PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ

PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ 2003-2009

Ing. Jakub Pechlát leden 2011

Upozornění: Určeno pro potřeby městské správy hlavního města Prahy a jeho městských částí. Jiné využití doporučujeme konzultovat s autorem.

Příjmy a výdaje rozpočtů pražských městských částí v období 2003-2009 Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jakub Pechlát, tel. 236 005 677, email: [email protected] Elektronická verze dokumentu: http://www.urm.cz/cs/strateg-plan-analyzy-konkurenceschopnost

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 5 SHRNUTÍ................................................................................................................................... 6 1.

VÝVOJ POČTU OBYVATEL .......................................................................................... 9

2.

CENOVÁ HLADINA ...................................................................................................... 13

3.

CELKOVÉ PŘÍJMY ........................................................................................................ 14

4.

DAŇOVÉ PŘÍJMY .......................................................................................................... 18

5.

DOTAČNÍ PŘÍJMY (TRANSFERY) .............................................................................. 22

6.

OSTATNÍ PŘÍJMY.......................................................................................................... 26

7.

CELKOVÉ VÝDAJE....................................................................................................... 27

8.

BĚŽNÉ VÝDAJE ............................................................................................................ 31

9.

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ................................................................................................ 35

10.

ROZPOČTOVÉ SALDO ............................................................................................. 39

11.

ÚHRN A STRUKTURA KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ ............................................ 43

12.

POROVNÁNÍ MČ PODLE VÝVOJE ROZPOČTOVÝCH POLOŽEK .................... 45

POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................................. 47

Úvod Analýza zachycuje vývoj příjmů a výdajů a jejich dílčích složek v rozpočtech pražských městských částí (MČ) za uplynulá dvě volební období, přesněji za roky 2003-2006 (dále VO3) a 2007-2009 (VO7), údaje za hospodářský rok 2010 nejsou prozatím k dispozici. Pro vzájemné porovnání příjmů a výdajů rozpočtů byl proveden přepočet na jednoho obyvatele v jednotlivých sledovaných letech. Průměry za víceletá období mají za cíl odstranit vliv mimořádně nízkých či vysokých položek v některém ze sledovaných roků. Přitom je věnována pozornost také změně počtu obyvatel, který je jedním z významných faktorů ovlivňujících využití rozpočtových prostředků městských částí. Zjištěné údaje jsou zpracovány do přehledných kartogramů a tabulek. Pro srovnání je uváděna příslušná hodnota rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Pozornost je věnována také rozpočtovému saldu. Na závěr je provedena kategorizace městských částí podle zjištěných hodnot. Cílem analýzy je prezentovat vývoj rozpočtových ukazatelů mezi dvěma sledovanými obdobími způsobem, který umožňuje porovnat jednotlivé pražské městské části. Čtenář má zároveň v příloze k dispozici všechny podkladové údaje. Zdrojem údajů byly zprávy o plnění rozpočtu hl. m. Prahy dostupné na oficiálních internetových stránkách města (rozpočtové údaje) a internetové stránky ČSÚ (údaje o počtu obyvatel). Po zveřejnění údajů za rok 2010 bude analýza aktualizována, aby srovnání volebních období bylo úplné. Metodická poznámka U ukazatelů přepočtených na 1 obyvatele pracujeme mj. s hodnotou za všechny městské části. Ta není průměrem 57 individuálních hodnot, ale je spočítána z celkových souhrnů jednotlivých ukazatelů za všechny městské části, tj. jako by šlo o celek s jedním rozpočtem (viz příloha – list „Městské části celkem“). Tento přístup byl zvolen s cílem odstranit z takto počítaného „průměru“ extrémní hodnoty malých MČ.

5

Shrnutí A) Stavové ukazatele Mezi obdobími 2003-2006 a 2007-2009 byly zjištěny následující minimální a maximální hodnoty rozpočtových ukazatelů městských částí. Údaje dokládají výrazné rozdíly dané velikostí populace, urbanistickým charakterem a odlišnými potřebami jednotlivých městských částí. Tabulka č. 1

Mezní hodnoty rozpočtových ukazatelů městských částí v období 2003-2006 a hodnota vlastního hl. m. Prahy (Kč/obyv./rok) 2003-2006 příjmy celkem

minimum Kč/ob./rok městská část 4 313 Kunratice

maximum Kč/ob./rok městská část 40 848 Štěrboholy

rozdíl maxmin

vlastní hl. m. Praha

36 535

34 817

4 870 Praha 1

4 557

28 893

- daňové

313 Petrovice

- dotační

3 199 Kunratice

37 321 Praha 22

34 122

4 295

- ostatní

-258 Královice

9 563 Křeslice

9 821

1 629

výdaje celkem

4 335 Újezd

42 171 Štěrboholy

37 836

36 516

- běžné

2 434 Újezd

14 380 Praha 1

11 946

24 241

35 621 Štěrboholy

35 156

12 277

6 176

-1 700

- kapitálové saldo rozpočtu

465 Benice -2 835 Velká Chuchle

3 341 Praha 6

Z tabulek 1 a 2 jsou zřejmé několikanásobné rozdíly mezi městskými částmi. Největší rozdíly jsou v položce kapitálové výdaje, která je tak nejvíce variabilní položkou. Zároveň je patrné, že rozsah hodnot se mezi obdobími snížil u všech příjmových položek a dále u celkových a kapitálových výdajů. Tento trend patrně potvrdí i údaje za rok 2010, který byl již výrazně (více než rok 2009) ovlivněn hospodářskou recesí a s ní spojeným výpadkem daňových příjmů. Ty městské části získávají prostřednictvím transferů od hlavního města, proto je třeba porovnávat daňové příjmy vlastního hl. m. Prahy s dotačními příjmy městských částí. Tabulka č. 2

Mezní hodnoty rozpočtových ukazatelů městských částí v období 2007-2009 a hodnota vlastního hl. m. Prahy (Kč/obyv./rok) 2007-2009 příjmy celkem - daňové

minimum Kč/ob./rok městská část 4 366 Újezd 339 Petrovice

- dotační

3 398 Libuš

- ostatní

-258 Újezd

maximum Kč/ob./rok městská část

rozdíl maxmin

vlastní hl. m. Praha

35 541 Praha 1

31 175

40 422

6 189 Praha 1

5 850

33 421

28 509 Praha 1

25 111

5 408

2 856

1 594

2 598 Štěrboholy

výdaje celkem

3 536 Újezd

37 498 Praha 1

33 962

39 435

- běžné

2 523 Újezd

25 063 Praha 1

22 540

25 660

864 Suchdol

16 191 Praha 22

15 327

13 775

-2 974 Šeberov

6 186 Praha 17

9 160

988

- kapitálové saldo rozpočtu

Kapitálové výdaje městských částí, které nejvíce přispívají k rozvoji jejich technické a občanské vybavenosti, dosáhly v období 2003-2009 úhrnné výše 27,8 mld. Kč. Vlastní hlavní město Praha vykázalo za stejné období částku 108,7 mld. Kč kapitálových výdajů. Zatímco městské části investovaly především v kapitolách školství, mládež a samospráva 6

a hospodářství, kam směřovalo dohromady 53,2 % jejich kapitálových výdajů, vlastní hl. m. Praha se 62,3 % soustředilo na kapitolu doprava, což odráží potřebu financovat mimořádně náročné dopravní stavby celoměstského významu. Rozpočtový schodek, který je především odrazem vůle vedení městské části využívat deficitní financování chodu městské části, nebyl v období 2003-2009 vzácným jevem. Jeho četnost však nebyla nadměrná. Pouze jediná městská část vykázala deficit šestkrát (Přední Kopanina) a čtyři městské části pětkrát ze sedmi sledovaných let. Naopak jedna městská část nevykázala schodek ani jednou (Praha 7) a dalších 22 nejvýše dvakrát. B) Změnové ukazatele Mezi obdobími 2003-2006 a 2007-2009 byly zjištěny následující změny rozpočtových ukazatelů souboru rozpočtů městských částí a rozpočtu vlastního hlavního města Prahy. Hodnoty jsou přepočteny na Kč na obyvatele a rok. Tabulka č. 3

HODNOTY ZMĚN ROZPOČTOVÝCH UKAZATELŮ SOUBORU MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A VLASTNÍHO HL. M. PRAHY MEZI OBDOBÍMI 2003-2006 A 2007-2009 (Kč/obyv./rok)

příjmy celkem - daňové - dotační - ostatní výdaje celkem - běžné - kapitálové saldo rozpočtu

městské části celkem Kč/obyv./rok % 1 560 15,8 85 8,2 1 561 18,5 -86 -20,9 1 687 18,1 784 12,2 886 30,4 -127 -23,2

vlastní hl. m. Praha Kč/obyv./rok % 5 606 16,1 4 527 15,7 1 113 25,9 -34 -2,1 2 918 8,0 1 419 5,9 1 499 12,2 2 687 ---

Průměrné roční celkové příjmy vzrostly ve 34 městských částech, v nichž bydlí 78,3 % pražské populace. Průměrné roční celkové výdaje vzrostly ve 32 městských částech zahrnujících 77 % obyvatel města. Na straně příjmů vzrostly především průměrné roční dotační příjmy, které zároveň tvoří nejvýznamnější složku příjmů městských částí (okolo 85 %). Nárůst zaznamenalo 35 městských částí představujících 78,2 % populace města. Na straně výdajů vzrostly průměrné roční běžné výdaje v 31 městských částí zahrnujících 78,2 % obyvatel Prahy. Průměrné roční kapitálové výdaje pak vzrostly ve 34 městských částech, kde žije 87 % populace města. Míra nárůstu přitom dosáhla 30,4 %. Průměrné roční rozpočtové saldo u souboru městských částí pokleslo o 127 Kč/obyv., zůstalo však kladné na hodnotě 421 Kč/obyv. Rozpočet vlastního hl. m. Prahy vykázal nárůst salda ze záporné hodnoty na hodnotu kladnou, což odráží přechod od výrazných deficitů v letech 2003-2004 přes mírné přebytky v letech 2005-2007 po extrémní přebytek v roce 2008 určený na úhradu závazků. V roce 2009 však opět následoval deficit. Souhrnné porovnání změn pomocí celkových příjmů, kapitálových výdajů a rozpočtového salda ukázalo, že 39 % pražanů žije v 17 městských částech, které vykázaly růst všech tří ukazatelů, zatímco pouhých 9 % žije v 10 městských částech, které vykázaly pokles všech tří ukazatelů. Nárůst vykázaly především městské části s více než 15 tisíci obyvateli, pokles častěji menší městské části, zejména ty s méně než 4 tisíci obyvateli.

