Stfiední âechy
1
2 Plocha pfiírodGEOLOGIE ní památky je pokryta pomûrnû mocn˘mi svahovinami, pokr˘vajícími z vût‰í ãásti vápence poÏárského souvrství, oddûlení pfiídolí, silur. Ve skeletu se nacházejí vápence devonsk˘ch nadloÏních souvrství s pÛdním pokryvem typu rendzin.
1 Celkov˘ pohled na luãní porost s v˘skytem l˘kovce vonného. 2
L˘kovec vonn˘ (Daphne cneorum) roste v tomto území na jedné z mála sv˘ch zbyl˘ch lokalit.
158
BE 12
KVùTENA Pfiírodní památku tvofií b˘valá pastvina, nyní pravidelnû kosen˘ travinn˘ porost ze svazu ‰irokolist˘ch svefiepov˘ch a váleãkov˘ch trávníkÛ (Bromion erecti) s pfiímûsí mezofilních luãních druhÛ svazu Arrhenatherion. Od okolních travních porostÛ je oddûlena pásem stromÛ a kefiÛ, v nûmÏ roste topol osika (Populus tremula), javor babyka (Acer campestre), hlohy (Crataegus sp. div.) a rÛÏe ‰ípková (Rosa canina) aj., pouze z v˘chodu navazuje na dubohabrov˘ les. Ojedinûlé kefie jsou roztrou‰eny i pfiímo na plo‰e travinného porostu – za zmínku stojí jalovec obecn˘ (Juniperus communis). Ve v˘chodní polovinû území je soustfiedûna nejvût‰í ãást bohaté populace l˘kovce vonného (Daphne cneorum), ãítající odhadem stovky kvetoucích pr˘tÛ. Z ãeledi lipnicovit˘ch v porostu dominuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) a ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), roztrou‰eny jsou subtermofilní trávy smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyramidata) a tfieslice prostfiední (Briza media). Z ‰irokolist˘ch bylin charakteristick˘ch pro xerotermní trávníky tu je ãastá ‰alvûj luãní (Salvia pratensis), viãenec ligrus (Onob-
Pfiírodní památka
BranÏovy
Travnat˘ severozápadní svah 1 km jihov˘chodnû od vápenky v Lodûnicích. Katastrální území: Lodûnice
Nadmofiská v˘‰ka: 310 – 315 m
V˘mûra: 0,2317 ha
Vyhlá‰eno: 2000
Motivem ochrany je pomûrnû bohatá populace l˘kovce vonného, kter˘ v posledních desetiletích v âeské republice témûfi vyhynul. rychis viciifolia), devaterník velkokvût˘ tmav˘ (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) nebo krvavec men‰í (Sanguisorba minor), z mezofilnûj‰ích druhÛ pak ‰tírovník rÛÏkat˘ (Lotus corniculatus) ãi matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides). Vzácnûji tu rostou i dal‰í byliny, napfi. úroãník bolhoj (Anthyllis vulneraria), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), jetel horsk˘ (Trifolium montanum) a pryskyfiník mnohokvût˘ (Ranunculus polyanthemos). Na l˘kovec vonZVͤENA n˘ je vázána vzácná bejlomorka Dasineura daphnes z fiádu dvou-
kfiídl˘ch, která vytváfií hálky na vrcholech lodyh. Na devaterníku velkokvûtém Ïije monofágní dfiepãík Aphtona herbigrada. Území je kaÏdoVYUÎITÍ roãnû pravidelnû koseno, coÏ vyhovuje l˘kovci vonnému, jehoÏ poãetnost podle vícelet˘ch pozorování stoupá. Je tfieba také odstraÀovat náletové dfieviny, zejména svídu krvavou (Swida sanguinea) a osiku (Populus tremula), která se vytrvale ‰ífií a zmlazuje z porostÛ na okraji pfiírodní památky. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
1470, 1637 strana 162
Okres Beroun
1
Pfiírodní památka
Otmíãská hora
Vrchol a strmé jihozápadní a jiÏní úboãí Otmíãské hory (401 m n. m.) s opu‰tûn˘m stûnov˘m lomem, 500 m na jih od obce Otmíãe. Katastrální území: Otmíãe
Nadmofiská v˘‰ka: 335 – 401 m
V˘mûra: 5,3 ha
Vyhlá‰eno: 1986
