Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Přijímání žáků-cizinců do základní školy, jejich začleňování a následná podpora.
Vypracovala: Naděžda Kramlová Vedoucí práce: Mgr. Martin Ševčík České Budějovice 2016
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 8. června 2016
Naděžda Kramlová
Anotace Tématem této závěrečné práce je přijímání žáků-cizinců do základní školy, jejich začleňování a následná podpora. V teoretické části definuji zákonná a pedagogická východiska, ze kterých ředitel školy musí při samotném procesu přijímání žáka-cizince k povinné školní docházce vycházet. Specifikuji pojem cizinec z hlediska jeho národnosti a jeho postavení v naší společnosti. V návaznosti na to, uvádím další důležité aspekty samotné integrace žáka-cizince, které může škola dle platných zákonů České republiky využít při integračním procesu. V kapitole následné podpory uvádím možnosti, jaké mohou školy využít. Cílem této práce je zjistit, zda integrace žáka-cizince a jeho následná podpora na konkrétní základní škole je úspěšná či nikoliv. V praktické části se opírám o fakta uvedená v části teoretické a stanovuji hypotézy, které na základě kvalitativního způsobu šetření ověřuji. Jednak přímým pozorováním žáka ve výuce i mimo ni a za druhé sběrem výsledků žákovi práce. Předmětem výzkumu je konkrétní žák-cizinec a jeho integrační proces, který trvá již druhým rokem. Získané výsledky konfrontuji s teoretickou částí. V závěru práce hodnotím celý integrační proces žáka-cizince.
Klíčová slova: Migrace, žák cizinec, integrace, integrační proces, podpora
Abstract The main theme of the final work is the acceptance process of foreign pupils into primary schools, their integration and the following support. In theoretical part, I define the legal and educational grounds from which the head master has to proceed during the acceptance process of a foreign pupil. I specify the term foreigner based on the view of his nationality and his status within our society. In connection, I also state other important aspects of the particular integration of a foreign pupil, which could be utilised by schools according to the law of the Czech Republic within the integration process. The aim of this work is to find out if the integration of foreign pupil and its further support in particular primary school is successful or not. In the practical part, I rely of the facts stated in the theory and I also determine a hypothesis, which I verify on the bases of qualitative research; at first, by a direct observation of the pupil in class and outside it and also by accumulation of his work results. The object of research is a particular foreign pupil and his integration process which has already been taking two years. The collected results are compared to the theory. In the conclusion, I evaluate the integration process of a foreign pupil.
Key words: Migration, foreign pupil, integration, integration process, support
Poděkování Děkuji panu Mgr. Martinu Ševčíkovi za cenné rady a vedení mé práce.
OBSAH Úvod ............................................................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 9 1
Zákonná východiska obecná ............................................................................. 9 1.1
Migrace .................................................................................................. 9
1.2
Cizinec .................................................................................................. 10
1.2.1 2
Postavení cizince .............................................................................. 12
Zákonná východiska pedagogická ................................................................... 13 2.1
Povinná školní docházka ...................................................................... 13
2.1.1
Přijetí žáka-cizince k povinné školní docházce ................................. 14
2.1.2
Přijímací řízení .................................................................................. 15
2.2
Integrace žáka-cizince .......................................................................... 16
2.3
Následná podpora................................................................................ 19
2.3.1
Na úrovni školy ................................................................................. 19
2.3.2
Na úrovni třídy ................................................................................. 20
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 22 3
Metodika ......................................................................................................... 22 3.1
Cíl výzkumu .......................................................................................... 22
3.2
Výzkumná otázka ................................................................................. 22
3.3
Předpoklady ......................................................................................... 23
3.4
Metody výzkumu ................................................................................. 24
3.5
Výzkumná složka a její popis................................................................ 24
3.5.1
Současný stav v Základní škole a mateřské škole Strážný ............... 24
3.5.2
Kazuistika žáka ................................................................................. 26
3.5.3
Předpokládané systémové změny pro školní rok 2016/2017 .......... 30
Vyhodnocení výsledků ............................................................................................... 32 Závěr .......................................................................................................................... 35 Seznam použité literatury .......................................................................................... 36 Seznam online zdrojů................................................................................................. 37 Překladové slovníky ................................................................................................... 39 Doporučené učebnice pro žáky na I. stupni základní školy ....................................... 40 Doplňkové materiály .................................................................................................. 40 Pomoc pro cizince, ale i pedagogy ............................................................................. 41 Přílohy ........................................................................................................................ 41
Úvod Cílem této práce je popsat proces integrace žáka-cizince na základní škole, s tím související legislativní ukotvení, procesní průběh a ostatní kroky, které vše přímo ovlivňují. Zadání této práce jsem si vybrala záměrně. Již druhým rokem působím jako zastupující ředitelka na malotřídní základní škole s vysokým počtem cizinců, kteří jsou na naši školu přijímáni k základnímu vzdělávání. S tím souvisejí i drobné odlišnosti v přijímacím řízení. Konkrétně jde o složitější administrativu týkající se počtu dokladů, které musí zákonní zástupci žáka doložit. Touto prací bych velice ráda přispěla k lepší přehlednosti v legislativě, podle které by se mohli ředitelé či ředitelky škol při přijímacím řízení řídit. V další části popisuji integrační proces žáka-cizince a uvádím možné způsoby jeho následné podpory, ať již v rámci školy či podporou řízenou krajským úřadem. V teoretické část této práce se opírám o platnou legislativu České republiky a o ověřené a doporučené zdroje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto aktuální zdroje jsou v elektronické podobě dostupné na internetu. Má práce popisuje aktuální stav v českém školství, proto použití literatury v knižní podobě je minimální.
8
TEORETICKÁ ČÁST
1 Zákonná východiska obecná 1.1 Migrace Migrace – „přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace neustále zvyšuje.“1
Dle Šiškové je migrace obyvatel různých zemí v dnešní době velmi závažným celosvětovým a celospolečenským tématem. Jedním z důvodů k této masové migraci může být i touha migrantů z chudších jižních zemí po životě v bohatších oblastech severu. Dalšími pohnutkami k odchodu ze své rodné země mohou být i válečné konflikty, které se v novém tisíciletí hojně rozhořely a nutí obyvatele k migraci do bezpečnějších zemí.2 V současné době čelíme největší vlně migrace od konce druhé světlové války. Důvody přesunů, tak velikého počtu lidí, jsou bohužel podobné těm, které vyhnali lidi ze svých domovů již v minulosti. V případě, že se migrující osoby dostanou do bezpečné země, kde by si přáli zůstat, mělo by být jejich snahou se co nejvíce a nejrychleji integrovat do společnosti, kde žijí. Na druhé straně by se společnost měla snažit migrantům tento proces co nejvíce usnadnit. 1
Terminologický slovník - Ministerstvo vnitra České republiky. Www.mvcr.cz [online]. Česká republika: Ministerstvo vnitra České republiky, 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx 2
ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 8071786489.
