Mgr. Klára Masařová PhDr. Ivan Semela 2007
Obsah OBSAH............................................................................................................................. 1 ÚVOD............................................................................................................................... 2 1.
BIBLIOGRAFICKÉ CITACE PODLE NOREM ............................................... 3
2.
ETIKA...................................................................................................................... 4 2.1 2.2
ETICKÝ KODEX ................................................................................................... 4 CITA NÍ ETIKA ................................................................................................... 4
3.
AUTORSKÝ ZÁKON ............................................................................................ 6
4.
BIBLIOGRAFICKÉ CITACE .............................................................................. 7 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
ROZDÍLY MEZI CITACÍ A BIBLIOGRAFICKOU CITACÍ ............................................ 7 D LENÍ PODLE ROZSAHU ÚDAJ V CITACI .......................................................... 8 STRUKTURA BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ............................................................ 8 UMÍST NÍ CITACE ............................................................................................... 8 UVÁD NÍ JEDNOTLIVÝCH ÚDAJ V CITACÍCH ..................................................... 9
5.
STRUKTURA BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ............................................. 11
6.
P ÍKLADY ........................................................................................................... 13
7.
ODKAZY - POZNÁMKY .................................................................................... 15
8.
SPECIFIKACE PRVK V POPISNÉ JEDNOTCE ......................................... 17
9.
GENERÁTOR CITACÍ ....................................................................................... 20
10.
CVI NÉ PROGRAMY.................................................................................... 23
ZÁV R........................................................................................................................... 24 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 25 DOPORU ENÁ LITERATURA ................................................................................ 26 P EHLED POUŽITÝCH TYPOGRAFICKÝCH ZNA EK .................................. 27 SEZNAM OBRÁZK .................................................................................................. 28 REJST ÍK..................................................................................................................... 29
Úvod P íprava jakékoliv záv re né práce
i práce seminární je konkrétním písemným
projevem, ve kterém autor vychází z teoretických poznatk získaných v rámci p íslušného studia a prokazuje schopnost její aplikace na ešení konkrétního problému. V záv re né práci by se m ly projevit všechny dosavadní zkušenosti studenta, jeho znalosti, dovednosti, schopnost pracovat s prameny, archivními materiály, (i cizojazy nou), stejn
s literaturou
jako schopnost formulovat problémy, hypotézy a ov ovat jejich
správnost použitím r zných metod. Každá odborná práce by m la p inést nové poznatky, názory a záv ry, ke kterým její autor dosp l, nap . uplatn ním stávajících v deckých poznatk na nové skute nosti, novým pohledem na zdánliv
vy ešené otázky, analýzou dosud neznámého materiálu, vlastním
pr zkumem apod. K myšlence zpracovat odbornou práci nás p ivedla skute nost, že studenti bu zapsat citovanou literaturu nebo nerespektují práva duševního vlastnictví.
!
2
neumí
1. Bibliografické citace podle norem Bibliografické citace jsou jedním z existujících informa ních prost edk sou ástí každé odborné literatury. Dnes je tém prostudování základních pramen
díla. Jsou
nemožné zahájit jakoukoliv odbornou práci bez
a již provedených výzkum
v dané oblasti. Citace tak
informují o tom, z jakých p edpoklad autor vychází a na jakých základech pracuje. Autor tak uvádí svoji práci do souvislosti s již dosaženým poznáním, rovn ž tak dokládá fakta, o která se p i práci opíral. Bibliografické citace také poskytují tená i možnost, jak rychle a efektivn získat další informace k dané problematice. Existující (platné) technické normy udávají celkem t i informa ní prost edky bibliografické citace, odkazy a soupis bibliografických citací. Bibliografické citace se ídí normou nahrazuje p edchozí normu
SN ISO 690 z prosince 1996. Tato norma
SN 010197 Bibliografické citace z roku 1970. Norma STN ISO
690 z roku 1988 nahradila SN – STN 01 197 z roku 1970. Od prosince roku 1996 platí pro bibliografické citace norma
SN ISO 690
Bibliografické citace. Obsah, forma, struktura. V lednu 2000 byla vydána norma pro citování elektronických dokument
SN ISO 690-2 Bibliografické citace.
