Příčiny pádů u seniorů

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Příčiny pádů u seniorů Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autorka:

MUDr. Vladimír Marek

Bc. Alena Holoušová

Brno 2009

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována podle platných norem.

1. březen 2009

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 1. března 2009

…………………………………….

3

Děkuji MUDr. Barbaře Markové a MUDr. Vladimíru Markovi za odborné vedení, rady a podněty při zpracování této diplomové práce.

4

OBSAH

ÚVOD

7

1

STÁŘÍ A STÁRNUTÍ

9

1.1

Kalendářní stáří

9

1.2

Sociální stáří

10

1.3

Biologické stáří

10

1.4

Etické aspekty stáří

12

2

PROBLEMATIKA PÁDŮ U SENIORŮ

13

2.1

Fenomenologie pádů

13

2.2

Mechanické pády

14

2.3

Symptomatické pády

14

2.4

Důsledky pádů

16

3

PREVENCE PÁDŮ

18

3.1

Identifikace rizikového pacienta

18

3.2

Primární prevence

19

3.2.1

Edukace

19

3.2.2

Fyzická kondice

19

3.2.3

Výživa

20

3.2.4

Obuv a oděv

20

3.3

Sekundární a terciální prevence

21

3.3.1

Vyhledávání rizikových faktorů

21

3.3.2

Ochranné a kompenzační pomůcky

21

3.3.3

Bezpečné prostředí

22

3.3.4

Omezovací prostředky

24

4

KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

25

4.1

Indikátory kvality ošetřovatelské péče

25

4.2

Četnost a závažnost pádů

26

4.3

Pád očima právníka

27 5

5

PŘEHLED DOSAVADNÍCH POZNATKŮ

28

5.1

Přehled dosavadních poznatků - všeobecně

28

5.2

Přehled dosavadních poznatků ve FN Brno

28

5.3

Přehled dosavadních poznatků v LDN Bílovicích nad Svitavou

29

6

KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

31

6.1

Cíle průzkumného šetření a pracovní hypotézy

31

6.2

Soubor šetření

32

6.3

Metody a techniky průzkumného šetření

34

6.4

Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření

38

6.5

Hodnocení hypotéz

56

6.6

Diskuze

66

ZÁVĚR

70

ANOTACE

72

LITERATURA A PRAMENY

73

SEZNAM ZKRATEK

77

SEZNAM TABULEK

78

SEZNAM GRAFŮ

79

SEZNAM PŘÍLOH

80

PŘÍLOHY

81

6

ÚVOD

Nemoc a pobyt v nemocnici jistě nepatří k těm nejpříjemnějším zážitkům v životě každého z nás. Ještě horším zážitkem pro nemocného člověka je nedobrovolné prodloužení pobytu ve zdravotnickém zařízení kvůli zranění způsobenému pádem. Pády jsou podle dostupné literatury nejvíce ohroženi senioři starší 65 let. Pády pro seniory znamenají nejrizikovější mimořádnou událost komplikující jejich hospitalizaci. Tato zvýšená rizikovost je způsobena narušením fyzické a psychické kondice vlivem nemoci a pobytu ve zdravotnickém zařízení. Oproti mladým lidem je léčba seniorů složitější a delší, přičemž většinou přináší horší výsledky a vyšší náklady. Důsledkem pádu může být nejen morbidita a mortalita, ale i snížení kvality života. Důsledek pádu hraje velmi často zásadní roli při rozhodování o dalším osudu seniora. Často se stává, že senior vlivem následků pádu neodchází ze zdravotnického zařízení domů, jak se očekávalo před pádem, ale je překládán do různých léčeben dlouhodobě nemocných a ústavů sociální péče. Ve většině zdravotnických zařízení jsou zpracovávány postupy, jak pádům předcházet. Dodržováním těchto opatření máme velkou šanci většině pádů a zraněním vzniklým při pádu předejít. Pracuji v Léčebně dlouhodobě nemocných v Bílovicích nad Svitavou (dále jen LDN Bílovice nebo LDN).

Osm let jsem v LDN Bílovice pracovala na pozici

zdravotní sestry u lůžka, nyní zastávám ve stejné LDN místo staniční sestry. K mé práci patří mimo jiné sledování indikátorů kvality. Jedním ze sledovaných indikátorů kvality péče jsou i pády pacientů. Tento indikátor kvality sledujeme od roku 2004. Každý pád se zaznamenává do tabulky (příloha 1), kde jsou sledovanými parametry například celkový počet pádů, pohlaví, ovlivnitelnost příčiny pádu, zranění (lehké, zlomeniny, nezraněno, závažně zraněno) a věk padajícího seniora. Podle mého názoru tato tabulka z roku 2004 již nesplňuje nynější požadavky. Vzhledem k tomu, že od roku 2004 upadlo ročně průměrně 190 seniorů hospitalizovaných v LDN Bílovice (dle statistik LDN viz tabulka 1 a graf 1 na str. 31), se mi sledované parametry již nezdají dostatečné k posouzení příčin pádu. 7

Počet padajících pacientů je dost vysoký a zaslouží si podrobnější studium příčin a zamyšlení se nad možným ovlivněním četnosti pádu a zranění. Chtěla bych, aby výsledkem mé diplomové práce bylo pojmenování příčin pádů u seniorů hospitalizovaných v LDN Bílovice a potencionálně také snížení četnosti pádů a zmírnění jejich následků. Dále bych do budoucna chtěla vypracovat nový „Protokol záznamu o pádu“, který by byl pro potřeby LDN funkčnější, než ten stávající.

Motto:

„Starší jsou ti, kteří dostali šanci zanechávat své otisky dříve než my. Neznamená to ale, že by díky tomu byli blíže smrti než ostatní. Zcela jistě však mají blíž k bolestem a zapomnění, se kterými se musejí naučit žít. Proto potřebují naši podporu a pohlazení. Vám všem, kteří pomáháte starším, protože osudy druhých lidí považujete za svoje vlastní, ze srdce děkuji.“

Jan Lorman

8

1

STÁŘÍ A STÁRNUTÍ

Stářím označujeme pozdní fáze ontogeneze. Jde o projev involučních změn probíhajících

s různou

rychlostí

a

variabilitou

v závislosti

na

genetických

predispozicích. Tato variabilita je ovlivňována zevními i vnitřními faktory jako je například vliv prostředí, vliv životního stylu a zdravotního stavu jedince. Morfologické a funkční projevy určují vzhled stárnoucího člověka. Někdy je i podle těchto známek obtížné věk jedince rozpoznat. Obvykle se proto stáří člení na kalendářní stáří, sociální stáří a biologické stáří.1

1.1 Kalendářní stáří

Vzhledem k tomu, že existují značné rozdíly v procesu stárnutí, neodpovídá často tento „funkční“ věk věku kalendářnímu - matričnímu. Při posuzování věku a stáří vycházíme tedy z matričních údajů a z uznávaného návrhu expertů WHO, který člení věkové skupiny následovně: pod 30 let mladá dospělost, 30 - 44 let dospělost, 45 - 59 let střední věk, 60 - 74 let rané stáří, 75 - 89 let pozdní stáří, 90 a více let dlouhověkost.2 Pro počátek stáří se považuje věk 65 let. Proto pro snadnější orientaci ve stáří navrhla v 60. letech B. L. Neugartenová rozdělení seniorů na mladé seniory (65 - 74 let), staré seniory (75 - 84 let) a na velmi staré seniory (nad 85 let). První skupina seniorů se potýká především s problematikou penzionování, seberealizace a volného času. Druhá skupina seniorů se potýká s osamělostí a s poruchou adaptace. Velmi staří senioři řeší především problémy spojené se soběstačností.3

1

KALVACH, Z., aj., Základní pojmy – stáří, gerontologie a geriatrie, Geriatrie a gerontologie, s. 47.

2

WEBER, P., Instabilita. Pády ve stáří, Poznámky z předmětu Gerontologie.

3

KALVACH, Z., aj., Základní pojmy – stáří, gerontologie a geriatrie, Geriatrie a gerontologie, s. 47.

9

1.2 Sociální stáří Za počátek sociálního stáří je považován vznik nároku na starobní důchod. Sociální stáří postihuje zejména změnu v sociálních rolích, v potřebách jedince, změnu životního stylu a změnu ekonomického zabezpečení. Senioři často ztrácí svoji životní náplň, bývají osamělí, špatně se adaptují na změnu prostředí, či na změnu bydliště, když z domovů přecházejí do různých zařízení pro seniory.4

1.3 Biologické stáří Biologickým stářím označujeme involuční změny probíhající v těle jedince.5 Během stárnutí se projevuje úbytek tkání, struktur a atrofie. Výška postavy se zmenšuje snížením meziobratlových chrupavčitých plotének a zmenšením svalové hmoty. Hmotnost jedince se zmenšuje v důsledku úbytku svalové hmoty a podkožního tuku. Svalstvo zmenšuje svůj objem a ztrácí svou elasticitu. Při nečinnosti, ke které mají staří lidé náchylnost, se tento proces ještě zvýrazňuje. Kosti a klouby u starých lidí také podléhají výrazným změnám. Nadměrná námaha kloubů a kostí proces stárnutí ještě více urychluje.6 Kůže u starých lidí je suchá a vrásčitá. Bývá snížena ochranná funkce kůže proti fyzikálním, chemickým a mikrobiálním zevním škodlivinám. Je zhoršená schopnost adaptace kůže na změny zevního prostředí a regenerační děje, jako je například hojení ran, zpomaleny.7 Také smyslové orgány podléhají stárnutí a únavě organizmu. Nejčastěji vzniká presbyopie, která je způsobena sníženou pružností čočky. Presbyopie se objevuje již kolem 50. roku života a až u 30 % seniorů je spojena s kataraktou. Současně se snižuje adaptace na tmu a ostrost vidění v noci. Poruchy sluchu jsou také velmi časté. Zpočátku stárnoucí jedinec trpí zejména poruchou příjmu tónů o vyšší frekvenci. 4

KALVACH, Z., aj., Základní pojmy – stáří, gerontologie a geriatrie, Geriatrie a gerontologie, s. 47.

5

Tamtéž, s. 48.

6

ŠRUBAŘOVÁ, S., Fyziologie a patofyziologie stárnutí a stáří, Poznámky z předmětu Rehabilitace v geriatrii.

7

TROJAN, S., Fyziologie stárnutí [online], Dostupné na WWW: .

10

Postupně přistupuje i porucha rozlišení tónů o střední a hluboké frekvenci. U osob starších 50 let se zvyšuje práh citlivosti pro bolest. 8 S postupujícím věkem se velmi výrazně snižuje výkonnost srdce jako pumpy. Srdce je zvláště citlivé na „nepřiměřenou zátěž“ a snadno selhává. Snížením výkonnosti svalstva hrudníku klesá vitální kapacita plic.9 Stářím je ovlivněna kvalita i délka spánku. Během spánku dochází k častějšímu probuzení, převažuje ospalost – somnolence, je méně hlubokého spánku. Délka spánku se zkracuje. Potřeba spánku věkem klesá, ráno se brzo budí a ve dne pak snadno usínají.10 U seniorů se na špatné funkci zažívacího traktu podílí řada příčin, jako jsou výrazný podíl defektního chrupu, hojný výskyt paradentózy a mnohdy nevhodných zubních protéz. Také u nich nacházíme atrofie sliznic a svaloviny, což vede ke snížení sekrece a resorpce, ke snížení motility žaludku a peristaltiky střev. U starých lidí se často objevují průjmy nebo zácpy.11 V ledvinách ubývá funkčních nefronů a dochází ke snížení filtrační činnosti ledvin až o 50 %.12 Probíhají změny v hladinách sexuálních hormonů, dochází ke snížení funkce štítné žlázy a bazální metabolismus se snižuje až o 20 %. U činností, které vyžadují rychlý sled různých pohybů, pozorujeme výrazné zpomalení. S věkem se mění emocionalita. Pozorujeme jisté oploštění. Snižuje se empatie a ovládání negativních emocí. Starší lidé mají větší sklon k depresivním náladám a podezřívavosti. Snižuje se kreativita a myšlení ubývá na plastičnosti.13

8

KALVACH, Z., aj., Tělesné projevy stáří, Geriatrie a gerontologie, s. 101.

9

TROJAN, S., Fyziologie stárnutí [online], Dostupné na WWW: .

10

ŠRUBAŘOVÁ, S., Fyziologie a patofyziologie stárnutí a stáří, Poznámky z předmětu Rehabilitace v geriatrii.

11

Tamtéž.

12

Tamtéž.

13

Tamtéž.

11

1.4 Etické aspekty stáří Pacienti – senioři vyžadují intenzivní ošetřovatelskou péči, protože hůře snášejí změnu prostředí, jsou nesoběstační, mnohdy ztratí smysl života. Cítí se nepotřební. Z tohoto důvodu vyžaduje ošetřování starých lidí trpělivost, zkušenost a znalost specifik seniorů.14 U pacientů seniorů je nutné přihlédnout na všechny změny v organizmu při úvaze nad únosností diagnostických a léčebných metod, s ohledem na každého klienta. Je nutné též přihlédnout, jak diagnostické a terapeutické postupy ovlivní délku či kvalitu života, a také jak zvýší soběstačnost nemocného. Každý člověk musí mít právo rozhodovat o svém zdraví a životě. Někdy je nutné do rozhodování zapojit i rodinné příslušníky.15

14

STAROŠTÍKOVÁ, A., Úrazy ve stáří, Sestra, 2006, č. 7-8, s. 44-45.

15

POMAHAČOVÁ, H., Ústavní péče v geriatrii, Sestra, 1997, č. 4, s. 3-4.

