Příčiny a dopady ilegálního obchodu na vývoj politicko-ekonomické situace v regionu střední Afriky

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Příčiny a dopady ilegálního obchodu na vývoj politicko-ekonomické situace v regionu střední Afriky

Bakalářská práce

Autor: Nicol Šaferová Vedoucí práce: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. Brno 2014

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Zbyškovi Koreckimu, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a cenné rady, které mi byly poskytnuty. Ráda bych také poděkovala svým přátelům, kteří mě při psaní této práce podporovali.

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 25. května 2014 podpis

Abstrakt ŠAFEROVÁ, N.: Příčiny a dopady ilegálního obchodu na vývoj politicko-ekonomické situace regionu střední Afriky. Bakalářská práce. Brno, 2014. Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou ilegálního obchodu s nerosty v Demokratické republice Kongo. V teoretické části je obecně charakterizován region Střední Afriky, bezpečnostní dilema, míra rezistence, trvale udržitelný rozvoj a jeho indikátory, problematika nerovnoměrného rozložení přírodních zdrojů a ilegálního obchodu. Analytická část je zaměřena na analýzu dopadů ilegálního obchodu na bezpečnost státu.

Klíčová slova ilegální obchod, bezpečnost, Demokratická republika Kongo, nestabilita, nerosty

Abstract ŠAFEROVÁ, N.: Causes and impacts of illegal trade on the development of politicaleconomic situation in Central African Region. Bachelor thesis. Brno, 2014. This thesis deals with illegal mineral trade in the Democratic republic of the Congo. The theoretical part is generally characterized the Central Africa Region, security dilemma, resistance effort, sustainable development and its indicators, problems of uneven distrution of natural resources and illegal trade. The analytical part is focudes on the analysis of the effects of illegal trade to national security.

Key words illegal trade, security, Democratic republic of the Congo, instability, mineral

OBSAH 1

Úvod ....................................................................... Chyba! Záložka není definována.

2

Cíl a metodika práce ............................................................................................... 9

3

2.1

Cíl práce ............................................................................................................. 9

2.2

Metodika práce ................................................................................................... 9

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 11 3.1

Vymezení regionu ............................................................................................ 11

3.2

Bezpečnost ....................................................................................................... 11

3.2.1

Bezpečnostní dilema ................................................................................. 12

3.2.2

Míra rezistence .......................................................................................... 13

3.3

(Trvale) udržitelný rozvoj ................................................................................ 14

3.4

Indikátory udržitelného rozvoje ....................................................................... 15

3.4.1

Ekonomický pilíř ...................................................................................... 15

3.4.2

Sociální pilíř.............................................................................................. 16

3.4.3

Environmentální pilíř ................................................................................ 17

3.4.4

Měření udržitelného rozvoje ..................................................................... 18

3.5

Nerostné suroviny ............................................................................................ 19

3.5.1 3.6

Nelegální obchod ............................................................................................. 20

3.6.1 3.6.1.1 4

Nerovnoměrné rozložení přírodních zdrojů .............................................. 19

Nelegální obchod s přírodními zdroji ....................................................... 21 Kontrolní opatření obchodu s drahými nerosty a diamanty .............. 23

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 24 4.1

Nerostné bohatství v demokratické republice Kongo ...................................... 24

4.1.1

Historie konfliktu a příčiny ilegálního obchodu v zemi ........................... 26

4.1.1.1

Ozbrojené složky ve východní provincii ........................................... 29

4.2

Pašování a nelegální obchod ............................................................................ 30

4.3

Analýza dopadů na bezpečnostní stabilitu země.............................................. 31

4.3.1 4.3.1.1

Dopad na vládu a politickou stabilitu ....................................................... 31 Dopad na občanskou svobodu ........................................................... 32

4.3.2

Dopad na společnost a obyvatele .............................................................. 33

4.3.1

Ekonomický dopad ................................................................................... 36

4.4

Analýza HDI .................................................................................................... 38

4.5

SWOT analýza ................................................................................................. 41

4.6

Možné řešení .................................................................................................... 42

5

Závěr ....................................................................................................................... 45

6

Použitá literatura a internetové zdroje................................................................ 47

7

Seznam použitých zkratek .................................................................................... 59

8

Seznam obrázků, tabulek a příloh ....................................................................... 59

9

Přílohy .................................................................................................................... 60

1. ÚVOD Je obecně známo, že ilegální obchod představuje velkou zátěž pro ekonomický systém země. Ilegální obchod dominuje zejména v rozvojových zemích, neboť v těchto částech světa většinou chybí centrální autorita, která by zajistila omezení míry nelegálních činností. Výskyt rozsáhlých ilegálních obchodních sítí je obecně podmíněn chudobou, nestabilitou a častými konflikty. Nelegální obchod velmi negativně ovlivňuje, jak sociální, tak i ekonomickou a environmentální oblast udržitelného rozvoje. Mezi negativní dopady patří například ztráta potencionálních finančních prostředků země, větší daňová zátěž na obyvatele, kteří platí daně a mnoho dalších. Široký rozsah ilegálních činností je způsoben tím, že neformální sektor je velice přizpůsobivý nestabilním podmínkám, a dokáže se orientovat i na lidi, kterým se špatně hledá práce. Tedy na lidi negramotné, či nedostatečně vzdělané, chudé a málo kvalifikované. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na Demokratickou republiku Kongo, protože se jedná o zdrojově nejbohatší zemi z celého regionu střední Afriky. Současně právě zde dochází k největší míře pašování nerostů do okolních států, které jsou následně posílány přes Spojené arabské emiráty do Belgie, Kanady a Číny. S ilegálním obchodem v zemi souvisí i přítomnost velkého počtu cizích ozbrojených skupin, které prostřednictvím zisků z ilegální těžby financují své nezákonné aktivity. Stát je prostřednictvím rozsáhlých ilegálních obchodních sítí připravován o velké množství finanční prostředků, které by mohly být investovány do rozvoje země, ale také do zlepšování stavu zdravotnictví a školství. Vzhledem k velmi nestabilní situaci v zemi, velké míře korupce a nedostatečnému počtu soudců, vláda není schopna zajistit dodržování základních práv svých občanů. V důsledku těchto aspektů má i přes velké nerostné bohatství Demokratická republika Kongo velice nízký index HDI.

8

2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat ilegální obchod s nerosty v Demokratické republice Kongo a na základě provedené analýzy navrhnout opatření přispívající ke stabilizaci bezpečnostní situace v zemi. Předložená práce je rozdělena do několika částí, nejprve vymezím region Střední Afriky, poté obecně definuji trvale udržitelný rozvoj a jeho indikátory, problematiku nerovnoměrného rozložení přírodních zdrojů a ilegálního obchodu. V praktické části popíši nerostné bohatství, které se v Demokratické republice Kongo vyskytuje a činí ji tolik přitažlivou pro okolní státy a různé ozbrojené milice. V dalších kapitolách se budu věnovat historickému vývoji konfliktu v zemi. Zaměřím se na provázanost mezi konžskými válkami a příčinami ilegálního obchodování s nerosty. Dále se budu zabývat negativními účinky přítomnosti ozbrojených skupin zejména ve východních provinciích státu. V posledních podkapitolách bude analyzován dopad ilegálního obchodu na vládu, politickou stabilitu, obyvatelstvo a ekonomiku země, a to v letech 2006–2012. V závěru praktické

části

budou

analyzovány

možné

scénáře

vývoje

v oblasti

a poskytnuty návrhy na opatření potřební ke zlepšení situace v zemi.

2.2 Metodika práce Omezení práce: Vzhledem k obrovskému rozsahu problematiky byla bakalářská práce omezena pouze na ilegální obchod s nerosty v Demokratické republice Kongo, která patří ke zdrojově nejbohatším státům z celého regionu. Analyzovaná data a informace pocházela zejména z knih, odborných publikací a elektronických zdrojů. Avšak za klíčové prameny pro tuto bakalářskou práci považuji zejména cizojazyčné výroční zprávy a materiály, které bývají poskytnuty různými organizacemi, jenž v Demokratické republice Kongo působí. Pro naplnění cíle bakalářské práce bylo nutné použít obecné a specifické vědecké metody, na základě kterých budou zpracovaná data využita k vyhodnocení, formulaci

9

závěrů a doporučení. Při zpracování bakalářské práce bude použita zejména metoda literární rešerše. V návrhové části bude dále použita historicko-komparativní metoda a SWOT analýza. Historicko-komparativní metoda popisuje vývoj šedé ekonomiky v zemi a současně analyzuje, jak šedá ekonomika souvisí s vleklými válečnými konflikty v zemi. Ve SWOT

analýze

budou

vytvořeny

dva

scénáře

vývoje

situace

v oblasti,

nejpravděpodobnější a nejhorší. Pro stanovení možných postupů a procesů, jež povedou k zabezpečení udržitelného rozvoje v zemi, bude v návrhové části použita metoda dedukce.

10

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení regionu Předložená bakalářská práce se zaměřuje na Demokratickou republiku Kongo, která leží v regionu střední Afriky společně s Burundi, Čadem, Středoafrickou republikou Rwandou, Republikou Kongo, Gabonem, Rovníkovou Guineou, Kamerunem, Svatým Tomášem a Princovým ostrovem (viz obr. 1).

Obr. 1: Státy střední Afriky Zdroj: [1]

3.2 Bezpečnost Bezpečnost je velice důležitý pojem v životě každého z nás, má celou řadu definic. Například v oboru mezinárodních vztahů je tento pojem popisován jako stav, kdy se jednotlivci, skupiny nebo státy necítí být ohroženy, nebo se cítí být účinně chráněni před vážnými hrozbami. Stupeň bezpečnosti je závislý například na historických zkušenostech, pocitech atd. [2]

11

Jak je znázorněno na obrázku 2, stupeň bezpečnosti bývá definován v intervalu 0-10, [3] kde nula zastupuje nejhorší variantu, tedy násilí, chaos. Hodnota deset odpovídá ideálnímu právu a pořádku.

