��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
PhDr. Tomáš Novák, Mgr. Alžbìta Pokorná PENÍZE A MANŽELSTVÍ
Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2782. publikaci Odpovìdný redaktor Josef Josefík Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 128 Vydání 1., 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © profimedia.cz ISBN 978-80-247-1618-3 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6026-1 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
OBSAH ÚVODEM. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Øekli, napsali èi zazpívali. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Ze sbírek skuteèných lidových písní . . . . . . . . . . . . . . . 10 Jak se máme a jak jednáme, když se nemáme tak, jak jsme oèekávali?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 I.
PENÍZE A MY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dluhy a my . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poslové špatných zpráv . . . . . . . . . . . . . . . . . Nevìsty prodané i koupené. . . . . . . . . . . . . . . . . Znám jednu dívku, ta má peníze a chalupu… . . . . . . . Muži, ženy (gender) a peníze . . . . . . . . . . . . . . . . Pøísloví kontra výzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Biè na tajnùstkáøe aneb Kde získat informace o pøíjmu a majetku partnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Minitest od Bodamského jezera . . . . . . . . . . . . . Útìcha (nejen) v dolarech . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
15 15 16 18 23 26 28
. . . 31 . . . 31 . . . 32
II.
O PENÌZÍCH V MANŽELSKÉM KONFLIKTU . . . . . . . . . . 33 Zlozvyky, fauly a úskalí ve finanèním hospodaøení . . . . . . . 35
III.
PARAGRAFY, MAJETEK A MANŽELSTVÍ . . . . . . . . . Pøedmanželská smlouva – novinka s tradicí . . . . . . . . . Mé je tvé a tvé je mé – spoleèný a pùvodní majetek manželù Paragrafy a psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Byt – mezi spory hit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Pán øízek s brambory a kompotem, paní, dìti a služebná krupiènou kaši...“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rukavice za 500 aneb Výživné pro dìti . . . . . . . . . . . Test: Jaký máte postøeh? . . . . . . . . . . . . . . . . . Poradenský axiom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
IV.
HOSPODAØENÍ S RODINNÝM ROZPOÈTEM . . . Krátké kontra dlouhé peníze . . . . . . . . . . . . . Pøíjmy, spotøeba, úspory, investice a moudrá rèení . 5R – rozcvièka realistického, racionálního rodinného rozpoètu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |5|
. . . . .
. . . . .
45 45 47 48 50
. . . .
. . . .
51 52 53 54
. . . . . . 55 . . . . . . 55 . . . . . . 55 . . . . . . 57
Za kolik poøídíme to nejnutnìjší? . . . . . . . . . . . Krátkodobé, støednìdobé a dlouhodobé potøeby . . . Obálky – sešity – volné listy – poèítaèový program? . Proè pomalu a pracnì, mùže-li to jít rychle a døinu pøenecháme stroji . . . . . . . . . . . . . . . . . Sleva – alespoò malá radost . . . . . . . . . . . . Test: Slevy nejsou zadarmo . . . . . . . . . . . . . Prémiová otázka: Jste „in“? . . . . . . . . . . . . Test: Peníze a vy – názory starých latiníkù . . . . . . Zlý sen necessistù – zbytný luxus . . . . . . . . . . V.
VI.
. . . . . . 58 . . . . . . 58 . . . . . . 59 . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
