PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Tabulka č. 8 Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Tabulka č. 11 Tabulka č. 12 Graf č. 13 Graf č. 14 Graf č. 15 Graf č. 16 Graf č. 17 Graf č. 18 Graf č. 19 Graf č. 20 Graf č. 21 Tabulka č. 22 Graf č. 23 Graf č. 24 Graf č. 25 Graf č. 26 Graf č. 27 Graf č. 28 Tabulka č. 29 Tabulka č. 30 Graf č. 31
Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění Vývoj počtu nemocensky pojištěných osob Hranice pro redukci denního započitatelného příjmu Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH Vývoj relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě (v %) Přehled výše nemocenského podle výše mzdy při onemocnění trvajícím 30 dnů v roce 2004 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění celkem Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění muži Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění ženy Vývoj počtu případů pracovní neschopnosti (PN) podle skupin diagnóz na 100 000 pojištěnců Rozložení ukončených případů PN podle délky trvání (absolutně) Rozložení ukončených případů PN podle délky trvání (v %) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH Přehled výše nemocenského a výše čisté mzdy v roce 2004 Podíl nemocenského (za 30 dnů nemoci) a čisté mzdy v roce 2004 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích) Denní stav práce neschopných zaměstnanců malých organizací podle výše vyměřovacího základu Počet ukončených případů pracovní neschopnosti podle délky trvání Vývoj počtu případů PN podle skupin diagnóz na 100 00 pojištěnců Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců (podle pohlaví); Průměrná délka 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech (podle pohlaví) Nemocenské a náhrada mzdy podle současného právního stavu a podle návrhu Podíl výše náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů nemoci k čisté mzdě Rozdíl ve výši náhrady mzdy a nemocenské a výší současného nemocenského za 30 dnů nemoci Podíl výše peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů PN k čisté mzdě Rozdíl ve výši peněžité pomoci v mateřství podle návrhu a současného stavu za 28 týdnů PN Podíl výše ošetřovného a podpory při ošetřování člena rodiny za 9 dnů pracovní neschopnosti k čisté mzdě Rozdíl ve výši ošetřovného a podpory při ošetřování člena rodiny za 9 dnů pracovní neschopnosti Odhad příjmů a výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč (civilní sektor) Příklad výpočtu výše dávek v nemoci podle současného stavu a podle návrhu Schéma finančních toků systému nemocenského pojištění
Mezinárodní srovnání systémů nemocenského pojištění Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení Tabulka č. 1 Zapojení zaměstnavatelů a karenční doba v systému nemocenského pojištění Tabulka č. 2 Podpůrčí doba a výše dávky v systému nemocenského pojištění Tabulka č. 3 Přehled dvoustranných mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení
156
Tabulka č. 1
Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění A) zaměstnaní 1)
ROK 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
PŘÍJMY (mil. Kč) 13 16 18 20 22 24 24 26 28 30 32 34
495 419 991 502 560 112 912 339 682 721 336 842
nemocenské 9 13 15 17 16 15 16 23 25 27 29 24
432 355 176 394 685 452 124 283 200 825 079 291
POČR
2)
VÝDAJE (mil. Kč) peněžitá vyrovnápomoc v vací mateřství příspěvek
656 835 894 927 864 766 696 785 957 893 1 004 730
1 1 1 1 1 2 2 2 3 3 3 4
579 707 701 789 939 003 125 727 012 447 729 075
18 17 18 9 8 7 6 8 7 7 6 5
CELKEM 11 15 17 20 19 18 18 26 29 32 33 29
684 914 789 120 496 227 950 803 176 171 817 101
ROZDÍL příjmy výdaje 1 811 505 1 202 382 3 064 5 885 5 962 -464 -494 -1 450 -1 481 5 741
PODÍL příjmy : výdaje 115% 103% 107% 102% 116% 132% 131% 98% 98% 95% 96% 120%
B) OSVČ
ROK
PŘÍJMY 1) (mil. Kč)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
nemocenské
638 645 613 490 823 548 543 585 639 698 708 791
POČR
2)
VÝDAJE (mil. Kč) peněžitá vyrovnápomoc v vací mateřství příspěvek
233 234 240 268 274 281 310 370 374 398 444 414
CELKEM
ROZDÍL příjmy výdaje
277 259 261 290 297 306 337 403 409 437 489 462
44 25 21 22 24 25 26 33 36 40 45 49
361 386 352 200 526 242 207 183 230 261 219 328
PODÍL příjmy : výdaje 230% 249% 235% 169% 277% 179% 161% 145% 156% 160% 145% 171%
C) celkem
ROK 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
PŘÍJMY 1) (mil. Kč) 14 17 19 20 23 24 25 26 29 31 33 35
133 064 604 992 383 660 455 924 321 419 044 632
nemocenské 9 13 15 17 16 15 16 23 25 28 29 24
665 589 416 662 959 733 434 653 574 222 523 704
POČR
2)
VÝDAJE (mil. Kč) peněžitá vyrovnápomoc v vací mateřství příspěvek
656 835 894 927 864 766 696 785 957 893 1 004 730
1 1 1 1 1 2 2 2 3 3 3 4
623 732 722 811 963 028 151 760 047 487 774 123
18 17 18 9 8 7 6 8 7 7 6 5
CELKEM 11 16 18 20 19 18 19 27 29 32 34 29
961 173 050 410 794 533 287 205 585 609 307 563
ROZDÍL příjmy výdaje 2 172 891 1 554 582 3 590 6 127 6 168 -281 -264 -1 190 -1 263 6 069
Pramen: Účetní zprávy, Bilance dávkových příjmů PLATBY (ČSSZ) 1) 2)
jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážek…) podpora při ošetřování člena rodiny
157
PODÍL příjmy : výdaje 118% 106% 109% 103% 118% 133% 132% 99% 99% 96% 96% 121%
Tabulka č. 2
Vývoj průměrného počtu nemocensky pojištěných osob rok 1993
1994
1995
1996
1997
NP celkem - zaměstnanci - zam. VO - zam. MO - NP OSVČ DP OSVČ
5 051 932 4 587 244 3 813 276 773 968 464 688 464 688
5 191 110 4 753 776 3 860 657 893 119 437 334 536 632
5 071 163 4 645 906 3 711 838 934 068 425 257 575 113
5 013 735 4 636 849 3 630 741 1 006 108 376 885 563 383
4 801 356 4 457 322 3 563 057 894 265 344 035 586 587
NP zam./ NP NP OSVČ/ NP NP/ DP OSVČ
90,80 9,20 100,00
91,58 8,42 81,50
91,61 8,39 73,94
92,48 7,52 66,90
92,83 7,17 58,65
1998
1999
4 621 443 4 438 809 4 289 525 4 117 078 3 378 472 3 234 067 911 052 883 012 331 918 321 730 603 279 610 105 Podíly v % 92,82 7,18 55,02
92,75 7,25 52,73
2000
2001
2002
2003
2004
4 329 135 4 015 636 3 168 542 847 094 313 499 619 259
4 369 705 4 066 069 3 177 115 888 954 303 636 628 051
4 366 354 4 067 943 3 156 615 911 329 298 410 640 813
4 315 064 4 020 340 3 084 029 936 311 294 725 645 577
4 319 121 4 040 412 3 092 817 947 595 278 710 726 604
92,76 7,24 50,62
93,05 6,95 48,35
93,17 6,83 46,57
NP celkem = nemocensky pojištěné osoby celkem
NP zam./ NP = nemocensky pojištění zaměstanci/ nemocensky pojištěné osoby celkem
zam. VO = zaměstnanci velkých organizací
NP OSVČ/ NP = nemocensky pojištěné OSVČ/ nemocensky pojištěné osoby celkem
zam. MO = zaměstnaci malých organizací
NP/ DP OSVČ = nemocensky pojištěné OSVČ/ důchodově pojištěné OSVČ
93,17 6,83 45,65
93,55 6,45 38,36
NP OSVČ = nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné DP OSVČ = důchodově pojištěné osoby samostatně výdělečně činné
1993 NP celkem - zaměstnanci - zam. VO - zam. MO - NP OSVČ DP OSVČ
1994 2,75 3,63 1,24 15,39 -5,89 15,48
1995 -2,31 -2,27 -3,85 4,58 -2,76 7,17
1996
1997
-1,13 -0,19 -2,18 7,71 -11,37 -2,04
-4,24 -3,87 -1,86 -11,12 -8,72 4,12
meziroční index v % 1998 1999 -3,75 -3,76 -5,18 1,88 -3,52 2,85
Zdroj: Účetní zprávy ČSSZ Poznámka: V roce 1993 a 1994 jde o stav nemocensky pojištěných osob v měsíci prosinci příslušného roku. Od roku 1995 je počet nemocensky pojištěných ročním průměrem vypočtěným z měsíčních údajů.