Bazaltová skála, na jejímÏ vrcholu bylo situováno v˘‰inné sídli‰tû jiÏ v eneolitu, vyuÏívané s pfiestávkami aÏ do raného stfiedovûku. Trvalé odlesnûní svahÛ umoÏnilo zachování svûtlomilného spoleãenstva skalní stepi. GEOLOGIE Horninov˘ podklad tvofií prÛnik granulované lávy ordovick˘ch bazaltÛ (diabasy) komárovského komplexu, které mají místy mandlovcov˘ charakter a jsou odkryty star˘m lomem. Geomorfologicky jde o masivní suk vypreparovan˘ odnosem z okolních, ménû odoln˘ch hornin. Pfievládají kambizemû s pfiechody do rankerÛ. Svahy bazaltové KVùTENA skály jsou zalesnûné trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a borovicí ãernou (Pinus nigra). Na vrcholu skály je malá
plocha kostfiavové skalní stepi s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), mochnou píseãnou (Potentilla arenaria), bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) a b. vûtvitou (A. ramosum), koniklecem luãním ãesk˘m (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), diviznou knotovitou (Verbascum lychnitis), tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), rozrazilem oÏankovit˘m (Veronica teucrium) apod. Patrnû nejv˘znamnûj‰ím rostlinn˘m druhem území je ostfiice vfiesovi‰tní (Carex ericetorum). Na okraji kfiovin se najde
plamének pfiím˘ (Clematis recta), na okraji lomové stûny oÏanka hroznatá (Teucrium botrys). Skála je naru‰ena velk˘m lomem, kter˘ zniãil vût‰í ãást pÛvodnû rozlehlej‰í skalní stepi. Z hub se vyskytuje napfi. teplomiln˘ parazitick˘ choro‰ ohÀovec hrbolat˘ (Phellinus torulosus), z bfiichatek vzácná hvûzdovka bradavková (Geastrum corollinum), nehojná h. pastvinná (G. schmidelii) a h. maliãká (G. minimum). Jde o refugium ZVͤENA teplomiln˘ch bezobratl˘ch, podrobnûj‰í zoologick˘ prÛzkum nebyl provádûn. Otmíãská hora HISTORIE b˘vala nûkdy naz˘vaná „Hora Skejcina“. Nad pravobfieÏím âerveného potoka je v˘razn˘ centrální solitérní útvar s mal˘m pfiev˘‰ením na jedné stranû. Severní, západní a jiÏní svahy jsou více strmé, nejsnadnûj‰í pfiístup je z v˘chodní strany. V˘‰inné sídli‰tû zde existovalo jiÏ v období eneolitu (nálevkovité poháry), hradi‰tû v pozdním hal‰tatu a raném stfiedovûku. Hradi‰tû je v rámci hory rozloÏeno v nadmofiské v˘‰ce od 360 do 401 m. Destruované opevnûní má charakter valÛ a terénních hran. Valy jsou podle povr-
2 chového prÛzkumu budovány pfieváÏnû z kamene. Práce v lomu jsou VYUÎITÍ zastaveny, probíhá samovolná revitalizace. 555, 624, BIBLIOGRAFIE 932, 943, 1107, 1456 MAPA ÚZEMÍ
strana 162
1 Otmíãská hora byla naru‰ena velk˘m lomem, kter˘ u‰etfiil pouze zbytky teplomilné vegetace na vrcholu, kde b˘valo hradi‰tû v pozdním hal‰tatu a raném stfiedovûku. 2 Hvûzdovka bradavková (Geastrum corollinum), v˘znaãná bfiichatkovitá houba vyskytující se na skalních stepích na vyvfielinách nebo na vápencích.
BE 13
159
Stfiední âechy
1
2
3
4
GEOLOGIE Geologick˘ podklad tvofií prvohorní kfiemence (ordovik) a od jihu na nû navazují prekambrické (neoproterozoikum) bfiidlice. Povrch je kryt ãtvrtohorním zvûtralinov˘m plá‰tûm. V horní ãásti území jsou vy-
1 ¤ebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica) je typick˘m druhem bezkolencov˘ch luk. 2
Prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) zdobí bezkolencové louky. 3 Vrkoã útl˘ (Vertigo angustior), drobn˘ heliofilní plÏ vázan˘ na úÏivné mokfiady. 4
Celkov˘ pohled na mokfiadní louku, v popfiedí s upolínem nejvy‰‰ím.
