Příloha č. 06e. Název souboru: RSIS_ZD004P06e_SP_RSIS.pdf Počet stran přílohy (bez tohoto krycího listu): 203 Administrace přílohy: Ivo Makalouš

Název projektu: Redesign Statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR Příjemce: Česká republika – Český statistický úřad Registrační číslo projektu: CZ.1.06/1.1.00/07.06396

Příloha k zadávací dokumentaci veřejné zakázky „VZ004 ICT“ – Doplnění a obnova ICT v rámci projektu Redesign statistického informačního systému a obnova ICT pro další informační systémy ČSÚ včetně servisu, systémových služeb a potřebné infrastruktury

Příloha č. 06e Informativní materiál – Studie proveditelnosti projektu Redesign statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR včetně příloh

Název souboru: RSIS_ZD004P06e_SP_RSIS.pdf Počet stran přílohy (bez tohoto krycího listu): 203 Administrace přílohy: Ivo Makalouš Verze ke zveřejnění

Ing. František Konečný

Digitálně podepsal Ing. František Konečný DN: c=CZ, o=ČR - Český statistický úřad [IČ 00025593], ou=ČSÚ - Ústředí - Sekce obecné metodiky a registrů, ou=4122, cn=Ing. František Konečný, serialNumber=P143801, title=vrchní ředitel Datum: 2013.06.25 16:07:39 +02'00'

Studie proveditelnosti „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“

Zadavatel: eský statistický úad Právní forma: organizaní složka státu Sídlo: Na padesátém 3268/81/ 100 82 Praha 10 - Strašnice I: 00025593 Tel: +420 274 051 111 Fax: +420 274 054 146 Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zadavatelem a zpracovatelem: Ivo Makalouš E-mail: [email protected] Tel: +420 274052159 / +420 736509000

FINÁLNÍ VERZE / VÝTISK .3

Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R

Zpracovatel:

Subdodavatel:

Deloitte Advisory s.r.o. Právní forma podnikání spolenosti: s.r.o. Sídlo: Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 I: 275 82 167 Tel: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zprac. a zad.: Ing. Petr Zápotocký E-mail: [email protected] Tel: +420 246042964/+420 602170546

NESS Czech s.r.o. Právní forma podnikání spolenosti: s.r.o. Sídlo: V Parku 2335/20, PS 148 00 Praha 4 I: 457 86 259 Tel: +420 224 026 400 Fax: +420 224 026 200 Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zprac. a subd.: Bc. Roman Kamarýt E-mail: [email protected] Tel: +420 244026152 /+420 602358809

15. ledna 2010

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

1 z 101


Obsah 1 Úvodní informace........................................................................................... 7 1.1

Identifikace dokumentu ................................................................................. 7

1.2

Název projektu .............................................................................................. 7

1.3

Informace o zadavateli .................................................................................. 7

1.4

Informace o zpracovateli ............................................................................... 8

1.5

Pílohy dokumentu Studie proveditelnosti ..................................................... 9

2 Výchozí stav, zdvodnní realizace projektu a analýza jeho potebnosti 10 2.1

Struný popis stávající situace .................................................................... 10

2.2

Popis poptávky po realizaci projektu ........................................................... 11

2.3 Pínosy Projektu, zdvodnní jeho potebnosti, definice cílových skupin a výstupy Projektu ...................................................................................................... 13 2.4 Soulad Projektu s dokumentem „Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015“. 18 2.5 Soulad Projektu s cíli Integrovaného operaního programu (dále jen IOP) a podmínkami výzvy .................................................................................................. 19 2.6

Provázanost Projektu s projekty OPLZZ v gestorství SÚ .......................... 20

2.7

Vazba Projektu na další projekty IOP v gestorství SÚ .............................. 20

2.8

Vazba na další projekty realizované v rámci Smart Administration (SA) ..... 21

2.9

Vliv Projektu na vrcholy „Hexagonu“ veejné správy ................................... 22

2.10

Pínos Projektu k horizontálním prioritám .................................................... 24

2.11

Oekávané výsledky a volba klíového indikátoru Projektu ........................ 25

2.12

SWOT analýza ............................................................................................ 27

2.13

Základní pedpoklady realizace Projektu a následné zajištní provozu ...... 28

3 Popis projektu a jeho aktivit /etap ...............................................................32 3.1

Cíle projektu ................................................................................................ 32

3.2

Smysl a zamení projektu .......................................................................... 33

3.3

Jaké služby budou díky Projektu poskytovány ............................................ 36

3.4

Investor (provozovatel) Projektu .................................................................. 39

3.5

Kapacita a velikost Projektu ........................................................................ 39


2 z 101


3.6

Lokalizace Projektu ..................................................................................... 40

3.7

Variantní zpracování v rámci Studie proveditelnosti .................................... 40

3.8

Ostatní významná specifika Projektu .......................................................... 40

3.9

Fáze Projektu .............................................................................................. 41

3.10

Nezbytné legislativní zmny ........................................................................ 43

3.11

Publicita a informovanost Projektu .............................................................. 43

4 Management projektu a projektový tým .....................................................45 4.1

Management projektu.................................................................................. 45

4.2

Organizaní a odborné zabezpeení projektu na stran SÚ .................... 45

4.3

Celkový rámec metodiky PRINCE2 ............................................................. 52

4.4

Odborné pedpoklady na stran dodavatele ............................................... 52

5 Technické a technologické ešení projektu ................................................54 6 Zpsob zajištní projektu .............................................................................55 6.1

Kritéria výbru varianty, popis a zdvodnní kritérií .................................... 55

6.2

Vyhodnocení variant po organizaní, procesní i technologické stránce ...... 55

6.3

Struný popis nejvhodnjší varianty, zdvodnní výbru varianty .............. 56

6.4

Výbrová ízení ........................................................................................... 56

7 Zajištní investiního (dlouhodobého) majetku .........................................58 7.1

Vymezení struktury dlouhodobého majetku ................................................ 58

8 Harmonogram realizace projektu vetn rozpotového harmonogramu 59 8.1

Návrh harmonogramu projektu .................................................................... 59

8.2

Návrh rozpotového harmonogramu projektu ............................................. 62

9 Finanní a ekonomická analýza..................................................................64 9.1

Rozpoet Projektu ....................................................................................... 64

9.2

Financování subsystém SIS v letech......................................................... 64

9.3

ádný položkový rozpoet (zpsobilé náklady) .......................................... 65

9.4

Finanní plán Pípravné fáze ...................................................................... 67

9.5

Finanní plán Implementaní fáze............................................................... 68

9.6

Finanní plán Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze .................................. 69

9.7

Finanní plán dalšího provozu .................................................................... 71

9.8

Plánované stavy majetku ............................................................................ 71

9.9

Plánované krytí financování projektu........................................................... 72

9.10

Plán prbhu cash-flow ............................................................................... 73

9.11

Vyhodnocení finanní analýzy ..................................................................... 74

9.12

Ekonomická analýza (CBA) ......................................................................... 74


3 z 101


10

Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu .........................................75

10.1

Hodnocení efektivity projektu ...................................................................... 75

10.2

Ekonomické a finanní pedpoklady udržitelnosti Projektu.......................... 76

11

Analýza a ízení rizik ................................................................................78

11.1

Identifikace rizik, pravdpodobnost výskytu rizik, eliminaní opatení ......... 78

11.2

ízení otevených otázek (Issue management) .......................................... 81

11.3

ízení rizik .................................................................................................. 82

12

Vliv projektu na životní prostedí a vliv projektu na rovné píležitosti .87

13

Zhodnocení projektu na základ výsledk studie ..................................88

13.1 Zásadní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty spotené z výsledných hotovostních tok .................................................................................................... 89 13.2

Výsledky analýzy rizik ................................................................................. 90

14

Upozornní a doporuení .........................................................................91

14.1

Upozornní a doporuení zpracovatele studie proveditelnosti .................... 91

15

Projekty realizované SÚ .........................................................................92

16

Použité zdroje ............................................................................................99

17

Seznam píloh ..........................................................................................100

17.1

Píloha . 1 – Analýza náklad a pínos (CBA) ....................................... 100

17.2

Píloha . 2 – Technické a technologické ešení Projektu ......................... 100

17.3 Píloha . 3 – Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými kapitolami Studie proveditelnosti ........................................................................... 100 17.4

Píloha . 4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009 ................. 100

17.5

Píloha . 5 – Položkový rozpoet po fázích Projektu................................ 100

17.6

Píloha . 6 – Program statistických zjišování na rok 2010 ...................... 100

17.7

Píloha . 7 – Evropská legislativa............................................................. 100

17.8

Píloha . 8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2 ..................................... 100

Tabulka 1 - Používané obecné a technologické pojmy a zkratky ve studii proveditelnosti Pojem, zkratka

Vysvtlení

CBA

Cost-Benefit analýza

CzechPOINT

Kontaktní místo veejné správy

SÚ

eský statistický úad

ÚZK

eský úad zemmický a katastrální

EU

Evropská unie

MV R

Ministerstvo vnitra eské republiky

EVS

Efektivní veejná správa


4 z 101


ERFD

Evropský regionální rozvojový fond

IOP

Integrovaný operaní program

NSRR

Národní strategický referenní rámec pro R

KIVS

Komunikaní infrastruktura veejné správy

VS Prince2

Veejná správa TM

PRojects IN Controlled Environments - projektová metodika

SA

Smart Administration

Technologický pojem, zkratka

Vysvtlení

AIS

Agendový informaní systém veejné správy

AZ

Administrativní zdroj dat

BI

Business Intelligence (nástroje pro výpoty, analýzy a prezentaci dat)

CAPI

Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování s podporou výpoetní techniky

CATI

Computer Assisted Telephone Interview – telefonické dotazování s podporou výpoetní techniky

CAWI

Computer Assisted Web Interview – dotazování s využitím internetových technologií

CMS

Content Management Systém

Diseminaní produkt

Pod pojmem diseminaní produkt je v dokumentu oznaován jakýkoliv výstupní objekt (tabulka, graf, infomapa,…), dokument (publikace, analýza, rychlá informace), nebo souborový datový extrakt, jehož prostednictvím jsou poskytována statistická data a jejich popisy mimo prostedí SÚ

DM

Data Mart (datové tržišt) – zde používáno specificky pro výstupní oblasti statistického datového skladu

DMS

Document Management Systém – systém ízení obhu dokument

DWH

Data Warehouse (datový sklad) – zde používáno specificky pro centrální úložišt dat statistického datového skladu

DS

Datová schránka

EP

Elementární promnná

EPV

Elektronické poizování výkaz – aplikaní komponenta ve stávajícím stavu SIS sloužící k elektronickému sbru dat

ERP

Podnikový informaní systém

ETL

Extract, transform, load – v tomto dokumentu používáno jako souhrnné oznaení pro nástroje sloužící k naítání vstupních dat prostednictvím technologických rozhraní

Funkní blok

V rámci tohoto dokumentu je tento pojem používán pro logicky oddlenou ást funkcionality subsystému SIS

GA SIS

Globální architektura Statistického informaního systému

HW

Hardwarová infrastruktura

IDM

Identity Management – správa uživatelských identit

ISDS

Informaní systém datových schránek

ISVS

Informaní systémy veejné správy

ISZR

Informaní systém základních registr

KLAS

Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro správu


5 z 101


íselník a klasifikací. Komponenta

Jako komponenta (nebo také aplikaní komponenta) je v dokumentu oznaována konkrétní aplikace (nebo aplikaní prostedí) používaná v rámci funkcionality jednotlivých subsystém SIS.

LTO

Linear Tape Open – specifická technologie zálohování dat pomocí magnetických pásek

MIS

Manažerský informaní systém

PVS

Portál veejné správy

RES

Registr ekonomických subjekt (souást systému statistických registr SÚ)

ROB

Registr obyvatel

ROS

Registr osob (souást Informaního systému základních registr)

RPP

Registr práv a povinností

RSO

Registr sítacích obvod

RÚIAN

Registr územních identifikací, adres a nemovitostí

ZR

Zemdlský registr

RF

Registr farmá

SDMX

Statistical Data and Metadata Exchange – technologický standard pro výmnu statistických dat

SIS

Statistický informaní systém

SMS

Statistický metainformaní systém

SÚ

Statistická úloha

Subsystém

Jako subsystém jsou oznaovány jednotlivé ásti logické architektury SIS na nejvyšší úrovni (nap. subsystém PRIPRAVA, subsystém DISEMINACE).

SW

Zpracovatelský nebo také aplikaní software

UKAZ

Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro správu statistických promnných.

ULOHY

Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro popis zadání statistických úloh.

VDB

Veejná databáze, databáze obsahující data a metadata pro poskytování externím uživatelm

VIS

Vertikální informaní systém

VPN

Virtual Private Network

VPO

Vcn píslušný odbor

XML

Extensible Markup Language – univerzální formát pedávání dat s možností popisu významu jednotlivých datových prvk

ZSW

Zpracovatelský software


6 z 101


1 Úvodní informace 1.1

Identifikace dokumentu

Tato studie proveditelnosti byla zpracována pro projekt „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ (dále jako Redesign SIS nebo jako Projekt). Projekt je pedkládán v rámci výzvy Integrovaného operaního programu (IOP), do prioritní osy – Modernizace veejné správy a oblasti podpory 1.1a a 1.1b – Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ. Studie byla vypracována na základ obecn dostupných informací a informací pedaných žadatelem dle závazné osnovy a metodiky stanovené zprostedkujícím subjektem. Tato studie, pípadn její ásti, mohou být proto použity pouze v pímé souvislosti a v kontextu se žádostí žadatele o píspvek z IOP. Studie je zpracována ve struktue dle závazné osnovy MV R pro Studii proveditelnosti, podle Píruky pro žadatele a píjemce, v souladu s Metodikou ízení projekt MV R a na základ informací pedaných žadatelem žádosti o dotaci. Studie proveditelnosti byla v prbhu zpracování rozpracována v úzké souinnosti s relevantními zástupci žadatele a meziprojektov synchronizována se zpracovateli obdobných studií u projekt majících spolenou vazbu.

1.2

Název projektu

“ Redesign Statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R ” (projekt . 148 ze seznamu IOP/Smart Administration) Projekt byl zaazen do seznamu páteních projekt Smart Administration Usnesením vlády R ze dne 14. kvtna 2008 . 536 o strategických projektových zámrech pro erpání prostedk ze Strukturálních fond EU v rámci Smart Administration.

1.3

Informace o zadavateli

Tabulka 2 - Zadavatel studie proveditelnosti Úplný úední název

eská republika – eský statistický úad

Zkrácený název (pokud existuje)

SÚ

Právní forma

organizaní složka státu

I/DI

00025593

Oficiální adresa

Praha 10, Na padesátém 81, PS: 100 82

NUTS 2

Hlavní msto Praha

Vedení úadu

Ing. Jií Kovák, CSc. – 1. místopedseda SÚ

Kontaktní osoba

Ivo Makalouš

Telefon

+420 274 051 111 (ústedna), +420 274 052 159 (pímá linka)

Fax

+420 274 053 146

E-mail

[email protected]

Internet

http://www.czso.cz/

Zadavatelem studie proveditelnosti a pedkladatelem projektu, píjemcem pomoci a vedoucím projektového týmu z institucionálního pohledu je eský statistický úad, který je ústedním orgánem státní správy vykonávajícím státní statistickou službu. Byl zízen dne 8. ledna 1969 zákonem . 2/1969 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy R, ve znní pozdjších pedpis. Postavení


7 z 101


eského statistického úadu, jeho hlavní úkoly, organizaci, hospodaení a vztah k veejnosti upravuje zákon . 89/1995 Sb., o státní statistické služb ve znní pozdjších pedpis. Sídlem SÚ je Praha. Základní poslání SÚ pln odpovídá zamení Projektu. Úkolem SÚ je vytváet objektivní a ucelený obraz sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje R. K tomuto úelu SÚ vyvíjí metody a nástroje pro zachycení stávajících i nových jev ve spolenosti, vetn jejich vzájemných vztah a podmínnosti. Statistický informaní systém je hlavním nástrojem pro zajištní tchto úkol. SÚ poskytuje komplexní podklady pro státní a veejnou správu a pro poteby zale ování R do evropských struktur. Koordinuje státní statistickou službu v rámci státu. Zajišuje srovnatelnost (vcnou, metodickou a asovou) statistických dat ve vnitrostátním i mezinárodním mítku. Pímá a jednoznaná gesce SÚ za oblast ešenou v rámci projektu vytváí optimální legislativní prostedí pro jeho realizaci a následné zajištní provozu. SÚ vede statistické registry (Registr osob - ROS, Registr ekonomických subjekt - RES, Registr sítacích obvod a budov - RSO, Zemdlský registr - ZR) sloužící statistickým úelm celé státní statistické služby eské republiky. SÚ také pipravuje a aktualizuje na základ soustavného studia mezinárodních odborných poznatk soustavy jednotlivých dílích metodických nástroj (zejména statistické klasifikace a íselníky, metodické popisy statistických ukazatel, systém metadat, matematicko-statistické metody pro statistické úely) a zajišuje jejich mezinárodní srovnatelnost. Zajišuje rovnž zpravodajskou povinnost za eskou republiku vi mezinárodním vládním organizacím na úseku oficiální statistiky. Pi výkonu svých inností se SÚ ídí právními pedpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je eská republika vázána, a které byly uveejnny ve Sbírce zákon nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, tímto statutem a usneseními vlády. SÚ je odborným gestorem veškeré metodiky státní statistické služby na území eské republiky. V ele SÚ stojí pedseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Poradním orgánem SÚ je podle ustanovení § 6 zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, eská statistická rada, v jejímž ele stojí pedseda SÚ. Další partnerské úady/spolupracující resorty podílející se na projektu a už jako poskytovatelé zdrojových administrativních dat, nebo jako uživatelé výstup ze Statistického informaního systému jsou: x x x x x

1.4

Ministerstvo vnitra Ministerstvo financí Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo prmyslu a obchodu eský úad zemmiský a katastrální

Informace o zpracovateli

Tabulka 3 - Zpracovatel studie proveditelnosti Úplný úední název

DELOITTE ADVISORY s r.o.

Zkrácený název (pokud existuje)

DELOITTE

Právní forma

Spolenost s ruením omezeným

I/DI

27582167/CZ27582167

Oficiální adresa

Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8

Kontaktní osoba

Petr Zápotocký

Telefon

+420 246 042 964

Fax

+420 246 042 555

E-mail

[email protected]

Internet

http://www.deloitte.com/


8 z 101


1.5

Pílohy dokumentu Studie proveditelnosti

Píloha .1 – Analýza náklad a pínos (CBA) Píloha .2 – Technické a technologické ešení Projektu Píloha .3 – Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými kapitolami Studie proveditelnosti

Tabulka 3a – Vazby hodnotících kritérií a jednotlivých kapitol Studie proveditelnosti . Hodnotícíkriterium Max. stránkyStudie bod

. kapitoly

Zdvodnníprojektu

5

str.11

Kap.2.2

Vazbana“SmartAdministration”

5

str.18

Kap.2.4

Vlivnapoetvrchol“Hexagonu”

13

str.22

Kap.2.9

VlivklíovýchaktivitnacíleSmartAdministration

7

str.19

Kap.2.5

ProvázanostsOPLZZ

5

str.20

Kap.2.6

Volbaindikátoradosažitelnosthodnot

8

str.25

Kap.2.11

Pínoskezvýšeníkvalityslužebpisouasnémsníženínáklad Úelnostnavrženétechnologieešeníkompatibilitasostatními projekty–technickéešení

7

str.13

Kap.2.3.1

str.55

Kap.5

Územnípokrytíprojektem

6

str.39

Kap.3.5

Odbornostlenproj.týmuajejichzapojenínastranžadatele

6

str.46

Kap.4.2.2

Pimenostrozpotuobvykléceny

8

str.66

Kap.9.3

ProjektmápartnerskéúadyvrámciSAspozitivnímpínosem

5

str.7

Kap.1.3

Rizikajsouznámáajenavržensystémjejicheliminace

5

str.79

Kap.11

Udržitelnostjedlouhodobá510let

8

str.77

Kap.10.2

Pozitivnídopadnarovnépíležitosti

2.5

str.24

Kap.2.10.1

2.5

str.24

Kap.2.10.2

Pozitivnídopadnaudržitelnýrozvoj

7

Pozn.: Tabulka .3a je totožná s tabulkou .44. Ob slouží k lepší orientaci a pohybu ve Studii proveditelnosti.

Píloha .4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009 Píloha .5 –Položkový rozpoet Projektu po fázích Píloha .6 – Program statistických zjišování na r.2010 Píloha .7 – Evropská legislativa Píloha .8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2


9 z 101


2 Výchozí stav, zdvodnní realizace projektu a analýza jeho potebnosti 2.1

Struný popis stávající situace

eský statistický úad shromažuje na základ zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, informace o právnických osobách a na základ tohoto zákona, pípadn dalších zákon (nap. zákon o sítání lidu, dom a byt) i informace o fyzických osobách. Je tedy organizací, jejímž základním a zákonným posláním je vytváet objektivní a ucelený obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje eské republiky a jejích ástí. K tomu úelu úad vyvíjí na základ osvojených vdeckých poznatk a vlastní výzkumné a vývojové innosti metody a nástroje pro zachycení stávajících a nových jev a proces ve spolenosti, vetn jejich vzájemných vztah a podmínností. Získaná statistická data analyzuje a údaje o smrech vývoje porovnává s mezinárodním vývojem. Zajišuje srovnatelnost (vcnou, metodickou a asovou) statistických dat ve vnitrostátním i mezinárodním mítku. Poskytuje komplexní statistické podklady a zajišuje úplnou harmonizaci metodických nástroj, zásad a pedpis s platností pro celou státní statistickou službu eské republiky s pedpisy Evropské unie. Jde tudíž o organizaci, která úmrn své innosti spravuje extrémní objemy statistických dat a provádí jejich zpracování. Z toho vyplývá i výjimenost informaních systém SÚ, pro které lze jen obtížn najít srovnání s jinými IS veejné správy jak co do rozsahu dat, tak i co do objemu výkon. Souasný systém sledování produkních statistik byl navržen v polovin 90. let minulého století za využití francouzského know-how a ástenou úpravou prošel v roce 2002. Dílí úpravy byly též provedeny v souvislosti s harmonizací s evropskou statistikou. Po deseti letech se ukazuje, že je poteba provést výraznou zmnu celého statistického systému ve smyslu vyšší provázanosti jednotlivých zjišování, zvýšení efektivnosti systému, zvýšení kvality poskytovaných údaj a snížení zátže respondent vytvoením uživatelsky jednoduchých nástroj, které zvýší podíl elektronicky pedávaných informací. Identifikace proces a subproces tvorby statistických informací naznaila potebu zmny organizace práce SÚ posilující ízení organizace dle proces. Realizace zmnného pojetí ízení organizace se dotkla též regionálních pracoviš, jejichž jednotlivé útvary dle zajišovaných proces byly sloueny do jednoho útvaru nebo zalenny do útvaru zajišujícího daný proces centralizovan. Zárove byla zmnna i funkce regionálních pracoviš posilující jejich zamení na uživatele statistických informací. Snahou SÚ je provádt postupnou reformu a modernizaci celého systému statistických zjišování a technicky a technologicky zajistit realizaci jeho ideových zámr. S ohledem na kontinuální rozvoj jednotlivých národních statistik a specifické národní prostedí každé lenské zem, nelze komplexn pevzít nkterý ze zahraniních model nebo informaních systém. Zkušenosti národních statistických úad jsou využívány metodou benchmarkingu a best practices jako vstupní informace pro národní koncepci. SÚ disponuje negativními i pozitivními zkušenostmi získanými v prbhu nkolika desítek let provádní elektronického sbru formulá, vetn poznatk z opakovaných anket u respondent a s vytváením dílích databází a zpracovatelského software (dále ZSW). V souasné dob není Statistický informaní systém (dále také SIS) v rámci SÚ ešen komplexn. ásten jsou nkteré oblasti upraveny interními normami: x x x x x x x

Spisový a skartaní ád eského statistického úadu Knihovní ád Ústední statistické knihovny eského statistického úadu Smrnice . 3/2007 kterou se upravuje postup pi používání elektronické pošty v SÚ Smrnice . 16/2003 o standardizaci programového vybavení v SÚ Standard programového vybavení 2006 vyhláška standardního programového vybavení SÚ pro rok 2006 (verze 14) Smrnice . 15/2003 o kontrole používání programového vybavení na výpoetních systémech SÚ Smrnice . 10/2003 kterou se upravuje používání a správa Intranetu v SÚ


10 z 101


x x x x

Smrnice . 4/2003 k postupu pi zálohování datových fond SÚ s ukládáním mimo lokalitu zpracování Smrnice . 14/2002 k bezpenosti individuálních údaj na elektronických nosiích Smrnice . 19/1996 k zajištní ochrany individuálních údaj v SÚ Smrnice .1/2009 o veejné databázi

Stávající statistický informaní systém je souhrnem partikulárních ešení, které v mnoha pípadech nejsou vzájemn propojené. Základem souasného systému je skupina systém METIS, ProjektMan a DataMan jako propojené prostedí, které vzájemn sdílí a pebírá spolené parametry. Dále je to systém Blaise, který je vyvíjen nezávisle a je využíván pedevším pro sbr dat v terénu. Ze stávajících systém je nutné zmínit i VDB (Veejná databáze), sloužící pro prezentaci výstup.Tato databáze obsahuje data a metadata pro poskytování externím uživatelm, a má vazbu na systémy METIS a SMS. Do VDB je“ je nutné vtšinu statistických informací , která jsou následn zpístupnná široké veejnosti, pevádt manuáln. Tato diseminace probíhá podle interních smrnic SÚ (viz. výše) respektujících anonymitu dat a ochranu soukromí. V systému METIS jsou uloženy klasifikace a íselníky. V systému ProjektMan je uložena pevážná ást technických projekt a formulá výkaz. Univerzální poizovací program statistických dat DataMan eší velkou ást zpracování vstup statistických úloh, u kterých je respondentem subjekt zapsaný v Registru ekonomických subjekt. Výrazným integrujícím prvkem je metodika tzv. tranzitního výkaznictví, která eší systém tvorby spolených kmen výkaz a k nim píslušejících odvtvových vložek a prezových píloh. V rámci centrálního zpracování je ešen generátor výstupních sestav a vzhledem k existenci univerzálního popisu datového souboru (tzv. OTF formát) je pro ešení ETL proces použit univerzální importní program. Z hlediska integraních nástroj je vyvinutý aplikaní nástroj pro správu a vedení registru ekonomických subjekt (RES), interní informaní systém Intranet a internetové stránky SÚ. Mnoho dalších intern i extern vyvíjených aplikací je ešeno bez pímých vazeb na ostatní systémy. V souasné dob je ve znaném stavu rozpracovanosti statistický metainformaní systém (SMS) a jeho dílí bloky.

2.2

Popis poptávky po realizaci projektu

Technologie využívané pi centrálním zpracování statistických datových fond jsou nejednotné a v ad pípad zastaralé a málo efektivní. Ke zjištní názor respondent statistických výkaz, relevantních podnt pro rozvoj systém elektronického sbru dat (EPV) a zefektivnní zpsobu komunikace s respondenty byla v roce 2007 a 2009 zorganizována dv anketní šetení. Osloveno v nich bylo tém tisíc náhodn vybraných respondent. Výstupem tchto šetení byla též identifikace komunikaních bariér (vetn elektronické) a rovnž získání znalostního profilu respondenta jako podklad pro úpravu designu program EPV. Detailní výsledky anket jsou uvedeny v Píloze .4. Závry tchto šetení byly využity pi definici základních princip reformy (redesignu) systému statistických zjišování, které byly následn dotváeny v projektov orientovaných týmech mladých zkušených odborník statistického úadu s mottem „vytváíme statistiku pro sebe“. Vzhledem k prezové povaze tým se výrazn posílila poteba komunikovat mezi sebou i mezi jednotlivými týmy. Zmnil se i zpsob vzájemného informování a informování vedení SÚ formou progress report. Do práce tchto tým bylo zapojeno tém 30 zamstnanc úadu. Výsledkem práce interních tým pracovník SÚ byl následn návrh modelu statistického informaního systému (SIS), který v sob zahrnuje všechny procesy tvorby a poskytování statistických informací poínaje posuzováním požadavk uživatel a kone jejich uspokojením, tedy pedáváním a šíením (diseminací) statistických informací (SI) a pln respektuje schválený základní koncept architektury statistických úloh „Model 2008“ a který je definován jako spolený univerzální model pro všechny typy statistických zjišování s tendencí jejich zjednodušení. SIS poítá s vysokým podílem využití administrativních dat získávaných jinými orgány státní správy. Poítá s výraznou orientací na datové modely a se sdílením již získaných údaj za úelem snížení potu pímo sledovaných ukazatel (statistických promnných). Sílící poteba obsahové pestavby a integrace všech souasných a nov budovaných informaních systém v SÚ i mimo SÚ, jakožto i poteba integrace matematicko-statistických metodik a postup vyústila v definici globální architektury Statistického informaního systému, která by sjednotila všechny nástroje zpracovatelské systémy a další integraní systémy jako jsou registry, metainformaní systém,


11 z 101


datová úložišt, ICT apod. Úetní a personální systémy SÚ pak musí být se statistickým informaním systémem kompatibilní a poskytovat potebné informace pro efektivní ízení statistických úloh. Poptávku na realizaci SIS lze tedy charakterizovat následn: x x x x x x x x

snížení administrativního zatížení respondent a zvýšení jejich motivace poskytovat informace zvýšení využívání administrativní zdroj dat využití informací v podnikových informaních systémech optimalizace tvorby statistických informací v SÚ vytvoení koncepního modelu statistického informaního systému definice architektury statistických úloh integrace matematicko-statistických metodik a postup zvýšení kvality a dostupnosti statistických informací pro uživatele

Na základ „Modelu 2008“ bylo také zavedeno systémové posuzování všech požadavk uživatel s dslednou koordinací sledovaných statistických ukazatel. V budoucnu se pedpokládá jednoznané urení kompetence mezi zadavatelem požadavku, odborným gestorem a vlastníkem procesu. Základním prvkem systému jsou statistické ukazatele (data), informace o nich (metadata) a vypoítané kvalitativní charakteristiky (mení a urování kvality). Bude provedena analýza další využitelnosti administrativních zdroj pedevším pro prezové statistiky. Systém poítá s výraznjší stabilizací statistických zjišování s cílem zavedení víceletého programu statistických zjišování, které povede k výraznjšímu využívání podnikových informaních systém pro vytžování statistických vstupních informací, pedevším u krátkodobých statistik. V systému jsou dále pedpokládány pravidelné revize všech statistických zjišování, nových požadavk a schválených rozhodnutí o nich. Navržená optimalizace posuzování požadavk a tvorby statistických informací povede k efektivnímu zpsobu jejich zjišování a využívání a ke snižování zátže respondent. Statistické informace by mly být pro jejich uživatele dostupnjší, jejich kvalita by mla být vyšší. Z hlediska respondent se množina ukazatel sestavených pro respondenta pizpsobuje významnosti sledovaného statistického jevu, teprve pak jeho velikosti (poet zamstnanc, tržby). Dležitým aspektem systémové architektury technologické ásti SIS je vazba na zpracování statistické úlohy (dále také SÚ). Základním principem návrhu je zavedení webových služeb pro respondenty, využití Informaního systému datových schránek,centrální uložení statistických informací v jednotném datovém skladu a jejich uvol ování a prezentace prostednictvím veejné databáze a závislých datových tržiš.

Cílovým stavem po realizaci Projektu je maximální možná jednotnost matematicko-statistických metodik, postup a nástroj použitých pi všech fázích zpracování statistických úloh. Nástroje SIS budou schopné pružn reagovat na poteby uživatel statistických dat a na mnící se ekonomické, legislativní a organizaní podmínky. V návaznosti na požadavky uživatel musí tedy Statistický informaní systém spl ovat následující funkce: x x x x x x x

být nástrojem pro ízení statistických proces, poskytovat informace o kvalit v prbhu celého procesu, zajistit poskytování statistických informací uživatelm, integrovat statistické systémy s ostatními informaními systémy veejné správy, poskytovat potebné prostedky a nástroje pro integraci statistického systému s informaními systémy mezinárodních organizací, poskytovat potebné nástroje pro procesy sbru, zpracování a diseminace statistických informací, unifikovat a standardizovat pracovní postupy a použité nástroje s cílem zvýšení efektivity statistických proces, poskytovat nástroje pro podporu a ízení zpracování statistických úloh, pro plánování, návrh, implementaci a vyhodnocení statistického zpracování a dále nástroje pro sledování výkonnosti statistického systému a míry uspokojování uživatelských poteb.


12 z 101


2.3

Pínosy Projektu, zdvodnní jeho potebnosti, definice cílových skupin a výstupy Projektu Rozdlení beneficient a k nim vztažených pínos je také souástí Cost-Benefit Analýzy (CBA) viz. Píloha . 1. Proto je v této kapitole uveden jen základní pehled pínos.

2.3.1 Pínosy Projektu Pínosy Projektu jsou popsány na úrovni celého Statistického informaního systému. Vtšiny pínos lze totiž dosáhnout pouze v pípad realizace SIS jako nedlitelného celku. Následující tabulka nabízí pehled všech identifikovaných pínos s popisem jejich efektu.

Tabulka 4 - Pehled pínos Projektu ID pínosu

Efekt

B1

Snížení asové náronosti oban v domácnosti pi dotazování

B2

Snížení asové náronosti tazatel pi dotazování

B3

Snížení asové náronosti pi zpracování výkaz u ekonomických subjekt

B4

Zefektivnní procesu zpracování statistických úloh použitím DMS

B5

Snížení asové náronosti na metodickou podporu uživatel

B6

Snížení náklad na šíení (diseminaci) statistických informací

B7

Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS

B8

Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS

B9

Zvýšení prestiže SÚ

B10

Zvýšení kvality a bezpenosti informací

Z pehledu je patrné, že pevažující množství pínos bude na stran uživatel Statistického informaního systému. Pozitivní efekt se pitom projeví prakticky u všech skupin uživatel – oban, ekonomických subjekt, subjekt státní statistické služby, tazatel a i interních zamstnanc SÚ, kteí se systémem každodenn pracují. V pípad interních uživatel se mže jednat i agregaci požadavk plynoucích z rzných anket nebo poptávek monitorovaných diseminaními útvary. Mezi obecn definované pínosy projektu tedy patí zejména snížení administrativního zatížení respondent pi zpracování formulá a výkaz, zvýšení kvality poskytovaných statistických informací, zjednodušení administrativních úkon pro širokou veejnost, zpístupnní referenních údaj ze základních zdroj prostednictvím portálu SÚ (napojení SIS na základní a statistické registry), ímž se zvýší kvalita používaných dat ve veejné správ, dále pak snížení rizika používání chybných údaj, které je zajištno centrální aktualizací údaj a také pirozenými mechanismy pro kontrolu referenních údaj, snížení administrativních náklad pro podnikatele, snížení administrativních a dalších náklad pro veejnou správu, zvýšení kvality služeb a jejich rozšíení, zvýšení spokojenosti uživatel služeb veejné správy, zvýšení informovanosti osob, spotebitel, podnikatel i orgán veejné moci a v neposlední ad i zrychlení administrativních proces. Všechny tyto pínosy, a už ekonomicky vyíslitelné i nevyíslitelné, podporují pomrn zásadn celkovou strategii Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby. Tato vazba je podrobnji popsána v dalších kapitolách. Významným pínosem Projektu je rovnž integrace matematicko-statistických metodik a postup pi zpracování statistických úloh. Zlepšená metodika umožní efektivnjší využití statistických dat s následným efektem snížení zátže respondent a zvýšení kvality dat. Pouze kvalitní metodika omezí poet zjišovaných údaj a umožní optovné využití statistických dat. Integrovaný SIS podpoí také další rozvoj matematicko-statistických metod a umožní jejich snadnjší aplikaci do praxe. Na pínosy je možné se podívat i z pohledu SÚ jakožto provozovatele SIS resp. z pohledu pínos jednotlivých subsystém, ze kterých se SIS skládá. Oekávané pínosy a náklady jednotlivých subsystém SIS jsou naznaeny v následující tabulce.


13 z 101


Tabulka 5 – Pehled pínos a náklad z hlediska jednotlivých subsystém SIS Název subsystému SIS Oekávaný pínos

Oekávané náklady

I. POŽADAVKY

• pracovní a kapacitní úspory se nepedpokládají • subsystém umožní pímou evidenci požadavk autorizovaných externích i interních uživatel a následné sledování stavu jejich vypoádání zadavatelem požadavku • subsystém umožní integrovat dokumentaci a zavést bilancování požadavk uživatel na statistická zjišování a šetení vi disponibilním zdrojm SÚ pi zachování minimáln standardní kvality • pináší nové možnosti pro innost SÚ ve smyslu snižování zátže respondent statistických zjišování • vyšší využití administrativních zdroj dat

II. PÍPRAVA

• pináší úspory pi následných procesech • vzroste objem zpracování SÚ v podob snadnjší dostupnosti práce s vkládáním informací informací • zvýší se informovanost uživatel o SÚ • potenciální rst objemu práce s vkládáním informací v pípad nov zavádných statistických úloh bude kompenzován snížením pracnosti pi modifikaci statistické úlohy z roku na rok a automatizovaným pipojováním metainformací k výstupním objektm (VDB) • obsahová stabilita nejetnji získávaných informací od podnik pro umožnní využívání podnikových informaních systém

III. PROGRAM

• pedpokládají se významné asové a pracovní úspory v dsledku vytvoení jednotného prostedí realizace statistických úloh a prostedí pro vzájemné pebírání informací mezi jednotlivými SÚ • dojde k odstranní nadbytených ad hoc úprav pedávaných dat díky integraci programového vybavení • dostupnost informací o aktuálním stavu zpracování jednotlivých SÚ umožní zvyšovat produktivitu práce u zpracovatelských inností • možnost operativn perozdlovat SÚ (jak mezi zpracovateli, tak mezi jednotlivými odbory a oddleními statistických zpracování) umožní uspokojovat vtší množství požadavk uživatel na statistická data, píp. snížit celkový objem zpracovatelské kapacity • zavedení elektronického dotazníku pro domácnosti, zavedení Call centra, webového rozhraní a využití GIS umožní snížit jednotkové náklady na dotazník resp. respondenta a zvýšit tak produktivitu práce a snížit asovou náronost na stran zadávání informací • zavedení webových služeb pro píjem statistických informací od respondent, ímž se zvýší možnosti respondent využívat elektronické služby veejné správy • využití ERP u nejetnji získávaných informací

IV. VSTUP

V. CENTRAL

• formalizace struktury metadatového popisu dat zjednoduší pedávání informací mezi jednotlivými aplikaními komponentami subsystému, což povede ke snížení kapacitních nárok na jeho údržbu


14 z 101


VI. DISEMINACE

VII. SMS

• jednotné uložení stabilních datových snímk v datovém skladu povede ke zjednodušení datových tok a struktury datových rozhraní • použití standardních prezentaních a analytických nástroj povede ke snížení kapacit potebných pro provozní vývojové práce v prostedí subsystému • sjednocení matematicko-statistických metodik a proces • zjednodušení pípravy dat k diseminaci • pevedením výstup na el. formu se sníží náklady na tisk a distribuci • vytvoením závislých datových tržiš se zvýší uživatelsky orientovaná dostupnost statistických informací vetn asových ad • 100% naplnni VDB a zvýšení dostupnosti informaci, zvýšení potu uživatel • integrované ukládání metainformací podstatn zvýší informaní hodnotu statistických ukazatel, indikátor • umožní ízení proces tvorby statistických informací

2.3.2 Zdvodnní potebnosti Respondenti statistických zjišování jsou ron obesíláni cca 1 100 000 statistickými formulái v oblasti produkních statistik a je osloveno cca 350 000 respondent v domácnostech. Není propojený a technologicky podporovaný jednotný a ucelený metodický popis sbíraných statistických ukazatel, což ztžuje využití informaních systém respondent pro snazší naplnní statistických požadavk. S ohledem na vývoj informaní spolenosti je poteba dále rozvíjet vstupní kanály pro pebírání statistických informací vetn postup pro elektronický sbr dat prostednictvím statistických formulá a výkaz, podle typu statistického výkazu je respondenty preferována webová služba pro jednoduché výkazy nebo of-line poízení a kontrolu dat u rozsáhlých výkaz. Projekt tak svým charakterem v této oblasti navazuje pedevším na II. Strategický cíl NSRR: Otevená, flexibilní a soudržná spolenost, zejména na prioritu Zvýšení efektivity veejné správy, nebo tyto vstupní kanály pro komunikaci s VS vytváí a rozvíjí. Zamení Projektu vyhovuje také z hlediska strategických cíl EU, kde patí veejná správa v pojetí „Smart Administration“ k novým prezovým prioritám. Strategické obecné zásady Spoleenství vyzývají lenské státy Evropské unie v rámci cíle Konvergence k budování „Smart Administration“ a veejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost ve veejné správ a modernizovat veejné služby. lánek 3 Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1081/2006 ze dne 5. ervence 2006 o Evropském sociálním fondu umož uje podporu aktivit, které vedou k „posilování institucionální kapacity a výkonnosti veejné správy“. Je zejmé, že neinvestiní aktivity musí být komplementárn podpoeny souvisejícími hmotnými investicemi z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále ERDF), jež vytváejí nezbytný standard technické infrastruktury. Na podporu veejné správy v R je tak nutné využít prostednictvím ERDF zejména aktivity zamené na rozvoj informaní spolenosti (l. 4, odst. 2 naízení .1086/2006). Z metodického hlediska Projekt odráží potebnost integrace matematicko-statistických metod a postup, nástroj a technologií použitých pi posuzování požadavk uživatel, píprav a zpracování statistických úloh, analýze a diseminaci statistických informací z pohledu celkové efektivity tvorby nástroj a komponent statistického informaního systému (SIS) a jejich využívání v parametrizovaném prostedí sdílených digitálních informací e-Governmentu R. SIS nelze vnímat jako klasický produkt a tudíž by nebylo na míst jej analyzovat pomocí marketingového mixu. Ml by být vnímán jako unikátní nástroj v rámci celé statistické služby. V souvislosti se zavádním e-Governmentu a standardizace komunikaní infrastruktury veejné správy v R je poteba optimalizovat SIS ve vztahu k technologické infrastruktue centrálních orgán státní správy a orgán územní samosprávy. Ze statistik dále vyplývá, že poptávka subjekt soukromého ziskového


15 z 101


sektoru po službách e-Governmentu je v souasné dob podstatn vyšší než v pípad oban obecn. V eské republice využívají elektronických služeb (alespo ásten) již více než dv tetiny podnikatelských subjekt (76 % v roce 2006). Dá se tedy íci, že požadavek zefektivnní poskytování referenních dat (nejen pro státní sektor) se stává nutností, nemá-li se souasný pozitivní trend v privátním sektoru zastavit. Jedná se pedevším o výmnu a sdílení informací v oblasti základních a statistických registr veejné správy a v oblasti autorizace pístupu respondent a uživatel do SIS na vstupním i výstupním rozhraní, autorizace pedávání statistických informací, využití plánovaných datových schránek pro hromadnou komunikaci s respondenty (vetn využití registru práv a povinností ke sdlování zpravodajské povinnosti respondentm). Prostednictvím SIS dojde i k vytvoení metodického zázemí pro státní statistickou službu a k integrace využití administrativních zdroj dat jako náhrady statistických zjišování. Nezanedbatelnou je i možnost pímé vazby na podnikové informaní systémy, kterou lze chápat jako uritou konsolidaci elektronických statistických vstup od respondent. Budování této schopnosti má pímou vazbu na II. strategický cíl NSRR – Otevená, flexibilní a soudržná spolenost – konkrétn na Zvýšení využití ICT technologií v populaci.

2.3.3 Definice cílových skupin Cílovými skupinami v Projektu jsou všichni uživatelé SIS, kteí picházejí se systémem do kontaktu bu jako poskytovatelé dat nebo jako erpající data. Jsou to tyto skupiny:

Poskytovatelé dat do SIS Do této skupiny patí respondenti (obané v domácnostech, fyzické a právnické osoby v soukromém sektoru a zpravodajské jednotky státní správy i veejné samosprávy), kteí poskytují statistická data do SIS. Krom zpravodajských jednotek patí mezi poskytovatele dat vlastníci administrativních zdroj dat a pracovišt státní statistické služby (mimo SÚ). Tato skupina hraje zárove roli uživatel finálních statistických informací. Externí uživatelé statistických informací a dat Jedná se o široké spektrum rzných druh uživatel, kteí využívají statistické výstupy, a v podob hotových publikaních výstup, tak v podob mikrodat, anonymizovaných dat, agregovaných dat aj. K významným uživatelm v této skupin patí: x

obané, kteí využívají pedevším základní statistické informace o mzdách, inflaci, obyvatelstvu, volbách a jiné

x

orgány státní správy a veejné samosprávy

x

orgány mezinárodních organizací, zvlášt Eurostat, OECD, ECB aj.

x

média, instituce akademické sféry a výzkumu, studenti stedních a vysokých škol a analytití pracovníci rzných institucí a organizací

x

informace v tomto systému využívají též respondenti SÚ (zajištní zptné vazby)

Subjekty státní statistické služby Specifickou cílovou skupinou jsou na základ zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, pracovišt státní statistické služby, tedy eský statistický úad, Ministerstvo prmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních vcí, Ministerstvo zemdlství, Ministerstvo životního prostedí, Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví a eský telekomunikaní úad. Tyto subjekty se podílejí na píprav a realizaci statistických zjišování zveejnných ve Vyhlášce o Programu statistických zjišování. Uživatelé uvnit SÚ Tato skupina uživatel zahrnuje všechny profese zamstnanc SÚ, které se úastní jednotlivých fází procesu pípravy, sbru, uchování, aktualizace, vyhodnocování a diseminace statistických dat a informací. Patí sem: x management SÚ, rozhodující o obsahu i form SIS, x navrhovatelé statistických úloh a statistických zjišování (metodici a vcn píslušní statistici), x pracovníci diseminace a statistických analýz, x pracovníci zpracování statistických informací a metainformací (útvary zpracování vstupních dat, metodici, obsahová správa metadat),


16 z 101


x

pracovníci ICT (projektanti, programátoi, technická administrace metadat).

2.3.4 Výstupy Projektu Finálním výstupem Projektu je nový Statistický informaní systém, který bude svému okolí poskytovat elektronické služby. Poet tchto služeb a jejich charakter resp. ekonomicky vyíslený pínos jsou mitelnými výstupy Projektu. Projekt prostednictvím SIS inovuje nebo vytváí 15 kvalitativn nových elektronických služeb (viz. tab.12), které bude poskytovat cílovým skupinám uživatel. Následným mitelným výstupem Projektu jsou parametry výše uvedených služeb. Protože se jedná o služby, které byly ve starém systému zajišovány run nebo poloautomaticky a v novém systému budou tyto služby již automatické, dají se oznait jako nositelé zvýšení efektivnosti používání systému. Jedná se napíklad o náhradu papírových off-line formulá a výkaz jejich on-line digitalizovanou podobou na internetu, náhradu telefonické podpory respondent kontextovou on-line nápovdou pi zpracování formulá, nebo digitalizací a obhem dokumentace technických projekt. Obecn se dá tedy íci, že Projekt svými novými vlastnostmi a poskytovanými službami zvýší podíl digitalizovaných dokument (formulá, výkaz) se kterými periodicky pracují respondenti a uživatelé SIS a zpístupní je prostednictvím internetu. Jako mitelnou hodnotu výstupu si proto Projekt klade za cíl zvýšit podíl digitalizovaných a dokument o 20% proti souasnému stavu. Tato transformace poskytovaných služeb, nesoucí v sob vyíslitelné pínosy, bude tedy mitelným výstupem projektu redesignu stávajícího SIS a pispje k efektivnjšímu uspokojování požadavk uživatel. Sekundárním výstupem Projektu je mimo jiné i dostupnost matematicko-statistických metod pro státní statistickou službu prostednictvím SIS, která je však obtížn mitelná. Projekt svým celkovým charakterem dále podpoí tyto mitelné výstupy: x x x

podíl registr napojených na centrální registry podíl úad využívajících KIVS podíl úad s elektronicky ízeným obhem dokument

Dílími výstupy Projektu jsou jednotlivé subsystémy SIS, které zajišují níže uvedenou hlavní funkcionalitu, která je rozvedena v piložené Globální architektue Redesign SIS: POŽADAVEK – subsystém umož ující zadávání požadavk na statistické informace a bilancování požadavk uživatel s dostupnými zdroji státní statistické služby. Tento subsystém má nejvtší podíl na snižování administrativního zatížení respondent. Jedná se de-facto o uživatelské rozhraní SIS zajišující elektronickou komunikaci se zadavateli požadavk. Podporou pínosu tohoto subsystému je analýza dalšího využití administrativních zdroj dat ve vazb na základní i agendové registry. PÍPRAVA – systém pro pípravu realizace statistických úloh a jejich technické dokumentace ve vazb na Statistický metainformaní systém a ostatní subsystémy. PROGRAM – aplikaní vývojové prostedí pro vstupní a centrální zpracování statistických údaj VSTUP – subsystém pro zefektivnní proces získání statistických informací od respondent a vedoucích k uložení vstupních dat do datového skladu. Podporou pínosu tohoto subsystému je analýza možnosti využívání podnikových informaních systém pro pímé získávání statistických informací u krátkodobých statistik. CENTRAL – subsystém pro centrální zpracování statistických informací a jejich naplnní do sdíleného datového skladu DISEMINACE – subsystém pro vytžení statistických informací uložených v datovém skladu a jejich poskytnutí vetn informací o kvalit uživatelm cestou intuitivní navigace v metainformacích a statistických údajích na bázi veejného webového rozhraní a interních uživatelsky orientovaných datových tržiš Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

17 z 101


SMS – „Statistický metainformaní systém“ (subsystém zajišující informace o statistických údajích a procesech k jejich získání) REGISTRY – subsystém pro vytžení statistických informací z dostupných registr ICT – subsystém integrující zdroje informaních a komunikaních technologií a potebných rozhraní v rámci e-Governmentu. Z uvedeného pehledu dílích subsystém lze odvodit jejich úzkou provázanost. Tato vzájemná závislost do urité míry podmi uje výsledný efekt celého SIS, který se naplno projeví až v závrené fázi Projektu, kdy budou všechny subsystémy propojeny a budou schopny pokrýt službami celý proces zpracování statistické úlohy.

2.4

Soulad Projektu s dokumentem „Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015“

Pedkládaný Projekt navazuje na dokument Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015 (dále jen strategie EVS). Základním cílem strategie EVS je zajistit koordinovaný a efektivní zpsob zlepšování veejné správy a veejných služeb s využitím prostedk ze strukturálních fond v programovém období 2007–2013. Strategie realizace Smart Administration, která byla vládou pijata v polovin roku 2007, má za úkol pipravit podmínky pro fungování veejné správy tak, aby na konci programového období 2007 - 2015 byla efektivní a její vnímání ze strany oban bylo podstatn pozitivnjší.

Vize roku 2015, v podob jak ji pedložila vláda R, pedpokládá situaci, v níž: x x x

Veejná správa v R je primárn pojata jako služba obanovi, napl uje principy dobrého vládnutí, funguje efektivn a výkonn. Veejné služby jsou klientsky orientovány, napl ují oekávání oban, flexibiln reagují na jejich poteby a fungují hospodárn. Veejná správa a veejné služby pispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti eské ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel R.

V následující tabulce jsou uvedeny strategické a specifické cíle, které Projekt podporuje a je s nimi pln v souladu: Tabulka 6 - Soulad Projektu s dokumentem Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby Název dokumentu Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015 Strategický cíl „C“ Specifický cíl „C1“ Pínos pro žadatele Specifický cíl „C2“

Pínos pro žadatele

Zefektivnit innost úad veejné správy, snížit finanní nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veejné správy Zavést systémy ízení kvality a sledování výkonnosti na úadech veejné správy Zavedení metod kvality, které napomohou zlepšit vnitní kulturu úadu, jeho procesy, innosti a výstupy a souasn vztah k obanovi jako uživateli produkt i služeb veejné správy Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvoit centrální registry veejné správy tak, aby bylo možné bezpené sdílení dat orgány veejné moci a zárove byl obanm umožnn oprávnný pístup k údajm vedeným v tchto registrech. aplikace ICT pro zefektivnní vnitního chodu úad (back office) nastavení komunikaních a koordinaních mechanism, které zajistí efektivní fungování žadatele snížení potu úkon nezbytných pro vyízení urité agendy


18 z 101


Strategický cíl „D“ Specifický cíl „D1“

Pínos pro žadatele

Piblížit veejné služby obanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu Prosazovat e-Government s drazem na bezpený a jednoduchý pístup k veejným službám prostednictvím sít internetu, pipravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkon ve veejné správ, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpenou komunikaci mezi úady a veejností a optimalizuje interní procesy veejné správy s využitím informaních komunikaních technologií. zefektivnní a zjednodušení proces probíhajících ve veejné správ vytvoení efektivního a rychle pracujícího systému zlepšení komunikace žadatele s ostatními uživateli datových schránek (fyzické i právnické osoby) zvýšení podílu veejnosti využívající služby eGovernmentu

Shrnutí: Projekt svým charakterem výrazn zvyšuje kvalitu služeb poskytovaných úadem, pispívá ke zvýšení efektivity jejich poskytování a pibližuje je tak obanovi. Služby jsou pístupné pes internet a jejich používání je tak jednodušší. Konkrétn má Projekt vazbu na strategické cíle „C“ a „D“ a jejich specifické cíle „C1“, „C2“ a „D1“

2.5

Soulad Projektu s cíli Integrovaného operaního programu (dále jen IOP) a podmínkami výzvy

Globálním cílem IOP je “Prostednictvím zefektivnní fungování veejné správy a veejných služeb podpoit socioekonomický rst R a zvýšit kvalitu života oban“. Specifickými cíly IOP jsou pak: Zvýšení efektivity a zkvalitnní proces a služeb veejné správy na národní a regionální úrovni aplikací moderních ICT Modernizace a systémová pemna vybraných veejných služeb s cílem nastartování procesu celkové transformace veejných služeb Lepší využití potenciálu území prostednictvím národních, systémových intervencí v oblasti R, kultury, bydlení a rozvoje systém územních politik.

