PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních problémů pacienta a
jeho preferencí pro další péči jsou používány standardizované hodnotící nástroje. Současné dotazníky jsou dostupné pouze v anglické verzi, problém kulturního prostředí. UOM LF OU 2012 - český dotazník: Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care) – na základě analýzy zahraničních dotazníků a ohniskových skupin. Testování vytvořeného dotazníku je realizováno v letech 2012 – 2015 v rámci projektu NT 13417-4/2012 IGA MZ ČR.
Cíl pilotní studie Ověřit vhodnost použití nově vytvořeného
dotazníku PNAP v praxi, případně upravit jeho znění. Dále pak zjistit důležitost bio-psychosociálně-spirituálních potřeb pacientů s vyčerpanými možnostmi specifické protinádorové léčby na onkologické klinice FN v Ostravě a míru jejich saturace v souvislosti s kvalitou života.
Vytvoření dotazníku Bylo vyčleněno celkem 42 jednotlivých položek (potřeb) sdružených do 5 domén – fyzické, psychické, sociální a spirituální potřeby, autonomie. Vybraná metoda zjišťování míry tzv. nenaplněných potřeb - potřeby, které pacient označí jako důležité a současně jako nenaplněné. Formulace dvou škál: Důležitost potřeby: 1 (vůbec ne) – 5 (velmi důležitá).
Naplněnost potřeby - 1 (vůbec ne) – 5 (ano, velmi).
Dotazník EORTC QoL-30, škála HADS.
Výzkumný soubor 93 pacientů, u nichž je vhodné vzhledem
k nemoci poskytování paliativní péče na onkologické klinice FNO. Kritéria výběru zařazení do výzkumného
souboru: pacient starší 18 let, orientován osobou, místem a časem, podepsal informovaný souhlas, pacient s vyčerpanými možnostmi specifické
protinádorové léčby, Karnofského skóre < 60.
Charakteristika souboru Pohlaví: 56 % mužů Průměrný věk: 61,6 let; rozpětí 38 – 89 let 99 % respondentů žije v domácím prostředí (68 % s životním partnerem, 20 % sami v domácnosti, 8 % s dítětem, 3 % s jiným příbuzným). Onkologické onemocnění: ZN dýchacích orgánů (21 %) ZN trávícího ústrojí (18 %) ZN prsu (10 %) ZN dutiny ústní a hrtanu (10 %) ZN mužských pohlavních orgánů (8 %) ostatní (33 %)
Výsledky • Kvalita života: celkové skóre = 49 (opakované měření 37) Symptomatická škála QoL: nejhorší – únava, bolest, ztráta chuti k jídlu. • Hodnocení škály HADS (Hospital anxiety and depresion scale): Deprese Úzkost
Výsledky: důležitost potřeb 1. potřeby autonomie (80) 3. Sociální potřeby (68) možnost rozhodovat se (100 %) cítit respekt a úctu (100 %) informace o zdrav. stavu (97 %) informace o ošetř. péči (95 %) pokračování v obvyklých
aktivitách (87 %)
podpora zdravotníků (97 %) a
vhodná komunikace s nimi (99 %) důvěra ve zdravotníky (97 %) přítomnost blízkého člověka (88%)
4. Psychické potřeby (64)
2. Fyzická oblast (77)
vyrovnat se s nemocí (98 %) a se
bolest (100 %) únava (98 %) únik stolice (99 %) únik moči (95 %) dušnost (92 %)
5. Spirituální potřeby (56)
změnami v těle (85 %) strach se závislosti (87 %) být naplněn klidem (95 %) smysl života (92 %) pozitivní náhled na život (90 %)
Nejméně důležité potřeby Hovořit o pocitech z umírání a smrti (18 %) Hovořit s někým o svých sexuálních potřebách (9 %) Účast na bohoslužbě (9 %) Podpora duchovního (12 %) Být vyrovnaný s tím, jak se na mě druzí dívají (37 %)
Přehled nenaplněných potřeb
účast na bohoslužbě (44 %) pokračování v obvyklých aktivitách (38 %) únava (30 %) strach se závislosti (30 %) bolest (27 %) naplnění dne nějakou aktivitou (17 %) schopnost soustředit se (15 %) vyrovnat se s nemocí (13 %) a se změnami v těle (14 %) pozitivní náhled na život, naděje (12 %) přítomnost blízkého člověka (12 %) být naplněn klidem (11 %) mít smysl života (9 %)
Souvislost mezi QoL a nenaplněnými potřebami Fyzické potřeby
Psychické potřeby
Spirituální potřeby
Souvislost mezi QoL a nenaplněnými potřebami (korelace) EORTC KQoL-30 skore
HADS
deprese úzkost Celková 0,503 QoL
-0,679
-0,296
Míra nenaplněných potřeb v doménách
Fyz.
Psych.
Soc.
Duch.
0,519
0,439
n.s.
0,356
Závěr Dotazník PNAP vhodným nástrojem pro
hodnocení potřeb (problematická otázka: „mít možnost hovořit o sexuálních potřebách“). Pacienti považovali nejčastěji za důležité autonomii (respekt a úctu, možnost rozhodování) a fyzické potřeby. Dle priorit pacientů je nejvíce psychosociálních potřeb vázáno na vztah mezi pacientem, rodinou a ošetřujícím týmem. Nejméně spokojeni byli pacienti s oblastí psychických a spirituálních potřeb.
Závěr Byla prokázána souvislost mezi nižší
kvalitou života a nespokojeností pacientů se saturací potřeb v doméně fyzické, psychické a spirituální potřeby. Vzdělávání pracovníků pomáhajících profesí
– „zaměření se na oblasti důležité pro pacienta“.
Děkuji Vám za pozornost. Zpracováno v rámci projektu NT 13417-4/2012 IGA MZ ČR: Identifikace potřeb pacientů a rodinných příslušníků v paliativní péči v souvislosti s kvalitou života.
Kontakt:
[email protected]
