PŘÍLOHY OSA II. Příloha č. xy

PŘÍLOHY OSA II Příloha č. xy Přepočítávací koeficienty hospodářských zvířat na VDJ

Druh hospodářského zvířete

Skot

Ovce Kozy Koně

Kategorie hospodářského zvířete

Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky

do 6 měsíců

0,3

starší 6 měsíců do 24 měsíců

0,6

starší 24 měsíců

1,0

do 12 měsíců

0,1


0,2

do 12 měsíců

0,1


0,2

do 3 let

0,75

starší 3 let

1,3

305

Příloha č. x

Dobré zemědělské a environmentální podmínky pro LFA a AEO Dobré zemědělské a environmentální podmínky Na vysoce svažitých pozemcích (nad 120) vyloučit pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice). Agrotechnické práce a pojezdy technikou provádět převážně po vrstevnicích. 2. Kultury travních porostů spásat nebo sekat minimálně dvakrát ročně (v odůvodnitelných případech sekat jedenkrát ročně nebo pokud podmínky pro uplatňování agroenvironmentálních opatření stanovené tímto nařízením nestanoví jinak), biomasa musí být odstraňována z pozemku. První seč bude provedena nejpozději do 15. července kalendářního roku (v odůvodnitelných případech později), pokud podmínky pro uplatňování agroenvironmentálních opatření stanovené tímto nařízením nestanoví jinak. Druhá seč bude provedena nejpozději do 15. října kalendářního roku (v odůvodnitelných případech později), pokud podmínky pro uplatňování agroenvironmentálního opatření stanovené tímto nařízením nestanoví jinak. 3. Dodržovat pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s příslušnými právními předpisy 1) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostředí. 4. Na svažitých orných půdách bez porostu (sklonitost nad 30) neprodleně (do 24 hodin) zapravovat statková hnojiva, organická a organominerální hnojiva a minerální dusíkatá hnojiva do půdy. 5. Vést a nejméně 7 let uchovávat evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů podle jednotlivých pozemků, kultur a let v souladu se zvláštním právním předpisem 2). 6. Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv ani z ostatních faremních prostor nesmí unikat žádné závadné látky (močůvka, hnojůvka, silážní šťávy, apod.). 7. Zabezpečit hospodářským zvířatům podmínky pro zachování jejich života, zdraví a pohody, zejména dostatečný přístup ke kvalitnímu, zdravotně nezávadnému krmivu a nezávadné vodě 3). 8. Žadatel nesmí v průběhu trvání příslušného pětiletého období změnit na jím obhospodařovaných půdních blocích, popřípadě dílech kulturu travní porost na kulturu orná půda 4). 9. Nepálení rostlinných zbytků na půdních blocích, popřípadě na dílech půdních bloků, po sklizni obilovin, olejnin, popřípadě luskovin, které byly pěstovány na těchto půdních blocích, popřípadě těchto dílech půdních bloků. 10. Nerušení krajinných prvků, zejména mezí, teras, větrolamů, zatravněných údolnic, polních cest využívajících přirozené svažitosti a respektujících vrstevnice, popřípadě doprovázených příkopy, jakož i vodních toků a útvarů povrchových vod. 1.

1)

Zákon č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 314/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 79/2004 Sb. Zákon č. 156/1998 Sb., ve znění zákona č. 308/2000 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb. 2) Zákon č. 156/1998 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., zákona č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb. 4) § 3 odst. 5 písm. b) zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

306

Příloha č. xx

Využití hodnocení zemědělského půdního fondu výnosovou metodou pro stanovení ostatních LFA Dostupné časové řady statistických údajů za zemědělskou výrobu jsou k dispozici v nejnižší úrovni na okres (NUTS IV). Okresy však v ČR nejsou z hlediska přírodních podmínek homogenní a nemohou se tedy stát základní jednotkou pro vymezení LFA. Proto se základním a výchozím kritériem pro zařazení zemědělských území do méně příznivých oblastí stala výnosnost zemědělských půd jakožto ekonomická kategorie hodnocení půdního fondu. Stanovení výnosnosti zemědělských půd vychází z integrace dlouhodobých informací o zemědělském půdním fondu prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Soustava BPEJ představuje charakteristické kombinace základních, v dlouhodobém časovém horizontu stabilních vlastností určitých úseků zemědělského území, které jsou vzájemně odlišné a poskytují i rozdílné produkční a ekonomické efekty. BPEJ jsou označeny 5 místným číselným kódem: 1. číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu danému sumou teplot nad 100C, průměrnou roční teplotou, průměrným ročním úhrnem srážek, pravděpodobností suchých vegetačních období, vláhovou jistotu 2. a 3. číslice značí hlavní půdní jednotku, která je charakterizována genetickým půdním typem, zrnitostním složením, vláhovými podmínkami apod. 4. číslice je kódem pro svažitost povrchu a expozici svahu ke světovým stranám 5. číslice je kódem pro hloubku půdy a kamenitost Databázi spravuje a aktualizuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Zbraslav. Postup stanovené bodové hodnoty výnosnosti půdy je ve své podstatě obdobný jako v Německu nebo Rakousku. Hodnoty výnosnosti BPEJ v našem pojetí se do značné míry blíží výnosovému měrnému číslu (Ackerzahl) v Německu Pro indikaci produkční schopnosti půdy byly užity výnosy hlavních zemědělských plodin pěstovaných v ČR (obiloviny, kukuřice, cukrovka, brambory, řepka, krmné plodiny, travní porosty). Výnosy hlavních zemědělských plodin, včetně travních porostů byly vyjádřeny pro BPEJ vhodné pro jejich pěstování na základě výsledků dlouhodobého sledování vlivu půdněklimatických podmínek na výnosy plodin. Údaje o dlouhodobých výnosech pro dané půdněklimatické podmínky byly poskytnuty specializovanými výzkumnými pracovišti rostlinné výroby. Zároveň byly stanoveny a uplatněny koeficienty snížení těchto základních výnosů pro případ extrémně kamenitých půd, pro svahy a jejich expozici l jihu v teplých, suchých regionech a k severu v chladných, vlhkých regionech. Podíl jednotlivých plodin ve struktuře plodin pro jednotlivé skupiny BPEJ odpovídá optimálním agroekologickým zásadám (tj. např. nepřipouští pěstovat několik let po sobě brambory na jednom pozemku, cukrovka je zastoupena v řepařské oblasti, brambory v bramborářské, na mělkých půdách v horské oblasti i v zamokřených těžkých půdách jsou výhradně trávy a podobně). Pro indikaci výnosnosti půdy z ekonomického hlediska byla produkce připadající na ha určité BPEJ vyjádřena v cenách hlavních zemědělských plodin. Na základě dlouhodobých relací tržních cen a s přihlédnutím k relacím cen v EU stanovil Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky ceny jednotlivých plodin, dosažitelné v daných regionech. Ceny objemných krmiv byly odvozeny z tržních cen krmné pšenice a ječmene. Převodovým můstkem byla užitná hodnota, tj. obsah metabolizované energie v jednotlivých krmivech. Pomocí těchto cen a 307

hektarových výnosů plodin byla vyjádřena hodnota produkce na ha pro jednotlivé BPEJ. Na druhé straně byly na základě dlouhodobého sledování vlastních nákladů na hlavní zemědělské plodiny vyjádřeny náklady na ha, potřebné pro dosažení daného výnosu plodiny. Byla využita korelace mezi průměrnými náklady a ha výnosy dané plodiny. Objemy vstupů (zejména dávky hnojiv) odpovídající tendenci snižování negativního vlivu zemědělství na životní prostředí. Bylo zohledněno zvýšení nákladů na hospodaření na svazích a půdách kamenitých pomocí koeficientů, stanovených pro jednotlivé plodiny Výzkumným ústavem zemědělské techniky. Rozdíl mezi hodnotou produkce z 1 ha v Kč při dané struktuře plodin a daných ha výnosech a souhrnem vstupů pro jejich výrobu byl nazván hrubý roční rentní efekt. Celkové rozpětí hrubého ročního rentního efektu (od –2500 Kč do +10750 Kč) se stalo základem pro stanovení bodové (indexní) hodnoty zemědělské půdy. To znamenalo převedení tohoto rozpětí do stobodové stupnice. Bodová hodnota půdy je vyjádřena indexem od 6 do 100 bodů. Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5 0C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30 %, kde je půda nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna. Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9 0C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny. Popsaný systém byl odsouhlasen v roce 1998 jako základ pro ohodnocení relací půdně-klimatických podmínek a ekonomických podmínek hospodaření na půdě. Projednávání se zúčastnili zástupci zemědělské veřejnosti, výzkumných ústavů i dotčených ministerstev. Bylo doporučeno užít bodové hodnocení půdy jako základ pro nárok na podpory pro méně příznivé oblasti. Pro tento účel je popsaný systém také až do současné doby využíván. Využívá se rovněž pro daňové účely, k ocenění půdy při pozemkových úpravách apod. Využití pro stanovení LFA Výše uvedená metoda byla využita pro vymezení ostatních LFA a oblastí se specifickými omezeními. Na základě bonitačních map a databází byla vypočtena průměrná bodová hodnota zemědělské půdy na území každého katastru nebo na území každé samosprávné obce v ČR. Národní průměr bodové hodnoty výnosnost veškeré zemědělské půdy v ČR je 42,2 bodů.

