PRIORITNÍ OSA: DOSTUPNOST CENTER

Srpen 2007

OBSAH: I. ÚVOD _______________________________________________________________ 3 Předmět zadání _____________________________________________________3 Struktura výstupu ____________________________________________________3 II. NÁVRH ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ VEŘEJNÉ PODPORY ________________________ 4 Obecné pokyny k aplikaci pravidel veřejné podpory v ROP JIHOZÁPAD ______ 4 Prováděcí dokument _________________________________________________4 Metodický postup ____________________________________________________5 Přehled intervencí podle aplikovaného pravidla veřejné podpory _______________7 Posuzování projektů na základě pravidel veřejné podpory ___________________11 PRIORITNÍ OSA: DOSTUPNOST CENTER _________________________________ 13 1.1 Modernizace regionální silniční sítě __________________________________ 13 Prováděcí dokument ________________________________________________13 Metodický postup ___________________________________________________13 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu ___________________________ 15 Prováděcí dokument ________________________________________________15 Metodický postup ___________________________________________________16 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy _________________________ 19 Prováděcí dokument ________________________________________________19 Metodický postup ___________________________________________________20 1.4 Rozvoj regionálních letišť____________________________________________ 24 Prováděcí dokument ________________________________________________24 Metodický postup ___________________________________________________25 1.5 Rozvoj místních komunikací _________________________________________ 27 Prováděcí dokument ________________________________________________27 Metodický postup ___________________________________________________27 PRIORITNÍ OSA: STABILIZACE A ROZVOJ MĚST A OBCÍ __________________ 28 2.1 Integrované projekty rozvojových center (nad 50 tis.) __________________ 28 Prováděcí dokument ________________________________________________28 Metodický postup ___________________________________________________29

PBA Group

2.2 Rozvojové projekty spádových center (5-50 tis.) _______________________ 34 Prováděcí dokument ________________________________________________34 Metodický postup ___________________________________________________34 2.3 Revitalizace částí měst a obcí (0,5-5 tis.) ______________________________ 36 Prováděcí dokument ________________________________________________36 Metodický postup ___________________________________________________36 Podmínky udělení podpory____________________________________________36 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 38 Prováděcí dokument ________________________________________________38 Metodický postup ___________________________________________________38 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci ___________________________ 41 Prováděcí dokument ________________________________________________41 Metodický postup ___________________________________________________42 2.6 Rozvoj zdravotnické péče ____________________________________________ 45 Prováděcí dokument ________________________________________________45 Metodický postup ___________________________________________________45 PRIORITNÍ OSA: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU __________________________ 48 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu _______________________________ 48 Prováděcí dokument ________________________________________________48 Metodický postup ___________________________________________________49 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu ___________________________________________________________________ 52 Prováděcí dokument ________________________________________________52 Metodický postup ___________________________________________________53 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu56 Prováděcí dokument ________________________________________________56 Metodický postup ___________________________________________________56 ANALÝZA RELEVANTNÍCH PRAVIDEL VEŘEJNÉ PODPORY________________ 59 Obecný přístup k aplikaci pravidel ________________________________________ 59 Podpora de minimis _____________________________________________________ 60 Podpora malým a středním podnikům _____________________________________ 61 Regionální podpora: provozní v. investiční náklady ________________________ 65 Dopravní politika ________________________________________________________ 67 Regionální letiště ________________________________________________________ 72 Základní, střední a vyšší odborné školství _________________________________ 76 Sociální a zdravotní politika ______________________________________________ 78 III. METODICKÝ PŘÍSTUP PRO KOMUNIKACI SE ŽADATELI O PODPORU __ 85

Srpen 2007

2

PBA Group

I.

ÚVOD

Předmět zadání Předmětem zadání je zajištění kvalitní přípravy Operačního programu Jihozápad z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory pro fázi implementace. Cílem je vhodné nastavení intervencí z pohledu veřejné podpory (tj. dosažení žádoucí míry podpory, pokud možno vyhnutí se povinnosti notifikace či složité aplikaci pravidel VP, definováni podmínek intervencí způsobem, který učiní proces administrace projektu relativně uživatelsky jednoduchým. Pojetí výstupu, respektive jeho struktura má být primárně zaměřena na splnění výše uvedených úkolů s tím, že analytické kroky, které budou realizovány při jejich řešení mají sloužit jako odůvodnění. Tematicky má mít výstup tuto podobu: -

zajištění souladu programového dodatku, případně ROP Jihozápad s pravidly veřejné podpory metodika řešení případů veřejné podpory v ROP Jihozápad pro Úřad regionální rady metodika pro žadatele, resp. stanovení rozsahu informací týkající se veřejné podpory pro žadatele (pokyny)

Struktura výstupu Tento materiál v sobě kombinuje požadované výstupy zadání v hierarchické posloupnosti. První kapitola (v tomto matriálu označená jako II) obsahuje základní pokyny k aplikaci pravidel veřejné podpory. Ty jsou rozděleny na dvě části. První z nich obsahuje text, který by se měl stát součástí některé z průřezových kapitol prováděcího dokumentu (například implementační uspořádání). Druhá část by se měla stát součástí metodických pokynů. Přestavuje konkrétní zásady pro posuzování projektů v praxi (obsahuje část procesní a část věcnou). Tyto metodické pokyny jsou hierarchicky podřazeny textu uvedenému v prováděcím dokumentu. V podobném uspořádání jsou i následující části této kapitoly, které se vztahují ke konkrétním oblastem intervencí ROP JZ. Nejdříve je uveden text, který patří do prováděcího dokumentu, a poté vlastní metodické pokyny pro aplikaci konkrétních pravidel veřejné podpory. V závěru této kapitoly je obsažena analýza pravidel poskytování veřejné podpory, které jsou pro ROP JZ významné. Poslední kapitola (III) se váže k dokumentaci pro komunikaci poskytovatele podpory a jejího žadatele. Postupy obsažené v materiálu představují odborný názor společnosti PBA Group, neboť závazné stanovisko v dané věci může poskytnout pouze Evropská komise jako svrchovaná autorita v otázkách pravidel veřejné podpory.

Srpen 2007

3

PBA Group

II.

NÁVRH ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ VEŘEJNÉ PODPORY

Obecné pokyny JIHOZÁPAD

k aplikaci

pravidel

veřejné

podpory

v ROP

Prováděcí dokument Obecně platí, že dotace na projekty financované z fondů EU nesmí zakládat zakázanou veřejnou podporu. To znamená, že přijatelnými projekty pro regionální operační program Jihozápad jsou jen takové, jejichž financování buď nezakládá veřejnou podporu, případně pokud ji zakládá, dotace je povolena na základě výjimky ze zákazu veřejné podpory. V souladu s článkem 87 Smlouvy ES dotace na projekt zakládá veřejnou podporu, je-li financována státem nebo ze státních prostředků, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a tím narušuje nebo hrozí narušit soutěž na trhu a pokud nepříznivě ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Výjimkami se rozumí právní předpisy, které přijaly orgány EU s cílem definovat množinu takových podpor, které nejsou v rozporu s právem EU. Nad rámec těchto předpisů, může podporu schválit pouze Evropská komise. Procesní povinnosti Odpovědným subjektem za dodržování pravidel veřejné podpory v regionálním operačním programu Jihozápad je řídící orgán. V rámci procesu posuzování žádostí dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. Tato kontrola probíhá v souladu s ustanoveními k problematice veřejné podpory, která jsou obsažena v části věnované popisu jednotlivých intervencí v tomto prováděcím dokumentu. V případě pochybností spojených se správnou aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu, je řídící orgán oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory z operačního programu. Obnovit ho může pouze tehdy, jsou-li dané pochybnosti odstraněny. O postupu ve věci odstranění pochybností je žadatel informován řídícím orgánem ve stanovené lhůtě. Žadatelé jsou rovněž specificky informováni o pravidlech, na základě kterých bude podporu možné v dané intervenci čerpat, v rámci výzev k jednotlivým intervencím. Věcné zásady V rámci režimů podle článku 87 Smlouvy ES mohou být příjemci veřejné podpory soukromé nebo veřejné subjekty, pokud provádí hospodářskou činnost. Jejich právní forma není rozhodující.

Srpen 2007

4

PBA Group

Konkrétní podmínky udělení a výše podpory vyplývají z jednotlivých relevantních předpisů ES. Projekty, které obdrží podporu z regionálního operačního programu Jihozápad, nesmí obdržet žádnou jinou podporu z veřejných zdrojů na stejné způsobilé výdaje tohoto projektu. Tento závazek bude explicitně uveden v rámci smluvního vztahu mezi žadatelem a poskytovatelem podpory v regionálním operačním programu Jihozápad. U projektů, jejichž financování nezakládá veřejnou podporu, ale které vytváří příjmy, způsobilé výdaje nepřevýší současnou hodnotu investičních nákladů po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za konkrétní referenční období, tak je to definováno v článku 55 nařízení 1083/2006 ES. Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. Veškerá zakázaná podpora (tj. poskytnutá v rozporu s pravidly EU) musí být ze strany příjemce navrácena, a to včetně úroků stanovených v souladu s nařízením Rady ES 794/2004. Metodický postup Základním nástrojem pro posuzování veřejné podpory jsou ustanovení prováděcího dokumentu, která se týkají aplikace pravidel veřejné podpory. Tato ustanovení nemají za cíl plně nahradit práci s právními předpisy EU pro oblast veřejné podpory, pouze ji zjednodušit. S právními předpisy je vhodné pracovat zejména v případě pochybností a také v rámci sledování nového vývoje v dané oblasti. Obsah daných ustanovení je promítnut souhrnným způsobem do tabulky, která je uvedená níže v části „Přehled intervencí podle aplikovaného pravidla veřejné podpory“. Povinnosti spojené s přípravou výzev Součástí vyhlašovaných výzev k jednotlivým oblastem intervencí musí být základní informace, jaká pravidla veřejné podpory budou aplikována. Pravidla veřejné podpory musí být vždy řádně promítnuta do těch částí výzvy, které se týkají podporovaných aktivit, oprávněných žadatelů o podporu, výše podpory a vymezených způsobilých výdajů. Současně musí být náležitá pozornost věnována správnému používání pojmů a definic (například vymezení MSP, podniku ve smyslu práva EU, apod.)

Srpen 2007

5

PBA Group

Běžné činnosti kontroly Obecně platí, že veřejná podpora musí být formálně zkoumána u každého projektu. Postup, který by měl být používán je vymezen níže v části „Posuzování projektů na základě pravidel veřejné podpory“ a zejména pak v specifických pasážích metodického pokynu věnovaného konkrétním prioritním osám, oblastem podpory či dokonce jednotlivým aktivitám. Časový ani věcný rozsah činnosti spojený s běžnou kontrolou veřejné podpory není tímto dokumentem nijak stanoven. Podstatné je dosažení jednoznačného závěru v rámci posuzování projektu. Tento závěr by se pokud možno měl stát součástí písemného hodnocení projektu. Závěrem se rozumí uvedení informace, zda projekt nezakládá či zakládá veřejnou podporu, jaká pravidlo se případně aplikuje. Mohou být uvedeny i další skutečnosti (v odůvodněných případech například zdůvodnění, proč daného závěru bylo dosaženo). Řešení výjimečných případů Na poskytnutí podpory neexistuje právní nárok, proto v případě pochybností je nutné podporu neposkytnout. Tento postup není samozřejmě doporučován absolutně, týká se skutečně jen aktivit, které jsou problematické. Může se například jednat o určitý okruh nákladů spojených s předloženým projektem. Vhodným přístupem je získání odborného stanoviska od třetích subjektů, mezi něž patří poradní názor ÚOHS. V případě přetrvávajících pochybností je nezbytné získat závazný názor Evropské komise. K výjimečným je možné řadit i případy, kdy je nutné volit mezi více aplikovatelnými pravidly veřejné podpory. V podstatě vždy je možné volit mezi odpovídajícími pravidly a pravidlem de minimis. Přestože pravidlu de minimis je lépe se v praxi vyhnout z důvodu problematického prověřování naplnění podmínek jeho aplikace, v některých případech může jeho aplikace vést k vyšší míře podpory. V této situaci je vhodné, pokud to odpovídá cílům programu, toto pravidlo využít. Komunikace se žadateli Žadatel získává informaci k veřejné podpoře nejpozději ve výzvě (možný je odkaz na operační dokument, případně prováděcí dokument). Žadatel o podporu dále vyplní v rámci dokumentace k předkládanému projektu prohlášení, ve kterém závazně bude deklarovat, že na stejné způsobilé výdaje, na které nyní chce čerpat podporu, neobdržel dříve žádný jiný příspěvek z veřejných rozpočtů ČR a EU.

Srpen 2007

6

PBA Group

Ve vztahu k pravidlu de minimis bude vyžadováno specifické čestné prohlášení, které se bude vázat k informaci o získaných podporách žadatele de minimis v posledních třech letech. U projektů, které zakládají veřejnou podporu, bude v rámci smlouvy uvedeno ustanovení z něhož bude vyplývat informace o typu výjimky, která na získanou podporu byla aplikována. U dotací poskytnutých v režimu de minimis bude navíc žadateli o tuto podporu vystaveno specifické osvědčení (takové osvědčení mu ulehčí situaci pro pozdější kontrolu a zejména v případě podání dalších žádostí o podporu v budoucnosti). Každá smlouva s žadatelem bude obsahovat klauzuli o povinnosti navrácení podpory v případě jejího nezákonného poskytnutí (platí, že na podporu není právní nárok, navíc tato klauzule zabrání pozdějším případným námitkám o přijetí podpory v dobré víře ze strany jejího příjemce). Zabezpečování monitoringu Řídící orgán povinně shromažďuje informace o veřejných podporách poskytnutých v předcházejícím období a o probíhajících programech veřejné podpory. Příslušné dokumenty musí obsahovat dostatečné informace pro to, aby mohlo být posouzeno, zda podmínky uplatnění výjimky byly respektovány (např. relevantní informace prokazující možnost kvalifikace společnosti jako MSP v případě, že tomuto podniku byl tento typ podpory přiznán). Roční záznamy týkající se blokových výjimek musí být uchovávány po dobu 10 let od data poskytnutí veřejné podpory na jejich základě. Podobně je nezbytné zachovat informace o udělené podpoře de minimis v průběhu dalších 10 let od data jejího poskytnutí. Přehled intervencí podle aplikovaného pravidla veřejné podpory Intervence (aktivita), u které je uvedeno „nezakládá veřejnou podporu“ znamená, že v rámci posuzování projektů je nutné vyloučit (resp. nejsou přípustné) ty projekty, v jejichž případě by poskytnutí finančních prostředků veřejnou podporu zakládalo. Neznamená to tedy a priori, že by veřejná podpora v těchto intervencí nemusela být předmětem kontroly. U intervencí (aktivit), které mají předepsanou výhradní aplikaci konkrétního pravidla veřejné podpory, se jedná o veřejnou podporu vždy (tj. dané pravidlo se použije pro všechny projekty, které budou v rámci intervence předkládané). U ostatních intervencí (aktivit) se rozlišuje, jestli veřejnou podporu zakládají či nikoliv (vyplývá z dikce „zakládá-li veřejnou podporu“). Podle toho se buď se aplikuje některé z předepsaných pravidel, pokud daná intervence veřejnou podporu zakládá, nebo se o veřejnou podporu nejedná, a pak u předkládaných projektů není nutné žádná specifická pravidla aplikovat.

Srpen 2007

7

PBA Group

Oblast podpory

Financované aktivity

Uplatňovaná pravidla VP

1.1. Modernizace regionální silniční sítě 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu

1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy

1.4. Rozvoj regionálních letišť

Nezakládá veřejnou podporu.

•

Modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikují se pravidla dle nařízení 1107/70 ES

•

Modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a zastávek

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikují se pravidla dle nařízení1107/70 ES

•

Výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu

Nezakládá veřejnou podporu

•

Výstavba nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikují se pravidla dle nařízení1107/70 ES

•

Budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě


•

Technické prostředky pro integrovaných dopravních systém

rozvoj


•

Příprava koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace


•

Nákup, popř. modernizace vozidel pro přepravu osob

kolejových

Článek 87/3c, nejsou-li splněny podmínky kompenzace služeb ve veřejném zájmu

•

Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob

Článek 87/3c, nejsou-li splněny podmínky kompenzace služeb ve veřejném zájmu

•

Přestavba autobusů na ekologický pohon

Pokyny společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí

•

Výstavba doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy (např. stanice CNG a LPG)

Pokyny společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí

•

Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006

•

Napojení veřejných letišť na silniční síť

•

Zlepšení technického a bezpečnostního vybavení letišť

1.5. Rozvoj místních komunikací 2.1. Integrované projekty rozvojových center

Srpen 2007

Nezakládá veřejnou podporu Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 Nezakládá veřejnou podporu

Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP objektů a ploch v sídlech

Revitalizace centra města a památkových Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP chráněných objektů a území

Příprava rozvojových území pro podnikání a Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP služby

8

PBA Group

2.2. Rozvojové projekty spádových center

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP volný čas

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury

Výstavba, rekonstrukce místních komunikací

Modernizace a rozvoj hromadné dopravy

Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP objektů a ploch v sídlech

Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků

Revitalizace centra města a památkových Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP chráněných objektů a území

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP volný čas, komunitní život a veřejný sektor

Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené

Příprava rozvojových území pro podnikání a Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP služby

2.3. Revitalizace částí měst a obcí

2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství

Srpen 2007

a

modernizace sítě

městské

Nezakládá veřejnou podporu, není-li dotčen obchod mezi členskými státy Nezakládá veřejnou podporu Nezakládá veřejnou podporu



Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech

Nezakládá veřejnou podporu, není-li dotčen obchod mezi členskými státy

Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků


Revitalizace památkově chráněných objektů a území


Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor


Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené


Příprava rozvojových území pro podnikání a Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se služby nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky


Pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky


9

PBA Group

2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

2.6. Rozvoj zdravotnické péče

3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Rozvoj sítě sociálních služeb


Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti


Výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory


Nákup a modernizace sociálních služeb

vybavení zařízení


Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti


Rekonstrukce a modernizace zdravotnických zařízení

objektů


Rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče (zdravotnické záchranné služby)


Nákup a modernizace zdravotnických zařízení


Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení

Výstavba a rekonstrukce sportovně- Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP rekreační vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba a rekonstrukce vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba, rekonstrukce ubytovacích kapacit

Výstavba, rekonstrukce a modernizace Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP zařízení pro kongresovou turistiku

Výstavba a modernizace zařízení Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se (stavebních objektů včetně vybavení) nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)

Výstavba a modernizace související s lázeňským provozem

Úprava prostranství a pěších zón vnitřních územích lázeňských míst

3.2 .Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu

Srpen 2007

a

vybavení


kulturní

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP

modernizace

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP

infrastruktury Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se a wellness nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP ve


Stavební rekonstrukce kulturních, Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP historických a technických památek Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách


10

PBA Group

3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

Budování doprovodných informačních systémů a značení v památkově chráněných územích nebo objektech


Restaurování movitých kulturních památek


Pořízení vybavení na podporu nového Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP využití památkově chráněných objektů

Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu a kultury

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se pravidlo de minimis

Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů)


Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu


Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu


Posuzování projektů na základě pravidel veřejné podpory Proces posuzování projektů je rozdělen do dvou základních fází: zjišťování existence veřejné podpory, a v případě jejího prokázání, určením konkrétních pravidel, které umožní její poskytnutí. Postup pro posouzení, respektive zjištění existence veřejné podpory je založen na uplatňování následujícího okruhu otázek: -

Kdo je skutečným příjemcem podpory ? Je jím subjekt, který projekt předkládá, nebo užitek z dotace na projekt bude mít třetí subjekt, kterého lze označit za cílového příjemce podpory ? Komentář: I nekomerční projekt předkládaný veřejným subjektem může zvýhodňovat v konečné fázi soukromé podnikatele.

-

Bude přínos z realizace projektu dostupný plošně všem podnikům (případně občanům nebo jiným cílovým skupinám) ve všech odvětvích hospodářství a bez územního omezení (adekvátně se posoudí vůči občanům a jiným subjektům) ? Nebo má z realizace projektu užitek konkrétní subjekt, případně skupina subjektů? Komentář: Pokud se jedná o obecně přístupnou infrastrukturu, o veřejnou podporu se nejedná. V opačném případě je nutné prověřit, jestli jsou naplněny i ostatní podmínky pro kvalifikaci veřejné podpory.

-

Lze realizaci projektu označit za ekonomickou aktivitu, která je nebo může být potencionálně provozována za účelem zisku ? Komentář: Pokud ano, je naplněna jedna ze základních podmínek pro kvalifikaci veřejné podpory.

Srpen 2007

11

PBA Group

-

Je tato ekonomická aktivita vykonávaná jako služba ve veřejném zájmu ? Komentář: Pokud ano, nemusí se jednat o veřejnou podporu nebo se může jednat o povolenou veřejnou podporu za předpokladu, že dotace je součástí kompenzace nákladů spojených s poskytováním těchto služeb.

