Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky
Příčiny nehod pracovníků dřevařských podniků Bakalářská práce
2016
Martin Tenora
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Příčiny nehod dřevařských pracovníků zpracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne: …..........................................
……………………… Martin Tenora
Bakalářskou práci jsem vypracoval pod vedením PhDr. Petra Fiľa, Ph.D.. Tímto mu děkuji za jeho cenné rady a připomínky, které se podílely na zdokonalení této práce. Také bych chtěl poděkovat mojí rodině, známým a příbuzným, kteří mně dopomohli k získání respondentů pro vypracování praktické části práce. A zároveň i samotným respondentům za ochotu a čas strávený nad dotazníky.
Jméno a příjmení autora: Martin Tenora Název bakalářské práce:
Příčiny nehod pracovníků v dřevařských podniků
Název v angličtině: enterprises
The causes of accidents for workers in the timber enterprises
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá tématem příčin nehod pracovníků dřevařských podniků. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části popisuji základní charakteristiku technologických procesů pilařské výroby a zabývám se druhy dřevoobráběcích strojů. Zaměřuji se především na pásovou a rámovou pilu. Dále popisuji faktory, které ovlivňují pracovní úrazy nebo je mohou svým vzájemným působením zapříčinit pracovní úraz. Zabývám se bezpečností práce na dotyčných pilách a vlivy pracovního prostření na bezpečnost práce. Empirická část je zaměřena na vyhodnocení dotazníků a určení hlavních příčin nehod v podnicích zpracovávajících dřevní surovinu na rámové a pásové pile. Snažím se nalézt nejčastější příčiny nehod, určit významnost jednotlivých faktorů, které k nehodám přispívají a stanovit ten nejvýznamnější. Klíčová slova: pila, bezpečnost práce, faktory, prostředí, člověk, stroj Abstract: The topic of this bachelor work is “Reasons for employer’s accidents in timber works”. My work is divided into two parts – the theoretical and the empirical. In the theoretical part there are some explanations for general characteristic in technological processes, further I comment sorts of woods devices. The main attention is focused on a band saw and a frame saw. Factors affecting or causing (during their interactions) accidents in work are also discussed. A labour protection during work with band saw and frame saw and working environments effects for safety are mentioned in the last part of experimental section. The empirical part is focused on statistical evaluation of dates in question sheets. The main reasons for accidents in woods factories using band saws and frame saws are established. The most important factors of accidents (and their relevance) are exploring and finally analyzed. Keywords: saw, labour protection, factors, environment, human, device
Obsah
6
Obsah 1. 2. 3.
Úvod ....................................................................................................................7 Cíl práce ..............................................................................................................8 Teoretická část....................................................................................................9 3.1. Charakteristika technologického procesu pilařské výroby .....................9 3.1.1. Technologický celek pilnice..............................................................10 3.2. Rámová pila...............................................................................................11 3.2.1. Rozdělení rámových pil....................................................................11 Svislé rámové pily.............................................................................................11 Vodorovná rámová pila ...................................................................................14 3.3. Pásová pila.................................................................................................14 3.3.1. Rozdělení pásových pil.....................................................................14 Kmenové pásové pily .......................................................................................15 Vodorovné pásové pily ....................................................................................17 3.4. Bezpečnost práce.......................................................................................17 3.4.1. Definice bezpečnosti práce ...............................................................17 3.4.2. Bezpečnost technických zařízení......................................................18 3.5. Psychologie práce......................................................................................23 3.6. Faktory ovlivňující bezpečnost pracovníka při práci (příčiny nehodovosti na pracovišti) ..................................................................................24 3.6.1. Pracovní prostředí.............................................................................25 3.6.2. Fyzikální faktory pracovního prostředí ..........................................26 3.6.3. Chemické faktory pracovního prostředí .........................................30 3.6.4. Psychologické faktory pracovního prostředí ..................................31 4. Empirická část ..................................................................................................33 4.1. Metodika empirické části .........................................................................33 4.2. Charakteristika výzkumného souboru....................................................36 4.3. Analýza výzkumného souboru................................................................37 5. Diskuze .............................................................................................................47 6. Závěr ..................................................................................................................50 7. Summary ...........................................................................................................52 8. Použité zdroje...................................................................................................53
Úvod
7
1. Úvod Tématem pro vypracování bakalářské práce jsou příčiny nehod pracovníků dřevařských podniků, poněvadž dřevozpracující průmysl patří mezi pracovní činnosti se značným rizikem ohrožení života a zdraví pracovníků při práci. Konkrétně se v bakalářské práci zaměřuji na zpracování dřevní suroviny dřevoobráběcími pilami a to rámovou pilou nebo pásovou pilou v pracovním systému člověk – stroj – prostředí. Jednotlivé složky pracovního systému tj. člověk - stroj - prostředí, jsou charakterizovány jako systém, které mají určité vlastnosti, vzájemně na sebe působí a ovlivňují se. Rizikový (škodlivý) faktor pracovního systému je definován jako určitý typ rizika možného zranění nebo poškození zdraví při práci. Pravděpodobnost a závažnost důsledků rizika je dána výslednicí krátkodobého či dlouhodobého účinku rizikového faktoru, jeho vzájemného působení a jednání člověka. Rizikovým faktorem mohou být určité konstrukční vlastnosti stroje, vlastnosti materiálů, chemických látek, vlastní technologický proces a také podmínky ztěžující bezpečný výkon práce. Těmito podmínkami může být omezený prostor, manipulace s těžkými břemeny, hluk, vibrace, nevhodné mikroklimatické podmínky, sociálně – psychologické podmínky, monotónní práce nebo její organizace. Důležitým měřítkem pro návrhy na zlepšení pracovního systému a tedy pro objasnění možných příčin (faktorů) nehod při práci by byly také subjektivní názory pracovníků, získané anonymní dotazníkovou metodou. Takovéto posouzení situace mnohdy napoví, kde jsou skryté problémy, jinak nezjistitelné žádným měřícím přístrojem. A proto považuji za zajímavé do této problematiky blíže proniknout a získat tak poznatky, které mohou poukázat na slabiny v bezpečnosti.
Cíl práce
8
2. Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je na základě dat získaných z dotazníkového šetření a jejich statistické analýzy určit hlavní příčiny nehodovosti v podnicích zpracovávajících dřevní surovinu. Dotazník byl sestaven na základě studia odborné literatury a podnětů získaných při diskuzích s pracovníky z dřevařského oboru. Konkrétně nalézt příčiny nehodovosti při práci na rámové a pásové pile, určit významnost jednotlivých faktorů, které mají na nehody vliv a stanovit ten nejvýznamnější. Vedlejším cílem práce je nalezení spojitostí mezi významností jednotlivých příčin nehodovosti (faktorů) u respondentů, kteří pracují na pásové a rámové pile nebo kteří pracují jako živnostníci nebo zaměstnanci podniku a nalezení vzájemné závislosti mezi těmito faktory.
Teoretická část
9
3. Teoretická část 3.1. Charakteristika technologického procesu pilařské výroby Procesy technologie pilařské výroby patří mezi procesy prvostupňového zpracování dřeva. Je to komplex výrobních a nevýrobních technologických operací zastoupených ve čtyřech technologických celcích, kterými je surové dřevo přeměňováno na pilařské výrobky. (Detvaj, Klement, 2007) Proces začíná v technologickém celku skladu surovin, který kromě zásobní funkce zabezpečuje i přetvoření surového dřeva na specifikované pilařské výřezy. Neodmyslitelnou součástí technologie přípravy suroviny na pilařské zpracování v tomto technologickém celku je i zabezpečení ochrany suroviny před jejím znehodnocením biologickými činiteli během jeho zpracování a skladování. Mezi ošetření dřeva proti působení biologických činitelů patří mokrá ochrana dřeva, která je založena na principu vytěsnění vzduchu vodou a tím přípravě podmínek, které nejsou přijatelné pro biotické1 a ani abiotické2 činitele. Jedná se o zvýšení a udržování vlhkosti dřeva nad hranicí maximální kritické vlhkosti a snížení objemového podílu vzduchu ve dřevě pod hranicí 20 až 5 %. Naopak při suché ochraně dřeva se biotickým činitelům odnímá jedna ze základních životních podmínek a to voda. Základní zásadou je dosažení minimální kritické vlhkosti dřeva pro zastavení aktivity biotických činitelů. (Svatoň, 2000) Druhým a zároveň dominantním technologickým celkem pilařské výroby je pilnice. V tomto technologickém celku se uskutečňuje podélné dělení – pořez pilařských specifikovaných výřezů na pilařské polotovary a výrobky – řezivo různých užitkových vlastností. Janák, Král (2003) definují pořez jako podélné dělení výřezu, které se provádí hlavními pilařskými stroji za účelem výroby řeziva. Tradiční způsoby pořezu jsou na ostro a prismováním. Speciální způsoby umožňují výrobu radiálního nebo tangenciálního řeziva. Dominantnost technologického celku spočívá v tom, že jednoznačně určuje
1 2
dřevokazné houby a dřevokazný hmyz povětrnostní vlivy
Teoretická část
10
technické, technologické, organizační a kapacitní podmínky celého procesu pilařské výroby. (Detvaj, Klement, 2007) V technologickém celku skladu řeziva se uskutečňuje komplex výrobních i nevýrobních technologických operací, úprava a příprava řeziva na další zpracování nebo k expedici. Pro souhrnné pojmenování těchto technologických operací používáme převzaté pojmenování adjustace řeziva. Neodmyslitelnou součástí technologie zpracovávání řeziva je i jeho hydrotermická úprava. Posledním technologickým celkem pilařské výroby je přířezovna. V něm se uskutečňuje zpracování adjustovaného řeziva na finální výrobky pilařské výroby – přířezy různého užitkového určení. (Detvaj, Klement, 2007) V následující podkapitole bude blíže popsán technologický celek pilnice, jelikož právě tato oblast je stěžení pro zpracování praktické části této bakalářské práce.
3.1.1. Technologický celek pilnice Pilnice je výrobní hala, ve které jsou v technologické posloupnosti hlavní pilařské stroje, kterými se realizuje pořez pilařských výřezů na řezivo a vedlejší pilařské stroje na úpravu části řeziva na konečný výrobek pilnice. (Detvaj, Klement, 2007) Janák, Král (2003) dodávají, že typ stroje, na kterém se pořez provádí, udává základní technické parametry pilnice (rozsah zpracovatelných průměrů a délek výřezů, výkon) i její celkový charakter a způsobilost nebo vhodnost pro daný sortiment výroby. Hlavními pilařskými stroji v pilnici jsou: rámová pila, kmenová pásová pila, kmenová kotoučová pila, prismovací sekačka. Hlavními je nazýváme proto, neboť tyto stroje určují zpracovatelskou technologii v pilnici, kapacitu pilnice a podmínky organizace práce v pilnici.