JAK PØEDEJÍT KOMUNIKAÈNÍM ÚSKALÍM PARTNERSKÉHO DIALOGU O PENÌZÍCH. . . . . . . . Varianta: Jen pro dámy, které mají špatné oèi a vynikající žaludek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Varianta: Žádná manipulace aneb Drsná škola z kurzu asertivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Varianta: Øešení problémù pro empatické optimisty . . . . Varianta: Øešení pro ty, kdož spoléhají sami na sebe . . . Fenomén „naginismu“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nìkolik kladných a podstatných drobností . . . . . . . . Talleyrand náš vzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ze sfér asertivních technik ještì jednu . . . . . . . . . . . Co zkusit a èeho se vyvarovat . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
63 63 63 67 68 69
. . . 72 . . . 72 . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
75 79 82 82 84 89 91 92
ZÁVÌR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Pøíklad záznamu: Peníze, peníze… . . . . . . . . . . . . . . . 103
VII. PENÍZE V ZRCADLE A ZRCADLO V PENÌZÍCH Test pro ženy: Peníze a partnerství . . . . . . . . Pøíbìhy (položky) k hodnocení . . . . . . . . . Test: Peníze a osobnost. . . . . . . . . . . . . . Útìcha z psychologie? . . . . . . . . . . . . . . Rychlá relaxace . . . . . . . . . . . . . . . . Partnerské asociace . . . . . . . . . . . . . . Test: Jak uzavøít zaèarovaný kruh? . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
109 109 110 114 118 119 119 122
DOPORUÈENÁ LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
|6|
ÚVODEM Pohádky, písnièky, ba i krásná literatura pøistupují ke vztahu lásky (soužití) a penìz ponìkud èernobíle. Chudoba cti netratí – to je fakt, leè na druhé stranì jako by bohatství bránilo rozvoji opravdového citu… snad s výjimkou tøídní nenávisti. „Gentleman o penìzích nemluví, gentleman je má.“ Britské rèení pøesnì vystihuje pøístup dobré spoleènosti k penìzùm. Pøitom peníze, zlaťáky, chechtálky, kapøíci, munice, vata, cinkátky, love, šupiny, funty, doláèe, finance, prachy, semenec, šimly, kulatý, hadry, kila, klacky, papíry, lupeny, mùry, mejdlo, brkály, tititi, šmuky, fròály, vobìživo, lupení, mergle atd. už nejménì tøi tisíciletí v mnohém hýbou svìtem. Ohromné množství slangových výrazù pro ono obìživo je toho jen jedním z dùkazù. Pøitom zbohatnutí lze argotem vyjádøit napø. slovy narejžovat, nahrabat si, nabalíkovat se, namastit si kapsu, být v balíku, za vodou, bejt voteklej, zazobanej atd. Žádné nezní lichotivì, ani vlídnì. Ba i jinak tolik návodní staøí latiníci v orientaci nepomohou. Na jedné stranì dí „Alii gloriae serviunt, alii pecuniae“, na stranì druhé „Deficiente pecunia, deficit omne“. Tedy „Jedni slouží slávì a druzí penìzùm“, ale „Když chybí peníze, chybí všechno“. Že by chybìla i sláva? Ještì ke všemu „Et genus et formam regina Pecunia donat“ – „Urozenost a vznešenost dává královna Bohatství“. „Za kulatý jen kulatý,“ pìli V&W a dodávali: „v bibli tam to všechno je.“ V biblickém seznamu míst (konkordanci) je pod heslem peníze 54 odkazù. Nutno ovšem poznamenat, že peníze byly známy a využívány již v øíši Starobabylonské, mnoho set let pøed narozením Krista. Manželé mohou tøít bídu s nouzí a žijí šťastnì. Jsou ovšem i jiní – bohatí a nešťastní. Bohatí pøíbuzní házejí chudé a èisté lásce klacky pod nohy. O penìzích pìjí lidové písnì pozitivnì pøevážnì jen tehdy, pokud se jich nìkdo hodlá zbavit. Styl: „Sotva je dostanem, hned je utratíme,“ je v podstatì opìvován. Jak by ne, vždyť „peníze se musí toèit“. Pokud je konstatováno: „Peníze jsou pány svìta, dukát to je pravý rek.“, dí tak osoba veskrze nesympatická – podvodník Vocílka ve Strakonickém dudákovi J. K. Tyla |7|
(1808–1856). Inspiroval se èeský dramatik výrokem Heinricha Heineho (1797–1856) nebo tomu bylo naopak? Nìmecký autor totiž dìl: „Peníze jsou bùh naší doby a Rothschild je jejím prorokem.“ Neznám nikoho, kdo by dnes èetl tøeba Heineho „Knihu písní“ èi „Obrazy z cest“, leè s výrokem, který byl citován, souhlasí mnozí z našich souèasníkù.
