Vydání 11. • Prosinec 2014 • Vydavatel: Smile by horse o.p.s. • tisk: Tiskárna Kyjov • Neprodejné
přináší úsměv
Veselé Vánoce
2
smile úvodník
Milí přátelé, další rok plný zážitků, starostí a radostí je pomalu za námi. Spousta plánů a snů se stala skutečností a spousta je pořád v pořadí na „vyřízení“. To máme asi všichni stejně… Z celého srdce vám děkujeme za vaši laskavou přízeň, přejeme vám láskyplné vánoční svátky a v tom dalším roce šťastnou ruku Vaše Smile by horse o.p.s. Zdroj titulní fotky: primagrafik.cz
smile Srdcaři
Život je plný krásných „náhod“ a my máme velkou radost, že vám tentokrát můžeme představit naše nové kamarády, jejichž poslání je takřka zázračné. Určitě jste už někde zaslechli o léčbě vlastními kmenovými buňkami. Nebo ne? My naše pravidelné psaní budeme od nynějška obohacovat o příspěvky z kliniky CELLTHERA, která se touto metodou zabývá a po celém světě uzdravuje stovky ortopedických pacientů! Opět se potvrzuje, že naše vlastní tělo disponuje celou municí sebe uzdravovacích schopností a jednoduchost této metody je až odzbrojující! Nechci zabíhat do odborných podrobností, přenechám je raději kompetentním vědcům a lékařům, kteří nejenže vás krok za krokem s touto léčebnou metodou obeznámí, ale budou vám odpovídat i na případné dotazy. Budeme moc rádi, pokud vám tato rubrika otevře nový obzor a pomůže od bolesti. sbh
smile Dobrůtkárna
Bramborový salát podle mé babičky Salátové brambory uvaříme v šupce (já přidávám do vody i trochu octu). Vystydlé je oloupeme, nakrájíme a vmícháme do připravených ingrediencí. A sice: Na hrubo nastrouhám mrkev, petržel, celer, které osolené na trošce oleje a cibuli podusím tak akorát „al dente“. Smíchám s majonézou, kysanou smetanou, plnotučnou hořčicí, nastrouhanými kyselými okurkami a přidám proceděný sterilovaný hrách. Dosolím, připepřím bílým pepřem a postupně dochucuji (dle přání a chutí hlavních jedlíků) okurkovou vodou tak, aby nebyl suchý, ale ani moc řídký. Dělám jej vždy minimálně den před hlavním „útokem“, ať je pěkně naležený Dobrou chuť. Regina Lanová
3
smile Pohádka
Pohádka o Ježíškovi To když už žili lidé na světě hodně let a nebyli už to žádní pračlověci a neandrtálci, ale opravdoví člověci (dokonce o sobě tvrdili, že jsou rozumní), přišlo jim líto, že se pořád perou a hádají jako malí kluci a domluvili se, že teď už na sebe budou hodní. Jenže s lidmi to máte těžké, už když jsou děti a když jsou dospělí je to s nimi dokonce ještě těžší. Každý si to, jak na sebe být hodní, představoval úplně, ale úplně jinak. Nakonec se o to "hodný" tak strašlivě poprali a pohádali, že dokonce na truc začali mluvit různými jazyky, aby jim ti ostatní nerozuměli. Ale přesně v tuhle chvíli toho začaly mít dost jejich děti. "To je přeci jednoduché", řekly v těch různých jazycích svým rodičům. "Když jsou na sebe lidé hodní, tak se na sebe přece usmívají, mluví na sebe hezky, mají dost času, aby si spolu mohli hrát, a dávají si třeba dárky." To se dospělým líbilo. "Vždyť ty děti mají pravdu!" řekli si. "Tak nějak to uděláme." Jenomže znáte dospěláky. Jak se něco důležitého nechá na nich, většinou to zamotají a popletou a přinejmenším se o to pohádají, pokud rovnou spolu neválčí. Většinou kvůli takovým hloupostem jako kdy se má vybrat ten čas dárků, kdo je má nadělovat a jak se má jmenovat, jestli bude chodit pěšky nebo jezdit na saních, jaké mají být ty dárky, aby byly správné a vůbec. Zkrátka, dospěláci
dělali všechno pro to, aby to dětem zkazili a omlouvali se přitom "vyššími zájmy. Jako obvykle. Ale stejně od té doby - a že už je to pár tisíc let - jsou na sebe sice lidé většinu času pěkně potvorní, jenže v každé zemi přichází každý rok několik dní, kdy jsou na sebe lidé hodnější, než je obvyklé. Mají na sebe víc času, pěkně se na sebe usmívají a dávají si dárky. Aby si to odůvodnili (dospělí musí mít pro všechno pádný důvod) museli ten čas pojmenovat (třeba vánoce). A protože dospělí vědí, že být na druhého hodný není vůbec snadné, a tak si musí