158
-3,95 -4,02 -4,27 -3,08 -3,07 1,13
2000 -2,47 -2,46 -2,03 -4,07 -2,56 1,50
2001 0,94 1,26 0,27 4,94 -3,15 1,42
2002 -0,08 0,05 -0,65 2,52 -1,72 2,03
2003 -1,17 -1,17 -2,30 2,74 -1,23 0,74
2004 0,09 0,50 0,28 1,21 -5,43 12,55
Tabulka č. 3
Hranice pro redukci denního započitatelného příjmu platnost redukčních hranic
redukční hranice
první
druhá
plně započitatelný příjem do výše
redukovaný příjem na 60% z částky nad do
maximální denní vyměřovací základ
maximální denní výše dávky stanovená sazbou 69%
od 1.1.1993 do 31.12. 1993
190 Kč
190 Kč
190 Kč
131 Kč
od 1.1.1994 do 1.10.1999
270 Kč
270 Kč
270 Kč
186 Kč
od 1.10.1999 do 31.12.1999
360 Kč
540 Kč
360 Kč
360 Kč
-
540 Kč
468 Kč
323 Kč
od 1.1.2000 do 31.12.2000
400 Kč
590 Kč
400 Kč
400 Kč
-
590 Kč
514 Kč
355 Kč
od 1.1.2001 do 31.12.2001
430 Kč
630 Kč
430 Kč
430 Kč
-
630 Kč
550 Kč
380 Kč
od 1.1.2002 do 31.12.2005 *)
480 Kč
690 Kč
480 Kč
480 Kč
-
690 Kč
606 Kč
419 Kč
do 31.12.2003
první tři dny pracovní neschopnosti 50% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne pracovní neschopnosti 69% denního vyměřovacího základu
procentní sazba po 1.1.2004
první tři dny pracovní neschopnosti 25% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne pracovní neschopnosti 69% denního vyměřovacího základu
Pramen: MPSV *) Od 1. 1. 2004 se za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti započítává do výše první redukční hranice pouze 90% denního vyměřovacího základu (maximální denní vyměřovací základ pak činí 558 Kč a maximální denní výše dávky stanovené sazbou 69% 386 Kč). Zároveň bylo prodlouženo rozhodné období ze čtvrtletí předcházejícího vzniku pracovní neschopnosti (PN) na 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci vzniku PN.
159
Tabulka č. 4
Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
průměrná m zda v NH v Kč 6 896 8 172 9 676 10 696 11 693 12 655 13 490 14 640 15 711 16 769 17 881
vyměřovací základ pro pojistné zam ěstnanci VO v Kč 6 217 7 709 9 142 10 154 11 326 12 270 13 023 13 992 15 059 16 178 17 213
zaměstnanci MO v Kč 5 035 6 217 7 099 7 978 9 525 10 104 11 138 11 616 12 051 12 553 13 321
zaměstnanci v Kč 5 983 7 409 8 698 9 672 10 944 11 805 12 625 13 472 14 385 15 334 16 300
OSVČ *) v Kč 2 977 3 350 3 551 3 426 3 067 3 461 3 557 3 735 4 052 4 300 5 028
podíl vyměřovacího základu na m zdě zaměstnanci OSVČ *) v % v % 86,8 43,2 90,7 41,0 89,9 36,7 90,4 32,0 93,6 26,2 93,3 27,3 93,6 26,4 92,0 25,5 91,6 25,8 91,4 25,6 91,2 28,1
Zdroj: MPSV (údaje pro rok 1993 nejsou k dispozici)
Meziroční index vyměřovacího základu a průměrné mzdy v NH rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
průměrné mzdy v NH v % 118,5 118,4 110,5 109,3 108,2 106,6 108,5 107,3 106,7 106,6
zam ěstnanci VO v % 124,0 118,6 111,1 111,5 108,3 106,1 107,4 107,6 107,4 106,4
meziroční index vyměřovacího základu zaměstanci MO zam. průměrně v % v% 123,5 123,8 114,2 117,4 112,4 111,2 119,4 113,2 106,1 107,9 110,2 106,9 104,3 106,7 103,7 106,8 104,2 106,6 106,1 106,3
160
OSVČ *) v % 112,5 106,0 96,5 89,5 112,8 102,8 105,0 108,5 106,1 116,9
*) v yměřovací základ pro důchodově pojištěné OSVČ, tzn. pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné)
Tabulka č. 5
Vývoj relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě (v %) Průměrná mzda v NH (hrubá) Rok
denní
měsíční
1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Průměrné denní
1)
nemocenské
Relace denního
2)
nemocenského
v Kč
v Kč
v Kč
k denní mzdě v %
2 875 2 920 2 964 3 026 3 095 3 170 3 286 3 792 4 644 5 817 6 896 8 172 9 676 10 696 11 693 12 655 13 490 14 640 15 711 16 769 17 881
94 96 97 99 102 104 108 125 153 191 227 268 318 351 384 416 443 481 517 551 587
62 64 66 68 68 69 72 77 90 106 136 146 173 154 155 165 222 232 256 268 263
66 67 67 68 67 66 66 62 59 55 60 54 55 44 40 40 50 48 50 49 45
Pramen: MPSV 1)
průměrná denní mzda se vypočte jako podíl průměrné měsíční mzdy a průměrného počtu dní v měsíci
2)
v letech 1984 - 1992 přepočteno z pracovních dnů na kalendářní
700 Kč
70%
relace nemocenského ke mzdě
600 Kč
60%
500 Kč
50%
400 Kč
40%
průměrné denní nemocenské průměrná denní mzda
300 Kč
30%
relace nemocenského ke
200 Kč
20%
100 Kč
10%
161
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0% 1990
0 Kč
Tabulka č. 6
Přehled výše nemocenského podle výše mzdy při onemocnění trvajícím 30 dnů v roce 2004 měsíční mzda v Kč 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000 22 500 25 000 27 500 30 000 32 500 35 000 37 500 40 000
nemocenské za 30 dní v Kč 3 068 4 598 6 125 7 639 9 066 10 050 10 993 11 370 11 370 11 370 11 370 11 370 11 370 11 370 11 370
čistá mzda v Kč zaměstnanec 2 děti 4 375 6 562 8 495 10 352 12 210 14 067 15 855 17 622 19 370 21 117 22 815 24 452 26 090 27 727 29 337
čistá mzda v Kč zaměstnanec bezdětný
podíl v % nemocenské/čistá mzda zaměstnanec se 2 dětmi
4 180 6 052 7 910 9 767 11 580 13 327 15 075 16 822 18 540 20 202 21 840 23 477 25 115 26 605 28 089
70,13 70,07 72,10 73,79 74,25 71,44 69,33 64,52 58,70 53,84 49,84 46,50 43,58 41,01 38,76
Pramen: MPSV
162
podíl v % nemocenské/čistá mzda bezdětný zaměstnanec 73,40 75,97 77,43 78,21 78,29 75,41 72,92 67,59 61,33 56,28 52,06 48,43 45,27 42,74 40,48
Tabulka č. 7
Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - CELKEM průměrná počet případů délka jednoho průměrné pracovní případu procento neschopnosti pracovní pracovní na sto neschopnosti neschopnosti pojištěnců (dny)
průměrný počet nemocensky pojištěných
nově hlášené případy pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tis.)