9
1.2 Cizinec V současné době se český školský systém setkává s velkým počtem cizinců na školách. Pojem cizinec blíže specifikuje zákon č. 326/1999 Sb.3 takto: „Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie.“
Tento zákon dále odkazuje na zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů a na smlouvu o založení Evropského společenství. Šindelářová4 dále upravuje označení žáka-cizince za žáka s odlišným mateřským jazykem. Tyto žáky česká legislativa dále dělí dle specifických podmínek, které jsou uvedené v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR3 na:
občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, včetně občanů Lichtenštejnska, Norska, Islandu a Švýcarska5 ostatní cizince, respektive cizince ze třetích zemí cizince s udělenou mezinárodní ochranou
3
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých právních zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §1. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 1. 1. 2016, [cit. 2016-04-17]. Dostupný z WWW: www.mvcr.cz/soubor/aktualizovane-uplne-zneni-zakona-3261999-sb-o-pobytu-cizincu-k-01-01-2016.aspx 4
ŠINDELÁŘOVÁ, Jaromíra. Metodická doporučení k začleňování žáků-cizinců do výuky v českých základních školách. Metodický portál: Články [online]. 31. 10. 2011, [cit. 2016-04-17]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/14329/METODICKA-DOPORUCENI-K-ZACLENOVANI-ZAKUCIZINCU-DO-VYUKY-V-CESKYCH-ZAKLADNICH-SKOLACH.html . ISSN 1802-4785 5
Úřední věstník Evropské Unie: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). In: . Štrasburk, 2006, ročník 2006, L 105/1, [cit. 2016-0421]. Dostupný z WWW: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:105:0001:0032:cs:PDF
10
Vývoj počtu cizinců se v České republice za poslední roky výrazně změnil. V roce 1993 pobývalo na našem území 78 tisíc cizinců s různými druhy pobytů. Na konci roku 2015 již bylo na našem území 465 tisíc cizinců.
Graf č.1, Vývoj počtu cizinců v ČR podle typu pobytu Převzato z Českého statistického úřadu6
6
Statistiky: Průřezové statistiky, Cizinci: Počet cizinců. Český statistický úřad [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu
11
1.2.1 Postavení cizince Postavení cizince v české společnosti ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním a velice podstatným faktorem je odlišný mateřský jazyk. Cizinci, kteří neumí ani na základní úrovni komunikovat v jazyce majoritní společnosti mají velice omezený přístup k informacím o svých právech a povinnostech a i o prostředí v němž se nyní nacházejí. Proto je pro ně velice těžké se v této společnosti pohybovat.7 Dalším faktorem pro obtížnější začlenění cizinců do společnosti je odlišná kultura. Každý člověk si od narození utváří nejrůznější postoje, jak reagovat na vnější prostředí (rodinu, město, místo, kde žije, přírodu, atd.), a také na to, jakým způsobem v této společnosti a prostředí dosáhnout cílů spojených s uspokojováním svých potřeb. Cizinci se tedy dostávají do situace neporozumění společnosti v níž se rozhodli žít. Musejí se od základů naučit chápat, pohybovat se a reagovat jako člověk, který tu žije od narození. Cizinci se na našem území mohou setkat s problémy, se kterými se dokáží vypořádat sami, ale některé již bez pomoci druhých překonat nezvládnou. V nejrůznějších případech může jít o jiné hodnoty a normy, jak pro člověka samotného, tak pro společnost. Dále pro odlišné symboly a znaky jakými daná společnost komunikuje, přijímá a předává informace. Zvládnutí všech těchto aspektů je velice důležité pro úspěšný a plnohodnotný život jedince ve společnosti.8
7
Cizinci v ČR: Hledám pomoc, Dítě - cizinec. Šance dětem: Hledám pomoc [online]. 2015 [cit. 201604-21]. Dostupné z: http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/rodina-v-problemovesituaci/cizinci-v-cr/dite-cizinec-v-ceske-skole.shtml 8
Pro pedagogy: Kultura a kulturní rozdíly. Www.czechkid.cz [online]. 2007 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.czechkid.cz/si1140.html
12
2 Zákonná východiska pedagogická
2.1 Povinná školní docházka Plnění povinnosti školní docházky vymezuje § 36 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.9 „Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.“ „Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.“
S povinností plnění školní docházky také souvisí skutečnost, že žák-cizinec je vzděláván v českém jazyce. Podle novely školského zákona č. 472/2011 Sb.10 platí, že krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem školy zajistí pro všechny žáky-cizince, kteří plní povinnou školní docházku, bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání. Toto také zahrnuje výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáka-cizince.
9
Zákon č. 561/2004 Sb.: o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online].2004 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon 10
Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění školský zákon. In: 2011. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online].2004 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c472-2011-sb-kterym-se-meni-skolsky-zakon
13
2.1.1 Přijetí žáka-cizince k povinné školní docházce Ještě před tím, než ředitel základní školy přijme žáka-cizince k plnění povinné školní docházky, musí proběhnout první setkání všech zúčastněných, a to zákonných zástupců dítěte a ředitele školské instituce. V případě žádosti o přijetí dítěte k povinné školní docházce, které již dovršilo sedmý rok věku, není nezbytné, aby se toto dítě prvního setkání účastnilo. Je to z důvodu, že dle legislativy České republiky je ředitel školy povinen žáka přijmout. Avšak i v tomto případě je setkání žádoucí, aby mohl ředitel školy posoudit jazykovou výbavu přijímaného žáka a na základě jazykové vybavenosti a připravenosti žáka zařadit do odpovídajícího ročníku. Dalším tématem této společné schůzky je informovat rodiče žáka o českém školním systému, o organizaci školního roku, harmonogramu dne, o způsobu hodnocení žáka, o možnosti individuálního vzdělávacího plánu, a také o vhodném využívání volnočasových aktivit, které škola pořádá. Dále by měly být rodičům předány informace o školním stravování, školní družině či školním klubu. Nedílnou součástí kontaktního setkání by měly být i informace o právech a povinnostech žáků a jejich zákonných zástupců, které vyplývají ze Školského zákona, § 21 a 22, Zákona o pobytu cizinců na území České republiky a dalších. V možném případě by se měl této schůzky zúčastnit i překladatel, který zabezpečí naprosté pochopení a porozumění takto závažných informací. Pokud škola nemá možnost překladatele zajistit, měla by využít organizace, které zdarma a na svoje náklady překladatele zajistí. Zákonní zástupci by měli škole poskytnout a doložit informace ohledně předešlé docházky žáka, doložit vysvědčení a informovat o zájmech a zálibách žáka. Mezi nutné informace, které by měla škola vědět, patří případné zdravotní problémy žáka, jako jsou alergie, popřípadě psychické a fyzické poruchy či jiné obtíže.11
11
Vzdělávání dětí cizinců: ZAČLENĚNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ CIZINCŮ METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO PEDAGOGY. Www.deticizincu.cz [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.deticizincu.cz/userfiles/files/Lektori_Prirucka_OK.pdf
14
V průběhu prvních dnů žáka-cizince ve škole, je vhodné mu přidělit mentora, který ho seznámí s prostředím školy a s novými spolužáky. V dalších dnech musíme se žákem pracovat s pomůckami, které mu umožní s námi jednoduše komunikovat, a i sdělovat své nejdůležitější potřeby. V období prvního měsíce ve škole by měl pedagog ve spolupráci s rodiči začít připravovat žádost o vyšetření v pedagogicko psychologické poradně, která z důvodu sociálního znevýhodnění povolí škole v následujících měsících vyučovat žáka podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve většině případů je toto povolení vydáno na dva následující školní roky a v závěrečné zprávě je upřesněno období, ve kterém by, v případě nutnosti, měl být žák opětovně vyšetřen, aby mohl pokračovat ve výuce dle dílčího individuálního vzdělávacího plánu.
