejí, v následné úvaze se hovoří jen o silnici na Litomyšl. Navíc se zdá, že autor zcela nepochopil, kudy budou vozidla projíždět. Výpočet provedl pro silnici, kde se jich většina ani neobjeví, zato pominul oblast, kde budou.
6
Na str. 152 se nachází tabulka s lokalizací referenčních bodů, které ovšem opět nezahrnují provoz lomu (i když to autor tvrdí).
Hluk Investor na str. 75 uvádí, že posuzovaná lokalita je nyní zatížena hlukem z dopravy. Z tohoto tvrzení vyplývá, že se autor zřejmě nebyl na místě vůbec podívat a je tedy málo pravděpodobné, že by tam prováděl jakákoliv měření. Kdyby to udělal, zjistil by, že v okolí lomu a plánované úpravny je minimální hluková zátěž, je tam Přírodní park a tedy oblast určená pro rekreaci obyvatelstva. Autor studie pracuje s daty o silnici na Litomyšl a pomíjí zcela místní komunikace. Znovu musíme zopakovat, že postrádáme součet hlukové zátěže při provozu lomu, úpravny i těžké dopravy v lomu a okolo něj. Vyhodnocení hluku stále vnímáme jako nedostatečné. Na str. 81 sice investor uvedl nadpis o hodnocení hluku, ale v tabulkách se uvádí měření emisí. Dále sice měření hluku uvedeno je, ale jako referenční body nejsou uvedeny všechny oblasti, které pravděpodobně budou hlukem zatíženy. Z tabulky na str. 83 jasně nevyplývá, co přesně bylo zahrnuto pod sloupec průmysl (zda pouze předpokládaný provoz úpravny nebo také provoz lomu a doprava v lomu, nárůst dopravy na hlavní silnici na Litomyšl není možná zásadní, ale na dalších komunikacích zásadní je). Požadujeme doplnění vysvětlivek. Pokud nebyl do sloupce „průmysl“ zahrnut i lom a chybí i další doprava, měl by investor studii doplnit. V tabulce na straně 85 – 86 postrádáme porovnání s variantou jedna. Bylo by potom jasně patrné, že hluk se v této oblasti radikálně zvýší. Nepostačuje opatření formou dodatečného měření hluku, ale solidní posouzení zátěže PŘED stavbou. K protokolu o zkoušce... str. 227 V protokolu postrádáme přehlednou mapku (ta, která je uvedena, je rozmazaná a nepřehledná). Z protokolu však vyplývá, že při měření byla linka umístěna do prostoru lomu, nikoliv do prostoru plánované úpravny. Potom ale není možné zjistit, jaká hluková zátěž by byla u hradu nebo v jiných relevantních referenčních bodech. Navíc mobilní drtička nemá stejné parametry jako plánovaná stavba. Lze pouze konstatovat, že někde poblíž plánované úpravny proběhlo měření něčeho podobného tomu, co se má postavit... Z tohoto důvodu považujeme protokol za naprosto neprůkazný, spíš matoucí. Pochybnosti máme i o dokumentu „hodnocení zdravotních rizik...“ str. 235. I tato studie vychází z chybných výchozích dat (o rozsahu těžby) a nelze ji tedy považovat za relevantní. V hlukové studii nebyly stanoveny relevantní referenční body – většina je u silnice procházející obcí Rychmurk, dvě jsou zřejmě u hradu a některé bez zřejmého smyslu rozmístěné po okolí. Zcela chybí směr Hněvětice, směr rekreační oblast Oborský mlýn. Studie uvádí varianty 0a a 0b, které se v nové dokumentace neuvádějí, není jasné, proč se zde objevují. Zato postrádáme variantu 3... Zdá se, že studie ani zde nepracuje s aktuálními a reálnými daty. Přesto se zdá, že na rozdíl mezi současným stavem a variantou 2 je nárůst až o 40dB, při nedostatečných referenčních bodech. Přesto autorka uvádí, že „se realizací záměru prakticky nezměni“ str. 249. Autorka překvapivě uvádí, že z hlediska minimalizace hlukové zátěže je nejlepší varianta 2, což je překvapivé, když sama uznává, že proti variantě „bez provozu“ je nárůst až o 40 dB. Bylo by zajímavé zjistit více o
7
argumentaci, proč je takto hlučná varianta ta nejvhodnější a pro koho? Srovnání s variantou 3 úplně chybí. Požadujeme aktualizaci, doplnění studie.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Pro faunu řeky je dle biologické studie nutné, aby se zabránilo kontaminaci vody prachovými a jinými kalovými částicemi. Tato otázka dokumentací není řešena. Uvažované množství vody se nevsákne a neodpaří (jak je uváděno) a z velké části poteče zpět. Dle dokumentace tento problém bude řešit retenční nádrž. V dokumentaci je však uveden chybný výpočet objemu. Skutečný objem je pak nedostatečný pro odkalení a retenční nádrž také nezachytí veškerou vodu, které bude vytékat z lomu. Požadujeme přepracování projektu retenční nádrže tak, aby řešila celkový problém odpadní vody. Investor už v dokumentaci počítá s tím, že dojde k zasypání jezírek, která slouží pro rozmnožování živočichů vázaných na vodu. Doporučuje rovnou, že se jezírka případně dodatečně zbudují na jiném místě. To je z našeho pohledu přístup naprosto neakceptovatelný. Požadujeme preventivní opatření, která zajistí, že k zasypání ani jakémukoliv ohrožení živočichů nedojde. Investor už minulém roce takovéto jezírko zničil zasypáním a nyní je na něm obratiště nákladní vozů. Proto požadujeme důkladné posouzení a monitorování jeho postupu. Investor uvádí, že důkazem, že lom nemá vliv na výskyt mihule potoční, mihule je to, že se nyní v řece nachází. Chceme zdůraznit, že od ukončení činnosti uplynulo 14 let a populace se obnovila. To ale není důvodem pro její vyhubení v této lokalitě znovu. Investor nejprve uvádí, že živočichům splachy z lomu nemohou vadit a potom argumentuje sedimentační nádrží (jak je už uvedeno nedostatečnou), která částice z vody odstraní. Porovnání výskytu chráněných vodních živočichů u jiných lomů není dostatečným srovnáním, protože není jasné, jaké jsou konkrétní podmínky v těchto lomech.