308

Příloha č. xxx

Metodika stanovení LFA Pro vymezení méně příznivých oblastí byl použit geografický informační systém ArcView GIS. Základní územní jednotkou, ke které byla vztažena geografická, půdněekologická, ekonomická a demografická data je území samosprávné obce podle číselníku obcí ČSÚ, platnému k datu sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Základní vstupní údaje, přiřazené území každé obce: • Referenční nadmořská výška území (včetně nezemědělské půdy) byla zpracována a předána Zeměměřickým úřadem Praha. • Sklonitost zemědělské půdy území obce podíl půd o svažitosti nad 7o (podle zastoupení BPEJ se sklonitostí nad 7o na území obce) • Klimatický region území obce (podle zastoupení BPEJ na území obce). • Průměrná výnosnost zemědělské půdy v bodech (podle zastoupení BPEJ na území obce). • Hustota obyvatel - počet obyvatel obce (výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001) vydělený výměrou území obce podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). • Podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky činném obyvatelstvu obce v % (výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001). • Podíl orné půdy na zemědělské půdě území obce (ČÚZK) • Podíl trvalých travních porostů na zemědělské půdě ČÚZK) • Počet zemědělců v obci (ČSÚ) • Počet obyvatel v obci (ČSÚ) Ke každému území obce, vyznačenému na mapě byl přiřazen soubor dat, která charakterizují toto území. Na základě mapových podkladů pak byly stanovovány homogenní územní celky horských a ostatních méně příznivých oblastí. Horské oblasti (čl. 18 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Kritéria • průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 600 m • nebo průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveň sklonitost nad 7o (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci Technika stanovení horských oblastí: S využitím ArcView GIS byla na mapě vyznačena území obcí, jejichž kriteria je opravňují k zařazení do horské oblasti. Pokud území obce uvnitř takto vymezené horské oblasti nesplňuje některé ze stanovených kritérií bylo zařazeno rovněž do horské oblasti. Pokud území obce po obvodu takto vymezené horské oblasti nedosahuje jednoho z kritérií, ale výrazně přesahuje kritérium druhé bylo rovněž zařazeno do horské oblasti. Do horských oblastí byly zařazeny i částí obcí (katastrální území) pokud splňují kritéria pro horskou oblast. Ostatní méně příznivé oblasti (čl. 19 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Kritéria Ucelená území, která zároveň splňují všechna tato kritéria: v rámci okresu (NUTS IV): 309

• průměrná výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR) v rámci kraje (NUTS III): • hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 (průměr ČR je 130 obyvatel na km2) • podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 8% (průměr ČR je 4,38% dle sčítání roku 2001) Do ostatních méně příznivých oblastí byly zařazeny i části obcí (katastrální území) pokud jejich průměrná výnosnost zemědělské půdy je menší než 34 bodů a s ostatní méně příznivou oblastí územně souvisí*). Technika stanovení ostatních LFA Ostatní méně příznivé oblasti byly vymezovány jako ucelené oblasti v rámci okresu. V průměru tyto celky splňují daná přírodní, ekonomická i demografická kriteria. S využitím geografického informačního systému ArcView GIS byla označena území obcí s průměrnou výnosností do 34 bodů. Pokud uvnitř takto určených oblastí se nachází obec s průměrnou výnosností území nad 34 bodů, bylo území této obce v zájmu vytvoření homogenních celků zařazeno rovněž do ostatní méně příznivé oblasti. Pokud po obvodu takto vymezené oblasti se nachází území obce, jehož průměrná bodová hodnota výnosnosti půdy je vyšší nebo rovna 34 bodů ale nižší než 38 bodů, bylo v zájmu vytvoření homogenních celků zařazeno rovněž do ostatní méně příznivé oblasti. Zásady pro zařazování obcí s výnosností vyšší nebo rovno 34 bodů: - musí sousedit s územím obcí s bodovou hodnotou nižší než 34 bodů - nesmí zvýšit průměr LFA okresu nad 34 bodů. Výsledkem je vytvoření ucelených územních celků v rámci okresu, jejichž průměrná bodová hodnota nižší než 34 bodů (80% průměru ČR), průměrná hustota obyvatel v těchto územních celcích v rámci kraje, resp. okresu je menší než 75 obyvatel na km2 a podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je vyšší než 8%. Takto určená ucelená území okresu byla zařazena do ostatních LFA. K takto stanoveným uceleným územním celkům ostatních LFA byly přiřazeny části obcí nezařazených do LFA. Jedná se o katastrální území s průměrnou výnosností pod 34 bodů, pokud tyto části obcí s LFA oblastmi souvisí a vytvoří s nimi homogenní územní celek. Tím je eliminován nepříznivý dopad administrativního uspořádání obcí na zemědělské podniky v méně příznivých oblastech. Oblasti se specifickými omezeními (čl. 20 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Kritéria • Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadě a východě České republiky, s průměrnou výnosností půdy menší než 34 bodů (80% průměru ČR). Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreační zázemí měst a k rozvoji turistiky. • Jednotlivá území obcí a katastrálních území s výnosností půdy pod 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 70 (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy katastrálního území*), která se nacházejí uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí. Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí. Technika stanovení oblastí se specifickými omezeními 310

V okresech na severu a západě Čech (bývalé Sudety) a v podhůří na východě Moravy je jen malý podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu a při tom (nebo vedle toho) je zde hustota obyvatel vyšší než 75 obyvatel na km2. Zemědělství zde mělo vždy specifický charakter a pro zachování životaschopnosti těchto oblastí má nezastupitelnou úlohu. Do oblastí se specifickými omezeními zde byla zařazena území obcí s výnosností půdy nižší než 34 bodů. Výjimku tvoří okres Nový Jičín, kde byly vytvořeny dvě odlišné oblasti LFA. Specifická omezení v tomto okrese zde přiléhají na východě ke specifickým oblastem okresů Vsetín a Frýdek Místek a území obcí v západní části okresu je ve shodě s ostatními obcemi Jeseníků zařazeno do ostatních LFA . Obdobně byly v zájmu vytvoření přirozených regionů do ostatních LFA zařazeny ty obce okresu Karlovy Vary a Cheb, které navazují na oblast ostatních LFA v Plzeňském kraji. Do oblastí se specifickými omezeními byla zařazena území obcí i katastrální území nezařazených obcí, vyskytující se uvnitř příznivých oblastí, pokud jejich výnosnost je pod 34 bodů. Do oblastí se specifickými omezeními byla zařazena i katastrální území nezařazených obcí, vyskytující se uvnitř příznivých, pokud jejich výnosnost je vyšší nebo rovna 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitost nad 70 (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy katastrálního území.*) Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí. Poznámka V případě okresních a krajských měst zařazení částí obce do LFA posoudily na základě jejich charakteru územní orgány MZe spolu s představiteli místních zemědělců. Katastrální území s velkým podílem zastavěné plochy, současné nebo připravované průmyslové zóny nebyly do LFA zahrnuty i v případě hodnoty výnosnosti pod 34 bodů. Zařazena byla katastrální území nesamostatných obcí, územně vzdálených od centra města s horší dopravní obslužností, kde zemědělství poskytuje obyvatelům pracovní příležitosti. V současné době zde zemědělci hospodaří s podporou příplatků LFA pro oblast horskou nebo ostatní LFA typu 1, 2 a 3. *)

netýká se katastrálních území okresních a krajských měst uvnitř méně příznivých oblastí nebo souvisejících s vymezenými méně příznivými oblastmi, kde zařazení částí obce do LFA posoudily územní orgány MZe spolu s představiteli místních zemědělců na základě jejich charakteru.

311

Příloha č.xxxx

PLATBY - LFA

Výsledky z FADN Znevýhodnění – rozdíl HPH bez dotací Úspora nákladů faktoru

11680

k No-LFA S-LFA 55,8 49 % 78 %

Výpočet kompenzace

Úroveň kompenzace

HORSKÁ Procento nižší ekonomické výnosnosti Základ výpočtu (rozdíl výnosnosti jako HPH diference) Úspora nákladu faktorů v důsledku nižší intenzity (podle FADN) Základ kompenzace Navrhovaná průměrná kompenzace na ha z.p. Kompenzace na ha OP Kompenzace na ha TTP

Kč/ha

OSTATNÍ LFA Procento nižší ekonomické výnosovosti Základ výpočtu Úspora nákladu faktorů v důsledku nižší intenzity Základ kompenzace Navrhovaná průměrná kompenzace na ha z.p. Kompenzace na ha OP Kompenzace na ha TTP SPECIFICKÉ LFA Procento nižší ekonomické výnosovosti Základ výpočtu Úspora nákladu faktorů Základ kompenzace Navrhovaná průměrná kompenzace na ha z.p. Kompenzace na ha OP Kompenzace na ha TTP

312

O-LFA H-LFA 47 % 64 % 78 % 51 % 100 %

Kč/ha 64 % 7431 2972 v %

(2590) 0 4460

4458 4458 0 4458

(833) 0 3320

47% 5526 2210 v % 3316 3316 0 3316

(1599) 0 3420

49% 5693 2277 v % 3416 3416 0 3416

40% (51%)

Zornění Poměr platby %TTP

42% 0%

40 % (78%) Zornění Poměr platby %TTP

75% 0%

40% (78%) Zornění Poměr platby %TTP

53% 0%

Příloha č.

PLATBY - NATURA 2000

Kompenzace v oblastech NATURA 2000 a současně v 1. zónách NP a CHKO Ztráta příjmů ze snížené produkce Příjmy při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příjmy při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmů celkem 5 Celkem ztráta příjmů Navrhovaná platba (100% ztráty příjmů)

5

Kč/ha 6 302 3 274

Kč/ha 3 028 3 030 3 030

Od příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku při dlouhodobě běžné úrovni hnojení na travních porostech (80 kg N/ha) je odečten příspěvek na úhradu při snížené spotřebě hnojiv (0 kg/ha), čímž vznikne ztráta tj. 6124 – 3325=2799 Kč.

313

Příloha č.

