Mgr. Pavla Lejčková Od roku 2003 pracuje v Národním monitorovacím středisku pro drogy a drogové závislosti (NMS), kde odpovídá za populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog. Spolupracuje na Evropské školní studii o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) a Celopopulační studii o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel ČR. Dále odpovídá za regionální srovnání, geografické projekce dat a problematiku mortality uživatelů drog. Vystudovala sociální geografii na PřF UK v Praze (2002).
PhDr. Ladislav Csémy Vedoucí Laboratoře sociální psychiatrie Psychiatrického centra Praha
abstrakt
autoři
Pozitivní a negativní očekávání mládeže od konzumace alkoholu Lejčková P.1, Csémy L.2 1 Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti 2 Psychiatrické centrum Praha
Pozadí: Řada studií ukazuje, že existuje velice úzký vzájemný vztah mezi pozitivními a negativními očekáváními ve vztahu ke konzumaci alkoholu, jeho spotřebou a nadměrným užíváním; očekávání se mění s vlastní zkušeností s konzumací alkoholu, která se zpětně promítá do dalších očekávání. Soubor: Cílem článku je zhodnotit pozitivní a negativní očekávání ve vztahu k alkoholu mezi českými dospívajícími. Soubor 16letých studentů dotázaných v rámci studie ESPAD (3 172 respondentů) byl rozdělen na neproblémové konzumenty alkoholu, konzumenty se zvýšeným rizikem a problémové konzumenty. Výsledky: Mezi studenty převažují pozitivní očekávání nad negativními. Problémoví konzumenti alkoholu se od svých vrstevníků významně liší: mají výrazně vyšší pozitivní očekávání, častěji připouštějí také pravděpodobnost výskytu negativních situací v souvislosti s konzumací alkoholu. Klíčová slova: užívání návykových látek – očekávání – alkohol – spotřeba – postoje.
Došlo do redakce: 20. března 2006
Původní práce
135
1 Úvod Jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují konzumaci alkoholu – od počátečního rozhodnutí alkohol konzumovat přes rozhodnutí v ní pokračovat až po rozhodnutí, jak často a jaké množství alkoholu konzumovat a zda s pitím alkoholu přestat – jsou očekávání pozitivních a negativních účinků alkoholu. Celá řada studií (např. Brown et al., 1987; Leigh, 1989a; Leigh, 1989b; Simons-Morton et al., 1999) ukázala, že mezi očekáváními, konzumací alkoholu, jeho nadměrným užíváním a postoji k užívání alkoholu existuje velice úzký vzájemný vztah. Očekávání ve vztahu k alkoholu se formují již v dětství (Aas et al., 1998; Miller et al., 1990; Smith, 1994), s věkem pak dochází k jejich přeformovávání v závislosti na vlastní zkušeností s alkoholem, která se zpětně promítá i do těchto očekávání. V raném věku jde především o očekávání negativní (Hipwell et al., 2005), s rostoucím věkem se však spíše objevují očekávání pozitivní, která převládají až do dospělosti (Willner, 2001; Cameron et al., 2003). Dospívající mládež je přesvědčena o tom, že konzumace alkoholu usnadňuje sociální chování, zvyšuje bdělost, zlepšuje prožitky a snižuje napětí (Christiansen et al., 1985; Brown & Munson, 1987), dospělí navíc očekávají zvýšení sexuální přitažlivosti (Mooney et al., 1987) a také zvýšení pocitu síly a dominance (Lundahl et al., 1997). Pozitivní i negativní očekávání ovlivňují do značné míry spotřebu alkoholu (Jones et al., 2001; Kubička, 2006) – zatímco pozitivní očekávání mají přímý vliv na množství konzumovaného alkoholu (Leigh & Stacy, 2004; Neighbors et al., 2003), negativní očekávání určují především frekvenci konzumace (Lee et al., 1999) a ovlivňují motivaci ukončit problémové užívání alkoholu (Jones & McMahon, 1998). Smith et al. (1995) také prokázali velmi úzkou oboustrannou vazbu mezi úrovní očekávání a úrovní spotřeby – vysoká očekávání pozitivních dopadů konzumace alkoholu
136
v oblasti sociálních vztahů vedou ke zvýšené spotřebě alkoholu a zpětně vysoká spotřeba alkoholu ovlivňuje zvýšená očekávání.