Teoretická část
11
3.2. Rámová pila Rámová pila je nejstarší stroj používaný k obrábění dřeva. První známý popis jejího vyobrazení je z roku 1230. Její pracovní režim je odvozen od přímočaře vratného pohybu původně ručně vedené pily. Přes historické stáří je stále široce využívaná a v českých zemích je dodnes nejrozšířenějším pilařským strojem. (Janák, Král, 2003) Podle Maňas, Kočara (1979) je rámová pila dřevoobráběcí stroj, používaný v pilařských provozech, jako hlavní stroj k pořezu výřezů na řezivo. Šimlovič (1971) popisuje rámovou pilu jako základní stroj v pilařské výrobě, který jedním a nebo několika vratně se pohybujícími pilovými listy rozřezává výřezy na hranoly podél vláken na prismy nebo řezivo. Výřezy prismy nebo hranoly se posouvají do řezu na pomocném a upínacím vozíku. Nejběžněji se používají svislé rámové pily a pro speciální práce se používají vodorovné rámové pily.
3.2.1. Rozdělení rámových pil Hlavním hlediskem, dle kterého dělíme rámové pily, je směr řezu kulatiny. Na základě toho se dělí na: svislé, vodorovné. Podle místa použití se dělí rámové pily na stabilní a pojízdné. Podle pohonu rámu na dvojojniční a jednoojniční. Podle podávání na rámové pily s podáváním přerušovaným a plynulým, podle otáček na rámové pily volnoběžné a rychloběžné. Mimo uvedená hlediska dělení se stroje liší úrovní mechanizace, počtem podávacích válců nebo maximálně možným průměrem zpracovaných výřezů. (Maňas, Kočara, 1979)
Svislé rámové pily Svislé rámové pily jsou nejstarší a nejrozšířenější hlavní pilařské stroje. Byly vyvinuty z vodních pil, které měly dřevěný rám a jeden pilový list.
Teoretická část
12
První kovové rámové pily byly konstrukčně jednoduché. V pilovém rámu bylo upevněno již několik pilových listů, takže výřez byl rozřezán na řezivo při jednom průchodu strojem. Výřez před rámovou pilou i řezivo za rámovou pilou byly upnuty v upínacích vozících. Postupným vývojem byly první typy zdokonalovány až na současnou vysokou úroveň. Staré volnoběžné pily nahradily nové, rychloběžné rámové pily, dosahující většinou otáček 300 až 350 l/min. (Maňas, Kočara, 1979) Detvaj, Klement (2007) definují svislé rámové pily jako hlavní pilařské stroje pro skupinový způsob pořezu určené a vyprofilované většinou pro pilařské zpracování jehličnaté suroviny. Princip skupinového způsobu pořezu vícerými nástroji – pilovými listy je opodstatněný ve vztahu k jehličnatým výřezům poměrně jednoduchými kvalitativními vlastnostmi a nekomplikovanými rozměrovými, tvarovými vlastnostmi výřezů, na základě kterých je možné použít skupinový pořez. Základním technickým parametrem svislé rámové pily je světlost rámu. To je vnitřní vzdálenost mezi jeho sloupky. Udává nejvyšší teoretický průměr výřezu, který lze na pile řezat. (Janák, Král, 2003) Detvaj, Klement (2007) kategorizují tři velikostní řady svislé rámové pily, které určují průměr výřezu. Podle tohoto parametru se svislé rámové pily dělí na: malé (světlost rámu do 450 mm), střední (světlost rámu do 710 mm), velké (světlost rámu nad 710 mm). Svislá rámová pila je velmi univerzálně použitelný stroj, vhodný pro zpracovávání široké škály průměrů i délek výřezů. (Janák, Král, 2003)
Teoretická část
1. Základ 2. Podávací vozík 3. Výřez 4. Podávací válce 5. Vodítka rámu 6. Pilové listy 7. Výkyvný oddalovač krajin 8. Vodící kolečka 9. Klikový hřídel 10. Setrvačníky 11. Ojnice 12. Podávací táhlo Obr. 1: Schéma rámová svislé pily Zdroj: Vlastní tvorba
13
13. Západka 14. Protizápadka 15. Ozubený palec 16. Převodovka 17. Ukazatel předklonu rámu
Teoretická část
14
Vodorovná rámová pila Vodorovná rámová pila se od svislé rámové pily liší vodorovným pohybem otevřeného rámu, ve kterém je upnutý jediný pilový list. Výřez se pohybuje pod ním, upnutý na vozíku. (Janák, Král, 2003) Maňas, Kočara (1979) popisují vodorovnou rámovou pilu, jako stroj používaný k individuálnímu pořezu vzácných dřevin, k rozřezání přesílených výřezů, přípravě výřezů pro krájení a k rozřezání výřezů v sudárnách. Dnes jsou vodorovné rámové pily většinou nahrazeny malými vodorovnými kmenovými pásovými pilami, které mají vyšší výkon, jakostnější řez, jednodušší instalaci a vyžadují menší plochu pro provoz stroje. (Janák, Král, 2003)
3.3. Pásová pila Pásová pila je podstatně mladší a byla navržena jako stroj truhlářský. První provozuschopná pila byla navržena v roce 1852 ve Francii. Kmenová pásová pila pro pořez výřezů následovala o několik let později. (Janák, Král, 2003) (Petrů, Tomeček, 2001) definují pásovou pilu jako dřevoobráběcí stroj, který nekonečným pilovým pásem, pohybujícím se nepřetržitě rovnoměrnou rychlostí jedním směrem, rozřezává výřezy, na řezivo, při kterém vznikají drobné třísky.
3.3.1. Rozdělení pásových pil Při dělení pásových pil se uplatňují tato hlediska: Technologické určení a průměr kotoučů: kmenová pásová pila, rozmítací pásová pila, truhlářská pásová pila. Vzájemná poloha kotoučů: svislé,
Teoretická část
15
vodorovné. Počet pracovních nástrojů: jednopásové, dvoupásové, čtyřpásové. Místo použití: stabilní, přenosné.
Kmenové pásové pily Kmenové pásové pily jsou hlavní pilařské stroje pro individuální způsob pořezu určené a vyprofilované především pro pilařské zpracování listnaté suroviny. Princip individuálního způsobu pořezu jedním strojem – pilovým pásem je zdůvodněný kvalitativní a tvarovou rozmanitostí listnatých výřezů. (Detvaj, Klement, 2007) Pořez na kmenové pásové pile lze přizpůsobit rozměrům výřezu, které není třeba před pořezem třídit s takovou přesností jako pro rámovou pilu. Jakost řezu je díky podstatně vyšší řezné rychlosti vyšší a tím je docíleno hladšího povrchu a tenčí je i řezná spára. (Janák, Král, 2003) Nástrojem kmenové pásové pily je uzavřený pilový pás obepínající dvě pásnice. V případě vertikální konstrukce je to pásnice spodní – hnací a vrchní – hnaná a napínací. Pilový pás řeže pohybem přímým a plynulým. (Detvaj, Klement, 2007) Janák, Král (2003) se zmiňují o možností přizpůsobení pořezu tvaru a jakosti výřezu jako přínosem pily. Hlavně při pořezu tvarově i jakostně složitější listnaté kulatiny. Výkon pily však s klesajícím průměrem výřezu rychle klesá. Jsou proto využívány pro pořez hlavně středních a větších průměrů výřezu. U velkých pilnic tvoří často doplňkový stroj pouze pro pořez velkých výřezů nevhodných pro hlavní výrobní linku.
Teoretická část
1. Horní pásnice 2. Napínací mechanismus 3. Pilový list 4. Výřez 5. Podávací vozík 6. Spodní pásnice u - podávací rychlost v - řezná rychlost uz - posuv na zub tz - rozteč zubů Obr. 2: Schéma kmenové pásové pily Zdroj: Vlastní tvorba
16
n - tloušťka třísky e - řezná výška φ2 - úhel přeřezávání vláken
Teoretická část
17
Vodorovné pásové pily Vodorovné pásové pily jsou konstrukčně nižší než svislé pásové pily. Nepotřebují podsklepení pro uložení hnací pásovnice. Jsou mnohem výkonnější než vodorovné rámové pily. (Maňas, Kočara, 1979) Výřez se pohybuje pod pilou upnutý na vozíku, poloha řezu, a tím i tloušťka řeziva se nastavuje výškovým posunem celé pily. Dnes jsou podstatně rozšířenější malé pásové pily o průměru pásovnic 50 až 100 cm, určené pro malé provozy nebo zakázkovou výrobu. (Janák, Král, 2003)
3.4. Bezpečnost práce 3.4.1. Definice bezpečnosti práce Bezpečnost práce je obor, který se zabývá technickými, technologickými, organizačními, výchovnými a jinými opatřeními, jejichž cílem je vytvoření takového pracoviště, pracovního prostředí a práce ve kterém nebude docházet k pracovním úrazům. Bezpečnost práce, resp. bezpečnost při práci je stav pracovních podmínek zabraňující působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popřípadě na další osoby. (Janáková, 2011) Ze zákona jsou projektanti, konstruktéři a tvůrci nových technologických postupů odpovědni za to, že projekty, konstrukční díla a technologické postupy vyhovují zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví v předpokládaných pracovních podmínkách. Organizace jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, při vývoji a výzkumu a odpovídají za to, že projekty a projektové dokumentace splňují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s novými poznatky vědy a techniky. (Chundela, 2001) Bezpečnost práce je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracovišti (uspořádání, vybavení) a pracovním prostředím, bezpečností technických zařízení (včetně jejich používání), vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy (včetně zakázaných manipulací), požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců a jiných pracujících osob. (Janáková, 2011)
Teoretická část
18
Zabránit vzniku úrazů a nemocí z povolání je předmětem úsilí, které bývá nejčastěji označováno jako bezpečnost práce. (Matoušek, Růžička, 1965)