ást 2: Elektronické
dokumenty nebo jejich ásti. V normách jsou stanovena obecná pravidla pro psaní údaj
za azených do
bibliografických citací (autor, název, vydání atd.) a je ur eno, které prvky popisu jsou povinné a které nepovinné. Stanovena je i formální úprava a struktura citací (v jakém po adí a v jaké form se údaje zapisují), uspo ádání soupisu bibliografických citací a metody odkaz . SN ISO 690 – obsahuje pravidla psaní a odkazování bibliografických citací monografických publikací a jejich ástí, asopiseckých (seriálových) lánk , p ísp vk
do
monografií (nap . sborník z konferencí) a patentových dokument . SN ISO 690-2 – stanovuje zp soby citování elektronických monografií, databází a po íta ových program a jejich ástí, elektronických seriálových publikací ( asopisy) a jejich ástí ( lánky), elektronických nást nek, diskusních fór a elektronických zpráv a to jak pro elektronické publikace na p íslušných nosi ích (CD ROM, disk), tak i pro online dokumenty, u nichž je t eba ješt uvést dostupnost v po íta ové síti. (5) Od za átku práce na odborném textu je t eba si uv domit, že odkaz v textu musí korespondovat s bibliografickými citacemi v soupisu a že i azení soupisu je formáln p edepsáno. Je nutné si vybrat vhodný zp sob citování s ohledem na to, co a kde má být publikováno. Univerzity obvykle požadují dodržování platné normy, n kte í vydavatelé však trvají na zavedených zvyklostech. (7)
3
2. Etika Z eckého slova éhos – zvyk, oby ej, zp sob života, mrav i obvyklé místo k bydlení. Etika, nebo také teorie morálky, je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo moráln relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Zabývá se teoretickým zkoumáním hodnot a princip , které usm r ují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prost ednictvím svobodné v le. Hodnotí innost lov ka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky1, která je blíže konkrétním pravidl m, se etika snaží najít spole né a obecné základy, na nichž morálka stojí, pop . usiluje morálku zd vodnit. Etika je chápána jako teorie zp sobu lidského života, chování, jednání. Takové vnímání je spjato s tradicí antiky, kde se etika stala p edm tem teoretického zájmu zhruba ve 2. polovin 5. století p . n. l. (Demokritos, sofisté, Sokrates), jak uvádí Brázda (12, s. 129). Etika se v r zných pojetích dále d lí na další disciplíny jako je nap .: etika analytická, autonomní, deontologická, enviromentální, evolu ní, feministická, heteronomní, individuální a také cita ní, která je vlastním p edm tem našeho zájmu (viz kap. 2. 2), (10) 2.1 Etický kodex Etický kodex je dokument, jenž upravuje obecná i konkrétní pravidla práce v jednotlivých organizacích a profesích. Sv j etický kodex mají nap . léka i (Hippokratova p ísaha), právníci, noviná i a další profese. Také n které organizace, sdružení nebo firmy mohou vytvá et kodex pro své zam stnance, a to bu
závazné (zam stnanec m že dostat p i
smlouv kodex k podepsání a na základ jeho porušení mu hrozí výpov
) nebo nezávazné
(jejichž dodržování je dobrovolné). (11)
2.2 Cita ní etika Ze zkušeností pedagog projev
vyplývá, že studenti p i zpracovávání r zných písemných
asto nedbají etických zásad správného uvád ní bibliografických citací. Tento nešvar je
dnes obecn
rozší en, i v praxi se b žn
setkáváme s plagiátorstvím. D ležitost ochrany
duševního vlastnictví je zvýrazn na kodifikací nejd ležit jších zásad cita ní etiky v autorském zákon . S pojmem cita ní etika úzce souvisí i pojem „Informa ní etika“, jejíž vývoj je velmi rychlý a každé nové informa ní médium p ináší nový etický problém a s tím i nový náhled na výklad t chto pojm . Ve vztahu k bibliografickým citacím je nutné zd raznit n které d ležité momenty.
1
z lat. mos, mrav, zvyk, oby ej
4
Co to je bibliografická citace a pro citujeme jedná se o seznam dostupných pramen (primární, sekundární, terciární zdroje informací); intelektuální vlastnictví v R je chrán no autorským zákonem
. 121/2000 Sb.,
který stanovuje v jakých p ípadech je možné použít vý atky z cizích d l, zárove zd raz uje, že je autor práce povinen dodržovat cita ní etiku; cita ní etika vyžaduje zve ej ování veškerých informa ních pramen , které byly pro danou práci použity; citace musí být p ehledné a p esné tak, aby bylo možné odkazovaný pramen vždy identifikovat; p ehlednost a následná dostupnost citovaného zdroje; Nej ast jší chyby v bibliografických citacích citování díla, které autor p i práci nepoužil - je oblíbené citovat r zné kapacity z daného oboru, aniž by m ly sebemenší souvislost s tématem práce; jde o snahu dodat v tší vážnost vlastní práci – zaštítit se známým jménem necitování díla, které bylo použito; jde o klasický p ípad opisování
i
plagiátorství citování ostatních vlastních prací, aniž by tyto práce m ly souvislost s novým dílem (tzv. autocitace); je to ur itá forma reklamy nep esné citování, které znemož uje dílo identifikovat a následn
získat,
zejména pokud autor neuvádí všechny p evzaté myšlenky z citované práce.
5
3. Autorský zákon P i psaní odborného textu (kniha,
lánek do
asopisu, p ísp vek na konferenci,
výzkumná zpráva, záv re ná práce) se zpravidla používá práce jiných autor ve form definic, vý atk , tvrzení, pramen
údaj
apod. Ze zákona (autorské právo, ochrana duševního
vlastnictví) je povinností uvád t v práci všechny použité prameny, tzv. citovat. Zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon): zajiš uje autorské právo k literárním, v deckým a um leckým díl m – tzv. copyright © ; právo copyrightu vzniká v den vzniku (ukon ení) díla, neplatí registra ní princip, pouze u software se program ukládá u notá e; vztahuje se na díla, která jsou výsledkem tv r í innosti autora (díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná v etn um ní architektonického a užitého, díla filmová, fotografická, kartografická a za ur itých podmínek i po íta ové programy); nevztahuje se na právní p edpisy a rozhodnutí, ve ejné listiny, ú ední spisy, denní zprávy, projevy; zákon upravuje ochranu autor a ur uje smlouvy o ší ení díla (vydávání, ve ejné provozování, p j ování atd.), ur uje dobu trvání práv, práva výkonných um lc a výrobc zvukových záznam ; autorské právo je nep enosné, platí po dobu autorova života a ješt 70 let po jeho smrti; s autorským právem lze obchodovat na základ licen ních smluv (jejich rejst ík vede Ú ad pr myslového vlastnictví) (6. www); autor práce je povinen dodržovat cita ní etiku.