PLATBY - AGRO-ENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘEÍ Uvedené kalkulace jsou zpracovány jako podklad pro stanovení plateb za účast v jednotlivých agro-environmentálních opatřeních navržených v rámci nově připravovaného dokumentu „Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013“. Cílem kalkulací je podložit konečnou výši podpůrných plateb pro zemědělské subjekty za jejich účast v jednotlivých agro-environmentálních opatřeních dostupnými reálnými daty a dlouhodobými průměry. Způsob kalkulace plateb vychází z konceptu definovaného již Nařízením Rady (ES) č.1257/1999 a dle jeho prováděcích nařízení. Platba tedy hradí: • ztrátu příjmů plynoucí se snížené intenzity produkce nebo ze zachování určité extenzity produkce • dodatečné zvýšené náklady plynoucí z provádění aktivit nad rámec běžné zemědělské praxe • v případě potřeby tzv. transakční náklady (nově namísto tzv. motivačního příplatku). Agro-environmentální platby se vztahují pouze na ty závazky, které jdou nad rámec příslušných povinných norem a požadavků zavedených vnitrostátními právními předpisy. Ve zprávě uvedená agro-environmentální opatření jsou navržena v souladu s návrhem Nařízení Rady o podpoře rozvoje venkova z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV - EAFRD). Zpráva obsahuje stručný popis metodiky, podrobné kalkulace k jednotlivých agroenvironmentálním opatřením a dále podklady ke kalkulacím a zdroje literatury. Metodika a datová základna kalkulací plateb Metodika výpočtu platby je založena na stanovení ztráty příjmů (income lost) a dodatečných nákladů (additional costs) vyplývajících z agro-environmentálního závazku. Výpočet ztráty příjmů vychází ze srovnání příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku (gross margin) pro jednotlivé způsoby hospodaření. Ke ztrátě/snížení příjmu dochází zejména z důvodu snížení intenzity produkce anebo z důvodu zachování již existující příznivé úrovně extenzifikace. Výpočet dodatečných nákladů je založen na určení nákladů navíc nutných ke splnění podmínek daných konkrétním agro-environmentálním závazkem. Příspěvek na úhradu se obecně definuje jako rozdíl mezi tržní produkcí a variabilními náklady jednotlivých komodit. Hodnota tržní produkce se vypočítá z naturálního množství vyrobeného výrobku vynásobením průměrnou realizační cenou dosahovanou obecně na trhu nebo získanou z výběrového šetření. Variabilní náklady se mění v závislosti na změnách objemu produkce, u rostlinné výroby jde např. o náklady na osiva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, externí služby, přímé mzdové náklady atd. Výhodou užití příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku je, že přínos konkrétní komodity je srovnáván bez zahrnutí vlivu fixních nákladů, tj. nezávisle na úrovni technického vybavení podniku (odpisy) a velikosti administrativy (režie). Datová základna pro kalkulace plateb vychází vesměs z publikovaných zdrojů, kde hlavními zdroji informací jsou: 314

data o nákladovosti zemědělských výrobků ze sledování FADN 6; publikace „Nákladovost zemědělských výrobků v ČR“ vydává každoročně Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) • data o obvyklých pěstebních a chovatelských technologiích v ČR; publikace „Normativy zemědělských výrobních technologií“ vydává jedenkrát za dva roky Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) • normativy pro zemědělství; publikace „Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu“ vydává jedenkrát za dva roky Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) Současně byly použity další vhodné zdroje informací jako např. konzultace s poradci a experty, vlastní zjišťování, výsledky zadaných studií či souvisejících projektů aj.

•

U většiny výpočtů příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku byly použity data za časové období 1998 – 2003 dle sledování FADN. U kalkulací pro ekologické zemědělství byly data dostupné pouze za období 2001-2003, obdobně u integrované produkce. Data o nákladech vychází z údajů zveřejněných ve výše uvedených publikacích, příp. jde o data aktuální, zejména byla-li získána formou průzkumu trhu. Kalkulace plateb pro specifické managementy nebo zonální titul využívají také podklady týkající se místních podmínek. Data byla zajišťována jednak dle průzkumu dané oblasti, jednak konzultací s místními orgány ochrany přírody či jinými organizacemi působícími v daném regionu. V následujícím přehledu jsou detailněji popsány základní položky kalkulací s uvedením metodiky jejich výpočtu a zdroje: 1) Příspěvek na úhradu fixním nákladů a zisku - produkce na orné půdě Hodnota příspěvku na úhradu ve výši 8 300 Kč/ha je stanovena jako vážený průměr příspěvků na úhradu vybraných tří plodin za právnické a fyzické osoby dle sledování FADN a to za období 1998-2003 (zdroj: VÚZE 7 - Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za roky 1998 až 2003). Pro výpočet byly vybrány tři hlavní tržní plodiny, a to pšenice ozimá, ječmen jarní a řepka ozimá v poměru odpovídajícímu jejich vzájemnému podílu na oseté ploše v rámci ČR (zdroj: ČSÚ 8 osevní plochy) (viz. Tabulka 2). 2) Příspěvek na úhradu fixním nákladů a zisku - pastviny / skot Výpočet vychází z příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku produkce skotu. Kategorie skot tvořila 96 % z celkového počtu DJ býložravců za sledované období 1998 – 2003 (viz Tabulka 4). Ukazatel příspěvku na úhradu je kalkulován z výsledků pro tržní produkci (mléko, maso), tedy pro kategorie dojnice a skot na výkrm, a to za období 1998-2003. Hodnota příspěvku na úhradu ve výši 10 900 Kč/ha je stanovena opět jako vážený průměr příspěvků na úhradu daných dvou kategorií pro právnické i fyzické osoby, kdy váhou byl počet krmných dnů ve sledování FADN. (zdroj: VÚZE Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za roky 1998 až 2003). Výsledný příspěvek na úhradu pro skot odpovídá průměru příspěvku na úhradu za dojnice a za výkrm skotu v poměru, který odpovídá počtu DJ dané kategorie v podmínkách ČR (zdroj: ČSÚ počet hospodářských zvířat) (viz. Tabulka 5). 3) Příspěvek na úhradu fixním nákladů a zisku - louky 6

FADN = Farm Accountancy Data Network Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze, Mánesova 75, 120 58 Praha 2 8 Český statistický úřad, Sokolovská 142, 186 04 Praha 8 7

315

4)

5)

6)

7)

Výpočet vychází z příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku produkce sena na loukách. Hodnota příspěvku na úhradu je stanovena jako vážený průměr příspěvků na úhradu při produkci sena za právnické a fyzické osoby dle sledování FADN a to za období 1998-2003 (zdroj: VÚZE - Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za roky 1998 až 2003). Podkladem pro určení výše výnosu píce/sena při snížené úrovni hnojení byly jednak data projektu NAZV (QC 0067/2000 Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech), dále výsledky vlastního šetření o hektarových výnosech píce v 1. zónách ZCHÚ, kde platí úplný zákaz aplikace hnojiv (viz. Tabulka 6). Výpočet plateb pro ekologické zemědělství Kalkulace částečně vycházejí z výsledků projektu NAZV (QF 3278 Objektivizace nabídky a poptávky po ekologických produktech a možnosti jejího ovlivňování), v rámci kterého byl vytvořen soubor ekologicky hospodařících subjektů a zajištěn sběr ekonomických dat dle metodiky FADN pro období 2001 – 2003. Část údajů bylo také možno čerpat přímo z databáze FADN, která zahrnuje několik ekologických zemědělců v šetření, jde ale stále o malý vzorek respondentů. Dodatečné údaje zejména podklady pro kalkulaci plateb u zeleniny, ovoce a vína bylo třeba zajistit smluvně v rámci zadání studie (Zdražil, V.: Studie -výpočty plateb pro ekologické zemědělství pro kultury zelenina, ovoce a vinohrady, 2002). Výpočet plateb pro integrovanou produkci Kalkulace z větší části vycházejí z podkladů dodaných jednotlivými svazy (SISPO 9, Svaz integrované produkce hroznů a vína a Zelinářská unie za integrovanou produkci zeleniny) dle metodiky zpracované na VÚZE. Část údajů bylo také možno čerpat přímo z databáze FADN, která zahrnuje několik málo subjektů provozujících integrovanou produkci vína. Výpočet dodatečných nákladů na práci mechanizace K určení nákladů na běžné agrotechnické operace na zemědělské půdě se vycházelo z příruček Normativy zemědělských výrobních technologií a Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu (2003). Výpočet dodatečných nákladů na ruční práce K určení nákladů na ruční práce se vycházelo jednak z vlastního zjišťování – průzkum trhu, z informací poskytnutých zemědělskými poradci a dále dle cen uvedených v Katalogu jednotkových cen a popisů prací (publikován 2x ročně ÚRS 10 Praha). Pracovní náklady jsou odvozeny podle hodnot hodinových nákladů práce v třídění podle odvětví v posledních třech letech, tj. pro zemědělství, myslivost a související činnosti ve výši zhruba 110 Kč/hodinu (zdroj: ČSÚ hodinové náklady práce dle odvětví).

Z metodického hlediska bylo nutné nejprve provést výpočet základních údajů pro následné kalkulace. Tyto údaje obsahuje Tabulka 1 níže. Tabulka 1: Základní údaje pro kalkulace Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda (pšenice ozimá : ječmen jarní : řepka ozimá) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – pšenice ozimá 9

Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, VŠÚO Holovousy 1, 508 01 Hořice

10

ÚRS = Ústav racionalizace ve stavebnictví Praha

316

8 300 Kč/ha 8 628 Kč/ha

Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – ječmen jarní Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – řepka ozimá Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – skot (mléčný : masný skot) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – mléčný skot Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – masný skot Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – louky (80kgN/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – louky (40kgN/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – louky (0kgN/ha) Průměrná intenzita chovu zvířat na TTP Náklady na dusíkatá hnojiva (kg č.ž.) Náklady na pohonné hmoty (nafta) Náklady na pracovní sílu

7 824 Kč/ha 7 873 Kč/ha 10 900 Kč/DJ 13 624 Kč/DJ 5 590 Kč/DJ 6 302 Kč/ha 4 328 Kč/ha 3 274 Kč/ha 1,5 DJ/ha 16 Kč/ kg N 23 Kč/l 110 Kč/hodinu

39.1 Postupy šetrné k životnímu prostředí 39.1.1 Ekologické zemědělství A. Orná půda Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce na orné půdě. Do kalkulace platby také vstupují další faktory působící v ekologickém zemědělství, jako např. větší podíl půdy v klidu a větší podíl orné půdy, na kterou jsou dodávána organická hnojiva, jejichž aplikace je nákladnější. Kč/ha Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě 4 741 ekologické produkce na orné půdě Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě 8 300 konvenční produkce na orné půdě Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku 3 559 11 239 Ztráta příjmů z úhorů Ztráta příjmu celkem 3 798 Dodatečné náklady (additional costs) Náklady na zvýšenou aplikaci organických hnojiv 12 804 Dodatečné náklady celkem 804 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem 4 602 11

Záměrné ponechání půdy ladem (úhor) činí v ekologickém hospodaření na orné půdě cca 2,5 % z osevního postupu dle dotazníkového šetření. Předpokládá se zde ztráta ve výši průměrných tržeb pro ekologickou produkci na orné půdě (9567*2,5 %). 12 Dle dotazníkového šetření činí podíl plochy v EZ, na kterou jsou aplikována organická hnojiva cca 30 %. U obdobných podniků konvenčního zemědělství činí tyto plochy cca 20 % (kvalifikovaný odhad). Rozdíl 10 % znamená vyšší náklady na udržení úrodnosti pro ekologickou produkci na orné půdě (8040 Kč/ha * 10 %). Náklad aplikace organických hnojiv převzat z publikace „Normativy …“ str.43 viz.Tabulka 14.