1993
4 711 075
3 925 021
91 138
83,3
23,2
5,30
1994
4 755 667
4 048 326
100 177
85,1
24,8
5,77
1995
4 708 151
4 324 828
105 693
91,9
24,4
6,15
1996
4 603 615
3 951 214
101 921
85,8
25,8
6,05
1997
4 833 831
4 192 150
110 312
86,7
26,3
6,25
1998
4 784 482
3 790 700
101 552
79,2
26,8
5,82
1999
4 578 688
3 813 161
99 509
83,3
26,1
5,95
2000
4 517 546
3 812 185
106 730
84,4
28,0
6,46
2001
4 483 455
3 863 031
110 431
86,2
28,6
6,75
2002
4 466 699
3 589 680
110 411
80,4
30,8
6,77
2003
4 435 434
3 621 995
110 306
81,7
30,5
6,81
2004
4 389 251
2 705 662
94 083
61,6
34,8
5,86
průměrný počet nemocensky pojištěných
nově hlášené případy pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tis.)
2001
4 423 954
2 137 469
57 909
48,3
27,1
7,23
2002
4 400 223
1 930 313
56 481
43,9
29,3
7,09
2003
4 389 949
2 027 573
58 022
46,2
28,6
7,30
2004
4 345 750
1 449 006
49 299
33,3
34,0
6,23
rok
pololetí *)
průměrná počet případů délka jednoho průměrné pracovní případu procento neschopnosti pracovní pracovní na sto neschopnosti neschopnosti pojištěnců (dny)
*) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001
Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ
163
Tabulka č. 8
Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - MUŽI průměrná počet případů délka jednoho průměrné pracovní případu procento neschopnosti pracovní pracovní na sto neschopnosti neschopnosti pojištěnců (dny)
průměrný počet nemocensky pojištěných
nově hlášené případy pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tis.)
1993
2 588 768
1 917 460
43 278
74,1
22,6
4,58
1994
2 602 032
2 021 779
48 267
77,7
23,9
5,08
1995
2 555 301
2 170 856
51 139
85,0
23,6
5,48
1996
2 483 615
1 997 154
49 516
80,4
24,8
5,45
1997
2 601 745
2 101 173
53 467
80,8
25,4
5,63
1998
2 570 663
1 890 014
48 962
73,5
25,9
5,22
1999
2 431 210
1 886 705
47 975
77,6
25,4
5,41
2000
2 389 680
1 912 493
52 983
80,0
27,7
6,06
2001
2 373 440
1 922 790
54 213
81,0
28,2
6,26
2002
2 364 642
1 798 513
54 574
76,1
30,3
6,32
2003
2 370 554
1 804 152
54 406
76,1
30,2
6,29
2004
2 329 424
1 347 279
45 482
57,8
33,8
5,33
průměrný počet nemocensky pojištěných
nově hlášené případy pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tis.)
2001
2 340 186
1 052 863
28 400
45,0
27,0
6,70
2002
2 329 382
965 623
27 961
41,5
29,0
6,63
2003
2 334 141
1 001 541
28 598
42,9
28,6
6,77
2004
2 311 860
711 909
23 873
30,8
33,5
5,67
rok
pololetí *)
průměrná počet případů délka jednoho průměrné pracovní případu procento neschopnosti pracovní pracovní na sto neschopnosti neschopnosti pojištěnců (dny)
*) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001
Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ
164
Tabulka č. 9
Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - ŽENY průměrná počet případů délka jednoho průměrné pracovní případu procento neschopnosti pracovní pracovní na sto neschopnosti neschopnosti pojištěnců (dny)
průměrný počet nemocensky pojištěných
nově hlášené případy pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tis.)
1993
2 122 307
2 007 561
47 861
94,6
23,8
6,18
1994
2 153 635
2 026 547
51 910
94,1
25,6
6,60
1995
2 152 850
2 153 972
54 554
100,1
25,3
6,94
1996
2 120 000
1 954 060
52 405
92,2
26,8
6,75
1997
2 232 086
2 090 977
56 845
93,7
27,2
6,98
1998
2 213 819
1 900 686
52 590
85,9
27,7
6,51
1999
2 147 478
1 926 456
51 535
89,7
26,8
6,57
2000
2 127 866
1 899 692
53 747
89,3
28,3
6,90
2001
2 110 015
1 940 241
56 218
92,0
29,0
7,30
2002
2 102 057
1 791 167
55 837
85,2
31,2
7,28
2003
2 064 880
1 817 843
55 900
88,0
30,8
7,42
2004
2 059 827
1 358 383
48 601
65,9
35,8
6,45
průměrný počet nemocensky pojištěných
nově hlášené případy pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tis.)
2001
2 083 768
1 084 606
29 509
52,1
27,2
7,82
2002
2 070 841
964 690
28 521
46,6
29,6
7,61
2003
2 055 808
1 026 032
29 424
49,9
28,7
7,91
2004
2 033 890
737 097
25 426
36,2
34,5
6,87
rok
pololetí *)
průměrná počet případů délka jednoho průměrné pracovní případu procento neschopnosti pracovní pracovní na sto neschopnosti neschopnosti pojištěnců (dny)
*) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001
Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ
165
Tabulka č. 10
Vývoj počtu případů pracovní neschopnosti podle skupin diagnóz na 100 000 pojištěnců nemoci dýchací soustavy
nemoci svalové a kosterní soustavy
poranění a otravy
nemoci trávicí soustavy
rok počet
v%
počet
v%
počet
v%
počet
v%
1993 *)
40 260
47,27
11 378
13,36
10 015
11,76
6 340
7,44
1994
41 803
45,11
12 381
13,36
10 625
11,47
6 497
7,01
1995
47 206
47,66
13 405
13,53
10 859
10,96
6 450
6,51
1996
43 983
46,43
13 439
14,19
10 666
11,26
6 160
6,50
1997
41 947
48,40
12 029
13,88
9 328
10,76
5 119
5,91
1998
34 989
45,03
12 052
15,51
8 684
11,18
5 153
6,63
1999
40 800
50,30
12 105
14,92
8 352
10,30
4 962
6,12
2000
40 451
47,91
13 912
16,48
8 690
10,29
5 398
6,39
2001
40 241
47,35
14 490
17,05
8 519
10,02
5 364
6,31
2002
33 683
42,11
15 280
19,10
8 579
10,73
5 549
6,94
2003
37 896
46,59
13 980
17,19
8 127
9,99
5 240
6,44
Pramen: Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ÚZIS ČR *) rok 1993 bez hl. m. Prahy
166
Tabulka č. 11 Rozložení ukončených případů pracovní neschopnosti podle délky trvání absolutně rok
dny a intervaly délky trvání PN
1993 *)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
1 2 3 4 5 6 7 1 týden 8 9 10 11 12 13 14 2 týdny 3 týdny 4 týdny 5 týdnů 6 týdnů 7 týdnů 8 týdnů 9 týdnů 10 týdnů 11 týdnů 12 týdnů 13 týdnů 365+
45 422 28 607 57 911 90 614 178 263 142 115 277 278 820 210 221 812 199 571 203 502 177 419 209 459 133 747 175 464 1 320 974 484 146 226 789 135 475 89 932 65 049 47 287 37 223 28 581 22 167 20 399 14 980 2 197
52 196 31 067 60 665 93 915 166 014 176 043 347 569 927 469 242 495 204 525 227 808 218 641 244 763 201 767 268 122 1 608 121 665 599 318 365 197 523 130 823 96 552 71 483 57 627 43 048 34 296 32 889 24 143 4 928
47 687 30 734 60 048 92 981 167 525 183 651 347 025 929 651 250 262 225 198 244 020 232 139 271 231 224 739 279 417 1 727 006 717 104 341 559 210 817 139 904 103 512 76 800 62 036 46 118 37 179 35 799 26 272 9 840
24 972 27 848 53 267 81 310 137 480 165 182 307 286 797 345 210 489 175 297 209 276 209 396 234 609 219 076 274 869 1 533 012 717 440 352 541 216 753 141 711 104 504 77 992 63 464 47 061 37 694 36 795 26 677 10 074