6
4. Bibliografické citace Zpracování bibliografických citací, jak již bylo v úvodu práce zmín no, se ídí normami SN ISO 690 Dokumentace. Bibliografické citace : obsah, forma, struktura a SN ISO 690-2 Bibliografické citace. P i citování je nutné pod ídit se ur itým zásadám, které stanovuje nap . vydavatel, vysoká škola apod. Jde jednak o formální úpravu a len ní vlastního textu, jednak o vybavení obrázky, rejst íky, anotacemi a abstrakty a také o uvedení a citování použité literatury k zpracovanému tématu, a to jak v tišt né, tak i elektronické form . Zásady správného citování jsou dány cita ními normami. Tvorb
mezinárodn
platných norem se v nuje nap .
International Organization for Standardization (ISO). V
eské republice je to
eský
normaliza ní institut ( SN). (7.) 4.1 Rozdíly mezi citací a bibliografickou citací Nejd íve je nutné uv domit si rozdíl mezi pojmy citace a bibliografická citace. Citace – „Doslovné uvedení cizího textu nebo hudebního motivu; sám tento text nebo hudební motiv, citát,“ definuje Slovník cizích slov (4, s. 40). Bibliografická citace – „Souhrn p edepsaných bibliografických údaj
o citovaných
publikacích nebo jejich ástech, umož ující jejich p esnou identifikaci a vyhledání...", uvádí Terminologický slovník knihovnický a bibliografický (5, s. 24). Sou asná norma ISO 690 bibliografickou citaci nedefinuje, uvádí pouze definice jednotlivých ástí její struktury (1, s. 4-9). Obecn jší termín "citace" díla tedy vyjad uje p evzetí ásti p edchozího dílo do nové práce v jeho p esném zn ní. Odborný termín bibliografická citace znamená soubor údaj o p edchozím díle, které autor pot eboval pro vznik své práce. Rozsah a po adí t chto údaj je stanoveno platnou normou. Bibliografická citace je stejná, když zmi uje dílo, z n hož autor p esn citoval, ást i dílo, které je do nové práce promítnuto jiným zp sobem (nap . parafrází). Norma pak výraz citace, p íp. citované dílo, používá vždy ve smyslu bibliografické citace. Podle uvedené normy je nutné vytvo it každou bibliografickou citaci p edepsaným zp sobem, který stanoví množství a po adí jednotlivých prvk citace. Její umíst ní v novém díle je již velice variabilní. Autor m že umístit danou citaci p ímo v textu nového díla, v poznámce pod arou, na konci kapitoly nebo na konci díla v soupisu citací. Dále také m že vytvo it soupis bibliografických citací skute n citovaných d l a samostatný soupis dalších d l, který nazve nap . dopl kový (6, s. 10).
7
Toto již norma ISO 690 jednozna n
nestanoví. Další pou ení o umis ování
bibliografických citací je uvedeno dále. Pro rozeznání p esné citace, respektive
ásti
p edchozího díla v díle novém, se používají uvozovky: „….“. 4.2 D lení podle rozsahu údaj v citaci •
Zkrácené citace – obsahují minimální údaje zcela nezbytné k identifikaci publikace nebo její ásti.
•
Základní citace – obsahují údaje pot ebné pro identifikaci publikace nebo její ásti a pro poskytování základní p edstavy o jejím rozsahu, pop . obsahu.
•
Rozší ené citace – obsahují všechny údaje základní citace a navíc dopl kové údaje (vn jší i obsahové). Slouží k rozší ení informace o citované publikaci nebo její ásti. 4.3 Struktura bibliografických citací
Níže uvedené struktury jsou navrženy s ohledem na identifikaci základních prvk bibliografických citací viz. kapitola 4.5 Uvád ní jednotlivých údaj v citacích 4.4 Umíst ní citace •
na konci textu ( lánku, celé publikace nebo jednotlivých kapitol);
•
v poznámce pod arou;
•
p ímo v textu;
•
áste n v textu a áste n pod arou.
Zp sob umíst ní citací musí být v téže publikaci jednotný! Zp sob umíst ní citací musí být v téže publikaci jednotný!
Jestliže se citace neuvád jí p ímo v textu, použije se odkazu na citaci, který m že mít dvojí základní formu: Po adové íslo, pod nímž je uvedena citace pod arou (nap .