-

Na jakém trhu se daný subjekt pohybuje, resp. má tato aktivita místní charakter nebo může být potencionálně vykonávaná subjekty z jiných členských států EU (má přeshraniční dopad) ? Komentář: Pokud je trh otevřen zahraničním podnikatelům nebo na tomto trhu dochází k přeshraničnímu obchodu, pak je naplněna poslední podmínka, nezbytná pro kvalifikaci veřejné podpory. Taková dotace musí být tedy poskytnuta v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory.

V návaznosti na prokázání existence veřejné podpory je určení konkrétních pravidel, která bude možné aplikovat (tj. jaká výjimka ze zákazu veřejné podpory bude použita), spojeno s následujícím okruhem otázek: -

Podle jakých pravidel je nutné postupovat (v ROP Jihozápad budou podpory udělovány, kromě podpor notifikovaných Evropské komisi, výlučně na základě 2 pravidel: pro vnitrostátní regionální podporu a podporu de minimis) ?

-

Které sektory nebo oblasti aktivit jsou vyloučené z možnosti poskytnutí podpory v tomto režimu (např. nákup vozového parku je vyloučen z pravidel o vnitrostátní regionální podpoře) ?

-

Splňuje podnik definici příjemce podpory podle těchto pravidel (např. je malým a středním podnikem) ?

-

Naplňuje projekt cíle, které si tato pravidla povolující poskytnutí podpory kladou za cíl (např. má projekt skutečně dopad na regionální rozvoj) ?

-

Jakou výši podpory je možné poskytnout (stanoveno v daných pravidlech nebo v rozhodnutí Evropské komise) ?

-

Na jaké uznatelné náklady je podporu možné poskytnout (každá pravidla stanovují přesně z pohledu veřejné podpory způsobilé výdaje) ?

-

Získal projekt dříve již jinou podporu a jakou (důležité z pohledu zákazu kumulace podpor a především z hlediska uplatnění pravidla de minimis) ?

-

Získal ji na stejné uznatelné náklady (kromě podpor de minimis je možné podpory kumulovat, pokud nejsou poskytnuty na stejné náklady) ?

Srpen 2007

12

PBA Group

PRIORITNÍ OSA: DOSTUPNOST CENTER

1.1

Modernizace regionální silniční sítě

Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 5 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence nebudou poskytovány podpory, které zakládají veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Je vyloučeno, aby podpora byla poskytnuta na projekty výstavby silnic, ze kterých mají přímý individuální užitek pouze vybrané hospodářské subjekty.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V případě infrastrukturních projektů je základní otázkou, zda přínos z realizace projektu je dostupný plošně všem jejím budoucím uživatelům bez omezení nebo zda z realizace projektu má užitek konkrétní subjekt, případně skupina subjektů. Zjišťování existence veřejné podpory Udělování podpory v rámci této oblasti bylo nastaveno tak, aby veřejná podpora nebyla poskytována, což vyžaduje zpřístupnění výstupu projektů všem subjektům bez omezení. Proto byla vyloučena možnost financování účelových komunikací. Co se rozumí pod pojmem účelová komunikace ? Účelová komunikace je taková, ze které má přímý užitek pouze vybraný hospodářský subjekt nebo skupina subjektů. Jako příklad lze uvést příjezdovou komunikaci k průmyslové zóně (viz níže).

Srpen 2007

13

PBA Group

Aktivita: Napojení rozvojových ploch na nadřazenou silniční síť a) Projekt napojení rozvojových ploch, který zůstává obecnou infrastrukturou, tj. využívanou veřejně i k jiným účelům než výlučně k účelům dotčeného podniku nebo skupiny podniků, kteří sídlí v rozvojové zóně. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná. V každém případě může být silnice vedena maximálně po hranice rozvojových ploch. Pokud bude toto naplněno, podpora může být udělena. b) Projekt napojení rozvojových ploch, v kterém se jedná o účelovou komunikaci ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud je dotčen přeshraniční obchod. Lze předpokládat, že u většiny průmyslových zón bude obchod mezi členskými státy dotčen. Za těchto okolností nemůže být podpora poskytnuta. Specifickými jsou z tohoto hlediska rozvojové zóny, kde jsou umístěna obchodní střediska a jiné objekty občanské vybavenosti. Lze předpokládat, že v tomto případě se jedná o veřejnou infrastrukturu, jelikož zpřístupňuje objekty běžné občanské vybavenosti. Financování komunikace, která napojuje takový typ obchodní zóny nezakládá veřejnou podporu, přestože může být označena za účelovou. Ostatní aktivity: Projekty napojení regionu na nadřazenou silniční síť, propojení center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť, napojení venkovských oblastí a příhraničních oblastí na centra, zlepšení dostupnosti hraničních přechodů a snížení negativního vliv dopravy na obyvatelstvo. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože jejich předmětem není naplňování ekonomické činnosti.

Srpen 2007

14

PBA Group

1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše stanovené v rozhodnutí Evropské komise vydaného na základě notifikace, případně v souladu s pravidlem de minimis. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 300 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory U projektů, které jsou zaměřeny na budování infrastruktury ve vlastnictví krajů, obcí nebo organizací jimi zřízených, z níž budou mít stejný užitek a k níž budou mít rovný přístup bez dalšího zvýhodnění všichni provozovatelé dopravy (případně všichni účastníci dopravního provozu v případě budování integrovaných dopravních systému) se nejedná o veřejnou podporu a podpora bude udělena až do výše 100% způsobilých výdajů. U projektů výstavby či modernizace odstavných ploch pro vozidla se nejedná o veřejnou podporu pokud parkování nebude zpoplatněno a nebude mít přímý ekonomický dopad na trh. V případě projektů výstavby či modernizace placeného parkoviště, jehož provoz by ohrožoval konkurenty na trhu, existenci veřejné podpory nelze vyloučit a podpora bude notifikována Evropské komisi na základě nařízení 1107/70 EHS nebo udělena na základě pravidla de minimis. U projektů výstavby železničních stanic a zastávek, výstavby autobusových nádraží a zastávek, kde příjemcem podpory budou provozovatelé drážní a autobusové dopravy, v závislosti na ekonomické stránce projektu dotace hrozí zakládat veřejnou podporu, kterou bude nezbytné notifikovat v souladu s nařízením 1107/70 EHS.

Srpen 2007

15

PBA Group

Podpora koncepcí studií a projektů týkajících se dostupnosti regionu, budování a modernizace informačních systému a rozvoj integrovaných dopravních systémů nezakládá veřejnou podporu.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V případě infrastrukturních projektů je základní otázkou, zda přínos z realizace projektu je dostupný plošně všem jejím budoucím uživatelům bez omezení nebo zda z realizace projektu má užitek konkrétní subjekt, případně skupina subjektů. Obecným trendem v Evropské unii je pozvolné otevírán trhu s infrastrukturou konkurenci, nicméně v České republice je tento trh téměř nerozvinutý. S ohledem na cíl zajišťování jednotné politiky v dané oblasti chce Evropská komise o daných podporách rozhodovat sama. Zjišťování existence veřejné podpory V případě této oblasti podpory není poskytnutí veřejné podpory vyloučeno. Dotace, které v této intervenci zakládají veřejnou podporu nelze povolit na základě platných pravidel poskytování veřejné podpory (blokových výjimek), proto bude tato oblast podpory notifikována za účelem jejího předběžného schválení Evropskou komisí. Aktivita: Projekty modernizace, popř. výstavby železničních stanic a zastávek a autobusových zastávek a nádraží a) Projekty modernizace nebo výstavby stanic, zastávek a nádraží, které jsou ve vlastnictví kraje nebo obcí a jsou zpřístupněny všem provozovatelům a uživatelům dopravy. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, jde o výstavbu veřejné infrastruktury. b) Projekty modernizace nebo výstavby stanic, zastávek a nádraží, které jsou ve vlastnictví kraje nebo obcí, ale jsou využívány výlučně jediným dopravcem. ⇒ O veřejnou podporu se jedná za předpokladu, že dojde k natolik významnému zvýhodnění dopravce, že může být touto podporou dotčen přeshraniční efekt. Podpora na projekt modernizace a výstavby stanic ve vlastnictví krajů a obcí jdoucí ve prospěch jediného dopravce může představovat zvýhodnění daného dopravce, nicméně tohoto zvýhodnění nebude pravděpodobně natolik významné, aby byla porušena hospodářská soutěž a přeshraniční efekt. U výstavby stanic, které využívá jediný dopravce, se z definice jedná o linky veřejné dopravy (většinou provozované ve veřejném zájmu), na kterých neexistuje konkurence,

Srpen 2007

16

PBA Group

nehrozí tedy porušení hospodářské soutěže a zvýhodnění nebude mít takový dopad, aby byl dotčen přeshraniční obchod. c) Projekty modernizace nebo výstavby stanic, zastávek a nádraží, které jsou ve vlastnictví dopravců (např. vlastnictví nádraží v případě Českých drah). ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože takový projekt představuje zvýhodnění daného dopravce a poškozuje konkurenci na trhu, který je mezi členskými státy otevřen. Tato podpora může být udělena do výše podpory de minimis (v tomto případě maximálně do výše 100 tisíc EUR) nebo až po schválení Evropskou komisí. Aktivita: Výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, z definice se jde o výstavbu veřejné infrastruktury. Dopravní terminály mají umožnit propojení různých druhů veřejné dopravy, tudíž nejdou ve prospěch jediného dopravce. Veřejné vlastnictví se předpokládá. Aktivita: Projekty výstavby nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu a) Projekty modernizace nebo výstavby parkovišť ve veřejném vlastnictví ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud jejich cílem je výstavba či modernizace neplacených parkovacích ploch a tímto projektem nebudou porušeny zájmy provozovatele (majitele) placeného parkování v nejbližším okolí b) Projekty modernizace nebo výstavby parkovišť, jejichž předmětem je ekonomické provozování parkoviště (zpoplatnění jeho užívání), a to přestože majitelem parkoviště je město či obec. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože lze předpokládat, že přeshraniční obchod bude vždy dotčen (s ohledem na existující rozhodovací praxi Evropské komise u těchto podpor - viz rozhodnutí N 63/2005 Česká republika). Pokud by cílem projektu nebylo výlučně koordinovat dopravu, ale současně i v okolí parkoviště rozvinout jiné ekonomické aktivity, šlo by pravděpodobně využít také pravidel pro regionální podporu. V ostatních případech může být podpora udělena až po schválení Evropskou komisí. c) Projekty modernizace nebo výstavby parkovišť ve vlastnictví dopravních podniků (např. výstavba parkovací plochy u železničního nádraží ve vlastnictví Českých drah) ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože lze předpokládat, že přeshraniční obchod bude vždy dotčen. Tato podpora může být udělena až po schválení Evropskou komisí.

Srpen 2007

17

PBA Group

Aktivita: Projekty budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě, nákupu technických prostředků pro rozvoj integrovaných dopravních systémů a podpora koncepcí studií a projektů týkajících se dostupnosti regionu. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nejde na financování ekonomických činností

Srpen 2007

18

PBA Group

1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Výše dotací budou stanoveny až na základě rozhodnutí Evropské komise vydaného v rámci notifikačního procesu dle článku 88 odst. 3 Smlouvy ES. Dříve nelze pro žádný projekt dané intervence schválit jakoukoliv podporu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 1 000 000,- Kč.

Aplikace pravidel veřejné podpory U projektů nákupu, popř. modernizace kolejových a jiných vozidel pro přepravu osob může být veřejná podpora povolena Komisí na základě článku 87-3c Smlouvy ES. U projektů přestavby autobusů na ekologický pohon a výstavby doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy bude postupováno dle Pokynů společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (2001/C 37/03). Pokud příjemce podpory vykonává závazek veřejné služby a budou naplněny podmínky rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Altmark Trans C-280/00, případně nařízení EHS 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách, ve znění nařízení 1893/91, může být dotace stanovena i v míře závislé na individuálních potřebách projektu (rozsah podpory nezbytný pro úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s plněním závazků veřejné služby).

Srpen 2007

19

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základní otázkou ve vztahu k podporám na nákup vozidel je jejich využívání v režimu závazku veřejné služby, a to po celou dobu, po kterou by za normálních okolností nakoupená vozidla byla předmětem odepisování (dle účetních právních předpisů). O veřejnou podporu se nemusí jednat za předpokladu, že výhoda plynoucí z investiční dotace nebude přenesena do ekonomického hospodaření dopravců (týká se provázanosti investiční dotace s výši poskytované kompenzace). Některé aspekty této problematiky mohou být předmětem různé interpretace (výkladů právních předpisů ČR). Obecně vhodným řešením je proto vedení tzv. pre-notifikačních jednání s Evropskou komisí, po nichž může (a nejspíše bude) následovat notifikační proces. Některé současné úvahy v této oblasti vedou k spíše k závěru o existenci veřejné podpory v dané oblasti, jakkoliv je obecně připravovanou strategií notifikace pouze z důvodu právní jistoty (což předpokládá, že se podle názorů notifikujících orgánů o veřejnou podporu nejedná). Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob

⇒ O veřejnou podporu se ve většině případů může jednat a měla by být proto notifikována Evropské komisi. Do doby vydání rozhodnutí Komise není možné podporu na tento typ výdajů poskytnout. Aktivita: Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob a) Projekt nákupu jiných než kolejových vozidel ve prospěch dopravců, kteří provozují služby ve veřejném zájmu (na základě smlouvy o závazku veřejné služby). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud investiční podpora na nákup vozidel může být zahrnuta do výše kompenzace (tj. do úhrady prokazatelné ztráty), která je dopravci placena za výkon závazku veřejné služby. Předpokladem je, aby podpora šla pouze dopravcům pověřeným závazkem veřejné služby a pouze na linky provozované v tomto závazku. Aby podpora mohla být udělena bez notifikace, je nutné aby její výše byla odečtena dopravci z výše přiměřeného zisku, který dostává v rámci úhrady prokazatelné ztráty v souladu se zněním § 3 nařízení vlády č. 493/2004 Sb. z 1. září 2004. Tímto způsobem nedojde ke zvýhodnění dopravce (ekonomického subjektu) a dotace nebude zakládat veřejnou podporu.

Srpen 2007

20

PBA Group

b) Projekt nákupu jiných než kolejových vozidel v ostatních případech ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud nejsou výše uvedené podmínky naplněny. V tomto případě musí být podpora notifikována Evropské komisi, a to i přestože příjemcem podpory jsou dopravní podniky, které jsou veřejným subjektem. Tyto subjekty vykonávají běžnou ekonomickou činnost a podpora jim udělená na náklady, které by měly vynakládat v rámci svých činností představuje veřejnou podporu. Komise měla již několikrát příležitost rozhodnout, že i v případě místní dopravy může být obchod mezi členskými státy dotčen (z nejnovějších viz např. rozhodnutí Komise z 16. května 2006 - C (2006) 1847 ohledně podpory místní dopravě ve Wittenburgském okrese). Aktivita: Přestavba autobusů na ekologický pohon ⇒ O veřejnou podporu se jedná a musí být notifikována Evropské komisi. Do doby vydání rozhodnutí Komise není možné podporu na tento typ výdajů poskytnout. Tato podpora by měla být povolena na základě pravidel poskytování veřejné podpory na ochranu životního prostředí – viz rozhodnutí Komise N 353/2001 – „Régime d’aides de l’ADEME dans le domaine du transport“. V rámci tohoto programu francouzská vláda plánovala financovat (kromě jiného) náklady spojené s nákupem autobusů fungujících na ekologický pohon používané veřejnými subjekty, které provozují veřejnou dopravu v závazku veřejné služby (spolufinancované autobusy mohou být provozovány pouze v rámci tohoto závazku). Podpora byla omezena na výši 20% mimořádných výdajů, tj. rozdíl ceny nákupu tohoto typu autobusů oproti normálním autobusům. Evropská komise povolila tento typ podpory na základě již zmiňovaných pokynů. Komise v tomto rozhodnutí podtrhuje, že přestože v oblasti městské veřejné dopravy ještě nedošlo na úrovni EU k liberalizaci trhu, tento trh se čím dál tím více otvírá a čím dál tím více společností podniká i na trzích ostatních členských států. Proto podpora udělená podniku zabezpečujícímu městskou veřejnou dopravu může porušit soutěž na trhu (viz bod 28 tohoto rozhodnutí) . Pokud Komise schválí schéma podpory skutečně na základě těchto pravidel, bude nutné dodržet následující podmínky: V souladu s Pokyny společenství o státní podpoře na ochranu společenství je možné podporu poskytnout v souladu s bodem 30 těchto pokynů do výše 40 % způsobilých nákladů. Způsobilé náklady pak tvoří výlučně „mimořádné investiční náklady nutné ke splnění cílů ochrany životního prostředí.“ Aktivita: Výstavba doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy (např. stanice CNG a LPG) a) Projekt výstavby doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy, pokud se jedná o instalace, které nejsou přístupné veřejnosti (např. „podnikové stanice“ CNG)

Srpen 2007

21

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože dochází ke zvýhodnění podniku, který bude plánovanou infrastrukturu využívat (předpokládá se, že jimi budou dopravci). Přeshraniční trh může být touto podporou dotčen, a to nejenom trh veřejné dopravy (zvýhodnění dopravce), ale i trh s pohonnými hmotami šetrnými k životnímu prostředí (znevýhodnění na trhu již přítomných nebo budoucích podnikatelů na tomto trhu). Tato podpora znevýhodní regionální plynárenské společnosti, které plánují na základě dohody s MD výstavbu plnících stanic tam, kde samospráva rozhodne o převedení vozového parku městské a příměstské dopravy na zemní plyn. Viz stanovisko Evropské Komise v návrhu nových pokynů pro státní podporu na ochranu životního prostředí (str. 43): „Podpora může mít dopad na řadu trhů, protože její dopad nelze omezit jen na trh odpovídající podporované činnosti, ale týká se i dalších trhů, které s nimi jsou spojeny tím, že se jedná o dodavatelské, navazující nebo doplňkové trhy, nebo trhů, na nichž se příjemce podpory již podílí nebo se může brzy podílet. Podpora může mít navíc negativní účinky na nepřímé ovlivnění trhů s výrobky, které jsou ve vztahu k dotčenému trhu, na nějž má podpora zejména dopad, doplňkové, protože může snížit výrobní náklady příjemce či zabránit vstupu nových konkurentů“. Tuto podporu je možné udělit na základě pravidla de minimis bez notifikace nebo na základě pravidel pro ochranu životního prostředí, kde je notifikace nutná. V tomto druhém případě není možné podporu do doby vydání rozhodnutí Komise poskytnout, s výjimkou případů, kdy tato podpora bude moci být poskytnuta na základě pravidla de minimis (záleží na stanovisku ÚRR). Jiným řešením, které se nabízí, je i možnost udělit tuto podporu na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. To by ale bylo možné pouze pokud by ji mohly čerpat jak dopravci, tak např. i již zmínění provozovatelé čerpacích stanic, protože za těchto okolností by nebyla „sektorově“ zaměřená. Diskutabilní ale může být přínos takové podpory pro regionální rozvoj (minimálně se nejedná o primární cíl intervence), což je jedna ze základních podmínek pro aplikaci pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Pokud by jedinými příjemci byly skutečně jen dopravci, podporu nelze na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu poskytnout. Taková podpora by byla nejenom sektorově zaměřená, ale nejednalo by se navíc o počáteční investici, tak jak definována v pravidlech o poskytování vnitrostátní regionální podpory. b) Projekt výstavby doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy, pokud příjemcem podpory budou přímo provozovatelé čerpacích stanic (přestože nefigurují v seznamu možných příjemců podpory). ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože dochází ke zvýhodnění podniku, který se pohybuje na vysoce konkurenčním trhu s pohonnými hmotami (viz rozhodnutí Evropské komise ohledně britského programu na podporu infrastruktury k ekologickým formám dopravy N 135/2005 – United Kingdom).

Srpen 2007

22

PBA Group

Pokud by nebylo možné čerpat tuto podporu na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu (viz výše), možnost ji čerpat podle pravidla de minimis je omezená. Podpora de minimis by se aplikovala (musela by být vypočítána) na celou společnost jako takovou, ne na jednotlivé stanice LPG nebo CNG. V tomto případě by nebylo možné aplikovat ani pokyny pro ochranu životního prostředí, protože podmínky těchto pravidel nejsou naplněny. Evropská komise interpretuje totiž podmínku stanovenou v bodě 18 b) Pokynů, tedy „aby podpora působila jako pobídka, aby podniky zlepšily normy, nebo aby dále investovaly do snižování znečištění z jejich továren“, tak, že tato podpora musí vést ke zlepšení ochrany životního prostředí podnikem/příjemcem podpory a nestačí, aby podpora přispívala k celkovému zlepšení ochrany životního prostředí (viz bod 3.3. str. 6 výše zmíněného rozhodnutí N 135/2005 – United Kingdom). Podporu by tedy v tomto případě bylo pravděpodobně nutné schválit přímo na základě čl. 87-3c).

