Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B S TV G R O U P

Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě

POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B

STV G R O U P

Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 1 z 59

Obsah Předmluva: ................................................................................................................. 4 1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL ........................................................................................................... 5 2 Přehled všech NL v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti ......... 7 3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chem- ických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek ......................................................................... 8 4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku ....................................................................................................................... 9 4.1 Popis činností spojených s rizikem závažné havárie ................................................. 11

5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH ......................................................................... 12 6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní oceneni jejich závaznosti, výběr a vyznačeni významných zdrojů rizika v mapě podniku ........ 14 6.1 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika ............................................................... 14

7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ZH, výběr reprezentativních scénářů včetně jejich popisu ...... 17 7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod .................................................................... 18 7.2 Výběr iniciačních událostí a jejich kategorizace......................................................... 20

8 Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek a prezentace výsledků odhadů ...................................................................................................................... 22 8.1 Odhad následků reprezentativních scénářů závažných havárií ................................ 22

9 Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií ...................................................................................... 32 9.1 Stanovení odhadu pravděpodobnosti vzniku vážné havárie...................................... 32

10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika ......................................................................................... 35 10.1 Zhodnocení vlivu spolehlivosti a chybování lidského činitele ................................ 35 10.2 Problematika komunikace v podniku, percepce a sdělování rizik........................... 44 Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 2 z 59

10.3 Havarijní výcvik ........................................................................................................... 46 10.4 Vyšetřování nehod a havárií....................................................................................... 46

11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika .................................................. 48 12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik ..................... 49 13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů ZH ....................... 50 14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika ZH ...................................................... 51 14.1 Zhodnocení bezpečnostních opatření ....................................................................... 51 14.2 Závěr – zhodnocení rizik ............................................................................................ 51

15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu................................................................................... 51 16 Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik .. 52 16.1 Popis opatření k zajištění bezpečnosti ve všech stádiích provozu ......................... 52 16.2

Preventivní a ochranná opatření ............................................................................. 54

16.3

Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie ................................ 56

17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti existujícími riziky .......................................... 58 18 Použitá dokumentace a literatura ...................................................................... 59


Předmluva: Cíl úlohy Cílem úlohy je posouzení rizik závažné havárie podle zákona 224/2015 Sb. v souladu s požadavky objednatele STV GROUP, a.s. pro následující objekt zařazený podle tohoto zákona do skupiny B:

Divize průmyslových trhavin Rataje u Kroměříže STV GROUP a.s. Analýza a hodnocení rizik jsou provedeny tak, aby výsledná zpráva mohla být bez podstatných úprav použita pro Bezpečnostní program prevence závažné havárie podle zákona 224/2015 Sb.

Splnění požadavků zákona Požadavky zákona na způsob provedení analýzy a posouzení rizik jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce 227/2015 Sb. k zákonu, a to v její Příloze č. 1. Tam se stanoví, že analýza a hodnocení rizik obsahuje kapitoly 1 až 4 uvedené v prvním sloupci následující tabulky. Tato zpráva obsahuje v přiměřeném rozsahu všechny požadované informace. Je však organizována v souladu s použitým postupem analýzy a posouzením rizik a nepoužívá uvedených specifikací vyhlášky jako názvů. Aby bylo na první pohled zřejmé, kam jsou požadované informace zařazeny, je ve druhém sloupci následující tabulky uvedeno, kde jsou kapitoly podle vyhlášky v této zprávě umístěny.

1. Identifikace zdrojů rizik 1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu. 1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu. 1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu.

1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL 2 Přehled všech NL v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti potřebných k analýze a hodnocení rizik 3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek 4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku 5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH 6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní oceněni jejich závaznosti, výběr a vyznačeni významných zdrojů rizika v mapě podniku


2. Analýza rizik 2.1. Identifikace možných situací a příčin, které mohou vést k iniciační události závažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné havárie. 2.2. Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. 2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií.

7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ZH, výběr reprezentativních scénářů včetně jejich popisu 8 Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek a prezentace výsledků odhadů 9 Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií 10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika 13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů ZH

2.4. Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů. 2.5. Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele. 3. Hodnocení rizik 3.1. Hodnocení přijatelnosti rizika. 3.2. Celkové hodnocení rizika objektu.

4. Seznam informačních zdrojů a veřejně publikovaných i nepublikovaných metodik použitých při analýze rizik a jejich popis

14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika ZH 15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu 16 Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik 17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti Bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti S existujícími riziky 11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika 12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik 18 Použitá dokumentace a literatura

1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL V objektech výrobního závodu společnosti STV GROUP a.s., divize průmyslových trhavin (DPT) Rataje u Kroměříže se provádí skladování výbušnin, výroba a příprava průmyslových trhavin mísením delaborovaného materiálu z vojenské munice s ostatními složkami zejména na bázi dusičnanu amonného. Zdrojem potenciálního rizika podle projektových podkladů a schválené obložnosti je teoreticky 10 skladů a 2 výrobní objekty, kde se nebezpečné látky skladují, zpracovávají nebo se s nimi dopravně manipuluje na komunikacích uvnitř areálu výrobního závodu DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. Delaborovaný materiál a potřebné suroviny jsou přiváženy výhradně nákladními auty (žel vlečka do areálu není zavedena). Předpokládaná četnost nákladní dopravy je max. 4 kamióny denně, průměrně 2-3 kamiony. Přivážený materiál se skládá z nákladních aut přímo v prostoru před určeným skladem s použitím vysokozdvižných vozíků a ručních manipulačních vozíků. Obdobně je prováděno vyskladňování výrobků apod. Většina objektů je přístupná pro nákladní auta, vysokozdvižné vozíky apod. po vnitřní zpevněné komunikaci. Malé zavalované objekty jsou přístupné pouze pro ruční mechanizaci. Maximální povolené obložení a druh NL je uvedeno v Tabulce 1-1. Praktické využití malých zavalovaných skladů je pouze hypotetické, neboť k nim není přístup s mechanizací, a proto se ani nevyužívají. Tabulka 1-1 : Projektové kapacity objektů DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s.


Objekt č.

Specifikace

3

Sklad

4

Střeliště

5 6 7 8 9

Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad DA

10 11 12 13 14 16

Sklad Laborace a delaborace střeliva Sklad Sklad Výrobna PT Celkem teoreticky :

Povolené obložení a druh výbušniny ( t ) 2

Poznámka Nevyužívá se, skladuje se nářadí Ovalovaný prostor se používá jako trhací jáma.

Stavební objekt zrušen 50 50 50 Nevyužívá se. 50 15 Nevyužívá se. 50 Skladuje se do 200 t dusičnanu amonného 50 15 85 2 Skladuje se nebezpečný odpad 25 444 t

Poznámka : 1. Množství jednotlivých druhů skladovaných materiálů se stále mění, předpokládá se, že součet množství skladovaných druhů PT nepřesáhne v praxi 350 t. 2. Dusičnan amonný se skladuje v PE pytlích na paletách, v big bagech (BB), apod. v objektu č. 10, v množství maximálně 200t. 3. Rostlinné recyklované oleje jsou v IBC kontejnerech 1000 l, max. 1000 l ve výrobě, max. 1000l v provozní hale výrobního objektu č. 16. Pro skladování výbušnin se používá pouze 6 skladů: - Sklad č. 5: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A. V současné době jsou skladovány bezdýmné prachy a rozbušky (elektrické, neelektrické). - Sklad č. 6: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: v současné době skladovány bezdýmné prachy, emulzní trhaviny, dynamity, bleskovice (nitrocord 12), celmon , poladyn 31 eco, emulinit 2 - Sklad č. 8: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: v současné době skladovány bezdýmné prachy (produkt niguman, BPS NG), trhaviny slurry I. Generace (vodní gel - Hydrogelit), sypké průmyslové trhaviny ( Fragmentit) - Sklad č. 10: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: Využívá se jako sklad dusičnanu amonného - max 200 t - Sklad č. 11: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: Sklad bezdýmných prachů (vstupy do výroby a pro výrobu Dapmon 30) - Sklad č. 13: Obložnost 85 tun výbušniny třídy A + sklad munice - sypké průmyslové trhaviny typu DAP Dapmon, Dapmon 30, (Dapmon 30 extra -náložky), Politol hrubý, Politol Jemný ( Politoly (TNT)), Hydrogelit Malorážová munice 7,62x54 Cv je skladována je v dřevěných hermeticky uzavřených bedýnkách po cca 100 kusech. Odpad z delaborace je kovový a předává se do kovošrotu. Prach z delaborace munice je uskladněn na skladu č. 5 v krabicích z vlnité lepenky v množství do 20 kg na krabici, obvykle 15 kg. Vzdálenosti mezi objekty splňují požadavky vyhlášek ČBÚ na nepřenos detonace. Výrobny : Objekt č. 16 je po rekonstrukci zkolaudován jako výrobní, a provádí se zde drcení delaborátu Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 6 z 59

a mísení trhavin. Rekonstruovaný objekt č.12 je po kolaudaci používán jako delaborační a laborační pracoviště. Delaboruje se především malorážová munice.

2 Přehled všech NL v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti Množství jednotlivých druhů skladovaných materiálů se stále mění podle situace na trhu. Předpokládá se, že součet množství skladovaných druhů výbušnin nepřesáhne v praxi 220 až 350t z projektové kapacity 444 t. Skladované nebezpečné látky ve formě delaborátu, suroviny nebo finální produkty jsou výbušné, popř. jsou oxidující, toxické, zdraví škodlivé nebo škodlivé pro vodní organismy. Všechny finální výrobky jsou doloženy bezpečnostními listy, nálepkami a návody na použití. Všechny finální výrobky jsou doloženy bezpečnostními listy, nálepkami a návody na použití. Tabulka 2-1 : Seznam nebezpečných látek ve VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. Nebezpečné látky Bezdýmné prachy - delaborát

CAS č. 9004-70-0 693-21-0 Heterogenní směsi

Průmyslové trhaviny - produkty Dapmon, Digmon, Emonit, Hydrogelit atd.

Fragmentit, apod.

121-82-4

2,4,6 trinitrotoluen (TNT)

118-96-7

Černý prach - delaborát

7704-34-9

Dusičnan amonný - surovina Motorová nafta

6484-52-2 8008-20-6

Methylester řepkového oleje

112-62-109

Nařízení ES č. 1272/2008 (CLP) Expl.1.3; Ac.tox.1; H201,H300, H310,H330,H373,H400,H410

Expl.1.1,Expl.1.3,Ac.tox1(2), STOT RE2,Aq.Chron.2(3), Repr1A(B),H201,H300,H310, H330,H373,H400,H410 Expl.1.1,Ac.tox.3,STOT RE 2,Aq.Chr.2,H201,H301,H311, H331,H373,H411 Expl.1.1,Ac.tox3,STOT RE2,H201,H302,H3112,H332, H373,H412 Expl.1.1, Ox.látka kat.3,H201,H205,H241, Ox.látka kat.2, Eye irrit 2,H241,H272,H319 Carc.kat.3,STOT RE 2,Aq.Chronic 2,Asp.tox.1,Hořl.kap.kat.3,H226, H351,H373,H411,H304 Eye irrit2,Skin irrit2,H319,H315

Motorová nafta a methylester řepkového oleje se skladují v malých množstvích v sudech pro bezprostřední technologické použití. Ve velké míře jsou ve VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. pro výrobu směsných průmyslových trhavin na bázi dusičnanu amonného využívány místo nafty a methylesteru řepkového oleje recyklované rostlinné oleje. Rostlinné recyklované oleje jsou v IBC kontejnerech 1000 l, max 1000 l ve výrobě, max 1000 l v provozní hale výrobního objektu č. 16. Maximální povolené obložení a druh NL je uvedeno v Tabulce 2-2. Praktické využití malých zavalovaných skladů je pouze hypotetické, neboť k nim není přístup s mechanizací. Tabulka 2-2 : Projektové kapacity objektů a reálný stav využití objektů DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s.


Objekt č. 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Specifikace Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad Sklad

Povolené obložení a druh ( t ) Reálný stav využití objektů ( t ) 2 0(sklad nářadí) Objekt zrušen Používá se jako trhací jáma. 50 50 50 50 50 0 ( nevyužívá se ) 50 50 15 0 ( nevyužívá se ) 50 200 ( dusičnan amonný ) 50 50 15 15 85 85 2 2 ( nebezpečný odpad )

16 Výrobna Celkem

25 444

25 327 t 200 t dusičnanu amonného

Dusičnan amonný (surovina) se skladuje v PE pytlích na paletách po 1000 kg (tj. 20 x 50 kg) v objektu č. 10, popř. v big-bagy po 1000 kg v množství maximálně 200 t. Výrobky se skladují v obalech na paletách po 500 kg. Rozdělíme-li skladovaný sortiment do 3 kategorií, je celkové množství z výbušinářského hlediska a dle zákona 224/2015 Sb. následující - viz Tabulka 2-3. Tabulka 2-3 : Projektové kapacity objektů DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s. Druh NL Sklady + Výrobna

Výbušné (t) 394

Dusičnan amonný (t) 200

DPT Rataje celkem

394

200

Poznámka : V celé této kapitole se používají odborné termíny obsažené v zákonu 224/2015 Sb., popř. v metodice CPQRA, materiálech TNO apod.

3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chem- ických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek Při přípravě finálních výrobků (průmyslových trhavin na bázi bezdýmného prachu, apod., dusičnanu amonného a organických modifikátorů) se neuplatňují žádné chemické reakce. Technologický proces je založen na dělení, drcení, mechanickém mísení, popř. malaxování vstupních surovin bez významnější tepelné expozice. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami v objektu č.16 jsou vyloučeny, neboť s jinými látkami než s povolenými surovinami se v objektu nezachází a jejich přítomnost na pracovišti je tím vyloučena. Termín nežádoucí provozní podmínky je ve výrobě trhavin naprosto nepřípustný, neboť kontrolní mechanismy ve spolupráci s ČBÚ toto vylučují. Připustíme-li přesto tuto eventualitu, pak toto může nastat jen záměrným a úmyslným zásahem nebo vlivem přenesení


požáru z okolí na objekt. Každá anomálie vede k okamžitému přerušení postupu, neboť ohrožuje bezpečnostní standardy kontrolované ČBÚ. Vzniklá situace by se řešila okamžitým opuštěním objektu a ukrytím obsluhy za terénními nerovnostmi. Chování jednotlivých komponent spojených se vznikem havarijní situace : Delaborovaný bezdýmný prach je stabilní při dodržení podmínek skladování a zpracování. Je nestabilní za vysokých teplot, při hoření nebo detonaci vzniká toxický CO. Černý prach je stabilní při dodržení podmínek skladování. Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat při skladování a zpracování černého prachu : Vysoké teploty, nárazy, tření, přímá tepelná záření, elektrostatický náboj. Látky a materiály, s nimiž výrobek nesmí přijít do styku: Silně kyselé a zásadité látky. Nebezpečné rozkladné produkty: Při hoření nebo detonaci vznikají mimo jiné oxidy uhlíku, dusíku a síry i toxický CO. Nafta motorová je stabilní při obvyklých teplotách skladování, manipulace a užívání. Vyvarovat se působení přímého tepla (teploty vyšší než bod vzplanutí), jiskry, zápalných bodů, plamenů, statické elektřiny. Nedokonalým spalováním a tepelným rozkladem vznikají více či méně toxické plyny, jako jsou CO, CO2. Metylester řepkového oleje, popř. recyklované rostlinné oleje jsou za normálních podmínek stabilní. Vyvarovat se : přítomnosti zdroje vznícení, styku s otevřeným ohněm. Látky a materiály, s nimiž výrobek nesmí přijít do styku: oxidovadla, alkálie, alkalické kovy. Nebezpečné rozkladné produkty: za normálních podmínek žádné; při hoření za nedostatku kyslíku možný vznik oxidu uhelnatého a sazí. Dusičnan amonný je za normálních podmínek je stabilní. Vyvarovat se : přítomnosti detonačního zdroje, zdroje vznícení, styku s otevřeným ohněm. Nesmí přijít do styku s organickými látkami, sírou, alkáliemi, práškovými kovy. Nebezpečné rozkladné produkty: za normálních podmínek žádné, při hoření za nedostatku kyslíku možný vznik oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a sazí. Výrobky (DIGMON, DAPMON, EMONIT atd.) jsou stabilní při dodržení podmínek skladování. Nutno vyvarovat se vysokých teplot a styku s oxidovadly, kyselinami, zásadami. Nebezpečné rozkladné produkty: Při hoření nebo detonaci vznikají toxické oxidy CO a NOx.

4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku Míra možného ohrožení objektů DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. a blízkého okolí následky závažné havárie je vždy dána kombinací řady faktorů. V zásadě však lze pro predikci následků eventuální havárie za stěžejní považovat následující faktory: □ □ □ □

množství výbušné látky přivedené do exploze způsob iniciace výbušných látek místo exploze (z hlediska možných sekundárních následků havárie) možnosti eskalace nehody domino-efektem (souvisí s předchozím bodem)

Z bezpečnostního hlediska může v STV GROUP a.s. dojít k ohrožení zdraví, životů a hospodářských hodnot z následujících obecných důvodů: 1) Požárem nebo výbuchem (skladovaných delaborovaných komponent, popř. finálních výrobků, elektrické instalace, motorového vozidla, apod.). 2) Intoxikací zaměstnanců toxickými parami z výbušnin (nitroglycerin apod.) nebo toxickými výbuchovými, popř. požárními zplodinami.


3) Úrazy elektrickým proudem. 4) Předčasné a neočekávané uvolnění kinetické nebo potenciální energie (stlačené plyny vzduch, hydraulické kapaliny). 5) Úrazy při práci s mechanismy (mísiče, šneky, transportní pásy, delaborační stroj apod.), při manipulaci s paletami nebo střetem s vozidlem. 6) Nepřípustná manipulace a ukládání nebezpečného odpadu (např. zbytků delaborovaných komponent, finálních výrobků apod.). 7) Vystavení osob nepřiměřenému teplu (horké části v el. kotelně atd.). 8) Vystavení osob nadměrnému hluku a vibracím (výrobna, výrobní zařízení). 9) Pády osob z vyvýšených plošin, schodů, žebříků apod. 10) Mechanické úrazy rotujícím zařízením (ventilátory, hřídele, apod.). Většina výše uváděných obecných rizikových faktorů vyplývá již provedeného zhodnocení pracovních rizik dle § 132a odst. 1 a 3 zákoníku práce (dokument je v kanceláři vedoucího výrobny), vlastností používaných látek, převažujícího ručního charakteru práce, z druhu a povahy technického zařízení, jeho zabezpečení při provozu, opravě apod. Za zdroje rizika závažné havárie, způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami, lze v areálu společnosti DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s. považovat především : ■ Výrobní objekt č. 16, kde jsou nebo mohou být iniciovány hořlavé a výbušné látky během mísení vstupních komponent a balení finálního produktu. ■

Objekt č. 12 - delaborace malorážového střeliva, kde jsou nebo mohou být iniciovány hořlavé a výbušné látky během delaboračního procesu a balení delaborátu, během drcení bezdýmných prachů.

