Příklad dobré praxe VII

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Projekt „Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství“ CZ 1.07/1.3.00/08.0181

Příklad dobré praxe VII z realizace kariérového poradenství Mgr. Václav Štrof

2010

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Základním cílem kariérového poradenství na střední škole je pomoc žákům při jejich rozhodování o budoucí kariéře. Kariérový poradce by v žádném případě neměl být ten, kdo učiní rozhodnutí za žáka, ale na druhé straně ani pasivní člen, který je schopen žákovi poskytnout pouze informace technického rázu, týkající se vyplnění přihlášky na vysokou školu. Kariérový poradce by tedy měl tvořit jakýsi styčný bod, ve kterém se stýkají informace ohledně trhu práce z různých zdrojů a úhlů pohledu a ze kterého na druhé straně vycházejí informace, které ovlivňují přípravu žáků na škole a jsou různými kanály předávány žákům tak, aby výsledkem tohoto procesu bylo takové rozhodnutí žáka o jeho budoucí kariéře, které povede k jeho pracovní úspěšnosti. Při tomto procesu kariérový poradce úzce spolupracuje s vedením školy, třídními učiteli, žáky a i jejich rodiči. Co je myšleno pod pojmem „pracovní úspěšnost“? Člověk úspěšný na trhu práce: Má práci – To je zcela základní cíl přípravy mladých lidí na střední škole a tedy i základní a nejhlavnější úkol kariérového poradenství. Brány středních škol by měli opouštět absolventi, kteří jsou připraveni uspět minimálně po pracovní stránce, tedy mají práci, která: a) Se mu daří – Jinými slovy má veškeré kompetence, které ke své práci potřebuje, nebo je schopen si tyto kompetence pružně doplňovat. b) Má budoucnost – Tedy, již na začátku své kariéry se zaměřil na obory, které nejsou atraktivní momentálně, ale obory, které budou žádané i v středně a dlouhodobém měřítku. Navíc je připraven se pružně přizpůsobit změnám na trhu práce formami dalšího studia, rekvalifikacemi apod. c) Uspokojí jeho materiální potřeby – Tedy není nucen přijmout jakoukoliv práci, nýbrž je dostatečně kvalifikovaný, aby si mohl vybrat kvalitní a dobře hodnocenou prácí d) Ho baví – Vybraný obor musí také odpovídat absolventovým předpokladům a zájmům tak, aby ho práce zajímala a tudíž v ní byl kreativní a realizoval se v ní. Má‐li být úspěšně dosažen základní cíl, tedy, že absolvent střední školy bude mít práci, je nezbytně nutné, aby kariérové poradenství bylo realizováno na třech úrovních. • Strategické – Ovlivňování školních vzdělávacích programů tak, aby zahrnovaly přípravu na kompetence společností žádané. Kariérový poradce ve spolupráci s ostatními pedagogy upravuje vzdělávací programy tak, aby co nejlépe odrážely požadavky společnosti. To se tedy samozřejmě dotkne všech studentů • Skupinové – Tyto aktivity již budou zacíleny na specifickou skupinu tak aby doplnily vzdělávací programy o specifické informace například pro zájemce o specifický obor, určitou vysokou školu, nebo pro studenty určitého ročníku tak aby podpořili jejich motivaci k práci apod. • Individuální – Na tomto stupni se již jedná o práci s jednotlivými žáky, kde jsou jim předložena data, která jim usnadní orientaci na trhu práce a v možnostech, které mají tak, aby jejich konečné rozhodnutí bylo co možná nejoptimálnější.


INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V následujícím textu je naznačeno schéma kariérového poradenství na střední škole, které přesněji vyjasní pozici kariérového poradce a informační toky, které zajišťují, aby kariérové poradenství dosahovalo maximální efektivity.

Příprava a nácvik kompetencí potřebných pro budoucí povolání Tento bod se nejvíce promítne na strategické, tedy celo‐školní úrovni. Kariérový poradce zde s dalšími pedagogy definuje požadavky na školní vzdělávací program (ŠVP) takové, které nejlépe odrážejí požadavky společnosti. ŠVP je následně na základě těchto doporučení upravován. Tím je zaručeno, že všichni žáci školy jsou cvičeni v kompetencích skutečně žádaných a potřebných, čímž je splněn základní předpoklad k jejich úspěšnému zvládání budoucí profese.