18 548 26 705 51 408 75 395 130 967 153 607 306 402 763 032 207 088 176 827 207 862 197 848 234 545 203 653 282 492 1 510 315 682 237 327 937 201 277 131 266 97 363 73 742 60 535 44 317 35 459 34 813 25 901 8 711
19 323 28 308 53 822 76 765 121 797 147 231 274 932 722 178 185 342 152 947 177 186 169 279 189 183 181 429 237 014 1 292 380 580 900 287 827 181 403 119 127 89 566 67 417 55 502 40 363 32 903 32 716 24 280 6 981
18 373 26 813 52 476 75 482 120 939 141 805 287 203 723 091 184 328 153 847 183 899 172 671 199 573 180 591 266 596 1 341 505 582 239 276 364 170 575 111 237 83 432 63 697 51 841 37 780 30 564 30 808 22 968 6 583
19 102 27 292 50 692 73 116 116 998 136 110 266 870 690 180 181 100 147 071 171 581 168 696 201 422 184 129 260 876 1 314 875 620 890 298 935 193 709 123 281 92 922 69 576 60 517 42 601 34 626 33 636 26 583 8 014
18 277 26 188 49 618 70 835 115 850 136 167 260 476 677 411 175 818 141 496 180 306 171 178 202 563 185 214 253 459 1 310 034 616 545 301 024 193 997 124 104 93 308 70 699 61 666 43 957 36 160 34 513 27 303 8 405
17 180 24 863 46 198 66 481 105 230 124 822 234 698 619 472 155 295 119 457 152 265 156 235 174 518 163 026 221 659 1 142 455 571 315 294 577 192 608 125 837 97 077 73 996 65 874 46 950 38 584 36 933 29 249 9 670
15 690 24 118 45 212 63 561 106 150 124 026 244 598 623 355 168 544 135 408 159 833 156 351 187 399 166 462 237 228 1 211 225 585 785 285 885 181 087 116 831 90 416 69 910 61 269 44 212 35 678 34 739 28 014 11 070
celkem
3 433 812
4 406 893
4 663 608
4 360 796
4 189 005
3 717 964
3 713 850
3 814 083
3 810 108
3 572 487
3 608 020
Pramen: Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ÚZIS ČR
167
Tabulka č. 12
Rozložení ukončených případů pracovní neschopnosti podle délky trvání v% rok
dny a intervaly délky trvání PN
1993*)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
1 2 3 4 5 6 7 1 týden 8 9 10 11 12 13 14 2 týdny 3 týdny 4 týdny 5 týdnů 6 týdnů 7 týdnů 8 týdnů 9 týdnů 10 týdnů 11 týdnů 12 týdnů 13 týdnů 365+
1,32 0,83 1,69 2,64 5,19 4,14 8,07 23,89 6,46 5,81 5,93 5,17 6,10 3,90 5,11 38,47 14,10 6,60 3,95 2,62 1,89 1,38 1,08 0,83 0,65 0,59 0,44 0,06
1,18 0,70 1,38 2,13 3,77 3,99 7,89 21,05 5,50 4,64 5,17 4,96 5,55 4,58 6,08 36,49 15,10 7,22 4,48 2,97 2,19 1,62 1,31 0,98 0,78 0,75 0,55 0,11
1,02 0,66 1,29 1,99 3,59 3,94 7,44 19,93 5,37 4,83 5,23 4,98 5,82 4,82 5,99 37,03 15,38 7,32 4,52 3,00 2,22 1,65 1,33 0,99 0,80 0,77 0,56 0,21
0,57 0,64 1,22 1,86 3,15 3,79 7,05 18,28 4,83 4,02 4,80 4,80 5,38 5,02 6,30 35,15 16,45 8,08 4,97 3,25 2,40 1,79 1,46 1,08 0,86 0,84 0,61 0,23
0,44 0,64 1,23 1,80 3,13 3,67 7,31 18,22 4,94 4,22 4,96 4,72 5,60 4,86 6,74 36,05 16,29 7,83 4,80 3,13 2,32 1,76 1,45 1,06 0,85 0,83 0,62 0,21
0,52 0,76 1,45 2,06 3,28 3,96 7,39 19,42 4,99 4,11 4,77 4,55 5,09 4,88 6,37 34,76 15,62 7,74 4,88 3,20 2,41 1,81 1,49 1,09 0,88 0,88 0,65 0,19
0,49 0,72 1,41 2,03 3,26 3,82 7,73 19,47 4,96 4,14 4,95 4,65 5,37 4,86 7,18 36,12 15,68 7,44 4,59 3,00 2,25 1,72 1,40 1,02 0,82 0,83 0,62 0,18
0,50 0,72 1,33 1,92 3,07 3,57 7,00 18,10 4,75 3,86 4,50 4,42 5,28 4,83 6,84 34,47 16,28 7,84 5,08 3,23 2,44 1,82 1,59 1,12 0,91 0,88 0,70 0,21
0,48 0,69 1,30 1,86 3,04 3,57 6,84 17,78 4,61 3,71 4,73 4,49 5,32 4,86 6,65 34,38 16,18 7,90 5,09 3,26 2,45 1,86 1,62 1,15 0,95 0,91 0,72 0,22
0,48 0,70 1,29 1,86 2,95 3,49 6,57 17,34 4,35 3,34 4,26 4,37 4,89 4,56 6,20 31,98 15,99 8,25 5,39 3,52 2,72 2,07 1,84 1,31 1,08 1,03 0,82 0,27
0,43 0,67 1,25 1,76 2,94 3,44 6,78 17,28 4,67 3,75 4,43 4,33 5,19 4,61 6,58 33,57 16,24 7,92 5,02 3,24 2,51 1,94 1,70 1,23 0,99 0,96 0,78 0,31
celkem
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Pramen: Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ÚZIS ČR
168
Graf č. 13
18 000 14 000
29 718
38 041 29 563
35 632
34 307
33 044
19 287
25 455
24 660
23 383 19 794
20 992 20 410
8 323
10 000 6 000
18 533
14 133 11 961
22 000
17 064 16 173
26 000
19 604 18 050
rozdíl příjmů a výdajů
30 000
26 924 27 205
výdaje
34 000
29 321 29 585
příjmy *)
32 609
38 000
31 419
Příjmy a výdaje nemocenského pojištění v mil. Kč
42 000
6 127 2 172
2 000
6 069
6 168
3 590 891
1 554
582
-281
-264
-1 190
-1 263
-2 000
SR
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
*) příjmy z pojistného od zaměstnavetelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek)
169
2005
Graf č. 14
91,2
91,4
91,6
92,0
93,6
93,3
93,6
90,4
89,9
100
15
90 80 70 60
28,1
25,6
25,8
25,5
26,4
27,3
6
26,2
32,0
50 36,7
9
41,0
43,2
12
40 30
Podíl VZ na mzdě v %
Výše mzdy a VZ v tis. Kč
18
86,8
21
90,7
Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na nemocenské, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH
20 3
10
0
0 1994
1995
průměrná mzda v NH
1996
1997
VZ pro zaměstnance
1998
1999 VZ pro OSVČ
170
2000
2001
2002
podíl VZ zaměstnanců na mzdě
2003
2004
podíl VZ OSVČ na mzdě
Graf č. 15
Přehled výše nemocenského a výše čisté mzdy v roce 2004 30 000 28 000
nemocenské za 30 dní
26 000 Nemocenské a čistá mzda v Kč
24 000
čistá mzda pro zaměstnance se 2 dětmi
22 000
čistá mzda pro bezdětného zaměstnance
20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000
40 000
37 500
35 000
32 500
171
30 000
27 500
25 000
22 500
20 000
17 500
15 000
12 500
10 000
7 500
5 000
Měsíční hrubá mzda v Kč
Graf č. 16
Podíl nemocenského (za 30 dnů nemoci) a čisté mzdy v roce 2004
Podíl nemocenského a čisté mzdy v %
90
80
70
60
bezdětný zaměstnanec
50
zaměstnanec se 2 dětmi
40
30 40 000
37 500
35 000
32 500
30 000
172
27 500
25 000
22 500
20 000
17 500
15 000
12 500
10 000
7 500
5 000
Hrubá měsíční mzda v Kč
Graf č. 17
Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v MO) 120
40 35,7 32,2
31,4
30,2 29,2
97
97 80
60
28,9
29,5
30,3 28,0
86
počet případů na 100 pojištěnců
30 25
69
70
20
průměrná délka 1 případu PN
57
8,52
8,36
7,80
5,54
15
51
průměrné procento PN
40
20
94
35
31,0
42 6,86
5,89
5,52
33 4,09
3,46
2,49
0
10 5 0
do 7
7 - 10
10 - 13
13 - 16
16 - 19
19 - 22
22 - 25
Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč
173
25 - 28
28 - 31
nad 31
Průměrné % a průměrná délka PN
Počet případů na 100 pojištěnců
100
Graf č. 18
Denní stav práce neschopných zaměstnanců malých organizací podle výše vyměřovacího základu (v %) podíl prostonaných kalendářních dnů na jednoho zaměstnance a den v %
12,0 10,4 leden - červen 2003
9,5
10,0
leden - červen 2004 8,0
7,9
8,0
7,4 7,7
6,4
7,7 6,8
6,0
4,9 5,7
5,5 4,0
4,4 3,4
4,4 3,6 2,9
2,0
2,2 0,0 do 8 tis.