Podporované aktivity pro prioritní osu 1a a 1b – Modernizace veejné správy, oblast podpory Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ 1.1 A, 1.1 B a cíl podpory Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost dle programového dokumentu IOP jsou: a) Vytváení, rozvoj a údržba celostátních základních a dalších relevantních registr veejné správy vetn systému bezpeného a chránného pístupu: x

x x x x

vytvoení ty základních registr veejné správy (registr územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN), registr osob, registr obyvatel, registr práv a povinností) jako platformy pro sdílení dat ve veejné správ, úprava agendových registr v návaznosti na systém základních registr, úprava a rozvoj informaních systém majetku státu v návaznosti na registr územní identifikace, adres a nemovitostí, projekty podporující komunikaci základních a dalších registr veejné správy navzájem s dalšími relevantními informaními systémy veejné správy, projekty se zamením na zajištní vysoké míry bezpenosti a ochrany datových registr, vytváení dalších registr veejné správy dle spoleenské poteby v návaznosti na funkcionality základních registr, projekty se zamením na vytvoení jednotného systému identifikace, autentifikace a autorizace pro systém registr veejné správy a dalších informaních systém veejné správy

d) Elektronizace služeb veejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postup u jednotlivých agend v oblasti justice, bezpenosti, da ové a celní správy, kultury, vzdlávání, zdravotnictví, dopravy, zamstnanosti, sociální pée, hospodáství a archivnictví:


19 z 101


x

realizace transakcí (podání nap. formulá, výkaz …) elektronickou cestou s orientací na obany a podnikatele

Shrnutí: Svým celostátním pokrytím nov vytvoených služeb je Projekt v souladu s podmínkami Výzvy, která je zamena na projekty realizované ve všech regionech NUTS II vymezených zákonem 248/2000 Sb., o regionálním rozvoji vetn hl. m. Prahy. Rovnž lze íci, že na základ projektového zámru a výše uvedených charakteristik Projekt obsahuje podporované aktivity pro danou Prioritní osu. Konkrétn se jedná o podporu komunikace základních a dalších registr veejné správy a realizaci elektronických transakcí. Projekt jako celek tedy významn pispívá k dosažení cíl Prioritní osy 1a a 1b, které se zamují na modernizaci ústední veejné správy, zajištním dostatené nabídky on-line veejných služeb, podporou zjednodušení a zefektivnní elektronické komunikace oban a podnikatel s veejnou správou, zabezpeením vzájemné kompatibility informaních systém a datové propojenosti na centrální a další registry. Tímto zpístup uje a zjednodušuje získávání informací zdarma prostednictvím internetu, ímž pispívá k dosažení jak specifického cíle .1, tak celkov i k dosažení globálního cíle. (viz. výše)

2.6

Provázanost Projektu s projekty OPLZZ v gestorství SÚ

Projekt má z hlediska rozvoje lidských zdroj pímou vazbu na prioritní osy 4a a 4b, které jsou definovány následovn: „Veejná správa a veejné služby budou naplovány prostednictvím intervencí zamených na zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti veejné správy a veejných služeb. Podpora bude zamena jak na modernizaci orgán ústední státní správy, tak na modernizaci územní veejné správy. V rámci tchto prioritních os bude podpoeno nap. ízení a rozvoj lidských zdroj ve veejné správ, zlepšování kvality regulace, snižování administrativní zátže na ústední a územní úrovni, ízení kvality a výkonnosti, strategické ízení a komunitní plánování a zkvalitnní systému vzdlávání a školení ve veejné správ.“ Tato vazba je konkrétn tvoena paraleln probíhajícím projektem . 147, který je souástí portfolia projekt, kde je SÚ gestorem a jehož realizace vzájemn souvisí, jak z hlediska vcného a asového, tak i z hlediska zabezpeení personálních kapacit.

Tabulka 7 - Vazba Projektu na programy OPLZZ financované ze strukturálních fond EU íslo projektu 147

Název projektu Modernizace eského statistického úadu, zvýšení efektivity jeho ízení a s tím související rozvoj lidských zdroj (OPLZZ)

Modernizace veejné správy se neobejde bez využití informaních a komunikaních technologií (ICT) smujících k vytváení a realizaci projekt eGovernmentu. Pozornost je tedy v rámci tchto prioritních os vnována rovnž realizaci aktivit a aplikaci nástroj zvyšujících kvalitu a dostupnost veejných služeb, participaci oban na místním veejném život a v neposlední ad i etickým standardm ve veejné správ. Píprava prostedí pro zvyšování kvalifikace lidských zdroj, ve kterém by bylo možné efektivnji sdílet informace ze SIS je tedy v pímé vazb na Projekt. Projekt Redesign SIS je s projektem .147 provázán také prostednictvím DMS, které bude v rámci projektu Modernizace SÚ zavedeno. V DMS bude ukládána dokumentace technických projekt ešených v SIS, veškeré výkazy, formuláe, publikace a jiné dokumenty, které jsou nyní v neintegrované podob. Bude využíván obh a schvalování elektronických dokument – workflow, a pro efektivní práci s elektronickými dokumenty bude využíván kompetenní model úadu, který je, stejn jako Manažerský informaní systém (MIS), DMS a Workflow, souástí výše uvedeného projektu OPLZZ.

2.7

Vazba Projektu na další projekty IOP v gestorství SÚ

Projekt je rovnž souástí portfolia projekt IOP, kde je SÚ gestorem a jejichž realizace vzájemn souvisí. Je to souvislost vcná, asová a personální. Související projekt . 205 již byl schválen, projekty 143 a 145 budou pedloženy do Integrovaného operaního programu (oblast intervence 1.1 – Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ) v návaznosti na výzvu IOP . 7.


20 z 101


Tabulka 8 - Vazba Projektu na programy IOP financované ze strukturálních fond EU íslo projektu

Název projektu

205

Základní registr osob – ROS (IOP)

143

Rozšíení a zkvalitnní datové základny regionálních út a regionální statistiky R v návaznosti na vytvoení zvláštních grafických datových vrstev na RUIAN a na další základní registry veejné správy (IOP) Úprava existující soustavy statistických registr v návaznosti na vytvoení základních registr veejné správy (IOP)

145 204

Kompatibilita spisové služby eského statistického úadu v návaznosti na ISDS v rámci projektu MV “Zavedení elektronické spisové služby a Document Management Systému v návaznosti na zavedení datových schránek“

Projekt .148 - Redesign SIS má na výše uvedené projekty . 143, 145, a 205 vazbu pedevším integraní a datovou. Propojením všech registr, základních i statistických, dojde ke sjednocení zdroj administrativních dat, které jsou jedním ze vstup do Statistického informaního systému. Správnost resp. jednoznaný pvod vstupních informací umožní zefektivnit matematicko-statistické metody a postupy pi ovování správnosti (istoty) dat a odstra ování pípadných duplicit. Vazba na systém registr pispje i ke zkvalitnní a rozšíení informaního obsahu zjištných výstup, které bude možné provázat dynamicky s dalšími údaji v registrech a rozšíit tak množinu pohled na statistické informace. Tyto nové a pesnjší pohledy na statistická data ve svém dsledku pinesou možnost kvalitnjšího ízení rozvoje eské republiky a pispjí tak pomrn významn k synergickému efektu pi propojení registr VS. V širším kontextu pak provázanost SIS s registry VS zvýší vrohodnost statistických dat poskytovaných eskou republikou Evropské komisi.

2.8

Vazba na další projekty realizované v rámci Smart Administration (SA)

Projekt je svým charakterem jedním z dležitých projekt v oblasti modernizace veejné správy a rozvoje e-Government a krom výše uvedených projekt, kde je gestorem pímo SÚ, je rovnž provázaný s celou adou dalších projekt, a to na základ systému práv a povinností orgán veejné moci pi sdílení dat pi výkonu své psobnosti.

Nejdležitjšími tzv. „kmenovými“ projekty, na které má Projekt pímý vliv, jsou projekty Základní registry VS, Komunikaní infrastruktura VS (standardizace protokol výmny dat)a Portál VS. Vazba Projektu na „Základní registry VS“ – SIS využívá jako datové zdroje jak statistické registry (RES, RSO, ZR), tak další administrativní zdroje dat, které budou provázány se základními registry VS (ROB, ROS, RUIAN,RPP). Touto cestou je tedy Projekt provázán s daty ze základních registr a k nim i zptn vztahuje výsledky svých statistických zjišování. Vazba na „Komunikaní infrastrukturu VS“ – pi sbru dat a informací od respondent se jako sbrná místa využívají jednak koncové stanice respondent, nebo komunikaní místa VS - terminály nebo mobilní kanceláe Czech POINT, jejichž prostednictvím mohou respondenti elektronicky komunikovat se SIS. Vyplnný výkaz nebo formulá je pomocí komunikaní infrastruktury uložen v nejbližším datovém centru a následn jsou data penesena pímo do SIS. Pátení infrastruktura umož uje rovnž on-line propojení koncového komunikaního bodu pímo se SIS a nap. on-line verifikaci vyplnných údaj. To pispívá mimo jiné také ke snížení potu interakcí obana s VS, nebo se tak sníží poet chybn vyplnných formulá. Vazba na „Portál VS“, „ISDS“ a „CzechPOINT“ – vazba na Portál VS je pedevším v oblasti autorizace pístupu respondent a uživatel SIS vstupním i výstupním rozhraním, dále pak v autorizaci pedávání statistických informací a rovnž v možnosti využití informaního systému datových schránek a Czech POINTu pro komunikaci se SIS. Výše zmi ované on-line propojení se SIS je možné bu na úrovni systémového rozhraní, což vyžaduje vyšší stupe zabezpeení pístupu do samotného systému, nebo lze k tomuto propojení využít Portál VS s pomocí zmínného jednotného procesu autentifikace uživatele. Z Portálu VS budou rovnž vytvoeny pímé odkazy na statistické informace a je možné v budoucnu posunout rozvoj Portálu VS smrem k personalizovanému obsahu portálu a piblížit VS ješt více Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

21 z 101


obanovi. Komunikace prostednictvím DS tyto možnosti dopl uje o právn prokazatelnou formu komunikace s doložitelnou autentizaci respondenta.Tím se významn zmní vnímání VS a potažmo i státní statistické služby obanem resp. ekonomickým subjektem. Tyto projekty jsou nosnými pilíi modernizace veejné správy a Projekt „Redesign SIS“ je dležitým lánkem pro dosažení synergického efektu po dokonení všech pipravovaných projekt v rámci SA. Konkrétn Projekt podpoí poskytovaní informací z/do základních registr bu pímo, nebo prostednictvím jiných administrativních zdroj dat. Pro úely zpracování statistických úloh a pro sbr dat od respondent bude využívána komunikaní infrastruktura v rámci celé R a nakonec pístup k Statistickému informanímu systému bude možný rovnž prostednictvím Portálu VS.

2.9

Vliv Projektu na vrcholy „Hexagonu“ veejné správy

Symbolem strategie realizace Smart Administration je tzv. HEXAGON veejné správy, který pedstavuje systémový pístup a komplexní ešení hlavních problémových oblastí ve fungování veejné správy. Souástí metodiky pro výbr projektových žádostí je mimo jiné i posouzení vlivu projektu na vrcholy tohoto hexagonu. Podstatou modelu je pedpoklad, že veejná správa je organismus, složený z rzných oblastí, které jsou vzájemn provázány. Pokud chceme zmnit fungování organismu jako celku, je v zásad špatné pistupovat ke zmnám pouze v jedné z jeho oblastí. Mže dojít ke vzniku nerovnováhy a výsledn negativnímu celkovému dopadu. Pokud tedy ešíme problémy izolovan, nemusíme vždy dospt k oekávanému výsledku. Ilustrací mže být množství pokus o reformy veejné správy, které nebyly vždy úspšn dokoneny. K celkovému zlepšení fungování veejného sektoru tedy má pispt práv systémový pístup.

Obrázek 1 - HEXAGON veejné správy

Jeho podstatou je identifikace šesti oblastí veejné správy, v tomto modelu nazývaných vrcholy, které musí být zohlednny pi provádní komplexní modernizace veejné správy, piemž všechny jednotlivé vrcholy jsou navzájem provázány.

Vztah Projektu k tomuto HEXAGONU a jeho jednotlivým vrcholm vypadá následovn: 1) Legislativa Požadavky na kvalitní legislativu zahrnují srozumitelnost a jednoduchost uplatnní a zárove její užívání v míe nezbytn nutné s cílem pedejít nadmrné byrokratické zátži. Zatímco v souasnosti neexistuje právní úprava, která by všem orgánm zajistila kvalitní a nezpochybnitelné údaje, které potebují pro výkon Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

22 z 101


své psobnosti. Projekt spolu s úzkou vazbou na základní registry, komunikaní infrastrukturu VS a portál VS smuje k náprav této situace a naplnní cíl EVS. Po realizaci Projektu spolu s ostatními „kmenovými“ projekty bude možné zajistit bezpenost informací a ochranu soukromí obana danou píslušnou legislativou. Zárove Projekt pispívá k vytvoení podklad pro legislativní opatení a tvorbu politik, nebo poskytuje relevantní informace o stavu a vývojových trendech spolenosti. Nezanedbatelná je i role legislativy EU na obsah SIS a z toho vyplývající povinnost SÚ požadované informace zajistit. Celkový rámec innosti SÚ stanoví zákon 89/1995, z kterého vyplývá, že obsah SIS napl ují požadavky orgán veejné správy a EU na poskytované informace ekonomického, ekologického a sociálního charakteru. Z tchto požadavk vychází následn každoron tzv. „Program statistických zjišování“, který je de-facto nástrojem definující obsahový rámec pro získání potebných informací.Píklad Programu statistických zjišování na rok 2010 je uveden v píloze . 6. 2) Organizace V tomto pípad se jedná o organizaci výkonu veejné správy. Spojují se zde požadavky jak na efektivnost výkonu veejné správy, tak na kvalitu výsledných služeb a spokojenost klient. Pod tímto vrcholem rozumíme rovnováhu mezi maximálním piblížením výkonu veejné správy obanovi a efektivním vynakládáním veejných prostedk. Další zásadu tohoto vrcholu je možné vyjádit heslem „obíhají informace, nikoliv oban“.Projekt zavedením on-line služeb dostupných pes internet umožní dosažení tohoto cíle v plné míe, nebo obanm, firmám i státním úedníkm zjednoduší proces poskytování i získávání údaj a informací, a to pi souasném zefektivnní vynakládání veejných prostedk na nový centralizovaný systém, který sebou pinese asové i finanní úspory. 3) Technologie Moderní technologie do znané míry pispívá práv ke zefektivnní výkonu veejné správy. Souasným trendem je maximalizovat dostupnost veejné správy pes internet a ulevit tak klientm. Samozejmostí by mlo být využívání ICT i uvnit veejné správy, nikoliv pouze k šíení informací, ale zejména k urychlení inností. Tohoto pozitivního efektu je ve smru k respondentm dosaženo zavedením on-line dokument, formulá a výkaz, což usnad uje jejich získání a zpracování. Mimo tuto vnjší elektronizaci dokument dojde v rámci zpracování statistických úloh i uvnit úadu k pevedení veškeré projektové dokumentace na elektronickou. Tyto služby by nebylo možné zajistit bez nových technologií pro výmnu informací pes internet jako jsou nap. interaktivní formuláe PDF, formát XML dokumentu, formát SDMX, i programátorských JAVA technologií, Statistický informaní systém tak podporuje moderní elektronickou komunikaci prostednictvím internetu a vnitroúadového DMS, efektivn podporuje provázání zdroj dat veejné správy a centralizuje (tzn, zjednodušuje) pístup k nim, což ulehí život jak obanm a firmám, tak úadm a rovnž i samotným pracovníkm SÚ. Díky své technologické vysplosti systém umožní efektivnjší získávání dat a informací, integraci metodologií pro zpracování statistických úloh, jejich pesnjší evidenci, a v neposlední ad vyšší dostupnost tchto dat, která jsou tak blíže obanovi. Použití nových technologií tak pináší do vztahu oban - veejná správa vyšší kvalitu komunikace také díky možnosti využít pro tuto komunikaci Datové schránky. Bez technologické inovace Statistického informaního systému by tato forma komunikace s ekonomickými subjekty a pozdji i s obanem nebyla možná. 4) Oban V rámci Strategie se jedná o nejvýznamnjší vrchol hexagonu. Oban je klientem veejné správy a tak by k nmu mlo být pistupováno. Veejná správa má být klientm snadno dostupná, regulace pimená, a celkov by se mla podporovat participace oban na fungování veejné správy jak zohled ováním jejich podnt, sledováním jejich spokojenosti tak možností kontroly. Projekt v maximální možné míe smuje k tmto výše uvedeným cílm a podporuje snahu veejnou správu pro obana zpístupnit a uinit ji otevenou a transparentní. Navrhovaný systém centralizovaného a rychlejšího zpracování dat a informací umožní obanm i firmám ušetit as i peníze a tudíž povede k dosažení cíle vyšší konkurenceschopnosti eské ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel R. Oban tak prostednictvím statistického informaního systému získá jednodušším zpsobem informace, které budou pesné a aktuální. Zvýší se tak dvryhodnost veejné správy v oích obana a veejná správa se stane více pátelská. 5) Úedník Úedník reprezentuje veejnou správu ped klienty a pispívá tak k celkovému pohledu na veejnou správu. Proto je dležité neustálé zvyšování jeho kvalifikace. Ani to však není samo o sob dostaující a velký vliv má nap. i kvalita ízení. Úedníci veejné správy pocítí výhody vysplého Statistického informaního systému v mnoha oblastech, a už v možnosti snadno a rychle získávat potebná data a informace, tak ve zjednodušené agend spojené s jejich získáváním.Po realizaci Projektu lze oekávat, že dostaten vyškolení úedníci budou s novým systémem odvádt kvalitnjší výkony, než jim umož uje souasný zastaralý systém.


23 z 101


6) Financování Provázanost financování a vládních priorit a sledování nákladové efektivnosti jsou konkrétní kroky, které by mly být zohled ovány ve veejné správ. Tento vrchol hexagonu mluví o poteb pezkoumávat veškeré agendy v rámci veejné správy z hlediska nákladové efektivnosti a i v tomto smru Projekt danému požadavku vyhovuje. Úspory, které Projekt pinese, se týkají mnoha oblastí, od úspor asu i penz oban a ekonomických subjekt po snížení náklad na administrativu a neefektivn vynaložené mzdové i jiné prostedky samotného úadu v souvislosti s údržbou a správou zastaralého Statistického informaního systému. I z tohoto hlediska dojde tedy k pozitivnímu efektu snížení požadavk na zdroje ze státního rozpotu, prostedky budou vynakládány efektivnji, což bude mít píznivý dopad na zajištní provozu služeb jak SÚ, tak následn i celé veejné správy. Jako prostedek pro efektivní ízení inností je na SÚ zaveden systém sledování asové náronosti na jednotlivé zakázky, stediska i procesy a probíhá implementace nástroje pro sledování a ízení náklad, resp. výdaj na controllingové objekty. Pozitivní ekonomické úinky synergického efektu, který nastane propojením služeb všech plánovaných kmenových projekt se pomrn výrazn projeví v celé veejné správ. Projekt „Redesign SIS“ je v tomto smru dležitým spojovacím lánkem, bez kterého by propojení jednotlivých registr zstalo nedokoneno.

Shrnutí: Jak z výše uvedené struné analýzy vztahu Projektu k HEXAGONU VS vyplývá,

„Projekt je z pohledu vztahu k HEXAGONU VS vyhovující a má píznivý dopad na všechny jeho vrcholy, zejména na vrchol technologie, kde je kompatibilní s budoucí infrastrukturou a systémy VS“ Díky tomu spl uje požadavek na komplexní a systematický pístup k reform a modernizaci plán a aktivit v oblasti veejné správy. V následujících kapitolách budou podrobnji popsány a posouzeny oekávané pínosy Projektu a to zejména s ohledem na cílové skupiny, které budou Projektem poskytované služby nejvíce využívat.

2.10 Pínos Projektu k horizontálním prioritám Horizontální témata jsou prezové oblasti, které se prolínají celou strategií a odrážejí se v píslušných prioritách NSRR (Národní strategický referenní rámec). V souladu s lánky 16. a 17. obecného naízení patí mezi horizontální témata rovné píležitosti a udržitelný rozvoj. Horizontální témata mají v rámci programování strategický a dlouhodobý význam. Patí mezi cíle EU a jsou i hlavním cílem strukturálních fond.

2.10.1 Rovné píležitosti Princip rovných píležitostí znamená potírání diskriminace na základ pohlaví, rasy, etnického pvodu, víry, zdravotního postižení, vku i sexuální orientace. Téma rovných píležitostí se vztahuje i na další osoby ohrožené sociálním vylouením, jako jsou migranti, dlouhodob nezamstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížn dopravn dostupných oblastí, drogov závislí, propuštní vzni, absolventi škol. Velký draz na osoby se znevýhodnním (zdravotním i sociokulturním) se musí objevit pedevším v operaních programech financovaných z ESF. Dležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti muž a žen. V pípad žen nap. v pístupu k vyšším ídícím a vdeckým pozicím, v oblasti podnikání, informaní spolenosti apod. Spolu se zásadami nediskriminace tvoí nedílnou souást tohoto horizontálního tématu princip „gender mainstreaming“. Projekt je v souladu s lánkem 2. Amsterdamské smlouvy a také s principem „gender mainstreaming“ definovaným v lánku 3. této smlouvy. V intervencích strategické ásti NSRR se téma rovné píležitosti objevuje jednak u aktivit, kterých se tato problematika týká pímo, jako je nap. vzdlávání, zvyšování zamstnanosti a zamstnatelnosti, jednak v Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

24 z 101


aktivitách, kde souvislost není jednoznaná, ale je teba brát rovné píležitosti v úvahu (smart administration, dopravní dostupnost, vyvážený rozvoj region). Informaní technologie nabízejí velké množství píležitostí k pekonávání bariér pro skupiny obyvatelstva ohrožené chudobou a sociálním vylouením. Dostupné technologie pro ešení jejich specifických poteb jim umož uje se rovnoprávn podílet na spoleenském a pracovním život. Projekt bude prostednictvím modernizace veejné správy a rozvoje elektronických služeb podporovat vytvoení prostedí pro úinnjší a efektivnjší ízení veejných služeb v oblasti sociálního zale ování, které mají prezový – horizontální charakter. Realizace Projektu rovnž zabezpeí pístupnost uživatelského rozhraní informaních systém veejné správy pro obany se zdravotním postižením. Pro obany se zdravotním postižením, kteí nemají pístup k internetu pímo v domácnosti, umožní Projekt pístup prostednictvím stálé i mobilní bezbariérové kanceláe CzechPOINT.

2.10.2 Udržitelný rozvoj Hlavními tématy udržitelného rozvoje jsou pedevším témata životního prostedí, nebo práv mezi požadavky na kvalitní životní prostedí a ekonomickými aktivitami dochází nejastji ke konfliktm, které mají dsledky pro udržitelnost rozvoje. Ekologické hledisko je významným faktorem pi pijímání politik, sociáln ekonomických koncepcí i pi rozhodování o investicích. Základní strategie NSRR se zamuje na životní prostedí pímo svou prioritou Ochrana a zlepšení kvality životního prostedí. Princip udržitelného rozvoje se však objevuje i u tch intervencí, které nejsou zameny pímo na životní prostedí. Jedná se zejména o snižování energetické náronosti, zavádní nových a souasn k životnímu prostedí šetrných technologií. Rovnž v priorit vzdlávání hraje tato tématika dležitou roli. Projekt pispje k výše uvedeným tématm zvýšením dostupnosti statistických informací pro veejnost a ostatní subjekty. Eliminuje pomrn výrazn a dlouhodob používání papírové podoby formulá a výkaz a rovnž sníží administrativní zatížení na stran respondent. Projekt také sníží poet a objem papírových publikací a nahradí je elektronickými. Tyto zmny pispjí ke snížení environmentální zátže a sníží tak zneišování a poškozování životního prostedí. Spolu s ostatními projekty pispje Projekt k výrazným úsporám náklad na stran veejnosti (nap. náklad vynaložených na získání nebo poskytnutí informací), ale i zefektivnní fungování VS, což bude mít opt píznivý dopad v oblasti ochrany a zlepšování kvality životního prostedí.

2.11 Oekávané výsledky a volba klíového indikátoru Projektu V rámci sledování jednotlivých aktivit zahrnutých v Projektu je nutné správn a realisticky nastavit indikátory sledování plnní. Úlohou monitorovacích indikátor je vyíslit efekt daného projektu – pínos k naplnní cíl Integrovaného operaního programu. Pro sledování naplnní cíl IOP je proto teba vybrat klíový indikátor Projektu, kterým se bude mit plnní. Z hlediska financování je rozhodující soustava indikátor IOP, která nabízí následující indikátory výstupu: 150106 Poet vybudovaných základních registr veejné správy - zavedení ty základních navzájem propojených registr veejné správy v rámci systému sdílení dat pi výkonu veejné moci, vetn integrace stávajících evidencí, rejstík a seznam. 150109 Podíl registr napojených na centrální registry – vytváení, rozvoj a údržba dalších relevantních registr veejné správy vetn systému bezpeného a chránného pístupu, napojených na centrální registry. 150110 Podíl úad státní správy využívajících sdílenou KIVS – podíl úad SS s vybudovaným komplexním standardizovaným informaním a komunikaním systémem, propojeným s již existujícími systémy orgán veejné správy, s drazem na zajištní vysoké míry zabezpeení komunikaní infrastruktury veejné správy.


25 z 101


150111 Podíl resortních a agendových portál provázaných na Portál veejné správy – pímá i nepímá integrace jednotlivých portál pop. jednotlivých aplikací používaných ve veejné správ do Portálu veejné správy. 150112 Podíl digitalizovaných dokument – podíl dokument pevedených z listinné podoby do digitální s drazem na jejich zpístup ování (v. ochrany a zpístupnní publikovaných digitálních dokument), dlouhodobého ukládání vetn podpory vybavení Národní digitální knihovny, Národního datového úložišt a regionálních datových úložiš vzájemn propojených. 150113 Podíl úad s elektronickou spisovou službou a elektronicky ízeným obhem dokument - podíl úad SS, které využívají elektronický systém spisové služby a elektronicky ízený obh dokument. V rámci aplikace Strategie Smart Administration a elektronizace veejné správy se tím rozumí zavedení a používání spisové služby pi obhu dokument v úadu. Volba indikátor výstupu: Pro Projekt „Redesign SIS“ navrhujeme zvolit indikátory s kódovým oznaením 150112 – Podíl digitalizovaných dokument a 150110 Podíl úad státní správy využívajících sdílenou KIVS. Projekt tedy podporuje dosažení cílové hodnoty 20% zvýšení podílu digitalizovaných dokument (formulá, výkaz) oproti souasnému potu a propojením SIS na základní a statistické registry je využívaná KIVS. Tabulka 9 – Zvolené indikátory výstupu pro prioritní osy 1a a 1b. Kód nár. Indikátor Mrná Zdroj Hodnota Cílová íselníku jednotk 2005 hodnota a

Indikativ. cíl 2015 – Cíl Konvergence

Indikativ. cíl 2015 - Cíl Konkurencesc hopnost

150112

Podíl digitalizovaných dokument

%

150110

Podíl úad státní správy využívajících sdílenou KIVS

%

O IOP O IOP

0

20

20

20

0

10

80

80

Zdvodnní volby indikátoru Hlavním cílem Projektu je snížení administrativní zátže respondent zavedením on-line služeb, které umožní respondentm práci s digitalizovanými dokumenty. Poet takto vytvoených elektronických dokument (vyjádený procentuálním podílem navýšení), je tedy logickým mítkem splnní cíl Projektu a podpory prioritních os IOP. ím více dokument/formulá zpracovatelných na webu bude pístupných respondentm, tím více s nimi budou respondenti pracovat a tím vtší budou jejich úspory vyplývající z výhod elektronického zpracování formulá. Realizovaný pínos Projektu má tak pímou vazbu na celkový poet digitalizovaných dokument/formulá. Výchozí hodnota indikátoru Výchozí hodnota podílu digitalizovaných formulá vychází ze souasného stavu elektronických formulá dostupných jednotlivým skupinám respondent. U oban je tato hodnota pi cca 350 tis. dokumentech 10%, u tazatel je to pi 350tis dokumentech 10%, u ekonomických subjekt je to pi potu 1 042 tis. dokument 8% a u zamstnanc SÚ je to pi cca 5 tis. dokumentech 20%. Vážený prmr, který je tedy možné brát jako výchozí hodnotu pro podíl digitalizovaných a nedigitalizovaných dokument je 9%. Detailní pehled o potech dokument je možné najít v píloze .1 – CBA analýza.

Pro sledování napl ování cíl Projektu jako celku, je možné monitorovat rovnž indikátor výsledku, na který má Projekt píznivý vliv a který vyjaduje výsledný efekt (píspvek) Projektu k nkterému z hlavních cíl IOP. Z možných indikátor nejlépe vystihuje celkový výsledný efekt indikátor 150105 – Snížení administrativního zatížení oban, podnikatel a veejného sektoru. Tento indikátor se však v rámci hodnotícího procesu nesleduje.


26 z 101


Tabulka 10 –Indikátor výsledku Kód nár. Indikátor íselníku

150105

Snížení administrativního zatížení oban, podnikatel a veejného sektoru

Mrná jednotka

Zdroj

Hodnot a 2005

Cílová hodnota

Indikativ. cíl 2015 – Cíl Konvergence

%

IOP

100

75

75

Indikativ. cíl 2015 - Cíl Konkurence schopnost 75

Snížení administrativního zatížení uživatel ve všech cílových skupinách SIS je však hlavním vyíslitelným výsledkem Projektu a proto je jeho monitorování smysluplné pedevším z kontrolních dvod. S ohledem na tento indikátor mohou být stanoveny kritéria poadí dokument/formulá, které budou postupn digitalizovány. Velký poet málo používaných formulá nemusí mít takový vliv na snížení administrativního zatížení, jako teba menší poet velice asto používaných formulá.

2.12 SWOT analýza Jako pehledný souhrn informací, které je teba brát v mimo jiné v úvahu pi posuzování žádosti, je uvedena SWOT analýza týkající se pímo SÚ jako žadatele a jeho pipravenosti k realizaci Projektu. (SWOT analýza hodnotí silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, píležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats) spojené s Projektem. Základ metody spoívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktor, které jsou rozdleny do 4 uvedených základních skupin.)

Tabulka 11 - SWOT analýza Silné stránky x x x x

x x

SÚ je odbornou institucí vykonávající státní statistickou službu v R je zpracována Koncepce SIS (Globální architektura SIS) projekt má podporu vedení SÚ, jedná se o jeden z prioritních úkol ve státní statistické služb SÚ disponuje rozsáhlými datovými soubory statistických informací a ze zákona vede také statistické registry – RES, RSO, ZR (nap. RSO je jedním ze zdroju pro budoucí RÚIAN - Registr územních identifikací, adres a nemovitostí, který by ml mnohé procesy ve veejné správ a vi okolí zkvalitnit a být jednotným garantovaným územním registrem pro další registry veejné správy. V rámci projekt základních registr probíhá sjednocení adres mezi tymi registry státní správy (MV, MPSV, ÚZK a SÚ). nkteré subsystémy jsou již ve fázi rozpracovanosti (zejm. subsystém SMS) SÚ má zkušenosti s realizací projekt spolufinancovaných Evropskou unií

Píležitosti


Slabé stránky x x

x x

stávající SIS je souhrnem partikulárních ešení bez vzájemné komplexní propojenosti výkonných proces SÚ chybí dostatek kvalifikovaných zamstnanc v oblasti ICT v dsledku nízkého platového ohodnocení ve srovnání s privátní sférou nedostatek kvalifikovaných zamstnanc v oblasti ešení rozvojových úkol obsahové ásti Projektu rozpracovanost VDB

Hrozby

27 z 101


x x x x

vysoká penetrace ICT ve veejné správ a v podnikatelském sektoru zapojení uživatel do SIS inovace zpsob zpracování a prezentace výstup statistických dat politika EU a R v oblasti zavádní ICT a modernizace veejné správy

x x x

rozpotové restrikce v kapitole SÚ v dsledku reformy veejných financí pomalá realizace oblastí intervence pijatých ve strategických dokumentech (zejm. IOP) snižování rozpotu na jednotlivé projekty IOP a ztráta integraního charakteru Projektu

2.13 Základní pedpoklady realizace Projektu a následné zajištní provozu Základem pro innost eského statistického úadu je zákon .89/1995 Sb. „O státní statistické služb“ ve znní pozdjších pedpis. Tento zákon spolu s pípadnými dalšími zákony (nap. zákon „ O sítání lidu, dom a byt“ povuje SÚ, zjišováním informací za úelem zpracováním statistický úloh, vedením statistických registr a poskytováním statistických informací. Na zajištní tchto zákonem stanovených inností jsou poskytovány finanní prostedky ze státního rozpotu.

2.13.1 Legislativní pedpoklady Pi výkonu svých inností se eský statistický úad ídí právními pedpisy a mezinárodními smlouvami, kterými je eská republika vázána a které byly uveejnny ve Sbírce zákon nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, dále Statutem SÚ a usneseními vlády. V roce 2006 se SÚ v legislativní innosti zamil zejména na takové legislativní úpravy, které vytváejí podporu hlavním prioritám úadu. Patí k nim mj. snižování administrativní zátže respondent pi souasném zachování vypovídací hodnoty statistiky a její srovnatelnosti tak, jak to vyžadují národní i mezinárodní závazky. Dynamickým legislativním procesem procházel návrh zákona, kterým se mní zákon . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, a další související zákony. V únoru 2006 návrh zákona schválila Poslanecká snmovna Parlamentu R, poté byl tento návrh pedložen Senátu, který ho vrátil Snmovn s pozm ovacími návrhy. Úinností zákona se naplnil zámr novelizace, která sledovala pedevším zmny ve statistických registrech vedených eským statistickým úadem. Za úelem zefektivnní státní statistické služby, zpesnní a zlepšení využitelnosti statistických informací a snižování administrativní zátže respondent byla nkterá statistická zjišování nahrazena statistickými údaji pebíranými z administrativních zdroj dat jiných orgán státní správy. Dvodem novelizace zákona byla i nutnost reagovat na vývoj legislativy Evropských spoleenství a evropského statistického systému. Právní rámec pro tvorbu statistického informaního systému v prostedí SÚ je vymezován pedevším tmito normami a standardy: x

zákon . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis

x

zákon . 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy

x

zákon . 121/200 Sb., autorský zákon

x

zákon 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím

x

metodické pokyny ISVS

x

státní informaní a komunikaní politika (SIKP)

x

smrnice 2003/98/EC Evropského parlamentu, o znovupoužití informací ve veejném sektoru

x

zámry iniciativy Evropské komise „i2010“ Evropská informaní spolenost pro rst a zamstnanost z 1. ervna 2005 (European Information Society for Growth and Employment)

x

standardy ISO.

Rozšíený právní rámec z pohledu ES:


28 z 101


x x x x

x x

Naízení Evropského parlamentu a rady (ES) . 223/2009 ze dne 11. bezna 2009 o evropské statistice Naízení Rady (ES) . 1083/2006 ze dne 11. ervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení naízení (ES) . 1260/1999, Naízení Evropského parlamentu a rady (ES) . 1080/2006 ze dne 5. ervence 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení naízení (ES) . 1783/1999, Naízení Komise (ES). 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví provádcí pravidla k Naízení Rady (ES) . 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, zákon 300/2008 Sb. Ze dne 17. ervence 2008 o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokument. zákon . 347/1997 Sb., o vytvoení vyšších územních samosprávných celk, ve znní pozdjších pedpis a o zmn ústavního zákona eské národní rady . 1/1993 Sb., Ústava R, je území R s úinností od 1. ledna 2000 rozdleno na 14 kraj vetn území hlavního msta Prahy; krajská úrove odpovídá rozdlení R na statistické územní jednotky NUTS 3.

2.13.2 Organizaní a procesní pedpoklady ízení a financování Projektu innost SÚ je rozdlena do sektor, v jejichž ele stojí pedseda Úadu nebo zástupci pedsedy Úadu. Jednotlivé sektory se dále lení na 7 sekcí, které ídí vrchní editelé.. Sekce se skládá nejmén ze dvou a maximáln ze 17 odbor. Jednotlivé odbory vedou editelé odbor. Postavení odboru má i samostatné oddlení. Odbory se lení na oddlení, pípadn referáty, ízené vedoucími. Po personálním auditu, který probhl v roce 2008, disponuje SÚ 1500 pracovními pozicemi. Pracovní nápl , vztahy jednotlivých útvar a pravomoci jejich vedoucích, upravuje organizaní ád Úadu, vydávaný pedsedou Úadu. Za úelem zajištní vnitní innosti Úadu vydává pedseda Úadu vnitní pedpisy formou ád, smrnic a rozhodnutí. Z porovnání organizaních struktur statistických úad Evropského statistického systému (ESS), kde neexistují dva úady s identickou strukturou plyne, že žádná optimální struktura zejm neexistuje a souasná organizaní struktura SÚ vychází ze standardních statistických poteb. Protože poteby spolenosti a její požadavky na statistiku se vyvíjejí tak, jak se vyvíjí spolenost, musí se logicky vyvíjet i statistika a její organizování. SÚ chce být dynamickým organismem, proto koncem roku 2006 koncepn pistoupil ke zmnám vnitní struktury, novému kompetennímu uspoádání managementu a jemu podízených útvar. Ti sekce jsou lenny podle vcné píslušnosti ke statistickým oblastem, tyi sekce jsou orientovány procesn k zajištní prezových inností. Hlavním cílem je vytvoit širší prostor tvorb samotné statistiky, která se ím dál více intelektualizuje, a oddlit ji od obslužných inností, které je tak možno centralizovat a zracionalizovat. S tím souvisí i nové postavení pracoviš SÚ v krajích. Základní charakteristikou Projektu Redesign SIS je jeho prezovost, a to vzhledem k aktivitám, které podporuje (management, metodika, aktivita vcn píslušných odbor, diseminace statistických informací a zpracování statistických dat). Tato provázanost prakticky se všemi statistickými innostmi SÚ vyžaduje multidisciplinární složení jak ídící, tak i ešitelské složky projektu. Interdisciplinární pístup musí být hlavní organizaní formou ešení Projektu. Organizaní struktura Projektu zahrnuje: x

vedení SÚ

x

ídící výbor pro Projekt

x

tým Projektu a pracovní skupiny (týmy) jmenované pro ešení jednotlivých subprojekt/subsystém.

Povaha ešení Projektu vyžaduje takové profesní složení realizaních skupin, aby bylo zajištno odborné ešení dané problematiky (zástupci obecné a odvtvové metodiky, ICT, diseminace statistických informací a uživatelé statistických informací). Složení tým bude flexibilní v závislosti na ešené problematice. Podle poteb budou využívány odborné externí kapacity. Pracovní skupiny (týmy) budou jmenovány a kontrolovány vedením SÚ. Výsledky práce tým budou schváleny vedením SÚ.


29 z 101


Požadavky na interní organizaci SÚ: x

Zízení projektové kanceláe

x

Zavedení procesního a kompetenního modelu SÚ

x

Vylenní dostatených personálních kapacit na klíové fáze projektu

x

Vybudování provozních (personálních a infrastrukturních) kapacit datového centra SÚ

Požadavky na externí subjekty: x

integrace s registry, systémy (nap. ROB, ROS, RES, RSO(RÚIAN)-GIS, StatGIS)

x

koordinace s ostatními orgány státní správy

Pi realizaci Projektu v navržených termínech je poítáno s financováním z ERDF ve výši až 85% celkového rozpotu.

2.13.3 Sociáln-ekonomické pínosy / dopady Projektu Projekt pinese zejména: x x x x x x x x

Orientaci na podporu proces Využití úspor z racionalizace proces odstranním duplicitních operací a efektivnjším využitím zdroj v dsledku kumulace požadavk Flexibilitu. Vytvoení architektury SIS usnad ující zalenní pípadných dalších služeb Standardizaci. Standardizace proces a datových struktur pro efektivnjší a jednotnou komunikaci Kvalitnjší služby. Vytvoení specializovaných zdroj schopných poskytovat v dsledku specializace kvalitnjší služby interním uživatelm Stabilizaci náklad SÚ. Po vybudování jednotného IS lze oekávat ustálení náklad bez enormních výkyv Celkovou úsporu pracovních sil pi zajišování systémové podpory klíových proces Modularitu – snadnjší udržovatelnost IS

SU jako gestor Projektu pedstavuje zodpovdnou a zkušenou organizaci, vytváející ucelený a objektivní obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje v R. Ve vlastních adách má pedevším zkušené odborníky z mnoha oblastí. S externími partnery obvykle navazuje dlouhodobou spolupráci a nové získává po pelivém a detailním výbru. Díky dlouhodobé spolupráci je pak možno sjednotit spolené postupy a systém práce a uplat ované principy se tak stávají nepsaným pravidlem. Vnitní kultura SU, jako úadu zameného na systematinost, posloupnost a kvalitu, tak pechází i na partnery a spolupracující resorty participující na projektech a výsledky spolené spolupráce jsou uceleným svazkem, nikoli útržkovitými nekompaktními soubory. Projekt je pipravován a bude realizován jako navazující souást soustavy základních a statistických registr a jako jeden z významných prvk by ml výrazn pispívat k rychlejšímu a efektivnjšímu získávání relevantních dat (referenních, s významným ohodnocením vysokým stupnm pravdivosti, správnosti a objektivnosti) pro všechny významné úely. Tato data jsou potebná, nejen uvnit SU, ale i v rámci celé veejné správy R a v koneném dsledku i na mezinárodní úrovni ve vzájemných vztazích mezi státy EU a exekutivou EK. Provázanost Statistického informaního systému se základními a statistickými registry umožní získat tazateli širší škálu dat a tím ucelenjší a komplexnjší soubor informací pro následnou implementaci v mnoha agendách veejné správy. ešení Projektu zárove eliminuje rozhodující nevýhodu stávající praxe, tj. práci s dosud duplicitn vedenými daty a celkov racionalizuje a ekonomicky zefektiv uje využívání již (nkde) existujících informací, což odlehí nejen administrativní provoz, ale sníží náklady na zpracování a zrychlí a rozšíí využitelnost potebných informací.


30 z 101


Díky ucelenému systému je rovnž možné oekávat významný pokles byrokratických prvk uvnit veejné správy, která ovšem bude muset projít razantním reengineeringem a redesignem kompetencí a funkcí, zavedením dsledné kontroly dodržování administrativní kázn. Pohodlí podnikatelských subjekt i oban komunikujících s veejnou správou, by mla zajistit elektronizace proces, kdy se zrovnoprávní elektronická forma s listinnou formou (podmínky realizace potebných legislativních zmn), dále i dobudování sít kontaktních míst, odkud budou moci podnikatelské subjekty a obané init vtšinu úkon, spojené s veejnou správou. Tím by mlo být dosaženo výrazného zlepšení a zjednodušení vazeb s veejnou správou a také by mla být zvýšena atraktivita komunikace s úady nejen pro fyzické a právnické osoby, ale i pro širokou veejnost. Jako výrazný sociální aspekt, který by ml být vnímán velmi pozitivn ze strany úad i ze strany široké veejnosti, je vtší transparentnost informací slouením agend a tím úbytek píležitostí pro projevy korupce a snížení rizik vzniku dalších hospodáských trestných in. Díky bezvýznamového identifikátoru osoby a nedocházení osob do pímého styku s konkrétním úedníkem bude rovnž výrazn zamezeno korupci a možnostem zneužití osobních údaj. Naopak jako negativní stránka vci mže být vnímán relativn snadný pístup ke všem dostupným informacím, z dvodu ucelení dat (stažení relevantních údaj a jejich referenní prezentace) do jednoho místa, a tím vznik možného problému pi ochran osobních údaj v situaci zámrného poškození / nabourání systému. Tuto stránku je teba dkladn zvážit pi realizaci projektu a všemi dostupnými prostedky zabránit neoprávnnému pístupu k datm a tím zajistit bezpenost údaj. Vytvoení nové struktury Statistického informaního systému a jeho uvedení do praxe v praxi rovnž umožní racionalizovat a zlevnit „dotazníková“ šetení, provádná SÚ. Velkou ást údaj už nebude potebné získávat (ovovat) ped a pi šeteních, ímž se výrazn sníží zátž populace nadmrnými šeteními a zbytenými, zejména statistickými, otázkami o obyvatelstvu v R.


31 z 101


3 Popis projektu a jeho aktivit /etap 3.1

Cíle projektu

Hlavním cílem Projektu „Redesign Statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ je:

„snížení zátže respondent a zárove zvýšení kvality a dostupnosti statistických informací pro uživatele SIS, a to pedevším pomocí využívání registr, administrativních dat, elektronického vzájemného kontaktu, modelování a zmnou stratifikace výbru respondent.“ Specifickým cílem Projektu je: „Integrace matematicko-statistických metod, postup, nástroj a technologií použitých pi posuzování požadavk uživatel, píprav a zpracování statistických úloh, analýze a diseminaci statistických informací z pohledu celkové efektivity tvorby nástroj a komponent SIS a jejich využívání v parametrizovaném prostedí sdílených digitálních informací e-Governmentu R. Dále pak vytváení, rozvoj a údržba dalších relevantních registr veejné správy, které budou napojeny na centrální registry, vetn vytvoení systému bezpeného a chránného pístupu, jakož i sjednocení zdroj administrativních dat a zavedení elektronického vzájemného kontaktu s respondenty, umož ující efektivnjší modelování a zmnu stratifikace jejich výbru.“

Další dílí cíle Projektu jsou z pohledu celkové strategie modernizace VS tyto: x x x x

x x x x x

racionalizovat administrativní procedury s cílem zajistit jejich vtší efektivitu a transparentnost, minimalizovat byrokratické prvky uvnit úadu zajistit odstranní neefektivních, nadbytených a neproduktivních aktivit zavést nástroje zvyšování kvality, efektivity a výkonnosti veejné správy (SÚ a jednotlivých strategických celk úadu) zavést takové informaní a komunikaní technologie, které budou korespondovat s koncepcí rozvoje ICT ve veejné správ, povedou k optimalizaci innosti SÚ a nabídnou klientm a ostatním orgánm veejné správy rychlejší a modernjší služby, piemž budou efektivn podporovány ostatními systémy propojení do integrovaného systému ízení, který zajistí optimální podporu základního poslání úadu, kterým je poskytování kvalitních statistických informací všem cílovým skupinám uživatel sjednotit matematicko-statistické metodiky a postupy pi zpracování úloh a zkvalitnit tak úadem poskytované služby zkvalitnit obsah a rozsah poskytovaných statistických informací koncovým uživatelm v R a mezinárodním organizacím, zavést ízení statistických proces prostednictvím metadat, usnadnit tím promítání obsahových zmn a nových požadavk na informace do technologických proces, pipravit kvalitní základnu pro další sdílení administrativních zdroj dat a rozšíení využívání podnikových informaních systém pro poteby Státní statistické služby a veejné správy.

Vytvoený Statistický informaní systém ve své cílové podob v sob bude zahrnovat všechny procesy tvorby a poskytování statistických informací poínaje posuzováním požadavk uživatel a kone jejich uspokojením, tedy pedáváním a šíením (diseminací) statistických informací.


32 z 101


3.2

Smysl a zamení projektu Zámrem Projektu je zajistit koncepní ešení Statistického informaního systému v souladu s cíli Globální architektury SIS (GA SIS). Jedná se zejména o vytvoení metainformaního systému jednotného metodického popisu všech statistických ukazatel získávaných od respondent a využívaných v rámci státní statistické služby, dále pak íselník, úloh, datových fond, metod, kvality a dalších složek statistického informaního systému. Dále je nutné vytvoit pedpoklady pro efektivnjší elektronické formy sbru statistických formulá. Budou pipraveny vazby informaních systém respondent na požadavky státní statistické služby, což výrazn usnadní respondentm poskytování požadovaných údaj. V rámci zavádní e-Governmentu jako význané služby poskytované veejnou správou budou vytipovány vhodné metody elektronického sbru statistických formulá a nabídnuty respondentm vetn doprovodných služeb. Systém dále umožní identifikovat a následn odstranit duplicity v požadavcích mezi jednotlivými subjekty státní statistické služby a vytvoí pedpoklady pro racionální využívání všech sebraných statistických údaj. Dalším zámrem je nov zabezpeit tvorbu, aktualizaci a využití centrálních statistických fond s využitím technologií datového skladu vetn zajištní zálohování, archivace, bezpenosti, verzování a dvrnosti. ešeny budou otázky vazeb a konvencí vstupních zpracovatelských a výstupních veejných databází, stejn jako softwarové nástroje standardních zpracování statistických dat. Jak již bylo v pedchozích kapitolách eeno, Projekt má vazbu na další projekty související se zavádním e-Governmentu. Jsou to pedevším Základní registry veejné správy, Portál VS, který mže být jedním ze vstupních i výstupních rozhraní v oblasti autorizace pístupu respondent a uživatel do SIS, autorizaci pedávání statistických informací a využití datových schránek (DS) a RPP i pro sdlování zpravodajské povinností respondentm. Statistický informaní systém by tedy ml být spolehlivým a dvryhodným zdrojem informací ml by umož ovat pružn vytváet a poskytovat konzistentní informace v návaznosti na vyvíjející se poteby uživatel služeb státní statistiky v podmínkách mnícího se prostedí a pipravit prezentaní vrstvu veejné databáze (dále jen VDB) a dalších datových tržiš (dále jen DM) pro pístup uživatel statistických informací k celostátním i regionálním údajm, které budou uloženy v datovém skladu (dále jen DWH).

Jedním z klíových zámr Projektu je zajistit v rámci státní statistické služby integraci obsahov-metodických postup a nástroj prostednictvím Statistického informaního systému a jeho vazeb na informaní systémy e-Government. Návrh statistického informaního systému integruje všechny souasné a nov budované informaní systémy v SÚ. Definuje nové nástroje a jejich propojení, zpracovatelské systémy a integraní systémy (nap. registry), statistické metainformaní systémy, informaní a komunikaní technologie a strukturu datových úložiš. Cílem je zajistit efektivní výkon všech proces v oblasti zpracování dat souasn s optimalizací sbru a zpracování statistických dat a tvorby statistických informací vetn integrace požadavk mezinárodních organizací zvlášt v souvislosti s dohodnutými mezinárodními statistickými standardy. Výsledkem implementace nového Statistického informaního systému bude výrazn vyšší kvalita v obou dimenzích (ízení i statistických výstup) a podstatné snížení administrativní zátže respondent a vytvoení základny pro postupné sdílení dalších administrativních zdroj dat a rozšíení využívání podnikových informaních systém pro poteby Státní statistické služby a veejné správy.

3.2.1 Koncept Statistického informaního systému Koncept SIS vychází z definice GA SIS (Globální Architektury Statistického Informaního Systému) a sleduje její hlavní cíle. Je lenn podle jednotlivých subsystém na REGISTRY, DATOVÝ SKLAD, SMS (Statistický metainformaní systém), POŽADAVKY, PÍPRAVA a PROGRAM, VSTUP, CENTRAL a DISEMINACE. Informan – technologický rámec GA SIS zajišuje funknost obsahového rámce, který je budován na principu optimální míry sdílení statistických informací a jejich zdroj u ekonomických subjekt i orgán veejné moci. Jde o metodické a technologické nástroje vetn popisu jejich funkcionality a urení vnitních a vnjších vazeb k ostatním informaním systémm SÚ. Speciální souástí SIS, která není pedmtem Projektu, je obsahová definice statistických zjišování daná na každý rok tzv. „Programem statistických zjišování“. Píklad takového obsahového rámce pro rok 2010 je uveden v píloze .6. Tento program vzniká na základ zákona o statistických zjišováních a jeho autorem je SÚ.


33 z 101


Navržené subsystémy a integraní nástroje SIS pokrývají veškerou oblast tvorby a poskytování statistických informací existuje mezi nimi velmi úzká vazba. Pro subsystémy SIS jsou v obecné rovin navrženy nástroje zajišující požadované statistické a zpracovatelské funkcionality, a to vetn potebných funkcí pro manažerské ízení proces.

Subsystémy statistického informaního systému zahrnují: x x x x x x x x x x

x

pedkládání, schvalování požadavku a rozhodování o nm, inicializaci statistických úloh (SÚ), pípravu statistických tiskopis, tvorbu obecné a odvtvové metodiky, pípravu a programování individuálního aplikaního software (IASW) pro technologické zajištní komplexního zpracování statistických úloh, pípravu a vyhotovení metodiky ke zpracování úlohy, ostatní podporu zpracování vstupních dat, distribuci statistických tiskopis, nástroje pro komunikaci s respondenty, sbr a poízení mikrodat, primární zpracování statistické úlohy, centrální zpracování úlohy, dopoty, agregování dat a vytváení výstup, vetn aplikace statistických metod, diseminaci statistických informací – tedy dodání výsledk koncovému uživateli (formou internetové prezentace pro širokou veejnost, publikacemi nebo specializovanými reporty pro další použití v rámci SÚ, státní statistické služby, mezinárodních organizací aj.), sledování stavu zpracování statistických úloh ve všech fázích.