■ Skladovací objekty, kde se skladuje delaborovaný materiál (bezdýmný prach a černý prach z delaborace ), dusičnan amonný v originálních obalech nebo již vyrobené finální PT (DIGMON, DAPMON, EMONIT, atd.) ■ Přepravu explosivního materiálu uvnitř areálu Požární nebezpečí je tvořeno přítomností : 1. hořlavých a výbušných látek, které mohou být iniciovány během přípravy finálních výrobků v objektu č.16 nebo č.12

2. hořlavých a výbušných látek při jejich skladování v originálních obalech ve skladech, 3. hořlavých a výbušných látek v otevřených plnících obalech během jejich plnění v objektu č.16

4.

nebo jsou již na paletách v expedičních obalech ve výrobně nebo na přepravním vozidle. Hlavním rizikem vzniku požáru je: Iniciace delaborovaného materiálu (bezdýmný prach, černý prach, TPH, TNT) nebo vyráběného produktu po expozici přímým plamenem, hrubým nárazem, třením, nešetrným a neodborným zacházením, přenosem detonační vlny atd. v objektu při neschválené manipulaci a zpracování. Iniciace delaborovaného materiálu nebo vyráběného produktu přenosem požáru z lesního porostu, z hořícího motorového vozidla, sabotáží či teroristickým činem apod. na výrobnu nebo sklad.


4.1 Popis činností spojených s rizikem závažné havárie Hlavní rizikové faktory pracovních činností v STV GROUP a.s. vyplývají: □ □ □ □ □ □

z povahy zdrojů rizika, tj. specifik skladování explosivního materiálu, specifik vlastních zpracovávaných a skladovaných výbušných látek, technických charakteristik jednotlivých technologických operací, stavebních charakteristik výrobních a skladovacích objektů, ručního charakteru práce (vliv lidského činitele), dopravních a manipulačních specifik v areálu při nakládání s explosivním materiálem atd.

Zdrojem rizika mohou být: 1) všechny látky výbušné, hořlavé či toxické povahy, 2) technologické procesy během úpravy fyzikálních vlastností vstupních surovin a při zpracování heterogenních směsí do podoby finálních výrobků, 3) sklady surovin a výrobků, 4) doprava a manipulace s nebezpečnými látkami, 5) údržba a provoz technologických, dopravních a energetických zařízení, 6) nedostatky v činnosti organizace, 7) nedostatky způsobené zaměstnanci (lidský faktor), 8) živelné události, 9) sabotáže nebo teroristické činy. Veškeré vyrobené finální výrobky z výrobny po naplnění expedičních obalů se odvážejí do skladů podle pokynů skladníka. V provozovně nezůstává a neskladuje se z bezpečnostních důvodů žádný rozpracovaný materiál nebo obaly s finálními produkty. Každá naplněná paleta se nakládá na přepravní vozidlo a pak se náklad odváží do určeného skladu


5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH Vlivem možných situací nacházejících se mimo areál VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. se v tomto případě označují zdroje rizika, které se nacházejí mimo hranice analyzovaného zařízení/objektu, které však mají potenciál způsobit havárii na analyzovaném zařízení nebo objektu. Tyto vnější příčiny mohou mít charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem) anebo jsou důsledkem úmyslné či neúmyslné lidské činnosti. Jednotlivé možnosti a jejich vliv na bezpečný provoz analyzovaného zařízení jsou uvedeny a posouzeny v následujících Tabulkách 5-1 a 5-2. Tabulka 5-1: Možné vnější zdroje rizika přírodního původu Přírodní zdroje rizika (ZR) Možné důsledky Srážková činnost Déšť, přívalové Většinou bez výrazných následků na výrobní deště, kroupy, sníh. činnost. Možnost sesuvů svahů; zatékání do objektů, vlhkost může způsobovat urychlení koroze stavebních konstrukcí, stabilitu skladovaného materiálu Vítr Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí budov na skladovaný materiál Atmosférická teplota Relativně bez vlivu Cyklické střídání teplot může vést k pnutí a namáhání stavebních konstrukcí Atmosférický tlak Bez vlivu Sluneční záření Bez vlivu. Materiál je skladován uvnitř objektů Může způsobovat urychlení vnější koroze Atmosférická vlhkost (mlha, kovových částí objektů. mráz) Bouřková činnost (úder blesku) Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada ochranné bleskosvodné klece, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k požáru a následné explozi objektu Vliv podzemních vod Bez vlivu (nebo výskyt vyloučen) V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny Stav podloží, petrografie a stratigrafie, atd. Seismicita V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny Výskyt vyloučen Aktivní geodynamické jevy (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Bez vlivu Vulkanická činnost Výskyt vyloučen Účinky zemské a vodní flory a Bez vlivu. Výjimečně by mohl výskyt hlodavců, kun a zajíců způsobit havárii elektrorozvodů. fauny lokality Vesmírná tělesa (např. pád meteoritu)

Poznámka Přívalové deště neměly za dobu provozování dosud vliv na vlastní objekty a skladovaný materiál. Záplavy jsou vyloučeny. Možnost exploze tímto vlivem je nepravděpodobná Možnost exploze tímto vlivem je nepravděpodobná

Málo pravděpodobné pro objekty. Reálné nebezpečí pro požár okolního lesa

Poškození nebo zničení objektu dopadem tělesa a Extrémně nepravděpodobné následnou explozí a požárem

Tabulka 5-2: Možné vnější zdroje rizika způsobené lidskou činností


Lidská činnost Exploze v objektu

Důsledek Poznámka Velmi málo pravděpodobné Poškození nebo úplné zničení technologického zařízení, stavební konstrukce objektu Zasažení okolních objektů Zasažení nekrytých osob Velmi málo pravděpodobné Velmi málo pravděpodobné

Rozlet fragmentů (trosek zařízení, objektu po explozi) Myslivecká činnost Iniciace explosivního materiálu střelou

Požár okolního lesa Možnost přenosu požáru na skladovací objekty. Požár lesa může ohrožovat sálavým teplem jak vlastní objekty, tak skladovaný explosivní materiál. Únik toxické látky Možnost ohrožení obsluhy v areálu. Pád letadla Poškození nebo úplné zničení objektů. Náraz kamionu při neopatrné Poškození objektu manipulaci Vliv silniční nebo železniční Únik přepravovaných medií z havarovaného dopravy nebo události při ní dopravního prostředku

Vliv dálkových potrubních Únik přepravovaných medií z potrubní trasy. tras plynovodů nebo událostí V okolí není výskyt těchto potrubních systémů v nich Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál událostí v nich Důsledky těžby surovin nebo Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál staré důlní činnosti Terorismus, kriminální Poškození nebo zničení objektů, zařízení s možnou činnost následnou explozí a požárem.

Odstřel zvěře v areálu a jeho okolí není z bezpečnostních důvodů povolen. Velmi málo pravděpodobné

Velmi nepravděpodobné Velmi málo pravděpodobné Velmi málo pravděpodobné

Velmi málo pravděpodobné, neboť areál je dostatečně vzdálen od komunikací a je umístěn na kopci. Velmi nepravděpodobné..

Velmi málo pravděpodobné, neboť areál je velmi omezeně přístupný a je trvale střežen.

V okolí areálu nejsou provozovány průmyslové činnosti, které by mohly ovlivnit negativně prevenci ZH v areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. Vnější riziko proto představují následující situace: ■ nekontrolovaný požár, který může být do areálu přenesen z okolního lesního masívu po úderu blesku nebo je založen lidskou činností, ■ požár kamionu, který nakládá nebo přepravuje průmyslové trhaviny z areálu, ■ pád vojenského či civilního letadla do zalesněného areálu STV GROUP ■ kriminální a teroristická činnost.


6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní oceněni jejich závaznosti, výběr a vyznačeni významných zdrojů rizika v mapě podniku 6.1 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika Identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 224/2015 Sb. byla provedena podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18E-Guidelines for Quantitative Risk Assessment, „Purple Book“,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999) výpočtem tzv. selektivního čísla S E pro látky explosivní na úrovni : • administrativní budovy VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s., • v nejbližší obydlené oblasti • a místech možné kumulace obyvatelstva (nejbližší silnice č.432 Nětčice-Rataje). Pro indikaci a výběr rizikových zařízení, které nejvíce přispívají k riziku, byla vyvinuta kvantitativní, tzv. selektivní indexová metoda. Vlastní postup lze charakterizovat takto: • Objekt/podnik se rozdělí na nezávislá zařízení. • Nebezpečnost každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. • Vypočte se Indikační číslo A, které vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. • Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu na úrovni plotu podniku, nejbližších cizích subjektů, obytné zóny apod. • Nebezpečnost zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla A a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. • Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. • Jednotky/zařízení jejichž relativní hodnoty selektivního čísla S jsou zpravidla > 1 se podrobují kvantitativní analýze QRA. Pro následnou detailní kvantitativní analýzu rizika (QRA) jsou pak vybírány jen ty zdroje rizika, jejichž selektivní číslo je pro nejbližší lokality s výskytem obyvatelstva větší než 1. Upřesnění použití metodiky pro areál VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s : 1. ) Výpočet selektivního čísla pro sérii zvolených bodů po 50 m podél plotu areálu pro všechny zdroje rizika není prezentován, neboť vzhledem k šířce a umístění areálu v hustě zalesněném a nepřístupném terénu, kde nevedou žádné turistické či jiné komunikace a malým skladovaným množstvím explosivních látek, je selektivní číslo SE na úrovni plotu areálu pro nejbližší rizikové objekty vždy >1, avšak tento fakt nemá pro 0-výskyt osob a komunikací po obvodu areálu žádný význam. 2. ) Logicky by došlo v každém případě k poškození hustého lesního porostu tlakovou vlnou. Nemá proto smysl uvádět tyto samozřejmé hodnoty po 50 m obvodu areálu formou sáhodlouhé tabulky, když zde není za plotem občanská zástavba, průmyslové či zemědělsky využívané objekty.

3. ) Účelné proto bylo vyhodnotit potenciální ohrožení administrativního objektu STV GROUP a.s. (u vstupní brány), kde je největší výskyt osob v areálu, dále nejbližší obydlené oblasti a místa možné kumulace obyvatelstva (nejbližší silnice). Finální vyhodnocení pro látky explosivní v jednotlivých objektech VZ DPT Rataje, Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 14 z 59

STV GROUP a.s. je uvedeno Tabulce 6-1. Hořlavin (rostlinné oleje, nafta) je skladováno malé sudové množství, a proto je vyhodnocení pro hořlaviny ve vztahu k vnějšímu okolí areálu irelevantní. Tabulka 6-1 : Určení a ocenění rizika pro vnitřní a vnější subjekty z exploze v areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. dle CPR 18E Purple Book DPT Rataje, STV Group

Množství NL Limit

Druh rizikového zařízení Q (kg) G (kg) Objekt č.3 2 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.5 50 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.6 50 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.7-nepoužívá se 50 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.8 50 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.9-nepoužívá se 15 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.10 50 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.11 50 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.12-delaborace 15 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.13 85 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č. 14 2 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) Objekt č.16 Výrobna 25 000 1000 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m )

Ind. číslo

Ai 2 50 50 50 50 15 50 50 15 85 2 25

Selektivní číslo SE pro vnitřní objekt č.1, vnější komunikaci Nětčice-Rataje a okolní obce Administ. budova Silnice 432 DPT Rataje Nětčice-Rat. Nětčice Rataje Zborovice 0,5926 0,0219 0,0020 0,0005 0,0001 150 450 1000 1600 2500 1,8519 0,3005 0,0432 0,0122 0,0030 300 550 1050 1600 2550 0,6749 0,1662 0,0228 0,0148 0,0028 420 670 1300 1500 2600 0,3769 0,1340 0,0182 0,0148 0,0027 510 720 1400 1500 2650 0,2700 0,1054 0,0148 0,0148 0,0025 570 780 1500 1500 2700 0,1821 0,0814 0,0134 0,0148 0,0024 650 850 1550 1500 2750 0,1662 0,0664 0,0122 0,0148 0,0027 670 910 1600 1500 2650 0,7813 0,1458 0,0329 0,0122 0,0036 400 700 1150 1600 2400 0,7621 0,0694 0,0119 0,0033 0,0010 270 600 1080 1650 2500 14,5748 0,6800 0,0991 0,018 0,0061 180 500 950 1670 2400 3,9063 0,0270 0,0026 0,0005 0,0001 80 420 920 1600 2500 0,1885 0,0507 0,0114 0,0061 0,0018 510

790

1300

1600

2400

Z výsledků priorizace rizika je zřejmé, že eventuální závažná havárie v areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. neohrozí žádný vnější subjekt jak na vnější komunikaci č.432 Nětčice-Rataje tak v občanské zástavbě, neboť V rámci areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. jsou pro administrativní budovu největším rizikem nejbližší sklady č. 13, 14 a č.5. Schválená obložnost těchto objektů vyhovuje platné legislativě a požadavkům ČBÚ. Sklad č. 14 se používá pro skladování nebezpečných odpadů. Efekty účinku vzdušné rázové vlny (dále VRV) na nejbližší vnější subjekty budou vyhodnoceny v dalším textu. Umístění zdrojů rizika ve vztahu k okolí je zřejmé z Obrázku 6-1.


Obrázek 6-1 : Umístění rizikových objektů v areálu výrobního závodu DPT Rataje firmy STV GROUP as. Sklad č.8 Sklad č.10 -sklad DA Sklad č.9 - nevyužívá se Sklad č.7 - nevyužívá se Obiekt č.16

Výrobna

Sklad č.5 Sklad č.6 Zrušený sklad č.4 - střeliště

Sklad č.11

Obiekt č.12 - Výrobna Sklad č.3 - nářadí Sklad č.13

Sklad č.14 - nebezpečný odpad Administrativní budova

Bližší detaily umístění objektů v oploceném a střeženém areálu - viz Bezpečnostní zpráva STV GROUP DPT Rataje - Část II.pdf, kap. 1.2 a Obrázky 1-3 až 1-11. Širší okolí viz el. mapa : i ©koumes

©2010

Dalum snímků: 2008 $ 2006

- Okolí VZ DPT Rataje.jpg.


7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ZH, výběr reprezentativních scénářů včetně jejich popisu Na základě informací, rozborů a posouzení uvedených v předchozích kapitolách 1 až 6 této části BZ byly v rámci VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. identifikovány 2 charakteristické makro zdroje rizika (CHMZR), jimž byla přiřazena kódová označení uvedená v Tabulce 7-1. Popis zdrojů rizika a jejich umístění je uveden detailně v kap.1 viz Bezpečnostní zpráva STV GROUP DPT Rataje - Část II.pdf. Tabulka 7-1: Rozdělení VZ DPT Rataje na charakteristické makro zdroje rizika(CHMZR) Charakteristický makro zdroj rizika (CHMZR)

Označení CHMZR

Sklady delaborovaného materiálu, surovin a výrobků, tj. skladové objekty č. 3 až 14

Skladování nebezpečného materiálu (SM)

2 výrobny (objekt č.16 + objekt č.12- delaborace)

Výroba (V)

U jednotlivých zdrojů rizika (CHMZR), které jsou vždy množinou rizikových činností (scénářů), byly identifikovány následující hlavní rizikové činnosti (viz Tabulka 7-2). Tabulka 7-2: Hlavní rizikové činnosti identifikované v STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže Označení činnosti SM-01 SM-02 SM-03 V-01 V-02

Charakteristika rizikové činnosti

Druh činnosti

Skladování delaborovaného materiálu, surovin, munice a výrobků

S (skladování)

Navážení delaborovaného materiálu, munice ke skladování a jejich vyskladnění Vnitřní přeprava a vyskladnění finálních produktů (výrobků) Drcení bezdýmného prachu, dělení TPH, delaborace munice Výroba průmyslových trhavin (PT) mísením a jejich balení

P (přeprava) P (přeprava V (výroba) V (výroba)


7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod Nebezpečné látky skladované v objektech DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. jsou klasifikovány jako ” schopné hromadného výbuchu”. To znamená, že jakmile dojde k iniciační události, tj. k iniciaci výbuchu/hoření jednoho obalu, nelze vyloučit přechod do detonace u celého množství látky, které je v dosahu. Kvůli konzervativnosti je vždy předpokládán současný přechod do detonace celého množství látky v dosahu. Pokud jde o trhaviny, je termínem ”v dosahu” nutno označovat trhaviny i v poměrně značné vzdálenosti od místa iniciační události. V případě vzniku iniciační události v iniciátorech (rozbušky) je také nutno předpokládat hromadný výbuch, ale vzhledem k tomu, že rozbušky jsou baleny v tzv. NME obalech (no mass explosion), měl by hromadný výbuch odlišnou povahu než u trhavin. Balení iniciatorů do NME obalů zajišťuje, že k hromadnému výbuchu nedojde naráz. Je dokonce pravděpodobné, že v některých obalech by vůbec k výbuchu nedošlo. Konzervativně se hromadný výbuch iniciátorů chápe jako postupný výbuch všech rozbušek ve skladě uložených. Přenos přes stavební konstrukci je vyloučen. Přenos z vozidla při přepravě na jiné zdroje rizika lze také vyloučit. Charakteristický scénář se tedy v uvažovaných zdrojích rizika projevuje buď detonací malého až nevýznamného rozsahu (iniciátory) anebo velkého rozsahu s rozsáhlými devastačními účinky (trhaviny). Jmenovitě podle následující tabulky rozlišujeme: Druh a stav látky

Charakteristický scénář

Trhavina (včetně bleskovice)

detonace současná, přenos detonace na řádově desítky až stovky metrů

Iniciátor (rozbuška)

detonace postupná, přenos detonace jen do bezprostředně sousedících obalů

Ve společnosti STV GROUP a.s., divize průmyslových trhavin Rataje u Kroměříže lze skladovat nebezpečné chemické látky (delaboráty, suroviny, produkty a jejich směsi) ve 12 objektech, resp. 10 skladech a 2 výrobnách. Pro skladování PT je využito pouze 5 skladů (č. 5, 6, 8, 11 a 13), sklad č.10 se používá pro skladování dusičnanu amonného. Sklad č.14 se používá pro skladování nebezpečných odpadů a 3 sklady (č. 3, 7 a 9) se nevyužívají. Sklad č.4 je zrušen a ovalovaný prostor se využívá kolaudačním rozhodnutím jako střeliště. V případě skladů, kde se odehrává činnost uskladňování nebo vyskladňování na rampě skladu se uvažuje jediný scénář a vždy se předpokládá detonace veškeré látky/výrobků ve skladu i v blízkosti skladu, které je dáno schválenou obložností objektu. A.) Skladování výbušnin uvnitř skladů: Při skladování výbušnin ve skladech můžeme vytipovat následující vnitřní iniciační události.