Øe kli, na ps a li è i z a z p í v a l i Øekni: „Ano, chci tì míti, s tebou vìrnì živa býti.“ Já peníze vydìlám – tobì utratit je dám. (Lidová píseò z Kouøimska) Peníze mùžete zdìdit, vyženit nebo ukrást. (Italské pøísloví) „Milostivá paní, písmo vašeho manžela na podpisu šeku je jakoby roztøesené!“, øíká úøedník v bance. Milostivá odpovídá: „Jak by nebylo, když jsem nad mužem stála s váleèkem na nudle.“ (Vtip pùvodnì z Humoristických listù z konce 19. století. Publikován též v knize „Špalíèek dobrých èeských vtipù“ vydané 2005.) Nezávidìníhodná je i pozice manžela, který má menší pøíjem nebo nižší postavení než jeho manželka. (Zuzana Paroubková, choť bývalého premiéra ÈR) Muži jsou hodnoceni podle svých pøíjmù a profesionálního postavení stejnì nemilosrdnì, jako sami hodnotí ženy podle zevnìjšku. (Nancy Etcoffová: Proè krása vládne svìtu. Praha, Columbus 2002.) |8|
ÚVOD
Co z take slepky a z chlopka, kery pøestal nosit… (Martin Šmaus: Dìvèátko, rozdìlej ohníèek. Praha, 2006.) Peníze míti – osvobození od tíživého bøemene. Peníze najíti – dobré vyhlídky do budoucna. Peníze ztratiti – nesnáze do budoucna. (Snáø Anny ze Lhoty) „Neživíš, tak nepøepínej! Buï rád, že se mùžeš dívat na dvojku. Nic neøeš, nepøepínej – a hlavnì po nièem nepátrej!“ (Eva Holubová na adresu svého filmového manžela Rudolfa Hrušínského pøi hádce o pøepínaè v povídkovém filmu režiséra a scénáristy Petra Zelenky Knoflíkáøi.) „Z hlediska zákona je zcela dobrovolné, jestli manželé úspory mají nebo nemají, ale z hlediska fungování manželství je mít musejí, protože jinak se finanèní hospodaøení rodiny rozvrátí a rozvrat se explozivnì rozšíøí do ostatních složek a do samého vztahu manželù. Úspory jsou jednoduše nezbytná potøeba manželského života, protože nejsou-li, nelze splatit všechny nepravidelnì èasovì limitované èástky. Samozøejmì lze nemít úspory… To ale pøedpokládá, že se obìma manželùm takový styl líbí a že neruší život ostatních obèanù.“ (Miroslav Plzák: Poruchy manželského soužití. Praha, SNP 1988.) V Lidových rèeních Jaroslava Zaorálka (Praha, ÈSAV 1963) je pod heslem „peníz“ a „peníze“ uvedeno 26 citací. Dvacet jedna vyznívá negativnì, tøi pùsobí neutrálnì a dvì: „být v penìzích“ – „býti drahý, mít cenu“ a „být za všechny peníze – být velmi drahá, znamenitý, výborný, zábavný“ jsou kladná.
|9|
Lidová píseò rozhodnì nenabádá k spoøivosti coby cestì ke štìstí. Pokud „na tìch panských lukách najdeme dukát“ je pochopitelné, že jej „dáme do cimbála“, rozhodnì ne do v té dobì ještì vzornì fungující kampelièky. K mužské suverenitì patøí jistá marnotratnost: „Má doly na povidla a tetovanýho tatínka“ – výrok vyjadøující beznadìjnou finanèní situaci dle Radovana Krátkého: Hantýrka pro samouky. Praha, Paseka 2004. Ze stejného pramene lidová píseò z Brna na melodii Salomé, východu vábná vidino: „Sálómé, mach kajn šmé na moje portmoné! Já nésu na tebe zvìdavé! Typluj, než zbalí tì kómové. Sálómé, dneska ze štroncnu nic nébudé…“
Ze s bír e k s kut e è n ý c h l i d o v ý c h p í s n í „My jsme mládenci marnotratní, nám nejsou peníze pranic platný. Pùl dáme šenkýøce a pùl na danì a nám mládencùm nic nezùstane.“ Ženy zde berou na svá bedra mj. i ekonomické zabezpeèení nebo o nìm alespoò nepøemýšlejí: „Byl to chlapec malovaný jak rùža, toho bych si vyvolila za muža. Ani bych mu robiť nedala, jenom jako rùžu bych ho chovala…“ Píseò nebývá vždy tím nejpøesvìdèivìjším vodítkem pro pøedpovìdi manželských poradcù, leè v pøedchozím pøípadì lze pøesto s pomìrnì vy| 10 |
ÚVOD