Vztah investora k životnímu prostředí Těžko lze spoléhat na důsledné dodržování všech předepsaných opatření ke snížení dopadů na životní prostředí (prašnost, hlučnost, nakládání s vodami, …), o vztahu investora k životnímu prostředí vypovídá skutečnost, že dosud nezlikvidoval starou ekologickou zátěž – původní technologickou linku v dezolátním stavu, přestože mu na vypořádání starých ekologických závazků odsouhlasila Vláda ČR svým usnesením č. 808/2006 uzavření smlouvy s Ministerstvem financí o úhradě nákladů do výše 44.785.000,- Kč
Další komentáře k dokumentaci –přílohy Na str. 116 investor přikládá Stanovisko k záměru KÚ z listopadu 2006. Dodáváme, že toto Stanovisko bylo doplněno negativním stanoviskem ČIŽP z března 2007 a hlavně negativním vyjádřením MŽP z února 2207. Závěrem tedy je, že je nutné EIA zpracovat, protože záměr může mít vliv na životní prostředí podle bodu 6.2.
8
Závěr Investor byl Odborem životního prostředí KÚ Pardubice v informaci k vrácení předchozí dokumentace žádán o tato doplnění: 1. doplnění aktivní varianty záměru tak, jak bylo požadováno v závěru zjišťovacího řízení čj. OŽPZ/19735/05/FE ze dne 29.11.2005 (text dokumentace hodnotí variantu 0 – stávající stav a variantu 1 – aktivní varianta, ale příloha hodnotící krajinný ráz pracuje s variantou 0, 1, 2) 2. hodnocení vlivů na podzemní a povrchové vody 3. hodnocení vlivů záměru na biotopy vodního toku na základě hydrobiologického průzkumu 4. hodnocení kumulativních vlivů záměrů úpravny kameniva a těžby v lomu 5. hodnocení vlivů záměru na ÚSES včetně mapových podkladů Add 1 – V dokumentu se objevuje varianta 3, ovšem některé pasáže zahrnují varianty 0 a) 0 b), které nejsou nikde vedeny a vysvětleny. Materiál je díky tomu nepřehledný a nekonzistentní. Požadujeme opravu. Add 2 – Stále nebyla provedena hydrologická studie s posouzením vlivu na studny po proudu ani zjišťování skutečného průtoku řeky v letních měsících. Chybí chemickogeologická studie. Požadujeme doplnění. Add 3 – Neumíme posoudit naplnění tohoto bodu Add 4 – Hodnocení kumulativního vlivu se sice uvádí,ale při podrobnějším studiu materiálu zjišťujeme, že provoz lomu se neodrazil do nových referenčních bodů pro hluk a emise, že referenční body nejsou umístěny tak, aby skutečně zjišťovali zátěž v ohrožených oblastech a také se některé studie nezabývají hlukem ze silnice třetí třídy z Hněvětic. Zdá se, jakoby byly jen povrchně doplněny původní studie bez seznámení se záměrem. V tabulkách i hodnocení variant jsou chyby. Add 5 – Neumíme posoudit. Stále nedošlo k dostatečnému zpracování dokumentace tak, aby pokrývala všechny potřebné oblasti. Požadujeme její dopracování zejména o hydrologickou studii (reálné měření hladiny vody během roku, zjištění kolísání hladiny vody ve studních v souvislosti s průtokem), dopracování hlukové a emisní studie (nové nastavení referenčních bodů tak, aby zohledňovaly zátěž z lomu, úpravny i dopravy i na místních komunikacích v lomu a na silnici třetí třídy pro oblasti Rychmburku, Hněvětic a rekreačních oblastí. Požadujeme opatření, která zajistí zachování jezírek v lomu tak, aby přežili chránění živočichové vázaní na vodu. Velký důraz klademe na uvedení pravdivých a správných výpočtů (kterýkoliv výpočet jsme dokázali přepočítat, zjistili jsme chyby vždy ve prospěch investora).
Věříme, že bude Dokumentace racionálně a nestranně zhodnocena.
9
Na základě výše uvedeného žádáme, aby záměr byl plnohodnotně posuzován podle zákona EIA a aby stanovisko správního orgánu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí bylo negativní.
S pozdravem
za občanské sdružení „O nás“ Mgr. Hana Kyrianová, Na žertvách 40 180 00 Praha 8
10
