Tato publikace vznikla v rámci projektu Podporujme podnikatelky Polabí!, který realizuje Rodinné centrum Routa, o.s., v partnerství s městem Čelákovice, firmou FV Plast, a.s., a podnikatelkou Hanou Veselou. Autoři textu: Petr Bidlo Eduard Navara Mgr. Markéta Tillerová Mgr. Bohdana Rambousková (ed.)
OBSAH Podnikání v souladu s právem ---------------------------------------------- 8 Nejčastější druhy protiprávního jednání podnikatelů -------------------- 9 Pořádkové správní delikty ------------------------------------------------------ 9 Další možné delikty ------------------------------------------------------------- 11 Trestné činy ---------------------------------------------------------------------- 22 Úmysl, nedbalost, omyl --------------------------------------------------------- 25 Zpronevěra a podvod ----------------------------------------------------------- 26 Pojistný podvod ------------------------------------------------------------------ 28 Dotační podvod ------------------------------------------------------------------ 29 Trestné činy ohrožující život nebo zdraví ----------------------------- 30 Ublížení na zdraví z nedbalosti ----------------------------------------------- 30 Trestné činy týkající se daňové oblasti ---------------------------------- 31 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ---------------------- 31 Porušování předpisů o pravidlech hospodářské soutěže ---------------- 32 Zneužití pravomoci úřední osoby -------------------------------------------- 34 Úplatky, podplácení ------------------------------------------------------------- 35 Společensky zodpovědné podnikání ------------------------------------ 37 Ekonomická odpovědnost ----------------------------------------------------- 37 Sociální odpovědnost ----------------------------------------------------------- 38 Environmentální odpovědnost ----------------------------------------------- 39 Rodinné centrum Routa, o.s. --------------------------------------------- 40
V ÁŽ ENÉ ČTENÁŘKY, Držíte v rukou praktickou příručku Jak podnikat úspěšně, která navazuje na předchozí díl nazvaný Jak začít podnikat. Zatímco první publikace ženám nabídla základní informace potřebné k založení živnosti, tento druhý díl se již věnuje otázkám, které řeší podnikatelé se zavedenými byznysy. Jedná se zejména o povinnosti související s růstem firmy. Rozvoj podnikání s sebou přináší například najmutí zaměstnanců nebo situaci, kdy příjmy překročí určitou hranici a z toho vyplynou nové povinnosti, jejichž nedodržení bude znamenat různé sankce. Co si představíte, když je někdo označen za úspěšného podnikatele? Většinu lidí asi v první chvíli napadne, že je to bohatý člověk. Je ale výše zisku jediným kritériem podnikatelského úspěchu? Neměl by úspěšný podnikatel mít i jiné klady, než je výše jeho konta? O tom, jak vydělat hodně peněz, čteme v každé lepší i horší příručce pro podnikatele. Najdeme v ní zaručené návody na úspěšný business plán, jak minimalizovat ekonomická rizika, jak ušetřit, jak najít díru na trhu, jak dělat marketing. Úspěšné podnikání by ale nemělo být jen podnikání, které přináší ekonomický profit; za úspěšné bychom měli považovat takové podnikání, které kromě zisku vykazuje ještě další znaky.
Počet žen, které v uplynulém roce zahájily živnostenskou činnost, byl několikanásobně vyšší než počet mužů. Ženy se do podnikání vrhají z mnoha důvodů: aby zabezpečily rodinu, aby se seberealizovaly, aby měly vedle práce čas i na rodinu, aby vyřešily svou pracovní situaci po mateřské, kdy o ně na trhu práce není zájem, apod. Vůči svému podnikání mají velká očekávání – vedle výdělku je to i zvýšení sebevědomí, prospěšnost pro komunitu, spolupráce s dalšími ženskými byznysy. Proto tato příručka kromě právních záležitostí spojených s podnikáním zmiňuje i společenskou zodpovědnost firem.
4
Přejeme vám příjemné čtení a především úspěšný rozvoj vašeho podniku!