Vnitřní iniciační události 1. Při skladování ve skladu

2. Při uskladňování

pád konstrukčního prvku by mohl způsobit explozi; hoření by mohlo vést k explozi; závada elektroinstalace může způsobit požár, explozi pád/náraz nebo mechanické tření by mohly způsobit explozi, působení hlodavců (poškození obalů, rozsypání, nepořádek), chyby obsluhy při činnosti ve skladu mohou přispět k explozi; elektroinstalace může způsobit požár, explozi

3. Při vyskladňování

4. Při přepravě v objektu

pád/náraz nebo mechanické tření by mohly způsobit explozi; působení hlodavců (poškození obalů, rozsypání, nepořádek), chyby při činnosti mohou přispět k explozi; elektroinstalace může způsobit požár, explozi různé nehody při přepravě ručními vozíky by mohly vést až k explozi nákladu

B.) Nakládka výbušného materiálu na kamiony, popř. vykládka z kamionů Podle údajů provozovatele DPT Rataje je trhavina z jednoho auta ukládána maximálně do dvou skladů a při nakládání je trhavina nakládána maximálně ze 2 skladů. Všeobecně se při identifikaci zdrojů rizik také předpokládá, že povolená obložnost skladů je využita na maximum. C) Přeprava uvnitř areálu Z hlediska přepravy trhavin do jednotlivých zdrojů rizika a možného domino efektu je nutno brát v úvahu i to, které přenosy detonací jsou možné. Přenosy detonace z auta na ovalovaný sklad jsou pochopitelně možné: při množství trhaviny 2 t by to bylo na vzdálenost cca 12 m, při množství trhaviny 6,5 t na vzdálenost cca 39 m, při množství 11,5 t na vzdálenost cca 47 m. Přenosy detonací jsou proto očekávány vždy při manipulacích a také při přepravách v blízkosti skladů. Bude uvažován pouze příjezd a odjezd ke skladu. Následující Tabulka 7-3 systematicky predikuje příčiny a nejzávažnější scénáře havárií pro jednotlivé rizikové činnosti ve VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s., které byly vyhodnoceny v předchozích rozborech jako nejrizikovější. K určení scénářů havárií byla použita analýza metodou "What if" a ETA. Takto byly identifikovány možné iniciační události, označeny jednotlivé scénáře a predikovány obecně možné následky těchto událostí. V Tabulce 7-3 nejsou uvedeny scénáře minoritního významu, tj. takové, které mají potenciál ohrozit krátkodobě a reversibilně na zdraví max. 1 člověka (zaměstnance) v areálu. Výchozím materiálem byly předané podklady, zkušenosti s obdobnými výrobami a ústní informace sdělené pracovníky STV GROUP a.s.


Označení jednotlivých havarijních scénářů je provedeno následující symbolikou: Např. SA 1 MA 1 EI 1 atd., kde první písmeno má následující význam : S únik NL z obalu, zařízení M rozvíření prachovzdušné disperze E tření, náraz, tepelná expozice nebo samoiniciace; druhé písmeno má následující význam: A intoxikace NL I iniciace NL do požáru nebo exploze Tabulka 7-3: Seznam hlavních identifikovaných havarijních scénářů, iniciačních událostí a predikce možných projevů těchto havárií ve výrobním závodě DTP Rataje Popis scénáře havárie Zdroj rizika/ označení rizikové činnosti Skladování delaborátů, surovin, 1. Netěsnost obalu, lidská chyba munice a výrobků

SM-01, SM-02, SM-03 Drcení bezdýmného prachu(BDP), delaborace munice, dělení TPH

2. Požár vozidla, lesa

Možné následky havarijního scénáře SA 1 -Únik toxického prachu nebo par NL. Možnost intoxikace obsluhy SI 1 Iniciace uniklé výbušniny. Požár, exploze. EI 1 - Iniciace výbušniny přenosem požáru. Požár, exploze. EI 2 - Iniciace výbušniny. Požár, exploze.

3. Požár objektu, lidská chyba, sabotáž apod. 1. Chybná manipulace, cizí předmět EI 3 - Fire-jet nebo zcela výjimečně v drtiči, ve výbušné mase, kritické nepravděpodobná exploze. tření MA 1 - Možnost intoxikace obsluhy 2. Špatná ventilace v místnosti

V - 01

Výroba a balení PT

V - 02

1. Neodborná manipulace při mísení EI 4 - Iniciace výbušniny třením, a balení PT přenosem tepla. Požár, exploze. 2. Požární nebo výbuchové zplodiny SA 2 Únik toxických zplodin do místnosti (CO, NOx, atd.) a intoxikace obsluhy

7.2 Výběr iniciačních událostí a jejich kategorizace Při kategorizaci iniciačních událostí vycházíme z předchozí Tabulky 7-3, přičemž některé z havarijních scénářů se mohou uplatnit pouze v případě nešťastné souhry dílčích iniciačních událostí, které pak vedou k rozvoji výsledného havarijního scénáře a k eskalaci do závažné havárie. Iniciační události byly rozděleny do 3 kategorií rizika (KR) podle možného charakteru průběhu havárie, přičemž každá kategorie reprezentuje iniciační události s maximálními následky - viz Tabulka 7-4. Tabulka 7-4: Rozdělení iniciačních události do kategorií rizika (KR) Číslo KR I. II.

III.

Charakteristika kategorie rizika

Možná protiopatření

Příklad iniciační události Průběh havárie nelze potlačit SI 1, EI 2, EI 3, Události způsobující spontánní průběh havárie další nápravnou činností. Události způsobující kontrolovatelný průběh SA 1, EI 1, MA 1, SA 2 Průběh havárie lze zastavit, havárie potlačit, zmírnit včasnou nápravnou činností. EI 4 Události způsobené vadnou funkcí zařízení, Rozvoj události lze obvykle MaŘ nebo lidským faktorem zastavit, ale není vždy a ihned spolehlivá kontrola skutečného stavu

V areálu STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže představují dle tohoto členění z hlediska analýzy rizik největší nebezpečí iniciační události kategorie rizika KR I a KR III, které nelze rychlým zásahem pro zpravidla spontánní průběh děje bezprostředně eliminovat a hrozí především: □ Nekontrolovaná iniciace vysoce hořlavého a explozivního bezdýmného prachu, popř.


TPH během drcení nebo dělení do požáru (popř. při přenesení účinků na další explosivní materiál) do exploze. □ Přenos okolního vnějšího požáru, resp. bezprostřední účinek sálavého tepla na skladovaný explosivní materiál a terminace děje do následné exploze □ Iniciace zpracovávané výbušniny vadnou funkcí zařízení (vlivem tření, přenosu tepla z horkého bodu apod.) do exploze. Závažnost možných následků jednotlivých iniciačních dějů se může týkat nejčastěji 1-3 osob (u skladu nebo na oddělených pracovištích ve výrobnách), popř. více osob právě pracujících ve výrobně nebo celého osazenstva ( max. 3 osob v objektu č. 12 nebo 10 osob ve výrobně č.16) při eskalaci havárie přenosem na paletované produkty. Výsledný efekt havárie může mít tedy buď lokální charakter v objektu (vyhoření materiálu) nebo se následky projeví jako důsledek exploze v celém objektu a jeho bezprostředním okolí, popř. následky exploze tlakovou vlnou přesáhnou oplocení areálu společnosti. Významným zdrojem rizika při drcení BDP, výrobě PT a skladování výbušnin je vliv lidského faktoru - viz kap. 10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika.


8 Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek a prezentace výsledků odhadů 8.1 Odhad následků reprezentativních scénářů závažných havárií 8.1.1 Výběr havarijních scénářů pro vyhodnocení následků Postup kvantitativního řešení odhadu následků spočívá v realizaci následujících kroků: • výběr havarijních scénářů pro modelování • výběr vhodné metody kvantitativní analýzy následků • aplikace kvantitativní metody • provedení kvalitativní analýzy a posouzení možných vyhodnocených následků • zhodnocení a závěry Výběr havarijních scénářů byl proveden z hlediska očekávaných možných následků pro okolí, tj. byly zohledněny stěžejní finální havarijní scénáře z Tabulky 7-3. Tyto koncové scénáře představují v konečném důsledku nejpravděpodobnější havarijní scénáře s následky na zdraví, život obsluhy, popř. mohou být potenciální hrozbou pro okolí areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP as. Odhad následků lze provést s použitím kvalitativních a kvantitativních metod (matematických modelů), které slouží k odhadnutí zón účinků jednotlivých havarijních scénářů. Na základě stanovení rozsahu havárie a dalších kritérií lze odhadnout oběti na lidských životech, následky na majetku a na životním prostředí. 8.1.2 Určení kritérií pro odhad následků Pro matematické modelování příslušných havárií bylo třeba určit kritéria, na základě kterých jsou následně vyhodnocovány možné následky. V případě VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. se jedná především o následky havárie způsobené explozí, popř. sálavým teplem z hořícího materiálu (BDP). Při odhadu smrtelných následků na osoby v případě exploze výbušného materiálu se používají následující hodnoty přetlaku, kterým odpovídá pravděpodobnost úmrtí osob [11,12]: Tabulka 8-1 : Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení podílu zemřelých osob Pravděpodobnost úmrtí osob Max. přetlak výbuchové vlny [kPa] osoby uvnitř objektů v domech > 30 1 30 až 10 0,025 < 10 0

osoby vně domů či objektů 1 0 0

Tyto údaje přetlaků vzdušné rázové vlny (VRV) znamenají, že v oblasti zasažené, např. tlakovou vlnou o přetlaku větším než 30 kPa budou usmrceni všichni lidé uvnitř i vně objektů. Při hodnotě přetlaku menším než 10 kPa pak nedojde k žádnému úmrtí. V rozmezí hodnot 10 až 30 kPa se uvažuje, že dojde k úmrtí cca 2,5% osob, nacházejících se uvnitř objektů, pravděpodobně nedojde k úmrtí osob ve volném terénu.

Pro odhad následků na majetku je možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro poškození budov, které jsou uváděny v materiálech TNO ( Green Book) a dalších materiálech, např. EML (Estimate Maximum Loss ), která byla vyvinutá ve Velké Británii pro potřeby pojišťoven. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón poškození podle Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 22 z 59

velikosti přetlaku v dané vzdálenosti od místa výbuchu podle následující tabulky 8-2. Tabulka 8-2 : Hodnoty přetlaku VRV pro určení rozsahu poškození budov Zóna A

Úroveň poškození budov totální destrukce

B

těžké poškození

C

střední poškození

D

malé poškození

Stručná charakteristika Přetlak [kPa] > 83 Budovy jsou poškozeny tak, že nemohou být rekonstruovány, ale musí být znovu postaveny > 35 Řada nosných konstrukčních a stavebních prvků je narušena a částečně zborcená. Zdi, které nejsou zbořeny, jsou významně poškozeny a popraskány; zbývající části musí být zbourány. > 17 Budovy jsou použitelné, ale zdi jsou značně popraskané; nosné konstrukční prvky jsou narušeny; poškozeny jsou i vnitřní stěny a střešní krytina. > 3,5 Rozbitá okna a dveře, vznik mírných prasklin ve zdech a konstrukčních prvcích; částečné zničení střešní krytiny.

Hodnotu 17 kPa lze zároveň brát obecně jako hraniční hodnotu, která může způsobit vznik možných kumulativních a synergických účinků v okolí havarovaného objektu. V případě požáru BDP, TPH apod. se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř požáru nebo ve vzdálenostech od místa požáru, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kW/m2. Pro osoby nalézající se ve vzdálenostech, kde velikost tepelného toku je menší než 35 kW/m2 je rozhodující doba expozice tepelným tokem. Pravděpodobnost, že osoby zemřou v důsledku působení tepelného toku je vypočtena na základě použití probitové funkce. V případě požárů má probitová funkce tvar [12]: Pr = -36,38 + 2,56 x ln(Q4/3 x t), kde Q - tepelný tok v místě zasažení (W/m2) t - doba expozice (s) Podle práce [11] se v případě požárů uvažuje doba expozice osob daným tepelným tokem 20 sekund a předpokládá se, že lidé během této doby stačí utéci na bezpečné místo. Při výpočtech je však nutné brát do úvahy, že osoby jsou chráněny minimálně oděvem, který snižuje pravděpodobnost smrti. K vyjádření této skutečnosti se používá korekční faktor 0,14 [12]. Pro odhad následků na majetku lze použít kritické hodnoty tepelného toku, uvedené v práci [11] a [12], které způsobí vzplanutí nebo poškození materiálu vystaveného danému tepelnému toku. Hodnoty pro vybrané materiály jsou uvedeny v následující tabulce 8-3: Tabulka 8-3 : Hodnoty kritického tepelného toku pro některé materiály Materiál Ocel Dřevo, plasty, textil Sklo

Kritický tepelný tok [kW-m-2] 100 15 - 35 4


Hodnoty uvedené v tabulce 8-3 je nutné chápat jako obecné charakteristiky platné pro delší dobu expozice (minimálně 15-30 minut). Se zvyšující hodnotou tepelného toku se doba expozice zkracuje. Tepelný tok 8 kW-m-2 je maximální hranice, která by ještě neměla způsobit poškození většiny technologických zařízení, (vznik synergických a kumulativních jevů), tj. na procesních zařízeních, tlakových i atmosférických zásobnících, čerpacích stanicích apod. Pokud jsou tato zařízení chráněná proti tepelnému toku, např. izolací, zkrápěním, protipožární zástěnou apod. je jako maximální hodnota uváděn tok 32kW-m-2. 8.1.3 Kvantitativní vyhodnocení možných následků 8.1.3.1Následky fatální havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v okolí závodu Nejvážnějším možným projevem závažné havárie v areálu STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže je exploze v rizikovém objektu, která je provázena účinky tlakové vlny na okolí. Hodnota maximálního přetlaku na čele vzdušné rázové vlny (VRV) vyvolané detonací pozemní polokulové nálože TNT může být vypočtena podle vztahu: Pi = 93,2xZ-1 + 383x Z-2 + 1275xZ- 3 ( kPa ), kde Pro všechny typy důlních skalních trhavin 1,0 Pro všechny typy vysokobrizantních trhavin 1,2 Pro protiprachové DBT (Synthesit V18) 0,8 Pro všechny typy DBT I.kat. (Uhlomethanit) 0,65 Pro všechny typy DBT II. kat. (Ostravit C) 0,5 Pro černý prach 0,5 Pro trhaviny typu DAP 0,9 Z = R/W je tzv. redukovaná vzdálenost (R je radiální vzdálenost v m ), W je korigovaná hmotnost nálože), s platností v rozmezí Z [2 až 200] m. kg . Dobu trvání přetlakové fáze VRV ve slabé tlakové oblasti lze stanovit podle Swisdaka : t+ = 1,653 .W . Z ’ ( ms ) Podle nového zákona ČBÚ jsou doporučeny jednotné univerzální hodnoty tritolových koeficientů pro definované kategorie výbušin: Vliv terénních nerovností na parametry VRV nebyl vzhledem k svažitému a zalesněnému terénu zohledňován, neboť se předpokládá buď přímé šíření vzdušné rázové vlny (VRV ) ve směru od svahu ven z areálu STV GROUP a.s., popř. její utlumení vzrostlým lesním porostem nebo snížení difrakcí ve směru k ostatním objektům STV GROUP a.s. Při odrazu na ideálně tuhé přepážce pod úhlem 90o lze pro účely tohoto posouzení kalkulovat s odraznými přetlaky jako s dvojnásobky tlaků dopadajících. Výpočet dosahu fragmentačního ohrožení nebyl vzhledem k tomu, že objekty jsou situovány v neobydlené oblasti a explosivní materiál není skladován v kovových obalech, zohledněn. S jistými výhradami však lze pásmo ohrožení rozletem sekundárních fragmentů (z konstrukce objektu apod.) ztotožnit s pásmem ohrožení VRV, tj. R = 22.W-13. Obecný přehled účinků tlakové vlny prezentuje následující Tabulka 8-4.


Tabulka 8-4 : Účinky vzdušné rázové vlny (VRV) při explozi Přetlak vlny ( kPa ) 0,14 0,21 0,28 0,7 1,04 2,07 5 3,5-6,9 6,9 6,9-13,8 13,8 15 17,3 20,7 20,7-27,6 34,5 34,5-48,3 48,3-55,2 62,1 70 100 150-200 200-300

Účinek tlakové vlny Nepříjemný zvuk (137 dB, jestliže je nízká frekvence 10 -15 Hz) Občasné prasknutí velkých skleněných ploch Silný hluk (143 dB), silný třesk rozbitého skla Rozbití malých skleněných oken Typický přetlak pro rozbití skla Bezpečná vzdálenost před letícími úlomky, 10% skleněných oken rozbito Přijatelná zdravotní mez pro člověka (výskyt reversibilního poškození sluchu) Velká i malá okna obvykle rozbita, občasné poranění létajícími střepy Částečné poškození budov a jejich dočasná neobyvatelnost Poškození asbestového, Al, ocelového, dřevěného obložení budov, poškození a posunutí spojů lehkých staveb Částečné rozrušení stěn a střech domů Povalení stojících osob 50% destrukce cihlových stěn domů Těžké stroje ( 1,5 t) v průmyslových budovách lehce poškozeny Neukotvené stavební ocelové panely zničeny, ruptura skladovacích nádrží Dřevěné sloupy praskají, těžké stroje (20 t) v budovách lehce poškozeny Téměř úplná destrukce cihlových domů Cihlové nevyztužené panely 20-30 cm ustřiženy nebo zlomeny Nákladní vagóny úplně demolovány Pravděpodobná totální destrukce staveb, těžké stroje (3,5 t) přemístěny a těžce poškozeny, těžké stroje nad 6 t vydrží Úplné rozbití staveb s výjimkou ŽB odolných zemětřesení Okamžitá smrt organismů, rozrušení i odolných staveb Rozrušení ocelových mostů, vznik kráterů

Na základě této tabulky lze stanovit následující pásma ohrožení: 2,1 kPa 5 kPa 10 kPa

bezpečné pásmo bez ohrožení letícími úlomky skla bezpečná zdravotní mez pro člověka pásmo mírného ohrožení (škody na skleněných plochách, poranění osob letícími skleněnými střepy, apod.)