12

2

PROBLEMATIKA PÁDŮ U SENIORŮ

Pád je změna tělesné polohy, která končí kontaktem těla se zemí. Může být doprovázen poruchou vědomí i poraněním.16 Pád je stav, kdy pacient neplánovaně klesne k podlaze. Pád sám o sobě není nemoc, ale je symptomem, který by měl vést nejen k podrobnému vyšetření nemocného, ale i k zhodnocení rizika zevního prostředí.17 Vzestup pádů zaznamenáváme s věkem. Nejčastěji se pády vyskytují ve věku mezi 70 až 80 lety. U třetiny pádů jde o pády opakované, jen asi čtvrtinu pádů registrují zdravotníci, lékaře navštíví senioři většinou jen v případě zranění.18 Z důvodu zlomenin a imobilizace seniora jsou pády vážnou příčinou sekundární morbidity. Jedním z hlavních mechanismů pádu je snížení schopnosti rychlé adaptace na měnící se a ztížené podmínky chůze, jako je například chůze na nerovném povrchu nebo chůze po schodech.19 K upřesnění a pochopení mechanismu a příčiny pádu pomáhá dělení podle fenomenologického obrazu.20

2.1 Fenomenologie pádů Rozlišujeme pády zhroucením (při chůzi klesá svalový tonus, původ cerebrální při epilepsii či extracerebrální při kardiální synkopě), skácením (přechodné poruchy rovnováhy), zakopnutím (pád dopředu na ruce v důsledku zakopnutí špičkou nohy nejčastěji u Parkinsonovy choroby), zamrznutím (podkladem je zamrznutí dolní končetiny v průběhu chůze, tělo však pokračuje v pohybu dopředu) a ostatní

16

TOPINKOVÁ, E., Pády a poruchy chůze, Geriatrie pro praxi, s. 44.

17

MORRIS, E. V., ISAACS, B., Definice pádů, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení. Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality, s. 21.

18

WEBER, P., Instabilita. Pády ve stáří, Poznámky z předmětu Gerontologie.

19

RŮŽIČKA, E., aj., Poruchy chůze a pády, SANQUIS, 2005, č. 37, s. 38.

20

KALVACH, Z., RŮŽIČKA, E., aj., Závratě, instabilita a pády ve stáří, Geriatrie a gerontologie, s. 208.

13

nediferencované pády. Jejich příčinou je často nepozornost ze strany seniora (nepřizpůsobení se danému terénu - často u osob s demencí).21

2.2 Mechanické pády Mechanické pády vznikají působením vnějších příčin. Tvoří asi 25 - 30 % všech pádů u seniorů. Tyto pády většinou vznikají v domácnosti nebo při aktivitách mimo domov. Mezi mechanické příčiny pádů řadíme nebezpečný povrch (kluzké podlahové krytiny, náledí nebo shrnovací koberečky), překážky v cestě (prahy, přípojné kabely, schody, venku obrubníky) a špatné osvětlení (nedostatečné osvětlení, tma a odlesky). Na vzniku pádů se může také podílet cizí zavinění, jako jsou například dopravní nehody a pády v dopravních prostředcích.22 K 85 - 90 % dochází při běžných aktivitách, 5 - 10 % pádů vzniká při rizikových aktivitách. Pád může vzniknout uklouznutím, zakopnutím, chůzí po schodech a také opřením se o nepevný kus nábytku.

2.3

Symptomatické pády Symptomatické pády vznikají na základě působení vnitřních příčin nejčastěji

vlivem somatické choroby. Většina somatických chorob souvisí se změnami závislými na věku pacientů. U starých lidí jde často o polymorbiditu a polykauzalitu. Podle statistiky

National

Center

for

Injury

Prevention

v USA

výrazně

stoupá

pravděpodobnost pádu po 65. roce věku s maximálním výskytem u osob nad 85 let.23 Symptomatické pády tvoří 70 - 75 % všech pádů. Mezi hlavní nemoci snižující stabilitu a chůzi patří neurologická a cerebrovaskulární onemocnění (např. cévní mozkové příhody, epilepsie, periferní neuropatie, ateroskleróza mozkových cév, Parkinsonova choroba), kardiovaskulární onemocnění (např. ortostatická hypotenze,

21

RŮŽIČKA, E., aj., Fenomenologie pádů, Geriatrie a gerontologie, s. 208 - 209.

22

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 39.

23

MARX, D., Riziko pádů ve zdravotnickém zařízení, Diagnóza v ošetřovatelství, 2005, č. 3, s. 12.

14

hypertenze, synkopa, srdeční selhávání, arytmie), gastrointestinální choroby (zácpa, průjem, krvácení do zažívacího traktu), urogenitální onemocnění (inkontinence, nykturie, aj.), onemocnění pohybového aparátu (svalová atrofie, stavy po amputacích, stavy po zlomeninách, plegie, parézy, osteoporóza, artróza), smyslová onemocnění (zejména poruchy zraku), metabolické poruchy (anémie, dehydratace a hypoglykemie), psychiatrická onemocnění (deprese, noční dezorientace, demence, delirium) a abúzus alkoholu a návykových látek.24 Jednou z častých příčin pádů u seniorů jsou synkopy s různou etiologií. Synkopy jsou většinou kardiálního původu. Časté jsou také synkopy navozené vagovým reflexem (tusigenní, méně často defekační či při obtížné mikci), ortostatický syndrom (příčinou je pokles tlaku krve při prudké vertikalizaci) a vertebrogenní závrať (vzniká drážděním krčního sympatiku).25 Další potenciální příčinou pádu jsou poruchy spánku. Například při nespavosti nebo při poruše kontinuity spánku pacient může celou noc prosedět na posteli nebo prochodit po pokoji. V důsledku tmy a únavy organizmu pak může i upadnout. V této souvislosti může být senior oslaben také užitím hypnotik, sedativ a anxiolytik. Také náměsíčnost, noční můry a děsy jsou poruchy spánku ovlivňující noční bezpečnost seniorů.26 Jednou z výše jmenovaných možných příčin pádů je inkontinence moči. Spojitostí pádů a inkontinence se zabývalo několik studií, které byly zveřejněny v časopise Florence. Tinetti a kolektiv uskutečnili studii amerických pacientů starších 72 let. Z této studie vyplynulo, že 10 % inkontinentních osob zažilo jeden či dva pády během roku. Brown a kolektiv provedli studii u kalifornských žen, která trvala 3 roky. Zjistilo se, že 55 % žen mělo jeden pád a 8,5 % frakturu. Z těchto jmenovaných studií vyplývá, že inkontinence není hlavní příčinou pádů, ale může k pádu významně přispět.27

24

TOPINKOVÁ, E., Pády a poruchy chůze, Geriatrie pro praxi, s. 44.

25

FULLER, G. F., Běžné příčiny pádů, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení, Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality, s. 27.

26

SVĚDÍKOVÁ, M., MENCLOVÁ, K., Poruchy spánku ve stáří, Sestra, 2008, č. 2, s. 35-36.

27

LOHARUKA, S., aj., Inkontinence a pády u starých lidí: existuje zde spojitost?, Florence [online], Dostupné na WWW: .

15

Poslední skupinou vnitřních příčin pádů jsou iatrogenně podmíněné pády v důsledku nežádoucích účinků léků. Významným rizikem je polypragmazie.28 S kritérii pro adekvátní léčbu osob nad 65 let seznámil Dr. Beers odbornou veřejnost již v roce 1991. Studie vypracované s ohledem na Beersova kritéria prokázaly, že nevhodnými léčivy je léčeno až 40 % seniorů.29 Z léků zvyšujících riziko pádu jsou to především antidepresiva, neuroleptika, psychotropní látky, sedativa a hypnotika. Tyto farmaka snižují reaktivitu na zevní podněty, je snížena schopnost vykonávat práce vyžadující přesnou senzomotorickou koordinaci. Při dlouhodobém užívání může dojít k zhoršení paměti, nespavosti, dezorientaci v denní době a ke změnám osobnosti. Dále do této skupiny léků, které predisponují k pádům, patří antiarytmika, antihypertenziva, diuretika (mohou snížit plazmatický objem, což může vést k poklesu krevního tlaku až ke kolapsu), laxativa, analgetika, opioidy a vazodilatancia. Literatura dokonce jako jeden s predisponujících léků uvádí nesteroidní protizánětlivé léky. Pokud jsou tyto léky užívány v trojkombinaci nebo vícekombinaci, jsou spojeny se zvýšeným rizikem.30 Také pády v anamnéze jsou brány za důležitý faktor spojený s vyšší pravděpodobností pádu. Ženy padají podle statistik častěji než muži a následky těchto pádů s ohledem na osteoporózu u nich bývají vážnější.31

2.4 Důsledky pádů Ihned po pádu pacienta musí následovat lékařské vyšetření. Lékař zjišťuje činnost v době pádu, zda se před pádem cítil dobře, jestli měl palpitaci, závrať, bolest. Je důležité zjistit, zda pacient při pádu ztratil vědomí. Po pádu musíme ihned změřit

28

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 39.

29

Léčiva potenciálně nevhodná ve stáří. [online]. Dostupné na WWW: .

30

RUBENSTEIN, L., Z., Běžné příčiny pádů, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení, Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality, s. 29.

31

ŠTĚPÁN, J., Komentář ke - Prevence zlomenin proximálního femuru, Medicína po promoci, 2003, č. 6, s. 43. [Online], Dostupné na WWW: .

16

fyziologické funkce, zjistit mentální stav, pohyblivost končetin, všimnout si oděrek, hematomů. Je důležité vyslechnout nejen pacienta, ale i případné svědky pádu.32 Nejběžnějším zraněním v důsledku pádů jsou zlomeniny a odřeniny. Nejčastěji vznikají fraktura krčku kosti stehenní, Collesova zlomenina a fraktura krčku obratlů. Vážnou komplikací pádu jsou i kontuze měkkých tkání a hematomy. Hrozí však i jiná poranění způsobená pádem: deprese, úzkost, prochladnutí při nemožnosti vstát, dekubity vzniklé při dlouhém ležení na podlaze, omezení životních aktivit a ztráta soběstačnosti. 33 Komplikace pádu lze rozdělit na časné a na pozdní. Mezi časné patří oděrka, sraženina, hematom a zlomenina. Do pozdních komplikací zahrnujeme vznik částečné nebo úplné imobility pacienta a komplikace související s imobilitou.34 Důsledkem pádů bývá v 10 % poranění hlavy a měkkých tkání. V 75 % vzniká zlomenina končetin. Zlomeniny vznikají vzhledem k osteoporóze u žen mnohem častěji než u mužů. 85 % fraktur seniorů vzniká při pádu. Z toho asi u 10 % padajících vznikne zlomenina krčku stehenní kosti, což vede k hospitalizaci nebo k prodloužení doby hospitalizace, což vede k zvýšení nákladů na péči a vyšší spotřebu zdravotnických služeb. Hospitalizováno je zhruba 5 % padajících seniorů. Pády jsou nejčastější příčinou úmrtí u osob starších nad 65 let.35

32

WEBER, P., Instabilita. Pády ve stáří, Poznámky z předmětu Gerontologie.

33

KALVACH, Z., aj., Důsledky pádů, Geriatrie a gerontologie, s. 222.

34

GEBAUEROVÁ, E., aj., Sledování pádů a úrazů, Sestra, 2004, č. 9, s. 37.

35

KLÁN, J., KLEVETOVÁ, D., aj., Pády u seniorů v domácí péči, Sestra, 2003, č. 1, s. 29.

17

3

PREVENCE PÁDŮ

Prevence je nejúčinnějším způsobem, jak mimořádným událostem a jejich následkům zabránit. Jde o soubor činností, které jsou v kompetenci celého ošetřovatelského týmu. Důležité je identifikovat rizikového pacienta a stupeň jeho ohrožení pády. Na základě zjištěné míry rizika se aplikují příslušná opatření. Bezpečnost seniora zajistíme (ve zdravotnickém zařízení i v domácím prostředí) například edukací pacienta a jeho blízkých, úpravou prostředí, vhodnou životosprávou, užíváním ochranných a kompenzačních pomůcek. Ve zdravotnickém zařízení je důležité předávání informací mezi členy ošetřovatelského týmu, pravidelná kontrola pokojů a zvýšený dohled rizikových klientů (umístit blíž k sesterně). V krajním případě je někdy nutné použití omezovacích prostředků.36

3.1 Identifikace rizikového pacienta Vhodně použité hodnocení rizikových faktorů pádu je cennou součástí anamnézy staršího křehkého seniora a přispěje k prevenci pádů. Vypočítání rizik pádu je požadováno u každého nového klienta při přijetí do zdravotnického zařízení, dále při změně zdravotního stavu, po pádu a dále v pravidelných intervalech dle zvyklostí zdravotnického zařízení. K položkám v testech hodnotících rizika pádů patří například dezorientace, demence, deprese, věk nad 65 let, pád v anamnéze, prvních 24 hodin hospitalizace, poruchy zraku nebo sluchu, užívání diuretik, sedativ, hypnotik, snížená soběstačnost (testy ADL, IADL), schopnost spolupráce (Test kognitivních funkcí), náhlá změna zdravotního stavu, bolest, zahájení používání kompenzačních pomůcek, zahájení rehabilitace a zahájení nebo změna medikace.37 36

HEŘMANOVÁ, J., ZVONÍČKOVÁ, M., Zajištění bezpečnosti nemocného z pohledu sestry, Diagnóza v ošetřovatelství, 2005, č. 4, s. 167-169.

37

TOŠNEROVÁ, T., Na pomoc kvalitnímu stáří z hlediska zdravotníka – prevence pádů [online]. Dostupné na WWW: .

18

3.2 Primární prevence Primární prevence je intervence snižující riziko vzniku pádu. K primární prevenci patří například edukace klienta, pravidelná fyzická aktivita, udržení rozsahu kloubní a svalové pohyblivosti a zdravá životospráva.38

3.2.1 Edukace V rámci prevence pádů je nutné poučit pacienta o možných bezpečnostních opatřeních při pobytu ve zdravotnickém zařízení a upravit kolem klienta prostředí v nemocnici i doma. Vzhledem k častým poruchám kognitivních funkcí u seniorů je nutná edukace i rodinných příslušníků, přátel či jiných blízkých osob. Edukace je zaměřena na předejití vzniku pádu. V rámci primární prevence pádů je nezbytné poučit pacienta o bezpečnostních opatřeních, kterých by měl provést ve své domácnosti. Doporučuje se zlepšení pohybové aktivity a celková úprava životosprávy. Je nutná úprava prostředí, jako je například dostatečné osvětlení schodiště, dostupnost telefonu atd.39

3.2.2 Fyzická kondice Stárnutí se projevuje atrofií a úbytkem tkáně a struktur. Svalstvo zmenšuje svůj objem a ztrácí elasticitu. Při nečinnosti, ke které mají staří lidé náchylnost, se tento proces zvýrazňuje. Síla je důležitá. Kvůli jejímu mizení se u seniorů často setkáváme zejména s poruchou chůze nebo s poruchou rovnováhy. Cvičení pomáhá snížit ztrátu síly a zlepšuje udržení kondice i soběstačnosti. Při výběru vhodné aktivity je nejlépe pokračovat v dosavadním typu aktivity nebo si vybírat takové, které mají přiměřené nároky. Mladším seniorům od 65 do 74 let je dovoleno provozovat i aerobní cvičení s přihlédnutím na dřívější trénovanost a na přidružené choroby. U osob nad 75 let je

38

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 41.