4
Dovolujeme si vám nabídnotu také další publikace ze série určené začínajícím podnikatelkám: • Jak začít podnikat – založení živnosti krok za krokem • Drobná řemeslná činnost • Podnikání ve službách • E-shop a kamenný obchod • Podnikání v oblasti služeb péče o děti • Spolupracující osoba
5
P ODNIKÁNÍ V SOU LADU S P RÁVEM Noční můrou leckterého podnikatele je, že při svém podnikání zapomene na nějakou povinnost, že udělá nějakou chybu, která pro něj bude mít za následek trest. V běžném životě drobného podnikatele se kvůli nepřehlednosti právní úpravy asi těžko lze vyhnout tomu, aby alespoň někdy něco neporušil, aby něco nepromeškal či nezanedbal. Snad každý podnikatel má zkušenost, zejména z počátků podnikání, že včas nezaplatil zálohu na zdravotní pojištění, na důchodové pojištění, že se zpozdil s podáním daňového přiznání a podobně. A každý podnikatel ví, že taková zkušenost ho něco stála – zpravidla musel zaplatit za své zpoždění pokutu nebo penále. Pokutu či penále musel platit proto, že se dopustil tzv. protiprávního jednání, nejčastěji nějakého správního deliktu. Právní úprava je velice nepřehledná a nelze poskytnout ani přesný a jednoduchý návod, co nedělat; snad jen můžeme podnikatele navést na riziková místa a varovat před nimi. Nejpraktičtějším zdrojem informací, jak tomu v současné době již je takřka vždy, je internet, zejména portály pro podnikatele. Doporučujeme sledovat např: • www.businessinfo.cz – tento portál vybudovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a je pravděpodobně nejširším a nejdůvěryhodnějším zdrojem informací pro podnikatele; • http://business.center.cz – tento portál je provozován soukromým subjektem, jeho výhoda je zejména v aktuálním právním znění nejpoužívanějších zákonů; • www.podnikatel.cz – portál, který obsahuje přístupnou formou zpracované návody a rady pro podnikání; • www.uoou.cz – webové stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů, které přístupným a srozumitelným způsobem informují o ochraně osobních údajů, a to včetně konkrétních příkladů z praxe; 6
• http://portal.gov.cz – portál provozovaný ministerstvem vnitra, lze
zde najít přesné postupy při řešení konkrétních situací, bohužel nicméně není příliš rozsáhlý a neobsáhne celou podnikatelskou praxi;
• www.epravo.cz – portál, který obsahuje řadu informací z práva, ze všech jeho oblastí, a rovněž zde najdete aktuální změny v právní úpravě – ty důležité jsou zde často i s komentáři či názorovými stanovisky právních kanceláří.
V praxi se dále osvědčuje i vyhledávání konkrétních dotazů prostřednictvím internetových vyhledávačů. Upozorňujeme však na to, že je třeba vždy kontrolovat, zda jsou nalezené odkazy aktuální. Právní úprava se mění velmi často a někdy i značně protichůdně, takže se v žádném případě nelze spoléhat na stanoviska a pohledy staršího data. Za pravděpodobně vyhovující můžeme považovat texty ne starší než půl roku, nicméně zejména při začátku nového kalendářního roku je třeba i v takovém případě být velmi opatrný. V neposlední řadě je třeba připomenout i to, že leckdy nejlepším a nejrychlejším zdrojem informací je úřad samotný. Z praxe lze proto dotazy na úřady státní správy jen doporučit, dobré zkušenosti jsou zejména s úřady typu hygienická správa, stavební úřad, báňský úřad. Co naopak nelze doporučit vůbec, je obracet se s dotazy na soudy – ty zpravidla rady neposkytují, a to ani například v oblasti obchodního rejstříku.