30 kPa 100 kPa

pásmo středního ohrožení (vážné poškození budov, strojů, zdraví osob) pásmo totální destrukce průmyslových staveb

Poznámka: Mezní hodnoty přetlaku jsou přepočteny z anglosaských jednotek (psig) a jsou zaokrouhleny.


Případné materiální škody způsobené účinkem VRV na objektech mimo výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. souvisí s umístěním areálu, který je příznivě situován ve svažitém, zalesněném a neobydleném terénu cca 1 - 1,5 km od občanské zástavby. Pro stanovení možných následků na objekty veřejné zástavby a veřejné komunikace jsou směrodatné vzdálenosti těchto subjektů od skladových objektů STV GROUP a.s.: □ Administrativní a sociální objekt STV GROUP a.s. u vjezdu do areálu (150-670 m od skladových objektů) □ Obec Nětčice (920-1400 m od skladových objektů) □ Obec Rataje u Kroměříže (1100-1670 m od skladových objektů) □ Ostatní obce Zborovice, Zdounky, Šelešovice více než 2,4 km od objektů □ Komunikace č.432 Nětčice - Rataje u Kroměříže ((420-910 m od skladových objektů) V okolí VZ DPT Rataje nejsou administrativní či sociální objekty cizích subjektů, není zde městská či jiná zástavba, která by odpovídala pojmu “souvislá výšková zástavba“. Lokalizace jednotlivých objektů vnějších právních subjektů, komunikací apod. je dokumentována v části II BZ - viz. Bezpečnostní zpráva STV GROUP DPT Rataje - Část II.pdf. V návaznosti na výše uvedené bylo provedeno posouzení bezpečnostních vzdáleností pro výbušniny kategorie AIII dle vyhlášky ČBÚ 102/1994 Sb. ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb. a vyhlášky č.99/1995 O skladování výbušnin, jak požaduje platná legislativa. Vyhodnocení možného ohrožení administrativních a sociálních objektů (jediný v majetku STV GROUP a.s., který je však uvnitř areálu), veřejné komunikace a občanské zástavby v obcích provozem výrobního závodu DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. na základě povolené maximální obložnosti objektů je uvedeno v následující Tabulce 8-5. Tabulka 8-5 : Výpočty bezpečnostních vzdáleností pro adm. objekty, obce a komunikace Výpočty bezpečnostních vzdáleností v ( m ) pro adm. objekty, komunikace a obce Objekt Obložnost (kg) Wkorig W1/3 k9 adm.obj. k16silnice Sklad č.3,14 2000 1800 12,164 109 195 Sklad č.6,7,8,10,11 50000 45000 35,569 320 569 Sklad č.9, 12 15000 13500 23,811 214 381 Sklad č. 13 85000 76500 42,451 382 679 Výrobna č. 16 25000 22500 28,231 254 452 Sklad č.5

50000

50000

36,840

332

589

k22 domy,obce 268 783 524 934 621 810

Porovnání vypočtených bezpečných vzdáleností a skutečných vzdáleností nejbližších vnějších subjektů pro výrobní a skladové objekty VZ DPZ Rataje, STV GROUP a.s. je uvedeno v Tabulce 8-6.


Objekt Sklad č. 3 Sklad č. 14 Sklad č. 6 Sklad č. 7 Sklad č. 8 Sklad č. 10 Sklad č. 11 Sklad č. 9 Objekt č. 12 Sklad č. 13 Výrobna č. 16 Sklad č.5

Vypočtená Obložnost ( BV silnice kg ) (m) 195 2 000 195 2 000 50 000 569 50 000 569 50 000 569 50 000 569 50 000 569 15 000 15 000 85 000 25 000 50 000

381 381 679 452 589

Skutečná vzdálenost (m) 1000 920

670 720 780 910 700

Vypočtená BV pro obce (m) 268 268 783 783 783 783 783

850 600 500 790 550

524 524 934 621 810

1550 1080 950 1300 1050

Skutečná vzdálenost (m) 450 420

1300 1400 1500 1600 1150

Poznámka: V Tabulce 8-6 uváděná skutečná vzdálenost pro obce se týká výhradně nejbližší obce Nětčice. Ostatní obce jako Rataje, Zborovice atd. jsou příliš vzdálené, aby mohly být zasaženy jakýmikoliv projevy exploze z areálu VZ DPT Rataje. Z Tabulky 8-6 vyplývá: 1) Bezpečnostní vzdálenosti vůči jednotlivým domům a bytové nízkopodlažní zástavbě v obci Nětčice vyhovují pro všechny objekty VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s., tzn. ke škodám na zdraví a majetku osob v této nejbližší lokalitě nedojde! Navíc je obec Nětčice situována velmi výhodně v údolí pod kopcem, který má v tomto případě funkci ochranného valu, což výrazně eliminuje možný účinek VRV. 2) Bezpečnostní vzdálenosti skladů a výrobních objektů vůči jediné nejbližší veřejné komunikaci č.432 Nětčice - Rataje u Kroměříže vyhovují pro naprostou většinu objektů. 3) Jedinou výjimkou jsou skladové objekty č. 13 a č.5, kde po eventuální havárii mohou účinky vzdušné rázové vlny teoreticky zasáhnout částečně nejbližší veřejnou komunikaci č.432 Nětčice Rataje u Kroměříže, která se nejvíce přibližuje v místě odbočky do areálu VZ DPT Rataje vnějšímu oplocení areálu. Přestože vzhledem k terénnímu umístění těchto skladů č. 13 a 5 lze očekávat výrazný útlum VRV vzrostlým lesem, difrakcí a situováním odbočky pod kopcem, nelze vyloučit jisté tlakové efekty, popř. omezený rozlet fragmentů. Míra tohoto nebezpečí a teoretické účinky dopadu VRV, popř. teoretického rozletu fragmentů z objektů č. 13 a č.5 na tuto komunikaci v místě odbočky jsou vyhodnoceny podrobněji v následující Tabulce 8-7. Frekvence pohybu vozidel po této komunikaci byla pozorováním stanovena na 20-50 vozidel/hod. v denní dobu.

Tabulka 8-7 : Výpočet maximálního přetlaku Pmax. a možného teoretického rozletu fragmentů ze skladů č.5 a 13 na veřejnou komunikaci č.432 v místě odbočky do areáluVZ DPT Rataje


Rizikový objekt : Sklad č. 5

Sklad č. 13

Možné účinky VRV Maximální Dosah Minimální fragmentů přetlak VRV vzdálenost od Pmax. v R max. komunikace ( m ) místě ( kPa ) (m) 550 810 Max. 8,3 Okna aut mohou prasknout. Nechráněné osoby mohou být zasaženy drobnými úlomky zdiva apod. z havarovaného objektu 500

934

Max. 11,5

Okna aut rozbita. Nechráněné osoby mohou být náhodně poraněny létajícími úlomky zdiva apod. z havarovaného objektu

Veřejná komunikace č. 432 Nětčice - Rataje u Kroměříže se nachází z hlediska zasažení možnými účinky havárie z areálu STV GROUP a.s. převážně ve zdravotně bezpečné oblasti. Jedinou výjimkou jsou možné účinky z exploze ve skladech č. 5 a č. 13, kdy by mohly být účinky VRV a v omezené míře i letícími fragmenty ohroženy přilehlé úseky silnice č. 432 : 500900 m před odbočkou do areálu VZ DPT Rataje ve směru od Nětčic a cca 700 m za odbočkou do areálu VZ DPT Rataje ve směru na Rataje - viz dosahy rozletu fragmentů a přetlaku do 5kPa (bezpečná vzdálenost) v měřítku 1:10 000 zóny ohrožení rataje.jpg. Toto potenciální ohrožení hrozí pouze ze 2 skladovacích objektů (č. 5 a č. 13) a jako následek ve vnějším okolí areálu lze očekávat lehké poranění max. 1-2 osob, které se v době exploze mohou pohybovat náhodně po komunikaci č.432 v místě odbočky do areálu VZ DPT Rataje. Usmrcení 1 či více osob je vzhledem k úrovni přetlaku a malé očekávané fragmentaci (bude utlumena lesem apod.) krajně nepravděpodobné, tzn. úmrtnost osob vně areálu = 0. V rámci prevence lze u těchto objektů doporučit snížení povolené maximální obložnosti na nižší provozní úroveň tak, aby teoretické účinky VRV byly pod přijatelnou zdravotní mezí (5 kPa). Lze řešit organizací skladování. Reálný stav využití skladů č. 5 a č.13 se tomuto v současné době blíží. Z hlediska stávajících, platných zákonů ČR pro skladování výbušnin však schválená obložnost v původní výši pro tyto objekty vyhovuje a není v rozporu s vyhláškami ČBÚ 102/1994 Sb. ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb. a vyhlášky č.99/1995 O skladování výbušnin. Požadavky na snižování rizika vzniku ZH v rámci zemí EU a omezení možných následků lze řešit u skladů č.5 a 13 logistickými opatřeními, tj. organizací skladování a vyskladňování explosivního materiálu z těchto skladů tak, že v praxi je množství explosivního materiálu ve skladu udržováno na nižší provozní obložnosti. V porovnání s projektovou kapacitou objektů v areálu cca 444 t se provozní stav skladovaných výbušnin pohybuje do 220t (oznámení vedoucího VZ DPT Rataje) s možným maximem do 350t.

8.1.3.2 Následky fatální havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v areálu Posouzení následků možné havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v areálu pro jednotlivé havarované objekty tlakovou vlnou a pásem ohrožení uvádí Tabulka 8-8. V j ednotlivých řádcích Tabulky 8-8 jsou uvedeny vždy objekty se stejnou obložností a shodnou kategorií skladované výbušniny. Tabulka 8-8 : Výpočet pásem 100% destrukce, 80% a 40 % poškození pro objekty ve VZ DPT Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 28 z 59

Rataje, STV GROUP a.s. Objekt Sklad č.3,14 Sklad č. 6, 7, 8, 10, 11 Sklad č.9, objekt č. 12 Sklad č. 13 Výrobna č. 16 Sklad č.5

Pásma ohrožení VRV v ( m ) 80% poškození ( 40% poškození ( 30 kPa) 100% destrukce ( 100 70 kPa) Úmrtnost 50% Úmrtnost>10% kPa) Úmrtnost >90% 40 47,5 76 116

139

222

78 139 93 121

93 166 110 144

148 265 176 230

Vysvětlivky k Tabulce 8-8: □ 40% poškození - pásmo středního ohrožení (vážné poškození budov, strojů, lesa, zdraví osob, úmrtnost>10%) □ 80% poškození - pásmo těžkého poškození okolí (velké destrukce, těžká poranění s možností smrti, úmrtnost do50%) □ 100% destrukce - pásmo totální destrukce, těžkých poranění s převahou úmrtí,(úmrtnost>90%) Možnost eskalace havárie přenosem exploze vzdušnou rázovou vlnou na další objekty v areálu lze vzhledem k odstupovým vzdálenostem objektů, oval ování, souvislému vzrostlému lesnímu porostu, umístění ve svahu, apod. vyloučit, neboť objekty byly zkolaudovány tak, aby k těmto eskalačním efektům v areálu nedošlo. Eskalace havárie v areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. je proto vzhledem k odstupovým vzdálenostem objektů a situování objektů ve svažitém terénu se vzrostlým lesním porostem velmi málo pravděpodobná. Výsledným efektem těchto hypotetických scénářů by byly s největší pravděpodobností pouze místní sekundární požáry smíšeného lesního porostu v areálu. Ve výrobním objektu č. 16 je následky závažné havárie ohroženo max. 10 osob (zaměstnanců); v ostatních objektech při navážení nebo vyskladňování explosivního materiálu jsou ohroženy max. 1-3 osoby (zaměstnanci). Ztráty na životech a zdraví vlastních zaměstnanců závisí na mnoha faktorech, které nelze nikdy zcela precizovat. Hlavním faktorem je vedle množství materiálu přivedeného do exploze momentální výskyt zaměstnance(ů) v zónách maximálního účinku VRV, což souvisí i s průběhem a rychlostí evakuace objektu.


Tabulka 8-9 : Podrobné vyhodnocení pravděpodobných maximálních materiálních škod na majetku a ŽP v STV GROUP a .s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže Sklady č. 3,14

Kvantitativní vyhodnocení

Sklady č. 6,7,8,10,11

Sklad Objekt č. Sklad Výrobna č. 12 č. 13 16 č.9

Poloměr těžkého poškození - (m)

47,5

139

93

93

Plocha možného poškození - ( ha )

0,71

6,07

2,7

2,7

Cena objektu a zařízení ( mil. Kč )

0,134

1,14

0,53

2,0

Zasažená plocha lesa mimo objekt ( ha )

0,5

4

1,8

1,8

Cena zasaženého lesa ( mil. Kč)

0,25

2

0,9

0,9

Cena zničeného zboží ( mil. Kč)

0,032

0,8

0,24

Celk. hodnota zasažené plochy ( mil. Kč)

0,42

3,95

1,67

3,14 5,85

Sklad č. 5

166

110

8,6

3,8

6,5

15

1,24

2,5

4,3

2,85

1,25

2,15

0,24 1,36

0,4

0,8

16,65

4,19

1,64 5,7

144

Závěr : 1) Materiální škody na majetku a zboží v STV GROUP a.s., výrobní závod Rataje u Kroměříže, které byly způsobeny vybranými chemickými látkami a přípravky dle zákona 224/2015Sb. mohou po fatální závažné havárii dosáhnout v případě fatální havárie objektu následující výše: * Při výchozí ceně objektu (odhadnuté GŘ 9 mil. Kč) + životním prostředí ( zničení

Objekt Sklady č.3, 14 Sklady č. 6,7,8,10,11 Sklad č.9 Objekt č. 12 Sklad č. 13 Výrobna č.16* Sklad č.5

Objekt Sklady č.3,4,14 Sklady č. 6,7,8,10,11 Sklady č.9,12 Sklad č. 13 Výrobna č.16 Sklad č.5

Škody na majetku, surovinách a zboží v mil. Kč/sklad 0,42 3,95 1,67 3,14 5,85 16,65 4,19

č.16 po rekonstrukci nové stroje. 1) Škody na smíšeného lesa) :

Škody na lesním porostu v mil. Kč 0,25 2,0 0,9 2,85 1,25 2,15

Uvedené škody na smíšeném lesním porostu zahrnují i možné škody požárem lesa po explozi + náklady na rekultivaci. Další škody na životním prostředí (ovzduší, vodních zdrojích apod.) se vzhledem k vlastnostech výbuchových zplodin a umístění zdrojů rizika nepředpokládají.


8.1.3.3 Vyhodnocení následků lokálních požárů při zpracování BDP Závažnost možných následků jednotlivých iniciačních dějů spojených s požárem při úpravě bezdýmného prachu (BDP) a TPH se může v první fázi týkat 1-2 osob právě pracujících na pracovišti drcení BDP nebo dělení TPH a až následně celého osazenstva objektu při eskalaci přenosem na další materiál. Pro ilustraci problému byly vyhodnoceny možné následky iniciace různých množství propelentu odpovídající: • maximální dávce do drtiče, • množství delaborovaného bezdýmného prachu v krabici • množství delaborovaného bezdýmného prachu na paletě - viz Tabulka 8-10. Tabulka 8-10 : Výpočty požáru střelivin (propelentů) Parametr / Balení

drtička

Množství střeliviny Q (kg )

krabice

paleta

0,5

20

600

Radius fireballu R (m)

-

6,48

16,79

Dosah plamene Rp (m)

0,33

1,68

7,51

Trvání ohně t ( s )

0,80

1,74

3,56

Poznámka: Výpočet efektu iniciace střelivin byl proveden podle metodiky NATO AC 258 (AASTP-1, May 1992) Z provedených výpočtů je zřejmé, že iniciace 0,5 kg střeliviny v drtičce ohrozí závažným popálením 1 osoby obsluhy, přenos na další obaly se střelivinami je nepravděpodobný. Iniciace 20 kg krabice s BDP nebo TPH už může vést k přenosu požáru na další obaly (paletu, výrobnu, popř. sklad ) a k eskalaci primární havárie až do rozsáhlého požáru objektu, popř. od sálavého tepla i přilehlého lesního porostu. Vlivem měnících se fyzikálně- chemických podmínek v epicentru nelze vyloučit v krajním případě i přechod do explozivního hoření (viz událost v Explosii Pardubice 1984). V každém případě však patrně největší část skladované střeliviny vyhoří. V těchto fatálních případech ( Fv je větší než 10"8/rok ) hrozí smrtelné ohrožení popálením ( v menší míře tlakovou vlnou ) obsluze v bezprostředním okolí epicentra, která je právě v objektu, tj. max. 10 osobám v objektu č.16 , resp. 1-3 osobám při manipulaci, převozu BDP ze skladu a při práci ve skladu. Ohrožení cizích osob a majetku vně areálu nehrozí. 8.1.3.4 Následky na hospodářských zvířatech, sadech a domácích zvířatech Vzhledem k umístění v zalesněném a neobydleném prostoru, v návaznosti na předchozí vyhodnocení, nedojde ke škodám na hospodářských zvířatech, sadech a domácích zvířatech. Vnější zemědělské subjekty v okolních obcích nejsou následky možné havárie ohroženy. Pastva chovných zvířat v okolí areálu se neprovozuje.