317

Navrhovaná výše platby (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

4 602 4 600 3 520 +1 080

B. Travní porosty Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce skotu. Rozdíl příjmů živočišné produkce je poté využit jako základ pro výpočet platby na travní porosty, která vychází z průměrného zatížení pasených travních porostů skotem v ekologickém zemědělství. Ztráta příjmu v ekologickém zemědělství je způsobena zejména nižší užitkovostí chovaných zvířat související s uplatněním odlišného systému chovu zvířat. Kč/DJ Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě ekologické chovu skotu Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenčního chovu skotu Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku Ztráta příjmu celkem – přepočet 13 Ztráta příjmu celkem Navrhovaná výše platby (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

Kč/ha

7 746 10 900 3 154 1 104 1 104 1 104 1 100 1 100 0

C. Trvalé kultury Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce sadů a révy vinné. Při výpočtu příspěvku na úhradu byly v případě ekologické produkce zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší realizovaný hektarový výnos a dále také úspora plynoucí s nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin.

Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku - sady Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku- vinice Ztráta příjmu celkem 14 13

Kč/ha

39 561 43 081 41 321

Vypočtený rozdíl mezi příspěvky na úhradu fixních nákladů a zisku u ekologické a konvenční produkce skotu bylo třeba přepočítat na hektar pomocí průměrného zatížení, tj. počet DJ/ha travních porostů, V ekologickém zemědělství zatížení činní cca 0,35 DJ/ha travních porostů. Ztráta příjmu je tedy 0,35 DJ/ha * 3154 Kč/DJ.

318

Navrhovaná výše platby (30 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

12 396 12 400 12 235 +165

D. Zelenina a speciální byliny na orné půdě Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce zeleniny na orné půdě, konkrétně dvou hlavních plodin – mrkve a zelí. Pěstování byliny na orné půdě v rámci ekologického zemědělství je možno vzhledem k minimálnímu rozsahu zanedbat a použít shodnou platbu jako pro pěstování zeleniny. Při výpočtu příspěvku na úhradu byly v případě ekologické produkce zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, nižší hektarový výnos z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření a dále také úspora plynoucí s nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku u pěstování zeleniny Ztráta příjmu celkem Navrhovaná výše platby (30 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

Kč/ha

36 826 36 826 11 048 11 050 11 050 0

39.1.2 Integrovaná produkce A. Integrovaná produkce ovoce Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce ovoce. Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší realizované výkupní ceny z důvodu nižší jakosti části produkce a dále také úspora plynoucí s nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin. Současně při uplatnění integrované produkce vznikají dodatečné náklady na povinné rozbory půdy a produkce a dále na pravidelnou signalizaci a monitoring škodlivých činitelů. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce - sady Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě 14

Kč/ha

18 096 27 079

Výsledná ztráta příjmu je vypočtena jako aritmetický průměr rozdílů příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku pro sady a vinice.

319

konvenční produkce - sady Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Dodatečné náklady (additional costs) Náklady na signalizaci a monitoring 15 Náklady na povinné rozbory 16 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (40 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

8 982 850 217 1 067 10 049 4 020 4 020 3 940 +80

B. Integrovaná produkce révy vinné Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce révy vinné. Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší hektarový výnos z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření a dále také úspora plynoucí s nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin. Pro kalkulaci nebyly identifikovány žádné další dodatečné náklady. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce – vinice Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenční produkce - vinice Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Navrhovaná výše platby - (40 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

15

Kč/ha

25 068 36 804 11 736 4 694 4 690 4 655 +35

Pořízení stanice pro signalizaci při ceně 47100 Kč s životností 6 let a při průměrné výměře podniku 21 ha činní (47100/6/21) 374 Kč/ha. Navíc jsou započítány průměrné roční náklady na monitoring a školení ve výši 10000 Kč na podnik, tj. (10000/21) 476 Kč/ha. Celkem náklady na signalizaci monitoring škodlivých činitelů tedy činní (374+476) 850 Kč/ha. 16 Rozbor půdy se provádí ze tří míst s platností 6 let a rozbor plodů se provádí 3x každý rok. Při průměrné ceně rozborů 1300 Kč/vzorek a průměrné výměře podniku 21 ha činní náklady 217 Kč/ha. ((náklady na rozbor půdy = 3*1300/6) + (náklady na rozbor plodů = 3*1300))/21 ha.

320

C. Integrovaná produkce zeleniny Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce zeleniny, konkrétně dvou hlavních plodin – mrkve a cibule. Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, nižší hektarový výnos z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření a dále také úspora plynoucí z nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin. Současně při uplatnění integrované produkce vznikají dodatečné náklady na povinné rozbory půdy a na monitoring škodlivých činitelů. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce – mrkev Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenční produkce - mrkev Rozdíl příspěvků na úhradu – mrkev Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce – cibule Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenční produkce - cibule Rozdíl příspěvků na úhradu - cibule Ztráta příjmu celkem 17 Dodatečné náklady (additional costs) Náklady na monitoring (lapače) Náklady na povinné rozbory půdy Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (40 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

Kč/ha

72 844 90 248 17 404 28 638 38 677 10 040 13 722 250 350 600 14 322 5 729 5 730 Není X

39.2 Ošetřování travních porostů 39.2.1 Louky 17

Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem je vypočtena jako aritmetický průměr dvou vypočtených rozdílů příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku pro mrkev a cibuli; (17404+10040)/2=13722 Kč/ha.

321

Východiska pro výpočet Na těchto plochách je uvažována zejména produkce sena/senáže jako krmiva pro hospodářská zvířata (nikoli pastva). Požadavek na extenzivní využití luk tak může znamenat ztrátu produkce travní hmoty. Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení a při požadovaných snížených úrovních hnojení (40 resp. 0 kg N/ha). B1.1 Louky Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

Kč/ha

6 302 4 328 1 974 1 974 1 970

Současná platba v HRDP Rozdíl

1 920 +50

B1.1 A Extenzivní louky Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

6 302 3 274


3 028 3 028 3 030 2 800 +230

B1.1 B Extenzivní louky s ponecháním nepokosených pásů Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách 6 302 při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách 3 274 při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku Ztráta produkce z neposečeného pásu (10 % plochy) 18 18

Kč/ha

Kč/ha

3 028 327

Na ploše pásu dojde ke úplné ztrátě produkce, tj. 3274 Kč/ha a při 10% ploch se jedná o 327 Kč na 1 ha louky.

322

Ztráta příjmu celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

3 355 3 355 3 355


3 130 +225

B1.1 C Extenzivní louky s posunem termínu seče Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku Ztráta produkce vyvolaná posunem seče 19 Ztráta příjmu celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

Kč/ha

6 302 3 274 3 028 2 063 5 091 5 091 5 090


5 130 -40

B1.1 D Podmáčené a rašelinné louky Východiska pro výpočet Trvale podmáčené a rašelinné louky v současném období poskytují produkci nevhodnou pro zkrmení, a to i vzhledem k požadavkům daného podopatření (např. zákaz odvodňování, vyloučení hnojení a pozdní seč). Protože je tedy zemědělci nevyužívají pro produkci krmiv, pak veškeré náklady spojené s jejich údržbou jsou považovány za dodatečné náklady (ruční seč a odklizení hmoty). Kč/ha Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na ruční sečení 20 Dodatečné náklady na shrabání a úklid hmoty 21 Dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) 19

Kč/ha

10 450 3 080 13 530 13 530

Posunem první seče po 15.7. dojde k téměř úplnému znehodnocení píce (90 %). Přitom první seč představuje zhruba 70% objemu celkové roční produkce píce, tj. 70 % z hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení = (0,7*(0,9*3274 Kč/ha)). 20 Náklad na ruční sečení je průměrem za sečení kosou a křovinořezem zabahněného porostu (velikost jednotlivých nákladů viz Tabulka 15), tj. (5500 Kč/ha + 15400 Kč/ha)/2. 21 Náklad na shrabání a odnos pokosené hmoty viz Tabulka 15.

323

Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

13 530


12 100 +1 430

B1.1 E Louky s hnízdištěm bahňáků Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení a při požadované snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha). Navíc dochází ke ztrátě příjmů z důvodu zhoršené kvality produkce sena způsobené odložením termínu seče. Současně vznikají dodatečné náklady na seč porostu v souvislosti s podmínkou provádění seče od středu ke krajům, kde se předpokládá navýšení nákladů na pojezdy strojů. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná posunem seče 22 Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 23 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

Kč/ha

6 302 3 274 3 028 2 292 84 5 404 5 404 5 400


5 550 -150

B1.1 F Louky s hnízdištěm chřástalů Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná posunem seče 24

22

Kč/ha

6 302 3 274 3 028 2 292

Posunem první seče po 15.8. dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 70 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 70 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,7*3274 Kč/ha). 23 Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu dvou sečí na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (2*420*0,1).

324

Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 25 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

84 5 404 5 404 5 400


5 180 +220

B1.1 G Mezofilní louky Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení a při požadované snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha). Současně vznikají dodatečné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu.

Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

Kč/ha

6 302 4 328 1974 520 2 494 2 494 2 495 Není X

39.2.2 Pastviny Východiska pro výpočet Jde o plochy určené pouze pro pastvu zvířat. Omezení zatížení pastvin znamená ztrátu produkce (cca 0,25 DJ/ha, resp. 0,45 DJ/ha) ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na DJ. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelů a kosení nedopasků jsou nad rámec běžné praxe a znamenají tedy dodatečné náklady. 24

Posunem první seče po 15.8. dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 70 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 70 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,7*3274 Kč/ha). 25 Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu dvou sečí na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (2*420*0,1).