2 Cíle a metody Cílem článku je zhodnotit pozitivní a negativní očekávání ve vztahu k alkoholu mezi českými dospívajícími, porovnat úroveň očekávání mezi pohlavími a sledovat vztah mezi úrovní spotřeby alkoholu mezi studenty a jejich očekáváními od konzumace alkoholu. Očekávání byla sledována v rámci Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD; studie byla naposledy realizována v České republice v roce 2003); konkrétně byla respondenty hodnocena pravděpodobnost, že se budou v souvislosti s pitím alkoholu cítit uvolněně, šťastně, zapomenou na své starosti, budou přátelštější a otevřenější nebo veselí. Z negativních očekávání byla sledována pravděpodobnost, že se kvůli pití alkoholu dostanou do potíží s policií, uškodí jim to zdravotně, budou mít kocovinu, bude jim špatně nebo nebudou moci přestat s pitím alkoholu. 2.1 Popis souboru V rámci projektu ESPAD bylo v roce 2003 v ČR dotázáno celkem 3 172 studentů středních škol ve věku 15–16 let (kritériem výběru respondentů byl rok narození 1987). Do studie se zapojilo celkem 1 462 chlapců a 1 710 dívek. Pro hodnocení vzájemných souvislostí mezi pozitivními a negativními očekáváními a aktuální spotřebou alkoholu jsme soubor respondentů rozdělili do tří skupin – na neproblémové konzumenty, konzumenty se zvýšeným rizikem a problémové konzumenty alkoholu. Pro srovnání pozitivních a negativních očekávání podle skupin konzumentů alkoholu byly vzhledem k charakteru datového souboru (jedná se o kategorizované proměnné) použity kontingenční tabulky a pro testování významnosti rozdílů byl použit chí2 test nezávislosti. Statistická významnost rozdílů mezi jednotlivými skupinami uživatelů byla hodnocena na základě 95% a 99% hladině
Původní práce
Pozitivní a negativní očekávání mládeže od konzumace alkoholu
2006 / 6 / 2 Adiktologie
významnosti. Postup při rozdělování souboru do tří skupin shrnuje následující odstavec. 2.2 Index problémové konzumace alkoholu Na základě informací o frekvenci pití alkoholu a jeho množství, častém pití nadměrných dávek alkoholu a výskytu opilosti byl zkonstruován tzv. index problémového konzumenta alkoholu. Při konstrukci tohoto kompozitního indexu hrály roli následující proměnné: • konzumace alkoholického nápoje v posledních 30 dnech více než 5krát, • konzumace 3 nebo více piv, 3,5 dcl nebo více vína nebo 3 a více skleniček (5 cl) destilátu při poslední příležitosti, • konzumace 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti alespoň 3krát v posledních 30 dnech, • opilost alespoň jednou v posledních 30 dnech, • silný stupeň opilosti (uvedený stupeň opilosti 7–10 na 10bodové škále). Při splnění každé z podmínek byl respondentovi přiřazen 1 bod; po sečtení tedy mohl index nabývat hodnoty 0 až 5 bodů. Pokud index nabýval hodnoty 4 nebo 5, byl daný respondent považován za problémového konzumenta alkoholu. Soubor respondentů byl na základě tohoto kompozitního indexu dále rozdělen na konzumenty se zvýšeným rizikem ve vztahu ke konzumaci alkoholu (splňují 1 až 3 ze sledovaných podmínek) a neproblémové konzumenty (index nabývá nulové hodnoty). V této skupině se tedy objevují respondenti, kteří nikdy v životě nekonzumovali alkohol, mají pouze experimentální zkušenost s pitím alkoholu nebo konzumují alkohol v omezené míře. Při frekvenční analýze se ukázalo, že celkem 454 respondentů splňuje podmínky pro zařazení do kategorie problémových konzumentů alkoholu, což odpovídá 15 % respondentů. Do
Původní práce
kategorie konzumentů se zvýšeným rizikem spadá 43,6 % dotázaných, zatímco zbývajících 41,4 % respondentů lze na základě uvedených informací považovat za neproblémové konzumenty. Celkem 146 respondentů muselo být z další analýzy vyloučeno, protože nemohl být vzhledem k chybějícím odpovědím určen tento index. Rozložení typů konzumentů podle pohlaví ukazuje tabulka 1. Ukázalo se, že do kategorie problémových konzumentů alkoholu spadá až 21 % chlapců a téměř 10 % dívek.