Informační zdroje o požadovaných kompetencích. Např. Národní soustava kvalifikací

Firmy Sociální partneři

Metodik celoživotního vzdělávání

Kariérový poradce

Ředitelka školy

Zástupce pro vzdělávání

Vedoucí předmětových sekcí

Rodiče

Obrázek 1 Schéma toku informací pro aktivní ovlivňování tvorby ŠVP


INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Na skupinové úrovni kariérový poradce organizuje přednášky, projektové dny, exkurze a podobné aktivity pro vybrané skupiny žáků tak, aby byly dále doplněny kompetence, které v rámci výuky procvičit nelze, nebo jsou procvičeny pouze částečně. Na individuální úrovni pak kariérový poradce upozorňuje jednotlivé žáky na požadavky kladené pozicí o kterou se žák uchází tak, aby si mohl případně potřebné kompetence doplnit. Kariérový poradce je schopen mu poskytnout přehled možností, jak, popř. kde, lze danou kompetenci natrénovat.

Přijímací pohovor nanečisto Jako příklad skupinové práce je projektový den nazvaný „Přijímací pohovor nanečisto“. Tato akce je pořádána ve spolupráci se sociálními partnery (firmami) které vypíší fiktivní pozice a žáci 3‐tích ročníků se zúčastní konkurzu na tyto pozice tak, jako by se jednalo o pozice skutečné. Vyhodnocení jejich životopisů a motivačních dopisů bude provedeno skutečnými personalisty ze zapojených firem. Nejúspěšnější žáci pak budou pozváni k pohovoru, na jehož základě budou pozice nabídnuty nejlepším. Ostatní žáci budou během projektového dne seznámeni s dalšími informacemi, které jim ještě více pomohou zvýšit svoji úspěšnost při ucházení se o pracovní pozici.

Příprava na kariéru, která má budoucnost Je samozřejmé, že má‐li být absolvent pracovně úspěšný, musí se při hledání své kariéry zaměřit především na odbornosti, které jsou ve společnosti žádány a to nejen momentálně, ale také v dlouhodobém horizontu. Tento bod úzce souvisí s předcházejícím bodem a na strategické úrovni se projeví stejným způsobem, jak je znázorněno na Obrázek 1. Kariérový poradce zde využívá další informační zdroje, které poskytují informace o potřebě odborníků v daných oborech a o možnostech uplatnění. ŠVP je pak modifikován tak, aby se přednostně zaměřoval na kompetence vhodné pro tyto perspektivní oblasti. Na skupinové úrovni jsou opět využívány nástroje, jako přednášky, exkurze, stáže, které žákům představí žádané odbornosti a tím zvýší informovanost o těchto oborech a zároveň i motivuje žáky k dalšímu zájmu o tyto obory. Důležitou částí není pouze motivace k žádaným oborům, ale motivace k práci jako takové. Má‐li mít člověk budoucnost, musí mít pozitivní vztah k práci jako takové. K zvýšení této motivace lze zvážit například takové akce, jako je setkání a diskuse s nezaměstnaným člověkem, které žáky vystaví realitě a pocitům člověka který nemůže najít práci, ukáže jim to, že práce není pouze zdroj peněz, ale že tvoří značnou část seberealizace jedince a naplnění lidského života jako takového. Na úrovni individuální je v této oblasti úzké pouto se zbývajícími dvěma body. Pozice musí mí t nejen budoucnost, ale také musí absolventovi nabízet uspokojení jeho materiálních potřeb a musí ho bavit. Při individuální práci s jednotlivými žáky, jsou žákům předkládány informace, které mu poskytují přehled o perspektivě oboru, který ho zajímá a umožní mu učinit rozhodnutí, které mu zajistí povolání s budoucností, ale zároveň takové, které ho zabezpečí a bude ho bavit.