160
BE 14
tvofieny hnûdozemû, v pramenné ãásti podmáãené a kyselé pÛdy. KVùTENA Mokfiadní spoleãenstva luk jsou sycena prameni‰tûm v sousedním lese. Nejvût‰í ãást zaujímají bezkolencové louky (Molinion), v nichÏ rostou typické druhy jako je svízel severní (Galium boreale), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium) a ostfiice trsnatá (Carex cespitosa), vzácnû se vyskytuje tolije bahenní (Parnassia palustris) nebo kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica).V tûchto porostech zanikla poslední populace hofice jarního (Gentiana verna) ve stfiedních âechách. Mezi nejcennûj‰í partie luk patfií porost fiazen˘ do spoleãenstva Caricetum goodenowii. V loukách je nûkolik skupin vrb (Salix sp.).
Pfiírodní památka
Studánky u Cerhovic
Plochá deprese s podmáãen˘m lesem a lukami na prameni‰ti 1,8 km na západ od Cerhovic. Katastrální území: Cerhovice
Nadmofiská v˘‰ka: 430 – 459 m
V˘mûra: 9,5 ha
Vyhlá‰eno: 1986
Prameni‰tû a mokfiadní bezkolencové louky v mozaice s vrbov˘mi porosty. Podrobnûji byli ZVͤENA zkoumáni pouze mûkk˘‰i, ktefií zde vytváfiejí typické spoleãenstvo stfiednû úÏivn˘ch mokfiadÛ s ustupujícími druhy Vertigo angustior a V. substriata. Vyskytuje se zde bûÏná avifauna lesních okrajÛ a kfiovin (Èuh˘k obecn˘ Lanius collurio aj.).
V území probíhá VYUÎITÍ detailní ekologick˘ v˘zkum a monitoring vytyãen˘ch trval˘ch travních ploch. BIBLIOGRAFIE 1107 MAPA ÚZEMÍ
624, 943, strana 162
Okres Beroun
2
3
1
Pfiírodní památka
Zahofiansk˘ stratotyp
Protáhl˘ pahorek za základní ‰kolou na severním okraji Králova Dvora pfii silnici do Zahofian. Katastrální území: Poãaply
Nadmofiská v˘‰ka: 243 – 260 m
V˘mûra: 1,52 ha
Vyhlá‰eno: 1977
Opûrná geologická a paleontologická lokalita (stratotyp svrchnoordovického stupnû beroun), v˘choz zahofianského souvrství s charakteristickou fosilní faunou. Pahorek je tvoGEOLOGIE fien prachovci a jílovit˘mi bfiidlicemi s ãoãkami pelokarbonátÛ. Zejména svrchní partie souvrství obsahují ãetné zkamenûliny, pfie-
dev‰ím trilobity, ostnokoÏce (zejména jablovce), ramenonoÏce a konularie. Zkamenûliny zde byly sbírány a tûÏeny v mûlk˘ch jámách jiÏ od poloviny 19. století.
V okolí lomu se vyvinuly pararendziny a kambizemû. KVùTENA Protáhl˘ hfibet pfiírodní památky je porostl˘ roztrou‰enou borovicí a kfiovinami. Na jiÏním svahu na voln˘ch plo‰kách jsou vyvinuty ochuzené trávníky s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum), mafiinkou psí (Asperula cynanchica), tolicí srpovitou (Medicago falcata) apod., na plo‰inû hfibetu ruderální se‰lapávané trávníky s jílkem vytrval˘m (Lolium perenne). ZVͤENA Území nebylo zoologicky zkoumáno. VYUÎITÍ VyuÏíváno jako místní parãík. BIBLIOGRAFIE 511, 513, 518, 624, 1049, 1107, 1358, 1716
4
1 Pohled na terénní záfiez, kde vychází poloha zahofianského souvrství. 2
Ordovická hadice (ostnokoÏec).