přivolat na pomoc někoho, kdo jim pomůže ten hezký čas udělat, protože je pro ně těžké věřit tomu, že to dobré má každý z nás v sobě. U nás doma proto přináší čas vánoc a dárků a vůbec všeho hezkého Ježíšek, kterého sice ještě nikdy nikdo neviděl, ale přitom se ho kousek skrývá v každém moudrém i nemoudrém člověku. Ale děti, ty vědí své, protože umí být hodné jenom tak, případně zlobit jenom tak a nemusí si vůbec, ale vůbec nic zdůvodňovat. Iva www.hamstet.info, foto zdroj:ceskatradice.cz
4
smile Koně
Lipicán
zdroj: maedchen.de Původ tohoto slovinsko-rakouského nejznámějšího plemene se datuje až k roku 1580, kdy habsburský arcivévoda Karel dovezl na císařský dvůr španělské koně z Pyrenejského poloostrova, v jejichž žilách kolovala arabská, berberská a andaluská krev. Hřebčín v Lipici je tedy jen o rok mladší, než české Kladruby a mezi milovníky koní je stejně známý. Slovinská Lipice, podle které jsou koně pojmenováni, leží poblíž Terstu a v dnešní době je zde ustájeno více jak 300 koní. Klisny a plemenní hřebci jsou chováni v hřebčíně a mladí hřebci venku, na horských pastvinách. Aniž to většina lidí tuší, věhlasu lipicánů přispěla i Česká republika, jelikož v 18. století byla ke zlepšení dosavadního plemene přidána i krev kladrubského bělouše. Pokud na dobových fotkách uvidíte sedět našeho prezidenta Masaryka na bílém koni, je to lipicán. A spojitost s naší zemí stále nekončí - během 1. svě-
tové války byli koně v rámci bezpečnosti přesunuti právě do hřebčína Kladruby nad Labem a během 2. světové války došlo opět k přesunutí, a to do Houstoně na Šumavě. Avšak i přes toto opatření chov málem zanikl - z původního stáda 230 koní jich zůstalo pouze 11. Další oblastí, kam byli koně dovezeni během války je asi překvapivě Jižní Afrika, přesněji Kyalami, kde lipicáni žijí dodnes. Aby lipický kůň dosáhl pro něj tak typického vzhledu a vlastností, musel projít poměrně složitým šlechtěním, které si můžeme představit zhruba takto: Arabský kůň -berberský kůň - andaluský kůň - dánský kůň - kladrubský kůň - neapolský kůň - lipický kůň. Nyní jsou lipicáni chováni v Piberu v jižním Rakousku, kam byli po 1. světové válce přestěhováni. Piber disponuje podobným prostředím jako Lipice, které se ukázalo být pro vývoj koní velice přínosné. Roku 1983 přišla epidemie herpesu a bohužel hodně koní z hřebčína uhynulo. Nyní je hřebčín domovem asi 120tičlenného stáda, z toho 40ti klisen. Chovem lipicánů se zabývají i další státy, především Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Česká republika (například malé stádo v ZOO Zlín) a Slovensko. Teplokrevný lipicán je díky své mohutné stavbě těla velice elegantní kůň. Vyznačuje se větší hlavou s malýma ušima a typickým, svalnatým krkem, klenutým do oblouku. Jeho tělo je kompaktní a velice důležité jsou krátké silné zadní nohy s pěkně utvořenými tvrdými kopyty, která jsou památkou na kamenitou oblast okolo Lipice. Často spatříte lipicána s mírným klabonosem. Barva koně je sněhově bílá, ve stejném barevném odstínu bývá i hustá hříva a ocas. Příležitostně se vyskytnou i hnědáci, kteří bohužel nemůžou být zařazeni do chovu, ale je tradicí mít jednoho hnědáka ve Španělské škole. Stejně jako u ostatních běloušů se i hříbata lipicánů rodí téměř černá, postupně začínají šednout, až srst
zbělá - tento proces může trvat až deset let. Kohoutková výška dospělého hřebce bývá okolo 167 cm, klisny jsou o 2 až 3 cm nižší. Lipicáni dospívají pomaleji, ale dožívají se až 30ti let. Kůň je díky šlechtění a hlavně pravidelnému tréninku velice inteligentní a snadno ovladatelný, psychicky vyrovnaný a klidný. Je ochotný, vytrvalý a energický. Lipicán není stavěn na rychlost, jeho tělo je ale velmi obratné. Díky své ušlechtilosti bývá v drtivé většině chován ve stáji, avšak v Maďarsku, v horské oblasti Lipice, se chovají volně na pastvinách. Lipicáni se využívají jako drezurní a kočároví koně, vždyť po celém světě