Obr. 2: Stupeň bezpečnosti Zdroj: [3]

3.2.1

Bezpečnostní dilema

Koncept bezpečnostního dilema byl poprvé definován Johnem Herzem v roce 1950 jako situace, ve které žene státy nejistota, či pocit nebezpečí k získání větší moci, než mají ostatní státy. Od doby svého vzniku vzbudila tato koncepce zájem až s následky první světové války. [4] K hlavním principům světového politického systému v podmínkách anarchie patří svépomoc. To znamená, že se stát musí spolehnout pouze na vlastní sílu, aby byla zajištěna jeho existence. Musí tedy v dynamickém prostředí mezinárodních vztahů, při neúplné znalosti moci a cílů ostatních aktérů, vystupovat jako egoista, jehož primárním cílem je maximalizace svobody při politickém manévrování. Pokud tento princip aplikují všechny státy, dochází ke zvýšení všeobecné nejistoty a zesilování problému mocenské rovnováhy. [5] Koncept „bezpečnostní dilema“ říká, že při rozhodování o zajištění bezpečnosti státu je vycházeno z nejhorší možné alternativy chování ostatních států. V případě, že dojde ke zvyšování síly v důsledku zabezpečení státu, dojde zároveň ke zvýšení mocenského potenciálu, který povede ke zvýšení pocitu ohrožení ostatních států a například ke zbrojení. Pokud stát svoji sílu zvyšovat nebude, poklesne tím jeho relativní moc a stane se slabším v porovnání s ostatními státy (viz obr. 3). [5]

12

Obr. 3: Bezpečnostní dilema Zdroj: [3]

Důsledkem zvyšování svého vojenského potenciálu je spirálový model, na jehož základě dochází ke stabilizaci mocenské rovnováhy na stále vyšších úrovních vojenské cíly. Výsledkem konceptu je skutečnost, že pozornost státu je soustředěna zejména na porovnávání moci vůči ostatním státům, a opomíjení vlastních absolutních výhod. [5] 3.2.2

Míra rezistence

Míra rezistence vůči ostatním skupinám závisí na počtu lidí podílejících se na vzpourách, nebo diverzních aktivitách, strategii a taktice. Může být velmi prospěšná v případě potřeby charakterizovat úsilí odporu. Míra rezistence se na stupnici pohybuje od 0-10 (viz obr. 4). [5]

Obr. 4: Stupně rezistence Zdroj: [3]

13

Aktéři mají na výběr široké spektrum možností, od spolupráce a odzbrojení až po přímou násilnou konfrontaci. Úroveň rezistence se bude měnit v závislosti na aktuální vojenské, politické a ekonomické situaci. [3]

3.3 (Trvale) udržitelný rozvoj Kontrast mezi snahou o ochranu životního prostředí a hospodářským rozvojem se začal projevovat již od 70. let 20. století. K rozporu mezi těmito aspekty přispěla zejména konference ve Stockholmu, která upozorňovala na nutnost chránit životní prostředí ohroženého hospodářskou činností lidí. [6] V důsledku rychlého vývoje hospodářského růstu, jenž vedl k nadměrnému zatížení životního prostředí, vznikla potřeba tyto dva aspekty propojit a zamezit vývoj jednoho aspektu na úkor druhého. Tato snaha se nazývá koncept (trvale) udržitelného rozvoje. [7] Existuje mnoho definic udržitelného rozvoje, jeho nejčastěji interpretovaná verze je popsána ve zprávě pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) z roku 1987. [7] Zpráva nazvaná Naše společná budoucnost jej definuje jako: „Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnost splnění potřeb generace příštích.“ [6] Podle českého kulturního a sociálního ekologa PhDr. Ivana Ryndy je koncept udržitelného rozvoje výstižněji definován jako: „Komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné nově redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy.“ [8] Koncept trvale udržitelného rozvoje byl přijat v roce 1992 na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru společně s dokumentem nazvaným Agenda 21, v němž jsou definovány a dále rozpracovány základní principy (trvale) udržitelného rozvoje. [6, 7]

14

(Trvale) udržitelný rozvoj zahrnuje problematiku čtyř základních aspektů: ekonomika, životní prostředí, společenské instituce a situace jednotlivých osobností. [6] Základní principy udržitelného rozvoje: [7] 1. Propojení základních oblastí 2. Dlouhodobá perspektiva 3. Kapacita životního prostředí je omezená 4. Předběžná opatrnost 5. Prevence 6. Kvalita života 7. Sociální spravedlnost 8. Zohlednění vztahu lokální–globální 9. Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost 10. Demokratické procesy

3.4 Indikátory udržitelného rozvoje Indikátory udržitelného rozvoje jsou ukazatele, které sledují vývoj určitého jevu pomocí metod 1) sledování, 2) zaznamenávání a 3) vyhodnocování. Bývají sestaveny tak, aby odrážely základní pilíře udržitelnosti (sociální, ekonomický a environmentální). [9] Prostřednictvím těchto ukazatelů sledujeme, zda společnost směřuje svůj vývoj k udržitelnému rozvoji, či nikoliv. Současně indikátory mohou být použity ke stanovení hranice, ve které může být rozvoj společnosti realizován. [10] Indikátory rozvoje bývají sledovány na místní, národní a globální úrovni. 3.4.1

Ekonomický pilíř

Podstatou ekonomického rozvoje je teorie, že bychom neměli spotřebovávat více, než dokážeme vyprodukovat, úhrn bohatství je tedy jako základní kapitál zachován. Ten je podle

Světové

banky

složen

z přírodního

kapitálu,

vyrobeného

kapitálu

a nepostižitelného kapitálu (lidské vzdělání a instituce). [11] Základním ekonomickým indikátorem udržitelného rozvoje je hrubý domácí (nebo národní) produkt. [12]

15

3.4.2

Sociální pilíř

Aby bylo dosaženo sociální udržitelnosti, musejí být kapitál, populace a technologie ve společnosti uspořádány tak, aby životní úroveň každého obyvatele byla adekvátní a bezpečná. [11] Na celosvětové úrovni se nejvíce používá k monitorování aspektů sociálního pilíře indikátor Index lidského rozvoje (Human Development Index – dále jen HDI), [11] který souhrnně informuje o vzdělání, zdraví a celkovém rozvoji lidské společnosti. [12] Index HDI vznikl v roce 1990, když Rozvojový program OSN (United Nation Development Program – UNDP) vydal první zprávu o lidském rozvoji pod názvem Human Development Report. [13] Prostřednictvím HDI měříme kvalitu života v jednotlivých zemích, [14] která je měřena pomocí tří základních ukazatelů: délka života, vzdělanost a hmotná životní úroveň. [15] Od vzniku Indexu lidského rozvoje došlo v průběhu let k několika změnám při jeho výpočtu. Do roku 1993 byly hodnoty HDI definovány jako skutečné nejnižší a nejvyšší hodnoty a pohybovaly se v rozmezí 0–1. V důsledku neustálých změn minimálních a maximálních hodnot HDI způsobených posunem hodnot jak stávajících zemí, tak i nově přistoupivších do tabulky HDI, docházelo ke zkreslování výsledků, a nebylo tak možné objektivní časové srovnání. Proto se od roku 1994 používají konstantní minimální a maximální hodnoty ve stejném rozmezí. [15] Další změny jsou rozděleny na období před rokem 2010 a po roce 2010. Do roku 2010 byl ukazatel délky života počítán jako naděje dožití při narození, znalostní ukazatel měřen prostřednictvím míry gramotnosti dospělých osob a poměrem osob zapsaných ke studiu na primární, sekundární a terciární úrovni vzdělání a hmotná životní úroveň pomocí HDP na obyvatele (viz tab. 1). Po roce 2010 došlo ke změně výpočtu ukazatelů zaměřených na znalosti a hmotnou životní úroveň. Znalostní ukazatel je nyní měřen pomocí očekávané délky vzdělávání a střední délky vzdělávání dospělé populace (25 let a více) a ukazatel hmotné životní úrovně prostřednictvím hrubého národního důchodu na jednoho obyvatele v paritě kupní síly. [14]

16

Tab. 1: Konstrukce HDP používaná do roku 2010 Zdroj: [15]

Dimenze lidského rozvoje

Ukazatel

Index dimenze

Zdraví

Očekávaná délka života při narození

Index očekávané délky života

Podíl gramotných na dospělé populaci (15 let a více) Vzdělání

Životní úroveň

3.4.3

Složený hrubý podíl zapsaných ke studiu v primárním, sekundárním a terciárním stupni vzdělání

Index vzdělání

HDP na osobu (PPP US $)

Index HDP

Minimální Maximální hodnota hodnota

25 let

85 let

0%

100 %

0%

100 %

100 PPP US $

40 000 PPP US $

Environmentální pilíř

Pro dosažení fyzické udržitelnosti životního prostředí musí energie a materiály splňovat tři základní podmínky: [11] • Míra využívání obnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost jejich obnovy. • Míra znečištění nesmí přesáhnout asimilační kapacitu životního prostředí. • Míra využití neobnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost, s jakou se vyvíjí jejich obnovitelné náhrady. Současný vývoj tyto podmínky nesplňuje. Ekonomický růst průmyslové společnosti a jím zprostředkovaný sociální vzestup je založen na spotřebě neobnovitelných zdrojů a na využívání nezastavěných ploch pro stavby a výrobní činnosti, aniž by docházelo ke

17

kompenzaci ve formě navrácení odpovídající velikosti území do přirozeného a nepoškozeného stavu. [11] Abychom zvrátili tento nežádoucí vývoj, jsou vydávána legislativní opatření, která se snaží především snížit zátěž na životní prostředí. V celosvětovém měřítku je dokázáno, že největší péči věnují životnímu prostředí nejvíce rozvinuté země se stabilním demokratickým systémem. Tyto země spotřebovávají největší část neobnovitelných zdrojů z méně vyspělých zemí i přesto, že díky enormní těžbě dochází k poškozování jejich životního prostředí. [11] 3.4.4

Měření udržitelného rozvoje

Jelikož je měření udržitelného rozvoje poměrně obtížné, [10] existují tři základní přístupy k jeho měření. První přístup upravuje vnímání HDP, neboť v sobě zahrnuje jak ekonomické, tak i sociální a environmentální aspekty. Příkladem prvního přístupu mohou být netržní aktivity, jako je dobrovolnická práce. [16] Dalším přístupem je environmentální účetnictví, které na různých úrovních sleduje vzájemné propojení mezi ekonomikou a životním prostředím. [16] Třetí koncept se zaměřuje na měření kvality života (Quality of Life Measures). Tento přístup se již pohybuje nad rámce environmentálních a sociálních statistik, navíc používá data, která se zabývají stavem a vývojem kvality života v různých sociálních skupinách a zemích. [16] Základní příčiny obtížného měření udržitelného rozvoje: [10] 1. Nejasná vazba mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem. Jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje je, že jeho tři základní pilíře (sociální, environmentální a ekonomický) budou v rovnováze. Ve skutečnosti často dochází k tomu, že se jednotlivé pilíře dostávají do vzájemného rozporu, například výstavba dálnice vs. ochrana přírody. 2. Nedostatek dat o některých základních parametrech udržitelnosti. Nedostatek základních dat může vést k tomu, že nebude možné vytvořit relevantní indikátory.

18

3. Nadbytek specializovaných dat a informací. Informační revoluce vedla ke znehodnocení informací, když v dnešní době existuje velké množství informací, nejrůznějších expertiz atd., nemusí vyhovovat požadavkům udržitelného rozvoje.