V dalším textu se podrobněji zaměříme na jednotlivé oblasti protiprávního jednání, a to jak podnikajících fyzických osob přímo při jejich podnikání, tak i na jednání, které samo o sobě nesouvisí s podnikáním fyzické osoby, ale které nějak zasahuje do svobodné soutěže na trhu jako takové. Tento text si však v žádném případě neklade za cíl podnikatele seznámit se všemi možnými delikty, kterých by se mohli dopustit, ale spíše nastínit okruhy, kde se mohou nejčastěji vystavit svou činností nějakému riziku. Nejčastější druhy protiprávního jednání podnikatelů
Pořádkové správní delikty
Nejčastějším správním deliktem podnikatele je pravděpodobně správní pořádkový delikt. Těchto deliktů je značné množství, jsou upraveny
7
v řadě zákonů a zpravidla jsou konstruovány tak, že snahou úřadu v takovém případě je podnikatele, nejčastěji pod trestem pokuty, přimět k tomu, aby vůči úřadu něco učinil – typicky předložil nějaký dokument, dostavil se k jednání nebo třeba podal daňové přiznání. Tyto delikty jsou do právního řádu zakotveny proto, aby správní úřady mohly řádně pokračovat ve všech svých úkolech, tedy například aby v průběhu ústního jednání účastníci dodržovali pravidla tohoto jednání, aby se v rámci jednání se správním úřadem účastníci chovali slušně (ano, existuje delikt, pod který spadá možnost trestu za urážlivé jednání vůči úřadu), aby finanční úřad mohl řádně vyměřit daň a kontrolovat, zda daň byla také řádně zaplacena. Ke spáchání těchto deliktů často dochází proto, že podnikatel o své povinnosti vůbec nevěděl, nebo si myslel, že se nic nestane, když ji nesplní. Podnikatelé se těchto deliktů zpravidla nedopouštějí v oblasti daní či sociálního a zdravotního pojištění, protože tam již osvěta pronikla natolik, že zpravidla o těchto povinnostech vědí a jsou si vědomi hrozby pokut (které zpravidla nelze prominout). Tento typ deliktů se tak vyskytuje zejména v oblastech, které nejsou tak notoricky známé a podnikatelé se s nimi setkávají pouze okrajově. Pro bližší představu některých povinností uvádíme následující příklady:
Podnikatelům vzniká řada povinností v oblasti ochrany osobních údajů – například podle § 16 zákona o ochraně osobních údajů je každý, kdo hodlá jako správce zpracovávat osobní údaje, povinen tuto skutečnost oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pokud tak neučiní, může mu být uložena pokuta až do výše 5 milionů Kč.
Podnikatelé mají rovněž oznamovací povinnost vůči živnostenskému úřadu – deliktu se dopustí ten, kdo na žádost živnostenského úřadu neprokáže právní důvod pro užívání provozovny (tedy například nepředloží nájemní smlouvu nebo výpis z katastru) nebo oprávněnost umístění mobilní provozovny či neoznámí předem zahájení anebo ukončení provozování živnosti v provozovně. Za to může být podnikateli uložena pokuta až do výše 100 tisíc Kč. 8
Podnikateli, který má zaměstnance ze zahraničí, by se mohlo stát, že zapomene na svou oznamovací povinnost, která mu plyne ze zákona o zaměstnanosti. Podle něj je třeba oznámit skutečnost, že podnikatel
zaměstnává cizince, příslušnému úřadu práce nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Při porušení této povinnosti pak zaměstnavateli-podnikateli hrozí pokuta až do výše 500 tisíc Kč.
V případě pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen zdravotní pojišťovně zaměstnance do pěti dnů od úrazu oznámit, že se zaměstnanci stal pracovní úraz. Pokud tuto svou povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až do výše 300 tisíc Kč.
Typickou sankcí za všechny pořádkové delikty je uložení pokuty. Výše této pokuty je pro každý jednotlivý delikt stanovena samostatně, zpravidla tak, že je určena její maximální výše; to však neznamená, že by musela být tato maximální výše pokuty uložena. Konkrétní výše pokuty bude záviset zpravidla na rozhodnutí správního orgánu. Velmi často úředník podnikatele nejprve telefonicky kontaktuje, aby jej vyzval ke splnění povinnosti, a poskytne mu lhůtu, dokdy tak má učinit. Teprve když podnikatel povinnost ani potom nesplní, přistoupí k formální výzvě a na jejím podkladě pak pokutu uloží. Nelze se však na tento postup spolehnout vždy. Hodně záleží na tom, o nesplnění jaké povinnosti šlo a vůči komu měla být povinnost splněna.