2.1.2 Přijímací řízení Samotné přijímací řízení k základnímu vzdělávání žáka-cizince probíhá stejným způsobem, jako u ostatních žáků. Zákonný zástupce žáka předá řediteli školy žádost o přijetí k základnímu vzdělávání a poté, ředitel školy začne s úkony dle zákona č. 499/2004 Sb.,12 o archivnictví a spisové službě, zákona č. 501/2004 Sb.,13 Správní řád, který vede k rozhodnutí buďto o přijetí ke vzdělávání nebo k nepřijetí. Případy, při kterých ředitel školy nevyhoví žádosti rodičů o přijetí žáka k základnímu vzdělávání je velmi málo, ale ze závažných důvodů může i tato varianta nastat. Jde především o naplněnou povolenou kapacitu školy v počtu žáků. Zákonní zástupci žáka doloží řediteli školy doklady, které se stanou součástí spisu.
12
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivační a spisové službě, . In: 2004. Ministerstvo vnitra České republiky [online].2004 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=499/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 13
Zákon č. 501/2004 Sb., správní řád, . In: 2004. Ministerstvo vnitra České republiky [online].2004 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/spravni-rad-informace-o-spravnimradu.aspx
15
Jde o: povolení k pobytu – cizinec, který se zdržuje na našem území po delší dobu, než 90 dní musí obdržet povolení k pobytu. Buďto povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu. rodný list – v případě, že se cizinec narodil na našem území, tento doklad vydává městský úřad v místě narození. cestovní doklad – pas, i z tohoto dokladu lze zjistit druh případného povolení k pobytu. vysvědčení z předchozí základní školy (pokud se jedná o přestup žáka) – tento doklad je důležitý pro přesné určení již splněných let školní docházky.
Dalšími tiskopisy, které by měly být součástí spisu jsou - souhlas se zpracováním osobních údajů, přidělení registračního čísla a nakonec i rozhodnutí ředitele školy. V případě, že zákonní zástupci žáka nechtějí podávat odvolání proti rozhodnutí ředitele školy, mohou ještě podepsat vzdání se práva na odvolání.
2.2 Integrace žáka-cizince Samotný integrační proces žáka, potažmo cizince a dítěte do společnosti je velice složitý a dlouhodobý. Ale pro úspěšné zvládnutí integrace žáka, je nutné zohlednit významná fakta, která toto ovlivňují. V případě přijímání žáka do 1. třídy základní školy se může využít zařazení do přípravné třídy14, pokud je v místě zřízena. Tato třída má za úkol pomoci žákovi vyrovnat se s novým prostředím po psychické i
14
SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Legislativní a pedagogické dokumenty platné pro přípravné třídy základní školy. Metodický portál: Články [online]. 14. 08. 2007, [cit. 2016-05-03]. Dostupný z WWW:
. ISSN 1802-4785.
16
sociální stránce a v neposlední řadě částečně prorazit i jazykovou bariéru. Dále je při integraci většího množství žáků-cizinců do jedné školy možné využít § 5, vyhlášky č. 48/2005 Sb. odst. 1 a 315, a vytvořit z těchto žáků studijní skupinu. „V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy.“ „Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.“ Pokud základní škola přistoupí k této variantě, musí svůj školní vzdělávací program náležitě upravit. Taková úprava pak bývá plně využívána na 1. stupni při výuce českého, ale i anglického jazyka.
Dalším způsobem, jakým může žák-cizince pokračovat v plnění povinné školní docházky na našem území, je přestup z jiné školy, která se nacházela také v České republice. V tomto případě je velice důležité zjistit, jaké vědomosti a schopnosti daný žák má. Na základě tohoto zjištění ředitel školy žáka zařadí do odpovídajícího ročníku. V prvních měsících žáka v nové škole pedagogičtí pracovníci, na základě vyšetření z pedagogicko psychologické poradny, vypracují individuální vzdělávací plán, ve kterém jasně specifikují oblasti, ve kterých bude žák vzděláván, dále specifikují vědomosti a dovednosti, které by měl žák v průběhu školního roku dosáhnout. Dále jsou zde definovány kompenzační pomůcky, které má žák k dispozici během výuky nebo pro potřeby domácí přípravy. Součástí individuálního vzdělávacího plánu je i způsob hodnocení daného žáka. 15
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, [cit. 2016-05-08] In: 2005. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/dokumenty/http-wwwmsmtczdokumentyvyhlaskykeskolskemuzakonu?highlightWords=256%2F2012 Pomucka_V48_platne_zneni.docx
17
Školský zákon⁹ v § 51 jasně uvádí, jakým způsobem může být žák hodnocen: „Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.“ „Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.“
Dále hodnocení blíže specifikuje vyhláška č. 256/2012 Sb.,16 takto: „Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.“
Při hodnocení žáka s odlišným mateřským jazykem je důležité zohlednit úroveň znalosti českého jazyka, neboť do značné míry může ovlivňovat výkon žáka. Řešením této situace by mohlo být, že pedagog při hodnocení zohlední referenční rámec, v případě plné neznalosti jazyka zabezpečí kompenzační pomůcky pro žáka či najde společný jazykový kód. 16
Vyhláška č. 256/2012 Sb,: kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. [cit. 201605-08] In: 2012. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/dokumenty/http-www-msmt-cz-dokumentyvyhlasky-ke-skolskemu-zakonu?highlightWords=256%2F2012
18
2.3 Následná podpora
2.3.1 Na úrovni školy individuální vzdělávací plán Podpora žáka-cizince, která je uskutečňována na úrovni školy, by měla zahrnovat především odeslání do pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra, kde na základě žádosti zákonného zástupce o vyšetření svého dítěte, ředitel školy povolí vzdělávání tohoto žáka dle individuálního vzdělávacího plánu. Dalším podpůrným opatřením je zařazení žáka do výuky některého z předmětů s jiným ročníkem. Toto opatření by se mělo využít dle žákových schopností, vědomostí a dovedností.
vysvědčení formou slovního hodnocení Hodnocení žáka na vysvědčení by mělo být provedeno slovním hodnocením, aby zohlednilo i žákovu snahu a jeho přístup ke vzdělávání v širších souvislostech.
speciální studijní skupiny Ředitel školy může povolit vytvoření speciálních studijních skupin pro výuku v jednotlivých předmětech. Toto opatření ale s sebou nese jistou finanční zátěž, která je pro menší školy vysoká.
rozvojové programy vyhlašované MŠMT Problém s finančním zajištěním do jisté míry řeší různé rozvojové programy, se kterými se můžeme seznámit na internetových stránkách Ministerstva školství, avšak tyto programy neakceptují školní rok, ale pouze rok kalendářní. Již několikátým rokem vyhlašuje MŠMT rozvojový program s názvem Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků cizinců z 3. zemí.