3.5 Nerostné suroviny Nerostné suroviny jsou přirozenou součástí zemské kůry a člení se na rudní a nerudní suroviny a fosilní paliva. [17] Podle odhadů se ve světě nachází až dvacet tisíc reálných rudních ložisek a počet nerudních ložisek převyšuje množství ložisek rudních několikanásobně. Za ložisko nerostné suroviny považujeme přírodní hromadění minerálů. Pokud se blízko sebe vyskytuje několik ložisek stejného druhu nerostné suroviny, hovoříme o revíru nebo distriktu. [18] Od druhé poloviny 20. století dochází k růstu světové hospodářské činnosti, což vede ke zvýšení poptávky po surovinách. Zdroje minerálních látek zatím postačují na pokrytí poptávky, ale s poklesem světových zásob dojde ke zvýšení počtu válek o suroviny a dalších konfliktů. [19] Za rok 2003 spotřebovala světová populace 32 miliard tun nerostných surovin (kromě vody) v hodnotě téměř 1,123 miliard dolarů. [20] 3.5.1

Nerovnoměrné rozložení přírodních zdrojů

Koncentrace nerostů v zemské kůře není rovnoměrná, v některých částech bývají ložiska silně koncentrována, v jiných částech mohou být zastoupena pouze stopově, [21] proto například může být spotřeba některých vzácnějších ložisek realizována prostřednictvím pár míst na světě. [22] Nerovnoměrné rozmístění přírodních zdrojů je způsobeno geologicko-biologickými procesy, které probíhaly ještě před vznikem lidské společnosti, a bývá označováno za jednu z příčin nerovnoměrného rozvoje hospodářství jednotlivých zemí. [23]

19

Globální rozložení přírodních zdrojů se liší nerost od nerostu, například naleziště zlata jsou známé ve více než stech zemí světa, ale největší zásoby se nacházejí v Jihoafrické republice, tvoří téměř 28 % světových zásob. [24] V Africe se nachází velké množství nerostných zdrojů, je zde nerovnoměrně rozloženo až 12 % světových zásob ropy, 42 % světové zásoby zlata, 80–90 % chromu a platiny, ale také obrovské zásoby dřeva. Kvůli tak obrovským zásobám těchto nerostných surovin zde dochází často ke konfliktům. [25]

3.6 Nelegální obchod Definování nelegálního obchodu je poměrně obtížné, neboť to, co je považováno v jedné zemi za nelegální, může být v jiné zemi legální. Nelegální obchod je druhem zločinu, jehož některé formy bývají často považovány za amorální a zločinné. Dodnes v řadě zemí stále ještě nebyly zavedeny zákony a tresty pro některé nejběžnější formy nelegálního obchodu. [26] Jakákoliv forma ochodu, zákonná či nezákonná, vzniká tehdy, pokud všechny zúčastněné strany mají z obchodu prospěch, avšak k nezákonnému obchodu většinou dochází, pokud jsou očekávané výnosy větší než u jeho zákonné formy. [27] V důsledku zvyšujícího se rozsahu nelegálních aktivit (pašování lidí, korupce, praní špinavých peněz, obchod se zbraněmi, padělaným zbožím, drogami atd.), zaznamenává globální ekonomiky velký rozvoj. Odhaduje se, že tvoří 8 až 15 % světového HDP. [28] Dopady nelegálního obchodování mohou být obrovské. Může být například narušena bezpečnost, ekonomický růst státu a socioekonomický blahobyt obyvatel země, ale také stabilita vlády, což může vést až k rozpoutání válečného konfliktu. [28] Nezákonný obchod může mít i ekonomické a environmentální následky (obchod s přírodními zdroji a vzácnými kovy), může dojít k rušení ekosystému nebo snížení ekologicky udržitelných aktivit a omezení jejich budoucího využití. [27] V tabulce 2 jsou zobrazeny celosvětové příjmy z nelegálních aktivit v roce 2012. Největší podíl (ze zmíněných nelegálních aktivit) měl na nelegálním obchodování

20

obchod s drogami (49 %), obchod s padělky a nepovoleným zbožím, který tvořil v roce 2012 až 38 %. Tab. 2: Celosvětové příjmy z nelegálních aktivit v roce 2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných z [29]

Nelegální činnost

Hodnota v miliardách dolarů

Obchodování s drogami

320

Padělky a nepovolené napodobeniny

250

Obchodování s lidmi

32

Obchodování se zvířaty

19

Obchodování s ropou

11

Rybolov

10

Těžba

10

3.6.1

Nelegální obchod s přírodními zdroji

Podle zprávy nazvané „Globalizace zločinu,“ která byla zveřejněna Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, (United Nations Office on Drugs and Crime – UNODC) vytváří obchodování s přírodními zdroji druhé nejnebezpečnější peněžní toky, hned po obchodu s drogami. [30] Země, které se vyznačují neefektivním vládnutím, slabou centrální vládou a častými konflikty, obvykle nejsou schopny kontrolovat přírodní zdroje, které se vyskytují na jejich území. Vzniká tedy prostor pro ilegální obchod a zkorumpované podnikatele, rebely, státní a vojenské úředníky atd. [30] Drahé kameny a kovy přitahují pozornost nelegálních obchodníků nejen kvůli jejich vzhledu a stabilní hodnotě, ale také kvůli tomu, že jsou využívány v nejvyspělejších technologiích, a tudíž vysoce ceněny. Představují rovněž velmi dobrý zdroj příjmů, prostřednictvím kterého jsou snadno financovány války a konflikty zejména v politicky

21

a ekonomicky nestabilních oblastech, ale také další ilegální aktivity, jako je například obchod s drogami, zbraněmi atd. [31] V 90. letech byly populární teorie, které tvrdily, že soupeření o přírodní zdroje se stane jedním z hlavních aspektů mezinárodní politiky. Tyto teorie se ovšem ukázaly jako mylné. Toto tvrzení podporuje i fakt, že přední producenti diamantů v Africe, jako je například Botswana, Namibie a JAR, patří ke stabilním státům v regionu. Na druhou stranu v ostatních významných producentských zemích v Africe (Demokratická republika Kongo, Angola, Sierra Leone atd.) ilegální obchod s diamanty a dalšími nerosty spíše uměle prodlužuje stávající konflikty. [32] Dalším důvodem tak vysokého zájmu o drahé kovy a kameny je jejich poměrně jednoduchá a nenákladná přeprava a snadný prodej v porovnání s jinými druhy nelegálních aktivit. Důvody, proč jsou diamanty a další drahé kameny a kovy zdrojem konfliktů: [33] • Jsou malé, přenosné a lehce ukrytelné, proto je jejich doprava prostřednictvím kurýra či jiných metod poměrně jednoduchá. • Jsou cenné i neopracované. • Vystopování obchodních tras je poměrně obtížné. • Směna nerostů je běžná a často společensky přijatelná praktika mezi povstaleckými skupinami, které nemohou spoléhat na průmyslové prostředníky, aby je mohli prodat. • Diamanty mají poměrně stabilní cenu a jsou relativně imunní vůči výkyvům na trhu. Většina pokusů o vysledování místa, odkud nerosty pocházejí, končí neúspěšně. Diamantový průmysl se pokouší skrze různé strategie ujistit, že krvavé diamanty nejsou otevřeně obchodovány, zejména prostřednictvím certifikačních systémů. [33]

22

3.6.1.1 Kontrolní opatření obchodu s drahými nerosty a diamanty Za účelem zamezení ilegálnímu obchodu s nerosty, pocházejících zejména z východní provincie Demokratické republiky Kongo, bylo vydáno vládami a organizacemi mnoho opatření.

Prvním z nich je Kimberleyský proces (Kimberley Process – KP). Jedná se o iniciativu vlád, podniků a občanských společností, která je zaměřena na zastavení nelegálních toků konfliktních diamantů například v Angole, Demokratické republice Kongo, Sierra Leone atd. [31] Dalším opatřením je Iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (Extracting Industries Transparency Initiative – EITI). EITI je sdružení vlád, podniků a občanských společností, které spolu kooperují, aby zlepšily otevřenost a odpovědnou správu výnosů z přírodních zdrojů. Země uplatňující EITI standardy jsou povinné zajistit vládám úplné zveřejnění daní a dalších plateb z ropy, zemního plynu atd. Tyto platby jsou poté uveřejněny ve výročních zprávách EITI. [34] Spojené státy americké zavedly Dodd-Frankův zákon o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele (DoddFrank Wall Street Reform and Consumer Protection Act). Na základě této reformy jsou americké společnosti povinny pomocí sledování a kontroly minerálních dodavatelských řetězců zajistit, aby nepoužívaly ve svých produktech minerály, které jsou vázané na konflikt v Demokratické republice Kongo.1 [35] Současně se používá například také Harmonizovaný systém (Commodity Description and Coding Systém, „Harmonized System” – HS) a mnoho dalších. [31]

1

Reforma Dodd-Frank má i své odpůrce. Podle odborné asistentky politologie na Morehouse univerzitě Laury E. Seay, oddíl číslo 1502 reformy Dodd-Frank velice negativně ovlivňuje konžský těžební sektor. Na místo snahy o zlepšení situace či každodenního života v Demokratické republice Kongo, 1502. Oddíl této reformy v podstatě zakázal vývoz surovin ze země. Následkem zákazu ztratilo práci až dva miliony horníků zejména ve východní části země. [36]

23

4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Nerostné bohatství v demokratické republice Kongo Vzhledem k obrovskému množství nerostných surovin nacházejících se v Demokratické republice Kongo, bývá země označována za jeden z nejbohatších států. [37] Avšak podle indexu HDI je tomu právě naopak. Příčinou je slabá centrální vláda, korupce, ale také neustálé konflikty organizované zejména sousedními zeměmi. Na území o rozloze 2 344 858 km2 se nachází více než 1100 minerálních látek, [38] jako jsou: diamanty, kobalt, ropa, nikl, železo atd. (viz tab. 3). Mezi čtyři největší těžební oblasti státu patří provincie: Katanga, Kasai Oriental, Kasai Occidental, severovýchodní Kongo a Kivu-Maniema (viz příloha 1). [38] Tab. 3: Výskyt nerostných suroviny v DR Kongo dle provincií Zdroj: [38]

Provincie

Suroviny

Bandundu

Diamanty, zlato, ropa

Bas Congo

Bauxit, vápenec, fosfáty, vanadium, diamanty, zlato

Equateur

Železo, měď, zlato, diamanty

Orientale

Zlato, diamanty, železo

Kasai Oriental

Diamanty, železo, stříbro, nikl, cín

Kasai Occidental

Diamanty, zlato, magnezit, chróm, nikl

Katanga

Měď a přidružené minerály, kobalt, magnezit, vápenec, uran, uhlí

Severní Kivu

Zlato, niobium, tantal, cínovec, beryl, wolfram

Jižní Kivu

Zlato, niobium, tantal, cínovec, safíry

Maniema

Cín, diamanty, cínovec, koltan

24

Demokratická republika Kongo je jedním z největších světových producentů kobaltu (tvoří více než ½ světových zásob), zinku, tantalu, cínu, diamantů2a mědi. [40] Kadmium, kasiterit, zlato, stříbro, wolframit a uran se zde těží v menší míře. [41] Minerály tvoří značnou část vývozu, a proto znamenají pro Demokratickou republiku Kongo největší zdroj přímých zahraničních investic. [42] V roce 2012 zde bylo vytěženo 55 % světové produkce kobaltu, 20 % průmyslových diamantů a 12 % tantalu. Celkově těžba nerostných surovin podle odhadů v roce 2012 tvořila 12,1 % HDP a v témže roce obecné kovy a ropa tvořily 95 % exportu republiky. [34] Konžský měděný pás v provincii Katanga obsahuje velice kvalitní zdroje mědi, kobaltu, zinku a uranu. Od počátku těžby, která započala kolem roku 1900 a trvala až do roku 2003, zde bylo vytěženo 18 milionů tun mědi, 0,5 tuny kobaltu, 3,6 tun zinku. [38] Většina příjmů z obecných kovů pochází právě z provincie Katanga. [41] Diamanty se nejvíce těží ve východní a západní provincii Kasai a v menší míře se nacházejí i v provinciích Wquateur a Orientale. [41] V roce 2012 tvořilo diamantové odvětví až 10 % vývozu celé republiky. V roce 2008 výdělky z prodeje diamantů dosahovaly 875 000 000 USD a o rok později byla hodnota jejich prodeje odhadována až na jednu miliardu USD. [42] Koltan a kasiterit se staly důležitým vývozním artiklem v provinciích Maniema, Severní a Jižní Kivu, zároveň v provinciích Orientale a Jižní Kivu se nachází velké naleziště zlata. Demokratická republika Kongo dokotakénce těží ropu, která se nachází jak na pevnině, tak v ústí řeky Kongo. Polovinu z celé produkce vlastní firma Muanda International Oil Company, kterou vlastní francouzská společnost Perenco Oil. Většina těžebního sektoru byla znárodněna v roce 1970. [41]