prosluli přehlídkami ve Španělské jezdecké škole ve Vídni a několik jedinců tohoto plemene reprezentovalo své státy i na olympiádách. V některých východních státech se okrajově využívá i k zemědělským pracím. O „autorská práva" lipicánů se i v dnešní dobře stále pře Slovinsko s Rakouskem. Ve slovinské Lipici došlo k založení chovu, ale po rozpadu rakousko-uherské říše chov pokračuje v rakouském Piberu. Obě země o lipicánech tvrdí, že je to jejich kulturní bohatství. Rozhodnout tento spor není vůbec jednoduché a pravděpodobně i nemožné. Žádná země se svého nároku nevzdá a také zde velkou roli hrají peníze z prodeje - nejlepší hřebci, kteří se prodávají hlavně do arabských zemí, stojí až 15 000 EUR. Mezi chovateli a jezdci koluje názor, že Lipice je jen jedna a v ní to všechno začalo. Na druhou stranu jsou názory, že lipicáni by nikdy nedosáhli takového věhlasu, nebýt Španělské vysoké školy. Naštěstí milovníky lipicánů tyto spory nemusí nijak znepokojovat a mohou tyto krásné koně dál obdivovat. www.konicci.cz
zdroj: thirteen.org
5
smile Cestopisy
Thajsko
Na tomto do Thajska doplávali emigranti z Barmy že ste uťahaný a vtedy ako náhodou začujete „masáž masáž“. Z výkladu kričia masérky a ponúkajú masáž nôh za hubičku, pol hodina a odchádzate ako nový člověk – ľahší, krajší, šťastnejší. A to nie je irónia. Masáže tu majú dlhú tradíciu a Thajsko je nimi preslávené. Nie, neuškŕňajte sa, hovorím o masáži -žadne lechtáni V parkoch trénujú deti, mladí aj starší Muai thai. Kľudne sa pripojte a ak budete mať šťastie, zacvičíte si s majstrom sveta. Tých je v Bangkoku neurekom. Na rieke Chaopraya si prenajmete motorový čln a domáci vás povozí po kanáloch tohoto mesta, ktoré občas volajú Benátky Ázie. Tučný zážitok a báť sa ozaj ničoho nemusíte, je to veľmi bezpečné mesto. Ak máte chuť a čas, kliknite si na web najznámejšieho väzenia sveta. Tu sa možete prihlásiť a navštíviť niektorého odsúdenca z databázy doživotných väzňov. Návšteva vami otrasie, ale radosť, akú sposobíte človeku, ktorý tu smrdí 20-30 rokov, balíčkom cukríkov, cigaretami či knihou, je neopísateľná. Plný dojmov sa vraciate na hotel, pár temp v bazéne a polhodinka v saune vás preberie a ste pripravený na nočný trip. Ale to snáď inokedy, priatelia. A to sme len na začiatku. Mier Váš Pinzo
20 12
Mal som v živote obrovské šťastie, že sa mi podarilo precestovať takmer celý svet. Nie len ako turista ale aj ako športovec či pracovne. Snáď práve preto vnímam zem trošku inak, nie len z hotela, pláže a autobusu... Zodpovedne prehlasujem, že svet je krásny, zázračný, plny lásky a šťastia... Úžasných ľudí som stretol na rovníku, obdivoval Kilimandžáro, hodil mince do automatu v Sun City na juhu Afriky, splavil Zambezi či potápal sa na Zanzibare.. V Buenos Aires ma na ulici učili tancovať tango miestne krasotiny, v Chile som surfoval v studenom Atlantiku, vo Venezuele videl najvyššie vodopády či jedol z idiánmi avokádove placky… Snowboard v Canade je neopísateľný, tak isto ako väzenie v americkej Atlante... India ma uchvátila krásou aj špinou, bohatstvom, biedou, náboženstvom aj tancom. Ale pred pár rokmi som pri potulkách juhovýchodnou Áziou "našiel" Thajsko ...Každý kto má srdce, vie presne čo znamená láska na prvý pohľad…a ja som sa zamiloval... Nie nechcem dávať informácie ako leták z cestovky, preto píšem mojimi subjektívnymi očami... Takže dnes to bude iba Bangkok...uf, čo to je ???? Facka na celu hlavu...! Desať hodín dozadu na letisku v Prahe leden mínus osem stupňov, čiapka-bunda-šál a teraz krásnych tridsaťosem Obrovské letisko, ale veľmi prehľadné. Okamžite po vystúpení z lietadla TO cítite. Úsmevy, dobrá nálada a príjemná atmosféra. Všade ten budhismus – náboženstvo, snáď najmenej agresívne zo všetkých na svete. Personál na letisku usmiaty, predavačky v bufetoch usmiate, colníci usmiati. Ale nie ten „holyvúdsky“ úsmev, skôr jemný, milý, bezelstný. Je ukrutný rozdiel pristáť v krajine, ktorú ovláda strach, alebo