39

STAROŠTÍKOVÁ, A., Úrazy ve stáří, Sestra, 2006, č. 7-8, s. 44-45.

19

doporučeno pravidelné kondiční cvičení 3 - 5krát týdně s cílem udržení pohyblivosti kloubů, celkové kondice a obratnosti.40 Vhodná také může být pro seniory turistika, která je vítanou a příjemnou aktivitou na čerstvém vzduchu (v klubech turistů se navíc zlepšuje sociální zakotvení jedince), práce na zahrádce, jízda na kole nebo rotopedu. Vhodnou technikou cvičení je i plavání a tanec, který je současně i vítanou společenskou událostí. Pro zlepšení stavu páteře je vhodná rehabilitace, zdravotní cvičení a jóga.41

3.2.3 Výživa Pro udržení dobré fyzické kondice je nutná dostatečná výživa a hydratace organizmu. Je nutné, aby strava seniorů obsahovala nejen dostatečné množství vápníku, ale i vitamínu D. To udrží kosti silné a zabrání zlomeninám. Vápník je obsažen především v mléce, sýrech a jogurtech. Vitamín D najdeme pouze v malém množství potravin. Obsahují ho například olejnaté ryby jako sardinky nebo tuňák.42

3.2.4 Obuv a oděv Oblečení, obuv a brýle hrají také důležitou roli v ochraně proti pádům. Je nutné, aby se senioři neobouvali staré, rozšlapané a volné boty, volné pantofle, nebo naopak boty s vysokým podpatkem, dále dlouhé, plandavé kalhoty, příliš dlouhou noční košili a vůbec nepoužívat obuv nebo oblečení, které by mohlo zapříčinit pád, uklouznutí nebo klopýtnutí.43 Odborníky je doporučována lehká, kvalitní, padnoucí obuv nebo sandály s pevnou patou či páskem. Různé po domácku vyrobené přezůvky jsou také nevhodné. U klientů s nestabilní chůzí je důležitá pevná obuv. Velkým rizikem je používání obuvi

40

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 41.

41

Cvičební aktivity vhodné pro seniory [online]. Dostupné na WWW: .

42

STARNOVSKÁ, T, Specifika výživy seniorů [online]. Dostupné na WWW: .

43

TOŠNEROVÁ, T., Na pomoc kvalitnímu stáří z hlediska zdravotníka – prevence pádů [online]. Dostupné na WWW: .

20

na vysokém podpatku, chůze s rozvázanými tkaničkami, sešlapaná podešev a obuv bez pevné paty.44

3.3 Sekundární a terciální prevence Jde o intervence, které včasným odhalením a terapií zlepšují prognózu nebo zabraňují progresi onemocnění a komplikacím. Jedná se především o velmi staré lidi, kteří často svoje obtíže podceňují a nevyhledají lékaře. Sekundární a terciální prevence zahrnuje zejména léčbu onemocnění, úpravu prostředí, použití rehabilitačních, ochranných a kompenzačních pomůcek.45

3.3.1 Vyhledávání rizikových faktorů U nemocných s pády v anamnéze a s poruchami hybnosti je nutné zaměřit se nejen na vnitřní, ale i na zevní faktory. Snahou je co nejvíce snížit negativní vliv chorob na soběstačnost seniora. Při postižení pohybového systému se doporučuje individuální nebo skupinové cvičení. Je nutné omezit co nejvíce rizikovou farmakoterapii a všímat si všech symptomů, které by mohly způsobit pád.46

3.3.2 Ochranné a kompenzační pomůcky K prevenci zlomenin jsou k dostání různé ochranné pomůcky, jako jsou vycpávky a chrániče kyčlí. Vycpávky podporují zmírnění následku v případě pádu. Jedná se například o měkké chrániče kyčlí chránící intertrochanterickou oblast.47 Při obtížích s chůzí nebo s rovnováhou by měl lékař provést prohlídku, která by měla mít také poradenskou složku v otázkách pomůcek, jako jsou hole nebo chodítka. 44

TOŠNEROVÁ, T., Na pomoc kvalitnímu stáří z hlediska zdravotníka – prevence pádů [online]. Dostupné na

WWW: . 45

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 41.

46

Tamtéž.

47

ZIMMELOVÁ, P., Úrazy seniorů- prevence a příčiny, Prevence úrazů, otrav a násilí, 2005, č. 2, s. 97.

21

Hole a chodítka či kozičky, musí být „ušity na míru“ pacienta. Lékař musí posoudit, která z těchto pomůcek je pro pacienta nejlepší. Pocit studu, nedůstojnosti a nápadnosti zdůrazňující postižení bývá důvodem, proč pomůcka nebývá nošena i v případě, že by umožňovala kvalitnější či bezpečnější život. S ohledem na pocit nedůstojnosti je nejlepším řešením hůl, která sice poskytuje menší oporu než třeba chodítko, ale je nenápadná a sociálně přijatelná. Hůl je vhodná pro seniory s postižením jedné dolní končetiny například při artróze kolene. Francouzské a podpažní berle vyžadují větší sílu v pažích a obratnost při jejich použití. U pacientů neschopných chůze je vhodné použití mechanického vozíku.48

3.3.3 Bezpečné prostředí Prostředí zahrnuje 7 kritických okruhů: volnost cesty, stabilní nábytek, snadný přístup k věcem denní potřeby, vhodné osvětlení, podlahy v dobrém stavu, dobře udržované vybavení a péče o nohy včetně obuvi podporující bezpečnou chůzi.49 Bezpečné prostředí velmi přispívá k prevenci pádu. Jedná se o opatření uplatňovaná ve všech zdravotnických zařízeních. V nemocnici je důležité zajistit přístup k lůžku alespoň ze tří stran minimálně 90 cm. Je doporučováno vymalovat zdi pokojů v kontrastních barvách, samozřejmostí by měla být protiskluzová a suchá podlaha. Úklid podlahy je nutno vždy viditelně označit. Nutné je zajištění nočního osvětlení a lokálního osvětlení lůžka. Je doporučováno výškově nastavitelné lůžko. Močové láhve a podložní mísy by měly být umístěny podle schopnosti soběstačnosti nemocného – při obsluze personálem pod lůžkem (speciální držáky) nebo při soběstačnosti nemocného na stabilní židli. Noční stolek by měl být umístěn vedle lůžka nemocného, dvířka otočena k nemocnému, veškerý nábytek by měl být vybaven kolečky s automatickou brzdou, rohy nábytku kulaté. Při použití doplňkového nábytku jako jsou židle a křesla se doporučuje využít masivního nábytku se širokou základnou, stůl připevnit ke zdi a hlavně neumisťovat žádný nábytek v trasách, po kterých chodí

48

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 41.

49

TOŠNEROVÁ, T., Na pomoc kvalitnímu stáří z hlediska zdravotníka, [online]. Dostupné na WWW: .

22

nemocní. Další samozřejmostí ve všech zdravotnických zařízeních jsou madla umístěná na chodbách a na sociálním zařízení.50 Nejvíce rizikovými oblastmi jsou označovány schody, koupelna, toaleta, podlahy, osvětlení, postel a židle. Je nutné označovat první a poslední schod kontrastní barvou, schodiště vhodně osvětlit. Dále je doporučováno použití madel, připevnění protiskluzových koberečků, WC se zvýšeným sedátkem a do koupelny používat sprchovací sedačku. Naprosto nevhodné jsou vysoké koberce a pohyblivé koberečky.51 Také komunikace pacienta a zdravotníka signalizačním zařízením je důležitou součástí ošetřovatelské péče a ukazuje na potřebu pomoci. Sestra může oslovit pacienta, aby zůstal v klidu do příchodu sestry, která přijde poskytnout pomoc. Nicméně řada seniorů není schopna toto zařízení využívat vzhledem ke svým kognitivním poruchám, fyzickému postižení (artritidy, COM, aj.). Dále je signalizační zařízení málo efektivní při pohybu pacienta po pokoji.52 V dnešním moderním světě stačí vlastnit mobilní telefon a ten automaticky přivolá seniorovi pomoc. Korejský výzkumný telekomunikační institut vynalezl systém, který upozorní na pád uživatele mobilního telefonu. Hlavním principem systému jsou nově vyvinuté senzory, které detekují pád člověka, který má takový telefon u sebe. V případě pádu mobil odešle signál počítači v nemocnici. Ten zareaguje automatickým zpětným voláním s jednoduchou otázkou, zda je majitel telefonu v pořádku a zda potřebuje asistenci. Podle nastavení systému pak může být kontaktován například někdo z rodiny nebo ošetřující lékař. Pokud je telefon vybaven GPS čipem, začne se v případě pádu telefon lokalizovat a zjištěné souřadnice mohou posloužit k rychlému dohledání majitele telefonu v nouzi.53

50

Bezpečnost pacienta – Pády a úrazy pod kontrolou. Komfort. [online]. Dostupné na WWW:

51

KLÁN, J., TOPINKOVÁ, E., Pády a jejich rizikové faktory ve stáří, Česká geriatrická revue, 2003, č. 2, s. 41.

52

TOŠNEROVÁ, T., Na pomoc kvalitnímu stáří z hlediska zdravotníka. [online]. Dostupné na WWW:

.

. 53

POLESNÝ, D., Senzor pádu v mobilu ochrání seniory. [online]. Dostupné na WWW: .

23

3.3.4 Omezovací prostředky Pády pacientů vznikají souhrnem nepříznivých okolností, kterým nelze vždy předejít, a to ani při dodržení všech předpisů a preventivních opatření, proto je někdy v určitých případech nutné použít omezovacích prostředků v rámci pasivní bezpečnosti. Omezovací prostředky jsou pomůcky nebo vybavení, která omezují pohyblivost či znemožňují změnu místa. Ty sice pádu spolehlivě zamezí, ale na druhou stranu ochránci lidských práv tvrdí, že omezují pacientovu osobní svobodu. Omezovací prostředky se všeobecně nejčastěji rozdělují na mechanické a chemické.54 Mechanické omezovací prostředky zabraňují jakoukoliv manuální metodou nebo mechanickou pomůckou v pohybu pacienta. Jedná se o omezení pacienta v pohybu (ochranné pásy, kurty), užití ochranných prostředků (svěrací kazajky), připoutání k lůžku a jinému prostředku (křeslo, nosítka). Omezením může být také pobyt pacienta na uzavřeném oddělení. Kurty a pásy, stejně jako postranice znemožňují pacientovi dobrovolně se dostat z postele. Omezovací prostředky sestra používá vždy pouze podle písemné ordinace lékaře a to v případě sebepoškozování pacienta. Použití omezovacích pomůcek lékař i sestra pečlivě dokumentuje.55 Mezi chemické prostředky se počítají veškeré léky (neuroleptika, anxiolytika, sedativa atp.) k potlačení potenciálně nebezpečného chování jako jsou například projevy neklidu a agrese vůči sobě i okolí.56

54

HEŘMANOVÁ, J., ZVONÍČKOVÁ, M. Zajištění bezpečnosti nemocného z pohledu sestry, Diagnóza v ošetřovatelství, 2005, č. 4, s. 167-169.

55

Tamtéž.

56

Pády: skrytá hrozba, Komfort – Jak zdravotnická technika zlepšuje péči o pacienta, 2006, č. 4, s. 5.

24

4

KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

Pády pacientů patří mezi nejčastější mimořádné události ve zdravotnických zařízeních, obzvláště v zařízeních pro seniory. Tato mimořádná událost může způsobit poranění, prodloužit hospitalizaci a zkomplikovat základní onemocnění. Velmi často bývá podnětem ke stížnosti ze strany pacienta nebo jeho rodiny. Četnost pádů také ovlivňuje pověst zdravotnického zařízení. Kvalitu zdravotnického zařízení můžeme vyjádřit pomocí indikátorů kvality. Čím nižší je indikátor kvality péče, tím kvalitnější je poskytovaná péče ve zdravotnickém zařízení.57

4.1 Indikátory kvality ošetřovatelské péče Úroveň kvality ošetřovatelské péče, profesionální přístup ošetřovatelského personálu k pacientům a organizaci práce ošetřovatelského personálu průběžně hodnotíme a analyzujeme pomocí indikátorů kvality. Jedním ze systémů hodnocení kvality péče je hodnocení podle Donabediana. Tento systém zjišťuje kvalitu ve třech oblastech. Jednak je to oblast strukturální (počet personálu, kvalifikační struktura, vybavení pomůckami a přístroji), oblast procesuální (provozní a hygienický režim, diagnostické, léčebné a ošetřovatelské výkony) a v poslední řadě oblast hodnocení kvality péče zaměřená na výsledek. V oblasti výsledku se jedná například o statistiku incidence a prevalence dekubitů, managementu bolesti, výskytu nozokomiálních nákaz, incidenci pádů, spokojenosti klientů a zaměstnanců.58 Sledování indikátoru bezpečí pacienta a jeho porovnávání s jinými zdravotnickými zařízeními lze považovat za velmi účinný nástroj ke zjištění kvality služeb ve zdravotnickém zařízení. S ohledem na prevenci pádů je velmi důležité včas identifikovat rizikového pacienta a co nejdříve naplánovat preventivní opatření tak,

57

CHARVÁTOVÁ, P., aj., Pád pacienta jako indikátor kvality péče, Lékařské listy, 2004, č. 4, s. 21-25.

58

JURÁSKOVÁ, D., Indikátory kvality ošetřovatelské péče a jejich sledování [online], Dostupné na WWW: .

25

aby k mimořádné události buď vůbec nedošlo, nebo abychom alespoň minimalizovali její následky.59

4.2 Četnost a závažnost pádů Nejčastěji užívaná měření v oblasti pádů je četnost pádů a četnost vážných zranění.

