Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK. Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012

BANKOVNICTVÍ II (ANEB UROBOROS PŘICHÁZÍ)

Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012

Obsah

1.

Regulace bank a stavebních spořitelen

2.

Banky během globální krize

3.

Současné trendy v bankovnictví

4.

Závěr

20 září 2012

Bankovnictví II

2

1. Regulace bank a stavebních spořitelen

Trocha opakování: globální politická governance governance… … PRINCIPÁL

AGENTI

PRINCIPALŮV CÍL

Regulace Zdroj: Petr Teplý (2010)


…a k tomu ještě neefektivní regulace finančních trhů (nejen) díky politikům


UROBOROS pro regulaci, změnu klimatu a krize = krátkozraké myšlení vede k dlouhodobým negativním důsledkům

5


Kdo zaplatí tuto krátkozrakost? Politici

Krátkodobé cíle (volební cyklus)

Firmy

Regulátor

Maximalizace zisku

Absence osobní zodpovědnosti

Zaplatí to daňový poplatník! Zdroj: Petr Teplý (2011)

6


Dá se toto efektivně regulovat???

Zdroj: Clifford Chance (2010)

7


A co na to Regulatorní Hydra? (Gödelův toerém neúplnosti)

8


…a tohle je regulatorní (sur (sur)realita )realita („Lučanův („ Lučanův bludný kruh regulace“) Inovace

Motivace

Regulace

Expanze

Krize

Zdroj: Petr Teplý na základě Ján Lučan (2011): Právní aspekty finančních trhů

9


Inovace jako důsledek regulace Regulace

Původní záměr

Nezamýšlený důsledek

Regulation Q (USA, 1930´)

Limit na úroky z bankovních depo

Big Bang (USA,VB, 1970´)

Liberalizace toku kapitálu Steroidy pro investiční banky (IPOs...)

Basel I+II (globálně, 1990´)

Vyšší stabilita bank

AAA-sekuritizace, realitní boom

Regulace podílových fondů (USA, 1990´)

Vyšší stabilita PF (zákaz krátkých prodejů)

Vznik hedžových fondů

Volcker´s rule on proprietary trading (USA, 2010´)


↑ hedžové fondy ↑ systémové riziko

Basel III (globálně, 2010´)


Nové bankovně-pojistné produkty

Zdroj: Petr Teplý podle The Economist 28/1/2010

Vznik peněžních fondů (MMF)

10


Reakce na krizi = nové instituce bojují staré války!

Zdroj: Hampl (2011)

11


Mission impossible efektivní regulace Víme, že nadměrná regulace přináší náklady, ale jak jsou vysoké? Také víme, že nedostatečná regulace může způsobit krizi, což je pozorovatelné až ex-post! Optimální regulace = umění vybalancovat neměřitelné oproti neznámému Opakující se (regulatorní) krize Zdroj: Petr Teplý na základě Cooley, Walter (2010)

12


Jak regulovat finanční trhy? Regulace je potřeba, ale JAK??? JAK ???

Ďábel je v detailu!! detailu 13


Jak regulovat finanční trhy? „MAC“ otázky v regulaci

Materiality Accountibility Credibility ?Dává daná regulace smysl? ⇒

Proč nedává smysl regulace private equity a hedžových fondů???

Zdroj: Šinka ,Teplý (2011). (Non)sense of private equity reagulation, SCIPAP

14


A jak se vyvíjí bankovní regulace? 1996 Tržní riziko

1988 Basel I

Úvěrové riziko

Úvěrové & tržní riziko

2007 Basel II

2009 Basel 2.5

Úvěrové & tržní & operační riziko

2010 Basel III Úvěrové & tržní & operační & likviditní riziko

Pohádka o opětovném pokusu a omylu… Zdroj: Petr Teplý (2011)

15


Dva cíle Basel I

Zajistit stabilitu (bezpečnost a zdraví) mezinárodního bankovního systému 2) Eliminovat konkurenční výhodu některých zemí (jako Japonsko) plynoucích z implicitních státních garancí v případě jejich bankrotu 1)

Zdroj: BIS, Lall (2011)

16


Oba cíle Basel I nedodrženy! 1)

2)

Vyšší nestabilita mezinárodního bankovního systému (méně kapitálu!) Regulace zvýhodňovala velké mezinárodní banky (snížení konkurence!) 17


Všechny tři cíle Basel II nedodrženy! 1) Vyšší nestabilita mezinárodního bankovního systému (méně kapitálu!) 2) Regulace zvýhodňovala velké mezinárodní banky (snížení konkurence!) 3) Interní bankovní modely (A-IRB) založené na špatných předpokladech rizika špatně ohodnotily resp. zvýšily!

18

1. Úvod (nejen nejen)) do regulace

Paralela Basel II a nekuřácké komise Tabákové společnosti dodají (asymetrické) informace…

…netransparentní komisi, která má rozhodnout o….