325

B1.2 Pastviny Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku u produkce skotu Ztráta příjmů ze snížené produkce 26 Úspora nákladů na hnojiva 27 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na likvidaci plevelů bodovou aplikací herbicidů 28 Dodatečné náklady na odstranění nedopasků po skončení pastvy 29 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl

Kč/ha

10 900 2 725 320 2 405 230 240 470 2 875 2 875 2 875 2 890 -15

B1.2 A Extenzivní pastviny

26

Předpokládá se snížení intenzity produkce o 0,25 DJ/ha (na max. 1,25 DJ/ha), které je ohodnoceno příspěvkem na úhradu: 0,25 DJ/ha * 10900 Kč/DJ, tj. 2725 Kč/ha. 27 Očekává se úspora nákladů na průmyslová hnojiva ve výši 20 kg N/ha oproti současnému průměru spotřeby průmyslových hnojiv na travních porostech, který je cca 60 kg N/ha, tj. 20 kg N/ha*16 Kč/kg N. 28 Předpokládá se výskyt cca 30 případů/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy činí 8 Kč/případ (viz Tabulka 15), celkem 240 Kč/ha (30 případů * 8 Kč/případ). Viz Tabulka 14 variabilní náklady na mulčování.

29

326

Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku u produkce skotu Ztráta příjmů ze snížené produkce 30 Úspora nákladů na hnojiva 31 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na likvidaci plevelů bodovou aplikací herbicidů 32 Dodatečné náklady na odstranění nedopasků po skončení pastvy 33 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

Kč/ha

10 900 4 905 960 3 945 230 240 470 4 415 4 415 4 415


4 330 +85

B1.2 B Pastva na stepních společenstvech Východiska pro výpočet Jde o plochy dříve tradičně spásané ovcemi a kozami. Omezení zatížení pastvin znamená ztrátu produkce (0,25 DJ/ha) ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na DJ. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelů a kosení nedopasků jsou nad rámec běžné praxe a znamenají tedy dodatečné náklady.

Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku u produkce skotu Ztráta příjmů ze snížené produkce 34 Úspora nákladů na hnojiva 35

Kč/ha

10 900 2 725 960

30

Předpokládá se snížení intenzity produkce o 0,45 DJ/ha (na max. 1,05 DJ/ha), které je ohodnoceno příspěvkem na úhradu: 0,45 DJ/ha * 10900 Kč/DJ, tj. 4905 Kč/ha. 31 Očekává se úspora nákladů na průmyslová hnojiva minimálně ve výši současného průměru hnojení na pastvinách, které činní cca 60 kg N/ha, tj. 60 kg N/ha * 16 Kč/kg N = 960 Kč/ha 32 Předpokládá se výskyt cca 30 případů/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy činí 8 Kč/případ (viz Tabulka 15), celkem 240 Kč/ha (30 případů * 8 Kč/případ). Viz Tabulka 14 variabilní náklady na mulčování. 34 Předpokládá se snížení intenzity produkce o 0,25 DJ/ha (na max. 1,25 DJ/ha), které je ohodnoceno příspěvkem na úhradu: 0,25 DJ/ha * 10900 Kč/DJ, tj. 2725 Kč/ha. 33

327

Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na pořízení ohradníku 36 Dodatečné náklady mzdové 37 Dodatečné náklady na likvidaci plevelů bodovou aplikací herbicidů 38 Dodatečné náklady na odstranění nedopasků po skončení pastvy 39 Dodatečné náklady na dovoz vody 40 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

1 765 2 009 2 310 240 1 353 1 050 6 962 8 727 8 727 8 730


Není X

39.3 Péče o krajinu 39.3.1 Zatravňování orné půdy Východiska pro výpočet Zatravnění orné půdy znamená pro zemědělce vedle dodatečně vydaných variabilních nákladů na vysetí travního porostu také ztrátu příjmu z produkce na orné půdě ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Současně se předpokládá, že zatravněný pozemek bude hospodářsky využíván pro produkci travní hmoty. Z tohoto důvodu je ztráta příjmů z orné půdy snížena o určitý příjem z produkce sena (plnohodnotná produkce sena se předpokládá až druhým rokem). Jednorázové dodatečné náklady na výsev travního porostu jsou přepočteny na rok trvání podtitulu. C1. A Zatravňování orné půdy Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda

Kč/ha

8 300

35

Očekává se úspora nákladů na průmyslová hnojiva ve výši 60 kg N/ha oproti současnému průměru spotřeby průmyslových hnojiv na travních porostech, který je cca 60 kg N/ha, tj. 60 kg N/ha*16 Kč/kg N. 36 Výpočet vychází z průměrné pořizovací ceny 1 km elektrického ohradníku (40175Kč), která je přepočtena na využitelnou plochu pastvin (4 ha) a životnost ohradníku (5let), tj. 40175/4/5 = 2009 Kč/ha a rok. 37 Dodatečné mzdové náklady zahrnují zejména manipulaci s ohradníky, kontrolu pasených zvířat a pravidelný dovoz vody. V průměru jde o 21 hod./ha a rok, tj. 2310 Kč/ha (21 hod./ha*110 Kč/hod). 38 Předpokládá se výskyt cca 30 případů/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy činí 8 Kč/případ (viz Tabulka 15), celkem 240 Kč/ha (30 případů * 8 Kč/případ). Náklady na kosení nedopasků byly převzaty z nákladů na kosení podmáčených a rašelinných luk vzhledem k tomu, že tyto stepní lokality se vyskytují převážně v těžko přístupných lokalitách. Dle expertního odhadu plocha nedopasků činní 10% pasené plochy, tedy 10% z ha *13530 Kč/ha = 1353 Kč/ha. 40 Je kalkulováno s každodenním dovozem vody do vzdálenosti 10 km (tj. 20km tam a zpět) při ceně 6Kč/km. Předpokládá se průměrná délka pastvy 105 dní při spasení 12 ha. Přepočet na 1 ha činní 1050 Kč/ha ((105 dní /12 ha)*20 km * 6 Kč/ha). 39

328

Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost - přepočet 41 Ztráta příjmu celkem 42 Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na zatravnění 43 Dodatečné náklady na travní osivo Dodatečné náklady celkem – přepočet 44 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

3 274 2 619 5 681 2 362 4 570 1 386 7 067 7 067 7 070


7 265 -195

C1. B Zatravňování podél vodních toků a vodních ploch Kč/ha Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem – výpočet platby obdobný jak u podtitulu C1.A Navrhovaná výše platby - (110 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

Kč/ha 7 067 7 774 7 770


Není X

C1. C Zatravňování orné půdy regionální travní směsí Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost - přepočet 45 Ztráta příjmu celkem 46 41

Kč/ha

8 300 3 274 2 619 5 681

Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku pro travní porost odpovídá podmínce zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na zatravněné plochy a dosahuje výše 3274 Kč/ha. Předpokládá se plnohodnotné využití travní hmoty až od druhé roku trvání titulu, tj. příjem se předpokládá po čtyři roky. Výpočet je proveden na rok trvání titulu: (3274*4)/5. 42 Ztráta příjmu z produkce na orné půdě je snížena o příjem z travního porostu, tj. 8300 – 2619. 43 Údaj odpovídá výši variabilních nákladů na založení travního porostu viz. Tabulka 14. 44 Dodatečné náklady na zatravnění byly vyděleny počtem let trvání podtitulu, tj. pěti. 45 Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku pro travní porost odpovídá podmínce zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na zatravněné plochy a dosahuje výše 3274 Kč/ha. Předpokládá se plnohodnotné využití travní hmoty až od druhé roku trvání titulu, tj. příjem se předpokládá po čtyři roky. Výpočet je proveden na rok trvání titulu: (3274*4)/5. 46 Ztráta příjmu z produkce na orné půdě je snížena o příjem z travního porostu, tj. 8300 – 2619.

329

Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na zatravnění 47 Dodatečné náklady na travní osivo – regionální Dodatečné náklady celkem – přepočet 48 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

2 362 14 000 3 272 8 953 8 953 8 950


9 210 -260

C1. D Zatravňování podél vodních toků a vodních ploch regionální travní směsí Kč/ha Kč/ha Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem – výpočet 8 953 platby obdobný jak u podtitulu C1.C Navrhovaná výše platby - (110 %) (amount of support) 9 848 Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno 9 850 Současná platba v HRDP Rozdíl

Není X

39.3.2 Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách Ukázalo se, že titul pro svoji administrativní náročnost nepřináší požadovaný efekty a zájem žadatelů je velmi nízký, prakticky zanedbatelný. Proto se navrhuje pouze dokončit započaté závazky a neumožnit vznik závazků nových. Podmínky opatření včetně výše platby proto zůstávají ve schválené podobě dle HRDP. Kč/ha Výše platby

47 48

Údaj odpovídá výši variabilních nákladů na založení travního porostu viz. Tabulka 14. Dodatečné náklady na zatravnění byly vyděleny počtem let trvání podtitulu, tj. pěti.

