Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Hospodářská a sociální politika
Úvod do sociálního zabezpečení Státní sociální podpora
10. května 2005
Molková Michaela
ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení v obecném pojetí stále nemá ustálenou definici. Je součástí sociální politiky. Podle V. Krebse: „Soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů.“ Sociální zabezpečení je tedy z institucionálního hlediska souhrnným označením pro všechny sociální instituce poskytující občanům (a za určitých podmínek i cizincům) radu (poradenství), ochranu (prevenci), materiální a peněžní plnění, služby a azyl (ústavní péči) k uspokojování jejich sociálních (společností uznaných) potřeb. Pojmu sociální zabezpečení je přikládán různě široký obsah nejen v různých státech, ale i v rámci jednoho státu. V užším slova smyslu se jím rozumí pouze důchodové zabezpečení a určité služby sociální péče. V širším slova smyslu je ztotožňováno s klasickým sociálním pojištěním, zajišťujícím příjem v případě nemoci, úrazu, stáří a nezaměstnanosti. V tomto širším pojetí se do sociálního zabezpečení zahrnuje: 1) zabezpečení při dočasné pracovní neschopnosti a úrazu, 2) zabezpečení ve stáří a invaliditě, 3) zabezpečení v nezaměstnanosti, 4) péče o zdraví (léčebná i preventivní) 5) zabezpečení matek v době těhotenství a mateřství, 6) zabezpečení (pomoc) při výchově dětí, 7) zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých. Základní zásady SOZ: 1) právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům, 2) dávky sociální zabezpečení poskytuje stát a nepodléhají dani. 3) příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu 4) organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem Financování SOZ – existují 2 základní modely financování (podle V. Krebse): 1) financování probíhá prostřednictvím státního rozpočtu 2) financování ze sociálního pojištění
1
- Hlavní zdroje financování sociálního pojištění jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát, vedlejšími zdroji mohou být dary, pokuty, přirážky apod. Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení: - v rámci sociálního zabezpečení jsou účastníky občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení.
Sociální rizika neboli sociální události či sociální příhody – právo s nim spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, pomocí nichž lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí (např. nemoc, úraz, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka). SYSTÉMY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 1) Sociální pojištění Jsou tím řešeny ty sociální situace, na které se občan může předem připravit neboli pojistit formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté dlouhodobé či krátkodobé sociální situace. Pojištění může být vnucené – povinné a dobrovolné. Vyplívají z něho dva systémy: důchodové pojištění a penzijní připojištění nemocenské pojištění 2) Sociální pomoc Řeší obtížné sociální situace stavu nehmotné a sociální noze – situace, které občan není a nebude schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny. Sociální pomoc se poskytuje v těchto základních formách: formou sociálních služeb, které by měly poskytovat především nestátní neziskové organizace, obce a kraje formou sociálněprávní ochrany a dávek sociální pomoci, které by měl poskytovat stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů Sociální pomoc se poskytuje v případě, kdy se občan dostal do situace, kdy není v jeho silách se sám zaopatřit, není sociálně pojištěn a ani nesplnil podmínky vzniku nároku na státní zaopatření. Od sociální pojištění a zaopatření se liší svou individualizovanou aplikací, podmíněnou chudobou či dočasnou nebo náhlou nouzí a podmíněností možnostmi sociálního subjektu poskytují pomoc.