1
za použití horního
indexu a v poznámce pod arou uvedeno 1 TUREK, I.: Ako písa závere nú prácu. 2. uprav. vyd. Bratislava : Metodické centrum, 1999. 28 s. ISBN 80-8052-045-3) nebo v seznamu literatury (nebo
poznámkovém aparátu) na konci textu; v tomto p ípad
jsou citace se azeny a pr b žn
íslovány obvykle v takovém po adí, v jakém se na n odkazuje.
8
P íjmení autora (autor ) a rok vydání (nap . Turek, 1999), p i emž podle kontextu je rok vydání, pop . jméno autora (autor ) odd leno od ostatního textu závorkou; v tomto p ípad jsou citace v seznamu použité literatury obvykle se azeny abecedn
podle jmen autor ,
v od vodn ných p ípadech chronologicky. 4.5 Uvád ní jednotlivých údaj v citacích P i uvád ní jednotlivých údaj v citacích se ídíme t mito pravidly: Jméno autora Vždy se uvádí v po adí: p íjmení, osobní jméno nebo osobní jména (osobní jméno, resp. jména, lze uvád t iniciálami). Jméno autora se uvádí v citovaném díle, nap .
v p vodním tvaru, i když je odlišné od tvaru uvád ného
ECHOV, nikoliv TSCHECHOW. Jsou-li v originále jména uvád na
jinak než latinkou, používá se transliterace podle platných pravidel. Tituly a hodnosti autor (JUDr., Ing. Mgr. hrab , Sir apod.) se v citacích neuvád jí; m že se jich však použít pro odlišení dvou nebo více autor stejných jmen. U publikací dvou až t í autor se uvád jí v citaci všichni auto i. Jméno druhého a t etího autora se uvádí rovn ž v po adí: p íjmení, osobní jméno. Jména jednotlivých autor se odd lují obvykle poml kou (nap . Havránek, B. – Jedli ka, A.). Je-li autor více než t i, je možno podle pot eby uvést jména všech autor nebo pouze jméno prvního autora, za n ž se p ipojí „aj“, „a kol.“ (a kolektiv) nebo „et. al.“ (et alii), a to zejména ve zkrácené citaci (13, s. 10-11). Název Uvádí se v jazyku citované publikace a podle pot eby se p episuje (transliteruje) z cizího písma do latinky. Když je originální název dopln n
eským nebo slovenským
p ekladem (což je vhodné v základní citaci v p ípad nesv tových jazyk ), uvádí se tento p eklad v hranaté závorce; p i psaní na stroji lze použít lomítka. P íliš dlouhý název je možno zkrátit, avšak po áte ní slova se nesm jí vynechat a rovn ž smysl názvu musí z stat zachován. Vypušt né ásti (tj. slova, pop . skupiny slov) názvu se nahrazují t emi te kami. U anonymních publikací s názvem Sborník, Práce, Proceedings apod. se za tento název publikace uvádí v závorkách název vydávající instituce (korporace), není-li uvedena jako vydavatel. Po adí, místo vydání a název nakladatelství Píší se vždy v jazyku a pravopisu díla, podle pot eby se p episují (transliterují) z cizího písma do latinky. Pro po adí vydání se užívá arabských íslic (nap . 1., 5.) a obvyklých zkratek (nap . vyd., ed.). P íklad dle výše uvedeného: 1. vyd. Bratislava : Metodické centrum
9
Rok vydání Píše se vždy arabskou íslicí (nap . 2006). Vro ení periodika se ozna uje rokem vydání ur itého ro níku periodika (resp. rokem, v n mž vydání zapo alo, a rokem, v n mž skon ilo). Není-li rok vydání v citované publikaci uveden, píše se do hranaté závorky (nap . [2006]) p ibližný odhad vro ení, není-li to možné, uvede se zkratka B. r. (bez roku). U vícesvazkových soubor se zaznamenává vro ení prvního a posledního svazku. Není-li vydání skon eno, uvede se jen po áte ní vro ení s poml kou, resp. Po áte ní vro ení se zkratkou a násl. (a následující). Ro ník (svazek) periodika Píše se vždy arabskou íslicí a typograficky se zvýraz uje, nap . kurzívou, polotu n apod., nap . 17. íslo periodika Píše se také arabskou íslicí. Jde-li o dvoj íslo, píše se mezi ob ma ísly lomítko, nap . . 5/6. Údaje o rozsahu Pokud se v údajích pro základní citace uvádí termín „po et stran“, znamená to celkový po et stran dané publikace. Jestliže se uvádí termín „stránky“, rozumí se tím uvád ní všech stránek, na nichž se vyskytuje citovaná sta . Jde-li o nep erušený text, uvede se první a poslední stránka textu se znaménkem – (spojovník „až“). P .: 56 s. – 59 s. Je-li sta p erušována jiným textem, uvád jí se všechny stránky, na kterých je sta uvedena, p i emž se znaménkem – (až) spojují stránky za sebou t sn následující. Nap .: 56, 59, 70 – 72. Je rozdíl mezi údajem s. 53 (strana, na které se vyskytuje text, který citujeme), a údajem 53 s. (po et stran dané publikace) (3, s. 3).