Obrázek 2 - lenní subsystém SIS

Pedmtem subsystému I. POŽADAVKY je podpora a zajištní inností souvisejících s pijetím, evidencí a administrací požadavku na poskytnutí statistických informací. Základem je posuzování jednotlivých požadavk a jejich bilancování s již zavedenými statistickými úlohami. V subsystému budou zajištny podklady pro kvalifikované rozhodnutí o požadavku (akceptaní proces) a v pípad kladného rozhodnutí bude založena statistická úloha. Souástí bilance požadavk a SÚ je posouzení stávajících statistických úloh z hlediska jejich zdrojové náronosti, kvality výstup a poteby za úelem urení negativních priorit. V navrhovaném subsystému II. PÍPRAVA jsou popisovány statistické úlohy, vetn výtu použitých a nov navrhovaných statistických promnných. V tomto subsystému budou vytváeny podklady pro


34 z 101


Vyhlášku o Programu statistických zjišování, návrhy a definice statistických tiskopis, vetn návrhu harmonogramu projektové a programové pípravy a technického projektu statistického zpracování. Subsystém III. PROGRAM se zabývá pípravou zpracování statistické úlohy, pedtiskovou pípravou, samotným tiskem a distribucí statistických tiskopis, dále zajištním program pro elektronické poizování dat u respondenta (EPV) a informování o zpravodajské povinnosti. Subsystém eší programovou pípravu vstupního a centrálního zpracování. Subsystémem IV. VSTUP je pokryto primární zpracování statistických úloh (statistickou úlohou je též zpracování administrativních dat). Nástroje subsystému musí zajistit podklady pro zajištní a ešení response statistických výkaz a dotazník, jejich evidenci a píjem, ovování správnosti (validace) vstupních dat a zpracování kontrolních a kvalitativních výstup. Souástí subsystému je schvalovací procedura založená na kvalitativních a kvantitativních parametrech. Pro respondenty budou zpístupnny pedevším další webové služby a standardizováno využití ISDS. V subsystému V. CENTRAL jsou zajišovány všechny innosti související s centrálním zpracováním. Zvlášt jde o tvorbu výstupních dat statistické úlohy, detekci extrémních hodnot statistických promnných, imputace, sezónní oišování, modelování a dopoty statistických údaj. Významnou inností je schvalování a uvol ování dat, vetn zajištní zpracování a uložení expertních odhad. Souástí je též statistická analýza dat a ochrana jejich dvrnosti. Posledním navrhovaným subsystémem je VI. DISEMINACE, který obsahuje nástroje pro poskytování statistických informací a jejich prezentace, informování interních uživatel a zajištní diskusních fór. Souástí jsou též systémy pro ochranu dvrnosti statistických údaj, ízení a plánování diseminace. Nástroje subsystému umožní provádt analýzy o uživatelích statistických informací a využívání statistických informací. Pro diseminaci informací je použita i VDB, piemž interface je DATOVÝ SKLAD. Další možností využití SIS pro uživatele bude nap. certifikovaná informace o míe inflace na místech CzechPOINTu.

Pro podporu navržených funkcionalit jednotlivých subsystém jsou též navrženy integraní nástroje SIS: Integraní nástroj VII. REGISTRY zahrnuje pedevším správu registr a jiných podprných databází, návrh systému registr SÚ, administrativní, popisné a statistické funkce jednotlivých souástí registr a návrh zpsobu tvorby opor výbr pro statistické úlohy. Dalším dležitým integraním nástrojem je VIII. SMS, který poskytuje nástroje pro vytváení a sdílení statistických metadat v celém procesu pípravy a zpracování statistických úloh. Jádro metainformaního systému tvoí statistické íselníky a klasifikace (nástroje SMS KLAS) a statistické ukazatele (nástroje SMS UKAZ). Tyto základní metainformace jsou dále rozšiovány o metadata popisující statistické úlohy (nástroje SMS ULOHY) , metadata popisující statistické výstupy (nástroje SMS DISEMINACE) a metadata popisující kvalitu statistických metainformací (nástroje SMS KVALITA). Z hlediska správy a uložení dat je základem celé koncepce integraní nástroj IX. DATOVY SKLAD, jehož pedmtem je vytvoení centrálního metainformaci ízeného úložišt statistických údaj ze všech statistických úloh, které budou sdílené pro centrální zpracování, analýzy dat a diseminaci statistických informací. Datový sklad slouží rovnž jako dležitý.interface pro VDB jakožto jednoho ze základních nástroj diseminace. Data budou vkládána pevážn ze subsystém VSTUP (ETL procesy) a CENTRAL (nap. dopoty a expertní odhady). Pro tyto innosti budou vytvoeny potebné nástroje. Z uložených statistických dat bude zajištno rozhraní pro VDB jako jednoho ze základních nástroj prezentace statistických dat. Budou vytváena úelov zamená datová tržišt pro statistické oblasti nebo skupiny uživatel, která budou poskytovat statistická data nástrojm subsystému DISEMINACE. Pedmtem návrhu integraního nástroje X. ICT je zvlášt integrace prostedí ICT, komunikaní systém, rozmístní (topologie) zdroj ICT, návrh centrálního a záložního výpoetního stediska a technologický provoz nástroj SIS (definovaných v jednotlivých subsystémech). Každá statistická úloha musí být ešena v rámci GA SIS, ale využije pouze relevantní (potebné) subsystémy.


35 z 101


Obrázek 3 - Koncept Statistického informaního systému

3.3

Jaké služby budou díky Projektu poskytovány Oekávané funkce SIS: x

statistická

x

manažerská

x

ízení požadavk

x

znalostní

x

integraní

x

ízení kvality

x

komunikaní (organizaní)

Základním principem je centrální uložení statistických informací v jednom datovém skladu a uvol ování statistických informací prostednictvím datových tržiš. Cílovým stavem je maximální možná jednotnost postup a nástroj použitých pi všech fázích zpracování statistických úloh. Nástroje SIS budou schopné pružn reagovat na poteby uživatel statistických dat a na mnící se ekonomické, legislativní a organizaní podmínky. V návaznosti na požadavky uživatel musí statistický informaní systém: x x x x x

být nástrojem pro ízení zpracovatelských a statistických inností SÚ, poskytovat respondentm efektivní cesty pedávání statistických informací, poskytovat informace o prbhu celého procesu, poskytovat prbžné i výsledné informace o kvalit, zajistit poskytování statistických informací uživatelm,


36 z 101


x x x x x

integrovat statistické systémy s ostatními informaními systémy veejné správy, poskytovat potebné prostedky a nástroje pro integraci statistického systému s informaními systémy mezinárodních organizací, poskytovat potebné nástroje pro procesy sbru, zpracování a diseminace statistických dat a diseminaci informací, unifikovat a standardizovat pracovní postupy a použité nástroje uvnit SÚ, poskytovat nástroje pro podporu a ízení zpracování statistických úloh, pro plánování, návrh, implementaci a vyhodnocení statistického zpracování a dále nástroje pro sledování výkonnosti statistického systému vetn míry uspokojování uživatelských poteb.

Následující pehled služeb obsahuje jak stávající, tak i nov vytvoené služby. U stávajících se bude jednat o jejich zkvalitnní, nebo zautomatizování resp. pesun do jiné kategorie služeb. Jedná se o služby s vyíslitelným ekonomickým pínosem.

Tabulka 12 – Služby poskytované Projektem

. služby 1

Název služby

Pokrytí (v poadí podle preference ešení) souasný stav cílový stav

papír Poskytnutí formuláe pro vyplnní respondentem

off-line formulá

Poskytnutí formuláe pro vyplnní prostednictvím tazatele

4

5

6

off-line formulá webový formulá

1.040.000

off-line formulá

2

3

etnost používání (rok)

Aplikace kontrolních vztah a omezení hodnot vkládaných do formuláe respondentem Poskytnutí metodické podpory pro vyplnní formuláe respondentem

off-line formulá papír off-line formulá

telefon papír

webový formulá kontextová nápovda

telefon

web SÚ

pošta elektronická pošta

350.000

off-line formulá

web SÚ

Poskytnutí informace o zpravodajské povinnosti a stavu jejího plnní vykazujícímu ne subjektu Pijetí dat z formuláe od respondenta

webový formulá

1.040.000

1.040.000

ISDS (RPP) web SÚ webová služba

1.040.000

webová služba datová schránka webový formulá elektronická pošta pošta

7

8

9

Poskytnutí rozhraní pro navedení dat z administrativního zdroje jeho správci Poskytnutí metodické podpory pro navedení dat z administrativního zdroje jeho správci Poskytnutí statistických dat ve form uživatelského výstupu


1.040.000

specifický datový penos webová služba webová služba

150

Telefon

soubor na webu SÚ

web SÚ

150

Web SÚ – aplikace, soubory

1.600.000

37 z 101


externímu uživateli

elektronický nosi dat

VDB s podporou webových služeb

elektronická pošta

uživatelsky definovaný datový výstup

papír uživatelsky definovaný datový výstup 10

11

12

Poskytnutí statistických dat ve form technologického výstupu autorizovanému externímu uživateli (orgány státní správy, EUROSTAT,…)

specifický datový penos

Poskytnutí metadatových objekt (íselníky, klasifikace, definice ukazatel apod.) subjektm státní statistické služby, veejné správy a ekonomickým subjektm

papír

Pijetí požadavku od externího uživatele


soubor na webu SÚ

telefon 13

14

Pístup k dokumentm (nap. Technickým projektm statistických úloh) obíhajících v rámci proces SIS pro interní uživatele v SÚ Dostup ke statistickým datm (vetn metadatových popis a informace o kvalit dat) pro interní uživatele v SÚ

SÚ

VDB webová služba

web SÚ webová služba

5.000

webový formulá

200

DMS

3.000

elektronická pošta papír souborový systém zpracovatelské databáze

specifické Dostup prostedk pro podporu aplikace diseminace statistických dat pro interní uživatele v SÚ

VDB datová tržišt zpracovatelské databáze

220.000

VDB datová tržišt standardní prezentaní nástroje specifické aplikace


300

souborový systém

(bez úplného metadatového popisu a úplné informace o kvalit dat) 15


26.400

38 z 101


3.4

Investor (provozovatel) Projektu

Tabulka 13 - Investor (provozovatel) Projektu Úplný úední název eská republika – eský statistický úad Zkrácený název

SÚ

Právní forma

organizaní složka státu

I/DI

00025593

Oficiální adresa

Praha 10, Na padesátém 3268/81, PS: 100 82

NUTS 2

Hlavní msto Praha

Vedení úadu

Ing. Jií Kovák, CSc. – 1. místopedseda SÚ

Kontaktní osoba

Ivo Makalouš

Telefon

+420 274 051 111 (ústedna), +420 274 052 159 (pímá linka)

Fax

+420 274 053 146

E-mail

[email protected]

Internet

http://www.czso.cz/

SÚ jako budoucí provozovatel Projektu má již rozsáhlé zkušenosti s pedkládáním, administrací, realizací a následným provozováním projekt financovaných z prostedk EU, viz kapitola 15 této Studie.

3.5

Kapacita a velikost Projektu Kapacita projektu je koncipována na maximální využití projektu. Protože jednotlivé moduly projektu budou nabíhat postupn, budou se postupn zvyšovat i hodnoty parametr projektu, což bude mít pozitivní dopad na možnosti rozvoje statistických metodik a postup.

Tabulka 14 - Kapacita a velikost Projektu Parametr Hodnota Poet uživatel

Uživateli funkcionality pro navedení dat do SIS budou respondenti statistických zjišování, terénní pracovníci SÚ, správci administrativních dat a pracovníci státních institucí specifikující požadavky na statistická data. Jejich poet lze oekávat v ádu stovek za den. Uživateli interní funkcionality SIS (navedení a zpracování dat, analýzy, píprava statistických výstup) bude vtšina odborných pracovník SÚ. Jejich poet lze oekávat v ádu stovek za den. Uživateli výstupní funkcionality SIS (získávání statistických dat) bude podle typu dat veejnost a autorizovaní externí uživatelé (orgány státní správy, objednatelé výstupních produkt). Jejich poet lze oekávat v ádu jednotlivých tisíc za den.

Maximální kapacita systému

Maximální zatížení systému v jeho vstupní ásti lze oekávat (nap. v dob voleb nebo termínu rozsáhlých šetení) v ádu stovek tisíc údaj za den. Maximální vnitní datové pesuny v rámci funkcionality SIS lze oekávat (nap. bhem zpracování rozsáhlých statistických úloh, nebo navádní dat do datového skladu) v ádu desítek milion údaj za den. Maximální zatížení systému v jeho výstupní ásti lze oekávat (nap. v dob zveejnní významných výstupních ukazatel) v ádu jednotek milion údaj za den.

Oekávaná kapacita systému

Bžné denní zatížení systému v jeho vstupní ásti lze oekávat v ádu desítek tisíc navádných údaj za den. Bžné denní zatížení v rámci interní funkcionality SIS lze oekávat v ádu stovek tisíc až milion penášených údaj za den. Bžné denní zatížení systému v jeho výstupní ástí lze oekávat v ádu


39 z 101


stovek tisíc údaj za den. Objem dat

Prmrný objem dat vstupujících do systému lze oekávat v ádu jednotlivých GB za den. Objem dat spravovaných v rámci SIS v provozní (nearchivní) ásti systému se bude vzhledem k jejich historickému charakteru a zpsobu zpracování a uložení pohybovat v ádech jednotek TB s denními pesuny v ádech desítek GB. Prmrný objem dat vystupujících ze systému ve form statistických výstup lze oekávat v ádu jednotek až desítek GB za den.

Územní psobnost

eská republika

3.6

Lokalizace Projektu Projekt bude realizován na celém území R. ást technické infrastruktury bude umístna v sídle zadavatele, pípadn v jiných prostorách urených zadavatelem:

Tabulka 15 - Lokalizace Projektu Msto Praha 10 Ulice

Na Padesátém

PS

100 82

. Popisné

81

. Orientaní

3268

3.7

Variantní zpracování v rámci Studie proveditelnosti

V rámci Pípravné etapy Projektu byla zvažována pouze nulová a investiní varianta. Tyto varianty jsou dále zpracovány v Analýze náklad a pínos (CBA) – Píloha .1

3.8

Ostatní významná specifika Projektu

Realizace Projektu je primárn vyvolána provedenými úpravami právních pedpis, zejména schválením zákona . 111/2009 Sb. o základních registrech, který vejde v úinnost 1. ervence. 2010 resp. potebou podpory vzájemné komunikace mezi základními a statistickými registry s dalšími relevantními informaními systémy VS. SIS takovým systémem bezesporu je a tímto propojením dojde ke sjednocení datových zdroj napí všemi systémy veejné správy. Zavedení systému Základních registr má tedy z tohoto pohledu významný dopad na realizaci dalších projekt Smart Administration, vetn Projektu „Redesign SIS“. Projekt rovnž umožní využití Datových schránek pro komunikaci s respondenty statistických zjišování (zasílání elektronických formulá a vzor výkaz, sbr dat, apod.). Relevantní úedníci v jednotlivých orgánech veejné moci, jak na úrovni státní správy, tak na úrovni samosprávy musí být na používání novinek, které pináší zavádní systému všech registr, a ostatních témat eGovernmentu vbec, ádn proškoleni. Z tohoto dvodu byla Ministerstvem Vnitra eské Republiky v rámci operaního programu OPLZZ vypsána výzva na Vzdlávání v eGon Centrech kraj a obcí s rozšíenou psobností, jejímž cílem je zajistit proškolení jednotlivých úedník a zajistit tak jejich pipravenost na zmny, které zavedení eGovernmentu pináší. Také další výzva vyhlášená v rámci operaního programu OPLZZ, a to výzva na Nastavení systému vzdlávání v eGovernmentu a zavedení procesního modelování agend veejné správy, má úzkou návaznost na realizaci Projektu.(pedevším v souvislosti s cílovými skupinami Vlastníci administrativních zdroj dat a Subjekty státní statistické služby)


40 z 101


3.9

Fáze Projektu

3.9.1 Pehled fází Projektu Z hlediska realizace je Projekt rozdlen do tí, na sebe logicky navazujících fází. Tyto fáze se vzájemn odlišují aktivitami, které v rámci nich probíhají. V prbhu všech fází probíhají aktivity zamené na publicitu a propagaci projektu. Po skonení pilotní, optimalizaní a ovovací fáze nastává pechod do produktivního provozu. Tabulka 16 – Jednotlivé fáze Projektu Metoda realizace: (vlastní kapacita, partner, externí subjekt, atd.)

Zaátek DD.MM.RR

Konec DD.MM.RR

Pípravná

vlastní kapacitou v souinnosti s externím subjektem (dodavat.)

1.8.2009

31.8.2010

Implementaní

externí subjekt (dodavatel) ve spolupráci s pracovníky SÚ

1.9.2010

30.6.2013

Pilotní, optimalizaní a ovovací

vlastní kapacitou v souinnosti s externím subjektem (dodavat.)

1.7.2013

30.06.2014

Pechod do plného produktivního provozu

vlastní kapacitou s pípadnou podporou externího subjektu

1.7.2014

-

Fáze – klíové aktivity:

3.9.2 Pípravná fáze Vymezení fáze: 1.8.2009 – 31.8.2010 V pípravné fázi byla stanovena vhodná strategie s cílem zajistit vytvoení globální architektury SIS a jeho další rozvoj. Její souástí byla specifikace projektového zámru, vetn vymezení požadavk na projektem poskytované služby. Vzhledem k náronosti investice bylo rozhodnuto využít možnost získání píspvku z Integrovaného operaního programu (IOP) v oblasti podpory 1.1 – Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ 1.1a, 1.1b.

Shrnutí hlavních aktivit pípravné fáze: x analytické innosti, x zpracování operaní strategie, x výbr varianty ešení – v této etap žadatel provedl dkladné posouzení ešení z hlediska technické náronosti a náklad na jeho realizaci, x sestavení projektového týmu – žadatel sestaví kvalitní projektový tým, jasn specifikuje úkoly a odpovdnosti jednotlivých len týmu. Použitá metodika je PRINCE2. Dále bude nastaven systém ízení a fungování týmu, x výbr zpracovatele návrhu architektury, x zpracování žádosti o dotaci – nedílnou souástí pípravné etapy je zpracování žádosti do IOP vetn všech povinných píloh, x zpracování studie proveditelnosti a analýzy pínos a náklad (CBA), x vyhlášení výbrového ízení na implementátora a výbr implementátora. Rozhodnutí o poskytnutí dotace je pedpokládáno do konce prvního tvrtletí 2010. Projekt následn pedpokládá vyhlášení výbrových ízení specifikovaných v kapitole 6.4. Výbrová ízení budou provádna v souladu se zákonem . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, a dle pravidel IOP. Pi V budou dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a úelného vynakládání veejných prostedk. Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

41 z 101


3.9.3 Implementaní fáze Vymezení fáze: 1.9.2010 – 30.6.2013 V této fázi Projektu budou navrženy a realizovány jednotlivé subsystémy SIS, Postupn budou pevádny do pilotního provozu. Na základ technických a provozních zkušeností s realizací investiních projekt obdobného rozsahu a zamení, v souladu s legislativními požadavky stanovil žadatel délku implementaní fáze na 36 msíc, což pln vyhovuje podmínkám výzvy i pravidlm IOP. Implementaní fáze Projektu zahrnuje následující hlavní aktivity: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

detailní architektura subsystém SIS, realizace APV subsystém SIS, testy APV subsystém SIS (samostatné i integraní testy), optimalizace subsystém SIS, vytvoení projektové dokumentace, návrh a dodání infrastruktury (HW a SW),

Nedílnou souástí implementaní fáze je informaní kampa , jejímž úkolem bude informovat pracovníky veejné správy i obyvatele a podnikatelské subjekty o zavedení Statistického informaního systému a jím poskytovaných službách. Souástí informaní kampan bude také informace o spolufinancování daného Projektu z rozpotu EU. Dále budou probíhat tyto aktivity: x x

zaškolení pracovník – dodavatelé SW provedou v implementaní fázi projektu zaškolení pracovník, kteí budou s tímto SW pracovat, administrace Projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace,

Implementaní fáze bude realizována jako jeden celek, z pohledu erpání dotace bude probíhat v 6 etapách. Žádost o platbu bude pedložena dle uskutenných výdaj a dle pravidel IOP.

3.9.4 Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze Vymezení fáze: 1.7.2013 – 30.06.2014

V této fázi Projektu bude SIS využíván v pilotním provozu, nkteré ásti budou ale již využívány v rutinním provozu. Pilotní a ovovací fáze projektu Redesign SIS zahrnuje následující hlavní aktivity: 1. 2. 3.

pilotní provoz a optimalizace APV subsystém SIS, doplnní projektové dokumentace, doplnní návrhu a dodání infrastruktury (HW a SW),

Stejn jako v Implementaní etap je nedílnou souástí pilotní a ovovací etapy informaní kampa , jejímž úkolem bude informovat pracovníky veejné správy i obyvatele a podnikatelské subjekty o zavedení Statistického informaního systému a jím poskytovaných službách. Souástí informaní kampan bude také informace o spolufinancování daného projektu z rozpotu EU. Dále budou probíhat tyto aktivity: x x x

zaškolení pracovník – dodavatelé SW provedou další zaškolení pracovník, kteí budou s tímto SW pracovat. administrace projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace s využitím výstup implementaní fáze projektu Redesign SIS a dalších projekt Smart administration budou zpracovány analýzy jako základ pro další smování a pípady využití administrativních zdroj dat a rozšíení využívání podnikových informaních systém pro získávání statistických informací


42 z 101


Pilotní a ovovací fáze bude realizována jako jeden celek, z pohledu erpání dotace bude probíhat ve 2 etapách. Žádost o platbu bude pedložena dle uskutenných výdaj a dle pravidel IOP.

3.9.5 Provozní fáze - pechod do produkního prostedí Od data 1.7.2014 bude zahájen ostrý provoz celého systému. V této fázi bude nutná prbžná údržba a podpora provozu a prbžný rozvoj a zdokonalování v závislosti na zmnách legislativy, rozšiování služeb státní správy a vývojem v oblasti technologií (pedpokládané roní náklady ve výši cca 15-20% celkových investiních náklad – tento podíl je odhadnut na základ vyhodnocení zkušeností z realizace rozsáhlých systém ve veejné správ).

3.10 Nezbytné legislativní zmny Pedložený Projekt nevyžaduje žádné další zásadní legislativní zmny v souasnosti platných právních úprav. Je souástí skupiny projekt, které jsou v plném souladu se strategií EVS, pro jejíž realizaci již byly vytvoeny dostatené legislativní podmínky.

3.11 Publicita a informovanost Projektu Publicita Projektu je jednou z podprných aktivit Projektu a náklady na její zajištní jsou zahrnuty v rozpotu Projektu. Použitá metodika a rozsah aktivity je v souladu s Naízením Komise 1828/2006 a v souladu s Pravidly pro provádní informaních a propaganích opatení pro projekty Smart Administration. Povinnou publicitu Projektu zajistí pedkladatel žádosti o dotaci, tj. SÚ, který bude informovat veejnost o podpoe, kterou obdržel z Integrovaného operaního programu. K zajištní povinné publicity budou použity níže uvedené nástroje a postupy.

3.11.1 Viditelné umístní trvalé informaní desky Hmotné výstupy projektu (technická infrastruktura), jejichž náklady byly hrazeny z veejných prostedk, a které inily mén než 500 000 EUR, budou oznaeny: x symbolem Evropské unie (vlajka EU) v souladu s grafickými normami používání tohoto symbolu, x symbolem Integrovaného operaního programu, x informací o finanní úasti Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj, x prohlášením ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“.

3.11.2 Souhlas se zveejnním v seznamu píjemc V souladu s Naízením 1828/2006 a usnesením vlády R . 1580/2008 poskytne SÚ souhlas se zalenním na veejn pístupný seznam píjemc v rozsahu jméno píjemce podpory, název Projektu, výše obdržené finanní ástky.

3.11.3 Zvláštní tiskové a mediální zprávy Povinná publicita Projektu bude zajišována rovnž prostednictvím tiskových a mediálních zpráv. Tiskové zprávy - tiskové zprávy a tisková prohlášení uinná SÚ budou obsahovat symboly Evropské unie a IOP, název realizovaného projektu, ke kterému se vztahují a odkaz na finanní spoluúast Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj a souasn prohlášení ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“. Audiovizuální materiály budou obsahovat symbol Evropské unie, symbol Integrovaného operaního programu (pouze v pípad obrazových záznam), odkaz na finanní spoluúast Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj a prohlášení ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“. Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

43 z 101


3.11.4 Informace úastníkm projektu na všech dokumentech Pi provádní všech informaních a propaganích aktivit budou informovány píslušné cílové skupiny Projektu o finanní spoluúasti EU, ERDF i o projektu, piemž symboly Evropské unie a IOP budou vždy nedílnou souástí veškerých informaních a propaganích prostedk týkajících se projekt financovaných z prostedk Evropské unie. Pi použití symbol EU a IOP budou dodržována níže uvedená pravidla: x

symboly budou vždy uvedeny na viditelném míst,

x

u tiskových materiál budou vždy na titulní stran,

x

pi používání souasn s jinými logy nebo znaky budou umístny symboly EU a IOP jako první,

x

pi používání souasn s jinými logy nebo znaky budou umístny symboly EU a IOP jako první, v poadí logo IOP poté logo EU, poté další loga,

x

stejné pravidlo bude aplikováno i pi umístní svisle pod sebe,

x

ostatní loga nebo znaky nebudou vtší než symboly EU a IOP,

x

bude uveden odkaz na finanní spoluúast Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj a prohlášení ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“ musí být užíván vždy spolen se symboly EU a IOP.

Rovnž veškeré materiály vztahující se k projektu (smlouvy uzavené v rámci Projektu, písemná korespondence spojená s projektem apod.)budou oznaeny v souladu s Pravidly pro provádní informaních a propaganích aktivit.

3.11.5 Jiné formy zajištní publicity projektu Propaganí pedmty - pro propaganí pedmty platí stejná pravidla jako pro hmotné výstupy investiních projekt. Pokud to bude technicky možné, budou tyto pedmty oznaeny symbolem Evropské unie, symbolem IOP, informací o finanní spoluúasti Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj a prohlášením ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“. Velmi malé propaganí pedmty budou oznaeny alespo symbolem Evropské unie a odkazem na Evropskou unii.

3.11.6 Publicita zajiš ovaná v rámci modernizace VS Možnosti: x x x x x x

Mediální kampan Konference Semináe Informaní brožury Audiovizuální pedmty Informaní letáky

Výše uvedené nástroje povinné publicity projektu bude zajišovat SÚ, jakožto píjemce podpory. Náklady vážící se k zajištní povinné informaní a propaganí povinnosti vynaložené SÚ jsou zpsobilými výdaji projektu a jsou uvedeny v rozpotu projektu. SÚ bude uchovávat veškeré doklady související s propagací pro poteby kontroly v souladu s pravidly archivaní povinnosti. SÚ bude poizovat záznamy všech informaních a propaganích opatení, vzorek vytištného inzerátu, záznam reklamního spotu, screenshot webových stránek, fotografie propaganích pedmt apod. Veškerá použitá loga budou odpovídat požadavkm stanovených platným Logo manuálem IOP. Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

44 z 101


4 Management projektu a projektový tým 4.1

Management projektu ízení Projektu Redesign SIS vychází z metodiky PRINCE2 (zkratka pro PRojects IN Controlled Environments), která pedstavuje jednu z rozšíených metodologií v projektovém ízení. Jde o ucelený pístup k ízení jakéhokoliv druhu projekt, urený zejména firmám a organizacím. Jedná se o rámec, který je pedevším zamen na stanovení proces, rolí, odpovdností a dalších rozhodujících prvk dležitých pi ízení projektu. Dobe je tak ošeten pedevším životní cyklus projektu. Obr. 4 - Standardní struktura pro ízení projektu podle metodiky PRINCE2

4.2

Organizaní a odborné zabezpeení projektu na stran SÚ

4.2.1 Vnitní postupy ízení a hodnocení (vedoucí projektu, realizaní tým, sledování prbhu, záznamy, hodnocení) Pedkladatelem projektu „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ je eský statistický úad. Rozhodnutím pedsedy SÚ byl v dubnu 2008 vytvoen ídící a koordinaní výbor SÚ k zabezpeení pípravy a realizace projekt SÚ z program Evropské unie (KV-EU). Do psobnosti tohoto KV-EU patí zejména ízení a koordinace pípravy a realizace projekt SÚ v rámci IOP a OP LZZ, navrhování systémových opatení nutných pro realizaci pedmtných projekt SÚ a koordinace další innosti spojené s problematikou projekt SÚ.


45 z 101


Od 15. 9. 2008 je pi SÚ zízena projektová kancelá, která zabezpeuje koordinaní, organizaní, informaní a administrativní podporu pípravy a realizace projekt a innosti nositel projekt. Projektová kancelá zajišuje kompletní administrativu projekt, archivaci dokument, zápis a dalších doklad. Projektová kancelá vypracovala „Smrnici pedsedy eského statistického úadu, kterou se stanovují pravidla pro pípravu a realizaci projekt spolufinancovaných ze Strukturálních fond Evropské unie“. Na základ této smrnice bude pro projekt „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ jmenován projektový tým.

4.2.2 Struktura ízení pro Projekt Redesign SIS a její personální zajištní na stran žadatele Sponzor Projektu – Ing. Jií Kovák, CSc. ídící výbor Projektu -

Nositel Projektu – Ivo Makalouš Vcný gestor Projektu – Ing. František Konený Zástupce dodavatele - externí Projektový manažer - externí Senior uživatel – vrchní editelé statistických sekcí o Ing. Marek Rojíek – sekce makroekonomických statistik o Ing. Josef Vlášek – sekce produkních statistik o Ing. Jan Srb – sekce demografie a sociálních statistik

Projektový tým -

Vedoucí ešitelských tým – Ing. František Konený Ekonom Projektu – Ing. Ivana Pecková Právník - externí Manažer kvality – Ing. Alena Bokvajová Administrátor Projektu – Dagmar Kadlecová EU administrátor – Ing. Jaromír Tomášek, CSc. Technický gestor Projektu – Petr Lebeda, MBA Manažer publicity – Ing. Helena Kolákova Expert na podnikové statistiky – Ing. Juraj Lojka Expert na statistiky domácností – Ing. Martin Zelený Bezpenostní expert – Ing. Vladimír Holý Expert na statistické a základní registry – Ing. Stanislav Palas

Vedoucí ešitelských tým pro jednotlivé subsystémy -

Obsah – Ing. Alena Hellerová Požadavek – Ing. Pavla Trendová Píprava – Ing. Jií Novák Program – Ing. Jií Novák Vstup – Ing. Jana Sedláková Central – Ing. Pavel Skotnica Diseminace – Ing. Eduard Durník SMS – Ing. Ebbo Petrikovits Datový sklad/Datová tržišt – Ing. Olga Adamcová ICT – Petr Lebeda, MBA

Pozn.: Vzhledem ke složitosti problematiky je na stran žadatele doplnn ídící výbor o tzv. „Senior uživatele“, který je zastoupen vrchními editeli sekcí píslušných statistik, které SIS pokrývá. Projektový tým bude na stran žadatele doplnn ze stejných dvod o expertní pracovníky na podnikové statistiky, statistiky domácností, bezpenost a statistické a základní registry. Role Projektového manažera a Právníka projektu bude zajištna extern.


46 z 101


Tabulka . 17 – Personální zajištní Projektu na stran žadatele Název role

Odborné pedpoklady

Jméno lena

Pracovní úvazek v Projektu (hod)

Prmrná hodinová sazba lena týmu (K)

Sponzor Projektu

- v souasné dob na pozici 1.mp. SÚ - praxe ve státní statistické služb minimáln 10 let - praxe s ízen útvar ve státní statistické služb minimáln 5 let

J. Kovák

640

396

Nositel Projektu

- v souasné dob na pozici vrchního editele Sekce statistických zpracování - souhrnná znalost všech subsystém

I.Makalouš

3200

396

Manažer projektu

- praxe v ízení projekt ICT minimáln 5 let

externista

-

-

Vcný gestor Projektu a souasn Vedoucí ešitelských tým

- v souasné dob na pozici vrchního editele Sekce obecné metodiky a registr - vedoucí projektového týmu GA-SIS - praxe ve státní statistické služb v roli experta oblasti ekonomických statistik minimáln 5 let

F.Konený

2400

396

Senior uživatel

– vrchní editel Sekce makroekonomických statistik

M.Rojíek

320

396

J.Vlášek

320

396

J.Srb

320

396

– vrchní editel Sekce produkních statistik – vrchní editel Sekce demografie a sociálních statistik Technický gestor Projektu (ICT expert)

- v souasné dob na pozici editele Odboru ICT - praxe ve státní statistické služb minimáln 10 let - praxe v ízení útvar/projekt ICT minimáln 5 let

P.Lebeda

960

396

Manažer kvality

- zkušenosti s metodami a principy celkové kvality ízení (TQM) v SÚ,

A.Bokvajová

960

396


47 z 101


dlouhodobá praxe ve fungování SÚ, znalost všech interních proces Administrátor projektu

- v souasné dob vedoucí Projektové kanceláe - praxe v ízení projekt ICT minimáln 5 let - dlouhodobá praxe ve fungování SÚ, znalost všech interních proces

D.Kadlecová

1920

396

EU administrátor

- praxe s metodikou monitorování a plnní požadavk EU pi realizaci projekt IOP

J.Tomášek

1280

396

Ekonom Projektu

- v souasné dob na pozici finanního manažera projekt - zkušenosti s projekty IOP a OP LZZ

I.Pecková

1920

396

Manažer publicity

- v souasné dob manažerka publicity a editelka Odboru elektronických prezentací - zkušenosti s projekty IOP a OP LZZ

H.Koláková

960

396

Expert na podnikové statistiky

- praxe ve státní statistické služb v roli experta na podnikové statistiky

J.Lojka

1280

396

Expert na statistiky domácností

- praxe ve státní statistické služb v roli experta na statistiky domácností

M.Zelený

1280

396

Bezpenostní expert

- praxe ve státní statistické služb v roli experta na bezpenost

V.Holý

1280

396

Expert na statistické a základní registry

- praxe ve státní statistické služb v roli experta na statistické a základní registry

S.Palas

640

396

Právník projektu

- zkušenosti s právní specifikou projekt IOP a OP LZZ

externista

-

-

Vedoucí ešitelského týmu OBSAH – vcný gestor za subsystém Obsah

- praxe ve státní statistické služb v roli experta metodiky pípravy a realizace statistických úloh minimáln 5 let

A.Hellerová

2400

396

Vedoucí ešitelského týmu POŽADAVEK – vcný gestor za subsystém Požadavek

- v souasné dob na pozici editelky Odboru obecné metodiky - vedoucí pracovní skupiny Požadavky Projektového týmu GASIS - praxe ve státní

P.Trendová

1920

396


48 z 101


statistické služb v roli experta metodiky pípravy a realizace statistických úloh minimáln 5 let Vedoucí ešitelského týmu PÍPRAVA

- v souasné dob na pozici editele Odboru pípravy statistických úloh - vedoucí pracovní skupiny Píprava a Program Projektového týmu GA-SIS - praxe ve státní statistické služb v roli experta pípravy a realizace statistických úloh minimáln 5 let

J.Novák

1920

396

Vedoucí ešitelského týmu PROGRAM

- v souasné dob na pozici editele Odboru pípravy statistických úloh - vedoucí pracovní skupiny Píprava a Program Projektového týmu GA-SIS - praxe ve státní statistické služb v roli experta pípravy a realizace statistických úloh minimáln 5 let

J.Novák

1280

396

Vedoucí ešitelského týmu VSTUP

- v souasné dob na pozici vrchního editele Sekce obecné metodiky a registr - vedoucí projektového týmu GA-SIS - vedoucí pracovní skupiny Vstup - praxe ve státní statistické služb v roli experta pípravy a realizace vstupního zpracování statistických úloh minimáln 5 let

J.Sedláková

2400

396

Vedoucí ešitelského týmu CENTRAL

- v souasné dob na pozici editele Odboru metodiky a realizace statistických zpracování - vedoucí pracovní skupiny Central Projektového týmu GASIS - vedoucí ešitelského týmu Central - praxe ve státní statistické služb v roli experta pípravy a realizace centrálního

P.Skotnica

1360

396


49 z 101


zpracování minimáln 5 let Vedoucí ešitelského týmu DISEMINACE

V souasné dob na pozici editele Odboru veejných databází - vedoucí pracovní skupiny Diseminace Projektového týmu GASIS - vedoucí ešitelského týmu Diseminace - praxe ve státní statistické služb v roli experta diseminace statistických výstup minimáln 5 let

E.Durník

1920

396

Vedoucí ešitelského týmu SMS

- v souasné dob na pozici vedoucího Samostatného oddlení statistického metainformaního systému - vedoucí ešitelského týmu SMS - praxe ve státní statistické služb roli experta metodiky pípravy a realizace statistických úloh minimáln 5 let

E.Petrikovits

2400

396

Vedoucí ešitelského týmu Datový sklad/Datová tržišt

- praxe ve státní statistické služb roli experta metodiky pípravy a realizace statistických úloh minimáln 5 let

O.Adamcová

1920

396

Vedoucí ešitelského týmu ICT

- v souasné dob na pozici editele Odboru ICT - vedoucí ešitelského týmu ICT - praxe s ízením projekt IT

P.Lebeda

960

396

Zkušenosti len týmu: Jií Kovák – jako sponzor Projektu vykonává funkci 1. místopedsedy SÚ, povený zastupováním pedsedy SÚ a má se sponzorstvím bohaté zkušenosti viz. Pehled realizovaných projekt SÚ v píloze tohoto dokumentu Ivo Makalouš - jako Nositel Projektu má rozsáhlé zkušenosti s koordinací a ízením postupu prací na podobných projektech, zabezpeením souinnosti a informovanosti, komunikace s dodavatelem, kontrolou a akceptací dílích a celkových výstup projekt, zmnovým ízením, pedkládáním zpráv ídícímu a koordinanímu výboru SÚ k zabezpeení pípravy a realizace projektu SÚ z programu EU (KV-EU) a s realizací závr, Pi Projektu rovnž využije své expertní znalosti pi integraci a ovování funkcionality výstup Projektu. František Konený jako Vcný gestor projektu bude dohlížet na základ svých dlouholetých zkušeností z místa vrchního editele Sekce obecné metodiky a registr spolen s ICT expertem nad vcnou a technologickou ásti Projektu Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

50 z 101


Petr Lebeda jako Technický gestor Projektu (ICT expert) a editel odboru správy ICT uplatní v Projektu svoje zkušenosti z dlouhodobé spolupráce na velkých projektech SÚ jako nap. organizace voleb, sítání lidu, dom a byt, vtšina velkých projekt EU (všechny potebují zázemí ICT), spolupráce pi zavádní nových program – nap. personální, finann-evidenní systém. Bude dohlížet nad technologickou správností realizace jednotlivých ástí Projektu Jaromír Tomášek jako EU Administrátor Projektu a vedoucí samostatného oddlení Projektová kancelá, má dlouholeté zkušenosti s tvorbou smrnic, pravidly ízení projekt financovaných z EU, dále má rozsáhlé zkušenosti s projekty OP LZZ – studie proveditelnosti v rámci výzvy „Provádní analýz veejné správy k navrhování realizace postup a inností vedoucích k naplnní cíl strategie Smart Administration“ a výzvy z IOP „Vytváení, rozvoj a údržba celostátních základních a dalších relevantních registr veejné správy“. Dagmar Kadlecová jako Administrátor Projektu má dlouhodobou praxi v SÚ, znalost proces, zkušenosti s tvorbou smrnic, zkušenosti s administrací projekt IOP a OP LZZ Ivana Pecková jako Ekonom Projektu a pracovnice samostatného oddlení Projektová kancelá, má dlouhodobou praxi v SÚ, zejm. v oblasti úetnictví, rozpotu apod., má zkušenosti s projekty OP LZZ – studie proveditelnosti v rámci výzvy „Provádní analýz veejné správy k navrhování realizace postup a inností vedoucích k naplnní cíl strategie Smart Administration“. Helena Koláková jako Manažer publicity a editelka Odboru elektronických prezentací, odpovdná za propaganí a marketingové aktivity eského statistického úadu. S touto inností má v rámci pedchozích projekt IOP a OPLZZ bohaté zkušenosti. Alena Bokvajová jako manažer kvality tohoto Projektu je odpovdná za strategické dokumenty úadu, má zkušenosti se zavádním TQM (Total Quality Management) a hodnocením podle metodiky excellence model EFQM (European Foundation for Quality Management)

Pro jednotlivé subsystémy SIS budou sestaveny samostatné ešitelské týmy, jejichž lenové budou mít dostatené znalosti a pravomoci o rozhodování o dílích aspektech subsystém SIS vetn vcného, legislativního, procesního a technologického hlediska. REGISTRY je samostatná komponenta, která bude ešená v rámci jiného projektu a DWH je již existující komponenta, ke které se v rámci Redesignu SIS realizující datová tržišt. Pozn.: Manažer projektu pedkládá prostednictvím Nositele projektu pravideln 1x msín zprávu KV-EU o aktuální situaci v projektu. Zprávy o stavu plnní projektu pedkládá porad vedení sponzor projektu po projednání v KV-EU ve tvrtletní periodicit.

4.2.3 Odborné a organizaní schopnosti žadatele vetn pedešlých zkušeností s realizací projekt Vedle již výše popsaných zkušeností jednotlivých pracovník má SÚ rozsáhlé zkušenosti s pedkládáním, administrací a realizací projekt financovaných z prostedk EU. Mezi významné projekty patí nap.: Komunitární granty x 2005 Survey on Agriculture Holdings - Grant EC – Eurostat x EU-SILC 2005 - Grant EC - Eurostat x EU-SILC 2007 - Grant EC - Eurostat x 2007 Survey on the Structure of Agricultural Holdings in Czech Republic pursuant to Council Regulation (EEC) No. 571/88 - Grant EC - Eurostat Phare x x x x

GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics (Data Collection Projects) - 2002 Phare MB Programme on Statistical Co-operation GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics (Data Collection Projects) - 2003 Phare MB Programme on Statistical Co-operation Twiningový projekt Strategic Planning and Management of Statistical Activities - 2004 Strengthening of the Capacity of the CZSO - Phare 2003


51 z 101


Transition facility Transition Facility Multi-Beneficiary Programme for Statistical Integration in 2004 Transition Facility Multi- Beneficiary Programme for Statistical Integration in 2005 Improvement of the Household Surveys Processing Transition Facility 2004 Strengthening of the Czech Statistical Office Administrative Capacity by the Implementation of Statistical Metainformation Systém - Transition Facility 2006 – tento projekt byl ízen ídícím výborem, v jehož ele stál Jií Kovák Vedle úspšn realizovaných projekt financovaných z fond EU demonstruje SÚ své odborné a organizaní schopnosti také adou ocenní. Mezi nejvýznamnjší z posledních let patí:

4.3

x

Soutž „eských 100 nejlepších 2006“ – SÚ byl zaazen mezi pt nezávislých opor demokratického státu

x

„Ocenní zapojení organizace“ – eský statistický úad byl za systematické a pravidelné ovování kvality svých produkt a služeb ocenn v rámci Národní ceny eské republiky za jakost 2007 pi sebehodnocení modelem EFQM, o rok pozdji, v roce 2008, ve stejném modelu získal úad „Ocenní zlepšení výkonnosti organizace“ v kategorii Veejný sektor – Veejná správa. Jde o druhou nejvyšší pozici v soutži kvality.

x

„Organizace zvyšující kvalitu veejné služby“ – cena udlena Ministerstvem vnitra v roce 2007

x

SÚ byl nkolikrát ocenn jako nejlépe komunikující státní instituce s veejností a médii (výsledky výzkumného projektu European Monitor of Government Communications (EMGC), který v roce 2007 a 2008 monitoroval úrove komunikace institucí veejné správy v naší republice)

x

V roce 2009 získal SÚ ocenní „Vítz národní ceny kvality R za r.2009“ v kategorii Veejný sektor pi sebehodnocení modelem EFQM.

Celkový rámec metodiky PRINCE2 Celkový rámec metodiky PRINCE2 je vzhledem k rozsahu uvedený v píloze .8. této Studie

4.4

Odborné pedpoklady na stran dodavatele V následující tabulce jsou specifikovány projektové role na stran dodavatele a jejich odborné pedpoklady konkrétn pro Projekt Redesign SIS.

Tabulka 18 – Projektové role a odborné pedpoklady na stran dodavatele Název projektové role Vymezení odborných pedpoklad Gestor projektu dodavatele

- praxe v ICT minimáln 10 let

Projektový manažer dodavatele

- praxe v ízení projekt ICT minimáln 10 let - minimáln 2 praktické zkušenosti s ízení projekt v oblasti implementace statistického informaního systému

Hlavní architekt dodavatele

- praxe v ICT minimáln 10 let - minimáln 3 zkušenosti na projektech z oblasti implementace statistického informaního systému v roli systémový architekt


52 z 101


Název projektové role

Vymezení odborných pedpoklad

Specialista na bezpenost

- mezinárodn uznávaný certifikát ISMS Auditor (Lead Auditor, International Auditor) nebo CIS (Information Security Manager) nebo ekvivalent daného certifikátu od jiné akreditované autority - minimáln 2 praktické zkušenosti v oblasti bezpenostních projekt postavených na nkterém ze standard nap. ISO 13335, ISO 17799, ISO 27002, ISO 27001, ISO 21827, ITIL, ISM3

Systémový architekt technologické infrastruktury

- získaný a platný certifikát ITIL na IT Service Management nebo ekvivalent daného certifikátu od jiné akreditované autority - minimáln 3 praktické zkušenosti v roli Systémového architekta technologické infrastruktury - prokazatelná zkušenost s tvorbou architektur rozsáhlých informaních systém

Konzultant v oblasti ekonomických statistik

- praxe v ICT minimáln 5 let - minimáln 2 zkušenosti na projektech implementace statistického informaního systému v roli konzultanta/analytika oblasti ekonomických statistik

Konzultant v oblasti sociálních statistik

- praxe v ICT minimáln 5 let - minimáln 2 zkušenosti na projektech implementace statistického informaního systému v roli konzultanta/analytika oblasti sociálních statistik

Vedoucí aplikaního vývoje

- praxe v ICT minimáln 10 let - minimáln 2 zkušenosti na projektech implementace rozsáhlých informaních systém


53 z 101


5 Technické a technologické ešení projektu Detailní popis technického a technologického ešení je uveden v Píloze .2


54 z 101


6 Zpsob zajištní projektu 6.1

Kritéria výbru varianty, popis a zdvodnní kritérií V rámci projektu byla zvažována investiní a nulová varianta ešení celého Projektu s ohledem na vzájemnou provázanost jednotlivých subsystém SIS. Ponechání souasného stavu, tedy realizace nulové varianty popsané níže, (tj. nerealizace investiní varianty), znemožuje v principu realizování jakýchkoliv pínos popsaných v kapitole „Pínosy Projektu“. Pírstkové náklady u nulové varianty jsou v tuto chvíli teoreticky nulové, nebo tato varianta nepedpokládá žádnou novou innost. Ve skutenosti však mže neinnost, pípadn zbytená innost, zvyšovat náklady SÚ a vyvolávat poteby pijímání nových pracovních sil (plat, poítae, literatura, provoz kanceláe), navyšovat agendu apod. Odkládání redesignu Statistického informaního systému mže mít nejenom pímý vliv na výši náklad, ale mže se v budoucnosti projevovat i v náronjší adaptabilit úadu na legislativní, ekonomické a sociální zmny. Z hlediska zákonné povinnosti SÚ o poskytování statistických služeb státním orgán i orgánm EK mže pípadná neschopnost kvalitn a vas zajistit požadavky tchto orgán negativn ovlivnit prestiž úadu jak v rámci eské republiky, tak i v rámci Evropy. Celkový úinek projekt realizovaných v rámci strategie EVS mže být v dsledku nepíliš efektivního propojení centrálních a statistických registr nižší. V neposlední ad mže mít realizace nulové varianty negativní vliv na atraktivitu úadu z hlediska získávání kvalitních zamstnanc. Pi výbru varianty jsou proto uvažována následující kritéria:

6.2

x

podpora realizace hlavního cíle strategie EVS

x

podpora komunikace mezi centrálními a statistickými registry

x

zvýšení podílu digitalizovaných dokument ve VS

x

dosažení snížení administrativní zátže na stran respondent

x

snížení náklad na stran SÚ

x

schopnost zajištní zákonem stanovených statistických služeb

x

zachování prestiže SÚ v rámci R a EU

Vyhodnocení variant po organizaní, procesní i technologické stránce

6.2.1 Nulová varianta Souasný stav je takový, že SÚ realizuje postupný rozvoj SIS již adu let. Tento rozvoj je výrazn limitován finanními možnostmi úadu, protože prioritními úkoly jsou zcela jednoznan oblasti zamené na splnní povinností SÚ vyplývajících ze zákona. Dsledkem je, že SÚ má sice rozpracovánu koncepci rozvoje SIS, která mže velmi zásadn zefektivnit výkon státní správy v prostedí úadu, ale finanní prostedky v uplynulých letech umož ovali ešit pouze nejaktuálnjší problémy vyplývající z provozních poteb.


55 z 101


Nulová, neinvestiní varianta by zakonzervovala tento stav a všechny z nho vyplývající problémy, kterými jsou zejména: x Partikulárnost jednotlivých komponent – ešení jen úzké ásti problematiky, místo komplexního pokrytí všech poteb SÚ v oblasti dané komponenty x Velmi malá integrovanost, vzájemná nepropojenost nebo málo efektivní propojenost tchto komponent x Neexistence nkterých komponent x Partikulární ešení stejných problém pro rzné statistické úlohy x Velmi malá pružnost systému v rámci zmn zadání statistických úloh, malá efektivita jejich opakovatelnosti atd.

6.2.2 Investiní varianta Cílem Projektu je zajistit efektivní výkon všech proces v oblasti zpracování dat souasn s optimalizací sbru a zpracování statistických dat a tvorby statistických informací vetn integrace požadavk mezinárodních organizací zvlášt v souvislosti s dohodnutými mezinárodními statistickými standardy. Výsledkem investiní varianty bude zejména: x Zásadní podprný integrující prvek práce úadu x Podpora vzájemné komunikace základních a statistických registr VS x Dosažení zcela nezbytné podmínky pro další rozvoj SÚ smrem k moderní evropské instituci v oblasti statistiky x Integrovaný SIS – technologicky i aplikan x Maximáln efektivní sdílení dat i aplikaních komponent x Systém ízený metadaty, tzn.velmi dynamický a variabilní vzhledem k zmnám ve statistických úlohách

6.3

Struný popis nejvhodnjší varianty, zdvodnní výbru varianty S ohledem na dosažení obecn požadovaných parametr u IOP projekt a dále s ohledem na specifické pínosy Projektu, na jeho provázanost s ostatními projekty zamenými na modernizaci veejné správy a propojení všech systém a zdroj dat ve VS, jako nejvhodnjší možnost

doporuujeme investiní variantu z následujících dvod: Investiní varianta má významný pozitivní dopad na naplnní všech výše uvedených kritérií (kap. 6.1). Tato varianta tedy zvyšuje podíl digitalizovaných dokument ve VS, podporuje vzájemnou komunikaci mezi základními a statistickými registry, pináší snížení administrativní zátže pro respondenty, kteí picházejí do pravidelného kontaktu s SÚ, zvyšuje schopnost a rychlost poskytování služeb, jakož i kvalitu poskytnutých informací a tím zajiš uje dlouhodob prestiž SÚ i rámci Evropy a adí se po bok statistickým úadm v ostatních zemích EU. Investiní varianta zárove zefektivuje innosti potebné pro zpracování statistických úloh díky elektronizaci dokument a integraci statistických metod a postup i uvnit úadu a tím pispívá zásadn k naplnní strategie EVS.

6.4

Výbrová ízení Dodavatelské lenní zakázek je možné rozdlit do dvou skupin: Obsahové zakázky a Podprné zakázky. První skupina zakázek je zamena na aktivity pokrývající celý hlavní statistický proces od vzniku požadavku až po diseminaci statistických informací. Obsahovou náplní první („nulté“) zakázky bude rozpracování zadání následných obsahových zakázek do té míry, aby bylo možné efektivn vypsat výbrová ízení na dodavatele a souasn zajistit dostatenou návaznost jednotlivých plnní. Alternativou k tomuto pístupu je vypsání obsahových


56 z 101


zakázek formou soutžního dialogu. Tento pístup však vede k vysoké asové náronosti na vyhodnocení na stran pracovník SÚ a prodlužuje celý proces výbru dodavatel. Druhá skupina zakázek je zamena na innosti související s ízením projektu a vytvoení nezbytné podprné infrastruktury umož ující úspšnou realizaci projektu ve stanoveném ase, kvalit, rozsahu a rozpotu v. splnní všech legislativních a dalších požadavk. Tabulka . 19 – Pedpokládaná výbrová ízení pro zajištní realizace Projektu .

Obsahové zakázky – Název/Obsah

Pedpokládaný objem fin. prostedk (K v. DPH)

Termín vypsání V

1.

Integrace Obsahuje následující subsystémy: SMS, CENTRAL a systémová integrace všech obsahových zakázek.

44 736 000

15.4.2010

2.

Vstupní subsystémy Obsahuje následující subsystémy: VSTUP, POŽADAVEK, PÍPRAVA, PROGRAM.

95 424 000

15.11.2010

3.

Výstupní subsystémy Obsahuje následující subsystémy: DISEMINACE, DATOVÁ TRŽIŠT

35 712 000

15.8.2010

4.

ICT Obsahuje zajištní hardware, systémových služeb a komunikaní infrastruktury.

64 608 000

1.2.2011

.

Podprné zakázky – Název/Obsah

Pedpokládaný objem fin. prostedk (K v. DPH)

Termín vypsání V

1.

Právník projektu Zajišuje právní poradenství související s realizovanými veejnými zakázkami. Dbá na dodržování souladu se zákonem o veejných zakázkách.

3 072 000

1.3.2010

2.

