26. listopadu 2012
INFORMAČNÍ
LIST O B C E
číslo 7/12
ŘÍMOV
Příjemné prožití svátků vánočních a vše dobré do roku 2013 Vám přeje Vaše zastupitelstvo
USNESENÍ z 26. zasedání Zastupitelstva obce Ř Í M O V, dne 14. 11. 2012 Zastupitelstvo obce souhlasí: - a bere na vědomí náklady obce za rok 2011 a část roku 2012 za ukládání a svoz komunálního odpadu. Souhlasí se zvýšením místního poplatku a revizí stávající vyhlášky obce č. 2/2011. Odsouhlasené navýšení pohyblivé složky o 50,-Kč, celková částka pro rok 2013 je stanovena na 550 Kč. - s návrhem uveřejnění rozpočtu obce na rok 2013. Návrh rozpočtu je přebytkový o roční splátku půjčky ve výši 135 tis.Kč. Celkové příjmy 8 105 000,- Kč, výdaje 7 970 000,-Kč. - s rozpočtovou změnou č. 6 – vyrovnání kapitol a položek. - s uzavřením dodatku smlouvy č. 14 s firmou Marius Pedersen.a.s. na sběr a svoz komunálního odpadu. - s prodejem pozemku z majetku obce Římov parc.č. st.182 a části pozemku KN 1935/2 k.ú. Dolní Stropnice pro manžele L a R. N. Jedná se o pozemek pod chatou o rozloze 26 m2, a nový pozemek parc.č. KN 1935/42 dle GP 479-42/2012 o výměře 74 m2 k.ú. D.S. Výměra obou pozemků je 100 m2 . Cena stanovená pro odprodej je 270kč/ m2. - s předloženým návrhem p.L. Š. a p.L. K. s odprodejem části pozemku parc.č. 1319 v k.ú.Římov. Jedná se o pozemek mezi pozemky 344/2 a 22/2 (zahradami obou žadatelů). Nově vzniklý pozemek bude rozdělen polovinou mezi oba žadatele. - s uzavřením smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu pro E.ON Distribuce, a.s. F.A.Gerstnera 2151/6, České Budějovice, k pozemku parc.č.22/6, 23/1, 340/3 k.ú.Římov zapsané na LV č.1 k.ú. Římov, pod názvem „Římov PK 340-p. Kačírek -kabel NN“, kde je oprávněný vlastníkem a provozovatelem zařízení distribuční soustavy. - se snížením nájmu pronajímateli restaurace Pod Ořechem, panu K.V. po dobu šesti měsíců (do konce března 2013), na základě jeho žádosti zaslané ZO.
- se žádostí ZŠ a MŠ Římov týkající se odepsání nedobytné pohledávky ve věci dlužných částek školného a stravného po dětech navštěvujících školku v letech 2010 a 2011 v souhrnné výši 1 755,- Kč. - s přijetím finančního daru pro ZŠ a MŠ Římov ve výši 600 Kč, který bude určen k nákupu učebních pomůcek do MŠ Římov. Zastupitelstvo obce bere na vědomí: - informaci starosty o průběhu dílčího přezkoumání hospodaření obce za část roku 2012, které skončilo s uspokojivým výsledkem. Drobné nesrovnalosti byly na místě projednány a odstraněny – přeúčtováním částek z účtu 649 na účet 664, jak vyplývá z kontroly dílčího přezkoumání obce. Překročení položky rozpočtu se napravuje rozpočtovou změnou č.6. - rozbor hospodaření obce za období 1 – 10/12. - informaci předsedy komise služeb a cestovního ruchu Jana Cardy, který seznámil zastupitelstvo obce s výsledky schůzky. - informaci předsedy komise životního prostředí Petra Mikoláše, který seznámil zastupitelstvo obce s výsledky schůzky. - stanovisko místostarosty obce Vladimíra Koupala ve věci napadání panem M. M. (viz Info listy obce č.6/12). Mohu konstatovat a ujišťuji vás, že jsem o členství v KSČ a kandidaturu nikdy nežádal, ani nabídku nepřijal, nepodepsal, a to i s ohledem na možnou ztrátu zaměstnání a funkčního postavení. Mé nečlenství potvrdily vždy lustrace potřebné do zvolení funkce starosty obce. - informaci o pořádání kulturních akcí, a to: „prodejní výstavu ručních prací“ v hostinci Pod Ořechem dne 24. 11. 2012 „rozsvěcení vánočního stromu v Římově dne 2. 12. 2012 od 17:00 hod. - informace paní Mgr. Ivety Černé z českobudějovického biskupství, o dalších možnostech získání finančních prostředků na obnovu a podporu Římovské pašijové cesty. K získání finančních prostředků z různých dotačních titulů by bylo prospěšné založení občanského sdružení (farní rady) jako garanta. - informaci Ing. Radka Máchy ve věci výše plateb nájemného za vodohospodářský majetek obce společnosti ČEVAK. V této záležitosti bude dále jednáno, s cílem ponížení nákladů.