10
5. Struktura bibliografických citací Podle druhu citovaných publikací, pop . jejich ástí, rozeznáváme tyto nej ast jší citace a jejich strukturu. Bibliografická citace je souhrn údaj o citované publikaci nebo její ásti, umož ující její identifikaci. Základ citace tvo í prvky, které je nezbytné do citace za lenit – pokud jsou identifikovatelné. DÄNIKEN, E. von. Prorok minulosti. P el. R. e ábek. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1994. 220 s. Fakta a sv dectví. Sv. 119, P el. z: Prophet der Vergangenheit. ISBN 80-206-04-0 N které prvky (ve výše uvedené citaci podtržené) lze vynechat. Jiný p íklad:
Struktura bibliografické citace knihy (monografické publikace) Bloky údaj
Prvky bibliografické citace !" #
!
$
#
%&
Údaje na titulním listu knihy
Údaje získané z rubu titulního listu knihy
! ""#"!!
11
Údaje o rozsahu knihy
Výsledná bibliografická citace knihy ' " ("# '
)
$ * + , # -../
--%&
/012-33043202
12
6. P íklady Bibliografické citace,v etn publikování v elektronických médiích (lze využít i databázi již vytvo ených záznam , viz obrázek 3): •
monografická publikace (kniha);
•
seriálové publikace ( asopisy, noviny);
• • • • •
ásti monografických publikací; p ísp vky do monografických publikací; lánky v seriálových publikacích; záznam elektronické monografie, databáze, po íta ového programu; lánek v elektronickém asopise Monografická publikace (kniha)
BENEŠ, V., MUSÍLEK, P. Burza a burzovní obchody. 1. vyd. Praha : Informatorium, 1991. 229 s. ISBN 80-85427-00-1 D DI , J. Burza cenných papír a komoditní burza. 1. vyd. Praha : Prospektrum, 1992. 120 s. JÍLEK, J. Finan ní trhy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169453-3 Seriálové publikace ( asopisy, noviny) Zpravodaj Ministerstva životního prost edí. Ministerstvo životního prost edí
eské republiky.
1991- . Praha: PRESS-KO a Retrans. ISSN 0862-9005 ásti monografických publikací BRUNTON, P. Perspektivy. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Unitaria 1992. Kapitola 19, Vláda relativity, s. 19–32. P ísp vky do monografických publikací FOU KOVÁ, M. Reinkarnace a hlubinná terapie. In WHITTON, J. L. a FISHER, J. Život mezi životy. Brno: Bollingenská v ž, 1992, s. 9–14. Záznam elektronické monografie, databáze, po íta ového programu P íklad: bibliografický odkaz na kapitolu knihy uvedené na WWW. RHEINGOLD, Howard. The Virtual Community [online]. c1998 [cit. 2003-02-05]. Chap. 5, Multi-User Dungeons and Alternate Identities. Dostupný z WWW: " http://www.rheingold.com/vc/book/5.html# ! $
%
P íklad: bibliografický odkaz na lánek z elektronického asopisu.
13
HIRONS, Jean. PCC Policy Committee holds its first meeting at LC. CONSERline : newsletter of
the
CONSER
Program
[online].
1997,
no.
11
[cit.
2003-02-05].
& Dostupný z WWW: " http://lcweb.loc.gov/acq/conser/consln11.html#pcc# !
Problematikou citování elektronických dokument se zabývá norma
SN ISO 690-2. Mezi
povinné údaje v citacích elektronických dokument pat í: •
druh média (nosi e) – je nutné up esnit, zda se jedná o CD-Rom, disketu, i online p ístup atd.
•
p ístup ke zdroji – u všech online dokument se musí uvést úplná URL adresa verze - povinné u všech po íta ových program
•
datum aktualizace (revize) – tento údaj je nutný, protože aktualizace dokumentu m že zp sobit i zm nu v obsahu p vodního dokumentu
•
datum citace – d ležité k ov ení z jaké verze dokumentu bylo citováno (9)
P íklad:
5(67 (8# +9 # : ! -..@ >;+ -..@0./0/A? B
; " * <
CCC$
,+ " *$DD*
+ + , #
14
< $ +;
, % %
<;
=*
;
*
< >
/1./0@/.
+
?