Auditor projektu Dohlíží na prbh celého projektu, kontroluje soulad s úvodním zadáním

2 880 000

1.7.2013

3.

Projektový manažer Zabezpeuje innosti plánování projektu, kontroly plnní plánu, kontroly dosažení projektových cíl, administrace projektu a ízení dokumentace. Rovnž vykonává innosti související administrací agendy týkající se erpání prostedk ze strukturálních fond EU

15 552 000

1.3.2010

4.

Publicita projektu Zajišuje nezbytné PR v souladu s požadavky na publicitu evropských strukturálních fond. Rovnž zajišuje další externí komunikaci v souvislosti s projektem

1 248 000

1.7.2010

Žadatel se ídí pi výbru dodavatel zákonem . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách v platném znní a pravidly IOP.


57 z 101


7 Zajištní investiního (dlouhodobého) majetku 7.1

Vymezení struktury dlouhodobého majetku

Majetek, který se v prbhu projektu stane majetkem investora, bude zajištn v souladu s intern platnými pedpisy, které respektují píslušnou legislativu a metodické pokyny. V souasné dob existuje pro evidenci majetku platná smrnice . 59 ze dne 6. prosince 2006. Tato upravuje pedmt a zásady vedení operativní evidence majetku a zásob v organizaní složce státu Ministerstvo vnitra. Všechen nakupovaný majetek je evidován v informaním systému, na kartách a je k nmu urena hmotná odpovdnost osoby. Majetek, a již dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek bude zvláš evidován na píslušném stedisku a ve zvláštní kapitole se samostatným oznaením, aby bylo možné majetek evidovat a zajistit jeho funknost po dobu udržitelnosti projektu. K evidenci majetku, kterým bude v rámci tohoto projektu hardware, software i další licence a práva, bude zpracována samostatná smrnice, která bude stanovovat evidenci majetku poizovaného s pomocí financování z Integrovaného operaního programu. Stávající smrnice dlí evidenci majetku do jednotlivých stup , v rámci kterých udluje pravomoci i zodpovdnosti k majetku. Majetek bude pravideln inventarizován. Amortizaní plán projektu vychází z výše uvedených zpsob zajištní investiního majetku, a technického ešení uvedeného v pedchozí kapitole. Amortizaní schéma vychází ze specifického modelu vnitního výkaznictví SÚ (neexistence úetních odpis) a plánované faktické životnosti technologických prvk. V následující tabulce je uveden amortizaní plán na základ stávajících informací o užití, provozu a pedpokladech rozvoje projektu.

Tabulka 20 - Struktura investiního majetku v K Investiní majetek

2010

2011

2012

2013

2014

Hardware (DHIM)

0

19 848 000

29 448 000

15 312 000

0

Projektová dokumentace (PD) Software (DNIM)

0

0

1 344 000

5 376 000

1 536 000

17 280 000

51 264 000

66 624 000

27 648 000

4 800 000

Obnova majetku je plánována postupn s ohledem na pedpokládanou životnost.


58 z 101


8 Harmonogram realizace projektu vetn rozpotového harmonogramu 8.1

Návrh harmonogramu projektu

Tabulka 21 – Návrh harmonogramu projektu dle fází a etap projektu Etapy a hlavní milníky projektu Redesign SIS

Zahájení

Dokonení

Hlavní milníky Start projektu

Obsahová V V

ástka (K)

01.01.2010

Odevzdání žádosti o dotaci z IOP vetn všech povinných píloh

31.01.2010

Výbr Implementátora Redesign SIS

31.07.2010

Podpis smlouvy na implementaci Redesign SIS

31.08.2010

Zahájení implementaní fáze Redesign SIS

01.09.2010

Akceptace SIS pro pilotní provoz

30.06.2013

Zahájení pilotní a ovovací fáze SIS

01.07.2013

Akceptace SIS pro ostrý provoz

30.06.2014

Zahájení provozní fáze Redesign SIS

01.07.2014

Pípravná fáze

01.08.2009

31.08.2010

Implementaní fáze Redesign SIS

01.09.2010

30.06.2013

ízení projektu

01.09.2010

30.06.2013

ízení kvality

01.09.2010

30.06.2013

SF administrace

01.09.2010

30.06.2013

1. etapa Implementaní fáze

01.09.2010

31.12.2010

Detailní architektura subsystému SMS – 1.pírstek

01.09.2010

31.12.2010

1

5 376 000,-

Detailní architektura subsystému CENTRAL

01.09.2010

31.12.2010

1

4 992 000,-

Detailní architektura subsystému DISEMINACE – 1.pírstek

01.09.2010

31.12.2010

3

2 496 000,-

Detailní architektura subsystému PROGRAM – 1.pírstek

01.09.2010

31.12.2010

2

4 416 000,-

01.01.2011

30.06.2011

Detailní architektura subsystému SMS – 2.pírstek

01.01.2011

31.06.2011

1

2 304 000,-

Realizace APV subsystému SMS – 1.pírstek

01.01.2011

30.06.2011

1

3 456 000,-

Realizace APV subsystému CENTRAL – 1.pírstek

01.01.2011

30.06.2011

1

3 648 000,-

Detailní architektura subsystému DISEMINACE – 2.pírstek

01.01.2011

30.06.2011

3

4 608 000,-

Realizace APV subsystému DISEMINACE – 1.pírstek

01.01.2011

30.06.2011

3

5 376 000,-



59 z 101


Etapy a hlavní milníky projektu Redesign SIS

Zahájení

Dokonení

Obsahová V

Detailní architektura subsystému PROGRAM – 2.pírstek

01.01.2011

30.06.2011

2

2 112 000,-

Realizace APV subsystému PROGRAM – 1.pírstek

01.01.2011

30.06.2011

2

4 032 000,-

01.07.2011

31.12.2011

Testy APV subsystému SMS – 1.pírstek

01.07.2011

31.12.2011

1

1 000 000,-

Realizace APV subsystému SMS – 2.pírstek

01.07.2011

31.12.2011

1

2 456 000,-

Realizace APV subsystému CENTRAL – 2.pírstek

01.07.2011

31.12.2011

1

3 648 000,-

Testy APV subsystému DISEMINACE – 1.pírstek

01.07.2011

31.12.2011

3

5 376 000,-

Testy APV subsystému PROGRAM – 1.pírstek

01.07.2011

31.12.2011

2

4 032 000,-

Detailní architektura subsystému PRIPRAVA

01.07.2011

31.12.2011

2

4 416 000,-

Detailní architektura subsystému VSTUP – 1.pírstek

01.07.2011

31.12.2011

2

4 800 000,-

Dodávka HW a základního SW – 1.ást

01.07.2011

31.12.2011

4

19 848 000,-

01.01.2012

30.06.2012

Testy APV subsystému SMS – 2.pírstek

01.01.2012

30.06.2012

1

5 376 000,-

Testy APV subsystému CENTRAL

01.01.2012

30.06.2012

1

2 880 000,-

Realizace APV subsystému DISEMINACE – 2.pírstek

01.01.2012

30.06.2012

3

4 608 000,-

Realizace APV subsystému PROGRAM – 2.pírstek

01.01.2012

30.06.2012

2

6 912 000,-

Realizace APV subsystému PRIPRAVA

01.01.2012

30.06.2012

2

2 304 000,-

Detailní architektura subsystému VSTUP – 2.pírstek

01.01.2012

30.06.2012

2

9 792 000,-

Realizace APV subsystému VSTUP – 1.pírstek

01.01.2012

30.06.2012

2

6 720 000,-

01.07.2012

31.12.2012

Detailní návrh subsystému POZADAVKY – 1.pírstek

01.07.2012

31.12.2012

2

1 152 000,-

Optimalizace APV subsystému SMS

01.07.2012

31.12.2012

1

1 728 000,-

Projektová dokumentace subsystému SMS

01.07.2012

31.12.2012

1

576 000,-

Optimalizace APV subsystému CENTRAL

01.07.2012

31.12.2012

1

2 112 000,-

Testy APV subsystému DISEMINACE – 2.pírstek

01.07.2012

31.12.2012

3

4 800 000,-

Optimalizace APV subsystému DISEMINACE

01.07.2012

31.12.2012

3

2 304 000,-

Projektová dokumentace subsystému DISEMINACE

01.07.2012

31.12.2012

3

768 000,-

Testy APV subsystému PROGRAM – 2.pírstek

01.07.2012

31.12.2012

2

6 912 000,-

Testy APV subsystému PRIPRAVA

01.07.2012

31.12.2012

2

2 304 000,-

Testy APV subsystému VSTUP – 1.pírstek

01.07.2012

31.12.2012

2

2 000 000,-

Realizace APV subsystému VSTUP – 2.pírstek

01.07.2012

31.12.2012

2

4 720 000,-


01.07.2012

31.12.2012

4

29 448 000,-

01.01.2013

30.06.2013

Projektová dokumentace subsystému CENTRAL

01.01.2013

30.06.2013

1

384 000,-

Detailní návrh subsystému POZADAVKY – 2.pírstek

01.01.2013

28.02.2013

2

960 000,-






60 z 101


Etapy a hlavní milníky projektu Redesign SIS

Zahájení

Dokonení

Obsahová V

Realizace subsystému POZADAVKY

01.01.2013

30.04.2013

2

1 200 000,-

Testy subsystému POZADAVKY

01.05.2013

30.06.2013

2

720 000,-

Projektová dokumentace subsystému PROGRAM

01.01.2013

30.06.2013

2

576 000,-

Projektová dokumentace subsystému PRIPRAVA

01.01.2013

30.06.2013

2

384 000,-

Testy APV subsystému VSTUP – 2.pírstek

01.01.2013

30.06.2013

2

6 720 000,-

Projektová dokumentace subsystému VSTUP

01.01.2013

30.06.2013

2

960 000,-

01.07.2013

30.06.2014

ízení projektu

01.07.2013

30.06.2014

ízení kvality

01.07.2013

30.06.2014

SF administrace

01.07.2013

30.06.2014

01.07.2013

31.12.2013

Pilotní a ovovací provoz subsystému PROGRAM

01.01.2014

30.06.2014

2

2 496 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému PROGRAM

01.01.2014

30.06.2014

2

576 000,-

Pilotní a ovovací provoz subsystému CENTRAL

01.01.2014

30.06.2014

1

1 536 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému CENTRAL

01.01.2014

30.06.2014

1

384 000,-

Pilotní a ovovací provoz subsystému PRIPRAVA

01.01.2014

30.06.2014

2

2 496 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému PRIPRAVA

01.01.2014

30.06.2014

2

384 000,-

Pilotní a ovovací provoz subsystému VSTUP

01.01.2014

30.06.2014

2

4 992 000,-

Pilotní a ovovací provoz subsystému DISEMINACE

01.07.2013

31.12.2013

3

4 416 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému DISEMINACE

01.07.2013

31.12.2013

3

960 000,-

Pilotní a ovovací provoz subsystému SMS

01.07.2013

31.12.2013

1

2 112 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému SMS

01.07.2013

31.12.2013

1

768 000,-


01.07.2013

31.12.2013

4

15 312 000,-

01.01.2014

30.06.2014

Pilotní a ovovací provoz subsystému VSTUP

01.01.2014

30.06.2014

2

4 032 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému VSTUP

01.01.2014

30.06.2014

2

960 000,-

Pilotní a ovovací provoz subsystému POZADAVKY

01.07.2013

31.12.2013

2

768 000,-

Dokonení projektové dokumentace subsystému POZADAVKY

01.07.2013

31.12.2013

2

576 000,-

01.07.2014

30.12.2019

1. etapa Provozní fáze

01.07.2014

31.12.2014


01.01.2015

31.12.2015


01.01.2017

31.12.2016


01.01.2018

31.12.2018


01.01.2019

31.12.2019

Pilotní a ovovací fáze SIS

1. etapa Pilotní a ovovací fáze

2. etapa Pilotní a ovovací fáze

Provozní fáze SIS - doba min. udržitelnosti


61 z 101


Tabulka 22 – Návrh harmonogramu projektu dle subsystém

subsystém CENTRAL

DISEMINACE

ICT POŽADAVEK

PROGRAM

PÍPRAVA

SMS

VSTUP

8.2

aktivita návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace maintenance nákup HW a SW návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace návrh architektury a ešení dodání APV optimalizace projektová dokumentace

2010 X

X

2011

2012

X

X X

X X

X X

X X X X X X

2013

2014

X X

X X X X X X X X

X

X X

X X X

X X X X X

X X

X

X X X X X

X X X X X

X X

Návrh rozpotového harmonogramu projektu

Pístup k píprav rozpotového harmonogramu Vzhledem ke zpsobu financování projektu je klíové zajistit spolufinancování ze státního rozpotu ve výši 15%. Harmonogram projektu proto obsahuje specifické aktivity a termíny vážící se k pedávání požadavk na spolufinancování ze státního rozpotu. Jedná se o podklady týkající se stedndobého výhledu a zejména žádosti o spolufinancování ze státního rozpotu. Žádost je teba pedat na Ministerstvo financí nejpozdji do 31.7. píslušného roku na financování výdaj píštího roku. Nezbytnou podmínkou pro schválení žádosti o spolufinancování je, aby byl projekt schválen ídícím orgánem prostednictvím webové žádosti Benefit7. Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

62 z 101


Tabulka 23 – Plán aktivit pi podání žádosti

innost

Zahájení

Dokonení 31.12.2009

Zpracování rozpotu projektu v rozpadu do jednotlivých let financování Podání žádosti o spolufinancování na rok 2010

1.1.2010

15.2.2010

Aktualizace rozpotu po uzavení úetnictví r. 2009

1.1.2010

31.3.2010

Podání informace pro stedndobý výhled na MF

1.1.2010

30.4.2010

Podání žádosti o spolufinancování na rok 2011

1.4.2010

30.6.2010


1.1.2011

31.3.2011


1.1.2011

30.4.2011


1.4.2011

30.6.2011


1.1.2012

31.3.2012


1.1.2012

30.4.2012


1.4.2012

30.6.2012


1.1.2013

31.3.2013


1.1.2013

30.4.2013


1.4.2013

30.6.2013


1.1.2014

31.3.2014


1.1.2014

30.4.2014

Vyhodnocení ekonomiky celého projektu

1.4.2014

30.6.2014


63 z 101


9 Finanní a ekonomická analýza 9.1

Rozpoet Projektu

Celkové náklady Projektu po celou dobu trvání jsou rozdleny podle jednotlivých položek rozpotu. Následující tabulka ukazuje náklady celkem na Projekt a rozdlení po etapách. Náklady jsou dále rozdleny podle pedpokládaného financování Projektu. Financování Projektu se pedpokládá následovn: -

Podpora ze strukturálních fond (ERDF)

85 %

-

Státní rozpoet

15 %

Rozpoet je zpracován podle jednotlivých fází a položek rozpotu.

Tabulka 24 - Hodnota jednotlivých fází Projektu íslo

Popis fáze

Zahájení fáze (datum)

Ukonení fáze (datum)

Hodnota fáze v K

1

Pípravná

1.8.2009

31.8.2010

4 537 000

2

Implementaní

1.9.2010

30.6.2013

235 845 000

3

Pilotní, optimalizaní a testovací

1.7.2013

31.12.2014

57 239 000

Celkem

9.2

297 621 000

Financování subsystém SIS v letech

Tabulka 25 – Rozvrh postupného financování v letech 2010-2014 subsystém

2010

2011

2012

2013

AUDIT

2014 2 880 000

Celkový souet 2 880 000

CENTRAL

4 992 000

5 760 000

4 992 000

2 304 000

19 584 000

DISEMINACE

2 496 000

15 360 000

12 480 000

5 376 000

35 712 000

19 848 000

29 448 000

15 312 000

64 608 000

1 152 000

2 880 000

10 176 000

13 824 000

3 648 000

32 064 000

4 416 000

4 608 000

3 264 000

12 288 000

9 216 000

7 680 000

2 880 000

25 152 000

4 800 000

23 232 000

12 672 000

4 992 000

45 696 000

8 018 000

14 654 000

13 406 000

13 166 000

5 017 000

54 261 000

25 298 000

85 766 000

110 822 000

61 502 000

14 233 000

297 621 000

ICT POŽADAVEK PROGRAM

4 416 000

PÍPRAVA SMS

5 376 000

VSTUP SPOLENÉ SLUŽBY CELKEM


1 344 000

5 376 000

64 z 101


9.3

ádný položkový rozpoet (zpsobilé náklady)

Tabulka 26 - ádný položkový rozpoet Projektu (v. DPH) Celkové náklady projektu (v CZK) Typy náklad

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1

Hlavní zpsobilé výdaje - náklady na stavební ást a nákup technologií

0,00

1.1

Zabezpeení výstavby (inženýrská innost)

0,00

1.2

Poízení pozemk

0,00

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4

Stavební dokumentace

0,00

1.5

Stavební ást stavby

0,00

1.6

Technologická ást stavby

0,00

2

Hlavní zpsobilé výdaje - dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

2.1

Nákup dlouhodobého hmotného majetku

2.2

Nákup dlouhodobého nehmotného majetku

prac.den

2.2.1

- DNHM - aplikace CENTRAL

2.2.2

240 480 000,00 64 608 000,00

64 608 000,00

9 160,00

19 200,00

175 872 000,00

prac.den

1 020,00

19 200,00

19 584 000,00

- DNHM - aplikace DISEMINACE

prac.den

1 860,00

19 200,00

35 712 000,00

2.2.3

- DNHM - aplikace POŽADAVEK

prac.den

280,00

19 200,00

5 376 000,00

2.2.4

- DNHM - aplikace PROGRAM

prac.den

1 670,00

19 200,00

32 064 000,00

2.2.5

- DNHM - aplikace PÍPRAVA

prac.den

640,00

19 200,00

12 288 000,00

2.2.6

- DNHM - aplikace SMS

prac.den

1 310,00

19 200,00

25 152 000,00

2.2.7

- DNHM - aplikace VSTUP

prac.den

2 380,00

19 200,00

45 696 000,00

2.3

Nákup drobného dl. hmotného i nehmotného majetku

3

Hlavní zpsobilé výdaje - Publicita projektu

3.1

Nákup informaních tabulí, pamtních desek

3.2

Ostatní náklady na propagaci a publicitu

4

Hlavní zpsobilé výdaje - ízení projektu

4.1

Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav. pojištní)

prac.den

5 757,19

3 200,00

18 423 000,00

4.2

Cestovné (cestovné, stravné, nocležné)

prac.den

135,00

2 000,00

270 000,00

4.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

4.4

Výdaje na vzdlávání

kurz

47,04

50 000,00

2 352 000,00

4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6

Nákup služeb na ízení projektu

prac.den

720,00

21 600,00

15 552 000,00

5

Hlavní zpsobilé výdaje - nákup služeb

5.1

Náklady na poradenství - finanní, technické, ekonomické, právní aj.

prac.den

280,00

21 600,00

6 048 000,00

5.1.1

-náklady na finanní poradenství

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.2

-náklady na technické poradenství

prac.den

137,78

21 600,00

2 976 000,00

5.1.3

-náklady na právní poradenství

prac.den

142,22

21 600,00

3 072 000,00


infrastruktura (HW a ZSW)

1,00

0,00 1 248 000,00 deska/tabule

1,00

170 000,00

170 000,00

každoroní propagace

3,00

359 333,33

1 078 000,00 36 597 000,00

19 296 000,00

65 z 101


5.1.4

-náklady na ekonomické poradenství aj.

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.2

Výbrová ízení - zadávací dokumentace

V

5,00

679 926,08

1 728 000,00

5.3

Telekomunikaní služby

tel.služ.

1,00

8 640 000,00

8 640 000,00

5.4

Výdaje na studie, posudky, analýzy

prac.den

133,33

21 600,00

2 880 000,00

6

Kížové financování - max do výše 9%

6.1


prac.den

0,00

3 200,00

0,00

6.2


prac.den

0,00

2 000,00

0,00

6.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

6.4

Nájemné (leasing, pronájem)

0,00

6.5

Kopírování, tisk, grafické úpravy

0,00

6.6

Výdaje na peklady a tlumoení

0,00

6.7


6.8

Výdaje na ostatní služby

0,00

7

Zpsobilé výdaje celkem

297 621 000,00

8

Nezpsobilé výdaje celkem

0,00

8.1

DPH, kdy je nárok na odpoet na vstupu (vyplní jen plátce DPH)

0,00

8.2

Ostatní nezpsobilé výdaje

0,00

9

Píjmy získané bhem realizace projektu plynoucí z innosti, které jsou dotovány

10

Celkové náklady projektu bez píjm

Celkové náklady

0,00

kurz

0,00

50 000,00

0,00

297 621 000,00

297 621 000

Poznámky:

x

Vzdlávání je propoteno na pedpokládanou prmrnou cenu kurz, pi délce 3 dny (cena zahrnuje náklady na školitele, prostory, techniku a pípadné další drobné náklady)

x

Kapacitní náronost jednotlivých aplikací a cenová náronost ICT byla stanovena na základ Pílohy .2, Technický a technologický popis ešení


66 z 101


9.4

Finanní plán Pípravné fáze

Tabulka 27 - Druhové lenní náklad v Pípravné fázi Projektu v. DPH (v K) Celkové náklady Pípravné fáze (v CZK) Typy náklad

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1


0,00

1.1


0,00

1.2

Poízení pozemk

0,00

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00

1.5


0,00

1.6


0,00

2 2.1

Hlavní zpsobilé výdaje - dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Nákup dlouhodobého hmotného majetku

0,00 infrastruktura (HW a ZSW)

1,00

0,00

0,00

2.2


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.1


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.2


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.3


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.4


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.5


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.6


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.7


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.3


3 3.1 3.2 4 4.1 4.2

Hlavní zpsobilé výdaje - Publicita projektu Nákup informaních tabulí, pamtních desek Ostatní náklady na propagaci a publicitu Hlavní zpsobilé výdaje - ízení projektu Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav. pojištní) Cestovné (cestovné, stravné, nocležné)

0,00 96 000,00 deska/tabule

1,00

20 000,00

20 000,00


1,00

76 000,00

76 000,00 2 041 000,00

prac.den

331,56

3 200,00

1 061 000,00

prac.den

10,00

2 000,00

20 000,00

4.3

Spotební materiál

4.4


4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6


prac.den

44,44

21 600,00

960 000,00

5


5.1


prac.den

5.1.1


5.1.2


5.1.3


5.1.4 5.2

-náklady na ekonomické poradenství aj. Výbrová ízení - zadávací dokumentace

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

kurz

0,00

50 000,00

0,00

2 400 000,00 71,11

21 600,00

1 536 000,00

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

prac.den

17,78

21 600,00

384 000,00

prac.den

53,33

21 600,00

1 152 000,00

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

V

2,00

432 000,00

864 000,00

1,00

0,00

0,00

5.3


5.4


0,00

6


0,00

6.1


prac.den


0,00

3 200,00

0,00

67 z 101


6.2


prac.den

0,00

2 000,00

0,00

6.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


6.7


6.8


0,00

7


4 537 000,00

8


0,00

8.1


0,00

8.2


0,00

9


10


Celkové náklady

9.5

0,00 kurz

0,00

50 000,00

0,00

4 537 000,00

4 537 000

Finanní plán Implementaní fáze

Tabulka 28 - Druhové lenní náklad v Implementaní fázi Projektu v. DPH (v K) Celkové náklady Implementaní fáze (v CZK) Typy náklad 1

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena


Celkové náklady 0,00

1.2

Zabezpeení výstavby (inženýrská innost) Poízení pozemk

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00

1.5


0,00

1.6


0,00

1.1

2 2.1


0,00 0,00

197 712 000,00 infrastruktura (HW a ZSW)

1,00

49 296 000,00

49 296 000,00

2.2


prac.den

7 730,00

19 200,00

148 416 000,00

2.2.1


prac.den

920,00

19 200,00

17 664 000,00

2.2.2


prac.den

1 580,00

19 200,00

30 336 000,00

2.2.3


prac.den

210,00

19 200,00

4 032 000,00

2.2.4


prac.den

1 510,00

19 200,00

28 992 000,00

2.2.5


prac.den

490,00

19 200,00

9 408 000,00

2.2.6


prac.den

1 160,00

19 200,00

22 272 000,00

2.2.7

- DNHM - aplikace VSTUP Nákup drobného dl. hmotného i nehmotného majetku Hlavní zpsobilé výdaje - Publicita projektu Nákup informaních tabulí, pamtních desek Ostatní náklady na propagaci a publicitu Hlavní zpsobilé výdaje - ízení projektu Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav. pojištní) Cestovné (cestovné, stravné,

prac.den

1 860,00

19 200,00

35 712 000,00

2.3 3 3.1 3.2 4 4.1 4.2

0,00 768 000,00 deska/tabule

1,00

150 000,00

150 000,00


1,00

618 000,00

618 000,00 26 421 000,00

prac.den

4 300,31

3 200,00

13 761 000,00

prac.den

90,00

2 000,00

180 000,00


68 z 101


nocležné) 4.3

Spotební materiál

4.4


spot.mat.

1,00

kurz

187,55

0,00

0,00

50 000,00

1 728 000,00

4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6


prac.den

497,78

21 600,00

10 752 000,00

prac.den

200,00

21 600,00

4 320 000,00

5.1.1

Hlavní zpsobilé výdaje - nákup služeb Náklady na poradenství - finanní, technické, ekonomické, právní aj. -náklady na finanní poradenství

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.2


prac.den

111,11

21 600,00

2 400 000,00

5.1.3

prac.den

88,89

21 600,00

1 920 000,00

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

V

3,00

288 000,00

864 000,00

5.3

-náklady na právní poradenství -náklady na ekonomické poradenství aj. Výbrová ízení - zadávací dokumentace Telekomunikaní služby

te.služby

1,00

5 760 000,00

5 760 000,00

5.4


0,00

6

Kížové financování - max do výše 9% Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav. pojištní) Cestovné (cestovné, stravné, nocležné)

0,00 prac.den

0,00

3 200,00

0,00

prac.den

0,00

2 000,00

0,00

6.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


6.7


6.8


0,00

7


235 845 000,00

8


5 5.1

5.1.4 5.2

6.1 6.2

10 944 000,00

0,00 kurz

0,00

50 000,00

0,00

0,00

DPH, kdy je nárok na odpoet na vstupu (vyplní jen plátce DPH) Ostatní nezpsobilé výdaje

8.1 8.2

0,00 0,00

Píjmy získané bhem realizace projektu plynoucí z innosti, které jsou dotovány Celkové náklady projektu bez píjm

9 10

Celkové náklady

235 845 000,00

235 845 000

Vzhledem k charakteru projektu jsou všechny náklady fixní povahy. Odpisy v Implementaní etap nejsou uvedeny, protože žadatel majetek nebude odepisovat. V Implementaní etap nebudou vznikat žádné výnosy. Investiní náklady budou kryty z dotace z programu IOP a státního rozpotu R.

9.6

Finanní plán Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze

Tabulka 29 - Druhové lenní náklad v Pilotní, optimalizaní a ovovací fázi Projektu v. DPH (v K) Celkové náklady Pilotní, optimalizaní a testovací fáze (v CZK) Typy náklad

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1


0,00

1.1


0,00

1.2

Poízení pozemk

0,00

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00


69 z 101


1.5


0,00

1.6


0,00

2


2.1



1,00

15 312 000,00

15 312 000,00


prac.den

1 430,00

19 200,00

27 456 000,00

2.2.1


2.2.2


prac.den

100,00

19 200,00

1 920 000,00

prac.den

280,00

19 200,00

5 376 000,00

2.2.3


2.2.4


prac.den

70,00

19 200,00

1 344 000,00

prac.den

160,00

19 200,00

2.2.5

3 072 000,00


prac.den

150,00

19 200,00

2 880 000,00

2.2.6


prac.den

150,00

19 200,00

2 880 000,00

2.2.7


prac.den

520,00

19 200,00

9 984 000,00

2.3


3


3.1


3.2


4


4.1


2.2

0,00 384 000,00 deska/tabule

1,00

0,00


1,00

384 000,00

0,00 384 000,00 8 135 000,00

prac.den

1 125,31

3 200,00

3 601 000,00

4.2


prac.den

35,00

2 000,00

70 000,00

4.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00 624 000,00

4.4


kurz

68,05

50 000,00

4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6


prac.den

177,78

21 600,00

3 840 000,00

5


5.1


prac.den

8,89

21 600,00

5.1.1


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.2


prac.den

8,89

21 600,00

192 000,00

5.1.3


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.4


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.2


V

0,00

0,00

0,00

5.3


tel.služby

1,00

2 880 000,00

2 880 000,00

5.4


prac.den

133,33

21 600,00

2 880 000,00

6


6.1


6.2


6.3

Spotební materiál

6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


6.7


6.8


0,00

7


57 239 000,00

8


0,00

8.1


0,00

8.2


0,00

9


10


Celkové náklady

5 952 000,00 192 000,00

0,00 prac.den

0,00

3 200,00

0,00

prac.den

0,00

2 000,00

0,00

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

0,00 kurz

0,00

50 000,00

0,00

57 239 000,00

57 239 000


70 z 101


9.7

Finanní plán dalšího provozu

Tabulka 30 - Druhové lenní náklad v provozní fázi Projektu(v K v. DPH) Položka Provozní náklady Další rozvoj

1.rok

2.rok

3.rok

4.rok

5.rok

6.rok

Celkem

6 198 720

12 397 440

12 397 440

12 397 440

12 397 440

12 397 440

68 185 920

9 218 880

9 218 880

9 218 880

9 218 880

9 218 880

46 094 400

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

114 280 320

6 198 720

9.8

Plánované stavy majetku V prbhu realizace Projektu bude v jednotlivých etapách poízen hmotný a nehmotný investiní majetek. V tabulce jsou uvedeny stavy aktiv a pasiv na konci Projektu. Neinvestiní náklady Projektu, které nebudou vstupovat do poizovací ceny software, nejsou v tabulce uvedeny (osobní náklady, náklady na služby apod.).

Tabulka 31 - Plánované stavy aktiv a pasiv v jednotlivých letech (K) Aktiva

12 / 2010

12 / 2011

12 / 2012

12 / 2013

12 / 2014

Stálá aktiva - HIM

0

19 848 000

29 448 000

15 312 000

0

- NIM

17 280 000

51 264 000

67 968 000

33 024 000

6 336 000

Aktiva celkem

17 280 000

71 112 000

97 416 000

48 336 000

6 336 000

Pasiva

12 / 2010

12 / 2011

12 / 2012

12 / 2013

12 / 2014

Dotace IOP

14 688 000

60 445 200

82 803 600

41 085 600

5 385 600

2 592 000

10 666 800

14 612 400

7 250 400

950 400

17 280 000

71 112 000

97 416 000

48 336 000

6 336 000

Obžná aktiva

Státní rozpoet Vlastní zdroje Pasiva celkem

Majetek poízený v rámci Projektu zstane beze zmny po celou dobu využívání Projektu. Majetek nebude odepisován, takže stavy majetku na konci jednotlivých období provozu se nebudou mnit.


71 z 101


9.9

Plánované krytí financování projektu

Tabulka 32 - Struktura financování projektu (v K) Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze

Položka

Pípravná fáze

Implementaní fáze

Dotace EU

85%

3 856 450,00

85%

200 468 250,00

85%

48 653 150,00

Národní veejné zdroje

15%

680 550,00

15%

35 376 750,00

15%

8 585 850,00

Celkové krytí projektu

4 537 000,00

235 845 000,00

57 239 000,00

Výdaje projektu

4 537 000,00

235 845 000,00

57 239 000,00

0,00

0,00

0,00

Rozdíl

Tabulka 33 - Pehled erpání rozpotu dle etap projektu v K v. DPH Fáze

Etapa

ástka

Období

Pípravná

Etapa 1

4 537 000

2010/1-8

Implementaní

Etapa 1

20 761 000

2010/9-12

Etapa 2

32 704 000

2011/1-6

Etapa 3

53 062 000

2011/7-12

Etapa 4

45 088 000

2012/1-6

Etapa 5

65 734 000

2012/7-12

Etapa 6

18 496 000

2013/1-6

Etapa 1

43 006 000

2013/7-12

Etapa 2

14 233 000

2014/1-6

Celkem

297 621 000


Celkem


72 z 101

12 864 900

72 901 100 85 766 000 85 766 000

3 794 700

21 503 300

25 298 000

25 298 000

Píjmy – státní rozpoet R Píjmy z provozu (tržby) Píjmy z dotace (IOP) Celkem píjmy

Náklady Projektu

0

0

Roní cash flow

-25 298 000

Celkem výdaje

Roní cash flow

-85 766 000


25 298 000

85 766 000

Náklady Projektu

Provozní náklady

0

85 766 000

0

25 298 000

Píjmy z provozu (tržby) Celkem píjmy

2011 0

2010

0

Píjmy / výdaje

Tabulka 35 - Operaní Cash-Flow projektu

85 766 000

25 298 000

Celkem výdaje

Provozní náklady

2011

2010

Píjmy / výdaje

Tabulka 34 - Finanní Cash-Flow projektu

9.10 Plán prbhu cash-flow

0

0

-110 822 000

110 822 000

110 822 000

2012

0

110 822 000

110 822 000

110 822 000

94 198 700

16 623 300

2012

0

0

-61 502 000

61 502 000

61 502 000

2013

0

61 502 000

61 502 000

61 502 000

52 276 700

9 225 300

2013

0

0

-20 431 720

20 431 720

6 198 720

14 233 000

2014

0

20 431 720

6 198 720

14 233 000

20 431 720

12 098 050

8 333 670

2014

0

0

73 z 101

-21 616 320

21 616 320

21 616 320

2015

0

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

2015

0

0

-21 616 320

21 616 320

21 616 320

2016

0

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

2016

0

0

-21 616 320

21 616 320

21 616 320

2017

0

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

2017

0

0

-21 616 320

21 616 320

21 616 320

2018

0

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

2018

0

0

-21 616 320

21 616 320

21 616 320

2019

0

21 616 320

21 616 320

21 616 320

21 616 320

2019



9.11 Vyhodnocení finanní analýzy Z finanního hlediska se jedná o nenávratnou investici. Jedná se o investiní akci, jejímž cílem je veejná služba. Hodnota investice je vyjádena pedevším její užitností pro cílové skupiny, kterými jsou pedevším fyzické osoby, právnické osoby a orgány veejné moci. SIS pedstavuje nový technologicky vysplý aplikaní systém, který bude základním prvkem podpory výkonu státní moci a úkol státní statistické služby.

9.12 Ekonomická analýza (CBA) Ekonomická analýza náklad a pínos je podrobn zpracována v Píloze . 1 tohoto dokumentu.


74 z 101


10 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Institucionální udržitelnost Projektu je dána udržitelností organizace/píjemce podpory, kterým je SÚ jako ústední orgán státní správy. Finanní udržitelnost Projektu je zajištna v rámci rozpotu SÚ, kdy je na provoz a rozvoj SIS vylenna ástka cca 22 mil. K ron. . Zásadním problémem, se kterým se SÚ jako státní instituce potýká, je získávat a udržet zamstnance s potebnou odborností v oblasti IT. Zásadní pekážku pedstavují finanní zdroje a tarifní platové ohodnocení, kdy státní sféra mže jen velmi obtížn konkurovat privátnímu sektoru a dochází tak k odlivu lidských zdroj do soukromých firem. To vyvolává pro SÚ nutnost zajišovat adu služeb outsourcingem. V pípad Projektu proto bude nezbytné takto ešit zásadní funkci systémového a technologického integrátora odpovídajícího za bezkonfliktní provoz celého Statistického informaního systému.

10.1 Hodnocení efektivity projektu Analýza byla provedena použitím standardního simulaního modelu z ady tzv. dynamických model, který umož uje výbr ekonomicky optimální varianty projektových zámr v daných, nebo i prognózovaných podmínkách s respektováním faktoru asu. Hodnocení je pak provedeno porovnáním kapitálových výdaj a pípadných píjm v horizontu plánované životnosti investice pomocí diskontování sald istého cash flow na souasnou hodnotu. Pro odpovídající výpoet isté souasné hodnoty projektu (anglická zkratka NPV – net present value) je nutné stanovit vhodnou diskontní úrokovou míru. Správná úroková míra by mla vyjadovat mezní cenu kapitálu, tj. náklady kapitálu na poízení investice. Investiní projekty místních samospráv financované z veejných rozpot si nekladou za cíl finanní zhodnocení prostedk, ale slouží k rozvoji a obnov veejných statk. Pro poteby tohoto projektu sazby stanovené Evropskou komisí pro plánovací období 2007 – 2013, které stanovují sazbu 5 % pro diskontování finanních tok a 5,5 % pro diskontování tok plynoucích z celospoleenských pínos a náklad. Nulová varianta pedpokládá zachování souasného stavu. Statistický informaní systém je v provozu více než 10 let. Nejvtšími prvodními jevy jeho zastarání jsou nízká provázanost jednotlivých statistických zjišování, nízká efektivnost provozu a správy systému, vyšší zatížení respondent a nižší kvalita statistických dat. Zachování souasného statistického systému neumožní pechod úadu na moderní formu procesního ízení a výrazn komplikuje aplikaci moderních statistických metod ovených partnerskými statistickými autoritami v rámci EU. Dále zstane zachována znaná architektonická roztíštnost statistického systému. S ohledem na charakter projektu, jehož primárním cílem není generovat píjmy, ale propojit všechny registry veejné správy, snížit administrativní zátž respondent a zpístupnit obanm veejnou správu, je teba zvážit dležitost a vypovídací schopnost ukazatel a posoudit, zda je u takového projektu smysluplné finanní toky hodnotit. Hodnocení má smysl pouze ve vazb na CBA analýzu, která zapoítává do finanních tok celospoleenské pínosy, ímž prokazuje rentabilitu, vhodnost a význam projektu. Kriteriální hodnocení projektu Vzhledem ke zvolené variant ešení oproti nulové variant je dležité analyzovat kriteriální ukazatele pro hotovostní toky vyplývající jak z finanní, tak i ekonomické analýzy. Tyto ukazatele jsou založené na analýze mitelných náklad a pínos vypotených pírstkovou metodou, nezohled ují další pozitivní neocenitelné pínosy projektu.


75 z 101


Tabulka 36 - Kriteriální hodnocení projektu Nulová varianta istá souasná hodnota (FNPV) Vnitní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I

Finanní ukazatele

0 K nelze urit 0,00% 0,00

Doba návratnosti

Nulová varianta istá souasná hodnota (FNPV) Vnitní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I

nelze urit

istá souasná hodnota (FNPV) Vnitní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I Doba návratnosti B/C Diskontní sazba Fin

0 K nelze urit 0,00% 0,00

Doba návratnosti

B/C Investiní varianta

Socioekonomické ukazatele

nelze urit B/C

Finanní ukazatele

-245 683 430 K nelze urit -82,53% -0,58 0,53 5,00%

Socioekonomické ukazatele istá souasná hodnota (FNPV) Vnitní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I Doba návratnosti B/C Diskontní sazba Fin

667 004 845 K 35,86% 224,07% 3,51 3,06 5,50%

istá souasná hodnota (NPV) – Finanní istá souasná hodnota (FNPV) dosahuje záporné hodnoty, zatímco Ekonomická istá souasná hodnota (ENPV) je kladná, což dokazuje, že projekt není zamen na generování zisku, ale má pedevším významné ekonomické pínosy pro analyzované cílové skupiny. Vnitní výnosové procento (IRR) – IRR je výše diskontní sazby, u které dosáhne projekt isté souasné hodnoty rovné 0. Z pohledu IRR je projekt akceptovatelný, pokud IRR pevyšuje diskontní sazbu, která je stanovena na 5,5 %. Z analýzy je zejmé, že po zohlednní ekonomických pínos projekt dosahuje IRR, které je pijatelné pro financování. Doba návratnosti – Návratnost projektu v ekonomické analýze dosahuje kratší doby, než je uvažovaný asový horizont projektu. Index rentability (NPV/I) – Ukazatel v podstat pedstavuje procento ziskovosti investice mené istou souasnou hodnotou. Vzhledem k výsledkm analýzy isté souasné hodnoty je jasné, že index dosáhne kladných hodnot pouze pi zohlednní ekonomických pínos projektu, což opt zdraz uje dležitost jeho dopad.

10.2 Ekonomické a finanní pedpoklady udržitelnosti Projektu Udržitelnost projektu je zajištna v tom smyslu, že hlavní výstup jeho realizace v podob souhrnné variantní studie proveditelnosti vetn architektury SIS bude využit pro pípravu a realizaci samotné investice. Realizaní tým, který je uveden v žádosti o dotaci týkající se zpracování odborných analýz k pedmtnému projektu,bude zárove tvoit jádro širšího projektového týmu SÚ, který bude v Projektu koordinovat celý proces implementace a zprovoznní zvoleného technického vybavení a aplikaního ešení v prostedí SÚ. Návratnost investice spoívá pedevším v nepímých pínosech – snížení administrativní zátže respondent resp. úspory asu a zvýšení efektivity práce a ve zvýšení kvality statistických informací. Finanní prostedky, potebné na provoz systému budou alokované v rozpotu úadu. Po ukonení projektu bude operativní správa systému v kompetenci SÚ, jehož pracovníci budou zabezpeovat funkcionalitu a provoz celého systému. Výsledky projektu jsou v souladu a dlouhodobými cíly Smart Administration a je teba je vnímat v kontextu s celkovou informatizací veejné správy. Výsledkem realizace Projektu bude vytvoení Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

76 z 101


„nástroje“, jehož prostednictvím bude SÚ schopen efektivnji plnit svoje úkoly. Tento vysoce sofistikovaný „nástroj“ významn podpoí strategii Efektivní veejná správa sjednocením datových zdroj základních a statistických registr. Projekt není realizován za úelem tvorby zisku. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních zdroj žadatele, resp. státního rozpotu R, ímž bude zajištna udržitelnost výsledk a výstup projektu. Projekt má význam díky svým ekonomickým pínosm, které znan pevyšují hodnotu pvodní investice a je tak vhodný pro podporu z Integrovaného operaního programu. Finanní udržitelnost projektu Projekt po skonení realizace pedpokládá finanní zajištní provozování SIS ze státního rozpotu. Pro provoz, údržbu a prbžný rozvoj systému se poítá s prmrnou roní ástkou 22 mil. K, která bude zajištna z rozpotu SÚ. Má-li být Projekt udržitelný, musí být provozní náklady na podobné nebo nižší úrovni. Souasný systém je provozován již více než 12 let, jeho vstupní komponenty 17-19 let a pohybuje se v nkterých komponentách již delší dobu za hranicí udržitelnosti. Rostoucí požadavky na funkcionalitu, nové technologie a kompatibilitu s okolními systémy jakožto i podpora moderních metod a postup statistických zjišování zpsobuje, že stávající systém již nevyhovuje a pro zajištní fungování státní statistické služby by bylo v budoucnu teba stále více finanních prostedk pro zachování jeho provozu. Celkové roní náklady na udržení provozu dodaného HW a SW iní dle rozpotu 21 616 320,- K, což je cca 7% z celkové ceny Projektu.

Projekt je tedy z hlediska investiní i provozní ásti udržitelný po dobu min. 10 let od dokonení projektu a celospoleenské a socioekonomické pínosy pevažují nad náklady. Souasné náklady na redesign SIS jsou poítány vetn všech provozních náklad po dobu 5ti let. Institucionální udržitelnost projektu Žadatel zajistí institucionální udržitelnost projektu v rámci managementu projektu po skonení projektu. Vzhledem k vylenní výše uvedené ástky 22 mil. K na provoz a rozvoj SIS lze pedpokládat finanní udržitelnost Projektu v rozmezí 5-10 let. Souasný Statistický informaní systém je provozován více než 10 let a minimáln stejná životnost je oekávaná i u nového systému. .


77 z 101


11 Analýza a ízení rizik 11.1 Identifikace rizik, pravdpodobnost výskytu rizik, eliminaní opatení Úkolem této ásti studie je vymezení základních rizikových faktor, které mohou být píinou i zdrojem rizika, a zkoumání vlivu nejistých a promnlivých pedpoklad zámru na vybudování a rozvoje SIS. Tato kapitola se zabývá následujícími tématy: Popis možných následk pi realizaci rizika Odhad pravdpodobnosti realizace rizik na základ historických dat nebo ze simulaních model Ohodnocení rizik na základ jejich následk a pravdpodobnosti jejich realizace Návrh opatení na jejich snížení nebo eliminaci – organizaní, procesní, technologické a další opatení Náplní analýzy rizik je vypracovat pehled možných rizik, jejich lenní a analýza z pohledu pravdpodobnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následk. Dále jsou pak rizika piazena initelm, kteí jsou schopni omezit vznik rizika nebo jejich následky, pípadn tato rizika sdílet nebo vylouit. Cílem ízení rizik je zvýšit pravdpodobnost úspchu zámru a minimalizovat pípadná hrozící nebezpeí. V tabulce je uveden pehled a roztídní možných rizikových faktor identifikovaných v souvislosti s realizací projektu. Pro stanovení úrovn rizik byla použita následující íselná klasifikace: 1 2 3 4

úrove rizika zanedbatelná úrove rizika pípustná úrove rizika nežádoucí úrove rizika nepípustná

Pro stanovení pravdpodobnosti výskytu rizik byla použita následující íselná klasifikace: 1 2 3

nízká stední vysoká

Taktika ízení rizik spoívá ve výbru nejvhodnjšího postupu pro zvládání píslušného rizika. Zvládání rizika spoívá obecn ve snižování jeho dopadu anebo jeho pravdpodobnosti výskytu. Pro kritická rizika se stanovují generické taktiky k jejich zvládnutí výbrem jedné z dále uvedených metod: vylouení rizika, snížení rizika, penos rizika a pijetí rizika. Smyslem základní taktiky je pedevším uvdomní si základního smru (resp. možnosti) pro snižování významností rizika. Pro zvolenou taktiku zvládání rizika je zapotebí následn stanovit konkrétní opatení (innosti). Uvedenými opateními jsou rzné procesy a postupy, které jsou založeny na aktivním ovliv ování rizika – snižování potenciálních dopad a pravdpodobnosti jejich vzniku prostednictvím pijatých opatení a zajišovacích systém. Pokud navržená opatení na omezení rizik pedpokládají finanní náklady, jsou tyto zahrnuty do rozpotových náklad projektu.


78 z 101


V této sekci jsou analyzovány hlavní rizika realizace projektu a udržitelnosti jeho výstup. V souvislosti s realizací projektu „Redesign SIS“ byla identifikována následující potencionální rizika:

Tabulka 37 - Katalog rizik projektu ID

Riziko

Výskyt

Vliv

Hodnota rizika

Pedcházení a eliminace rizika

1

3

3

Projektová dokumentace je zpracována odborným dodavatelem, který byl vybrán v rámci soutže o na architekturu SIS. Souástí soutže bylo i prokázání kvalifikace dodavatele a pracovník jeho týmu Žadatel jakožto veejný zadavatel má bohaté zkušenosti s realizací zadávacích ízení. Souástí podmínek zadávacího ízení budou reference dodavatele, požadavek na záruku a servis zaízení. V pípad, že by dodavatel nebyl schopen ešení implementovat vas, došlo by ke snížení efektivity poskytování služeb za strany Zadavatele. Zadavatel smluvn zajistí, aby byla implementace ve stanoveném termínu hotová. Navržené ešení minimalizuje pravdpodobnost závažných technických problém, neb se jedná o provený zpsob ešení obvyklých úloh. Realizaní tým se skládá ze zkušených odborník. I toto riziko mže být eliminováno pouze dkladným výbrem dodavatele ešení. Dodavatel bude vázán smlouvou, ve které bude dohodnuta pokuta za pípadnou špatnou kvalitu ešení. Pojistitelný majetek, vzniklý na základ projektu, bude pojištn proti zcizení, zniení a poškození, podle požadavk IOP. Všichni pracovníci žadatele, kteí budou s novým systémem pracovat, budou v rámci realizace projektu ádn zaškoleni. Preferována budou ešení prostednictvím standardních aplikaních nástroj. Softwarové prostedí, ve kterém budou zamstnanci pracovat, bude ešeno jednoduše, aby umožnilo intuitivní práci se systémem. Všichni pracovníci žadatele, kteí budou s novým systémem pracovat, budou v rámci realizace projektu ádn zaškoleni. Softwarové prostedí, ve kterém budou zamstnanci pracovat, bude ešeno jednoduše, aby umožnilo intuitivní práci se systémem.

R1 R1.2

Technická rizika Nedostatky v projektové dokumentaci

R1.3

Výbr nekvalitního implementátora

1

3

3

R1.4

Nedodržení termínu dodávky

2

2

4

R1.5

Technické problémy pi realizaci projektu

2

2

4

R1.6

Nedostatená kvalita poízeného ešení

2

4

8

R1.7

Poškození poízeného investiního majetku

2

3

6

R1.8

Zmna potebné dovednostní struktury zamstnanc zadavatele

3

3

9

R1.8

Vyšší nároky na ovládání nového systému úedníky

3

3

9

R2

Organizaní a procesní rizika Nekvalitní projektový tým

1

3

3

R2.1


lenové projektového týmu byli vybráni na základ své specializace, odbornosti a zkušeností. Jedná se o pracovníky, kteí mají pesn stanovené kompetence a

79 z 101


odpovdnosti a na jejich innost dohlíží editel projektu. Koordinaci zavádní nového systémového ešení bude zajišovat editel projektu. Budou realizovat dohled nad dodavatelem a vytváet potebné podmínky pro rychlou a kvalitní koordinaci. Žadatel zajistil dostatenou kapacitu pro realizaci projektu. Byly vytvoeny veškeré podmínky, aby byla zajištna plynulá realizace projektu. Projekt svým rozsahem nevyžaduje velký poet len týmu. Harmonogram projektu byl bhem pípravy tohoto dokumentu navržen s maximálním drazem na eliminaci tohoto rizika a bude stejným zpsobem rozpracován do detailní podoby v úvodu realizaní ásti projektu.

R2.2

Nedostatená koordinace implementaních prací

2

3

6

R2.3

Nedostatená kapacita zadavatele pro realizaci projektu

2

3

6

R2.4

Nedostatená koordinace nábhu cílového stavu SIS s organizací rutinního provozu ve stávajícím stavu Informaní rizika Nekvalitní zabezpeení a uložení dat

3

3

9

1

3

3

R3.1

Nekvalitní zabezpeení a uložení dat

2

2

4

R3.2

Nízké zabezpeení práce s osobními daty

2

2

4

R4 R4.1

Právní rizika Nedodržení pravidel pro zadávání veejných zakázek Nedodržení podmínek programu IOP

1

3

3

Žadatel jakožto veejný zadavatel má bohaté zkušenosti s realizací zadávacích ízení

2

3

6

Realizace projektu bude v pípad schválení dotace dále koordinována s odborem fond MV. lenem projektového týmu je také SF administrátor

3

3

9

Jedinou možností, jak eliminovat riziko neobdržení dotace, je vypracování žádosti o dotaci v nejlepší možné podob. Pro dosažení tohoto cíle byly jednotlivé kroky pípravy žádosti o dotaci pravideln konzultovány s ídícím orgánem IOP. Výbrová ízení budou v pípad schválení dotace dále konzultováno s O IOP, aby se pedešlo krácení/zamítnutí uznatelných náklad. Monitorovací ukazatele byly na samém poátku zvoleny reáln.

R3 R3.1

R4.2

R5 R5.1

Finanní rizika Nezískání dotace z IOP

R5.2

Neproplacení všech uznatelných náklad

1

2

2

R5.3

Nedodržení monitorovacích ukazatel projektu Nezajištní prostedk na pípadné vyvolané investice i jiné nezpsobilé náklady podmi ující realizaci

1

3

3

2

2

4

R5.4


Pístupem k datm budou disponovat pouze oprávnné osoby. Vzhledem k navrhované architektue ešení by pravdpodobnost tohoto rizika mla být výrazn nižší v cílovém, než ve stávajícím stavu Pístupem k datm budou disponovat pouze oprávnné osoby. Vzhledem k velkému nárstu objemu dat bude poteba data pravideln zálohovat. V pípravné fázi projektu byla podrobn zvážena a projednána problematika práce s daty a jejich zabezpeením. Stávající systém, do kterého bude nové ešení implementováno, je dostaten zabezpeen.

80 z 101


R5.5

R6 R6.1

R6.2

projektu, které nebyly pedem známy Nedostatek finanních prostedk v provozní fázi projektu

Provozní rizika Nedostatená poptávka ze strany potenciálních klient a cílových skupin Nedostupnost pracovní síly s kvalifikaními pedpoklady pro zajištní udržitelnosti systému v rutinním provozu

2

3

6

Žadatel má s provozem obdobných investic zkušenosti. Prostedky budou zajištny v rámci bžného rozpotu žadatele, náklady provozní fáze nepedstavují nadmrní zatížení rozpotu žadatele.

1

3

3

Poptávka je dána úkoly státní statistické služby

2

3

6

Žadatel má kvalitní tým pracovník s odpovídajícími zkušenostmi. Provoz projektu je schopen zajistit v rámci standardního výkonu veejné správy bez dalších nárok na mzdové náklady (využití stávajících zamstnanc).