Srpen 2007

23

PBA Group

1.4 Rozvoj regionálních letišť Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře, případně do výše stanovené v rozhodnutí Komise vydaného na základě notifikace. V případě dotace udělené na základě nařízení č. 1628/2006 může být dotace navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 5 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Aplikováno bude Sdělení komise o pravidlech financování regionálních letišť (2005/C 312/01). Podle tohoto Sdělení hrozí u vnitrostátních regionálních letiště pouze malé riziko, že dotace na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci infrastruktury a dotace na zlepšení technického a bezpečnostního vybavení veřejných regionálních letišť bude zakládat veřejnou podporu. Pokud dotace na tyto projekty přesto veřejnou podporou bude, pak bude udělena na základě nařízení Komise 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře, tj. maximálně do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) nebo na základě předběžného schválení Evropskou komisí. V případě projektů napojení veřejných letišť na silniční síť se nejedná o veřejnou podporu.

Srpen 2007

24

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Odpověď na to, jestli je notifikace nutná či nikoli, záleží na tom, zda je možné s ohledem na konkrétní letiště podporu kvalifikovat jako kompenzaci za poskytování služeb ve veřejném zájmu. Dalším faktorem, který je nutné zohlednit a který může kvalifikaci veřejné podpory vyloučit, je úvaha, jestli podporované letiště je dostatečně důležité a bude hrát takovou roli v letecké dopravě, že podporou mohou být dotčena ostatní letiště (ať již v Čechách nebo v přeshraničních oblastech). Evropská komise existenci konkurence a přeshraničního efektu u regionálních letišť nevylučuje, naopak v posledních rozhodnutích je považuje za automaticky naplněné: to znamená, že se k těmto otázkám ani nevyjadřuje (viz dále Analýza relevantních pravidel). Riziko veřejné podpory nelze jednoznačně vyloučit a řádné posouzení výše uvedených kritérií je zásadní. Zjišťování existence veřejné podpory Podpora by měla být v této oblasti poskytnuta pouze pokud nezakládá veřejnou podporu nebo v opačném případě podle pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť a zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť a) Projekt výstavby, rekonstrukce a modernizace infrastruktury letiště (+ vybavení regionálních letišť), pokud je letiště provozováno plně v závazku veřejné služby. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud je letiště provozováno plně v závazku veřejné služby. Pouze v tomto případě je možné zařadit náklady na investice pod kompenzace (vyrovnávací platby) služeb ve veřejném zájmu, protože ty pokrývají veškeré náklady spojené s provozem. Pokud existuje oficiální dokument pověřující letiště závazkem veřejné služby, který definuje přesně tyto závazky a ustanovuje podmínky náhrady za výkon těchto závazků, pak je možné podporu kvalifikovat jako povolenou veřejnou podporu. Rozhodnutí ohledně provozování letiště v závazku veřejného závazku spadá plně do kompetencí státních orgánů (případně územních celků). Jeho motivem však nesmí být snaha obejít pravidla veřejné podpory. Pro takové pověření musí existovat skutečné důvody a být znám jasný veřejný zájem, který se musí odrazit v konkrétních, přesně definovaných úkolech. Není zřejmé, jestli regionální situace skutečně vyžaduje provoz letiště v závazku veřejné služby (v čem mohou spočívat závazky veřejné služby ve vztahu k provozu letiště a jak by mohla být stanovena kompenzace za tyto závazky). Lze se proto domnívat, že není

Srpen 2007

25

PBA Group

nejvhodnější hledat řešení pro poskytnutí podpory přes uložení závazku veřejné služby. b) Projekty financování infrastruktury letišť, které nejsou provozovány v závazku veřejné služby ⇒ O veřejnou podporu se jedná pouze pokud financováním projektu dochází k porušení soutěže a má přeshraniční efekt. Pokud na většinu následujících otázek je možné odpovědět kladně, lze předpokládat, že dané letiště je v konkurenci s ostatními letišti a podpora může mít přeshraniční efekt: Bude letiště schopno přímo konkurovat jiným letištím ? Může svou nabídkou přilákat letecké společnosti, které by jinak přistávaly jinde (zvláště pak výší leteckých poplatků) ? Obrací se na stejnou klientelu (nabízí stejné destinace)? Pro jakou oblast bude zajišťovat letecké spojení ? Bude nabízet kvalitou a rozměrem obdobné služby ? Je dopravně dobře dostupné ? Jaká je vytíženost ostatních letišť ? Mohlo by dojít z důvodu přetížení ostatních letišť k přesunům ? Pokud podpora hrozí znevýhodnit jiná letiště, všechny podmínky kvalifikace veřejné podpory jsou naplněny. Podporu je nutné poskytnout v tomto případě pouze do výše 36% uznatelných nákladů stanovené v souladu s nařízením Komise 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Pokud je zamýšleno poskytnout podporu vyšší, je bezpodmínečně nutné podporu notifikovat Evropské komisi. Aktivita: Napojení veřejných letišť na silniční síť a) Projekty napojení letiště na silniční síť, pokud dotčený silniční úsek spadá do veřejné silniční sítě ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, neboť jde o veřejnou infrastrukturu, jelikož zpřístupňuje regionální veřejné letiště občanům. b) Projekty napojení letiště na silniční síť, pokud dotčený silniční úsek bude patřit do vlastnictví letiště ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud je letiště provozováno plně v závazku veřejné služby. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pouze pokud je letiště v konkurenci s jinými letišti ve stejné kategorii a pokud je dotčen přeshraniční dopad (viz výše).

Srpen 2007

26

PBA Group

1.5 Rozvoj místních komunikací Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Dotace bude poskytovaná až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč.

Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence nebudou poskytovány podpory, které zakládají veřejnou podporu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Je vyloučeno, aby podpora byla poskytnuta na projekty výstavby silnic, ze kterých mají přímý individuální užitek pouze vybrané hospodářské subjekty.

Metodický postup Podmínky udělení podpory Viz komentář k oblasti podpory 1.1 - Modernizace regionální silniční sítě. Zjišťování existence veřejné podpory Platí stejný postup jako v případě oblasti podpory 1.1. Skutečnost, že se jedná o místní komunikace nemění nic na závěrech v případě financování rozvojových ploch. Důležité je posoudit ekonomickou váhu subjektu, který by byl případně zvýhodněn, a nikoliv důležitost samotné komunikace.

Srpen 2007

27

PBA Group

PRIORITNÍ OSA: STABILIZACE A ROZVOJ MĚST A OBCÍ 2.1 Integrované projekty rozvojových center (nad 50 tis.) Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden integrovaný projekt činí 280 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná u projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace místních komunikací a u projektů modernizace a rozvoje sítě městské hromadné dopravy. Riziko veřejné podpory hrozí především u aktivit přípravy rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby a aktivit sanace a revitalizace zanedbaných areálů. U ostatních projektů je riziko veřejné podpory omezené, ale není možné ho vyloučit. Tyto projekty bude nutné posoudit individuálně. Pokud nepůjde o komerční aktivity, nebude dotčen obchod mezi členskými státy EU a cílem projektu bude naplňovat veřejný zájem, může být podpora udělena až do maximální výše, která je pro tuto oblast podpory přípustná. V opačném případě bude výše dotace omezena podmínkami blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Srpen 2007

28

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Řádně musí být posuzováno, kdo má z realizace projektů užitek, aby byl identifikován skutečný příjemce podpory. Například u zrekonstruovaných objektů ze strany měst a obcí musí být pečlivě vyhodnoceno jejich případné pozdější užití soukromými subjekty (například nepřípustné jsou zvýhodněné pronájmy zrekonstruovaných nemovitostí za účelem podnikatelského využití soukromými firmami). Projekty soukromých i veřejných investorů budou zakládat veřejnou podporu vždy, pokud jejich cílem bude dosažení zisku (a za předpokladu, že bude splněna podmínka vlivu na obchod mezi členskými státy). V případě výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury musí být postupováno stejně jako u intervencí 2.4 až 2.6. Jedná se o služby poskytované ve veřejném zájmu. V těchto případech je nutné nejprve posoudit, jestli poskytování daných služeb je ekonomickou činností a pokud ano, je dále možné vyloučit kvalifikaci veřejné podpory na základě posouzení možnosti porušení přeshraničního obchodu. Ani v jednom případě není možné aplikovat pravidla rozhodnutí Komise 2005/842/ES o veřejné podpoře ve formě kompenzace za poskytování služeb veřejného zájmu. Přípustné jsou kombinované projekty, čímž se rozumí projekty, které v sobě zahrnují aktivity nezakládající veřejnou podporu i typicky komerční činnosti (například provoz restaurace v rámci sportovního klubu). V jejich případě je nezbytné využívat vhodných poměrných ukazatelů (například poměr zastavěné plochy dle jejich užití), ovšem za předpokladu, že komerční část projektu je natolik významná, že jejím financováním hrozí být poškozen obchod mezi členskými státy. To bude pravděpodobně naplněno jen výjimečně a spíše v případě, že komerční část projektu bude dominantní. Drobné komerční činnosti, jako je občerstvení, prodej dárkových předmětů apod., v rámci projektů jinak nezakládajících veřejnou podporu je vhodné klasifikovat jako aktivity generujících příjmy plynoucí z projektu, nicméně nezakládajících veřejnou podporu. Na rozdíl od oblastí podpory 2.2. a 2.3 je obecně v případě projektů v této oblasti nutné věnovat zvýšenou pozornost otázce porušení přeshraničního obchodu. U velkých rozvojových centrech totiž přirozeně hrozí vyšší riziko, že aktivity zde provozované mohou mít nadregionální a přeshraniční význam. Stejně tak si lze jednodušeji představit přítomnost zahraničních investorů v těchto oblastech.

Srpen 2007

29

PBA Group

Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech a) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch ve veřejném vlastnictví jejichž účelem není komerční využití, ale veřejný zájem ⇒ O veřejnou podporu se nejedná (viz např. přeměna objektu na tělocvičnu, kterou budou užívat výlučně místní škola a tělovýchovné jednoty). b) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch ve veřejném vlastnictví za účelem jejich komerčního využití, kterým se například rozumí: -

pronájem rekonstruovaného objektu (nájem rekonstruovaného areálu jednotlivým zájemcům - např. salon krásy, sportovní klub, denní bar apod.), odprodej (např. revitalizace plochy, její rozparcelování, zasíťování a prodej takto vzniklých pozemků za účelem výstavby rodinných domků), jeho přímé komerční využití (v případě veřejného vlastnictví málo pravděpodobné, ale ne vyloučené) - např. přeměna bývalého vojenského objektu na obyvatelné byty, které zůstanou ve vlastnictví obce – jejich pronájem představuje komerční využití nebo např. provoz místní restaurace a společenského sálu).

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pouze pokud daná podpora hrozí mít přeshraniční efekt, tj. pokud lze rozumně předpokládat, že jde o takovou činnost, jejíž provoz by mohl objektivně zajímat podnikatele z jiného členského státu. Například to, že sportoviště jako jsou tenisové kurty má zahraniční klientelu ještě neznamená, že obchod mezi členskými státy je dotčen. Sportoviště by muselo být natolik atraktivní, ať už kvalitou svých služeb nebo cenou (uměle nastavenou také díky případné dotaci), že zahraniční klientela ho bude preferovat před obdobným sportovištěm v přeshraniční oblasti. Musí dojít k poškození (byť jen potencionálně) možného konkurenta. Porušení přeshraničního obchodu lze také předpokládat, když se jedná např. o sportoviště v natolik investičně zajímavé oblasti, že i přeshraniční investor by o provoz takového sportoviště mohl mít zájem. Musí probíhat „obchod mezi členskými státy“. Na takové projekty lze aplikovat pravidla pro vnitrostátní regionální podporu, protože oblast podpory není sektorově zaměřená a může být využita pro různé typy aktivit. Základním cílem této oblasti podpory je jednoznačně rozvoj regionu. c) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch v soukromém vlastnictví, jehož předmětem není komerční využití ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud projekt neumožňuje generovat příjmy (např. objekt patřící tělovýchovné jednotě, který bude zrekonstruován výlučně pro její potřeby). Pokud projekt generuje příjmy je nutné zhodnotit, jestli je proto možné kvalifikovat činnost, která je předmětem projektu, jako ekonomickou a

Srpen 2007

30

PBA Group

předkladatele projektu označit jako podnik ve smyslu práva ES (zjednodušeně jako poskytovatele „služeb“ za odměnu). Pokud např. místní tělovýchovná jednota bude pořádat turnaje, z kterých jí budou plynout určité vedlejší příjmy (např. organizace tomboly), nemusí se ještě jednat o ekonomickou činnost, protože tyto příjmy nemají vazbu na činnosti tělovýchovné jednoty a neplynou z poskytování služeb. Za poskytování služeb je nutné označit prodej lístků na zápasy nebo např. prodej suvenýrů. Z rozhodnutí ESD a Evropské komise vyplývá, že o ekonomickou činnost se jedná vždy v případě profesionálních fotbalových (sportovních) klubů. V těchto případech, je nutné posoudit možnost porušení přeshraničního obchodu. d) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch v soukromém vlastnictví, jehož předmětem je komerční využití ⇒ O veřejnou podporu se jedná stejně jako u veřejného vlastnictví pouze pokud je objekt komerčně využíván a zároveň podpora hrozí přeshraničním efektem. Ani zde nestačí ke kvalifikaci veřejné podpory, aby byla podpora poskytnuta podnikateli, podpora musí porušit přeshraniční obchod (např. u financování dostavby zdevastovaného již roky opuštěného nedostavěného objektu parkovacích garáží ve středu města lze přeshraniční efekt předpokládat s ohledem na existenci zahraničních provozovatelů garáží v ČR. Naopak financování nevyužívaného objektu kina v soukromém vlastnictví za účelem jeho znovu využití na malém městě (resp. obci) nebude pravděpodobně narušovat přeshraniční obchod). Aktivita: Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území a) Projekt revitalizace památkově chráněných objektů nebo území ve veřejném vlastnictví, který nebude komerčně využíván – např. rekonstrukce budovy radnice nebo školy, které jsou památkově chráněnými objekty. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná b) Projekt revitalizace památkově chráněných objektů nebo území ve veřejném vlastnictví, které budou komerčně využívány – např. výstavba naučně zábavného parku v příhraničí, který má přibližně stejnou orientaci, jako obdobný park v sousedním státě (podmínka přeshraničního efektu je naplněna, protože klientela sousedního státu může být dotčena novou nabídkou). Pokud zábavný charakter převažuje nad naučně-výchovným aspektem daného parku, jedná se o ekonomickou činnost, jejíž financování zakládá veřejnou podporu. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud je dotčen přeshraniční obchod. c) Objekt je v soukromém vlastnictví a není komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se nejedná (viz například památkově chráněný objekt v soukromém vlastnictví využívaný k rodinnému bydlení). d) Objekt je v soukromém vlastnictví a je komerčně využíván

Srpen 2007

31

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se jedná pouze pokud financování projektu má

přeshraniční efekt (viz např. rekonstrukce památkově chráněného objektu, který vlastní a v jehož budovách sídlí banka. Jelikož se v tomto případě jedná o ekonomickou aktivitu, pro niž existuje bezpochyby přeshraniční trh, o veřejnou podporu se jedná). Aktivita: Příprava rozvojových území pro podnikání a služby ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud může být dotčen přeshraniční obchod.

V tomto případě lze předpokládat, že podmínky pro kvalifikaci veřejné podpory budou téměř vždy naplněny. Developerské aktivity je nutné označit za ekonomickou činnost, a to přestože území je ve vlastnictví města (nebo kraje) a investorem je v tomto případě veřejný subjekt. Tento subjekt se ale chová jako jakýkoliv soukromý investor. Podporou tohoto subjektu hrozí znevýhodnění jiných potencionálních investorů do tohoto území, a proto hrozí i porušení přeshraničního obchodu. Podporu je možné poskytnout v souladu s pravidly pro vnitrostátní regionální podporu. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas U této aktivity je zásadním problémem skutečnost, že pojem „objekt občanské vybavenosti“ může zahrnovat velmi rozličné aktivity jako jsou: stavby pro bydlení, stavby pro administrativu a veřejnou správu, stavby pro kulturu, stavby pro školství, stavby církevní pro modlitební účely, stavby pro veřejného stravování, ale i stavby pro peněžnictví a bankovnictví, potažmo stavby pro drobnou řemeslnou výrobu a služby nebo např. i veřejné čerpací stanice pohonných hmot apod. Není objektivně možné si představit všechny dotčené činnosti a rozlišit je na dvě jasně oddělené skupiny: aktivity představující ekonomickou činnost a aktivity neekonomické. a) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti ve veřejném vlastnictví, který nebude komerčně využíván (měla by být většina projektů v této oblasti) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná viz např. rekonstrukce a vybavení místní školy, zdravotního střediska. b) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti ve veřejném vlastnictví, který bude komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se jedná pouze pokud financování projektu má přeshraniční efekt. Tato podmínka nebude naplněna např. v případě rekonstrukce kulturního sálu, kde jsou pořádány společenské večery případně koncerty především pro místní obyvatele, tj. nejedná se např. o sportovní a koncertní sály v Praze, kterého hostují i zahraniční hvězdy na turné po Evropě apod. c) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti v soukromém vlastnictví, který nebude komerčně využíván

Srpen 2007

32

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se nejedná – jako typický příklad zde může být uvedena

rekonstrukce kostela. d) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti v soukromém vlastnictví, který bude komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se jedná pouze pokud financování projektu má přeshraniční efekt. V případě financování např. výše zmiňované čerpací stanice bude přeshraniční obchod dotčen. Naopak tato podmínka nebude naplněna v případě rekonstrukce dílny místního automechanika. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud nebude porušen přeshraniční obchod. Kvalifikaci ekonomické činnosti nelze v těchto případech vyloučit, je proto nutné se zaměřit především na kritérium přeshraničního dopadu. Pro podrobnější informace viz závěry k oblastem podpory 2.4, 2.5 a 2.6. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože předmětem není naplňování ekonomické činnosti. Předpokladem zůstává, že nepůjde o účelovou komunikaci ve prospěch jediného nebo více podniků (viz komentář k oblasti podpory 1.1). Aktivita: Modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy ⇒ O veřejnou podporu se nejedná v případě výstavby a rozvoje veřejné infrastruktury (zavádění nových linek, značení, přechody pro chodce apod.). Pro případy, kdy se o veřejnou podporu může jednat - viz závěry oblasti podpory 1.2.

Srpen 2007

33

PBA Group

2.2 Rozvojové projekty spádových center (5-50 tis.) Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 1 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná u projektů stavební obnovy a dostavby náměstí a dalších veřejných prostranství a projektů značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené. U ostatních projektů je riziko veřejné podpory omezené, ale není možné ho vyloučit. Tyto projekty bude nutné posoudit individuálně. Pokud nepůjde o komerční aktivity, nebude dotčen obchod mezi členskými státy EU a cílem projektu bude naplňovat veřejný zájem, může být podpora udělena až do maximální výše, která je pro tuto oblast podpory přípustná. V opačném případě bude výše dotace omezena podmínkami blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V rámci této intervence budou podporovány přibližně stejné aktivity jako v případě intervence 2.1. Ke stejným aktivitám platí obdobné závěry a nebudou níže opakovány s tím rozdílem, že půjde (ale nemusí) o podporu na aktivity lokálnějšího

Srpen 2007

34

PBA Group

významu než u rozvojových center. Jedná se sice v obou případech o podporu stejných činností, na které je nutné, pokud jsou ekonomické, nahlížet stejně ať jsou provozovány v Plzni nebo Táboře, ale nejsou provozovány ve stejném tržním prostředí a jejich význam bude z regionálního hlediska pravděpodobně menší. Na druhé straně jsou i zde zvažovány projekty ve velkých městech, a není to proto pravidlem. Pravděpodobnost přeshraničního efektu bude tedy menší než u intervence 2.1., přesto ale musí být vždy prověřen. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech Viz závěry u intervence 2.1. Aktivita: Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o

úpravu veřejných prostranství (infrastruktury). Aktivita: Revitalizace památkově chráněných objektů a území Viz závěry u intervence 2.1. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor I zde budou kromě projektů zaměřených na komunitní život a veřejný sektor podporovány stejné aktivity jako u intervence 2.1. Lze se proto odvolat na závěry uvedené v intervenci 2.1. U projektů, jejichž předmětem je výstavba nebo úprava objektů za účelem komunitního využití nebo využití veřejným sektorem ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, ani v jednom z těchto případů nepůjde o ekonomickou činnost. Aktivita: Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o

úpravu veřejné infrastruktury ve veřejném zájmu.

Aktivita: Příprava rozvojových území pro podnikání a služby Viz závěry u intervence 2.1.