7. Odkazy - poznámky Odkaz je stru ná forma citace vsunutá do pokra ujícího textu nebo p ipojená jako poznámka (viz poznámky pod arou). Užívá-li se odkaz spolu se soupisem bibliografických citací, musí obsahovat údaje dostate né pro zajišt ní jednozna nosti. Odkazy na ur itého autora i dílo se používají tehdy, liší-li se názory na ur itý problém, jsou-li rozporné, je-li naše teze stejná nebo se naopak rozchází v n em, co tvrdí autor (1, s. 6). Protože odkazy pot ebujeme v textu používat od za átku, je nutné uvést jejich vysv tlení ihned. Odkazy jsou místa v textu nového díla, v nichž jeho autor p edepsaným výrazem odkazuje tená e na jiné místo svého nového díla. Jeden z možných výraz odkazu je uvád n v norm SN ISO 690 a je považován za optimální i z didaktických d vod : "(1, s. 23)". Význam: Formou odkazu bylo zmín no první z d l uvedených v Soupisu bibliografických citací na konci lánku, potvrzující zde uvedený údaj (tvrzení), který najdete na stránce 23 zmi ovaného díla. P .: 1. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Encyklopedický d m, s. r. o., 1993. 251 s. Soupis bibliografických citací je b žn uspo ádán bu
abecedn podle prvního prvku, nebo
v numerické posloupnosti korespondující s po adím odkaz v textu. (13, s. 22) Pokud je sou ástí práce samostatný seznam bibliografických citací, je t eba zajistit odpovídající vazby mezi odkazy a soupisem citací n kterou z následujících metod: Uvád ní prvního prvku citace a data = Jméno autora (1. slovo názvu není-li autor uveden) a rok vydání práce, p íp. íslo strany. Soupis bibliografických citací je uspo ádán abecedn podle jména autora, p ípadn podle názvu. P ÍKLADY: (N mcová, B., 1992) dokument citován pod autorem (Babi ka, 1991) dokument citován pod názvem (N mcová, B., 1992a), (N mcová, B., 1992b) více prací téhož autora v 1 roce (N mcová, B., 1992a, s.231) uvedení stránky citovaného díla Je-li jméno autora uvedeno v textu práce, není nutno ho v odkazu opakovat, sta í uvést rok a stránku (1988, s.132) Metoda íselných citací íslice v textu napsané jako horní index nebo do závorek citují dokumenty v po adí, v n mž byly poprvé odkázány. Provádí-li se odkaz na ur itou ást dokumentu, lze uvést za íslicemi ísla stránek. Citace jsou uspo ádány v íselném po adí do íslovaného soupisu. P ÍKLAD: Teorie neviditelných kolegií byla prozkoumána v p írodních v dách (24). O jejich nep ítomnosti mezi historiky se zmi uje Stieg (13, s.556). Podle Burcharda (8)...
15
Pr b žné poznámky íslice následující za odkazy v textu se vztahují k
íseln
azeným poznámkám
uspo ádaným podle po adí jejich výskytu v textu. Poznámka m že odkazovat více než na 1 dokument. Je-li ur itý dokument odkazován více než jednou, po sob následujícím odkaz m jsou p id lována samostatná ísla. Poznámka vztahující se k již d íve citovanému dokumentu bu zopakuje úplný odkaz nebo uvede íslo d ív jší poznámky s uvedením stran. 1. odkaz na citovanou publikaci by m l obsahovat všechny pot ebné údaje k zajišt ní vazby se záznamem v soupisu bibliografických citací (jméno autora/autor , plný název, ísla stránek). Druhé a následující odkazy mohou být zkrácené (p íjmení autora, zkrácený název, stránky) P ÍKLAD: Text: Teorie neviditelných kolegií byla prozkoumána v p írodních v dách (24). O jejich nep ítomnosti mezi historiky se zmi uje Stieg (13, s.556). Podle Burcharda (8)... Odkaz: STIEG, M.F. , The information needs of historians, s. 556. Citace: STIEG, M.F. The information needs of historians. College and Research Libraries, Nov. 1981, vol. 42, no. 6, s. 549-560. (14)
16
8. Specifikace prvk v popisné jednotce Primární odpov dnost – V p ípad textových d l je to b žn autor. M že to být i editor nebo redaktor a v takových p ípadech se za jméno p ipojuje v kulaté závorce zkratka ed. (editor) nebo red. (redaktor). Nap .: NOVÁK, J. (ed.) Formální úprava jmen – Jsou zapsána ve form , v jaké jsou uvedena v prameni. Nap .: HALDANE, M. / DE LA MARE, Walter / HORÁK, F., URBÁNKOVÁ, E. a NOVÁKOVÁ,J., aj. / SCHLESINGER, WL., et al. K estní jméno se uvádí po p íjmení. Korporativní orgány – Jméno korporativního orgánu se uvádí tehdy, jeli dílo výsledkem kolektivní
innosti (zprávy komisí, konferen ní
materiály ...) nebo jde-li o dílo administrativní (plánovací p íru ky, adresá e, katalogy firem...). Jméno se uvádí ve form , jak je zapsáno v dokumentu. U ministerstev lze uvést jméno zem , název m sta lze p ipojit do kulatých závorek v p ípad nejednozna nosti nebo nejasnosti identity orgánu. P .: Unesco / Koninklijke bibliotheek (Brussels) Dv nebo t i jména v prameni – Jako první se uvádí typograficky nejvýrazn jší jméno. Jsou-li jména stejn výrazná, uvádí se jako první otišt no. Nesdílí-li základní odpov dnost za dílo více než t i osoby nebo korporativní orgány, mají se uvád t ob nebo všechna t i jména. P .: ADLER, JH., SCHLESINGER, ER., and WESTERBORG, E. van / HORÁK, M., URBÁNKOVÁ, A. a JIRÁNEK, Š. Více než t i jména – Uvádí se pouze prvé nebo první dv