Úplný výčet všech pořádkových deliktů nelze poskytnout a bohužel není k dispozici ani jednoduchý odkaz na místo, kde by se veškeré delikty tohoto typu daly nalézt. Můžeme tedy jen doporučit, aby každý podnikatel, pokud se ve svém podnikání ocitne v nějaké situaci poprvé – poprvé má zaměstnance, poprvé chce dělat stavební úpravy ve své provozovně, poprvé bude prodávat elektrické zařízení – zkusil danou problematiku vyhledat na internetu, případně kontaktoval úřad, do jehož pravomoci by mohla daná problematika nejspíše spadat. Nejpravděpodobněji se potřebné informace nebo alespoň směr, kde je hledat, dozvíte na pověřeném obecním úřadě, což je zpravidla obecní úřad větší obce, který vykonává úkoly veřejné správy.
Další možné delikty
Podnikatel, tzv. osoba samostatně výdělečně činná, se při svém podnikání může vedle pořádkových správních deliktů dopustit i mnoha dalších, a to buď pouze na úrovni správních deliktů, nebo i na úrovni trestných činů – přečinů a zločinů. Vždy je třeba při zjišťování, zda se jedná o de-
9
likt podnikatele, přemýšlet nad tím, jestli k jednání došlo v souvislosti s podnikáním či nikoli. I v této oblasti bohužel platí, že právní úprava je roztříštěná ve velkém množství zákonů a že tak i povinnosti, které má podnikatel ze zákona plnit, nejsou snadno dohledatelné, natožpak přehledně koncentrované na jednom místě. Toto platí s jedinou výjimkou, a tou je trestněprávní oblast, kdy přečiny a zločiny jsou souhrnně obsaženy v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb.
Pokusíme se tedy zde alespoň poskytnout přehled nejčastějších zákonů, se kterými může podnikající fyzická osoba přijít do kontaktu, resp. jejichž porušení pro ni může znamenat buď odpovědnost za správní delikt (a tedy s největší pravděpodobností trest v podobě pokuty), nebo odpovědnost trestněprávní (a tedy širší škálu trestů: od peněžitého trestu – obdoby pokuty, až po odnětí svobody, tedy trest vězení).
A. Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. – úplné aktuální znění tohoto zákona najdete například na internetové stránce www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455 (pozor, ať máte zobrazeno aktuální znění zákona). V tomto zákoně nejsou zakotvena jen pravidla jak získat a ukončit živnost, ale najdete zde i výčet hlavních povinností podnikatele, a to v ustanovení § 31. Plnění povinností, které podnikateli ukládá živnostenský zákon, je důležité, protože v případě, že podnikatel tyto povinnosti závažným způsobem poruší, může živnostenský úřad jeho živnostenské oprávnění pozastavit, nebo dokonce může i rozhodnout o zrušení živnostenského oprávnění či o uložení pokuty, pokud dojde k závěru, že podnikatel spáchal správní delikt.
10
Pro porušování povinností živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění (a nemá ze zákona možnost jej nezrušit), pokud podnikatel neprokáže živnostenskému úřadu důvod užívání prostor, ve kterých podniká. Důvodem takto tvrdého postupu je ochrana vlastníka objektu, aby bez jeho vědomí nebylo v jeho objektu evidováno místo podnikání nějaké osoby, neboť taková skutečnost pro vlastníka objektu může mít velmi nepříjemné důsledky v případě, že na osobu, která má na jeho adrese evidováno místo podnikání, bude nařízena exekuce. V některých případech má živnostenský úřad možnost rozhodnout, zda
živnostenské oprávnění zruší, pozastaví či ponechá v platnosti. To se týká například situace, kdyby podnikatel neplnil své závazky vůči České správě sociálního zabezpečení (neplatil by si například řádně důchodové pojištění).