2
3) Státní sociální podpora Občané jsou povinně státem zabezpečeni pro případ vzniku státem uznané sociální události. Používá se tam, kde ráme pojištění je úzký nebo z jiných důvodů nepoužitelný pro zajištění sociální stability a bezpečnosti občana. Systém státní sociální podpory musí být adresný (ne všem), musí vycházet z konkrétní sociální události, a tím je zajištěna hospodárnost a účelnost. Jednotlivé dávky jsou financovány z daní, tedy ze státního rozpočtu a jsou vypláceny prostřednictvím nejnižších článků státní správy – obcemi. Tento systém je určený především rodinám s nezaopatřenými dětmi. K základním principům systému státní sociální podpory patří: komplexnost, jednotnost, sociální spravedlnost, skladebnost, valorizace, dostupnost, operativnost, nenáročnost. Při realizaci státní sociální podpory je uplatňován princip státem organizované solidarity, a to ve dvou základních směrech: od bezdětných k rodinám s dětmi a od vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám. Prakticky celá konstrukce dávek státní sociální podpory je odvozena od životního minima, což je společensky uznaná, zákonem stanovená minimální hranice příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze. Dávky státní sociální podpory doplňují nedostatečný příjem občana nebo rodiny zpravidla do výše životního minima, pomoc ale může být poskytována i nad úroveň životního minima, pokud jsou při individuálním posouzení sociální a ekonomické situace domácnosti uznány její odůvodněné vyšší nákladní životní potřeby. Životní minimum se skládá ze dvou částek: částka,
která je určena k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb
občana dítě do 6 let
1 720 Kč
dítě od 6 do 10 let
1 920 Kč
dítě od 10 do 15 let
2 270 Kč
nezaopatřené dítě od 15 do 26 let
2 490 Kč
ostatní občané
2 360 Kč K 1. 1. 2005
částka, která je určena k zajištění nezbytných nákladů na domácnost
3
jednotlivec dvoučlenná domácnost tří nebo čtyřčlenná domácnost pěti a vícečlenná domácnost K 1. 1. 2005
1 940 2 530 3 140 3 520
Kč Kč Kč Kč
SPOLEČNÉ CHARAKTERISTIKY DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY: 1) Nárok na dávky má pouze občan a s ním společně posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. 2) Při posuzování nároků na jednotlivé dávky se netestuje majetek rodiny. 3) Za rodinu se zde považuje soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Nezaopatřené dítě je dítě do skončení povinné školní docházky a poté (nejdéle do 26 let) se soustavně připravující na budoucí povolání nebo se pro nemoc nebo úraz nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání, popř. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 4) Základem pro stanovení nároku na výši jednotlivých dávek je životní minimum. 5) Dávky zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Rodina může pobírat více dávek současně. 6) Mezi příjmy, které jsou rozhodující pro přiznání nároku na dávky, patří především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. „čisté“ příjmy, tzn. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. 7) Nejvýhodnějším způsobem pro výplatu dávek je bezhotovostní vyplácení na účet. 8) Žádosti o přiznání dávek vyřizují kontaktní místa jednotlivých obcí s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště žadatele. Žádosti o jednotlivé dávky je nutno podávat pouze na tiskopisech předepsaných MPSV. 9) Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, za který dávky náleží.
4
KONKRÉTNÍ DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY: Dávky poskytované v závislosti na výši přijmu: 1) přídavek na dítě, 2) sociální příplatek, 3) příspěvek na bydlení
Dávky nezávislé na příjmu: 1) rodičovský příspěvek, 2) dávky pěstounské péče, porodné 3) porodné 4) pohřebné
- K těmto dávkám patřil ještě příspěvek na dopravu, který byl zrušen v roce 2003 a zaopatřovací příspěvek, který v souvislosti se zrušením základní nebo náhradní vojenské služby a civilní služby není od 1. 1. 2005 vyplácen. PŘÍDAVEK NA DÍTĚ - Dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi s cílem pomoci jim krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. - Přídavek je poskytován ve třech úrovních v závislosti na výši příjmu rodiny v předchozím kalendářním roce. - Výše přídavku je stanovena násobkem částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítěte: - Přídavek na dítě se stanoví: PND = ŽMD x k - Koeficienty: a) V případě, že dítě žije v rodině, jejíž rozhodný příjem nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, potom k = 0,32. b) V případě, že dítě žije v rodině, jejíž rozhodné příjmy se pohubují v intervalu od 1,10 do 1,80 násobku životního minima rodiny, potom k = 0,28. c) V případě, že dítě žije v rodině, jejíž rozhodné příjmy se pohybují v intervalu od 1,80 do 3,00 násobku životního minima rodiny, potom k = 0,14. - V Případě, že dítě žije v rodině, jejíž příjem byl ve sledovaném období vyšší než trojnásobek životního minim, nemá rodina na přídavek na dítě nárok.