i t i jména,
další lze vynechat. Za poslední jméno se p ipojuje zkratka „ et. al.“ (et alii), „ aj.“ (a jiní) nebo její ekvivalent. Nap .: HARKINS, Williem A., et. al. / DUBOVSKÝ, J., aj. Neznámá primární odpov dnost – nejsou-li osoba nebo orgán primárn zodpov dné za dílo uvedeny v popisné jednotce a nelze je spolehliv ur it z jiných zdroj , tento prvek se vynechává a prvním prvkem citace je název. Název – Uvádí se ve form
uvedené v citované publikaci. Je-li
v citovaném díle uveden více než 1 název nebo je název uveden ve více jazycích, musí být zapsán nejvýrazn jší název nebo jazyková forma, 17
p ípadn název uvedený na prvním míst . Podnázev nebo jiné údaje vztahující se k názvu lze uvád t, pokud jsou užite né pro up esn ní nebo identifikaci názvu. Cizojazy ný název lze doplnit p ekladem do eštiny uvedeným v hranaté závorce. P íliš dlouhý název nebo podnázev lze zkrátit, po áte ní slova se nesm jí vynechávat a smysl musí z stat zachován. Vynechané údaje se nahrazují 3 te kami. P .: WordPerfect : p íru ka pro uživatele Vydání – Jde-li o jiné než první vydání, íslo nebo jiné ozna ení po adí vydání se zapisuje výrazy použitými v prameni. Výrazy ozna ující íselné po adí („ t etí“ , „ tvrté“ , atd.) se zapisují arabskými íslicemi (3., 4.). Výrazy ozna ující vydání a íselné po adí lze zkracovat v souladu s ISO 832.2 Nap .: 3rd ed., 2. Aufl., 5. p eprac. vyd., nové rozší . vyd., 1. vyd. V citacích seriálových publikací je nutno uvád t podrobn údaje o vydávání (p esný údaj, ozna ení celého pr b hu vydávání, ozna ení pouze prvního svazku, pokud se citace vztahuje na celou seriálovou publikaci, která dosud nebyla uzav ena). Nap .: 1995, ro . 38, . 5 · ervenec/srpen 1996 · leden 1976-duben 1981 · ro .12, . 1 - ro .16, .4 · leden - b ezen 1974 - · ro .1, .1Nakladatelské údaje – Podrobnosti o míst vydání a nakladateli jsou nepovinné. Datum vydání je povinné. Místo vydání - m sto se uvádí v jazyce a pravopisu originálu v 1. pádu, lze doplnit název zem do kulatých závorek. Podrobné údaje o vydání popisné jednotky se zapisují v po adí: místo, nakladatel a rok. Nap .: London : Georgie Allen & Undin, 1981. / Havlí k v Brod : Fragment, 1993. Pokud místo nebo nakladatel není uveden, lze v eštin použít zkratku „ b.m.“ (bez místa), „ b.n.“ (bez nakladatele; bez nakladatelství) Rozsah - Celkový po et stran díla (citace díla jako celku), kde rozhodující je poslední íslovaná strana (nap .: 345 s.), rozsah stran od do (citace stati, lánku, nap .: 34-44 s.) - rozsah stran, na nichž je citovaný text uveden (nap .: 25, 56 s.). U vícesvazkových monografií lze uvést po et svazk . Není povinný prvek. 2
Lze použít i normu SN 01 0169
18
Edice – zapisuje se tak, jak je uvedeno v dokumentu. P .: Edice soupisu Strahovské knihovny, sv. 8 Standardní íslo – (ISBN3, ISSN4) povinné u citací dokument jako celku, nepovinné u citací ástí a lánk
z monografií a seriálových
publikací. Nap .: ISBN 80-206-0434-0 / ISSN 1213-7014 3
ISBN = International Standard Book Number; tj. mezinárodní standardní íslo pro knihy, tj. jedine né íslo podle kterého lze ur it v jaké zemi a u jakého vydavatele byla daná kniha vydána. 4 ISSN = International Standard Serial Numer; tj. celosv tov registruje pokra ující zdroje (d íve seriálové publikace) - noviny, asopisy, edice odborných a v deckých knih apod., shromaž uje informace nezbytné pro jejich identifikaci a bibliografickou kontrolu, zp ístup uje tyto soubory a poskytuje další služby; jednozna n identifikuje název publikace.
19
9. Generátor citací V sou asné dob
lze využít i generátor citací v elektronické podob
dostupný na
www.citace.com, ve kterém lze s použitím primárního dokumentu po zadání informací vygenerovat bibliografickou citaci tišt ných nebo elektronických dokument . Projekt Bibliografické citace nabízí tyto moduly:
Všechny tyto moduly umož ují vytvo ení bibliografické citace, která vychází z normy SN ISO 690 a SN ISO 690-2. obrázek 1 Modul monografie
20
obrázek 2 Modul Webové stránky
21
Obrázek 3 Vyhledávání výraz
Obrázek 4 Výukové animace
22
10.Cvi né programy Pro cvi ení citací dokument
slouží nap . následující odkazy na webové stránky
vycházející z výše uvedených norem. http://www.boldis.cz/kurzy/cviceni.html Citace ISO – 690 umož ují procvi ování a následnou kontrolu on-line. (8)
obrázek 5 Ukázka citace !