Rozhodne-li živnostenský úřad o zrušení živnosti fyzické osoby, může být nové živnostenské oprávnění této osobě vydáno zpravidla po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnosti. V rozhodnutí o pozastavení živnosti pak živnostenský úřad přímo uvede lhůtu, na kterou se živnostenské oprávnění pozastavuje, přičemž tato doba nesmí být delší než jeden rok. Dojde-li živnostenský úřad k závěru, že podnikatel některou ze svých povinností, které mu ukládá živnostenský zákon, porušil, a je-li takové jednání označeno jako správní delikt (ustanovení § 62 tohoto zákona), musí podnikateli uložit pokutu. Výše pokuty má určenou pouze maximální hranici, nikoli také hranici minimální. Konkrétní výše pokuty se proto bude vždy odvíjet od konkrétní situace a lze v takovém případě doporučit s živnostenským úřadem spolupracovat a tím uloženou pokutu minimalizovat. Pokud živnostenský úřad zjistí, že byl spáchán delikt, musí pokutu uložit, ale zároveň má možnost uložit ji i v tzv. blokovém řízení, kdy je výše pokuty omezena částkou pět tisíc Kč, což je ve srovnání s maximálními možnými hranicemi pokut (u některých deliktů jde o částky až jeden milion Kč) opravdu výrazně méně. V souvislosti s živnostenským zákonem je třeba se rovněž zmínit o tom, že i podnikatel se může dopustit tzv. neoprávněného podnikání. Živnostenský zákon rozlišuje dva způsoby podnikání, a to podnikání na tzv. živnosti ohlašovací a tzv. živnosti koncesované.
Živnosti ohlašovací se pak dále rozdělují na živnosti řemeslné, vázané a volné, přičemž pouze pro živnost volnou platí, že není třeba splnit žádné nároky na odbornou či jinou způsobilost. U všech ostatních typů živností pak platí, že je třeba nějaké nároky na odbornou či jinou způsobilost splnit, zpravidla jde o požadavky na praxi či vzdělání. Může se proto stát, že podnikatel, který má volnou živnost, bude vykonávat činnost, která spadá do jiné kategorie živností, a bude proto neoprávněně podnikat. Stejně tak někdo, komu je vydána koncese pro určitou činnost, nesmí jen tak vykonávat libovolnou činnost. Živnostenský zákon poměr-
11
ně přesně určuje meze pro jednotlivé živnosti, a to v § 34 a 42 a zároveň dává podnikatelům možnost, aby se v případě pochybností obrátili se svým dotazem na živnostenský úřad, který vydá závazné stanovisko, jímž se může podnikatel následně řídit.
Pokud podnikatel bude neoprávněně podnikat, hrozí mu buď pokuta za spáchání správního deliktu, nebo se může stát, že se dopustí i trestného činu – tak by tomu bylo, pokud by neoprávněně podnikal ve větším rozsahu.
B. Zákon o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. se dotýká všech podnikatelů, kteří shromažďují osobní údaje, vytváří z nich databáze a jinými způsoby s osobními údaji nakládají. Přehledně jsou povinnosti z této oblasti k nalezení na internetových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů – www.uoou.cz. C. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. mimo jiné upravuje povinnosti podnikatelů jakožto zaměstnavatelů a budoucích zaměstnavatelů. Tento zákon rozhodně doporučujeme nepodceňovat, neboť pokuty, které mohou za porušení povinností z tohoto zákona plynout, jsou opravdu značné.