Srpen 2007

35

PBA Group

2.3 Revitalizace částí měst a obcí (0,5-5 tis.) Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 1 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná u projektů stavební obnovy a dostavby náměstí a dalších veřejných prostranství a projektů značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené. I u ostatních projektů je riziko veřejné podpory velmi omezené, ale bude prověřováno. Pokud by podpora projektu přesto hrozila poskytnutím zakázané veřejné podpory, tato podpora bude poskytnuta v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V rámci této intervence budou financovány stejné aktivity jako v případě intervence 2.2. Lze se ale domnívat, že u všech projektů se bude jednat o aktivity s příliš lokálním dopadem. Podmínky pro kvalifikaci existence veřejné podpory proto nebudou naplněny. Ostatně u žádného z doposud zvažovaných projektů podle

Srpen 2007

36

PBA Group

zpracovatele riziko veřejné podpory nehrozí. I přesto je vhodné projekty z pohledu veřejné podpory prověřovat. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud půjde skutečně o aktivity lokálního

charakteru. Aktivita: Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o

úpravu veřejných prostranství (infrastruktury). Aktivita: Revitalizace památkově chráněných objektů a území ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nebudou pravděpodobně dotčeny ekonomické

aktivity a aktivity budou mít pouze lokální charakter. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud půjde skutečně o aktivity lokálního

charakteru. Aktivita: Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o úpravu veřejné infrastruktury ve veřejném zájmu.

Aktivita: Příprava rozvojových území pro podnikání a služby Viz závěry u intervence 2.1.

Srpen 2007

37

PBA Group

2.4 Rozvoj infrastruktury odborného školství

základního,

středního

a

vyššího

Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Dotace bude poskytovaná až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence nebudou financovány projekty, které zakládají veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Dotace nemůže být poskytnuta na financování případných ekonomických aktivit (např. mimoškolních) vzdělávacích zařízení.

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základní otázkou ve vztahu k infrastrukturním projektům v oblasti základního, středního a vyššího odborného školství, je využívání jejich výstupů skutečně pro účely, pro něž byly realizovány. Zjišťování existence veřejné podpory V rámci této intervence se projekty zakládající veřejnou podporu nepředpokládají. Svým zaměřením lze označit za částečně rizikovou případnou podporu jazykovým školám, které jsou v přímé konkurenci s ostatními jazykovými školami na trhu. Poskytnutí případné zakázané podpory lze ale zabránit zpřesněním podmínek v rámci výzvy pro předkládání projektů. Základními podmínkami by mělo být, aby se jednalo o subjekt zapojený do sítě veřejného školství, aby předmět projektu byl

Srpen 2007

38

PBA Group

využíván výlučně pro účely veřejného školství, respektive, aby podpora nebyla využita na financování doplňkových činností subjektu. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky a) projekt předkládaný veřejnými školami a školskými zařízeními, které jsou zřizované kraji a obcemi a nejsou zpoplatněny (je možné pouze v případě školských služeb) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná u hlavních činností, protože tyto zařízení jsou součástí veřejného vzdělávací systému a zabezpečují základní úkol státu, tj. vzdělávání zdarma (nejedná se o poskytování služby za úplatu). ⇒ O veřejnou podporu se jedná u doplňkových činností (jako je např. provoz školního statku se vším, co k tomu patří) pouze pokud by financování této podpory hrozilo přeshraničním efektem. Tato podmínka nebude pravděpodobně v případě těchto aktivit nikdy naplněna, protože se vždy bude z definice jednat o doplňkové aktivity. Lze tedy předpokládat, že nebudou rozvinuty do takové míry, aby se z nich stala ekonomická aktivita s širším přeshraničním dopadem. U většiny projektů nebude možné rozlišit, jestli se jedná o hlavní či doplňkovou službu. Výsledky projektu budou ostatně často sloužit obojím účelům (viz příklad školního statku, kdy statek slouží především k účelům výuky, ale na jeho provoz navazují i činnosti doplňkové. Jelikož závěr je v obou případech stejný a totiž, že se ani v jednom případě o veřejnou podporu nejedná (přestože u doplňkových aktivit je tuto skutečnost nutné prověřit), není rozlišení na hlavní a doplňkové činnosti ve většině případů zásadní. b) projekt předkládaný jinými subjekty jako jsou soukromé a církevní školy a školská zařízení (ať již se jedná o hlavní či doplňkové činnosti těchto zařízení). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud není porušen přeshraniční obchod (viz část analýza relevantní pravidel veřejné podpory). Přeshraniční obchod může být dotčen pokud jsou splněny následující podmínky: jedná se o velikostí a předmětem svých činností významnou instituci přesahující regionální význam, která vyučuje i v cizím jazyce a nachází se v blízkosti hranic. Lze se domnívat, že v praxi u většiny projektů nebude přeshraniční obchod dotčen. Aktivita: Pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky a) projekt předkládaný školami a školskými zařízeními, které jsou zřizované kraji a obcemi a nejsou zpoplatněny (je možné pouze v případě školských služeb) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná u hlavních činností, protože tyto zařízení jsou součástí veřejného vzdělávací systému a zabezpečují základní úkol státu, tj. vzdělávání zdarma (nejedná se o poskytování služby za úplatu).

Srpen 2007

39

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se nejedná ani u doplňkových činností. Lze předpokládat, že pokud je financování omezeno na vybavení školních zařízení, nikdy nebude mít za následek takový rozvoj doplňkových aktivit, aby byl dotčen přeshraniční obchod. I v tomto případě platí stejný komentář ohledně rozlišení na hlavní a doplňkové činnosti jako u předcházející aktivity s tím rozdílem, že riziko přeshraničního obchodu je u doplňkových aktivit ještě menší než u podpory jdoucí na obnovu objektů. Typickým příkladem může být projekt vybavení tělocvičny základní školy, která bude využívána i pro mimoškolské aktivity (sportovní či nesportovní). Přeshraniční obchod by neměl být takovými aktivitami dotčen. b) projekt předkládaný jinými subjekty jako jsou soukromé a církevní školy a školská zařízení, jejichž služby jsou zpoplatněny (ať již se jedná o hlavní či doplňkové činnosti těchto zařízení). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud není porušen přeshraniční obchod (viz část analýza relevantní pravidel veřejné podpory). Přeshraniční obchod může být dotčen pokud jsou splněny následující podmínky: jedná se o velikostí a předmětem svých činností významnou instituci přesahující regionální význam, která vyučuje i v cizím jazyce a nachází se v blízkosti hranic apod. Lze se domnívat, že ani v případě těchto projektů nebude v praxi přeshraniční obchod dotčen. Pokud by přesto ze strany poskytovatele podpory u konkrétních projektů vyvstaly pochybnosti ohledně oprávněnosti takové podpory z pohledu aplikace pravidel veřejné podpory, je vždy možné (i z důvodu právní jistoty) podporu omezit a poskytnout ji pouze v míře odpovídající vnitrostátní regionální podpoře nebo podporu poskytnout podle pravidel de minimis. Využití posledně jmenovaného pravidla je nutné, pokud by podpora byla poskytována na náklady, které lze označit za provozní (jinými slovy, které nelze označit za počáteční investici – viz dále analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory).

Srpen 2007

40

PBA Group

2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Dotace na projekty, které nemají charakter ekonomických činností, nepředstavuje riziko poskytnutí veřejné podpory. V souladu s tím je veřejná podpora vyloučena u projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti. U projektů rozvoje sítě sociálních služeb nebo projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní péče je riziko poskytnutí veřejné podpory omezené. U ostatních projektů, a zejména u projektů péče o seniory a mimoškolní péče o děti, musí být riziko poskytnutí veřejné podpory posuzováno individuálně. Pokud se o veřejnou podporu jedná, bude aplikováno pravidlo de minimis nebo režim blokové výjimky podle Nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Srpen 2007

41

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základním úkolem pro tuto oblast je rozlišení, zda se jedná v případě dané aktivity o ekonomické či neekonomické služby. Je nutné rozlišovat mezi aktivitami, které mají výlučně sociální charakter (nemohou být ekonomickou činností) a těmi aktivitami, které naopak ekonomickou činností jsou, přičemž v praxi se toto rozlišení může jevit jako značně obtížné. Nezbytným východiskem je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007 a který reguluje otázky poskytování tohoto typu služeb v České republice. Přestože se podle zákona jedná o služby ve veřejném zájmu, nastavuje systém jejich poskytování na otevřeném trhu, nicméně za regulovaných podmínek. Na základě toho se nabízí závěr, že ve většině případů se může jednat o ekonomické aktivity, protože mohou být poskytovány tržně (jakkoli z velké části spíše neziskově). Je dále důležité uvést, že znění zákona vylučuje možnost ospravedlnit financování těchto služeb ze strukturálních fondů tím, že se jedná o kompenzaci za poskytování služeb veřejného zájmu (jinými slovy je vyloučena aplikace rozhodnutí Evropské komise 2005/842/ES o poskytování služeb veřejného zájmu - více viz část analýza relevantních pravidel veřejné podpory). Poskytnutí zakázané veřejné podpory proto nemůže být vyloučeno ani na základě této argumentace. Ve světle těchto skutečností je žádoucí se zaměřit především na to, jestli jsou naplněny i ostatní podmínky kvalifikace veřejné podpory: o ekonomickou činnost se a priori může jednat a hospodářská soutěž na trhu také existuje. Otázkou, která ale zůstává nezodpovězena a na kterou je nutné se tedy nejvíce soustředit je, zda je naplněna podmínka narušení přeshraničního obchodu. Teprve odpověď na tuto otázku určí, jestli je nutné pravidla pro veřejnou podporu zohledňovat (podrobnosti k otázce přeshraničního dopadu – viz část analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory). ⇒ Není možné využít rozhodnutí Komise ohledně kompenzací za poskytování služeb ve veřejném zájmu; ⇒ Bude problematické tvrdit u všech aktivit, že se nejedná o ekonomické činnosti (viz nastavení tržního prostředí v zákoně popsané výše); ⇒ Podporu bude možné poskytnout pouze pokud nebude dotčen přeshraniční obchod (ve většině případů) nebo bude nutné ji poskytnou v souladu s pravidly pro vnitrostátní regionální podporu.

Srpen 2007

42

PBA Group

Zjišťování existence veřejné podpory V rámci této intervence se primárně s poskytováním veřejné podpory nepočítá, protože u většiny projektů se nebude jednat o činnosti s širším než regionálním dopadem (půjde o služby zaměřené na místní obyvatelstvo). Je nicméně nutné tuto posledně zmiňovanou skutečnost ověřovat. Aktivita: Rozvoj sítě sociálních služeb ⇒ O veřejnou podporu se nejedná pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Jelikož cílem této aktivity je především rozvoj terénních sociálních služeb v regionu, které z definice mají vysoce lokální charakter a jedná se většinou o služby poskytované malými organizacemi, případně jednotlivými osobami/pečovateli (typickým příkladem jsou služby prováděné v domácnostech klientů), lze téměř jednoznačně přeshraniční efekt vyloučit. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti, seniorům a předškolní i mimoškolní péči o děti a) Projekty týkající se zařízení sloužící skupinám ohrožených vyloučením ze společnosti ⇒ O veřejnou podporu se nejedná. Případ těchto aktivit může být uveden jako výjimka k předchozímu tvrzení, že u většiny sociálních služeb se v rámci českého prostředí bude jednat o ekonomickou aktivitu. Osoby ohrožené vyloučením nejsou z ekonomického hlediska skupinou, která by mohla v tržním prostředí těchto služeb využívat. Lze proto tvrdit, že se jedná vždy o služby, které jsou z tržního prostředí vyjmuty a nemohou fungovat za žádných okolností na ekonomické bázi. b) Ostatní projekty ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Přeshraniční efekt lze předpokládat pouze ve výjimečných případech. Pokud by se jednalo o projekt, v rámci něhož je záměrem rozšířit cílovou skupinu např. na přeshraniční klientelu, lze se domnívat, že obchod mezi členskými státy může být porušen. Podmínkou je tedy úmyslné a cílené poskytování služeb s přeshraničním efektem. Aktivita: Nákup a modernizace vybavení zařízení sociálních služeb

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. I u této aktivity platí komentář uvedený výše ohledně otázky přeshraničního efektu. Lze ale tvrdit, že riziko přeshraničního efektu, pokud je financováno „pouze“ vybavení, je téměř nulové. Přestože i zde je nutné toto tvrzení relativizovat

Srpen 2007

43

PBA Group

s ohledem na konkrétní typ vybavení, výši nákladů projektu a obecně velikost projektu. V případě skutečných pochybností implementačního orgánu je vždy vhodnější preventivně podporu omezit a udělit ji v souladu s pravidly o poskytování veřejné podpory. Podporu bude možné v těchto případech na základě pravidla de minimis nebo ji omezit na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Tato posledně zmiňovaná pravidla lze využít pouze pokud se jedná o počáteční investice (viz dále analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory).

Srpen 2007

44

PBA Group

2.6 Rozvoj zdravotnické péče Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Dotace na projekty, které nemají charakter ekonomických nepředstavuje riziko poskytnutí veřejné podpory.

činností,

Pokud se o veřejnou podporu jedná, bude aplikováno pravidlo de minimis nebo režim blokové výjimky podle Nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Metodický postup Podmínky udělení podpory U této intervence je nutné vycházet z východiska, že z hlediska problematiky veřejné podpory jsou činnosti poskytované zdravotnickými zařízeními ekonomickými činnostmi. Jedná se totiž o činnosti poskytované za úhradu. Zdravotnická zařízení jsou ostatně často zřízena ve formě obchodních společností založených za účelem zisku. Tento přístup vyplývá i z rozhodnutí evropských institucí, které běžně kvalifikují aktivity této intervence jako ekonomické.

Srpen 2007

45

PBA Group

V českém právním prostředí bylo navíc poskytování těchto služeb otevřeno hospodářské soutěži, a proto podpora udělená jednomu či více subjektům na tomto trhu hrozí poškozením jiných subjektů. Dvě z prvních podmínek pro kvalifikaci veřejné podpory jsou tedy naplněny. Proto je nutné se zaměřit především na poslední podmínku a to, aby podporou nebyl dotčen přeshraniční trh. Přestože v praxi může docházet k relativně časté vzájemné výměně obchodu mezi jednotlivými členskými státy v této oblasti, podpora většiny zařízení nebude tuto podmínku naplňovat. Většina zařízení totiž nebude schopna (a není to cílem) přilákat na své služby zahraniční klientelu, která by cíleně do regionu Jihozápad jezdila za účelem požívání zdravotních služeb zde a nikoliv v domovském členském státě EU. Doporučovaným řešením je vyloučení existence veřejné podpory na základě tohoto posledního kritéria. To znamená, že v případě podporovaných projektů by se nemělo jednat o ekonomické aktivity s přeshraničním dopadem. Je také nutné upozornit, že současná právní úprava ČR neumožňuje, respektive činí velmi problematickým, aplikování rozhodnutí Evropské komise 2005/842/ES o poskytování služeb veřejného zájmu (stejně jako naplnění podmínek stanovených v rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Altmark Trans C-280/00). Více viz dále analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory. V případě skutečných pochybností implementačního orgánu bude možné udělit podporu podle pravidla de minimis nebo ji omezit na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Tato pravidla jsou aplikovatelná i v případě, pokud řídící orgán nezamýšlí na dané oblasti poskytovat podporu v plné výši. ⇒ Eliminovat možnost financování ekonomických aktivit není v českém právním prostředí možné ⇒ Eliminovat možnost podpory s přeshraničním efektem je možné a žádoucí ⇒ Vždy je možné aplikovat (i v případě pochybností) pravidla pro vnitrostátní regionální podporu či pravidla pro MSP, případně pravidla de minimis. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Rekonstrukce a modernizace objektů zdravotnických zařízení ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Při posuzování přeshraničního efektu je nutné zohlednit především následující skutečnosti: - Je zvýhodnění takové, že by se mohlo odrazit na standardu služeb poskytovaných dotčeným zdravotnickým zařízením ?

Srpen 2007

46

PBA Group

-

-

Týká se financování zdravotních zařízení s nízkolůžkovými kapacitami nebo velké regionální nemocnice (zdravotní zařízení lokální úrovně nebo páteřní regionální nemocnice) ? Je touto podporou řešen lokální nedostatek míst v nemocnicích ? Jedná se o zdravotní zařízení zapojená do veřejného zdravotního systému?

Výše uvedené otázky jsou pouze indikativního charakteru a i odpovědi na ně mohou být velmi subjektivní. Nicméně i pro Evropskou komisi je posouzení dopadu na přeshraniční obchod vždy otázkou konkrétní situace (je tedy z definice subjektivní). Nelze tak stanovit přesnější měřítka pro jeho posuzování, nicméně lze naznačit určitá řešení. Je pravděpodobné, že u většiny projektů nebude přeshraniční obchod dotčen. Problém by neměl být např. s financování obvodních zdravotních středisek. V případě nemocnic je této otázce nutné věnovat větší pozornost. Aktivita: Rozvoj sítě záchranné služby)

neodkladné

přednemocniční

péče

(zdravotnické

a) projekty rozvoje sítě zařízení, která slouží k neodkladné přednemocniční péči ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. U této aktivity je riziko poskytnutí zakázané veřejné podpory téměř vyloučeno, protože podle zpracovatele v oblasti zdravotnických záchranných služeb nedochází k přeshraničnímu obchodu. Z definice se jedná o urgentní zdravotní služby, tj. služby poskytované pacientům v nouzi nacházejícím se ve stanoveném parametru. V každém případě lze hovořit o příliš lokálním charakteru těchto služeb než, aby byl dotčen přeshraniční obchod. b) projekty zaměřené na integrovaný záchranný systém ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud příjemcem jsou v rámci podpory integrovaného záchranného systému například hasičské sbory, jelikož tyto sbory neprovozují ekonomickou aktivitu. ⇒ O veřejnou podporu se může jednat, pokud příjemcem podpory budou záchranné služby (služby převozu pacientů). Evropský soudní dvůr kvalifikoval v minulosti převoz pacientů v rámci záchranné služby jako ekonomickou činnost. Je proto nutné posoudit přeshraniční efekt takové podpory. Aktivita: Nákup a modernizace vybavení zdravotnických zařízení ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Dopad takovéto podpory nelze dopředu odhadnout, protože skutečně záleží na konkrétním projektu. Např. nákup určitého zařízení (přístroje) může z místní nemocnice udělat vysoce specializované pracoviště. Naopak nákup běžného vybavení (lůžka apod.) může mít dopad pouze minimální (je samozřejmě nutné zohlednit i skutečnou výši podpory).

Srpen 2007

47

PBA Group

PRIORITNÍ OSA: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Výše podpory bude pro projekty nebo části projektů povolené na základě aplikace pravidla de minimis činit maximálně 200.000 EUR. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 2 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná v případě výstavby a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) a projektů úpravy prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst. V případě dotace na projekty týkající se ubytovacích kapacit, zařízení určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty a kongresové turistiky poskytovaná podpora zakládá veřejnou podporu s výjimkou malých projektů, kde nedochází k vlivu na obchod mezi členskými státy. V případě projektů výstavby a rekonstrukce sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí a jednotlivé projekty budou posuzovány individuálně.

Srpen 2007

48

PBA Group

V závislosti na typu konkrétní aktivity, na cílové skupině, na velikosti projektu a přeshraničním dopadu daného projektu bude kvalifikace veřejné podpory případně vyloučena. V případě projektů výstavby a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem bude vyloučení kvalifikace veřejné podpory záviset především na tom, jestli se jedná o veřejně přístupnou infrastrukturu nebo infrastrukturu využívanou k privátním, rozuměno podnikatelským, účelům. Dotace na projekty, které zakládají veřejnou podporu, budou udělovány na základě nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Podporu bude možné udělit i na základě pravidla de minimis.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V rámci této intervence je ve většině případů jednoznačné, jestli se jedná nebo nejedná o ekonomickou činnost. Jde buď o veřejnou infrastrukturu přístupnou všem uživatelům nebo o běžnou hospodářskou činnost. Stejně tak ve většině případů bude dotčen přeshraniční obchod. Toto je dáno specifickým charakterem hospodářských aktivit, na které se tato intervence zaměřuje. Cestovní ruch je často i na lokální úrovni značně rozšířen a dochází k výměně s ostatními členskými státy. Zde je proto nutné se spíše zaměřit na správnou aplikaci Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Základním problémem bude zhodnotit, co je možné zařadit pod investiční náklady a co bude představovat v rámci projektu provozní náklady. I tady je nutné postupovat případ od případu, protože některé náklady mohou být považovány za určitých okolností jako investiční a jindy jako provozní náklady. Pokud by bylo záměrem do projektu zahrnout i provozní náklady, podpora by musela být poskytnuta v souladu s pravidlem de minimis. Poskytovatel podpory, může zvážit i ostatní případy, kdy bude výhodnější pro příjemce podpory získat podporu v souladu s tímto pravidlem. Zjišťování existence veřejné podpory Tato oblast podpory v sobě zahrnuje jak projekty, které veřejnou podporu zakládají, tak i projekty, které budou muset být posouzeny individuálně, aby bylo možné případnou kvalifikaci veřejné podpory vyloučit.