19
V neposlední řadě může ředitel školy nabídnout žákům-cizincům český jazyk jako druhý jazyk v podobě nepovinného předmětu. Tento nepovinný předmět musí být zahrnut do školního vzdělávacího programu a musí se na něj přihlásit minimálně 10 žáků.
2.3.2 Na úrovni třídy Úspěšné integrace žáka nemůže být docíleno, pokud neučiníme řádná opatření a to nejen na třídní úrovni. Tato opatření se týkají jednotlivých žáků, dále celého třídního kolektivu a samozřejmě i všech participujících vyučujících. Pokud integrujeme pouze jednoho žáka-cizince, musíme na jeho příchod připravit celý kolektiv třídy, ve které se bude vzdělávat. Seznámíme žáky s odlišnostmi, se kterými se u nového spolužáka mohou setkat. Správně je motivujeme, aby byli nápomocni při řešení problémů, které se mohou vyskytnout a zároveň jim ukážeme, že příchod takového žáka může kolektiv velmi obohatit o nové vědomosti a zkušenosti. V případě, že integrující žák není jediným cizincem ve třídě, učitel již lépe pracuje s pozitivy a negativy, která tento proces přináší. Dalším krokem je stanovení mentora pro nového žáka. V nejlepším případě by se mělo jednat o žáka se stejnou národností, který bez obtíží ovládá jazyk majority. Tento žák ale také v nemalé míře pomáhá učitelům při výuce a zabezpečuje plné porozumění probírané látky. Pokud nikdo takový ve školním kolektivu není, je na samotných vyučujících, aby poskytli novému žáku–cizinci dostatek kompenzačních pomůcek, které může libovolně a dle své potřeby používat. Jako kompenzační pomůcky slouží notebooky, tablety, smartphony, které jsou připojeny k internetové síti a je k dispozici též online překladač. Školy též využívají odborné slovníky, které jsou přímo vytvořeny pro potřeby konkrétního předmětu, piktogramy, které označují jasné a konkrétní situace, se kterými se žák běžně
20
setkává a v neposlední řadě i speciální učebnice, logopedické knížky, hry a příručky, které pomáhají cizincům s vyvozováním, pro ně cizích, hlásek a slov. Všichni vyučující, kteří se podílí na výchovně vzdělávacím procesu tohoto žáka, spolupracují při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu. Ten by měl být zpracován tak, aby pomohl vyrovnat a překonat žákovy nedostatky v komunikaci, a také v přípravě na výuku ve stěžejních vzdělávacích předmětech. Není nutností, aby se žák podle tohoto plánu vzdělával ve výchovách. Součástí tohoto plánu by měla být specifikována participace rodiny a žáka při domácí přípravě na výuku.
21
PRAKTICKÁ ČÁST
3 Metodika 3.1 Cíl výzkumu Po prostudování odborné literatury od různých autorů jsem si stanovila cíl výzkumu, který se opírá o teoretickou část mé práce. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda současný způsob začleňování žáků-cizinců do výchovně vzdělávacího procesu na naší škole je úspěšný. Tento předpoklad vyhodnotím na základě výsledků integračního procesu u žáka, který nastoupil do školy ve školním roce 2014/2015. Tento proces ještě potrvá do konce letošního školního roku 2015/2016, kdy Honza17,věřím, že úspěšně, ukončí vzdělávání na naší malotřídní škole a od školního roku 2016/2017 bude pokračovat ve studiu na 2. stupni v Základní škole ve Vimperku.
3.2 Výzkumná otázka Hlavní hypotéza
Je způsob začleňování žáka-cizince do výchovně vzdělávacího procesu na naší škole úspěšný?
17
Jméno žáka je změněno z důvodu zachování anonymity
22
Další důležité hypotézy
Jaké další možnosti využijeme při začleňování a následné podpoře žáků-cizinců? Co od přijatých opatření očekáváme? Jsou vyučující dostatečně připraveni na žáky cizince? Jakým způsobem funguje využívání následné podpory ze strany státu ve vzdělávacím procesu těchto žáků? Existuje případná koordinace na úrovni kraje?
3.3 Předpoklady Po prostudování odborné literatury a na základě stanovení hypotéz si dovolím vyvodit tyto předpoklady, které mnou budou potvrzeny či vyvráceny.
současný způsob začleňování žáka-cizince je úspěšný vyučující nejsou dostatečně připraveni na žáky-cizince přijatá opatření jsou plně funkční a přínosná následná podpora žáků-cizinců v roce 2016 ze strany MŠMT je funkční, ale systémově špatně nastavená následná podpora žáků-cizinců z jiných zdrojů je funkční koordinace na úrovni kraje existuje, ale pro naše podmínky je nevyhovující
23
3.4 Metody výzkumu K dosažení cíle mé závěrečné práce použiji výzkumnou kvalitativní metodu. Tuto metodu použiji ve formě pozorování žáka při výuce, hodnocením dosáhnutých výstupů v individuálním vzdělávacím plánu a dále pozorováním žáka v interakci s ostatními spolužáky ve školní družině. Nakonec vyhodnotím jeho komunikativní a občanské kompetence.