3 Výsledky 3.1 Konzumace alkoholu mezi šestnáctiletými Spotřeba alkoholu mezi mladými lidmi v ČR je dlouhodobě na relativně vysoké úrovni, což odpovídá i vysoké spotřebě alkoholu mezi dospělou populací. Alespoň jednou v životě ochutnalo alkohol 98,4 % studentů ve věku 16 let – a to i přes to, že na osoby mladší 18 let se vztahuje zákaz podávání a prodeje alkoholu. Jen výjimečnou zkušenost s pitím alkoholu (1 nebo 2krát v životě) má přibližně 4,3 % respondentů. Naopak mezi pravidelné konzumenty alkoholu lze zařadit přibližně 60 % studentů ve věku 16 let. Nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti) více než 3krát v posledním měsíci konzumovalo 17,5 % šestnáctiletých (23,4 % chlapců a 12,5 % dívek), opilost více než 3krát v posledním měsíci udávalo 13,5 % respondentů - 17,4 % chlapců a 10,1 % dívek. Alespoň jednu opilost v posledních 30 dnech uvedlo celkem 73,9 % respondentů (např. Csémy et al., 2003; Csémy et al., 2006). Poprvé byla ve studii ESPAD v roce 2003 sledována také míra opilosti, a to na desetistupňové škále, kde 1 označovala veselost, tedy velmi mírný stupeň ovlivnění alkoholem. Druhý konec škály (10) pak označoval velmi silnou opilost, při níž se dotázaný již nemohl udržet na nohou. Nejčastěji byl respondenty uváděn mírný až střední stupeň opilosti (hodnoty 3 až 5), silný stupeň
137
opilosti (hodnoty 7 až 10) uvedlo celkem 21,2 % respondentů (Csémy et al., 2006). Nejčastěji konzumovaným druhem alkoholu mezi mládeží je pivo (pouze 37,2 % respondentů nikdy pivo nepilo), následují destiláty, víno je až na třetím místě v oblíbenosti (Csémy et al., 2006). Podrobnější analýza věnovaná druhu alkoholu konzumovaného při poslední příležitosti ukázala značnou rozšířenost rizikového jevu, kterým je současná konzumace více druhů alkoholu najednou – celkem 18,7 % dotázaných uvedlo, že při poslední příležitosti konzumovalo pivo, víno i destiláty, 16,5 % kombinovalo pivo s destiláty. Samotné pivo pilo při poslední příležitosti 16,6 % dotázaných. Pouze víno konzumovalo 13,8 % respondentů, pouze destiláty pak 11,7 % respondentů. 3.2 Očekávání od konzumace alkoholu V souvislosti s konzumací alkoholu byla v rámci studie ESPAD sledována také očekávání působení alkoholu – a to jak pozitivní, tak i negativní očekávání. Studenti nejčastěji uváděli, že je u nich pravděpodobné nebo velmi pravděpodobné, že budou veselí (80,0 %), přátelštější nebo otevřenější (66,8 %) a budou se cítit uvolněně (65,6 %). Podle 45,8 % dotázaných je pravděpodobné, že by jim konzumace alkoholu pomohla zapomenout na starosti, 38,4 % uvedlo, že by se cítili šťastní. Pozitivní očekávání uváděly především dívky – viz obrázek 1. Za výrazně méně pravděpodobné považují respondenti výskyt negativních dopadů konzumace alkoholu – situaci, že by nemohli přestat s pitím alkoholu, považuje za pravděpodobnou pouze 6,4 % respondentů, 8,3 % považuje za pravděpodobné, že by se dostali do potíží s policií. Podle 22,9 % dotázaných je pravděpodobné, že by jim konzumace alkoholu uškodila zdravotně, pravděpodobnost kocoviny připouští 38,7 %, zatímco nevolnost připouští 35,0 % dotázaných. Téměř čtvr-