7

C) Závěry a doporučení Zjištěné výrazné rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi potvrzují jejich velkou rozmanitost z hlediska velikosti populace, charakteru zástavby, přítomných hospodářských a obslužných funkcí a s nimi souvisejících potřeb a povinností, které městské části plní v oblasti samostatné i přenesené působnosti. Do jaké míry jsou však zjištěné rozdíly, resp. jejich velikost žádoucí, by mělo být předmětem dalších úvah a analýz s cílem formulovat exaktněji definovaný přístup k rozdělování dotací z rozpočtu vlastního hl. m. Prahy jednotlivým městským částem, který by zajistil v blízké budoucnosti odpovídající vybavenost ve všech městských částech Prahy. Tím by se omezily například nároky na vnitroměstskou přepravu vynucenou nedostupností některých služeb v určitých lokalitách. Analýza tak potvrdila potřebu úkolů stanovených v Programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015 (viz usnesení ZHMP č. 30/84 ze dne 22. 10. 2009), konkrétně hlavního úkolu „K 2.B Analýza finančních možností města“: a) Zpracovat střednědobý investiční program města, který by poskytl městským částem vodítko při stanovování vlastní investičních priorit. b) Podrobněji rozpracovat rozpočtový výhled (včetně jeho konfrontace se střednědobým investičním programem), který by byl pro městské části dalším podkladem při rozpočtovém plánování a realizaci jejich rozvojových záměrů. Dále doporučujeme blíže analyzovat zejména položku dotační příjmy MČ, odlišit transfery daňových příjmů a skutečné dotační příjmy z rozpočtu vlastního hl. m. Prahy, což umožní lépe identifikovat rozložení zdrojů daňových příjmů a rozsah dotací určených jednotlivým městským částem. Zjištění přineseme v příští aktualizaci této analýzy, která zároveň zahrne i údaje za rok 2010.

8

1. Vývoj počtu obyvatel V období 2003 až 2009, přesněji mezi 31. 12. 2002 a 31. 12. 2009, se počet obyvatel Prahy zvýšil o 87 088 osob, což představuje nárůst o 7,5 %. Příliv obyvatel nebyl pochopitelně rovnoměrný, v některých, zejména malých, městských částech dosáhl nárůst desítek procent a ve třech došlo naopak k poklesu počtu obyvatel. Změna počtu obyvatel se promítá i do rozpočtových potřeb městských částí, je třeba zajistit nové kapacity občanské vybavenosti a služeb apod. Noví obyvatelé přivádějí do městské části také dodatečné daňové příjmy. Při porovnávání městských částí je třeba zohlednit skutečnost, že velké městské části s desítkami tisíc obyvatel mají odlišné charakteristiky než malé městské části. Proto jsme přikročili jednak ke kategorizaci MČ podle počtu obyvatel (kategorie označujeme písmeny A až E), jednak k přepočítání rozpočtových údajů na počet obyvatel. V tabulkách uvádíme MČ seskupené do velikostních kategorií podle počtu obyvatel v roce 2009, s údaji o změně počtu obyvatel ve sledovaném období. Tabulka č. 4

Vývoj počtu obyvatel v MČ s více než 60 000 obyvateli (kategorie A) MČ Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 8 Praha 10 Praha 11 celkem

obyv. k 31. 12. 2002 obyv. k 31. 12. 2009 71 277 73 497 129 760 129 475 77 372 84 303 99 181 101 089 100 532 102 905 106 962 111 048 80 180 78 679 665 264

680 996

rozdíl 2002-2009 procentuální změna 2 220 3,1 -285 -0,2 6 931 9,0 1 908 1,9 2 373 2,4 4 086 3,8 -1 501 -1,9 15 732

2,4

Velké městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 55 %. Na nárůstu počtu obyvatel se podílely jen 18 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel je pochopitelně nízká, pouze 2,4 %. Tabulka č. 5

Vývoj počtu obyvatel v MČ s 15 000 až 60 000 obyvateli (kategorie B) MČ Praha 1 Praha 2 Praha 7 Praha 9 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 17 Praha 18 Praha 20 celkem

obyv. k 31. 12. 2002 obyv. k 31. 12. 2009 33 356 30 502 49 340 49 389 40 038 41 818 42 198 52 572 54 094 54 893 52 840 59 443 38 370 45 564 26 939 30 442 23 318 25 522 14 240 17 063 13 178 15 016 387 911

422 224

rozdíl 2002-2009 procentuální změna -2 854 -8,6 49 0,1 1 780 4,4 10 374 24,6 799 1,5 6 603 12,5 7 194 18,7 3 503 13,0 2 204 9,5 2 823 19,8 1 838 13,9 34 313

Pozn.: Kurzívou označené MČ by v období 2003-2006 spadaly do nižší velikostní kategorie.

9

8,8

Středně velké městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 33 %. Na nárůstu počtu obyvatel se podílely 36 % (nejvíce), přičemž relativní změna počtu obyvatel je mírně vyšší než v předchozí skupině, činí 8,8 %. Tabulka č. 6

Vývoj počtu obyvatel v MČ s 4 000 až 15 000 obyvateli (kategorie C) MČ obyv. k 31. 12. 2002 obyv. k 31. 12. 2009 Praha 16 7 469 8 377 Praha 19 4 600 6 436 Praha 21 7 453 9 585 Praha 22 4 766 7 702 Čakovice 5 769 9 611 Kunratice 6 001 8 458 Libuš 8 343 10 020 Petrovice 6 108 6 204 Suchdol 5 458 6 473 Zbraslav 7 879 9 420 Zličín 2 965 4 454 celkem 66 811 86 750

rozdíl 2002-2009 procentuální změna 908 12,2 1 836 39,9 2 132 28,6 2 936 61,6 3 842 66,6 2 457 40,9 1 677 20,1 96 1,6 1 015 18,6 1 541 19,6 1 499 50,6 19 939 29,8

Pozn.: Kurzívou označená MČ by v období 2003-2006 spadala do nižší velikostní kategorie.

Střední městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 7 %. Na nárůstu počtu obyvatel se však podílely 30 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel této kategorie MČ je více než dvakrát vyšší než v předchozí skupině, činí 22,9 %. Tabulka č. 7

Vývoj počtu obyvatel v MČ s 1 500 až 4 000 obyvateli (kategorie D) MČ obyv. k 31. 12. 2002 obyv. k 31. 12. 2009 Běchovice 3 060 3 702 Ďáblice 2 273 3 139 Dolní Chabry 2 600 3 537 Dolní Měcholupy 1 113 2 021 Dolní Počernice 1 780 2 177 Dubeč 2 055 3 154 Klánovice 2 612 3 056 Kolovraty 1 941 3 187 Lipence 1 574 2 219 Nebušice 2 404 3 288 Řeporyje 2 395 3 757 Satalice 1 435 2 271 Slivenec 1 978 2 661 Šeberov 1 824 2 773 Štěrboholy 997 1 860 Újezd 1 913 2 648 Velká Chuchle 1 723 1 946 Vinoř 2 706 3 741 celkem 36 383 51 137

rozdíl 2002-2009 procentuální změna 642 21,0 866 38,1 937 36,0 908 81,6 397 22,3 1 099 53,5 444 17,0 1 246 64,2 645 41,0 884 36,8 1 362 56,9 836 58,3 683 34,5 949 52,0 863 86,6 735 38,4 223 12,9 1 035 38,2 14 754 40,6

Pozn.: Kurzívou označené MČ by v období 2003-2006 spadaly do nižší velikostní kategorie.

10

Menší městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 4 %. Na nárůstu počtu obyvatel se však podílely 17 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel je v této a následující skupině nejvyšší, činí 40,6 %. Tabulka č. 8

Vývoj počtu obyvatel v MČ s méně než 1 500 obyvateli (kategorie E) MČ Benice Březiněves Koloděje Královice Křeslice Lochkov Lysolaje Nedvězí Přední Kopanina Troja celkem

obyv. k 31. 12. 2002 obyv. k 31. 12. 2009 330 486 652 991 888 1 249 258 314 361 803 587 597 872 1 249 224 261 497 778 900 1 191 5 569 7 919

rozdíl 2002-2009 procentuální změna 156 47,3 339 52,0 361 40,7 56 21,7 442 122,4 10 1,7 377 43,2 37 16,5 281 56,5 291 32,3 2 350 42,2

Malé městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 0,6 %. Na nárůstu počtu obyvatel se podílely 2,7 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel je obdobná jako v předchozí skupině, činí 41,5 %. Největší absolutní nárůst obyvatel se tak odehrál ve středně velkých MČ s 15 až 60 tisíci obyvatel, zejména v Praze 9 a 14, ale také v Praze 5 z kategorie velkých MČ. Největší relativní nárůst pak nastal v malých MČ s méně než 4 tisíci obyvatel (max. Křeslice a Štěrboholy).

11

Obrázek č. 1

Kategorie městských části dané počtem obyvatel

12

2. Cenová hladina Při porovnávání vývoje rozpočtových údajů MČ bychom pro zachování maximální objektivity měli vzít v úvahu také změny cenové hladiny, tj. inflaci, která se promítá do cen zboží a služeb. Jelikož tento faktor působí ve všech územních jednotkách ve městě stejně, ponecháváme ho v dalším textu stranou. Přesto považujeme za vhodné alespoň stručně uvést vývoj cenové hladiny v období 2003-2009. Roční inflace byla ve sledovaném období proměnlivá s růstovým trendem do roku 2008, v roce 2009 následoval strmý pokles z 6,3 % na 1,0 %. Cenová hladina roku 2009 byla ve srovnání s rokem 2003 o 18,5 % procenta vyšší. Graf č. 1

Roční inflace a cenová hladina v letech 2003-2009 120

7 117,3 6,3

6

115

110

107,4 4

104,8 105

102,8 3

2,5

2,8

2,8 2

100

100,0 1,9 95

1 1,0 0

0,1

2003

90 2004

2005

2006

roční inflace

2007

2008

cenová hladina

Zdroj.: Česká národní banka

13

2009

cenová hladina (2003=100)

110,4

5 roční inflace (%)

118,5

3. Celkové příjmy Celkové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy se ve sledovaném období postupně zvyšovaly z 37,3 mld. Kč v roce 2003 na 52,7 mld. v roce 2008, poté se v roce 2009 snížily na 48,6 mld. Kč. Příjmy městských částí (MČ) se v souhrnu zvýšily z 11,7 mld. Kč v roce 2003 na 15,5 mld. Kč v roce 2009. Ve struktuře příjmů existuje mezi rozpočtem vlastního hl. m. Prahy a rozpočty MČ výrazný rozdíl. Hlavní příjmovou složkou vlastního hl. m. Prahy jsou daně, které tvořily 78–87 % příjmů. Podíl dotačních příjmů se pohyboval v rozmezí 7–17 % a ostatní příjmy v rozmezí 3–5 %. Pro městské části je význam dotačních a daňových příjmů opačný, protože podíly na vybraných daních získávají prostřednictvím transferů, tj. ve složce dotační příjmy. Jejich podíl se pohyboval v rozmezí 84–89 %. Vlastní daňové příjmy se pohybovaly v rozmezí 8– 12 % a ostatní příjmy v rozmezí 2–6 %. Graf č. 2