3.5 Výzkumná složka a její popis 3.5.1 Současný stav v Základní škole a mateřské škole Strážný Ve školním roce 2015/2016 se v základní škole s malotřídním způsobem výuky vzdělává celkem 18 žáků. Z tohoto počtu je 11 žáků-cizinců. Tito žáci jsou občané Vietnamské socialistické republiky a na našem území pobývají na základě trvalého povolení k pobytu. Jejich znalost českého jazyka je na různých úrovních. Jsou zde žáci, kteří komunikují na úrovni rodilých mluvčích, a také žáci, kteří na začátku školního roku přicestovali do České republiky s nulovou znalostí jazyka. V každém školním roce se jejich počet mění a po zápisu do prvních tříd na školní rok 2016/2017 se jejich počet opět zvýší. Do první třídy nastoupí mimo občanů České republiky také 4 žáci-cizinci, dva chlapci a dvě dívky. Celkový počet žáků se na základní škole zvýší na 24. Z toho bude 14 žáků-cizinců, kteří prostupují všemi ročníky. V současné době jsou ve škole dvě kmenové třídy. V první třídě jsou společně žáci prvního a druhého ročníku, v počtu 11 žáků. 10 žáků je v prvním ročníku a 1 žákyně pak ve druhém ročníku. Z těchto 10 žáků je v naší první třídě 8 žáků cizinců. Ve druhé kmenové třídě je 7 žáků z toho 3 žáci-cizinci. Délka jejich vzdělávání v české
24
škole je různá. Jedna žákyně třetího ročníku navštěvovala již Mateřskou školu ve Strážném a je nejdéle vzdělávanou žákyní v české škole. Další cizinkou je také žákyně třetího ročníku, ale ta navštěvovala již školu ve Vietnamu. Dokončila tam první ročník. Nejstarším žákem školy je 12 letý chlapec Honza18. Do České republiky přicestoval v srpnu roku 2014 a v té době jeho zákonní zástupci požádali o přijetí ke vzdělávání na české základní škole. Ředitelka Základní školy a mateřské školy ve Strážném rozhodla o jeho přijetí a zařadila Honzu do čtvrtého ročníku základní školy i přes to, že rodiče doložili vysvědčení o ukončeném čtvrtém ročníku základní školy. Důvodem byla nulová znalost českého jazyka, a tak bylo v zájmu žáka i jeho zákonných zástupců, aby se doba na jeho integrační proces prodloužila na nejdelší možnou. Honza nastoupil od září roku 2014 do čtvrtého ročníku. Spolu s ním se ve druhé kmenové třídě vzdělávali žáci třetího ročníku a také pátého ročníku. Zde byl jediným žákem-cizincem chlapec Fanda. Jeho vzdělávání, od posledního roku mateřské školy, s výjimkou prvního ročníku základní školy, probíhalo v českém školním prostředí. První třídu absolvoval ve Vietnamu. Poté se vrátil do České republiky a úspěšně pokračoval ve vzdělávání na naší malotřídní škole. Po celou dobu své školní docházky pomáhal vyučujícím s ostatními žáky-cizinci. Stal se jejich mentorem a pomocníkem. Fandovu pomoc jsem využila i v případě Honzy. Na začátku školního roku jsem jako společný komunikační prostředek zvolila angličtinu. Jelikož Honzovi český jazyk činil dlouhou dobu velké obtíže, využila jsem pomoci mentora. Honza od počátku s vyučujícími komunikoval minimálně a pouze jednoslovně. Pokud vyučující trval na hlasité odpovědi, dosáhl pouze toho, že Honza sklopil hlavu a neměl snahu se jakkoliv vyjádřit. Jediným žákem školy s individuálním vzdělávacím plánem je Honza a platnost tohoto plánu končí v červnu 2016, kdy ukončí vzdělávání na naší škole.
18
Jméno žáka je změněno z důvodu zachování anonymity
25
3.5.2 Kazuistika žáka V prvních týdnech školního roku 2014/2015 jsem zjišťovala potřebné informace ohledně Honzových vědomostí a dovedností. Po rozhovoru s Honzovými rodiči jsme se rozhodli, že navštíví pedagogicko psychologickou poradnu. Z poradny rodiče obdrželi doporučení pro školu na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu z důvodu sociálního znevýhodnění. Matka souhlasila s vypracováním tohoto plánu a poskytla nám veškerou potřebnou dokumentaci. Honzovy vědomosti jsem prověřovala ve všech předmětech, kromě českého jazyka a výchov, na základě pozorování jeho práce v hodinách, rozhovorů vedených buďto v angličtině nebo za pomoci mentora. Výsledkem těchto zjištění bylo možno vypracovat konkrétní individuální vzdělávací plán, podle kterého jsme začali Honzu vzdělávat. Vzhledem k tomu, že dosažené vědomosti žáka v jednotlivých předmětech, vyjma českého jazyka a vlastivědy, byly na srovnatelné úrovni jako u žáků, kteří ukončili čtvrtý ročník školní docházky, bylo možné, aby se Honza začal plně věnovat studiu českého jazyka, a byl schopen se vyjadřovat na základní komunikativní úrovni. V českém jazyce byl vyučován spolu se žáky 3. ročníku, ale v obsahu učiva měl pouze základy spadající do obsahu učiva prvního a druhého ročníku základní školy. V rámci výuky měl Honza neustále k dispozici speciální překladové slovníky vydané Státním pedagogickým nakladatelstvím. Tyto slovníky jsou přímo určeny pro konkrétní předmět. Dále měl k dispozici notebook s připojením k internetové síti. Honzovým úkolem bylo též vytvořit si vlastní slovníček a v průběhu vyučování si zapisovat nejvýše 4 slova denně, která neznal nebo jim nerozuměl. Ve slovníčku si pak vytvářel tematické okruhy slovní zásoby a každý týden měl vyučujícího seznámit s pěti novými slovíčky, která zvládl prezentovat, jak v mluvené, tak v písemné podobě. Jednotlivé okruhy byly rozděleny na pozdravy, jídlo, školu, rodinu, zvířata, oblečení, sport, části těla, apod. V neposlední řadě jsme využili dotační možnosti ze strany MŠMT, která vypsala na kalendářní rok 2015 bezplatnou výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků-cizinců ze 3. zemí. Dotaci jsme využili na doučování všech žáků-cizinců v naší
26
škole včetně Honzy. Honza se zdokonaloval v českém jazyce i jiných dovednostech i ve školní družině, kterou v odpoledních hodinách navštěvoval. Tam s ním paní vychovatelka, nenásilnou formou, hrami a individuálním přístupem, obohacovala slovní zásobu. Hodnocení žáka v prvním pololetí školního roku 2014/2015 jsem provedla formou slovního hodnocení. Podklady pro hodnocení jsem získala z písemných prací, kde jsem sledovala, zda Honza porozuměl zadaným úkolům. Ústním zkoušením jsem pak chtěla docílit, aby Honza byl schopný svou myšlenku vyjádřit co nejpřesněji a to pouze v krátkých slovních spojeních. Také mohl využít, jako nápomocný jazyk, jazyk anglický, který mu dopomohl se v některých situacích lépe vyjádřit. V neposlední řadě jsem využila i pomoci mentora.
Ve druhém pololetí školního roku 2014/2015 došlo u Honzy k velikému zhoršení. Na výuku chodil nepřipraven, nenosil domácí úkoly, nekomunikoval, stranil se žáků a začala se u něho projevovat zvýšená agresivita. Tento stav trval po větší část druhého pololetí a měl původ v úmrtí jednoho z rodičů. Individuální vzdělávací plán tak z velké části nebyl plněn. Jediným pozitivem, pro mou osobu, bylo osvojení si několika vietnamských slovíček.