2

V Demokratické republice Kongo se nachází až 30 % světových zásob diamantů. [39]

25

Tab. 4: Přehled státních společností operujících v DR Kongo Zdroj: vlastní návrh na základě dat dostupných z [41]

Společnost

Nerost

Provincie

Générale des Carrières et des Mines (Gécamines)

Měď, kobalt

Katanga

Miniere de Bakwanga (Miba)

Diamanty

Kasai

Office des mines d'or de Kilo-Moto (Okimo)

Zlato

Kilomoto

The Société minière et industrielle du Kivu (Sominki)

Zlato, kasiterit

Maniema

Gecamine je největší státní důlní společností, která se soustředí zejména na měď, kobalt a zinek (viz tab. 4). V roce 2010 vyprodukovala 18 000 tun mědi, ale podnikatelé doufají, že díky investičnímu programu zamřenému na modernizaci dojde do roku 2016 ke zvýšení produkce na 100 000 tun/rok. [43] MIBA je firma, která byla vytvořena v roce 1961 vládou Demokratické republiky Kongo, aby fungovala jako státní podnik, který je ze 75 % vlastnictvím Demokratické republiky Kongo a zbylých 25 % funguje jako investice zahraničních firem (Sibeka, Umicore Group). [44] Mezi lety 2002–2006 státní diamantová společnost MIBA produkovala až šest milionů karátů diamantů za rok, ale v průběhu dvou let, kvůli finančním a technickým potížím, došlo ke snížení jejich roční produkce na jeden milion karátů, [45] proto firma na přelomu roku 2009 a 2010 ukončila své operace. [42] Ačkoliv byla jejich produkce v roce 2012 minimální, snažili se o restrukturalizaci své činnosti a nalezení finančních prostředků, aby firma mohla nadále pokračovat ve svém provozu. [42] Avšak problémem je, že státní podnik MIBA zaměstnává stovky ozbrojených stráží, které hlídají oblast dolů o rozloze až 40km2. [46] 4.1.1

Historie konfliktu a příčiny ilegálního obchodu v zemi

V Demokratické republice Kongo existuje provázanost mezi konžskými válkami a příčinami ilegálního obchodu s nerosty v zemi. První příčinou ilegálního obchodování jsou neustálé válečné konflikty.

26

Problémy v Demokratické republice Kongo začaly vyhlášením nezávislosti v roce 1960 a pokračovaly s diktaturou vedenou Mobutem Sese Seko. [47] Počátek současného konfliktu v Demokratické republice Kongo se datuje k roku 1994, kdy proběhla ve Rwandě genocida Tutsiů a umírněných Hutuů. [48] V důsledku genocidy uprchlo do DR Kongo mnoho rwandských Tutsiů. Po tom, co se do konfliktů zapojila i OSN a snažila se jej ukončit, začali prchat v obavě z pomsty i Hutuové. Hutuové odcházeli zejména do provincie Severního Kivu. Tam vznikly uprchlické tábory, které se staly centry pro napadání oblastí obývaných jak rwandskými, tak i konžskými Tutsii. [48] Vzhledem k tomu, že došlo k přesunutí rwandského konfliktu do Konga, a kvůli neustálým útokům hutujských milicí z uprchlických táborů v Severním Kivu na rwandské území podpořila rwandská a ugandská vláda vznik konžského povstaleckého hnutí pro osvobození Konga (The Alliance of Democratic Forces for the Liberation of Congo-Zaire – AFDL) a zároveň do oblasti vyslala své ozbrojené složky. AFDL vedl Laurent-Désiré Kabila. Do konfliktu se zapojila i Angola, která měla velký zájem o pád Mobutova režimu. [48] Tato první konžská válka skončila 17. května 1997 vítězstvím Laurenta Kabily, který byl následně jmenován prezidentem. [49] Zpočátku byla vláda nově jmenovaného prezidenta Kabily velmi ovlivněna ugandskou a rwandskou vládou. [49] Očekávání, která byla vkládána do nově zvoleného prezidenta (demokratizační a liberalizační reformy) se ukázala jako planá. Vláda prezidenta Kabily se nápadně podobala Mobutově režimu. Hlavním nedostatkem Kabilovy vlády byla neschopnost stabilizovat situaci v zemi, zejména v provinciích Severního a Jižního Kivu. Kabila nedokázal zabránit útokům, které rebelové podnikali do okolních států. [48] Pravděpodobně proto Uganda umístila do Demokratické republiky Kongo svoje ozbrojené jednotky, [49] což se nesetkalo s pochopením u místních obyvatel. [48] Prezident Kabila si chtěl udržet svoji pozici a prosadit se jako nejvyšší vůdce svrchovaného státu, proto se rozhodl požádat rwandskou a ugandskou vládu, aby stáhly své jednotky ze země. Jeho žádost byla zamítnuta, což vedlo k vypuknutí druhé konžské války, která začala 2. srpna 1998 vpádem ugandské a rwandské armády do DR Kongo. [49]

27

Cílem této války bylo nejen sesazení Kabily z jeho prezidentského úřadu, ale zejména kontrola nerostného bohatství DR Kongo. [48] Na rozdíl od první konžské války se druhá konžská válka stala válkou o zdroje. [49] Na stranu prezidenta Kabily se připojily také státy Angola, Čad, Namibie a Zimbabwe. Celkem se do konfliktu zapojilo sedm států a pět konžských frakcí. Frakce se neustále rozrůstaly, rozdělovaly a měnily svá spojenectví. Formálně byla druhá konžská válka ukončena v roce 2003, [50] ale konflikt v zemi nadále pokračuje. Nyní zde operují tři hlavní typy aktérů: oficiální vláda Demokratické republiky Kongo, nezávislé odbojové skupiny a skupiny, které jsou řízené cizími státními aktéry. Jejich aktuální cíle, prostředky a vztahy jsou velmi proměnlivé, proto je celá situace velice nepřehledná. [51] Na základě těchto historických událostí můžeme vidět, že konflikt původně započatý z etnických a sociálních důvodů ve Rwandě se postupem času vyvinul v konflikt ekonomický, jehož podstatou je ovládnutí dolů a boj o suroviny. Okolní státy (a nejen ty) se v podstatě snaží o „umělé prodlužování“ konfliktu uvnitř země, k čemuž jsou využívány například ozbrojené milice. Tyto složky neustále mezi sebou bojují nebo napadají obyvatele a města. V DR Kongo, zejména v oblasti Severního a Jižního Kivu, dochází k neustálému rabování, znásilňování, vraždění a vybírání desátků. V důsledku těchto událostí je velice narušována stabilita celého státu a moc centrální vlády, což je dle mého názoru i jedním z cílů těchto frakcí, neboť pokud by došlo ke stabilizaci situace v zemi, byly by ozbrojené jednotky vyhnány. Mezi další příčiny ilegálního obchodu v zemi patří extrémní nestabilita centrální vlády, ta ovládá pouze část svého území, zbytek řídí povstalecké skupiny. Konžské obyvatelstvo se často potýká s nefunkčností státního aparátu a systematickým porušováním lidských práv. Demokratická republika Kongo je zároveň považována za jednu z nejzkorumpovanějších zemí světa. Korupce se stala v průběhu let součástí každodenního života místních obyvatel, ale i vysoce postavených politických představitelů. K nestabilitě státu může také přispívat velký počet etnických skupin v zemi. [51] K dalším aspektům patří rozloha a členitost země. Země se rozprostírá na území o velikosti 2 345 000 km2, téměř 60 % je tvořeno lesy a v severních oblastech se

28

nachází rozsáhlá hornatá část. Rozloha, členitost a nedostatečná infrastruktura spolu vytváří příznivé strategické podmínky pro ozbrojené milice. V důsledku strategické výhody se vládním silám nedaří milice potlačit. Asi nejdůležitějším aspektem ovlivňujícím přítomnost ilegálního obchodu v zemi je obrovské nerostné bohatství, které se v Kongu nachází, a které zároveň přestavuje hlavní zdroj příjmů pro povstalecké skupiny. [51] 4.1.1.1 Ozbrojené složky ve východní provincii Ozbrojené skupiny a vojenské jednotky se nejčastěji vyskytují v oblastech bohatých na minerály, v Demokratické republice Kongo se jedná zejména o provincie Severního a Jižního Kivu (viz příloha. 2). V roce 2011 se počet členů ozbrojených skupin ve východní části Demokratické republiky Kongo pohyboval okolo 6500–13000. Nejpočetnější byly hutujské milice (Democratic Forces for the Liberation of Rwanda – FDLR), které měly v oblasti 2400–4000 členů. Tutsijská ozbrojená složka (National Congress for the Defence of the People – CNDP) se v posledních letech částečně spojila s konžskou armádou (Armed Forces of the Democratic republic of the Congo – FARDC3), ale 1000–2000 z jejich členů se nepřipojily a fungují v regionu samostatně. Ve východní oblasti se vyskytuje také velký počet místních milicí zvaných Mai Mai a mnoho dalších. [52] Odhaduje se, že více než 90 % velkých dolů ve východní části Konga je pod kontrolou různých ozbrojených skupin, které podle odhadů v roce 2008 získaly z ilegálního obchodu s minerály až 185 milionů dolarů. [53] Ozbrojené skupiny získávají své finanční prostředky ovládnutím dolů, v kterých nutí pracovat dělníky ve velmi špatných podmínkách a s průměrným platem 1–5 dolarů za den. Nebo vybírají úplatky od dopravců, místních a mezinárodních obchodníků a hraničních kontrol. [54] Často také drancují okolní města a vesnice nebo silnice, při kterých si ozbrojené skupiny vybírají „desátky“. Například zemědělci nacházející se

3

FARDC je taktéž významně zapojena do ilegálního obchodu s nerosty v zemi.

29

v blízkosti skupiny Mai Mai museli platit až tisíc konžských franků nebo dvě až tři kila fazolí za osobu, aby měli přístup ke svým polím. [55] Na obr. 5 jsou zobrazeny klíčové důlní oblasti v provinciích Severního a Jižního Kivu, které využívají vojenské síly FDLR a CNDP. Dále jsou zde názorně zakresleny trasy nelegálního obchodování se zlatem a kasiteritem (viz podkapitola 4.2 – Pašování a nelegální obchod).