NOVÉ SBĚRNÉ MÍSTO Od prvého ledna roku 2013 bude uzavřeno stávající sběrné místo u bývalého zimního stadionu. Ponecháno zde bude pouze ukládání kompostovatelných zbytků ze zahrad, vyvážení suti bude pozastaveno a kontejnery na tříděný odpad budou na přechodnou dobu převezeny do areálu zemědělského družstva. V tomto oploceném prostoru bude možné ukládat a především třídit do jednotlivých nádob: plast, sklo a kov. Nebude se zde přijímat nebezpečný odpad, který lze u nás vyvážet dvakrát ročně na jaře a na podzim v předem stanovených dnech. Sběrné místo bude otevřeno každou v sobotu od 13:00 do 14:30 hodin. Žádáme všechny občany, aby v době, kdy bude sběrné místo uzavřeno, neodkládali odpad do jiných venkovních prostor než na ta, co jsou vyhrazena. Petr Mikoláš ze Římova
ADVENT Advent je předzvěst Vánočních svátků. V adventu je několik období, které si nyní popíšeme. Advent (z latiny adventus příchod) je začátkem liturgického roku a přípravou na Vánoce. Původně pochází pojem advent z řeckého slova epifaneia zjevení, který označoval příchod božstva do chrámu nebo návštěvu krále. První zmínky o slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku ve 4. století, kdy se slavilo 4 – 6 adventních nedělí, od století 11. se doba ustálila na čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Advent začíná 4. neděli před Štědrým dnem, mezi 27.11. a 3.12., konec adventu představuje západ slunce Štědrého večera. Tato doba byla časem půstu, byly zakázány veškeré zábavy, tanec a zpěv. Každá z adventních nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová, stříbrná a zlatá). Barvou adventu je temně fialová, podle barvy kněžského roucha, je to postní barva, po třetí neděli adventní ji vystřídala barva růžová, barva radosti. Nicméně na venkově bychom fialovou barvu dříve těžko hledali, v přírodě se prakticky nevyskytuje, proto si lidé za adventní barvu zvolili snadněji dostupnou červenou. Adventní období je tedy období předvánočních příprav, to znamená, že se doma smýčilo, peklo, chystaly se betlémy a výzdoba na Vánoce. Ale v tomto období také začínaly přástky… Skončily veškeré práce v polích, v sadech, ve stodolách byly vymláceny poslední snopy obilí, takže veškerá mužská práce se soustředila na opravu toho, co bylo během hospodářského roku poškozené, anebo se připravovaly nové věci na další rok. A ženy se po večerech scházely ve větších staveních, kde jich mohlo kolem stolu sedět víc, a byly na přástkách nebo draly peří. To bylo období, kdy si povídaly, zpívaly, četly se kalendáře, bible. Takto se seznamovaly s minulostí i s věroučnými knihami, případně si sdělovaly různé zkušenosti, poznatky. Prostě byla to doba setkávání a potom přicházeli i chlapci, takže to byly večery her, a i když byl advent, přeci jen se tam i zpívalo a tancovalo. Advent provází adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi, které odpovídají počtu adventních nedělí. Tradice hořících svíček na nazdobených věncích vznikla v první polovině 19. století. Nejstarší písemná zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z Hamburku. Zde teolog a správce sirotčince na dveře ústavu pověsil na počátku adventu velký věnec ze dřeva. Každý den na něm zapálil jednu svíčku. Zvyk se rychle rozšířil po celém Německu, časem se dostal i za jeho hranice. Věnec jako symbol vítězství a důstojnosti má vyjadřovat hold tomu, kdo je