Opatření provedená na úrovni třídy: vypracování individuálního vzdělávacího plánu a jeho vyhodnocení mentor ve třídě překladové slovníky notebook s připojením k internetové síti individuální přístup, nízký počet žáků ve třídě logopedická cvičení na vyvození hlásek, která vietnamština nezná
27
Opatření provedená na úrovni školy: vytvoření individuálního vzdělávacího plánu a jeho kontrola výuka českého jazyka s jiným ročníkem využití dotačního programu MŠMT na bezplatnou výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků-cizinců ve školní družině a mimo vyučování zakoupení materiálů na podporu žáka–cizince hlavně v českém jazyce, ale i v jiných předmětech vysvědčení formou slovního hodnocení
Se zahájením nového školního roku 2015/2016 Honza nastoupil do pátého ročníku základní školy. U žáka bylo znát, že během prázdnin nevyhledával komunikaci v českém jazyce a pobýval pouze ve vietnamské komunitě. Ve všech předmětech kromě českého jazyka a matematiky došlo ke změně vyučujícího, a tak se na vypracování individuálního vzdělávacího plánu podíleli dva pedagogové. Tento plán se odeslal ke kontrole do Pedagogicko psychologické poradny v Prachaticích. Ta individuální plán schválila, a tak jsme mohli pokračovat v další výuce žáka. Český jazyk Honza opět studuje se žáky třetího ročníku, ale již s odpovídajícím obsahem učiva. Vyjmenovaná slova se učí pouze v základních tvarech. Matematiku Honza zvládá podle obsahu učiva pro pátý ročník, ale již s přesahem i do učiva šestého ročníku. V tomto školním roce došlo u žáka k velikému pokroku v porozumění. Matematické slovní úlohy zvládá bez použití překladových slovníků, obtíže ale přetrvávají v geometrii. V českém jazyce se také výrazně zlepšil, vyslovuje hlásky R a Ř, v diktátech slyší a dokáže rozeznat dlouhé a krátké samohlásky, čte plynule a s porozuměním. Ve známých slovech napíše správné i, y a dokonce zvládá základní řady vyjmenovaných slov. V komunikaci s učitelem je stále ostýchavý a dává přednost psanému projevu před ústním. Snažím se co nejčastěji chodit za Honzou i do družiny, kde ho pozoruji při komunikaci s ostatními spolužáky. Zjistila jsem, že zde je velmi výřečný a dokáže se výborně
28
mezi dětmi prosadit. V letošním školním roce bude Honza již hodnocen na vysvědčení známkou.
V březnu roku 2016 se nám podařilo navázat spolupráci s centrem na podporu integrace cizinců, která je zřízena správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Toto centrum je financováno Evropskou unií, azylovým, migračním a integračním fondem. Jednotlivá centra jsou v krajských městech České republiky a naše škola spolupracuje s CPIZ v Jihočeském kraji. Sociální pracovnice centra u nás v březnu roku 2016 provedla terénní průzkum a na základě výsledků nám nabídla podporu při integraci cizinců na základních školách. Ve spolupráci s CPIZ a městysem Strážný jsme v dubnu roku 2016 uspořádali besedu pro vietnamské občany, kde byl přítomen soudní překladatel z češtiny do vietnamštiny. Hlavním tématem bylo seznámení cizinců s možností podpory ze strany centra pro podporu cizinců, například bezplatného využití překladatele pro styk s úřady a s možností využití intenzivního jazykového kurzu češtiny pro děti, žáky a dospělé občany ve spolupráci s naší školou. Ještě v dubnu letošního roku jsme v naší škole otevřeli tři kurzy výuky českého jazyka pro děti-cizince z mateřské školy, žáky-cizince ze základní školy a dospělé občany-cizince. Všichni účastníci těchto kurzů dostali zdarma výukové materiály, které dodalo CPIZ. Jelikož se tento projekt těší velikému zájmu hlavně ze strany všech dospělých cizinců, domluvili jsme se s centrem pro podporu cizinců, na další intenzivní spolupráci hned od začátku nového školního roku 2016/2017. Přínosem pro základní školu je soudní překladatel, který je nám k dispozici i přes telefon. Vím, že i další organizace nabízejí překladatele, který by nám jistě pomohl, ale čekací doba 14 dnů, na vyřízení našeho požadavku, je v některých případech nereálná.
29
3.5.3 Předpokládané systémové změny pro školní rok 2016/2017
V tomto školním roce nás čekají změny v první řadě spojené s novou vyhláškou č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Jelikož se nám v tomto školním roce opět zvýší počet žáků-cizinců na škole, musíme přistoupit k opatřením, pomocí nichž budeme schopni zabezpečit jejich vzdělávání. Všem žákům-cizincům od druhého ročníku výše, bude doporučena návštěva Pedagogicko psychologické poradny v Prachaticích s žádostí zákonných zástupců o vyšetření jejich dětí a povolení ke vzdělávání prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu z důvodu sociálního znevýhodnění. Individuální vzdělávací plán je novou vyhláškou zařazen do druhé kategorie podpůrných opatření, na které se váže určitá finanční podpora a nelze ji řešit volně na úrovni školy (povolení k výuce žáků podle individuálního vzdělávacího plánu bylo vždy plně v kompetenci školského poradenského zařízení, ale bez finanční podpory). Z důvodu finančního ohodnocení, které se může promítnout v nákupu potřebných pomůcek na tuto specifickou výuku, tuto možnost bezezbytku využijeme. Toto opatření se již promítlo do letošního školního roku 2015/2016, kdy již využíváme tzv. Plán pedagogické podpory, který je součástí vyhlášky č. 27/2016 Sb. V našem konkrétním případě jde o plán podpory, kde se zaznamenávají žákovy obtíže, a také podpora ze strany pedagoga, která by měla vést k vyrovnání těchto obtíží. V případě nedostatečné kompenzace výukových nebo výchovných obtíží tento materiál zasílá škola spolu se žádostí o vyšetření do pedagogicko psychologické poradny. Jelikož by se nemělo jednat o nárazovou akci, ale o dlouhodobější systematickou podporu žáka, rozhodla jsem o použití plánu pedagogické podpory již od třetího čtvrtletí. Další změnou, která se bude též týkat výuky žáků-cizinců, se promítne do školního vzdělávacího programu školy tím, že podle vyhlášky č. 48/2005 Sb., §5 odstavce 3., vytvoříme skupinu žáků-cizinců, a ti se budou vzdělávat v českém jazyce společně. Vzdělávací předmět se bude jmenovat Český jazyk jako druhý jazyk – ČJD, časová dotace předmětu je 320 hodin, výstupem by měla být jazyková úroveň A2 podle
30
SERR (Společného Evropského rámce pro jazyky). Z důvodu této systémové změny dojde k navýšení pracovního úvazku o 0,409, který budeme financovat z rozvojového programu pro rok 2016 vyhlášeného MŠMT v březnu 2016. K této výuce využijme informace, metodická doporučení, materiály a pracovní listy do hodin z portálu Inkluzivní školy, a také materiály a učební pomůcky, které budeme financovat z téhož rozvojového programu – Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků-cizinců z třetích zemí pro rok 2016. Jelikož jsem ve výše uvedených informacích nezmínila žáky-cizince v prvním ročníku, uvádím, že tito se budou učit společně s českými žáky předmět Český jazyk a literatura s časovou dotací 9 hodin týdně dle školního vzdělávacího programu. Vzhledem k tomu, že všichni nově příchozí čeští žáci prvního ročníku mají vadu řeči a jsou bez logopedické péče, výuka cizinců nebude nikterak odlišná od výuky českých žáků z důvodu zařazení logopedických cvičení do hodin, vedoucích k vyvození hlásek, které vietnamští žáci neznají.