Celkové příjmy vlastního hl. M. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč) 48,7

48,0

45,6

44,3 36,7

40

37,3

50

52,7

60

13,7

2005

2006

2007

2008

15,5

13,0

2004

11,6

2003

10,5

12,7

20

11,7

30

10 0

vlastní hl. m. Praha

2009

městské části

Při přepočtu příjmů na obyvatele zjistíme, že mezi oběma volebními obdobími došlo k nárůstu celkových příjmů na jednoho obyvatele u vlastního hl. m. Prahy i u souboru MČ. Mezi jednotlivými MČ však najdeme výrazné rozdíly. V období 2003-2006 vykázaly tři MČ vyšší hodnotu než u vlastního hl. m. Prahy (Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Praha 22), v letech 2007-2009 už žádná. Naopak 46 MČ v prvním a 52 MČ ve druhém volebním období má na obyvatele méně, než činí poloviční hodnota rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Významný je tento fakt zejména u velkých a středně velkých MČ, jako jsou Praha 4, 5, 8 a Praha 10, jejichž průměrné roční celkové příjmy na 1 obyvatele se ve druhém období pohybují okolo 9 000 Kč (což představuje pouze cca 25 % průměru příjmů vlastního hl. m. Prahy a zhruba ¾ průměru příjmů MČ). Tyto rozdíly samozřejmě do značné míry souvisejí s odlišnými úkoly, které plní samospráva (ale i státní správa) na úrovni celého města (které je zároveň krajem) a městských částí. Významným zjištěním tak jsou především rozdíly mezi jednotlivými MČ, v tomto případě zhruba desetinásobný rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou.

14

Obrázek č. 2

Průměrné roční celkové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 3

Průměrné roční celkové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

15

Tabulka č. 9

Průměrné roční celkové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Nedvězí Praha 1 Praha 17 Benice Petrovice Praha 3 Dubeč Lysolaje Praha 11 Praha 16 Přední Kopanina Dolní Chabry Praha 7 Běchovice Praha 4 Praha 10 Březiněves Satalice Praha 14 Praha 13 Praha 2 Praha 9 Kunratice Praha 20 Praha 21 Praha 15 Praha 6 Řeporyje Dolní Počernice Praha 12 Vinoř Koloděje Lipence Praha 18 Královice Libuš Lochkov Újezd Suchdol Slivenec Praha 8 Praha 5 Čakovice Zličín Křeslice Zbraslav Ďáblice Šeberov Kolovraty Velká Chuchle Praha 19 Nebušice Klánovice Praha 22 Štěrboholy Troja Dolní Měcholupy MČ celkem

kategorie E B B E C A D E A C E D B D A A E D B B B B C B C B A D D B D E D B E C E D C D A A C C E C D D D D C D D C D E D ---

změna 10 804 10 602 9 113 7 872 6 702 5 588 5 174 4 613 3 534 3 198 2 991 2 894 2 786 2 674 2 427 2 174 1 919 1 806 1 787 1 653 1 411 1 117 857 798 756 697 614 348 271 231 214 197 36 9 -72 -670 -859 -908 -973 -1 188 -1 254 -1 315 -1 494 -2 181 -2 670 -2 674 -2 865 -3 280 -3 507 -4 431 -4 476 -6 459 -8 997 -11 468 -16 001 -16 023 -23 999 1 561

VO3 15 451 24 939 6 797 4 910 7 514 9 985 7 295 9 474 7 906 13 683 5 816 6 528 10 724 8 620 7 282 6 209 17 190 19 000 6 793 9 244 10 372 8 240 4 313 11 733 11 518 10 549 12 798 7 721 17 158 7 445 5 093 10 049 12 270 9 126 11 373 5 072 16 657 5 274 5 383 9 807 10 290 11 481 9 005 9 586 21 878 8 438 13 231 10 816 19 778 18 854 20 897 14 944 18 158 39 464 40 848 29 418 40 831 9 872

16

pořadí VO3 15. 5. 47. 56. 43. 31. 45. 34. 41. 17. 51. 49. 26. 38. 46. 50. 12. 9. 48. 35. 28. 40. 57. 21. 22. 27. 19. 42. 13. 44. 54. 30. 20. 36. 24. 55. 14. 53. 52. 32. 29. 23. 37. 33. 6. 39. 18. 25. 8. 10. 7. 16. 11. 3. 1. 4. 2. ---

VO7 pořadí VO7 26 256 3. 35 541 1. 15 909 13. 12 782 22. 14 217 17. 15 574 15. 12 469 24. 14 086 18. 11 439 28. 16 881 9. 8 807 42. 9 422 37. 13 511 19. 11 294 30. 9 709 36. 8 383 46. 19 108 7. 20 805 5. 8 580 44. 10 897 32. 11 783 27. 9 357 38. 5 171 54. 12 531 23. 12 274 26. 11 246 31. 13 412 20. 8 069 47. 17 429 8. 7 676 48. 5 307 53. 10 247 34. 12 306 25. 9 135 40. 11 301 29. 4 402 56. 15 798 14. 4 366 57. 4 410 55. 8 619 43. 9 037 41. 10 166 35. 7 511 50. 7 405 51. 19 208 6. 5 764 52. 10 366 33. 7 536 49. 16 271 12. 14 423 16. 16 422 11. 8 485 45. 9 161 39. 27 996 2. 24 847 4. 13 395 21. 16 832 10. 11 433 ---

Průměrné roční celkové příjmy na jednoho obyvatele městských částí mezi sledovanými obdobími v souhrnu vzrostly o 1 561 Kč/obyv. (tj. o 15,8 %), přičemž 34 MČ, v nichž bydlí 78,3 % pražské populace, vykázalo nárůst a 23 pokles (21,7 % populace). Nárůst přitom vykázalo 16 z 18 MČ s více než 15 tisíci obyvateli (kategorie A a B), zatímco pokles častěji vykázaly menší MČ, např. polovina MČ s méně než 4 tisíci obyvateli (D a E). V tabulce je zelenou barvou označena hodnota u těch MČ, jejichž celkové příjmy na obyvatele přesahují hodnotu za všechny MČ. Je patrné, že i přes výrazné poklesy si MČ na konci žebříčku udržují stále nadprůměrnou hodnotu ukazatele. Celkem 9 MČ z těch, které vykázaly pokles, vykazují i ve druhém období hodnotu přesahující hodnotu za soubor MČ. V prvním období přitom vykazovalo nadprůměrnou hodnotu 16 z nich. Jednotlivé velikostní kategorie MČ vykazují odlišnosti dané celkovým počtem obyvatel (čím více obyvatel, tím menší je vliv změny způsobený určitým počtem nových obyvatel), mírou změny počtu obyvatel (čím vyšší růst obyvatel, tím rychleji klesají příjmy připadající na jednoho obyvatele) a změnou dotačních příjmů MČ jako nejvýznamnější složky příjmů (s růstem dotačních příjmů roste i jejich objem připadající na jednoho obyvatele). Z toho vyplývá, že ve velkých MČ mají změny počtu obyvatel menší vliv na výsledný ukazatel než v malých MČ, kde může mít zároveň značný vliv dotace na konkrétní rozpočtově významný projekt. V případě celkových příjmů došlo mezi sledovanými obdobími na jedné straně k nárůstu průměrných hodnot za MČ (a také za vlastní hl. m. Prahu), na druhé straně zároveň ke snížení variability hodnot jednotlivých MČ. Zatímco v období 2003-2006 vykázaly extrémní hodnoty tři MČ (Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Praha 22), v období 2007-2009 již jen jediná (Praha 1). První dvě velikostní kategorie MČ (A a B) vykázaly častěji kladnou změnu a absolutní hodnota změn nebyla tak vysoká. Naopak k nejvyšším absolutním změnám a také k častějším poklesům hodnot došlo, z výše zmíněných důvodů, v malých MČ (zejména kategorie D a E). Je zřejmé, že faktorem není ani tak změna počtu obyvatel (u 4 z prvních pěti MČ došlo k nárůstu průměrných celkových příjmů i přes nárůst počtu obyvatel), jako změna v rozpočtových příjmech. Zatímco v prvních MČ (s výjimkou Prahy 1) navýšení rozpočtových prostředků více než kompenzovalo nárůst obyvatel, v posledních pěti MČ se spojil negativní dopad nárůstu počtu obyvatel s poklesem rozpočtových příjmů.

17

4. Daňové příjmy Daňové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy se ve sledovaném období zvyšovaly z 30 mld. Kč v roce 2003 na 44,1 mld. v roce 2008, poté v důsledku hospodářské recese poklesly na 38,2 mld. Kč v roce 2009. Daňové příjmy městských částí zareagovaly na recesi stejně, v případě MČ však tvoří jen minoritní část příjmů, neboť daňový výnos získávají jako transfer od hl. m. Prahy v rámci dotačních příjmů. Výše daňových příjmů MČ se v souhrnu pohybovala v rozmezí 1,1 až 1,5 mld. Kč. Graf č. 3

30,0

38,2

41,1

37,2

36,7

32,1

40

44,1

Daňové příjmy vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč)

30

20

1,1

1,2

1,3

1,3

1,4

1,5

1,3

10

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

0

vlastní hl. m. Praha

městské části

Pro ilustraci uvádíme strukturu daňových příjmů hl. m. Prahy celkem (tj. včetně MČ) za roky 2008 a 2009. Nejvýznamnější položkou je daň z přidané hodnoty následovaná daněmi z příjmů. Tyto tři položky dohromady představují přes 90 % daňových příjmů. Podíl DPH se v reakci na výpadek daní z příjmů právnických a zejména fyzických osob meziročně zvýšil o 6 procentních bodů. Tabulka č. 10

Struktura daňových příjmů hl. m. Prahy celkem (2008 a 2009) daňové příjmy daně z příjmu fyzických osob (DPFO) daně z příjmu právnických osob (DPPO) daň z přidané hodnoty (DPH) poplatky a odvody v oblasti životního prostředí místní poplatky z vybraných činností a služeb správní poplatky daně z majetku ostatní celkem

skutečnost k 31. 12. 2008 (tis. Kč) 11 232 919 13 935 214 17 796 791 729 931 760 842 571 173 446 423 125 849 45 599 143