3.4.2. Bezpečnost technických zařízení Bezpečnost technických zařízení je zajišťována stanovením technických a jiných dalších požadavků na jejich projekci, konstrukci, provedení, umístnění, provoz a na pracovní činnosti na nich prováděné. U technických zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení zdraví, bezpečnosti osob a majetku nebo životního prostředí, se ověřování splnění a dodržování uvedených požadavků uskutečňuje v praxi v zásadě ve dvou po sobě následujících fázích: ve fázi výroby a uvádění technických zařízení do provozu, ve fázi provozování technických zařízení. (Janáková, 2011) Chundela (2001) uvádí, že hlavní pozornost pracovníků bezpečnosti práce ať jsou to vedoucí pracovníci, mistři, technici nebo Státní úřad inspekce práce je zaměřena na oblast provozní. A to zejména jak jsou dodržovány bezpečnostní předpisy, používány osobní ochranné pomůcky, zajišťována bezpečnostní opatření atp. Tento směr bezpečnosti práce označujeme jako ,,ex post“, dodatečně, po realizaci stroje, pracoviště. Podstatně efektivnější je zaměření bezpečnosti práce především na oblast technické přípravy výroby, která se označuje také jako ,,ex ante“, nebo-li před realizací stroje, výrobku. Tento směr bezpečnosti práce řeší otázky již při vývoji, projekci a konstrukci strojů. Žádná dodatečná úprava či zásah do stroje k zvýšení bezpečnostní úrovně, se nemůže vyrovnat koncepčnímu řešení ve fázi projekce. Bezpečnost práce a faktory ohrožující bezpečnost na pracovišti na vybraných typech pil:
3.4.2.1. Bezpečnost práce na rámové pile Bezpečnost práce na rámové pile závisí i na správném umístění, kde je vyhovující osvětlení a dostatek volného prostoru pro přesun, odsun a uložení výřezu, řeziva a jiné manipulační práce. Vedle rámové pily ve vzdálenosti
Teoretická část
19
aspoň 2 m na každou stranu nesmí vést žádné dopravní cesty, kromě manipulačních kolejnic nebo jiných dopravních zařízení. Pracovní místa musí mít dostatek volného prostoru na přechod a obsluhu rámové pily. Kolejnice pro pomocné a upínací vozíky musí být zapuštěné v podlaze tak, aby s ní byly v jedné úrovni. (Šimlovič, 1971) Při obsluze rámové pily vzniká nebezpečí úrazů při manipulaci s výřezy a jejich rozřezávání, napínání a výměně pilových listů. Proto má být rámová pila vybavena ochrannými prostředky a obsluha pily ochrannými pracovními pomůckami. Dopínání pilových listů, odstraňování odřezků z pilových listů a jiné nebezpečné manipulace se dovolují jen při zastaveném pilovém rámu. Podlaha v pilnici i v podpilí má být suchá, bez odřezků, kůry a pilin. (Maňas, Kočara, 1979) Rámovou pilu pohání elektromotor s klínovými řemeny umístněnými odděleně od ostatních částí podpilí. Hnací řemeny klínové nebo ploché je třeba opatřit krytem, aby k nim byl zamezen přístup. Spínací zařízení hlavního elektrického proudu k motoru musí být uzamykatelné. (Šimlovič, 1971) Zvláštním zdrojem úrazů na rámové pile bývá nezajištěný nebo špatně zajištěný rám, který může samovolně klesnout z horní polohy do dolní. Proti poklesnutí rámů je konstruováno brzdící zařízení pomocí pásové čelisťové nebo jiné brzdy, která musí být konstruována tak, aby udržela rám v jakékoliv poloze.(www.bozpprofi.cz) Na rámové pile může pracovat jen vyškolený pracovník starší 18 - ti let, kterého vedení podniku pověřilo touto prací. Podniky jsou povinny vést si dokumentaci o kontrole, údržbě, významných poruchách a seznam pracovníků, kteří mají na starost bezpečnost a údržbu na rámové pile. (Šimlovič, 1971) Při řezání na rámové pile je zakázáno zejména: • přetěžovat rámovou pilu řezáním výřezů a prisem s rozměry většími, než stanoví hlavní parametry stroje, • pokračovat v řezání při: přehřátí kluzkých ploch vodítek, přehřátí pilových listů,
Teoretická část
20
neobvyklé vibraci rámové pily, zlomení pilového listu, zjištění kovových předmětů ve výřezu. • osekávat suky, kořenové náběhy, loupat kůru, odstraňovat piliny, odřezky a led, • vyřazovat z funkce bezpečnostní prvky, • provádět jakékoliv opravy nebo údržbu na rámové pile bez vědomí osoby odpovědné za rámou pilu, • obsluhovat rámovou pilu bez předepsaných OOPP, • demontovat kryty a ochranná zařízení veškerých technických zařízení za chodu stroje. Při přerušení nebo ukončení práce na rámové pile je nutno vypnout a uzamknout hlavní vypínač. Jestliže odřezek mezi pilovými listy ohrožuje bezpečnost provozu, je třeba rámovou pilu zastavit a odřezek odstranit. (www.bozpprofi.cz) Bezpečnostní požadavky na rámové pile dle ČSN 49 6101: rámové pily musí mít zařízení zajišťující rám před samovolným klesnutím, brzda rámových pil musí být konstruována tak, aby udržela rám v kterékoliv poloze, podávací zařízení rámové pily musí být zhotovené tak, aby se za chodu pily dalo zastavit podávání a dal se zapnout zpětný chod, horní podávací válce musí vyvíjet dostatečný tlak na materiál, svislé rámové pily musí být vybaveny světelným a zvukovým výstražným zařízením, upínací vozíky musí mít zařízení, které zabraňuje, aby zaměstnanec mohl zasunout nohy pod kolo nebo plošinu, řízení všech operací, které vykonávají poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí být upravené tak, aby se dalo blokovat ručně ovládatelným zařízením,
Teoretická část
21
při vyrážení klínů ze závěsu se musí klíny bezpečným způsobem zachytit, před výměnou pilových listů se musí rám pily zabezpečit proti spuštění a musí se zastavit pohon; horní válce musí být při této práci zabezpečené v horní poloze proti spadnutí, u pil starší konstrukce zajištěn západkou v ozubeném mechanismu setrvačníku nebo podložením hranolem, při práci používat ochranný pracovní oděv, obuv a ochranu sluchu, pilové listy napínat jen do povolených hodnot, vyměněné (nové) pilové listy dotáhnout po opracování pěti výřezů, zajistit řádné čištění, údržbu, mazání a technické kontroly, na pracovišti musí být vyvěšeny pokyny BOZP na rámové pile.
3.4.2.2. Bezpečnost práce na pásové pile Konstrukce, vybavení i stav pásové pily i pomocných zařízení má být tak dobrý, aby při práci nedošlo k úrazu. Nejčastější příčinou úrazů je náhodný dotyk obsluhy s nedostatečně zakrytými částmi pilového pásu, při pracovních úkonech s dřevěnými materiály velkých rozměrů a při vymrštění pilového pásu vlivem přetržení. Pásové pily mají mít pásovnice chráněny kryty z plechu. Proti vymrštění přetrženého pilového pásu je nutné zakrýt horní část pásovnice plechovým ochranným krytem. Hlavní příčinou roztrhnutí pilového pásu bývá kromě jeho nesprávného spojení i velmi velké nebo malé napnutí pilového pásu (Šimlovič, 1971). Vratná větev pilového pásu má být buď uzavřena v konstrukci pásové pily, nebo opatřena ochranným krytem upevněným na stojanu. Upínací vozík na kmenové pásové pile má mít kola i jízdní dráhu opatřenou kryty. Ovládací zařízení pásových pil má být snadno a rychle přístupné, vybavené pákovými nebo tlačítkovými spínači se štítky, určujícími jejich funkci. Elektrická zařízení pásových pil mají odpovídat příslušným elektrotechnickým normám a předpisům. Pracovní prostor pásové pily má být přiměřeně osvětlen a v zimě dostatečně vyhříván, aby se zabránilo úrazům. Podlaha kolem pásové pily má být rovná, čistá, neklouzavá. Před začátkem práce na stroji se musí překontrolovat pásová pila a bezpečnostní zařízení. (Maňas, Kočara, 1979) Bezpečnostní požadavky na pásové pile dle ČSN 49 6104 :
Teoretická část
22
na pásové pile neprovádět volné přeřezávání tyčí. V nevyhnutelných případech použít přípravku, který zabrání pootočení tyče a poškození pilového pásu, nepoužívat natržené, vyštípnuté, poškozené pilové pásy,
zprohýbané,
vyhřáté
a jinak
při zavěšování, popř. ukládání pilových pásů musí být spoj umístěn na rovné části pilového pásu, Při manipulaci s pilovým pásem (přemisťování, výměna, ošetřování) dodržet zásady stanovené v technické dokumentaci dodávané se strojem, neprovádět ruční čištění, odstraňování odpadů, např. pilin, třísek apod., za chodu a doběhu stroje, k obrábění dřeva používat bezchybné nástroje vhodně zvolené pro žádanou operaci, se správně nabroušenými řeznými částmi, při výměně nástroje zkontrolovat správné uchycení a nastavení nástroje a po jeho výměně i správnou funkci při chodu naprázdno, nástroje řádně ukládat na místě upraveném pro tento účel, při výměně nástroje zajistit vypínač proti nežádoucímu spuštění, po upnutí nástroje a před započetím práce zkontrolovat správný běh stroje, zařízení a nástroje, při zpracovávání materiálů s obsahem pryskyřice nástroj a pracovní plochu pravidelně čistit od nanesené pryskyřice a nečistot, materiál začít obrábět teprve tehdy, až nástroj dosáhne stanovené řezné rychlosti, po vypnutí stroje nebrzdit doběh pohybujících se částí stroje rukou nebo působením jiného předmětu na část stroje, v době pracovní činnosti a nebo po jejím skončení se nevzdalovat od spuštěného stroje, pokud není vypnut a pokud se nástroj ještě pohybuje, při obrábění materiálu delšího nebo širšího, než je pracovní stůl, používat opěrné stojánky s otočnými válečky nebo podobné pomůcky,
Teoretická část
23
jestliže stroj není vybaven posuvem materiálu, při obrábění krátkého materiálu a při dokončování pracovního úkonu používat pro posun vhodné pracovní pomůcky (nekovové), při práci používat ochranný pracovní oděv, obuv a ochranu sluchu. na pásové pile obrábět jen materiál, který neobsahuje nežádoucí kovové, popř. jiné části, které by mohly nástroj nebo zařízení poškodit. Neprovádět nebezpečné manipulace za chodu stroje, včetně odstraňování provozních poruch, nahazování a shazování řemenů, mazání atd., prostorové uspořádání pracoviště musí odpovídat požadavkům ergonomických předpisů, na stanovišti obsluhy strojů musí být umístěna s nejdůležitějšími pokyny pro bezpečnou práci na strojích.
vývěska
Kdykoliv je manipulováno s pilovými pásy, mají být použity vhodné ochranné prostředky. Pravidelná údržba pilových pásů, čištění a mazání je nezbytným prostředkem k ovlivňování hluku stroje. (Petrů, Tomeček, 2001) Další důležitou oblastí, které je třeba věnovat pozornost, chceme-li zkoumat vlivy, které mají vliv na práci lidí (člověk-stroj) ohrožující bezpečnost práce, je dozajista také psychologie práce.