Obr. 5: Klíčové důlní oblasti, které využívají síly FDLR a CNDP Zdroj: [47]

4.2 Pašování a nelegální obchod Během války v Demokratické republice Kongo došlo k poklesu oficiálního těžebního odvětví, ale zároveň k velkému vzestupu sektoru neoficiálního. [41] K růstu ilegální těžby dochází zejména v důsledku vysokých vývozních daní, licenčních poplatků pro horníky, ale také kvůli velké chudobě, špatné morálce, korupci a prakticky permanentním konfliktům v zemi. [52]

30

Neoficiální těžba se týká zejména nerostů zlata, diamantů, kasiteritu, koltanu, mědi, stříbra a dalších nerostů. [41] Prospěch z nelegálního obchodování s minerály mají zejména obchodníci, nelegální ozbrojené skupiny, zkorumpovaní vojáci v konžské armádě. Dále zkorumpovaní soudci, úředníci, politici a mezinárodní firmy, které jsou zapojené do obchodu s minerály. [52] Zlato z provincií Kivu je primárně pašováno do Ugandy (ze Severního Kivu) nebo Burundi (z Jižního Kivu) a odtud přímo do Spojených arabských emirátů. Nelegální obchodování s kasiteritem je obtížnější. Kasiterit horníci prodávají obchodníkům, tzv. „negociants“, kteří mají licenci na nákup a prodej zboží exportním firmám. [47] Negociants kupují nerosty za hotovost a často si je prodávají i mezi sebou. [56] Negocianst mohou spolupracovat i s tzv. „comptoirs“ (obchodní domy), kterých se v provincii Kivu nachází asi čtyřicet. Kasiterit nelegálně vytěžený v provinciích Kivu je pašován do Rwandy, odkud putuje do Belgie, Kanady, Číny, Ruska a dalších zemí. [47] Dříve byly nerosty z východní province země pašovány letecky. V roce 2009 došlo v zemi k rozvoji infrastruktury, což zapříčinilo i rozvoj nelegálního obchodu. Negociants se nyní mohou vyhnout letištním kontrolám a získané minerály snadno přepravit až k hraničním přechodům Goma a Bukavu. [56]

4.3 Analýza dopadů na bezpečnostní stabilitu země 4.3.1

Dopad na vládu a politickou stabilitu

Stát je právní subjekt, který je svrchovaný nad svými obyvateli a vlastní vše na svém území. Musí zajišťovat bezpečnost země, aby mohl profitovat z nerostného bohatství. Pokud vláda není schopna řídit chod státu, bývá její role často substituována jinými složkami, například ozbrojenými milicemi ve východních provinciích země. Ozbrojené boje ve východních provinciích státu, ilegální obchod s přírodními zdroji a špatné hospodaření vlády představují vážné překážky principu právního státu. Tyto aspekty často vedou k nestabilitě vlády a rozsáhlým ozbrojeným konfliktům, a také ke zvýšení míry korupce v zemi. [57,58]

31

Ochrana vlastnických práv v Kongu je stále slabá a v současné době závislá na nefunkční veřejné správě a soudním systému. Velmi časté ozbrojené konflikty, ke kterým v zemi dochází, také odrazují potencionální investory. [58] I přesto, že je Demokratická republika Kongo využívána jako zdroj nerostných surovin již od dob belgické nadvlády, konžská vláda na tento problém přímo zareagovala až v roce 2010. Za účelem zastavit hlavní zdroj finančních toků podporujících přítomnost rebelských skupin v zemi vyhlásila vláda zákaz veškeré těžby minerálů ve východní provincii DR Kongo. Tento radikální krok byl odvolán po půl roce jeho platnosti, neboť ztížil životní podmínky zejména desítkám tisíc obyvatel, jež jsou životně závislí na legální i nelegální těžbě nerostů. [59] Tento příklad dokazuje, že vláda není schopna vymyslet účinné protiopatření, jež by jednak vyhnalo ozbrojené složky ze země nebo zamezilo ilegálnímu obchodování. 4.3.1.1 Dopad na občanskou svobodu Beztrestnost porušování lidských práv patří k velice závažným problémům v zemi. [60] Přestože prezident Kabila vyhlásil tzv. „politiku nulové tolerance“ vůči porušování lidských práv, počet zločinů v zemi se přesto šířil dál. [61] Úřady často nestíhají potrestat velkou většinu delikventů [60] zejména v důsledku nedostatku finančních prostředků. Odhaduje se, že v roce 2005 až 80 % obyvatel nemělo přístup k soudům. [61] V důsledku ozbrojených konfliktů probíhajících zejména ve východních provinciích země se v posledních dvou letech tisíce obyvatel stalo oběťmi porušování lidských práv (vraždy,

únosy,

svévolné

zatýkání,

znásilnění

atd.).

Během

let

2009

a 2010 FADRC a MONUC (United Nations Organization Mission in Democratic Republic of the Congo) zahájily několik útoků proti ozbrojené skupině FDLR pojmenované Kimia Kimia I a II. Tyto útoky měly velký dopad na civilní obyvatelstvo, v roce 2010 proběhlo několik velkých masakrů civilního obyvatelstva, například hromadné znásilnění více než sta žen na území Walikale či masakr 105 civilistů na území Masisi. Ačkoliv je právní ochrana proti zneužití zakotvena v konžské ústavě,

32

v důsledku nízkého počtu prokurátorů a nízkého podílu státního rozpočtu na spravedlnost (1,27 %) existuje jen malá pravděpodobnost postihu těchto činů. [62] Ústava z roku 2006 uvádí, že je stát povinen odstranit diskriminaci žen a zajistit dodržování a prosazování jejich práv. Rovněž musí přijmout opatření, která zajistí eliminaci násilí páchaného na ženách jak ve veřejné, tak i soukromé sféře jejich života a zároveň zajistí, aby se ženy podílely na rozvoji národa. Nicméně v důsledku nedostatečného dodržování zákonů a velkého vlivu tradic a zvyků je v mnoha oblastech v zemi diskriminace žen silně „zakořeněná.“ [62] Situace je velice špatná i v jiných aspektech. V roce 2010 bylo podle OSN 447 dětí odvedeno do ozbrojených skupin (jako vojáci), přesto vláda nepřijala žádná opatření a děti i nadále bývají unášeny a verbovány do armády. Dále také dochází k častým vraždám ochránců lidských práv, pronásledování novinářů, porušování svobody tisku, [62] zmizením osob, dětské práci, mučení, svévolnému zatýkání a zadržování, zneužívání vnitřně vysídlených osob atd. [60] 4.3.2

Dopad na společnost a obyvatele

Občané Demokratické republiky Kongo žijí již několik desítek let v neustálém konfliktu a ohrožení života. Problémy začaly od vyhlášení nezávislosti v roce 1960 a pokračovaly s diktaturou vedenou Mobutem Sese Seko, první konžskou válkou (prezidentem se stal Laurent-Désiré Kabila)4 a následně druhou konžskou válkou, která bývá označována za nejkrvavější konflikt po druhé světové válce. V současné době nejde již o etnické konflikty (jako v první konžské válce), ale o konflikt zaměřující se na surovinové bohatství Konga. Slabá vláda a nestabilita v zemi se stala „živnou půdou“ pro ilegální obchod. Ozbrojené skupiny a armády ze sousedních států drancují zejména východní část země. Snaží se dostat pod kontrolu co největší počet dolů, aby mohly znásobit zisky z ilegálního prodeje minerálů, což vede k častým ozbrojeným bojům mezi skupinami.

4

V současné době je prezidentem jeho syn, Joseph Kabila

33

Při tom se ozbrojenci dopouštějí závažných zločinů a porušování lidských práv (drancování, přepadávání, nábor dětí do armád, popravy, mučení, znásilňování, vraždy a dalších zvěrstev). Na násilí se podílejí jak rebelské skupiny, tak i vládní ozbrojené složky. Ačkoliv byla mírová smlouva podepsána v roce 2003, od roku 2007 byl opět zaznamenán růst počtu případů sexuálního násilí a nebezpečí obecně. Podle populačního fondu v roce 2008 přibylo 16 000 znásilněných žen, z toho tvoří více než 65 % dívky ve věku 12–18 let. [63] Při takovém počtu znásilnění můžeme hovořit o téměř 44 znásilněných ženách denně. Mezi lety 2008–2009 se počet znásilněných žen a dívek rozrostl až na 30 000. [53] Sexuální násilí, které je pácháno na konžských ženách a dívkách, bývá rozdělováno do tří typů. První formou je znásilnění několika muži, druhou zohavení v oblasti genitálií a třetím typem je infikování pohlavně nakažlivými chorobami.5 Jedním z cílů těchto činů mohlo být i narušení pospolitosti komunity.6 Nejen sexuální násilí, ale i dětská práce a dětští vojáci představují velký problém v Demokratické republice Kongo. Děti jsou často nahnány do dolů, kde musí těžit koltan a další minerály, což může mít velké dopady na jejich zdraví. [64] Podle odhadů pracovalo v Kongu v roce 2010 až 42 % dětí ve věku 5–14 let. [65] Obyvatelé pod tíhou velkého tlaku často raději opustí své domovy. V Demokratické republice Kongo představuje problém jak velké množství vnitřně vysídlených osob, tak i velký počet uprchlíků. V důsledku bojů mezi FARDC a různými povstaleckými skupinami bylo na konci roku 2012 v Kongu více než 2,4 milionu vysídlených osob, z toho 1,6 milionu lidí pocházelo z provincií Severního a Jižního Kivu. Z celkového počtu tvoří více než 60 % uprchlíků ženy a děti. [66] Na konci roku 2013 počet vnitřně vysídlených osob vzrostl až na

5

Odhaduje se, že až 60 % příslušníků ozbrojených milicí a armád působících v Demokratické republice Kongo je nakaženo virem HIV. [53] 6 Znásilněné ženy bývají často vyhnány ze své komunity pryč, proto poté představují mnohem snadnější cíl pro další útoky.

34

2,9 milionů lidí. Tyto posuny v rámci státu jsou z 89 % zapříčiněny ozbrojenými konflikty a asi ze sedmi procent obavami z nebezpečí. Nejhorší situace nastala v provincii Severního Kivu, odkud od září 2013 do prosince 2013 odešlo kvůli parlamentním bojům 1 123 4467 osob. [67] V roce 2010 uteklo nejvíc konžských obyvatel do sousední Republiky Kongo, dále pak Ugandy, Tanzanie, Rwandy atd. (viz obr. 6). Obyvatelé nejčastěji emigrují do okolních států zejména ze dvou důvodů. Prvním z nich je velice špatná infrastruktura v zemi a dalším důvodem je poloha země. Demokratická republika Kongo sousedí s devíti zeměmi, proto je pro obyvatele jednodušší odejít do sousedních zemí, než přecházet přes celý stát. [68]

Obr. 6: Konžští uprchlíci v Africe Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných z [69]

7

Skutečný počet Konžských emigrantů je pravděpodobně mnohem vyšší. Mnoho uprchlíků například nemusí být vůbec registrováno. [68]

35

Záporný migrační trend, který je nejvíce zřetelný mezi léty 2002–2003 mohl být způsoben probíhající druhou konžskou válkou. Od roku 2003 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu migrantů nejspíše v důsledku zklidnění situace v oblasti (viz obr. 7).