9 Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií 9.1 Stanovení odhadu pravděpodobnosti vzniku vážné havárie S použitím materiálů [12, 13], zkušeností z Explosie a.s., Poličských strojíren a.s. apod., a podkladových materiálů poskytnutých vedením STV GROUP a.s. byl proveden v prvním přiblížení základní odhad pravděpodobnosti vážné nehody pro jednotlivé objekty a konkrétní identifikované rizikové činnosti. Výsledky tohoto základního vyhodnocení jsou uvedeny v Tabulce 9-1. Tabulka 9-1: Pravděpodobnost vzniku havárie pro identifikované rizikové objekty v STV GROUP a.s. (přiřazení dle Purple Book, popř. materiálů NATO) Objekt

Označení rizikové činnosti

Pravděpodobnost události/rok

Sklady č.3, 14 Sklady č. Skladování surovin a výrobků SM-01 6,7,8,10,11 Sklady č.9,12 Sklad č.13 Sklad č.5 Výrobní činnost V-01, Výrobna č.16 V-02 Objekt č.12delaborace Skladování na Nakládka a vykládka materiálu SM-02 nákladním vozidle v areálu Vnitřní přeprava Přeprava materiálu uvnitř areálu SM-03 expl. materiálu v areálu

1.10-5

1. 10-3

1.10-4

1.10-4

9.1.1 Stanovení pravděpodobnosti konkrétních scénářů havárií Frekvence hlavních stanovených iniciačních událostí (podkladem Tabulka 7-3 v 7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod ) byly zjištěny na základě generických dat uváděných v literatuře [13] a metodou ETA, popř. odhadnuty na základě rozboru výskytu stávajících provozních nehod v STV GROUP a.s. - viz Tabulka 9-2. Metoda ETA (Event Tree Analysis) zahrnuje následující fáze: □ □ □ □ □ □ □

identifikaci iniciační události identifikaci bezpečnostních funkcí a určení výsledků konstrukci stromu událostí klasifikaci výsledků určení pravděpodobnosti kvantifikaci výsledků (následků) validaci (ověření) na historických událostech

Dle metodiky uvedené v literatuře Quantitative Risk Assessment CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, Haag, 1999 se do kvantitativní analýzy rizika zahrnují pouze ty události, které významně přispívají ke společenskému a individuálnímu riziku, tj. pouze havarijní události s frekvencí výskytu vyšší než 10-8/rok, což je v souladu s výběrem hlavních zdrojů rizika Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 32 z 59

provedeným již v kap. 7-1. V následující Tabulce 9-2 jsou uvedeny výsledné hodnoty četností havárií Fv. Tyto výsledné četnosti jsou dány součinem četnosti havarijních událostí (Fu), pravděpodobnosti havárie (Ph), pravděpodobnosti výskytu osob v místě havárie nebo vnějším okolí areálu (Pvo), pravděpodobnosti procesu (Pp) atd. Pravděpodobnost scénáře je převzata z analýzy ETA, pravděpodobnost výskytu osob byla vypočtena na základě výskytu osob (v našem případě jde výhradně o zaměstnance) na zasaženém území; pravděpodobnost procesu byla vypočtena z frekvence prováděných operací za rok. Tabulka 9-2 : Stanovení odhadu pravděpodobnosti nejrizikovějších scénářů havárií Výsledná četnost havárie Fv [rok-1]

Fu Označení Ph Pvo Pp (rok-1) scénáře 1-1 1-1 1-1 Skladování delaborátů, surovin a výrobků ( zdroje rizika SM-01) SA1

1x10-5

3x10-1

1(zaměstnanec)

1x10-1

3x10-7

SI 1

1x10-5

3x10-2

1(zaměstnanec)

1x10-1

3x10-8

Skladování na vozidle v areálu+ vnitřní přeprava ( zdroje rizika SM-02, SM-03 ) EI 1

1x10-4

3x10-3

1(zaměstnanec)

5x10-2

1,5x10-8

EI 2

1x10-4

3x10-3

1(zaměstnanec)

5x10-2

1,5x10-8

Drcení bezdýmného prachu, delaborace střeliva, dělení TPH ( V-01 ) EI 3 MA 1

1x10-3

1,33x10-1

1(zaměstnanec)

7,5x10-1

1x10-4

-3

-1

1(zaměstnanec)

-3

1x10-6

1x10

1,33x10

7,5x10

Příprava a balení průmyslových trhavin ( V-02 ) EA 4

1x10-3

1x10-3

2 zaměstnanci

SA 2

-3

-3

2 zaměstnanci

1x10

1x10

5x10-8

2,5x10-2 1,25 x10

-2

2,5x10-8

Z Tabulky 9-2 vyplývá, že frekvence finálních (koncových) scénářů havárií se pohybují po provedeném upřesnění v rozmezí hodnot 1.10-4 až 2,5.10-8. Tato skutečnost ukazuje, že četnost výskytu vážných havárií je v rozsahu od pravděpodobné až velmi nepravděpodobné, avšak ke smrtelného ohrožení okolního obyvatelstva nedochází. V dosahu možných účinků havárie vně areálu nejsou místa s výskytem osob, hospodářských zvířat apod. Nahodilý výskyt osob na komunikaci č.432 v době exploze v některém z objektů č. 5 nebo č.13 by vedl maximálně k poranění malého rozsahu. Pravděpodobnost tohoto scénáře je však menší než 1. 108 . Z tohoto rozboru však nelze usuzovat, kdy k takto identifikovanému scénářům dojde. Platí zde zákony pravděpodobnosti, tzn. za jistých okolností, podmínek a souhře kauzálních faktorů může událost nastat a rozvinout se do vážné havárie kdykoliv nebo nenastane vůbec během fyzické existence objektu nebo zařízení. Posouzení pravděpodobnosti eskalace havárie: 1.) Ve výrobní části DPT Rataje může, při separované explozi nebo vlivem vzniklého požáru apod., havárie eskalovat v krajním případě do iniciace veškerého výbušného materiálu ve výrobně (tj. v objektu č. 16, popř. v objektu delaborace č. 12). Pravděpodobnost tohoto eskalačního děje v objektu č.16 s přechodem do exploze lze vzhledem k oddělení pracovišť 8 orientačně vyhodnotit jako menší než 1.10 události/rok. Tentýž závěr se týká objektu č.12, kde se provádí delaborace střeliva na delaboračním stroji. 2.) Havárie vozidla s přepravovaným explosivním materiálem s terminací do exploze před skladem může iniciovat vlastní explozi dotčeného skladu. Přenos na další objekty v areálu je vlivem umístění objektů, popř. oval ováním skladů eliminován, což je v souladu s vyhodnocením podle vyhlášky ČBÚ 102/1994 Sb. ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb. a vyhlášky č.99/1995 O skladování výbušnin. Tento eskalační scénář s havárií vozidla do exploze před skladem s následnou explozí skladu lze ocenit na základě obdobných podrobných analýz provedených ve skladech firem Explosia a.s. a STV GROUP a.s. ocenit pravděpodobností menší než 1.10-8 události/rok. Vyhodnocení těchto krajně nepravděpodobných fatálních havárií by vedlo maximálně do exploze jednoho objektu. Přenos na další objekty v areálu je v souladu s vyhodnocením podle vyhlášky Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 33 z 59

ČBÚ 102/1994 Sb. ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb. a vyhlášky č.99/1995 O skladování výbušnin, které provedl provozovatel areálu, jak požaduje platná legislativa, vyloučen.


10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika 10.1 Zhodnocení vlivu spolehlivosti a chybování lidského činitele Účelem analýzy „Spolehlivost lidského činitele“ je verbálně informovat o spolehlivosti lidského činitele (LČ) v souvislosti s rizikovými technologiemi, částmi podniku a tím splnit rámcové požadavky uvedené ve vyhlášce č. 227/2015Sb. Informace uvedené v této kapitole vycházejí z příslušné podnikové dokumentace, popisů a hodnocení reálného, aktuálního stavu v podniku a z výsledků analýz a aplikace vybraných metodických postupů ke zjištění stavu komponent spolehlivosti a možnosti selhání lidského činitele v určených částech (objektech nebo zařízeních) podniku. Části podniku hodnocené v souvislosti se spolehlivostí lidského činitele byly vybrány na základě scénářů a modelů možných závažných havárií s následky mimo prostor podniku, vzešlých z hodnocení a analýz rizik. V rámci hodnocení a analýz rizik byly stanoveny a určeny v podniku provozy a činnosti, v nichž existuje potenciál vzniku závažné havárie s možnými následky mimo prostor podniku. Následně bylo provedeno také hodnocení stavu komponent spolehlivosti a možnosti chybování lidského činitele. Určenými provozy jsou: 1) Sklady výrobků a surovin (celkový počet 10 objektů) 2) Výrobní objekty č.16 a č.12. V těchto skladech a ve výrobních objektech se nacházejí zdroje rizik vzniku možné závažné havárie. Potenciální příčinou nebo ovlivňujícím faktorem iniciačních událostí a rozvojů závažné havárie může být vzhledem k převažující ruční práci právě selhání a chybování lidského činitele při výkonu některých pracovních funkcí. Různé aspekty, možnosti a okolnosti těchto selhání a chybování "Lidského činitele" proto byly podrobeny analýze. Na základě provedených analýz a hodnocení rizik byly identifikovány potenciální možnosti vzniku a průběhu závažné havárie s dopadem mimo území podniku s možným podílem lidského činitele na jejich vzniku nebo eskalaci. 10.1.1 Skladování výrobků a surovin Při skladování výrobků a surovin na paletách přímé ohrožení vnějšího okolí ( tj. mimo areál STV GROUP a.s.) z provozu těchto skladů hrozí teoreticky pouze u skladů č. 5 a č.13, kdy by mohly být účinky VRV a v omezené míře i letícími fragmenty ohroženy přilehlé úseky silnice č. 432 Nětčice-Rataje u Kroměříže: - 500-900 m před odbočkou do areálu VZ DPT Rataje ve směru od Nětčic - a cca 700 m za odbočkou do areálu VZ DPT Rataje ve směru na Rataje - viz dosahy rozletu fragmentů a přetlaku do 5kPa (bezpečná vzdálenost) v měřítku 1:10 000 (viz zóny ohrožení rataje.jpg). Potenciální možnosti vzniku a průběhu závažné havárie s dopadem mimo území podniku s možným podílem lidského činitele na jejich vzniku nebo eskalaci jsou charakterizovány jako velmi nepravděpodobné havárie. Jako relevantní pro vznik této velmi nepravděpodobné havárie byly určeny: • Zdroje rizika a činnosti označené jako SM-01 až SM -03 (viz Tabulka 7-3 v kap. 7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod popř. Tabulka 9-1v kap. 9.1 Stanovení odhadu pravděpodobnosti vzniku vážné havárie které představují nejvyšší iniciační kumulaci nebezpečných látek z hlediska účinků a vzdálenosti k silniční komunikaci. Nežádoucí průběh těchto rizikových činností s přechodem do závažné havárie může být Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 35 z 59

ovlivněn, případně zapříčiněn především selháním lidského činitele na určených pracovních funkcích. ■ Identifikace pracovních funkcí Na základě posouzení systému člověk-technologie a hodnocení možného působení člověka jako iniciačního nebo eskalujícího činitele vzniku a rozvoje modelované závažné havárie se jeví jako významné zejména následující pracovní pozice (funkce): a) Skladník b) Dělník obsluhy skladu (řidič vozidla) c) Údržba - elektro Stručný výběrový popis činností a odpovědnosti na pracovních funkcích: Ad 1) Skladník • Odpovídá za řízení, provoz, kontrolu a udržování technického stavu skladu • Organizuje a koordinuje práci při skladování surovin a průmyslových trhavin • Organizuje navážení materiálu do skladů a jejich expedici ze skladů • Odpovídá za včasné odstraňování nahlášených závad Ad 2) Obsluha skladu - dělník • Odpovídají za řádnou obsluhu svěřených zařízení a strojů a za plnění úkolů dle provozních předpisů a pokynů nadřízeného. • Odpovídají za řádné předání a převzetí pracoviště při střídání a ukončení směny. • Veškeré změny hlásí skladníkovi. Ad 3) Údržba - elektro (externí firma) • Odpovídá za prevenci, kontrolu a řádnou opravu a údržbu elektrického zařízení skladu. ■

Kritická místa systému člověk-technologie, možnosti selhání a příčiny chyb lidského činitele

Skladník V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání člověka a příčin těchto selhání v souvislosti s pracovní funkcí skladník v hodnocené části provozu a identifikací kritických míst byl určen jako realistický (za určitých okolností) vznik některých situací při manipulacích se surovinami a skladovanými výrobky, kterou provádějí 1- 2 pracovníci obsluhy. Pracovníci musí provést kontrolu stavu skladovaného materiálu, obalů a zkontrolovat stav skladů. Pokud je vše v pořádku, může být zahájeno navážení do skladu nebo expedice zboží ze skladu. Možná selhání a chybování člověka: • Informace o změně stavu skladovaných surovin a výrobků není úplná • Neprovádění kontroly, popř. nedodržování předpisů o skladování výbušnin. •

Neprovádění kontroly technického stavu zařízení skladu.

• Provádění neautorizovaných a neschválených prací Příčiny chyb: 1)

Příčiny chyb (výcvik) - pracovní postupy nejsou dostatečně procvičeny a zvládnuty.

2)

Příčiny chyb (faktory pracovního prostředí) - špatné osvětlení, chlad.

3)

Příčiny chyb (úroveň řízení) - nedůsledné vyžadování plnění pracovních povinností.

4) Nedostatky v systému výcviku a ověřování způsobilosti pracovníků obsluhy. 5) Skladba pracovního týmu s ohledem na požadované vlastnosti, dovednosti a zkušenosti není optimální.


6) Jako hlavní příčina možných chyb bylo určeno vynechání nebo neúplné provedení kontroly zajištění a zabezpečení skladu nebo neověření řádného stavu skladovaného materiálu a výrobků, možná nedbalost pracovníků obsluhy, která vyplývá z nedostatečné kontroly bezpečného skladování výbušnin ze strany skladníka a dalších nadřízených. Ostatní potenciální příčiny jsou velice nepravděpodobné, a proto nebyly dále analyzovány. Obsluha - dělníci V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání a jejich příčin v souvislosti s pracovní funkcí obsluha - dělník v hodnocené části provozu - skladování surovin a výbušnin se ukazují jako významné některé situace, které mohou nastat v rámci kontroly skladu a při nezbytných manipulacích uvnitř skladu. Jedná se o systém skladování výbušnin ve skladech a kontrolu jejich stavu. 1) V rámci identifikace a analýz možných chyb a selhání LČ na dané pracovní funkci obsluha skladu - byly určeny jako nejpravděpodobnější: vynechání nebo neúplné provedení kontroly zajištění a zabezpečení skladu nebo neověření řádného stavu skladovaného materiálu a výrobků. Existují sice písemné postupy pro provoz skladu apod., navezení surovin a konkrétních výrobků a vizuální posouzení stavu obalů a vlastního skladu, avšak musí je provést seznámená a proškolená obsluha. Pokud konkrétní postup je vytvořen chybně, postupuje chybně i obsluha. 2) Jako výrazná příčina uvedených chyb byla určena - případná nedbalost pracovníků, protože ostatní v úvahu přicházející primární příčiny se nejeví jako zásadní. Proto nebyly analyzovány ani příčiny dalších řádů. Při hodnocení podmínek pracovní činnosti obsluhy nebyla zjištěna přetíženost pracovníků pracovními úkoly. Hrozí však monotonie a fyzická únava. ■ Přijatá opatření a dosavadní poznatky z provozu Vedle obecných preventivních opatření, které povolují plnění skladu pouze při dosažení určité volné kapacity (resp. při poklesu skladovaného sortimentu pod stanovenou mez) lze v této souvislosti dále uvést: •

Kritická místa z hlediska možného selhání člověka jsou identifikována a známa a na základě těchto znalostí jsou stanoveny preventivně přesné postupy řešení situace.

•

Pracovníci jsou seznamováni s informacemi o rizicích mimo jiné také formou poučení z proběhlých událostí. Seznámení stvrzují svým podpisem.

•

Probíhají pravidelná tematická cvičení a nácviky havarijních a mimořádných situací s ověřováním příslušných předpisů.

•

V rámci vyšetřování poruch, nehod a havárií, včetně havárií bez následků je snaha vedoucích pracovníků zjistit důsledně skutečné kauzální příčiny jejich vzniku a průběhu také s ohledem na selhání a chybování lidského činitele.

•

Dosavadní zkušenosti s provozováním skladů nevykazují zvýšený počet vzniku událostí a situací, které by mohly vést ke vzniku závažné havárie.

10.1.2 Výrobní provozy Při výrobě průmyslových trhavin v objektu č. 16 a objektu č.12 nehrozí vzhledem ke skladovanému a zpracovávanému množství výbušnin přímé ohrožení vnějšího okolí areálu DPT Rataje, STV GROUP a.s. Rizikovou delaboraci munice v objektu č.12 provádí pro tuto činnost schválený delaborační stroj. Pracovní postup pro dělení TPH určuje Provozní směrnice č.02/2010 pro dělení elementů TPH, drcení TPH a trubičkového prachu. Technologie je ve zkušebním provozu, na zařízení probíhají technologické zkoušky. Eventuální havárie na zařízení s TPH může vést dle dosavadních zkušeností pouze k lokálnímu požáru. Potenciální možnosti vzniku a průběhu závažné havárie s dopadem uvnitř areálu DPT Rataje s možným Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 37 z 59

podílem lidského činitele na jejich vzniku nebo eskalaci jsou charakterizovány jako události v kategorii středního rizika. Jako relevantní pro vznik havárie byly určeny: • Zdroje rizika označené jako V-01 až V-02 Nejpravděpodobnější varianty iniciačních událostí a následků jsou uvedeny v Tabulce 7-3 v kap. 7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod popř. Tabulce 9-1v kap. 9.1 Stanovení odhadu pravděpodobnosti vzniku vážné havárie a dalších navazujících kapitolách s podrobným hodnocením a analýzou rizik. ■ Identifikace pracovních funkcí Na základě posouzení systému člověk-technologie a hodnocení možného působení člověka jako iniciačního nebo eskalujícího činitele vzniku a rozvoje modelované závažné havárie (viz výše uvedené scénáře) se jeví v provoze jako významné zejména následující pracovní funkce: 1) Vedoucí výroby DPT Rataje 2) Ředitel DPT Rataje 3) Výrobní dělníci Stručný výběrový popis činností a odpovědnosti na pracovních pozicích: ad 1) Vedoucí výroby DPT Rataje • •

Eviduje průběh výrobního procesu. Informuje nadřízeného pracovníka o všech odchylkách v průběhu své činnosti a pracovníky navazujících činností o potřebných náležitostech.

•

Kontroluje průběh výrobního procesu.

•

Zajišťuje objednávku potřebného provozního materiálu.