11.2 ízení otevených otázek (Issue management) V rámci operativního ízení zakázky (projektu), vzniká ada nevyešených (otevených) otázek a problém. ada z nich mže perst v rizika a zpsobit další problémy. Proto v rámci ízení zakázky bude pi ízení otevených otázek postupováno takto: x Každý problém (otevená otázka) je evidován. Za evidenci je zodpovdný Vedoucí zakázky (projektu) za Dodavatele – Projektový manažer, nebo jím povený len realizaního týmu. x Za vyešení problému (otevené otázky) je zodpovdný Vedoucí zakázky (projektu) za Dodavatele – Projektový manažer. x Ke každému záznamu v evidenci je piazen termín pro vyešení. x Ped vypršením tohoto termínu hledají povení pracovníci realizaního týmu nebo Vedoucí zakázky (projektu) za Zadavatele a Dodavatele adekvátní opatení. Vedoucí zakázky (projektu) za Zadavatele a Dodavatele rozhodnou v uvedeném termínu o ešení problému. V pípad neshody názor eskalují rozhodnutí na jednání ídící komise (výboru). Souástí eskalace je návrh ešení. x Pokud ešení vyžaduje spuštní procesu Zmnového ízení, uiní tak neprodlen Vedoucí zakázky (projektu) za Dodavatele. Pípadné zmny do ídící dokumentace se realizují v procesu ízení zmn. x Po vyešení problému je v seznamu zmnn aktuální stav problému. Otázky související s Issue managementem jsou pravideln projednávány na schzkách Vedoucích zakázek za Zadavatele a Dodavatele. Pro evidenci problém a otevených otázek bude použita šablona „Seznam problém a otevených otázek.xls“. Pro její používání platí následující pravidla: x Na prvním listu bude vyplnn název zakázky (projektu). x Pro každé riziko bude vyplnn odpovídající ádek. Význam jednotlivých položek je uveden v záhlaví sloupc jako komentá a v následující tabulce. Tabulka 38 - Seznam problém a otevených otázek Sloupec (záhlaví)

Význam – zadávané hodnoty

# - oznaení problému

Ix, kde x je poadové íslo. I znaí, že jde o problém (Issue). Typ (kategorie) problému

Typ problému

Použijte následující hodnoty: Žádost o informaci Organizaní problém


81 z 101


Sloupec (záhlaví)

Význam – zadávané hodnoty Technický problém Jiný problém

Popis problému

Struný slovní popis problému

Oblasti dopad

Oznaení oblastí, které jsou problémem ovlivnny. Hodnotou „x“ bude oznaena ovlivnná oblast (mže jich být více).

Popis dopad

Struný slovní popis dopad

Návrh opatení

Slovní popis opatení k eliminaci problému nebo k vyešení otevené otázky.

Autor / Zdroj

Jméno osoby, která problém identifikovala a která musí být o ešení informována. Priorita pro ešení problému (otevené otázky). Použijte následující hodnoty:

Priorita (ohodnocení)

Kritická Vysoká Stední Nízká Stav ešení problému (otevené otázky):

Stav ešení

Otevený - Problém je identifikován, zatím není identifikována zodpovdná osoba a opatení Aktivní - Akce pro ochranu ped problémem je spuštna Pozastavený - bezprostedn nehrozí, nejsou provádny žádné akce k ešení ale je teba jej sledovat Uzavený - dále neovliv uje projekt

ešitel (zodpovdná osoba)

Osoba zodpovdná za vyešení problému

Datum identifikace

Datum identifikace problému (otevené otázky)

Požadované datum vyešení

Požadované datum vyešení problému. Není-li zadáno, nebo již vypršelo, bude pole zvýraznno.

Je požadována eskalace?

Píznak požadavku na eskalaci

Datum eskalace

Datum eskalace problému

Eskalováno komu?

Osoba, které byla eskalace pedána k ešení

Datum vyešení problému

Datum, kdy se problém vyešil.

11.3 ízení rizik Splnní stanovených cíl Projektu pedpokládá úzkou spolupráci, efektivní komunikaci a plnní dílích úkol v požadovaném ase a kvalit všemi leny projektových tým. Pi ízení zakázky (projektu) hrozí výskyt událostí, které mohou mít negativní vliv na harmonogram, cenu a kvalitu. Tyto události se nazývají hrozby. Hrozby mohou asem perst v rizika. Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

82 z 101


S Projektem podobného rozsahu jsou vždy spojena rizika, která mohou ovlivnit kvalitu a vasnost realizace pedmtu plnní. Aby byla rizika pod kontrolou, bude provádno ízení tchto rizik. Souástí ízení je snižování pravdpodobnosti výskytu rizik a snižování dopad u rizik, která nastanou. Aktuální otázky související s ízením rizik jsou pravideln projednávány na schzkách Vedoucích zakázek za Zadavatele a Dodavatele. Za ízení rizik je zodpovdný Vedoucích zakázky (projektu) za Dodavatele. Na ízení rizik se aktivn podílí Vedoucích zakázky (projektu) za Zadavatele. ízení rizik bude probíhat podle tchto pravidel: x Každé podezení na hrozbu je evidováno. Všichni lenové realizaního týmu jsou povinni na hrozby upozor ovat své vedoucí (manažery) zakázky. x Vedoucí zakázky (projektu) za Zadavatele a Dodavatele rozhodnou, zda se jedná o skutenou hrozbu i riziko a nastaví odpovídající stav. POZOR: stav se mže v prbhu asu mnit, proto musí všechny hrozby a rizika zstat v evidenci x K evidovaným hrozbám a rizikm jsou pravideln vyhodnocovány pravdpodobnost výskytu a dopady na zakázku (projekt). Interval aktualizace je týden. x U hrozeb, které perostou v rizika budou definována opatení. Definovaná opatení musí být preventivní (pro snížení pravdpodobnosti výskytu rizika) a nápravná (pro pípad výskytu rizika k eliminaci dopad). x Opatení a stavy rizika jsou souástí evidence. x Pokud ešení rizika vyžaduje spuštní procesu Zmnového ízení, uiní tak neprodlen Vedoucí zakázky (projektu) za Dodavatele. Pípadné zmny do ídící dokumentace se realizují v procesu ízení zmn. Pro evidenci rizik a opatení bude použita šablona „Seznam rizik a plánovaných opatení.xls“. Pro její používání platí následující pravidla: x Na prvním listu bude vyplnn název zakázky (projektu) a hranice priorit podle pokyn, nebo budou ponechány implicitní hodnoty. x Pro každé riziko bude vyplnn odpovídající ádek na listu „Seznam rizik“. Význam jednotlivých položek je uveden v záhlaví sloupc jako komentá a v následující tabulce.

Tabulka 39 - Seznam rizik a plánovaných opatení Sloupec (záhlaví) Význam – zadávané hodnoty # - oznaení rizika Oznaení rizika ve formátu Rx, kde x je poadové íslo rizika a R znaí, že se jedná o riziko Popis rizika Struný slovní popis rizika Oblasti dopad Oznaení oblastí, které jsou rizikem negativn ovlivnny. Hodnotou „x“ bude oznaena ovlivnná oblast (mže jich být více). Pravdpodobnost výskytu Hodnota, která udává pravdpodobnost výskytu. 0,1 je nejnižší pravdpodobnost a hodnota 0,9 je pravdpodobnost nejvyšší. Hodnota je použita k automatickému výpotu priority ešení rizika. Ohodnocení dopad Je íslo, které udává pedpokládanou výši dopad. 1 jsou dopady minimální a 9 jsou dopady maximální. Hodnota je použita k automatickému výpotu priority ešení rizika. Priorita (hodnocení) Automaticky poítaná hodnota Strategie ešení Strategie použitá pro ízení rizika. Budou použity následující hodnoty: Avoidance / Zamezení, odstranní Úprava projektu tak, aby nebyl ovlivnn rizikem – nejastjší zpsob ízení projektových rizik: Kritická cesta, teorie omezení (kritický etz – Goldrath), FMEA Celková rezerva innosti Volná rezerva innosti Nezávislá rezerva innosti Transfer / Penos Reorganizací projektu lze dosáhnout toho, že riziko nese nkdo jiný (zákazník, dodavatel, banka, tetí strana) Outsourcing, dodávky na klí, fix-time-fix-price Acceptance / Pijetí Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

83 z 101


Nkdy je nutné se s rizikem smíit. Monitorujte dané riziko, pipravte si plán nápravy následk. Pijmete-li riziko, neznamená to, že jej nechcete zmenšit – pipravte konkrétní kroky, které povedou k redukci dopad. Insurance / Pojištní Specifický penos rizika na pojišovnu nebo zajišovnu. Pojištní je zisková innost! Riziko, které pojišovna kryje, je vždy menší!

Stav ešení rizika

Autor / Zdroj ešitel / Zodpovdná osoba Datum identifikace Datum zmny stavu

Reduction / Zmenšení Specifický druh zamezení, odstranní rizika, kdy se nám nepodaí riziko kompletn odstranit, ale alespo zmenšit. Aktivní - Akce pro ochranu ped rizikem je spuštna Sledované - bezprostedn nehrozí, ale je teba jej sledovat Uzavené - dále neohrožuje projekt Jméno osoby, která riziko identifikovala a která musí být o ešení informována. Jméno osoby, která je zodpovdná za ízení a sledování rizika. Datum, kdy bylo riziko identifikované. Datum poslední zmny stavu.

Pro každé riziko musí být definováno opatení. Význam jednotlivých položek je uveden v záhlaví sloupc jako komentá a v následující tabulce. Tabulka 40 – Identifikace opatení Sloupec (záhlaví) Význam – zadávané hodnoty # - oznaení opatení Identifikace opatení podle tchto pravidel: ORx, kde x je poadové íslo. OR znaí, že jde o opatení k riziku # - oznaení rizika Vazba na riziko, ke kterému se opatení vztahuje. Popis opatení Popis akcí, které budou provedeny ke snížení pravdpodobnosti výskytu a dopad rizika. Typ opatení Typ opatení: Preventive / Preventivní Opatení, jehož cílem je snížit pravdpodobnost výskytu rizika.

Stav opatení ešitel / zodpovdná osoba Datum vzniku opatení Datum poslední kontroly

Consequent / Následné Opatení, jehož cílem je minimalizace dopad u rizika, které již nastalo. Aktivní - opatení je spuštno Ukonené - dále neaplikováno Jméno osoby zodpovdné za realizaci opatení. Datum, kdy bylo opatení vytvoeno a schváleno. Nejsou-li kontroly provádny, automaticky dojde k zvýraznní pole. Datum poslední kontroly. Nejsou-li kontroly provádny v pedepsaném týdenním intervalu, automaticky dojde k zvýraznní pole.

Tak jako rizika mohou negativn ovlivnit projekt, mohou se vyskytnout skutenosti, které jej ovliv ují pozitivn. Tch je teba využívat a zvyšovat pravdpodobnost jejich výskytu a jejich dopady.


84 z 101

Technická rizika Nedostatky v projektové dokumentaci Výbr nekvalitního implementátora Nedodržení termínu dodávky Technické problémy pi realizaci projektu Nedostatená kvalita poízeného ešení Poškození poízeného investiního majetku Zmna potebné dovednostní struktury zamstnanc zadavatele Vyšší nároky na ovládání nového systému úedníky Organizaní a procesní rizika Nekvalitní projektový tým Nedostatená koordinace implementaních prací Nedostatená kapacita zadavatele pro realizaci projektu Nedostatená koordinace nábhu cílového stavu SIS s organizací rutinního provozu ve stávajícím stavu

Riziko


R2.4

R2.3

R2 R2.1 R2.2

R1.8

R1.8

R1.7

R1.6

R1 R1.2 R1.3 R1.4 R1.5

ID

X

X

X X

X

X

X

X

X X

X

Sponzor projektu

X

X

X X

X

X

X

X

X X X X

Nositel projektu

Tabulka .41 – Podíl jednotlivých rolí na stran SÚ pi ízení rizik

X

X

X X

X

X

X

X X X X

Manažer projektu

11.3.1 Základní podíl jednotlivých rolí na stran SÚ pi ízení rizik

X

X

X

X

X

X

X X

Vcný gestor projektu

85 z 101

X

X

X

X

X

X

X

Technický gestor projektu

X

X

X

X

X

X

Manažer kvality

X

X

Externí ICT expert

X

X X X

Právník projektu

X

X

X

X

X

X

Vedoucí ešitel. týmu


Informaní rizika Nekvalitní zabezpeení a uložení dat Nekvalitní zabezpeení a uložení dat Nízké zabezpeení práce s osobními daty Právní rizika Nedodržení pravidel pro zadávání veejných zakázek Nedodržení podmínek programu IOP Finanní rizika Nezískání dotace z IOP Neproplacení všech uznatelných náklad Nedodržení monitorovacích ukazatel projektu Nezajištní prostedk na pípadné vyvolané investice i jiné nezpsobilé náklady podmi ující realizaci projektu, které nebyly pedem známy Nedostatek finanních prostedk v provozní fázi projektu Provozní rizika Nedostatená poptávka ze strany potenciálních klient a cílových skupin Nedostupnost pracovní síly s kvalifikaními pedpoklady pro zajištní udržitelnosti systému v rutinním provozu

Riziko


R6.2

R6 R6.1

R5.5

R5.4

R5.3

R4.2 R5 R5.1 R5.2

R4 R4.1

R3 R3.1 R3.1 R3.2

ID

X

X

X

X

X

Sponzor projektu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

Manažer projektu

X

Nositel projektu

X

X

X

Vcný gestor projektu

86 z 101

X

X

X

X X X

Technický gestor projektu

X

X

X X X

Manažer kvality

X X

Externí ICT expert

X

Právník projektu

X

Vedoucí ešitel. týmu



12 Vliv projektu na životní prostedí a vliv projektu na rovné píležitosti Projekt ve své realizaní fázi nemá negativní vliv na životní prostedí, pesto lze pedevším v jeho provozní fázi spatovat píznivý vliv na udržitelný rozvoj. Jedná se pedevším o celospoleenské pínosy, které plynou z provozu Statistického informaního systému a to šetrnost k životnímu prostedí pi spoteb papíru nebo zvýšení rychlosti vyizování statistických povinností ekonomických subjekt a tím snížení spoteby elektrické energie, což má následn píznivý vliv na snižování emisí v ovzduší. Projekt Redesign SIS pln respektuje naízení Rady (ES) . 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti ohledn základních horizontálních témat, tedy udržitelného rozvoje a rovných píležitostí. Svým charakterem tento projekt nespadá mezi aktivity, kterých se problematika rovných píležitostí dotýká bezprostedn. V jeho rámci nicmén nebudou provádny žádné aktivity, které by bhem své realizace i ve svém výsledku vedly k nerovnému i diskriminanímu pístupu definovanému v l. 16, tedy z hlediska pohlaví, rasy nebo etnického pvodu, náboženského vyznání nebo svtového názoru, zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace. Udržitelný rozvoj, obecn chápaný v sociální, ekonomické a environmentální dimenzi, je v l. 17 omezen na ochranu a zlepšování kvality životního prostedí („Cíle fond jsou sledovány v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle Spoleenství chránit životní prostedí a zlepšovat jeho kvalitu.“). Projekt jako takový není primárn namíen ke zlepšování situace v oblasti životního prostedí, ohledn psobení na jeho kvalitu lze oekávat neutrální i mírn pozitivní vliv. Smyslem Projektu je prostednictvím zlepšení informaní a komunikaní infrastruktury veejné správy zvýšit její efektivitu. Hlavním výstupem je dosažení stavu vykazujícího zrychlení správních proces a snížení náklad na státní aparát, což jsou cíle v duchu zásad udržitelného rozvoje.


87 z 101


13 Zhodnocení projektu na základ výsledk studie Zásadní závry studie proveditelnosti: Tato studie proveditelnosti projektového zámru „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ byla vypracována jako jeden z podklad pro rozhodnutí o investici i pro návrhy opatení eliminace i snížení rizik spojených s realizovatelností Projektu. Studie prokázala také zpsobilost Projektu pro spolufinancování z evropských zdroj. Smyslem této studie bylo shromáždit veškeré dostupné relevantní informace o tomto projektu a zhodnotit jeho realizovatelnost v oblasti jeho:

Zámr a cíl, kterých má být realizací dosaženo Obsahové nápln (pedmtu Projektu) Zpsobu technologického ešení Náklad a možností financování Ekonomického zhodnocení Organizaního zabezpeení Harmonogramu realizace Rizik

Projekt je z pohledu navrhovaného ešení proveditelný, zvolené výstupy projektu jsou reálné. Dobrým základem pro kvalitní a fundované ešení implementace projektu je pímé metodické vedení a dohled ze strany žadatele projektu – SÚ.

Projekt je pipraven k realizaci. Z pohledu kalkulovaných lidských zdroj a jejich nasazení lze projekt hodnotit jako racionáln a logicky vystavný. Podmínkou realizovatelnosti je projektované nasazení zkušených odborník. Požadovaná profesní struktura lidských zdroj odpovídá náronosti jednotlivých úkon a je nutným pedpokladem úspšné realizace projektu. Z hlediska zajištní managementu, nasazení a ízení lidských zdroj se jeví projekt jako proveditelný. Zámrem projektu je zajistit vytvoení nové podoby SIS - jednoho z klíových systém SÚ, která umožní efektivnji sdílet data ve veejné správ a optimáln využívat datové zdroje. Projekt obsáhle a logicky zdvod uje a zdraz uje prokazatelnou potebnost nového designu Statistického informaního systému. Jednotlivé innosti projektu jsou asov a vcn logicky navrhnuty. Projekt je z hlediska harmonogramu prací proveditelný.

Projekt je finann dobe zabezpeen a je ve všech ástech v rámci rozpotovaných ástek proveditelný. S ohledem na charakter projektu, jehož primárním cílem není generovat píjmy, je projekt hodnocen z hlediska socioekonomických pínos, viz kapitola „Pínosy Projektu“, jako proveditelný a smysluplný a jeho význam zasahuje do všech oblastí veejné správy. Projekt je z hlediska technického, organizaního a finanního dobe pipraven k realizaci a neexistují žádné objektivní skutenosti bránící realizaci projektu zahájit.


88 z 101


13.1 Zásadní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty spotené z výsledných hotovostních tok

Tabulka 42 – Hlavní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty Název a oznaení ukazatele

Výsledná hodnota

Komentá

Vnitní výnosové procento (EIRR)

35,86%

Socioekonomická sazba ( 5,5 %)

istá souasná spoleenská hodnota (ENPV)

667 004 845 K

Kladná hodnota

Index ENPV/I

224,07%

Kladná hodnota

3,51

Kladná hodnota

3,06

Kladná hodnota

Skutená doba návratnosti z nediskontovaných socio-ekonomických tok Index B/C - pomr pínos k újmám

13.1.1 Vnitní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypoítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou istá souasná spoleenská hodnota investiní varianty je rovna nule. EIRR investiní varianty kalkulované ze socioekonomických tok iní 35,86%.

13.1.2 istá souasná spoleenská hodnota je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních tok v píslušném období. Diskontováním diskontní sazbou dojde k výpotu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. ENPV projektu ze socioekonomických tok je 667 mil. K.

13.1.3 Index rentability uvádí pomr isté souasné spoleenské hodnoty a investiních náklad investiní varianty, udává vlastn socioekonomickou rentabilitu investice. Projekt vykazuje ze socioekonomických parametr hodnotu rentability 224,07%. Jako investiní náklady jsou v pípad Projektu uvažovány veškeré náklady vetn provozních po dobu 5 let.

13.1.4 Doba návratnosti je as, který ubhne od realizace investice do jejího splacení z generovaného hotovostního toku. Doba spoleenské návratnosti projektu ze socioekonomického toku je 3,51 rok.


89 z 101


13.1.5 Pomr pínos a náklad Pomuje sumaci dosažených nediskontovaných pínos k sumaci nediskontovaných náklad investiní varianty projektu a jeho hodnota je 3,06 z ehož plyne, že spoleensko-ekonomické pínosy projektu cca 3 x pevyšují jeho náklady.

13.1.6 Výsledky citlivostní analýzy Citlovostní analýza nebyla provedena. Dvodem je neexistence rozumných alternativ k investiní variant. Dvedem je nutnost realizovat celý projekt Redesingu SIS v pedkládané podob, tedy komplexn. Nulová varianta znamená postupnou ztrátu schopnosti SÚ resp. eské republiky plnit rostoucí požadavky ze strany státní statistické služby a orgán Evropské Unie.

Shrnutí:

Projekt je z hlediska investiní i provozní ásti udržitelný po dobu nejmén 10-ti let a celospoleenské a socioekonomické pínosy pevažují nad náklady.

13.2 Výsledky analýzy rizik Z provedené analýzy rizik Projektu (kap.11) vyplývá, že minimální množství rizik je z hlediska závažnosti dopadu možné považovat za vysoce i stedn významnou, naproti tomu pevažující množství identifikovaných rizik je charakteristické jen nízkou mírou závažnosti.

Z hlediska dosažené významnosti je za výrazná teba považovat rizika pesahující svým vlivem hodnotu 3 (tj. rizika s hodnotou vlivu 4 – 9, v tabulce jsou oznaena tun). Ve fázi realizace jsou nejpodstatnjšími riziky 1. 2. 3.

nedostatená kvalita poízeného ešení nezajištní prostedk na pípadné vyvolané investice i jiné nezpsobilé náklady podmi ující realizaci projektu, které nejsou pedem známy neplnní cíl i monitorovacích indikátor v dsledku zpožování realizace projektu.

Riziko .1 mže být eliminováno pouze dkladným výbrem dodavatele ešení. Dodavatel bude vázán smlouvou, ve které bude dohodnuta pokuta za pípadnou špatnou kvalitu ešení. Pedcházení ostatním rizikm (.2-3) je zabezpeeno nastavením funkního systému implementaní struktury s jednoznan vymezenými odpovdnostmi, informaními toky a nkolikastup ovou kontrolou a koordinací aktivit a pravidelným monitorováním projektu jako celku, které v pípad poteby umožní relativn flexibilní reakci na vzniklý problém a jeho možné následky v projektovém i celkovém mítku.


90 z 101


14 Upozornní a doporuení 14.1 Upozornní a doporuení zpracovatele studie proveditelnosti Na základ informací uvedených v analýze náklad a pínos, výsledk finanní analýzy, hodnocení studie proveditelnosti, s oporou o metodické postupy a politiky IOP konstatujeme, že Projekt má smysl, celospoleenský pínos a pozitivní vliv na zefektiv ování fungování VS, a proto

DOPORUUJEME jeho realizaci a poskytnutí podpory ze strukturálních fond EU v programovém období 2007 – 2013 v rámci INTEGROVANÉHO OPERANÍHO PROGRAMU pro prioritní osu 1, Oblasti intervence 1.1a a 1.1b - Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ.


91 z 101


15 Projekty realizované SÚ Tabulka 43 – Projekty realizované v dotaním programu eským statistickým úadem Název a referenní íslo akce/grantu/projektu

Název programu

Alokace (EUR)

Pidlení dotace

Komunitární granty Business and Consumer Surveys – Industry No. ECFIN/013/2004/374941

Grant EC – DG ECFIN

21,590.00

26 April 2004

Business and Consumer Surveys – Investment, Construction, Retail Trade, Services No. ECFIN/035/2004/377902


36,015.00

19 April 2004

Business and Consumer Surveys – Labour Survey No. ECFIN/127/2004/380681


2,792.00

28 May 2004

Short Term Statistics – Theme 444

Grant EC – Eurostat D3

30,000.00

7 September 2004

Grant EC – Eurostat A5

24,500.00

5 October 2004


33,575.00

20 December 2004


36,800.00

20 December 2004


33,976.70

14 December 2004

Labour Force Survey Ad hoc Module 2005 on reconciliation of work and family life No. 2004 3210 0011


33,260.30

14 December 2004

Development on the field of the structural surveys with reference to the coverage of units with less than 10 employees (Labour Costs Survey and Structure of Earnings Survey) No. 2004 3220 0004


40,590.00

14 December 2004

Implementation of Revised Methodologies for the Collection of the Data on Accidents at Work (ESAW)


9,847.00

20 December 2004

Improved Implementation of ESA95-application of the software SNA-NT for supply-use tables in current and constant prices No. 2004 4010 0015

Grant EC – Eurostat C1

24,000.00

20 December 2004

Quarterly National Accounts

Grant EC – Eurostat C2

1) Distinction Eurozone & non-Eurozone of non domestic indicators; 2) Output prices in other services; 3) Turnover in other services; 4) Output prices in construction; 5) Hours worked, Wages & Salaries No. 2004 44401 020 Community Subsidies for User Support on European Statistics No. 2004 17300004 Data Collection on ICT Use and E-commerce in Enterprises No. 2004 49102 011 Data Collection on ICT Use in Households and by Individuals No. 2004 49102 012 Labour Force Survey No. 2004 3210 0002

No. 2004 35200 004

No. 2004 4110 0001 Project 1: Sector accounts Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

25,500.00

20 December 2004

21,700.00 92 z 101


Project 2: Flash estimates Harmonised data Collection of 2005 on Business Demography


6,730.00

21 December 2004


36,000.00

20 December 2004

Edicom Action 2 – Improvement of the Intrastat/ Extrastat primary information monitoring systém No. 2004 5320 2035

Grant EC – Eurostat F2

42,207.00

22 December 2004

Edicom Action 6 – Improvement of operators register No. 2004 5320 2036


27,020.00

22 December 2004

Edicom Action 9 – Development of multilingual on-line access to international trade data No. 2004 5330 1006


27,687.00

22 December 2004

Urban Audit Historical Data

Grant EC – DG Regio/ Eurostat E4

6.500,00

24 February 2005 **)

Purchasing Power Parities (Consumer prices and real estate agencies rent survey) No. CCI 2004.CE.16.0.AT.068

Grant EC – DG Regio/ Eurostat C5

48,000.00


Business and Consumer Surveys (construction, retail trade, services and investment)


41,848.00

10 May 2005


22,459.00

10 May 2005

Grant EC – Eurostat

1,100,000.00 decreased to

10 June 2005

No. 2004 44201 020 Factors of Business Success No. 2004 44201 030

No. CCI 2004 CE 16 0 AT 081

No. ECFIN/123/2005/406817 Business and Consumer Surveys (industry) No. ECFIN/106/2005/406129 2005 Survey on Agriculture Holdings No. 62102.2005.001-2005.056

900,000.00

Amendment TAPAS Action 2004, Phase 2

8 August 2005


20,000.00

23 August 2005

Pilot Studies on ICT Expenditure and Investment No. 49102.2005.001-2005.203


20,934.51

7 September 2005

Labour Force Survey ad hoc module on transition from work to retirement


44,038.48

4 October 2005


55,530.84

14 November 2005

Improved implementation of ESA 95 No. 40100.2005.001-2005.344


36,900.00

21 November 2005

TAPAS 2005 - Updating of the Farm Register from the administrative data sources


60,000.00

6 December 2005


351,825.00

13 December 2005


40,693.39

13 December 2005

Grant EC – DG

6.500,00

24 February

Improvement of data quality for orchard production No. 67101.2005.001-2005.028

No. 32100.2005.004-2005-215 Data Collection on ICT Usage in Households and by Individuals No. 49102.102.008-2005.442

No. 67101.2005.001-2005.126 EU-SILC No. 36400.2005.001-2005.424 Data Collection on ICT Usage and e-commerce in Enterprises No. 49102.2005.007-2005.603 Urban Audit Historical Data Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti

93 z 101


No. CCI 2004 CE 16 0 AT 081

Regio/ Eurostat E4

2005 **)

Purchasing Power Parities (Consumer prices and real estate agencies rent survey) No. CCI 2004.CE.16.0.AT.068

Grant EC – DG Regio/ Eurostat C5

48,000.00


Business and Consumer Surveys (construction, retail trade, services and investment)


41,848.00

10 May 2005


22,459.00

10 May 2005


1,100,000.00 decreased to

10 June 2005

No. ECFIN/123/2005/406817 Business and Consumer Surveys (industry) No. ECFIN/106/2005/406129 2005 Survey on Agriculture Holdings No. 62102.2005.001-2005.056

900,000.00

Amendment TAPAS Action 2004, Phase 2

8 August 2005


20,000.00

23 August 2005

Pilot Studies on ICT Expenditure and Investment No. 49102.2005.001-2005.203


20,934.51

7 September 2005

Labour Force Survey ad hoc module on transition from work to retirement


44,038.48

4 October 2005


55,530.84

14 November 2005

Improved implementation of ESA 95 No. 40100.2005.001-2005.344


36,900.00

21 November 2005

TAPAS 2005 - Updating of the Farm Register from the administrative data sources


60,000.00

6 December 2005


351,825.00

13 December 2005


40,693.39

13 December 2005


13,600.00

19 December 2005


36,500.00

20 December 2005


14,541.01

20 December 2005


6,622.65

20 December 2005

Improvement of data quality for orchard production No. 67101.2005.001-2005.028

No. 32100.2005.004-2005-215 Data Collection on ICT Usage in Households and by Individuals No. 49102.102.008-2005.442

No. 67101.2005.001-2005.126 EU-SILC No. 36400.2005.001-2005.424 Data Collection on ICT Usage and e-commerce in Enterprises No. 49102.2005.007-2005.603 Data collection exercise for indicators covering DG Agri´s axis 3 “Improving the quality of life in rural areas and encouraging diversification of economic activity” No. 61300.2005.003-2005.559 Quarterly national accounts (sector accounts and flash estimates) No. 01400.2005.003-2005.651 Consolidation of methodologies for the collection of the data on accidents at work and occupational diseases Subaction A. Implementation of revised methodologies for the collectionof the data on accidents at work No. 35200.2005.003-2005.625 Subaction B. Implementation of EODS methodology for the collection of the data on occupational diseases


94 z 101


No. 35200.2005.003-2005.626 Subaction C. Collection of statistical data socioeconomic costs of accidents at work


20,313.99

20 December 2005


50,000.00

21 December 2005


8,000.00

22 December 2005


16,364.90

22 December 2005


35,000.00

1 November 2006


351,825.00

29 September 2006


23,385.00

11 April 2006


42,025.00

11 April 2006


900,000.00

21 March 2006


56,470.00

17 October 2006


18,163.25

09 November 2006


43,773.16

19 December 2006


6,379.68

17 October 2006


14,044.55

5 December 2006

No. 35200.2005.003-2005.627 2005 PPP Programme No. 55201.2005.013-2005.466 Pilot study on Harmonized Index of Consumer Prices at Constant Tax Rates (HICP-CT) – Action 2 No. 55101.2005.006-2005.804 Community subsidies for user support on European statistics No. 17200.2005.012-2005.498 2006 PPP Production of Data by 25 Member States No. 55201.2006.001-2006.163 EU-SILC 2007 Operation No. 36401.2006.001-2006.189 Business and Consumer Surveys – (Industry) No. ECFIN/040/2006/432692 Business and Consumer Surveys – (Construction, Retail Trade, Services Investment) No. ECFIN/053/2006/432991 2007 survey on the structure of agricultural holdings in Czech Republic pursuant to Council Regulation (EEC) No. 571/88 amended by Council Regulations 2467/96 and 1435/2004 and the Commission Regulation 204/2006 No. 62103.2005.001-2006.032 Implementation of Commission Regulation No. 341/2006 adopting the specification of the 2007 ad hoc module on accidents at work and work-related health problems provided for by Council Regulation (EC) No. 577/98 and amending Regulation (EC) No. 384/2005 No. 35200.2006.004-2006.291 Community subsidies for user support on European statistics No. 17201.2006.002-2006.255 Data collection on ICT usage and e-commerce in enterprises No. 49102.2006.007-2006.420 Implementation of pilot studies in the framework of FATS, action 1: exports and imports of goods and services, intra-group exports and imports of goods and services No. 44201.2005.002-2006.349 Statistics on the Economic Activity of Enterprises Statistical Development Project „International Sourcing” -Action 1 “Ad-hoc Survey on International Sourcing” No. 44201.2005.002-2006.364


95 z 101


Support to the National Statistical Authorities for the Implementation of the System of Health Accounts


4,926.28

19 December 2006


10,000.00

1 November 2006


10,200.00

18 December 2006


8,664.78

20 December 2006

Developing indicators and assessment of economic impact for ICT using linked sources and EU information society surveys

Grant EC – Eurostat, the programme to be undertaken by 12 statistics offices of EU member states, led by the office for National Statistics of the United Kingdom (ONS)

5,439.00

Consortium Agreement undersigned by the Czech Statistical Office in July 2006, ONS is the recipient

Data Collection on ICT Usage in Households and by Individuals


53,184.76

10 April 2007

Business and Consumer Surveys - (Construction, Retail Trade, Services Investment)


43,652.00

4 April 2007

Business and Consumer Surveys - (Industry)


24,200.00

4 April 2007

2002 Phare MB Programme on Statistical Cooperation

450,000.00

5 October 2004


41,950.00

4 August 2004

Pilot Project: External Trade and Intrastat Phare 2002ARTEMIS-NSI-CZ-09-04-AV-PHP-020


20,000.00

22 September 2004

Pilot Project: Quality in Statistics


15,000.00

29 November 2004

No. 35100.2006.012-2006.538 EU-SILC: Study of the impact on comparability of national implementations No. 36401.2006.003-2006.384 Drafting of Quarterly National Accounts Inventories for the Czech Republic No. 41100.2005.006-2006.547 CENEX Statistical Methodology No. 22100.2006.002-2006.684

Phare GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics No. 2004.19100.005 Data Collection Projects: 2004 Web site content survey Monthly statistical survey on retail trade Survey on ICT Usage in Households Improvement of Business Register 2004 Illegal activities data collection Finance on education Urban Audit II Phase 2 Innovation Survey Pilot Project: ICT Usage Survey Phare 2002-NSI-CZ-AFC-ICT-06-04-CT-SB FOR IC 002

AFC-QUALITY-CZ-PHARE02-10-04-CT-CG for IC-068


96 z 101


Pilot Project: Healthcare Statistics


19,000.00

29 November 2004


2,000.00

21 December 2004


7,500.00

21 December 2004


3,000.00

21 December 2004


28,000.00

14 December 2004


45,250.00

21 December 2004


740,000.00

28 December 2004

18,000.00

CIO 2404 Component 3.4


7 February 2005

Pilot Project: Structural Indicator on Pesticides

2002 Phare MB

17,000.00

1 March 2005

1138-HCS-SerCon-Czech Republic-1

Pilot Project: Constant Prices 1119-CP-SerCon-Czech Republic-1

Pilot Project: GNI Inventories 1119-GNI-SerCon-Czech Republic-1

Pilot Project: Transition GDP-GNI 1119-GDP-GNI-SerCon-Czech Republic-1

Pilot Project: Job Vacancies Statistics 1138-JVS-SerCon-Czech Republic-1

Pilot Project: Income and Living Conditions Statistics 1138-ILC-SerCon-Czech Republic-1

GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics No. 2004.19100.019 Data Collection Projects: Assessment of GNI inventories Inventory on constant price estimates Capital formation and Capital stock Supply-Use Tables/Input-Output Tables Sector Accounts Short-term statistics Inward Statistics on Foreign Affiliates Labour market policy statistics Job vacancies survey Labour Force Survey Health care labour account Vocational training survey Educational finance statistics Production and consumption of animal products Agriculture accounts Agriculture prices Environmental accounting/Environmental statistics (NAMEA Air Emissions, Economy-wide material flow accounts) Pilot Project: Quality of Regional Statistics


97 z 101


Consumption CIO 2404 Component 3.3 Pilot Project: Harmonised milk statistics

Programme on Statistical Cooperation 12,000.00

CIO 2404 Component 3.2


March 2005

CZ 0302.05

Phare 2003

2,200,000.00

Transition Facility

333,201.34

14 December 2005

250,927.95

13 December 2006

Strengthening of the Capacity of the CZSO Transition facility Transition Facility Multi-Beneficiary Programme for Statistical Integration in 2004 No. 19100.20050012005.530

Multi-Beneficiary Programme

Evaluation of GNI inventories Improvement of coverage and timeliness of quarterly national accounts Production of inward FATS R D statistics External trade Improvement of the quality of the business register Implementation of a survey on vocational training in enterprises Implementation of the European Core Health Interview Survey Improvement of statistics of causes of death Transition Facility Multi- Beneficiary Programme for Statistical Integration in 2005 No. 19100.2006.002-2006.639

Transition Facility Multi-Beneficiary Programme

Innovation statistics Statistics on Careers of Doctorate Holders External Trade Statistics Implementation of Revised NACE Methodological and technological preparation of the Census 2011 Morbidity statistics CZ 0404.05 Improvement of the Household Surveys Processing CZ 0603.05 Strengthening of the Czech Statistical Office Administrative Capacity by the implementation of Statistical Metainformation System


Transition Facility 2004

140,000.00

Transition Facility 2006

750,000.00

98 z 101


16 Použité zdroje x x x x x x x x x x x x x x x x x

Zákon . 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy a o zmn nkterých dalších zákon, ve znní pozdjších pedpis Integrovaný operaní program 2007 – 2013 – programový dokument, provádcí dokument Analýza projektového zámru – Redesign SIS Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/EC, o znovupoužití informací ve veejném sektoru Iniciativa INSPIRE Národní lisabonský program 2005 – 2008/Národní program reforem Státní informaní a komunikaní politika eské republiky Reforma a modernizace ústední státní správy (usnesení vlády R . 237/2004) Národní strategický referenní rámec R 2007-2013 Strategické obecné zásady Spoleenství Naízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj Základní cíle Strategie efektivní veejná správa a pátelské veejné služby (Smart Administration) v období 2007 – 2015“ (usnesení vlády .197/2007) Strategie Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby (Smart Administration) v období 2007 – 2015“ (usnesení vlády .757/2007) Strategie i2010 Strategie rozvoje služeb pro informaní spolenost Usnesení vlády . 536 ze 14. 5. 2008 o strategických projektových zámrech pro erpání prostedk ze Strukturálních fond EU v rámci Smart Administration pod íslem 152 Efektivní veejná správa pátelské veejné služby - Strategie realizace Smart Administration


99 z 101


17 Seznam píloh 17.1 Píloha . 1 – Analýza náklad a pínos (CBA) 17.2 Píloha . 2 – Technické a technologické ešení Projektu 17.3 Píloha . 3 – Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými kapitolami Studie proveditelnosti Tabulka 44 – Vazby hodnotících kritérií a jednotlivých kapitol Studie proveditelnosti . Hodnotícíkriterium Max. stránkyStudie bod str.11 Zdvodnníprojektu 5

.kapitoly Kap.2.2

5

str.18

Kap.2.4

13

str.22

Kap.2.9

7

str.19

Kap.2.5

5

str.20

Kap.2.6

Volbaindikátoradosažitelnosthodnot

8

str.25

Kap.2.11

Pínoskezvýšeníkvalityslužebpisouasnémsníženínáklad Úelnostnavrženétechnologieešeníkompatibilitasostatními projekty–technickéešení

7

str.13

Kap.2.3.1

str.55

Kap.5

Územnípokrytíprojektem

6

str.39

Kap.3.5

6

str.46

Kap.4.2.2

8

str.66

Kap.9.3

5

str.7

Kap.1.3

5

str.79

Kap.11

Udržitelnostjedlouhodobá510let

8

str.77

Kap.10.2

Pozitivnídopadnarovnépíležitosti

2.5

str.24

Kap.2.10.1

Pozitivnídopadnaudržitelnýrozvoj

2.5

str.24

Kap.2.10.2

Vazbana“SmartAdministration” Vlivnapoetvrchol“Hexagonu” VlivklíovýchaktivitnacíleSmartAdministration ProvázanostsOPLZZ

Odbornostlenproj.týmuajejichzapojenínastranžadatele Pimenostrozpotuobvykléceny ProjektmápartnerskéúadyvrámciSAspozitivnímpínosem Rizikajsouznámáajenavržensystémjejicheliminace

7

Pozn.: Tabulka .44 je totožná s tabulkou .3a. Ob slouží k lepší orientaci a pohybu ve Studii proveditelnosti.

17.4 Píloha . 4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009 17.5 Píloha . 5 – Položkový rozpoet po fázích Projektu 17.6 Píloha . 6 – Program statistických zjiš ování na rok 2010 17.7 Píloha . 7 – Evropská legislativa 17.8 Píloha . 8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2


100 z 101


Deloitte oznauje jednu i více spoleností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu a jeho lenských firem. Každá z tchto firem pedstavuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho lenských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Spolenost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finanního poradenství klientm v celé ad odvtví veejného a soukromého sektoru. Díky globáln propojené síti lenských firem ve 140 zemích má Deloitte svtové možnosti i hlubokou znalost místního prostedí, a mže tak pomáhat svým klientm k úspchu na všech místech jejich psobnosti. 165 000 odborník usiluje o to, aby se spolenost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. Odborníky spolenosti Deloitte spojuje firemní kultura, založená na spolupráci, která podporuje bezúhonnost, tvorbu významné hodnoty pro trh a klienty, vzájemnou oddanost a sílu vyplývající z kulturní rozdílnosti. Pracovníci spolenosti Deloitte se neustále vzdlávají, získávají podntné zkušenosti a obohacující píležitosti pro rozvoj kariéry, prbžn posilují firemní odpovdnost, budují dvru veejnosti a pozitivn ovliv ují okolní prostedí. Member of Deloitte Touche Tohmatsu © 2009 Deloitte eská republika


101 z 101


Píloha .1 – Analýza náklad a pínos (CBA) Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 1 / Analýza náklad a pínos (CBA)

1 z 18


1 Hodnocení pínos projektu (CBA) v. definice metrik 1.1

Manažerské shrnutí

Cílem zpracování Cost Benefit Analýzy (CBA) je standardním, metodickým postupem vyhodnotit ekonomickou návratnost náklad vynaložených na projekt „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“. (dále jen Projekt) Cíle zpracování Cost Benefit Analýzy (CBA) jsou shrnuty v následujících bodech: x x x

Identifikovat významné pínosy a porovnat je s náklady spojenými s realizací Projektu Na základ dostupných socioekonomických hodnot a informací vyhodnotit finanní a nefinanní pínosy pro všechny skupiny beneficient vetn zamstnanc SÚ, vypoítat kriteriální ukazatele a posoudit návratnost vynaložených investic. Poskytnout podklady pro ostatní subjekty státní správy pro rozhodování o pínosech podobných integraních projekt realizovaných v souladu s principy dokumentu „Základní cíle Strategie efektivní veejné správy a pátelské veejné služby „Smart Administration““ v období 2007-2015.

Socioekonomický pínos Projektu je ve všech pepsaných kriteriálních ukazatelích pozitivní. Provedená analýza náklad a pínos (CBA) Projektu prokázala, dle mených metrik, plnou opodstatnnost vynaložených náklad. Realizace Projektu má celospoleenský význam zvlášt s ohledem na možné pozitivní dopady na zvýšení efektivity ostatních orgán státní správy. Investice do Projektu tak mže mít multiplikaní efekt. Toto pozitivum je podmínno realizací podobných integraních program napí celou státní správou. Z analýzy náklad a pínos navíc nevyplývají žádná omezení pro realizaci. Projektu je z pohledu sjednocení datových zdroj ve VS dležitým prvkem strategie elektronizace veejné správy v R, má silnou vazbu na ostatní projekty Smart Administration, hluboký celospoleenský smysl a velmi pozitivní mezinárodní, celostátní i skupinový dopad. Provedená analýza náklad a výnos dokládá velmi dobrou dobu návratnosti celého projektu a zárove dlouhodobou ekonomickou životaschopnost celé investice. Studie proveditelnosti projektu spolu s ostatními technicko-ekonomickými podklady dokládají technickou realizovatelnost investice i její finanní, ekonomickou a obchodní životaschopnost. Vysoký stupe souladu investiní varianty projektu se zájmy jednotlivých beneficient vyjádený identifikovanými pínosy jednoznan potvrzuje smysluplnost realizace Projektu. Pozn.: V souasné dob se neuvažují jiné náklady ani pínosy, které nejsou uvedeny v CBA CBA analýza byla zpracována v následujících hlavních krocích: x Vymezení beneficient projektu, jejich selekce a vymezení dopad projektu pro n. x Výbr a vylenní neocenitelných pínos a jejich okomentování. x Pevod dopad projektu na hotovostní toky. x Vymezení náklad bhem životního cyklu projektu. Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 1 / Analýza náklad a pínos (CBA)

2 z 18


x x x x x

Strukturované porovnání náklad a pínos po fázích životního cyklu projektu. Stanovení diskontní sazby (výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiní alternativy). Výpoty kriteriálních ukazatel (istá souasná hodnota, Vnitní výnosové procento, Index rentability), zhodnocení socioekonomické návratnosti projektu. Provedení citlivostní analýzy – zhodnocení kritinosti hlavních promnných s vlivem na kriteriální ukazatele (tj. urení o kolik % se zmní kriteriální ukazatel, pokud se promnná zmní o procento). Závrené shrnutí CBA a okomentování výbru vhodné varianty.

Následuje procesní schéma postupu zpracování jednotlivých logických celk Cost benefit analýzy zobrazující asovou posloupnost a vzájemnou návaznost inností konaných pi vypracování CBA. Graf1–PostupzpracováníCostbenfitanalýzy Postup zpracování CBA

ízení vypracování CBA

Úvodní popis projektu a definice variant

Vyhodnocení projektu z hlediska CBA

Selekce beneficient

Zhodnocení relevance vstupních podmínek CBA

Identifikace dopad projektu po jednotlivých beneficientech

Metodika pevodu dopad na hotovostní toky

Seazení promnných dle velikosti vlivu na kriteriální ukazatele

Výbr a vylenní neocenitelných dopad a jejich okomentování

Pevod dopad projektu na hotovostní toky

Vymezení náklad bhem životního cyklu projektu po fázích

Zpracování citlivostní analýzy

Stanovení diskontní sazby

Strukturované porovnání dopad po fázích životního cyklu projektu po jednotlivých variantách

Prbžné konzultace, získávání náhledu MV na jednotlivá vcná témata

Definice aktivit k minimalizaci rizika zmny nejcitlivjších promnných

Výpoet kriteriálních ukazatel (NPV, IRR)

Parametry nulové varianty

Osnova Cost-benefit analýzy (CBA) odpovídá nárokm na projekty financované z Integrovaného operaního programu (IOP). Obsah kapitoly zárove respektuje strukturu a nápl dostupných eských i zahraniních metodik CBA uzpsobených dle specifik skupiny projekt systému základních registr.

1.2

Hlavní kriteriální ukazatele

Pro úely výpotu kriteriálních ukazatel byly použity hodnoty náklad a pínos celé období životnosti poízeného systému. Výsledky ekonomické analýzy jsou uvedeny v následující tabulce:


3 z 18


Tabulka 1-1 Pehled hlavních kriteriálních ukazatel Název a oznaení ukazatele

Výsledná hodnota

Komentá


45,86%

Socioekonomická sazba ( 5,5 %)


667 004 845 K

Kladná hodnota

Index ENPV/I

224,07%

Kladná hodnota

Skutená doba návratnosti z nediskontovaných socioekonomických tok

3,51

Kladná hodnota

Index B/C - pomr pínos k újmám

3,06

Kladná hodnota

Provedení citlivostní analýzy - pro modelování citlivostní analýzy byla vybrána jako základní kriteriální ukazatel istá souasná spoleenská hodnota investiní varianty. Všechny ostatní kriteriální ukazatele jsou na hodnot isté souasné spoleenské hodnot závislé, tj. lze je pomocí ENPV vypoítat. istá souasná spoleenská hodnota projektu (ENPV - Economic Net Present Value) pi diskontování zvolenou socio-ekonomickou diskontní sazbou ve výši 5,5% dosahuje 667 mil. K. Vnitní výnosové procento vypoítané ze socioekonomických hotovostních tok (EIRR Economic Internal Rate of Return) projektu je 45,86%. Koeficient návratnosti investice (index ENPV/I) vypoítaný jako pomr isté souasné ekonomické hodnoty projektu a náklad projektu je 224,07%. Doba návratnosti projektu vychází 3,5 roku. B/C index je 3,06, což znamená, že spoleenské pínosy realizace projektu tikrát pevyšují jeho spoleenské náklady. Pehled hodnot kriteriálních ukazatel jednoznan deklaruje pozitivní hodnoty všech kriteriálních ukazatel. Také vyhodnocení rizik hodnotící citlivost kriteriálních ukazatel projektu na zmnu hodnot jednotlivých parametr modelu kvantifikace pínos na hotovostní toky pomocí provedené citlivostní analýzy vychází velmi pozitivn.

Pozn.: popis výpotu ukazatel je uveden na konci dokumentu

1.3

Vymezení benefit a skupin beneficient

Tabulka 1-2 obsahuje seznam ocenitelných i neocenitelných pínos definovaných pro Projekt a skupin jejich píjemc. Jednotlivé pínosy jsou podrobn popsány a kvantifikovány v následující kapitole. Seznam beneficient Projektu pedstavuje seznam cílových skupin, které jsou relevantní z hlediska vytvoených pímých a nepímých pínos projektu. Jedná o následující subjekty: Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 1 / Analýza náklad a pínos (CBA)

4 z 18


x

Respondenti

x

Ekonomické subjekty

x

Zamstnanci SÚ

x

Veejnost

x

Stát

Podle materiál Integrovaného operaního programu, Ministerstva pro místní rozvoj R a metodik jím vydaných je lenní skupin beneficient následující: x Obyvatelé – obané eské republiky x

Podnikatelé – subjekty vykonávající innosti s cílem dosahovat zisku

x

Municipality – obce, samosprávy a jimi zízené složky

x

Orgány státní správy – exekutivní složky státní moci – vláda, ministerstva a jimi ízené orgány

x

Stát – eská republika jako právní subjekt, její zákonodárné a soudní moci

Selekcí prvních dvou skupin do limitu daného metodikou a byla urena skupina relevantních beneficient.Hlavními benecifienty jsou respondenti (obyvatelé) a ekonomické subjekty (podnikatelé) a dále pak zamstnanci SÚ na všech úrovních organizaní struktury jakožto interní uživatelé Statistického informaního systému (orgány státní správy). Projekt je strukturován tak, že bude pinášet benefity jak obanm v domácnostech, tak i tazatelm a ekonomickým subjektm, které se podílejí na zpracování výkaz a už jako poskytovatel informací, nebo tazatel. Zárove

pinese Projekt benefity i adovým zamstnancm na pozicích s náplní práce statistického specialisty i zamstnancn úadu, kteí jsou vedoucí pracovníci na všech úrovních ízení. Dalším velice významným beneficientem je skupina ekonomických subjekt tvoících širokou skupinu statistických respondent úadu. Jde nejen o ostatní orgány státní správy vetn eské národní banky, ale rovnž o komunální sektor a soukromý sektor tvoících ekonomickou soustavu eské republiky. Tetím beneficientem je stát v podob ostatních orgán státní správy. Metodická podpora respondent, moderní zpsob sbru i diseminace dat, i úzká integrace se systémy základních registr a systémy ostatních subjekt VS jsou výrazným zdrojem úspor výdaj na stran respondent. Tyto pozitivní efekty mohou být velmi efektivn peneseny na další subjekty státní správy s významným multiplikaním efektem.

Tabulka 1-2 Skupiny ocenitelných i neocenitelných pínos Projektu ID Benefitu Skupina pínos

Zpsob výpotu

Beneficienti

B1

Snížení asové náronosti oban v domácnosti pi dotazování

Odhadovaná úspora asu ocenná prmrnou hodnotou asu danou prmrnou hodinovou mzdou.

respondenti

B2

Snížení asové náronosti tazatel pi dotazování


zamstnanci SÚ


5 z 18


B3

Snížení asové náronosti pi zpracování výkaz u ekonomických subjekt


ekonomické subjekty

B4

Zefektivnní procesu zpracování statistických úloh použitím DMS

Poet dokument obíhajících s tzv. košilkami, poet dokument, které je nutné tisknout kvli obhu mezi útvary za 1 den.

zamstnanci SÚ

B5

Snížení asové náronosti na metodickou podporu uživatel

Náklady na metodickou podporu a konzultace za rok ped a po redesignu SIS

zamstnanci SÚ

B6

Snížení náklad na šíení (diseminaci) statistických informací

Náklady na diseminaci ped a po redesignu SIS

zamstnanci SÚ

B7

Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS


veejnost

B8

Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS


veejnost

B9

Zvýšení prestiže SÚ

Nelze kvantitativn vyjádit.