Obr. 7: Čistá míra migrace v Demokratické republice Kongo Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných z [70]

V dohledné době zlepšení situace dle mého názoru není reálné. Rabování, znásilňování a nezákonná těžba budou probíhat stále. Neexistuje totiž žádný zákon, který by dokázal vykázat ozbrojené skupiny pryč ze země a dát jí příležitost ke stabilizaci. 4.3.3

Ekonomický dopad

Nelegální obchodování s nerosty má negativní dopad na růst HDP i další makroekonomické agregáty. V důsledku pašování velkého množství nerostů přichází stát o mnoho financí, které by mohly být využity například na rozvoj infrastruktury, zdravotnictví, školství a zlepšení životních podmínek země. S nelegálním obchodem souvisí také časté konflikty, které vedou ke snížení počtu potencionálních investorů v zemi. Přesný a aktuální objem šedé ekonomiky není vedený žádnou oficiální institucí, musíme se proto spoléhat zejména na odhady.

36

Podle odhadů tvořil průměrný objem šedé ekonomiky v letech 1999–2006/07 ve státech Subsaharské Afriky až 38,4 % z oficiálního HDP. V Evropě a oblasti Střední Asie byl průměr ve stejném období o 0,9 % nižší. [72] Podle tabulky 5 můžeme vidět vývoj šedé ekonomiky v Burundi, Středoafrické republice, Republice Kongo a Demokratické republice Kongo. Data pro Demokratickou republiku jsou neznámá, avšak vzhledem k pokračujícímu ilegálnímu obchodu a nestabilitě v zemi se můžeme domnívat, že se objem šedé ekonomiky vyvíjel podobně jako v okolních státech. Tab. 5: Vývoj šedé ekonomiky ve vybraných státech Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných z [73]

Roky Stát 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 průměr Burundi

38,8

38,9

39,1

39,2

39,4

39,5

39,7

39,2

Středoafrická republika

–

–

45,1

45,5

46,4

46,3

46,9

46

Republika Kongo

50,3

48,2

48,1

48,0

47,5

47,7

45,9

48

–

–

–

–

–

–

48

Demokratická republika 48,0 Kongo

Jelikož má ilegální obchod také veliký vliv na vývoj HDP, můžeme se pokusit podle něj interpretovat vývoj ilegálního sektoru (viz obr. 8). V důsledku velkého poklesu HDP v letech 2008–2009, který byl pravděpodobně způsoben hospodářkou krizí, došlo k omezení ilegálního obchodování. Doprovodné faktory krize byly nezaměstnanost, dluhy, úspory atd. Důsledkem těchto negativních vlivů krize došlo k poklesu poptávky po surovinách, a tudíž i ke zmenšení objemu ilegálního obchodu.

37

Obr. 8: Vývoj HDP v letech 2004–2012 (%/rok) Zdroj vlastní zpracování podle dat dostupných z: [74]

Obyvatelé Demokratické republiky Kongo vyhledávají nelegální sektor zejména v důsledku velké chudoby v zemi, rozsáhlé korupce, omezenému přístupu k bankovním službám, vysokým podnikatelským nákladům atd. Strategickou výhodou formálního je lepší přizpůsobivost celkově nestabilním podmínkám v zemi. [75]

4.4 Analýza HDI Demokratická republika Kongo se v roce 2012 se svoji úrovní HDI o velikosti 0,304 umístila společně s Nigerem na 186. místě ze 187 zemí světa. Ve sledovaném období došlo k průměrnému ročnímu nárůstu HDI o 0,2 %. [76]

38

Obr. 9:Vývoj HDI v letech 1980–2012 Zdroj: vlastní zpracování podle dat dostupných z [77]

Obr. 9 porovnává vývoj HDI v letech 1980–2012 mezi Demokratickou republikou Kongo, Pobřežím Slonoviny a státy Subsaharské Afriky. Pro přehlednější zhodnocení vývoje byla v grafu vyznačena i nízká úroveň HDI, jejíž hodnota se pohybuje v rozmezí 0–0,5. Z grafu je zřejmé, že se Demokratická republika Kongo nachází jak pod průměrem států Subsaharské Afriky, tak i pod průměrnou úrovní zemí s nízkou hodnotou HDI. Zatímco úroveň HDI v Pobřeží Slonoviny má trvale rostoucí charakter, Demokratická republika Kongo zaznamenala od roku 1990 do 2000 značný pokles. Propad hodnot mohl být způsoben například první a druhou konžskou válkou, které negativně ovlivnily kvalitu lidského života v zemi. Celkově můžeme říci, že je úroveň HDI v Demokratické republice Kongo velice nestabilní a řadí ji ke státům, jež zaujímají poslední příčky indexu. Co se týče vývoje jednolitých indikátorů, mezi léty 1980 až 2012 vzrostla naděje dožití při narození v Demokratické republice Kongo na 48,7 let z původních 45,9 let. Očekávaná délka vzdělávání se zvýšila o 1,4 let a průměrná délka vzdělávání taktéž vzrostla o 2,3 let. Zatímco HND na obyvatele poklesl ve sledovaném období o 58 % a v roce 2012 dosáhl hodnoty 390 dolarů na jednoho obyvatele. [76, 78]

39

V roce 2012 se Pobřeží Slonoviny zařadilo se svojí úrovní HDI na 168. pozici ze 187 zemí světa. Hodnota naděje dožití při narození v Pobřeží Slonoviny v roce 1980 byla 51,3 let, do roku 2012 se hodnota zvýšila na 56,0 let. Ve sledovaném období 1980–2012 byl zaznamenán nárůst o 4,7 roků. Průměrná délka vzdělávání se zvýšila o 2,9 roků a očekávaná délka vzdělávání vzrostla o 0,8 roků. Avšak HND na obyvatele se snížil ve zmíněném období o 36 %. [79]

40

4.5 SWOT analýza Pozitiva

Negativa

Strenghts – silné stránky

Weakness – slabé stránky

• Země bohatá na minerály • Velký potenciál průmyslu

• Nepokoje (přepadávání, rabování) těžebního

• Nestabilní vláda

• Možné zahraniční investice

• Mnoho partyzánských skupin na území

• Snaha o nalezení řešení

• Korupce

• Podpora OSN prostřednictvím mise MONUSCO

• Silná ilegální obchodní síť • Rozsáhlá těžba negativně ovlivňuje životní prostředí • Mnoho etnických (způsobují napětí)

skupin

• Vysoká negramotnost • Špatná infrastruktura • V důsledku nepokojů se zvyšuje negramotnost (školy často nejsou otevřeny nebo se děti bojí do ní docházet) Opportunities – příležitosti

Threats – hrozby

• Stabilizace situace a vlády

• Nepokoje

• Zahraniční investice

• Porušování lidských práv

• Ekonomický růst

• Válečný konflikt

• Rozvoj infrastruktury

• Odtržení východního regionu od státu

• Demokratizace

• Odliv obyvatel

• Zvyšování životní úrovně obyvatel

• Ekonomická krize

• Lepší nakládání s přírodními zdroji

• Převzetí skupinou

moci

ozbrojenou

41

4.6 Možné řešení Ve SWOT analýze byly vypracovány silné a slabé stránky, ale také příležitosti a hrozby pravděpodobného a nejhoršího vývoje situace v oblasti. Demokratická republika Kongo je země, pro kterou je typická rozsáhlá ilegální obchodní síť, vysoká negramotnost, velmi nestabilní vláda a časté ozbrojené konflikty. Za příčinu nestability v zemi můžeme označit jednak přítomnost velkého množství zahraničních ozbrojených sil, ale také velký počet etnických skupin v zemi. Potenciál Demokratické republiky Kongo spočívá ve velkém nerostném bohatství, na jehož základě by mohlo dojít k rozsáhlému rozvoji těžebního průmyslu v zemi, a tím i ke zvýšení pracovních příležitostí. Na základě těchto dispozic by se Demokratická republika Kongo mohla stát zajímavou oblastí pro zahraniční investory, což by mohlo mít pozitivní dopad i na ekonomiku státu. V případě těchto pozitivních změn by mohlo dojít k upevnění moci vlády, rozvoji infrastruktury a lepšímu nakládání s přírodními zdroji. Podle mého názoru se situace v Demokratické republice Kongo v dohledné době nikam neposune. Přestože v oblasti působí mise OSN pod názvem MONUSCO, která se snaží společně s dalšími mezinárodními organizacemi stabilizovat situaci v zemi, stále bude docházet k bojům, drancování, přepadávání atd. Nejhorším scénářem vývoje v oblasti by mohlo být rozpoutání nového válečného konfliktu, v jehož důsledku dojde k oslabení ekonomiky a vysokým ztrátám na civilním obyvatelstvu. Při válečném konfliktu bude dále docházet ke snížení kvality životních podmínek a porušování lidských práv a svobod, což povede ke zvýšení vnitřní migrace či emigraci. Nejradikálnějším vývojem situace v zemi může být násilné odtržení východní provincie Demokratické republiky Kongo. K tomuto vývoji situace by mohlo dojít v případě, že nedojde ke zlepšení situace a stabilizaci Demokratické republiky Kongo. Mé návrhy na zlepšení situace v Demokratické republice Kongo rozdělím do tří oblastí, sociální, ekonomickou a bezpečnostní.

42

V sociální oblasti bych navrhovala uplatnit například Cash Conditional Transfers. Tyto sociální programy pro chudé rodiny s dětmi vznikly v Latinské Americe. V Brazílii se nazývají Bolsa Familia a podporuju obrovské množství rodin. Prostřednictvím těchto programů jsou rodinám přerozdělovány finance. Tato finanční podpora je podmíněna pravidelnou školní docházkou popřípadě lékařskými kontrolami. Velkým problémem v Demokratické republice Kongo je chudoba. V dolech těží často nevzdělaní a chudí muži a ženy, jejichž příjmy jsou 1–5 dolarů na den. K těžebním pracím bývají často využívány i děti, které vzhledem k náročné práci v dolech nechodí do školy. Na základě těchto aspektů dochází k uzavření kruhu chudoby, z kterého se obyvatelé již nemohou vymanit. To znamená, že život v dole a s ním související chudoba se dědí z generace na generaci. Pokud by vláda začala podporovat tyto programy pro chudé, byla by podle mého názoru zlepšena situace v zemi a zároveň snížena míra nelegálního obchodu, neboť mimo ozbrojené skupiny v zemi se zabývají pašováním i chudí a často negramotní obyvatelé země. V důsledku zmíněného sociálního programu by došlo k vytvoření vzdělanější generace, která by nechtěla pracovat v dolech, ale soustředila by se více například na seberealizaci a získání dobře placené práce. Zároveň je možné, že vzhledem k příkoří, které museli snášet obyvatelé Demokratické republiky Kongo, došlo k vážnému narušení jejich morálky a proces obnovy či zlepšení situace bude trvat mnohem déle než jednu generaci. Proto je důležité, aby se vláda pokusila přinutit obyvatele oprostit se od veškerých negativ a myslet jiným způsobem. Ekonomická oblast: Na základě velkého objemu šedé ekonomiky v zemi bych doporučila zavést například povinné tištěné účtenky, nebo povinné užívání bezhotovostních plateb. Vláda by se také mohla pokusit motivovat obyvatele, aby se zapojili do oficiální ekonomiky například snížením daňové zátěže. Zároveň by mohla udělit výhody společnostem, které v zemi budou investovat část ze svého výnosu například na zlepšení infrastruktury, školství, zdravotnictví atd. V bezpečnostní oblasti by bylo možné kontrolovat státní hranice ozbrojenými silami. Avšak pokud vezmeme v potaz aktuální nestabilní situaci v zemi, zkorumpovanost jak

43

politiků, tak i konžské armády a přítomnost velkého počtu ozbrojených skupin, vidíme, že tato možnost je jednak nereálná, ale také z ekonomického hlediska velmi nevýhodná. Další možností je se soustředit na upevnění vládní moci nebo mírová spolupráce mezi Rwandou, Ugandou a Demokratickou republiku Kongo. Mohlo by jít například o vytvoření ekonomické spolupráce zemí v oblasti Velkých jezer. Důležitým aspektem co se bezpečnosti týče je podle mého názoru i stabilizační mise OSN zvaná MONUSCO, která kromě monitoringu politické a bezpečnostní situace v zemi pomáhá například při vytváření nových bezpečnostních složek státu. Účastníci této mise se také podílejí na realizaci humanitárních projektů a dohlížejí na dodržování příměří mezi ozbrojenými skupinami a vládními vojsky. [80]

44

5. ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat vliv ilegálního obchodu s nerosty v Demokratické republice na bezpečnostní stabilitu země. Dopad ilegálního obchodu byl podroben analýze v rámci ekonomického, lidsko-právního a bezpečnostního hlediska.