3 a
4 Trilobit Nobiliasaphus nobilis a jablovec rodu Dendrocystites.
BE 15
161
Stfiední âechy BRANÎOVY
STR.
158
OTMÍâSKÁ HORA
STR.
159
STUDÁNKY U CERHOVIC
STR.
160
162
BE 16
Okres Beroun
1
Památné stromy 1. Buk lesní ãervenolist˘, k. ú. Beroun, p. ã. 78/1, pfied budovou 3. Z· a Gymnázia Beroun na Wagnerovû námûstí. O: 270 cm, Vs: 12 m, S: 150 let. 2. Dub letní, k. ú. Beroun, p. ã. 1612, „Na vinici“, západnû od Berouna u cesty od STS na okraji lesa pod kopcem Dûd. O: 409 cm, Vs: 16 m, S: 210 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Beroun, ãást Zdejcina, p. ã. 190, u ã. p. 12, vpravo od silnice severnû od Drábova (smûr Berounka), nad kravínem. O: 564 cm, Vs: 17 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bezdûdice u Hostomic, p. ã. 239/3, pfied zdí fary u silnice, v blízkosti kapliãky. O: 379, 370 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Bítov u Konûprus, p. ã. 256/1, na malé návsi v blízkosti rybníka. O: 230 cm, Vs: 17 m, S: 100 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Cerhovice, p. ã. 855/4, u vodní (poÏární) nádrÏe jihozápadnû od obce, vlevo od silnice smûr PlzeÀ. O: 280 cm, Vs: 18 m, S: 150 let. 7. Dub letní, k. ú. âernín, p. ã. 137, okraj remízu vlevo od polní cesty do Zdic, „Spálen˘ vrch“ nebo „Mokofiák“. O: 284 cm, Vs: 15 m, S: 150 let. 8. Dub letní, k. ú. Drahlovice, p. ã. 387/1, polesí Velk˘ Chlumec, u cesty na kraji lesa jihov˘chodnû od obce. O: 355 cm, Vs: 21 m, S: 180 let. 9. Javor klen, k. ú. Hvozdec, osada Mrtník, p. ã. 554, u hfibitovní zdi pfied boãním vchodem do kostela. Pouze torzo stromu, které bylo ponecháno z dÛvodu pomûrnû vzácnû se vyskytující kolonie mravencÛ druhu Camponotus ligniperda. O: 429 cm, Vs: nemûfieno, S: 180 let. 10. Lípa malolistá, k. ú. ChyÀava, p. ã. 91, u kostela sv. Prokopa. O: 352 cm, Vs: 14 m, S: 150 let. 11. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Kotopeky, p. ã. 243/2, po levé stranû silnice Kotopeky–Hofiovice, 300 m od obce, 10 m od potoka. O: 350, 330 cm, Vs: 19 m, S: 150 let.
2
1
Dvû lípy malolisté, k. ú. Îelezná.
2
Lípa malolistá, k. ú. Libomy‰l.
BE 17
163
Stfiední âechy 12. Dub letní, javor babyka, stromofiadí, k. ú. Kotopeky, p. ã. 550/1, polesí Bezdûdice, podél cesty vedoucí okrajem lesa „BaÏantnice“. O: duby 300 – 656 cm, babyky aÏ 250 cm, Vs: 18 m, S: 200 aÏ 300 let. 13. Lípa malolistá „Lípa Franti‰ka Josefa“, k. ú. Kotopeky, p. ã. 487/18, v mírném svahu u obecní studny. O: 262 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 14. Lípa malolistá, „Robotnická“, k. ú. Lhotka u Berouna, p. ã. 505, náves, u kamenné zdi pfied ã. p. 8. O: 420 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. 