SÚ

Nelze kvantitativn vyjádit.

stát, ekonomické subjekty, veejnost

B10

1.4

Zvýšení kvality a bezpenosti informací

Popis benefit a jejich finanní vyíslení

1.4.1 Snížení asové náronosti oban v domácnosti pi dotazování Zavedením elektronické formy výkazu se pi osobním zjišování u oban v domácnosti sníží asová zátž cca o 13%, ímž se ušetí adekvátní finanní prostedky na jeho stran. Zárove se tím sekundárn šetí i as na stran tazatele. Tabulka 1-3 Úspora asu oban v domácnosti (B1) Promnná Poet vyplnní formuláe Prmrná doba vyplnní (min) Úspora asu na jeden formulá % Poet uspoených hodin Prmrná mzda za 1 hodinu v K na stran obana Celkový finanní pínos úspory asu oban v domácnosti

Hodnota

350000 50 13% 37917 180,00K 6 825 000,00 K

1.4.2 Snížení asové náronosti tazatel pi dotazování Pi dotazování se šetí na stran tazatel as jednak v dsledku elektronizace výkazu pímo pi jeho vypl ování a jednak pi jeho následném zpracování tazatelem. Vyplnný výkaz je pímo odeslán do systému, kde je on-line verifikován a v pípad chybného vyplnní je tazatel upozornn. Mže tak Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 1 / Analýza náklad a pínos (CBA)

6 z 18


pi jedné návštv obana dosáhnout nižší chybovosti zjišovaných informací. Píspívá tak mimo finanní pínosy i ke zkvalit ování vstupních dat do Statistického informaního systému. Tabulka 1-4 Úspora asu tazatel (B2) Promnná

Poetvyplnníformuláe Prmrnádobavyplnní(min) Úsporaasunajedenformulá% Poetuspoenýchhodin Prmrnámzdaza1hodinuvKnastranetazatele Celkový finanní pínos úspory asu tazatel

Hodnota

350000 80 15% 70000 200,00K 14 000 000,00 K

1.4.3 Snížení asové náronosti pi zpracování výkaz u ekonomických subjekt Nejvýznamnjší asové úspory byly zjištny u skupiny uživatel Ekonomické subjekty, kde se prmrná doba na vyplnní jednoho výkazu pohybuje okolo 6-7 hodin. Pi celkové úspoe 10% z tohoto asu a daném potu vyplnní je výše roní úspory cca 120 mil. K. Tento pínos má stejné sekundární efekty pi on-line kontrole správnosti vyplnní výkazu, které zde nejsou vyísleny. Elektronická forma výkaz opt velmi výrazn pispívá ke snížení administrativní zátže subjekt a umož uje v dalších fázích zpracování informací využívat moderní technologie a tím snižovat i pracnost na stran zamstnanc SÚ. Tento dodatený efekt není vyíslen. Tabulka 1-5 Úspora asu ekonomických subjekt (B3) Promnná

Hodnota

Poetvyplnníformuláe Prmrnýasnavyplnníformuláe(min) Úsporaasunajedenformuláv%díkykontextovénápovd Úsporaasunajedenformuláv%díkyonlinekontrole Úsporaasunajedenformuláv%díkyelektronizaci Celkováúsporaasuv% Poetuspoenýchhodin Prmrnámzdaza1hodinuvKnastranES

1042649 360 2% 2% 6% 10% 625589 192,00K

Celkový finanní pínos úspory asu ekonomických subjekt

120 113 164,80 K

1.4.4 Zefektivnní procesu zpracování statistických úloh použitím DMS V souvislosti se zpracováním statistických úloh se vytváí a prbžn modifikuje pomrn velké množství papírových dokument, které se v rámci životního cyklu každého projektu vzájemn sdílejí mezi jednotlivými ešitelskými týmy SÚ. Takovýchto technických projekt se na úadu zpracovává ron asi 150. V každém projektu je v prmru cca 23 dokument výše uvedeného typu, což vynásobeno potem projekt dává cca 3450 dokument. Elektronickou výmnou, revidováním, schvalováním a pedáváním tchto dokument mezi ešitelskými týmy s pomocí Dokument Management Systému dojde k úspoe asu jak adových zamstnanc, tak i vedoucích pracovník. K tmto dokumentm lze dále pipoítat i celkový poet diseminovaných dokument, kterých je cca 1250ks a rovnž tak servisní smlouvy mezi oddleními, útvary a týmy, kterých je cca 150. Výsledný poet dokument, které v rámci úadu budou v souvislosti se zpracováním statistických úloh elektronicky a tudíž i efektivnji obíhat, je cca 4850ks. Pi prmrné úspoe 3 min na jeden dokument vychází pi daných prmrných mzdách pracovník SÚ celková finanní roní úspora okolo 32 mil. K. Pi této kalkulaci nebyly uvažovány speciální dokumenty poskytované nap.


7 z 18


subjektm státní statistické služby i Evropské komisi v rámci mimoádných projekt i úloh, které se opakují nap. jednou za 10 let (nap. sítání lidu apod). Tyto úspory nejsou ve výpotu zahrnuty. Tabulka 1-6 Úspora náklad požíváním DMS pi zpracování tech. projekt v rámci SIS (B4) Promnná Hodnota

Poetdokument,report,podklad,výkaz,katalogapod.vramcitech. projektu/rok(ks) Pocettechnickychprojektu Poetadovýchpracovníkpracujícísdokumentem Poetvedoucíchpracovníkpracujícísprojektem Úsporaasunajedendokument(vmin) Poetuspoenýchhodinadovýchpracovník(h) Poetuspoenýchhodinvedoucíchpracovník Prmrnámzdaza1hodinu(vK)

4850 150 5 2 3 1213 72750 200,00K

Prmrnámzdavedoucíchpracovníkza1hodinu(vK)

440,00K

Celkový finanní pínos úspory asu zamstnanc úadu ze zavedení DMS

32 252 500 K

1.4.5 Snížení asové náronosti na metodickou podporu uživatel Tato úspora se týká snížení zátže zamstnanc SÚ v dsledku zavedení elektronických služeb metodické podpory respondent prostednictvím on-line nápovdy pi vypl ování elekronického výkazu. Snížením potu hodin poskytovaných pracovníky SÚ se uspoí 1,4 mil. K ron. Tabulka 1-7 Úspory v dsledku zefektivnní metodické podpory respondent v rámci SIS (B5) Promnná Hodnota

Úsporapotuhodinmetodickéakonzultanípodporyron Prmrnámzdaza1hodinuvK Celkový finanní pínos z úspory na metodickou podporu respondent

7200 200,00K 1 440 000,00 K

1.4.6 Snížení náklad na šíení (diseminaci) statistických informací Zvýšením procentuálního podílu elektronicky diseminovaných produkt oproti klasickému zpsobu tiskem, dojde k úsporám jednak z hlediska pracnosti pípravy takovýchto materiál a jednak z hlediska náklad na vytvoení produktu (tisk). Je dlouhodobým cílem SÚ pevést postupn všechny diseminaní produkty do elektronické podoby (*.pdf). Tento typ úspory není ve výpotu zahrnutý. Tabulka 1-8 Úspory náklad SÚ zefektivnním pípravy podklad pro diseminaci (B6) Promnná Hodnota

Úsporapotuhodinnapípravupodkladprodiseminaci Prmrnámzdaza1hodinuvK Celkový finanní pínos zefektivnním procesu pípravy diseminace


26400 200,00K 5 280 000,00 K

8 z 18


1.4.7 Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS Ze statistik SÚ vyplývá, že roní poet pístup veejnosti se pohybuje okolo 1,6 mil. U každého takového pístupu mžeme pedpokládat snížení asové náronosti pi hledání požadované informace o cca 4 minuty na jeden pístup. Tohoto snížení je dosaženo pedevším integrací datových zdroj v rámci Statistického informaního systému. Tím je možné seskupit resp. Provázat informace, které uživatel obvykle potebuje a hledá do logických celk. Tímto seskupením se ušetí as uživatel SIS pi hledání statistických informací. Vzhledem ke zvyšování kvality a úplnosti informací takto veejn dostupných lze pedpokládat nárst pístup. Tento nárst není do výpotu pínos zahrnut. Stejn tak nejsou zahrnuty úspory dosažené vhodným formátem i strukturou poskytnutých informací, které zjednoduší další zpracování na stran veejnosti. Jedná se nap. o formu inteligentních tabulek, formulá i graf, které nebudou v bitmapové podob. Tento typ úspor není ve výpotu uvažován. Tabulka 1-9 Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS (B7) Promnná

Poetunikátnichuživatelzarok Úsporaasu1uživateleprozískáníinformace(min) Poetuspoenýchhodin Prmrnámzdaza1hodinuvK Celkový finanní pínos úspory asu veejnosti pi získávání informací ze SIS

Hodnota

1600000 4 106667 220,00K 23 466 666,67 K

1.4.8 Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS Tento finanní pínos se generuje pedevším odstranním nekvalitních informací i duplicitních dat v dsledku integrace jednotlivých subsystém statistického informaního systému, jeho napojením na ostatní registry VS a provázáním datových zdroj. Zapojením SIS do soustavy systém VS se sníží pracnost pi ištní dat na stran zamstnanc SÚ, ketrá se provádí prakticky ped každým zpracováním statistické úlohy. Tato úspora iní pibližn 3,6 mil. K ron. Tabulka 1-10 Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS (B8) Promnná Hodnota

PoetpístupzamstnancSÚzarok Úsporaasunajedenpístupprozískáníinformace(min) Poetuspoenýchhodin Prmrnámzdaza1hodinuvK Celkový finanní pínos zvýšení dosažitelnosti

220000 5 18333 200,00K 3 666 666,67 K

1.4.9 Zvýšení prestiže SÚ Vzhledem k hmatatelným úsporám Projektu v rámci propojení statistických a základních registr prostednictvím Statistického informaního systému dojde k zkvalitnní inností úadu, které budou mít za následek i zefektivnní hlavních proces a služeb SÚ, lze oekávat nárst spokojenosti ekonomických subjekt a oban R s procesem poizování a poskytování statistických informací orgánm Evropské Komise, což pímo ovlivní zvýšení prestiže SÚ. Tento pínos (B9) není finann vyíslen.


9 z 18


1.4.10 Zvýšení kvality a bezpenosti informací Integrace Statistického systému pinese významnou zmnu metodiky práce s informacemi v rámci úadu a specifikaci struktury informací zpístupnných pro jednotlivé cílové skupiny, veejnost i zamstnance. Zvýší se tak bezpenost informací nejen interního charakteru generovaných podprnými procesy úadu, ale hlavn citlivých informací produkovaných procesy v rámci Statistického Informaního Systému. Tohoto pínosu bude dosaženo vytvoením metodik v oblasti diseminace, ukládání dat v DWH a DM a v oblasti ízení pístupu k datm prostednictvím intranetu a internetu. Významným aspektem dosažení pínosu bude kvalitativní zmna a rozsah využívání VDB. Tento pínos (B10) není finann vyíslen.

1.5

Výpoet kriteriálních ukazatel

1.5.1 Popis variant Nulová varianta Nulová varianta pedpokládá zachování stávajícího Statistického informaního systému. Stávající systém je v provozu pibližn 10 let. S ohledem na jeho morální zastaralost nelze vylouit krom provozních náklad i náklady investiní povahy. Tyto investice zajistí udržitelnost provozu ve stále mnících se podmínkách státní statistické služby a rostoucích požadavcích na souinnost s Evropskými strukturami. Lze pedpokládat, že k výraznému zvýšení efektivity zpracování statistických informací nedojde. Naopak souasné potíže s neefektivitou provozu zstanou zachovány. Lze pedpokládat, že architektonická nesourodost souasného systému se dále prohloubí. Rovnž již nyní nevyhovující procesy údržby a správy roztíštných aplikací Statistického informaního systému se nutnými, dílími inovacemi ješt více zkomplikují. Tyto skutenosti budou mít sekundární vliv na zvýšení provozních náklad. Investice investiní povahy do již nevyhovujícího systému se nejeví jako efektivní. I pes dílí modernizace stávající systém bude stále moráln zastaralý. Tyto investice budou nutné z dvodu udržitelnosti provozu zastaralého systému. Nulová varianta, tedy nerealizace modernizace Statistického informaního systému bude snižovat kvalitu zpracování dat pro státní statistickou službu a bude výrazn komplikovat plnní požadavk relevantních struktur Evropské Unie. Znamenala by postupem asu v principu ochromení jednotlivých služeb poskytovaných Statistickým informaním systémem. Ponechání souasného stavu, tedy realizace nulové varianty popsané výše, (tj. nerealizace investiní varianty), znemož uje v principu funknost celého systému, a tím i dosažení benefit popsaných výše. Pírstkové náklady u nulové varianty jsou v tuto chvíli teoreticky nulové, nebo tato varianta nepedpokládá žádnou novou innost. Ve skutenosti však mže neinnost, pípadn zbytená innost, zvyšovat náklady u orgán veejné moci a vyvolávat poteby pijímání nových pracovních sil (plat, poítae, literatura, provoz kanceláe), navyšovat agendu apod. a zvyšovat pedevším náklady pro obana (pedevším nedojde k úsporám asu stráveného na úadech). Postupné odsouvání modernizace veejné správy, jehož nedílnou souástí Statistický informaní systém nepochybn je, mže tyto náklady spirálovit zvyšovat a vyvolávat další. Navíc náklady na propojování jednotlivých aplikaních systém, které dnes tvoí SIS, jsou nesmírn nároné jak na lidské zdroje, tak na materiální zdroje. Výrazn se tak prodražuje jak vybudování propojení, tak i následující provoz vybudovaného spojení.


10 z 18


Investiní varianta Investiní varianta pedpokládá realizaci projektu Redesingu SIS tak, jak je navrženo v projektovém zámru a položkovém rozpotu. Za rozpotované investiní náklady bude vytvoen nový, moderní a efektivn spravovaný systém na zpracování statistických informací pro poteby státní statistické služby, soukromé sféry a Evropských struktur. Nový systém bude respektovat všechny souasné požadavky a bude architektonicky navržen tak, aby umož oval modulární rozšiování s minimálními dopady do proces obsluhy celého systému. Realizace Investiní varianty výrazn zvýší efektivitu zpracování statistických informací. Hlavním zdrojem pínos projekt budou úspory asu zamstnanc úadu a subjekt využívajících a spolupracujících na úlohách státní statistické služby. Bžné provozní náklady spojené s provozem a údržbou nového Statistického informaního systému budou vynakládány efektivnji. Hlavními dvody budou Moderním modulární architektura a výrazn zjednodušení procesy spojené s provozem a údržbou. Investiní varianta má i adu finann nemitelných pínos v podob zvýšení kvality statistických dat, zvýšení jejich bezpenosti, zvýšení možností elektronické publikace, a podobn. Realizace investiní varianty je potebná nejen z pohledu socioekonomických pínos, ale i z provozních dvodu a celospoleenských poteb státní statistické služby. Pozn.: Veškeré náklady spojené s investiní variantou projektu – investiní i následné provozní – jsou zahrnuty do výpot CBA. Jejich podrobný popis je souástí položkového rozpotu ve Studii proveditelnosti.

1.5.2 Hodnoty a metodika analýzy Investiní varianta byla kalkulována jako pírstková k variant nulové. Nulová varianta je varianta ponechání situace v souasném stavu a je tedy socioekonomicky nulová. Tato varianta z hlediska pírstk nemá žádné pírstkové píjmy, výdaje, pínosy ani újmy v hodnoceném horizontu 2009 až polovina roku 2019. Pro investiní variantu jsou kvantifikovány pírstkové náklady (výdaje) a to jak pro fázi investiní, tak pro fázi provozní. Pro investiní variantu jsou navíc identifikovány pírstkové dopady, z nichž je ást pevedena na hotovostní toky v celém projektovaném horizontu. Hodnoty investiní varianty jsou vypoteny z tok projektu. V levé ásti tabulky jsou uvedeny hodnoty z finanních tok, vpravo hodnoty ze socioekonomických tok diskontované píslušnými diskontními sazbami. Finanní toky a dopady na skupiny beneficient jsou vyíslovány v cenové úrovni 2009 bez užití inflaního korekního koeficientu. Diskontováním tok a dopad byly vypoteny istá souasná spoleenská hodnota, vnitní výnosové procento a index rentability ENPV/I, B/C index a dobu návratnosti. V rámci analýza diskontní sazby porovnány reálné diskontní finanní sazby rzných instrument finanního trhu R a EU a relevantní makroekonomické veliiny. Výsledky jsou srovnány s diskontováním sociální diskontní sazbou Evropské unie a metodikou IOP doporuovanými postupy.


11 z 18


Analýza diskontní sazby Název

Píloha .1 Poznámka Tržní finanní sazby

Hodnota

NB - sazba úvr firmám NB - sazba úvr firmám NB - klíová sazba PRIBOR 09-2008 PRIBOR 09-2008 PRIBOR 09-2008

do 1 roku srpen 2008 nad nad 5 let; srpen 2008 2W repo 2W 3M 12M

5,38% 5,75% 1,75% 3,59% 3,81% 3,89%

RPSN domácnostem na bydlení Výnos desetiletého státního dluhopisu Výnos desetiletého státního dluhopisu

záí 2008 CZ 10Y Govt Bond, záí 2009 EU 10Y Govt Bond, záí 2009

5,80%

EMU - klíová sazba

Main refinancing operations

3,25%

4,42% 4,50%

Srovnávací sazby R - CPI meziron EU - CPI meziron HDP R HDP EU Reálná DS pi inflaci 5% Reálná DS pi inflaci 5% Reálná DS pi inflaci 5% Reálná DS pi inflaci 5% Reálná DS pi inflaci 5% Reálná DS pi inflaci 5% Metodika IOP

záí 2008 3.Q 2008 3.Q 2008(%y/y) 4.Q 2007(%y/y) a nominální DS 7% a nominální DS 8% a nominální DS 9% a nominální DS 10% a nominální DS 11% a nominální DS 12% finanní diskontní sazba

6,60% 3,80% 4,70% 2,40% 1,90% 2,86% 3,81% 4,76% 5,71% 6,67% 5,00%

Metodika IOP

ekonomická diskontní sazba

5,50%

Stanovená diskontní sazba

5,50%

Pozitivní celospoleenské dopady vyjádené v pravém sloupci pro investiní variantu jsou velmi pozitivní. Relevantní kriteriální ukazatele investiní varianty jsou dále rozpracovány v píslušných pasážích této kapitoly.


12 z 18


Tabulka 1-7 Kriteriální ukazatele jednotlivých variant

Finanní ukazatele

Nulová varianta istá souasná hodnota (FNPV) Vnitní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I Doba návratnosti B/C

0 K nelze urit 0,00% 0,00 nelze urit finanní ukazatele

Investiní varianta istá souasná hodnota (FNPV) Vnitní výnosové procento (FIRR) Index FNPV/I Doba návratnosti B/C

Diskontní sazba Fin

Nulová varianta istá souasná hodnota (ENPV) Vnitní výnosové procento (EIRR) Index ENPV/I Doba návratnosti B/C

Investiní varianta

istá souasná hodnota -245 683 430 K (ENPV) Vnitní výnosové nelze urit procento (EIRR) -82,53% Index ENPV/I -0,58 Doba návratnosti 0,53 B/C 5,00% Diskontní sazba Ekon.

Socioekonomické ukazatele 0 K nelze urit 0,00% 0,00 nelze urit socioekonomické ukazatele 667 004 845 K 35,86% 224,07% 3,51 3,06 5,50%

1.5.3 istá souasná spoleenská hodnota (ENPV) istá souasná spoleenská hodnota je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních tok v píslušném období. Diskontováním diskontní sazbou dojde k výpotu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. ENPV projektu ze socioekonomických tok je 667 mil. K.

1.5.4 Vnitní výnosové procento (EIRR) Vnitní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypoítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou istá souasná spoleenská hodnota investiní varianty je rovna nule. EIRR investiní varianty kalkulované ze socioekonomických tok iní 35,86%.

1.5.5 Index rentability ENPV/I Index rentability uvádí pomr isté souasné spoleenské hodnoty a investiních náklad investiní varianty, udává vlastn socioekonomickou rentabilitu investice. Projekt vykazuje ze socioekonomických parametr hodnotu rentability 224,07%. Jako investiní náklady jsou v pípad Projektu uvažovány veškeré náklady vetn provozních po dobu 5 let.

1.5.6 Doba návratnosti Doba návratnosti je as, který ubhne od realizace investice do jejího splacení z generovaného hotovostního toku. Doba spoleenské návratnosti projektu ze socioekonomického toku je 3,5 rok.

1.5.7 B/C index Pomr pínos a náklad pomuje sumaci dosažených nediskontovaných pínos k sumaci nediskontovaných náklad investiní varianty projektu a jeho hodnota je 3,06 z ehož plyne, že spoleensko-ekonomické pínosy projektu 3x pevyšují jeho náklady.


13 z 18


1.6

Socioekonomická analýza pínos projektu - strukturované porovnání náklad a pínos po fázích životního cyklu projektu

Výsledek socioekonomické analýzy (viz tabulka níže) znázor uje hlavní parametry výnosnosti a návratnosti projektu se zahrnutými pínosy projektu. Podstatou socioekonomické analýzy je pevod pínos a náklad do asov strukturovaného toku finanní hotovosti. Tok hotovosti respektuje životní cyklus investice jak na stran pínos, tak na stran náklad. Pínosy jsou kvantifikovány a popsány v pedchozí ásti materiálu. Do socioekonomické analýzy jsou zahrnuty pouze ty pínosy, které lze smyslupln ocenit mnovou jednotkou a kvantifikovat jejich finanní hodnotu. Nábh pínos a náklad projektu respektuje projektový plán a prbh projektu v ase, vetn provozních náklad po dobu 5 let. Rst hodnoty pínos v prvních tech letech realizace projektu (jejich postupný nábh) zohled uje reálný prbh implementace jednotlivých subsystém Statistického informaního systému a postupný pozitivní dopad používání elektronické výmny dokument u skupin zamstnanc úadu v rámci technických projekt. Pozitivní Cash-Flow je dosahováno již ve 4 roce Projektu.


14 z 18

Pínosy


Index B/C

3,06

3,51

84 761 634 K

224,07%

35,86%

0,8985 -77 056 670 K

-85 766 000 K

3

0,8516 -50 297 155 K

-59 061 000 K

1,0

-59 061 000 K

110 822 000 K

110 822 000 K

2012

51 761 000 K

51 761 000 K

2012


Index B/C

Prmrné roní CF nediskontované Doba návratnosti

Doba návratnosti (DN)

Index ENPV/I

Index ENPV/I

IRR projektu (NPV=0)

66 700 485 K

667 004 845 K

istá souasná hodnota projektu

Prmrné roní CF diskontované

0,9479 -23 979 147 K

5,50%

847 616 335 K

Diskontní sazba Diskontní faktor Souasná hodnota hotovostního toku


Souasná hodnota projektu

Souasná hodnota hotovostního toku

-25 298 000 K

1

1

Souasná hodnota (PV)

-85 766 000 K

-25 298 000 K

Rozdíl pínos a náklad

85 766 000 K

85 766 000 K

2011

0 K

25 298 000 K

25 298 000 K

2010

0 K

2 2011

1

2010

Náklady celkem

Redesign

Náklady

Pínosy celkem

Pínosy projektu Redesign

Položky

0,8072 6 064 350 K

7 512 666 K

1

7 512 666 K

61 502 000 K

61 502 000 K

2013

69 014 666 K

69 014 666 K

2013

4

Tabulka 1-8 Kvantifikace pínos a výsledky socioekonomické analýzy

0,7651 63 575 227 K

83 090 279 K

1

83 090 279 K

20 431 720 K

20 431 720 K

2014

103 521 999 K

103 521 999 K

2014

5

0,7252 134 480 651 K

185 427 678 K

1

185 427 678 K

21 616 320 K

21 616 320 K

2015

207 043 998 K

207 043 998 K

2015

6

0,6874 127 469 811 K

185 427 678 K

1

185 427 678 K

21 616 320 K

21 616 320 K

2016

207 043 998 K

207 043 998 K

2016

7

0,6516 120 824 466 K

185 427 678 K

1,00

185 427 678 K

21 616 320 K

21 616 320 K

2017

207 043 998 K

207 043 998 K

2017

8

0,6176 114 525 560 K

185 427 678 K

1

185 427 678 K

21 616 320 K

21 616 320 K

2018

207 043 998 K

207 043 998 K

2018

9

15 z 18

0,5854 108 555 033 K

185 427 678 K

1

185 427 678 K

21 616 320 K

21 616 320 K

2019

207 043 998 K

207 043 998 K

2019

10

0,5854 142 842 720 K

243 996 000 K

243 996 000 K

0 K

0 K

243 996 000 K

243 996 000 K

Reziduální hodnota majetku


0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

0 K 25 298 000 K -25 298 000 K

2010

2010

0 K 25 298 000 K -25 298 000 K

2010

O.K.

2010

2010

2010

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

0 K 85 766 000 K -85 766 000 K

2011

2011

0 K 85 766 000 K -85 766 000 K

2011

O.K.

2011

2011

2011

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

51 761 000 K 110 822 000 K -59 061 000 K

2012

51 761 000 K 0 K 51 761 000 K

2012

0 K 110 822 000 K -110 822 000 K

2012

O.K.

2012

2012

2012


Pínosy celkem (+) Náklady celkem (-) ekonomické CF (A2+B2)

Investiní varianta

Pínosy celkem (+) Újmy celkem (-) sociální CF

Investiní varianta

Píjmy celkem (+) Výdaje celkem (-) finanní CF

Investiní varianta

Pínosy celkem (+) Náklady celkem (-) ekonomické CF (A1+B1)

Nulová varianta

Pínosy celkem (+) Újmy celkem (-) sociální CF

Nulová varianta

Píjmy celkem (+) Výdaje celkem (-) finanní CF

Nulová varianta

Tabulka 1-10 Souhrnný pehled výsledk analýzy

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

69 014 666 K 61 502 000 K 7 512 666 K

2013

69 014 666 K 0 K 69 014 666 K

2013

0 K 61 502 000 K -61 502 000 K

2013

O.K.

2013

2013

2013

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

103 521 999 K 20 431 720 K 83 090 279 K

2014

103 521 999 K 0 K 103 521 999 K

2014

0 K 20 431 720 K -20 431 720 K

2014

O.K.

2014

2014

2014

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

207 043 998 K 21 616 320 K 185 427 678 K

2015

207 043 998 K 0 K 207 043 998 K

2015

0 K 21 616 320 K -21 616 320 K

2015

O.K.

2015

2015

2015

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

207 043 998 K 21 616 320 K 185 427 678 K

2016

207 043 998 K 0 K 207 043 998 K

2016

0 K 21 616 320 K -21 616 320 K

2016

O.K.

2016

2016

2016

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

O.K.

207 043 998 K 21 616 320 K 185 427 678 K

2017

207 043 998 K 0 K 207 043 998 K

2017

0 K 21 616 320 K -21 616 320 K

2017

O.K.

2017

2017

2017

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

16 z 18

O.K.

207 043 998 K 21 616 320 K 185 427 678 K

2018

207 043 998 K 0 K 207 043 998 K

2018

0 K 21 616 320 K -21 616 320 K

2018

O.K.

2018

2018

2018

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

0 K 0 K 0 K

2019

0 K 21 616 320 K -21 616 320 K

2019

O.K.

2019

2019

2019

O.K.

207 043 998 K 21 616 320 K 185 427 678 K

2019

207 043 998 K 0 K 207 043 998 K


Souet rozdíl pínos a náklad za definované období / Poet rok v definovaném období

ENPV / “Hodnota poátení investice”

Souet pínos za definované období / Souet náklad za definované období


Index B/C - pomr pínos k újmám

Skutená doba návratnosti “Hodnota poátení investice” / Prmrné roní CF nediskontované z nediskontovaných socio-ekonomických tok

Prmrné roní CF nediskontované

Index ENPV/I

IRR je výše diskontní sazby, u které dosáhne projekt isté souasné hodnoty rovné 0

Souet “Souasná hodnota hotovostního toku” za definované období

istá souasná hodnota projektu (ENPV)


Rozdíl pínos a náklad v roce násobený diskontním faktorem

Souasná hodnota hotovostního toku pro istou souasnou spoleenskou hodnotu

1.6.1 Zpsob výpotu kriteriálních ukazatel a dalších parametr výpotu

17 z 18





18 z 18


Píloha . 2 – Technické a technologické ešení Projektu Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R Datum vydání dokumentu: 14.1.2010 / GA SIS ver. 3.1

Příloha je součástí ZD jako samostatný dokument RSIS_ZD004P06f_SP_navrh_architektury.pdf ("Příloha č. 06f - Informativní materiál - SP Technické a technologické řešení projektu Redesign SIS").

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 2 / Technické a technologické ešení Projektu

Strana 1/215


Píloha . 4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009 Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 4 / Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009

1 z 17


Porovnání Anket respondent z let 2004 a 2006 Vypracoval : Odbor obecné metodiky a SO 3201 SÚ poprvé provedl anketu u respondent ve druhém a tetím tvrtletí 2004. Tehdy bylo osloveno celkem 10 965 respondent a vyplnilo ji tém 48%. K zopakování této ankety pistoupil SÚ po dvou letech a realizoval ji v prvním a druhém tvrtletí 2006. Redukován byl poet otázek – z pedlo ských 16 na letošních 11. Mimo vrácení vyplnných papírových formulá bylo jak v roce 2004 i v roce 2006 možno též anketu vyplnit na webových stránkách SÚ.

Zajímavé je porovnání, že v roce 2004 bylo 52% dotazník odesláno pes Internet a 48% poštou, zatímco v roce 2006 to bylo 83 % dotazník odeslaných bžnou poštou a pouze 17 % Internetem !!! Výsledky obou anket lze jen obtížn srovnávat, i když se mže zdát, že v pípad shodných otázek by to možné bylo. Dvodem je obsahová nesourodost oslovené množiny respondent. V roce 2004 byl jejich výbr organizován náhodn a to jako píloha konjunkturálních šetení (2 870 respondent) a dále samostatným dopisem (4 000) a e-mailem (4 095). Letos bylo osloveno 22 050 respondent, tj. tém dvojnásobek roku 2004, ale návratnost byla podstatn nižší, necelých 30%. Výbr respondent byl v r.2006 pojednán tak, že v rámci distribuce roních výkaz zpravodajským jednotkám (P5-01 b,c, Pen 5-01, Poj 5-01) byl piložen anketní list. Zde je teba hledat hlavní dvod nižší návratnosti, protože uvedené výkazy patí jak svým rozsahem, tak nároky na jejich vyplnní k tm nejnáronjším. Práv tato skutenost mohla významn ovlivnit ochotu respondent ankety se zúastnit.

Pes zmínnou nesourodost obou oslovených skupin respondent mžeme alespo porovnat nkteré odpovdi :


2 z 17

Studie proveditelnosti „Redessign statistického informaního systému v náva aznosti na zavá ádní eGovernm mentu v R“

Upedn nostujete e metodick ké vysvtllivky :

2% 23,72

22,4 44%

200 06

200 04

48,66%

48,10%

0,00%

2 20,00%

40 0,00%

60,00%

80,0 00%

100,0 00%

2 2004

2006 6

struné

48 8,10%

22,44 4%

podrob bné

48 8,66%

23,72 2%

Spokojjenost s výkazy v za rok r 2004 a 2006

2006

2004

0,00%

46,,19%

38,66 6%

20,00% %

2% 40,72

9,34 4%

55,11%

40,00%

60,00%

86% 3,8

80,00% 100,00%

2004 4

2006

zcela/ Spíše ano

38,66% %

46,19%

áste n

55,11% %

40,72%

minimáln/ spíše ne n

3,86% %

9,34%

zcela/ Spíše ano

ásten

minimáln// spíše ne

Projekt IOP P . 148 “Redessign SIS” - Pílo oha . 4 / Anketyy respondent za z roky 2004, 20 006 a 2009

3 z 17 7


Spokojenost s metodickým m mi vysvtliivkami za rok 2004 a 2006

2006

2004

0,00%

41,7 78%

% 42,57%

58,35%

31,59% %

20,00% %

10,89 9%

40,00%

60,00%

5,83 3%

80,00% 10 00,00%

2004 4

2 2006

zcela/ Spíše ano

31,59% %

41,78%

ásten

58,35% %

42,57%


5,83% %

10,89%

zcela/ Spíše ano

ásten


Spo okojenostt s prvodnimi dopis sy za rok 2004 2 a 200 06

77,83% %

2006

71,71%

2004

0,00%

2,83% 13,92%

20,00% %

40,00%

21,40%1,7 79%

60,00%

80,00% 10 00,00%

2004 4

2 2006

zcela/ Spíše ano

71,71% %

77,83%

ásten

21,40% %

13,92%


1,79% %

2,83%

zcela/ Spíše ano

ásten



4 z 17 7


Využíváte nkdy pro vypln nní výkazz webové é stránky SÚ?

22,10 0%

200 06

25,13 3%

21,98 8%

200 04

0,00%

51,32%

29,9 96%

20 0,00%

40,0 00%

39,14%

60,00 0%

80,00% %

100,00% %

200 04

2006 6

ano

21,9 98%

22,10% %

obas

29,9 96%

25,13% %

ne

39,14%

51,32% %

Dáváte pednost výkazm tištným m nebo ele ektronický ým ?

61,98%

2006

2004

0,00%

30,94%

20,00%

35,87% %

42,67%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

200 04

2 2006

v tištn né form

30,94 4%

61,98%

v elekttronické podo ob

42,67 7%

35 5,87%


5 z 17 7


Co by y pisplo k vtšímu využíváníí elektronických výk kaz:

20 006

22,1 10%

20 004

21,9 98%

0,00%

25,13%

2 20,00%

51,32%

29,96%

40,00%

39,14%

60,00 0%

80,00% % 100,00%

2004

2006

víceletá platnost výkaz

21,98%

22,10%

zahrnu utí pípravy výkaz v do softwaru firm my

29,96%

25,13%

dostup pnost interne etu ve firm

39,14%

51,32%

Dáv váte pednost:

2006

2004

15 5,58% 25,88%

2 23,05%

23,,70%

5 54,52%

50,36%

0,00% 20,00% 40 0,00% 60,00% 80,00% 100,00% 2004

2006

více vý ýkazm o me enším potu ukazatell

23,05%

15,58%

mén výkazm o vtším v potu ukazatell

23,70%

25,88%

není to o dležitý fak ktor pro vyplnní

50,36%

54,52%

ou byste hod dnotili vztah SÚ k respondentm? Jakou škkolní známko


6 z 17 7


Procentuální vyjádení známek ud lených resp pondenty

21,84%

2006 6

20,90% %

2004 4

0%

20% %

5,47% 4,13% % 20,08% 3 3,23%

45,25%

21,29% 21,29%

40%

60%

3,09% 5%1,42% 3,45

80%

100%

2 2004

2006 6

1

20 0,90%

21,84 4%

2

21,29%

45,25 5%

3

21,29%

20,08 8%

4

3 3,45%

4,13% %

5

1 1,42%

3,23% %

nevypllnilo

3 3,09%

5,47% %

Rok

1

2

3

4

5

6

Resp pons

2004 2006

1089 1422

2597 2946

1109 1307

180 269

74 7 210 2

16 61 35 56

5210 6510

Výsledné zná ámky 2,12 2,17

mavost je uvedena i an nketa uživate el, nebo 86% 8 pravide elných uživa atel je zárov ve i Pro zajím respond denty.

Anke eta uživ vatel 2008 (za rok 2007) V obdobíí od 5. prosince 2007 do 8. 8 února 2008 8 probhla v poadí p již pátá á anketa spokkojenosti uživ vatel statistickýých výstup. Tištné dotazníky byly k dispozici d ped dplatitelm jižž zhruba od poloviny listop padu. Dotazníkk vyplnilo celkkem 426 respondent, cožž je o 25 více než v roce 20 007, o 67 více e než v roce 2006 a o 124 více než v roce 2005. Poet re espondent ankety a uživate el tedy vzrosstl proti roku 2 2005 o více než n tetinu. Vtšina V uživattel tradin odpovdla o e elektronicky. Dotazníkk ankety uživa atel 2008 za a rok 2007 byl proti pedch hozímu roku mírn m upraven. Nov byla zaazena otázka (. 2) týkající se úelu pou užití statistické é informace. Otázka týkajjící se doby p používání sta atistických informací byla vypuštna; dále byyl rozšíen a zpesnn výet v používa aných informa ací, a sice o analýzy, odické inform mace, regioná ální data, klasifikacce, nejaktuálnjší údaje, asové adyy, historické údaje, meto ostatní databáze d a mezinárodní m s srovnání. Uživvatelé hodno otili slovy „používám“, „spo okojen“, „nes spokojen“. Otázku zpsobu z získkávání statisttické informa ace (v roce 2006 otázka a . 7) bylo proto možné é v tchto souvislosstech vyjmou ut. U otázky týkající se metodických m popis dat (. 8) byly od dpovdi peve edeny na známky (vždy=1; asto=2; nkdy= =3; málokdy=4; nikdy=5). Uživatelé mo ohli letos navíc pipojit kom mentá ke konkrétní služb i produktu, p kterrý postrádají (otázka . 11). Získané údaje ú tedy lzze porovnat s lo ským


7 z 17 7


rokem i pedchozími léty tém u všech otázek; pi vyhodnocování a porovnávání výsledk je teba však mít na pamti, že se jedná o anketu, nikoli o reprezentativní zjišování. 1.

Uživatelé

Více než 86 % (v roce 2006 88 %) respondent je možné zaadit mezi pravidelné uživatele statistických výstup. Mezi nimi je i letos tetina tch, kteí používají výstupy SÚ v msíní periodicit (v roce 2006 rovnž tetina), týdn je používá zhruba ptina pravidelných uživatel (v roce 2006 rovnž ptina), proti pedchozímu roku pibylo denních uživatel (8 %, v roce 2006 7 %). Rozdlení skupin uživatel pináší graf Profesní zaazení: Profesní zaazení

finanní sektor (banky, pojišovny) 2%

jiná 9%

média (novinái, TV, agentury) 6%

analytici, akademici, výzkum a vývoj 7% studenti (VŠ, SŠ) 16%

soukromý sektor 18%

uitelé 3%

státní správa, samospráva 39%

Skupiny uživatel zstaly prakticky ve stejném výtu jako v roce 2006; podnikatelé byli pipojeni do skupiny „soukromý sektor“. Struktura respondent se proti pedchozímu roku zmnila. Proti pedchozímu roku totiž výrazn vzrostl podíl respondent ve státní správ a samospráv až na tetinu, v roce 2006 jich byla tvrtina. Lze uvést, že o druhé místo se rozdílem nkolika hlas dlí respondenti ze soukromého sektoru (17 %) a studenti, jejichž poet poklesl – v roce 2006 tvrtina všech uživatel, nyní 16 %. Poet tch, kteí se v roce 2007 vymezili jako analytici, akademici, výzkum a vývoj, se proti pedchozímu roku snížil o polovinu, takže jsou až na 4. míst (v roce 2006 na 3. míst). Ptina uživatel používá statistické informace pro výzkumnou a analytickou innost, další ptina uživatel uvedla, že jim statistické informace slouží jako podklad pro rozhodování, tém tetin jako zajímavost a k informacím. Jak asto využíváte statistické údaje? výjimen 13%

denn 8%

týdn 19%

K jakém u úelu statistické inform ace používáte?

jako zajímavost, k informaci 28%

jiný 4%

ron 28%

msín 32%

2.

podklad pro rozhodování 21%

podnikatelský przkum 6% lánek / zpráva v médiích 9%

školní / roníková / diplomová práce 12% výzkum, analýza 20%

Možnosti získání informací


8 z 17


Stejn jako v roce 2006 byla zaazena otázka „Jsou podle Vašeho názoru statistické údaje dostupné a snadno získatelné?“ Respondenti využili stupnici známek jako ve škole – výsledná prmrná známka 2,435 je nepatrn lepší než v roce 2006 (2,440). Je potšující, že pro více než polovinu respondent jsou informace výborn a velmi dobe dostupné, jen necelá desetina je velmi nespokojených. Opt se potvrdilo, že denní uživatelé hodnotí dostupnost výstup SÚ nejlépe – známkou 2,20; nejh hodnotí uživatelé picházející jen nkolikrát ron nebo výjimen (dokonce nkolik nedostatených).

„Jsou podle Vašeho názoru statistické údaje dostupné a snadno získatelé?“ Frekvence užívání informací

Známka

denn týdne msín ron výjimen

2,20 2,32 2,40 2,52 2,68

Pozn.: V grafech jsou vyznaeny výsledky uživatel, kteí vybrali njakou odpov. Pokud uživatel nechal odpov nevyplnnou, patí do ásti zbývající do 100 %.

D ostup no st pod le frekvence využití stat. úd aj Výborn

Velmi dobe

Dobe

Dostate n

N edostate n

denn týdn msín ron výjimen 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Dostupnost stat. údaj podle profesního zaazení uživatel Výborn

Velmi dobe

Dobe

Dostaten

Nedostaten

analytici, akademici, výzkum a vývoj finanní sektor (banky, pojišovny) novinái, TV, agentury soukromý sektor státní správa, samospráva studenti (VŠ, SŠ) uitelé jiná 0

10

20

30

40

50

60

70


80

90

100

%

9 z 17


Frekvence využívání stat. údaj podle profesního zaazení uživatel denn

týdn

msín

ron

výjimen


10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Stejn jako v roce 2006 z hlediska skupin uživatel nejastji – denn – vyhledávají statistické údaje analytici a akademici, následováni skupinou uitel (která byla v roce 2006 na tetím míst), a novinái, TV a agentury. Týdn sledují statistické informace novinái, TV, agentury, uitelé a finanní sektor. Nejspokojenjší s dostupností statistických údaj jsou zástupci finanního sektoru (známka 2,20, v roce 2006 2,33) uitelé (2,28; v roce 2006 2,33) analytici a akademici, výzkum a vývoj (2,29; v roce 2006 2,44). Studenti byli tradin nejpísnjší – prmrná známka 2,56, v roce 2006 2,62. Pestože ob posledn zmínné skupiny hodnotí krititji, nebo asto ke své odborné práci potebují velmi podrobná data ve speciálních tídních, což vtšinou vyžaduje data zpracovat „na míru“, provést zvláštní výbry i anonymizaci dat, je píjemné, že se prmrná známka z hlediska dostupnosti statistických údaj ve všech zmínných skupinách proti pedchozímu roku zlepšila. Stejn jako v roce 2006 se potvrdilo, že ve skupinách uživatel neplatí obecn, že ím astji vyhledávají statistické výstupy, tím jsou spokojenjší.

3.

Celková spokojenost uživatel

O celkové spokojenosti uživatel nejvíce vypovídají odpovdi na otázku „Jakou známkou celkov hodnotíte poskytované statistické informace a služby?“ Celková známka se proti pedchozímu roku zhoršila na 2,24; v roce 2006 2,22; v roce 2005 2,04. Tch, kteí ocenili informace a služby SÚ jednikou i dvojkou, je mén – 64 % (v roce 2006 68 %, roce 2005 tém 80 %). Vliv na zhoršení známky mže mít zmna struktury respondent – tém o polovinu se zvýšil poet respondent ve skupin novinái, TV, agentury a jejich hodnocení kvality statistických dat bylo nejpísnjší – 2,60 (v roce 2006 2,00), tebaže nepadla ani jedna tyka nebo ptka. Byli následováni skupinou student, kteí hodnotili o nco lépe – 2,28 (v roce 2006 2,33). Zástupci státní správy a samosprávy, jejichž poet rovnž výrazn zvýšil, byli také krititjší než v roce 2006 – jejich prmrná známka je 2,24 (v roce 2006 2,12). Na druhou stranu jsou nejspokojenjší uitelé – prmrná známka 2,09 (v roce 2006 2,26), což je podstatné zlepšení, a zástupci finanního sektoru – prmrná známka 2,10 (v roce 2006 2,12), tedy prakticky beze zmny v této skupin. Hodnocení analytik a akademických pracovník se rovnž proti pedchozímu roku zlepšilo – prmrná známka 2,12 (v roce 2006 2,32), ani v této skupin nepadla tyka, ani ptka. Celková známka hodnocení poskytovaných informací podle profesního zaazení uživatel Výborn

Velmi dobe

Dobe

Dostaten

Nedostaten


10

20

30

40

50

60

70

80


90

100

%

10 z 17


Celková známka hodnocení poskytovaných informací podle frekvence využití stat. údaj

Výborn

Velmi dobe

Dobe

Dostaten

Nedostaten

denn týdn msín ron výjimen 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Vzhledem k frekvenci využívání statistických údaj jsou s kvalitou statistických informací a služeb (nejvíce jedniek) nejspokojenjší uživatelé, kteí využívají služby a informace SÚ týdn (2,12; v roce 2006 2,10) velmi dobe hodnotí kvalitu statistických údaj uživatelé picházející ron (2,18; v roce 2006 2,15) a denn (2,18; v roce 2006 2,10). Celkové zhoršení zpsobilo 11 dostatených a ti ptky – napí spektrem frekvence používání.

„Jakou známkou celkov hodnotíte poskytované statistické informace a služby?“ Frekvence užívání informací denn týdn msín ron výjimen

známka 2,18 2,12 2,22 2,18 2,40

Stejn jako v roce 2006 jsme se tázali na odbornou zpsobilost a vstícnost zamstnanc SÚ; pro porovnání jsme získali zvláš informace o vstícnosti a zvláš o odborné zpsobilosti. Uživatelé hodnotili stupnicí školních známek (na rozdíl od pedchozího roku). K otázce odborné zpsobilosti pracovník SÚ se vyjádilo 418 (v roce 2006 396) uživatel, výborn a velmi dobe hodnotilo více než 60 %, tj. 253 uživatel (v roce 2006 217), výsledná prmrná známka je 1,80. Nejspokojenjší s odbornou zpsobilostí našich pracovník byli uživatelé ze státní správy a samosprávy – prmrná známka je 1,66, nejmén spokojení jsou uitelé (1,88), z hlediska frekvence jsou nejspokojenjší uživatelé picházející týdn (prmrná známka 1,64), nejmén spokojení jsou uživatelé picházející nkolikrát ron – známka 1,86. K otázce vstícnosti pracovník SÚ se vyjádilo 422 uživatel, hodnotili rovnž velmi pozitivn, a to prmrnou známkou 1,58. Více než 68 % (v roce 2006 pes 59 %) uživatel dalo výbornou nebo velmi dobrou známku; v obou pípadech byla jediná ptka. Opt se potvrdilo, že pokud se uživatelé dostanou do kontaktu s pracovníky úadu, hodnotí je pevážn pozitivn a jsou spokojeni. Se vstícností našich zamstnanc jsou nejspokojenjší novinái, zástupci TV a agentury – prmrná známka 1,30, nejmén spokojeni (známka 1,75) jsou zástupci finanního sektoru. Z hlediska frekvence jsou nejspokojenjší denní uživatelé, známka 1,28; nejmén spokojeni jsou uživatelé picházející jen nkolikrát ron – 1,60. Na rozdíl od pedchozího roku uživatelé neposuzovali zpsoby získávání statistických informací; mli k dispozici pímo jejich výet, a hodnotili slovy „používám“, „spokojen“,“nespokojen“.


11 z 17


Jak hodnotíte typy statistických inform ací, které využíváte?

Které typy statistických inform ací využíváte? nejaktuálnjší údaje

269

regionální data

257

asové ady

187

publikace

160

analýzy veejná databáze historické údaje

klasifikace

74

metodické informace

71

ostatní databáze

50

regionální data veejná databáze

143

50 0

ostatní databáze

metodické informace

108

nespokojen

mezinárodní srovnání

145

128

mezinárodní srovnání

spokojen

historické údaje asové ady nejaktuálnjší údaje klasifikace publikace analýzy

100 150 200 250 300

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Je patrné, že nejvíce uživatel (269) využívá nejaktuálnjší údaje, což je více než 63 % tch, kteí odpovdli, spokojeno s nimi je 93,6 %. Na druhém míst jsou regionální data, jichž využívá 257 respondent ankety, spokojeno je 85,1 %; nejmén respondent (50) používá ostatní databáze, z nich je spokojených 84,7 %. Podle výsledk jsou respondenti nejspokojenjší s analýzami – uvádí to 97,9 % z nich, na druhou stranu nejvíce nespokojených je s mezinárodním srovnáním (17,5 %). Celkov lze uvést, že z uživatel, kteí uvedli, že používají nkteré z výtu statistických informací, je více než 80 % spokojených, což je velmi pozitivní zjištní. I v roce 2007 byly ti otázky zameny na dležitá specifická témata, a to metodické popisy dat, obsahovou srozumitelnost íselných údaj a srozumitelnost obsahových text. Metodický komentá považuje za postaující vždy a asto tém 66 % uživatel (v roce 2006 pes 69 %), pouze 1 % respondent ankety bylo s komentái spokojeno málokdy (v roce 2006 tém 3 %). Prmrná známka je letos lepší než v roce 2006 – 2,089 (2,12), na rozdíl od pedchozího roku bylo hodnoceno bez jediné ptky. Stejn jako v roce 2006 jsou z hlediska skupin uživatel i letos nejspokojenjší zástupci státní správy a samosprávy (známka 1,93; v roce 2006 1,92), nejmén spokojení jsou studenti – 2,16, v roce 2006 2,32. Z hlediska frekvence využívání jsou nejspokojenjší denní uživatelé (1,68; v roce 2006 2,28), nejkrititjší jsou ti, kteí picházejí nkolikrát týdn (2,28, v roce 2006 1,94). íselné údaje pokládá vždy a asto za obsahov srozumitelné tém 82 % (v roce 2006 tém 85 %), necelé 1 % málokdy a nikdy (v roce 2006 pro více než 1 %), letošní prmrná známka je 1,92, v roce 2006 1,86. Ve skupinách i letos byli nejkrititjší studenti (1,98; v roce 2006 1,90), na rozdíl od pedchozího roku byli nejspokojenjší uitelé – 1,64, v roce 2006 1,66. Z hlediska frekvence byli nejspokojenjší denní uživatelé 1,32 (v roce 2006 1,76). Nejmén spokojeni byli ti, kteí picházejí výjimen (1,94; v roce 2006 2,10). Doprovodné texty pokládá za obsahov srozumitelné vždy a asto více než 75 % respondent ankety (v roce 2006 pes 77 %), málokdy a nikdy jen necelá 2 %, v roce 2006 tém 3 %. Letos nebyla žádná ptka, ale padlo celkem 8 tyek. Prmrná známka spokojenosti s doprovodnými texty je 1,98 (v roce 2006 1,94). Obsahovou srozumitelnost doprovodných text hodnotí lépe než chvalitebn (1,70) zástupci finanního sektoru (v roce 2006 1,56), nejkrititjší jsou novinái a zástupci médií a agentur – prmrná známka je letos 2,04 (v roce 2006 1,84). Z hlediska frekvence jsou nejspokojenjší uživatelé picházející denn – známka 1,82. Výsledky hodnocení metodických komentá, ve vztahu ke skupinám uživatel i frekvenci vyhledávání statistických údaj, jsou v relaci s letošní strukturou uživatel. Celkov lze íci, že u tchto tí otázek zstalo hodnocení zhruba na stejné úrovni jako v roce 2006. Pozitivní je, že ve všech tech otázkách bylo nespokojených uživatel mén než v roce 2006.


12 z 17


Dostatený metodický komentá podle profesního zaazení uživatel vždy

asto

nkdy

málokdy

nikdy

nemohu posoudit


10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Obsahová srozumitelnost íselných údaj podle profesního zaazení uživatel vždy

asto

nkdy

málokdy

nikdy

nemohu posoudit


10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Obsahová srozumitelnost doprovodných text podle profesního zaazení uživatel vždy

asto

nkdy

málokdy

nikdy

nemohu posoudit


10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Souástí šetení spokojenosti uživatel je rovnž snaha zjistit, co uživatelé ve službách a produktech nejvíce postrádají, co je nejvtším zdrojem jejich nespokojenosti. V nabízených možnostech byly asové ady, metodické popisy dat, územní lenní, komplexní informace za uritou oblast, analytické studie, vzájemné odkazy mezi daty, podporu pi vypl ování statistických výkaz, databáze, informace srozumitelné i neodborníkm, i jiné. Ani letos nelze pepoítat odpovdi na známky, protože odpovdi nebyly oznaeny hodnotící škálou, je však možné porovnat s lo skými výsledky, které služby a výstupy uživatelé nejvíce (nebo nejmén) postrádali. Na tuto otázku pišlo celkem 427 odpovdí (v roce 2006 601 – bylo oznaeno i více možností). Nejvíce respondenti postrádali územní lenní dat, informace srozumitelné i neodborníkm,


13 z 17


vtší množství graf a map; v roce 2006 nejvíce postrádali kompletní informace za uritou oblast, územní lenní a analytické studie. Naopak nejmén postrádají metodické popisy dat, v roce 2006 podporu výkaz a metadata. Uživatelé mli již tradin možnost v poznámce také uvést, co pesn ve službách a výstupech SÚ postrádají. V dotaznících se objevily tyto námty: x

Informace za okresy i msta, mstské obvody

x

Aktuální mezinárodní srovnání

x

Aktuální data obcí

x

Regionální údaje

x

On-line databáze

x

Podrobnjší údaje

4.

Závr

Celkov lze uvést, že anketa spokojenosti uživatel za rok 2007 pinesla obdobné výsledky jako v roce 2006; v porovnání s lo ským rokem dílí zhoršení prmrných známek v urité skupin uživatel vyvažuje jejich dílí zlepšení ve skupin jiné. Respondenti nepišli s neoekávanou kritikou, jejich pipomínky k chybjícím údajm se již nkolik let opakují, jsou vcné a konstruktivní, takže by ada z nich by mla být stimulem pro další zkvalitnní produkt a služeb úadu. K hlavním výsledkm letošní ankety uživatel patí: x

Poet odpovdí se zvýšil ze 401 v roce 2007 na 426 v roce 2008.

x

Celkové hodnocení kvality poskytovaných statistických informací a služeb se opt mírn zhoršilo: známka 2,24; v roce 2006 2,22; v roce 2005 2,04. Z hlediska skupin uživatel jsou letos nejspokojenjší uitelé a zástupci finanního sektoru, nejmén spokojeni jsou uživatelé ve skupin novinái, TV, agentury. Ptina respondent využívá statistické údaje k výzkumné i analytické innosti, ptina jako podklad pro rozhodování, tetina pro informaci i pro zajímavost.

x

Struktura respondent se proti pedchozímu roku zmnila. Výrazn vzrostl podíl respondent ve státní správ a samospráv až na tetinu, v roce 2006 jich byla tvrtina. Lze uvést, že o druhé místo se rozdílem nkolika hlas dlí respondenti ze soukromého sektoru (letos 17 %), a studenti, jejichž poet poklesl – v roce 2006 tvrtina všech uživatel, letos 16 %. Poet tch, kteí se letos vymezili jako analytici, akademici, výzkum a vývoj, se proti pedchozímu roku snížil o polovinu.

x

Více než 86 % uživatel (v roce 2006 88 %) lze považovat za pravidelné, nejvíce je mezi nimi zastoupeno pracovník státní správy a samosprávy, zvýšil se i poet denních uživatel.

x

Pro více než polovinu respondent jsou informace výborn a velmi dobe dostupné, jen necelá desetina je velmi nespokojených, denní uživatelé hodnotí výstupy SÚ nejlépe.

x

Uživatelé pokládají zamstnance SÚ za velmi vstícné a odborn zpsobilé.

x

Více než 80 % uživatel, kteí používají nkteré z uvedených statistických informací, je spokojených.

x

Z pipojených komentá vyplývá, že uživatelm nejvíce schází územní lenní dat, informace srozumitelné i neodborníkm, vtší množství graf a map; v roce 2006 postrádali kompletní informace za uritou oblast, územní lenní a analytické studie. Kritické pipomínky zaznly i k asovým adám a veejné databázi.

Zpracovaly: Alena Bokvajová, Eva Kortanová


14 z 17


Anketa respondent za rok 2009


15 z 17



16 z 17




17 z 17

FINÁLNÍ VERZE / VÝTISK .