Odpovídá za: ■ Zacházení s výrobním zařízením. ■ Bezpečné nakládání s odpady a nebezpečnými látkami. ■ Dodržování bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů. ■ Ověřuje správnost údajů operativně technické evidence. Provádí: 1) Zásahy do výrobního procesu dle provozně technologických parametrů 2) Dohled nad technologií 3) Nařizuje odběr vzorků 4) Odstavení výrobního zařízení před revizí nebo opravou a zpětné uvedení do provozu 5) Kontrolu technického stavu výrobního zařízení 6) Přejímku surovin a předávání výrobku ad 2)

Ředitel DPT Rataje

Odpovídá za: ■ Technickou dokumentaci, jakost výrobků a správnou výrobní praxi ■ Bezpečné zacházení s výrobním zařízením. ■ Bezpečné a zdokumentované nakládání s nebezpečnými látkami. ■

Revizi a inovaci bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů, aktualizaci


bezpečnostní dokumentace, apod. ■

Informuje generální ředitele o všech odchylkách v průběhu své činnosti

■ Kontroluje průběh výrobního procesu, dodržování bezpečnostních předpisů a pracovních instrukcí,apod. ■ Zasahuje do výrobního procesu při nedodržování pravidel správné výrobní praxe při práci s výbušninami ad 3) Výrobní dělnici □ Odpovídají za řádnou obsluhu svěřených zařízení a strojů a za plnění úkolů dle provozních předpisů a pokynů nadřízeného. □ Odpovídají za řádné předání a převzetí pracoviště při střídání a ukončení směny. □ Veškeré změny hlásí vedoucímu provozu. ■

Kritická místa systému člověk-technologie, možnosti selhání a příčiny chyb lidského činitele, přijatá preventivní opatření

Vedoucí výroby DPT Rataje (nyní ředitel DPT Rataje) V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání člověka a příčin těchto selhání v souvislosti s pracovní funkcí vedoucí výroby nebo ředitel DPT byly určeny jako realistické chyby, opomenutí nebo zanedbání příslušných kontrol, např.: - při skládání surovin ve výrobně a přejímce ze skladu, - při odvozu výrobků z výroben do skladu a expedici výrobků ze skladu, - při kontrole průběhu výrobního procesu, atd. V některých případech lze předpokládat, že při chybějící informaci o změnách v provoze, ve skladu tito vedoucí pracovníci nemohou reagovat odpovídajícím způsobem. Mnohonásobné chyby nejsou však příliš pravděpodobné. Pracovní funkce vedoucí výroby je úzce propojena s pracovní funkcí ředitel DPT Rataje a skladník. Ředitel DFPT, vedoucí výroby a skladník řeší ve spolupráci mimořádné situace v areálu. Jako hlavní potenciální příčiny selhání a chyb lidského činitele při provozních činnostech byly určeny: □ V některých případech nemožnost získání okamžité informace o změně stavu. □ Nedbalost pracovníků obsluhy. □ Nerovnoměrné rozložení úkolů jednotlivých pracovníků obsluhy (pracovní přetížení generující chyby atd.). □ U pracovníků obsluhy se mohou výjimečně objevit příznaky přetížení či nepozornosti při nahromadění aktuálních úkolů. □ Nedostatečné procvičení nebo nezvládnutí pracovních postupů a nácviků mimořádných událostí u pracovníků s krátkou dobou zacvičení . □ Chybná manipulace s materiálem, produkty, drtičkou prachu. Při analýze příčin selhání LČ ve výrobně se zjistilo, že mohou být generovány spíše systémem a okolnostmi než skutečným selháním nebo chybováním člověka. Jako hlavní potenciální příčiny selhání a chyb LČ uvedených výše byly určeny: 1) Percepce, identifikace a interpretace vstupních informací • Vstupní informace může být přehlédnuta • Vstupní informace vyžaduje doplnění dalšími požadovanými informacemi a tyto nelze Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 39 z 59

dohledat (tzv. mimořádné události bez příčiny- nekontrolované experimentování). • Pracovníkem předaná informace může být neúplná (časový stres z množství úkolů) 2) Diagnóza příčin, odchylky, mimořádné stavy - nelze získat všechny potřebné informace pro zjištění příčiny provozní odchylky. 3) Aktuální zdravotní stav - aktivační úroveň - u pracovníků se mohou projevit příznaky přetížení, únavy, probíhající nemoci nebo snížené pozornosti při osobních problémech. 4) Ergonomická úroveň pomocných přípravků - Provozní přípravky nejsou často příliš ergonomické. 5) Faktory pracovního prostředí •

Špatné mikroklimatické podmínky na pracovišti.

•

Nevhodné typy pracovních sedadel

■ Přijatá opatření a dosavadní poznatky z provozu Vedle obecných preventivních opatření, uvedených již dříve, lze v souvislosti s hodnocenými pracovními pozicemi uvést: □ Vyžaduje se odpovídající zkušenost a zaškolení obsluhy (obsluha je zaškolována s dostatečným předstihem a dostatečně dlouhou dobu za přítomnosti zkušeného pracovníka. Pokud má vedoucí provozu jistotu o dostatečné úrovni zaškolení, provede se přezkoušení pracovníka a jeho zařazení na pozici). □ Na výrobně je neustále přítomen alespoň jeden vedoucí pracovník. □ Je vedena statistika závad a poruch, která se promítá do řešení budoucích problémů. □ Pro obsluhu jsou nařízené příslušné OOP ( oblečení, respirátor, chrániče sluchu atd.). 10.1.3 Komponenty spolehlivosti lidského činitele na úrovni podniku Systémově je problematika řešena podnikovými směrnicemi (viz Část 4 této BZ). Výrobní úsek je organizační částí firmy, která svými hmotnými výstupy ve formě výrobků zajišťuje dosažení stanovených cílů a strategií. K naplnění této činnosti výrobní úsek široce spolupracuje s ostatními útvary podniku. Při řízení výrobního úseku je užíváno zejména liniového způsobu řízení. Významným článkem operativního řízení ve výrobním úseku jsou operativní porady, které se konají zpravidla jedenkrát týdně. Pro řízení jsou důležité zejména operativní denní porady hospodářských pracovníků. Na těchto poradách ukládají vedoucí pracovníci úkoly strategické, operativní, plánovací a odborné povahy, jejichž výkon je dále delegován do dalších úrovní řízení. Úkoly, stav jejich plnění, zodpovědnost a termíny jejich naplnění a zpětná kontrola jsou evidovány v zápisech z porad, které jsou vydávány, schvalovány a archivovány v písemné podobě příslušnými vedoucími. Součástí řízení výrobního procesu je soubor předcházejících, souvisejících a navazujících procesů a činností, naplňujících přijaté závazky politiky jakosti a environmentální politiky. Klíčovými body tohoto procesu jsou především plánování, regulace, způsobilost a vyhodnocování spolehlivosti. Podmínky dodržování ochrany životního a pracovního prostředí a postupy řešení neshodných situací a havarijních stavů jsou nedílnou součástí technologické dokumentace. 10.1.3.1 Systém výběru na pracovní funkce a posuzování způsobilosti ■ Základní požadavky Obecně platí, že na posuzované pracovní funkce se vyžaduje odpovídající vzdělání, zkušenost a zaškolení s tím, že lidé jsou zaškolováni s dostatečným předstihem a dostatečně dlouhou dobu za přítomnosti zkušeného pracovníka. Pokud získá vedoucí provozu jistotu o dostatečné Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 40 z 59

úrovni zaškolení, je provedeno přezkoušení pracovníka a jeho zařazení na danou pozici. Jsou vyžadovány specializované odborné teoretické znalosti v oboru i značné speciální dovednosti. Nezbytným předpokladem pro výkon pracovní funkce je znalost právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Proto je součástí systému vzdělávání a výcviku zaměstnanců příprava zaměstnanců v oblasti práce s výbušninami, bezpečnosti a hygieny práce, v přípravě je systém řízení jakosti a ochrany životního prostředí podle norem řady ISO 9000 a 14000. V případě, že zaměstnanec nesplňuje kvalifikační požadavky nutné pro výkon pracovní funkce, nemůže tuto vykonávat nebo vedoucí pracovník stanoví termínovaný postup pro splnění příslušných požadavků a zaměstnanec zatím nesmí vykonávat tu část funkce, pro jejíž vykonávání je požadavek stanoven. ■ Zajištění personálního rozvoje K zajištění personálního rozvoje podniku je stanoven následující postup: • Evidence interních a externích lidských zdrojů •

Zmapování potřeb těchto skupin lidí (stávajících i budoucích zaměstnanců)

•

Interní a externí získávání lidí

•

Vypracování profesních nároků na prioritní a funkční pracovní místa

• Posuzování, výběr a přijímání zaměstnanců •

Hodnocení zaměstnanců

•

Postupné zvyšování kvalifikace zaměstnanců

• Uvolňování zaměstnanců ■ Dokumentace pracovní funkce Základním předpokladem pro personální rozvoj podniku je posouzení potřeby přijímat nové zaměstnance nebo využít současný disponibilní potenciál lidských zdrojů s ohledem na kvantitu i kvalitu pracovníků. Podkladem pro takové posouzení je dokumentace pracovní funkce, kde jsou jednoznačně stanoveny požadavky na odborné vzdělání, praxi a další speciální kvalifikaci zaměstnance. Dokumentace pracovní funkce obsahuje: □ Charakteristiku, kvalifikační požadavky a personální údaje □ Zařazení pracovní funkce, □ Stanovení souhrnu pracovních činností, práv a povinností, kterými se zaměstnanec na dané pracovní funkci řídí, □ Dělbu činností na jednotlivé pracovní funkce v útvaru, □ Převzetí odpovědnosti a hmotné odpovědnosti, □ Stanovení činností, odpovědností a pravomocí v systému řízení jakosti a ochrany životního prostředí, □ Prokazování způsobilosti zaměstnance na dané pracovní funkci, □ Evidenci a vedení záznamů o požadovaných a absolvovaných školeních a výcviku zaměstnanců, □ Plánování periodických školení, □ Odstraňování disproporce mezi stanovenými kvalifikačními požadavky na pracovní funkci a skutečným vzděláním, dovednostmi a znalostmi zaměstnance na dané pracovní funkci. Popis pracovní funkce V popise pracovní funkce musí být vedle pracovní náplně jednoznačně stanoveny mimo jiné: □ Odpovědnosti a pravomoci pracovní funkce, □ Činnosti, odpovědnosti a pravomoci funkce autorizované osoby pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky, Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 41 z 59

□ Jakou funkci v systému řízení příslušná pracovní funkce vykonává, □ Jakou pracovní funkci příslušná funkce zastupuje. ■ Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců Povinnosti podniku z pozice zaměstnavatele Podnik jako zaměstnavatel je povinen zajistit výkon závodní preventivní péče. Ředitel DPT Rataje má za povinnost zajistit, kontrolovat a evidovat závěry lékaře při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance při nástupu na práci (vstupní), při návrhu na přeřazení za zdravotních důvodů a při změně nebo ukončení práce (výstupní). Povinnosti zaměstnance Každý zaměstnanec podniku je povinen podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám, včetně nutných odborných vyšetření a diagnostických zkoušek (odběr biologického materiálu). Závodního preventivního lékaře určuje zaměstnavatel. K nástupní i následné preventivní lékařské prohlídce musí mít zaměstnanec svou osobní zdravotní kartu u svého ošetřujícího lékaře. Povinností provozovatele je mimo jiné: • Poskytnout potřebné údaje k posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo ke vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců. • Zajistit v případě nutnosti vyšetření a studie přesahující rámec běžných šetření zdravotního stavu. • Zpracovat seznam pracovníků pro preventivní lékařské prohlídky s vyznačením čísla skupin podle prováděné práce a pracovních podmínek. • Odevzdat dle pokynů vedoucího provozu určenému preventivnímu lékaři Seznamy pracovníků, kteří půjdou na preventivní lékařskou prohlídku v následujícím roce. V případě změn v průběhu roku je nutné seznamy aktualizovat a o změnách informovat lékaře. Bez kladného posudku o zdravotní způsobilosti k práci z preventivní lékařské prohlídky nelze dovolit zaměstnanci zahájení nebo pokračování v práci. • Průběžně sledovat pracovní podmínky, které by mohly ovlivnit zdraví pracovníků. Povinnosti lékaře Povinností praktických lékařů mimo jiné je spolupráce s vedoucím provozu při hodnocení vztahu pracovních podmínek k výsledkům zdravotních vyšetření. Náplní preventivní lékařské prohlídky pracovníků provozů je mimo jiné: • Interní vyšetření (krev, moč, krevní tlak atd.) • Orientační vyšetření smyslů a neurologické (sluch, zrak, potíže se závratěmi, celkový dojem) • Edukační pohovor (v případě zdravotních potíží, např. vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak atd.). 10.1.3.2 Skolení, výchova, vzdělávání a zaškolování ■ Systém vzdělávání a výcviku Systém vzdělávání a výcviku je tvořen následujícími provázanými subsystémy: □ Identifikace potřeb vzdělávání a výcviku □ Plánování a příprava vzdělávání a výcviku □ Vzdělávání a výcvik zaměstnanců □ Hodnocení vzdělávacích akcí □ Neplánované vzdělávání a výcvik Identifikace potřeb vzdělávání a výcviku Cílem identifikace potřeb vzdělávání a výcviku je zjistit skutečnou potřebu v oblasti odborné a manažerské přípravy zaměstnanců podniku. Základní formou identifikace potřeb výcviku a vzdělávání je pravidelné hodnocení výkonu zaměstnance, pravidelně prováděné každý rok. Vzdělávání a výcvik zaměstnanců je kromě plánovaných vzdělávacích akcí zabezpečován i Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 42 z 59

neplánovanými vzdělávacími aktivitami, které vyplývají z aktuálních potřeb podniku nebo zaměstnanců. Zaměstnanci jsou do vzdělávacích a výcvikových akcí zařazováni vedením STV GROUP a.s.

V případě limitního počtu jsou zaměstnanci do specifických vzdělávacích a výcvikových akcí zařazováni na základě testu, případně pohovoru. Záznamy o absolvování vzdělávací a výcvikové akce jsou vedeny v dokumentaci pracovní funkce. Kurzy odborné způsobilosti Kurzy odborné způsobilosti jsou zákonem stanovené kurzy, které musí zaměstnanec vykonat, aby mu bylo vydáno (povoleno) oprávnění k vykonávání určité činnosti související s pracovní funkcí. Povinnost získání oprávnění je stanovena dokumentací pracovní funkce. Odborné kurzy Cílem odborných kurzů je rozvoj odborných znalostí a dovedností zaměstnanců, předávat zaměstnancům aktuální informace z oblasti legislativy, technologie, výpočetní techniky, výroby, údržby, řízení jakosti a ochrany životního prostředí. Neplánované vzdělávání a výcvik Za neplánovaný výcvik a vzdělávání jsou považovány následující vzdělávací akce: • Neplánované odborné kurzy • Adaptační proces nových zaměstnanců Neplánovanou odbornou přípravou se rozumí krátkodobé kurzy, na které jsou zaměstnanci vysíláni na základě aktuální nabídky externích dodavatelů. Cílem neplánovaných odborných kurzů je zvýšit nebo rozšířit odbornou připravenost zaměstnance k zastávané nebo plánované pracovní funkci. Adaptační proces nových zaměstnanců Adaptační proces nových zaměstnanců je souhrn aktivit, jejichž cílem je formálně připravit nového zaměstnance k výkonu pracovní funkce, uvést jej do podnikové praxe a seznámit jej s jeho podmínkami výkonu pracovní funkce. Adaptační proces je zajišťován ve třech etapách: • Nástupní školení • Instruktáž na pracovišti • Hodnocení adaptačního procesu nového zaměstnance Nástupní školení Nástupní školení organizačně zajišťuje Ředitel DPT Rataje ve spolupráci s vedením STV GROUP a.s. Obsahem nástupního školení je: □ Seznámení s historií podniku, strategií, a organizační strukturou, □ Vstupní školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle příslušné podnikové směrnice. □ Speciální odborné školení pro práci s výbušninami. Instruktáž na pracovišti provádí výhradně bezprostředně nadřízený pracovník. Cílem zácviku je seznámit nového zaměstnance s pracovištěm, kde bude pracovní funkci vykonávat, s ostatními pracovníky, s pracovními úkoly, které bude plnit, s právy a povinnostmi zaměstnance a organizací práce útvaru. Součástí instruktáže na pracovišti je seznámení se základy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nebezpečím havárií a ochranou životního prostředí v místě výkonu pracovní funkce. Zaměstnanec je proškolen z požární ochrany a dokumentů prevence ZH dle osnovy školení pro zaměstnance. Hodnocení adaptačního procesu nového zaměstnance probíhá po uplynutí druhého měsíce trvání pracovního poměru nového zaměstnance, formou řízeného rozhovoru s cílem zjistit míru naplnění očekávání zaměstnance a potřeby nového zaměstnance nutné k výkonu pracovní funkce. Hodnocení provádí vedoucí pracovník písemnou formou. Kontrola a aktualizace kvalifikačních požadavků Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 43 z 59

Vedoucí pracovníci zodpovídají za aktuálnost kvalifikačních požadavků příslušných podřízených funkcí s ohledem jak na změny v organizaci, tak s ohledem na vzrůstající požadavky na odbornost. Kontrola plnění ustanovení této směrnice se provádí v rámci interních prověrek. Jejich neplnění je důvodem pro uložení opatření k nápravě a prevenci. 10.1.3.3 Problematika pracovních podmínek a pracovního prostředí Podnik si uvědomuje význam pracovních podmínek a úrovně pracovního prostředí na spolehlivost člověka při výkonu pracovních pozic s velkou odpovědností (následky případných selhání) doprovázeném často časovým a jiným tlakem. Vedoucí pracovníci mají za povinnost sledovat parametry pracovního prostředí a pracovních podmínek v souvislosti s možným ovlivněním spolehlivosti lidského činitele a případné nedostatky operativně řešit. Řadoví pracovníci mají povinnost upozorňovat na nedostatky v bezpečnosti a hygieně práce. Vedoucí pracovníci musí na tyto připomínky jednotlivých pracovníků reagovat. Na úrovni celopodnikové se realizuje celá řada opatření k postupnému zlepšování parametrů pracovního prostředí. Vedle systémových se jedná o následující konkrétní opatření v této oblasti: • Problematika faktorů pracovního prostředí v podniku je řešena v rámci plnění povinností podle aktuální zákoníku práce (bylo provedeno požadované hodnocení rizik. V rámci hodnocení těchto rizik byli všichni zaměstnanci podniku seznámeni s riziky, která je ohrožují). Pracovní prostředí je pod pravidelnou kontrolou, včetně měření parametrů vybraných faktorů. • Požadavky v souvislosti s jednotlivými faktory pracovního prostředí a pracovních podmínek jsou v podniku splněny podle prováděcí legislativy k novelizaci zákoníku práce a platného zákonu „ o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Tyto požadavky jsou stanoveny obecně bez vazby na zastávanou pracovní pozici. • Problematika a systém rozvržení směn byly postupně dopracovány do současného stavu. Systém odpovídá požadavkům zákoníku práce v posledním znění. Činnost v rámci některých hodnocených pracovních pozic (funkcí) lze charakterizovat jako psychicky i fyzicky zatěžující, ovšem s dostatečnou variabilitou jednotlivých pracovních úkonů. • Případné symptomy zhoršování pracovního klimatu (např. konflikty mezi pracovníky, jednotliví pracovníci narušující klidnou pracovní atmosféru atd.) na pracovištích jsou řešeny na pracovních poradách a v případě nutnosti vedoucími pracovníky.