Četnost pádů je označení pro míru rizika. Říká nám, kolik pádů můžeme

očekávat na každých 1000 dnů na lůžku. Dny na lůžku se vypočítají součtem ošetřovacích dnů jednotlivých pacientů. Pakliže 30 pacientů leží v nemocnici 40 dnů na lůžku, pak je výsledek 1200 dnů na lůžku. Četnost pádů se rovná (počet pádů / dny na lůžku) násobeno 1000 dnů na lůžku. Pak můžeme předpokládat, že za každých 1000 dnů na lůžku připadne X pádů. Četnost zranění tedy vyjadřuje, ke kolika zraněním dojde ze sta pádů. Četnost zranění se rovná (počtu zranění / počtu pádů) krát 100 pádů.60 Závažnost zranění způsobených pádem by měla být také měřena. Závažnost zranění rozdělujeme: •

0 - žádné zranění

•

1 - mírné zranění (odřenina a zhmožděnina, neprodlužuje hospitalizaci)

•

2 - vážné zranění (zlomenina, úraz hlavy)

•

3 - smrt61

Pro lepší pochopení příčin pádů a tím pro zlepšení ošetřovatelské péče rozdělila americká výzkumná pracovnice Janice Morse pády na náhodné, nepředvídatelné fyziologické a předvídatelné fyziologické. K náhodným pádům patří například neúmyslné upadnutí v následku rozlité tekutiny na podlaze. Mezi pády nepředvídatelné fyziologické řadíme pády, které vznikly například mdlobou či epileptickým záchvatem, který nelze předvídat. K předvídatelným fyziologickým pádům patří ti pacienti, co jsou podle bodů na stupnici rizika pádu hodnoceni jako rizikoví 59

CHARVÁTOVÁ, P., aj., Pád pacienta jako indikátor kvality péče, Lékařské listy, 2004, č. 4, s. 21-25.

60

MORSE, J., Klasifikace pádů a jejich rizika, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení, Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality, s. 23.

61

CHANG, J., T., Nutné kroky pro měření efektivity programu, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení, Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality, s. 133.

26

(v anamnéze pád, porucha chůze, aj.). Podle J. Morse je 14 % pádů náhodných a 8 % pádů je nepředvídatelných. Zbytek tvoří pády předvídatelné. To znamená, že asi 22 % pádů je neovlivnitelných a to znamená, že ne všechny pády jsou zapříčiněny pochybením zdravotnického zařízení.62

4.3 Pád očima právníka Pacienti i jejich rodinní příslušníci očekávají od zdravotníků navrácení zdraví. Každá komplikace či zranění jsou hodnoceny negativně a dávají velmi často podnět pro podání stížnosti či požadavku na odškodnění nebo v nejhorším případě pro podání trestního oznámení. Pacient má právo požadovat odškodné, pokud ke škodě na zdraví prokazatelně došlo postupem non lege artis, neboť každý odpovídá za škodu způsobenou porušením právní povinnosti. Každý zaměstnanec zdravotnického zařízení musí předcházet vzniku škod, ale někdy i s individuálním přístupem k pacientovi musí vedení, personál, pacient i jeho rodina připustit, že nejde pádu, potažmo i zranění předejít ani při dodržení všech předpisů. Pád pacienta vzniká vlivem jeho zdravotního stavu, ale také důvodů, na kterých se může podílet jak zdravotnické zařízení, tak on sám, a to i při zdravotní péči poskytované lege artis (mokrá podlaha nebo špatná obuv pacienta).63 Je nutné si uvědomit to, kdo je zodpovědný za bezpečnost pacientů. Lékař diagnostikuje, ordinuje a koordinuje rizikovou farmakoterapii. Střední zdravotnický personál zajišťuje hydrataci a aktivizaci pacienta, také odstranění mechanických překážek, edukaci pacienta a rodiny.64 Někdy jsou však pády neovlivnitelné vzhledem ke snížení spolupráce pacienta způsobené demencí a dezorientací.65

62

MORSE, J., Klasifikace pádů a jejich rizika, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení, Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality, s. 23.

63

VONDRÁČEK, J., Pád pacienta očima právníka [online], Dostupné na WWW: .

64

GEBAUEROVÁ, E., aj., Sledování pádů a úrazů, Sestra, 2004, č. 9, s. 37.

65

KAŇOVSKÝ, P., Poruchy chůze a pády ve stáří, Interní medicína pro praxi, 2004, č. 2, s. 85-88.

27

5

PŘEHLED DOSAVADNÍCH POZNATKŮ

V této kapitole je uveden přehled poznatků z oblasti příčin pádů. Přehled rozděluji na část všeobecnou, část poznatků ve FN Brno a dříve získané poznatky v LDN Bílovice nad Svitavou.

5.1 Přehled dosavadních poznatků - všeobecně V průběhu let 2002 až 2003 bylo provedeno rozsáhlé sledování provedené v 12 zdravotnických zařízeních v průběhu 12 měsíců. Bylo zjištěno, že senioři nad 65 let jsou nejvíce ohroženou skupinou na četnost a následky pádů. Tento fakt je vázán změnou prostředí, nemocniční pokoj a jeho vybavení. Celkem bylo během tohoto výzkumu sledováno 335 286 pacientů, z nich prodělalo pád 1,17 %. Zraněno bylo 46,94 % pacientů. Průměrný věk pacientů se zaznamenaným pádem byl téměř 73,9 let. Na pokoji bylo zaznamenáno 77,6 % pádů. U 19,8 % proběhl pád přímo z lůžka. Téměř 27 % pádů se událo při vstávání z lůžka. Pouze u 15,2 % pádů byl přítomen svědek. Z celého počtu padajících pacientů bylo pouze 2 % pacientů schopno samo si přivolat pomoc signalizačním zařízením. U seniorů bylo zjištěno, že nejčastěji padají na pokoji (81,2 %). Nejvyšší počet seniorů padá při vstávání z lůžka (28,2 %), 19,4 % upadlo přímo z lůžka a 7,1 % upadlo po opření se o nestabilní oporu.66

5.2 Přehled poznatků ve FN Brno LDN Bílovice je součástí Fakultní nemocnice Brno Bohunice, kde probíhalo v období července 2004 do června 2005 šetření příčin pádů v rámci bakalářské práce Bc. Jany Rezové s názvem Rozbor příčin pádů pacientů hospitalizovaných na PMDV 66

JURÁSKOVÁ, D., Sborník přednášek z konference Gerontotechnologie a technologie pro handicapované, směr budoucnosti. Bezpečný pokoj. [online], Dostupné na WWW: .

28

FN Brno Bohunice za období jednoho roku. Vyšetřovaný soubor zahrnoval 259 pacientů (136 mužů a 123 žen), hospitalizovaných na lůžkových odděleních PMDV FN Brno Bohunice. Průměrný věk souboru byl 70,89 ± 11,06 let. V bakalářské práci uvádí Jana Rezová, že 58,30 % bylo starších 70 let. Nejčastější denní doba pádu byla u 62,55 % v době od 18.00 do 6.00 hod. V téměř 46 % pádů, byl příčinou kolaps. U 38 % pacientů bylo zaznamenáno při pádu zranění.67 Marie Zítková, též z FN Brno, napsala bakalářskou práci na téma „Faktory související s výskytem pádů u nemocných s hematologickou malignitou“. Do šetření bylo zahrnuto 70 pádů u respondentů s hematoonkologickým onemocněním (na Interní hematoonkologické klinice FN Brno) od 1. 1. 2005 do 31.12 2005. Autorka bakalářské práce uvádí, že nejvíce (36 %) pádů nastalo v době od 0.00 do 6.00 hod. Mezi nejzajímavější výsledky této práce patří to, že 46 % pádů vzniklo při cestě z či na WC a 50 % pádů bylo zaznamenáno u pacientů ve věku nad 65 let. 54 % padajících mělo poruchu zraku.68

5.3 Přehled dosavadních poznatků v LDN Bílovicích nad Svitavou Léčebna pro dlouhodobě nemocné v Bílovicích nad Svitavou se nachází asi 12 km od Brna. Je umístěna samostatně v prostředí smíšených lesů v údolí řeky Svitavy. Lůžková kapacita je rozdělena do 3 oddělení a disponuje 85 lůžky. Do LDN jsou přijímáni

pacienti

s chronickou

povahou

onemocnění

nebo

s onemocněním

v poakutním stádiu, kdy zdravotní stav pacienta se již stabilizoval. Dále jsou do LDN Bílovice přijímáni pacienti vyžadující dlouhodobou rehabilitační léčbu vedoucí k mobilizaci a samoobslužnosti, pacienti trpící nevyléčitelným progresivním

67

REZOVÁ, J. Bakalářská práce, Rozbor příčin pádů pacientů hospitalizovaných na PMDV FN Brno Bohunice za období jednoho roku. [online]. Dostupné na WWW: .

68

ZÍTKOVÁ, M. Bakalářská práce, Faktory související s výskytem pádů u nemocných s hematologickou malignitou. [online]. Dostupné na WWW: < http://is.muni.cz/tema/?issexppar=1&isshlret=p%C3%A1dy&isssubm=Najdi&isshlv=tthesis&issuco=>.

29

onemocněním onkologické i neonkologické povahy a pacienti v terminální fázi života.69 Jedním ze sledovaných indikátorů kvality péče v LDN je statistika pádů. V LDN Bílovice nad Svitavou sledujeme již od roku 2004 tyto následující parametry: celkový počet pádů, rozdělení na pohlaví, ovlivnitelnost příčiny pádu, zranění (lehké, zlomeniny, nezraněno, závažně zraněno) a věk padajícího seniora. Ukázku tabulky monitorující pády v LDN uvádím v příloze 1. V tabulce 1 uvádím nejdůležitější výsledky statistiky pádů za posledních 5 sledovaných roků. V grafu 1 přehledně uvádím celkový počet pádů a celkový počet zranění v příslušných letech.

Tab. 1 – Pády za rok 2004 - 2008 2004

2005

2006

2007

2008

180

225

222

129

192

Ženy

115

147

138

68

138

Muži

65

80

84

57

54

52

67

53

26

38

Počet pádů celkem

Počet zranění

69

Informační brožura Léčebna pro dlouhodobě nemocné Bílovice nad Svitavou

30

6

KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

6.1 Cíle průzkumného šetření a pracovní hypotézy Cíl 1 – Analyzovat vnitřní faktory související s výskytem pádů u seniorů v LDN. Cíl 2 – Analyzovat vnější faktory související s výskytem pádů u seniorů v LDN. Cíl 3 – Orientačně vysledovat závislosti výskytu pádů na parametrech uvedených v dotazníku pro další podrobnější ověření v případných dalších pracích.

1H0 – Předpokládám, že není závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou soběstačností a věkem. 1HA – Předpokládám, že je závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou soběstačností a věkem.

2H0 – Předpokládám, že není závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou schopností spolupráce a věkem. 2HA – Předpokládám, že je závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou schopností spolupráce a věkem.

3H0 – Předpokládám, že čas pádů u seniorů není ovlivněn poruchou pohyblivosti. 3HA – Předpokládám, že čas pádů u seniorů je ovlivněn poruchou pohyblivosti. 4H0 – Předpokládám, že četnost pádů v prvních 24 hodinách hospitalizace není ovlivněna změnou psychického stavu v době před pádem. 4HA – Předpokládám, že četnost pádů v prvních 24 hodinách hospitalizace je ovlivněna změnou psychického stavu v době před pádem.

5H0 – Předpokládám, že četnost pádů v různých věkových skupinách není ovlivněna počtem užitých léků. 5HA – Předpokládám, že četnost pádů v různých věkových skupinách je ovlivněna počtem užitých léků.

31

6.2 Soubor šetření V období od 1. ledna do 30. června 2008 (1. pololetí) bylo v LDN hospitalizováno celkem 229 pacientů starších 65 let. U těchto seniorů došlo ke vzniku 100 pádů. Některý z pacientů upadl jednou, některý vícekrát (tab. 3). Každý pád ve své diplomové práci počítám jako jeden případ bez ohledu na dřívější pády klienta. Pro získání dat jsem použila dostupnou dokumentaci pacientů. Data měla být získávána od všech klientů LDN, ale tento požadavek nemohl být z technických důvodů (velké množství dat) plně realizován. Z tohoto důvodu je statistika ve větší míře orientována na jevy zaznamenané uvnitř této skupiny a je hodnocen podíl pádů pro jednotlivé kategorie.

V tabulce 2 uvádím závislost výskytu pádu na pohlaví

zaznamenané v 1. pololetí roku 2008 v absolutní četnosti. V tabulce 3 uvádím počet seniorů s opakovanými pády.

Tab. 2 – Závislost výskytu pádu na pohlaví Počet seniorů s

Počet seniorů bez

pádem

pádu

Muž

25

56

81

Žena

61

87

148

Celkem

86

143

229

Celkem

Tabulka a graf 2 ukazují, že ve sledovaném období bylo do LDN přijato celkem 229 seniorů (81 mužů a 148 žen). U 86 pacientů vznikl pád (25 mužů a 61 žen).

Tab. 3 - Opakované pády 1 pád

2 pády

3 pády

Muž

21

3

1

Žena

52

9

0

Celkem

73

12

1

32

Z tabulky a grafu 3 vyplývá, že u 73 seniorů vznikl jeden pád, dva pády byly zjištěny u 12 seniorů a 3 pády byly zaznamenány u jednoho seniora. Celkem tedy bylo zaznamenáno v prvním pololetí roku 2008 100 pádů.