3.5. Psychologie práce Z hlediska teoretického systému psychologie vědy tvoří psychologie práce soustavu psychologických poznatků získaných zkoumáním pracovních činností a zachycuje psychické vlastnosti pracovníků. Z hlediska praktických společenských úkolů, jejichž řešení psychologie práce napomáhá, představuje tato psychologická disciplína soubor poznatků významných pro úpravu pracovních postupů, bezpečnost práce, řízení a organizaci práce, výchovu, rozmisťování, vedení a hodnocení pracovníků a vztahů na pracovišti. Mezi teoretickým a praktickým vymezením psychologie práce není rozpor. Obě tvoří jediný a jednotný systém psychologie práce, opírající se o základní principy celé psychologické vědy. (Maňas, Kočara, 1979)
Teoretická část
24
Arnold, Silvestr, a kol. (2005) popisují psychologii práce jako vědu, která se zabývá všemi aspekty lidského chování, myšlenkou, pocitů a zkušeností vzhledem k práci. Dále uvádí osm oblastí, ve kterých se vyskytuje psychologie práce. V rámci mé bakalářské práce budu prezentovat pouze dvě oblasti. a) Interakce člověk – stroj: provádí se analýza a konstrukční řešení pracovních zařízení a podmínek, aby vyhovovaly lidským fyzickým a kognitivním schopnostem. b) Řešení prostředí a práce – zdraví a bezpečnost: provádí se hodnocení stávajících i preferovaných charakteristik prostředí, například úroveň osvětlení, rozmístění pracovní plochy a možné zdroje rizik, nebezpečí nebo stresu.
3.6. Faktory ovlivňující bezpečnost pracovníka při práci (příčiny nehodovosti na pracovišti) Příčinou nehod je v podstatě systém práce, jemuž jsou lidé vystaveni. Bezprostřední příčinou může být neopatrnost, únava, nedostatečná zkušenost nebo špatný dozor. (Armstrong, 1996) Příčiny ohrožení na pracovištích jsou jednak v nedostatečně bezpečnostně technicky zajištěných strojích a strojních zařízeních, jednak v nesprávném a nebezpečném jednání člověka. (Matoušek, Růžička, 1965) Zdraví a pohoda člověka může být narušena faktorem ohrožení. Ten může mít dvojí formu. Buď je to nebezpečný činitel nebo nebezpečný jev. Nebezpečný činitel (rizikový faktor) je předmět, který má určitou nebezpečnou vlastnost a který při styku s člověkem jej zraní. Nebezpečný činitel může být nebezpečný: svou vlastností jako je napětí, hmotnost, ostrost, svým vlastním pohybem jako je pohyb kolem nějaké rovnovážné polohy, osy nebo středu otáčení, kombinací obou vlastností. Nebezpečný jev je faktor, který má nebezpečnou vlastnost a který při dlouhodobějším působení na člověka mu způsobí onemocnění. Nebezpečný jev se tedy liší od nebezpečného činitele především svou délkou působení na
Teoretická část
25
člověka. Zatím co rizikový faktor působí okamžitě, nebezpečný jev působí dlouhodobě. (Chundela, 2001) Konkrétní výčet jednotlivých faktorů je uveden v podkapitolách níže.
3.6.1. Pracovní prostředí Pracovní prostředí chápeme jako všechny faktory, které působí, nebo mohou působit na subsystém člověk a technika (stroj). Zahrnujeme sem nejen fyzikální faktory, ale i sociální, hygienické a bezpečnostní. (Chundela, 2001) K vytvoření optimálního pracovního prostředí, s ohledem na ochranu zdraví a zajištění efektivního pracovního výkonu, je třeba uspořádat všechny jeho složky tak, aby splňovaly fyziologické, hygienické a psychologické nároky. (Rousek, Kopecký, Novák, 2007) Pracovní prostředí tvoří souhrn všech materiálních podmínek pracovní činnosti, které spolu s dalšími podmínkami vytváří faktory – fyzikální, chemické, biologické, sociálně psychologické a hygienické. Tím ovlivňují pracovníka v průběhu pracovního procesu. Skladba a úroveň pracovního prostředí působí na pracovní pohodu, výkon, ale i zdravotní stav pracovníka. (Koubek, 2009) Prostorové řešení pracoviště Při prostorovém řešení pracoviště je nezbytné pracovníkovi zajistit pět podmínek: vhodnou pracovní polohou – nezbytností je kompenzování jednostranné zátěže organismu zaměstnance střídáním pracovních poloh při práci ve směně, optimální zorné podmínky – pro práci v závislosti na zrakové náročnosti práce a přizpůsobení výšky pracovní roviny, vhodnou výšku pracovní plochy přizpůsobenou postavě pracovníka, optimální pohybové prostory pro práci rukou (manipulační prostor) i pro práci nohou (pedipulační prostor) – nezbytnou podmínkou je, aby si pracovníci navzájem nepřekáželi a aby se nerušili, pohodlný přístup na pracoviště – dostatečně kapacitní přístupové cesty bez překážek. (Tomšík, Duda, 2011)
Teoretická část
26
3.6.2. Fyzikální faktory pracovního prostředí Osvětlení Hluk a vibrace Mikroklimatické podmínky Teplotní výkyvy
3.6.2.1. Osvětlení Jednu ze základních podmínek práce je vhodné osvětlení, protože vykonávanou činnost kontroluje člověk většinou zrakem. Správným osvětlením můžeme zajistit nejen vykonávání práce, ale zvýšit i její kvalitu, čistotu, bezpečnost práce a snížit zrakovou únavu i zlepšit psychickou pohodu. Osvětlení můžeme rozdělit na: denní, umělé, sdružené. Výhoda denního osvětlení je především v tom, že sluneční zdroj je zadarmo a ve vhodném spektru, na které je člověk svým vývojem adaptován. Nevýhoda denního osvětlení je kolísání jeho intenzity, barvy světla, jak během roku, tak i během dne, které může negativně působit na člověka. Umělé osvětlení je proto jediný způsob jak trvale zajistit na pracovišti potřebné světelné podmínky. (Chundela, 2001) Nejzávažnějším a negativním faktorem, který se při osvětlení objevuje, je oslnění. Chundela (2001) tento jev popisuje jako nepříznivý stav zraku, jež ruší zrakovou pohodu nebo i zhoršuje až znemožňuje vidění. Jeho příčinou je přílišný jas nebo nevhodné rozložení jasů v zorném poli anebo velký prostorový nebo časový kontrast jasů. Matoušek, Růžička, (1965) dodávají, že oslnění vzniklé odraženým světlem od strojů a zařízení má velmi nepříznivý vliv na zrakové vnímání, zvyšuje únavu, vede ke snížení kvality a výkonnosti. Celkového osvětlení spočívá v zajištění dostatečné celkové viditelnosti a bezpečné orientace v prostoru. To předpokládá, že celý prostor musí být rovnoměrně osvětlen. Rovnoměrností rozumíme takové uspořádání osvětlení,
Teoretická část
27
kdy nevznikají nežádoucí kontrasty mezi osvětlením pracovišť a okolím. (Matoušek, Růžička, 1965)
3.6.2.2. Hluk a Vibrace Hluk a vibrace jsou fyzikální rizikové faktory a jsou závažným hygienickým činitelem pracovního, ale i životního prostředí, které se stávají nejrozšířenějším pracovním rizikem. (Šimlovič, 1971) Hlukem označujeme zvukový jev, který vyvolává nepříjemný, rušivý nebo škodlivý sluchový vjem. Vliv přílišného hluku na lidský organismus se projevuje především na poruchách vyšší nervové činnosti, ale má i vliv na zhoršení krevního oběhu, snížení zažívací činnosti, zhoršení sluchu, pracovní pohodu a na produktivitu a jakost práce. (Chundela, 2001) Hluk se vyskytuje v nejrozmanitějších formách a má na organismus trojí škodlivý účinek. Hodnota kolem 40 dB ovlivňují nervovou soustavu a psychiku. Hladiny kolem 50–70 dB postihují vegetativní nervstvo, zejména činnost žláz s vnitřní sekrecí, zažívání a podobně. Teprve nad 85 dB se dá prokázat účinek na sluchový analyzátor. (Rousek, Kopecký, Novák, 2007) Hlavní nebezpečí hluku spočívá v tom, že působí skrytě, napadá lidský organismus soustavně a jeho účinky se kumulují. Základními charakteristikami jsou jeho hladina v decibelech (dB) a kmitočet v hertzích (Hz). Tomšík, Duda (2011) popisují hluk o stejné hladině s vysokým kmitočtem za rušivější než hluk s nízkým kmitočtem. Škodlivost hluku je ovlivněna délkou jeho působení, subjektivní odolností pracovníka k hluku, i tím, zda jde o hluk trvalý nebo občasný, zda jeho hladina kolísá či nikoliv. Vibracemi (mechanické chvění) rozumíme pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body mechanicky kmitají. Vibrace vznikají buď od pohybujícího se nástroje, nebo se přenáší do konstrukce budovy od strojů, nebo jsou na tělo člověka přenášeny ze stroje, na kterém pracuje. Nepříjemné frekvence, které působí na člověka nebo jeho část jsou v oblasti 4–7 Hz pro celkové vertikální vibrace a menší než 2 Hz pro celkovou horizontální vibraci. (Chundela, 2001) Šedivý (2004) popisuje mechanické chvění (vibraci) jako neoddělitelným doprovodným jevem hluku, který se charakterizuje zrychlením vibrací při
Teoretická část
28
přechodu do krajních poloh kmitání. Vibrace se posuzují rozdílně, působí-li pouze lokálně (ruka, paže), nebo na celé tělo, anebo se přenášejí zvláštním způsobem (na páteř, vnitřnosti či hlavu).
Obr. 3: Diagram třídy hluku odvozené z hladin akustického tlaku Zdroj: (Chundela, 2001)
Teoretická část
29
3.6.2.3. Mikroklimatické podmínky Dalším faktorem pracovního prostředí, který má vliv na zdraví pracovníků, pracovní pohodu i výkonnost jsou mikroklimatické podmínky. (Chundela, 2001) Mikroklimatické podmínky pracovního prostředí nejsou určeny jen teplotou vzduchu, nýbrž dalšími důležitými faktory, a to vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu, teplotou okolních ploch a předmětů. (Matoušek, Růžička, 1965) Šedivý (2004) uvádí teplotu vzduchu jako nepříznivý faktor, který ovlivňuje fyzickou a mentální výkonnost a má za následek vyšší počet úrazů. Vlhkost vzduchu se udává v procentech, jako relativní vlhkost vzduchu. Je to poměr hmoty vodní páry obsažené ve vzduchu ke hmotě vodní páry, kterou by obsahoval tentýž objem vzduchu, kdyby byl vodními parami nasycen. Oblast optimální pracovní pohody je mezí 40–60 % r.v. pro teploty 16–22 °C. Při nižších i vyšších hodnotách se zhoršuje pracovní výkon a snižuje se schopnost soustředění.