v krajine, kde sa na vás z billboardov usmieva kráľ (v thajsku veľmi uznávaný a vážený). Prvá návšteva v Bangkoku ma posadila na zadok.Desaťmiliónová aglomerácia plná pohybu, mrakodrapov, chatrčí, stánkov a obchodných centier.Po šesťprúdových cestách jazdia "tuk tuky" – skútre a aj najnovšie výstrelky automobilového priemyslu. Užijú si ho „baťůžkáři“, za dva doláre na deň šťastní, vyspatí a dobre najedení, ale aj zlatokopky z prachatými priateľmi, čo dokážu v značkových obchodoch nechať za pol hodiny celý majetok a v päťhviezdových hoteloch jesť najväčšie homáre na svete. Krungtep (domáci ho tak volajú) je plný paradoxov a prekvapení. Na námestí Lumpíny je v jednom rohu najlepšia ázijska univerzita, oproti nej nočný trh, kde nakupujete po zapáde slnka a všade okolo tisíce slušných demonštrantov, ktorí si na ceste rozložili stany a protestujú proti vláde, kým nenastane obdobie agrotechnických prác. Už na letisku som dostal prehľadné mapy s najznámejšími pamiatkami - túto povinnú jazdu som dal za tri dni a bol to teda zážitok. Po druhom chráme som sa prestal snažiť pamätať si thajské názvy a len som vnímal. Tisíce odmodlených hodín v týchto svätyniach zanechali obrovskú energiu, ktorú naozaj cítiť. Mimovoľne tu turistom rozťahuje kútiky úst a usmievajú sa vari aj najmrzutejší ľudia. Do toho všetkého tisíce stánkov z jedlom,perfektné-pikantné-čerstvé-výborné A bonus? Za 14 rokov, čo sa chodím túlať do Thajska, som nezažil nijaké zažívacie problémy.Bangkok je mesto, ktoré má dva veľké príbehy . Jeden denný, pre všetkých a jeden nočný, pre dospelých. Ale ten si necháme na budúce. V útulnom hoteli v centre, za 400 českých korún za izbu, vám na raňajky nakrájajú čerstvé ovocie, odšťavia mango alebo ananas a požičajú skúter. Vyštartujete na plávajuci trh, zážitok, ktorý nikde na svete nemá obdobu, ženy na lodičkách predávaju zeleninu, hada, koberec, smažia šišky či čipsy z chrobákov... Keď toho máte dosť, pozriete si najväčšieho zlatého Buddhu alebo navštívite kráľovský palác. Je obed a máte pocit,
Pivovar Moravský Žižkov
P M
6
smile Dravci
Roztomilý seveřan
Dnes si budeme povídat o velmi vzácném dravci pocházejícím ze severních oblastí. Je nejmenším sokolovitým dravcem, často nedosahuje ani velikosti poštolky. Samička váží kolem 20 dekagramů. Dnešní zimou a nadcházejícími vánočními svátky vonící povídání bude o Dřemlíkovi tundrovém, slovensky Sokol kobec, latinsky Falco columbarius. Maďarsky se řekne Kis solyom (čti Kiš šojóm). Německy, anglicky a taky v některých západoevropských zemích se mu říká Merlin. Tenhle roztomilý a šikovný draveček je nejvzácnějším zimujícím dravcem u nás. Sameček má šedomodrý hřbet a černou pásku na konci ocásku, hrudní strana je světle hnědá s podélnými skvrnami. Samičky a mladí mají kvůli zvýšenému pohybu na zemi ochranné zbarvení do světle hněda. Obývá tundry severní Evropy, Asie a Ameriky. Dá se říct, že celou severní část zeměkoule. Je to částečně tažní pták, v období, kdy jsou na severu kruté zimy, přebývá jižněji i u nás. Hnízdění mají jednou ročně v květnu až červnu, využívají opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků nebo jestřábů. Občas hnízdí ve skálách nebo na zemi, na vajíčkách sedí střídavě oba rodiče. Mláďata krmí drobnými savci. Dřemlík loví především drobné ptactvo, hlodavce, plazy a hmyz. Svou kořist překvapí v nízkém
letu, při kterém se obvykle drží méně než metr nad zemí. Nejčastěji se jeho kořistí stává skřivan, linduška či vrabec, dokáže však ulovit i domácího holuba nebo hrdličku. Ptáci v páru při lovu často spolupracují nadháněním kořisti. Loví pronásledováním, přepadem na zemi a mnohdy ptáky plaší z úkrytu, aby se jich mohli zmocnit. K lovu v letu má uzpůsobeny i nožky s delšími prsty a pařátky. Je vynikající letec a pravý letecký akrobat, létá prudce a rychle. Dokáže se zavřenými křídly vyletět kolmo vzhůru a udělat pro něj tak typické „vývrtky“. Je velmi obratný a rychlejší než například