33

6.3 Metody a techniky průzkumného šetření Před samotným zahájením sběru dat pro tuto diplomovou práci jsem studovala odbornou literaturu zaměřenou na hlubší poznání problematiky stáří a pádů. Na základě teoretických poznatků a poznatků z mé praxe s ohledem na mnou zvolené cíle jsem sestavila Protokol o pádu seniora, který obsahuje 18 položek. Položka 1 a 2 jsou identifikační data. Položka 3, 5, 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 16, 17 a 18 vychází z Protokolu o pádu pacienta, který jsem vyhledala při studiu literatury v informačním systému FN Brno. Zbývající položky 4, 10, 11 a 15 jsou vypozorované znaky z praxe. Údaje potřebné pro tuto diplomovou práci jsem získala z dostupné dokumentace pacientů po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči ve FN Brno paní Bc. Ernou Mičudovou a se souhlasem vrchní sestry paní Jany Chladilové z LDN Bílovice nad Svitavou. Nevýhodou této metody byla velká časová náročnost, ale oproti tomu výhodou bylo přesné získávání informací z dokumentace. V několika případech jsem získávala doplňující informace z rozhovorů s ošetřujícím personálem. Charakter získaných dat předurčuje pro statistické vyhodnocení metody pro posouzení četností kvalitativních znaků (např. ano, ne, způsob signalizace pádu, apod.). K analýze těchto kategoriálních dat jsem v této diplomové práci použila χ2 - test (Chí kvadrát test) pro testování rozdílů četností sledovaných znaků. χ2 - test slouží ke srovnání očekávaných (teoretických) a empirických četností. Jde o test, který lze použít, pokud jsou všechny očekávané četnosti větší než 5, což bylo dodrženo. m

χ2 = ∑

(n

ei

− noi )

2

noi

i =1

kde m = počet kvalitativních tříd (kategorií) představujících varianty kvalitativního znaku nei = empirická četnost (data z výběrového souboru) noi = očekávaná četnost (teoretická, známá pro základní soubor) 34

Výpočty jsem prováděla pomocí programu MS Excel, vzorce jsem naprogramovala ručně. Vzhledem k tomu, že tento program nemá tuto statistiku plně funkční, byly používány kontingenční (souvislostní) tabulky 2x2 až 2x8. Závislosti jsem testovala v návaznosti na vypracovaných pracovních hypotézách. Znalosti statistiky jsem získala nastudováním této literatury: •

Miroslav Disman - Jak se vyrábí sociologická znalost

•

Anna Gerylovová, Jan Holčík – Úvod do statistiky

Nejnázornější prezentací je prezentace grafická. Všechna data jsou prezentována v sloupcových grafech, které umožňují opticky vysledovat trendy zjištěných hodnot. Tyto grafy jsou nedílnou částí celé práce.

35

6.4 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření

Položka č. 1: Věk pacienta

Tab. 4 - Věk Absolutní četnost

Relativní četnost

65-84 let

46

46 %

85 a více let

54

54 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 4 dokumentuje, že do šetření bylo zahrnuto 100 pádů. Tabulka zobrazuje věkové kategorie. Nejvíce je zastoupena věková kategorie seniorů 85 a víceletých v počtu 54 pádů (54 %). Do šetření bylo též zahrnuto 46 (46 %) pádů u seniorů ve věku 65 až 84 let.

36

Položka č. 2: Pohlaví pacienta

Tab. 5 - Pohlaví Absolutní četnost

Relativní četnost

Ženské

70

70 %

Mužské

30

30 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 5 nám dokumentuje, že ze 100 zaznamenaných pádů, které byly zapojeny do šetření, ve větší míře padají ženy a to v 70 %. Zbylých 30 % výzkumného vzorku tvoří pády mužů.

37

Položka č. 3: Pády v anamnéze během posledního měsíce

Tab. 6 - Pády v anamnéze Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

32

32 %

Ne

68

68 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 6 zobrazuje dřívější pády pacientů. Při sběru těchto dat jsem sledovala dřívější pády za hospitalizace v LDN i pády udávané v překladových zprávách. 68 % pádů bylo nových a 32 % pádů bylo již opakovaných v předchozích 30 dnech.

38

Položka č. 4: Vznik pádu v prvních 24 hodinách hospitalizace

Tab. 7 - Prvních 24 hodin hospitalizace Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

21

21 %

Ne

79

79 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 7 ukazuje, že 21 % tj. 21 pádů vzniklo v prvních 24 hodinách po přijetí do LDN. Zbylých 79 pádů tj. 79 % vzniklo u seniorů, kteří v době pádu byli hospitalizováni v LDN déle než 24 hodin.

39

Položka č. 5: Přítomnost změny psychického stavu před pádem

Tab. 8 – Psychický stav Absolutní četnost

Relativní četnost

Orientovaný

31

31 %

Zmatený

45

45 %

Neklidný

24

24 %

Jiné

0

0%

Celkem

100

100 %

Tabulka 8 dokumentuje, že ze 100 pádů bylo 31 % pádů u orientovaných seniorů, 45 % u zmatených a 24 % u neklidných seniorů.

40

Položka č. 6: Přítomnost změny pohyblivosti před pádem

Tab. 9 – Změna pohyblivosti Absolutní četnost

Relativní četnost

Chodí

45

45 %

Chodí s dopomocí

31

31 %

Leží

24

24 %

Celkem

100

100 %

Z tabulky 9 vyplývá, že 45 % vznikl pád u chodících seniorů, 31 % pádů vzniklo u chodících s dopomocí a 24 % pádů vyniklo u ležících seniorů.

41

Položka č. 7: Soběstačnost seniora před pádem

Tab. 10 – Soběstačnost Absolutní četnost

Relativní četnost

Soběstačný

24

24 %

Částečně soběstačný

52

52 %

Nesoběstačný

24

24 %

Celkem

100

100 %

Z tabulky 10 vyplývá, že 52 (52 %) pádů vzniklo u částečně soběstačných seniorů. U soběstačných a nesoběstačných seniorů bylo shodně zaznamenáno 24 pádů tj. 24 %.

42

Položka č. 8: Schopnost spolupráce seniora před pádem

Tab. 11 – Schopnost spolupráce Absolutní četnost

Relativní četnost

Úplná

27

27 %

Částečná

54

54 %

Žádná

19

19 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 11 nám dokumentuje, že 54 tj. 54 % pádů bylo zaznamenáno u seniorů částečně spolupracujících. 27 tj. 27 % pádů bylo zaznamenáno u plně soběstačných seniorů a 19 tj. 19 % pádů vyniklo u zcela nespolupracujících seniorů.

43

Položka č. 9: Přítomnost smyslové bariéry seniora před pádem

Tab. 12 – Smyslové bariéry Absolutní četnost

Relativní četnost

Ne

25

25 %

Problémy s řečí

6

6%

Problémy se zrakem

38

38 %

Problémy se sluchem

31

31 %

Celkem

100

100 %

Tabulka č. 12 nám dokumentuje, že 25 % pádů nebylo ovlivněno žádnou smyslovou poruchou. 38 % pádů vzniklo u seniorů s poruchou zraku, 31 % u seniorů s poruchou sluchu a jen 6 % pádů vzniklo u seniorů s poruchou řeči.

44

Položka č. 10: Léky užité během posledních 24 hodin před pádem (kombinace následujících léků – anxiolytika, antidepresiva, antiepileptika, antihistaminika, antiparkinsonika, antipsychotika, antiarytmika, antihypertenziva, diuretika, hypnotika, laxativa, analgetika, opiáty, sedativa, vazodilatancia)

Tab. 13 – Užité léky Absolutní četnost

Relativní četnost

Žádný lék

13

13 %

1 či 2 léky

23

23 %

3 a více léků

64

64 %

Celkem

100

100 %

Tabulka číslo 13 a graf 13 nám názorně zobrazují počet užitých léků v posledních 24 hodinách před pádem. Při výběru dat z dokumentace seniora, byla brána v potaz kombinace následujících léků - anxiolytika, antidepresiva, antiepileptika, antihistaminika, antiparkinsonika, antipsychotika, antiarytmika, antihypertenziva, diuretika, hypnotika, laxativa, analgetika, opiáty, sedativa, vazodilatancia. Tyto lékové skupiny byli ve zdrojové literatuře (viz teoretická část diplomové práce) uvedeny jako rizikové ve vztahu k pádu. Z tabulky 13 zjistíme, že 13 pádů bylo zaznamenáno u seniorů, kteří neužívají žádný lék, 23 pádů bylo zaznamenáno u seniorů užívajících jeden či dva léky a 64 pádů u seniorů, kteří v posledních 24 hodinách před pádem užili tři a více léků. Jako doplňující informaci uvádím, že u 32 pádů jsem zaznamenala v době 12 hodin před zaznamenaným pádem užití léků s tlumivým účinkem (sedativa, anxiolytika a hypnotika).

45

46

Položka č. 11: Změna medikace v posledních 24 hodinách před pádem

Tab. 14 – Změna medikace Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

15

15 %

Ne

85

85 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 14 dokumentuje, že pouze u 15 % pádů proběhla v posledních 24 hodinách změna medikace. U 85 % pádů změna medikace u seniora 24 hodin před pádem neproběhla.

47

Položka č. 12: Přítomnost akutních zdravotních potíží v době pádu (bolest, dekompenzace diabetu, dušnost, hypertermie, kašel, nevolnost, průjem, zácpa, zvracení)

Tab. 15 – Zdravotní potíže Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

14

14 %

Ne

86

86 %

Celkem

100

100 %

Při šetření pádu jsem z dokumentace seniorů zjistila, že 14 tj. 14 % pádů může souviset se zdravotními potížemi v době pádu. 4 senioři udávali bolest (nejčastěji kolen), 4 senioři upadli při cestě na WC vzhledem k průjmu, 3 udávají zácpu, 2 senioři kašel a 1 senior měl hypoglykémii. 86 tj. 86 % pádů nebylo spojeno s žádnými akutními zdravotními potížemi u seniorů.

48

Položka č. 13: Čas pádu

Tab. 16 – Čas Absolutní četnost

Relativní četnost

6.00 – 13.59

58

58 %

14.00 – 21.59

21

21 %

22.00 – 5.59

21

21 %

Celkem

100

100 %

Položka 17 zkoumá čas pádu seniora. Den je v tabulce rozdělen na tři 8 hodinové díly. Nejvíce pádů vzniká v dopoledních hodinách tj. 58 % pádů. 21 % pádů vzniklo odpoledne (14.00 – 21.59) a 21 % v noci (22.00 – 5.59).

49

Položka č. 14: Situace, za které k pádu došlo

Tab. 17 – Situace Absolutní četnost

Relativní četnost

Pád z lůžka

2

2%

Vstávání z lůžka

19

19 %

Opření se o nestabilní

4

4%

Nestabilita při chůzi

11

11 %

Cesta na/z WC

17

17 %

Přesun na/z WC křesla

40

40 %

Zakopnutí, uklouznutí při

5

5%

Jiné

2

2%

Celkem

100

100 %

oporu

chůzi

Tabulka 17 nám názorně ukazuje, za jaké situace k pádu seniora došlo. Nejvíce rizikovou se ukázal přesun na nebo z WC křesla ( 40 %), vstávání z lůžka ( 19 %) a také cesta na nebo z WC (17 %). Jako méně časté situace se jeví nestabilita při chůzi (11 %), zakopnutí či uklouznutí (5 %), opření se o nestabilní oporu (4 %) a ve 2% nastal pád z lůžka. Další 2 % pádů vznikla za jiných okolostí . Pokud pacient vstával z lůžka za účelem návštěvy WC nebo WC křesla, byl zahrnut do příslušné kategorie cesta na nebo z WC nebo přesun na nebo z WC křesla (v potaz byl brán účel pohybu pacienta – za jakým cílem kam šel). Do možnosti vstávání z lůžka byly zahrnuty cesty směřující například cesta na chodbu, k umyvadlu, sed na posteli apod.

50

51

Položka č. 15: Přítomnost některého ze zevních faktorů při pádu (mokrá podlaha, nerovnost podlahy, bos, nevhodná obuv, dlouhý oděv, tma, špatné osvětlení, nesprávná výška lůžka či klozetového křesla)

Tab. 18 – Zevní faktory Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

24

24 %

Ne

76

76 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 18 nám dokumentuje, že u 24 % pádů zahrnutých do šetření, přispěl k pádu některý z výše uvedených zevních faktorů. U 76 % pádů nebyla zjištěna přítomnost zevních faktorů, které by se na pádu podílely.

52

Položka č. 16: Signalizace pádu

Tab. 19 – Signalizace Absolutní četnost

Relativní četnost

Personál uslyšel pád

14

14 %

Personál přítomen pádu

4

4%

Sám pacient si zazvonil

12

12 %

Sám pacient hlasem

10

10 %

Spolupacient hlasem

29

29 %

Spolupacient zazvonil

27

27 %

Jiná osoba

4

4%

Celkem

100

100 %

Položka 19 dokumentuje to, jak byl pád signalizován. Na 29 pádů spolupacient upozornil voláním (hlasem), u 27 pádů spolupacient přivolal personál signalizačním zařízením. 14 pádů slyšel personál. 4 pádům byl personál pádu přítomen. Na 12 pádů upozornili sami senioři zazvoněním. 10 seniorů upozornilo na svůj pád hlasem. U čtyř pádů byla přítomna jiná osoba (návštěva).

53

Položka č. 17: Přítomnost jiné osoby při pádu (zdravotní sestra, sanitářka, fyzioterapeut, lékař, návštěva)

Tab. 20 – Svědek pádu Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

8

8%

Ne

92

92 %

Celkem

100

100 %

Položka číslo 20 úzce souvisí s předešlou položkou číslo 16. Znázorňuje, že u 8 tj. 8 % pádů byla zaznamenána přítomnost jiné osoby. Z toho u 4 pádů to byla návštěva, u 3 pádů fyzioterapeutka a u 1 pádu byla zaznamenána přítomnost zdravotní sestry. 92 tj. 92 % pádů bylo beze svědků.

54

Položka č. 18: Vznik zranění při pádu

Tab. 21 – Zranění Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

13

13 %

Ne

87

87 %

Celkem

100

100 %

Tabulka 21 dokumentuje vznik zranění u pádu. U 13 % pádů zranění vzniklo. (12 hematomů a tržných ran, 1 zlomenina horní končetiny). 87 % (87) pádů se obešlo bez zranění.

55

6.5 Hodnocení hypotéz Cíl 1 – Analyzovat vnitřní faktory související s výskytem pádů u seniorů v LDN. Cíl 2 – Analyzovat vnější faktory související s výskytem pádů u seniorů v LDN. Cíl 3 – Orientačně vysledovat závislosti výskytu pádů na parametrech uvedených v dotazníku pro další podrobnější ověření v případných dalších pracích.

HYPOTÉZA 1

1H0 – Předpokládám, že není závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou soběstačností a věkem. 1HA – Předpokládám, že je závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou soběstačností a věkem.

Položka 1: Věk pacienta a) 65 - 84 let b) 85 a více let

Položka 7: Soběstačnost seniora před pádem a) Soběstačný b) Částečně soběstačný c) Nesoběstačný

Tab. 22 - Věk a soběstačnost Empirická četnost

Soběstačný

Částečně s.