18

podíl na daňových příjmech 24,6 % 30,6 % 39,0 % 1,6 % 1,7 % 1,3 % 1,0 % 0,3 % 100 %

skutečnost k 31. 12. 2009 (tis. Kč) 9 353 771 9 996 279 17 722 321 703 238 665 417 448 840 452 648 136 277 39 478 791

podíl na daňových příjmech 23,7 % 25,3 % 44,9 % 1,8 % 1,7 % 1,1 % 1,1 % 0,3 % 100 %

Obrázek č. 4

Průměrné roční daňové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 5

Průměrné roční daňové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

19

Tabulka č. 11

Průměrné roční daňové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Benice Praha 1 Praha 20 Dolní Počernice Praha 8 Praha 14 Praha 10 Lochkov Praha 13 Praha 7 Praha 6 Praha 4 Praha 5 Klánovice Praha 17 Praha 2 Praha 3 Dubeč Praha 15 Praha 11 Petrovice Libuš Praha 21 Vinoř Praha 12 Dolní Chabry Slivenec Újezd Troja Čakovice Zbraslav Praha 16 Suchdol Praha 9 Praha 18 Praha 19 Nebušice Běchovice Praha 22 Koloděje Šeberov Lysolaje Kunratice Lipence Velká Chuchle Ďáblice Satalice Březiněves Přední Kopanina Křeslice Nedvězí Řeporyje Dolní Měcholupy Zličín Královice Kolovraty Štěrboholy MČ celkem

kategorie E B B D A B A E B B A A A D B B A D B A C C C D B D D D E C C C C B B C D D C E D E C D D D D E E E E D D C E D D ---

změna 1 390 1 319 292 155 149 135 127 116 111 105 87 81 81 73 68 52 44 37 36 29 27 20 15 6 3 -5 -29 -34 -45 -50 -53 -68 -74 -78 -84 -89 -90 -90 -96 -97 -123 -139 -142 -147 -151 -167 -169 -232 -274 -299 -329 -351 -352 -482 -578 -700 -813 85

VO3 1 469 4 870 1 233 1 005 864 762 850 872 736 1 514 838 900 1 044 641 590 1 540 1 024 762 951 624 313 863 770 725 630 1 031 1 014 382 1 140 1 081 745 1 349 695 1 293 1 046 1 388 560 820 1 783 584 630 840 846 1 086 1 188 1 250 1 482 1 498 1 062 1 411 2 668 1 684 2 891 2 109 2 169 1 224 3 596 1 045

20

pořadí VO3 13. 1. 19. 31. 35. 44. 37. 34. 46. 10. 40. 33. 27. 49. 53. 9. 29. 43. 32. 52. 57. 36. 42. 47. 50. 28. 30. 56. 22. 24. 45. 16. 48. 17. 26. 15. 55. 41. 7. 54. 51. 39. 38. 23. 21. 18. 12. 11. 25. 14. 4. 8. 3. 6. 5. 20. 2. ---

VO7 pořadí VO7 2 859 2. 6 189 1. 1 525 11. 1 160 18. 1 013 27. 897 36. 977 32. 988 28. 847 38. 1 619 8. 925 35. 981 31. 1 126 19. 714 44. 658 48. 1 592 9. 1 067 23. 800 39. 987 29. 653 49. 339 57. 883 37. 785 41. 731 42. 633 50. 1 027 26. 986 30. 348 56. 1 095 21. 1 031 25. 692 47. 1 281 15. 622 51. 1 215 17. 962 33. 1 299 14. 469 55. 730 43. 1 686 6. 487 54. 506 53. 701 46. 704 45. 939 34. 1 037 24. 1 083 22. 1 313 13. 1 266 16. 788 40. 1 112 20. 2 338 5. 1 333 12. 2 540 4. 1 627 7. 1 591 10. 524 52. 2 783 3. 1 130 ---

Změny v průměrných ročních daňových příjmech na obyvatele mezi obdobími nejsou výrazné, 44 z 57 MČ se pohybuje v rozmezí od -200 do +200 Kč/obyv. Nárůst se projevil častěji ve větších MČ, kde je také větší rozsah činností, za něž MČ vybírají poplatky (které jsou hlavními daňovými příjmy MČ), a tyto dosahují vyššího objemu. Většina městských částí (32) vykázala pokles. Tyto MČ však představují pouze 14,1 % pražské populace, tedy zejména malé MČ, např. 22 z 28 MČ s méně než 4 tisíci obyvateli (kategorie D a E) a naopak jen 2 z 11 MČ s 15-60 tisíci obyvateli (B a C) a žádná z velkých MČ (A). I v tomto případě se pokles týkal především těch MČ, které vykazovaly v prvním období nadprůměrné hodnoty, a tak i ve druhém období 12 z nich zůstalo nad průměrem (v prvním období bylo takových MČ 21). U souboru městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 85 Kč/obyv., z 1 045 Kč/obyv. na 1 130 Kč/obyv., tj. o 8,2 %.

21

5. Dotační příjmy (transfery) Dotační příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy v období 2003–2009 kolísaly v rozmezí 2,6 mld. Kč (2002) až 8,1 mld. Kč (2009). Dotační příjmy městských částí kolísaly s patrným trendem mírného růstu od roku 2006 z 9,9 mld. Kč v roce 2003 na 13,8 mld. Kč v roce 2009. Dotační prostředky městských částí plynou zejména z rozpočtu hlavního města jako transfery, zatímco dotační příjmy Prahy jsou jiného charakteru - pocházejí z veřejných rozpočtů ústřední úrovně, případně jde o převody z vlastních fondů hospodářské činnosti či dotace ze zahraničí. Dalšími zdroji mohou být i cizí zdroje jako např. bankovní úvěry, dluhopisy, půjčky aj., které jsou však vedeny odděleně v položce financování, kterou se tato analýza nezabývá. Dotačními příjmy MČ jsou také přidělené podíly na daňových výnosech. Právě odlišná struktura daňových a dotačních příjmů mezi rozpočtem vlastního hl. m. Prahy a MČ způsobuje, že MČ dosahují v případě dotačních příjmů vyšších hodnot než vlastní hl. m. Praha. Graf č. 4 13,8

Dotační příjmy vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč)

11,2

6,4

5,4

6,2

2,6

4

5,6

5,8

8

8,1

9,0

10

6

9,9

10,7

9,9

12

11,8

14

2 0 2003

2004

2005

2006

vlastní hl. m. Praha

2007

2008

2009

městské části

Zároveň jde o specifickou položku výrazně ovlivněnou konkrétními akcemi, na které jsou dotace udělovány. Podíl dotačních příjmů je tak značně variabilní a v roce 2009 tvořil 63,3 % (Přední Kopanina) až 97,3 % (Kolovraty) celkových příjmů. Zejména zde je důležité, že sledované údaje přepočtené na 1 obyvatele jsou průměrem za víceleté období, což do jisté míry eliminuje extrémní hodnoty v některých letech. V letech 2003–2006 dosáhl ukazatel průměrných ročních dotačních příjmů na 1 obyvatele nejvyšších hodnot v MČ Praha 22, Štěrboholy a Dolní Měcholupy a nejnižších hodnot v MČ Kunratice, Přední Kopanina a Benice. Nejnižší hodnota přitom představuje méně než jedenáctinu hodnoty nejvyšší. V období 2007-2009 vykázaly nejvyšší hodnotu MČ Praha 1, Nedvězí a Praha 22 a nejnižší hodnotu MČ Libuš, Suchdol a Kunratice. Nejnižší hodnota v tomto případě představuje zhruba osminu hodnoty nejvyšší.

22

Obrázek č. 6

Průměrné roční dotační příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 7

Průměrné roční dotační příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

23

Tabulka č. 12

Průměrné roční dotační příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Nedvězí Praha 1 Praha 17 Křeslice Petrovice Benice Dubeč Praha 3 Lysolaje Praha 16 Praha 11 Dolní Chabry Běchovice Praha 7 Přední Kopanina Satalice Praha 4 Praha 10 Březiněves Praha 13 Praha 14 Praha 2 Řeporyje Praha 21 Praha 9 Kunratice Praha 20 Praha 15 Lipence Koloděje Praha 12 Vinoř Praha 6 Královice Praha 18 Újezd Praha 5 Libuš Dolní Počernice Praha 8 Suchdol Čakovice Lochkov Slivenec Šeberov Zličín Ďáblice Zbraslav Kolovraty Velká Chuchle Praha 19 Nebušice Klánovice Praha 22 Troja Štěrboholy Dolní Měcholupy MČ celkem

kategorie E B B E C E D A E C A D D B E D A A E B B B D C B C B B D E B D A E B D A C D A C C E D D C D C D D C D D C E D D ---

změna 11 399 9 344 8 922 6 812 6 475 5 719 5 370 5 293 4 905 3 366 3 178 3 139 2 894 2 879 2 756 2 229 2 226 2 129 2 016 1 791 1 614 1 423 1 352 1 279 1 244 1 070 758 497 483 314 261 192 176 164 154 -240 -418 -491 -700 -835 -949 -1 512 -1 691 -1 696 -1 743 -1 833 -1 927 -1 996 -2 736 -3 864 -4 247 -6 251 -8 611 -11 514 -14 712 -17 336 -23 205 1 560

VO3 12 243 19 164 5 987 10 904 7 305 3 535 6 199 8 921 8 429 11 669 7 026 5 018 7 560 8 716 3 444 17 160 6 184 5 157 14 574 8 101 5 939 8 464 4 905 10 272 6 788 3 199 10 279 9 613 10 658 9 341 6 572 4 257 11 308 9 461 7 860 4 516 9 304 3 889 15 735 8 676 4 563 7 480 15 120 8 673 8 612 7 092 10 574 6 920 18 132 17 010 18 885 14 212 16 932 37 321 26 637 36 801 36 705 8 416

24

pořadí VO3 15. 5. 46. 18. 38. 55. 44. 27. 33. 16. 40. 49. 36. 28. 56. 8. 45. 48. 13. 34. 47. 32. 50. 22. 42. 57. 21. 23. 19. 25. 43. 53. 17. 24. 35. 52. 26. 54. 11. 29. 51. 37. 12. 30. 31. 39. 20. 41. 7. 9. 6. 14. 10. 1. 4. 2. 3. ---