sokou pravdìpodobností oèekávat tìžkosti. Muž „Rùža“ si na daný standard zøejmì zvykne a bude jej vyžadovat i v dobì, kdy bude jeho žena muset pøedevším chovat malé dìti, dochovávat staré rodièe nebo jen nechápavì kroutit hlavou nad tím, co kdysi proklamovala. V reálné podobì nejen „amerického snu“ mùže vše dopadnout následovnì: „Otázku financí v domácnosti jsem nechala na manželovi. Byla to chyba, ale on coby bankéø to tak chtìl. Mì bohužel nenapadlo, že by se mi to nemuselo vyplatit. Život se mi rozsypal…“ Eliška Hašková Coolidge, vedoucí kanceláøe pro styk s veøejností Lyndona Johnsona, asistentka prezidenta Kennedyho, spolupracovnice prezidentù Nixona, Cartera a Forda, posléze pracovnice Ministerstva zahranièních vìcí USA. Bývalý manžel – bankéø, jeden z potomkù tøetího prezidenta USA Thomase Jeffersona, finanènì zkrachoval a našel si jinou, bohatší ženu. Paní Eliška mu dávno po rozvodu musí dávat pìtinu své penze. Jak vidno – stát se mùže všelicos „a nikdo nic nemá míti za definitivní“. Jako pomìrnì reálná se nakonec v tomto smìru ukazuje pøi vší kýèovitosti èervená knihovna. I tam zhusta pravá láska vítìzí nad mamonem. Na stranì druhé nebývá na škodu, je-li vyvolený velkostatkáø nebo majitel hutí. Peníze nejsou dùležité, ale je pøíjemné, když jsou. Základ textu knihy spoèívá ve sféøe psychologické. Konkrétnì v popisu rùzných variant „domluvy o penìzích“ mezi partnery v manželství nebo v obdobném vztahu. Tento „software“ nelze ovšem pochopit a hodnotit alespoò bez základního „hardwaru“ orientace v duchu právních pøedpisù a zákonù. O tom v publikaci informuje spoluautorka. Kniha nepojednává o pøesném výètu nárokù manželù èi manželek, eventuálnì dìtí, ať již jednoho od druhého nebo v rámci záchranné sítì státní sociální pomoci. Tyto informace, jež se v detailech pomìrnì èasto mìní, jsou aktuálnì snadno dostupné jinde. Namátkou je najdeme s odkazy na jiné webové stránky na internetovém Portálu veøejné správy http://www.portal.gov.cz. Odkázat tam lze zejména na sekci „zákony“ a na další ze sekcí „životní situace“ s cílenými radami, postupy a doporuèeními a kontakty na úøady, jež dané problémy pomáhají øešit. Výhodou je, že Portál veøejné správy | 11 |
nabízí informace nejnovìjší a tudíž prùbìžnì inovované, ovìøené a státem garantované. Publikaci vìnujeme podpoøe zdravého rozumu lidí, kteøí uvažují o reklamou doporuèovaných „velmi výhodných“ pùjèkách. Tìch, kde dostanete i pár desítek tisíc za pár stovek mìsíènì… kolik ale mìsícù bude, se radìji neøíká. Vše je nabízeno se vším komfortem, s donáškou až do domu. Èím vìtší reklama a vyšší pohodlí, tím vìtší výdaje vìøitele… Kdo jiný je zaplatí než dlužník? Mnohokrát jsme se setkali s tìmi, kdo se díky pùjèkám dostali do takøka neøešitelné situace. Nikdy jsme se jinde než v reklamách nesetkali s nikým, kdo by si je pochvaloval. Za takové riziko nestojí sebekrásnìjší svatba na zámku, sebelepší rodinná dovolená, sebebohatší Vánoce, ani sebelepší televizor.
Jak se máme a jak jednáme, kdy se ne m á m e t a k, j a k j s m e o è e k á v a l i ? Z výzkumu Sociologického ústavu AV ÈR vyplývá, že èeské rodiny oznaèují svou materiální situaci obvykle neutrálnì jako „ani dobrou, ani špatnou“, byť spokojených pøece jen zvolna pøibývá. Až 22 % lidí uvádí, že životní úroveò v jejich domácnosti je špatná, 36 % ji hodnotí jako dobrou. Vybavení pøedmìty dlouhodobé spotøeby je na vysoké evropské úrovni, a to i co do poètu aut, byť právì ta jsou v prùmìru výraznì starší než ve vyspìlých zemích. Jednoznaènì nejhùøe jsou vìcmi dlouhodobé spotøeby vybaveni samostatnì žijící dùchodci. Až 91 % tázaných nemá problémy s uspokojením základních materiálních potøeb, polovinì zbývá na koníèky, tøetina spoøí. Finanèní podmínky k založení rodiny hodnotilo jako špatné 84 % tázaných. Pokud se hodláte pøivdat nebo pøiženit za hranice krajù, pak vìzte, že podle výzkumu Centra veøejného mínìní z roku 2004 je nejvyšší kupní síla v Praze a nejnižší ve Zlínském kraji.