Nesoběstačný

Celkem

65 - 84 let

17

25

4

46

85 a více let

7

27

20

54

Celkem

24

52

24

100

56

Tabulka a graf 22 názorně ukazují, že u věkové kategorie 65 - 84 let bylo 25 pádů u částečně soběstačných (pro potřeby tabulky odpověď zkrácena na částečně s.), 17 pádů u seniorů plně soběstačných a pouze 4 pády u seniorů nesoběstačných. Ve skupině 85 a více letých je nejvíce zaznamenaných pádů u částečně soběstačných (27), poté u nesoběstačných seniorů (20) a u ležících bylo zaznamenáno 7 pádů. Z tabulky 22 vyplývá, že celkově nejvíce upadnou částečně soběstační senioři ve věku nad 85 let. Hodnota χ2 je 14,36217. Hladina významnosti byla zvolena 1 % (0,01). p = 0,0008. Jedná se o statisticky velmi významnou závislost. H0 se tím pádem zamítá. Mezi výskytem pádů u seniorů s poruchou soběstačnosti a věkem je závislost.

57

HYPOTÉZA 2

2H0 – Předpokládám, že není závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou schopností spolupráce a věkem. 2HA – Předpokládám, že je závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou schopností spolupráce a věkem.

Položka 1: Věk pacienta a) 65 - 84 let b) 85 a více let

Položka 9: Schopnost spolupráce seniora před pádem a) Úplná b) Částečná c) Žádná

Tab. 23 - Věk a schopnost spolupráce Četnosti empirické

Úplná

Částečná

Žádná

Celkem

65 - 84 let

20

16

10

46

85 a více let

7

38

9

54

Celkem

27

54

19

100

58

U věkové kategorie 65 - 84 let bylo 20 pádů u seniorů schopných úplné spolupráce, 16 pádů u seniorů částečně spolupracujících a 10 pádů u seniorů, kteří nebyli před pádem schopni žádné spolupráce. Ve skupině 85 a více letých vzniklo nejvíce pádů u seniorů s částečnou spoluprácí, 9 pádů vzniklo u seniorů nespolupracujících a 7 pádů u plně spolupracujících pacientů. Z tabulky vyplývá, že celkově nejvíce upadnou částečně spolupracující senioři ve věku nad 85 let. Hodnota χ2 je 14,72912. Hladina významnosti byla zvolena 1 % (0,01). p = 0,0006. Jedná se o statisticky velmi významnou závislost. H0 se tím pádem zamítá. Mezi výskytem pádů u seniorů s poruchou schopnosti spolupráce a věkem je závislost.

59

HYPOTÉZA 3

3H0 – Předpokládám, že čas pádů u seniorů není ovlivněn poruchou pohyblivosti. 3HA – Předpokládám, že čas pádů u seniorů je ovlivněn poruchou pohyblivosti. Položka 14: Čas pádu a) 6.00 - 13.59 b) 14.00 - 21.59 c) 22.00 - 5.59

Položka 6: Přítomnost změny pohyblivosti před pádem a) Chodí b) Chodí s dopomocí c) Leží

Tab. 24 - Pohyblivost a čas pádu Četnosti empirické

6:00 - 13:59

14:00 - 21:59

22:00 - 5:59

Celkem

Chodí

34

8

3

45

Chodí s dopomocí

24

3

4

31

Leží

0

10

14

24

Celkem

58

21

21

100

60

Tabulka 24 nám dokumentuje závislost četnosti pádu u seniorů s různým stupněm pohyblivosti v různých denních dobách. Den je v tabulce rozdělen na 3 osmi hodinové úseky. Největší četnost pádů byla zaznamenána v dopoledních hodinách v době mezi 6.00 – 13.59. Zde bylo zaznamenáno 58 pádů, z toho vzniklo 34 pádů u chodících seniorů a 24 pádů u seniorů chodících s dopomocí. 21 tj. 21% pádů bylo zaznamenáno v odpoledních hodinách. Z toho 10 pádů vzniklo u ležáků, 8 pádů u chodících a 3 pády u seniorů chodících s dopomocí. Stejný počet pádů jako odpoledne, bylo zaznamenáno i v noci (21). Z toho 14 pádů u ležících, 4 pády u chodících s dopomocí a 3 pády vznikly u seniorů chodících. Hodnota χ2 je 46,62206. Hladina významnosti byla zvolena 1 % (0,01). p = 2.10-9. Jedná se o statisticky velmi významnou závislost. H0 se tím pádem zamítá. Mezi výskytem pádů u seniorů s poruchou pohyblivosti a časem pádu je závislost.

61

HYPOTÉZA 4

4H0 – Předpokládám, že četnost pádů v prvních 24 hodinách hospitalizace není ovlivněna změnou psychického stavu v době před pádem. 4HA – Předpokládám, že četnost pádů v prvních 24 hodinách hospitalizace je ovlivněna změnou psychického stavu v době před pádem. Položka 4: Vznik pádu v prvních 24 hodinách hospitalizace a) Ano b) Ne

Položka 5: Přítomnost změny psychického stavu před pádem a) Orientovaný b) Zmatený c) Neklidný d) Jiné

Tab. 25 - Prvních 24 hodin hospitalizace a změna psychického stavu Četnosti empirické

Ano

Ne

Celkem

Orientovaný

3

28

31

Zmatený

8

37

45

Neklidný

10

14

24

Celkem

21

79

100

62

Tabulka 26 nám dokumentuje závislost mezi četností pádu u seniorů v prvních 24 hodinách hospitalizace a přítomnosti změny psychického stavu před pádem. 79 pádů bylo u seniorů, kteří v době pádu byli hospitalizováni více jak 24 hodin. Z nich 37 pádů vzniklo u zmatených seniorů, 28 pádů vzniklo u orientovaných seniorů a 14pádů vzniklo u neklidných seniorů. Z 21 pádů u seniorů, kteří prodělali pád v prvních 24 hodinách hospitalizace, bylo 10 pádů u neklidných, 8 pádů u zmatených a 3 pády u orientovaných seniorů. Hodnota χ2 je 6,46045141. Hladina významnosti byla zvolena 5 % (0,05). p = 0,0119. Jedná se o statisticky významnou závislost. H0 se tím pádem zamítá. Mezi výskytem pádů u seniorů s poruchou pohyblivosti a časem pádu je závislost.

63

HYPOTÉZA 5

5H0 – Předpokládám, že četnost pádů v různých věkových skupinách není ovlivněna počtem užitých léků. 5HA – Předpokládám, že četnost pádů v různých věkových skupinách je ovlivněna počtem užitých léků.

Položka 1: Věk pacienta a) 65 - 84 let b) 85 a více let

Položka 10: Léky užité během posledních 24 hodin před pádem (kombinace následujících léků – anxiolytika,

antidepresiva,

antipsychotika,

antiarytmika,

antiepileptika,

antihistaminika,

antihypertenziva,

diuretika,

antiparkinsonika,

hypnotika,

laxativa,

analgetika, opiáty, sedativa, vazodilatancia) a) Žádný lék b) 1 či 2 léky c) 3 a více léků

Tab. 26 – Užité léky a věk Četnosti empirické

65 - 84 let

85 a více let

Celkem

Žádný lék

11

2

13

1 či 2 léky

6

17

23

3 a více léků

29

35

64

Celkem

46

54

100

64

Tabulka 26 nám dokumentuje vztah závislosti užitých léků a věku upadlých seniorů. Největší četnost je zaznamenána u věkové kategorie 85 a více letých (35 pádů u seniorů užívajících 3 a více léků, 17 pádů bylo zaznamenáno u seniorů užívajících jeden či dva léky a 2 pády u seniorů, kteří neužívají žádný lék). Ve skupině 65 – 84 letých vede skupina pádů u seniorů užívajících 3 a více léků v počtu 29. 11 pádů vzniklo u seniorů, kteří neužívají žádný lék a 6 pádů u seniorů užívajících 1 nebo 2 léky z uvedených v položce 11 (viz výše). Z tabulky i grafu 27 vyplývá, že sice nejvíce pádů vzniká v kategorii 3 a více užitých léků, ale tyto pády vznikají v podobném počtu v obou věkových skupinách. Tudíž lze potvrdit, že více pádů vzniká u seniorů nad 85 let a u seniorů, kteří užívají 3 a více léků, ale nelze jednoznačně potvrdit, že věk a počet užitých léků spolu souvisí. Statisticky - hodnota χ2 je 3,683745537. Hladina významnosti byla zvolena 5 % (0,05), p = 0,0032. Jedná se o statisticky nevýznamnou závislost. H0 se tím pádem přijímá. Mezi četností pádů v různých věkových skupinách a počtem užitých léků není závislost.

65

6.6 Diskuze

Cílem této práce bylo identifikovat vnitřní a vnější příčiny pádů v LDN Bílovice nad Svitavou. Sběr dat pro tuto práci probíhal v LDN Bílovice v 1. pololetí roku 2008 tj. v období od 1. ledna do 30. června 2008. V tomto období, zde bylo hospitalizováno celkem 229 pacientů starších 65 let. U těchto seniorů došlo ke vzniku 100 pádů. Pro získání dat byla použita dostupná dokumentace pacientů. K analýze dat jsem poté použila χ2- test (Chí kvadrát test) pro testování rozdílů četností sledovaných znaků. Během sledovaného období bylo zaznamenáno 100 pádů. 70 % pádů bylo zaznamenáno u žen a 30 % pádu u mužů. 46 % pádů vzniklo u seniorů ve věku 65 - 84 letých, 54 % pádů vzniklou seniorů starších nad 85 let. V této diplomové práci bylo vytyčeno 5 hypotéz. Hypotéza číslo 1 zkoumá závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou soběstačností a věkem. Potvrdilo se mi, že mezi výskytem pádů u seniorů s poruchou soběstačnosti a věkem je závislost. Z výzkumu vyplynulo, že největší skupinou jsou pády u částečně soběstačných seniorů ve věku nad 85 let (27 pádů). Tím se nám potvrzuje to, že s přibývajícím věkem roste pravděpodobnost pádu, která může být v závislosti na míře soběstačnosti. U soběstačných seniorů pád vzniká nejčastěji při cestě na nebo z WC. U těchto pacientů probíhá menší dohled nežli u ostatních pacientů. Částečně soběstační senioři většinou padají z důvodu, že přecení své síly. Tito senioři si chtějí dokázat, že jim to jde bez pomoci druhých, ale ono takové hrdinství může skončit pádem, potažmo úrazem a prodloužením hospitalizace. Nesoběstačnost seniorů je velmi často způsobena demencí a poruchami pohybu, které četnost pádu mohou ovlivňovat. Doporučovala bych více edukovat pacienty v bezpečnosti svých počinů a zvýšit dohled i nad soběstačnými a částečně soběstačnými seniory, což bývá často opomíjeno. Hypotéza číslo 2 zkoumá závislost mezi výskytem pádů u seniorů s porušenou schopností spolupráce a věkem. Opět se tedy potvrzuje to, že pády vznikají ve větší míře u seniorů nad 85 let. Největší skupinou pádů jsou pády u seniorů částečně spolupracujících starších 85 let. Jedná se o statisticky velmi významnou závislost. To, že padají více částečně soběstační, může být způsobeno tím, že jsou ošetřovatelským personálem podceňováni. I u této hypotézy je četnost ovlivňována psychickým stavem. 66

Hypotéza číslo 3 zkoumá závislost času pádů na poruše pohyblivosti. Mezi těmito sledovanými parametry byla prokázána závislost. 58 pádů vzniklo v dopoledních hodinách a to v největším počtu u chodících seniorů. Tento výsledek lze vysvětlit tím, že v době mezi 8.00 a 14.00 hodinou probíhá v LDN Bílovice rehabilitace a takový „aktivnější život“. Chodící pacienti a pacienti chodící s dopomocí chodí v této době do tělocvičny. Dále chodí po oddělení, provádí nácvik chůze například po schodech, chodí do koupelny a na WC. Senioři, kteří chodí s dopomocí, jsou vedeni nebo na vozíku vezeni do tělocvičny nebo chodí např. v chodítku s fyzioterapeutem. U ležících pacientů probíhá rehabilitace na lůžku. Odpolední pády vznikají často v době poledního klidu, kdy je snížena četnost návštěv pokojů zdravotnickým personálem. Noční pády byly ve všech případech bez přítomnosti svědka u pádu. Personál chodí pacienty polohovat v noci každé 3 hodiny. Počet pádů by se dal snížit častějšími návštěvami pokojů personálem, ale častější návštěvy by byly spojeny s větším ruchem, což by pacienty budilo. Dále vzhledem k počtu personálu ve službě (1 zdravotní sestra a 1 sanitářka na 40 pacientů) jsou častější návštěvy pokojů nereálné. Hypotéza číslo 4 zkoumá závislost pádů u seniorů v prvních 24 hodinách hospitalizace a změnou psychického stavu. Z výzkumu bylo zjištěno, že pády vznikají většinou v průběhu hospitalizace u zmatených seniorů a ne v prvním dnu hospitalizace. V prvních 24 hodinách hospitalizace vzniklo 21 % pádů, což sice není velká hodnota, ale není zanedbatelné. Ze své praxe mám vypozorováno, že hodně pádů vzniká u nově přijatých pacientů. Nejčastěji k těmto pádům dochází vlivem určité dezorientace klienta, který je zvyklý na určité prostředí a najednou je přesazen někam jinam. Dlouho mu trvá zorientovat se a adaptovat se na nové prostředí. Hypotéza číslo 5 zjišťuje možné ovlivnění četnosti pádů v různých věkových skupinách v závislosti na počtu užitých léků. V literatuře je uvedeno (str. 17, Rubenstein), že nejvíce jsou pádem ohroženi senioři nad 85 let s třemi a více léky, což se ve výzkumu potvrdilo. Tato skupina byla zastoupena hned u 35 % pádů. Lze potvrdit, že více pádů vzniká u seniorů nad 85 let a u seniorů, kteří užívají 3 a více léků, ale nelze jednoznačně potvrdit, že věk a počet užitých léků spolu souvisí. Jako doplnění mého průzkumu uvádím, že u 32 pádů byly podány v době 12 hodin před pádem léky s tlumivým účinkem (hypnotika, anxiolytika, sedativa, aj.). Jako doplňující otázku jsem si zvolila položku číslo 11, kde zjišťuji změnu medikace 67