15. Lípa malolistá, k. ú. Libomy‰l, p. ã. 1229, na vrcholu vrchu Hrádek, v˘chodní okraj obce vpravo od silnice z Libomy‰le do Îelkovic. O: 320 cm, Vs: 12 m, S: 280 let. 16. Dub letní, k. ú. LiteÀ, p. ã. 852, v ohybu silnice na Nesvaãily, po levé stranû. O: 327 cm, Vs: 20 m, S: 230 let. 17. Dub letní a lípa malolistá, k. ú. Lochovice, p. ã. 2227, u ã. p. 1, u b˘valého ml˘na zvaného „Luãní“ (v nûkter˘ch mapách „Janovsk˘“) v ãásti obce „Obora“. O: 350, 300 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 18. Lípa malolistá, k. ú. Lochovice, p. ã. 3056/1, u kostela u komunikace do Netolic. O: 340 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. 19. Dub zimní, k. ú. Malá Víska, p. ã. 198, 196/1, u polní cesty do NefieÏína jihov˘chodnû od kravína (severov˘chodní okraj obce). Hraniãní strom. O: 348 cm, Vs: 20 m, S: 240 let. 20. Javor mléã, k. ú. Málkov u Suchomast, p. ã. 21, roh zahrady u ã. p. 7. O: 254 cm, Vs: 21 m, S: 120 let. 21. Dub letní, skupina 4 stromÛ, k. ú. Osov, p. ã. 32/1, v severní ãásti Osova pfii silnici Osov–Osovec, v parku u obecního úfiadu. O: 320 cm (nejvût‰í ze skupiny), Vs: asi 20 m, S: 150 let. 22. Dub letní, k. ú. Podluhy, p. ã. 72, na zahradû u ã. p. 102 v centru obce. O: 365 cm, Vs: 18 m, S: 210 let. 23. Jírovec maìal, stromofiadí, k. ú. Skfiipel, p. ã. 271, u silnice z Osova od domova dÛchodcÛ do Skfiipele. O: prÛmûrnû 250 cm, Vs: prÛmûrnû 19 m, S: 150 let. 24. Dub letní, skupina 8 stromÛ, k. ú. Skuhrov, p. ã. 91, v remízu u b˘valého rybníãku, vpravo od silnice Skuhrov–LiteÀ. V roce 2005 byla z dÛvodu ‰patného zdravotního stavu zru‰ena ochrana ‰esti z nich a budou ponechány na místû na doÏití. O: 212 aÏ 430 cm, Vs: 20 m, S: asi 200 let. 25. Dub letní, k. ú. Skuhrov, obec Leã (ãást), p. ã. 195, louka v blízkosti Leãského (Pustého) rybníka. Hraniãní strom. O: 496 cm, Vs: 16 m, S: 300 let. 26. Dub letní, k. ú. Skuhrov, obec Leã (ãást), p. ã. 147, po pravé stranû silnice Skuhrov – LiteÀ, u pily v blízkosti Svinafiského potoka. O: 565 cm, Vs: 19 m, S: asi 300 let. 27. Lípa malolistá, „Strom republiky“, k. ú. Skuhrov, obec Leã (ãást), p. ã. 147, pfii silnici Skuhrov–LiteÀ, v blízkosti studny u domu ã. p. 36. Strom vysazen v roce 1918. O: 246 cm, Vs: 17 m, S: 87 let. 28. Dub letní, k. ú. Sta‰ov, p. ã. 381, po pravé stranû silnice na Koãvary, asi 400 m od obce. O: 280 cm, Vs: 18 m, S: 160 let. 29. Dub letní, k. ú. Svinafie, p. ã. 137/1, louka u samoty âihátka, severnû od obce. O: 500 cm, Vs: 14 m, S: 250 let. 30. Dub letní, k. ú. Tfienice, p. ã. 20/1, na okraji zahrady u ã. p. 15. O: 280 cm, Vs: 17 m, S: 180 let. 31. Dub letní, k. ú. Velk˘ Chlumec, p. ã. 540/1, jiÏnû od zahrady u ã. p. 13. O: 410 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 32. Jefiáb bfiek, k. ú. Îelezná, p. ã. 2, na prostranství vpravo od kostela, u fary. O: 280 cm, Vs: 12 m, S: 300 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Îelezná, p. ã. 840/7, náves, u pomníku padl˘m. O: 319 cm, Vs: 13 m, S: 120 let. 34. Lípa malolistá, skupina 8 stromÛ, k. ú. Îelezná, p. ã. 840/1, u silnice pfied vchodem do kostela. O: 363, 355 cm, Vs: 18 –19 m, S: 300 let.
3
4
164
3
Bfiek (Sorbus torminalis), k. ú. Îelezná.
4
Dub letní u Sta‰ova.
BE 18