Obr. 4: Graf vlhkosti a teploty Zdroj: (Šedivý, 2006)
Teoretická část
30
Proudění vzduchu na pracovišti může být způsobeno buď přirozenou cestou, nebo umělou cestou. Přirozený pohyb vzduchu je vyvolán klimatickými poměry na pracovišti. Umělý pohyb vzduchu je vyvolán budˇ pohybem pracovníka, technologií nebo větrání pomocí různých technických prostředků. (Chundela, 2001) Chundela (2001) se zmiňuje, že pokud proudění vzduchu překročí hodnotu 0,2 m/s, dochází ke zvýšení ochlazování povrchu těla a tím k pocitu chladna a je nutné teplotu prostředí zvýšit.
3.6.2.4. Teplotní výkyvy Schopností člověka je vnímat teplotu okolí za pomoci receptorů. Receptory pro vnímání teploty jsou dvojího druhu. V podkoží se nacházejí Krausova tělíska pro vnímání chladu. Ještě níže pod povrchem kůže leží Ruffiniho tělíska k přijímání tepelných podnětů. Tyto termoreceptory nevnímají absolutní teplotu, ale její změny. (Šedivý, 2006) Fyzikální faktory ovlivňují nejen pracovní výkon, jeho kvalitu, ale mají značný vliv na zdravotní stav zaměstnanců a mohou být rizikovým faktorem nebo k riziku přispívat. V důsledku vlivu na duševní rozpoložení a pohodu pracovníků mohou ovlivňovat mezilidské vztahy na pracovišti. (Tomšík, Duda, 2011)
3.6.3. Chemické faktory pracovního prostředí Prašnost dřevního prachu a pilin
3.6.3.1. Prašnost dřevního prachu a pilin Při strojním obrábění dřeva se vytváří prach, vznikajícím mechanickým rozrušováním dřeva (řezání, broušení). Měření ukázala, že ve vzduchu převládají nepatrné částice prachu o velikosti menší než 0,01 mm, přičemž většina částic je menší než 0,002 mm. Podstatný význam má tvar prachových částic. Při dýchání se prach zachycuje na stěnách dýchacích cest a způsobuje záněty průdušek, oční onemocnění apod. Musíme tedy vznik prachu omezit např. vzduchotechnickými opatřeními. V dílnách, kde se nachází strojní zařízení na obrábění dřeva, je třeba vyměnit vzduch 4krát až 6krát za hodinu. U strojů trvale instalovaných v dílnách musí být instalováno odsávací zařízení,
Teoretická část
31
které může být celkové nebo lokální, a to v takovém provedení a účinnosti, aby prašnost v dílně byla co nejmenší, tj. pod 10 mg.m−³. (Petrů, Tomeček, 2001)
3.6.4. Psychologické faktory pracovního prostředí Monotónní práce Stres
3.6.4.1. Monotónní práce Monotonie je považována za jednu z hlavních nepříznivých pracovních podmínek u nás. Ovlivňuje psychiku zaměstnanců, zvyšuje únavu, vede k výpadkům pozornosti a může být příčinou rizikového chování pracovníků. (Žídková, 2005) Monotonií rozumíme pocit jednotvárnosti, který se dostavuje při opakujících se, zpravidla jednoduchých pohybových pracovních úkonech a operacích. Tento pocit si pracovník uvědomuje zpočátku jako neuspokojení z práce, později jako nudu a ztrátu zájmu o činnost a nakonec jako pocit únavy. (Matoušek, Růžička, 1965) Jak ukazují mnohé výzkumy, lidé disponují predispozičními faktory k pociťování monotonie. Patří k nim faktory objektivní (opakovanost úkonů, vnucený rytmus, omezený pohybový prostor, nedostatečná fyzická aktivita, malá oscilace pozornosti), faktory subjektivní (temperament, tolerance k překonávání monotonie) a faktory sociálně psychologické. V konečné rovině je monotonie pociťována jako subjektivní hodnocení, odráží se ve výkonnosti i projevech fyziologických funkcí. (Fiľo, 2013)
3.6.4.2. Stres Stres na pracovišti je dnes způsoben přetížením, nejistotou v práci, přemírou informací a stylem řízení, které spíše trestá, než odměňuje. (Arnold, Silvestr, a kol. 2005) Stres definovaný podle Selye (1950) je nespecifická reakce organizmu na každý požadavek, kterému je vystavený. Je to stav, kdy je organizmus v nerovnováze se sebou samým i se svým okolím. Nadměrný stres zvyšuje riziko chybných výkonů a rozhodnutí.
Teoretická část
32
Podle Hladkého (2007) lze rozlišit tři základní druhy stresu: Stres biologický, který probíhá bez účasti vědomí. Škodliviny fyzikálního, chemického či biologického charakteru působí přímo na organismus, což si člověk zpravidla neuvědomuje. Pokud ano, pak je zde přimíšen stres psychologický (obavy z poškození organismu). Stres fyzický, spočívající ve výkonu tělesné práce. Jde o výdej energie, která je spotřebována užitečnou prací svalů. Účinkem tohoto druhu je námaha a únava. Vědomé hodnocení tohoto účinku znamená spoluúčast psychologického stresu, který však nemusí (ale může) být primární z hlediska geneze námahy či únavy. Stres psychologický, spočívající v kognitivně afektivní reakci, která je primární při genezi prožitku a má další důsledky pro prožívání a chování jedince. Hladký (2007) v závěru své práce k problematice stresu uvádí: „Definice tak složitého jevu, jakým bezesporu stres je, nemůže být založena pouze na úzce vymezené oblasti života, jaký představuje pracovní činnost, nýbrž musí se týkat celé oblasti životních aktivit člověka.
3.6.4.3. Sociálně psychologické podmínky Souvisejí s tím, zda člověk pracuje v neustálém kontaktu s dalšími pracovníky nebo zda pracuje izolovaně. Přílišná izolace při práci může vyvolat psychickou nepohodu, což se může odrazit na pracovním výkonu. U některých prací nevadí, sdílejí-li příslušný pracovní prostor s pracovníkem ještě další pracovníci, při jiných by však tato skutečnost mohla výrazně snížit pracovní výkon. Nesmí se ani zapomínat na mezilidské vztahy na pracovišti, jejichž kvalita příznivě nebo nepříznivě ovlivňuje náladu pracovníka a tím jeho výkon a pracovní chování. (Koubek, 2009) Nakonečný (2005) uvádí, že člověk je přírodně společenská bytost, jeho činnost a psychika, která ji řídí jaksi zevnitř, je determinována také sociálními činiteli, k nimž patří především sociální systém pracovního prostředí, v němž člověk tráví mnoho času a který se také proto, že se člověk v jeho rámci realizuje jako pracovník, tvůrce určitých hodnot, stává přirozenou složkou jeho životního prostředí.
Empirická část
33
4. Empirická část 4.1. Metodika empirické části Hlavním zdrojem informací pro praktickou část této bakalářské práce byly dotazníky. Ty se týkaly příčin (faktorů) nehod pracovníků na pracovišti v dřevařských podnicích. Vytvořený dotazník obsahuje výčet 22 nejčastěji zmiňovaných nejdůležitějších faktorů, které mohou zapříčinit nehody při práci v systému člověk – stroj – prostředí. Dotazník byl vytvořen na základě nastudované literatury, o které se zmiňuji v teoretické části této práce. K ověření korektnosti vytvořeného dotazníku, odhalení chyb nebo nedostatků jsem konzultoval s pracovníky, kteří pracují na rámové a pásové pile. Ad hoc dotazník je určený ke zmapování hodnocení důležitosti zkoumaných příčin nehod a případné spojitosti mezi těmito příčinami, které mohou vést k úrazu. Po nastudování dostupných teoretických informací a po konzultaci z této teorie vycházející faktorů s odbornými pracovníky z praxe byla sestavena finální verze dotazníku, která obsahovala následující faktory: 1. Nevhodná výška pracovní plochy, která není přizpůsobená postavě pracovníka. (nápověda: nevhodné vkládání, odebírání a upínání materiálu) 2. Nevhodná manipulace na pracovním stroji. (nápověda: rozptýlení pozornosti jinými pracovníky, neočekávaná situace) 3. Nepozornost při práci. (nápověda: rozptýlení pozornosti jinými pracovníky, neočekávaná situace) 4. Infrastruktura podniku. (nápověda: údržba, rozvoj a zabezpečení cest v areálu podniku) 5. Překážky na pracovišti.
Empirická část
34
(nápověda: nevhodné uložení materiálu nebo jeho části, předměty, nepořádek na pracovišti) 6. Nepoužívání ochranných prostředků. (nápověda: nedostatečné používání rukavic, brýlích, štítků, chrániče sluchu, zachycovacího postroje, atd..) 7. Školení pracovníka. (nápověda: proškolení pracovníka na pracovním stroji a systémem školení z BOZP) 8. Teplotní výkyvy. 9. Hluk pracovního stroje. 10. Osvětlení. (nápověda: denní nebo umělé osvětlení ovlivňují vizuální schopnosti pracovníka) 11. Nebezpečné a rizikové úkony na pracovišti. (nápověda: nebezpečné a fyzicky náročné pohyby při ukládání a odebírání materiálu) 12. Prašnost dřevního prachu a pilin. (nápověda: při nedostatečném odsávání může dojít k dočasnému poškození zraku, když se pracovníkovi do očí vzduchem dostane prach vzniklý při zpracování dřeva.) 13. Monotónní činnost. 14. Mikroklima. (nápověda: vliv proudění vzduchu, vliv vlhkosti vzduchu) 15. Ochranné prvky a bezpečnost stroje. 16. Vibrace pracovního stroje. 17. Chemické látky.
Empirická část
35
(nápověda: barvy, rozpouštědla, oleje) 18. Vysoké otáčky přístrojů. (nápověda: pásová pila, rozmítací pila, omítací pila, kotoučová pila, rámová pila) 19. Počet odpracovaných hodin pracovníka – délka praxe. (nápověda: hodnocení důležitosti faktorů nehod je ovlivněna praxí pracovníka) 20. Délka spánku před pracovní činností operátora. (nápověda: celková únava pracovníka, aktivita versus útlum) 21. Psychický stres. (nápověda: časový stres s dokončováním zakázky) 22. Jiné uveďte. Získávání dat od respondentů probíhalo přímo na pracovištích podniků, které se zabývají zpracováním dřevní suroviny. Konkrétně výzkumný vzorek tvořily čtyři podniky s pásovou pilou a pět podniků s rámovou pilou. Dotazník byl rozdán k vyplnění pracovníkům dřevařských podniků, kteří pracují na rámové nebo pásové pile. Celkový počet je 26 respondentů ve věku od 25 do 56 let mužského pohlaví. Při vyplňování dotazníků bylo důležité dohlédnout na to, aby všichni respondenti pochopili instrukce, byli soustředění a nic nebo nikdo je nerušil, neboť by mohlo dojít k chybnému vyplnění, což by mělo za následek neobjektivnost. Vrácené vyplněné dotazníky od respondentů byly zpracovány do matice v Excelu a následně pomocí programu SPSS byly převedeny na jednotlivé grafy a deskriptivní i induktivní statistické údaje. Podrobněji popsáno v kapitole výsledky.