…zákazu kouření! A jak to asi dopadne???? 19


Kritika Basel II (Teplý et al., 2007) 1.sklon k procykličnosti; 2.absence explicitní implementace dalších rizik; 3.přílišné užívání externích ratingů; 4.nadměrná předpisová základna; 5.obtížná kvantifikace operačního rizika; 6.velká výzva pro regulátory. Zdroj: Petr Teplý et. al (2007): Implications of the New Basel Capital Accord for European Banks, E+M Economics and Management


Tři cíle Basel III

Zlepšit stabilitu bankovního systému plynoucí z finanční a ekonomické krize 2) Zlepšit risk management a governance 3) Posílení transparentnosti a informační otevřenosti bank 1)

Zdroj: BIS (2010)

21


Kapitál banky podle CRD IV a Basel III

Zdroj: Sůvová,H. (2012): Systémové riziko, systémové instituce a kapitálové polštáře

22


Petr Teplý Teplý v 202 2021: 1: Výsledky Basel III Všechny tři cíle Basel II nedodrženy! nedodrženy! Vyšší nestabilita (finanční/likviditní krize v 2016) 2) Selhání risk management modelů (nerealistický stress testing v bankách EU/US) 3) Nižší transparentnost bank (vysoce sofistikované a netransparentní produkty v oblasti likvidity/propojení se Solvency II) 1)

Zdroj: Petr Teplý (2011)

23


Přímé a nepřímé dopady na banky v ČR

…spíše než na retailové produkty bude mít Basel III dopady na bankovní produkty v oblasti financování zahraničního obchodu (trade finance) Zdroj: Mejstřík & Teplý (2011) podle ČBA (2010)

24


Proč selže Basel III?

Úspěch


Selhání

25


Další regulatorní selhání: Krize likvidity 1)

Basel II: „subprime“ krize v 2008

2)

Basel II: „sovereign“ krize v 2010+

3)

Basel III: likviditní krize v 2016???


26


Likviditní krize: maturity mismatching bank a pojišťoven – jak z toho ven? Inovace?!

Zdroj: Oliver Wyman (2012)

27


5Gs efektivní efektivní regulace 1) 2) 3)

Garance silného dozoru (silný a nezávislý) Garance mezinárodní koordinace Garance risk mgmt (jednoduché ukazatele, stress testing, analýza scénářů atd.)

4)

Garance krizové řízení banky (krizový scénář a závět banky, rekapitalizace, zákon o bankrotu etc.)

5)

Garance osobní zodpovědnosti (regulátora, hráčů na trhu, politiků…)

Je toto dosažitelné? Ne, pouze salámová taktika... -> Mission impossible efektivní regulace! Zdroj: Petr Teplý podle Dewatripont, Rochet & Tirole (2010)

28


Pozor na navrhované změny!

Český finanční sektor (včetně stavebních spořitelen) je stabilní, nicméně operuje v prostředí zvýšené nejistoty světových finančních trhů (pozor na neuvážené zásahy do fungujícího systému!) Nutnost postupovat obezřetně – důležitost zpracování Hodnocení dopadů regulace (RIA), ale ve finále rozhodují politici podle specifických preferencí Poučení z okolních zemí Německo: Riesterova reforma Rakousko: úvěry na vzdělání Slovensko: zavedení účelovosti vyvolalo téměř kolaps místních spořitelen a bylo později zrušeno

29


Současný trend v bankovnictví = back to basics (návrat k základům) Sbírat vklady a poskytovat úvěry – to přesně dělají stavební spořitelny!

Lze toto narušit? Ano, novou regulací či reformou. 30


Neoddělené účetnictví bank? Další UBS?

Miliardové ztráty v Barings, SoGe, UBS = selhání kontrolních mechanismů při monitoringu obchodování s deriváty přes pákový efekt (= rizikový business) Problém švýcarských bank = financování rizikových aktivit (např. derivátů) levnými depozity Stavební spoření bez odděleného účetnictví bank -> teoreticky by pak mohly z vkladů účastníků stavebního spoření financovat rizikové aktivity (spotřebitelské úvěry i deriváty) -> vyšší riziko produktu stavebního spoření

31


SS = účelové spořitelny pro specifické životní události/adekvátní regulace

1)

Spoření na stáří

2)

Spoření na nadstandardní zdravotní služby

3)

Spoření na studium

4)

Spoření na období nezaměstnanosti 32

Obsah

1.


2.


3.


4.