31
Vyhodnocení výsledků V průběhu výzkumu se potvrdily mnou stanovené předpoklady, a to následovně:
současný způsob začleňování žáka-cizince je úspěšný Tento předpoklad se potvrdil v průběhu letošního školního roku. Honza zvládá na komunikativní úrovni vyjadřovat své myšlenky, pocity a postoje. V kolektivu se aktivně zapojuje, některé aktivity sám vede a s ostatními spolužáky spolupracuje. Ve výukové části je schopen pochopit základní údaje z výkladu vyučujícího, a pokud něčemu nerozumí, dokáže potíže řešit svépomocí i bez mentora ve třídě za předpokladu, že mu vyučující poskytne náležitou kompenzační pomůcku v podobě zařízení připojeného k internetu nebo překladového slovníku. Ve výuce českého jazyka zvládá gramatické učivo žáka třetího ročníku. Toto tvrzení dokládám kopií práce – určování slovních druhů, diktátu, doplňování znělých a neznělých hlásek a doplňování y/i ve vyjmenovaných slovech a slovech příbuzných - v příloze. V matematické části je na úrovni žáka šesté třídy. V ostatních předmětech zvládá plnit individuální vzdělávací plán bez obtíží.
přijatá opatření jsou plně funkční a přínosná Všechna tato opatření provedená na úrovni třídy a školy by měla vést ke snížení stresujících
situací
ve
výuce,
vztahujících
se
k nedostatečné
jazykové
kompetentnosti žáků, ke zvýšení porozumění probírané látky, k pochopení zadávaných úkolů a ke snížení ohrožení žáků školním neúspěchem. Tato opatření též vedou k pochopení hodnot, které naše společnost vyznává a k celkovému lepšímu začlenění těchto žáků do české společnosti. Toto vše mě utvrdilo v tom, že žáci–cizinci se velmi dobře dokáží začlenit do běžné české školy. V příštím roce chystáme poměrně velké změny, které na naší škole ještě nikdy nebyly realizovány. Až samotný provoz, ukončení školního roku a evaluace tohoto způsobu výuky žákůcizinců tento můj předpoklad snad zcela potvrdí.
32
vyučující na žáky-cizince nejsou dostatečně připraveni Toto tvrzení se mi potvrdilo hned v začátcích, při nástupu na tuto základní školu. Nebyla jsem metodicky připravena na výuku těchto žáků. Jediným východiskem v této situaci bylo mé další vzdělávání metodiky výuky žáků-cizinců v rámci DVPP a také to, že jsem, dle mého názoru, dostatečně metodicky vzdělána ve výuce angličtiny. Při výuce češtiny pro cizince je důležité metodicky vycházet z výuky cizího jazyka. Nedílnou součástí jsou také materiály, které jsou dostupné na různých internetových stránkách, které jsem uvedla v závěru mé práce.
následná podpora žáků-cizinců v roce 2016 včetně, ze strany MŠMT je funkční, ale systémově špatně nastavená Rozvojový program, který každoročně vyhlašuje MŠMT na bezplatnou výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žákům-cizincům z 3. zemí je vždy vyhlašován na kalendářní rok, a tudíž nekoresponduje se školním rokem. Tento fakt vnímám jako velice problematický, jelikož od nového školního roku máme naplánováno přijetí další paní učitelky, která bude financovaná z tohoto rozvojového programu. Finanční pomoc, kterou nám MŠMT na tento projekt přislíbilo, máme pouze do konce prosince, ale projekt musí běžet celý školní rok. Jako další fakt, na který musím upozornit je ten, že rozvojový program je vypisován v průběhu března nového roku a výsledky jsou vyvěšeny v průběhu dubna. Čerpání dotace tedy můžeme plnohodnotně využívat až od dubna nebo května. Z tohoto důvodu musíme dopředu počítat s finanční dotací tohoto projektu z peněz od zřizovatele, pokud ho chceme využívat. Další možností, jak následně podporovat žáky-cizince, je zřízení místa asistenta pedagoga. Toto podpůrné opatření jsme v závislosti s žáky-cizinci nikdy neuplatnili, a to z důvodu menšího počtu žáků ve třídě, a také daleko menšího počtu cizinců, kteří se na naší škole doposud vzdělávali.
33
následná podpora žáků-cizinců z jiných zdrojů je funkční Tento předpoklad potvrzuji na základě zkušenosti školy s projektem CPIC. Koordinátor projektu, jakým jsou kurzy pro děti, žáky i dospělé osoby, zabezpečí na základě svých možností veškeré potřebné pomůcky do výuky a lektory těchto kurzů. Škola na základě svých možností, zabezpečí prostory pro výuku, popřípadě interaktivní tabuli s počítačem a připojením k internetové síti. Kurzy pro děti a žáky probíhají v odpoledních hodinách, a tak aktivity ve škole na sebe navazují. Tento projekt máme již přislíbený i na příští školní rok, a pokud to podmínky dovolí, budeme jej využívat i v budoucnu.
koordinace na úrovni kraje existuje, ale pro naše podmínky je nevyhovující Zde mohu potvrdit to, že základní škola, která je krajským úřadem primárně určena k výuce cizinců je pro ORP Vimperk (obec s rozšířenou působností) v Prachaticích. Vzdálenost za Strážného je 35 kilometrů a dostupnost pro docházku žáků je prakticky nulová. Dopravní spojení je zajištěno pouze z Vimperka, Lenory a Horní Vltavice. Z ostatních obcí v nejbližším okolí musíte využít další způsob přepravy. Pro žáky-cizince je tento stav minimálně neuspokojivý. Z tohoto závažného důvodu jsou nuceni navštěvovat školy v místě bydliště, které nejsou na výuku cizinců ve větší koncentraci připraveny.
34
Závěr V současné době se celá naše společnost potýká s vysokým počtem migrantů do evropských zemí. Ať už to jsou lidé původem z okolních evropských zemí či nikoliv, vidina lepších životních podmínek v demokratické společnosti a určitá sociální jistota pro rodiny migrantů, způsobuje velký nárůst žáků-cizinců na všech typech škol v České republice. Školský systém již v posledních letech prošel řadou změn, které na tento fakt reagují, ale tyto změny ještě nejsou v dostatečné míře známy a běžně využívány, a tak pro samotné ředitele nebo učitele škol může být příchod žáka-cizince poněkud obtížný.