V teoretické

části

práce

jsou

charakterizovány

pojmy

bezpečnost,

bezpečnostní dilema a míra rezistence. Dále je popsán trvale udržitelný rozvoj, jeho měření indikátory a pilíře. Současně je definována teorie o nerovnoměrném rozložení přírodních zdrojů a nelegální obchod. Další část je zaměřena zejména na nerostné bohatství, ilegální ochod a jeho dopad na bezpečnost a stabilitu země. Demokratická republika Kongo byla již od dob belgické nadvlády v zemi využívána jako zdroj nerostných surovin. Tato úloha jí v podstatě zůstala dodnes. I přesto, že byla druhá konžská válka formálně ukončena v roce 2003, zůstalo v zemi mnoho zahraničních vojáků, ale i dalších ozbrojených skupin, které do dnešní doby Demokratickou republiku Kongo využívají jako zdroj financování svých nelegálních aktivit. Přítomnost ozbrojených skupin v zemi vytváří velkou nestabilitu. Ozbrojené složky mezi sebou nebo mezi konžskou armádou často bojují, aby získaly co největší počet těžebních dolů pod svoji kontrolu. Přitom dochází k velmi častému porušování lidských práv. Nerosty jsou dále pašovány zejména do sousedních států: Burundi a Ugandy, odkud jsou importovány zejména do Spojených arabských emirátů. Dopad šedé ekonomiky na stát bylo velmi těžké zhodnotit vzhledem k nedostatečné dostupnosti dat v této oblasti. Vzhledem k vysokým finančním ztrátám, které vznikají následkem velmi silné ilegální obchodní sítě v zemi, republika přichází o možnost stability, udržitelného rozvoje, zlepšení zdravotnictví, školství atd. Místo toho dochází spíše k úpadku a degradaci státu. Současně také k častým nepokojům, vraždám, znásilnění a k dalším trestným činnostem v zemi, v důsledku kterých velké množství obyvatel prchá ze svého bydliště do jiného města či země.

45

Přestože jsou negativní dopady ilegálního obchodu v zemi velmi závažné, vláda v současné době není schopna zajistit upevnění své moci, ani dodržování základních občanských práva a svobod.

46

6. POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE 1. The World Bank; Regional Integration in Africa; Central Africa: ECCAS Economic Community of Central African States [online]. 2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/AFRICAEXT /EXTREGINI/EXTAFRREGINICOO/0,,contentMDK:20626611~menuPK:1592 437~pagePK:64168445~piPK:64168309~theSitePK:1587585,00.html 2. Ústav strategický studií Vojenské akademie v Brně: Perspektivy vývoje bezpečnostní situace, vojenství a obranných systémů do roku 2015 s výhledem do

roku

2025 [online].

Brno,

2002[cit.

2014-05-23].

Dostupné

z:http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:LCZNF_J5waoJ:ww w.defenceandstrategy.eu/filemanager/files/file.php%3Ffile%3D16048+&cd=1& hl=en&ct=clnk&gl=cz 3. DAVIS, P. Dilemmas of intervention: social science for stabilization and reconstruction [online]. Santa Monica, CA: RAND, 2011, xlix, 332 p. [cit. 2014-05-23].

ISBN

978-083-3052-490.

Dostupné

z:http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/monographs/2011/RAND_MG11 19.pdf 4. SCHMAH, L. E-International Relations Students; the world’s leading website for students and scholars of international politics: Can the Security Dilemma Ever be Escaped? [online]. 2012 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.eir.info/2012/11/23/can-the-security-dilemma-ever-be-escaped/ 5. KREJČÍ, O. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing, 1997, 511 s. ISBN 80-7187-034-x. 6. MOLDAN, B. Indikátory trvale udržitelného rozvoje. Ostrava: VŠB-Technická univerzita, 1996, 87 s. ISBN 80-7078-380-x. 7. CENIA;

Česká

rozvoj [online].

informační 2008

agentura [cit.

životního

prostředí:

2014-05-21].

Udržitelný Dostupné

z:http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB

47

8. RYNDA, I. CENIA; Česká informační agentura životního prostředí: Trvale udržitelný

rozvoj[online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf 9. Timur; Týmový iniciativa pro místní udržitelný rozvoj: Indikátory udržitelného rozvoje [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.timur.cz/indikatory/indikatory-udrzitelneho-rozvoje-7.html 10. MEZŘICKÝ, V. Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 207 s. ISBN 80-7367-003-8. 11. UUR; Ústav územního rozvoje: Principy udržitelného rozvoje území [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnosta-knihovna/internetove-prezentace/principy-a-pravidla-uzemnihoplanovani/kapitolaA/A1-20101115.pdf 12. MOLDAN, B. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie – hrozba i naděje. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, 141 s. ISBN 80-246 -0286-5. 13. PRIBYLA, P. Global Politics: Human Development Index: How to cope with its limitations?[online].

2010

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/human-development-index-how-to-copewith-its-limitations 14. European Commission: Contribution to Beyond Gross Domestic Product (GDP) [online].

2011

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://ec.europa.eu/environment/beyond_gdp/download/factsheets/bgdp-vehdi.pdf 15. SYROVÁTKA, M. Jak (ne)měřit kvalitu života; Kritické pohledy na index lidského

rozvoje [online].

2008

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:http://www.development.upol.cz/uploads/dokumenty/Syrovatka_HDI.pdf 16. HÁK, T., VAČKÁŘ, D. Akademický bulletin; Oficiální časopis Akademie věd ČR: Jak se měří udržitelný rozvoj [online]. 2009 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://abicko.avcr.cz/2009/06/06/udrz_rozvoj.html 17. ZIMÁK, J. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci; Katedra geologie: Ložiska nerostných surovin [online]. 2005 [cit. 2014-05-21]. Dostupné

48

z:http://www.geology.upol.cz/Soubory/2005_Zimak_Jiri_Loziska_nerostnych_s urovin1.pdf 18. VANĚČEK, M., KUŽVART, M.. Nerostné suroviny světa: rudy a nerudy. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, 543 s, 24 barev. Fot. na příl. iSBN 80-200-0290-1. 19. BROWN et all, World Mineral Production 2008-2012 [online]. Nottingham, 2014

[cit.

2014-05-21].

ISBN

978-0-85272-766-9.

Dostupné

z:

https://www.bgs.ac.uk/mineralsuk/statistics/worldStatistics.html 20. WAGNER, M., WELLMER, F. UNESCO-EOLSS: global mineral resources, occurrence

and

distrinution [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.eolss.net/sample-chapters/c09/E6-65-05-02.pdf 21. KOŽÍŠEK, J. Nerostné suroviny pro 21. století. 1. Vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1987, 248 s. 22. KONEČNÝ, T., NOVÁK, O. Pražský studentský summit: Udržitelné získávání nerostných

surovin [online].

2012

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:http://www.studentsummit.cz/data/1355101705781BGR_UNEP_III.pdf 23. Civín, L. Struktura světového hospodářství II.; Světové hospodářství jako logická kategorie [online prezentace]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://is.bivs.cz/el/6110/zima2013/M103SEK/um/4_prednaska__struktura_SH_I I._dil___2013.pdf 24. Intrnational geological congress: The global distribution of mineral resources and the outlook for future discoveries [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://www.cprm.gov.br/33IGC/1316340.html 25. Wealth and Investment Management : The african opportunity [online]. 2013 [cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.absawealth.com/Documents/Beyond%20Borders/Barclays%20Be yond%20Borders%20-%20The%20African%20Opportunity%20%20His%20Excellency%20John%20Kufuor.pdf 26. NAÍM, M. Černá kniha globalizace. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2008, 303 s. ISBN 978-80-7021-866-2. 27. Organisation for economic co-operation and development: Illegal Trade in Environmentally Sensitive Goods [online]. 2012 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:

49

http://www.oecd.org/tad/envtrade/ExecutiveSummaryIllegalTradeEnvSensitive Goods.pdf 28. U.S. Department of state: The Destructive Impact of Illicit Trade and the Illegal Economy on Economic Growth, Sustainable Development, and Global Security [online].

2012

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.state.gov/j/inl/rls/rm/199808.htm 29. The economist: Illegal markets [online]. 2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2013/04/daily-chart-19 30. Institute for environmental security: Report of the Conference “Illegal Trade in Natural Resources - What can Brussels do?” [online]. 2010 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://www.envirosecurity.org/pathfinder/conference/Report_Final_med.pdf 31. HARTELIUS, J. A draft convention: on ilicit trade in precious metals and precious

gems [online].

2009

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://ewi.makeyour-point.co.uk/system/files/reports/PreciousMetal_web.pdf 32. Rozvojovka: Globální bezpečnost a rozvoj [online]. 2008, 2012 [cit. 2014-0521]. Dostupné z:http://www.rozvojovka.cz/globalni-bezpecnost-a-rozvoj 33. VAUGHN, J. Conflicts over natural resources: a reference handbook [online]. Denver, Colo.: ABC-CLIO, 2007, 312 p. [cit. 2014-05-21]. ISBN 15-988-40169.

Dostupné

z:http://books.google.cz/books?id=kVXd1AIyH-

cC&printsec=frontcover&dq=Vaughn,+Jacqueline+(2007):+Conflict+Over+Nat ural+Resources.&hl=en&sa=X&ei=vGx8U8iTLOaq7QbzjoHgBw&ved=0CC8 Q6AEwAA#v=onepage&q=Vaughn%2C%20Jacqueline%20(2007)%3A%20Co nflict%20Over%20Natural%20Resources.&f=false 34. Extractive Industries Transparency Initiative: What is the EITI? [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://eiti.org/eiti 35. SEAY, L. Central Global Development: What´s Wrong with Dodd-Frank 1502 [online].

2012

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.cgdev.org/files/1425843_file_Seay_Dodd_Frank_FINAL.pdf

50

36. The project to end genocide and crimes against humanity: Conflict minerals [online].

2014

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:

http://www.enoughproject.org/conflicts/eastern_congo/conflict-minerals 37. KUTILOVÁ, M. Rozvojovka: Prokleté bohatství [online]. 2010 [cit. 2014-0521]. Dostupné z:http://www.rozvojovka.cz/clanky/870-proklete-bohatstvi.htm 38. The World Bank: Democratic Republic of Congo Growth with Governance In the

Mining

Sector [online].