138
tina dotázaných (24,4 %) považuje za pravděpodobné, že by v souvislosti s konzumací alkoholu udělala něco, čeho by později litovala (viz obrázek 1). Zatímco chlapci o něco častěji uváděli, že by nemohli přestat s pitím a mohli by se dostat do potíží s policií, dívky považují častěji za pravděpodobnější, že by jim bylo špatně, měly zdravotní potíže nebo by udělaly něco, čeho by později litovaly. 3.3 Pozitivní a negativní očekávání podle jednotlivých typů konzumentů alkoholu Srovnání výsledných očekávání ukázalo významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů, a to jak u pozitivních, tak i u negativních očekávání od konzumace alkoholu. Ukázalo se, že problémoví konzumenti alkoholu mají ve srovnání s ostatními od konzumace alkoholu výrazně vyšší pozitivní očekávání – většina z nich je přesvědčena, že po konzumaci alkoholu bude veselejší (91,2 %), přátelštější a otevřenější (81,8 %), bude se cítit uvolněně (78,6 %), zapomene na starosti (64,5 %) a bude se cítit šťastná (52,9 %). Oproti nim mají neproblémoví konzumenti alkoholu (tj. abstinenti, experimentální uživatelé a mírní konzumenti alkoholu) výrazně nižší pozitivní očekávání – za pravděpodobné považuje veselejší náladu 69,5 %, otevřenější přístup 53,7 %, uvolněnost 52,6 %, oproštění od starostí 33,3 % a pocit štěstí pouze 26,8 % respondentů (viz obrázek 2). Zároveň se však ukázalo, že problémoví konzumenti ve srovnání se svými vrstevníky signifikantně častěji připouštějí i pravděpodobnosti výskytu negativních situací v souvislosti s konzumací alkoholu. Podle 10,0 % problémových konzumentů (a zároveň 8,1 % neproblémových) je pravděpodobné nebo velmi pravděpodobné, že by se v souvislosti s pitím alkoholu mohli dostat do potíží s policií, 11,4 % (resp. 5,1 %) považuje za pravděpodobné, že by nemohli přestat s pitím. 55,1 % (resp. 31,5 %) připouští, že by mohli mít po konzumaci alko-
Původní práce
Pozitivní a negativní očekávání mládeže od konzumace alkoholu
2006 / 6 / 2 Adiktologie
holu kocovinu, a 28,8 % (resp. 22,6 %) považuje za pravděpodobné, že by v souvislosti s pitím alkoholu mohli udělat něco, čeho by později litovali. Významné rozdíly se nepotvrdily pouze při srovnání toho, zda by konzumace alkoholu mohla respondentovi uškodit zdravotně (shodně připouští tuto pravděpodobnost 24,8 % problémových konzumentů a 24,6 % neproblémových konzumentů). Pravděpodobnost, že bude respondentovi po konzumaci alkoholu špatně, připouštějí nejméně právě problémoví uživatelé alkoholu (31,3 %), podle neproblémových konzumentů se tento stav může vyskytnout s větší pravděpodobností (37,5 %). Pro srovnání všech tří skupin konzumentů viz obrázek 3.