"#
Sarah Tomas: Collaborating for Fun and Profit: Confessions of Ex-Cataloger (s. 11-21).
obrázek 6 Ukázka zpracované citace
TOMAS, Sarah. Collaborating for Fun and Profit: Confessions of Ex-Cataloger. In Caslin "99. Souborné katalogy: organizace a služby 30. kv tna - 3. ervna 1999 Zadov, eská republika = Caslin "99. Union catalogs: their organization and services. Seminar Proceedings. Praha: Národní knihovna, 1999. ISBN 807050-340-8. s. 11-21. obrázek 7 Ukázka zadání citace $ !
http://www.kosek.cz
obrázek 8 Ukázka vypracované citace $
KOSEK, Ji í. Domovská stránka Jirky Koska -- "VŠE O WWW" [online]. c1999-2001, poslední aktualizace 2001-11-01 [cit. 200111-05]. Dostupné z:
.
23
Záv r Smyslem projektu je p ipravit studenty st edních škol na správné využívání cizích materiál
p i vytvá ení vlastních odborných prací r zných podob v souladu s autorským
zákonem. Projekt by m l zárove výrazn p isp t k odstran ní b žn p ijímaného názoru, že duševní vlastnictví je možné využívat bez jakýchkoliv omezení, i dodržování stanovených podmínek. T mto cíl m slouží teoretické informace v p edcházejících kapitolách a snad také praktické návody, jak náležit cizí díla citovat. V sou asné dob
astého využívání internetu
jsou v projektu nazna eny i možnosti tohoto média pro bibliografické záznamy. Snahou autor
bylo, aby celkové pojetí projektu umož ovalo jeho využití
i mimo sféry školních lavic a p isp lo tak k v tší korektnosti v písemných projevech zejména ve sfé e profesní i jinde.
24
Seznam použité literatury 1. TUREK, I.: Ako písa závere nú prácu. 2. uprav. vyd. Bratislava : Metodické centrum, 1999. 28 s. ISBN 80-8052-045-3 2. Citace dokument podle SN ISO 690. Dostupné na WWW: http://jyxo.cz/s?d=uk&look=ukcz&cnt=5&s=citace 3. HOLOUŠOVÁ, D. – KROBOTOVÁ, M.: P íprava záv re né práce. Olomouc : Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, 1996. 16 s. 4. Citace dokument podle SN ISO 690. Dostupné na WWW: http://jyxo.cz/s?d=uk&look=ukcz&cnt=5&s=citace 5. Bibliografické citace podle platných norem [online]. Výpo etní a informa ní centrum
VUT, c2002 , 14. 1. 2002 [cit. 2005-12-08].
eština. Dostupný
z WWW: . 6. Jak citovat použitou literaturu v odborné práci [online]. [2005] [cit. 2005-1208]. eština. Dostupný z WWW: . 7. Jak citovat použitou literaturu v odborné práci : Pro citovat? [online]. [2005] [cit.2005-12-20]. Dostupný z WWW: . 8. BOLDIŠ, Petr. Boldis.cz - Jak informace hledat a nacházet [online]. Petr Boldiš, c2001-2005 , 12. 10. 2002 [cit. 2005-12-20].
eština. Dostupný
z WWW: . Www.boldis.cz. 9. SCHWARZ, Daniel. Bibliografická citace elektronického dokumentu. Multimediální podpora klinických a zdravotnických obor : portál Léka ské fakulty Masarykovy univerzity [online]. 2006 [cit. 2006-05-17]. Dostupný z WWW: http://portal.med.muni.cz. ISSN 1801-610. 10. http://cs.wikipedia.org/wiki/Etika 11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Etick%C3%BD_kodex 12. BRÁZDA, R.: Úvod do srovnávací etiky. Kp. F. Glosá . s. 129-144. Praha : KLP-Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7 13. eská norma ISO 690 : Dokumentace. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Zprac. Karel Pech. 2. vyd. Praha : eský normaliza ní institut, 1996. 31 s. 14. http://home.zf.jcu.cz/~douleova/p-citac2.html
25
Doporu ená literatura ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Ivan Seidl. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. Velká áda. Votobia; sv. 27. ISBN 80-7198-173-7
26
P ehled použitých typografických zna ek Upozorn ní na d ležitý text.
P ehled teoretických poznatk .
Možnosti procvi ování prost ednictvím internetu.
Souhrnné informace k p edchozímu textu.
Text k zapamatování. Text k zapamatování.
27
Seznam obrázk
OBRÁZEK 1 MODUL MONOGRAFIE ....................................................................................20 OBRÁZEK 2 MODUL WEBOVÉ STRÁNKY ...........................................................................21
OBRÁZEK 3 VYHLEDÁVÁNÍ VÝRAZ ................................................................................22 OBRÁZEK 4 VÝUKOVÉ ANIMACE ......................................................................................22 OBRÁZEK 5 UKÁZKA CITACE ............................................................................................23 OBRÁZEK 6 UKÁZKA ZPRACOVANÉ CITACE ......................................................................23 OBRÁZEK 7 UKÁZKA ZADÁNÍ CITACE ...............................................................................23 OBRÁZEK 8 UKÁZKA VYPRACOVANÉ CITACE ...................................................................23
28
Rejst ík
A
N
autor, 17
nakladatel, 11 nakladatelství, 11 název, 17
C
P
citace, 3 podnázev, 11 p ísp vek, 23 publikace, 13
K kapitola, 13
V
M vydání, 3 vydavatel, 7
monografická publikace, 13
29