Píloha .5 – Položkový rozpoet po fázích Projektu Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 5 / Položkový rozpoet po fázích Projektu

1z8


Celkové náklady Projektu (v CZK) Typy náklad

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1


0,00

1.1


0,00

1.2

Poízení pozemk

0,00

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00

1.5


0,00

1.6


0,00

2


2.1



1,00

64 608 000,00

64 608 000,00


prac.den

9 160,00

19 200,00

175 872 000,00

2.2.1


prac.den

1 020,00

19 200,00

19 584 000,00

2.2.2


prac.den

1 860,00

19 200,00

35 712 000,00

2.2.3


prac.den

280,00

19 200,00

5 376 000,00

2.2.4


prac.den

1 670,00

19 200,00

32 064 000,00

2.2.5


prac.den

640,00

19 200,00

12 288 000,00

2.2.6


prac.den

1 310,00

19 200,00

25 152 000,00

2.2.7


prac.den

2 380,00

19 200,00

45 696 000,00

2.3


3


3.1


3.2


4


4.1


prac.den

5 757,19

3 200,00

18 423 000,00

4.2


prac.den

135,00

2 000,00

270 000,00

4.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

4.4


kurz

47,04

50 000,00

2 352 000,00

4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6


prac.den

720,00

21 600,00

15 552 000,00

5


5.1


prac.den

280,00

21 600,00

6 048 000,00

5.1.1


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.2


prac.den

137,78

21 600,00

2 976 000,00

5.1.3


prac.den

142,22

21 600,00

3 072 000,00

5.1.4


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.2


V

5,00

679 926,08

1 728 000,00

2.2

0,00 1 248 000,00 deska/tabule

1,00

170 000,00

170 000,00


3,00

359 333,33

1 078 000,00 36 597 000,00

19 296 000,00


2z8


5.3


tel.služ.

1,00

8 640 000,00

8 640 000,00

5.4


prac.den

133,33

21 600,00

2 880 000,00

6


6.1


prac.den

0,00

3 200,00

0,00

6.2


prac.den

0,00

2 000,00

0,00

6.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


0,00

6.7


6.8


0,00

7


297 621 000,00

8


0,00

8.1


0,00

8.2


0,00

9


10


0,00

kurz

0,00

50 000,00

0,00

297 621 000,00

297 621 000

Celkové náklady

Poznámky:

x

Vzdlávání je propoteno na pedpokládanou prmrnou cenu kurz, pi délce 3 dny (cena zahrnuje náklady na školitele, prostory, techniku a pípadné další drobné náklady)

x

Kapacitní náronost jednotlivých aplikací a cenová náronost ICT byla stanovena na základ Pílohy .2, Technický a technologický popis ešení

Celkové náklady Pípravné fáze (v CZK) Typy náklad

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1


0,00

1.1


0,00

1.2

Poízení pozemk

0,00

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00

1.5


0,00

1.6


0,00

2


0,00 infrastruktura (HW a ZSW)

1,00

0,00

0,00


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.1


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.2


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.3


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.4


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.1

2.2



3z8


2.2.5


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.6


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.2.7


prac.den

0,00

19 200,00

0,00

2.3


3


3.1


3.2


4


4.1


prac.den

331,56

3 200,00

1 061 000,00

4.2


prac.den

10,00

2 000,00

20 000,00

4.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

4.4


kurz

0,00

50 000,00

0,00

4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6


prac.den

44,44

21 600,00

960 000,00

5


5.1


prac.den

71,11

21 600,00

1 536 000,00

5.1.1


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.2


prac.den

17,78

21 600,00

384 000,00

5.1.3


prac.den

53,33

21 600,00

1 152 000,00

5.1.4


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.2


V

2,00

432 000,00

864 000,00

5.3


1,00

0,00

0,00

5.4


0,00

6


0,00

6.1


6.2


6.3

Spotební materiál

6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


6.7


6.8


0,00

7


4 537 000,00

8


0,00

8.1


0,00

8.2


0,00

9


10


Celkové náklady

0,00 96 000,00 deska/tabule

1,00

20 000,00


1,00

76 000,00

20 000,00 76 000,00 2 041 000,00

2 400 000,00

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

prac.den

0,00

2 000,00

0,00

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

0,00 kurz

0,00

50 000,00

0,00

4 537 000,00

4 537 000


4z8


Celkové náklady Implementaní fáze (v CZK) Typy náklad 1

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady


0,00

1.2

Zabezpeení výstavby (inženýrská innost) Poízení pozemk

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00

1.5


0,00

1.6


0,00

1.1

2 2.1


0,00 0,00


1,00 7 730,00

49 296 000,00

49 296 000,00

19 200,00

148 416 000,00

2.2


prac.den

2.2.1


prac.den

920,00

19 200,00

17 664 000,00

2.2.2


prac.den

1 580,00

19 200,00

30 336 000,00

2.2.3


prac.den

210,00

19 200,00

4 032 000,00

2.2.4


prac.den

1 510,00

19 200,00

28 992 000,00

2.2.5


prac.den

490,00

19 200,00

9 408 000,00

2.2.6


prac.den

1 160,00

19 200,00

22 272 000,00

2.2.7

prac.den

1 860,00

19 200,00

35 712 000,00

4.3

- DNHM - aplikace VSTUP Nákup drobného dl. hmotného i nehmotného majetku Hlavní zpsobilé výdaje - Publicita projektu Nákup informaních tabulí, pamtních desek Ostatní náklady na propagaci a publicitu Hlavní zpsobilé výdaje - ízení projektu Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav. pojištní) Cestovné (cestovné, stravné, nocležné) Spotební materiál

4.4


4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

4.6

Nákup služeb na ízení projektu Hlavní zpsobilé výdaje - nákup služeb Náklady na poradenství - finanní, technické, ekonomické, právní aj.

prac.den

497,78

21 600,00

10 752 000,00

5.1.1


5.1.2


5.1.3


2.3 3 3.1 3.2 4 4.1 4.2

5 5.1

0,00 768 000,00 deska/tabule

1,00

150 000,00

150 000,00


1,00

618 000,00

618 000,00 26 421 000,00

prac.den

4 300,31

3 200,00

13 761 000,00

prac.den

90,00

2 000,00

180 000,00

spot.mat.

1,00

kurz

187,55

0,00

0,00

50 000,00

1 728 000,00

10 944 000,00 prac.den

200,00

21 600,00

4 320 000,00

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

prac.den

111,11

21 600,00

2 400 000,00

prac.den

88,89

21 600,00

1 920 000,00

prac.den

0,00

21 600,00

0,00

V

3,00

288 000,00

864 000,00

te.služby

1,00

5 760 000,00

5 760 000,00

5.3

-náklady na ekonomické poradenství aj. Výbrová ízení - zadávací dokumentace Telekomunikaní služby

5.4


0,00

6

Kížové financování - max do výše 9% Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav. pojištní) Cestovné (cestovné, stravné, nocležné) Spotební materiál

0,00

5.1.4 5.2

6.1 6.2 6.3

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

prac.den

0,00

2 000,00

0,00

spot.mat.

1,00

0,00

0,00


5z8


6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


6.7


6.8


0,00

7


235 845 000,00

8

Nezpsobilé výdaje celkem DPH, kdy je nárok na odpoet na vstupu (vyplní jen plátce DPH)

0,00

Ostatní nezpsobilé výdaje Píjmy získané bhem realizace projektu plynoucí z innosti, které jsou dotovány

0,00

8.1 8.2 9 10

0,00 kurz

0,00

50 000,00

0,00

0,00


Celkové náklady

235 845 000,00

235 845 000

Vzhledem k charakteru projektu jsou všechny náklady fixní povahy. Odpisy v Implementaní fázi nejsou uvedeny, protože žadatel majetek nebude odepisovat. V Implementaní fázi nebudou vznikat žádné výnosy. Investiní náklady budou kryty z dotace z programu IOP a státního rozpotu R.

Celkové náklady Pilotní, optimalizaní a testovací fáze (v CZK) Typy náklad

jednotka

Poet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1


0,00

1.1


0,00

1.2

Poízení pozemk

0,00

1.3

Poízení staveb

0,00

1.4


0,00

1.5


0,00

1.6


0,00

2


2.1



1,00

15 312 000,00

15 312 000,00


prac.den

1 430,00

19 200,00

27 456 000,00

2.2.1


prac.den

100,00

19 200,00

1 920 000,00

2.2.2 2.2.3


prac.den

280,00

19 200,00

5 376 000,00


prac.den

70,00

19 200,00

1 344 000,00

2.2.4


prac.den

160,00

19 200,00

3 072 000,00

2.2.5


prac.den

150,00

19 200,00

2 880 000,00

2.2.6


prac.den

150,00

19 200,00

2 880 000,00

2.2.7


prac.den

520,00

19 200,00

9 984 000,00

2.3


3


3.1


3.2


4


4.1


prac.den

1 125,31

3 200,00

3 601 000,00

4.2


prac.den

35,00

2 000,00

70 000,00

4.3

Spotební materiál

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

4.4


kurz

68,05

50 000,00

624 000,00

4.5

Dohody DP

prac.den

0,00

3 200,00

0,00

2.2

0,00 384 000,00 deska/tabule

1,00

0,00


1,00

384 000,00

0,00 384 000,00 8 135 000,00


6z8


4.6


5


5.1


prac.den

8,89

21 600,00

5.1.1


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.2


prac.den

8,89

21 600,00

192 000,00

5.1.3


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.1.4


prac.den

0,00

21 600,00

0,00

5.2


V

0,00

0,00

0,00

5.3


tel.služby

1,00

2 880 000,00

2 880 000,00

5.4


prac.den

133,33

21 600,00

2 880 000,00

6


6.1


6.2


6.3

Spotební materiál

6.4


0,00

6.5


0,00

6.6


0,00

6.7


6.8


0,00

7


57 239 000,00

8


0,00

8.1


0,00

8.2


0,00

9


10


Celkové náklady

prac.den

177,78

21 600,00

3 840 000,00 5 952 000,00 192 000,00

0,00 prac.den

0,00

3 200,00

prac.den

0,00

2 000,00

0,00

spot.mat.

1,00

0,00

0,00

kurz

0,00

0,00

50 000,00

0,00

57 239 000,00

57 239 000

Pehled erpání rozpotu po jednotlivých etapách projektu Fáze

Etapa

ástka

Období

Pípravná

Etapa 1

4 537 000

2010/1-8

Implementaní

Etapa 1

20 761 000

2010/9-12

Etapa 2

32 704 000

2011/1-6

Etapa 3

53 062 000

2011/7-12

Etapa 4

45 088 000

2012/1-6

Etapa 5

65 734 000

2012/7-12

Etapa 6

18 496 000

2013/1-6

Etapa 1

43 006 000

2013/7-12

Etapa 2

14 233 000

2014/1-6

Celkem

297 621 000


Celkem


7z8




8z8


Píloha . 6 – Program statistických zjišování na rok 2010 Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 6 / Program statistických zjišování na rok 2010

1 z 13


Tab. . 1: Poty statistických zjiš ování

Zjišování SÚ Resorty Celkem

V roce 2009 (po novele)

celkem

zrušená

nová

121 97 218

120 91 211

3 8 11

2 2 4

V roce 2010

Tab. . 2: Statistická zjiš ování podle resort

2009 (po novele)

2010

Ministerstvo dopravy

17

16

Ministerstvo kultury

13

14

9

9

14

14

Resort

Ministerstvo práce a sociálních vcí Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy Ministerstvo zdravotnictví

8

6

16

12

Ministerstvo zemdlství

14

14

6

6

97

91

Ministerstvo životního prostedí Celkem


2 z 13


Píloha . 1 k vyhlášce . 386/2009 Sb.

Pehled statistických zjiš ování provádných eským statistickým úadem 1. P 3-04

tvrtletní výkaz pro ekonomické subjekty vybraných produkních odvtví

2. P 6-04

tvrtletní výkaz o finanních ukazatelích

3. P 4-01

Roní výkaz pro malé ekonomické subjekty vybraných produkních odvtví

4. P 5-01

Roní výkaz ekonomických subjekt vybraných produkních odvtví

5. Zem 1-12

Msíní výkaz o porážkách hospodáských zvíat

6. Zem 7-02

Pololetní výkaz o zásobách a prodejích rostlinných výrobk

7. Zem 3-01

Roní výkaz o drbeži

8. Zem 1-02

Výkaz o chovu skotu

9. Zem 2-02

Výkaz o chovu prasat

10. Zem 1-01

Soupis hospodáského zvíectva k 1.4.2010

11. Osev 3-01

Výkaz o plochách osev zemdlských plodin

12. Zem 6-01

Roní výkaz o sklizni zemdlských plodin

13. Zem V 6 až 10

Odhady sklizn zemdlských plodin

14. Les 8-01

Roní výkaz odvtvových ukazatel v lesnictví

15. Prm 1-12

Msíní výkaz v prmyslu

16. Prm 2-01

Roní výkaz v prmyslu

17. Prm 3-01

Roní výkaz o produkci prmyslových výrobk a služeb Msíní výkaz ve stavebnictví

18. Stav 1-12 19. Stav 2-12

Msíní výkaz o stavebních ohlášeních a povoleních, budovách a bytech

20. Stav 4-99

Hlášení o odstranní budovy nebo zrušení celého bytu

21. Stav 7-99

Hlášení o dokonení budovy nebo o dokonení bytu

22. Stav 5-01

Roní výkaz odvtvových ukazatel ve stavebnictví

23. SP 1-12

Msíní výkaz v obchod a službách


3 z 13


24. CR 1-12

Msíní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zaízeních

25. CR 2-04

tvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zaízeních

26. Zdp 3-04

tvrtletní výkaz zdravotních pojišoven

27. Poj 3a-04

tvrtletní výkaz pojišoven a zajišoven

28. Poj 3b-04

tvrtletní výkaz penzijních fond

29. Pen 3a-04

tvrtletní výkaz bankovních penžních institucí

30. Pen 3b-04

tvrtletní výkaz nebankovních finanních institucí (útujících jako banky)

31. Pen 3c-04

tvrtletní výkaz o ostatních finanních institucí (útujících jako podnikatelé)

32. Zdp 5-01

Roní výkaz zdravotních pojišoven

33. Poj 5a-01

Roní výkaz pojišoven a zajišoven

34. Poj 5b-01

Roní výkaz penzijních fond

35. Pen 5a-01

Roní výkaz bankovních penžních institucí

36. Pen 5b-01

Roní výkaz nebankovních finanních institucí (útujících jako banky)

37. VPI 3-04

tvrtletní výkaz pro vybrané vládní a podobné instituce

38. NI 1-01 39. VI 1-01

Roní výkaz neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí Roní výkaz organizaních složek státu, územních samosprávních celk, píspvkových organizací a podobných vládních institucí

40. Granty 1-01

Roní výkaz o erpání prostedk ze zahranií

41. Kult 7-01

Roní výkaz o rozhlasovém vysílání

42. Kult 8-01

Roní výkaz o televizním vysílání

43. Práce 2-04

tvrtletní výkaz o práci

44. ÚNP 4-01

Výkaz o úplných nákladech práce

45. EPR 1-12

Msíní výkaz o rop, ropných produktech a biopalivech pro rafinérie a výrobce ropných produkt

46. EPS 1-12

Msíní výkaz o rop, ropných produktech a biopalivech pro obchodní, skladovatelské a spotebitelské subjekty

47. EP 5-01

Roní výkaz o spoteb paliv a energie a zásobách paliv

48. EP 7-01

Roní výkaz o zdrojích a rozdlení paliv


4 z 13


49. EP 8-01

Roní výkaz o energetických pochodech zušlechování paliv

50. EP 9-01

Roní výkaz o spoteb paliv a energie na výrobu vybraných výrobk

51. EP 10-01

Roní výkaz o výrob a rozvodu elektrické a tepelné energie

52. Nem Úr 1-02

Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

53. Odp 5-01

Roní výkaz o odpadech

54. ŽP 1-01

Roní výkaz o výdajích na ochranu životního prostedí

55. VTR 5-01

Roní výkaz o výzkumu a vývoji

56. Lic 5-01

Roní výkaz o licencích

57. ICT 5-01

Dotazník o využívání informaních a komunikaních technologií

58. VH 8a-01

Roní výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody

59. VH 8b-01

Roní výkaz o vodovodech a kanalizacích

60. Obyv 1-12

Hlášení o uzavení manželství

61. Obyv 2-12

Hlášení o narození

62. Obyv 3-12

Hlášení o úmrtí

63. Obyv 4-12 64. Ceny Prm 1-12

Hlášení o rozvodu Msíní výkaz o cenách prmyslových výrobc

65. Ceny Prm 1a-12

Výkaz parametrického porovnání užitných vlastností reprezentant

66. Ceny Prm 1b-12

Tabulkový komentá k výkazu Ceny Prm 1-12

67. Ceny Teplo 1-12

Msíní výkaz o cenách tepla

68. Ceny ZO 1-12

Msíní výkaz o cenách v zahraniním obchod

69. Ceny Zem 1-12

Msíní výkaz o cenách zemdlských výrobk

70. Ceny Zem 1-04

tvrtletní výkaz o cenách osiv a sadby pro zemdlství

71. Ceny Zem 2-04

tvrtletní výkaz o cenách prmyslových hnojiv a agrochemikálií pro zemdlství

72. Ceny Zem 3-04

tvrtletní výkaz o cenách služeb pro zemdlství

73. Ceny Zem 4-04

tvrtletní výkaz o cenách veterinárních a plemenáských služeb pro zemdlství

74. Ceny Les 1-04

tvrtletní výkaz o cenách díví v lesním hospodáství

75. Ceny Vod 1-12

Msíní výkaz o cenách ve vodním hospodáství

76. Ceny Kom 1-12

Msíní výkaz o cenách poštovních a telekomunikaních služeb


5 z 13


77. Ceny Sklad 1-12

Msíní výkaz o cenách ve skladovém hospodáství

78. Ceny Dop Ž 1-12

Msíní výkaz o cenách ve vnitrostátní železniní nákladní doprav

79. Ceny Dop S 1-12

Msíní výkaz o cenách v silniní nákladní doprav

80. Ceny Dop L 1-12

Msíní výkaz o cenách ve vnitrostátní letecké nákladní doprav

81. Ceny Dop 1-12

Msíní výkaz o cenách ve vnitrozemské vodní nákladní doprav

82. Ceny Dop P 1-12

Msíní výkaz o cenách ve vnitrostátní potrubní doprav

83. Ceny Psn 1-12

Msíní výkaz o cenách služeb v oblasti nemovitostí

84. Ceny Pss 1-12

Msíní výkaz o cenách služeb za pronájem stroj a pístroj

85. Ceny Psz 1-12

Msíní výkaz o cenách služeb v oblastí výpoetní techniky

86. Ceny Pso 1-12

Msíní výkaz o cenách ostatních podnikatelských služeb

87. Ceny Psa 1-12

Msíní výkaz o cenách služeb za pronájem automobil

88. Ceny Psi 1-12

Msíní výkaz o cenách architektonických a inženýrských služeb

89. Ceny Psu 1-12

Msíní výkaz o cenách služeb úetních, auditorských a da ového poradenství

90. Ceny Psr 1-12

Msíní výkaz o cenách za reklamní služby

91. Ceny Poj 1-12

Msíní výkaz o cenách v pojišovnictví

92. Ceny Ban 2-12

Msíní výkaz o cenách ostatních bankovních služeb

93. Ceny Leas 1-12

Msíní výkaz o cenách služeb finanního leasingu

94. Ceny ZO 2-12

Msíní výkaz o cenách mezinárodní železniní nákladní dopravy

95. Ceny ZO 2a-12

Msíní výkaz o cenách mezinárodní železniní osobní dopravy

96. Ceny ZO 3-12

Msíní výkaz o cenách mezinárodní letecké dopravy

97. Ceny ZO 5-12

Msíní výkaz o cenách bankovních služeb ve styku se zahraniím

98. Ceny Stav 1-04

tvrtletní šetení o pohybu cen stavebních prací

99. Ceny E 1-12

Msíní výkaz o cenách ropy

100. Ceny E 2-12

Výkaz o spotebitelských cenách pohonných hmot

101. Ceny E 3-12

Výkaz o cenách topných olej


6 z 13


102. Ceny E 6-04

Ceny zemního plynu pro malé, stední a velké odbratele

103. Ceny Elek 1-12

Msíní výkaz o cenách elektrické energie

104. Ceny Elek 11-01

Roní výkaz o spoteb a potu odbratel elektiny

105. ZO 1-04

tvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb

106. Ceny Nájem 1-12

Msíní výkaz o obvyklém nájemném z bytu

107. Ceny NB 1-04

tvrtletní výkaz o cenách nových byt a nových rodinných dom

108. EV Prm 1-12

Konjunkturální przkum v prmyslu

109. EV Stav 1-12

Konjunkturální przkum ve stavebnictví

110. EV Sl 1-12

Konjunkturální przkum ve službách

111. EV Ob 1-12

Konjunkturální przkum v obchod

112. EV Iv 1-02

Konjunkturální przkum o investicích

113. ZEMREG –99

Dotazník pro zaazení jednotky do zemdlského registru SÚ

114. TI 2010

Dotazník o inovacích

115. AGC 2010

Strukturální šetení v zemdlství a metody zemdlské výroby

116. RES 2010

Dotazník pro nov vzniklé podniky a podnikatele

117. REGISTR – 99

Dotazník pro podniky a podnikatele

118. pímé zjišování

Msíní zjišování spotebitelských cen zboží a služeb


trnáctidenní zjišování spotebitelských cen potravináského zboží


tvrtletní zjišování cen a parametr bytových nemovitostí

Píloha . 2 k vyhlášce . 386/2009 Sb.

Pehled statistických zjiš ování provádných ministerstvy a) MINISTERSTVO DOPRAVY 1. Dop (MD) 1-12

Msíní výkaz o peprav osob a vcí v drážní doprav

2. Dop (MD) 6-04

tvrtletní výkaz o veejné drážní osobní doprav

3. Dop (MD) 1-01

Roní výkaz o drážní doprav


7 z 13


4. Dop (MD) 2-01

Roní výkaz o peprav osob a vcí v drážní doprav

5. Dop (MD) 3-01

Roní výkaz o železniní dopravní cest

6. Dop (MD) 9-01

Roní výkaz o intenzit vlakové dopravy na hlavních železniních dopravních cestách

7. Dop (MD) 7-01

Roní výkaz o peprav jednotek kombinované dopravy po železnici

8. Dop (MD) 2-04

tvrtletní výkaz o innosti dopravc autobusové dopravy

9. Dop (MD) 3-04

tvrtletní výkaz o autobusové doprav

10. Dop (MD) 10-01

Roní výkaz o dopravní obslužnosti území kraje

11. Dop (MD) 4-04

tvrtletní výkaz o mstské hromadné doprav

12. Dop (MD) 1-04

tvrtletní výkaz o peprav vcí provádné vnitrozemskou vodní dopravou

13. Dop (MD) 5-04

tvrtletní výkaz o pohybu vcí ve vnitrozemských pístavech

14. Dop (MD) 4-01

Roní výkaz o vnitrozemské vodní doprav

15. Dop (MD) 7-12

Msíní výkaz o letecké doprav – výkony letiš, OD matice

16. Dop (MD) 2-99

Výbrové šetení vozidel v silniní nákladní doprav

b) MINISTERSTVO KULTURY 1. Kult (MK) 1-01 (mutace a, b)

Roní výkaz o divadle

2. Kult (MK) 2-01

Roní výkaz o stálých profesionálních symfonických orchestrech, komorních souborech a pveckých sborech

3. Kult (MK) 5-01

Roní výkaz o periodickém tisku

4. Kult (MK) 12-01

Roní výkaz o knihovn

5. Kult (MK) 14-01

Roní výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umní)

6. Kult (MK) 15-01

Roní výkaz o neperiodických publikacích

7. Kult (MK) 16-01

Roní výkaz o hvzdárn, planetáriu a astronomické pozorovateln

8. Kult (MK) 17-01

Roní výkaz o památkových objektech s kulturním využitím

9. Kult (MK) 18-01

Roní výkaz o vydavateli

10. Kult (MK) 19-01

Roní výkaz o výstavní innosti v oblasti profesionálního výtvarného umní a architektury


8 z 13


11. Kult (MK) 21-01

Roní výkaz o výrob a distribuci audiovizuálních dl

12. Kult (MK) 22-01

Roní výkaz o kulturn vzdlávací a zájmové innosti

13. Kult (MK) 23-01

Roní výkaz o divadelních, filmových, hudebních a taneních festivalech

14. Kult (MK) 24-01 (mutace a, b)

Roní výkaz o výkonech orgán veejné správy v penesené psobnosti týkajících se státní památkové pée

c) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ 1. Soc (MPSV) V 1-01

Roní výkaz o zaízeních sociálních služeb a poskytování sociálních služeb

2. V (MPSV) 10-01

Roní výkaz o sociálních službách a sociální péi

3. V (MPSV) 19a-01

Roní výkaz o zamstnancích, platech a odmnách za pracovní pohotovost v zaízeních sociálních služeb

4. V (MPSV) 19b-01

Roní výkaz o zamstnancích, platech a odmnách za pracovní pohotovost v oblasti sociálního zabezpeení, zamstnanosti, inspekce práce a mezinárodnprávní ochran dtí

5. V (MPSV) 20-01

Roní výkaz o výkonu sociáln-právní ochrany dtí

6. V (MPSV) 26-01

Roní výkaz o sociální práci s píslušníky marginálních skupin

7. ISPV (MPSV) V 1-04

tvrtletní šetení o prmrném výdlku

8. V (MPSV) 9-12

Msíní výkaz o dávkách sociální pée pro obany R a zemí EU

9. V (MPSV) 7-02

Pololetní výkaz o odvolání

d) MINISTERSTVO PRMYSLU A OBCHODU 1. Zbroj (MPO) 1-02

Pololetní výkaz o zbrojní technice a vybraných zbrojních výrobcích

2. Eng (MPO) 1-12

Msíní výkaz o zdrojích a rozdlení tuhých paliv a vybrané technicko-ekonomické ukazatele tžby (produkce)

3. Eng (MPO) 2-12

Msíní výkaz o dodávkách elektiny, tepla a energetických plyn a o palivech užitých na produkci elektiny a tepla

4. Eng (MPO) 3-04

tvrtletní výkaz o spoteb paliv a energie a spotebitelských zásobách paliva

5. Eng (MPO) 4-01

Roní výkaz o produkci energie z obnovitelných a ostatních zdroj


9 z 13


6. Eng (MPO) 5-01

Roní výkaz o dodávkách elektiny, tepla, energetických plyn a o palivech užitých na produkci elektiny a tepla

7. Eng (MPO) 6-12

Msíní výkaz o biopalivech

8. Crs (MPO) 1-01

Roní dotazník o provozu erpacích stanic pohonných hmot

9. Crs (MPO) 1-02

Pololetní výkaz o síti erpacích stanic pohonných hmot

10. Hu (MPO) 1-02

Pololetní výkaz hutního prmyslu

11. Hor (MPO) 1-01

Roní výkaz bá sko-technických a provozních údaj

12. PO (MPO) 2-02

Pololetní výkaz o vnitrostátních poštovních službách a o styku s cizinou držitele poštovní licence a zvláštní poštovní licence

13. PS (MPO) 1-01

Roní výkaz o poštovních službách

14. Ocel (MPO) 1-01

Roní výkaz oceláského prmyslu

e) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A T LOVÝCHOVY 1. Škol (MŠMT) V 6-99

Pijímací ízení ke studiu na vysoké škole

2. Škol (MŠMT) V 11-01

Výkaz o vysoké škole

3. Škol (MŠMT) V 21-01

Roní výkaz o vysokoškolské knihovn

4. Škol (MŠMT) P 1-04

tvrtletní výkaz o zamstnancích a mzdových prostedcích v regionálním školství

5. Škol (MŠMT) P 1a-04

tvrtletní výkaz o zamstnancích a mzdových prostedcích za správní úady a za ostatní pímo ízené organizace

6. Škol (MŠMT) P 1b-04

tvrtletní výkaz o zamstnancích a mzdových prostedcích za vysoké školy

f) MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 1. A (MZ) 1-01

Roní výkaz o innosti zdravotnických zaízení

2. E (MZ) 2-01

Roní výkaz o zamstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích podle platných pedpis o platu (s pílohou)

3. E (MZ) 3-01

Roní výkaz o zamstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích podle platných pedpis o mzd

4. E (MZ) 4-01

Roní výkaz o zamstnavatelích, evidenním potu zamstnanc a smluvních pracovnících


10 z 13


5. E (MZ) 5-01

Roní výkaz o ekonomice nestátního ambulantního zdravotnického zaízení

6. E (MZ) 6-02

Pololetní výkaz o ekonomice zdravotnického zaízení, které vede úetnictví

7. H (MZ) 2-01

Roní výkaz o evidenním potu zamstnanc a o správní innosti orgán ochrany veejného zdraví

8. L (MZ) 1-02

Pololetní výkaz o lžkovém fondu zdravotnického zaízení a jeho využití (s pílohou)

9. L (MZ) 2-01

Roní výkaz o innosti láze ských zaízení (s pílohou)

10. T (MZ) 1-01

Roní výkaz o pístrojovém vybavení zdravotnického zaízení

11. V (MZ) 1-01

Roní výkaz o erpání zdravotní pée cizinci

12. Z (MZ) 1-99

Hlášení vzniku, zmny, zániku zdravotnického zaízení

g) MINISTERSTVO ZEM D LSTVÍ 1. Konzerv (MZe) 1-01

Roní výkaz o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování a o výrob ovocných a zeleninových výrobk

2. Krmiva (MZe) 3-01

Roní výkaz o výrob prmyslových krmiv

3. Drb (MZe) 4-12

Msíní výkaz o nákupu, zásobách, prodeji a cenách drbeže a drbežích výrobk

4. Mlék (MZe) 6-12

Msíní výkaz o nákupu mléka, o výrob a užití vybraných mlékárenských výrobk

5. Mlék (MZe) 6-01

Roní výkaz o nákupu mléka, o výrob a užití vybraných mlékárenských výrobk dle píslušného právního pedpisu ES

6. Obil (MZe) 7-04

tvrtletní výkaz o zdrojích a užití obilovin a epky v obchodních a zpracovatelských subjektech v marketingovém roce 2010/2011

7. Bram (MZe) 8-01

Výkaz o osázených plochách konzumních raných brambor

8. Ozim (MZe) 9-01

Výkaz o plochách osevu vybraných ozimých plodin

9. Les (MZe) 1-01

Roní výkaz o hospodaení v lesích

10. Les (MZe) 2-01

Roní výkaz o nákladech a výnosech v lesním hospodáství

11. Mysl (MZe) 1-01

Roní výkaz o honitbách, stavu a lovu zve od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2011

12. Líh (MZe) 1-04

tvrtletní výkaz o výrob, píjmu a vydání surového lihu kvasného


11 z 13


13. Líh (MZe) 2-04

tvrtletní výkaz o výrob, píjmu a vydání rafinovaného lihu kvasného

14. Líh (MZe) 3-04

tvrtletní výkaz o výrob, píjmu a vydání ovocného destilátu

h) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ 1. Geo (MŽP) V 3-01

Roní výkaz o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin

2. Popl (MŽP) 1-01

Roní výkaz o poplatcích za zneišování ovzduší – stední stacionární zdroje zneišování

3. Popl (MŽP) 2-01

Roní výkaz o odntí a o poplatcích za odntí pozemk urených k plnní funkcí les podle lesního zákona

4. Popl (MŽP) 3-01

Roní výkaz o poplatcích za ukládání odpad

5. Popl (MŽP) 4-01

Roní výkaz o poplatcích za zneišování ovzduší – velké a zvlášt velké stacionární zdroje zneišování

6. Odv (MŽP) 1-01

Roní výkaz o odntí a o odvodech za odntí pdy ze zemdlského pdního fondu podle zákona o ochran zemdlského pdního fondu


12 z 13




13 z 13


Píloha . 7 – Evropská legislativa Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R

Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 7 / Evropská legislativa

1 z 27


Pehled o potu gescí SÚ v závislosti na druhu dokumentu EU (od vstupu R do EU od 1.5.2004 do 31.12.2009)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

Naízení (Regulation) Rozhodnutí (Decision) Smrnice (Direction) Dohoda (Treaty)

6

30

17

18

26

20

117

22

26

17

14

24

16

119

Celkem

28

1

1

2

1 56

36

1 32


51

36

239

2 z 27

22004D0053

22004D0054

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7. 2492

2432

2220

2402

2400

2400

2400

Gestor v rámci SÚ (souasný)

5302

5402

44

5

5

5

5

Název dokumentu

3 z 27

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 64/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP - naízení Komise (ES) . 1889/2002 (finanní zprostedkující služby)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 55/2004 ze dne 23. dubna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP - naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 (odpadová statistika)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 54/2004 ze dne 23. dubna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP - naízení Komise (ES) . 2081/2003 (statistika vnjšího obchodu)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 53/2004 ze dne 23. dubna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP - naízení Komise (ES) . 1670/2003 (strukturovaná statistika v podnikání)



Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 50/2004 ze dne 23. dubna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP - naízení Komise (ES) . 1614/2002 (adaptace na technický rozvoj)

ROK 2004 (od 1.5.)

Gestor v rámci SÚ (bývalý)


22004D0064

22004D0055

22004D0052

22004D0051

22004D0050

rok vydání

kód (celex) dokumentu

poadí dokumentu

Dokumenty EU v gesci SÚ


2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

32004D0760

32004D0747

32004D0637

22004D0175

22004D0174

22004D0159

22004D0136

22004D0114

22004D0090

22004D0086

22004D0085

22004D0084

22004D0083


2004

8.

2431

2431

2431

3130

2110

2110

2430

2410

1040

2410

2410

2410

2440

5401

5401

5401

63

41

41

54

51

14

51

51

51

64

4 z 27

2004/747/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 26. íjna 2004, kterým se stanoví provádcí pravidla ke smrnici Rady 93/25/EHS, pokud jde o statistická zjišování populací a produkce v odvtví chovu prasat

2004/747/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 26. íjna 2004, kterým se stanoví provádcí pravidla ke smrnici Rady 93/25/EHS, pokud jde o statistická zjišování populací a produkce v odvtví chovu ovcí a koz (oznámeno pod íslem K(2004) 4092). Text s významem pro EHP

Rozhodnutí smíšeného výboru EHP . 114/2004 ze dne 9. ervence 2004, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 136/2004 ze dne 24. záí 2004, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 159/2004 ze dne 29. íjna 2004, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 174/2004 ze dne 3. prosince 2004, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 175/2004 ze dne 3. prosince 2004, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP 2004/637/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 8. záí 2004, kterým schvalující druhou fázi akního technického plánu 2004 pro zlepšení zemdlské statistiky (oznámeno pod íslem K(2004) 3374)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 83/2004 ze dne 8. ervna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 84/2004 ze dne 8. ervna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 85/2004 ze dne 8. ervna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 86/2004 ze dne 8. ervna 2004, kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 90/2004 ze dne 8. ervna 2004, kterým se mní Protokol 30 o zvláštních ustanoveních o organizaci spolupráce v oblasti statistiky pipojený k Dohod o EHP a Protokol 31 o spolupráci v nkterých oblastech


2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

2004

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

32004R2139

32004R1982

32004R1829

32004R1450

32004R1435

32004R1222

32004D0883

32004D0761R(01)

32004D0761


2004

21.

2431

2220

2432

3130

2431

2120

2491

2431

2431

5401

44

5402

63

5401

42

5203

5401

5401

5 z 27

Naízení Komise (ES) . 2139/2004 ze dne 8. prosince 2004, kterým se pizpsobuje a provádí naízení Rady (EHS) . 571/88 a mní rozhodnutí Komise 2000/115/ES s ohledem na organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik

Naízení Komise (ES) . 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 638/2004 o statistice Spoleenství obchodu se zbožím mezi lenskými státy a o zrušení naízení Komise (ES) . 1901/2000

Naízení Komise (ES) . 1829/2004 ze dne 21. íjna 2004, kterým se Belgii, Portugalsku, ecku a Kypru povolují odchylky od ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 o statistice odpad (Text s významem pro EHP)

Naízení Komise (ES) . 1450/2004 ze dne 13. srpna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 1608/2003/ES o tvorb a rozvoji statistiky Spoleenství v oblasti inovací (Text s významem pro EHP)

Naízení Rady (ES) . 1222/2004 ze dne 28. ervna 2004 o sestavování a pedávání údaj o tvrtletním veejném zadlužení Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 1435/2004 ze dne 22. ervna 2004, kterým se v dsledku roz íení mní naízení Rady (EHS) . 571/88 o organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik

2004/883/ES: Rozhodnutí komise ze dne 10. Prosince 2004, kterým se upravuje píloha smrnice Rady 95/57 ES o shromaž ování statistických informací v oblasti cestovního ruchu, pokud jde o seznamy zemí (oznámeno pod íslem K(2004) 4723). Text s významem pro EHP

Oprava rozhodnutí Komise 2004/761/ES ze dne 26. íjna 2004 o provádcích pravidlech ke smrnici Rady 93/24/EHS v oblasti statistického zjišování stav a produkce chovu skotu (Ú. vst. L 337, 13.11.2004)

2004/747/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 26. íjna 2004, kterým se stanoví provádcí pravidla ke smrnici Rady 93/25/EHS, pokud jde o statistická zjišování populací a produkce v odvtví chovu skotu (oznámeno pod íslem K(2004) 4091). Text s významem pro EHP


2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

22005D0156

22005D0155

22005D0154

22005D0086

22005D0085

22005D0084

22005D0069

22005D0022(01)

22005D0021

22005D0020

22005D0019R(01)

22005D0019

32004R2139R(01)


2004

30.

2400

2400

2420

2120

2120

3120

2420

3130

2120

2420

2100

2100

2430

5

5

52

42

42

62

52

63

42

52

4

4

6 z 27

Oprava rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 19/2005 ze dne 8. února 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 20/2005 ze dne 8. února 2005, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 21/2005 ze dne 8. února 2005, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 22/2005 ze dne 8. února 2005, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 69/2005 ze dne 29. dubna 2005, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP L 239 Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 84/2005 ze dne 10. ervna 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP L268 Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 85/2005 ze dne 10. ervna 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP L268 Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 86/2005 ze dne 10. ervna 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP L268 Rozhodnutí smíšeného výboru EHP . 154/2005 ze dne 2. prosince 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí smíšeného výboru EHP . 155/2005 ze dne 2. prosince 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí smíšeného výboru EHP . 156/2005 ze dne 2. prosince 2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 19/2005 ze dne 8. února 2005, kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

ROK 2005

54

Oprava naízení Komise (ES) . 2139/2004 ze dne 8. prosince 2004, kterým se pizpsobuje a provádí naízení Rady (EHS) . 571/88 a mní rozhodnutí Komise 2000/115/ES s ohledem na organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik v letech 2005 a 2007 L244


32005D0197

32005D0422

32005D0445

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.


32005D0685

32005D0489

32005D0488

32005D0415

32005D0366

32005D0124

2005

43.

3130

2130

2130

2431

2431

2431

2420

2431

2430

63

42

42

5401

5401

5401

52

5401

54

7 z 27

2005/685/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 22. ervence 2005, kterým se nkterým lenským státm povolují výjimky pro statistiky vypracovávané za referenní roky 2004 a 2006 podle naízení (ES) . 1450/2004 (oznámeno pod íslem K(2005) 2772) L264

2005/489/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 6. ervence 2005, kterým se povolují odchylky nkterým lenským státm, pokud jde o první pedání tvrtletních údaj podle naízení Rady (ES) . 1222/2004 (oznámeno pod íslem K(2005) 1874)

2005/488/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 6. ervence 2005, kterým se piznávají odchylky za úelem uvedení statistických systém lenských stát do souladu s naízením Evropského parlamentu a Rady (ES) . 501/2004 o tvrtletních finanních útech

Rozhodnutí Komise ze dne 13. ervna 2005, kterým se povoluje Belgii provádt pouze dv statistická zjišování chovu prasat ron (oznámeno pod íslem K(2005) 1747)

2005/422/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 3. ervna 2005, kterým se Francie oprav uje používat namísto kvtnového statistického zjišování skotu systém zavedený na základ hlavy I naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1760/2000

2005/415/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 1. ervna 2005, kterým se Malt povoluje používat systém stanovený v hlav I naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1760/2000 namísto statistických zjišování chovu skotu (oznámeno pod íslem K(2005)

2005/366/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 4. bezna 2005, kterým se provádí smrnice Rady 95/64/ES o statistickém vykazování pepravy zboží a cestujících po moi a kterou se mní její pílohy (oznámeno pod íslem K(2005) 463) (Text s významem pro EHP)

2005/197/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 9. bezna 2005, kterým se schvaluje technický akní plán zlepšení zemdlské statistiky pro rok 2005 (oznámeno pod íslem dokumentu K(2005) 531)

2005/124/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 10. února 2005, kterým se povoluje nkterým lenským státm pouívat pro zji »ování o struktue zemdlských podnik za rok 2005 informace z jiných zdroj, ne jsou statistická zji »ování (oznámeno pod íslem K(2005) 284)


32005D0817

32005D0818

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.


32005R0116

32005R0109

32005R0013

32005D0819

32005D0816

32005D0746

2005

53.

32005D0686

2005

52.

2120

2120

3100

2120

2120

2120

2120

2300

3130

42

42

6

42

42

42

42

2

63

8 z 27

Naízení Komise (ES,Euratom) .116/2005 ze dne 26.ledna 2005 o nakládání s vratkami DPH osobám nepovinným k dani a osobám povinným k dani, pokud jde o innosti osvobozené od dan, pro úely naízení Rady (ES Euratom) .1287/2003 o harmonizaci hrubého národního dchodu v tržních cenách

Naízení Komise (ES) .109/2005 ze dne 24.ledna 2005 o definici ekonomického území lenských stát pro úely lenských stát naízení Rady (ES Euratom) .1287/2003 o harmonizaci hrubého národního dchodu v tržních cenách

Naízení Komise (ES) . 13/2005 ze dne 6. ledna 2005, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC) ohledn seznamu cílových sekundárních promnných, které se týkají sociální participace

2005/819/ES, Euratom Rozhodnutí Komise ze dne 21.listopadu 2005, kterým se Estonské republice povoluje používání uritých pibližných odhad pro výpoet základu vlastních zdroj z DPH L305




2005/746/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 20. íjna 2005, kterým se mní rozhodnutí Komise 2004/452/ES týkající se seznamu subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2005) 4026)

2005/686/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 22. ervence 2005, kterým se nkterým lenským státm povolují výjimky pro statistiku vypracovávanou za referenní roky 2003, 2004 a 2005 podle naízení (ES) . 753/2004 (oznámeno pod íslem K(2005) 2773) L264


32005R0430

32005R0750

32005R0782

32005R0783

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.


32005R0784

32005R0772

32005R0388

32005R0384

32005R0306

2005

62.

32005R0179

2005

61.

2430

2432

2430

2410

2220

2441

2440

2441

2430

2220

54

5402

54

51

44

6401

64

6401

54

44

9 z 27

Naízení Komise (ES) . 784/2005 ze dne 24. kvtna 2005, kterým se pijímají odchylky od ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 o statistice odpad, pokud jde o Litvu, Polsko a Švédsko (Text s významem pro EHP)

Naízení Komise (ES) . 783/2005 ze dne 24. kvtna 2005, kterým se mní píloha II naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 o statistice odpad (Text s významem pro EHP)

Naízení Komise (ES) . 782/2005 ze dne 24. kvtna 2005, kterým se stanoví formát pro penos výsledk statistik odpad (Text s významem pro EHP)

Naízení Komise (ES) . 772/2005 ze dne 20. kvtna 2005 o specifikacích pro rozsah charakteristik a stanovení technického formátu pro tvorbu roní statistiky Spoleenství týkající se oceli za referenní roky 2003)2009 (Text s významem pro EHP)

Naízení Komise (ES) . 750/2005 ze dne 18. kvtna 2005, o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraniního obchodu Spoleenství a statistiku obchodu mezi lenskými státy (Text s významem pro EHP)

Naízení Komise (ES) . 430/2005 ze dne 15. bezna 2005, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 577/98 o organizaci výbrového šetení pracovních sil ve Spoleenství, pokud jde o kódování používané pro penos dat od roku 2006

Naízení Komise (ES) . 384/2005 ze dne 7. bezna 2005 o pijetí programu ad hoc modul na období 2007 až 2009 pro výbrové šetení pracovních sil, které je ustanoveno naízením Rady (ES) . 577/98Text s významem pro EHP Naízení Komise (ES) . 388/2005 ze dne 8. bezna 2005, kterým se pijímají specifikace modulu ad hoc o odchodu z práce do dchodu pro rok 2006 podle naízení Rady (ES) . 577/98 a kterým se mní naízení (ES) . 246/2003

Naízení Komise (ES) . 306/2005 ze dne 24. února 2005, kterým se mní píloha I naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 138/2004 o souhrnném zemdlském útu ve SpoleenstvíText s významem pro EHP

Naízení Komise (ES) . 179/2005 ze dne 2. února 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1917/2000, pokud se jedná o pedávání dat Komisi


2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

32005R1708

32005R1553

32005R1552

32005R1446

32005R1445

32005R1161

32005R1158

32005R1099

32005R1056


2005

71.

2213

3120

3130

2432

2432

2120

2401

3132

2100

4303

62

63

5402

5402

42

5001

6302

4

10 z 27

Naízení Komise (ES) . 1708/2005 ze dne 19. íjna 2005, kterým se stanoví provádcí pravidla k naízení Rady (ES) . 2494/95, pokud jde o spolené referenní období pro harmonizovaný index spotebitelských cen, a kterým se mní naízení (ES)

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1553/2005 ze dne 7. záí 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC) (Text s významem pro EHP) L255

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1552/2005 ze dne 7. záí 2005 o statistikách odborného vzdlávání v podnicích (Text s významem pro EHP) L255

Naízení Komise (ES) . 1446/2005 ze dne 5. záí 2005, kterým se pijímají odchylky od ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 o statistice odpad, pokud jde o Spojené království a Rakousko (Text s významem pro EHP) L229

Naízení Komise (ES) . 1445/2005 ze dne 5. záí 2005, kterým se vymezují správná kritéria hodnocení kvality a obsah zpráv o kvalit týkajících se statistiky odpad pro úely naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 (Text s významem pro EHP) L229

Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 1161/2005 ze dne 6. ervence 2005 o sestavování tvrtletních nefinanních út podle institucionálních sektor

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1158/2005 ze dne 6. ervence 2005, kterým se mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách

Naízení Rady (ES) . 1056/2005 ze dne 27. ervna 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1467/97 o urychlení a vyjasnní postupu pi nadmrném schodku Naízení Komise (ES) . 1099/2005 ze dne 13. ervence 2005, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 808/2004 o statistice Spoleenství o informaní spolenosti (Text s významem pro EHP)


32005R1737

32005R1888

32005R1915

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2005

2006

2006

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.


22006D0016

22006A0328(02)

32005R2103

32005R1949

32005R1804

32005R1738

32005R1722

2005

80.

3130

1040

2100

2220

2220

2310

2430

2440

2440

2100

Naízení Rady (ES) . 2103/2005 ze dne 12. prosince 2005, kterým se mní naízení (ES) . 3605/93, pokud jde o kvalitu statistických údaj v rámci postupu pi nadmrném schodku

Naízení Komise (ES) . 1949/2005 ze dne 28. listopadu 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1917/2000, pokud jde o zvláštní pohyby zboží a vylouení transakcí, jejichž úelem je oprava zboží*

Naízení Komise (ES) . 1915/2005 ze dne 24. listopadu 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1982/2004, pokud jde o zjednodušení zaznamenávání množství a údaj o zvláštních pohybech zboží L307

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1888/2005 ze dne 26. íjna 2005, kterým se v dsledku pistoupení eské republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Ma arska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii mní naízení (ES) .1059/2003 o zavedení spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) L309

Naízení Komise (ES) .1804/2005 ze dne 3.listopadu 2005, ktrým se mní naízení (EHS) .2807/83, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údaj o úlovcích ryb lenských stát L290

Naízení Komise (ES) . 1738/2005 ze dne 21. íjna 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1916/2000, pokud jde o definici a pedávání informací o struktue výdlk (Text s významem pro EHP) L279

Naízení Komise (ES) . 1737/2005 ze dne 21. íjna 2005, kterým se mní naízení (ES) . 1726/1999, pokud jde o definici a pedávání informací o nákladech práce (Text s významem pro EHP) L279

6302

14

11 z 27

Dohoda mezi Evropským spoleenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 16/2006 ze dne 27. ledna 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

ROK 2006

4

44

44

21

54

64

64

4

Naízení Komise (ES) . 1722/2005 ze dne 20. íjna 2005 o zásadách pro odhad služeb bydlení pro úely naízení Rady (ES, Euratom) . 1287/2003 o harmonizaci hrubého národního dchodu v tržních cenách (Text s významem pro EHP) L276


2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

32006D0429

32006D0233

32006D0209

32006D0127

22006D0159

22006D0158

22006D0136

22006D0135

22006D0126

22006D0097

22006D0096

22006D0095

22006D0052

22006D0051


2006

90.

2300

1040

1040

2431

3100

2430

3100

2300

3100

2430

2440

2300

2432

2100

101

14

14

5401

6

54

6

2

6

54

64

2

5402

4

12 z 27

Rozhodnutí Komise ze dne 22. ervna 2006, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES týkající se seznamu subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2006) 2411)

Rozhodnutí Komise ze dne 9. bezna 2006, kterým se piznávají odchylky za úelem uvedení statistických soustav lenských stát do souladu s naízením Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1161/2005 (oznámeno pod íslem K(2006) 706) Rozhodnutí Rady ze dne 27. února 2006 o uzavení Dohody mezi Evropským spoleenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistik

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 51/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 52/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 95/2006 ze dne 7. ervence 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 96/2006 ze dne 7. ervence 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 97/2006 ze dne 7. ervence 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 126/2006 ze dne 22. záí 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 135/2006 ze dne 27. íjna 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 136/2006 ze dne 27. íjna 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 158/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 159/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2006, kterým se schvaluje technický akní plán pro zlepšení zemdlské statistiky pro rok 2006 (oznámeno pod íslem K(2005) 6068)


32006D0856

32006L0110

32006R0198

32006R0315

32006R0317

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

105.

106.

107.

108.

109.

110.

111.

112.

113.


32006R0698

32006R0676

32006R0341

32006R0204

32006D0699

2006

104.

2240

3122

3131

2411

3122

2431

3131

1040

2100

2300

64

6202

6301

5101

6202

5401

63

14

4

101

13 z 27

Naízení Komise (ES) . 698/2006 ze dne 5. kvtna 2006, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 530/1999 s ohledem na hodnocení kvality strukturální statistiky náklad práce a výdlk

Naízení Komise (ES) . 676/2006 ze dne 2. kvtna 2006, kterým se mní naízení (ES) . 1980/2003, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC)

Naízení Komise (ES) . 341/2006 ze dne 24. února 2006, kterým se pijímají specifikace modulu ad hoc o pracovních úrazech a zdravotních problémech z povolání pro rok 2007 podle naízení Rady (ES) . 577/98 a kterým se mní naízení (ES) . 384/20

Naízení Komise (ES) . 317/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se na rok 2005 stanoví seznam Prodcom prmyslových výrobk zavedený naízením Rady (EHS) . 3924/91

Naízení Komise (ES) . 315/2006 ze dne 22. února 2006, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU)SILC)

Naízení Komise (ES) . 204/2006 ze dne 6. února 2006, kterým se upravuje naízení Rady (EHS) . 571/88 a mní rozhodnutí Komise 2000/115/ES s ohledem na organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik

Naízení Komise (ES) . 198/2006 ze dne 3. února 2006, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1552/2005 o statistikách odborného vzdlávání v podnicích

Rozhodnutí Rady ze dne 13. listopadu 2006 o zízení Výboru pro mnovou a finanní statistiku a statistiku platební bilance (kodifikované znní) Smrnice Rady 2006/110/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z dvodu pistoupení Bulharska a Rumunska upravují smrnice 95/57/ES a 2001/109/ES v oblasti statistiky

Rozhodnutí Komise ze dne 17. íjna 2006, kterým se mní rozhodnutí Komise 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2006) 4857)


32006R1104

32006R1502

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

2006

116.

117.

118.

119.

120.

121.

122.

123.


32006R1928

32006R1893

32006R1890

32006R1833

32006R1503

32006R1031

32006R0909

2006

115.

32006R0701

2006

114.

2431

2300

2431

2220

2401

2401

2300

3132

2430

2213

5401

2

5401

44

5001

5001

101

6302

54

4303

14 z 27

Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických inností NACE Revize 2 a kterým se mní naízení Rady (EHS) . 3037/90 Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1928/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mní naízení Rady (ES) . 571/88 o organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik

Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 1890/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mní naízení Rady (ES) . 571/88 o organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik

Naízení Komise (ES) . 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraniního obchodu Spoleenství a statistiku obchodu mezi lenskými státy

Naízení Komise (ES) . 1503/2006 ze dne 28. záí 2006, kterým se provádí a mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definice promnných, seznam promnných a frekvenci zpracovávání údaj

Naízení Komise (ES) . 1502/2006 ze dne 28. záí 2006, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o odchylky, které by mly být udleny lenským státm

Naízení Komise (ES) . 1104/2006 ze dne 18. ervence 2006, kterým se mní naízení (ES) . 831/2002, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 322/97 o statistice Spoleenství, pokud jde o pístup k dvrným údajm pro vdecké úely

Naízení Komise (ES) . 1031/2006 ze dne 4. ervence 2006, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 808/2004 o statistice Spoleenství a o informaní spolenosti

Naízení Komise (ES) . 909/2006 ze dne 20. ervna 2006, kterým se mní pílohy I a II naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 138/2004 o souhrnném zemdlském útu ve Spoleenství

Naízení Rady (ES) . 701/2006 ze dne 25. dubna 2006, kterým se stanoví provádcí pravidla k naízení (ES) . 2494/95, pokud jde o asový rozsah zjišování cen harmonizovaného indexu spotebitel-ských cen


22007D0129

22007D0130

32007D0081

32007D0084

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

125.