očekáván. Kruh má symbolizovat i jednotu společenství lidí a Boha. Plápolající plaménky čtyř svíček, jejichž počet je odvozen podle adventních nedělí, vyjadřují přicházejícího Krista. Adventní věnce se zpočátku vyřezávaly ze dřeva. Časem se začaly objevovat věnečky pletené ze zelených větviček smrčků nebo borovic. Kromě adventního věnce je proto čtyřtýdenní období před Vánocemi typický zpěv adventních písní. Ty bývají sestavené podle biblických textů. Zpívaly se na ranních mších v kostelích ještě za tmy. Mše byly slouženy brzy zrána, ještě za tmy, aby byla zdůrazněna důležitost světla. Cesty do svatostánků před rozbřeskem měly připomínat, že oním sluncem, na které všichni čekají, je narození Ježíše Krista. Roráty, jak se adventní obřady nazývají, dostaly název podle latinské adventní písně Rorate coeli de super, která vznikla v 16. století ve Francii. Ze souboru „České tradice a zvyky v období adventu“ vybrala Marie Bártů
VÁNOCE V ŘÍMOVĚ A OKOLÍ DLE VYPRÁVĚNÍ PAMATNÍKŮ Vánoce – svátky opředené kouzlem obřadů, překrásných kostelních koled, lidových zvyků, zkazek, teplem rodinného krbu, vzpomínkami ... Loňské číslo zpravodaje uveřejnilo část vzpomínek pana Knappa na Vánoce na římovském zámku v době, kdy zde žila Josefina Lorenzová, tedy před nějakými sto lety. Doufám, že neméně zajímavé bude připomenout některé vánoční zvyky, které se zhruba v téže době udržovaly ve venkovských rodinách v Římově a okolí. Vánoce máme dnes neodmyslitelně spojeny především s vánočním stromkem a nadílkou dárků. Stromek je však zvykem poměrně novým. První vánoční strom stál prý v jisté zámožné rodině v Praze kolem roku 1820 a do našeho kraje pronikl až mnohem později. Nejprve se prosadil ve městech a na středočeském venkově, na jihočeském Doudlebsku se ujal většinou až po první světové válce. Jinak tomu bylo s nadílkou – ta se na venkově omezovala především na nadělování ovoce, ořechů a vlastní vánočky (calty) každému dítěti z rodiny. Teprve s vánočním stromkem se prosadily dárky – balíčky. Ovšem, jak vyprávějí dědouškové a babičky, nejčastěji šlo stejně o doma pletené punčochy, rukavice a podobně – zkrátka věci, které děti potřebovaly. Dospělí si dárky nedávali. Po večeři se udržovala řada věštebných praktik, známých i z jiných oblastí Čech. Provozovaly je zvláště dívky na vdávání, ať už to bylo pouštění svíček v ořechových skořápkách, třesení bezem či házení pantoflem. Protože tento článek nemůže obsáhnout všechny vánoční obyčeje, zaměří se na složení štědrovečerní večeře a dnes již zapomenuté obyčeje na sv. Štěpána a Tři krále. Štědrovečerní večeře Stejně jako dnes se podoba slavnostní večeře řídila rodinnými zvyklostmi, chutí i majetností rodiny. Všude se však připravovala večeře postní, tedy nemasitá, ale přitom bohatá a pestrá. Jako první chod bývala nejčastěji hrachová polévka či hrách. Téměř všichni pamětníci zmiňují spařené pečené šišky, které se pekly společně s caltami a podávaly s mákem či oslazené řepným syrobem; případně se vařily i šišky štercové. Rybu nedělali všude, byly totiž dost drahé; pokud ano, bývala na černo či na modro, dnešní řízek s bramborovým salátem se prosadil až za první republiky. Večeři obvykle uzavíral chutný kompot ze sušených hrušek či švestek. Ale čerstvá jablka a ořechy nechyběly ani v rodinách, které neměly vlastní ovocné stromy. Také se kupovaly cizokrajné fíky a datle, které se prodávaly i ve venkovských koloniálech. Oblibu ovoce na vánočním stole lze doložit už ve středověku. Učený český benediktin Jan z Holešova to vnímal jako chvályhodný obyčej a ve svém spisku o slavení staročeských Vánoc z konce 14. století ho vysvětlil takto: „Staří křesťané jedli v tento večer více ovoce než jindy, neboť se v tuto noc narodilo ovoce vybrané a užitečné, totiž Ježíš Kristus.