Závěr

20 září 2012

Bankovnictví III

33

4. Banky během globální krize

...pokles/nedostatek ...pokles/nedostatek kapitálu bankv USA a VB

Zdroj: Economist (2011)

34


...implikující vysokou páku/zadluženost bank

Zdroj: BOE (2010), data za rok 2007 35


Globální krize v 20072007-2009 ukázala (dočasné) důsledky planety Ponzi pro banky…

36


Pokles hodnoty bank (1/2009 vs 7/2007) 7/2007)

37


…místo krachu ale zestátnění bank… Znárodňování bank v US, UK, GER, BEL, SUI …

38


…vysoké náklady na záchranu finančních institucí v EU 70

Veřejné intervence do bankovního sektoru (% HDP v roce 2009)

171,2

60

50

50

40

40

30 20 10 0

30.5

30

28.6 20.0

20 12.5 10.9 10.6 10.5

8.8 8.4

6.9 6.7 5.2 4.5 3.9

10 3.3 2.7

0.1

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0.0 0.0 0.0

0

IE BE UK NL EA-16 EU-27 DE AT LU LV FR SI DK EL ES PT HU IT BG CZ EE CY LT MT PL RO SK FI

% HDP

60

70

Kapitálové injekce (poskytnuté) Garance na bankovní závazky (poskytnuté) Odkup špatných aktiv + podpora likvidity bank (realizované)

Zdroj: Petr Teplý podle Evropské komise (2011)

39

4. 4. Banky během globální krize

…plynoucí z objemu bankovních aktiv převyšujícího HDP

100% HDP Zdroj: Evropská komise (2011)

40


…a implikující vysoké náklady na záchrany bank z kapes daňových poplatníků 50 45

40,6

80%

Podpora finančního sektoru a její návratnost (% HDP v roce 2011)

70%

40 60%

% HDP

35 30

50%

25

40%

20 14,0

15

30% 13,2 20%

10

6,7

5,8

5,7

5

5,1

3,0

0

10% 0%

Irsko

Nizozemí Německo

Velká Británie

Přímá podpora (levá osa, v % HDP)

Řecko

Belgie

USA

Španělsko

Návratnost podpory (pravá osa, v %)

Zdroj: Petr Teplý podle Evropská komise (2011) a MMF (2011)

41


Jinými slovy: banky vrací úder státům a finančním institucím - Ponzi pokračuje…

Zdroj: BIS (2012)

Obsah

1.


2.


3.


4.

Závěr

20 září 2012

Bankovnictví III

43

3.Současné trendy v bankovnictví

Co banky čeká a nemine? 1) 2) 3) 4)

Krize tu byly, jsou a budou (podobně jako banky) Globální výzvy nejen pro banky Banky včera, dnes a zítra Současné výzvy bank v Evropě

44

3. Současné trendy v bankovnictví

Bankroty států byly, jsou a budou

45


Globální výzvy - co banky čeká a nemine? 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Oddlužení jednotlivců; Rostoucí míra regulace; Konec éry bezrizikových státních dlužníků; Konec období poklesu úrokových sazeb; Stárnutí populace – penzijní reforma/SS; Divergenční proces mezi ekonomickým růstem rozvinutých a rozvíjejících se zemí

Zdroj: Černohorský, Teplý (2011)

46


Budoucnost eurozóny je poměrně jasná…

Zdroj:The Economist (2012)

47


Co banky čeká a nemine? 1) 2) 3) 4)

Krize tu byly, jsou a budou (podobně jako banky) Globální výzvy nejen pro banky Banky včera, dnes a zítra Současné výzvy bank v Evropě

48


Pokles významu západoevropských bank jak v objemu aktiv tak i v zisku mezi 2007 a 2011!

Zdroj:The Banker (2012)

49


TOP 20 bank v 1990 (Tier 1 kapitá apitál)


50


TOP 20 bank v 2000 2000 (Tier 1 kapitál)


51


TOP bank 20 v 2010 (Tier 1 kapitá apitál)


52


TOP banky banky 1990 -2030 ((Tier Tier 1 kapitál)


53


Současné výzvy bank v Evropě 1) Korporátní klienti si mohou půjčit na trhu za méně než jejich banky; 2) Držení vládních dluhů je rizikové; 3) Krátkodobé peníze poskytují zejména centrální banky; 4) Nová regulace významně ovlivňuje investiční bankovnictví; 5) Platební systémy pod konkurenčním tlakem mobilních operátorů. aneb dobře pro banky už bylo… Zdroj:The Banker (2012)

54

Obsah

1.


2.


3.


4.

Závěr

20 září 2012

Bankovnictví III

55

4. Závěr

Co říci závěrem? 1)

2) 3) 4) 5)

Gödelova Regulatorní Hydra (regulace je z definice neúplná), zbývá salámová taktika krátkodobá neúplná řešení typu Uroboros! Basel III nezabrání dalším krizím, právě naopak! Nárůst významu bank BRICs/TIMBI Banky se budou muset adaptovat na nové podmínky Stejně ale vše zaplatí průměrný daňový poplatník resp. klient

56

Diskuse

Děkuji za pozornost. Nějaké otázky nejen na téma Uroboros Uroboros??

57

Užitečné zdroje I

58

Užitečné zdroje II

59

Kontakt Dr. Petr Teplý Senior Lecturer Institute of Economic Studies Faculty of Social Sciences Charles University Opletalova 26 110 00 Prague Czech Republic Tel: +420 222 112 320 E-mail: [email protected] http://ies.fsv.cuni.cz

60

Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK. Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012

Recommend Documents