10.2 Problematika komunikace v podniku, percepce a sdělování rizik ■ Základní informace V podniku jsou vytvořeny a udržovány postupy pro: □ Interní komunikování mezi všemi úrovněmi řízení a funkcemi, □ Přijímání, dokumentování a odezva na zásadní podněty, otázky a obavy od externích zainteresovaných stran, □ Informování o environmentálních aspektech a dopadech spojených s pracovními činnostmi, výrobky a službami podniku. □ Informování o aktivitách podniku v ochraně životního prostředí.

Každá komunikace má svoje specifika, zvláště při krizových situacích, které lze charakterizovat vlastnostmi jako: aktuálnost, pravdivost, jednoznačnost, závažnost, závaznost, odpovědnost, rozhodnost, adresnost, citlivost a vstřícnost. ■ Cíle a účel komunikace Cíle komunikování uvnitř i mimo podnik jsou následující:


□ Předávat informace a hlášení □ Udržovat komunikační vztahy se zainteresovanými stranami a respektovat jejich názory a obavy □ Využívat poznatky ze zpětné vazby a z analýz případů. □ vytvářet a zlepšovat image podniku. Komunikování zahrnuje stanovené postupy vnitřního a vnějšího sdělování zpráv o environmentálních aspektech a dopadech činností a výrobků za účelem demonstrovat rozhodnutí vedení a všech zaměstnanců chránit ŽP, řešit environmentální problémy týkající se všech činností, výrobků a služeb, motivovat zaměstnance ke zlepšování péče o ochranu ŽP, informovat vnitřní a vnější zainteresované strany o systémovém řízení ochrany ŽP, podněcovat veřejné porozumění a uznání snahy podniku o zlepšování environmentálního profilu. ■ Zásady komunikace v podniku Dodržování zásad komunikování umožňuje efektivně naplňovat plnění povinností podniku plynoucích ze závazků ke státní správě a k samosprávě obcí, plnění povinností zaměstnanců plynoucích z podnikové legislativy, cílené komunikování uvnitř i vně podniku. Zásady komunikování respektují názory zainteresovaných stran, podněcují oboustranné komunikování a využívají poznatků ze zpětné vazby. Informace při komunikování musí být věcné a srozumitelné, pravdivé a aktuální, ověřitelné a srovnatelné. Nástrojem komunikace jsou osobní jednání mezi jednotlivci nebo skupinami, písemná sdělení nebo protokolární dokumentace, společně sdílené databáze a informační systémy, jednostranná komunikace prostřednictvím médií. Formy komunikace uvnitř podniku: • informace v rámci řízení • školení • účelová shromáždění • zprávy, podklady pro přezkoumání • tabule, vývěsky • Formy komunikace vně podniku: • zákonná hlášení státní správě • informace samosprávě obcí • výroční zpráva • propagační tiskoviny • semináře, konference • příspěvky v odborných časopisech • média • pracovní setkání s představiteli státní a místní správy • informace poskytované zaměstnanci podniku a jejich rodinnými příslušníky ■ Externí komunikace Vytváří vztahy podniku se zainteresovanými stranami, které jsou i cílovými skupinami komunikování. Vnější komunikování slouží ke zviditelnění podniku, k vysvětlování aktivit a problémů, k omluvě za negativní dopady při mimořádných událostech, k presentaci politiky a profilu, k prosazování podnikatelských aktivit. Vnější komunikování zajišťuje výměnu environmentálních informací s vnějším prostředím zejména v oblastech podnikatelské aktivity, odpovědné chování vůči veřejnosti a životnímu prostředí. ■ Krizová komunikace Jedná se o vnitřní a vnější komunikování v situacích, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí v podniku i v jeho okolí, které mohou ohrozit kvalitu přírodních složek životního prostředí.


10.3 Havarijní výcvik Pro omezení dopadu a rozsahu případných průmyslových havárií, kdy následkem požáru, výbuchu, poruchy technického zařízení či havárie dojde ke vzniku škody, se organizuje protihavarijní výcvik. ■ Protihavarijní výcvik Podstata protihavarijního výcviku spočívá v simulování mimořádných situací (havárií), které jsou proškolovány a přezkušovány v rámci pravidelných školení o bezpečnosti práce a požární ochraně. Cílem výcviku je nacvičování rychlých a účinných způsobů činností vedoucích ke zmírnění důsledků havárií a minimalizaci příp. škod nebo újmy na zdraví pracovníků závodu a obyvatelstva regionu při úniku nebezpečných látek, ověření způsobu vyhlášení požárního poplachu a přivolání pomoci, ověřování úplnosti a správnosti požárního evakuačního plánu, znalost rozmístění protihavarijních prostředků. Podle druhu se dělí při výcviku průmyslové havárie v podniku na: • Havárie spojené s únikem nebezpečných látek ( práškovité, granulované výbušniny) • Havárie vyplývající z povahy činností ve společnosti a z rizika používaných ostatních nebezpečných látek (požár, exploze) • Požáry výrobních provozů, skladů a sociálních objektů. Výcviku se zúčastňují pracovníci DPT Rataje podle předem určených povinností uvedených v havarijním plánu nebo v požárním řádu. Rozsah spolupráce s HZS nebo jinými složkami IZS je určen programem a náplní jednotlivých cvičení. Protihavarijní výcvik se provádí 1x ročně (tj. na místech, kde se vyjmenované látky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují). Výcvik - cvičný požární poplach - se provádí nejméně 1x ročně. V tomto případě je protihavarijní výcvik součástí praktického výcviku školení zaměstnanců o požární ochraně. Havarijní plány nebo jejich výpisy tvoří přílohu požárního řádu nebo jsou samostatným dokumentem.

10.4 Vyšetřování nehod a havárií. ■ Hlášení a šetření mimořádných událostí V celém podniku platí povinnost pracovníků hlásit všechny mimořádné události dle ustanovení příslušných PS. Pro šetření mimořádné události - havárie jsou postupy stanoveny: 1. ) Pro závažné havárie zákonem č. 224/2015Sb. 2. ) Pro technická zařízení a technologické anomálie spolupráce s ČBÚ, IBP, apod. Všechny mimořádné události jsou evidovány písemně (tj. je zaznamenán čas, místo, průběh, ohlašovatel, činnosti a opatření atd.). Tyto údaje slouží k následnému šetření a komunikaci. Jedná se o komisionální šetření, vypracování zprávy včetně návrhů opatření a jejich kontroly. Určení příčin mimořádných událostí (MÚ) Stanovení příčin vzniku mimořádných událostí musí předcházet objektivní posouzení dodržení či porušení provozních technologických, bezpečnostních a požárních předpisů, českých norem, řídicích a organizačních norem podniku, pracovního řádu apod. Při stanovování příčin se zjišťuje porušení nebo nerespektování předpisů, které mají vliv na vznik události všech zaměstnanců na všech stupních pracovního procesu. Je nezbytné odůvodnit stanovenou verzi a vyloučit ostatní možné verze vzniku. V případě, že není příčina jednoznačně zjištěna, je nutno uvést možné verze na základě zjištěných poznatků (ohledání místa, výpovědi svědků, výsledky technických zkoumání, odborná vyjádření apod.). Zvláštní důraz je kladen na řádné vyšetření primárních příčin vzniku mimořádné události v souvislosti se selháním nebo chybováním lidského činitele. Vyšetřování podle dosavadních zkušeností probíhá důsledně s důrazem na zjištění skutečné příčiny vzniku. S výsledky Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě – posouzení rizik Strana 46 z 59

vyšetřování jsou seznámeni všichni pracovníci, jichž se týká. V případě zjištění, že příčinou vzniku mimořádné události bylo hrubé zanedbání nebo porušení předpisů konkrétními pracovníky je toto řešeno odpovídajícím způsobem (osobní postihy, přeřazení na jiné pracoviště atd.) Každá zpráva o vyšetření události obsahuje informace o přijatých opatřeních a po projednání v poradě vedení se případ od případu projednává i na úrovni provozů a celého podniku.


11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika Identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 224/2015Sb. byla provedena podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18E-Guidelines for Quantitative Risk Assessment, „Purple Book“,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999) výpočtem tzv. selektivního čísla SE pro látky explosivní na úrovni : • administrativní budovy VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s., • v nejbližší obydlené oblasti, • a místech možné kumulace osob (nejbližší silnice č.432 Nětčice-Rataje). Vytipované zdroje rizika v rámci DPT Rataje byly posouzeny provedením kvantitativní analýzy a následně vyhodnoceny možné následky. K určení scénářů havárií byla použita analýza metodou "What if" a ETA. Takto byly identifikovány možné iniciační události, označeny jednotlivé scénáře a predikovány obecně možné následky těchto událostí. Pro matematické modelování příslušných havárií byla určena kritéria a na základě nich pak následně vyhodnocovány možné následky. V případě VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. se jedná především o následky havárie způsobené explozí, popř. sálavým teplem z hořícího materiálu (BDP). Pro odhad následků na životě, majetku a ŽP byly použity empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny (na zdraví, poškození budov), které jsou uváděny v materiálech TNO ( Green Book) a dalších materiálech, např. EML (Estimate Maximum Loss ), která byla vyvinutá ve Velké Británii pro potřeby pojišťoven a materiálech NATO. Přetlaky vzdušné rázové vlny z exploze (VRV) v konkrétních místech vně areálu byly vypočteny s použitím kubické rovnice. Odhady pravděpodobnosti reprezentativních scénářů byly provedeny s použitím materiálů [12, 13], využitím zkušeností z Explosie a.s., Poličských strojíren a.s. apod., dále podkladových materiálů poskytnutých vedením STV GROUP a.s. Skupinové riziko bylo hodnoceno jako nulové, tzn. areál nepředstavuje pro okolní obce riziko s následkem smrti, vzniku velkých materiálních škod apod. Okolní obyvatelstvo účinky možné havárie nebude závažným způsobem zasaženo.


12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik V některých případech byly použity „Předpisy NATO řady ASTP 1-4 pro skladování munice, transport a analýzu rizik“ Allied ammunition storage and transport publication. Explosives Safety Risk Analysis.2003“. Uvedený materiál není dostupný veřejnosti, jde o utajovaný materiál, a proto jej nelze volně šířit.


13 Výsledky scénářů ZH

stanovení

míry

rizika

reprezentativních

1. ) Hodnocení skupinového rizika v okolí areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. s používá obdobně jako v zemích EU kritérium Fp= 10-3 / N2. Podle tohoto kritéria se přijatelné riziko hodnotí podle přijatelné četnosti výskytu ohrožení života více osob v důsledku závažné havárie vně areálu. Přijatelná četnost Fp pro stávající objekty je dána vztahem: Fp = 10-3 / N2, kde -1 Fp - přijatelná četnost (rok ) N - počet osob ohrožených smrtí v okolí areálu Vzhledem k tomu, že v dosahu možných fatálních účinků havárie z areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. nejsou vně areálu místa s kumulovaným výskytem osob, hospodářských zvířat apod. je skupinové riziko hodnoceno jako nulové, tzn. areál VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. nepředstavuje pro okolní obce riziko s následkem smrti, vzniku velkých materiálních škod apod. Okolní obyvatelstvo účinky možné havárie nebude zasaženo, tzn. společenské riziko nebude hodnoceno. 2. ) Kritérium přijatelnosti individuálního rizika pro obyvatelstvo z okolí existující zařízení podle holandského přístupu lze vyjádřit : 10-5/ rok Obdobně jako v případě skupinového rizika nejsou vně areálu místa s kumulovaným výskytem obyvatelstva, apod., a proto je individuální riziko úmrtí osoby vně areálu hodnoceno jako nulové. Nahodilý výskyt osob na komunikaci č.432 v době exploze v některém z objektů č. 5 nebo č.13, které jako jediné mají jistý potenciál ohrozit okolí, by vedl maximálně k poranění osoby nacházející se právě v místě odbočky do areálu. Poranění přenosem účinků havárie z areálu by bylo lehkého charakteru. Pravděpodobnost tohoto scénáře je však menší než 1. 10-8.


14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika ZH 14.1 Zhodnocení bezpečnostních opatření Výsledné riziko hodnocených objektů a zařízení nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového (sociálního) či individuálního rizika, resp. v případě VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. jsou tato rizika vůči okolí hodnocena jako nulová. Z tohoto pohledu lze považovat dosavadní preventivní technická a organizační opatření za dostatečná a není potřeba navrhovat zásadní opatření vedoucí ke snížení rizika vůči vnějšímu okolí. Usmrcení 1 či více osob v okolí areálu je vzhledem k úrovni přetlaku a malé očekávané fragmentaci (bude utlumena lesem apod.) krajně nepravděpodobné, tzn. úmrtnost osob vně areálu = 0. Z hlediska stávajících, platných zákonů ČR pro skladování výbušnin schválená obložnost objektů vyhovuje a není v rozporu s vyhláškami ČBÚ 102/1994 Sb. ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb., vyhlášky č.99/1995 O skladování výbušnin, apod. Požadavky na trvalé snižování rizika vzniku ZH v rámci zemí EU a omezení možných následků lze řešit u skladů č.5a13 logistickými opatřeními, tj. organizací skladování a vyskladňování explosivního materiálu z těchto skladů tak, že v praxi je množství explosivního materiálu ve skladech č.5 a č.13 udržováno na nižší provozní obložnosti.

14.2 Závěr – zhodnocení rizik Analýza rizika splnila všechna kritéria a požadavky vyplývající ze zákona 224/2015Sb. a prováděcí vyhlášky 227/2015Sb., tzn. byly odhadnuty následky a četnosti jednotlivých havárií (probíhajících podle stanovených scénářů) a bylo zhodnoceno riziko. V české legislativě je stanoveno, že společenské riziko je přijatelné za předpokladu, že platí vztah: Fh < Fp kde Fp - přijatelná četnost, Fh – zjištěná roční frekvence scénáře závažné havárie. Z výše uvedené analýzy tedy vyplývá, že společenské riziko je přijatelné. Pro ocenění a hodnocení rizika závažné havárie bylo použito postupů a metod, které jsou v souladu s požadavky na QRA, ČBÚ a norem NATO.

15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu V areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. nebyly vyhodnoceny nepřijatelné zdroje rizika, a proto nemusí být přijímána další opatření, vytvářen plán realizace opatření a systém kontroly plnění tohoto plánu.


16 Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik 16.1 Popis opatření k zajištění bezpečnosti ve všech stádiích provozu Popisy opatření k zajištění bezpečnosti provozu ve všech jeho stádiích (spouštění, provoz, odstavování, mimořádné podmínky, havarijní situace) a postupy, instrukce a metody pro zajištění bezpečného výkonu všech činností jsou obsaženy ve vnitropodnikové dokumentaci viz část IV této BZ. Vzhledem k manuálnímu charakteru prováděných prací a nenáročnosti na technologická zařízení (používají se pouze jednoduché přípravky a jednoduchá pomocná zařízení) není zahájení výroby, její provoz, odstavování, popř. reakce na havarijní situace složitou záležitostí. Pokud dojde k jakémukoliv narušení výrobní činnosti (bez exploze) je znovu najetí výroby bezproblémové a nejsou s tím spojena žádná zvláštní opatření. Jednoduchá bezpečnostní opatření jsou specifikována především v těchto řízených materiálech : Název řízené dokumentace Organizační řád Příručka systému řízení (jakosti,...) Politika a cíle jakosti Katalog produktů organizace Normy ČSN Výkresová a technická dokumentace. Katalog schválených dodavatelů Plán jakosti Roční plán interních auditů Kontrolní seznam otázek Plán vzdělávání a přípravy zaměstnanců Směrnice č. 1/01 Provozně-bezpečnostní směrnice Směrnice č. 2/01 Pořizování a evidence majetku Organizační pokyn č. 1/01 Ostraha areálu provozu Směrnice č. 3/03 Management konfigurace Směrnice SM 05 - Přepravní pokyny ADR Bezpečnostní zpráva DPT Rataje, STV GROUP a.s. Vnitřní havarijní plán DPT Rataje, STV GROUP a.s.

příručky Správce

Kapitola jakosti 2 5 7 4 4 7 8 8 8 6 7 7 2

GŘ TŘ TŘ GŘ TŘ TŘ GŘ MJ TŘ TŘ Ředitel DPT TŘ TŘ TŘ TŘ TŘ Ředitel DPT Ředitel DPT

Řízení výrobního procesu je popsáno v dokumentovaných postupech druhé a třetí vrstvy (viz Část IV této BZ), kde jsou určeny i ty části provozu a činností, které se váží k procesům zajišťujícím kvalitu výroby a k významným ekologickým aspektům v souladu s politikou a cílovými hodnotami organizace. Dokumentovanými postupy je zajištěno, že: • výrobní procesy respektují požadavky z hlediska kvality výroby a životního prostředí, • výrobní procesy probíhají podle schválené výrobní dokumentace, • • •

do výrobního procesu vstupují materiály stanovené ve výrobní dokumentaci, které byly uvolněny do výroby, technologický proces probíhá za použití vhodného a způsobilého výrobního a měřicího zařízení,


•

• •

nepřetržitá způsobilost výrobního zařízení je zajišťována tvorbou plánu preventivních oprav (generální, střední a běžné), kde jsou jednotlivé úkony rozpoložkovány. O provedení oprav včetně jednotlivých položek jsou vedeny záznamy. Opravy po poruchách jsou evidovány a vyhodnocovány na pracovních poradách, výrobní procesy probíhají ve vhodném pracovním prostředí, zaměstnanci byli vyškoleni a mají potřebnou způsobilost.