Srpen 2007

49

PBA Group

Aktivita: Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nebudou financovány ekonomické aktivity. V některých výjimečných případech se může jednat o projekty, které mohou částečně souviset s výkonem ekonomických činností (např. hipostezky, pokud mají vazbu na provoz hipodromu) - nepůjde nicméně o činnosti, jejichž financování by mohlo porušovat obchod mezi členskými státy. Aktivita: Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud může být dotčen přeshraniční obchod. Vzhledem k zaměření intervence se lze domnívat, že sportovní a kulturní objekty financované v rámci této aktivity by měly sloužit k rekreačním účelům. To znamená, že hlavní náplní projektů bude vykonávání ekonomických činností. Na rozdíl od obdobných projektů (sportoviště, kulturní sály apod.), které budou předkládány v oblasti podpory 2.1.-2.3., se zde bude jednat o činnosti, které spočívají v nabízení placených služeb, přestože v oblasti zájmových činností. Provozování aquaparku, golfového hřiště nebo tenisových kurtů, jejichž cílovou skupinou jsou především turisté, je ekonomickou činností. Pro porovnání lze uvést příklad školního sportovního hřiště s tenisovými kurty, které je dáno k dispozici (za poplatky, které pomáhají pokrývat náklady s provozem hřiště) místním sportovním klubům nebo i jednotlivým zainteresovaným občanům, kde správa a provoz takového sportoviště ekonomickou činností není. Vždy záleží na konkrétním posouzení „tržního prostředí“ a na cílové skupině. S ohledem na míru rozvoje turismu mezi členskými státy je možné se domnívat, že jen v málo případech nebude přeshraniční obchod dotčen, a to pokud projekt bude zaměřen především pro účely místního obyvatelstva (což by ale z definice této intervence podpory neměl být). Příkladem projektů, který pravděpodobně nebude mít přeshraniční dopad je plánovaný projekt běžkařské školičky a vleku pro nejmenší, u kterého je jen málo pravděpodobné, že by byl motivem pro přeshraniční turistiku. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku a zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness) ⇒ O veřejnou podporu se jedná. V případě ubytovacích & lázeňských zařízení a kongresových aktivit se jednoznačně jedná o ekonomickou činnost, a proto podpora do tohoto sektoru musí být považována za veřejnou podporu. Lze se domnívat, že jen opravdu ve výjimečných případech přeshraniční obchod nebude ovlivněn (zvláště s ohledem na zaměření této intervence). Jedinou výjimkou, kdy by dotace do těchto

Srpen 2007

50

PBA Group

sektorů nezakládala veřejnou podporu, by teoreticky mohl být například projekt výstavby (opravy) hotelu v menším méně turisticky zajímavém městě, u kterého by nebyla naplněna podmínka dopadu na přeshraniční obchod. Obecně je možné doporučit postupovat u této aktivity ve všech případech podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Aktivita: Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem a) projekty, které mají vazbu (jsou součástí) výstavby zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože dochází k zvýhodnění podnikatelského subjektu. Platí stejné závěry, jako k předešlým aktivitám. b) projekty výstavby a modernizace takové infrastruktury, jejichž výstupy budou zpřístupněny široké veřejnosti ⇒ O veřejnou podporu se nemusí za určitých okolností jednat. Přestože i tyto projekty hrozí zvýhodněním subjektů, kteří provozují ekonomickou činnost, pokud je možné chápat toto zvýhodnění jako finanční kompenzaci za služby, které tento subjekt bude poskytovat široké veřejnosti, nemusí se o veřejnou podporu jednat. Lze si například představit situaci, kdy postavená nebo zmodernizovaná infrastruktura bude sloužit nejenom „wellness klientům“ subjektu, ale bude zpřístupněna za zvýhodněných podmínek i široké veřejnosti. Aktivita: Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst a) projekty úpravy veřejného prostranství ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože jde výlučně o činnosti úpravy veřejné infrastruktury. b) projekty úpravy lázeňských míst, které nejsou veřejným prostranstvím ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud je upravený prostor zdarma přístupný veřejnosti. V opačném případě může dojít k zvýhodnění subjektu/majitele prostranství a je nutné posoudit míru znevýhodnění konkurenčních subjektů a dotčení přeshraničního obchodu.

Srpen 2007

51

PBA Group

3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36% způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30%) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10% středním a o 20% malým podnikům. Výše podpory bude pro projekty nebo části projektů povolené na základě aplikace pravidla de minimis činit maximálně 200.000 EUR. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná v případě úpravy infrastruktury a veřejných prostranství, budování doprovodných informačních systémů a značení v památkově chráněných územích nebo objektech a restaurování movitých kulturních památek. Riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí u projektů zaměřených na stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a u projektů pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů, pokud výsledky projektu budou následně komerčně využívány. Existenci veřejné podpory bude nutné posoudit individuálně. V případě, že projekt bude zakládat veřejnou podporu, bude na tyto projekty využíván režim blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Podporu bude možné udělit i na základě pravidla de minimis.

Srpen 2007

52

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základní otázkou této intervence je, jestli výsledky projektu budou komerčně využívány nebo budou sloužit výlučně k nekomerčním účelům. Pokud půjde o komerční činnosti, pozornost musí být věnována narušení tržního prostředí a přeshraničního obchodu. Poškození na trhu bude snazší posoudit v případě financování rekonstrukce objektů, kdy dochází většinou k vytvoření nových činností nebo nového subjektu na trhu, přičemž tento kvantitativní prvek sám o sobě, je indikátorem případného znevýhodnění konkurence na trhu. U financování movitého majetku bude posouzení míry poškození trhu komplexnější, neboť půjde většinou o projekt zlepšení kvalitativních prvků činností subjektu, kde míra subjektivity v posuzování je podstatně vyšší. V případě financování movitého majetku je také nutné zohlednit skutečnost, že podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře, je možné financovat pouze investiční náklady, které je možné označit za „počáteční investici“. To znamená, že taková investice musí vést k založení nového podniku nebo k rozšíření jeho aktivit o nové činnosti. Tato podmínka by měla být v rámci této intervence naplněna, protože z nastavení intervence vyplývá, že by se mělo jednat o financování vybavení za účelem NOVÉHO využití památkově chráněných objektů, musí být nicméně prověřena. Pokud by měla být financována provozní podpora, lze použít jen pravidlo de minimis. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a) projekty rekonstrukce památek, které nebudou využívány ke komerčním účelům ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nebudou financovány ekonomické činnosti. Otevření památek veřejnosti k prohlídkám (a vybírání vstupného) nelze považovávat za ekonomickou činnost. b) projekty oživení historických památek s cílem jejich dalšího využití ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud bude dotčen přeshraniční obchod (není podstatné, kdo je vlastníkem a provozovatelem těchto památek). Zde bude nutné rozlišovat mezi činnostmi, které skutečně za ekonomické označit lze a ty, které ekonomickou činností nejsou (viz výše vybírání vstupného). Jak již bylo uvedeno, za ekonomické činnosti je nutné označit aktivity, které spočívají v nabízení služeb v tržním prostředí. Klasickým příkladem ekonomického využití zrekonstruovaných památek je zřízení ubytovacích kapacit, zřízení restaurace nebo např. zprovoznění historického pivovaru apod.

Srpen 2007

53

PBA Group

Zde je ale nutné zohlednit skutečnost, že prioritním cílem těchto projektů by měla být podle definice této intervence především rekonstrukce památek. Jejich ekonomické využití pro turistické účely je pouze „doplňkovou činností“, která umožní pokrytí nákladů údržby objektu a není často ziskovou záležitostí. Přestože realizace zisku není podmínkou pro kvalifikaci veřejné podpory (přesněji řečeno pro existenci ekonomické činnosti), je skutečností, že se přinejmenším nejedná o běžnou ekonomickou činnost. Viz např. případ zámku ve vlastnictví města, kde bude zřízen hotel. Takový hotel sice konkuruje ostatním „běžným“ hotelům v okolí, ale důvodem jeho provozu je především zachování historického objektu (jeho sebe-financování), ne realizace zisku. Nelze je proto zařadit do stejné kategorie. Za určitých okolností lze proto přijmout výklad, že v určitých případech nemusí jít o ekonomickou činnost - pokud náklady na rekonstrukci a údržbu jsou natolik vysoké, že žádná ekonomická aktivita se nemůže jevit jako rentabilní v daném prostoru a bude sloužit vždy jen k pokrytí nákladů. V každém případě je zde podpora ze strany veřejných prostředků ospravedlnitelnější, protože existuje veřejný zájem na záchraně takových objektů. Pokud by bylo možné označit využití historické památky jako ekonomickou činnost, pak je nutné posoudit, jestli podpora může mít přeshraniční efekt. Jelikož se jedná o činnosti úzce související s turismem, lze opakovat závěry z předchozí intervence a totiž, že přeshraniční efekt bude ve většině případů dotčen. U projektů, kde poskytovatel dojde k závěru, že riziko veřejné podpory hrozí, je možné doporučit z pohledu jejich financování oddělit „nekomerční“ část projektu od té komerční. Pouze v případě komerční části projektu pak bude nutné podporu omezit. Aktivita: Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách

⇒ O veřejnou podporu se nejedná pokud skutečně jde o veřejně přístupná prostranství. V opačném případě může dojít k zvýhodnění subjektu/majitele prostranství a je nutné posoudit míru znevýhodnění konkurenčních subjektů a dotčení přeshraničního obchodu. Aktivita: Budování doprovodných informačních v památkově chráněných územích nebo objektech

systémů

a

značení

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nepůjde o financování ekonomické aktivity a nebude dotčen přeshraniční obchod.

Srpen 2007

54

PBA Group

Aktivita: Restaurování movitých kulturních památek a) projekty restaurování movitých kulturních památek, které nemají vazbu na ekonomické činnosti (nejsou předmětem ani nástrojem těchto činností) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná b) projekty restaurování movitých kulturních památek, které mají vazbu na komerční činnosti předkladatele projektu (viz např. historické zařízení zámku, zrestaurování obrazu apod.) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nebude dotčen přeshraniční obchod. Přestože takováto podpora může „zvýhodnit“ subjekt v jeho ekonomických činnostech, lze předpokládat, že nepřispěje k rozvoji jeho činností způsobem, který by ovlivnil přeshraniční obchod. Aktivita: Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů V tomto případě platí stejné závěry jako u aktivity stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek. Lze nicméně předpokládat, že podpora na pořízení vybavení neovlivní zásadním způsobem přeshraniční obchod (minimálně ne stejnou měrou, jak v případě rekonstrukce památek). a) pořízení vybavení pokud se nejedná o komerční využití památkových objektů ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nejsou financovány ekonomické aktivity. b) pořízení vybavení pokud je využíváno ke komerčním účelům ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud nebude dotčen přeshraniční obchod (viz poznámka výše). Pokud přesto dojde poskytovatel podpory k závěru, že se o veřejnou podporu jedná, bude i v tomto případě možné postupovat podle pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Přestože vybavení může být za určitých okolností považováno za provozní náklady, za situace, kdy je jeho pořízení spojené s rozvojem nové aktivity, ho lze označit jako investiční náklady. V opačném případě, je vždy možné poskytnout podporu podle pravidla de minimis.

Srpen 2007

55

PBA Group

3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Prováděcí dokument Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100% způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude podpora poskytnuta v souladu s pravidlem de minimis. Výše podpory pro projekty nebo části projektů povolené na základě aplikace pravidla de minimis bude činit maximálně 200.000 EUR. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 300 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence budou financovány i projekty, které zakládají veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Jedná se především o projekty spojené s marketingovými aktivitami v cestovním ruchu. U projektů budování a rozvoje internetových informačních systémů cestovního ruchu a tvorby rezervačních a objednávkových systémů riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí v závislosti na typu a předkladateli projektu. Tyto projekty bude nutné posoudit individuálně. Náklady těchto projektů jsou provozní povahy, proto v případě existence veřejné podpory, bude postupováno v souladu s pravidlem de minimis.

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základním problémem této intervence je zhodnocení dopadů podpory nejenom na příjemce podpory jako takového, ale i dopad na ostatní subjekty, které budou podporou nepřímo zvýhodněny.

Srpen 2007

56

PBA Group

Dalším problémem bude zhodnocení takového nepřímého zvýhodnění za účelem prověření, jestli nebyla přesažena míra podpory de minimis (viz níže). Zvýhodnění spočívá v ušetření určitého typu provozních nákladů společností, které je nutné vypočítat. Riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí a priory u všech aktivit této intervence (není vždy jednoduché si vybavit konkrétní projekty pod jednotlivými aktivitami). Podporovány mohou být jak subjekty, které ekonomickou činnost neprovádějí (např. města), tak i subjekty, které vykonávají běžně komerční aktivity. Dotčené aktivity navíc představují činnosti, které jsou běžně poskytovány i na přeshraniční bázi. Přeshraniční dopad podpory u těchto aktivit lze proto podle zpracovatele jen těžko vyloučit. Typově se jedná o podporu na provozní náklady společností (marketing a propagace), a je tedy nutné postupovat podle pravidla de minimis. Jinak by podpora musela být notifikována. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu a kultury a) projekty předkládané poskytovatelem nových služeb pro rozvoj cestovního ruchu ⇒ O veřejnou podporu se jedná, přičemž je nutné posoudit, jak přímé tak i nepřímé zvýhodnění podniků. Není zcela zřejmé, jaké typy projektů bude možné předkládat v rámci této aktivity a co se rozumí pod pojmem „služby na podporu rozvoje cestovního ruchu a kultury.“ V návaznosti na to je těžké si představit typ subjektů, které mohou být předkladatelem takových projektů. Lze tedy jen hypoteticky zvažovat určité projekty, které by mohly být teoreticky předloženy. Pokud se danými službami rozumí např. marketingové aktivity, řízený management cestovního ruchu apod., poskytování takových služeb představuje ekonomickou činnost, byť by byla poskytována bezplatně - např. asociací, jejímiž členy by byly subjekty pohybující se v oblasti turismu. I v případě, kdy příjemcem podpory bude neziskový subjekt (např. asociace), který služby poskytuje zdarma, lze tvrdit, že i přesto vykonává ekonomickou činnost, pokud pro takovou činnost existuje trh. Projekt, který bude předložen poskytovatelem služeb na rozvoj cestovního ruchu, zakládá veřejnou podporu ať již ve prospěch poskytovatele služeb, tak pravděpodobně i pro příjemce těchto služeb, pokud nepřímo z podpory těží (zvýhodněné podmínky apod.). b) projekty předkládané městy nebo obcemi ⇒ O veřejnou podporu se nejedná ve vztahu k těmto subjektům; Města a obce nejednají v tomto případě jako ekonomické subjekty, snaží se pouze propagovat turismus v dané lokalitě a pomoci subjektům angažovaným v turismu v dané

Srpen 2007

57

PBA Group

lokalitě. Jako příklad může být uvedeno založení internetových stránek města zpřehledňující turistické atrakce v dané oblasti a poskytující informace o ubytování, koupání a jiných turistických službách v okolí (případná zmínka konkrétních podnikatelských subjektů musí být na nediskriminační bázi otevřená všem, tj. měla by být dostatečně reprezentativní, aby se nejednalo o nepřímou reklamu určitým podnikatelským subjektům na úkor jiných – viz níže podpora těmto vybraným subjektům).

⇒ O veřejnou podporu se jedná ve vztahu k subjektům, kteří provozují ekonomické aktivity (jako jsou operátoři cestovního ruchu, individuální subjekty pohybující se v oblasti cestovního ruchu - jako jsou hotely, aquaparky apod.) a kterým jsou služby určeny. Aktivita: Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů)

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud jsou přímo či nepřímo zvýhodněny určité subjekty na trhu. Ani zde není zřejmé, kdo bude příjemcem této podpory. Lze ale předpokládat, že podniky budou zvýhodněny minimálně nepřímo a že tedy riziko veřejné podpory hrozí. Každý podnik musí být zvýhodněn maximálně do výše podpory de minimis. Aktivita: Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud jsou přímo či nepřímo zvýhodněny určité subjekty na trhu. Propojení atraktivit v dané oblasti a vytvoření kompletní nabídky služeb může efektivně ovlivnit ekonomické činnosti prováděné jednotlivými do projektu zainteresovanými subjekty, pokud tyto poskytují služby na trhu (provádí ekonomické činnosti). Lze proto tvrdit, že k zvýhodnění dochází. Přeshraniční obchod může být takovou podporou dotčen (přilákání turistů z jiných destinací). Každý jednotlivý podnik musí být zvýhodněn maximálně do výše podpory de minimis. Aktivita: Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud jsou přímo či nepřímo zvýhodněny určité subjekty na trhu. Minimálně nepřímé zvýhodnění dotčených subjektů lze předpokládat (záleží na konkrétním projektu a jeho překladateli). Zvýhodnění zde spočívá ve formě snížení nákladů na reklamu a propagaci vlastních produktů. Přeshraniční efekt je nutné posoudit individuálně, zpracovatel se nicméně domnívá, že obchod mezi členskými státy bude zpravidla dotčen.

Srpen 2007

58

PBA Group

ANALÝZA RELEVANTNÍCH PRAVIDEL VEŘEJNÉ PODPORY Obecný přístup k aplikaci pravidel Je nutné vycházet ze skutečnosti, že každé z pravidel vydaných Evropskou komisí sleduje své specifické cíle a jsou nastaveny přesné podmínky jeho uplatnění. Jen ve výjimečných případech lze alternativně využít několika pravidel (tj. vybrat si výhodnější). Nerespektování těchto podmínek představuje riziko poskytnutí zakázané podpory. Jako ilustrativní a z pohledu OP RJZ nejzajímavější případ lze citovat alternativu vnitrostátní regionální podpora versus ochrana životního prostředí. Cílem vnitrostátní regionální podpory je rozvoj regionu jako takového, a proto by podpora měla být směrována na širší spektrum příjemců a aktivit. To má za následek, že je vyloučena možnost jejich uplatnění pokud podpora směřuje pouze do jednoho sektoru. Proto například nelze využít pravidla pro vnitrostátní regionální podporu na přeměnu vozidel na ekologický pohon. Za prvé, prioritním cílem této podpory není rozvoj regionu, ale ochrana životního prostředí, a za druhé, je tato podpora omezena výlučně na sektor veřejné dopravy. Stejně tak není možné se vyhnout aplikaci pravidel pro ochranu životního prostředí (byť je to z pohledu RR žádoucí) na výstavbu LPG stanic pokud toto opatření bude mít za příjemce pouze veřejné dopravce. Jako alternativu lze vždy využít pravidlo o poskytování podpory de minimis, byť v praxi je lépe využít prioritně jiných blokových výjimek. Alternativní aplikace se většinou nabízí i mezi využitím pravidel pro vnitrostátní regionální podporu a pravidly pro poskytování podpory pro malé a střední podniky. Využití jednoho nebo druhého pravidla nemá v praxi zásadní dopad, protože výši podpory to nemění. Proto je nutné podmínkám stanoveným v každé blokové výjimce a pravidlech věnovat zvýšenou pozornost.

Srpen 2007

59

PBA Group

Podpora de minimis Vždy je možné udělit podporu podle pravidel de minimis, tj. alternativně i pro případy, kdy by jinak byla nutná notifikace Evropské komisi. K udělení podpory de minimis je nicméně vhodné přistoupit pouze ve výjimečných případech. Toto pravidlo by mělo být využito pouze, když se jiné řešení než notifikace nenabízí, případně, když takové řešení je výhodnější pro příjemce podpory. Výhodou takového řešení je skutečnost, že podpora podle pravidla de minimis může být poskytnuta na všechny náklady s projektem spojenými a není procentně omezena (nesmí nicméně přesáhnout stanovenou míru podpory ze strukturálních fondů, tj. 85 % nákladů projektu). Nevýhodou tohoto řešení je potřeba prověření, jestli příjemce podpory již v předešlých třech letech podporu de minimis nezískal nebo neplánuje projekty v nadcházejících třech letech, které budou moci být financovány pouze na základě tohoto pravidla. Nezbytné kroky pro zajištění dodržení pravidel podpory de minimis jsou následující: -

-

-

získat od žadatele informace o veškerých jiných podporách získaných za poslední období tří let (vyžádat si od příjemce podpory seznam všech přijatých podpor je vhodnější než žádat o komunikaci pouze podpor de minimis – žadatel si nemusí být vědom toho, že v tom kterém případě se o podporu de minimis jednalo a je tedy lepší se informovat o všech podporách. Odpovědnost vyčlenit z těchto podpor čerpané podpory de minimis je tak přebírána i poskytovatelem). z těchto podpor vyčlenit podpory de minimis. zkontrolovat, že udělením podpory nebude přesažen limit 200.000 EUR. upozornit příjemce podpory na skutečnost, že podpora, která je mu udělena, je podporou de minimis a o povinnostech, které mu z toho vyplývají (Příjemce podpory by si měl uchovat informace o přijaté podpoře de minimis minimálně 3 roky - za účelem jejího prokazování v případě čerpání jiné podpory de minimis viz dále). zachovat informace o udělené podpoře de minimis v průběhu dalších 10 let.