8-12 tis.
12-16 tis.
16-20 tis.
20-24 tis.
24-28 tis.
28-32 tis.
měsíční výše vyměřovacího základu zaměstnance v tis. Kč
174
32-36 tis.
36 tis. a více
Graf č. 19
1 týden
Počet ukončených případů PN podle délky trvání
2 týdny
1 800 000
3 týdny 4 týdny
1 600 000
5 týdnů 6 týdnů
1 400 000
7 týdnů 8 týdnů
1 200 000
9 týdnů 10 týdnů
*) rok 1993 bez hl. m. Prahy 1 000 000
11 týdnů 12 týdnů 13 týdnů
800 000
14 - 15 týdnů 16 - 17 týdnů
600 000
18 - 21 týdnů 22 - 26 týdnů
400 000
27 - 30 týdnů 31 - 34 týdnů
200 000
35 - 39 týdnů 40 - 43 týdnů
0
44 - 47 týdnů
1993 *)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
175
2000
2001
2002
2003
48 - 52 týdnů
Graf č. 20
Vývoj počtu případů PN podle skupin diagnóz na 100 000 pojištěnců 47 206
43 983
41 803
40 260
41 947
50 000 Počet případů pracovní neschopnosti
40 451
40 800
40 241 37 896
34 989
33 683
45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 11 378
15 000 10 000 5 000
10 015 6 340
1993 *)
10 625 6 497
1994
10 859 6 450
1995
13 439
13 405
12 381
10 666 6 160
1996
9 328 5 119
1997
8 684 5 153
1998
8 352 4 962
1999
8 690
2000
8 579
8 519
5 398
5 364
2001
15 280
14 490
13 912
12 105
12 052
12 029
5 549
2002
13 980
8 127 5 240
2003
*) rok 1993 - údaje bez hl. m. Prahy
Nemoci trávicí soustavy
Poranění a otravy
Nemoci svalové a kosterní soustavy
176
Nemoci dýchací soustavy
Graf č. 21
Počet případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců 105 100 95 90 85 80 75
ženy
70
celkem 65
muži
60 55 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Průměrná délka 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech 36
ženy
34
celkem 32
muži
30
28
26
24
22 1993
1994
1995
1996
1997
1998
177
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Tabulka č. 22
Nemocenské a náhrada mzdy podle současného právního stavu a podle návrhu Výše nemocenského (v Kč) - SOUČASNÝ STAV Násobky mzdy 0,6 1,0 1,4 1,8 2,2 2,6
Mzda v Kč hrubá **) 11 618 19 364 27 110 34 855 42 601 50 346
5 734 1 142 1 260 1 260 1 260 1 260
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti 10 30 180 1 924 7 100 46 700 2 992 10 952 71 702 3 300 12 020 78 470 3 300 12 020 78 470 3 300 12 020 78 470 3 300 12 020 78 470
365 95 540 146 627 160 425 160 425 160 425 160 425
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti 10 30 180 2 095 6 567 42 267 3 480 10 888 69 988 4 407 13 805 88 805 4 609 14 423 92 723 4 609 14 423 92 723 4 609 14 423 92 723
365 86 297 142 878 181 305 189 293 189 293 189 293
Výše náhrady mzdy (v Kč) - NÁVRH Násobky mzdy 0,6 1,0 1,4 1,8 2,2 2,6
Mzda v Kč hrubá **) 11 618 19 364 27 110 34 855 42 601 50 346
5 1 099 1 824 2 310 2 416 2 416 2 416
Rozdíl nemocenského a náhrady mzdy (v Kč) podle NÁVRHU vůči SOUČASNÉMU STAVU Násobky mzdy 0,6 1,0 1,4 1,8 2,2 2,6
Mzda v Kč hrubá **) 11 618 19 364 27 110 34 855 42 601 50 346
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti 10 30 180 171 -533 -4 433 488 -64 -1 714 1 107 1 785 10 335 1 309 2 403 14 253 1 309 2 403 14 253 1 309 2 403 14 253
5 365 682 1 050 1 156 1 156 1 156
365 -9 243 -3 749 20 880 28 868 28 868 28 868
*)
Podíl nemocenského k čisté mzdě (v %) - SOUČASNÝ STAV Násobky mzdy 0,6 1,0 1,4 1,8 2,2 2,6
Mzda v Kč hrubá **) 11 618 19 364 27 110 34 855 42 601 50 346
5 48 46 37 30 25 22
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti 10 30 180 63 77 85 61 74 81 49 60 65 39 47 52 33 40 44 29 35 38
Podíl dávky (náhrady mzdy a nemocenského) k čisté mzdě Násobky mzdy 0,6 1,0 1,4 1,8 2,2 2,6
Mzda v Kč hrubá **) 11 618 19 364 27 110 34 855 42 601 50 346
5 72 74 69 57 48 42
*)
365 85 81 65 52 44 38
(v %) - NÁVRH
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti 10 30 180 68 71 77 70 74 79 66 68 73 55 57 61 46 48 52 40 42 45
365 77 79 74 61 52 45
Výpočet pro rok 2006 *) bezdětný zaměstnanec **) výše hrubé mzdy, ze které je počítáno nemocenské i náhrada mzdy - vzhledem k různému stanovení rozhodného období se liší od průměrné mzdy v roce 2006 Poznámka: pro výpočty se uvažuje, že dnem vzniku pracovní neschopnosti je pondělí
178
Graf č. 23
Podíl výše náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů nemoci k čisté mzdě 80 75 70
77
71
77
71
78
78
72
73
76 74 74
73
70 68
68
podíl v %
65
63
60
60 57
55 53 50
současný stav
52
návrh 47
45
43
40 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,2
násobek průměrné mzdy
179
1,4
1,6
1,8
2,0
Graf č. 24
Rozdíl ve výši náhrady mzdy a nemocenské a výší současného nemocenského za 30 dnů nemoci 6 000
12,0 10,4 10,0
v Kč
4 000
v Kč
9,4
8,7
v % čisté mzdy
8,6
8,0
3 000
6,0
2 000
4,0 1,9
1 000 0
-0,4 -455
-533
-618
-712
-356
1 785
2 403
2 403
2 403
346
2,0 0,0
-64
-1 000
-2,0 -2,6
-2 000 -5,8
-5,7
-5,7
-4,0
-5,8
-3 000
-6,0 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,2
násobek průměrné mzdy
180
1,4
1,6
1,8
2,0
v % čisté mzdy
5 000
Graf č. 25
Podíl výše peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů PN k čisté mzdě 95 90 85
87
87
86
86
88
89
90
90
85 87
87
82 85
podíl v %
80
78
82
73
75 76
70
70 65 66 60
současný stav
návrh 58
55 50
53 48
45 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,2
násobek průměrné mzdy
181
1,4
1,6
1,8
2,0
Graf č. 26
Rozdíl ve výši peněžité pomoci v mateřství podle návrhu a současného stavu za 28 týdnů PN 45 000 132,1 40 000
v Kč
v Kč
100,0
v % čisté mzdy
25 000
59,5
20 000
39 004
50,9
33 908
15 000
50,0
28 616
33,1
21 168
10 000 7,5
8,4
9,1
8,0
588
784
980
980
4 508
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
7 644
10 584
0,0 1,0
1,2
násobek průměrné mzdy
182
1,4
1,6
1,8
2,0
v % čisté mzdy
103,5
30 000
0
150,0
124,1
35 000
5 000
139,1
Graf č. 27
Podíl výše ošetřovného a POČR za 9 dnů pracovní neschopnosti k čisté mzdě 80 77
78
78
79
73
74
74
75 72
77 75
75 72
70
70
70
podíl v %
65
65 61
60
58
55
54
současný stav
50
53
návrh 48
45
44
40 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,2
násobek průměrné mzdy 183
1,4
1,6
1,8
2,0
Graf č. 28
Rozdíl ve výši ošetřovného a POČR za 9 dnů pracovní neschopnosti 2 000
4,0
1 500
3,3 2,9
2,8 v Kč
2,0
v % čisté mzdy 0,7
500
567
0,1 0
18 -108
-126
-144
-162
756
756
756
126
0,0
-63
-0,5
-500 -1,4
-1,3
-1,3
-1,3
-1 000
-2,0 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,2
násobek průměrné mzdy
184
1,4
1,6
1,8
2,0
v % čisté mzdy
v Kč
1 000
2,7
Tabulka č. 29
Odhad příjmů a výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč (civilní sektor - kapitola 313) současný právní stav 2004
2005
návrh zákona
2006
2007
2008
2006
2007
2008
39 790 1 000
41 900 1 000
44 130 1 100
32 390 1 000 0
23 966 1 000 -210
25 114 1 100 -335
110
250
250
7 670
18 226
19 119
skutečnost rozpočet Příjmy z pojistného z toho: dobrovolné pojistné OSVČ maximální VZ
35 632 791
38 220 900
připojištění (sazba 3,3% z VZ) snížení pojistného pro zaměstnavatele
Výdaje na nemocenské pojištění z toho: nemocenská peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek 1/2 náhrady 1.-14. den - připojištění Rozdíl příjmů a výdajů
29 562 24 704 4 123
29 121 23 815 4 450
32 195 26 850 4 538
33 930 28 297 4 783
35 780 29 840 5 044
28 985 23 386 4 681
24 493 18 137 5 197
25 745 19 074 5 468
730 5
850 6
802 5
845 5
891 5
805 5 108
854 5 300
898 5 300
6 070
9 099
7 595
7 970
8 350
3 405
-527
-631
2 971 31 956
8 705 33 198
9 171 34 916
Náhrada mzdy (výdaj zaměstnavatele) Výdaje na nemocenské pojištění + náhrada mzdy
Poznámky: Pojistné: současný právní stav 4,4% (3,3% + 1,1%), návrh zákona 2,5% (1,4% + 1,1%) z vyměřovacích základů. Nemocnost: současný právní stav 5,8%, návrh zákona 5,3%.