Empirická část
36
4.2. Charakteristika výzkumného souboru Věk 27%
50%
23% 25 -35
36 - 45
46 - 56
n = 26 Obr. 5: Koláčový graf - věková struktura respondentů
Z grafu vyplývá, že ve zkoumaném souboru není zastoupen žádný muž mladší 25 let. Největší počet respondentů je ve věkovém rozpětí 25 až 35 let, a to konkrétně 13. Tito muži představují 50% z celkového počtu dotázaných. Druhá nejpočetněji zastoupená věková skupina je mezi 46 a 56 lety. Tvoří ji 7 mužů, což je 27 %. Třetí a poslední věková skupina je mezi 36 a 45 lety. Tvoří ji 6 mužů, tedy 23 %. Způsob zaměstnání
46% 54%
zaměstnanec
n = 26
živnostník
Empirická část
37
Obr. 6: Koláčový graf - způsob zaměstnání respondentů
Jak znázorňuje graf, živnostníci představují 54% ze všech dotázaných respondentů. Konkrétně se jedná o 14 mužů. Zaměstnanci mají 46% zastoupení v rámci zkoumaného vzorku, konkrétně se jedná o 12 mužů. Procentuální zastoupení na rámové a pásové pile
42%
58%
pásová pila
rámová pila
n = 26 Obr. 7: Koláčový graf - procentuální zastoupení na rámové a pásové pile
Poslední grafické znázornění se týká procentuálního zastoupení respondentů pracujících na rámové a pásové pile. Největší procentuální zastoupení je na rámové pile (58%), na které pracuje 15 respondentů. Na pásové pile pracuje 11 respondentů (42% ze všech respondentů).
4.3. Analýza výzkumného souboru Na základě vyhodnocení získaných dat byl vytvořen následující graf koláčového typu (Obr. 8) zobrazují procentuální zastoupení v rámci dotazníku zkoumaných příčin (faktorů) nehodovosti při práci na rámové a pásové pile. Pro lepší přehlednost a také interpretaci výsledků byla vytvořena Tab. 1 obsahující výčet 12 faktorů seřazených dle pořadí významnosti faktoru zapříčiňujícího nehodovost.
Empirická část
38
Faktory nehodovosti v procentech nevhodná manipulace na pracovním stroji nevhodná výška 4% pracovní plochy 1% psychický stres 9% spánek pracovníka 7% délka praxe 6%
nepozornost při práci 10% infrastruktura podniku 0% prekážky na pracovišti 5% ochranné pracovní prostředky 3% školení pracovníka 1%
vysoké otáčky přístrojů 4%
teplotní výkyvy 2% hluk pracovního stroje 7%
vibrace stroje 2%
osvětlení 4% nebezpečné úkony 2%
ochranné prvky a bezpečnost stroje 7% mikroklima 4%
monotónní činnost 22% nevhodná výška pracovní plochy nepozornost při práci prekážky na pracovišti školení pracovníka hluk pracovního stroje nebezpečné úkony monotónní činnost ochranné prvky a bezpečnost stroje vysoké otáčky přístrojů spánek pracovníka
Obr. 8: Koláčový graf - faktory nehodovosti
prašnost dřevního prachu 4% nevhodná manipulace na pracovním stroji infrastruktura podniku ochranné pracovní prostředky teplotní výkyvy osvětlení prašnost dřevního prachu mikroklima vibrace stroje délka praxe psychický stres
Empirická část
39
Tab. 1: Možné příčiny nehod seřazené dle pořadí důležitosti do čtyřprocentní hranice důležitosti
Pořadí
Příčina nehody
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Monotónní činnost Nepozornost při práci Psychický stres Délka spánku před pracovní činností Ochranné prvky stroje Hluk pracovního stroje Délka praxe pracovníka Překážky na pracovišti Vysoké otáčky přístrojů Mikroklima Prašnost dřevního prachu Nevhodná manipulace na pracovním stroji
Posuzovaná důležitost v % 22 10 9 7 7 7 6 5 4 4 4 4
Z Tab. 1 (a Obr. 8) lze vyčíst, že za nejdůležitější možnou příčinu vzniku nehod byla zkoumanými osobami určena monotónní činnost, konkrétně jí byla přiřazena 22% důležitost. Dále respondenti přiřadili vysokou důležitost faktoru nepozornosti při práci, který zaujímá 10% důležitost a faktoru psychický stres s 9% důležitostí. Za zmínění také stojí délka spánku před pracovní činností, ochranné prvky a bezpečnost stroje a hluk pracovního stroje s 7% hranicí důležitosti. Čtyřprocentní hranici posuzované důležitosti doplňují délka praxe pracovníka s 6% důležitostí. Hranici důležitosti uzavírají vysoké otáčky přístrojů, mikroklima, prašnost dřevního prachu a nevhodná manipulace na pracovním stroji se shodnými hodnotami 4 %. Následující část práce zobrazuje výsledky analytickém počítačovém programu SPSS.
zpracované
ve
statisticko-
Deskriptivní statistické údaje zkoumaného souboru V následující tabulce jsou uvedeny základní popisné statistiky zkoumaného souboru, konkrétně se jedná o počet respondentů (N), aritmetický průměr a směrodatnou odchylku v hodnocení důležitosti jednotlivých faktorů.
Empirická část
40
Tab. 2: Deskriptivní statistické údaje
Deskriptivní statistika
Nevhodná výška pracovní plochy
N 3
Průměr 4,67
Std. odchylka 0,577
Nevhodná manipulace na pracovním stroji
10
10,00
7,071
Nepozornost při práci
25
9,88
4,014
Infrastruktura podniku
2
3,50
2,121
Prekážky na pracovišti
15
7,80
5,388
Ochranné pracovní prostředky
6
11,00
5,657
Školení pracovníka
2
9,50
7,778
Teplotní výkyvy
5
8,40
5,030
Hluk pracovního stroje
16
11,75
5,145
Osvětlení
13
8,00
2,582
Nebezpečné úkony
5
11,60
10,738
Prašnost dřevního prachu
12
7,75
5,786
Monotónní činnost
22
26,14
11,643
Mikroklima
10
10,00
3,333
Ochranné prvky a bezpečnost stroje
14
12,29
8,597
Vibrace stroje
8
6,75
3,808
Chemické látky
0
Vysoké otáčky přístrojů
10
9,20
5,808
Praxe pracovníka
17
8,41
4,124
Spánek pracovníka
19
9,84
6,185
Psychický stres
19
11,68
6,709
Empirická část
41
Z Tab. 2 je patrné, že nejčastěji uváděným faktorem, který má vliv na bezpečnost práce, je nepozornost při práci, kterou uvedlo v dotazníkovém šetření 25 respondentů z celkového počtu 26. Dalším faktorem je monotónnost, kterou ve svém dotazníku uvedlo 22 dotázaných. Naopak žádný z respondentů neuvedl jako významný faktor chemické vlastnosti a pouze 2 respondenti uvedli faktory infrastruktura a školení pracovníka. Největší váhu významnosti přiřadili respondenti faktoru monotónnosti, kdy v průměru tomuto faktoru bylo přiřazeno 26,14 % z celkových 100 %. K dalším faktorům s vysokou významností patří ochranné prvky stroje, kterému bylo průměrně přiřazeno 12,29 % a hluk pracovního stroje s průměrnou hodnotou 11,75 % z celkových 100 %. Naopak nejmenší váhu významnosti přiřadili respondenti faktoru infrastruktura podniku s průměrnou hodnotou 3,50 % a faktoru nevhodná výška pracovního stroje s průměrnou hodnotou 4,67 %. Faktoru chemické látky přiřadili respondenti 0% významnost. Srovnání naměřených výsledků příčin nehodovosti pro práci na pásové pile a pro práci na rámové pile Pro srovnávání statistické významnosti rozdílů v průměrech bylo použito Levenova testu a T-testu (Tab. 3) pro všechny zkoumané příčiny nehodovosti, a to při práci jak na rámové, tak na pásové pile. Tab. 3: Levenův test a T-Test
Levenův test Pila pásová / Pila rámová
Mikroklima
T-Test Sig. (oboustranná)
F
Sig.
t
stejná variance 0,400 nestejná variance
0,545
-2,390
0,044
-2,331
0,058
Z výsledků T-testu pro jednotlivé testované příčiny nehodovosti lze pozorovat statistickou významnost při práci na pásové pile a při práci na rámové pile u faktoru mikroklima. Z Levenova testu pro tento faktor vyplývá, že je nutné v rámci t-testu počítat s hodnotami uvedenými pro stejnou varianci dat, jelikož (p-hodnota (0,545) > 0,05) na zvolené 5% hladině významnosti nebyla nulová hypotéza H0 zamítnuta. H0: Rozptyly hodnot faktoru mikroklima se neliší při práci na pásové a rámové pile. V rámci T-testu je tedy nutné počítat s phodnotou pro stejnou varianci, tj. 0,044. Vzhledem k tomu, že 0,044 < 0,05 byla
Empirická část
42
nulová hypotéza H0 zamítnuta. H0: Působení faktoru mikroklima se neliší při práci na pásové a rámové pile. Výsledkem tedy je, že na zvolené 5% hladině významnosti byl zjištěn statisticky významný rozdíl v působení faktoru mikroklima při práci na pásové a rámové pile. Tab. 4: Deskriptivní statistické údaje
N
Aritmetický průměr
Směrodatná odchylka
Střední chyba průměru
pásová pila
6
8,33
2,582
1,054
rámová pila
4
12,50
2,887
1,443
Pila pásová / Pila rámová
Mikroklima
Z Tab. 4 je patrné, že u pásové pily uvedlo 6 respondentů jako důležitý faktor nehodovosti mikroklima, kterému přiřadili průměrně 8,33% důležitost. Naopak na rámové pile uvedli jako významný tento faktor 4 respondenti, kteří mu přiřadili v průměru 12,50% důležitost, tj. na rámové pile má mikroklima významnější vliv na nehodovost než na pásové pile. Pro ověření správnosti výsledků T–testu byl proveden výpočet neparametrického Mann-Whitney testu (Tab. 5), který nám respektive statistickou významnost potvrdil. Tab. 5: Mann- Whitney test
Pila pásová / Pila rámová Mann-Whitney U Wilcoxon W Z Sig. (oboustranná) Srovnání naměřených a živnostníky
výsledků
příčin
mikroklima 4,00 25,00 -1,936 0,053 nehodovosti
mezi
zaměstnanci
Stejně jako při srovnání naměřených výsledků ve výše uvedeném případě bylo pro srovnávání statistické významnosti rozdílů v průměrech použito Levenova testu a T-testu (Tab. 6) pro všechny zkoumané příčiny nehodovosti, a to u zaměstnanců a živnostníků.