Veškeré technologické procesy jsou odzkoušeny, plánovány, dokumentovány a probíhají v řízených podmínkách způsobem a v pořadí předepsaném ve výrobní dokumentaci. Ve výrobní dokumentaci je stanoven i způsob sledování a zaznamenávání parametrů ovlivňujících jakost a životní prostředí. Ve výrobní dokumentaci jsou naplánovány kontrolní body k ověření shody se stanovenými požadavky. Na označených místech podle plánu mezioperační kontroly stanovené ve výrobní dokumentaci je prováděna mezioperační kontrola jakosti a kontrola dodržování požadavků na životní prostředí. Technologické operace a skladovací činnost jsou prováděny zkušenými zaměstnanci, resp. vyškolenými zaměstnanci pro provádění dané operace. Platí pravidlo, že tam, kde není dokumentovaný pracovní postup k dispozici, je k dispozici záznam o proškolení, resp. doklad o přiměřené praxi daného zaměstnance. Veškeré výrobní a měřicí zařízení mající vliv na jakost a ekologické požadavky je udržováno v souladu s dokumentovanými postupy tak, aby byla zabezpečena jeho nepřetržitá způsobilost, spolehlivost a shoda výsledků. Za tímto účelem se provádí pravidelná preventivní údržba, která je písemně plánována a dokladována. Výrobní a měřicí zařízení, která se nepoužívají, jsou označena a přiměřeně chráněna. V dokumentovaném postupu o řízení výrobní dokumentace jsou přiděleny odpovědnosti a pravomoci za schvalování procesů a použitých zařízení. Veškeré změny výrobního zařízení, surovin, materiálů a procesů jsou prováděny podle schválených postupů, ve kterých jsou přiděleny pravomoci a zodpovědnosti za schvalování procesů a použitých zařízení. V organizaci jsou stanoveny a používány postupy identifikace možných vzniků neshod a odezvy na havárie a havarijní situace k jejich prevenci a ke snížení možných dopadů na jakost a životní prostředí. Tyto postupy jsou zapracovány do havarijního plánu DPT Rataje, STV GROUP a.s. a organizačního opatření k ohlašování vzniku mimořádných událostí. Havarijní plány jsou součástí řízené dokumentace organizace a jsou pravidelně přezkoumávány a revidovány, zejména vždy po vzniku havárií či havarijních situací. Změny se provádějí dle zásad řízené dokumentace. V organizaci, tam kde je to možné, jsou pravidelně testovány postupy uvedené v havarijních plánech. Při každém vzniku mimořádné situace, odchylce od výrobního postupu nebo jiné závadě se řídí zaměstnanci dokumentovaným postupem pro operativní řízení neshod. Ke všem neshodám ve výrobním procesu jsou přijímána účinná nápravná opatření. Dále jsou stanoveny postupy při odchylném výrobním procesu než je normální, při oznamování a informování veřejnosti a kontrolních orgánů. Tato vnitřní řízená dokumentace v podmínkách DPT Rataje, STV GROUP a.s. jednoznačně definuje a stanovuje efektivní opatření pro bezpečnou pracovní činnost při výrobě PT a skladování explozivních látek, včetně následného hodnocení účinnosti realizovaných opatření. Tímto způsobem je v DPT Rataje, STV GROUP a.s. současně jednoznačným způsobem pokryto : 1) Delegování pravomoci a odpovědnosti zodpovědných osob. 2) Vymezení výrobní činnosti s popisem jeho výrobní činnosti a řízení jakosti. 3) Definování technických charakteristik zařízení, druhu dopravy k zajištění výroby v souladu se správnou výrobní praxí, norem ISO a EMS (postupná aplikace principů Occupational


Health and Management - OHSAS 18001: 1999). 4) Zajištění dodávky surovin, elektřiny, vody apod. při běžném provozu a ve stavech nouze. 5) Vytváření dostatečných vlastních zdrojů v systému prevence a likvidace závažných havárií. 6) Operativní spolupráce s vedením, lékařskou a záchrannou službou, HZS, ostrahou areálu, popř. jinými vnějšímu útvary a složkami. 7) Zajištění odstraňování znečistění provozu. 8) Zohledňování nových přístupů v postupech pro vzdělávání, motivaci a výcvik personálu. 9) Sledování a dohled nad systémem prováděných zdravotních prohlídek. 10)Pravidelné revize postupů pro sledování a kontrolu kvality výroby. 11)Soustavná evidence a úpravy postupů při změnách procesu a provozních podmínek. 12) Důsledná aplikace plánů periodických kontrol zařízení, plánů oprav a údržby zařízení. 13)Soustavná evidence a vyhodnocování následků nehod. V externí spolupráci se v rámci řízení bezpečnosti zavádí: □ Systematické posuzování a hodnocení závažných zdrojů rizik, identifikace rizik, analýza rizik a vytváření nehodových scénářů. □ Implementování výsledků analýz rizik do postupů řešení havarijních situací havarijních plánů, bezpečnostní zprávy organizace a vnitřního havarijního plánu. □ Aplikace preventivních opatření v organizaci provozu (struktura řízení, delegování pravomocí, pojištění), v organizaci bezpečnosti (principy, odpovědnost, podmínky dohledu v provozu). □ Implementování výsledků analýz rizik do technických úprav výrobního zařízení vedoucích ke snížení rizika. □ Zavedení nových opatření ve způsobu evidence provozních závad a nehod, způsobu ohlášení havárie, nehody, úrazu. □ Trvalé sledování a vyhodnocování formy a způsobu havarijního plánování. □ Sledování plnění bezpečnostního programu. □ Implementace bezpečnostního programu do provozních předpisů, dílčích havarijních plánů. □ Zavedení pravidelné kontroly a auditu (předpokládá se spolupráce s ČBÚ). □ Certifikace dle ISO řady 9000 a 14000 Podrobný popis opatření pro zajištění bezpečnosti provozu je uveden v dokumentu Vnitřní havarijní plán, který byl zpracován v souladu s požadavky zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami.

16.2 Preventivní a ochranná opatření Preventivní a ochranná opatření vycházejí z analýzy rizik a odhadů následků případné havárie a časových údajů možného rozvoje havárie. Obsahují možnosti preventivních a ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému řízení bezpečnosti. 16.2.1 Ochranná opatření ve výrobně Druh havárie č.1: Při havárii vozidel přepravujících výbušné látky v areálu a před výrobnou Ochranná opatření: Explosivní materiál ke zpracování a skladování se přepravuje nákladním vozidlem nebo motorovými vozíky v množství max. 500kg (výbušného ekvivalentu), tzn. nepředstavuje nebezpečí pro vnější okolí. Vozidla pro expedici výbušnin musí být vybavena pro přepravu výbušných látek třídy 1, 1.1.C dle Zákona č.111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění zákona č.38/1995 Sb. Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve sbírce zákonů pod č.64/1987.


V STV GROUP a.s. jsou vypracovány interní „Pokyny pro případ nehody výbušné látky a předměty ADR“. Dle mezinárodních dohod a smluv mezi dodavateli a odběratelem přejímá riziko za přepravu ve vlastním areálu firma STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže. Areál firmy je vybaven nepropustným povrchem u manipulačních míst a zpevněnými vozovkami. K případné likvidaci uniklých surovin nebo produktů z obalů jsou ve výrobně připraveny náhradní obaly pro přepravované produkty. Základním požadavkem je dodržovat bezpečnostní předpisy, odstranit zdroje možného vznícení, nevystavovat náklad působení el. proudu nebo zdroje tepla, varovat všechny osoby v okolí. Hoří-li náklad - nehasit a okamžitě evakuovat oblast nebezpečí v okruhu 300 m. Hoří-li vozidlo - použít všechny dostupné vhodné hasící prostředky s cílem zabránit přenosu požáru na náklad a snažit se přesunout vozidlo do otevřeného prostoru. Kontrolovat a provádět revize vozidel. Druh havárie č.2: Rozsypání výbušných produktů z obalů v prostoru před výrobnou Ochranná opatření: Plocha před výrobnou je zpevněna, zabezpečena proti přívalovým vodám. Rozsypané komponenty konzultovat s odborníkem a na jeho pokyn smést rozsypaný obsah obalu nejiskřícími nástroji do náhradních obalů. Dodržovat bezpečnostní předpisy, nevystavovat výbušné produkty el. proudu, intenzivnímu tření, mechanickým nárazům nebo sálavým zdrojům tepla, varovat všechny osoby, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Druh havárie č.3: Při manipulaci s výbušnými materiály ve výrobně může dojít k jejich rozsypání nebo k poškození obalů a jejich následnému vysypání v prostoru před výrobnou Ochranná opatření: Při poškození obalů a úniku výbušných produktů na podlahu apod. provést po konzultaci s odborníkem jejich smetení a neprodlené umístění do náhradních, neporušených obalů. Dodržovat bezpečnostní předpisy, nevystavovat výbušné produkty el. proudu, intenzivnímu tření, mechanickým nárazům nebo sálavým zdrojům tepla, varovat všechny osoby, provádět předepsané revize a kontroly zařízení a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Druh havárie č.4: Při manipulaci s paletami nebo dřevěnými bednami při transportu nebo nakládce na vozidlo může dojít k poškození obalů a vysypání jejich obsahu. Ochranná opatření: Při poškození obalů a úniku na podlahu apod. provést po konzultaci s odborníkem jejich smetení a neprodlené umístění do náhradních, neporušených obalů. Dle použitelnosti budou použity ve výrobě či umístěny do Skladu nebezpečných odpadů. Dodržovat bezpečnostní předpisy, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Druh havárie č.5: Požár zařízení Ochranná opatření: Pokud nehrozí bezprostřední iniciace výbušného materiálu přímým plamenem, použít neprodleně sněhový hasicí přístroj ještě před příjezdem Hasičského záchranného sboru a lze-li toto provést, odstranit ostatní obaly s výbušnými látkami z dosahu požáru. Při rychlém rozvoji havarijní situace ihned zajistit evakuaci osob z celého objektu do bezpečné vzdálenosti. Dodržovat bezpečnostní předpisy pro práci s výbušninami, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. 16.2.2 Ochranná opatření ve skladech Druh havárie č. I: Při havárii vozidel přepravujících suroviny a finální produkty Ochranná opatření:. Nákladními vozidly se přepravují veškeré suroviny a finální produkty ke skladování ve skladu, a rovněž jejich expedice ze skladů. Vozidla musí být vybavena pro přepravu výbušných látek třídy 1, 1.1.C dle Zákona č.111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění zákona č.38/1995 Sb. Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR, vyhlášená ve sbírce zákonů pod č.64/1987. V STV GROUP a.s. jsou vypracovány interní „Pokyny pro případ nehody výbušné látky a předměty ADR“. Dle mezinárodních dohod a smluv mezi dodavateli a odběratelem přejímá riziko za přepravu


ve vlastním areálu firma STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže. Areál firmy je vybaven nepropustným povrchem u manipulačních míst a zpevněnými vozovkami. K případné likvidaci uniklých produktů z obalů jsou ve skladu připraveny náhradní obaly pro přepravované produkty. Dodržovat bezpečnostní předpisy, odstranit zdroje možného vznícení, nevystavovat náklad působení el. proudu nebo zdroje tepla, varovat všechny osoby v okolí. Hoří-li náklad - nehasit a okamžitě evakuovat oblast nebezpečí v okruhu 300 m. Hoří-li vozidlo - použít všechny dostupné vhodné hasící prostředky s cílem zabránit přenosu požáru na náklad a snažit se přesunout vozidlo do otevřeného prostoru. Kontrolovat a provádět revize vozidel, skladů a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Druh havárie č. II: Rozsypání výbušných produktů v prostoru před skladem Ochranná opatření: Plocha před skladem je zpevněna, zabezpečena proti přívalovým vodám a chráněna přístřeškem. Rozsypané komponenty konzultovat s odborníkem a na jeho pokyn smést rozsypaný obsah obalu nejiskřícími nástroji do náhradních obalů. Dodržovat bezpečnostní předpisy, nevystavovat výbušné produkty el. proudu nebo zdroji tepla, varovat všechny osoby, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Druh havárie č. III : Vysypání výbušných produktů uvnitř skladu. Ochranná opatření: Při poškození obalů a úniku výbušných produktů konzultovat situaci s odborníkem a na jeho pokyn smést rozsypaný obsah nejiskřícími nástroji do náhradních, neporušených obalů. Dodržovat bezpečnostní a hygienické předpisy, nevystavovat výbušné produkty el. proudu, intenzivnímu tření, mechanickým nárazům nebo sálavým zdrojům tepla, varovat všechny osoby v okolí, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Druh havárie č. IV: Požár skladu nebo požár ve skladu Ochranná opatření: Ve skladu se nachází vhodné hasící prostředky. Pokud nehrozí bezprostřední iniciace výbušného materiálu přímým plamenem, použít neprodleně sněhový hasicí přístroj ještě před příjezdem Hasičského záchranného sboru a lze-li toto provést odstranit neprodleně ostatní obaly s výbušnými látkami z dosahu požáru Při rychlém rozvoji havarijní situace ihned zajistit evakuaci osob z celého objektu do vzdálenosti min. 300 m. Dodržovat bezpečnostní předpisy pro práci s výbušninami, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Využívat poznatků z dříve proběhlých havárií v jiných organizacích.

16.3 Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie jsou společná pro výrobnu i sklady. Lze je formulovat do následujících zásad: Dodržovat bezpečnostní předpisy a pracovat jen podle schválených a bezpečných postupů, odstranit zdroje možného vznícení, nevystavovat výrobky a delaborovaný materiál působení elektrického proudu, intenzivnímu tření, mechanickým nárazům nebo působení sálavých zdroj ů tepla, při vzniku havárie ve výrobně ihned varovat všechny osoby v okolí, hoří-li náklad na motorovém vozidle, manipulačním vozíku - nehasit a okamžitě evakuovat oblast nebezpečí v okruhu 300 m, hoří-li vozidlo - použít všechny dostupné vhodné hasící prostředky s cílem zabránit přenosu požáru na náklad a snažit se přesunout vozidlo do otevřeného prostoru, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Manipulační plochy jsou zpevněné, zabezpečené proti přívalovým vodám a chráněné přístřeškem. Při poškození obalů a úniku výbušných produktů, rozsypanou nebo neidentifikovatelnou


výbušinu, černý prach okamžitě zamést žíněným smetáčkem a hliníkovou lopatkou a ukládat do antistatického PE pytle na odpadovou výbušinu. PE pytel po naplnění nebo ukončení směny zavázat konopným motouzem, zvážit, opatřit obsahovou nálepkou a převést do skladu výbušnin.


17 Informace o provedeném posouzení bezpečnostních a ochranných opatření existujícími riziky

přiměřenosti v souvislosti

V průběhu zpracování aktualizované dokumentace dle zákona č. 224/2015 Sb. „O prevenci závažných havárií....“ bylo provedeno hodnocení technických a bezpečnostních opatření realizovaných v areálu společnosti STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže v místech manipulace s nebezpečnými chemickými látkami jak ČBÚ, kontrolními orgány tak zpracovatelem AR. Na základě provedené analýzy rizik, hodnocení rizika a s přihlédnutím ke zkušenostem z minulých let lze konstatovat: • Dosud přijatá opatření spolu s dodržováním vypracovaných bezpečnostním předpisů a pracovní kázně jsou dostačující k minimalizaci četnosti vzniku závažných havárií a ke snížení případných rizik na přijatelnou míru. • Možnost vzniku závažné havárie ve vztahu k vnějšímu okolí, tak jak je pojem závažné havárie specifikován podle zákona 224/2015Sb., je vzhledem k velmi omezeným možnostem přenosu jejich účinků do vnějšího okolí málo pravděpodobný až velmi nepravděpodobný, bez efektů na okolním obyvatelstvu a okolním majetku cizích subjektů. • Již přijatá opatření a stav prevence spolu s dodržováním bezpečnostním předpisů a pracovní kázně jsou proto určujícím kritériem k minimalizaci četnosti vzniku závažné havárie a ke snížení případných rizik na přijatelnou míru. Doporučení: Při práci u drtiče bezdýmného prachu používat jako ochranu proti výšlehu plamene z drtiče místo brýlí čelní ochranný štít a dlouhé nehořlavé rukavice (s ochranou po předloktí). Pracoviště u drtiče bezdýmného prachu, popř. dělení TPH by měla být vybavena protipožárními dekami (ne však na bázi umělých vláken) k uhašení hořícího oděvu zaměstnance. Pokračovat v intenzivním zdokonalovacím školení obsluhy a v nácviku praktických pracovních činností ve spolupráci s ČBÚ. Ke snížení pracovního rizika vlivem chyb lidského činitele se doporučuje provedení psychotestů u vybraných profesí se zaměřením na odolnost vůči stresu a při zvýšené pracovní zátěži, tzn. zlepšit výběr pracovníků. Výhledově se doporučuje vybavit vybrané objekty vnějšími detektory s vyvedením do objektu ostrahy, aby byla eliminována možná kriminální, sabotážní a teroristická činnost. Bude realizováno postupně.


18 Použitá dokumentace a literatura Kromě dokumentace a literatury, která již byla uvedena v jednotlivých kapitolách, bylo čerpáno z následujících pramenů: 1. Oznámení o zařazení objektu do skupiny B dle zákona č. 224/2015 Sb. 2. Coucil Directive 96/82/EC of 9 December 1996 on the control of major -accident hazard involving dangerous substances, Official Journal of the European Communities, L10, 1997. 3. Harris R. Greenberg, Joseph J. Cramer : Risk assessment and risk management for the Chemical process industry, N.Y., 1993. 4. Emergency Response Guidebook, N.Y., 2000.Toxicology Excellence for Risk Assessment, 2000. 5. Agency for Toxic Substances and Disease Registry (US Department of Health and Human Services). 6. Kletz T.: Learning from accidents, 1994. 7. Guidelines for Process Equipment Reliability Data, N.Y., 1989. 8. Process Engineering: Rapid ranking of process hazards, 1985. 9. Gilbert F..Kinney, Kenneth J. Graham : Explosive shocks in air. 10. Guidelines for Chemical Process Quantitative Risk Analysis, N.Y., 1989 11. Frank P. Lees: Loss Prevention in the Process Industries, 1999. 12. Guidelines for Quantitative Risk Assessment CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, Haag, 1999. 13. Předpisy NATO řady ASTP 1-4 pro skladování munice, transport a analýzu rizik(utajovaný materiál). Allied ammunition storage and transport publication. Explosives Safety Risk Analysis.2003. 14. Metodický pokyn odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie. 15. Internet(http://www.vubp.cz/oppzh): Kostra metodologie podrobného hodnocení rizika závažné havárie pro zpracování bezpečnostní zprávy 16. Vyhláška č. 227/2015Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku


Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B S TV G R O U P

Recommend Documents