| 12 |
ÚVOD
Pùjdeme-li pak do minulosti, obsáhlé informace o rodinných rozpoètech a jejich èerpání uveøejnili jako první významný sociolog Paul Lazarsfeld, sociální psycholožka Marie Jahodová a právník a statistik Hans Zeisel. V zimì 1931/32 podrobnì studovali pomìry v rakouské obci Marienthal, postižené znaènou nezamìstnaností obyvatel. Z výzkumu vznikla stejnojmenná, slavná, dodnes citovaná kniha. (Podrobnìji Hynek Jeøábek: Marienthal. Sociologický èasopis, 1997, svazek 33, è. 2, str. 321–337). Nìkteré poznatky tam uveøejnìné neztratily platnost ani po tøi ètvrtì století. Namátkou – za špatné ekonomické situace roste zájem rodin o samoobslužnou výpomoc, tøeba pìstováním zeleniny nebo králíkù. Chudoba smìøuje k vegetariánství… nebo ke konzumaci levnìjšího masa. Klesá spotøeba cukru, kávy. Voleny jsou nejlevnìjší druhy. Chybí prostøedky na obnovu šatù a obuvi. Pokud je rodina ve finanèní tísni, spotøebuje rezervy, což je nebezpeèné v pøípadì možných následných mimoøádných okolností. V kritické situaci je u sociálnì adaptovaných rodin preferován zájem dìtí. Ty musí do školy. Musí mít školní pomùcky, šaty, boty. Zvyk „ménì vlastnit“ je nebezpeèný. Vede k tomu, že si lidé navyknou ménì pracovat a ménì oèekávat. Množství èasu pro sebevzdìlání a zábavu není ani tak podstatné. Dùležitìjší je motivace. Ta výraznì klesá, pokud je všechen èas volný. Klesá i zájem o politiku. Ve sledovaném místì rostl jen zájem o organizaci „Šťastné dìtství“, nabízející podporu pro dìti, a organizaci Plamen. Poslednì jmenovaná nabízela za velmi nízký poplatek kremaci. Dìti si na Vánoce v Marienthalu pøály ménì a levnìjších dárkù než dìti z okolí. Pøesto byly èastìji zklamány. Nejèastìjším typem rodiny s výraznými finanèními potížemi byly rodiny rezignované. Bylo jich v místì 70 %. Neplánovaly a o zmìnu se nesnažily. Omezily však svoji spotøebu na minimum a peèovaly o dìti. Opakem byly rodiny nezlomené, usilující o nápravu stavu, tìch bylo ale ménì (23 %). Další typ byly rodiny zoufalé (2 %). Trápily se bezmocností a pocity zbyteènosti. Od rezignovaných se lišily pocity deprese a deziluze. Nic nedìlaly pro to, aby se situace zmìnila. O dìti peèovaly øádnì. Výraznì nejhorší byla situace v rodinách apatických (5 %). Typická tu byla zcela neuspoøádaná domácnost. O dìti nebylo peèováno, mìly hlad, všude byla špína. Nikdo nic neplánoval ani na krátkou dobu dopøedu. Podpora v nezamìstnanosti, jež mìla vydržet ètrnáct dní, byla spotøebována v první dny. Co bude dál, nikoho nezajímalo. | 13 |
Ženy v Marienthalu nebyly dle autorù publikace ani tak nezamìstnané jako spíše neplacené. Tzv. ženské práce jejich èas zaplnily. Muži ale jakoby na èas zanevøeli. (Ze stovky sledovaných v tomto smìru jich 88 nenosilo hodinky a jen 31 jich doma hodinky mìlo.) Nedìle a svátky ztrácely svùj význam. Podstatné byly dny, kdy se vyplácela podpora v nezamìstnanosti. Nad slavnou studií lze dnes øíci – nic nového pod sluncem.
| 14 |
I. KAPITOLA
I. PENÍZE A MY D luhy a m y Tìžko si pøedstavit sumu 800 miliard korun. Èeši je dlužili na konci roku 2005. Rok pøedtím to bylo „jen“ 700 miliard korun. Dluh na konci roku 2006 se odhaduje na 900 miliard korun. Na vìci nic nemìní fakt, že Èeši nepatøí v rámci EU zdaleka k nejzadluženìjším. Nejvíce dluhù má prùmìrná britská domácnost, 139 % mìsíèního pøíjmu. To znamená prùmìrný rozdíl mezi pøíjmy a výdaji více než 6600 liber roènì. Následují Nìmci 112 %, Francouzi 79 % a Italové 39 %. Prùmìr je, jak známo, problematický údaj a o situaci konkrétního jednotlivce nebo rodiny mnoho neøíká. Fakt, že tabulku zadluženosti vedou rodiny ze zemí, jež mají v rámci eurozóny vysokou životní úroveò, jen ilustruje rèení: „Víc penìz vìtší dluhy, ménì penìz s dluhy vìtší problémy.“ Tyto nesnáze mohou nastat, i když úroky z pùjèek jsou „køesťanské“. Jaké to jsou? Èeský král Vladislav Jagellonský roku 1497 urèil oficiální horní hranici úrokù na 20 % roènì. Jen malé èástky mohly být úroèeny o nìco více. Køesťané ovšem smìli úètovat polovinu. V manželské poradnì se lze setkat s donedávna neznámým typem klientù, trpících hrùzou pøed úøedními obálkami. Dìsí se, že se dozví o negativním vývoji rodinných dluhù. Zejména pak mají strach z exekuce. V roce 2004 bylo vedeno 150 000 exekucí, v roce 2005 to bylo již víc než 200 000. Proti fyzickým osobám je vedeno 80–90 % exekucí. Doba exekucí v dùsledku velkých, mnoho let se tvoøících dluhù, je zøejmì pryè. Za typický považuje dnes exekutor zásah u èlovìka, který si vzal pùjèku na nákup luxusní elektroniky a nezvládl ji. Pùvodní dlužná èástka se pohybuje kolem 20 000 korun. Jistì, lidem, kteøí se zadluží tak, že se jim situace vymkne z rukou, má od léta 2007 pomoci zákon o úpadku. Ten novì zavádí tzv. osobní bankroty pro pøedlužené lidi a umožní zbavit se dluhù mimo exekuci. Nabízí šanci vyhnout se zabavení majetku dopadajícího na celou rodinu a nahradit | 15 |
ho pøi souhlasu soudu pìtiletým odvádìním pøíjmù pøesahujících životní minimum. Po té dobì, kdy buï splatí alespoò 30 % dluhu, nebo se dohodne s vìøitelem jinak, bude formálnì zbaven zbytku závazku. Zní to pro dlužníky nebo pro nastrèené tzv. bílé konì nadìjnì. Odborníci ovšem soudí, že i poté budou exekuce bìžné. Splátková pìtiletka nastane zøejmì až tehdy, kdy nebude již skuteènì co zabavit. Život není peøíèko a kdo nadìlá dluhy, musí poèítat se splácením. Exekuèní trauma, zdá se, postihuje v rodinì víc ty, kteøí zadluženost bezprostøednì nevyvolali. Mnohdy byli spíše nuceni se s ní smíøit. Nìkdy ani nevìdìli o tom, že manžel èi manželka dìlá dluhy.