poštolka. Umělý odchov tohohle druhu se podařil v roce 1999 sokolníkovi Jiřímu Hrotkovi z Kuřimi nedaleko Brna, který na svých webových stránkách www.zayferus.cz napsal: „U dřemlíka tundrového se nebojíme použít výraz „ letecký virtuóz“…“. Vzhledem ke způsobu života a lovené kořisti se dřemlík v sokolnictví při lovu nevyužívá. I když ve středověku to byl ze zcela praktických důvodů oblíbený „dámsky dravec“. Je přítulný a lehký, vhodný na něžnou ženskou ručku. Pohled na něj je krásný, protože svou siluetou připomíná zmenšeninu sokola loveckého ( Falco rusticolus). Merlin…krásný název pro dravce, že? I když Merlinus je římské slovo pro sokola, dřemlík dostal tohle pojmenování podle keltské legendy o Merlinovi. Ten se údajně proměňoval do podoby drěmlíka, aby tak z výšky mohl lépe střežit Anglii a byl nenápadný, dostatečně rychlý a obratný, ji v případné nouzi pomoci. Čaroděj Merlin, který vznikl ze spojení Boha a ženy, je ideálem muže silného ducha, symbolem rádce, učitelem krále Artuše, ale i tajemnem opředen a nadpřirozenými schopnostmi obdařen keltský druid milující přírodu a ochraňující svou milovanou zemi. Jako všechny legendy, i tato je o lásce a nenávisti. A já myslím, že přírodu nelze nenávidět, jedině milovat…. Sama dokáže být tak krutá i milostivá, jako to jen ona ví…..Tak zanechte nenávist minulosti a otevřete svá srdce všeobjímající lásce, fantazii a kráse……po roce opět přichází čas Alban Arthuan, světlo Atrhurovo, neboli zimní slunovrat. Přeji Vám nerušenou pohodu, šťastný Nový rok a splnění tajných přání. Já mám jedno za nás všechny… Abychom v teple svých domovů nezapomínali na bytosti, které jsou odkázáné na milosrdenství přírody. Ať je k nim zima, svatý Hubert a svatý Bavon milostivý… Andrea Dušinská
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz +420 608740309
7
smile Povídání
Povídání smrkové Krásný podzimní den. Období předvánoční je dnes často prezentováno jako období shonu, stresu a nákupního šílenství. Ale hloupost, pokud chceme, může vypadat docela jinak. Příkladem nám k tomu může být jeden krásný jehličnatý strom. Abychom od něj mohli čerpat energii a inspiraci, stačí za ním zajít, nejlépe vylézt na nějaký pěkný kopec, a zaposlouchat se do jeho klidného, rozvážného šumění... Smrk ztepilý, elegantní jehličnan, v současnosti nejrozšířenější strom u nás vůbec, si své „příjmení“ bezesporu zaslouží. Vždyť může dorůst výšky až 50 metrů, to už je pořádná „rozhledna“ a co se týká stáří, můžeme v jeho přirozených porostech, třeba na Šumavě, nalézt až 400 let staré stromy. Kromě smrku ztepilého u nás můžeme často potkat smrk pichlavý (stříbrný smrk), anebo krásný štíhlý smrk omorika, který pochází z malého území na rozhraní západního Srbska a východní Bosny. Oba jsou často vysazovány v parcích. Smrk pichlavý, pro svou odolnost vůči znečištěnému ovzduší, byl vysazován například v Krušných horách, kde měl nahradit zničené porosty smrku ztepilého. Stala se ovšem zvláštní věc, kvalita ovzduší se zlepšila a milé smrky pichlavé začaly usychat. Napadla mě podobnost s kuřákem, který umřel, když nedostal svou dvacítku cigaret denně... Příroda je holt nevyzpytatelná. Smrk je strom, který u nás dříve nebyl zdaleka tak rozšířen, jako dnes. Patří spíše do vyšších horských poloh, kdybychom si představili přirozený porost, který našemu území dominoval v minulosti, pak by se jednalo o smíšený porost jedle a buku. Jedle bohužel začala postupně vymírat, buk roste pomaleji a nemá tak široké využití. A tak se nakonec nejvýznamnějším našim stromem, co se zpracování dřeva týká, stal smrk. K tomu byl předurčen svým poměrně rychlým růstem, vysokým rovným kmenem a širokým využitím jeho dřeva, o čemž se zmíním za chvíli. Byly tak vysázeny rozsáhlé jedno druhové porosty smrku (monokultury), a to i do nižších nadmořských výšek. To s sebou časem přineslo řadu problémů, které vidíme nyní, jako náchylnost ke kůrovcovým kalamitám, polomy od větru a těžkého sněhu, špatná