VO7 pořadí VO7 23 641 3. 28 509 1. 14 909 11. 17 716 6. 13 780 14. 9 255 33. 11 570 21. 14 214 13. 13 333 17. 15 036 9. 10 204 27. 8 157 38. 10 454 26. 11 594 20. 6 200 49. 19 390 5. 8 411 36. 7 286 44. 16 590 7. 9 893 29. 7 553 43. 9 887 30. 6 256 48. 11 552 22. 8 032 39. 4 269 55. 11 037 25. 10 109 28. 11 141 24. 9 655 31. 6 833 47. 4 449 53. 11 484 23. 9 625 32. 8 014 40. 4 276 54. 8 886 34. 3 398 57. 15 034 10. 7 840 42. 3 614 56. 5 968 50. 13 429 16. 6 976 45. 6 869 46. 5 258 51. 8 646 35. 4 924 52. 15 396 8. 13 146 18. 14 638 12. 7 961 41. 8 320 37. 25 806 2. 11 925 19. 19 465 4. 13 500 15. 9 976 ---

Změny v průměrných ročních dotačních příjmech na obyvatele mezi obdobími jsou nejvýraznější ze všech příjmových položek MČ. Jak bylo řečeno, do této položky se promítají jak transfery daňových výnosů, tak dotace na investiční akce MČ. Nárůst zaznamenalo 35 MČ představujících 78,2 % populace Prahy, pokles 22 MČ. Stejně jako u daňových příjmů byla většina MČ, které vykázaly v období 2007-2009 pokles, v předcházejícím období nad hodnotou za všechny MČ. Ve druhém období si tuto pozici udrželo 9 z 16 MČ. Nárůst vykázala většina MČ s více než 15 tisíci obyvateli (16 z 18) a také většina MČ s méně než 1 500 obyvateli (8 z 10). Ve zbývajících dvou kategoriích (C a D) naopak celkem 18 z 29 MČ vykázalo pokles. U souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 1 560 Kč/obyv., z 8 416 Kč/obyv. na 9 976 Kč/obyv., tj. o 18,5 %.

25

6. Ostatní příjmy Ostatní, tj. nedaňové a kapitálové, příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období kolísaly v rozmezí 1,5 mld. Kč v roce 2003 až 2,4 mld. v roce 2009. V případě městských částí byly ostatní příjmy na minimální úrovni 0,2 mld. Kč v roce 2005 a maximální 0,7 mld. Kč v roce 2004. V roce 2009 pak dosáhly 0,4 mld. Kč. Graf č. 5

1 441 373

437

394

2006

2007

2008

2009

210

500

328

742

652

1 500

1 000

2 369

2 092

1 909 1 526

2 000

2 065

2 500

2 171

Ostatní příjmy vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mil. Kč)

0 2003

2004

2005

vlastní hl. m. Praha

městské části

Ostatní příjmy až na některé výjimky (např. MČ Přední Kopanina) významněji neovlivnily příjmovou stránku rozpočtu. Hodnota za soubor všech MČ klesla ze 412 Kč/obyv. v období 2003-2006 na 326 Kč/obyv. v období 2007-2009. Podíl ostatních příjmů na celkových příjmech se v roce 2009 pohyboval v rozmezí 0,2 % (Koloděje, Lysolaje) až 25,8 % (Přední Kopanina), avšak pouze 10 MČ dosáhlo více než 5 %, přičemž pouze Přední Kopanina přesáhla podíl 8 %. Několik MČ vykázalo i záporné částky, jde o položky typu přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančních vypořádání předchozích let. Pro její nízký podíl tuto rozpočtovou položku dále neanalyzujeme.

26

7. Celkové výdaje Výdajová stránka rozpočtu je pochopitelně závislá na získaných příjmech, proto existuje vysoká míra úměrnosti mezi příjmovými ukazateli a ukazateli výdajů, které popisujeme v následujících kapitolách. Celkové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy měly ve sledovaném období růstový trend ze 42,1 mld. Kč v roce 2003 na 52,8 mld. v roce 2009. K významnějšímu poklesu došlo mezi roky 2007 a 2008, další se předpokládá mezi roky 2009 a 2010. Celkové výdaje městských částí rostly s výjimkou poklesu mezi lety 2004 a 2005. V roce 2003 dosáhly 10,5 mld. Kč, v roce 2009 pak 15,4 mld. Kč. Graf č. 6

52,8 45,8

47,2

44,8

43,0

41,9

50

42,1

Celkové výdaje vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč)

40

11,8

2006

2007

15,4

11,0

2005

13,5

9,7

10,5

20

12,6

30

10 0 2003

2004

vlastní hl. m. Praha

2008

2009

městské části

Rozdíly v celkových výdajích mezi jednotlivými MČ jsou dány odlišnými činnosti, jimž je věnována pozornost, nutností financovat již probíhající aktivity a projekty z předchozích let a také postojem místní vlády k deficitnímu financování. Pouze tři MČ (Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Praha 22) překonaly v období 2003-2006 hodnotu vlastního hl. m. Prahy, v období 2007-2009 už žádná. Naopak 46, resp. 53 MČ nedosahuje ani poloviny této hodnoty. Tento rozdíl je však dán do značné míry legislativním rozdělením spravovaných záležitostí mezi městské části a hl. m. Prahu a jejich finanční náročností.

27

Obrázek č. 8

Průměrné roční celkové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 9

Průměrné roční celkové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

28

Tabulka č. 13

Průměrné roční celkové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Praha 1 Nedvězí Petrovice Dubeč Dolní Chabry Praha 3 Lysolaje Benice Praha 6 Praha 11 Praha 17 Koloděje Praha 7 Praha 2 Praha 10 Šeberov Královice Praha 4 Praha 14 Praha 20 Březiněves Praha 9 Přední Kopanina Praha 21 Praha 16 Praha 18 Běchovice Praha 15 Praha 13 Praha 12 Lochkov Lipence Satalice Libuš Vinoř Kunratice Dolní Počernice Zličín Újezd Praha 5 Řeporyje Ďáblice Suchdol Praha 8 Slivenec Čakovice Zbraslav Kolovraty Praha 19 Nebušice Křeslice Velká Chuchle Klánovice Praha 22 Troja Štěrboholy Dolní Měcholupy MČ celkem

kategorie B E C D D A E E A A B E B B A D E A B B E B E C C B D B B B E D D C D C D C D A D D C A D C C D C D E D D C E D D ---

změna 14 438 8 306 6 502 5 514 5 463 5 039 4 577 4 370 3 777 3 259 3 156 2 851 2 244 2 216 2 204 2 114 1 891 1 732 1 632 1 510 1 415 1 397 1 322 1 319 1 167 1 147 883 865 751 609 349 305 -124 -268 -334 -410 -612 -709 -799 -885 -916 -924 -971 -1 407 -1 450 -1 615 -3 569 -3 904 -6 160 -7 362 -7 456 -8 425 -10 789 -12 350 -15 200 -19 637 -23 676 1 687

VO3 23 060 16 032 7 407 7 024 5 393 9 874 9 734 5 289 9 456 7 610 6 567 9 007 9 440 9 744 5 994 8 397 9 795 7 006 6 680 11 245 18 000 7 862 6 521 11 021 15 096 8 342 9 304 10 151 9 370 7 402 15 467 11 554 18 455 4 985 5 356 4 793 17 999 8 774 4 335 10 864 7 755 11 701 5 355 10 352 9 912 8 724 9 097 19 848 22 239 14 929 21 499 21 689 19 188 39 173 30 863 42 171 40 721 9 325

29

pořadí VO3 5. 14. 43. 45. 51. 26. 29. 54. 30. 42. 48. 35. 31. 28. 50. 38. 27. 46. 47. 20. 12. 40. 49. 21. 16. 39. 33. 24. 32. 44. 15. 19. 11. 55. 52. 56. 13. 36. 57. 22. 41. 18. 53. 23. 25. 37. 34. 9. 6. 17. 8. 7. 10. 3. 4. 1. 2. ---

VO7 pořadí VO7 37 498 1. 24 338 3. 13 908 17. 12 538 21. 10 855 30. 14 913 14. 14 311 15. 9 660 37. 13 234 19. 10 869 29. 9 723 36. 11 858 25. 11 684 27. 11 959 23. 8 199 45. 10 511 32. 11 686 26. 8 738 41. 8 312 44. 12 755 20. 19 415 5. 9 259 39. 7 843 48. 12 340 22. 16 263 9. 9 490 38. 10 186 33. 11 017 28. 10 121 34. 8 011 47. 15 816 12. 11 859 24. 18 332 6. 4 717 54. 5 021 53. 4 383 56. 17 387 7. 8 064 46. 3 536 57. 9 979 35. 6 839 51. 10 777 31. 4 384 55. 8 945 40. 8 462 42. 7 109 50. 5 529 52. 15 945 11. 16 079 10. 7 567 49. 14 043 16. 13 264 18. 8 399 43. 26 823 2. 15 663 13. 22 534 4. 17 045 8. 11 012 ---

Podobně jako v případě celkových příjmů, došlo i u průměrných ročních celkových výdajů na jednoho obyvatele mezi sledovanými obdobími na jedné straně k nárůstu průměrných hodnot za MČ (a také za vlastní hl. m. Prahu), na druhé straně zároveň k mírnému snížení variability hodnot jednotlivých MČ. Zatímco v období 2003-2006 vykázaly extrémní hodnoty tři MČ (Štěrboholy, Praha 22 a Troja), v období 2007-2009 již jen dvě (Praha 1 a Nedvězí). Potvrzuje se význam dotačních příjmů v rozpočtech MČ, neboť z hlediska kategorií je situace v případě celkových výdajů obdobná jako u dotačních příjmů. Nárůst vykázalo 32 MČ, z toho většina MČ v kategoriích nad 15 tisíc obyvatel (16 z 18) a do 1 500 obyvatel (8 z 10). Tyto MČ představují 77 % obyvatel Prahy. Naopak ze zbývajících MČ (kategorie C a D) vykázala většina pokles (21 z 29). Přesto si řada z nich zachovala vyšší hodnotu ukazatele, než kterou vykázaly MČ jako celek. Pětice MČ s největší zápornou změnou je navíc stejná jako v případě celkových příjmů. A také závěry, které jsme učinili u celkových příjmů, platí analogicky i zde. V souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 1 687 Kč/obyv., z 9 325 Kč/obyv. na 11 012 Kč/obyv., tj. o 18,1 %.