Empirická část
43
Tab. 6: Levenův test a T-Test
Levenův test Živnostník / Zaměstnanec
Věk Vysoké otáčky přístrojů Psychický stres
stejná variance nestejná variance stejná variance nestejná variance stejná variance nestejná variance
F
Sig.
0,02
0,877
6,338
0,036
1,499
0,238
T- test Sig. t (oboustranná) -2,011 0,056 -1,998 0,058 5,018
0,001
5,018
0,006
3,063
0,007
2,841
0,016
Z výsledků T-testu pro jednotlivé testované příčiny nehodovosti lze pozorovat statistickou významnost mezi zaměstnanci a živnostníky u faktorů věk, vysoké otáčky přístrojů a stres. Z Levenova testu pro faktory věk a stres vyplývá, že je nutné počítat v rámci t-testu s hodnotami uvedenými pro stejnou varianci dat, jelikož (p-hodnota > 0,05) na zvolené 5% hladině významnosti nebyla nulová hypotéza H0 zamítnuta. H0: Rozptyly hodnot faktorů věk a psychický stres se neliší mezi zaměstnanci a živnostníky. V rámci T-testu je tedy nutné počítat s phodnotou pro stejnou varianci, z čehož vyplývá zamítnutí hypotézy H0. H0: Působení faktorů věk a stres se neliší u zaměstnanců a živnostníků. Výsledkem tedy je, že na zvolené 5% hladině významnosti byl zjištěn statisticky významný rozdíl v působení faktorů věk a stres u zaměstnanců a živnostníků. Pro faktor vysoké otáčky přístrojů je třeba počítat v rámci t-testu s hodnotami pro nestejnou varianci dat, jelikož (p-hodnota < 0,05) na zvolené 5% hladině významnosti nebyla nulová hypotéza H0 zamítnuta. V rámci T-testu je tedy nutné počítat s p-hodnotou pro nestejnou varianci, z čehož vyplývá zamítnutí hypotézy H0. H0: Působení faktoru vysoké otáčky přístrojů se neliší u zaměstnanců a živnostníků. Výsledkem tedy je, že na zvolené 5% hladině významnosti byl zjištěn statisticky významný rozdíl v působení faktoru vysoké otáčky přístrojů u zaměstnanců a živnostníků.
Empirická část
44
Tab. 7: Deskriptivní statistické údaje
zaměstnanec
12
35,33
9,247
Střední chyba průměru 2,670
živnostník Vysoké otáčky zaměstnanec přístrojů živnostník zaměstnanec Stres živnostník
14 5
42,36 14,00
8,554 4,183
2,286 1,871
5 8 11
4,40 16,25 8,36
0,894 6,944 4,296
0,400 2,455 1,295
Živnostník / Zaměstnanec Věk
N
Aritmetický Směrodatná průměr odchylka
Z Tab. 7 je patrné, že 5 respondentů pracujících jako zaměstnanci uvedli jako důležitý faktor vysoké otáčky přístrojů, kterým přiřadili průměrně 14,00% důležitost. Naopak živnostníci v celkovém počtu 5 respondentů přiřadili k tomuto faktoru 4,40% významnost. Zaměstnanci uvedli faktor vysoké otáčky přístrojů, jako významnější (rizikovější). Kromě toho je patrné, že 8 respondentů pracující jako zaměstnanci uvedli důležitý faktor stres, kterému přiřadili průměrně 16,25% důležitost. Naopak živnostníci v celkovém počtu 11 respondentů přiřadili tomuto faktoru 8,36% významnost. Zaměstnanci uvedli faktor psychický stres, jako významnější (rizikovější). Respondenti pracující jako zaměstnanci mají průměrně nižší věk než živnostníci (cca o 7 let), z čehož můžeme usuzovat, že s vyšším věkem se začínají osamostatňovat a zároveň mají menší obavy z úrazu. Pro ověření správnosti výsledků T–testu pro faktory věk, vysoké otáčky přístrojů a stres byl proveden výpočet neparametrického Mann-Whitney testu (Tab. 8), který nám statistickou významnost potvrdil. Tab. 8: Mann- Whitney test
Živnostník / Zaměstnanec Mann-Whitney U Wilcoxon W Z
Věk 44,000 122,000 -2,064
Vysoké otáčky přístrojů 0,000 15,000 -2,660
Stres 14,000 80,000 -2,565
Empirická část
45
Sig. (oboustranná)
0,039
0,008
0,010
Korelace Vzájemná závislost mezi jednotlivými faktory je uvedena v následující tabulce.
Nevhodná manipulace Nepozornost při práci Prekážky na pracovišti
Hluk stroje
Stres
r p N r p N r p
0,698* 0,036 9
N r p N r p N
Vysoké otáčky přístrojů
Ochranné prvky stroje
Monotónost
Prašnost
Spearmanova korelace
Prekážky
Nepozornost
Tab. 9: Spearmanova korelace
1,000** 6 0,671** 0,009 14 1,000** 7 0,618* ,014 15 0,784* ,012 9
r – korelační koeficient p – směrodatná odchylka Pro větší přehlednost jsou hodnoty Spearmanova korelačního koeficientu, které se statisticky významně liší od nuly, označeny hvězdičkou (pro hladinu významnosti 5 %) a dvěma hvězdičkami (pro hladinu významnosti 1 %). Na základě výsledků Spearmanovy korelace vyplývá, že u faktorů nevhodná manipulace na pracovním stroji a nepozornost při práci se hodnota korelačního
Empirická část
46
koeficientu (0,698) statisticky významně liší od nuly na hladině významnosti 5 % (p-hodnota 0,036 < 0,05), což jinými slovy znamená, že zkoumané osoby, které uvedly při posuzování jako důležitý faktor nevhodná manipulace na pracovním stroji, uvedly rovněž jako důležitý faktor nepozornost při práci. Stejně tak spolu pozitivně korelují nevhodná manipulace na pracovním stroji a překážky na pracovišti, kde hodnota korelačního koeficientu (1,000) se statisticky liší od nuly na hladině významnosti 1 %. Vzájemnou důležitost dále přiřadili respondenti také faktorům nepozornost při práci a ochranné prvky stroje, překážkám na pracovišti a prašnosti dřevního prachu a pilin, dále také hluku pracovního stroje a monotónnosti nebo stresu a vysokým otáčkám přístrojů.
Diskuze
47
5. Diskuze Jako jedna z hlavních podmínek, která nepříznivě ovlivňuje pracovní výkon člověka, bývá zmiňována monotónnost. Ovlivňuje psychiku zaměstnanců, zvyšuje únavu, vede k výpadkům pozornosti a může být příčinou rizikového chování pracovníků jako prostředku na odstranění nudy a přesycení (Žídková, 2005). Na základě vyhodnocených údajů v rámci této bakalářské práce bylo taktéž zjištěno, že monotónnost je významným faktorem ovlivňujícím nehodovost na pracovišti. Dokonce byla monotónní práce vyhodnocena respondenty jako nejvýznamnější příčina možného vzniku úrazu, kdy jí byla přiřazena až 22% významnost. Výsledek předkládané práce se tedy ztotožňuje s názorem odborného článku. Dle mého názoru tento faktor opodstatněně vyšel jako nejvýznamnější, protože i z vlastní zkušenosti můžu říci, že stejná opakující se práce ubírá na pozornosti a může zapříčinit vznik úrazu. Každá monotónní práce je však vykonávána ve specifických pracovních podmínkách, které odrážejí organizační atmosféru podniku. Dle studie (Kornelia Polek-Duraj, 2015) zabývající se pracovními podmínkami v odvětví pilařských závodů má na špatnou kvalitu pracovních podmínek právě organizace práce, kdy tomuto faktoru přiřadilo významnost 22,2 % respondentů. V rámci dotazníku používaného pro tuto práci přímo faktor organizace práce nefiguroval, nicméně můžeme říci, že monotónnost je způsobena právě špatnou organizací práce. Zákoník práce vychází z širokého pojetí, kdy ukládá zaměstnavateli povinnost organizovat práci a stanovit a provádět pracovní postupy tak aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus a ukládá povinnost bezpečnostních přestávek. Domnívám se, že u zaměstnanců je tento faktor významnější než u živnostníků, jelikož ti si mohou organizovat práci dle svého uvážení na rozdíl od zaměstnanců, kteří musí plnit úkoly zadané od zaměstnavatele. Šimlovič (1971) uvádí, že příčiny, které mají za následek nehodu nebo k ní mohou směřovat a tím způsobit úrazy pracovníkům, spočívají převážně v ruční manipulaci s výřezy připravenými na pořez a při odebírání a ukládání prisem nebo řeziva, nebo v zachycení pracovníka nezakrytými částmi stroje nebo jeho řeznými nástroji. S tímto úsudkem se lze ztotožnit, neboť výsledky praktické
Diskuze
48
části práce přisuzují ochranným prvkům a bezpečnosti stroje 7% významnost a nevhodné manipulaci na pracovním stroji 4% významnost možné příčiny nehod. Respondenti jim ale přiřadili nižší míru významnosti, dle mého názoru oprávněně, jelikož v dnešní době, kdy existuje celá řada bezpečnostních norem, ze kterých jsou zaměstnanci pravidelně školeni na bezpečnost práce, jsou úrazy způsobené těmito faktory spíše méně časté. Kornelia Polek-Duraj (2015) z Opolské University v Polsku vypracoval analýzu, ve které se zabýval možnými příčinami pracovních rizik ohrožujících člověka v pilařském podniku. Pilařský průmysl popisuje jako prostředí s vysokým pracovním rizikem vyvolaným především náročnou fyzickou a psychologickou zátěží na člověka. K získání výsledků použil dotazníkového šetření se 45 respondenty, kteří odpovídali na 25 otázek týkajících se oblasti dodržování bezpečnostních předpisů a možných příčin (faktorů) nehod při práci. Výsledkem obsáhlé studie, ve které respondenti posuzovali možné příčiny rizik dle stupně důležitosti, byly následující faktory: fyzikální pracovní prostředí (hluk, vibrace,), nepozornost, bezpečnost strojů a zařízení, stres, osobní ochranné pomůcky a organizace práce. Ve vzorku respondentů zkoumaných v této práci bylo dospěno k podobným výsledkům, kdy těmto faktorům byla respondenty přiřazena 7 - 10% významnost. Jedním z výsledků této práce také bylo, že na rámové pile má mikroklima významnější vliv na nehodovost než na pásové pile. Dle mého názoru uvedli pracovníci pracující na rámové pile tomuto faktoru větší významnost, protože tyto pily byly umístněny zpravidla v otevřených prostorách, docházelo zde tedy k rychlejšímu proudění vzduchu a s tím souvisejícím teplotním výkyvům, což mohli vnímat jako možnou příčinu nehodovosti mající vliv na jejich fyzickou výkonnost. Výsledkem této práce dále bylo, že zaměstnanci vnímají vysoké otáčky přístrojů jako významnější faktor než živnostníci. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci jsou v průměru o sedm let mladší než živnostníci, může ve vnímání důležitosti tohoto faktoru hrát důležitou roli právě věk. Kdy s rostoucím věkem a získanými zkušenostmi klesá pocit ohrožení způsobený tímto faktorem. Zaměstnanci uvedli faktor psychický stres, jako významnější než živnostníci. Lze tedy usuzovat, že i v tomto případě hraje důležitou roli věk a zkušenosti. Domnívám se, že stejně jako v předchozím případě klesají s přibývajícím věkem a zkušenostmi obavy z možného vzniku zranění a že se vzhledem ke svým
Diskuze
49
zkušenostem méně stresují a tím pádem je zde menší riziko vzniku úrazu zapříčiněného tímto faktorem. Výsledkem této práce bylo také, že některé faktory nehodovosti spolu pozitivně koreluji tj., vnímá-li zaměstnanec/živnostník jeden faktor jako významný, pociťuje současně jako významný také druhý faktor, s kterým pozitivně koreluje. Bylo zjištěno, že monotonie pozitivně koreluje s hlukem. Kdy monotónně vykonávaná práce a působení hluku může společně působit na pracovníka negativně, v podobě nesoustředění, únavě a tím zapříčinit vzniku úrazu. Výsledky této práce o hodnocení významnosti vlivu psychických faktorů (monotonie) jsou obdobné jako výsledky podobně zaměřené práce bc. Gajdošíka (2010), ve které se zabývá problematikou nehodovosti lesních harvestorů a vyvážecích traktorů. Kde mezi hlavní příčiny nehodovosti uvádí dva nejdůležitější faktory a tj. málo odpracovaných hodin operátora neboli praxe a dále délka spánku před pracovní činností operátora. Má psychický faktor vliv na možnou příčinu nehod pracovníka? Určitě ano, neboť ze získaných údajů, lze vypozorovat významný vliv psychického faktoru, který negativně působí na člověka při práci.