Do výše 200 000 EUR se započítávají veškeré podpory poskytnuté danému podniku v režimu podpory de minimis v průběhu 3 let předcházejících poskytnutí nové podpory de minimis. Pro ilustraci lze uvést následující příklad: Suma se počítá od doby poskytnutí první podpory de minimis až do chvíle udělení nové podpory. Pokud společnost obdržela finanční podporu ve výši 3.500.000 Kč 1. července 2004 a druhou podporu ve výši 1.000.000 Kč 1. ledna 2005 budou tyto podpory započteny do výpočtu další podpory de minimis do 1. července 2007 v případě první udělené podpory (budou započteny obě tj., je možné udělit maximálně přibližně 1.100.000 Kč) a do 1. ledna 2008 v případě druhé podpory (bude započtena již jen druhá podpora tj. je možné udělit maximálně přibližně 4.600.000).

Srpen 2007

60

PBA Group

Podpora malým a středním podnikům Problém aplikace pravidel pro poskytování podpory malým a středním podnikům (dále jen MSP), tj. nařízení Komise 364/2004, kterým se mění nařízení 70/2001, spočívá především ve výkladu definice malých a středních podniků (MSP), tak jak vyplývá z tohoto nařízení. Další otázkou, která vyvstává ve vztahu k aplikaci tohoto nařízení, je povinnost hradit pouze investiční náklady (z provozních nákladů lze hradit pouze poradenské činnosti a jiné služby) a tedy otázka rozlišení investičních a provozních nákladů. (Tato otázka bude řešena v rámci následující kapitoly věnované regionální podpoře). Definice MSP je stanovena na základě tří parametrů, konkrétně počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a bilanční sumy roční rozvahy (při současném respektování podmínek stanovených pro nezávislé, propojené či partnerské podniky – viz dále): -

-

-

Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Malým a středním podnikem jsou dle těchto parametrů všechny subjekty: „které vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jejich právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.“ Při splnění daných parametrů mohou být do definice MSP dále zahrnuty i subjekty vykonávající hospodářskou činnost vlastněné samostatnými územními celky, pokud jejich roční rozpočet nepřesahuje 10 milionů EUR a mají méně než 5.000 obyvatel. Stejným způsobem mohou být zařazeny mezi MSP i jakékoliv subjekty vykonávající hospodářskou činnost, které jsou vlastněné universitami nebo neziskovými výzkumnými středisky (viz případ nezávislého podniku dále). V ostatních případech, kdy podniky (ve smyslu práva EU) jsou vlastněné veřejnými subjekty v míře přesahující 25% nemohou být zařazeny do skupiny MSP. Pro zařazení podniku pod MSP postačuje, aby podnik splňoval podmínku počtu zaměstnanců a jednu z ostatních dvou podmínek (podnik má možnost si vybrat mezi výší ročního obratu nebo bilanční sumou roční rozvahy - nemusí splňovat obojí, ale pouze jednu z těchto hodnot - podle toho, která z hodnot je pro něj výhodnější).

Srpen 2007

61

PBA Group

Jedním ze základních kritérií zařazení pod MSP je počet zaměstnanců. Přestože každý členský stát určuje v souladu s vlastním právní řádem, co je možné rozumět pod pojmem „zaměstnanec“, nařízení 364/2004 upřesňuje kategorie zaměstnanců, které je možné do výpočtu zaměstnanců zahrnout a které je nutné vyloučit (viz článek 5 přílohy I Nařízení 364/2004). Definice MSP vylučuje z výpočtu zaměstnanců: „učně nebo studenty, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání.“ Stejným způsobem jsou z výpočtu vyloučeny ženy na mateřské dovolené nebo osoby čerpající rodičovskou dovolenou. Mezi zaměstnance jsou započítáváni i ti, které je možné nazvat „nezávislými“ zaměstnanci (vedoucí pracovník, vlastník společnosti a všichni společníci „zapojení do běžné činnosti podniku a využívají finančních výhod plynoucích z podniku“). Pro výpočet výše ročního obratu (případně bilanční sumy roční rozvahy) je nutné rozlišovat podniky, které je možné kvalifikovat jako nezávislé, podniky propojené a podniky partnerské. Zatímco v rámci nařízení 71/2001 (do doby jeho novelizace nařízením 364/2004) mohly být do kategorie MSP zařazeny pouze tzv. „nezávislé podniky“, od 1. ledna 2005 je možné do této kategorie za určitých podmínek zařadit i podniky, které mají partnerské podniky nebo jsou s jinými podniky propojené. Pokud má dotčený podnik partnerské podniky nebo je propojen s jiným podnikem je nutné do výpočtu zaměstnanců a ročního obratu započítat i údaje partnerských společností a společností propojených s podnikem (viz dále způsob, jakým je nutné tyto údaje započítat). V každém případě je nutné respektovat limity uvedené v nařízení 364/2004. Pro každou ze tří situací je tento výpočet odlišný. Případ nezávislého podniku Podle definice nařízení 364/2004 je nezávislý podnik ten, který nevlastní kapitál jiné společnosti nebo vlastní maximálně 25% a jehož kapitál není vlastněn jinou společností nebo je vlastněn maximálně do 25%. Do kategorie nezávislých MSP je možné zařadit i ty, které jsou vlastněny několika jinými společnostmi za předpokladu, že tyto společnosti každá vlastní méně než 25% a že tyto společnosti mezi sebou nejsou propojené. Jedinou výjimkou, kdy může být podnik kvalifikován jako nezávislý, přestože je vlastněn z více než 25% jiným investorem, je případ, kdy tímto investorem jsou následující typy subjektů (viz čl. 3-2 přílohy I nařízení 364/2004): - veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), - university nebo nezisková výzkumná střediska, - institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj, - samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5.000 obyvateli.

Srpen 2007

62

PBA Group

Pokud je podnik možné kvalifikovat jako nezávislý, pak se pro výpočet jeho počtu zaměstnanců a ročního obratu (případně bilanční sumy roční rozvahy) použijí výlučně údaje daného podniku. Příklad: Podnik vlastní 15% jiného podniku a je sám vlastněn z 20% druhým podnikem a dále z 18% třetím podnikem (tyto dva podniky mezi sebou nejsou propojené). Pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu žadatele jsou relevantní pouze údaje žadatele o podporu.

Případ partnerských společností Jedná se o podniky, které jsou navzájem finančně propojené aniž by jeden vykonával kontrolu (ať již přímou či nepřímou) nad druhým. Konkrétně jsou partnerskými společnosti, které vlastní (nebo jsou vlastněny) více než 25% jiného podniku, ale tento podíl nepřesahuje 50%. Důsledek existence partnerské společnosti: Do výpočtu zaměstnanců a ročního obratu (případně bilanční sumy roční rozvahy) je nutné započítat v odpovídajícím poměru i zaměstnance a roční obrat partnerského podniku nebo podniků (ať již podnik, který žádá o podporu je vlastněn nebo sám vlastní 25-50% jiného podniku – v obou případech je nutné tyto údaje započítat - dle staré definice se započítávaly pouze údaje společností, které dotyčný podnik žádající o podporu sám vlastnil maximálně do výše 25%). Údaje partnerského podniku budou započítány v podílu, který odpovídá buď výši podílu na základním kapitálu nebo na výši hlasovacích práv. Použita bude hodnota, která je vyšší. Příklad: pokud podnik vlastní 41% jiného podniku – musí být do počtu jeho vlastních zaměstnanců započítáno 41% zaměstnanců partnerského podniku (stejný postup pro výpočet ročního obratu). Pokud má podnik několik partnerů je nutné započítat údaje každého z těchto partnerských podniků: podnik žádající o podporu je vlastněn z 28% jiným podnikem a vlastní sám 32% procent třetího podniku (tj. má dva partnery). Do jeho údajů je nutné započítat 28% hodnot prvního partnera a 32% hodnot druhého partnera.

Pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu se použijí pouze hodnoty partnera, který má přímou vazbu na podnik žádající o dotaci. Partnerské podniky partnera nejsou zohledňovány. V případě, že partnerský podnik je propojený s jiným podnikem, je nutné do základních údajů o partnerském podniku, z kterých bude vypočítán odpovídající podíl, započítat 100% údajů podniku propojeného s partnerem.

Srpen 2007

63

PBA Group

Příklad: Podnik, který žádá o podporu, je vlastněn ze 41 % podnikem, který je sám propojený (tj. který vlastní nebo je vlastněn z více než 50% - viz dále) s jiným podnikem. Do výpočtu zaměstnanců a ročního obratu je nutné započítat 41% zaměstnanců a ročního obratu ze součtu všech zaměstnanců partnerského podniku i všech zaměstnanců s ním propojeného podniku (stejně tak je nutné postupovat pro výpočet ročního obratu).

Pokud jsou partnerem (tj., vlastní přímo či nepřímo více než 25%) podniku žádajícího o podporu veřejné subjekty jiné než ty, které nebrání kvalifikaci „nezávislého podniku“ (viz výše), nemůže tento podnik použít statut MSP. Případ propojených podniků Jedná se o společnosti, které tvoří „skupinu podniků“ na základě kontroly (přímé či nepřímé), kterou jeden vykonává nad druhým. Předpokládá se, že kontrolu vykonává podnik, který má v druhém podniku většinu hlasovacích práv nebo rozhodující vliv (pro konkrétní vazby, které mohou existovat mezi dvěma podniky viz čl. 3-3 Přílohy I Nařízení 364/2004). Propojenými podniky jsou společnosti, které vlastní více než 50% jiného podniku nebo jsou sami vlastněné z více než 50% jiným podnikem. V tomto případě pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu žadatele o podporu musí být započteny údaje s ním propojeného podniku v plné výši (100%). Příklad: Společnost žádající o podporu vlastní 55% jiné společnosti a je sama vlastněna z 80% jiný podnikem. Pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu společnosti žádající o podporu je nutné započítat 100% výše počtu zaměstnanců a ročního obratu jak společnosti kterou sama ovládá z 55%, tak i 100% výše počtu zaměstnanců a ročního obratu společnosti, kterou je ovládána tj., budou sečteni zaměstnanci všech tří společností, jakožto i jejich roční obrat.

Srpen 2007

64

PBA Group

Regionální podpora: provozní v. investiční náklady Z pohledu aplikace pravidel pro vnitrostátní regionální podporu, tj. především nařízení Komise 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, je zásadní rozlišovat mezi náklady, které je možné kvalifikovat jako počáteční investici a ostatními náklady. Pouze prvně zmíněné náklady je možné hradit na základě tohoto nařízení. Základní definice těchto typů nákladů se objevují v řadě pokynů a nařízení Evropské komise k podporám slučitelných s článkem 87 odst. 3 Smlouvy ES. Jak deklaroval Evropský soudní dvůr, Evropská komise je svými pokyny a sděleními vázána a nemůže se svévolně od nich odchylovat – viz rozsudek C-351/98 (tímto rozhodnutím Soud zrušil rozhodnutí Evropské komise, ve kterém dostatečně jasně nezdůvodnila, zda posuzovanou podporu považovala za provozní či investiční). Velmi často definice nákladů, tak jak je formulována v relevantních předpisech, nestačí v praxi k vyřešení problému, jestli se jedná o podporu na investiční nebo provozní náklady. Vodítkem je proto především rozhodovací praxe Evropské komise. Ale ani ta neposkytuje absolutně vyčerpávající přehled těchto výdajů. Evropská komise (případně Evropský soudní dvůr) ve svých rozhodnutích většinou označuje, co za investiční podporu považovat nelze (viz provozní náklady), tj. postupuje vylučovací metodou. Stejnou metodou je proto vhodné postupovat ze strany řídícího orgánu ROP JZ. Podle zmíněné rozhodovací praxe je provozní podporou taková, která snižuje běžné náklady společností, které by byly vynaložené v rámci jejich denních aktivit nebo aktivit zajišťující běžné hospodaření společnosti (ESD C-156/98 Německo/Komise z 19. září 2000). Evropská komise označuje za provozní ty podpory, které nemají vazbu na realizaci projektu (nejsou ani výjimečné ani specifické) a které snižují běžné náklady společnosti. Indicií pro zařazení nákladů pod náklady provozní bývá často skutečnost, že je velmi těžké je fyzicky v rámci projektu oddělit. Za neinvestiční, a tedy provozní, náklady Evropská komise považuje konkrétně platby pravidelných daní, poplatků a jiných běžných nákladů jako je nájemné. Podle ní jsou tyto náklady běžně vynakládány všemi podniky v rámci finanční správy podniku, jsou placeny pravidelně a většinou na předem nestanovenou dobu, zpravidla neomezenou v čase. V rozhodnutí Evropské komise C1/99 (ex. NN133/98) ohledně programu podpory ve prospěch nájemců nemovitostí v přístavních čtvrtích Dublinu šlo specificky o podpory ve formě daňových zvýhodnění (stanovené s ohledem na platbu nájmu) a úlevy z platby místních daní. Evropská komise je označila za provozní, z čehož je možné vyvodit, že ke stejnému závěru by došla i v případě přímé podpory na úhradu nákladů na nájem budov.

Srpen 2007

65

PBA Group

V průběhu své rozhodovací činnosti měla Evropská komise příležitost označit dále za provozní např. náklady na honoráře zaměstnanců, náklady na dopravu a opět nájemné. Ve svém rozhodnutí N 832/2000 - Ireland řešila Evropská komise schéma podpory hotelovým zařízením na bázi zrychlených odpisů oproti jiným sektorům národního hospodářství. Šlo o podporu, která byla posuzována na bázi článku 87 odst. 3a) a c), včetně tehdy platných pokynů pro regionální podporu. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch hrál významnou roli v hospodářství dotčeného regionu, Evropská komise byla ochotna tolerovat podporu do jediného sektoru (jinak zpravidla nepřípustnou - v nové blokové výjimce pro vnitrostátní regionální podporu, podpora do cestovního ruchu už není považována za sektorovou záležitost). Evropská komise v souladu s danými pokyny neshledala jako problematické způsobilé výdaje na konstrukční a renovační práce. Naproti tomu výdaje na obnovu a opravu v ní vzbuzovaly obavy z prostého nahrazení stávajících zařízení, a tedy provozní podpory. Irsko bylo nicméně schopné přesvědčit Evropskou komisi, že nové vybavení zde nepředstavovalo běžné výdaje, ale jednorázové investiční výdaje. Za neproblematické výdaje byly dále označeny náklady spojené s výtahy, topením, kanalizací, bezpečnostních systému, požární ochrany apod. Je vhodné upozornit, že zařazení určitých typů nákladů pod investiční nelze řešit obecně a je nutný individuální přístup. Příkladem může být pořízení počítače, které není ve většině případů považováno za investiční náklad. Pokud se ale jedná o projekt, kde počítače představují základní rozvojovou investici podniku, lze pravděpodobně náklad na nákup počítačů zařadit pod investiční náklady.

Srpen 2007

66

PBA Group

Dopravní politika Smlouva ES v článku 73 stanovuje, že veřejné podpory v sektoru dopravy jsou kompatibilní s pravidly EU, odpovídají-li potřebám koordinace dopravy nebo odpovídají-li náhradě (kompenzaci nákladů) za provozování služeb spojených s poskytováním veřejných služeb. Článek 73 Smlouvy ES je – podle rozsudku Evropského soudního dvora (dále jen ESD) ze dne 24. července 2003 ve věci C-280/00, Altmark Trans (dále jen rozsudek Altmark Trans ) - vyčerpávajícím způsobem prováděn nařízením Rady EHS 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách, ve znění nařízení 1893/91, kterým se mění původní nařízení (dále jen nařízení 1191/69) a nařízením Rady ESH 1107/70 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (dále jen nařízení 1107/70). Článek 73 Smlouvy ES proto nelze aplikovat jinak (tj. přímo) než prostřednictvím těchto nařízení. Nařízení 1191/69 a nařízení 1170/70 se vzájemně doplňují, respektive řeší každý jiný typ podpory - zjednodušeně řečeno první řeší otázku kompenzací a druhý řeší otázku koordinace dopravy. Nařízení 1191/69 definuje pravidla pro výpočet výše možné kompenzace za poskytování služeb veřejné dopravy – z definice se o veřejnou podporu nejedná pokud jsou podmínky stanovené v něm dodrženy. Nařízení 1107/70 se oproti tomu zabývá případy podpory ve formě kompenzace za zvýšené finanční náklady vyplývající z poskytování dopravních služeb, podpory na náklady infrastruktury pro jejího uživatele, vědu a výzkum a na snižování nadměrné kapacity způsobující vážné strukturální problémy. Toto nařízení vymezuje limitativně podpory, které přestože jsou kvalifikovány jako veřejná podpora, mohou být Evropskou komisí povoleny. Z věcného hlediska je tedy možné rozdělit finanční příspěvky do sektoru dopravy na následující typy podpor: 1. Nezakládající veřejnou podporu tím, že nejsou splněny její základní definiční znaky 2. Kompenzace za poskytování služeb veřejného zájmu v dopravě dle nařízení 1191/69 3. Podpory na koordinaci dopravy dle nařízení 1107/70 4. Ostatní podpory, které lze povolit na základě čl. 87 Smlouvy ES – například lze uvažovat o článku 87/3c Smlouvy ES, dále o pravidlech pro poskytování veřejné podpory na ochranu životního prostředí, o podpoře malým a středním podnikům, případně podpoře de minimis (stojí za zmínku, že podpora do dopravy specificky nákup vozidel - je vyloučena ze všech blokových výjimek).

Srpen 2007

67

PBA Group

Financování provozu dopravy ve veřejném zájmu Legislativa EU, případně judikatura Evropského soudního dvora stanovuje, že je-li financování veřejné dopravy omezeno striktně na úhradu výdajů spojených s provozem dopravy ve veřejném zájmu (rozumí se kompenzace), nejedná se o veřejnou podporu a státy nemají povinnost takové finanční vyrovnání notifikovat Evropské komisi. Podmínky, které musí být dodrženy, aby podpora mohla být kvalifikována jako „kompenzace“ a aby tedy byla vyloučena kvalifikace veřejné podpory, jsou stanoveny jednak nařízením 1191/69, a pokud se toto neaplikuje, tak rozhodnutím ESD Altmark Trans. Pojem kompenzace není v právu EU přímo definován, nicméně vyplývají z něho podmínky, které musí být naplněny, aby se o kompenzaci jednalo. Nařízení 1191/69 detailně popisuje způsob, jakým musí být kompenzace vypočítaná v případě udělení přepravního, provozního a tarifního závazku veřejné služby. S ohledem na skutečnost, že zároveň toto nařízení státům předepisuje takové závazky postupem času zrušit, a s ohledem na skutečnost, že v České republice závazky veřejné služby ve smyslu tohoto nařízení již udělovány nejsou, je nutné vycházet především z definice podmínek stanovených v rozsudku Altmark Trans. Zjednodušeně lze pro oba případy shrnout, že finanční vyrovnání musí být poskytnuto proti službě vykonávané ve veřejném zájmu a nesmí převýšit náklady nezbytné k provozování těchto služeb s tím, že musí být zohledněny případné příjmy z těchto služeb a přiměřený zisk společnosti. Tyto dvě podmínky musí být naplněny, ať už se jedná o kompenzace v úzkém slova smyslu, kdy se uplatňuje výpočet dle 1191/69, nebo o odměnu za poskytované služby, kdy se postupuje podle rozsudku Altmark Trans (rozdíl mezi těmito dvěma právními instituty – viz dále). Rozhodnutí ESD Altmark Trans stanovuje čtyři podmínky, aby byla vyloučena existence veřejné podpory. ESD v něm do určité míry shrnuje podmínky nařízení 1191/69, ale tím, že uplatňuje možnost kompenzací nad rámec tohoto nařízení (ESD promítl podmínky kompenzací stanovené v nařízení i na případy, které pod nařízení 1191/69 přímo nespadají), rozšiřuje výše popsané podmínky: 1. příjemce pomoci je smluvně zavázán poskytovat závazky veřejné služby a tyto závazky byly jasně definovány 2. způsob pro výpočet náhrad poskytovaných dopravci byl stanoven předem objektivním a transparentním způsobem 3. náhrada nepřevyšuje náklady dopravce, které mu nezbytně vznikly při poskytování služeb v režimu závazku, při zahrnutí příjmů z poskytnutých služeb a přiměřeného zisku a náhrada nesmí dopravci přinést výhodu, která by poškodila trh 4. v případě, že dopravce není vybrán ve výběrovém řízení na poskytování služeb v režimu závazku, musí být výše vyplácené náhrady určena na základě srovnání s

Srpen 2007

68

PBA Group

náklady, které by vynaložil „dobrý hospodář“ na poskytování těchto služeb, včetně zahrnutí příjmů z poskytovaných služeb a přiměřeného zisku. Základním cílem nařízení 1191/69 bylo v oblasti dopravy dosáhnout postupného zrušení systému závazků veřejné služby, které byly dopravcům jednostranně ukládány ze strany státu. Závazkem veřejné služby ve smyslu nařízení 1191/69 se rozumí „závazky, které by daný dopravní podnik na základě svých vlastních obchodních zájmů nepřevzal vůbec nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek“. Pouze v případě místní dopravy (tj. regionální, meziměstské a městské) členské státy mohou i nadále institutu závazku veřejné služby využívat. Stejně tak mohou zachovat závazky veřejné služby ohledně uplatňování přepravních sazeb. EU uznává, že veřejná doprava zůstává i nadále otázkou veřejného zájmu, a proto nařízení nevylučuje možnost členských států i nadále financovat částečně (nebo plně) z veřejného rozpočtu provoz dopravy, ale upřednostňuje toto financování na základě dvoustranného smluvního vztahu s dopravcem, na základě „smlouvy o veřejné službě“ (čl. 14 nařízení 1191/69). Ta dává oběma stranám podstatně větší svobodu pro stanovení výše úhrady za poskytování služeb ve veřejném zájmu (viz níže). Způsob financování je v případě existence závazků veřejné služby a tohoto smluvního vztahu jiný, a proto je nutné tyto dva případy odlišit. Pro případ, kdy členské státy používají (jen v případě místní dopravy) i nadále institut udělení závazků veřejné služby, nařízení podrobně ustanovuje, jakým způsobem musí být postupováno při výpočtu kompenzací dopravcům za poskytování služeb veřejného zájmu. Naproti tomu, co se týče smlouvy o veřejném službě, nařízení obsahuje pouze přehled základních náležitostí takové smlouvy, ale již nestanovuje postup pro výpočet úhrady nákladů dopravce na zabezpečování takové služby. Článek 14 –2 b) obsahuje pouze podmínku, aby smlouva uzavřená mezi veřejným subjektem a dopravcem obsahovala „výši odměny za službu, která je předmětem dané smlouvy, do které příjmy z provozu dopravy buď jsou anebo nejsou započteny. Smlouva musí obsahovat i ostatní podrobnosti (modality) finančních vztahů mezi oběma stranami“. Tento přístup lze jednoduše vysvětlit, protože zde se nejedná o kompenzaci za ztráty spojené se závazkem veřejné služby, ale o „smluvní cenu“ úhrady za poskytované služby. Ta by měla být za normálních okolností „nejvýhodnější tržní cenou“, většinou vybranou na základě výběrového řízení, a to přestože takovýto postup samo nařízení nenařizuje. Z pohledu evropského práva je sice nutné v případě zadávání zakázky na služby postupovat podle směrnice 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, nařízení 1191/69 ale způsob, jakým by měli být dopravci vybíráni samo nestanovuje.