Poslové patných zpráv Jsou v tomto pøípadì klienti manželské poradny, kteøí s psychologem hovoøí o tom, co v souvislosti s jejich dluhy eventuálnì i s dluhy partnera neèekali, co je pøekvapilo. Nìkdy je to i velmi výraznì vyvedlo z míry. Namátkou: Pøi závazku, který vznikl za dobu trvání manželství, se exekuce vztahuje na spoleèný majetek obou manželù. Dokonce i zdánlivì neproblémové odvolání na manželskou smlouvu funguje coby obrana jen tehdy, když byl o smlouvì vìøitel prokazatelnì pøedem informován. Rozvod dluhy neruší. Obecnì platí, že z manželství si každý odnáší èást majetku i závazkù. Exekutoøi bývají ponìkud tajnùstkáøi. Obvykle pøedem neohlašují, co hodlají podniknout. Laik mùže mít pocit, že „po nìm nìkdo jde“. Jakoby omylem a z nièeho nic pøestane fungovat jeho platební karta, úèty jsou obstaveny. To samozøejmì znamená, že nemùžete manipulovat kupøíkladu s platem, který byl na úèet poslán. Exekutor nemusí zabavit jen to, o èem je nezvratnì pøesvìdèen jako o majetku dlužníka. Staèí, pokud je o tom pøesvìdèen. Stìžovat si samozøejmì mùžete, ale rychlý efekt od stížnosti, ba ani od tzv. vyluèovací žaloby podané soudu, který o exekuci rozhodl, neèekejte. Navíc se tím obvykle vše prodraží. Výjimkou samozøejmì jsou jasnì prokazatelné chyby úøedních osob – dlužník byl chybnì oznaèen, dlužná èástka již byla dávno zaplacena, nìkteré vìci v bytì patøí domácímu, nikoliv ná| 16 |
I. KAPITOLA
jemníkovi. Ti, kdož to zkusili tvrdí, že se nevyplatí stìžovat si na podjatost (zaujatost) exekutora. Pokud se dlužník ocitl bez své viny pøechodnì v takovém postavení, že by pro nìho nebo èleny jeho rodiny mìla exekuce zvlášť nepøíznivé následky, lze podat žádost o odklad exekuce. Po uplynutí doby odkladu ale exekutor, pokud není exekuce zastavena, pokraèuje ve své èinnosti dále. Na druhé stranì platí, že úèelové, vypoèítavé pøevody majetku vyžadují znaènou dávku (zloèinné) profesionality. Amatér, ještì ke všemu v èasové tísni, si jimi obvykle mnoho nepomùže. Navíc se jimi lze snadno dostat do køížku se zákonem. Mohou být prohlášeny za neplatné i zpìtnì. Antedatování smluv pøipomíná spíše pøíbìh o tom, jak Hurvínek vyhlásil válku exekutorskému úøadu… Samozøejmì zdaleka ne všechny finanèní problémy konèí obdobnì smutnì. Tìžko však najít rodinu, v níž by nikdy, ale skuteènì nikdy, nedošlo ke sporu o finance. Peníze ovšem svou roli hrají již pøi prvních kontaktech. Zøejmì trvalou platnost mají americké výzkumy z druhé poloviny dvacátého století, o nichž referuje Etcoffová (2002). Ženy vybíraly fotografie mužù, z nichž bylo zøejmé, jaké povolání pánové zastávají. Šlo o povolání špatnì, støednì i velmi dobøe placená. Dámy uvádìly, zda by se chtìly s takovou osobou setkat, mít s ní pomìr nebo si ji dokonce vzít. Jednoznaènì byli upøednostnìni hezcí muži s vysokými pøíjmy. Upøednostòování byli muži v obleku s kravatou a hodinkami znaèky Rolex pøed muži v pracovním overalu. Starší, nepøíliš atraktivnì vyhlížející lékaø, byl co do pøitažlivosti zhruba na úrovni mladého hezkého uèitele. V rámci studie medièky chtìly muže se stejnými nebo vyššími pøíjmy. Až 60 % medikù chtìlo ženu s nižšími pøíjmy než mají oni, 40 % pak chtìlo manželku s nižším postavením v profesi, než budou mít oni. U nás se kdysi øíkávalo: „Lidé se žení a vdávají pro peníze.“ Posléze, když v obchodech bývalo poloprázdno a Tuzex byl jednooký mezi slepými králem, se tvrdilo: „Lidé se pro peníze nežení, ani nevdávají, ale rozvádìjí.“