Závěr
50
6. Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě získaných dat z dotazníkového šetření a jejich následné statistické analýzy určit hlavní příčiny nehodovosti v podnicích zpracovávajících dřevní surovinu, konkrétně nalézt příčiny nehodovosti při práci na rámové a pásové pile, určit významnost jednotlivých faktorů a stanovit ten nejvýznamnější. Na základě studia odborné literatury vztahující se k dané problematice byl sestaven dotazník, pomocí kterého byla získána potřebná data. Tato data byla zpracována do matice v Excelu a následně pomocí programu SPSS převedena na jednotlivé grafy a deskriptivní i induktivní statistické údaje. Provedená analýza dat ukázala, že nejdůležitějšími příčinami nehodovosti při práci na rámové a pásové pile jsou monotónní činnost, nepozornost při práci a psychický stres. Za nejdůležitější možnou příčinu vzniku nehod byla zkoumanými osobami určena monotónní činnost, které byla přiřazena 22% důležitost. Druhým nejvýznamnějším faktorem byla nepozornost při práci, které respondenti přiřadili 10% důležitost a faktoru psychický stres byla přiřazena 9% důležitost. Dílčími cíli práce bylo nalezení spojitostí mezi významností jednotlivých příčin nehodovosti (faktorů) u respondentů, kteří pracují na pásové a rámové pile nebo kteří pracují jako živnostníci nebo zaměstnanci podniku a nalezení vzájemné závislosti mezi těmito faktory. Z výsledků T-testu pro jednotlivé testované příčiny nehodovosti lze pozorovat statistickou významnost při práci na pásové pile a při práci na rámové pile u faktoru mikroklima, konkrétně 6 respondentů pracujících na pásové pile uvedlo tento faktor jako významný. Přiřadilo mu průměrně 8,33% důležitost. Naopak z respondentů pracujících na rámové pile uvedli jako významný faktor mikroklima 4 respondenti, kteří mu přiřadili v průměru 12,50% důležitost, tj. na rámové pile má mikroklima významnější vliv na nehodovost pracovníků než na pásové pile. Z výsledků T-testu pro jednotlivé testované příčiny nehodovosti lze pozorovat statisticky významné rozdíly v posuzování mezi zaměstnanci a živnostníky u faktorů věk, vysoké otáčky přístrojů a stres. Faktorům vysoké otáčky přístrojů
Závěr
51
a stres přiřadili zaměstnanci průměrně signifikantně vyšší významnost než živnostníci, z čehož lze usuzovat na vyšší obavy z nehodovosti u skupiny zaměstnanců. Skupina živnostníku je v průměru věkově starší, tj. má větší zkušenosti a menší náchylnost k obavám ze zranění. Zároveň byla zjištěna signifikantní vzájemná pozitivní závislost mezi některými zkoumanými faktory nehodovosti, a to ve výčtu nevhodná manipulace na pracovním stroji a nepozornost při práci, nevhodná manipulace na pracovním stroji a překážky na pracovišti, nepozornost při práci a ochranné prvky stroje, překážky na pracovišti a prašnost dřevního prachu a pilin, dále také hluk pracovního stroje a monotónnost nebo stres a vysokým otáčkám přístrojů.
Summary
52
7. Summary The main goal of my bachelor work was to analyze the most important reasons of accidents in timber companies working with the band saw and the frame saw (based on dates obtained in question sheets). The relevance of single factors was defined and the most important one was specified. Based on literature studies was set a question sheet to obtain the data. The data, which were processed with Excel and afterwards converted to graphs and deductive and inductive statistical results, using the SPSS program. Analyzes of obtained data revealed the most important causes of accidents in focused area are donkeywork, inattention and psychical stress. Among those 22 % of respondents emphasized donkeywork, 10 % inattention and 9 % psychical stress. Another intention of the work was to find connection and possible relation between reasons of accidents depending on their working position (employees vs. self-employers). Based on T-tests results for single tested causes of accident frequency was found statistically relevant for microclimate. For frame saw the importance was 12,50 % and for band saw the importance was lower – 8,33 %. Based on T-tests results for single tested causes of accident frequency between employees and self-employers was found statistically relevant for age, high rotation of machines and stress. These factors have more relevance for employees (younger, less experiences) than for self-employers (older, more experiences). This data show the higher fear for injury in the group of employees. Surveyed factors for accident frequency showed some further positive dependences: an unacceptable operation with a device and an inattention at the work, an unacceptable operation with a device and obstructions in a workplace, an inattention at the work and protective equipment for device, an inattention at the work and protective equipment for device, obstructions in a workplace and dustiness of wood dust and sawdust and further working machine noise, monotony, stress and high speed devices.
Použité zdroje
53
8. Použité zdroje ARNOLD, J., SILVESTER, J., A KOL., 2005. Work psychology : understanfding Human behavior in the worplace. vyd. 4. Harlow, England: Prentice Hall/Financial Times, 718 s. ISBN 0-273-65544-2. ARMSTRONG, M., 1999. Personální management. 1. vyd. Praha: Grada Publisihng, 968 s. ISBN 80-7169-614-5. DETVAJ, J., KLEMENT, I., 2007. Technológia prvostupňového spracovania dreva. 1. vyd. Zvolene: Technická univerzita, 326 s. ISBN 978-80-228-1811-7 FIĽO, P., 2013. Nové metody v ergonomii. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 104 s. ISBN 978-80-7375-870-7. HLADKÝ, A., 2007. Stres v práci. Souhrnná studie pro VÚBP, v.v.i. CHUNDELA, L., 2001. ERGONOMIE. 1. vyd. Praha: ČVUT, 171 s. ISBN 80-01-02301X. JANÁKOVÁ, A., 2011. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5. vyd. Olomouc: ANAG, 503 s. ISBN 978-80-7263-685-3. JANÁK, K., KRÁL, P., 2003. Technologie I pro studijní obor Nábytkářství. 1. vyd. Praha: Informatorium, 203 s. ISBN 80-7333-003-2. KOUBEK, J., 2009. Řízen lidských zdrojů, základy moderní personalistiky. 4. vyd. Praha: Managenent press, 400 s. ISBN: 978-80-7261-168-3. MAŇAS, L., KOČARA, F., 1978. Stroje a zařízení pro dřevařský průmysl. 1. vyd. Praha: SNTL, 272 s. L13-C2-IV-31/25 534. MATOUŠEK, O., RŮŽIČKA, J., 1965. Psychologie práce. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury, 286 s. 25-122-65. NAKONEČNÝ, M., 1999. Sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 287 s. ISBN 80-200-0690-7.
Použité zdroje
54
PETRŮ, P., TOMEČEK M., 2001. Prevence a řízení rizik z hlediska bezpečnosti práce, svazek 2–nebezpečí při vybraných pracovních činnostech. Praha: Verlag Dashöfer, 480 s. ISBN 80-86229-37-8. ROUSEK, M., KOPECKÝ, Z., NOVÁK, V., 2007. Elektrické a strojní mechanismy. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 158 s. ISBN 978-807375-062-6. SELYE, H., 1950. The physiology and pathology of exposure to stress: A treatise based on the concept of the general-adaptation-syndrome and the diseases of adaptation. Montreal: ACTA, Inc. Medical Publisher. SVATOŇ, J., 2000. Ochrana dřeva. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 203 s. ŠEDIVÝ, V., 2004. Ergonomie cvičení. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 73 s. ISBN 80-7157-763-4. ŠIMLOVIČ, L., 1971. Bezpečnosť práce a ochrana zdravia v drevopriemysle. 1. vyd. Bratislava: ROH, 308 s. 74-005-71. TOMŠÍK, P., DUDA, J., 2011. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 266 s. ISBN 978-80-7375-556-0. POLEK-DURAJ, K., 2015. Working conditions in the sawmill industry in the opinion of employees and employers on the example of a medium- sized plant (case study). Annals of Warsaw University of Life Sciences – SGGW Forestry and Wood Technology Department of Regional Policy, Opole University of Technology. ŽÍDKOVÁ, Z., 2005. Monotónie v pracovním procesu. České pracovní lékařství číslo 4, 193-197. NORMY: ČSN 49 6101 Dřevozpracující zařízení. Bezpečnostní požadavky na svislé rámové pily. ČSN 49 6104 Dřevozpracující zařízení. Bezpečnostní požadavky na pásové pily.
Použité zdroje
55
INTERNETOVÉ ZDROJE: ŠEDIVÝ, V., 2006. Ergonomie a BOZP. Multimediální učenice LDF MZLU, 319 s., Brno, [online] URL http://user.mendelu.cz/~sedivy BOZPPROFI. CZ, 2009 [ONLINE]. Zdroj: Verlag Dashöfer, Dostupné z WWW: http://www.bozpprofi.cz/33/ramove-a-pasove-pilyuniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_ZwJhLCFZhnPW93Qsd95gLCQ/?q uery=r%E1mov%E1%20pila&serp=1