Srpen 2007

69

PBA Group

Podle rozsudku Soudu prvního stupně (dále jen SPS) ze dne 16. března 2004 T-157/01 „Combus“ je nutné interpretovat článek čl. 14 nařízení 1191/69 tak, že v případě, kdy je mezi veřejným subjektem a dopravcem uzavřena smlouva o veřejné službě, není možné použít výpočet kompenzace podle čl. 11. až 13. tohoto nařízení. Tyto články je možné podle SPS použít pouze na výpočet kompenzace u závazku veřejné služby uloženého jednostranně veřejným subjektem. Podle SPS „tento smluvní režim je neslučitelný jak s kompenzací za naplňování služeb veřejného zájmu, tak i závazkem veřejného zájmu, tak jak je definován ve článku 2 nařízení 1191/69“. V rámci smlouvy o veřejné službě není důvod udělovat kompenzaci nad rámec smluvně stanovené odměny za služby. Nicméně ať už se jedná o smluvně stanovenou odměnu za služby nebo kompenzaci v úzkém smyslu slova, nesmí v sobě zahrnovat veřejnou podporu. Dodržením podmínek stanovených v nařízení je veřejná podpora vyloučena v případě kompenzace. V případě, že se jedná o úhradu výdajů za poskytování služeb ve veřejném zájmu poskytnutou v rámci smlouvy o veřejné službě nelze, jak už bylo řečeno, nařízení 1191/69 použít a je nutné soulad této úhrady s pravidly o veřejné podpoře prověřit na základě podmínek stanovených v rozsudku Altmark Trans. Pokud tedy odměna (úhrada) za služby stanovená v rámci smlouvy o veřejné službě splňuje všechny čtyři kritéria stanovená v rozhodnutí Altmark Trans, nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Pokud členské státy vyloučily oblast místní dopravy z aplikace nařízení 1191/69 a pokud kompenzace pro místní dopravu nesplňují podmínky dané rozhodnutím Altmark Trans, tj. zakládají veřejnou podporu, je možné ještě povolit tuto podporu na základě nařízení 1107/70. To se týká členských států, které v souladu s článkem 1 odst. 1 (druhý paragraf) nařízení 1191/69 využily možnost toto nařízení neuplatňovat na místní dopravu (což není případ České republiky, která tuto možnost nevyužila). Pro tyto případy bylo přijato nařízení 1107/70, které striktně vymezuje podpory, které je možné v oblasti dopravy (koordinace dopravy a kompenzace) udělit za předpokladu předběžného schválení Komisí. Nařízení 1107/70 vyplňuje mezery nařízení 1191/69 a povoluje kompenzace (ustanovuje podmínky její platby) ve dvou dalších případech, za jakých je Evropská komise může schválit: jde o závazky spojené s uplatňováním přepravních sazeb ze strany státu, které nespadají pod nařízení 1191/69, a kompenzace do místní dopravy, pokud tato byla vyčleněna z aplikace nařízení 1191/69. Tyto kompenzace musí nicméně být povoleny Evropskou komisí v rámci běžné notifikace. Financování provozu dopravy ve veřejném zájmu po schválení nového nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici V současné době připravované nové nařízení v oblasti financování veřejné dopravy (viz aktuální znění návrhu tohoto nařízení - Interinstitucionální spis: 2000/0212 (COD) z listopadu 2006) nepřinese věcně z pohledu problematiky veřejné podpory a v porovnání se současným stavem závažné změny.

Srpen 2007

70

PBA Group

Nové nařízení ruší obě nařízení 1169/69 a 1107/69. Pravidla obsažená v těchto nařízeních jsou ale z velké části promítnuta do nového nařízení. Zjednodušeně je možné shrnout, že i nadále pokud budou naplněny podmínky rozhodnutí Altmark Trans se o veřejnou podporu nebude jednat. Stejně tak podpory, které splní definici kompenzace za služby veřejného zájmu (tak jak upravenou v novém nařízení), budou stejným způsobem jako v současné době považovány za povolenou podporu (bez notifikace). Návrh nového nařízení poskytuje podrobné vodítko pro to, aby byla prověřeno, že podmínky kompenzace jsou naplněny. Podmínky zůstávají z věcného hlediska obdobné jako ty, které jsou uplatňovány v současné době ať již v rámci nařízení 1169/69 nebo v souladu s rozhodnutím Altmark Trans, tj. náhrada za poskytování služeb veřejného zájmu musí být poskytnuta za účelem zajištění těchto služeb a nesmí překročit výši, která je nezbytná k pokrytí čistých nákladů vzniklých při plnění závazků veřejné služby, přičemž by měly být zohledněny příjmy získané z této činnosti a přiměřený zisk. Co se týká podpor na koordinaci dopravy, doposud poskytovaných v souladu s nařízením 1107/70, které je nutné notifikovat, i ty bude možné nadále poskytovat za stejných podmínek (notifikace) – viz článek 9 odst. 2 návrhu nařízení. Základní změny spočívají především v systému pověřování poskytováním služeb obecného zájmu ve veřejné dopravě (udělení závazku veřejné služby), který doposud nebyl v relevantních právních předpisech upraven. Návrh nařízení nevylučuje možnost, aby místní orgány i nadále provozovaly za předpokladu splnění určitých podmínek veřejnou dopravu prostřednictvím svých „vnitřních provozovatelů“ (rozuměno dopravních podniků, jimi založených a vlastněných) –viz článek 5 odst. 2 návrhu nařízení. Ani v tomto ohledu nové nařízení nemusí znamenat převrat v porovnání se současným stavem. Návrh nařízení počítá ostatně s dostatečně dlouhým přechodným obdobím, aby členské státy měly možnost se přizpůsobit novému právnímu prostředí.

Srpen 2007

71

PBA Group

Regionální letiště Přístup Evropské komise k otázkám financování letišť a specificky infrastruktuře letišť se za poslední deset let podstatně zpřísnil. Je to způsobeno z velké části skutečností, že dochází k čím dál tím většímu rozvoji regionálních letišť, čímž se i v kategorii regionálních letišť zvyšuje konkurence. Proto je z pohledu institucí EU potřeba zvýšené pozornosti ohledně jejich financování. Původní pozice Evropské komise byla vyjádřena v Pokynech z roku 1994 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES na státní podpory v odvětví letectví. Podle těchto pokynů výstavba nebo rozšíření základní infrastruktury letišť spadalo plně do výkonu státní moci, na kterou nelze aplikovat pravidla o veřejné podpoře. V roce 2005 Evropská komise vydala nové Pokyny pro financování letišť a pro financování podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti (2005/C 312/01) – dále jen „nové pokyny“ . Tyto nové pokyny neruší, ale doplňují Sdělení z roku 1994. Již toto je z pohledu aplikace pravidel veřejné podpory problematické a to z důvodu diametrálně odlišného přístupu Komise v těchto dvou dokumentech k otázce financování infrastruktury. Do roku 2005 bylo možné vycházet z toho, že v případě výstavby letištní infrastruktury se jedná o veřejnou infrastrukturu (jako jsou např. silnice a vodní cesty), jejíž správa a údržba nepředstavuje v regionálním měřítku ekonomickou činnost a její financování tedy nezakládá veřejnou podporu. V nových pokynech již Komise k výstavbě letiště přistupuje jako k ekonomické činnosti. Pod vlivem masového rozvoje regionálních letišť Evropská komise totiž nemohla než zohlednit skutečnost, že jednotlivá regionální letiště si mohou konkurovat, a proto nadále podpora takovým letištím může podle ní zakládat veřejnou podporu. Jelikož je nutné aplikovat prioritně nové pokyny před Pokyny z roku 1994, je nutné existenci veřejné podpory podle těchto Pokynů prověřovat. Povinnost notifikace podle nových Pokynů podpory udělené regionálním letištím: Podle pokynů musí státy notifikovat pouze ty podpory, které zakládají veřejnou podporu. Rozhodnutí neříká, že musí být notifikovány všechny podpory, protože u všech hrozí riziko. Komise riziko nevylučuje v žádném případě, nicméně akceptuje, že existují případy, kdy by se o veřejnou podporu jednat nemuselo. Přesněji řečeno, ve vztahu k letištím kategorie D považuje za málo pravděpodobné, aby byla porušena hospodářská soutěž, přestože to vyloučit nelze. Notifikovat je ale nutné pouze podpory, u kterých riziko hrozí. A contrario, pokud lze porušení hospodářské soutěže jednoznačně vyloučit - nemusí být podpora notifikována. To znamená, že pokud kraj dospěje k závěru, že hospodářská soutěž skutečně poškozena není – nemusí notifikovat.

Srpen 2007

72

PBA Group

Podmínky pro naplnění kvalifikace veřejné podpory (poškození hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy): Pro kvalifikaci podpory letištím jako veřejné podpory je nutné jako ve všech ostatních případech, aby se jednalo o podporu „podniku“ (tj. subjektu vykonávajícímu ekonomickou činnost), která ho zvýhodňuje a tím porušuje konkurenci na trhu. Tato podpora musí mít přeshraniční dopad. a) existence ekonomické aktivity Skutečnost, že provoz regionálních letišť představuje ekonomickou činnost nelze s ohledem na znění Pokynů a jednotlivá rozhodnutí Komise zpochybnit. Z pohledu Komise i výstavba letiště představuje ekonomickou činnost (nebo spíše je součástí ekonomické aktivity), protože za normálních okolností by podnik/provozovatel letiště měl tyto infrastrukturní náklady nést sám. Toto hledisko je hned z několika důvodů diskutabilní. Komise v něm nezohledňuje skutečnost, že snad žádné letiště v Evropě nebylo postaveno výlučně za soukromé finanční prostředky. Navíc je možné uvést, že doposud nikdy nebyla samotná výstavba infrastruktury považována za ekonomickou činnost, a to ani např. v případě zpoplatněných dálnic, které jsou postaveny státem (není ekonomická činnost), ale provozovány a spravovány soukromými společnostmi (ekonomická činnost). Pokud nedocházelo k zvýhodnění těchto společností, např. formou nižšího než tržního nájmu, o veřejné podpoře nebylo nutné uvažovat. Nicméně ani v nových Pokynech ani např. ve svém rozhodnutí NN 21/2006 City of Derry Airport z roku 2006 Komise možnost toho, že by se nejednalo o ekonomickou činnost, ale o výstavbu veřejné infrastruktury, stoprocentně nevyloučila. V bodu 30. nových Pokynů je výslovně uvedeno: „jakmile je letiště zapojeno do hospodářských aktivit, je podnikem“. Infrastruktura ale nemůže být podnikem (pouze její provozovatel). Je tím tedy myšleno letiště jako provozovaná aktivita. Bod 57 se váže k situaci, kdy je to právě provozovatel, kdo by měl financovat výstavbu infrastruktury letiště. O podporu se jedná jen tehdy pokud tomuto provozovateli je poskytnutá letištní infrastruktura, aniž by z jeho strany byl zaplacen „odpovídající finančního příspěvek“ nebo pokud finanční podpora jde přímo provozovateli (svěření provozovateli veřejných financí). To znamená., že pokud se nejedná o žádnou z výše uvedených hypotéz, o veřejnou podporu se nejedná. Jinými slovy, pokud by z podpory neměl provozovatel žádné výhody, nejednalo by se o veřejnou podporu. Komise nicméně dané případy posuzuje velmi přísně. Na základě znění bodu 57 Pokynů vyloučila možnost kvalifikace výstavby infrastruktury letiště jako veřejné infrastruktury v již zmíněném rozhodnutí City of Derry Airport (viz odst. 37 rozhodnutí), kde říká, že nejde o veřejnou infrastrukturu, protože jde ve prospěch

Srpen 2007

73

PBA Group

jediného podniku, a to provozovatele letiště, byť tímto provozovatelem je přímo město Derry. To odráží obecnou pozici Komise k financování veřejné infrastruktury: veřejná podpora může být vyloučena pouze pokud je infrastruktura zpřístupněna všem uživatelům. U letiště je infrastruktura dána k dispozici pouze jedinému provozovateli (přestože ten ji pak zpřístupňuje dále leteckým společnostem). Je tedy málo pravděpodobné, že by se v případě financování regionálního letiště v rámci ROP JZ jednalo o veřejnou infrastrukturu a kvalifikace veřejné podpory mohla být na tomto základě vyloučena. b) ekonomická činnost ve veřejném zájmu Podle Komise je také možné se vyhnout notifikaci (jedná se o povolenou veřejnou podporu) v případě, že provozovatel je pověřen výkonem služeb ve veřejném zájmu. Pokud by provoz celého letiště byl ze strany odpovědných orgánů považován za veřejný zájem a v tomto směru byl pověřen provozovatel letiště, pak veškeré náklady spojené s provozem letiště mohou být hrazeny aniž by se jednalo o zakázanou veřejnou podporu. Tento případ by měl být z pohledu Komise spíše výjimečný a mělo by se jednat například o letiště v odlehlých regionech. Předpokladem k tomu je naplnění několika podmínek. Musí být jasně stanoveno, jaké veřejné závazky provozovatel zabezpečuje (jejich obsah) a na jak dlouho, a jakým způsobem bude za ně odměňován (musí být nastaveny parametry výpočtu kompenzace, do které musí být v tomto případě započteny i úhrady nákladů na investice). Pokud tyto podmínky nejsou naplněny (což v praxi bude většina případů), je nutné prověřit další podmínky existence veřejné podpory. c) porušení hospodářské soutěže a přeshraniční efekt Finanční příspěvek zakládá veřejnou podporu pouze, když hrozí porušením hospodářské soutěže a vlivem na obchod mezi členskými státy. Za tímto účelem je nutné zhodnotit jednotlivě situaci každého letiště z pohledu jeho konkurenční pozice na trhu. Pokyny nedávají zvláštní indicie, jak vymezit relevantní trh, a proto je nutné se odkázat na rozhodovací praxi Komise. Ale ani rozhodnutí Komise neposkytují jednoznačná kritéria: V rozhodnutí N 58/2000 vztahující se k Turin, Cuneo and Biella Airports z roku 2001, Komise dospěla k závěru, že tato letiště nejsou v konkurenci s ostatními letišti v Evropě, a proto nemůže dojít k porušení přeshraničního obchodu (a to přesto, že z letišť odlétají mezinárodní aerolinky s několika destinacemi po Evropě). Naopak ve svém rozhodnutí N 644i/2002 z roku 2005 Germany/ enlargement of regional airports, kde Komise schvalovala německý celonárodní program na rozvoj regionálních letišť v méně rozvinutých oblastech Německa, shledala, že toto schéma veřejnou podporu zakládá. Jednalo se přitom o malá regionální letiště (přibližně 40

Srpen 2007

74

PBA Group

letišť bylo tímto schématem podpory dotčeno). Přesto nakonec podporu povolila, a to přímo na základě čl. 87-3c Smlouvy ES. Není přesně zřejmé, proč v jednom případě možnost konkurence byla vyloučena a co v druhém případě vedlo Komisi k závěru, že dotčená letiště mezi sebou konkurují. Přesto lze tvrdit, že v souladu s novými pokyny pravděpodobně u většině případů letišť v České republice nebude hospodářská soutěž ani přeshraniční trh dotčen. Komise v nových Pokynech sama vyjádřila přesvědčení, že v případě letišť kategorie D je jen málo pravděpodobné, že by k porušování hospodářské soutěže a dotčení přeshraničního obchodu docházelo. Toto by mělo být pravda zvláště v případě letišť, která jsou pouze vnitrostátní. V případě, že by nebylo možné existenci státních podpory na základě předchozích kritérií vyloučit, musela by být podpora poskytnuta v souladu s pravidly pro poskytování vnitrostátní regionální podpory (nařízení Komise 1628/2006).

Srpen 2007

75

PBA Group

Základní, střední a vyšší odborné školství Poskytování vzdělávání se v České republice řídí zákonem č. 561/2004 Sb., ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Lze říci, že v České republice je možné poskytovat vzdělávání a služby se vzděláním přímo související výlučně podle tohoto zákona. Podle §2 tohoto zákona je pak veškeré vzdělávání poskytované v České republice veřejnou službou. Jak z pohledu zákona, tak i aplikace pravidel veřejné podpory, je nutné rozlišovat mezi veřejnými a ostatními školami a školskými zařízeními. Tyto dvě kategorie zařízení neposkytují vzdělávání za stejných podmínek a nemají stejný způsob financování. Jestliže v prvním případě je vzdělávání poskytováno bezplatně a je plně financováno ze státního rozpočtu, v druhém případě může být financováno mimo příspěvky na provozní náklady ze státního rozpočtu i přímými úhradami za poskytované vzdělání od osob, jimž je toto vzdělání poskytováno (viz §123 zákona). V tomto ohledu je nutné podotknout, že i v případě veřejných škol může být poskytování školských služeb (služby navazující na vzdělávání) zpoplatněno. V obou případech se ale jedná o vzdělávací instituce tvořící součást vnitrostátní vzdělávací soustavy, jejichž program je akreditován ze strany státu. Podle §134 lze navíc příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby použít pouze na tuto hlavní činnost. Stejně tak příjmy z doplňkové činnosti (§135) lze použít pouze na úhradu výdajů spojených s těmito doplňkovými činnostmi. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že dotčená zařízení nemusí být podle práva ES o poskytování veřejné podpory kvalifikována jako podniky (provádějící ekonomické činnosti). Na druhé straně není možné vyloučit, že v případě školských služeb a zpoplatněném vzdělávání se jedná o poskytování služeb za úplatu, a tedy o provoz ekonomické činnosti, byť ve veřejném zájmu. Kvalifikaci činností těchto soukromých škol jako ekonomické činnosti je ale možné zpochybnit na základě rozhodnutí Evropská komise NN54/2006 – Vysoká škola logistiky v Přerově, v kterém dospěla k závěru, že v případě soukromé vzdělávací instituce zřízené podle tohoto zákona se o hospodářskou činnost nejedná. Z pohledu zpracovatele, se nicméně nejedná o standardní řešení a o závěry tohoto rozhodnutí se nelze plně opřít. Pokud by se o ekonomickou činnost skutečně jednalo, je ze strany státu považována za ekonomickou činnost ve veřejném zájmu (viz komentář výše). Pro poskytnutí dotace těmto neveřejným institucím ze strukturálních fondů nicméně nelze využít rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Zákon sice pověřuje tyto instituce výkonem závazku veřejné služby (první podmínka zmíněného rozhodnutí), ale není naplněna podmínka předběžného stanovení parametrů výše kompenzace nebo lépe řečeno tyto parametry stanoveny jsou, ale nemohou být využity pro podporu ze strukturálních

Srpen 2007

76

PBA Group

fondů, protože nepočítají s úhradou investičních výdajů (viz zákon č. 306 /1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením: § 1 (2) „Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním, u speciálních škol a zařízení i s rehabilitací, a s běžným provozem dané školy nebo zařízení, s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci uzavřené po 1. lednu 1997“). Obecně lze tvrdit, že s ohledem na znění zákona je trh s poskytováním těchto služeb v České republice otevřen. Přesto je možné se domnívat, že definice veřejné podpory nebude naplněna, protože většina podpor poskytnutých těmto zařízením nebude splňovat podmínku porušení přeshraničního obchodu z důvodu pouze místně omezeného rozsahu jejich vzdělávacích aktivit.