5
- Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé číslo směrem nahoru.
věk dítěte do 6 let 6 – 10 let 10 – 15 let 15 – 26 let
do 1,10 ŽM 551 615 727 797
výše přídavku na dítě od 1. 1. 2005 1,10 – 1,80 ŽM 1,80 – 3,00 ŽM 482 241 538 269 636 318 698 349
nad 3,00 ŽM 0 0 0 0
SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK - Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady, spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. - Příjem rodiny je testován za předchozí kalendářní čtvrtletí. - Nárok na tuto dávku je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 1,6 násobek životního minima rodiny. - Sociální příplatek se stanoví: SP = ŽMD – (ŽND x P : ŽMR x 1,6) - Přu stanovení sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí koeficientem, jde-li: a) O dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené k = 2,70 b) O dítě dlouhodobě zdravotně postižené k = 2,40 c) O dítě dlouhodobě nemocné k = 1,20 d) O děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku k = 1,10. - V případě, že dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu, pro stanovení výše sociálního příplatku se tyto koeficienty nepoužijí. - Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí koeficientem, jde-li o situaci, kdy: a) Oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení k = 1,40 b) Osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený k = 1,40 c) Jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený k = 1,10 d) Jde o osamělého rodiče, který není dlouhodobě těžce zdravotně postižený k = 1,05 - Je-li současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociální příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení.
6
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ - Přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. - Testuje se příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. - Nárok na tuto dávku má vlastník bytu či nájemce, přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže příjem v rodině byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než 1,6 násobek životního minima rodiny. - Příspěvek na bydlení se stanoví: PB = ŽMB – (ŽMB x P : ŽMR x 1,6) RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK - Je určen rodiči v době, kdy není výdělečně činný, popř. je jeho činnost omezena, protože osobně pečuje o malé dítě. - Není testován příjem rodiny. - Nárok má rodič, jestliže osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. - Rodičovský příspěvek se stanoví: RP = ŽMO x 1, 10 - Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v měsíci s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy: a) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, b) pokud dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, c) dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. - Výše rodičovského příspěvku činí 3 635 Kč měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě, je to částka 3 835 Kč měsíčně. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE - Jsou určeny ke krytí nákladů dětí svěřených soudem do pěstounské péče, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Patří sem tyto dávky: 1) příspěvek na úhradu potřeb dítěte
7
2) odměna pěstouna 3) příspěvek při převzetí dítěte 4) příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek na úhradu potřeb dítěte - Poskytuje se nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči měsíčně ve výši 2,00 násobku částky životního minima na osobní potřeby tohoto dítěte. (ŽMD x 2,00) - Pokud je dítě dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, násobí se částka životního minima na osobní potřeby dítěte koeficientem dle tabulky: nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 6 – 10 let 10 – 15 let 15 – 26 let zaopatřené nezletilé dítě ve věku 15 – 18 let
zdravé dítě
dlouhodobě nemocné
k = 2,00 3 440 3 840 4 540 4 980
k = 2,10 3 612 4 032 4 767 5 229
k = 1,20 2 832
dlouhodobě zdravotně postižené k = 2,60 4 472 4 992 5 902 6 474
dlouhodobě těžce zdr. Postižené k = 2,80 4 816 5 376 6 356 6 972
k = 2,60 6 136
k = 2,80 6 608
Odměna pěstouna - Je to určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči. - Výše odměny je polovinou částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. Výše odměny pěstouna je tedy 1 180 Kč za každé svěřené dítě jedenkrát měsíčně. Příspěvek při převzetí dítěte - Účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. - Příspěvek náleží ve výši čtyřnásobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte. (ŽMD x 4)
8
Věk nezaopatřeného dítěte v pěstounské péči pěstouna
Příspěvek při převzetí dítěte
dítě do 6 let
6880
dítě 6 - 10 let
7680
dítě 10 - 15 let
9080
dítě 15 - 26 let
9960
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně 4 děti. - Podmínkou nároku je skutečnost, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. - Příspěvek je poskytován ve výši 70% pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc Kč. - Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. PORODNÉ - Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. - Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. - Porodné činí 5-násobek částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Narodí-li se dvě děti současně, pak výše porodného činí 6-ti násobek a v případě narození 3 a více dětí 10-ti násobek součtu částek životního minima na osobní potřeby těchto dětí. - Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči rodičů. Počet dětí
Kč
1 dítě
8600
2 děti
20640
3 děti
51600
4 děti
68800
5 dětí
86500
9
POHŘEBNÉ - Touto dávkou stát přispívá na náklady, spojené s vypravením pohřbu osobě, která vypravila pohřeb. - Výše pohřebného je na rozdíl od ostatních dávek státní sociální podpory stanovena pevnou částkou ve výši 5 000 Kč.
10
LITERATURA 1. Úplné znění – Sociální zabezpečení 2. KREBS, V. A KOL.: Sociální politika, ASPI 2002. 3. KREBS, V. PRŮŠA, L.: Státní sociální podpora, GRADA 2002.
11
