Příklad dobré praxe IX

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Projekt „Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství“ CZ 1.07/1.3.00/08.0181

Příklad dobré praxe IX pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Anna Janderková

2010

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE PRO PT ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Název RVP a ŠVP, v rámci kterého je výuka realizována: RVP pro obory vzdělávání 23‐41‐M/012 Strojírenství a 26‐41‐M/01 Elektrotechnika Předmět: Ekonomika Téma výuky: Příprava na pohovor se zaměstnavatelem Cíl výuky: přiblížit úskalí pohovoru se zaměstnavatelem a doporučit jak danou modelovou situaci co nejlépe řešit Kompetence obsažené ve zpracování PT v RVP ‐ ŠVP, které budou výukou rozvíjeny: (viz níže přiložený výtah z RVP) porozumět zadání, určit a vystihnout podstatu skutečnosti zvládnout danou komunikační situaci verbálně i nonverbálně – osobně si vyzkoušet vhodnou prezentaci formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, obsahově, logicky i jazykově správně vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je porovnávat se svými představami a předpoklady umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech Hodinová dotace: 1 výuková hodina Učivo: Téma navazuje na část Jak si hledat zaměstnání, ve které si žák: uvědomil své vlastnosti, schopnosti, dovednosti, vědomosti a znalosti, tj. sestavil si svůj kvalifikační profil. Žák pracoval s dotazníkem sebehodnocení „Jak vidím sám sebe“, kde pojmenoval rysy osobnosti a definoval výraznost daného rysu pomocí škály 1‐5. Výroky z dotazníku žák následně využil k sestavení motivačního dopisu a životopisu vyzkoušel najít v tisku nebo na internetu tzv. dobrý inzerát a reagoval na něj sestavením motivačního dopisu a životopisu, příp. další osobní dokumentací Příprava na pohovor se zaměstnavatelem 1. část – výklad: Osobní pohovor rozhoduje o přijetí/nepřijetí uchazeče o zaměstnání. Je proto důležité nepodcenit přípravu – současnost je charakteristická tím, že na jedno místo je několik zájemců a místo dostane ten, kdo zaujme. Osobní setkání se zaměstnavatelem může mít různou podobu: konkurz – na obsazení zpravidla vyšších manažerských funkcí. Konkurz probíhá podle vnitřních předpisů organizace, která jej vyhlašuje (průběh: vyhlášení konkurzu s podmínkami Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ účasti, účastníci doručí do místa vyhlašovatele v písemné podobě své vize nebo koncepce rozvoje, vyhlašovatel sestavení komisi, vlastní konkurzní řízení, zveřejnění výsledků) výběrové řízení – volnější pravidla než u konkurzu, může být formální před komisí složenou z 3 – 5 lidí nebo pohovor přímo s majitelem firmy (třeba u šálku kávy)

2. část ‐ metoda řízené diskuse: Příprava na pohovor: 1. pravidlo:

Informace o firmě

Dobrý dojem udělám, když vím o firmě co nejvíce. Znám její postavení na trhu, předmět podnikání, vím o její historii, z místního tisku nebo webu získám informace o akcích, které organizuje, případně pročtu výroční zprávy, všímám si vývěsek, výzdoby na chodbách organizace… 2. pravidlo:

Znovuprostudování materiálů

Materiály, které jsem dodal/a znovu pečlivě prostuduji. Zpravidla se vždy někdo zeptá na doplňující, zpřesňující informace. 3. pravidlo:

Mám trému

Každý z nás má trému a ta se snižuje opakováním podobné situace. Pokud mám víc potenciálních zaměstnání, začnu pro mně u méně důležité firmy, tzv. vyzkouším si to. U dalšího výběrového řízení už budu lépe připraven/a. Na trému pomáhá autosugesce – „nejde o život“, „s úsměvem“, „já to zvládnu“ – nebo dechové cvičení. (U malého % lidí pomáhá psycholog.) 4. pravidlo:

Vhodné oblečení

Můj vzhled vytváří a ovlivňuje první dojem o mně, závisí na pozici, na kterou se hlásím. Je jasné, že moje snaha je vypadat co nejlépe, čistě a upraveně. Pozor!!! na nevhodné divadelní líčení, vyzývavé extravagantní oblečení, silné parfémy, bezpočet šperků, piercing na nevhodných místech… Pro pobavení: příloha 5. pravidlo:

Dochvilnost

Na jednání se dostavím včas, počítám s časovou rezervou (dopravní špička, nehoda, zpoždění spoje nepřispějí ke klidnému průběhu pohovoru). 6. pravidlo:

Řeč těla

Na co si dát pozor! Aktivně vytvářím první dojem Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Při vstupu do místnosti pozdravím, zřetelně se představím a řeknu důvod návštěvy. Pamatuji na to, že nepoužívám slangové výrazy! Pohyb v prostoru K posluchačům je nejvhodnější stát čelem (nikoliv bokem nebo dokonce se točit zády). Respektuji osobní zóny svých posluchačů tak, abych nevzbuzoval/a dojem dominance.

Podání ruky Ruku k podání zásadně nabízí jako první zaměstnavatel, je možné, že tento akt neproběhne vůbec. Při podávání ruky se partnerovi dívám do očí, mírně se k němu předkloním. Pozor!!! na extrémy jako tzv. „leklá ryba“ nebo „železný Zekon“. Studená nebo zpocená ruka nedělá dobrý dojem. Oční kontakt Pohled z očí do očí je nejdůležitějším prvkem neverbální komunikace, vytváří okamžitou zpětnou vazbou. Pozor!!! rozděluji svůj pohled rovnoměrně mezi všechny posluchače, vyvaruji se „civění“ na svůj protějšek (mohlo by to znamenat moji aroganci nebo moji slabomyslnost). Pokud mi pohled do očí není příjemný, občas se podívám dolů, nikdy ne nahoru nebo z okna (vyvolá to reakci, že celá komise se podívá tím směrem). Pánové pozor!!! nekoukám do výstřihu žen! Dámy nepočítáme vlasy na pleši zaměstnavatele! Síla úsměvu Vhodně použitý úsměv okolí vnímá jako pozitivní signál.



Hlas Při mluvení hlas zbytečně nezesiluji, výrazně a zřetelně vyslovuji, správně dýchám, nemluvím příliš rychle, nepolykám koncovky nebo dokonce celá slova. Pro zvýraznění důležitých informací používám změnu tónu hlasu, tempa řeči nebo pauzu (pomlku) – pokud to umím, s hlasem si pohrávám. Gesta a ruce Používám tzv. otevřená gesta, při kterých nevytvářím žádnou fyzickou překážku. Dáváme tím najevo svou jistotu a otevřenost v komunikaci. Ideální pozice rukou je v oblasti pasu (tzv. královská zóna). Uzavřená gesta jsou taková, při nichž vytvářím bariéru – zkřížené ruce, desky v rukou, skrývání rukou za zády… Používáním těchto gest působím nejistě. Pozor!!! na předměty v ruce – propisku, brýle, kapesník, knoflík… (Propiska může vystřelit, knoflík u saka odpadne…) Pozor!!! neškrábu se na hlavě, nehraji si s vlasy, podle možnosti ruce k tváři nedávám – znamená to rozpačitost, nejistotu nebo dokonce lež.

1

2

3

2

3

4

1

Vysvětlení k obrázkům: 1 2 3

Otevřenost – naprostá upřímnost Muž‐zaklesnuté ruce – nespokojenost, potlačení negativního postoje Zkřížení paží – obraný či zamítavý postoj, pocit nejistoty Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Sedící muž‐zkřížené ruce – obraný či zamítavý postoj, pocit nejistoty, zaťaté pěsti, většinou doprovází zrudlý obličej a zaťaté zuby Žena‐zaklesnuté ruce – nespokojenost, potlačení negativního postoje Sedící žena‐zaklesnuté ruce ‐ sebejistý postoj, vyjadřování myšlenek, názorů, naslouchá Sedící muž‐zaklesnuté ruce – sebejistý postoj, vyjadřování myšlenek, názorů

5 6 7 Magický účinek – jména členů komise Prestiž získám tím, že se naučím jména komise nebo alespoň několika klíčových osob, které v průběhu rozhovoru použiji. Jméno je typ sdělení, které se k posluchači dostane přes všechny filtry vnímání, posluchače zaujme (ješitnost?) a je víc vstřícný. 7. pravidlo:

Obvyklé otázky při pohovoru

Otázka

Přijatelná odpověď

Dělal jste již někdy práci, o kterou se ucházíte?