“ Svátek sv. Štěpána Na druhý vánoční svátek připadá svátek sv. Štěpána (26.12.). V tento den odcházela služebná chasa ze statků domů na dovolenou, čímž začaly tzv. telecí dny. Hospodář musel obstarávat dobytek sám se svou rodinou, případně si musel zjednat někoho jiného. Na prstech jedné ruky by se dali spočítat žijící pamětníci „štěpánování“– starobylého zvyku házení ovsa (případně ječmene) cestou z kostela na památku ukamenování prvního křesťanského mučedníka sv. Štěpána. Tento obyčej byl na Doudlebsku živý před první světovou válkou, později se udržoval jen nahodile. Vzpomínala na něj ale například Františka Běhunková (1922-2011), dcera zedníka Pokorného z Horního Římova č. 35, která se provdala do Straňan. Před několika lety se mi podařilo zachytit i její vyprávění: „Vzpomínám si, jak Venca
Melmerů, syn ze statku, vždycky stál na vsi a dělal jakoby nic. A když šel kolem, sáhnul do kapsy pro obilí a někoho s ním majznul. Ale ono to štíplo, ten oves.“ Odborníci kladou počátky toho zvyku do předkřesťanských dob, kdy házení obilí mělo zajistit plodnost a úrodu v příštím roce. Udržovalo se například v Polsku, Rusku i u jižních Slovanů. Tři králové V předvečer svátku Tří králů se na Doudlebsku ještě před druhou světovou válkou držela tzv. tučná večeře. Byla to sváteční rodinná večeře, k níž zasedla ve větších statcích s hospodářem a jeho rodinou i nově nastoupená čeleď. Nejčastěji šlo o masité jídlo, nebo aspoň dobře omaštěné. Jak dodnes říká Anna Zdrhová – roz. Černá (*1920), která prožila většinu dětství v Lahuti, Mokrém Lomě a Branišovicích: „I když jsme měli dost bídu, koblihy máma smažila na tučnou večeři vždycky“. Na průběh tučné večeře v Branišovicích vzpomínala její vrstevnice, paní Vlasta Marková, takto: „Den před třemi králi jsme chodili pro svěcenou vodu do kostela. Křídou jsme psaly my děti a dříve to psával táta. A my jsme se na to tak těšily jako děti, ono to vonělo po celém stavení. K večeři bylo vždy něco od masa. Táta vzal dřevěné uhlí z kamen, dal do fanky (otec byl zedník), do toho kadidlo a chodil po chalupě a říkal: Kašpar, Melichar, Baltazar, svatí Tři králové, pojďte s námi k večeři.“ Právě poslední větu, symbolické pozvání tří králů k večeři, považuji z národopisného hlediska za nejzajímavější. Stejně tak zvali Tři krále k večeři v Sedle (podle rodačky paní Čutové z Branišovic), Mokrém Lomě, Černici, Dvorci u Borovan a za starých dob nepochybně i všude jinde na Doudlebsku. Opět jde o někdejší staroslovanský zvyk obvyklý u řady jiných národů. Adresátem pozvání k večeři bývali svatí, někde mytické či zvířecí bytosti, andělé i Bůh. Rozdělení se o slavnostní jídlo znamenalo zajistit pro rodinu zdar v novém roce. Ke Třem králům neodmyslitelně patří tři kluci koledníci; ti chodili v našem okolí samozřejmě také. Ovšem postupně se koleda stala i prostředkem snadného výdělku, a tak ji úřady dokonce zakazovaly. Například kniha nařízení pro vesnické rychtáře z roku 1847 konání konkrétně této