2008

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:

http://siteresources.worldbank.org/INTOGMC/Resources/3360991156955107170/drcgrowthgovernanceenglish.pdf 39. WINTER, J. BBC News: DR Congo poll crucial for Africa [online]. 2006 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/5209428.stm 40. Extractive

Industries

Transparency

Initiative:

Democratic

republic

of

Congo [online]. 2007 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://eiti.org/DRCongo 41. Revenue Watch Institute: Democratic Republic of Congo; Extractive Industries [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:

http://www.revenuewatch.org/countries/africa/democratic-republiccongo/extractive-industries 42. Global EDGE; Your source for global business knowledge: Democratic Republic of the Congo: Economy [online]. 2012 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://globaledge.msu.edu/countries/democratic-republic-of-thecongo/economy 43. Mining weekly: Gecamines could sell assets to fund over haul [online]. 2011 [cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:

http://www.miningweekly.com/article/gecamines-could-sell-assets-to-fundoverhaul-2011-09-19 44. All about gemstones: Conflict Diamonds: DRC [online]. 2009 [cit. 2014-05-21]. Dostupné

z:http://www.allaboutgemstones.com/conflict-

diamonds_congo_droc.h 45. Mwana

Africa:

MIBA [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.mwanaafrica.com/operations-and-exploration/drc/miba

51

46. Federation of Free States of Africa: DIaimonds in the Republic of Greater Kasai [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.africafederation.net/Kasai_Diamonds.htm 47. CRIME, United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC). The globalization

of

crime

a

transnational

organized

crime

threat

assessment [online]. Vienna: United Nations Office on Drugs and Crime, 2010 [cit.

2014-05-21].

ISBN

9789211302950.

Dostupné

z: http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/tocta/TOCTA_Report_2010_low_res.pdf 48. RŮŽIČKOVÁ, L. Rozvojovka: Demokratická republika Kongo – další selhání OSN? [online].

2010

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.rozvojovka.cz/download/docs/68_ruzickova-dr-kongo.pdf 49. World dialogue: The International Dimensions of the Congo Crisis [online]. 2004

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.worlddialogue.org/print.php?id=319 50. Global Politics: Rozpadnutý stát: Případová studie Demokratické republiky Kongo [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/rozpadnuty-stat-%E2%80%93-pripadovastudie-demokraticke-republiky-kongo 51. PRESL, D. Pražský studentský summit: Současná situace v Demokratické republice

Kongo[online].

2013

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/rozpadnuty-stat-%E2%80%93-pripadovastudie-demokraticke-republiky-kongo 52. CRIME, United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC). Organized crime and instability in Central Africa [online]. 2011 [cit. 2014-05-21]. Dostupné

z: http://www.unodc.org/documents/data-and-

analysis/Studies/Central_Africa_Report_2011_web.pdf 53. Canadiens pour les Droits Humains au Congo: La République démocratique du Congo: l’exploitation des ressources naturelles, la violence fondée sur le sexe et le

rôle

du

Canada. [online].

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.humanrightsinthecongo.com/la-republique-democratique-du-

52

congo-lexploitation-des-ressources-naturelles-la-violence-fondee-sur-le-sexe-etle-role-du-canada/ 54. Crossed Crocodiles: Trading Congo Contraband – Maps – 3T Minerals, Coltan, Gold [online].

2010

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://crossedcrocodiles.wordpress.com/2010/02/21/trading-congocontraband-maps-3t-minerals-coltan-gold/ 55. DOYLE, M. BBC News: DR Congo's rebel kaleidoscope [online]. 2012 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-africa-20586792 56. KONING, R. Conflict minerals in the Democratic Republic of the Congo: aligning trade and security interventions [online]. [cit. 2014-05-21]. ISBN 9789185114641. Dostupné z:http://books.sipri.org/files/PP/SIPRIPP27.pdf 57. KABEMBA, C. Southern Africa Resources Watch: Illegal Gold Trade in the DRC [online].

2013

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:

http://www.sarwatch.org/content/illegal-gold-trade-drc 58. The Heritage Foundation: 2014 Index of Economic Freedom [online]. 2014 [cit. 2014-05-21].

Dostupné

z:

http://www.heritage.org/index/country/democraticrepubliccongo 59. Jeden Svět: Krev v mobilech [online]. 2010 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://www.jedensvet.cz/2010/download/pdf/audienceFilmsNewPdfsQuestions _7.pdf 60. U.S. Department of state: Democratic Republic of the Congo [online]. 2011 [cit. 2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.state.gov/documents/organization/186395.pdf 61. European Parliament: Debates [online]. 2009 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+CRE+20091216+ITEM-011+DOC+XML+V0//CS 62. Freedom House: Democratic Republic of the Congo [online]. 2012 [cit. 201405-21].

Dostupné

z:http://www.freedomhouse.org/report/countries-

crossroads/2012/democratic-republic-congo#.U3kkSvl_uHZ 63. PTÁČNÍKOVÁ, I. Rozvojovka: Postavení žen v Demokratické republice Kongo [online].

2013

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

53

z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1299-postaveni-zen-v-demokratickerepublice-kongo.htm 64. IRIN; Humanitarian new and analysis; a service of the UN Office for the Coordination of Humanitarian Affairs: DRC: Two groups critical of coltan mining

in

the

east [online].

2002

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.irinnews.org/report/29789/drc-two-groups-critical-of-coltanmining-in-the-east 65. Central Intelligence Agency; The World Factbook: Democratic republic Congo [online].

2014

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cg.html 66. United Nation High Commissioner for Refugee: Refugees ‐ Fact Sheet; Democratic republic Congo[online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.unhcr.org/4bfe87ee9.html 67. UNICEF: Congo, Democratic Republic of the; With children and families on the frontline of conflict in the Democratic Republic of the Congo, UNICEF and partners

respond

urgently [online].

2012

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.unicef.org/infobycountry/drcongo_66428.html?p=printme 68. United Nations International Children's Emergency Fund: Congo, Democratic Republic of the; With children and families on the frontline of conflict in the Democratic Republic of the Congo, UNICEF and partners respond urgently [online].

2012

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:http://www.unicef.org/infobycountry/drcongo_66428.html?p=printme 69. Relief Web: Democratic Republic of the Congo: Internally displaced people and returnees [online].

2014

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z:http://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/RDC%20Factsheet_Mou vement%20de%20population_english_Dec2013.pdf 70. International Migration Institute: Democratic Republic of the Congo [online]. 2014

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.imi.ox.ac.uk/projects/completed-projects/african-perspectives-onhuman-mobility/democratic-republic-of-congo

54

71. Index Mundi: Net migration rate (migrant(s)/1,000 population) [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://www.indexmundi.com/g/g.aspx?c=cg&v=27 72. SCHNEIDER, F. et all. Shadow Economies All over the World: New Estimates for 162 Countries from 1999 to 2007[online]. 2010 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://www.gfintegrity.org/storage/gfip/documents/reports/world_bank_shado w_economies_all_over_the_world.pdf 73. ENSTE, D., SCHNEIDER, F. The shadow economy: an international survey [online]. 2nd edition. Cambridge University Press, 2013, pages cm [cit. 2014-05-21].

ISBN

978-110-7034-846.

Dostupné

z: http://books.google.cz/books?id=zYkgAwAAQBAJ&pg=PA44&lpg=PA44& dq=shadow+economy+in+democratic+republic+of+the+congo&source=bl&ots =W65zSV0waB&sig=MLZ_8HKh-XuXM2Eb1AL86xhdNY&hl=en&sa=X&ei=C958U9rUNaS7Aa874CIDg&ved=0CGMQ6AEwBw#v=onepage&q=shadow%20economy% 20in%20democratic%20republic%20of%20the%20congo&f=false 74. The World Bank: GDP growth (annual %) [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z:http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG/countries/CDzf?display=graph 75. Transnational Demobilization and Reintegration Program: 5 Demoratic Republic

of

the

Congo [online].

2011

[cit.

2014-05-21].

Dostupné

z: http://www.tdrp.net/PDFs/Informal_Economies_Dec2011-5.pdf 76. United Nations Development Programe. Human Development Report 2013. 2013.

Dostupné

z:

http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-

Profiles/COD.pdf 77. United Nations Development Programe; Human Development Report: International Human Development Indicators [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/countries 78. World Health Organization: Democratic Republic of the Congo [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.who.int/countries/cod/en/

55

79. United Nations Development Programe. Human Development Report 2013. 2013.

Dostupné

z:

http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-

Profiles/CIV.pdf 80. Ministerstvo obrany České republiky: Nástup příslušníků AČR působících v pozorovatelských misích OSN – MONUSCO a UNMIK [online]. 2014 [cit. 201405-23].

Dostupné

z:http://www.army.cz/scripts/modules/diary/action.php?id=2794 81. Le

Monde

diplomatique:

resources [online].

Democratic

2006

[cit.

Republic

of

Congo’s

2014-05-21].

mineral Dostupné

z: http://mondediplo.com/maps/congo2006

56

7.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AFDL

The Alliance of Democratic Forces for the Liberation of CongoZaire

CNDP

National Congress for the Defence of People

DRC/DR Kongo

Democratic republic of the Congo/ Demokratická republika Kongo

EITI

Extracting Industries Transparency Initiative

FARDC

Armed Forces of the Democratic republic of the Congo

FDLR

Democratic Forces for the Liberation of Rwanda

GÉCAMINES

Générale des Carrières et des Mines

HS

Harmonized System

HDP

Gross domestic product

HDI

Human Development Index

KP

Kimberley Process

MIBA

Miniere de Bakwanga

MONUC

United Nations Organization Mission in Democratic Republic of the Congo

UNDP

United Nation Development Program

OKIMO

Office des mines d'or de Kilo-Moto

OSN

United Nation Organization

SOMINKI

The Société minière et industrielle du Kivu

57

USD

United States Dollar

WCED

World Commission on Environment and Development

58

8.

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A PŘÍLOH

Seznam obrázků Obr. 1 Státy střední Afriky

11

Obr. 2: Stupeň bezpečnosti

12

Obr. 3: Bezpečnostní dilema

13

Obr. 4: Stupeň rezistence

13

Obr. 5: Klíčové důlní oblasti, které využívají síly FDLR a CNDP

30

Obr. 6: Konžští uprchlíci v Africe

35

Obr. 7: Čistá míra migrace v Demokratické republice Kongo

36

Obr. 8: Vývoj HDP v letech 2004–2012 (%/rok)

38

Obr. 9:Vývoj HDI v letech 1980–2012

39

Seznam tabulek Tab. 1: Konstrukce HDP používaná do roku 2010

17

Tab. 2: Celosvětové příjmy z nelegálních aktivit v roce 2012

21

Tab. 3: Výskyt nerostných suroviny v DR Kongo dle provincií

24

Tab. 4: Přehled státních společností operujících v DR Kongo

26

Tab. 5: Vývoj šedé ekonomiky ve vybraných státech

37

Seznam příloh Příloha 1: Naleziště v Demokratické republice Kongo

60

Příloha 2: Rebelské skupiny okupující oblast Severního a Jižního Kivu

61

59

9. PŘÍLOHY Příloha 1: Naleziště v Demokratické republice Kongo

Zdroj: [81]

60

Příloha 2: Rebelské skupiny okupující oblast Severního a Jižního Kivu

Zdroj: [55]

61