30

8. Běžné výdaje Běžné výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období vykazují převážně rostoucí trend, zvýšily se z 28,3 mld. Kč v roce 2002 na 33,8 mld. v roce 2009. Běžné výdaje městských částí trvale rostly od roku 2005. V roce 2002 dosahovaly 7,5 mld. Kč. Po růstu v roce 2004 následoval výrazný pokles na 6,5 mld. Kč v roce 2005. V roce 2009 pak dosáhly 9,7 mld. Kč. Graf č. 7

30,9

30,2

30,8

28,7

26,4

30

28,3

35

33,8

Běžné výdaje vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč)

25 20

9,7

2006

8,8

7,1

2005

8,1

6,5

9,0

10

7,5

15

2007

2008

2009

5 0 2003

2004

vlastní hl. m. Praha

městské části

Podle očekávání jsou běžné výdaje vlastního hl. m. Prahy až několikanásobně vyšší než v případě MČ, což souvisí s tím, že správní agenda hlavního města je rozsáhlejší a zároveň běžné výdaje zahrnují také údržbu rozsáhlého majetku města. Do značné míry jsou běžné výdaje úměrné počtu obyvatel městských částí a rozdíly mezi jednotlivými MČ nejsou tak velké jako v případě kapitálových výdajů (viz následující kapitola). Podíl běžných výdajů na celkových výdajích se v roce 2009 pohyboval v rozmezí od 14 % (Petrovice) do 100 % (Královice), přičemž u větších MČ se pohyboval v průměru okolo 65 %, u menších jen okolo 45 %. Průměrné roční běžné výdaje MČ na jednoho obyvatele se v období 2007-2009 pohybovaly v rozmezí od cca 2 500 Kč v MČ Újezd po téměř 25 000 Kč v MČ Praha 1.

31

Obrázek č. 10

Průměrné roční běžné výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 11

Průměrné roční běžné výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

32

Tabulka č. 14

Průměrné roční běžné výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Praha 1 Praha 6 Královice Přední Kopanina Praha 2 Praha 3 Lochkov Šeberov Praha 17 Březiněves Praha 11 Praha 10 Praha 4 Praha 20 Praha 18 Praha 21 Praha 14 Štěrboholy Slivenec Běchovice Praha 15 Praha 12 Dolní Počernice Praha 5 Vinoř Praha 9 Ďáblice Újezd Nedvězí Praha 7 Benice Libuš Praha 13 Praha 19 Dolní Chabry Satalice Praha 16 Kunratice Zličín Koloděje Lysolaje Suchdol Klánovice Dolní Měcholupy Čakovice Petrovice Kolovraty Řeporyje Praha 22 Nebušice Dubeč Praha 8 Lipence Zbraslav Křeslice Troja Velká Chuchle MČ celkem

kategorie B A E E B A E D B E A A A B B C B D D D B B D A D B D D E B E C B C D D C C C E E C D D C C D D C D D A D C E E D ---

změna 10 683 2 689 2 585 2 007 1 782 1 588 1 515 1 409 1 408 1 399 1 376 1 306 1 170 1 086 1 017 536 439 405 386 336 292 285 256 243 238 153 136 89 65 59 37 -29 -82 -189 -237 -333 -436 -499 -514 -526 -586 -699 -885 -972 -1 087 -1 160 -1 409 -1 550 -1 698 -1 730 -1 968 -2 308 -2 485 -3 752 -5 603 -5 715 -7 183 784

VO3 14 380 5 862 5 684 4 533 6 407 5 655 6 304 4 212 5 259 7 673 5 045 4 378 5 054 7 048 5 420 7 178 5 950 6 550 3 638 3 377 6 574 5 885 6 844 7 408 3 312 5 862 6 967 2 434 10 648 8 179 4 824 3 744 6 243 11 219 4 178 6 773 11 389 3 323 5 658 5 163 6 241 4 218 6 998 6 534 5 406 3 771 5 523 5 730 12 330 5 871 5 433 9 559 6 956 7 745 13 578 14 061 12 771 6 411

33

pořadí VO3 1. 31. 34. 46. 24. 36. 25. 49. 41. 12. 44. 47. 43. 15. 39. 14. 28. 22. 53. 54. 21. 29. 19. 13. 56. 32. 17. 57. 8. 10. 45. 52. 26. 7. 50. 20. 6. 55. 35. 42. 27. 48. 16. 23. 40. 51. 37. 33. 5. 30. 38. 9. 18. 11. 3. 2. 4. ---

VO7 pořadí VO7 25 063 1. 8 551 7. 8 269 9. 6 540 24. 8 189 11. 7 242 18. 7 819 14. 5 621 36. 6 668 23. 9 072 6. 6 421 27. 5 684 34. 6 224 29. 8 134 12. 6 437 26. 7 715 15. 6 388 28. 6 955 21. 4 024 47. 3 712 51. 6 867 22. 6 170 30. 7 100 20. 7 651 16. 3 550 52. 6 015 33. 7 103 19. 2 523 57. 10 713 4. 8 238 10. 4 861 40. 3 715 50. 6 162 31. 11 030 2. 3 941 49. 6 440 25. 10 952 3. 2 824 55. 5 144 39. 4 636 41. 5 654 35. 3 519 53. 6 113 32. 5 562 38. 4 319 43. 2 611 56. 4 115 46. 4 180 44. 10 631 5. 4 141 45. 3 465 54. 7 251 17. 4 471 42. 3 993 48. 7 975 13. 8 345 8. 5 588 37. 7 195 ---

V případě průměrných ročních běžných výdajů na obyvatele se ukazuje specifické postavení Prahy 1, která má nejen výrazně vyšší běžné výdaje na obyvatele než všechny ostatní MČ, ale také nárůst výdajů zde byl nejvyšší. Změny v běžných výdajích na jednoho obyvatele dosahují relativně menších absolutních hodnot než u ostatních typů příjmů a výdajů. Právě Praha 1 také vykázala nejvyšší nárůst průměrných ročních běžných výdajů na 1 obyvatele mezi obdobími 2003-2006 a 2007-2009, a to 10 683 Kč/obyv. Naopak největší pokles zjišťujeme u MČ Velká Chuchle, a to o 7 183 Kč/obyv. V souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 784 Kč/obyv., z 6 411 Kč/obyv. na 7 195 Kč/obyv., tj. o 12,2 %. Z hlediska velikostních kategorií MČ lze konstatovat, že 16 z 18 MČ s více než 15 000 obyvateli (A a B) vykázalo nárůst. Naopak v kategorii 4-15 tisíc obyvatel (C) vykázalo 10 z 11 MČ pokles. V kategoriích do 4 tisíc obyvatel (D a E) vykázalo 14 MČ pokles a 14 nárůst. Celkově tedy vykázalo nárůst ukazatele 31 MČ, v nichž žije 78,2 % obyvatel Prahy. V případě MČ, které vykázaly pokles (26 MČ), se polovina z 12 MČ, které v období 20032006 vykázaly nadprůměrnou hodnotu, dostala v období 2007-2006 pod hodnotu za všechny MČ. Bylo by jistě zajímavé dále analyzovat, zda je příčinou odlišného vývoje v jednotlivých kategoriích MČ správní agenda, nakládání s majetkem či jiný faktor. Jinak nelze zhodnotit, zda je pokles pozitivní či negativní, tj. zda je způsoben úsporami, nebo např. nutným omezením výdajů kvůli potřebě financovat přednostně kapitálové výdaje.

34

9. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období spíše kolísaly, zvýšily se z 13,9 mld. Kč v roce 2003 na 19 mld. v roce 2009. Kapitálové výdaje městských částí také kolísaly. V roce 2003 dosahovaly 3,0 mld. Kč a v roce 2009 pak 5,8 mld. Kč. Graf č. 8

14,9

14,1

14,2

13,9

16

15,6

18

17,0

20

19,0

Kapitálové výdaje vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč)

14 12

2006

2007

4,6

2005

3,7

2004

3,9

3,2

4

3,0

6

3,6

8

5,8

10

2 0 2003

vlastní hl. m. Praha

2008

2009

městské části

Kapitálové výdaje se podílejí na celkových výdajích menším dílem než výdaje běžné. Vysokých hodnot dosahují zejména malé MČ ve východní části Prahy. Úměra mezi počtem obyvatel a objemem kapitálových výdajů je celkově nižší než u běžných výdajů. Rozdíly a variabilita objemu výdajů jsou zde výrazně vyšší. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se v roce 2009 pohyboval od 0 % (Královice) do 86 % (Petrovice), přičemž ve větších MČ se pohyboval v průměru okolo 30 %, u menších okolo 50 %. Průměrné roční kapitálové výdaje na 1 obyvatele jsou ukazatelem, u něhož má největší význam přepočet na průměr z několika let, protože se tím odstraní vliv extrémních hodnot. I přesto zůstávají zjištěné údaje velmi rozdílné, na jedné straně dosáhly MČ v období 20072009 hodnoty okolo 1 tisíce korun (Suchdol, Libuš aj.), na druhé straně přesahují 15 tisíc Kč (Štěrboholy, Praha 22).

35

Obrázek č. 12

Průměrné roční kapitálové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 13

Průměrné roční kapitálové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

36

Tabulka č. 15

Průměrné roční kapitálové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Nedvězí Petrovice Dubeč Dolní Chabry Lysolaje Benice Praha 1 Praha 3 Koloděje Lipence Praha 7 Praha 11 Praha 17 Praha 16 Praha 9 Praha 14 Praha 6 Praha 8 Praha 10 Praha 13 Praha 21 Šeberov Řeporyje Praha 15 Praha 4 Běchovice Praha 2 Praha 20 Praha 12 Satalice Zbraslav Praha 18 Kunratice Březiněves Zličín Libuš Suchdol Čakovice Vinoř Přední Kopanina Královice Dolní Počernice Újezd Ďáblice Praha 5 Lochkov Velká Chuchle Slivenec Křeslice Kolovraty Nebušice Praha 19 Troja Klánovice Praha 22 Štěrboholy Dolní Měcholupy MČ celkem

kategorie E C D D E E B A E D B A B C B B A A A B C D D B A D B B B D C B C E C C C C D E E D D D A E D D E D D C E D C D D ---

změna 8 241 7 661 7 482 5 699 5 163 4 333 3 755 3 452 3 377 2 790 2 185 1 883 1 748 1 604 1 244 1 193 1 089 901 898 832 783 705 634 573 562 547 434 424 324 209 184 131 89 16 -195 -239 -272 -528 -572 -685 -694 -867 -888 -1 060 -1 127 -1 167 -1 241 -1 836 -1 853 -2 495 -5 632 -5 970 -9 484 -9 904 -10 652 -20 042 -22 704 886

VO3 5 384 3 636 1 591 1 215 3 494 465 8 680 4 219 3 844 4 598 1 261 2 565 1 308 3 707 2 000 730 3 594 793 1 616 3 127 3 843 4 185 2 024 3 577 1 952 5 927 3 337 4 197 1 517 11 682 1 352 2 922 1 470 10 327 3 116 1 241 1 137 3 319 2 043 1 988 4 111 11 155 1 902 4 734 3 456 9 163 8 918 6 274 7 921 14 325 9 058 11 019 16 803 12 190 26 843 35 621 34 187 2 914