akumulace vody v půdě a tím vliv na vznik povodní atd. Proto je snaha vysazovat nové lesní porosty pestřejší, aby se blížily přirozeným lesům, které zde rostly v minulosti. Příroda se totiž, jak by bylo konečně moudré pochopit, našemu jednostranně ekonomicky zaměřenému myšlení nikdy nepodřídí... Smrk je stromem léčivým, jako ostatně všechny ostatní stromy, nejléčivější je pobývat v jeho přítomnosti a dýchat vzduch prosycený pryskyřičnými silicemi, naše plíce nás za to pochválí. Chutný a zdravý je například sirup z mladých smrkových výhonků, pomáhá proti kašli, zmírňuje revma, bolesti končetin, podporuje prokrvení kůže. V případě zájmu nějaký recept jistě najdete na internetu,
nakonec - kdo se moc ptá, málo googlí... Smrkové dřevo je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Jeho dřevo je poměrně měkké, ale přesto pevné a pružné. Vyrábí se z něj trámy, podbití, bednění, skříně, židle, stoly, podlážky lešení, celé domy (sruby), hračky, dobře se s ním topí a to i s jeho šiškami. Ze dřeva tzv. rezonančního smrku se lepí horní, ozvučné desky houslí, viol, kytar, mandolín atd. A kdoví, na co všechno jsem ještě zapomněl... Předvánoční čas může být opravdu klidný, rozjímavý a příjemně odpočinkový. Stačí vyhodit všechny reklamní letáky, vypnout na pár týdnů televizi ze zásuvky, koupit blízkým to, co je potěší a udělá radost i nám. A nemusí to být nutně nic obrovského ani nákladného. Čas, trávený putováním po nákupních centrech, můžeme nahradit časem, tráveným putováním po přírodě. Zkusme přitom poslouchat veselé šumění smrků a třeba si s nimi i popovídat. Filip Šumbera
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
+420 776 256 156 Jeďte s Kosem ! za svým nosem
e-mail:
[email protected], facebook.com/PrincExpres
8
smile boží lékárna
Vôňa Vianoc
Skořicovník Cejlonský, zdroj atlasrostlin.cz ....nastáva zima a s ňou čas vianočný, ku ktorému neodmysliteľne patrí pohoda, dobré jedlo, chute a vône. Hádam nikto z nás si Vianoce nedokáže predstaviť bez kolied, vône ihličia, vianočného kapra a voňavých koláčikov svojej mamy.....a bez korenia by sme si tú nádheru nevedeli vychutnať naplno..... Áno, aj mne sa spájajú s nenahraditeľnou arómou klinčekov, badyánu, medu, citróna, orechov, ale hlavne s mojou obľúbenou škoricou. Je to liek, korenie, pochúťka a afrodiziakum po celé stáročia. Toto orientálne korenie pochádza z Ázie, pravdepodobne zo Srí Lanky alebo z východnej Indie a do Európy ho priviezli benátčania. Udomácnila sa tu začiatkom 16. storočia a po čiernom korení bola najpopulárnejšou koreninou. Je to v podstate odrezaná stočená a vysušená kôra tropického stromu škoricovníka. Najznámejšie sú dva druhy a to svetlejšia ceylonská a tmavšia čínska. Využíva sa mletá do sladkých jedál a koláčov, ale aj celá v jedlách exotických kuchýň a severnej Afriky. Medzi azda najznámejšie jedlá so škoricou patrí turecký kuskus, indické škoricové kura, izraelská škoricová káva, marocké jahňa so škoricou, grécka baklava, alebo talianska pasta bolognese.... Väčšinou sa kombinuje s kardamonom, vanilkou, klinčekmi, kari korením, ružovou vodou a marcipánom. Výborne sa hodí k tvarohu, jablkám a hruškám či slivkám aj k čokoláde a káve. Pri nechutenstve pomáha zvýšiť chuť do jedla, podporuje účinok inzulínu, znižuje hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu, zlepšuje trávenie a pomáha štiepiť tuky, podporuje pevnosť cievnej steny, mierne znižuje tlak a zrážanlivosť krvi.