4 Diskuze a závěry Předkládaná analýza potvrdila, že se úroveň spotřeby významně promítá do očekávání, která mají respondenti od konzumace alkoholu; tedy že vyšší pozitivní očekávání vedou k vyšší frekvenci pití alkoholu a zároveň k vyššímu objemu vypitého alkoholu. Na druhé straně se však ukázalo, že se u skupiny problémových konzumentů objevují zároveň i vyšší negativní očekávání – tato očekávání mohou reflektovat vlastní zkušenost s negativními skutečnosti, které doprovázely dřívější konzumaci alkoholu. Pozorované rozdíly mezi skupinami konzumentů ve vzorku českých adolescentů (především mezi problémovými a neproblémovými konzumenty) jsou v souladu se zjištěními jiných studií zaměřených na vliv očekávání – pozitivní očekávání jsou vždy vyšší ve skupině pravidelných konzumentů a konzumentů nadměrných dávek alkoholu (např. Werner et al., 1993; Werner et al., 1995a; Gustafson, 1993; Connors et al., 1986), stejně jako u velmi častých konzumentů alkoholu (Mooney et al., 1987). Obdobné, nebo dokonce ještě výraznější, rozdíly byly pozorovány také při srovnání mírných konzumentů (tzv. social drinkers) a pravidelných konzumentů (tzv. binge drinkers a heavy drinkers) (Morawska & Oei, 2005) nebo při srovnání konzumentů s abstinenty (Aas et
Původní práce
al., 1998). Zároveň se ukázalo, že ti, kteří pravidelně konzumují alkohol, mají nejen vyšší pozitivní očekávání jeho účinků, ale zároveň i větší chuť dále alkohol pít (Aas et al., 1995). Vzhledem k tomu, že očekávání mají významný vliv na budoucí spotřebu alkoholu a do značné míry mohou předpovídat vzorce užívání v budoucnu (např. Werner et al., 1995b; Smith, 1994; Smith et al., 1995), objevují se často argumenty, že by problematika očekávání měla být zahrnuta do preventivních programů (např. Young et al., 2006). Protože k formování očekávání dochází ve velmi nízkém věku, měla by být také očekávání zohledněna v preventivních programech realizovaných mezi dětmi již ve věku 10 let (Miller et al., 1990); přičemž důraz by měl být kladen především na negativní očekávání, která mohou oddálit konzumaci alkoholu do vyššího věku, ovlivňovat konzumované množství a také podporují rozhodnutí k omezení spotřeby alkoholu (Jones & McMahon, 1998; Lee et al., 1999). Je ovšem pravdou, že o efektivitě takovýchto programů jsou jen velmi omezené informace (Jones et al., 2001). Očekávání však nejsou jediným faktorem, který ovlivňuje úroveň konzumace alkoholu – roli hrají další proměnné, jako jsou pohlaví nebo věk, ale také například charakter osobnosti (Brown & Munson, 1987); jiní autoři pak přičítají větší význam postojovým aspektům (Burden & Maisto, 2000). Kontakt Mgr. Pavla Lejčková Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 Tel: 296 153 349, e-mail:
[email protected]
139
Obrázek 1 Pozitivní a negativní očekávání podle pohlaví (% odpovědí „pravděpodobné“ nebo „velmi pravděpodobné“)
Pozn.: v závorce je uvedená statistická významnost rozdílů: * p<0,05, ** p<0,01, n.s. není signifikantní.
Obrázek 2 Pozitivní očekávání podle typu konzumentů (% odpovědí „pravděpodobné“ nebo „velmi pravděpodobné“)
Pozn.: v závorce je uvedená statistická významnost rozdílů: * p<0,05, ** p<0,01, n.s. není signifikantní.