v posledních 24 hodinách před zaznamenaným pádem. Pouze u 15 % pádů se změna medikace prokázala. Není to příliš vysoké procento, ale i tak je nutné při změně medikace sledovat možné vedlejší účinky a věnovat pacientovi zvýšenou péči. Mezi další výsledky práce uvádím, že pády v anamnéze (tj. za posledních 30 dní) byly zaznamenány u 32 % pádů. Pro praxi by mohlo být přínosem častější hodnocení rizik pádů, např. jednou týdně a dále při změně stavu, změně medikace atd. 75 % pádů bylo zaznamenáno u seniorů s přítomností smyslové bariéry. Brány byly v potaz poruchy zraku, sluchu a porucha řeči. Největší skupinou byly poruchy zraku a to v 38 % pádů. Hned za poruchou zraku byly sluchové poruchy s 31 % pádů. Dále ve své práci zjišťuji přítomnost akutních zdravotních potíží v době pádu. Pouze u 14 % pádů senioři po pádu udávali přítomnost potíží před pádem. Nejčastěji při průjmu a zácpě cestou na WC. Zde by šly pády minimalizovat přítomností WC přímo na pokoji, aby nemocný nemusel na WC přes celou chodbu. Velmi přínosnou se ukázala položka 14, kde zjišťuji situaci, za níž k pádu došlo. U 40 % vznikl pád při přesunu na nebo z WC křesla, 19 % při vstávání z lůžka a 17 % při cestě na nebo z WC. Tato získaná data mi též potvrzují, že pokud by bylo WC součástí pokoje, nemuselo by k většině pádů dojít. Pády při přesunu na nebo z WC křesla by se daly minimalizovat úpravou výšky postele a klozetového křesla nebo také pokud by si pacient signalizačním zařízením přivolal personál, který by mu pomohl. Ve 24 % pádů byla na vině přítomnost některého ze zevních faktorů. Statisticky je prokázáno, že 25 - 30 % pádů vzniká vlivem zevních příčin, což bylo téměř potvrzeno. Dostupná studie (viz str. 29) uvádí, že 20 % pádů signalizuje sám pacient. V mém výzkumu se tato procenta potvrdila. V 22 % si sám pacient přivolal pomoc hlasem nebo signalizačním zařízením. Pouze 8 pádů bylo se svědkem. Oproti bakalářské práci Jany Rezové, která uvádí 38 % zraněných po pádu, bylo v LDN zaznamenáno pouze 13 % zranění vzniklých po pádu, z toho jen jedna zlomenina. Studii, se kterou by tato diplomová práce šla srovnat (příčiny pádů v LDN) jsem nenašla. Na stranách 28 a 29 uvádím dostupné informace z jiných studií na téma pády, ale pouze pro představu. Z šetření v LDN vyplývá, že nejvíce se na pádech u seniorů podílejí porucha hybnosti, soběstačnosti, a jiné výše uvedené příčiny. Také čas pádu je důležitým faktorem. Velmi často jsou pády ovlivněny polymorbiditou, poruchou adaptace a orientace. 68

Závěrem pro praxi je, že by počet pádů šel částečně minimalizovat častější přítomností ošetřovatelského personálu na pokojích u pacientů, ale tento požadavek není plně realizovatelný pro poměr personálu na počet hospitalizovaných pacientů s ohledem na náročnost péče. Celkem velké množství pádů vzniká u seniorů s poruchou orientace, nejčastěji demence. U těchto seniorů by mohl lékař naordinovat použití chemických (tlumící medikace) nebo mechanických (kurty) omezovacích prostředků, ale jedná se o dočasné opatření, které je nutné do budoucna řešit poněkud jinak. Například přeložením seniorů do speciálních léčeben a zařízení pro dementní pacienty. Zařízení tohoto typu je však velmi málo a je dlouhá čekací doba na umístění, která je limitována časem pacientů, který jim zbývá. Z důvodu nevhodného umístění v některých léčebnách, kde jsou ztlumeni, upoutáni na lůžko, vznikají jim dekubity, bronchopneumonie a jiné komplikace z imobility, často s fatálními následky, se však umístění do těchto zařízení často nedožijí. Orientovaným seniorům, kteří často padají z důvodu, že přecení své síly, by mohl být promítán film o stáří, pádech a jejich následcích, aby si uvědomili, že zranění způsobené při pádu pro ně může mít nedozírné následky, které si v danou chvíli ani nedokážou představit. Práce se seniory je velmi neatraktivním oborem, takže nikdy není na oddělení takový počet personálu, jaký by byl pro klienty optimální. Za daných podmínek dělá personál maximum pro zajištění bezpečnosti seniorů, ale proti určitému procentu pádů, které vzniknou ať pro nespolupráci klienta z důvodu demence nebo nepoměrem počtu pacientů a zdravotníků nelze předejít.

69

7 ZÁVĚR

Hospitalizace není příjemným zážitkem pro nikoho z nás, natož pokud je nedobrovolně prodloužena kvůli zranění způsobenému pádem. Pády jsou hlavně ohroženi senioři. Jejich léčba je v porovnání s mladými lidmi delší a složitější, přičemž léčba u seniorů přináší horší výsledky a vyšší náklady. Vlivem pádu může být nejen morbidita a mortalita, ale i snížení kvality života. Následky pádu hrají často zásadní roli při rozhodování o dalším osudu seniora, který následkem pádu neodchází domů, tak jak se očekávalo před pádem, ale pro změnu je překládán do různých léčeben dlouhodobě nemocných a ústavů sociální péče. V dnešní době jsou ve zdravotnických zařízeních zpracovávány postupy jak pádům předcházet, přesto i přes dodržování těchto opatření některé pády vzniknou. V teoretické části této diplomové práce je zpracována problematika stárnutí, přehled příčin pádů seniorů, prevence pádů a také kvalita ošetřovatelské péče. Cílem této práce bylo identifikovat vnitřní a vnější příčiny pádů v LDN Bílovice nad Svitavou, kde pracuji jako staniční sestra. Pády v LDN zaznamenáváme od roku 2004. Vzhledem k tomu, že od roku 2004 upadlo ročně průměrně 190 seniorů hospitalizovaných v LDN Bílovice (dle statistik LDN viz tabulka 1 a graf 1 na str. 31), se mi zdálo vhodné došetřit podrobně jejich příčiny, abychom těmto pádům mohli lépe předcházet. Sběr dat probíhal v období od 1. ledna do 30. června 2008. V této době bylo v LDN Bílovice hospitalizováno celkem 229 pacientů starších 65 let. U těchto seniorů došlo ke vzniku 100 pádů. Pro získání dat jsem použila dostupnou dokumentaci pacientů. K analýze dat jsem v této diplomové práci použila χ2 - test (Chí kvadrát test) pro testování rozdílů četností sledovaných znaků. Z výzkumu vyplynuly závislosti výskytu pádu na věku, soběstačnosti, schopnosti spolupráce a počtu užitých léků. Dále byla zjištěna závislost výskytu pádů na času pádu a poruše pohyblivosti. Také se potvrdila závislost pádu v prvních hodinách hospitalizace a psychickým stavem. Z výzkumu vyplynuly další možné příčiny velkého počtu pádu, které byly v LDN zaznamenány. Mezi tyto příčiny patří porucha smyslů, přítomnost změny

70

medikace, přítomnost zdravotních potíží a ve velké míře se ukázala jako příčina pádů přesun na nebo z WC křesla a cesta na nebo z WC. Pro LDN Bílovice bych doporučovala několik opatření proti vzniku pádů. Především bych doporučovala zdravotnickým pracovníkům více edukovat pacienty v oblasti preventivních opatření a v oblasti použití pomůcek zlepšujících mobilitu. Je nutné neustále pacientům opakovat, aby nepřeceňovali své síly a uvědomili si, že případný pád pro ně může mít fatální následky. Během prvních hodin a dnů hospitalizace je nutné věnovat seniorům větší pozornost, pomáhat jim, aby se rychleji adaptovali a zorientovali v novém prostředí. Pády během cesty na nebo z WC bychom mohli minimalizovat přestavbou oddělení, aby měl v ideálním případě každý WC přímo na pokoji. To je ovšem ve stávajících podmínkách více než nereálné. Při zjištění rizika pádů, můžeme přinést WC křeslo pacientovi na pokoj nebo ho na WC vždy doprovodit. Samozřejmě nemůžeme vždy pádu zabránit vzhledem k demenci pacienta v závislosti na počtu ošetřovatelského personálu na oddělení. Jedním z mých představ o výsledku této diplomové práce bylo navrhnout nový záznam o pádu pacienta pro účely LDN Bílovice. Během studia materiálů jsem objevila v předpisech FN Brno tiskopis „Protokol o pádu“, který si myslím bude vyhovovat i potřebám LDN. Používání tohoto dokumentu (příloha 4) se budu snažit v následujících měsících v LDN prosadit.

71

ANOTACE

Jméno a příjmení autora:

Bc. Alena Holoušová

Název diplomové práce:

Příčiny pádů u seniorů

Pracoviště:

FN Brno, pracoviště LDN Bílovice nad Svitavou

Vedoucí diplomové práce:

MUDr. Vladimír Marek

Rok obhajoby diplomové práce: 2009 Klíčová slova:

pády, příčiny pádů, senioři, stáří

Souhrn: Cílem

této

diplomové

práce

je identifikace

příčin

pádů

u

seniorů

hospitalizovaných v Léčebně pro dlouhodobě nemocné v Bílovicích nad Svitavou. Diplomová práce se pokouší odpovědět na otázku, do jaké míry jsou pády ovlivněny vnitřními a vnějšími rizikovými faktory. Teoretická část diplomové práce se zabývá problematikou stárnutí, pády seniorů, prevencí pádů a kvalitou ošetřovatelské péče. V praktické části předkládám výsledky šetření, které proběhlo v prvním pololetí roku 2008 v již zmíněné LDN. Výsledky této diplomové práce jsou shrnuty v diskuzi a závěru.

Keywords:

Falls, reasons of falls, seniors, aging

Summary: Goals of this thesis are identification of reasons of the falls at seniors hospitalised at Hospice in Bílovice nad Svitavou. This thesis tries to answer the question, how much are the falls induced by inner and outer hazard Factor. Theoretic part of the thesis deals with problem of aging, senior fall, fall prevention and quality of nursing care. In practical part I show results of the investigation, which have taken place during first half of the year 2008. Result of this thesis are summarised in discussion and enclosure.

72

LITERATURA A PRAMENY

•

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2007. 374 s. ISBN 978-80-246-0139-7.

•

IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: LF UP, 2005. 96s. ISBN 80-244-0992-5.

•

GEBAUEROVÁ, Eva, aj.

Sledování pádů a úrazů, Sestra. Praha: Sanoma

magazines Praha s. r. o. ISSN 1210-0404. 2004, roč. 14, č. 9, s. 37. •

HEŘMANOVÁ, J., ZVONÍČKOVÁ, M. Zajištění bezpečnosti nemocného z pohledu sestry. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: 2005. ISSN 1801-1349. 2005, roč. 1, č. 4, s. 167-170.

•

FULLER. G. F. Běžné příčiny pádů. In Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení. Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 171. ISBN 978-80-247-1715-9. s. 27.

•

GERYLOVOVÁ, Anna, HOLČÍK, Jan. Úvod do statistiky. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 31 s. ISBN 80-210-2301-5.

•

CHANG J. T. Nutné kroky pro měření efektivity programu. In Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení. Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 171. ISBN 978-80-247-1715-9. s. 133.

•

CHARVÁTOVÁ, Petra, aj., Pád pacienta jako indikátor kvality péče, Lékařské listy, Praha: Mladá fronta. ISSN 0044-1996. 2004, roč. 53, č. 41, s. 21-25.

•

JURÁSKOVÁ, Dana. Indikátory kvality ošetřovatelské péče a jejich sledování [online]. [2008-07-27]. Dostupné na WWW: .

•

JURÁSKOVÁ, DANA, Sborník přednášek z konference Gerontotechnologie a technologie pro handicapované, směr budoucnosti. Bezpečný pokoj. [online], [2008-09-27] Dostupné na WWW: .

•

KALVACH, Zdeněk, aj. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Vyd. Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6. Podkap. 1.1, Základní pojmy- stáří, gerontologie a geriatrie, s. 47-48. 73

•

KALVACH, Zdeněk, aj. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6. Podkap. 1.6, Tělesné projevy stáří, s. 100 - 101.

•

KALVACH, Zdeněk, aj. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6. Podkap. 3. 2. 5, Důsledky pádů, s. 222.

•

KALVACH, Zdeněk, RŮŽIČKA, Evžen, aj. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Vyd. Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6. Podkap. 3. 2., Závratě, instabilita a pády ve stáří, s. 208.

•

KAŇOVSKÝ, Petr. Poruchy chůze a pády ve stáří. Interní medicína pro praxi. Praha: Solen, s.r.o. ISSN - 1212-7299. 2004, roč. 6, č. 2, s. 85-88.

•

KLÁN, Jan, KLEVETOVÁ, Dana, aj. Pády u seniorů v domácí péči. Sestra. Praha: Sanoma magazines Praha s. r. o. ISSN 1210-0404. 2003, roč. 13, č. 1, s. 29.

•

KLÁN, Jan, TOPINKOVÁ, Eva. Pády a jejich rizikové faktory ve stáří. Česká geriatrická revue. Praha: Medica Healthworld a. s. ISSN 1801-8661. 2003, č. 2, s. 39, 41.

•

LOHARUKA, S, aj. Inkontinence a pády u starých lidí: existuje zde spojitost? Florence. [online], Přel. Libuše Dobrovodská. Brno NCONZO. Přeloženo z Inkontinence and falls in older people: is there a link? Nursing Times, 2005, č. 47, s. 52 – 54. Dostupné [2008-05-28], na WWW: < http://www.florence.cz/cislo.php?stat=683>.

•

MARX,

David.

Riziko

pádů

ve

zdravotnickém

zařízení.

Diagnóza

v ošetřovatelství. Praha: PROMEDIAMOTION, s. r. o. ISSN 1802-1123. 2005, roč. 1, č. 3, s. 12. •

MORRIS, E. V., ISAACS, B. Definice pádů. Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 171. ISBN 978-80-247-1715-9. S. 21.