185
Tabulka č. 30
Příklad výpočtu výše dávek v nemoci podle současného právního stavu a podle návrhu zákona SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV
NÁVRH ZÁKONA
Měsíční mzda Počet dnů pracovní neschopnosti - kalendářních Denní vyměřovací základ (DVZ) - za kalendářní den Redukce DVZ pro 1. - 14. den do 510 Kč redukce na 90% do 730 Kč redukce na 60% nad 730 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Redukce DVZ pro 15. a další den do 510 Kč redukce na 100% do 730 Kč redukce na 60% nad 730 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Nemocenské za 1.-3. den 25% 4.-14. den 69% od 15. dne 69% NEMOCENSKÉ celkem
20 000 Kč 30
(12/365)
tj. na tj. na
658 Kč
459 Kč 89 Kč 548 Kč
tj. na tj. na
510 Kč 89 Kč
z 548 z 548 z 599
599 Kč 411 Kč 4 169 Kč 6 624 Kč 11 204 Kč
Měsíční mzda Počet dnů pracovní neschopnosti - kalendářních - pracovních v období prvních 14 kalendářních Denní vyměřovací základ (DVZ) - za kalendářní den (12/365) - za pracovní den (12/261) Redukce DVZ za kalendářní den do 629 Kč redukce na 90% tj. na do 944 Kč redukce na 60% tj. na nad 944 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Redukce DVZ za pracovní den do 881 Kč redukce na 90% tj. na do 1 322 Kč redukce na 60% tj. na nad 1 322 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ Náhrada mzdy za 1.-3. den 30% z 817 4.-14. den 69% z 817 Nemocenské od 15. dne 69% z 584
20 000 Kč
NÁHRADA MZDY A NEMOCENSKÉ celkem
11 134 Kč
Poznámky : Redukční hranice platné pro rok 2006 Pro určení počtu pracovních dnů neschopnosti se předpokládá počátek pracovní neschopnosti v pondělí.
186
30 10 658 Kč 920 Kč 566 Kč 17 Kč 584 Kč 793 Kč 23 Kč 817 Kč 738 Kč 3 948 Kč 6 448 Kč
Graf č. 31
SCHEMA FINANČICH TOKŮ SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ podle současného právního stavu
podle návrhu nového zákona
0,7
0,9 Úspory planoucí do státního rozpočtu (vyšší příjmy než výdaje)
Úspory zaměstnavatelů vyplývající ze snížení pojistného Správní výdaje
Správní výdaje
1,0
1,0
Část snižení pojistného zaměstnavatelů kompenzuje výdaje na nárhadu mzdy
Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnavatelů
Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnavatelů
3,6
3,3
Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnanců
Výdaje zaměstnavatele na náhradu mzdy
Výdaje nemocenského pojištění na dávky
2,5
1,4
Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnanců
1,1
1,1
187
Výdaje nemocenského pojištění na dávky
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ SYSTÉMŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Mezinárodní komparace systémů nemocenského pojištění je (ostatně jako každé mezinárodní srovnání) poněkud zjednodušujícím pohledem na složitou problematiku ochrany člověka při krátkodobé pracovní neschopnosti. V Evropě patří nemocenské pojištění, spolu s úrazovým a důchodovým, historicky k systémům s nejdelší tradicí. Bylo založeno již na konci 19. století (Bismarckova reforma v Německu 1883 a Taafeho reforma v RakouskuUhersku 1888). Sociální zabezpečení včetně jeho důležité součásti – nemocenského pojištění – je v jednotlivých státech založeno na rozdílném vývoji sociálních transferů, tradicích a zvyklostech, ekonomickém postavení, návaznostech dalších sociálních subsystémů, existencí různých kategorií zaměstnanců, odlišných daňových a jiných odvodech a dalších souvislostech. Rozdílnost přístupů platí i v rámci členských států EU. V EU patří sociální politika mezi tzv. komunitární politiku, nikoliv společnou. To znamená, že hlavní těžiště této politiky stále patří jednotlivým členským státům. EU působí svými orgány pouze v roli koordinační a hlavní snahou je, aby nedošlo k narušení čtyř základních svobod (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu). Většina členských i kandidátských zemí je v současné době postavena před podobné problémy: stárnoucí populace, nezaměstnanost, růst nákladů na sociální dávky. U nových členských států je navíc nutné vzít v úvahu výrazné politické a společenské změny realizované během devadesátých let, které se promítají i v sociální oblasti. Dávky nemocenského pojištění jsou v evropských zemích koncipovány především jako dávky nahrazující příjem v nemoci. Ostatní druhy dávek, pokud vůbec v systému existují, mají s výjimkou dávek v mateřství okrajový charakter. Peněžité dávky v mateřství jsou významné, nikoliv však primárně pro svou finanční náročnost z hlediska celého systému sociálního zabezpečení, ale především z hlediska ochrany matky a dítěte, což jsou hodnoty vnitrostátně i mezinárodně velice zdůrazňované a zpravidla je tato problematika často popisována komplexněji – nejen z pohledu náhrady mzdy - ale i v souvislosti se systémem zdravotní péče. Nicméně systémy nemocenského pojištění se většinou soustřeďují úzce na náhradu výdělku. V této souvislosti je vhodné uvést, že v některých státech je systém nemocenského a zdravotního pojištění organizačně spojen. V současné době však nelze vysledovat trend, který by jednoznačně upřednostňoval spojování nebo naopak rozpojování těchto systémů. Důvodem určitého organizačního uspořádání v jednotlivých zemích je především tradice mající dlouholeté kořeny. Nelze tedy jednoznačně určit, zda je (ne)spojení těchto systémů vhodnější či méně vhodné. V tomto bodě není možné přenášet a upřednostňovat zahraniční zkušenosti, protože funkčnost systémů je závislá na velkém množství specifických charakteristik sociálních systémů. Zapojení zaměstnavatelů do systému nemocenského pojištění je obvyklé ve většině evropských zemích (členských státech EU i kandidátských státech). Intenzita a způsob participace je velmi různá, zpravidla má podobu (spolu)účasti na výplatě dávek. Zaměstnavatel vyplácí po určitou dobu mzdu nebo její část, nebo doplácí k nemocenské dávce doplatek do výše (např. průměrné, poslední) mzdy. V některých případech je větší či menší prostor v systému ponechán pro kolektivní vyjednávání (placené volno bez nutnosti lékařského potvrzení, výplata dávky v karenční době, vyšší úroveň dávek nad stanovené zákonné minimum apod.). V zásadě systémy nemocenského pojištění v zahraničí poskytují tyto typy peněžitých dávek: 188
-
dávka v případě nemoci dávka související s těhotenstvím a mateřstvím dávka umožňující pečovat o nemocnou osobu (člena rodiny) případně dávka jako dorovnání mzdy z důvodu převedení na jinou práci v těhotenství.