140
Původní práce
Vznikají u žen negativní následky úzu alkoholu při nižších dávkách než…
2006 / 6 / 2 Adiktologie
Obrázek 3 Negativní očekávání podle typu konzumentů (% odpovědí „pravděpodobné“ nebo „velmi pravděpodobné“)
Pozn.: v závorce je uvedená statistická významnost rozdílů: * p<0,05, ** p<0,01, n.s. není signifikantní.
Tabulka 1 Typologie konzumentů alkoholu podle pohlaví (v %) Typ konzumenta Neproblémový konzument Konzument se zvýšeným rizikem Problémový konzument
Původní práce
Celkem 41,4 43,6 15,0
141
Chlapci 34,0 45,0 21,0
Dívky 47,8 42,4 9,8
Literatura 1
Aas, H., Klepp, K. I., Laberg, J. C. & Aaro, L. E. (1995). Predicting adolescents´ intentions to drink alcohol: outcome expectancies and self-efficacy. Journal of Studies on Alcohol 56 (3), pp. 293-299. 2 Aas, H. N., Leigh, B. C., Anderssen, N. & Jakobsen, R. (1998). Two-year longitudinal study of alcohol expectancies and drinking among Norwegian adolescents. Addiction 93 (3), pp. 373-384. 3 Brown, S. A., Christiansen, B. A. & Goldman, M. S. (1987). The Alcohol Expectancy Questionnaire: an instrument for the assessment of adolescent and adult alcohol expectancies. Journal of Studies on Alcohol 48 (5), pp. 483-491. 4 Brown, S. A. & Munson, E. (1987). Extroversion, anxiety and the perceived effects of alcohol. Journal of Studies on Alcohol 48 (3), pp. 272-276. Burden, J. L. & Maisto, S. A. (2000). 5 Expectancies, evaluations and attitudes: prediction of college student drinking behavior. Journal of Studies on Alcohol 61 (2), pp. 323-331. 6 Cameron, C. A, Stritzke, W. G. & Durkin, K. (2003). Alcohol expectancies in late childhood: an ambivalence perspective on transitions toward alcohol use. Journal of Child Psychology and Psychiatry 44 (5), pp. 687-698. 7 Christiansen, B. A., Goldman, M. S. & Brown, S. (1985). The differential development of adolescent alcohol expectancies may predict adult alcoholism. Addictive Behaviors 10 (3), pp. 299-306. 8 Connors, G. J., O´Farrell, T. J., Cutter, H. S. & Thompson, D. L. (1986). Alcohol expectancies among male alcoholics, problem drinkers, and non-problem drinkers. Alcoholism, Clinical and Experimental Research 10 (6), pp. 667-671. 9 Csémy, L., Lejčková, P., Sadílek, P. & Sovinová, H. (2006). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády ČR. V tisku. 10 Csémy, L., Sadílek, P., Sovinová, H. & Lejčková, P. (2003). ESPAD 03. Přehled hlav-
Původní práce
ních výsledků z let 1995, 1999 a 2003. Zpráva pro tisk. Praha: Psychiatrické centrum Praha. Gustafson, R. (1993). Alcohol-related expec11 ted effects and the desirability of these effects for Swedish college students measured with the Alcohol Expectancy Questionnaire (AEQ). Alcohol and Alcoholism 28 (4), pp. 469-475. 12 Hipwell, A. E., White, H. R., Loeber, R., Stouthamer-Loeber, M., Chung, T. & Sembower, M. A. (2005). Young girl’s expectancies about the effects of alcohol, future intentions and patterns of use. Journal of Studies on Alcohol 66 (5), pp. 689-706. 13 Jones, B. T., Corbin, W. & Fromme, K. (2001). A review of expectancy theory and alcohol consumption. Addiction 96 (1), pp. 57-72. 14 Jones, B. T. & McMahon, J. (1998). Negative and positive expectancies in lone and group problem drinkers. British Journal of Addiction 87 (6), pp. 929-930. 15 Kubička, L. (2006). Postoje k funkcím alkoholického nápoje a jejich vztah ke konzumnímu chování dospělých mužů a žen: Prospektivní studie. Československá psychologie 50 (1), str. 36-49. 