•

MORSE, Janice. Klasifikace pádů a jejich rizika. In Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení. Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 171. ISBN 978-80-247-1715-9. s. 23.

•

POLESNÝ, David. Senzor pádu v mobilu ochrání seniory. [online]. Dostupné [2008 – 07- 22] na WWW .

•

POMAHAČOVÁ, Hana. Ústavní péče v geriatrii. Sestra. Praha: Mladá fronta a. s. ISSN 1210-0404. 1997, roč. 7, č. 4, s. 3-4. 74

•

REZOVÁ, Jana. Bakalářská práce, Rozbor příčin pádů pacientů hospitalizovaných na PMDV FN Brno Bohunice za období jednoho roku. [online]. Dostupné [2008 – 01-02] na WWW: .

•

RUBENSTEIN, L., Z., Běžné příčiny pádů. In Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení. Cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1715-9. S. 29.

•

RŮŽIČKA, Evžen. Fenomenologie pádů. In KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6. S. 208 - 209.

•

RŮŽIČKA, Evžen. Poruchy chůze a pády. SANQUIS. Praha: WALD Press, s. r. o. ISSN 1212-6535. 2005, č. 37, s. 38.

•

STARNOVSKÁ, Tamara. Specifika výživy seniorů [online]. Dostupné [2008- 01- 12] na WWW: .

•

STAROŠTÍKOVÁ, Alena. Úrazy ve stáří. Sestra. Praha: Mladá fronta a. s. ISSN 1210-0404. 2006, roč. 16, č. 7-8, s. 44-45.

•

SVĚDÍKOVÁ, Martina, MENCLOVÁ, Kateřina. Poruchy spánku ve stáří. Sestra. Praha: Mladá fronta a. s. ISSN 1210-0404. 2008, roč. 18, č. 2, s. 35-36.

•

ŠRUBAŘOVÁ,

Simona.

Poznámky

z předmětu

Rehabilitace

v geriatrii.

Fyziologie a patofyziologie stárnutí a stáří. •

ŠTĚPÁN, J. Komentář ke - Prevence zlomenin proximálního femoru. [online]. Medicína po promoci, 2003, č. 6, s. 43. Dostupné [2008- 06-12] na WWW: .

•

TROJAN, Stanislav. Fyziologie stárnutí [online]. [2008-02-02]. Dostupné na WWW: .

•

TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Vyd. Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-365-6. Kap. 11, Pády a poruchy chůze, s. 44.

•

TOŠNEROVÁ, Tamara. Na pomoc kvalitnímu stáří z hlediska zdravotníka – prevence

pádů

[online].

Dostupné

.

75

[2008-01-07]

na

WWW:

•

VONDRÁČEK, Jan. Pád pacienta očima právníka, [online]. Dostupné [5. 4. 2008] na WWW: .

•

WEBER, Pavel. Poznámky z předmětu Gerontologie. Instabilita. Pády ve stáří.

•

ZIMMELOVÁ, Petra. Úrazy seniorů- prevence a příčiny. Prevence úrazů, otrav a násilí. Jižní Čechy: Vyd. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. ISSN 1801- 0261. 2005, č. 2, s. 97.

•

ZÍTKOVÁ, Marie. Bakalářská práce. Faktory související s výskytem pádů u nemocných s hematologickou malignitou. [online]. Dostupné [22. 11. 2008] na WWW: < http://is.muni.cz/tema/?issexppar=1&isshlret=p%C3%A1dy&isssubm =Najdi&isshlv=tthesis&issuco=>.

•

Bezpečnost pacienta – Pády a úrazy pod kontrolou. Komfort. [online]. Dostupné [2008 -01- 18] na WWW: .

•

Informační brožura Léčebna pro dlouhodobě nemocné Bílovice nad Svitavou

•

Cvičební aktivity vhodné pro seniory. [online]. Dostupné [2008 – 03 - 04] na WWW: .

•

Pády: skrytá hrozba, Komfort – Jak zdravotnická technika zlepšuje péči o pacienta. Praha: Vyd. Linet spol, s.r.o. 2006, roč. 3, č. 4, s. 5.

•

Léčiva potenciálně nevhodná ve stáří. [online]. Dostupné [2008 – 01 - 02] na WWW: .

76

SEZNAM ZKRATEK

ADL

Acitity Daily Living – test základních všedních činností

aj.

a jiné

atd.

a tak dále

COM

centrální onemocnění mozku

č.

číslo

FN Brno

Fakultní nemocnice Brno

GPS

Global Positioning Systém

IADL

Instrumental activities of daily living – test instrumentálních denních činností

km

kilometrů

LDN

Léčebna pro dlouhodobě nemocné

PDMV

Pracoviště medicíny dospělého věku

s.

strana

USA

Spojené státy americké

tab.

tabulka

tj.

tj.

vyd.

vydání

www

World wide web

77

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Pády za rok 2004-2008

30

Tab. 2 – Závislost výskytu pádu na pohlaví

32

Tab. 3 – Opakované pády

32

Tab. 4 – Věk pacienta

36

Tab. 5 – Pohlaví

37

Tab. 6 – Pády v anamnéze

38

Tab. 7 – Prvních 24 hodin hospitalizace

39

Tab. 8 – Psychický stav

40

Tab. 9 – Změna pohyblivosti

41

Tab. 10 – Soběstačnost

42

Tab. 11 – Schopnost spolupráce

43

Tab. 12 – Smyslové bariéry

44

Tab. 13 – Užité léky

45

Tab. 14 – Změna medikace

47

Tab. 15 – Zdravotní potíže

48

Tab. 16 – Čas

49

Tab. 17 – Situace

50

Tab. 18 – Zevní faktory

52

Tab. 19 – Signalizace

53

Tab. 20 – Svědek pádu

54

Tab. 21 – Zranění

55

Tab. 22 – Věk a soběstačnost

56

Tab. 23 – Věk a schopnost spolupráce

58

Tab. 24 – Pohyblivost a čas pádu

60

Tab. 25 – Prvních 24 hodin hospitalizace a změna psychického stavu

62

Tab. 26 – Užité léky a věk

64

78

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 - Pády za rok 2004-2008

30

Graf 2 – Závislost výskytu pádu na pohlaví

33

Graf 3 – Opakované pády

33

Graf 4 – Věk pacienta

36

Graf 5 – Pohlaví

37

Graf 6 – Pády v anamnéze

38

Graf 7 – Prvních 24 hodin hospitalizace

39

Graf 8 – Psychický stav

40

Graf 9 – Změna pohyblivosti

41

Graf 10 – Soběstačnost

42

Graf 11 – Schopnost spolupráce

43

Graf 12 – Smyslové bariéry

44

Graf 13 – Užité léky

46

Graf 14 – Změna medikace

47

Graf 15 – Zdravotní potíže

48

Graf 16 – Čas

49

Graf 17 – Situace

51

Graf 18 – Zevní faktory

52

Graf 19 – Signalizace

53

Graf 20 – Svědek pádu

54

Graf 21 – Zranění

55

Graf 22 – Věk a soběstačnost

57

Graf 23 – Věk a schopnost spolupráce

59

Graf 24 – Pohyblivost a čas pádu

61

Graf 25 – Prvních 24 hodin hospitalizace a změna psychického stavu

63

Graf 26 – Užité léky a věk

65

79

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Hlášení pádů LDN 2008

81

Příloha 2: Protokol o pádu seniora

82

Příloha 3: Protokol o pádu pacienta

86

Příloha 4: Žádost o umožnění dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou diplomovou prací

89

80

PŘÍLOHA 1

Hlášení pádů LDN 2008 Celkem Z toho Z toho Ovlivnitelná NeovlivnitelnáCelkem Lehké Zranění Závažněji Věk Věk Věk Věk pádů muži ženy příčina příčina nezraněno poranění zlomeniny zraněno do 40 let 40 - 50 let 60-70 let 70-80 let

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Celkem

Věk nad 80 let

12

5

7

0

11

10

1

0

0

0

0

2

0

10

11 21 28 12 16 25 10 11 16 16 14

5 6 9 1 4 7 1 2 7 4 3

6 15 19 11 12 18 9 9 9 12 11

0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

11 21 28 12 16 25 10 11 16 16 14

9 19 27 6 15 14 6 10 13 11 8

1 2 1 6 0 11 4 1 3 3 2

1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 1 10 0 1 2 1 1

2 6 9 3 1 7 0 1 4 9 3

9 13 19 9 14 8 10 9 10 6 10

Celkem Z toho Z toho Ovlivnitelná NeovlivnitelnáCelkem Lehké Zranění Závažněji Věk Věk Věk Věk pádů muži ženy příčina příčina nezraněno poranění zlomeniny zraněno do 40 let 40 - 50 let 60-70 let 70-80 let 192 54 138 1 191 148 35 3 0 0 0 19 45

81

Věk nad 80 let 127

PŘÍLOHA 2 PROTOKOL O PÁDU SENIORA 1. Věk pacienta a) 65 - 84 let b) 85 a více let

2. Pohlaví pacienta a) Ženské b) Mužské

3. Pády v anamnéze během posledního měsíce a) Ano b) Ne

4. Vznik pádu v prvních 24 hodinách hospitalizace a) Ano b) Ne

5. Přítomnost změny psychického stavu před pádem a) Orientovaný b) Zmatený c) Neklidný d) Jiné

6. Přítomnost změny pohyblivosti před pádem a) Chodí b) Chodí s dopomocí c) Leží

82

7. Soběstačnost seniora před pádem a) Soběstačný b) Částečně soběstačný c) Nesoběstačný

8. Schopnost spolupráce seniora před pádem a) Úplná b) Částečná c) Žádná

9. Přítomnost smyslových bariér před pádem a) Ne b) Problémy s řečí c) Problémy se zrakem d) Problémy se sluchem

10. Léky užité během posledních 24 hodin před pádem (kombinace následujících léků – anxiolytika, antidepresiva, antiepileptika, antihistaminika, antiparkinsonika, antipsychotika, antiarytmika, antihypertenziva, diuretika, hypnotika, laxativa, analgetika, opiáty, sedativa, vazodilatancia) a) Žádný lék b) 1 či 2 léky c) 3 a více léků

11. Změna medikace v posledních 24 hodinách před pádem a) Ano b) Ne

12. Přítomnost akutních zdravotních potíží v době pádu (bolest, dekompenzace diabetu, dušnost, hypertermie, kašel, nevolnosti, průjem, zácpa, zvracení) a) Ano b) Ne

83

13. Čas pádu a) 6.00 - 13.59 b) 14.00 - 21.59 c) 22.00 - 5.59

14. Situace, za které k pádu došlo a) Pád z lůžka b) Vstávání z lůžka c) Opření se o nestabilní oporu d) Nestabilita při chůzi e) Cesta na nebo z WC f) Přesun na nebo z WC křesla g) Zakopnutí, uklouznutí při chůzi h) Jiné 15. Přítomnost některého ze zevních faktorů při chůzi (mokrá podlaha, nerovnost podlahy, bos, nevhodná obuv, dlouhý oděv, tma, špatné osvětlení, nesprávná výška lůžka či klozetového křesla) a) Ano b) Ne

16. Signalizování pádu a) Personál uslyšel pád b) Personál přítomen pádu c) Pacient si zazvonil d) Sám pacient hlasem e) Spolupacient hlasem f) Spolupacient zazvonil g) Jiná osoba

84

17. Přítomnost jiné osoby při pádu (zdravotní sestra, sanitářka, fyzioterapeut, lékař, návštěva) a) Ano b) Ne

18. Vznik zranění při pádu a) Ano b) Ne

85

PŘÍLOHA 3 FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno

Klinika / oddělení:

PROTOKOL O PÁDU PACIENTA Hospitalizace od:

Datum:

Čas pádu:

štítek

Diagnóza:

Pády v anamnéze (datum):

Zranění:


ANO


NE

ZHODNOCENÍ STAVU PACIENTA PŘED PÁDEM psychický stav    

orientovaný zmatený neklidný jiné……….

pohyblivost    

chodící sám chodící s dopomocí na vozíku jiné………

pomůcky

smyslové bariéry    

problémy s řečí problémy se zrakem problémy se sluchem jiné…………………..

      

schopnost spolupráce   

úplná částečná žádná

soběstačnost    

soběstačný částečně soběstačný imobilní v bezvědomí

užívání léků      

žádné inzulín hypnotika testovací látky antiepileptika jiné………………

86

žádné brýle, čočky naslouchátko berle chodítko vozík jiné………….…

ZHODNOCENÍ STAVU PACIENTA PO PÁDU

   

Subjektivní obtíže a okolnosti bezprostředně před pádem závratě nevolnost pocit slabosti jiné………………………………

       

     

Situace, za které k pádu došlo pád z lůžka vstávání z lůžka opření se o nestabilní oporu (např. jídelní, noční stolek) nestabilita při chůzi Zakopnutí, uklouznutí při chůzi jiné ................................

    

Přítomnost jiné osoby při pádu sestra lékař ošetřovatelka zákonný zástupce sanitárka sanitář fyzioterapeut jiný……….…

Místo pádu na oddělení na pokoji na chodbě na WC/v koupelně jinde ........................

Psychický stav bezprostředně po pádu  orientovaný (dovede vysvětlit, jak k pádu došlo)  orientovaný (nedovede si vysvětlit, jak k pádu došlo)  zmatený (neví, jak k pádu došlo)  bezvědomí

    

     

Signalizování pádu sestra uslyšela pád sám pacient pláč křik zazvoněním jiná osoba – kdo: ............................

Somatický stav bezprostředně po pádu bledý opocený dušný bez obtíží jiný

bezvědomí komoce mozku zlomenina tržná rána povrchová odřenina hematom jiné.........................

87

noha

dolní končetiny

pánev

břicho

ruka

horní končetiny

hlava

Druh a lokalizace zranění

hrudník

Lokalizace zranění

    

Vyšetření – záznam lékaře žádné Konzilium RTG CT jiné..........................................

Ošetření      

žádné toaleta rány chirurgické šití fixace sádrovým obinadlem fixace elastickým obinadlem jiné.....................................

Pravděpodobná příčina pádu

  

Další vývoj žádný překlad na jiné oddělení operace

Doporučení pro další postup (dle záznamu lékaře)

Provedená opatření

Poznámky

Datum a hodina vyplnění:

Podpis sestry:

88

PŘÍLOHA 4

89