V současné situaci, která ovlivňuje naši společnost, bude vzdělávání žáků-cizinců v následujících letech zcela běžné. Každý ředitel či ředitelka školy má strategie, kterými žáky-cizince integruje do svého konkrétního školního prostředí. Touto prací jsem se snažila přiblížit integrační proces žáka-cizince, který přišel do naší školy a popsat aktuální stav výchovně vzdělávacího procesu, který je v určitých ohledech velmi specifický. Jsem přesvědčena o tom, že v Základní škole a mateřské škole Strážný se již podařilo nastavit principy a normy výchovně vzdělávacího procesu tak, aby žáci-cizinci byli kvalitně vybaveni a připraveni k dalšímu vzdělávání na vyšších stupních základního školství. Za fungujícím procesem stojí řada nadstandardní práce všech našich učitelů a vychovatelky, ale také pomoc od organizací, které nejsou primárně zřízeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, i přes toto je jejich pomoc smysluplná a my si ji vážíme.
35
Seznam použité literatury 1. ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 8071786489.
36
Seznam online zdrojů 1. Cizinci v ČR: Hledám pomoc, Dítě - cizinec. Šance dětem: Hledám pomoc [online]. 2015 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.sancedetem.cz/cs/hledampomoc/rodina-v-problemove-situaci/cizinci-v-cr/dite-cizinec-v-ceske-skole.shtml 2. Pro pedagogy: Kultura a kulturní rozdíly. Www.czechkid.cz [online]. 2007 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.czechkid.cz/si1140.html 3. Doporučené učebnice pro výuku dětí a žáků-cizinců od předškolního věku po základní a střední školy. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. s. 2-5 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladnivzdelavani/test 4. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Legislativní a pedagogické dokumenty platné pro přípravné třídy základní školy. Metodický portál: Články [online]. 14. 08. 2007, [cit. 2016-05-03]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/1552/LEGISLATIVNI-A-PEDAGOGICKE-DOKUMENTYPLATNE-PRO-PRIPRAVNE-TRIDY-ZAKLADNI-SKOLY ISSN 1802-4785. 5. Statistiky: Průřezové statistiky, Cizinci: Počet cizinců. Český statistický úřad [online].
Praha,
2016
[cit.
2016-04-21].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu 6. ŠINDELÁŘOVÁ, Jaromíra. Metodická doporučení k začleňování žáků-cizinců do výuky v českých základních školách. Metodický portál: Články [online]. 31. 10. 2011, [cit.
2016-04-17].
Dostupný
z
WWW:
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/14329/METODICKA-DOPORUCENI-K-ZACLENOVANIZAKU-CIZINCU-DO-VYUKY-V-CESKYCH-ZAKLADNICH-SKOLACH.html . ISSN 1802-4785 7. Terminologický slovník - Ministerstvo vnitra České republiky. Www.mvcr.cz [online]. Česká republika: Ministerstvo vnitra České republiky, 2016 [cit. 2016-0417]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx
37
8. Úřední věstník Evropské Unie: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). In: . Štrasburk, 2006, ročník 2006, L 105/1, [cit. 2016-04-21]. Dostupný z WWW: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:105:0001:0032:cs: PDF 9. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, [cit. 2016-05-08] In: 2005. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/dokumenty/http-wwwmsmtczdokumentyvyhlaskykeskolskemuzakonu?highlightWords=256%2F2012 Pomucka_V48_platne_zneni.docx 10. Vyhláška č. 256/2012 Sb,: kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. [cit. 2016-05-08] In:
2012. Dostupné také z:
http://www.msmt.cz/dokumenty/http-www-msmt-cz-dokumenty-vyhlasky-keskolskemu-zakonu?highlightWords=256%2F2012 11. Vzdělávání dětí cizinců: ZAČLENĚNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ CIZINCŮ METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO PEDAGOGY. Www.deticizincu.cz [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.deticizincu.cz/userfiles/files/Lektori_Prirucka_OK.pdf 12. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých právních zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §1, Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 1. 1. 2016, [cit. 2016-04-17]. Dostupný z WWW: www.mvcr.cz/soubor/aktualizovane-uplne-zneni-zakona-326-1999-sb-o-pobytucizincu-k-01-01-2016.aspx
13. Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění školský zákon. In: 2011. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online].2004 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z:
38
http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-472-2011-sb-kterym-se-meni-skolskyzakon 14. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivační a spisové službě, . In: 2004. Ministerstvo vnitra
České
republiky
[online].2004
[cit.
2016-04-26].
Dostupné
z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=499/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlo uvy 15. Zákon č. 501/2004 Sb., správní řád, . In: 2004. Ministerstvo vnitra České republiky
[online].2004
[cit.
2016-04-27].
Dostupné
z:
http://www.mvcr.cz/clanek/spravni-rad-informace-o-spravnim-radu.aspx 16. Zákon č. 561/2004 Sb.: o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online].2004 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon
Překladové slovníky Dostupné z: http://www.spn.cz/stranky/testy.php 39
Doporučené učebnice pro žáky na I. stupni základní školy19 Emerlingová, S.: Když dětem nejde čtení (I, II). Praha: Portál 2006. Linc, V.: Tabulky ke čtení I. Praha: SPN 1988. Martínek, Z.: Cvičné texty pro pomalejší čtenáře. Praha: Blug 2002. Michalová, Z.: Základy čtení. Havlíčkův Brod: Tobiáš 2005. Pavlová, J.: Barevná čeština pro prvňáčky. Praha: SPN 2007. Pavlová, J.: Barevná čeština pro druhý ročník. Praha: SPN 2006. Staudková, H.: Pracovní sešit ke slabikáři (1. a 2. díl). Praha: Alter 2009. Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince I. Praha: Wolters Kluwer 2010. Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince II. Praha: Wolters Kluwer 2012. Treuová, H.: Čítanka pro dyslektiky I. Havlíčkův Brod: Tobiáš 1997. Žáček, J.: Slabikář. Praha: Alter 2012. Žáček, J.: Moje první čítanka. Praha: Alter 2009. Žáček, J.: Malý čtenář. Praha: Alter 2011.
Doplňkové materiály Učební systém Logico Piccolo. Praha: Mutabene 2000. Logopedická pexesa. Různí autoři a vydavatelé.
19
Doporučené učebnice pro výuku dětí a žáků-cizinců od předškolního věku po základní a střední školy. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. s. 2-5 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/test
40
Pomoc pro cizince, ale i pedagogy Meta, o.p.s. – www.meta-ops.cz Diecézní charita České Budějovice - www.dchcb.cz Inkluzivní škola – www.inkluzivniskola.cz Tuto stránku vytvořila Meta, o.p.s. Centra na podporu integrace cizinců – www.integracnicentra.cz Šance dětem – www.sancedetem.cz Step by step - www.czechstepbystep.cz/ucitele/ucitele_plakaty Masarykova univerzita v Brně, Centrum jazykového vzdělávání www.cjv.muni.cz/cs/equal/ , www.mluvtecesky.net/cs Klub Hanoi – www.klubhanoi.cz
Přílohy Kontrolní cvičení na ověření konkrétních znalostí žáka 3. ročníku základní školy v českém jazyce.
41
42
43