330

Kč/ha 9 440

39.3.3 Pěstování meziplodin Východiska pro výpočet Výsev meziplodiny znamená náklad navíc pro zemědělce. Platba tedy obsahuje nákladové položky týkající se pořízení vhodného osiva, výsevu a také zničení porostu na jaře tak, aby mohl být pozemek oset jarní plodinou. Kč/ha Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na osivo 49 Dodatečné náklady na výsev 50 Dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

Kč/ha

1 324 2 165 3 489 3 489 3 490


4 580 -1 090

39.3.4 Biopásy Východiska pro výpočet Výsev pásu s krmnými plodinami pro zvěř na orné půdě znamená ztrátu příjmu z produkce z této plochy ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Současně se nepředpokládá využití hmoty z těchto pásů pro zkrmení hospodářskými zvířaty. Vedle ztráty produkce se očekávají dodatečné náklady na výsev pásu krmných plodin (osivo) a na mechanizaci spojenou s jejich výsevem a sklizní v důsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na daném pozemku. Kč/ha pásu

Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na osivo 51 Dodatečné náklady na výsev 52 49

Kč/ha pásu

8 300 8 300 954 1 383

Zahrnuje náklady na materiál (osivo), ceny osiva viz. Tabulka 11. Velikost výsevku odpovídá obecným doporučením a náklad na výsevek byl počítán jako průměr zjištěných cen doporučených meziplodin. 50 Výsev meziplodiny je považován za náklad navíc, tj. jsou hrazeny následující operace spojené s výsevem: podmítka, bezorebné setí, válení a jarní předseťová příprava půdy (440+900+225+600), viz. Tabulka 14. 51 Velikost a náklady na výsevky jednotlivých plodin viz. Tabulka 12, celková hodnota výsevku je součtem nákladů na jednotlivé výsevky (Kč/ha). 52 Rozdílné obdělávání biopásu znamená vyšší nákladovost mechanizačních prací. Na pozemku o velikost 20 ha při osetí celého okraje (maximální možnost) krmnými plodinami bude jeho plocha činit 1,1 ha (1800 m obvod pozemku * 6 m šířka pásu). U jednotlivých operací (min.: 2x orba, ošetření oranice, výsev) může činit velikost navýšení až 50 %. Velikosti navýšení viz

331

Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

2 337 10 637 10 637 10 640


10 630 +10

39.4 Zonální podopatření 39.4.1 Osevní postup v ochranných zónách jeskyní Východiska pro výpočet Vyloučení kukuřice z osevního postupu na vybraných pozemcích orné půdy znamená ztrátu příjmu pro zemědělce. Lze předpokládat, že bude nahrazena např. víceletými pícninami na ploše odpovídající cca 16 %. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – kukuřice na siláž Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – víceleté pícniny Rozdíl příspěvků na úhradu

Kč/ha

7 520 4 159 3 361

Tabulka 13 a náklady na jednotlivé operace viz Tabulka 14. Celkem tedy navýšení činí 1383 Kč/ha ((2*900 + 185 + 780)*0,5).

332

Ztráta příjmu celkem 53 Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno

538 538 540


540 0

53 Dle expertního odhadu tvoří plocha kukuřice na siláž v podmínkách Moravského krasu zhruba 16 % struktury pěstovaným plodin. Požadavek na vyloučení kukuřice z osevního postupu na vybraných pozemcích způsobí ztrátu příjmu z důvodu náhrady méně ziskovými víceletými pícninami. Zjištěný rozdíl mezi příspěvky na úhradu těchto dvou plodin činí 3361 Kč/ha (7520 Kč/ha – 4159 Kč/ha) a přepočtený na hektar orné půdy činí 0,16 * 3361 Kč/ha.

333

Datová základna Tabulka 2: Kalkulace příspěvku na úhradu na ornou půdu (dle FADN 1998 – 2003) 54 Ukazatel Osiva nakupovaná Osiva vlastní Hnojiva nakupovaná Hnojiva vlastní Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Ostatní přímé náklady a služby Variabilní náklady celkem Realizační cena Výnos hlavní plodiny Tržby celkem Příspěvek na úhradu Podíl na příspěvku na úhradu Zdroj: FADN 1998-2003

MJ Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/t t/ha Kč/ha Kč/ha %

Pšenice ozimá 1 140 263 2 088 199 1 786 138 1 577 7 192 3 266 4,86 15 820 8 628 52,98 %

Ječmen jarní 1 159 214 1 250 165 1 213 125 1 334 5 461 3 417 3,90 13 285 7 824 26,02 %

Řepka ozimá 455 30 2 895 307 2 947 135 2 188 8 956 6 213 2,71 16 829 7 873 21,00 %

Tabulka 3: Koeficienty přepočtu DJ Kategorie hospodářských zvířat skot 0-6 měsíců skot 6-24 měsíců skot nad 24 měsíců ovce a kozy* koně*

Koeficient DJ 0,3 0,6 1 0,15 1,3

* nutné zjednodušení vzhledem k nedostupnosti dílčích kategorií zvířat

Zdroj: Nařízení vlády č. 242/2004Sb., příloha.2 Tabulka 4: Výpočet celkových stavů vybraných hospodářských zvířat (v tis. DJ) za období 1998-2003 Kategorie 1998 1999 2000 2001 skot 0-6 měsíců 86 82 77 76 skot 6-24 měsíců 295 286 357 363 skot nad 24 měsíců 922 909 723 725 celkem skot 1 303 1 276 1 157 1 164 ovce a berani 14 13 13 13 kozy a kozli 5 5 5 2 koně 27 30 31 28 celkem přežvýkavci 1 350 1 324 1 205 1 207 Zdroj: ČSÚ roky 1998-2003; koeficienty DJ viz. Tabulka 3

2002 71 353 695 1 119 14 2 27 1 163

2003 67 335 692 1 094 24 2 26 1 146

průměr (1998-2003) 76 331 778 1 185 15 4 28 1 232

Tabulka 5: Kalkulace příspěvku na úhradu na DJ 54

Z důvodu extrémních hodnot byl rok 2003 vyloučen z průměru.

334

Ukazatel Krmiva a steliva nakupovaná Krmiva a steliva vlastní Léčiva a desinfekční prostředky Ostatní přímý materiál Ostatní přímé náklady a služby Odpisy zvířat Variabilní náklady celkem Realizační cena Užitkovost Tržby celkem Příspěvek na úhradu Příspěvek na úhradu Podíl na příspěvku na úhradu na DJ celkem Zdroj: FADN 1998-2003

MJ Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/l (Kč/kg) Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/ks/rok Kč/DJ %

Skot výkrm 1 224 5 594 9 430 476 0 7 734 36,21 306 11 086 3 352 5 587 33,89%

Dojnice 6 199 9 547 449 977 4 271 4 578 26 020 7,52 5 258 39 644 13 624 13 624 66,11%

Tabulka 6: Produkční účinnost lučních porostů ve vztahu k hnojení N v podmínkách ČR Popis intenzity hnojení*

Dosažitelný výnos Kolísání (t sena/ha) (%) 2,0 – 4,0 22 – 56 2,9 – 4,8 18 – 53 4,0 – 6,6 20 - 40 5,1 – 8,0 20 - 40

Nehnojený porost Hnojeno 40 kg N (+PK) Hnojeno 100 kg N (+PK) Hnojeno 200 kg N (+PK)

výnosu

* Nejvyšší produkční účinnost je dosažena při užití dávky okolo 120 – 140 kg N (+PK)/ha.

Zdroj: Mrkvička J.: Studie vlivu dotace živin na výnosy lučního porostu, Tabulka 7: Kalkulace příspěvku na úhradu – louky /seno Ukazatel Hnojiva celkem Osiva celkem Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Ostatní přímé náklady a služby Variabilní náklady celkem Výnos travní hmoty Výnos sena (1:4) Prodejní cena (míra zisku 15%) Tržby celkem Příspěvek na úhradu Zdroj: FADN 1998-2003 a studie

MJ Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha t/ha t sena/ha Kč/t sena Kč/ha Kč/ha

Louky (40 kg N/ha) 495 105 26 107 347 1 080 13,7 3,43 1 575 5 409 4 328

Louky (80 kg N/ha) 989 105 26 107 347 1 575 20,0 5,00 1 575 7 877 6 302

Louky ( 0 kg N/ha) 0 105 26 107 347 586 9,8 2,45 1 575 3 860 3 274

Tabulka 8: Kalkulace příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku pro kukuřici na siláž a víceleté pícniny 335

Ukazatel Osiva nakupovaná Osiva vlastní Hnojiva nakupovaná Hnojiva vlastní Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Ostatní přímé náklady a služby Variabilní náklady celkem Vlastní náklady celkem Výnos hlavní plodiny Příspěvek na úhradu*

MJ Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha t/ha Kč/ha

Kukuřice na siláž 1 965 229 1 990 675 1 262 295 1 334 7 751 15 271 32,69 7 520

Víceleté pícniny 567 257 287 257 235 116 555 2 274 6 432 29,85 4 159

* zde chápán jako rozdíl celkových nákladů a variabilních nákladů

Zdroj: FADN 1998-2003 Tabulka 9: Ceny pohonných hmot v období 2001-2004 (Kč/litr) Benzin Benzin Benzin Benzin Nafta Speciál 91 Natural 91 Natural 95 Natural 98 motorová 2001 26,84 27,00 27,23 30,75 23,96 2002 24,12 24,20 24,36 27,20 21,62 2003 24,14 24,64 24,59 28,59 21,70 2004 26,19 26,78 26,72 31,95 24,98 průměr 25,32 25,66 25,73 29,62 23,07 Zdroj: Průměrné ceny pohonných hmot od hlavních prodejců v ČR -MF ČR Rok

Bionafta 20,55 17,58 17,91 22,71 19,69

Tabulka 10: Ceny materiálových vstupů -průmyslových dusíkatých hnojiv 2003 Druh materiálu

MJ

Rozmezí ceny od do síran amonný Kč/ kg č.ž. 5,2 11,9 LAV Kč/ kg č.ž. 15,3 25,5 LV Kč/ kg č.ž. 20,7 32,7 DAM Kč/ kg č.ž. 12,6 14,5 močovina Kč/ kg č.ž. 12,2 13,3 dusičnan amonný Kč/ kg č.ž. 16,9 19,2 Zdroj: Normativy pro zemědělskou potravinářskou výrobu 2003

Průměrná cena 8,5 20,4 26,7 13,6 12,7 18,0

Tabulka 11: Ceny osiv doporučených meziplodin (dle Normativů - rok 2003/2004) Plodina