Zvláště chceme upozornit na zákaz tzv. nelegálního zaměstnávání a pokutu, která při jeho porušení podnikateli hrozí. Od 1. ledna 2015 je to minimálně 50 tisíc Kč, maximálně pak až 10 milionů Kč. Zákon za nelegální práci označuje:
a) Výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém Pro úspěšné podnikatele je velmi důležité, aby dokázali odlišit, kdy se jedná o švarcsystém a kdy nikoli, a to jak z pohledu možného „kvazizaměstnance“, tak i z pohledu možného „kvazizaměstnavatele“. Pro rozlišení je třeba vždy vyhodnotit některé základní znaky, kterými se od sebe pracovněprávní a obchodněprávní vztah odlišují; pokud shledáme, že jsou spíše naplněny znaky pracovněprávního vztahu, pak se jedná o tzv. švarcsystém. Pracovněprávní vztah má tyto znaky: 12
- vztah nadřízenosti a podřízenosti – zaměstnanec je podřízen svému nadřízenému, je vázán jeho pokyny a příkazy;
- zaměstnavatel zajišťuje materiální podmínky pro výkon práce – zaměstnavatel zaměstnanci obstarává prostory pro výkon jeho práce, poskytne mu ochranné prostředky, pracovní nástroje (nářadí, mobilní telefon, notebook);
- zaměstnanec vystupuje jménem zaměstnavatele – zaměstnanci jsou například poskytnuty vizitky, na kterých je uvedena firma zaměstnavatele, zaměstnanec používá emailovou adresu s doménovým jménem svého zaměstnavatele, zaměstnanec se do telefonu ohlašuje jménem firmy zaměstnavatele a podobně; - zaměstnanci náleží za vykonávanou práci mzda, má nárok na dovolenou, přestávky v práci a podobně; - zaměstnanec pracuje v pracovní době určené zaměstnavatelem.
Čím více znaků pracovněprávního vztahu je splněno, tím větší je riziko, že práce vykonávaná osobou samostatně výdělečně činnou je ve skutečnosti nelegální prací. Pro názornost ještě uvedeme dva příklady:
Pro společnost Cukrárna Srdíčko, s.r.o., pracuje jako účetní paní Novotná. Je osobou samostatně výdělečně činnou, má živnostenské oprávnění a společnosti Cukrárna Srdíčko, s.r.o., vede účetnictví. Se společností je dohodnuta, že do podniku dochází každý čtvrtek, účetnictví vede v počítači a na programu běžně používaném touto společností. Za vedení účetnictví dostává paní Novotná měsíční odměnu ve výši 8 000 Kč, a to každý měsíc stejnou, nezávisle na množství práce. V ostatních dnech paní Novotná pracuje pro jiné společnosti. Práce paní Novotné není nelegální prací. Jiná situace však nastane v případě, že paní Novotná bude v obdobném režimu pracovat pro účetní společnost Čísla a číslíčka, s.r.o. Rovněž do této firmy bude docházet pouze jednou týdně a bude pobírat paušální odměnu. Kromě toho však bude podřízena svému nadřízenému, který bude určovat, jakým způsobem bude účtovat, pro kterou společnost, v jakém pořadí. Navíc paní Novotná nepovede účetnictví v žádné jiné společnosti. Práce paní Novotné v takovém případě bude nelegální prací a půjde o porušení zákazu tzv. švarcsystému.
13
b) Za nelegální práci dále zákon označuje situaci, kdy zaměstnanec-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným „pracovním povolením“ či bez tohoto povolení nebo v rozporu s tzv. zelenou kartou či bez platného povolení k pobytu. V případě, že se podnikatel rozhodne zaměstnat cizince, je třeba, aby si pořádně zkontroloval, zda taková osoba může u podnikatele být zaměstnána a za jakých podmínek. Oprávnění cizince pracovat pro podnikatele je třeba zkontrolovat vždy, a to i v případě, že by se jednalo o krátkodobou, i kratinkou práci. Ze soudní judikatury je znám případ, kdy podnikatel na dvě hodiny nechal v obchodě s obuví obsluhovat svou známou Ukrajinku, a to proto, že musel odvézt manželku s dítětem s akutním onemocněním do nemocnice. Přesto, že se jednalo o mimořádný případ, byla podnikateli uložena úřadem práce výrazná pokuta a tato pokuta byla následně potvrzena i soudy. Je proto nezbytné, aby podnikatel vždy a za každých okolností měl zákaz nelegální práce na paměti.