Srpen 2007

77

PBA Group

Sociální a zdravotní politika Předmětem tohoto rozboru je rozbor důvodů, proč pro tuto oblast nelze aplikovat relevantní předpisy EU zabývající se financováním služeb ve veřejném zájmu. rozumí rozhodnutí Evropské komise ze dne Těmito předpisy se 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „rozhodnutí Komise o poskytování služeb veřejného zájmu“). Zmínit je nutné i Rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2005/C 297/04). Oba tyto dokumenty se obecně vztahují na finanční kompenzace podnikům za poskytování ekonomických služeb ve veřejném zájmu, mezi které je nutné počítat i za některých okolností i podniky poskytující sociální a zdravotní služby. Ani pravidla výše uvedená, ani ostatní předpisy zabývající se touto problematikou neposkytují vyčerpávající odpovědi na otázky týkající se aplikace pravidel veřejné podpory v této oblasti. Evropská komise sama přiznává, že zde zůstávají doslova řečeno „šedé zóny“, které není možné odstranit obecným přístupem k řešení problémů (viz schéma na následující stránce). Základní otázkou, která je klíčem k celé problematice, je rozlišení sociálních a zdravotních služeb na ekonomické a neekonomické. Evropské komise se s odborníky na toto téma shoduje, že nejenže není možné uvést přesný seznam aktivit, které mohou být považovány za ekonomické, ale dokonce není ani možné stanovit přesná kritéria, která by umožnila s jistotou danou činnost kvalifikovat jedním či druhým způsobem. Je tomu tak proto, že podle Komise není směrodatný předmět činnosti sám o sobě (např. provoz domovu důchodců), jako spíše způsob, kterým je tato činnost provozovaná na trhu. Podstatný je i charakter trhu, na kterém je tato činnost provozována (viz dále). Celá tato problematika se navíc vyvíjí v čase. Jelikož systémy zabezpečování sociálních a zdravotních služeb jsou v jednotlivých státech velmi rozlišné, není ze strany Evropské komise možné stanovit jednotný přístup k řešení všech podstatných otázek. K tomu lze doplnit, že možnost kvalifikace sociálních služeb jako ekonomické aktivity paradoxně závisí ve velké míře na vnitrostátní právní úpravě. Je nutné zohlednit nejenom způsob, jakým si každý stát nastavil systém poskytování těchto služeb a v jaké míře otevřel trh v této oblasti, ale i konkrétní typ podpory, která má být poskytnuta. Shrnutí dopadů legislativy EU na české právní prostředí 1. Definování služeb veřejného zájmu obecně a specificky sociálních a zdravotních služeb poskytovaných ve veřejném zájmu spadá plně do kompetencí členských států.

Srpen 2007

78

PBA Group

Evropské právo sociální a zdravotnické služby jako takové nedefinuje. Evropská komise uvádí indikativní seznam služeb, které mohou být pod sociální služby poskytované ve veřejném zájmu zahrnuty. Uvádí některé charakteristiky, které jsou ve většině států s poskytováním těchto služeb spojené. Jednou ze základních charakteristik je, že se většinou jedná o neziskové služby. Jejich financování je zabezpečeno na základě principu solidarity. V případě, že jsou

Srpen 2007

79

PBA Group

hrazeny, neexistuje vazba mezi výši úhrady a skutečnou cenou služby. Nebo jinými slovy, nejedná se většinou v rámci jejich poskytování o běžný vztah dodavatele/příjemce služby. 2. Mezi sociálními službami poskytovanými ve veřejném zájmu nelze jednoznačně vymezit skupinu činností, které by nebyly ekonomickými činnostmi. Kvalifikace dané činnosti jako ne-ekonomické je zásadní, protože pokud by se nejednalo o ekonomické činnosti, podpora takovým podnikům nezakládá veřejnou podporu. Komise neposkytla ve svých dokumentech kritéria ani vodítka, jak tyto činnosti definovat. Komise pouze uvedla na několika místech, že příklady, které uváděla jako vzory ne-ekonomických aktivit podléhají vývoji a nelze je považovat za neměnné. Podle Komise služby, které byly v nedávné době poskytovány výlučně jako neziskové, jsou dnes poskytovány plně na tržních základech. Není proto možné vystavit seznam činností, které by bylo možné kvalifikovat jako neekonomické. Podle Komise nezáleží tedy ani na tom, jak jsou poskytovány, ani kým jsou poskytovány, ale na kterém trhu jsou poskytovány (za jakých podmínek). To, že jsou služby ve veřejném zájmu poskytovány bez zisku, je předpokladem pro jejich kvalifikaci jako služby ve veřejném zájmu, ať už se jedná o služby ekonomické nebo ne-ekonomické. Pokud by tomu bylo jinak, nemuselo by docházet ze strany státu k ukládání závazku poskytování těchto služeb, protože by trh zajistil jejich poskytování normální cestou. Neziskovost subjektu poskytující služby ve veřejném zájmu sama o sobě nevylučuje kvalifikaci ekonomické aktivity. Činnost vykonávaná jedním subjektem neziskově, může být v jiném prostředí poskytována běžně jiným subjektem tržně. Například soukromá školka, kde úhrady za hlídání dítěte jsou podstatně vyšší než ve veřejné školce, může bez problémů fungovat v Praze (i z důvodu zahraniční klientely), ale hůře najde uplatnění na venkově s populací dosahujících nižších příjmů. Tuto službu zde bude muset zabezpečit na neziskové bázi např. obecní úřad. Kvalifikace nebo vyloučení sociálních služeb jako ekonomických je ztíženo tím, že poskytování těchto služeb nebude nikdy mít za prioritní cíl ziskovost. Ve všech případech bude vyhledáváno především naplňování jiných (sociálních) zájmů. Jako jediný, kdy by pravděpodobně mohl být ekonomický charakter ve vztahu k ziskovosti vyloučen, lze uvést případ, kdy za žádných okolností není daná činnost zisková (náklady jsou natolik vysoké, že by je příjemci reálně nemohli uhradit). Evropský soudní dvůr ze své strany posuzuje jako ekonomické všechny služby, za které se platí, přestože úhradu těchto služeb nemusí zajišťovat příjemce služeb. Tímto způsobem jsou pod ekonomické aktivity zařazeny téměř všechny aktivity. Tento přístup Evropský soudní dvůr zaujal ve vztahu k problematice

Srpen 2007

80

PBA Group

volného pohybu služeb a principu svobodného usazování a není jisté, jestli je možné jej plně aplikovat v problematice veřejné podpory. Obecně lze podle Komise konstatovat novou tendenci, že poskytování sociálních služeb je čím dál tím více otevřeno subjektům, kteří se v určitém ohledu stávají výkonným subjektem politiky státu v oblasti sociálních služeb. Státy otvírají tyto sektory konkurenci, přestože i nadále regulují podmínky poskytování těchto služeb (regulovaná konkurence). Čím dál tím více činností se tedy stává ekonomickými. V případě zdravotnických služeb se na rozdíl od sociálních služeb vždy jedná podle evropských institucí o ekonomickou aktivitu. 3. Státy mohou za předpokladu splnění některých podmínek poskytovat finanční příspěvky ve formě úhrady nákladů poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb (vyrovnávací platby). Možnost platit ze strany státu vyrovnávací platby subjektům, které poskytují služby ve veřejném zájmu je omezena určitými podmínkami vyplývajícími z práva EU. Jedná se o čtyři základní podmínky. Zjednodušeně, pokud jsou naplněny všechny čtyři tyto podmínky, o veřejnou podporu se nejedná (případ rozhodnutí „Altmark Trans“). Pokud jsou naplněny pouze tři tyto podmínky (přesněji řečeno není naplněna čtvrtá podmínka rozhodnutí Altmark Trans) a jsou splněny podmínky rozhodnutí Komise o poskytování služeb ve veřejném zájmu, jedná se o povolenou veřejnou podporu, která nemusí být notifikována. Pokud jsou naplněny první tři podmínky rozsudku Altmark Trans, ale nejsou respektována omezení daná rozhodnutím Komise o poskytování služeb ve veřejném zájmu, může Komise povolit podporu ve formě vyrovnávací platby na základě notifikace, podle Rámce společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. -

Prvním předpokladem pro udělení podpory (na základě jakéhokoliv z výše uvedených případů) je, aby příjemce vyrovnávací platby byl skutečně pověřen vykonáváním závazků veřejné služby a aby tyto závazky byly jasně vymezeny.

Závazkem veřejné služby se rozumí povinnost uložená podniku poskytovat dané služby všem občanům, pokud spadají do kategorie příjemců služby na nediskriminačním základě a za podmínek stanovených státem. Lze se domnívat, že základní podmínka není českým právním řádem naplněna. Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se skutečně v případě sociálních služeb jedná o služby ve veřejném zájmu. Je také možné tvrdit, že zákon představuje akt, který v určitém smyslu „pověřuje“ subjekty výkonem těchto služeb a to tak, že podmiňuje možnost jejich poskytování povinnou registrací. poskytujícím sociální služby vyplývá ze zákona automaticky Subjektům

Srpen 2007

81

PBA Group

povinnost závazku veřejné služby (viz výše definice). V oblasti zdravotnictví je to zákon č. 245/2006, který výslovně umožňuje pověřit určitá zařízení poskytováním služeb veřejného zájmu. V obou případech ale nejsou naplněny podmínky, které musí vykazovat takové pověření ze strany státu podnikům tyto služby vykonávat. Pověřovací akt by měl podle práva EU stanovovat především přesnou povahu závazku veřejné služby (naplněno právem ČR), měl by obsahovat délku trvání závazku veřejné služby (není naplněno) a ukazatele pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby (není naplněno) – viz rozbor české legislativy. -

Předpokladem proto, aby podpora ve formě kompenzace mohla být udělena bez notifikace (ať už proto, že nebude zakládat veřejnou podporu podle rozhodnutí Altmark Trans nebo bude v souladu s rozhodnutím Komise o poskytování služeb ve veřejném zájmu) je, že pověřovací akt bude obsahovat ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby, tak aby předem bylo možné za účelem transparentnosti výši kompenzace odhadnout (znát).

-

Třetí podmínka, která musí být naplněna, aby podpora nemusela být notifikována je, aby výše vyrovnávací platby byla omezena na skutečné náklady vzniklé s poskytováním těchto služeb (případně byl zohledněn přiměřený zisk).

Podle zpracovatele systém, tak jak je nastavený zákonem č. 108/2006 Sb. a právními předpisy v oblasti zdravotnictví, sice omezuje výši úhrady za služby, ale neustanovuje systém, který by zaručoval a pokrýval skutečné náklady poskytovatele, které odpovídají realitě. -

Aby vyrovnávací platba nezakládala vůbec veřejnou podporu (splnění čtvrté podmínky podle rozhodnutí « Altmark Trans »), musí být - pokud tuto podmínku zasadíme do českého právního - prostředí výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik vynaložil na plnění těchto závazků.

Zákon o sociálních službách počítá pouze z registrací poskytovatelů služeb, výběrové řízení nepřipadá proto v českém právním řádu v této oblasti v úvahu. Zákon ale nezajišťuje ani, aby vyrovnávací platba odpovídala v možné míře tržní ceně. Ani tato poslední podmínka proto není naplněna. S ohledem na výše uvedené se lze domnívat, že podle práva ČR jsou sociální a (částečně i zdravotní služby) za podmínek, za kterých jsou zde poskytovány, službami ve veřejném zájmu. Je možné tvrdit, že poskytovatelé těchto služeb vykonávají závazek veřejné služby, ale jejich financování nemůže být kvalifikováno (zařazeno) jako vyrovnávací platba podle práva EU. 4. Předpokladem pro kvalifikaci veřejné podpory zůstává, že podpora bude porušovat hospodářskou soutěž a mít přeshraniční efekt.

Srpen 2007

82

PBA Group

V případě, že se nejedná o podporu, která může být zařazena pod vyrovnávací platbu za poskytování služeb veřejného zájmu, je možné kvalifikaci veřejné podpory vyloučit na základě nesplnění alespoň jedné ze dvou základních podmínek pro uplatnění pravidel veřejné podpory: Porušení soutěže: Pro porušení soutěže na trhu je základním předpokladem, aby k této soutěži vůbec docházelo, tj. existovala konkurence na trhu. Přestože český trh s poskytováním sociálních a zdravotních služeb je otevřen (podle zpracovatele se jedná o regulovanou konkurenci - viz výše), není zřejmé, zda je možné hovořit o skutečné konkurenci na trhu. Jelikož podle zákona 108/2006 nelze poskytovat sociální služby jinak než v souladu s tímto zákonem, jsou všichni poskytovatelé služeb teoreticky ve stejné pozici (neexistují subjekty pověřené službou veřejného zájmu versus subjekty, které jím pověřeny nejsou). I v případě zdravotních zařízení je tomu obdobně. Teoreticky poskytují všichni služby za stejných finančních podmínek (minimálně maximální částka je státem stanovena). Pokud by podpora (úhrada za služby veřejné zájmu) byla všem subjektům na českém trhu poskytována za stejných podmínek (podle stejných parametrů), bylo by pravděpodobně možné tvrdit, že nedochází k porušování hospodářské soutěže, protože všechny subjekty jsou financovány stejně (nedochází k zvýhodňování určitého podniku) na českém trhu. Podle Evropské komise je ostatně toto podmínkou pro to, aby pravidla pro kompenzace nákladů spojených s poskytováním služeb veřejného zájmu mohla být aplikována: pokud jsou identické služby poskytovány více subjekty, musí být stanoveny stejné parametry pro výpočet kompenzace. Podle zpracovatele se financování sociálních a zdravotních služeb veřejného zájmu v České republice ale neděje podle schématu vyrovnávací kompenzace (viz výše). Naopak příspěvky na úhradu nákladů jsou hrazeny na základě dotačního výběrového řízení a dochází k diskriminaci určitých subjektů. Případná podpora ze strukturálních fondů bude také mít selektivní charakter (nebude poskytnuta všem) a tak je možné tvrdit, že k porušování na trhu by docházelo. Přeshraniční efekt: Otázka přeshraničního dopadu podpor poskytovaných v sektoru sociálních a zdravotních služeb není v oficiálních dokumentech věnovaným této problematice specificky řešena. Přístup Komise je možné proto ilustrovat pouze na jejích jednotlivých rozhodnutích, aniž by bylo možné jednotlivé závěry zobecňovat. Rozhodovací praxe Komise bude analyzována v další části. Zatím lze uvést, že přítomnost přeshraničního efektu je možné předpokládat především v případě, že se bude jednat o služby, u kterých dochází skutečně k přeshraničnímu obchodu. Teoreticky je možné si u většiny sociálních služeb

Srpen 2007

83

PBA Group

představit, že k určité výměně mezi členskými státy dochází. Vždy může teoreticky nastat situace, kdy např. domov důchodců v příhraniční oblasti bude přijímat i přeshraniční obyvatele, kteří budou zainteresováni např. z důvodu nižší ceny těchto služeb. V praxi se s tímto bude potýkat v ČR jen velmi málo subjektů a bylo by navíc nutné, aby to nebyl jen výjimečný případ, ale běžná praxe, jinak by nebyl přeshraniční efekt znatelný. Podobně v případě zdravotnických zařízení je možné předpokládat, že dochází k občasnému poskytování zdravotní péče občanům z ostatních členských států EU. Může k tomu docházet i relativně často, například v Praze nebo oblastech turisticky atraktivních, kde může být pravidelně poskytována péče turistům v rámci naléhavých případů. Zde se ale nejedná o cestování za zdravotní péčí, ale o nechtěnou péči, a proto nelze tvrdit, že by se jednalo o přeshraniční obchod. To by platilo jen, pokud by nemocnice byla schopna přitáhnout zahraniční klientelu například na plánované intervence (operace) a dlouhodobou péči. S ohledem na aktuálně nastavené restriktivní podmínky pro úhrady péče čerpané v zahraniční ze strany pojišťoven bude v praxi takových případů jen velmi málo. Lze se tedy s přihlédnutím k praxi Evropské komise domnívat, že u většiny podpor nebude naplněna podmínka přeshraničního efektu. 5. Pokud existuje přeshraniční efekt, je možné aplikovat na tento typ podpor ještě ostatní pravidla pro poskytování veřejné podpory (blokové výjimky).

Srpen 2007

84

PBA Group

III.

METODICKÝ PŘÍSTUP PRO KOMUNIKACI SE ŽADATELI O PODPORU

Žadatel získává informaci k veřejné podpoře nejpozději ve výzvě (možný je odkaz na operační dokument, případně prováděcí dokument). Povinnosti spojené s přípravou výzev Součástí vyhlašovaných výzev k jednotlivým oblastem intervencí musí být základní informace, jak budou aplikována pravidla veřejné podpory. Prohlášení Žadatel o podporu dále vyplní v rámci dokumentace k předkládanému projektu prohlášení, ve kterém závazně bude deklarovat, že na stejné způsobilé výdaje, na které nyní chce čerpat podporu, neobdržel dříve žádný jiný příspěvek z veřejných rozpočtů ČR a EU. „Žadatel tímto prohlašuje, že na projekt, který se vztahuje k této žádosti o podporu nebyly na stejné způsobilé výdaje dříve získány žádné jiné finanční příspěvky z veřejných rozpočtů ČR a EU.“ Ve vztahu k pravidlu de minimis bude vyžadováno specifické čestné prohlášení, které se bude vázat k informaci o získaných podporách žadatele de minimis v posledních třech letech. Prohlášení k podpoře de minimis Jako žadatel se tímto ucházím o podporu z ROP Jihozápad, která mi bude poskytnuta v režimu de minimis (dle ustanovení nařízení EU 1998/2006). Podle tohoto pravidla celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku 200000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nepřesáhne 100000 EUR v kterémkoliv období tří fiskálních let. Tyto stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členských státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Společenství. Období se stanoví podle roků používaných podnikem k daňovým účelům. Níže uvádím skutečnosti, které se váží k aplikaci daného pravidla. Prohlašuji, že v případě pochybností o dříve získaných podporách se obrátím na dotčený orgán s cílem vyjasnění jejich klasifikace. Jsem si vědom, že níže uvedené

Srpen 2007

85

PBA Group

typy podpor, které nejsou uvedeny vyčerpávajícím způsobem, mohou spadat do kalorie de minimis a jako takové zakládat veřejnou podporu ve smyslu práva EU. -

dotace získaná z veřejných rozpočtů půjčka získaná od veřejných subjektů za zvýhodněných podmínek školení či poradenské služby od veřejných institucí získaných zdarma či za zvýhodněných podmínek podpora na investice či projekty ochrany životního prostředí z veřejných zdrojů reklama zdarma ve veřejné lokální televizi či jiných veřejných médiích (například podporu turistických produktů) nákup pozemku či jiných nemovitostí za menší než tržní cenu

Prohlašuji, že výše podpory udělená v posledních třech letech v režimu de minimis činila: Letos, loňský rok, předloňský rok, CELKEM Jméno, pozice, organizace, datum, podpis U projektů, které zakládají veřejnou podporu, bude v rámci smlouvy uvedeno ustanovení z něhož bude vyplývat informace o typu výjimky, která na získanou podporu byla aplikována. U dotací poskytnutých v režimu de minimis bude navíc žadateli o tuto podporu vystaveno specifické osvědčení (takové osvědčení mu ulehčí situaci pro pozdější kontrolu a zejména v případě podání dalších žádostí o podporu v budoucnosti). Klauzule Každá smlouva s žadatelem bude obsahovat klauzuli o povinnosti navrácení podpory v případě jejího nezákonného poskytnutí (platí, že na podporu není právní nárok, navíc tato klauzule zabrání pozdějším případným námitkám o přijetí podpory v dobré víře ze strany jejího příjemce). „Žadatel si je vědom skutečnosti, že získaný finanční příspěvek z fondů EU nesmí v sobě zakládat zakázanou veřejnou podpory. Žadatel se výslovně zavazuje spolupracovat s poskytovatelem podpory (řídícím orgánem) způsobem, který ve vztahu k získanému finančnímu příspěvku z fondu EU vždy a za všech okolností povede k zajištění souladu s pravidly EU pro oblast veřejné podpory.“

Srpen 2007

86

PRIORITNÍ OSA: DOSTUPNOST CENTER

Recommend Documents