Podporuje prekrvenie sliznice žalúdka a hojenie peptických vredov, má karminatívny účinok – podporuje uvoľňovanie črevných plynov, znižuje riziko infekcie močových ciest, zmierňuje menštruačné bolesti a podporuje plodnosť. Obsahuje mangán, vápnik a železo. Ochraňuje náš organizmus pre voľnými radikálmi, podporuje imunitu, má schopnosť prehrievať telo, takže je využívaná aj v tradičnej čínskej medicíne na podporu jangovej energie. Pôsobí ako prírodné antibiotikum a esenciálne oleje obsiahnuté v nej vedia zastaviť mnohé vírusy, baktérie a plesne. Jej účinky sa znásobujú v kombinácii s medom. Nemôžem vynechať ani jej využitie na kozmetické účely, pretože pre svoje blahodárne účinky na krásu je tu využívaná asi viac ako v kuchyni. Svoje o tom vedela aj Kleopatra, ktorej pripravovali voňavky so škoricovou vôňou. Takisto bola využívaná pri balzamovaní tiel. Aj rakúska cisárovná Sissi experimentovala s vlastnou prírodnou kozmetikou s pridaním škorice na pleť aj na vlasy. Dnes vieme, že zmiešaná s medom sa úspešne používa na anticelulitídovú masáž pre jej hĺbkový účinok na lymfatické cesty. Tiež ju môžeme použiť ako peeling spolu s jogurtom a ako telový krém. Receptov je veľmi veľa a keby som Vám chcela napísať len jeden na každý problém, tak by nám nestačilo ani jedno celé číslo nášho skvelého mesačníka. Ale poviem Vám jedno, čaj pripravený z medu a škorice sa v niektorých krajinách doteraz považuje za hotový zázrak na ťažký žalúdok, dlhovekosť a dobrú náladu. Niečo na tom bude, pretože vieme, že jej konzumácia spôsobuje vylučovanie serotonínu – hormónu šťastia. Tak si pripravte kúpeľ zo škorice, spravte svojmu partnerovi škoricovú masáž, upečte si s deťmi medovníčky alebo jablkový koláč a posypte ho ešte za horúca čerstvo namletou škoricou, postavte si na stôl pomaranč a jabĺčko a ponapichujte do nich kúsky škorice a klinčeky, uvarte si chutný grog alebo varené vínko pre milovaných, zaspievajte si spolu koledy a zapáľte si sviečky.... Pálením škoricového oleja posilníte intuíciu a tvorivosť, zaženiete melanchóliu jesenných dní. Verí sa, že škorica by nemala chýbať v žiadnom dome, lebo prináša bohatstvo. Prevoňajte si domov vianočnými esenciami, posilnite si telo a očistite dušu, vyžeňte negatívne energie a nabite sa pohodou a láskou, tým najkrajším bohatstvom, ktoré nám život dáva. Andrea Dušinská
9
smile Historie
Nový hrad neboli Neuhaus
Hrady v dobách své slávy symbolizovaly moc a bo-
Věstonicemi sloužil ke kontrole významné obchodní
hatství jejich majitelů a jako pomezní často sloužily
stezky z Rakouska přes řeku Dyji a Mušov na Brno
k ochraně zemské hranice. Mezi ně patřil i třetí
a byl také důležitým obranným hradem proti útoku
a nejméně známý hrad, vystavěný na zářivě bílém
nepřítele. Postaven byl částečně také jako jistá
masivu Pálavy – Nový hrad nebo také Neuhaus.
protiváha Lichtenštejnům, kterým v té době patřilo
Pavlovské vrchy lákají turisty krásou přírody a ne-
takřka celé okolí. Nakonec Neuhaus stejně skončil
méně tak jejími malebnými zříceninami, Dívčími
v jejich rukou, když jej zadlužený markrabě Jošt byl
hrady a Sirotčím hrádkem. Kolem místa, kde stával
nucen prodat. Historie hradu byla nakonec velmi
hrad Neuhaus, většina projde bez povšimnutí, ne-
krátká, někdy v období husitských válek byl zničen
zbylo z něj totiž skoro nic, co by člověk zaregistro-
a Lichtenštejnové jej již neobnovili. Na místě, kde
val, pokud mu o něm někdo něco neřekne nebo ne-
hrad stával, lze nalézt uměle vytvořený hradní
napíše... Hrad Neuhaus stál na vrcholu vápencového
příkop a podle terénu je možné odhadnout, kudy
bradla Kotel, nad obcí Horní Věstonice. Skálu
vedlo hradní opevnění, což asi běžný turista nepo-
Martinka, nad kterou se tyčil, možná znají někteří
zná. Jediným viditelným pozůstatkem hradu jsou
horolezci. Toto roztomilé jméno by ovšem nemělo
zbytky starého zdiva, které lze spatřit mezi skalami.
vést k závěru, že je vždy jednoduché ji zdolat.
Z hradu Neuhaus tedy téměř „nezbylo ani zblo“,
Mnohým horolezcům se to podařilo, avšak někteří
pokud bychom napodobili vypravěče z jedné pěkné
to štěstí neměli a zaplatili za to cenu nejvyšší... Ne-
české komedie. Je připomenutím toho, že vše, co se
uhaus byl vystavěn někdy v druhé polovině 14. sto-
zrodí, jednou odchází, aby mohlo přijít nové. A asi to
letí moravským markrabětem Janem Jindřichem
tak má být. Třetí pálavský hrad si však vzpomínku
a pravděpodobně to byl docela rozsáhlý, strategicky
určitě zaslouží...