Dávky v nemoci a v těhotenství a mateřství jsou poskytovány ve všech státech. Ostatní typy dávek mají spíše okrajový charakter eventuelně se v systémech nevyskytují. V případě dávky umožňující péči o nemocnou osobu a zvláště u možnosti dorovnání mzdy pro ženu, která je převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, je její rozšířenost v systému nemocenského pojištění v zahraničí příznačnější v nových členských a v kandidátských státech. Dávky ze systému nemocenského pojištění jsou ve většině zemí zdaňovány. Mezi převažující skutečnosti platící v evropském kontextu nemocenského pojištění je možno zařadit tyto body: Dávkami nemocenského pojištění je pokryta naprostá většina (pojištěné, zaměstnané) populace. Výše peněžitých dávek je určena jako procentní částka k předchozím příjmům. Výše této částky je samozřejmě různá, ale v zásadě se pohybuje v intervalu 50-100%. Úroveň dávek souvisejících s mateřstvím je zpravidla o něco vyšší než u ostatních dávek. Maximální doba pobírání nemocenské je ve většině zemí cca jeden rok, doba pobírání dávky související s porodem a mateřstvím je cca 15-20 týdnů, u péče o blízkou osobu (dítě) existuje omezení doby pobírání dávky. (S možností různých výjimek u všech typů dávek.) Karenční doba existuje ve většině zemí, za určitý standard je možno považovat tři dny. V některých případech je větší či menší prostor ponechán pro sjednávání dílčích podmínek v rámci kolektivního vyjednávání. Projevuje se tendence ke zrovnoprávnění postavení matky a otce při zabezpečení péče o dítě. S různou intenzitou zaměstnavatel nějakým způsobem participuje na systému nemocenského pojištění ve většině států (např. v Nizozemí je systém plně privatizován, jinde je účast méně intenzivní). Neexistuje jednoznačný trend pro (ne)spojování systému nemocenského a zdravotního pojištění. Každá země vychází ze svých specifických podmínek. (Nejen) v systému nemocenského pojištění by měla platit snaha, která se prosazuje ve státech EU, udržet člověka v maximální míře v pracovní aktivitě např. pomocí vhodné prevence, zlepšováním pracovního prostředí, umožněním přeřazení na vhodnější práci, důslednou kontrolou atd. V jednotlivých státech je v systémech nemocenského pojištění často nepřehledné množství výjimek, odchylek v případě specifických nemocí, úrazů, maximálních a minimálních limitů, specifických pravidel pro různé kategorie pracujících, variací časových lhůt atp.
189
DVOUSTRANNÉ SMLOUVY O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení je v mnoha ohledech stále národní záležitostí. Téměř u všech států se v právních předpisech o sociálním zabezpečení vyskytují ustanovení, která např. omezují poskytování jednotlivých dávek pouze na území těchto států, nebo jsou tyto dávky poskytovány pouze vlastním státním příslušníkům příslušného státu. Dvoustranné smlouvy sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich smyslem je zabránit negativní i pozitivní kolizi národních systémů sociálního zabezpečení, spočívající v absenci či překrývání pojištění, včetně neodůvodněného poskytování týchž dávek ze stejného titulu oběma smluvními státy a zajistit práva osob, které migrují mezi dvěma smluvními státy. Tyto smlouvy upravují oblast sociálního zabezpečení většinou obdobným způsobem jako mnohostranné úmluvy či předpisy ES/EU, neboť při přípravě bilaterálních smluv se vycházelo z jejich obecně platných principů. Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení lze dělit podle charakteru do 3 typů: proporcionální smlouvy – jsou založeny na principu rovného zacházení, jediného pojištění, sčítání dob pojištění a výplaty dávek do druhého smluvního státu. Tyto smlouvy Česká republika uzavřela s: Bulharskem, Francií, Chile, Chorvatskem, Izraelem, bývalou Jugoslávií (ve vztahu k Makedonii, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku a Černé Hoře), Kanadou, Kyprem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Německem, Polskem, Quebekem, Rakouskem, Rumunskem a Švýcarskem. teritoriální smlouvy – vycházejí z principu trvalého pobytu pojištěnce. Na tomto principu je založena pouze smlouva s bývalým SSSR (dnes ve vztahu s Ruskem). kombinované smlouvy – proporcionální s teritoriálním prvkem. Jde o smlouvy se Slovenskem a Ukrajinou. Ne všechny bilaterální smlouvy se vztahují na celou oblast sociálního zabezpečení: např. smlouva s Nizozemím upravuje pouze export dávek sociálního pojištění. Po vstupu České republiky do Evropské unie dvoustranné smlouvy se státy, které již byly členskými státy Evropské unie (Francie, Německo, Rakousko, Lucembursko Nizozemí) a smlouvy se státy, které vstoupily do Evropské unie 1. května 2004 (Slovinsko, Slovensko, Polsko, Kypr, Litva, Maďarsko) neztrácí svou platnost, ale neaplikují se s výhradou přesně stanovených výjimek dohodnutých s Evropskou unií, vzhledem k tomu, že platí tzv. koordinační nařízení, která upravují nároky z oblasti sociálního pojištění obdobně jako bilaterální smlouvy proporcionálního typu. Smlouvy se státy, které nejsou členy Evropské unie – Bosna a Hecegovina, Bulharsko, Chile, Chorvatsko, Izrael, Kanada, Makedonie, Quebek, Rumunsko, Ruská federace, Srbsko a Černá Hora, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, zůstávají nadále v platnosti a jsou v plném rozsahu prováděny. Bilaterální spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení je nadále zaměřena na jednání se státy, které nejsou pokryty společnými komunitárními pravidly a které jsou v centru zájmu 190
České republiky, a to jak z hlediska ekonomické spolupráce, tak i z hlediska zájmu české strany přispět k zajištění (případně k zachování) sociálních nároků (bývalých) našich občanů. V tomto směru probíhají jednání s Ruskou federací o uzavření nové smlouvy o sociálním zabezpečení proporcionálního typu, a dále např. s Tuniskem. Po upřesnění věcného rozsahu smluv a finančních dopadů bude zváženo zahájení jednání např. s USA, Korejskou republikou, Japonskem, Austrálií. Novým typem smluv, jejichž sjednání se připravuje, jsou smlouvy o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení a při výběru pojistného. Jejich sjednání se v prvé řadě předpokládá ve vztahu sousedním státům, kde je migrace osob (a tedy i možnost „zneužívání dávek“ největší) – Slovensku, Rakousku a Polsku. Uvedená tabulka je přehledem smluv o sociálním zabezpečení sjednaných Českou republikou. Obsahuje také označení těch odvětví sociálního zabezpečení, kterých se jednotlivé smlouvy týkají.
191
Tabulka č.1
Zapojení zaměstnavatelů a karenční doba v jednotlivých státech stát
BELGIE DÁNSKO FINSKO FRANCIE
Zapojení zaměstnavatelů v systému ANO 14 dní mzda, dále do 30 dne dorovnání ANO pokud tak stanoví kolektivní sml.