Rozmezí ceny (Kč/kg) 336

Obvyklý výsev (kg/ha) 100-150 150-180 150-180 150-180 60-80 12 až 15 8 až 10 12 až 15

od

do

Vybraná průměrná cena (Kč/kg) 19,5 7,4 7,3 7,2 40 70 142,5 105

žito trsnaté (lesní) x x žito 7,2 7,6 ječmen ozimý 6,8 7,8 tritcale 7 7,4 vikev ozimá x x jetel luční 60 80 jetel plazivý 140 145 jetel zvrhlý 100 110 Ostatní: hořčice bílá 20 15 40 27,5 svazenka vratičolistá 10 30 48 39 řepka jarní 10 až 16 100 110 105 pohanka obecná 60 x x 18 slunečnice roční 40 x x x světlice barvířská 30 x x 20 sléz krmný 15 x x 70 lesknice kanárská 20-25 x x 20 hrách setý rolní 120-150 9,2 9,7 9,45 jílek jednoletý 40 26 31 28,5 jílek mnohokvětý 30 30 36 33 jílek vytrvalý 20 40 60 50 ředkev olejná 20-30 40 40 40 jetel nachový 25-30 33 35 34 lupina bílá, žlutá 50-60 x x 21,5 Zdroj: Normativy pro zemědělskou potravinářskou výrobu 2003, vlastní průzkum trhu

Tabulka 12: Velikost a náklady na výsevek směsi krmných plodin pro volně žijící zvěř Výsevek Podíl ve Výsevek Cena osiva Náklad na výsevek ve směsi (Kč/ha) (kg/ha) směsi (%) (kg/ha) (Kč/kg) Jarní obilovina 180 20 36 9 270 Pohanka 80 30 24 18 432 Proso 20 30 6 12 72 Kapusta 2 20 0,4 450 180 Zdroj: Normativy pro zemědělskou potravinářskou výrobu 2003, vlastní průzkum trhu Plodina

Tabulka 13: Přirážky při výměře pozemku do 10 ha Kategorie velikosti pozemku Do 0,25 ha Od 0,26 do 0,50 ha Od 0,51 do 1 ha Od 1,01 do 10 ha

Přirážka (%) 100 75 50 25

337

Tabulka 14: Agrotechnické operace na zemědělské půdě Operace Hnojení organickými hnojivy Zatravnění orné půdy Seč travního porostu Mulčování Podmítka Orba střední Vláčení Válení Setí univerzálními secími stroji Setí bezorebnými secími stroji Setí secí kombinací do částečně zpracované půdy

Spotřeba Spotřeba práce nafty (h/ha) (l/ha) 3,0

Variabilní Celkem variabilní náklady náklady a náklady (Kč/ha) na stroje (Kč/ha) 36 7445 8040

3,3 0,25 0,8 0,38 0,67 0,25 0,36 0,33

66 5,7 8,5 5,7 17,5 3,2 3,5 4,0

6932** 240 230 270 534 112 125 270

8532 420 425 440 900 185 225 450

0,40

7,5

385

900

0,33

10,0

385

780

** variabilní náklady bez nákladů na osivo činí celkem 2362 Kč/ha

Zdroj: Normativy pro zemědělskou potravinářskou výrobu 2003

Tabulka 15: Ceny ručních prací Typ práce

MJ

Norma času (h/MJ) 50 81 140

Přímé náklady (Kč/MJ) 5 500 8 910

Sečení kosou – bez překážek ha Sečení kosou – zaplevelený porost ha Sečení kosou – porost zaschlý nebo ha zabahněný 15 400 Sečení křovinořezem - nerovný terén ha 47 5 170 Sečení křovinořezem – zaplevelený porost ha 27 2 970 Sečení křovinořezem – zabahněný porost ha 50 5 500 Obsékání křovinořezem – svah ha 43 4 730 Obsékání křovinořezem – svah, hustý porost ha 96 10 560 Shrabání a odnos posečené hmoty ha 28 3 080 Sečení nedopasků kosou případ 0,03 3 Bodová aplikace herbicidu (včetně materiálu) případ 0,018 8 Zdroj: převzato z původních dokumentů, pouze aktualizovány náklady na hodinu práce

338

Příloha

Energetické byliny, které lze pěstovat v rámci podopatření II.3.5 Jednoleté a dvouleté byliny laskavec konopí seté světlice barvířská – saflor sléz přeslenitý komonice bílá pupalka dvouletá hořčice sarepská

Amaranthus Cannabis sativa Carthamus tinctorius Malva verticillata Melilotus alba Oenothera biennis Brassica juncea

Víceleté a vytrvalé byliny mužák prorostlý jestřabina východní topinambur čičorka pestrá šťovík krmný sléz vytrvalý oman pravý bělotrn kulatohlavý

Silphium perfoliatum Galega orientalis Helianthus tuberosus Coronilla varia Rumex tianshanicus x Rumex patientia Kitaibelia Inula helenium Echinops sphaerocephalus

Energetické trávy sveřep bezbranný sveřep horský psineček veliký lesknice (chrastice) rákosovitá kostřava rákosovitá ovsík vyvýšený ozdobnice čínská (sloní tráva)

Bromus inermis Bromus cartharticus Agrostis gigantea Phalaris arundinacea Festuca arundinacea Arrehenatherum elatius Miscanthus sinensis

339

340

Použitá literatura: Buchtová, I.: Situační a výhledová zpráva zelenina, MZe ČR, Praha 2004 Buchtová, I.: Situační a výhledová zpráva ovoce, MZe ČR, Praha 2004 Holá, J.:Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso, MZe ČR, Praha 2004 Jánský, J. a kol.: Nákladovost a výnosnost vybraných ekologických produktů v období 20012003, MZLU a VÚZE, 2005 (výsledky projektu NAZV QF 3278) Katalog jednotkových cen a popisů prací, ÚRS, Praha 2004 Kavka M. a kol.: Normativy zemědělských výrobních technologií, ÚZPI, Praha 2003 Kavka M. a kol.: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, ÚZPI, Praha 2003 Kohoutek, A., Golda, J.: Obhospodařování travních porostů a jejich využití skotem v době přibližování ČR do Evropské unie, VÚRV 55, Praha 2002 Kvítek, T. a kol.: Zásady delimitace kultur a využívání travních porostů v útlumových – extenzívních podmínkách, VÚMOP 56, Praha 1995 Mrkvička J. a kol.: Studie - Vliv dotace živin na množství kořenové hmoty a výnosy lučního porostu (výsledky projektu MSM 41210-0003) Novák, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 1998, VÚZE, Praha 1999 Novák, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 1999, VÚZE, Praha 2000 Novák, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2000, VÚZE, Praha 2001 Poláčková, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2001, VÚZE, Praha 2002 Poláčková, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2002, VÚZE, Praha 2003 Poláčková, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2003, VÚZE, Praha 2004 Statistická ročenka České republiky 2002, ČSÚ, Praha 2002 Statistická ročenka České republiky 2003, ČSÚ, Praha 2003 Šantrůček, J. a kol.: Pícninářství v teorii a praxi a čtvrté pícninářské dny, ČZU 57, Praha 1999 Zdražil, V.: Studie – výpočty plateb pro ekologické zemědělství pro kultury zelenina, ovoce a vinohrady, 2002

Kombinovatelnost

55

Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, Praha 6 – Ruzyně, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Žabovřeská 250, Praha 5 – Zbraslav, 156 27 57 Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, 165 21 56

341

Kombinovatelnost titulů (x = vyloučena, 9 = kombinace na jednom dílu půdního bloku je možná): Titul 1. Ekologické zemědělství 2. Integrovaná produkce 3. Ošetřování travních porostů 4. Zatravňování orné půdy 5. Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách 6. Pěstování meziplodin 8. Biopásy 9. Osevní postup v ochranných zónách jeskyní

1. x 9 9 9 9 9 9

2. x x x x x x X

3. 9 x x x x x x

4. 9 x x x x x x

5. 9 x x x x 9 9

6. 9 x x x x 9 9

8. 9 x x x 9 9

9. 9 x x x 9 9 9

9

Kombinovatelnost titulů (x = vyloučena, 9 = kombinace na jednom dílu půdního bloku je možná): Titul 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Ekologické zemědělství Integrovaná produkce ovoce Integrovaná produkce révy vinné Integrovaná produkce zeleniny Louky základní management Louky s posunem seče ve formě pásů Extenzivní louky Extenzivní louky s posunem termínu seče Ptačí lokality na travních porostech

1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2

x x x 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x

x x x x x x x x x x x x x x 9 9 9 9

9 x x x 9 x x x x

x x x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x

9 x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x

9 x x x x x x x x x x x x 342

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Trvale podmáčené a rašelinné louky Mezofilní a vlhkomilné louky Základní management pastviny Extenzivní pastviny Podpora pastvy na stepních společenstvech Zatravňování orné půdy Zatravňování orné půdy podél vodních toků Zatravňování orné půdy regionální směsí Zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodních toků Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách (titul HRDP) Pěstování meziplodin Biopásy Osevní postup v ochranných zónách jeskyní

9 x x x 9 9 9 9 9

9 9 9 9 x x x x x x x x

9 x x x x x x x x 9 9 x x x x x x x x 9 x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

9 x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x

x x x x

9 x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x

x

9 9

9 x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x 9 9 9 x x 9 x x x x x x x x x x x x x x x 9 9 9 x x 9 x x x x x x x x x x x x x x 9 9 9

343

Integrovaná produkce zeleniny Délka přerušení pěstování u hlavních polních zelenin v osevním postupu Následné pěstování Č. Druh zeleniny Brukvovité 1 druhy rodu brukev 2 Ředkev, ředkvička 3 Cibule 4 Česnek 5 Pór 6 Fazol 7 Hrách 8 Tykvovité 9 Lilkovité 10 Celer 11 Salát 12 Mrkev, petržel 13 Špenát 14 Červená řepa x xx

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

5

3

0

0

0

1

0

2x

2x

2x

0

0

0

2x

3xx

3

0

0

0

0

0

1x

1x

1x

0

1

0

2x

0xx

0

5

5

5

0

0

0

0xx

0xx

0

0

0

0xx

0xx

0

5

5

5

0

0

0xx

0xx

0xx

0

0

0

1x

0xx

0

5

5

5

0

0

0xx

0xx

0xx

0

2

0

1x

1x

0

0

0

0

4

4

0xx

0xx

0xx

0

2

0

0x

0x

0

0

0

0

4

5

0xx

0xx

0xx

0

2

0

0

2

1

0

0

0xx

0xx

0xx

3

1

0x

0

1

0

0

2

1

0

0

0xx

0xx

0xx

1

4

0x

0

1

0

0

2

1

0

0

0xx

0xx

0xx

0x

0x

4

0

4

0

2

0xx

0

0

0

0

0

0

0xx

0xx

0xx

2

2

0

0x

0xx

1

0

0

2

2

2

1xx

1xx

4xx

2

4-6

0

2x

0x

0

0

0

0

0

0

0xx

0xx

0xx

0

0

3

0x

2x

2

0

1

1

0

0

0x

0x

2xx

0x

2

0

4

… střední dávka statkových hnojiv 30 t.ha-1 (možná kombinace se zeleným hnojením) … vysoká dávka statkových hnojiv 40 – 50 t.ha-1 (možná kombinace se zeleným hnojením)

Hnojení dusíkem v systému integrované produkce zeleniny Maximální množství N dodaného k jednotlivým plodinám za jejich vegetační období Plodina

Celková dávka N

Pozn.