37

pořadí VO3 18. 28. 46. 53. 31. 57. 14. 21. 25. 20. 51. 38. 50. 27. 41. 56. 29. 55. 45. 35. 26. 23. 40. 30. 43. 17. 33. 22. 47. 7. 49. 37. 48. 10. 36. 52. 54. 34. 39. 42. 24. 8. 44. 19. 32. 11. 13. 16. 15. 5. 12. 9. 4. 6. 3. 1. 2. ---

VO7 pořadí VO7 13 625 3. 11 297 8. 9 073 11. 6 914 19. 8 656 12. 4 798 25. 12 435 4. 7 670 15. 7 221 18. 7 387 16. 3 445 35. 4 447 29. 3 056 39. 5 311 22. 3 244 38. 1 924 48. 4 683 26. 1 694 50. 2 514 44. 3 959 32. 4 625 27. 4 890 24. 2 658 43. 4 150 31. 2 514 45. 6 474 20. 3 771 33. 4 622 28. 1 840 49. 11 892 5. 1 536 52. 3 053 40. 1 559 51. 10 343 9. 2 921 41. 1 001 56. 864 57. 2 790 42. 1 471 53. 1 303 54. 3 417 37. 10 288 10. 1 013 55. 3 674 34. 2 328 46. 7 996 13. 7 677 14. 4 438 30. 6 068 21. 11 830 6. 3 426 36. 5 049 23. 7 318 17. 2 286 47. 16 191 1. 15 579 2. 11 482 7. 3 800 ---

Průměrné roční kapitálové výdaje na obyvatele se mezi sledovanými obdobími zvýšily ve 34 MČ, které zahrnovaly 87 % pražské populace. Nárůst se pohyboval od 16 do 8 241 Kč/obyv. Pokles vykázalo 23 MČ představujících 13 % pražské populace. Pokles se pohyboval v rozmezí 195 až 22 704 Kč/obyv. V souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 886 Kč/obyv., z 2 914 Kč/obyv. na 3 800 Kč/obyv., tj. o 30,4 %. Nárůst zaznamenalo 17 z 18 MČ s více než 15 tisíci obyvateli (kategorie A a B). V ostatních kategoriích vykazuje nárůst vždy necelá polovina MČ. V MČ s největším poklesem také platí, že se i ve druhém období nacházely nad hodnotou za všechny MČ dohromady. V MČ s největším nárůstem je situace podobná, většina z nich byla v obou obdobích nad průměrem za MČ. Lze tedy konstatovat pozitivní zjištění, že téměř 9 z 10 obyvatel města žije v městské části, kde došlo mezi sledovanými obdobími k nárůstu kapitálových výdajů na 1 obyvatele, přičemž 44 % obyvatel žije v MČ, kde se ukazatel zvýšil o více než 50 %. Toto zjištění je však doprovázeno obavou, že dopady hospodářské recese, které se očekávají v rozpočtových výsledcích za roky 2010 a 2011, budou z hlediska tohoto ukazatele negativní. Zkvalitňování vybavenosti některých městských částí se tak v následujících letech ve srovnání s uplynulým desetiletím patrně zpomalí.

38

10. Rozpočtové saldo Vývoj rozpočtového salda vlastního hl. m. Prahy naznačuje, že město přestalo počínaje rokem 2005 zvyšovat objem svých dluhů, dokud se v roce 2009 neprojevil výpadek daňových příjmů způsobený hospodářskou recesí. Rozpočtový schodek dosáhl maxima v roce 2004, kdy činil 5,2 mld. Kč. Naopak v roce 2008 byl vykázán mimořádný přebytek ve výši 6,9 mld. Kč určený k úhradě závazků. V případě městských částí je nutné uvést, že jde o souhrnný údaj za salda 57 rozpočtů MČ, které jsou spravovány nezávisle na sobě. Ty vcelku vykazují po celé sledované období přebytek pohybující se v rozmezí 70,6 mil. Kč v roce 2004 až 1,2 mld. Kč v roce 2007. Graf č. 9

6,9

Saldo rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí 2003–2009 (mld. Kč) 8 6

2006

2007

0,1

0,8 1,2

2005

0,3

0,8 0,6

0,1

2

1,4 0,8

1,2

4

2008

2009

0 2003

2004

-2

-4,1

-5,2

-6

-4,8

-4

vlastní hl. m. Praha

městské části

Při pohledu na jednotlivé MČ zjistíme, že v období 2003–2009 pouze MČ Praha 7 ani jednou nevykázala deficit, dalších 22 MČ vykázalo deficit nejvýše dvakrát. Naopak pouze jediná MČ vykázala deficit šestkrát (Přední Kopanina) a 4 MČ pětkrát. Nejvíce MČ (35) vykázalo deficit v roce 2005, nejméně (16) pak v roce 2007. V roce 2009 byl deficit zjištěn u 26 MČ. Častěji vykazovaly deficit MČ s méně obyvateli, např. v kategorii do 1 500 obyvatel (E) vykázalo 9 z 10 MČ tři a více ročních deficitů. V kategorii se 4 až 15 tisíci obyvateli (C) vykázalo 8 z 11 MČ deficit tři- a vícekrát. V případě rozpočtového salda dosáhly po přepočtu na 1 obyvatele v období 2007-2009 vlastní hl. m. Praha i městské části jako celek kladné hodnoty v řádu stovek korun. Přesto za sledované období vykázalo zápornou hodnotu průměrného ročního rozpočtového salda na jednoho obyvatele celkem 22 MČ, zatímco 35 MČ vykázalo hodnotu kladnou.

39

Obrázek č. 14

Průměrné roční saldo rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2003–2006)

Obrázek č. 15

Průměrné roční saldo rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (2007–2009)

40

Tabulka č. 16

Průměrné roční saldo rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

MČ Praha 17 Křeslice Velká Chuchle Štěrboholy Benice Nedvězí Praha 16 Satalice Klánovice Běchovice Praha 19 Přední Kopanina Kunratice Řeporyje Nebušice Praha 13 Zbraslav Dolní Počernice Praha 22 Praha 4 Praha 3 Vinoř Praha 7 Březiněves Kolovraty Praha 11 Slivenec Petrovice Praha 14 Praha 8 Čakovice Lysolaje Suchdol Praha 10 Újezd Praha 15 Lipence Praha 9 Dolní Měcholupy Dubeč Praha 12 Libuš Praha 5 Praha 21 Praha 20 Praha 2 Troja Praha 18 Lochkov Zličín Ďáblice Královice Dolní Chabry Koloděje Praha 6 Praha 1 Šeberov MČ celkem

kategorie B E D D E E C D D D C E C D D B C D C A A D B E D A D C B A C E C A D B D B D D B C A C B B E B E C D E D E A B D ---

změna 5 956 4 786 3 994 3 635 3 502 2 498 2 031 1 929 1 792 1 792 1 684 1 669 1 267 1 264 903 903 894 883 882 694 549 548 542 504 397 275 262 201 155 154 121 36 -2 -30 -109 -168 -269 -280 -323 -340 -378 -402 -430 -563 -712 -804 -823 -1 138 -1 208 -1 472 -1 941 -1 963 -2 569 -2 654 -3 163 -3 836 -5 394 -127

VO3 230 379 -2 835 -1 322 -379 -581 -1 413 544 -1 030 -684 -1 341 -705 -480 -34 15 -126 -659 -841 291 276 112 -263 1 285 -811 -71 296 -105 108 113 -62 280 -260 28 214 938 398 716 378 110 271 43 87 617 497 487 628 -1 446 784 1 190 812 1 529 1 578 1 135 1 043 3 341 1 879 2 419 548

41

pořadí VO3 27. 20. 57. 53. 44. 46. 55. 16. 52. 48. 54. 49. 45. 37. 36. 41. 47. 51. 23. 25. 30. 43. 6. 50. 39. 22. 40. 32. 29. 38. 24. 42. 35. 28. 10. 19. 13. 21. 31. 26. 34. 33. 15. 17. 18. 14. 56. 12. 7. 11. 5. 4. 8. 9. 1. 3. 2. ---

VO7 pořadí VO7 6 186 1. 5 165 2. 1 159 10. 2 313 5. 3 123 3. 1 917 6. 618 20. 2 474 4. 762 18. 1 108 11. 342 24. 964 13. 787 16. 1 230 8. 918 14. 776 17. 235 29. 42 37. 1 173 9. 970 12. 661 19. 285 27. 1 827 7. -307 46. 327 25. 571 21. 157 34. 308 26. 268 28. 92 36. 402 23. -225 44. 26 38. 184 32. 830 15. 230 30. 448 22. 98 35. -212 43. -69 41. -335 48. -315 47. 187 31. -66 40. -225 45. -176 42. -2 269 56. -355 49. -18 39. -660 52. -411 51. -385 50. -1 434 53. -1 611 54. 179 33. -1 957 55. -2 974 57. 421 ---

Mezi sledovanými obdobími se ukazatel průměrného ročního salda na 1 obyvatele zvýšil ve 32 MČ představujících 52 % populace Prahy. Pro 18 MČ to zároveň znamenalo přechod z deficitní hodnoty na kladnou, 12 zůstalo v kladných číslech a dvě v záporných. Zbývajících 25 MČ vykázalo mezi sledovanými obdobími pokles ukazatele. Pro 16 MČ to znamenalo přechod od přebytku k deficitu, pro 8 MČ zachování kladné hodnoty a pro jednu MČ zachování deficitu. Soubor všech MČ vykázal rovněž pokles hodnoty ukazatele z 548 Kč/obyv. na 421 Kč/obyv. Přesto, jak bylo uvedeno výše, zůstalo saldo rozpočtů MČ kladné. Z hlediska velikostních kategorií nejsou v případě salda významné rozdíly. V kategorii s 1560 tisíci obyvateli (B) mírně převažuje počet MČ s poklesem hodnoty, ve všech ostatních převažuje počet MČ s nárůstem. Ukazatel tak patrně nebude vázaný tolik na velikost městské části, jako na postoj jejího vedení k deficitnímu financování.