Ano, v rámci studia na SŠ jsem absolvoval praxi…

Proč chcete pracovat právě u nás?

Ne, s danou práci ještě nemám zkušenosti, ale rychle se učím nové věci, v rámci studia jsem pracoval na…, jsem pečlivý, vytrvalý, zvládám pracovat samostatně i v kolektivu… Vím, že jste perspektivní firma, v regionu máte dobré jméno… Hledám stálé a perspektivní pracovní místo a vím, že Vaše firma…

Co očekáváte od zaměstnání v naší firmě?

Odborný růst, příležitost k seberealizaci…

Proč bychom měli zaměstnat právě Vás?

Hledám zaměstnání, kde budu moci rozvíjet své schopnosti a dovednosti, pracuji rychle a spolehlivě…, absolvoval jsem tyto kurzy…, mohu nastoupit okamžitě.

Jaké jsou Vaše silné stránky, přednosti?

Zde žák využije dotazník „Jak vidím sám sebe“, který měl předchozí hodinu na tzv. osobnostní rysy.

Jaké jsou Vaše slabé stránky, nedostatky, rezervy?

Pozor!!! v zásadě se přiznám k tomu, co nakonec vypadá jako moje silná stránka. Za nedostatek považuji znalost anglického jazyka, ale vzdělání si již 5. rokem doplňuji kurzem angličtiny na


INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ jazykové škole. Nevím o žádných nedostatcích, které by bránily při vykonávaní této práce. Jako každý člověk jistě mám nedostatky, ale věřím, že nebudou ovlivňovat výkon mého zaměstnání.

S jakými stroji, přístroji,…, umíte zacházet?

Vyjmenuji zařízení, s kterými jsem ve škole, v dílnách, na praxi pracoval/a. Na nadstandardní úrovni ovládám kancelářský softwarový balík, grafické programy, aktivně programuji…

Jak byste vyřešil tento problém…?

Odpovím, jak nejlíp umím. Odpověď není snadná, neznám podrobnosti, ale s podobným případem jsem se již setkal a řešil jsem je tímto způsobem…

Co víte o naší organizaci?

Z tisku jsem se dověděl… Na vašich webových stránkách… Mluvil jsem s vedoucím oddělení …, od něj jsem se dověděl…

Co vaše zdraví?

Děkuji, jsem zdravý/á. Nemám žádné zdravotní problémy, které by bránily mé práci.

Jakou mzdu si představujete?

Vím, že mzdy v tomto regionu pro tento druh práce jsou v rozmezí… Vaše firma má výbornou pověst, jistě mi dobře zaplatíte za kvalitně odvedenou práci. Kolik mi můžete nabídnout? Upřímně řečeno, nabídli jste mi méně, než jsem si představoval, můžete mi nastínit možnosti osobního ohodnocení a podmínky dalšího mzdového růstu?

Metody: 1. část: výklad – úvod do problematiky pohovorů, konkurzů 2. část: učitelem moderovaná diskuse, teorie je rozdělena do 7 bodů – pravidel, každé pravidlo učitel uvede a dá prostor žákům na diskusi, příp. vybraní žáci zahrají modelovou situaci 3. část: 7. pravidlo „Obvyklé otázky při pohovoru“ – učitel aktivizuje všechny žáky tím, že uvedené otázky klade náhodně vybraným žákům Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Výsledky: hodnocen je aktivní přístup jednotlivých žáků, žáci si vyzkouší modelové situace, které mohou u pohovoru nastat, a snaží se na ně pohotově reagovat (ostatní žáci mohou rozebrat reakci žáka – závisí na klimatu třídy, aby nedošlo k zesměšňování), nejlepším žákům je doporučena účast ve školním kole fiktivního konkurzu na obsazení místa … Reflexe: účast ve školním kole fiktivního konkurzu


Příklad dobré praxe IX

Recommend Documents