344

brokolice celer cibule cibule šalotka čekanka cuketa hrášek kapusta raná kapusta pozdní kapusta růžičková kedlubny květák melouny mrkev okurky polní paprika polní pažitka petržel pór rajčata polní ředkvička ředkev červená řepa salátová salát hlávkový

(kg/ha) 250 180 120 60 170 170 20 220 240 220 150 250 100 80 160 160 100 90 150 120 50 220 160 190 – 1,4 x Nmin

zelí letní a kruhárenské zelí skladovatelné zelí pekingské

240 200 140

Nmin = obsah minerálního dusíku v půdě v době výsadby

345

Bilance odběru živin u jednotlivých druhů zeleniny Plodina brambory rané sklizeň posklizňové zbytky celer bulvový sklizeň posklizňové zbytky červená řepa sklizeň posklizňové zbytky hrášek sklizeň posklizňové zbytky kapusta sklizeň posklizňové zbytky kedlubny sklizeň posklizňové zbytky květák sklizeň posklizňové zbytky mrkev sklad. sklizeň posklizňové zbytky okurky salátové sklizeň posklizňové zbytky pekingské zelí sklizeň posklizňové zbytky pór sklizeň posklizňové zbytky ředkvička sklizeň posklizňové zbytky salát ledový sklizeň posklizňové zbytky špenát sklizeň posklizňové zbytky zelí bílé sklizeň posklizňové zbytky zelí červené sklizeň posklizňové zbytky

Množství (t.ha-1)

P2O5 (kg.ha-1)

K2O (kg.ha-1)

MgO (kg.ha-1)

15 43

15 30

65 235

30 19

46 15

168 129

7,4 8,4

60 35

55 15

280 240

18,0 27,0

4 32

33 19

125 123

5,9 5,7

40 34

40 36

146 172

8,4 13,2

30 10

30 7,3

138 49

8,4 4,2

22 28

21 31

85 137

3,9 8,6

50 14

36 10

218 120

8,7 7,8

60 20

68 68

168 99

22 67

40 28

33 19

125 123

5,8 5,6

26 14

19 10

91 56

5,0 5,8

12 2

7 1

41 8

1,6 0,4

35 27

18 12

88 164

4,6 5,7

15 11

16 12

87 83

12,5 8,6

70 37

48 30

218 151

14,1 18,2

55 43

43 34

188 175

12,4 17,7

Poznámka: Tabulka udává pro každou plodinu při určitém výnosu, jaké množství čistých živin odebere z pozemku sklizní a jaké množství zůstane na pozemku v posklizňových zbytcích. Pokud se obě hodnoty sečtou, dostáváme celkové množství živiny, které plodina odčerpá z půdy za svou vegetaci. Živiny v posklizňových zbytcích však zůstávají na pozemku pro další plodiny.

346

Mezní hodnoty chemických látek, které může obsahovat vzorek půdy Chemická látka Olovo (Pb)

Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v půdě (mg.kg-1) 100

Kadmium (Cd)

0, 4

Rtuť (Hg)

0, 6

Chrom (Cr)

50

Arsen (As)

30

347

Příloha č.

PLATBY – NEPRODUKTIVNÍ INVESTICE II.4. Neproduktivní investice Návrh platby - výsadba stromu Výsadba Výsadbový materiál - cena sazenice opěrný kůl chránič proti okusu Náklady práce: odstranění ruderálního porostu výkop jamky výsadba a zalití stromku bez balu do předem připravené jamky osazení kůlu k dřevině a uvázání a opatření kmene chráničem Celkem výsadba přepočet na 5 let trvání titulu

roční údržba stromu Ošetření dřevin 1x za sezónu zálivka včetně dovozu vody údržba travního porostu - vyžínáním mezi stromy

250 Kč/ks 30 Kč/ks 35 Kč/ks 315 24 m2 20 Kč/ks dle svažitosti pozemku a výšky kmenu stromu ÚRS (str.61)

87 Kč/ks 15 Kč/ks 146 461 92,2

30 Kč/ks 9 Kč/ks

řez (str. 91)

43,75

pokosení lučního trávníku ÚRS (str. 88) ošetření vysazených 43,5 dřevin (str. 64)

46,1

odhad úhynu 10%

4,75 Kč/m2

Náklady na dosazení uhynulých stromků

Celkem návrh na platbou

182 Kč/ks stromu 180 Kč/ks stromu

348

Návrh platby - výsadba keře Výsadba Výsadbový materiál - cena sazenice repelent Nákady práce: odstranění ruderálního porostu výkop jamky

výsadba a zalití keře bez balu do předem připravené jamky Ceklem výsadba přepočet na 5 let trvání titulu

roční údržba stromu Ošetření dřevin 1x za sezónu zálivka včetně dovozu vody

údržba travního porostu - vyžínáním mezi stromy

40 Kč/ks 0,6 Kč/ks 40,6

30-40

24 m2 10 Kč/ks dle výšky keře (str.60)

18 Kč/ks 52 92,6 18,52

30 Kč/ks 9 Kč/ks

4,75 Kč/m2

43,75

řez (str. 91) pokosení lučního trávníku ÚRS (str. 88) ošetření vysazených dřevin (str. 43,5 64)

Náklady na dosazení uhynulých stromků 9,26 Celkem návrh na platbou

odhad úhynu 10%

72 Kč/ks stromu 70 Kč/ks stromu

349

Kč/5-10 kg

350

Příloha č.

PLATBY – ZALESŇOVÁNÍ (Pozn.ve všech případech, které řeší náklady, se jedná o stanovení tzv. způsobilých nákladů – sazba podpory bude muset být odvozena v souladu s přílohou I návrhu nařízení) II.5.1.. První zalesnění zemědělské půdy V souladu s návrhem nařízení je podpora stanovena pro: a) náklady na založení b) roční prémii jako příspěvek na krytí nákladů na zajištění c) roční prémii jako příspěvek na krytí ušlých příjmů ad a) do výpočtu nákladů na založení porostu byly uvažovány následující položky: pro jehličnaté dřeviny příprava půdy sazenice práce doprava vylepšování Celkem

Přímé náklady (Kč/ha) 3 336 31 522 25 885 3 178 19 176 83 097

pro listnaté dřeviny příprava půdy sazenice práce doprava vylepšování Celkem

Přímé náklady (Kč/ha) 3 336 46 412 31 893 3 178 25 427 110 246

výše podpory zemědělcům nebo jiným fyzickým osobám a právnickým osobám soukromého práva je omezena podle přílohy I nařízení – 70 % způs. nákladů (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenějších regionech) ad b) do výpočtu nákladů na zajištění bylo zahrnuto následující: Ochrana proti buřeni Ochrana proti zvěři Ochrana proti hlodavcům Ostatní ochrana Celkem

Přímé náklady (Kč/ha) 8 000 3 500 1 000 500 13 000

ad c) viz dokument vypocty_plateb_text_EAFRD1.doc 351

II.5.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití VÚKOZ Průhonice ve své práci Podklady pro dotaci na zakládání porostů RRD v rámci EAFRD uvádí následující náklady Náklady na založení a péči v 1. roce produkčního porostu RRD o rozloze 1 ha Položky Daň z pozemku Nájem pozemku Řízky nákup 10 000 ks Doprava řízků Výsadba řízků Příprava pozemku Projekt Hnůj včetně rozmetání Ošetřování proti buřeni Správní režie Celkem

Náklady na 1 ha v Kč 300 1 000 30 000 2 600 10 500 7 500 3 000 7 800 38 400 8 000 109 100

Náklady na založení reprodukčního porostu RRD Položky Daň z pozemku Nájem pozemku Řízky nákup 10 000 ks Doprava řízků Výsadba řízků Příprava pozemku Projekt Hnůj včetně rozmetání Ošetřování proti buřeni Správní režie Oplocení Celkem

Náklady na 1 ha v Kč 300 1 000 30 000 2 600 10 500 7 500 3 000 7 800 32 500 8 000 20 000 123 200

výše podpory zemědělcům nebo jiným fyzickým osobám a právnickým osobám soukromého práva je omezena podle přílohy I nařízení – 70 % způs. nákladů (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenějších regionech)

Příloha č.

PLATBY – PRVNÍ ZALESNĚNÍ NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY stejné výpočty jako první zalesnění zemědělských půd

352

výše podpory fyzickým osobám nebo právnickým osobám soukromého práva je omezena podle přílohy I nařízení – 70 % způs. nákladů (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenějších regionech) Příloha č.

PLATBY V RÁMCI NATURY 2000 II.7.1. Ponechání samovolnému vývoji: 10 tis. Kč/ha/rok II.7.2. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu: 3 tis. Kč/ha/rok Příloha č.

LESNICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ PLATBY II.8.1. Vytváření biotopů pro druhy vázané na staré stromy a tlející dřevo: 20 tis. Kč/ha/na dvacet let (jednorázově po vstupu do opatření), popř. 1 tis. Kč/ha/rok II.8.2. Zlepšování druhové skladby lesních porostů: Překročení minimálního podílu MZD o Podpora:

5 až 15 %

16 až 25 %

26 až 35 %

Více než 36 %

600 Kč/ha

800 Kč/ha

1.000 Kč/ha

1.200 Kč/ha

353

PŘÍLOHY OSA II. Příloha č. xy

Recommend Documents