významný hrad. Díky své poloze nad Horními
Filip Šumbera
10
smile Music zone
Dr. Martens Boots
Kořeny téhle legendární značky sahají až do roku 1945. Všechno to začalo ještě před koncem 2. světové války, kdy si německý vojenský doktor Klaus Märtens poranil kotník při lyžování v Bavorských Alpách. Velice brzy zjistil, že jeho klasické vojenské boty jsou pro jeho poraněnou nohu nevyhovující a během svého zotavování navrhl několik vylepšení za pomoci jemné kůže, a především vypolstrované podrážky. Po válce, konkrétně pak v roce 1947, potkal Klaus Märtens v Mnichově svého starého známého z univerzity. Tím byl Dr. Herbert Funck, který byl jeho návrhy nadšen a společně začali podnikat v malém bavorském městečku Seeshaupt. Používali vyřazené materiály z letišť Luftwaffe a jejich pohodlná vzdušně odpružená podrážka se stala okamžitě hitem. To především u žen v domácnosti a tak se není čemu divit, že údajně 80 % zákazníků v první dekádě byly ženy nad 40 let. V roce 1952 si Märten a Funck otevřeli továrnu v Mnichově. Přes úspěch v podobě perfektní a pohodlné boty se vzduchovým polštářem v podešvi si však oba uvědomovali, že potřebují společnost, která bude schopna boty kvalitně vyrábět a distribuovat po světě. V roce 1959 se spojují s britským výrobcem
bot R. Griggs Group Ltd., jež si okamžitě nechává patentovat ojedinělou podrážku, která si vysloužila trademark AirWair. Griggs také poangličťuje jméno na Dr. Martens, lehce přetvarovává patu, aby bota lépe seděla, a přidává dnes již legendární žluté švy. Nic už nebrání tomu, aby se rozjela výroba v továrně Cobbs Lane ve Wollastonu, Northamptonshire. První Martensky vyrobené v UK spatřily světlo světa 1. 4. 1960 a model je pojmenován díky datu jako 1460. Jde o vůbec nejpopulárnější a nejrozšířenější typ, který se vyrábí dodnes. Boty si tehdy okamžitě
právě pro subkulturu skinheads. Během několika dalších let už je nosili i fotbaloví chuligáni, kteří si je často barvili barvami svého teamu nebo odhalovali kovovou špičku. Díky tomu je britská policie označila za “útočnou zbraň” a v Martenskách jste najednou nesměli na stadion. V osmdesátých a devadesátých letech už je krom skinheads nosili lidi na motorky, nosili je punks, new vave, hardcore, psychobilly, goth, industrial, grunge, emo či brit-pop hudebníci. Model Dr. Martens 1460 od té doby přijaly nejrůznější subkultury od skinheads až po fanoušky Depeche
oblíbili např. pošťáci, policisté nebo dělníci v továrnách. Počátkem sedmdesátých let se “čtrnáctšedesátky” staly nedílnou součástí vizáže tehdejších skinheads. Ti dbali na styl oblékání víc než kdokoli a fakt, že do té doby byly Martensky hlavně pohodlnými a spolehlivými pracovními botami z nich udělal jasný výběr
Mode. Od Sinead O`Connor až po Miley Cyrus. Dr. Klaus Märtens v době, kdy navrhoval boty pro svou zraněnou nohu, jistě neměl sebemenší tušení, že se z jeho nápadu vyklube součást uniforem mnoha různých subkultur. Roman Suchý Příkazský foto zdroj: mdls.cz (horní), wulfczech.cz (spodní)
11
smile Akce
Vydavatel: Smile by horse o.p.s. Anenská 551, 691 55 Moravská Nová Ves
[email protected] www.smilebyhorse.cz
Akce
IČ: 29369541 ev.č.: MK ČR E 21411
Rozsvěcování vánočního stromku a domácí zabijačka 7.12.2014 od 10 hodin před úřadem městyse
v Moravské Nové Vsi
[email protected]
Svěcení vína 26.12.2014 od 16 hodin na Sokolovně v Moravské Nové Vsi
tel: +420 725 113 100
Městské muzeum a galerie Břeclav www.muzeumbv.cz vernisáž - 27.11.2014 27.11.2014 – 18.1.2015 29.11.2014
tisk: Tiskárna Kyjov
Betlémy – od Podluží k Vysočině výstava
10. ročník Adventní inspirace charitativní akce
vernisáž v 18:00 2.12.2014 - 7.12.2014 vernisáž v 15:00 9.12. 10.12.2014 - 31.1.2015 13.12.2014, 14:00 - 17:00
6. ročník Patchworku výstava – textilní práce
Kouzlo Vánoc – výstava prací z výtvarné dětské soutěže betlémů výstava
Vánoční dílnička tvořivá dílnička pro děti
16.12.2014, 19:00
Redaktor: Regina Lanová
TERPSICHORE DUO (Broňka Schoříková – cimbál, zpěv & Vladislav Bláha - kytara) představuje KONCERT PRO 126 STRUN koncert
Z celého srdce děkujeme:: SHEAN s.r.o., Tiskárna Šiki Kyjov, František Žák, Jezdecká stáj Ranč Podluží, vinaři z Moravské Nové Vsi
Pište nám Vyhrazeno právo na úpravu textu. Neprodejné
... vždy něco navíc! . • slo h y . . i
sy
FSETOV ÉHO TIS KU HAŘSKÉ ZPRACO VÁNÍ
p vy • t i s k o á r zp
je • výroční a d
ZNÍ KNI
a, 697 0 1 Tel.: 518 Kyjov 614 14 GSM E-mail: i brána: 702 291 3 nfo@tis 7 karnaky 34 jov.cz
y
y • kat h i n K a
•
Grafické studio
Digitáln í tisk k ale n d á ř
Havlíčk ova 182 /33
e
A PRECI
• z p rav o
EXKLUZ IVNÍ KVALIT BAREVN A ÉHO O
Ofsetov ý tisk
gy • l e t á k
lo
Knihařs k zpracov é ání