| 17 |
*
Souèasný stav, alespoò ve vyspìlých kapitalistických zemích, ukazuje výzkum publikovaný v roce 2006 èasopisem New Scientist. Zkoumanými osobami bylo 1851 heterosexuálních žen ve vìku od 18 do 35 let. Oproti minulosti byla zjištìna vyšší finanèní nezávislost sledovaných dam. Vzorek se i tak rozdìlil na dvì skupiny. „Chudší“ nadøadily ekonomickou situaci partnera jeho vzhledu. „Bohatší“ považovaly vzhled za dùležitìjší než finanèní status. Ponechme motivaci k sòatku otevøenou, protože je rozdíl mezi tím, co èlovìk øíká, co si myslí, a tím, jaké to je ve skuteènosti. V rámci možností se pokusíme pøispìt k tomu, aby se lidé pro peníze nerozvádìli. Prožitek osobní nebo rodinné špatné ekonomické situace je výrazným, základním stresorem. Vyvolává jakousi nadstavbu nespokojenosti, podráždìnosti a napìtí, ovlivòující chování lidí v rozlièných sociálních vztazích. Podle výzkumù Centra pro výzkum veøejného mínìní považuje svoji ekonomickou situaci za špatnou ètvrtina Èechù. Poèet kolísá od roku 2002 jen mírnì. Roste však poèet velmi spokojených.
N e v ì s t y pr oda n é i k o u p e n é V dávné minulosti, a dnes u posledních zbytkù primitivních kmenù, bylo dobrým zvykem pøinést pøi žádání o ruku sleèny dcery rodièùm potenciální snoubenky pomìrnì znaèné dary. Racionální jádro tìchto zvyklostí vidí sociobiologové ve dvou rovinách. První testování se týká schopnosti mladíka a jeho rodiny zajistit patøièné materiální statky nutné pro život. Druhé naznaèuje „cenu za nevìstu“. Výchozí rodina ji ztrácí, pracovat i rodit potomky bude v rodinì muže. S jistou mírou optimismu možno dodat ještì tøetí rovinu – ženy byly od pradávna pøitahovány muži úspìšnými, takovými, kteøí se dokáží postarat. Antropologická literatura sleduje shody a rozdíly v preferencích zhruba od dvacátých let minulého století. Bronislav Malinowski i Margaret Meadová jsou v tomto smìru klasiky. | 18 |
I. KAPITOLA
U primitivních kmenù pùvodních obyvatel Austrálie, kteøí jsou podle antropologù pomìrnì spolehlivým ukazatelem, jak se asi žilo v dobì kamenné, musí zeť po celý život odevzdávat tchánovi èást úlovku a k tomu ještì všechny své vlasy, které si ustøihl. Lidské vlasy jsou v této kultuøe považovány za hodnotný materiál na výrobu ozdob, náramkù apod. Zvyk byl popsán u kmene Aranda a nazván domorodci malebnì „tualèamura“. U obdobného kmene Kurnaji dodržovali zvyk zvaný „neborak“, což byl jakýsi desátek z úlovku odevzdávaný tchánovi, pøièemž šlo o nejlepší kousky. Také pùvodní obyvatelé Ameriky – Indiáni – testovali solventnost i trpìlivost ženicha.Ten pøišel s dary k obydlí a èekal tam déle než 24 hodin, než zaèal být brán alespoò èásteènì vážnì. V oné „èekací dobì“ byl rùznì urážen a ponižován. Musel vykonávat i rùzné práce, požadované rodinou jeho vyvolené. Teprve když její otec nebo nejstarší muž rodu pøijal dary, mohlo zaèít dohadování o výkupném. Irokézové rituál zjemnili, neb za syna jednal jeho otec. Diskuse o zásnubách byla zahájena poté, kdy otec nevìsty pøijal kùži z medvìda, bobra nebo jelena (dle toho, zda se chtìl ženit prvorozený, druhorozený èi tøetí a další syn). Nevìstin souhlas symbolizovalo její usednutí na onu kùži. I u Basutù, pøíslušníkù kmene žijícího v jižní Africe, domlouvá svatbu otec ženicha s otcem nevìsty. Taťkové dlouho klábosí o všem možném a po èase host jakoby náhodou øekne: „Chtìl bych vás požádat o psa.