42

11. Úhrn a struktura kapitálových výdajů Kapitálové výdaje městských částí dosáhly v období 2003–2009 objemu 27,8 mld. Kč. Až na některé výjimky existuje relativně významná přímá úměra mezi počtem obyvatel a objemem kapitálových výdajů. Mezi případy, kdy kapitálové výdaje MČ dosahují výrazně vyššího objemu, než by odpovídalo počtu obyvatel1, patří MČ Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Kolovraty, Praha 22 a Satalice. Naopak výrazně nižší kapitálové výdaje, než by odpovídalo počtu obyvatel, vykazují MČ Libuš, Suchdol, Vinoř, Zbraslav a Kunratice. Tabulka č. 17

Celkové kapitálové výdaje MČ v období 2003–2009 MČ A Praha 3 A Praha 6 B Praha 1 A Praha 4 A Praha 11 A Praha 5 A Praha 10 B Praha 13 B Praha 2 C Praha 22 B Praha 9 A Praha 8 B Praha 15 B Praha 12 B Praha 7 B Praha 20 B Praha 14 B Praha 17 B Praha 18

tis. Kč 2 861 287 2 839 360 2 249 770 1 987 989 1 862 886 1 674 674 1 535 180 1 378 141 1 191 945 856 942 847 106 836 909 765 225 631 921 623 685 430 170 380 230 358 903 322 839

MČ C C C D C D D D D D D C D D D D C E D

tis. Kč 311 412 298 771 251 751 249 334 247 433 240 532 233 275 160 963 158 694 154 792 154 047 153 893 123 727 107 093 97 945 88 080 86 170 86 115 83 462

Praha 19 Petrovice Praha 21 Kolovraty Praha 16 Štěrboholy Dolní Měcholupy Satalice Běchovice Klánovice Dolní Počernice Čakovice Nebušice Velká Chuchle Dubeč Slivenec Zbraslav Troja Dolní Chabry

MČ D Ďáblice D Lipence C Kunratice C Zličín D Šeberov C Libuš E Březiněves D Řeporyje E Lysolaje C Suchdol E Koloděje D Vinoř E Lochkov E Křeslice D Újezd E Nedvězí E Královice E Benice E Přední Kopanina

tis. Kč 81 507 80 678 78 532 76 570 75 969 74 972 58 730 48 763 44 106 42 176 41 439 39 756 35 804 30 899 23 005 15 445 8 476 7 731 7 481

Skladba kapitálových výdajů vlastního hl. m. Prahy a městských částí v souhrnu je zobrazena na následujících grafech za období 2003–2009. Vlastní hlavní město směřovalo kapitálové výdaje především do oblasti dopravy (62,3 %). V městských částech to byly kapitoly školství, mládež a samospráva a hospodářství (dohromady 53,2 %). V případě MČ jsou výdaje mezi kapitoly rozděleny rovnoměrněji, vlastní hl. m. Praha se soustředilo především na kapitoly 1 až 3 (dohromady 84,8 %). Souhrn kapitálových výdajů za období 2003–2009 činí v případě vlastního hl. m. Prahy 108,7 mld. Kč. Struktura kapitálových výdajů podle kapitol se v jednotlivých městských částech liší, zejména menší městské části vzhledem k omezenějším rozpočtovým možnostem často směřují své kapitálové výdaje jen do několika málo kapitol.

1

hodnoceno porovnáním pořadí podle celkových kapitálových výdajů s pořadím MČ podle průměrného počtu obyvatel ve sledovaném období

43

Graf č. 10

Kapitálové výdaje vlastního hl. m. Prahy podle rozpočtových kapitol (2003–2009) 1,7% 3,2%

2,1% 0,0%

2,1%

2,0%

01 - rozvoj obce

9,0%

4,0%

02 - městská infrastruktura 03 - doprava

13,5%

04 - školství, mládež a samospráva 05 - zdravotnictví a soc. oblast 06 - kultura, sport a cestovní ruch 07 - bezpečnost 08 - hospodářství

62,3%

09 - vnitřní správa 10 - pokladní správa

Graf č. 11

Kapitálové výdaje městských částí celkem podle rozpočtových kapitol (2003–2009) 0,8% 11,3%

6,6%

01 - rozvoj obce 02 - městská infrastruktura

11,3%

03 - doprava

3,1%

04 - školství, mládež a samospráva 05 - zdravotnictví a soc. oblast

23,5%

06 - kultura, sport a cestovní ruch 07 - bezpečnost

29,7% 1,0%

08 - hospodářství

7,4%

09 - vnitřní správa

5,2%

10 - pokladní správa

44

12. Porovnání MČ podle vývoje rozpočtových položek Pro účely celkového porovnání městských částí jsme zvolili tři údaje, které jsou vzájemně relativně nejméně ovlivněné – celkové příjmy, kapitálové výdaje a rozpočtové saldo, vše přepočteno na 1 obyvatele. U těchto veličin se také zpravidla růst (vyšší hodnota) považuje za pozitivní a pokles (nižší hodnota) za negativní (na rozdíl od některých dalších, kde takové hodnocení není jednoznačné, např. běžné výdaje). MČ jsme porovnali podle toho, které z těchto tří veličin vykázaly mezi volebními obdobími, resp. obdobími 2003-2006 a 20072009, růst a které pokles. Na základě tohoto porovnání lze vyčlenit několik skupin MČ, jejichž přehled poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 18

Městské části podle kategorií a změny sledovaných ukazatelů kategorie (obyv.)

A nad 60 000

B 15–60 000

C 4–15 000

D 1 500–4 000

E do 1 500

počet MČ

skupina 1

Praha 3 Praha 4 Praha 11

Praha 7 Praha 13 Praha 14 Praha 17

Praha 16 Kunratice Petrovice

Běchovice Řeporyje Satalice

Benice Březiněves Lysolaje Nedvězí

17

Praha 6 Praha 10

Praha 1 Praha 2 Praha 9 Praha 12 Praha 15 Praha 18 Praha 20

Praha 21

Dolní Chabry Dubeč Lipence

Koloděje

14

Křeslice

10

+PC/+VK/+S

skupina 2 +PC/+VK/-S

skupina 3 -PC/-VK/+S

skupina 4 -PC/-VK/-S

skupina 5 (ostatní)

počet MČ

---

---

Praha 19 Praha 22 Čakovice

Klánovice Kolovraty Nebušice Slivenec Štěrboholy Velká Chuchle

Praha 5

---

Libuš Suchdol Zličín

Ďáblice Dolní Měcholupy Újezd

Královice Lochkov Troja

10

Praha 8

---

Zbraslav

Dolní Počernice Šeberov Vinoř

Přední Kopanina

6

7

11

11

18

10

Pozn.: PC – celkové příjmy; VK – kapitálové výdaje; S - saldo

Skupina 1 (růst PC / růst VK / růst S) První skupinou jsou MČ, kde došlo u všech hodnot k nárůstu, tj. nárůst celkových příjmů se spojil s nárůstem kapitálových výdajů, aniž to zhoršilo stávající rozpočtové saldo (to přitom mohlo zůstat záporné, viz zvýrazněné MČ Breziněves a Lysolaje). Do této kategorie patří třetina všech městských částí, které zahrnují 39,2 % populace Prahy, všechny velikostní kategorie jsou zastoupeny třemi nebo čtyřmi MČ, tj. žádná není dominantní. Než získáme údaje za rok 2010, ponecháme stranou závěry o míře vlivu hospodářské recese za celé volební období 2006-2010.

45

Skupina 2 (růst PC / růst VK / pokles S) Druhou skupinou jsou městské části, u nichž došlo k nárůstu celkových příjmů a kapitálových výdajů na obyvatele a rok, ovšem saldo se snížilo (mohlo však zůstat kladné, viz čtyři MČ označené zelenou barvou). Do skupiny náleží celkem 14 MČ, které představují 38,6 % obyvatel Prahy. Polovinu tvoří MČ kategorie B, celkem 9 MČ pak má více než 15 tisíc obyvatel. Skupina 3 (pokles PC / pokles VK / nárůst S) Třetí skupinou jsou MČ, u nichž došlo k poklesu celkových příjmů i kapitálových výdajů, přesto rozpočtové saldo vzrostlo. Do skupiny náleží 10 MČ představujících pouhá 3,2 % populace města. Sedm z nich má méně než 4 tisíce obyvatel (kategorie D a E), zbývající tři pak mezi 4 a 15 tisíci obyvateli (kategorie C). Pro šest MČ znamenal výsledný nárůst salda zároveň přechod ze záporné hodnoty průměrného ročního salda na 1 obyvatele do hodnoty kladné. Pro zbývající čtyři zachování kladné hodnoty. Skupina 4 (pokles PC / pokles VK / pokles S) Čtvrtou skupinu představují městské části, u nichž došlo k poklesu všech tří sledovaných ukazatelů. Tvoří ji 10 MČ zahrnujících 9,2 % obyvatel Prahy (z toho však téměř ¾ představuje Praha 5 z kategorie A). Ostatních 9 MČ náleží mezi kategorie C až E, po třech z každé kategorie. Pro šest MČ znamenal pokles salda zároveň přechod z kladné do záporné hodnoty ukazatele. Tři MČ si i přes pokles zachovaly kladnou a jedna zápornou hodnotu. Skupina 5 (ostatní kombinace změn ukazatelů) Zbývajících 6 MČ představujících 9,8 % populace Prahy (z toho 85 % tvoří Praha 8 z kategorie A) pak vykazuje některou ze zbývajících kombinací nárůstu a poklesu sledovaných veličin, nejčastěji (3 MČ) nárůst celkových příjmů, pokles kapitálových výdajů a nárůst salda. Do této kategorie patří zástupci čtyř z pěti velikostních kategorií MČ. Kurzívou jsou zvýrazněny tři MČ, u nichž došlo k nárůstu průměrných ročních kapitálových výdajů na obyvatele. Z tabulky je zřejmé, že mezi sledovanými obdobími 2003-2006 a 2007-2009 došlo k nárůstu sledovaných veličin častěji ve větších MČ s více než 15 tisíci obyvateli a naopak k poklesu ukazatelů došlo častěji v menších MČ s méně než 15 tisíci obyvateli. To odráží větší flexibilitu spojenou s větším objemem finančních zdrojů, které mají větší MČ k dispozici. Zároveň lze konstatovat, že dvě pětiny obyvatel Prahy žijí v MČ, které vykázaly nárůst všech tří ukazatelů, a pouze necelá desetina obyvatel žije v MČ, které vykázaly pokles všech tří ukazatelů. Grafické znázornění skupin je na následujícím obrázku.

46

Obrázek č. 16

Městské části podle skupin na základě vývoje vybraných položek rozpočtu mezi obdobími 20032006 a 2007-2009

Použité zkratky DPFO DPPO DPH MČ MHMP PC PDAN PDOT POST S VC VB VK VO3 VO7

daň z příjmu fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty městské části Magistrát hl. m. Prahy celkové příjmy daňové příjmy dotační příjmy ostatní příjmy saldo rozpočtu celkové výdaje běžné výdaje kapitálové výdaje volební období 2003-2006 volební období 2007-2010, resp. jeho část 2007-2009

47