126.

127.

128.

129.

130.

131.

132.

133.


32007D0394

32007D0229

32007D0080

22007D0062

22007D0061

2007

124.

22007D000037

2007

2300

2430

2300

2431

3100

3100

2400

2100

3100

43

101

54

101

5401

6

6

5

4

6

15 z 27

Rozhodnutí Komise ze dne 7. ervna 2007, kterým se mní smrnice Rady 90/377/EHS s ohledem na metodu, která se použije pro zjišování cen plynu a elektiny útovaných koneným prmyslovým velkoodbratelm

Rozhodnutí Komise ze dne 11. dubna 2007, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2007) 1546)

Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007, kterým se schvaluje technický akní plán pro zlepšení zemdlské statistiky pro rok 2007 (oznámeno pod íslem K(2006) 7081)

Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2007) 92)

Rozhodnutí Komise ze dne 1. února 2007, kterým se povoluje nkterým lenským státm používat pro zjišování o struktue zemdlských podnik za rok 2007 informace z jiných zdroj, než jsou statistická zjišování (oznámeno pod íslem K(2006)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 130/2007 ze dne 28. záí 2007, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP


Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 62/2007 ze dne 8. ervna 2007, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP


Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 37/2007 ze dne 27. dubna 2007, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

ROK 2007


32007R0102

32007R0105

32007R0224

32007R0294

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

136.

137.

138.

139.

140.

141.

142.

143.


32007R0656

32007R0215

32007D1578

32007D0678

32007D0439

2007

135.

32007D0436

2007

134.

2400

2410

2440

3122

2323

3101

1040

2300

2300

2100

5

51

64

6202

2203

6001

14

101

101

4

16 z 27

Naízení Komise (ES) . 656/2007 ze dne 14. ervna 2007, kterým se mní naízení (ES) . 586/2001, kterým se provádí naízení Komise (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici hlavních prmyslo-vých seskupení (HPS)

Naízení Komise (ES) . 294/2007 ze dne 20. února 2007, kterým se na rok 2006 stanoví seznam Prodcom prmyslových výrobk zavedený naízením Rady (EHS) . 3924/91

Naízení Komise (ES) . 224/2007 ze dne 1. bezna 2007, kterým se mní naízení (ES) . 1216/2003, pokud jde o ekonomické innosti zahrnuté do indexu náklad práce

Naízení Komise (ES) . 215/2007 ze dne 28. února 2007, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC)

Naízení Komise (ES) . 105/2007, ze dne 1. února 2007, kterým se mní pílohy naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1059/2003 o zavedení spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)

Naízení Komise (ES) . 102/2007 ze dne 2. února 2007, kterým se pijímají specifikace modulu ad hoc o situaci na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomk pro rok 2008 podle naízení Rady (ES) . 577/98

Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady . 1578/2007/ES ze dne 11. prosince 2007 o statistickém programu Spoleenství na období 2008 až 2012

Rozhodnutí Komise ze dne 16. íjna 2007, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2007) 4672)

Rozhodnutí Komise ze dne 25. ervna 2007, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2007) 2565)

Rozhodnutí Rady ze dne 7. ervna 2007 o systému vlastních zdroj Evropských spoleenství


32007R0716

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

145.

146.

147.

148.

149.

150.

151.

152.

153.


32007R1372

32007R1334

32007R1165

32007R1000

32007R0973

32007R0963

32007R0862

32007R0847

32007R0657

2007

144.

2441

2213

2400

2300

2312

2400

3101

3132

2400

2400

6401

4303

5

101

2102

5

6001

6302

5

5

17 z 27

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1372/2007 ze dne 23. íjna 2007, kterým se mní naízení Rady (ES) . 577/98 o organizaci výbrového šetení pracovních sil ve Spoleenství (1)

Naízení Komise (ES) . 1334/2007 ze dne 14. listopadu 2007, kterým se mní naízení (ES) . 1749/96, kterým se stanoví poátení provádcí opatení k naízení Rady (ES) . 2494/95 o harmonizovaných indexech spotebitelských cen

Naízení Komise (ES) . 1165/2007 ze dne 3. záí 2007, kterým se na rok 2007 stanoví „seznam Prodcom“ prmyslových výrobk zavedený naízením Rady (EHS) . 3924/91

Naízení Komise (ES) . 1000/2007 ze dne 29. srpna 2007, kterým se mní naízení (ES) . 831/2002, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 322/97 o statistice Spoleenství, pokud jde o pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (1)

Naízení Komise (ES) . 973/2007 ze dne 20. srpna 2007 o zmn nkterých naízení ES o specifických statistických oblastech, kterými se provádí statistická klasifikace ekonomických inností NACE Revize 2

Naízení Komise (ES) .963/2007 ze dne 14. srpna 2007, kterým se provádí naízení Rady (ES, Euratom) .58/97, pokud jde o odchylky udlené pro strukturální statistiku podnikání

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .862/2007 ze dne 11. ervence 2007 o statistice Spoleenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení naízení Rady (EHS) .311/76 o sestavování statistik o zahraniních pracovnících

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .716/2007 ze dne 20. ervna 2007 o statistice Spoleenství o struktue a innosti zahraniních afilací Naízení Komise (ES) .847/2007ze dne 18. ervence 2007, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .808/2004 o statistice Spoleenství o informaní spolenosti (Text s významem pro EHP)

Komise (ES) . 657/2007 ze dne 14. ervna 2007, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o zavedení evropských program výbrových šetení


2007

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

155.

156.

157.

158.

159.

160.

161.

162.

163.

164.

165.

22008D0107

22008D0091

22008D0090

22008D0075

22008D0074

22008D0057

22008D0037

22008D0018

22008D0017

22008D0016

32007R1445

32007R1392


2007

154.

3100

2100

2100

1040

3100

2400

3100

3130

2400

2400

2100

2100 Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1445/2007 ze dne 11. prosince 2007 o stanovení spolených pravidel pro poskytování základních informací o paritách kupní síly a pro jejich výpoet a zveej ování

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1392/2007 ze dne 13. listopadu 2007, kterým se mní naízení Rady (ES) . 2223/96, pokud jde o pedávání údaj z národních út

6

4

4

14

6

5

6

63

5

5

18 z 27


Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 91/2008 ze dne 4. ervence 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 90/2008 ze dne 4. ervence 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 75/2008 ze dne 6. ervna 2008, kterým se mní Protokol 30 k Dohod o EHP o zvláštních ustanoveních o organizaci spolupráce v oblasti statistiky


Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 57/2008 ze dne 25. dubna 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 37/2008 ze dne 14. bezna 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 18/2008 ze dne 1. února 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP



ROK 2008

4

4


32008D0235

32008D0291

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

168.

169.

170.

171.

172.

173.

174.

175.

176.

177.


32008D0595

32008D0234

32008D0052

22008D0175

22008D0131

22008D0130

22008D0126

22008D0125

22008D0123

2008

167.

22008D0108

2008

166.

2300

2300

1040

1040

2300

1040

3100

3100

2100

2400

3100

2400

101

101

14

14

101

14

6

6

4

5

6

5

19 z 27

Rozhodnutí Komise ze dne 25. ervna 2008, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2008) 3019)

Rozhodnutí Komise ze dne 18. bezna 2008, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2008) 1005)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 235/2008/ES ze dne 11. bezna 2008, kterým se zizuje Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 234/2008/ES ze dne 11. bezna 2008, kterým se zizuje Evropský statistický poradní výbor a zrušuje rozhodnutí Rady 91/116/EHS

Rozhodnutí Statistického výboru Spoleenství a Švýcarska . 1/2008 ze dne 14. února 2008, kterým pijímá svj jednací ád 2008/175/ES Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2007, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2007) 6554)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 126/2008 ze dne 7. listopadu 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 130/2007 ze dne 5. prosince 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 131/2008 ze dne 5. prosince 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 125/2008 ze dne 7. listopadu 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 123/2008 ze dne 7. listopadu 2008, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP



32008L0092

32008R0011

32008R0176

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

179.

180.

181.

182.

183.

184.

185.

186.

2300

2400

2430

3143

2320

2323

2323

2120

2400 (spolugesce 2220)


32008R295

32008R0212

32008R0207

32008R0177

32008D1297

2008

178.

32008D0876

2008

Rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2008, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2008) 6431)

5

54

64

22

2203

2203

43

20 z 27

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008 ze dne 11. bezna 2008 o strukturální statistice podnik (pepracované znní)

Naízení Komise (ES) . 212/2008 ze dne 7. bezna 2008, kterým se mní píloha I naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 138/2004 o souhrnném zemdlském útu ve Spoleenství

Naízení Komise (ES) . 207/2008 ze dne 5. bezna 2008, kterým se pijímají specifikace modulu ad hoc o vstupu mladých lidí na trh práce pro rok 2009 podle naízení Rady (ES) . 577/98

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 176/2008 ze dne 20. února 2008, kterým se mní naízení (ES) . 1059/2003 o zavedení spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) z dvodu pistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 177/2008, ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí spolený rámec pro registry hospodáských subjekt pro statistické úely a zrušuje naízení Rady (EHS) . 2186/93

Naízení Komise (ES) . 11/2008 ze dne 8. ledna 2008, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1059/2003 o zavedení spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souvislosti s pedložením asových ad nového regionálního rozdlení

Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. íjna 2008 o postupu v rámci Spoleenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektiny útovaných koneným prmyslovým velkoodbratelm (pepracované znní)

5 ( spolugesce Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 1297/2008/ES ze dne 16. prosince 2008 o programu modernizace evropské statistiky podnikání a Odbor 44) obchodu (MEETS)

101


2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

188.

189.

190.

191.

192.

193.

194.

195.

32008R0472

32008R0453

32008R0452

32008R0451

32008R0391

32008R0377

32008R0365

32008R0364

32008R0362


2008

187.

2401

2440

3130

2300

3101

2441

2441

2400

3122

5001

64

63

2

6001

6401

6401

5

6202

21 z 27

Naízení Komise (ES) . 472/2008 ze dne 29. kvtna 2008, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o první základní rok pro asové ady v NACE Rev. 2 a o úrove podrobnosti, formu, první referenní období a referenní období pro asové ady ped rokem 2009, které mají být pedány podle NACE Rev. 2.

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 451/2008 ze dne 23. dubna 2008 kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle inností (CPA) a zrušuje naízení Rady (EHS) . 3696/93 Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 452/2008 ze dne 23. dubna a 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdlávání a celoživotním uení Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 453/2008 ze dne 23. dubna 2008 o tvrtletní statistice volných pracovních míst ve Spoleenství

Naízení Komise (ES) . 391/2008 ze dne 30. dubna 2008, kterým se mní naízení (ES) . 102/2007, kterým se pijímají specifikace modulu ad hoc o situaci na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomk pro rok 2008

Naízení Komise (ES) . 377/2008 ze dne 25. dubna 2008, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 577/98 o organizaci výbrového šetení pracovních sil ve Spoleenství, pokud jde o kódování používané pro penos dat od roku 2009, používání dílího výbrového souboru pro sbr údaj o strukturálních promnných a o definici referenních tvrtletí

Naízení Komise (ES) . 364/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 716/2007, pokud jde o technický formát pro pedávání statistik o zahraniních afilacích a odchylky, které mají být povoleny lenským státm Naízení Komise (ES) . 365/2008 ze dne 23. dubna 2008 o pijetí programu modul ad hoc na období 2010, 2011 a 2012 pro výbrové šetení pracovních sil, které je stanoveno naízením Rady (ES) . 577/98 (1)

Naízení Rady (ES) . 362/2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových sekundárních promnných pro rok 2009, které se týkají hmotné deprivace


32008R0747

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

2008

196.

197.

198.

199.

200.

201.

202.

203.

204.

205.


32008R1178

32008R1166

32008R1165

32008R1101

32008R1099

32008R1062

32008R0960

32008R0763

32008R0606

2008

2401

2483

2483

2300

2413

3143

3132

3112

2400

2300

5001

5401

5401

101

5103

64

6302

61

5

101

22 z 27

Naízení Komise (ES) . 1178/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách a naízení Komise (ES) . 1503/2006 a (ES) . 657/2007 s ohledem na úpravu po revizi statistických klasifikací NACE a CPA

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišováních o struktue zemdlských podnik a o statistickém zjišování o metodách zemdlské výroby a o zrušení naízení Rady (EHS) . 571/88

Naízení Komise (ES) . 1062/2008 ze dne 28. íjna 2008, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 453/2008 o tvrtletní statistice volných pracovních míst ve Spoleenství, pokud jde o postupy oištní od sezonních vliv a zprávy o kvalit NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 1099/2008 ze dne 22. íjna 2008 o energetické statistice (Text s významem pro EHP)" Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES, EURATOM) . 1101/2008 ze dne 22. íjna 2008 o pedávání údaj, na které se vztahuje statistická dvrnost, Statistickému úadu Evropských spoleenství (kodifikované znní) Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodáských zvíat a produkce masa a o zrušení smrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS *

Naízení Komise (ES) . 960/2008 ze dne 30. záí 2008, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 808/2004 o statistice Spoleenství o informaní spolenosti

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 763/2008 ze dne 9. ervence 2008 o sítání lidu, dom a byt

Naízení Komise (ES) . 747/2008 ze dne 30. ervence 2008, kterým se mní naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 716/2007 o statistice Spoleenství o struktue a innosti zahraniních afilací, pokud jde o definice ukazatel a zavádní NACE (Rev. 2)

Naízení Komise (ES) . 606/2008 ze dne 26. ervna 2008, kterým se mní naízení (ES) . 831/2002, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 322/97 o statistice Spoleenství, pokud jde o pístup k dvrným údajm pro vdecké úely


32009R0019

32009R0036

32009R0097

2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

208.

209.

210.

211.

212.

213.

214.


32009D0304

32009D0252

32009D0250

32009D0249

22009D0183

2009

207.

32008R1338

2008

206.

2322

2454

3143

1040

2320

1040

1040

1040

3131

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Spoleenství v oblasti veejného zdraví a bezpenosti a ochrany zdraví pi práci

2202

5101

64

14

22

14

14

14

23 z 27

Naízení Komise (ES) . 97/2009 ze dne 2. února 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008 o strukturální statistice podnik, pokud jde o použití flexibilního modulu

Naízení Komise (ES) . 36/2009 ze dne 11. ervence 2008, kterým se na rok 2008 stanoví „seznam Prodcom“ prmyslových výrobk zavedený naízením Rady (EHS) . 3924/91

Naízení Komise (ES) . 19/2009 ze dne 13. ledna 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 453/2008 o tvrtletní statistice volných pracovních míst ve Spoleenství, pokud jde o definici volného pracovního místa, referenní dny pro sbr údaj, specifikace pedávání údaj a studie proveditelnosti

Rozhodnutí Komise ze dne 11. bezna 2009 o výjimkách z nkterých ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 177/2008, kterým se zavádí spolený rámec pro registry hospodáských subjekt pro statistické úely (oznámeno pod íslem K(2009) 1568) Rozhodnutí Komise ze dne 30. bezna 2009 o jmenování dvanácti len Evropského statistického poradního výboru

Rozhodnutí Rady ze dne 16. bezna 2009 o jmenování tí len Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou

Rozhodnutí Rady ze dne 16. bezna 2009 o jmenování pedsedy Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou

Rozhodnutí Statistického výboru Spoleenství a Švýcarska . 2/2008 ze dne 21. listopadu 2008 o zmn pílohy I Dohody mezi Evropským spoleenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky

ROK 2009

6301


32009R0221

2009

2009

2009

2009

2009

2009

216.

217.

218.

219.

220.

221.


32009R0329

32009R0251

32009R0250

32009R0223

32009R0222

32009R0192

2009

215.

2401

2400

2400

2300

2220

2432

2320

5001

55

55

14 (spolugesce 101,11)

44

5402

22

24 z 27

Naízení Komise (ES) . 329/2009 ze dne 22. dubna 2009, kterým se mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o aktualizaci seznamu promnných, frekvenci vypracovávání statistik a úrove podrobnosti lenní a agregace promnných

Naízení Komise (ES) . 251/2009 ze dne 11. bezna 2009, kterým se provádí a mní naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008, pokud jde o datové soubory, které se sestavují pro strukturální statistiku podnik, a nezbytné úpravy po revizi statistické klasifikace produkce podle inností (CPA)

Naízení Komise (ES) . 250/2009 ze dne 11. bezna 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008, pokud jde o definice ukazatel, technický formát pro pedávání údaj, požadavky na dvojí oznamování pro NACE Rev. 1.1 a NACE Rev. 2 a odchylky, které lze udlit pro strukturální statistiku podnik

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 223/2009 ze dne 11. bezna 2009 o evropské statistice a zrušení naízení (ES, Euratom) . 1101/2008 o pedávání údaj, na které se vztahuje statistická dvrnost, Statistickému úadu Evropských spoleenství, naízení Rady (ES) . 322/97 o statistice Spoleenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zizuje Výbor pro statistické programy Evropských spoleenství

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 222/2009 ze dne 11. bezna 2009, kterým se mní naízení (ES) . 638/2004 o statistice Spoleenství obchodu se zbožím mezi lenskými státy

Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 221/2009 ze dne 11. bezna 2009, kterým se mní naízení (ES) . 2150/2002 o statistice odpad, pokud jde o provádcí pravomoci svené Komisi

Naízení Komise (ES) . 192/2009 ze dne 11. bezna 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 177/2008, kterým se zavádí spolený rámec pro registry hospodáských subjekt pro statistické úely, pokud jde o výmnu dvrných údaj mezi Komisí (Eurostatem) a lenskými státy


2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

223.

224.

225.

226.

227.

228.

229.

230.

231.

22009D0089

32009R0834

22009D0054

22009D0053

32009R0543

32009R0471

2009/411/ES

22009D0037

32009R0400

32009R0330

2100

2213

3143

2400

2430

2400

2430

2220

2300

3143+2300


2009

222.

64

5

54

5

54

44

101

64 + 0101

4

4303

25 z 27

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 89/2009 ze dne 3. ervence 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 834/2009 ze dne 11. záí 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 716/2007 o statistice Spole-enství o struktue a innosti zahraniních afilací, pokud jde o zprávy o kvalit (Text s významem pro EHP)

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 54/2009 ze dne 24. dubna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 53/2009 ze dne 24. dubna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) 543/2009 ze dne 18. ervna 2009 o statistice plodin a o zrušení naízení Rady (EHS) . 837/90 a (EHS) . 959/93 (Text s významem pro EHP)

NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 471/2009 ze dne 6. kvtna 2009 o statistice Spoleenství týkající se zahraniního obchodu se tetími zemmi a o zrušení naízení Rady (ES) . 1172/95 (Text s významem pro EHP)"

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25. kvtna 2009, kterým se mní rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod íslem K(2009) 3934)

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 37/2009 ze dne 17. bezna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 400/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se mní naízení Rady (ES) . 2223/96 o Evropském systému národních a regionálních út ve Spoleenství, pokud jde o prová-dcí pravomoci svené Komisi

Naízení Komise (ES) . 330/2009 ze dne 22. dubna 2009, kterým se stanoví provádcí pravidla k naízení Rady (ES) . 2494/95, pokud jde o minimální standardy pro nakládání se sezónními produkty v rámci harmonizovaných index spotebitelských cen


2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

2009

232.

233.

234.

235.

236.

237.

238.

239.

240.

241.

242.

22009D113

22009D112

22009D111

32009R1201

32009R1200

32009R1023

32009R1022

32009R1006

22009D0103

22009D0102

22009D0090

3132

2430

2400

3110

2430

3132

3132

3132

2430

2320

2220, 2400


2009

6302

54

5

61

54

6302

6302

6302

54

22, 0101

44, 5

26 z 27

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 113/2009 ze dne 22. íjna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 111/2009 ze dne 22. íjna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 112/2009 ze dne 22. íjna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1166/2008 o stati-stických zjišováních o struktue zemdlských podnik a o statistickém zjišování o metodách zemdlské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytí jednotky a definice ukazatel (Text s významem pro EHP) NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 763/2008 o sítání lidu, dom a byt, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdlení (Text s významem pro EHP)

NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1023/2009 ze dne 29. íjna 2009, kterým se pro-vádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 808/2004 o statistice Spoleenství o informaní spolenosti.

NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1022/2009 ze dne 29. íjna 2009,kterým se mní naízení (ES) . 1738/2005, (ES) . 698/2006 a (ES) . 377/2008, pokud jde o Mezinárodní klasifikaci zamstnání (ISCO)

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 102/2009 ze dne 25. záí 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 103/2009 ze dne 25. záí 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 1006/2009 ze dne 16. záí 2009, kterým se mní naízení (ES) . 808/2004 o statistice Spole-enství o informaní polenosti

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 90/2009 ze dne 3. ervence 2009, kterým se mní Protokol 30 k Dohod o EHP o zvláštních ustanoveních o organizaci spolupráce v oblasti statistiky





27 z 27

Studie proveditelnosti „Redesign statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR“

Příloha č.8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2 Redesign statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR

Projekt IOP č. 148 “Redesign SIS” - Příloha č. 8 / Celkový rámec metodiky PRINCE2

1 z 18


1.1

Celkový rámec metodiky PRINCE2 PRINCE2TM je metodikou zahrnující procesy, komponenty a techniky nezbytné pro úspěšné vedení projektů na straně zadavatele.

TM

Obrázek 1 - PRINCE2

procesy a komponenty

Základním principem je Management-by-exception tedy řízení projektu na základě výjimek. V následujících kapitolách jsou detailněji popsány:

1.2

x

Procesy řízení projektu

x

Komponenty řízení projektu

x

Projektová dokumentace

x

Specifikace služeb souvisejících s dohledem nad projektem

x

Glosář

Procesy řízení projektu

1.2.1 Zahajování projektu Jedná se o proces předcházející vlastní realizaci projektu. A slouží k zajištění, že všechny předpoklady pro vlastní iniciaci projektu jsou zajištěny. Cílem tohoto procesu je: x

Vytvoření projekt management týmu a setkání jeho členů

x

Příprava charty projektu

x

Příprava Projektového přístupu (základní podoba řešení)

x

Zjištění očekávání kvality zadavatele

x

Založení záznamu rizik (identifikace prvních rizik) – „Risk Log“

x

Příprava plánu iniciace projektu


2 z 18


1.2.2 Vrcholové řízení projektu Proces, který zajišťuje řídící výbor projektu. Cílem procesu je: x

Autorizace iniciační etapy projektu

x

Autorizace projektu (vyhodnocení Iniciačního dokumentu projektu z hlediska toho zda odpovídá schválené investici do projektu)

x

Milníky a hranice fází – schvalování dosaženého stavu a dalšího postupu

x

Ad hoc doporučení na základě sledování postupu prací

x

Ukončování projektu (potvrzení dosažení výstupů projektu a kontrolované ukončení)

1.2.3 Iniciace projektu Cílem procesu iniciace je: x

Definovat jak bude dosaženo požadované kvality produktu

x

Plán a náklady projektu

x

Revize Business Case a zjištění, že bude vytvořen pro projekt akceptovatelný Business Case

x

Zajistit, že časová a finanční investice projektu je oprávněná a má smysl podstoupit rizika spojená s realizací projektu

x

Umožnit řídícímu výboru převzít vlastnictví nad projektem a schválit přidělení zdrojů projektu

Výstupy procesu jsou: x

Klíčovým produktem je iniciační dokument projektu definující co, proč, kdy a kým bude vyprodukováno.

x

Záznam jakosti – „Quality Log“

x

Záznam otevřených položek - „Issue Log“

1.2.4 Řízení hranic etap Na základě výstupů tohoto procesu řídící výbor (ŘV) přijímá klíčová rozhodnutí za jakých podmínek pokračovat v realizaci projektu. Cílem procesu je: x

Ujistit ŘV projektu, že všechny plánované produkty v dané fázi – plánu etapy byly dokončeny tak, jak bylo definováno.

x

Poskytnout ŘV informace potřebné k dalšímu vyhodnocení postupu projektu.

x

Poskytnout ŘV jakékoliv další relevantní informace ke schválení dokončené etapy a autorizaci etapy následující, spolu s delegováním tolerančních limitů.

x

Provést záznam všech měření, nových znalostí a informací, které mohou být přínosné pro další etapu projektu.

Výstupy procesu jsou: x

Závěrečná zpráva etapy projektu prezentovaná projektovým manažerem ŘV, obsahující informace o dosažených výstupech etapy.

x

Aktuální stav plánu etapy v porovnání s původním plánem.

x

Plán následující etapy nebo plán výjimky, pro který je požadováno schválení.

x

Revidovaný projektový plán.


3 z 18


x

Aktualizovaný záznam rizik – „Risk Log“.

x

Aktualizovaný Business Case.

x

Záznam získaných poznatků – „Lessons Learned Log“.

x

Jakékoliv provedené změny rolí a jejich obsazení v projekt management týmu.

1.2.5 Kontroling etap Proces slouží k monitorování a kontrole aktivit souvisejících s alokací práce, zajišťuje, že etapa je realizována dle plánu a zajišťuje reakci na nečekané změny. Proces vytváří jádro každodenní činnosti projektového manažera. V rámci etapy probíhá cyklus: x

Autorizace práce (pracovních balíků)

x

Sběru informací o postupu práce

x

Sledování požadavků na změny

x

Analyzování situace

x

Reporting

x

Přijímání korektivních opatření

Proces probíhá společně s aktivitami souvisejícími s řízením rizik a otevřených položek. Produkty používané na cyklické bázi v rámci kontroling etapy jsou: x

Pracovní balík

x

Report o postupu prací (pravidelný report projekt manažera pro ŘV)

x

Otevřená položka (zaznamenávaná do „Issue Log“)

x

Aktualizovaný záznam rizik – „Risk Log“

x

Pravidelně doplňovaný plán etapy

1.2.6 Řízení dodávky produktu Cílem procesu je zajistit, že plánované produkty budou v rámci projektu vytvořeny. x

Vyjednávání team managerů s projekt managerem o detailech realizace pracovních balíků.

x

Verifikace efektivní alokace a autorizace zdrojů ke schváleným pracovním balíkům.

x

Zajištění, že práce v rámci pracovních balíků odpovídá definovaným interface.

x

Kontrola, že práce je dokončena.

x

Zajištění, že dokončené produkty splňují požadovaná kritéria jakosti.

x

Zajištění schválení dokončených produktů.

x

Hodnocení postupu prací a pravidelné predikce dalšího vývoje.

Produkty vytvořené/doplněné v průběhu procesu: x

Týmové plány

x

Doplnění záznamů jakosti – „Quality Log“


4 z 18


x

Otevřené položky projektu – „Project Issues“

x

Doplnění záznamů rizik – „Risk Log“

x

Status report pravidelně poskytovaný týmovými manažery projekt manažerovi

1.2.6.1 Předání výsledků jednotlivých etap, akceptační řízení Výstupy každé jednotlivé etapy projektu, předá zhotovitel zadavateli v termínech upřesněných v harmonogramu. Akceptace výstupů zadavatelem bude prováděna na základě dohodnutých pravidel v závislosti na charakteru výstupu a primárně kontrolou splnění vstupního zadání a cílů výstupů.

1.2.7 Ukončování projektu Proces slouží ke kontrolovanému ukončení projektu. Proces pokrývá činnosti projektového manažera při ukončování projektu jak v řádném termínu tak při předčasném ukončení. Cíle procesu jsou: x

Prověřit do jaké míry jsou naplněny cíle projektu definované Iniciačním dokumentem.

x

Zhodnotit rozsah očekávaných produktů, které byly předány a akceptovány zákazníkem.

x

Potvrdit, že maintenance a provozní opatření jsou funkční.

x

Doporučení pro budoucí práci.

x

Shrnout získané znalosti do zprávy – „Lessons Learned Report“.

x

Připravit závěrečnou zprávu projektu.

x

Archivovat dokumentaci.

x

Vytvořit plán revizí prováděných po ukončení projektu.

x

Připravit doporučení pro ŘV na uvolnění zdrojů alokovaných na projekt.

1.2.8 Plánování Plánování je opakovaný proces. Hlavními aktivitami jsou: x

Plánovaní iniciační etapy projektu

x

Plánování projektu

x

Plánování etapy

x

Aktualizace projektového plánu

x

Akceptace pracovního balíku

x

Tvorba plánu výjimky

Mimo vlastních plánů proces vytváří: x

Kontrolní list produktů – tabulku všech produktů, které mají být vytvořeny s plánovanými a skutečnými daty draftů, prověřených a schválených verzí

x

Záznam rizik – „Risk Log“


5 z 18


1.3

Komponenty řízení projektu

1.3.1 Business case Základním dokumentem projektu je zpracovaný business case. Business case je verifikován a schvalován řídícím výborem projektu před vlastním zahájením projektu a v rámci každého rozhodovacího bodu/milníku v průběhu realizace projektu. Do doby zpracování business case plní jeho roli CBA analýza.

1.3.2 Organizace projektu Organizace projektu je založena na vztahu zákazník – dodavatel. Organizace má 3 základní řídící úrovně: x

Řídící výbor jako vrcholový orgán řízení projektu,

x

Projektový manažer jako výkonný manažer realizace projektu

x

Týmový manažer jako odborná realizační úroveň.

TM


Organizace projektu

V následující tabulce jsou specifikovány projektové role na straně dodavatele a jejich odborné předpoklady konkrétně pro Projekt Redesign SIS.

1.3.2.1 Řídící výbor Řídící výbor (ŘV) zajišťuje: x

Vytváření podmínek pro úspěšnou realizaci projektu

x

Kontrolu a sledování průběhu projektu


6 z 18


x

Navrhování postupu v oblasti obstarání TI dle podkladů pro obstarání

x

Návrh koordinace projektu s osobami odpovědnými za subsystémy systému zeměměřictví

x

Vyjadřování svého stanoviska k akceptaci výsledků jednotlivých etap projektu na základě výsledku akceptačního řízení

x

Doporučování změn smlouvy, nových smluv a jejich změn k podpisu statutárními orgány smluvních stran

x

Navržení uvedení modifikací do provozu

x

Schvaluje všechny významné plány projektu

x

Schvaluje ukončení/startování jednotlivých fází projektu

x

Přiděluje zdroje projektu

x

Působí jako arbitr při konfliktních situacích uvnitř projektu a směrem k externímu prostředí

x

Schvaluje odpovědnost projektového manažera

x

Schvaluje tolerance výstupů projektu (čas, kvalita, zdroje)

x

Odpovídá za zajištění projektu (Project Assurance) – zajišťuje, že projekt dodává výstup požadované kvality dle Business Case

Členové řídícího výboru: Nositel projektu Senior uživatel Gestor projektu dodavatele Projektový manažer

x

x

x

Nositel Projektu x

Má celkovou odpovědnost za projekt

x

Je podporován senior uživatelem a gestorem dodavatele

x

Je vlastníkem Business Case

x

Odpovídá, že projekt dodává výstup požadované kvality dle Business Case

x

Zajišťuje finanční zdroje

x

Zajišťuje podpisy smluv a jejich dodatků

Senior uživatel x

Odpovídá za specifikaci požadavků uživatelů zadavatele

x

Monitoruje, zda projekt tyto požadavky naplňuje

x

Reprezentuje zájmy všech uživatelů výstupů projektu

x

Tato role vyžaduje na straně ČSÚ více zástupců (uživatelské fórum)

Gestor projektu za dodavatele x

Reprezentuje zájmy dodavatele

x

Odpovídá za kvalitu všech dodávaných produktů a integritu projektu

x

Role může vyžadovat více zástupců dodavatelů (dodavatelské fórum)

x

Zajištění podpisu smluv a jejich dodatků


7 z 18


x

Koordinace projektu na straně dodavatele

1.3.2.2 Projektový manažer (PM) Dle metodiky PRINCE2 stojí projektový manažer buď na straně zadavatele, nebo dodavatele. V tomto případě je očekáváno, že roli PM naplní zadavatel pomocí outsourcingu. x

Plánuje a monitoruje projekt (plány projektu, fází a výjimek)

x

Řídí a plánuje rizika

x

Zajišťuje realizaci projektu na každodenní bázi v rámci odpovědnosti svěřené řídícím výborem projektu

x

Odpovídá, že projekt v rámci celé realizace vytváří požadované výstupy v požadované a schválené kvalitě v definovaných termínech a nákladech

x

Odpovídá za dodržování termínů dle schváleného časového harmonogramu projektu,

x

Odpovídá za koordinaci subdodavatelů

x

Odpovídá za proces řízení změn – navrhuje požadavky na změny

x

Předává zprávy o průběhu projektu ŘV včetně požadavků na změny mimo definované tolerance

x

Odpovídá, že výsledky projektu dosáhnou přínosů definovaných v Business Case

x

Odpovídá za schvalování požadavků na změny v rámci definovaných tolerančních limitů cílů a rozsahu projektu, časového plánu projektu, rozpočtu a kvality projektu,

x

Předkládá řídícímu výboru (ŘV) návrhy na změny nad rámec schválených tolerančních limitů

x

Detailně plánuje, koordinuje a kontroluje všechny aktivity projektu na své úrovni řízení a zadává úkoly jednotlivým vedoucím týmů, které jsou v jeho řídící pravomoci, autorizuje pracovní balíky

x

Odpovídá za motivaci členů projektového týmu

x

Připravuje závěrečnou zprávu projektu

1.3.2.3 Týmový manažer Manažeři jednotlivých týmů projektu jsou odpovědni za práci a výsledky svého týmu v rámci řešené problematiky. Jsou podřízeni a úkolováni projektovým manažerem. Vedoucí týmů odpovídají zejména za: x

Dodání jednotlivých produktů projektu definovaných projektovým manažerem v rámci pracovních balíků (dle produktového členění struktury projektu) v požadované kvalitě, termínech a nákladech

x

Řízení odborných řešitelských pracovních týmů

x

Přípravu týmových plánů

x

Reporting projektovému manažerovi v rámci pravidelných status reportů

x

Účast členů na pravidelných schůzkách týmu.

x

Zajištění řádného hodnocení výstupů vytvořených týmem,

x

Přidělování úkolů jednotlivým členům týmu, stanovení termínů pro dokončení těchto úkolů, kontrolu a splnění úkolů

1.3.2.4 Podpora projektu x

Administruje proces řízení změn

x

Vede a udržuje projektovou dokumentaci


8 z 18


x

Kontroluje a řídí dokumenty

x

Distribuuje všechny manažerské produkty projektu (řídící projektová dokumentace)

x

Provádí aktualizaci plánů

x

Administruje „Quality Review“ – Revize jakosti

x

Zajišťuje jednání Řídícího výboru

x

Dohlíží na dodržování projektových postupů a standardů,

1.3.2.5 Projektový dohled x

Je orgánem projektu nezávislým na projektovém manažerovi

x

Je primární odpovědností řídícího výboru a je delegován jako samostatný orgán

x

Zajišťuje kvalitu projektu a jeho výstupů

x

Provádí monitoring všech aspektů řízení projektu a výstupů projektu

1.3.2.6 Komise pro změny Komise pro změny je součástí organizace projektu: x

Především zajišťuje posuzování požadovaných změn rozsahu projektu

x

Posuzování požadovaných změn předmětu plnění smlouvy jednotlivých smluv

x

Podávání doporučení ŘV k provedení navrhovaných změn

x

Zasedání KZ se konají jen v případě potřeby

1.3.3 Plány Budou vytvořeny následující úrovně plánů projektu:

1.3.3.1 Plán projektu – „Project plan“ Je celkovým plánem projektu na nejvyšší manažerské úrovni a slouží řídícímu výboru k celkovému dohledu nad projektem, nezabývá se jednotlivými realizačními detaily. Obsahuje: x

Harmonogram (Gantt diagram) stanovující klíčové termíny a etapa projektu

x

Produktový Rozpad - „Product Breakdown Structure“

x

Vývojový Diagram Produktu - „Product flow diagram“

x

Popis hlavních produktů a termíny jejich dodání

x

Rozpočet projektu

x

Rozpočet na změny projektu

x

Kapacitní plán

x

Přidělené/schválené zdroje

x

Toleranční limity na úrovni projektu (rizika, náklady, termíny, kvalita)

x

Kontingenční plán

1.3.3.2 Plán etapy – „Stage plan“ Detailnější plán jednotlivých fází projektu. Vzniká rozpracováním plánu projektu. Obsahuje:


9 z 18


x

Popis plánu a projektového přístupu

x

Plán jakosti

x

Předpoklady pro realizaci plánu

x

Externí závislosti

x

Tolerance

x

Metody monitoringu a kontroly plánu

x

Reporting

x

Odhady použité při plánování

x

Harmonogram (Gantt diagram) stanovující detailní termíny v rámci etapa projektu

x

Produktový Rozpad - „Product Breakdown Structure“

x

Vývojový Diagram Produktu - „Product flow diagram“

x

Rozpočet

x

Kapacitní plán

x

Plánovaná rizika

x

Popis produktů vytvořených v rámci etapy

1.3.3.3 Týmový plán – „Team plan“ Nejnižší a nejdetailnější úroveň plánování projektu na úrovni pracovních týmů. Je připravován týmovými manažery.

1.3.3.4 Plán výjimky – „Exception plan“ Vytváří se v případě, kdy se očekává, že budou překročeny náklady/časová tolerance jednotlivých plánů. Plán výjimky v takovém případě nahrazuje tento plán.

1.3.4 Rizika Řízení rizik je založeno na kontinuálním sledování a vyhodnocování rizik projektu na všech řídících úrovních a přijímání odpovídajících protiopatření. Pravidelné zprávy o postupu prací obsahují vyjádření ke stavu rizik a průběhu činností, které riziko ošetřují. V případě potřeby ŘV zaujímá stanovisko a úkoluje potřebná opatření. Opakovaná pasivita při ošetřování rizika je událostí, ke které se ŘV vyjadřuje. Ukáže-li se, že některé riziko je aktuální a nedaří se ho odstranit v rámci plánu projektu/etapy projektu, je PM povinen iniciovat mimořádné jednání ŘV, kde bude projednán vliv na projekt a zváženo zastavení a přeplánování projektu ve smyslu změnového požadavku.

1.3.4.1 Analýza rizik V rámci analýzy rizik se provádí: x identifikace vlastního rizika a jeho zápis do záznamu rizik – „Risk Log“ x vyhodnocení rizika z hlediska: kategorie rizika (strategické/komeční, ekonomické, organizační, politické, životního prostředí, technické/infrastrukturní), pravděpodobnost s jakou nastane, dopadu (z hlediska času, nákladů, cílů projektu, zdrojů), proximity (čas kdy dané riziko nastane). x Následně jsou volena vhodná protiopatření: x Prevence / Redukce / Transfer / Akceptace / Kontingence


10 z 18


1.3.4.2 Řízení rizik x x

Plánování a vyčlenění zdrojů Na základě identifikovaných rizik v rámci analýzy bude provedeno plánování a alokace zdrojů, změny plánů a nové nebo modifikované pracovní balíky. Monitoring a reporting Mechanismus pro monitoring a reporting rizik.

1.3.4.3 Kontingenční plány V případě, že bude kontingence jako jedna z vybraných variant eliminace rizik,bude vytvořen kontingenční plán a rozpočet.

1.3.4.4 Rozpočet pro řízení rizik Dle opatření pro eliminaci rizik je alokován odpovídající rozpočet, kapacity a zdroje.

1.3.5 Kontrola Je klíčovým elementem řízení projektu. Cílem je zajistit, že projektu je i nadále realizovatelný, vytváří požadované produkty splňující očekávanou kvalitu, je veden dle harmonogramu, rozpočtu a kapacitního plánu. Hlavní úkoly: x

Monitorovat postup prací

x

Porovnat skutečnost s plánovaným stavem

x

Revidovat plány a možnosti vzhledem k budoucímu vývoji

x

Identifikovat problémy a rizika

x

Iniciovat korektivní opatření

x

Autorizovat další práci

TM


Kontrola


11 z 18


V rámci kontroly jsou využívány následující nástroje:

1.3.5.1 Iniciace projektu Ve fázi iniciace projektu je schváleno mezi projektovým manažerem a řídícím výborem: x

čeho má projekt dosáhnout

x

jakým způsobem budou dodány požadované výstupy a produkty

x jakým způsobem bude projekt monitorován a řízen Vše je uvedeno v iniciačním dokumentu projektu.

1.3.5.2 Etapy Etapa je logickým souborem aktivit a výstupů. Je základním elementem, který je řízen projektovým manažerem pověřeným řídícím výborem.

1.3.5.3 Tolerance V rámci projektu budou stanoveny toleranční limity – povolené odchylky od plánu v rámci, kterých se může pohybovat projektový manažer bez nutnosti řešení problému s řídícím výborem. To umožňuje realizaci projektu metodou „management-by-exception“ – management podle výjimek.

1.3.5.4 Vyhodnocení na konci etapy Je prováděno na konci každé etapy. Řídící výbor hodnotí další pokračování projektu a schvaluje postup do další etapy.

1.3.5.5 Vyhodnocení výjimky Je speciálním případem vyhodnocení etapy, kdy je řídícímu výboru předložen plán výjimky – „Exception Plan“.

1.3.5.6 Zprávy o postupu prací Základním principem je Management-by-exception tedy řízení projektu na základě odchylek. V průběhu iniciace je stanovena frekvence zasílání zpráv o postupu prací řídícímu výboru. Navrhovaná frekvence je 1x měsíčně.

1.3.5.7 Záznam rizik – „Risk Log“ Veškerá rizika jsou v celém průběhu projektu sledována a zaznamenávána v Záznamu rizik – „Risk Log“, která je součástí projektové dokumentace.

1.3.5.8 Otevřené položky – „Issues“ Řídící výbor má právo měnit schválené cíle a výstupy definované iniciačním dokumentem projektu. V okamžiku. Kdy je identifikován požadavek na změnu – „Issue“, řídící výbor musí rozhodnout o jeho prioritě, zda bude schválen a budou mu přiděleny zdroje.

1.3.5.9 Reporty o výjimkách – „Exception Reports“ Pokud projektový manažer předpokládá, že realizovaný plán nebude naplněn – bude mimo schválené tolerance, musí neprodleně připravit report o výjimce pro řídící výbor, včetně detailního popisu problému a návrhu řešení.


12 z 18


1.3.5.10

Pracovní balíky

Projekt bude rozdělen na základní jednotky – pracovní balíky. Ty tvoří formální dohodu mezi projektovým manažerem a týmovým manažerem. Popisuje práci, schválené termíny, standardy, jakost a požadavky na reporting. Žádná práce nemůže být zahájena bez schválení/autorizace pracovního balíku projektovým manažerem.

1.3.5.11

Status reporty

Jedná se o reporty týmových manažerů projektovému manažerovi. Jsou zasílány ve frekvenci definované v pracovním balíku. Na jejich bázi je prováděna pravidelná kontrola stavu rozpracovanosti pracovních balíků vzhledem k plánu etapy a plánu projektu. Tvoří základ pro pravidelné zprávy o postupu prací pro řídící výbor.

1.3.5.12

Záznam jakosti – „Quality Log“

Záznam jakosti eviduje veškeré plánované prověrky kvality, detaily jejich průběhu, kdo se jich účastnil a jejich výsledky. Záznam kvality je aktualizován týmovým manažerem / členy týmu. Poskytuje informace projektovému manažerovi o aktuálním stavu jakosti projektu.

1.3.5.13

Komunikace v projektu

Formální komunikace v projektu je komunikace mezi řídícím výborem a projektovým manažerem a projektovým manažerem a členy projektových týmů. Pro komunikaci zejména v oblasti předávání a vyřizování požadavků v oblastech údržby a záruky se využívá elektronické komunikace mezi HelpDeskem zadavatele a HelpDeskem zhotovitele. Pro vyřizování naléhavých požadavků mimo v pracovní dny od 9 do 17 hod. bude na úrovni vedení projektu dohodnut náhradní způsob komunikace. K neformální komunikaci slouží zejména pracovní setkání (workshop, konzultace), mailová nebo telefonická konverzace apod. Je-li výsledkem takové komunikace nějaká dohoda, úkol apod., musí být takový výstup formalizován.

1.3.6 Řízení jakosti Základní filosofií řízení jakosti projektu je zjištění očekávání zadavatele. Tato očekávání jsou zjišťována na úvodu projektu v rámci přípravy charty projektu.

1.3.6.1 Očekávání kvality zadavatele Pokud nejsou očekávání jakosti stanovena přesně, je úkolem projektového manažera doplnit a vyjasnit tato očekávání v rámci procesu přípravy charty projektu. Očekávání kvality mají měřitelné parametry.

1.3.6.2 Akceptační kritéria Akceptační kritéria jsou definicí měřitelných charakteristik finálního produktu, nezbytná pro závěrečnou akceptaci vytvořených produktů projektu. Dle metodiky PRINCE2 jsou využity standardní parametry pro akceptaci finálního produktu (ne všechny parametry jsou vhodné/nutné pro všechny finální produkty projektu) - pro konkrétní produkty je vždy upřesněno. Parametry jsou definovány v rámci zadání konkrétního produkty a v návaznosti na vstupní produkty projektu.

1.3.6.3 Plán jakosti projektu Plán určuje/ identifikuje standardy jakosti a hlavní odpovědnosti v oblasti jakosti. Na základě plánu jakosti je založen záznam jakosti – „Quality Log“ a dokumentace jakosti projektu.


13 z 18


1.3.6.4 Plán jakosti etapy Každá etapa projektu bude mít vlastní plán jakosti určující metody ověření jakosti u každého produktu vytvořeného v rámci etapy. Jsou určeni předseda revizní skupiny a členové revizního týmu.

1.3.6.5 Popis produktu Popis produktu je připraven pro každý důležitý produkt. Je základem při zpracování pracovních balíků a základním informačním zdrojem pro týmové manažery odpovídající za realizaci pracovních balíků.

1.3.6.6 Dokumentace jakosti – „Quality file“ Odpovědností projektového manažera je udržovat veškeré záznamy o jakosti v průběhu celého projektu. Dokumentace jakosti obsahuje plány jednotlivých testů a záznamy jakosti.

1.3.6.7 Záznam jakosti – „Quality Log“ Záznam jakosti je shrnutím všech plánovaných a provedených testů a jejich výsledků. Je doplňován týmovými manažery.

1.3.6.8 Revize jakosti – „Quality review“ V rámci řízení jakosti bude využívána technika Revize jakosti - Quality review. Quaity review představuje techniku revize jakosti se specifickým postupem, definovanými rolemi a kroky k zajištění úplnosti produktu a ke splnění příslušných standardů. Quality review je prováděno týmem kvality. Účastníci jsou vybráni z pracovníků, kteří mají užitek z produktu, a z těch s nezbytnými schopnostmi kontrolovat správnost produktu, učastní se rovněž pracovníci, kteří produkt vytvářeli ze strany dodavatele. Formálním způsobem je provedena kontrola jakosti všech produktů.

1.3.6.9 Zajištění kvality – tým kvality Tým kvality, je složen ze zástupce zadavatele a zástupců zhotovitele. Tým kvality je samostatný pracovní tým zřízený k zajištění jakosti projektu. Tým kvality nemá výkonnou ani rozhodovací pravomoc. Vedoucí Týmu kvality: x x x x

řídí činnosti spojené s ověřováním jakosti díla a identifikováním a zaznamenáváním jakýchkoliv problémů v oblasti jakosti po celou dobu realizace projektu je zodpovědný za provádění všech činností stanovených plány jakosti projektu a etapy odpovídá za to, že všechny zjištěné neshody, problémy, požadavky a podněty z oblasti jakosti budou zdokumentovány a písemně uplatňovány Tým kvality stanovuje koncepci a strategii zajištění jakosti projektu a ověřuje jakost výstupů každé etapy formou Revize jakosti – „Quality review“.

1.3.7 Konfigurační management Účelem konfiguračního managementu je identifikace, sledování a ochrana vytvořeného produktu. Konfigurační management rovněž řídí změny produktu a jejich verze.

1.3.7.1 Plán konfiguračního managementu Je vytvořen v rámci procesu plánování jakosti. Definuje: x x x

Metodu konfiguračního managementu, která bude použita Používané softwarové nástroje a produkty Místa, kde budou vytvořené produkty uloženy


14 z 18


x x x

Identifikační systém pro produkty Bezpečnostní pravidla Určuje obsazení role konfiguračního manažera

1.3.7.2 Záznam o konfigurační položce Je vytvářen pro každý produkt v rámci projektu. Záznam je vytvořen ihned po identifikaci jeho potřeby.

1.3.7.3 Konfigurační audit Je prováděn ke kontrole konfiguračních záznamů, zda odpovídají realitě. Audit verifikuje: x x x x

Všechny schválené verze konfiguračních položek existují Existují pouze autorizované položky Všechny záznamy o změnách byly správně autorizovány projektovým managementem Změny byly autorizovány

1.3.8 Změnové řízení Otevřená položka – „Issue“ je oficiálním vstupem dotazu, připomínky, identifikace nového rizika, identifikace potenciálního selhání nebo požadavku na změnu. Veškeré otevřené položky musejí být uzavřeny před ukončením projektu.

TM


Změnové řízení

1.3.8.1 Požadavek na změnu Požadavek na změnu je záznam navrhované modifikace požadavků uživatele. Pro každý požadavek je prováděna analýza časové náročnosti realizace. Náklady a dopad na plán etapy a plán projektu, harmonogram, rizika a Business Case. Jedná-li se o změnu v rámci definovaných tolerancí je možné provést tuto změnu na úrovni projektového manažera. Jsou-li tolerance překročeny o realizaci požadavku na změnu rozhoduje řídící výbor nebo jím pověřená autorita – změnový výbor (Změnová komise) - „Change Authority“. Veškerá přijatá rozhodnutí týkající se požadavku se zaznamenávají do záznamu otevřených položek – „Issue Log“.


15 z 18


1.3.8.2 Off-specifikace Je využívána k dokumentaci situace, kde produkt nesplňuje specifikaci. Stejně jako u požadavků na změnu platí toleranční limity pro přijetí rozhodnutí na úrovni projektového manažera respektive eskalace k řídícímu výboru formou zprávy o výjimce – „Exception Report“.

1.3.8.3 Záznam otevřených položek – „Issue Log“ Existuje jediný záznam – „Issue Log“ pro celý projekt. Shrnuje veškeré otevřené položky za celý projekt a celou dobu jeho realizace.

1.3.8.4 Řešení otevřených položek – „Issues“ Každá otevřená položka má vlastní identifikátor a je vložena do záznamu otevřených položek – „Issue Log“. V rámci procesu analýza otevřených položek je určen dopad na projekt. Na základě této analýzy projektový manažer rozhoduje o dalším postupu – řešení v rámci tolerancí nebo eskalace otevřené položky ŘV resp. Pověřené změnové autoritě - změnovému výboru. Veškerá rozhodnutí týkající se otevřené položky jsou zaznamenána do záznamu otevřených položek – „Issue Log“.

1.3.8.5 Zprávy o postupu prací V rámci jednotlivých reportů o postupu prací, které vytváří projektový manažer je uvedeno shrnutí otevřených položek – „Issues“ a jejich stav/řešení v daném období.

1.4

Projektová dokumentace Dle metodiky PRINCE2TM bude vedena následující struktura dokumentace:

1.4.1 Dokumentace projektu x x x x x x

x

Iniciační dokument projektu (obsahuje cíle, hlavní výstupy, omezení, plán postupu, toleranční limity projektu, monitorovací mechanismy, úvodní Business Case, úvodní plán projektu, úvodní záznam rizik, komunikační plán, plán jakosti Organizace projektu (organizační schéma projektu a popisy rolí) Plány (plány projektu ve všech verzích, produktové diagramy) – projektový plán bude revidován minimálně na začátku každé etapa projektu Business case Záznamy rizik (včetně stavu a opatření k jejich eliminaci) Záznamy z kontrolních bodů projektu (vstupní dokumenty – Projektový mandát, záznamy o akceptace fází řídícím výborem, plán revizí výsledků projektu po jeho skončení, doporučení pro další postup, „Lessons-learned“ log a report – Záznam získaných poznatků/report, závěrečná zpráva) Komunikační plán

1.4.2 Dokumentace fází projektu x x x x x

Organizace projektu (organizační schéma projektu a popisy rolí) do úrovně projektových týmů Plány (plány fází, týmové plány a plány výjimek v aktuálních verzích) Záznamy z kontrolních bodů projektu (Schválené pracovní balíky, status reporty, reporty o postupu prací, reporty o výjimkách, hodnocení fází) Deník projektu Korespondence projektu

1.4.3 Dokumentace jakosti projektu x

Očekávání kvality zadavatele


16 z 18


x x x x x x

Akceptační kritéria Plán jakosti projektu Plán konfiguračního managementu Konfigurační záznamy Záznamy kvality – „Quality Log“ Otevřené body - „Project Issues“ – „Issue Log“


17 z 18


Deloitte označuje jednu či více společností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve 140 zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. 165 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. Odborníky společnosti Deloitte spojuje firemní kultura, založená na spolupráci, která podporuje bezúhonnost, tvorbu významné hodnoty pro trh a klienty, vzájemnou oddanost a sílu vyplývající z kulturní rozdílnosti. Pracovníci společnosti Deloitte se neustále vzdělávají, získávají podnětné zkušenosti a obohacující příležitosti pro rozvoj kariéry, průběžně posilují firemní odpovědnost, budují důvěru veřejnosti a pozitivně ovlivňují okolní prostředí. Member of Deloitte Touche Tohmatsu © 2009 Deloitte Česká republika


18 z 18

Příloha č. 06e. Název souboru: RSIS_ZD004P06e_SP_RSIS.pdf Počet stran přílohy (bez tohoto krycího listu): 203 Administrace přílohy: Ivo Makalouš

Recommend Documents