“ Otec dívky se zachmuøí a popøemýšlí, než øekne: „Jsme chudí lidé, nemáme skoro žádný dobytek. A vy dobytek máte?“ Host odpovídá poukazem na špatnou úrodu, všeobecnou drahotu, na to, že svìt dnes již není to, co býval døív, aby posléze naznaèil, kolik dobytka by dal jako výkupné za nevìstu. Vlastní svatba zaène až po zahnání domluveného stáda k domu nevìsty. Rodina se zodpovìdnosti za dceru nevzdává ani po jejím sòatku. Pro mimoevropské civilizace byla navíc typická pøedstava o ztrátì, kterou utrpí rodina budoucí matky. Ta porodí dìti rodinì, do níž se provdala, a pùvodní rodina z nich pracovní síly mít nebude. To bylo kompenzováno „poplatkem za nevìstu“. Takový majetek by musel být v pøípadì rozvodu vrácen. To samo o sobì vedlo rodinu nevìsty, aby její setrvání v manželství podporovala. Vrácení „poplatku“ se bylo možno vyhnout jen v pøípadì, že žena porodila dìti a ty nechala ani ne tak manželovi jako jeho rodinì. V úvahu pøi| 19 |
cházela i jakási „støídavá péèe“. Malé dìti zùstaly u matky, v pubertì odešly do rodiny otce. Ve støední Asii, pøed rusifikací zákonù po vzniku SSSR, bylo pøi uzavírání sòatkù využíváno prastaré zvykové právo, fungující po tisíciletí. Pøedpokladem uzavøení manželství byla dohoda mezi otci ženicha a nevìsty. Poté následovala smlouva o platbì za nevìstu. „Dobrá cena“ byla napø. stádo 25 koní. Teprve až bylo za nevìstu zaplaceno, obdržela od svých rodièù jakési vìno. Jeho výše záležela výhradnì na rozhodnutí otce a pohybovala se na úrovni od potøeb do domácnosti až po jurtu. Za nevìstu se platilo pøedevším dobytkem, ale nevìsta dobytek coby vìno nedostávala. Vìno bylo totiž výhradnì majetkem ženy a pokud žena zemøela bezdìtná, vracelo se její rodinì. Dodnes se v Kyrgyzstánu a v Kazachstánu dodržuje starobylý zvyk, kdy na poèátku svatební hostiny, poté co byla uzavøena a realizována svatební smlouva, sedí nevìsta zcela zakryta. Pøicházejí hosté a chtìjí ji vidìt. Pokládají pøed nevìstu bílé šátky a na nì dávají peníze. Nevìsta se jim uklání… Pozoruhodné jsou sòatkové zvyklosti v komunitì ortodoxních Židù v Izraeli. Pár uzavírá svatební smlouvu. V jejím rámci se budoucí manžel zavazuje v pøípadì rozvodu, který nebude jednoznaènì vyvolán hrubým porušením manželských povinností ze strany manželky, poskytnout ženì finanèní vyrovnání. Èástka je obvykle urèena tak, že pøesahuje jak možnosti onoho muže, tak i celé jeho rodiny. Také u relativnì nepøíliš bohatých nejsou výjimkou sumy na úrovni milionu dolarù. Smlouva je pøi svatební hostinì, kde se schází mnoho pøíbuzných i pøátel, ètena a výše oné sumy je sledována velmi pozornì. Je komentována jako jakýsi ukazatel lásky. Vìc má háèek. Vysoké èástky pro pøípad rozvodu bývají pøipisovány nevìstám – pannám. Pokud nevìsta již pannou není, bývá ve smlouvì uvádìna èástka sice nemalá, ale zcela reálnì odpovídající finanèním možnostem budoucího manžela. Tento zvyk neèiní problém tam, kde je zjevné, že nevìsta pannou být nemohla. I v ortodoxní komunitì se vdávají vdovy i rozvedené, pøípadnì neprovdané matky. Pokud byla nevìsta deflorována ženichem, což je sice nevhodné, leè pøece jen se to stává, slušný ženich to pøejde a upíše se obdobnì, jako by si bral kvítek s pelem nevinnosti. Horší je zbývající varianta. Znalci pomìrù tvrdí, že za tohoto pøedpokladu lze | 20 |