Kromě deliktu spočívajícího v porušování zákazu nelegální práce pak zákon o zaměstnanosti obsahuje i řadu dalších správních deliktů, které jsou sankcionovány pokutami. Pro lepší představu ještě některé z nich zmiňme: - zákon zaměstnavatelům zakazuje činit takové nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter (jsou tedy nepřípustné inzeráty typu „Hledáme mladého muže“ nebo „Na pozici asistentky hledáme ženu“);
- zákon zaměstnavatelům zakazuje porušovat jejich povinnosti plynoucí ze zákoníku práce a pracovněprávních vztahů (trestá tak například pokutou to, že zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo porušil povinnosti při rozvázání pracovního poměru – například nedodržením výpovědní doby a podobně); - podle tohoto zákona je rovněž sankcionováno, pokud zaměstnavatel nesplní svou povinnost k zaměstnání osob se zdravotním postižením (tuto povinnost mají všichni zaměstnavatelé, kteří mají více než 25 zaměstnanců, přičemž povinný podíl činí 4 %). 14
D. Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. ukládá podnikatelům řadu povinností, jejichž účelem je ochránit spotřebitele před nekva-
litními výrobky, ale i před klamáním ze strany podnikatelů.
Spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Veškeré povinnosti, které plynou ze zákona na ochranu spotřebitele by se daly ve stručnosti popsat takto: „Podnikateli, chovej se ke spotřebiteli slušně.“ Zákon podnikateli ukládá, aby spotřebiteli prodával výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství, v obvyklé jakosti (pokud není dohodnuto jinak) a za správně účtovanou cenu.
Podnikatel nesmí spotřebiteli lhát (neboli nesmí jej klamat – například nesmí uvádět nepravdivé údaje, nesmí spotřebitele vystavovat riziku záměny s jiným výrobcem a podobně). Podnikatel nesmí používat agresivní obchodní praktiky, které například ve spotřebiteli vyvolají strach z toho, že nebude moci opustit místnost, že mu bude způsobena újma, že koupí-li zboží, vyhraje, a podobně. V tomto zákoně, a to je pro podnikatele velmi praktické, jsou v § 23 v yjmenovány orgány, které vykonávají dohled nad ochranou spotřebitele. Podnikateli to tak poskytuje vodítko, s jakými orgány a oblastmi právní úpravy se může ve své činnosti setkat.
E. Zákon o České obchodní inspekci č. 64/1986 Sb. – každý podnikatel Českou obchodní inspekci zná přinejmenším z médií. Úkolem České obchodní inspekce je kontrola podnikatelů, kteří prodávají výrobky nebo služby nebo spotřebitelské úvěry, a tato kontrola se zejména zaměřuje na ochranu spotřebitelů (tedy fyzických osob, které výrobky či služby nenakupují pro svou podnikatelskou činnost). Hlavní povinností podnikatelů je neohrozit spotřebitele svými prodávanými výrobky či službami nebo spotřebitele nepoškodit na jeho právech (například „chybným“ vážením). Porušení takovýchto povinností je opět trestáno pokutami. F. Zákon o omezení plateb v hotovosti č. 254/2004 Sb. – z tohoto zákona plyne zákaz plateb v hotovosti nad částku 270 tisíc Kč. Nikdo, ať již jde o právnickou či fyzickou osobu, podnikatele či nepodnikatele, nesmí v jednom dni vůči jednomu subjektu, v libovolném množství dílčích plateb, provést v hotovosti úhradu v částce vyšší než je 270 tisíc Kč. V případě porušení tohoto zákazu se jak plátce, tak příjemce platby, jed-
15
ná-li se o podnikatele, dopouštějí správního deliktu a za něj hrozí pokuta až do výše 5 milionů Kč. Nutno v této souvislosti poznamenat, že v případě zjištění porušení této povinnosti jsou pokuty zpravidla příslušným úřadem skutečně uloženy a jejich výše se odvíjí od hodnoty předané částky, a tedy od míry nebezpečnosti tohoto jednání. G. Zákon autorský č. 121/2000 Sb. není typickým veřejnoprávním zákonem, neboť v první řadě ochraňuje práva autorů, tedy těch, kterým dílo patří, kteří dílo zhotovili. Dílem může být například fotografie či obraz, autorským dílem je i celý tento článek, dílem je film nebo počítačový program.