16 Lee, N. K., Greely, J.&Oei, T. P. (1999). The relationship of positive and negative alcohol expectancies to patterns of consumption of alcohol in social drinkers. Addictive Behaviors 24 (3), pp. 359-369. 17 Leigh, B. C. (1989a). Attitudes and expectancies as predictors of drinking habits: a comparison of three scales. Journal of Studies on Alcohol 50 (5), pp. 432-440. Leigh, B. C. (1989b). Confirmatory factor 18 analysis of alcohol expectancy scales. Journal of Studies on Alcohol 50 (3), pp. 268-277. Leigh, B. C. & Stacy, A. W. (2004). Alcohol 19 expectancies and drinking in different age groups. Addiction 99 (2), pp. 215-227. 20 Lundahl, L. H., Davis, T. M., Adreso, V. J. & Lukas, S. E. (1997). Alcohol expectancies: effects of gender, age, and family history of alcoholism. Addictive Behaviors 22 (1), pp. 115-125. 21 Miller, P. M., Smith, G. T. & Goldman, M. S. (1990). Emergence of alcohol expectancies in childhood: a possible critical period. Journal of Studies on Alcohol 51 (4), pp. 343-349.
142
Vznikají u žen negativní následky úzu alkoholu při nižších dávkách než…
2006 / 6 / 2 Adiktologie
Mooney, D. K., Fromme, K., Kivlahan, D. R. & Marlatt, G. A. (1987). Correlates of alcohol consumption: sex, age, and expectancies relate differentially to quantity and frequency. Addictive Behaviors 12 (3), pp. 235-240. 23 Morawska, A. & Oei, T. P. (2005). Binge drinking in university students: A test of the cognitive model. Addictive Behaviors 30 (2), pp. 203-218. Neighbors, C., Walker, D. D. & Larimer, 24 M. E. (2003). Expectancies and evaluations of alcohol effects among college students: self-determination as a moderator. Journal of Studies on Alcohol 64 (2), pp. 292-300. 25 Simons-Morton, B., Haynie, D. L., Crump, A. D., Saylor, K. E., Eitel, P. & Yu, K. (1999). Expectancies and other psychosocial factors associated with alcohol use among early adolescent boys and girls. Addictive Behaviors 24 (2), pp. 229-238. 26 Smith, G. T. (1994). Psychological expectancy as mediator of vulnerability to alcoholism. Annals of the New York Academy of Science 28, pp. 165-171. 27 Smith, G. T., Goldman, M. S., Greenbaum, P. E. & Christiansen, B. A. (1995). Expectancy for social facilitation from drinking: the divergent paths of high-expectancy and low-expectancy adolescents. Journal of Abnormal Psychology 104 (1), pp. 32-40. 28 Werner, M. J., Walker, L. S. & Greene, J. W. (1995a). Relation of alcohol expectancies to changes in problem drinking among college students. Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine 149 (7), 733-739. 29 Werner, M. J., Walker, L. S. & Greene, J. W. (1995b). Relationship of alcohol expectancies to problem drinking among college women. Journal of Adolescent Health 16 (3), pp. 191199. 30 Werner, M. J., Walker, L. S. & Greene, J. W. (1993). Alcohol expectancies, problem drinking, and adverse health consequences. Journal of Adolescent Health 14 (6), pp. 446-452. 31 Willner, P. (2001). A view through the gateway: expectancies as a possible pathway 22
Původní práce
from alcohol to cannabis. Addiction 96 (5), pp. 691-703. Young, R. M., Conner, J. P., Ricciardelli, L. 32 A. & Saunders, J. B. (2006). The role of alcohol expectancy and drinking refusal self-efficacy beliefs in university student drinking. Alcohol and Alcoholism 41 (1), pp. 70-75.
143