Karenční doba v systému (počet dnů) 1 ojediněle není karenční doba
ANO 7 dní minimálně, déle dle kolekt. dohod ANO délku a výši náhrady stanoví kolektivní dohoda NE
10 9 dnů plus den vzniku nemoci
ANO mzda, případně náhrada mzdy
3 při TBC karenční doba není stanovena 3 nula např. při pracovních úrazech, hospital., pokračování výplaty mzdy 0 2 dny možné v kolekt. smlouvách
0
3 3
IRSKO ITÁLIE NĚMECKO
ANO po dobu 6 týdnů
NIZOZEMÍ
ANO po dobu 52 týdnů
PORTUGALSKO RAKOUSKO ŘECKO
ANO 7 dní minimálně, déle dle kolekt. smluv ANO 6 až 12 týdnů dle délky zaměst. ANO 3 dny až jeden měsíc NE
VELKÁ BRITÁNIE MALTA POLSKO SLOVENSKO
3 3 3 výjimky při pracovních úrazech
ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO
3 nula při onemocnění TBC
ANO 14 dnů mzda, dále rozdíl mzda/dávka ANO pouze za splnění specifických podmínek ANO 21 dní minimálně, déle dle kolektivních smluv ANO 33 dní ANO prvých 10 kalendářních dnů NE
1 3 3 0 0 první tři dny nižší dávka 1
ESTONSKO ANO od 2 dne do 14 dne
1
ANO první 2 dny placené zaměstnav.
0
LOTYŠSKO MAĎARSKO
15 dní
LITVA
ANO
0
NE
3
KYPR
192
Tabulka č. 2
Podpůrčí doba a orientační výše dávky v jednotlivých státech s tá t
B E L G IE DÁNSKO F IN S K O
P o d p ů r č í d o b a (d o b a p o b ír á n í nem ocenského) 1 ro k
V ýš e d á vk y
5 2 t ý d n ů v o b d o b í 1 8 m ě s íc ů p ro d lo u ž e n í p ři p ra c . ú ra z e c h z k rá c e n í u d ů c h o d c ů n a 1 3 tý d n ů 3 0 0 d n í v o b d o b í 2 le t n e js o u z a p o č ítá v á n y n e d ě le
z á v is í n a h o d in o v é m z d ě a p o č tu h o d in p rá c e v tý d n u
IR S K O
3 6 0 d n í v o b d o b í 3 le t p ři c h ro n ic k é m o n e m o c n ě n í a ž 3 6 m ě s íc ů 1 2 m ě s íc ů m o ž n o s t n e s ta n o v e n í lim itu
IT Á L IE
1 8 0 d n í z a je d e n r o k s p e c iá ln í p ra v id la p ři o n e m o c n ě n í
F R A N C IE
TBC
NĚM ECKO
7 8 t ý d n ů v o b d o b í 3 le t
RAKOUSKO ŘECKO ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO V E L K Á B R IT Á N IE M ALTA POLSKO SLOVENSKO ESTONSKO L IT V A LO TYŠSKO M AĎARSKO KYPR
k o m b in a c e p a u š á ln íc h č á s te k a p ro c e n tn íc h s a z e b , n ě k d y m e a n s te s t 5 0 % o d 7 m ě s íc e c c a 5 2 % , p ři p é č i o tři a v íc e d ě tí 6 6 % p a u š á ln í č á s tk a (tý d e n n í) p říp la tk y n a z á v is lé o s o b y 5 0 % a o d 2 1 d n e 6 6 ,6 % , p ři h o s p ita l. s n íž e n í d á v k y n e js o u -li z á v is lé o s o b y 7 0 % m z d y z jiš ťo v a n é z a 3 m ě s íc e
5 2 týd n ů
7 0 % m z d y , v k o le k tiv n íc h s m lo u v . je s je d n á v á n a č a s to v y š š í ú ro v e ň
1 0 9 5 d n í (3 r o k y ) s p e c ific k y (p ři T B C ) i d é le
6 5 % , o d 2 ro k u 7 0 % p ři T B C 8 0 % a ž 1 0 0 %
5 2 týd n ů m o ž n o s t p ro d lo u ž e n í n a 7 8 tý d n ů
5 0 % m z d y o d z a m ě s tn a v a te le p lu s 2 5 % d á v k a , o d 5 tý d n e 5 0 % d á le 6 0 % 5 0 % , p ro s c h é m a ta " IK A " p la tí z v lá š tn o s ti
N IZ O Z E M Í PORTUGALSKO
6 0 % p rv n íc h 3 0 d n ů d á le 5 5 % e v e n tu e ln ě i 6 0 %
182 až 720 dní
60% , od 21 dne 75% 1 2 m ě s íc ů m o ž n o s t p ro d lo u ž e n í o 6 m ě s íc ů p ři p ře d p o k la d . n á v ra tu d o p rá c e fo rm á ln ě n e n í s ta n o v e n a , p o s u z u je 8 0 % s e in d iv id u á ln ě 5 2 týd n ů
d v ě p a u š á ln í č á s tk y , n iž š í p la tí d o 2 8 tý d n e
1 5 6 p r a c o v n íc h d n ů a ž 3 1 2 d n ů v e s ta n o v e n ý c h p říp a d e c h 6 m ě s íc ů m o ž n o s t p ro d lo u ž e n í o 3 m ě s íc e
denní paušál
1 ro k p ři p ře d p o k lá d a n é m z le p š e n í p ro d lo u ž e n í a ž o 1 ro k 182 dní m o ž n o s t p ro d lo u ž e n í n a z á k la d ě lé k a řs k é h o p o s u d k u 5 2 týd n ů p ři o p a k o v a n é m o n e m o c n ě n í a ž 7 8 tý d n ů v p rů b ě h u 3 le t 1 ro k s m o ž n o s tí p ro d lo u ž e n í o 4 m ě s íc e
p rv é tř i d n y 2 5 % , jin a k 5 5 %
1 ro k p ři p o jiš tě n í k ra tš ím n e ž je d e n ro k z k rá c e n í 5 2 týd n ů
7 0 % n e b o 6 0 % d le d é lk y p o jiš tě n í
193
8 0 % h ru b é h o p říjm u , 7 5 % p ři h o s p ita liz a c i, 1 0 0 % p ři p ra c . ú ra z u
8 0 % , p ři p o b y tu v n e m o c n ic i 6 0 % p ři p ra c o v n ím ú ra z u 1 0 0 % 8 0 % h ru b é h o p říjm u 85%
60%
Tabulka č. 3
Přehled dvoustanných mezinárodních smlouv o sociálním zabezpečení
Stát
Datum podpisu
Vstup v platnost
Sbírka zákonů
Dávky v nemoci a mateřství
(Sbírka Zdravotní m. smluv) péče Bosna a Hercegovina (4) Bulharsko Chille Chorvatsko Izrael Kanada Makedonie (4) Québec Rumunsko Ruská federace (3) Srbsko a Černá Hora Švýcarsko Turecko Ukrajina
O UR
1) 2) 3) 4) 5) 6)
22.5.1957
1.12.1957
III.58
25.11.1998
1.1.2000
II.00
7.12.2000
1.3.2004
23/2004
22.1.1999
1.7.2000
82/2000
UR
16.7.2000
1.7.2002
73/2002
5
24.5.2001
1.1.2003
I.03
22.5.1957
1.12.1957
III.58
19.2.2002
1.11.2003
124/2003
24.9.2002
1.3.2004
2.12.1959
1.7.1960
17.1.2002
1.12.2002
130/2002
10.7.1996
1.7.1997
267/1997
2.10.2003
1.1.2005
135/2004
4.7.2001
1.4.2003
29/2003
Peněžité dávky
UR
O
Důchody
Dávky při pracovních úrazech a nemocích z povolání
Rodinné dávky
Pohřebné
UR
UR
UR
O
O
O
UR
UR
Zdravotní Peněžité péče dávky
UR
UR
O
O
UR
UR
O
O
UR
UR O
6
Dávky v nezaměstnanosti
UR
UR
O
O
UR UR
UR
UR
UR
UR
UR
25/2004
UR
UR
UR
UR
UR
UR
116/1960
O
O
O
O
O
UR
UR
UR
UR
UR
UR
UR
UR
O
UR
UR
O
O
O UR
UR
UR
UR
UR
UR
O
O
O
O
O
Smlouva se vztahuje pouze na občany ČR a druhého smluvního státu Univerzální rozsah - Smlouva se vztahuje na všechny osoby, které podléhaly právním předpisům ČR a druhého smluvního státu
zahrnuje pouze zdravotní péči poskytovanou důchodcům pouze smlouva o výplatě dávek jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a SSSR jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a Federativní lidovou republikou Jugoslávií zahrnuje zdravotní péči pouze v případě nenadálých porodů zahrnuje pouze neodkladnou zdravotní péči
194
UR