Možnost podnikání


V této části je třeba se také věnovat možnosti podnikání. V prvním bodě je zajištěno, že žáci budou připravováni tak, aby měli potřebné kompetence k úspěšnému zvládání zaměstnání. Ovšem možnost převzetí zodpovědnosti za svou vlastní zaměstnanost a popřípadě i vytvoření pracovních příležitostí i pro ostatní, nesmí být v žádném případě opomenuta. Tato problematika bude určitě ošetřena v některých předmětech, např. občanská nauka, nebo ekonomie, kde se žáci seznámí se základy podnikání, s rozdílem mezi pozicí zaměstnance a zaměstnavatele a s výhodami jednoho, nebo druhého. Budou tak mít základní platformu k tomu, aby se mohli rozhodnout, která pozice jim bude více vyhovovat. Tato oblast je pak intenzivně doplňována na úrovni skupinové formou exkurzí, přednášek nebo diskuzí s podnikateli. Navíc zde přichází v úvahu velmi výhodná spolupráce s Úřadem práce, který podporuje vznik a rozvoj nových firem a bude schopen žákům podat přesnější informace včetně informací o podpoře začínajícím podnikatelům.

Práce, která baví a je dobře placená Jak je již zmíněno v předcházejícím odstavci, pomoc při hledání kariéry, která jedince zabezpečí a bude ho bavit se bude již realizovat spíše na nižších stupních, tedy na stupni skupinovém a individuálním. Z hlediska strategického je možno pouze motivovat žáky k zájmu o práci, čímž jim poskytneme dobrý základ pro jejich budoucnost. To je ale spíše zapadá do výchovného poradenství, které s kariérovým poradenstvím úzce souvisí, ale není již cílem tohoto projektu. Vzhledem k tomu, že Česká Republika má velkou strojírenskou tradici, strojařské pozice budou u nás vždy žádány a potřebné. To samo o sobě je již dobrým předpokladem pro uplatnění našich absolventů a zárukou perspektivního zaměstnání. Nicméně je žádoucí, aby zájem studentů o strojařské odbornosti byl během studia podporován a dále rozdmýcháván. Zde se dají využít především exkurze do podniků. Tyto exkurze by se dali rozčlenit na dva druhy. • Motivační exkurze – pro žáky jednoho ročníku, nebo třídy bez ohledu na jejich zájmy, čistě proto, aby je informovali o jistém druhu strojní výroby a motivovaly je k dalšímu zájmu o strojařinu. • Cílené exkurze – pro skupinky žáků, kteří již mají užší zájem o specifickou problematiku. Takové exkurze jim pak dodají další přesnější informace jak ohledně daného oboru, tak ohledně nabídky práce, možné kariéry u podniku, nutnosti dalšího vzdělávání atd. Na individuální úrovni kariérový poradce využívá svých informačních zdrojů, aby žákovi předložil reálný obraz situace v oboru, o který má zájem a popřípadě mu pomohl nají vhodnější alternativu, je‐li to třeba. Kariérový poradce má k dispozici nástroje, pomocí kterých je schopen pomoci žákovi, který nemá představu o své budoucí kariéře, identifikovat oblasti, které by ho mohly zajímat a bavit. S výsledky těchto nástrojů je pak možno dále pracovat tak, že se porovnají se seznamem profesí z dané oblasti a společně se dále postupuje tak, aby si žák postupně ujasnil a zúžil svůj zájem a podle toho dále zaměřil další kroky.


Závěr


Cílem kariérového poradenství na střední škole je připravit absolventa, který bude mít práci, která bude mít budoucnost, bude ho bavit a materiálně ho zabezpečí. Z toho důvodů kariérové poradenství vstupuje přímo do přípravy učebních plánů tak, aby žáci byli od prvních okamžiků na střední škole připravováni a cvičeni v kompetencích, které budou potřebovat pro své budoucí povolání. V průběhu studia jsou pak formou skupinových aktivit, které jsou koordinovány kariérovým poradcem, seznamováni s dalšími informacemi a možnostmi, které jim doplňují přehled o situaci na trhu práce a o jejich možnostech. Na nejnižší úrovni pak kariérový poradce pracuje s jednotlivci individuálně a s využitím diagnostických nástrojů a informačních zdrojů pomáhá budoucímu absolventovi najít pro něj co možná nejvhodnější budoucí kariéru.


Příklad dobré praxe VII

Recommend Documents