koledy zakazuje. Přesto se na mnoha místech udržela poměrně dlouho. Ještě v době před druhou světovou válkou se v okolí vydávali na koledu chlapci převlečení za krále, ovšem nejčastěji šlo o chudší děti, které šly koledovat do sousední vesnice. K obnovení tříkrálové obchůzky došlo roku 2000 díky tříkrálové sbírce, kterou organizuje Charita České republiky a koná se i v římovské farnosti. Závěrem S obecnou oblibou zvyků ze Západu po roce 1989 pronikli do českých obchodů i plyšoví santaklausové a další, často kýčovité vánoční doplňky. Děti si už nepředstavují Ježíška jako malé děťátko v jesličkách, ale vousatého staříka. Nemohu si pomoci, ale připomíná mi to něco podobného, jak se u nás v časech komunismu prosazoval Děda Mráz. Každý kraj má přece své vlastní tradice a zvyky. Naši předkové prožívali Vánoce mnohem hlouběji. Zvláště v obcích, kde stál kostel, při němž se vždy soustředili dobří muzikanti a zpěváci, se všechny výroční svátky opravdu jaksepatří slavily. Škoda, že je lidé se zánikem zemědělského způsobu života obvykle zavrhli jako pouhé pověrečné úkony. Bylo v nich přece také mnoho zkušeností, vědění předešlých pokolení i poetické krásy. Krásné vánoční svátky a pokoj lidem dobré vůle v roce 2013 přeje Jan Šimánek (historik a kronikář obce Doudleby) Prameny:
Václav Frolec, Vánoce v české kultuře, Praha 2001. Věra Frolcová, Evropské Vánoce, Praha 2010. Magnetofonové záznamy vyprávění pamětníků z archivu autora.
POŘAD BOHOSLUŽEB O VÁNOCÍCH Po 24.12. Štědrý den 23:59 hod. Út 25.12. Hod Boží 8:30 hod. Stř 26.12. Svatý Štěpán 8:30 hod.
Ne 30.12. Svatá Rodina Po 31.12. Silvestr Út 1. 1. Nový rok
8:30 hod. 18:00 hod. 8:30 hod.
So. 5. 1. 2013 Tříkrálová koleda od 10:00 hod.
KALENDÁRIUM 2.12. Rozsvícení vánočního stromu na nám. J.Gurreho 17:00 hod. 2.12. Rozsvícení vánočního stromu v Dolní Stropnici 17:00 hod 7.12. Zájezd turistů do lázní Bad Füssing 8.12. Mikulášská zábava Obecní hostinec Dolní Stropnice 8.12. Posezení s harmonikou Restaurace Malše 20:00 hod. 13. - 14.12. Výstavka dětských prací v ZŠ Rímov 15.12. Pojďte si s námi zahrát – akustický večer. Hudební nástroje s sebou – kytara, banjo atd. Kdo si hraje NEZLOBÍ – Restaurace Malše 15.12. Živý Betlém v Dolní Stropnice 17:00 hod. Adventní zábava 20:00 hod. 16.12. Pyžamová „Kinder disco“ – Sál rest. Malše, hraje: DJ Lachtan 20.12. Setkání s dětmi MŠ a ZŠ u vánočního stromu 10:00 hod. 21.12. Prodej vánočních kaprů 10:00 hod. 21.12. „Zpívejme koledy“ předvánoční posezení hos. Pod Ořechem 19:00 hod. 23.12. Vánoční světlo – Muzeum Roubenka 17:00 hod. 26.12. Setkání při „Medovině na velešínském hradě“ pořádá Společnost přátel města Velešín a Ochránci přírody 26.12. „Vánoce pod vodou“ 13:30 hod. ve vývaru pod přehradou, potápěči Kalamár Velešín – Římov 27.12. Oblíbený povánoční „Odmašťovací výstup na Kleť“ - turisté TJ Sokol 29.12. „O nejlepší římovský zelňák“ Hostinec Pod Ořechem 31.12. Veselý Silvestr 2012 ve všech hostincích v obci
PLESY 2013 18.1. 2.2. 2.2. 2.2. 8.2. 12.2.
XVIII. Repezentační obecní ples Římovská koleda, zahájení v 8,00 hod před kostelem Sv. Ducha v Římově Společenský ples v Dolní Stropnici Hasičský ples v Římově Branišovický bál v Dolní Stropnici Masopustní úterý
Uzávěrka příštího čísla: 6.1.2013 Vydává OÚ Římov, PSČ 373 24, tel. 387 987 236,
[email protected] Registrováno pod evidenčním číslem MK ČR E 10040. Neprodejné.