Je třeba autorský zákon zmínit, neboť ochrana práv autorů v poslední době velmi posiluje a často jsou tím zaskočeni právě drobní podnikatelé. Ochraně podle autorského zákona podléhají jak díla obrazová, tak díla literární i databáze. V poslední době se často setkáváme s tím, že podnikatelé, aniž by si to uvědomili, na svých webových stránkách ke své prezentaci používají obrazový materiál, zpravidla fotografie nebo hudební doprovod, k nimž ani nemají vlastní autorská práva, ani nemají od autora svolení k jejich použití. Autor se v takovém případě může neoprávněnému užití svého díla bránit a pro podnikatele to může znamenat nemalé a zejména nečekané náklady, neboť autor se může domáhat jednak náhrady škody, přičemž se předvídá, že výše této škody odpovídá ceně licence za užití díla, a dále vydání bezdůvodného obohacení, přičemž se stanoví, že bezdůvodné obohacení odpovídá dvojnásobku ceny licence. Ve výsledku to tedy pro podnikatele může znamenat, že zaplatí trojnásobek ceny, kterou by zaplatil v případě, že by si zajistil licenci k užití. Autorský zákon, byť je primárně určen k ochraně práv autora, však obsahuje i veřejnoprávní úpravu, když zakotvuje i úpravu správních deliktů pro případ, že by podnikatel neoprávněně užíval cizí dílo. Výše pokuty za neoprávněné užití díla může v takovém případě dosahovat až částky ve výši 150 000 Kč.
16
Ochrana, které se autorům dostává v autorském zákoně, se promítá i do trestního zákoníku, který tak řeší případy, kdy je do práva autora zasaženo citelně, a to v ustanovení § 270. Toto ustanovení je zpravidla používáno v situaci, kdy je ve větší míře využíván nelegální software,
nebo v případě, kdy je ve větší míře využívána nelegální hudba či film. Z pohledu drobného podnikatele je podle mého přesvědčení třeba zejména si dát pozor na legálnost používaného softwaru. Je řada programů, které jsou volně k užití, a je lepší volit z nich než riskovat nelegální užívání. Příkladem tak může být programové vybavení od firmy Microsoft, které bychom neměli používat, aniž bychom si zakoupili licenci k jeho použití, ale které je, alespoň pro běžnou kancelářskou praxi, snadno nahraditelné programovým vybavením, které je k dispozici zdarma.
H. Daňové předpisy – zejména zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., zákon o dani silniční č. 16/1993 Sb., zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., daňový řád č. 280/2009 Sb. - většina podnikatelů je více či méně podrobně obeznámena se svými povinnostmi v daňové oblasti. Každý podnikatel musí jednou ročně podat daňové přiznání k dani z příjmů, řada podnikatelů pak v různých frekvencích musí podávat přiznání k dani z přidané hodnoty. Dalšími daněmi, které se běžně objevují v podnikatelské praxi, je silniční daň a daň spotřební. Tato oblast povinností podnikatele je, chtělo by se říci, jedinou oblastí, s jejímž plněním každý podnikatel při zahájení svého podnikání počítá. Nejčastějším řešením jak se vyhnout rizikům plynoucím z nesplnění povinností v této oblasti je, že si podnikatel najme účetní, která mu vše řádně a včas zpracovává, a podnikatel pouze poukazuje odpovídající platby. Může se stát, že si podnikatel svou účetní/svého účetního vybere chybně. V takovém případě se snadno stane, že účetní některou z povinností řádně nesplní a podnikateli pak bude vyměřena pokuta či penále. Ačkoli půjde o chybu člověka, kterého si podnikatel k této činnosti najal, vůči finančnímu úřadu bude za tuto chybu zodpovídat podnikatel sám. Je tedy nutné, aby podnikatel volbě účetní/ho věnoval náležitou pozornost a nespolehl se na to, že výběrem účetní/ho má finanční úřad z krku a vše bude mít v pořádku. Některá pochybení budou odhalena poměrně brzy a podnikatel na ně bude finančním úřadem upozorněn. Jiná pochybení ale mohou zůstat dlouhá léta skryta a mohou být zjištěna až při kontrole ze strany finančního úřadu a mohou pro podnikatele znamenat vážné ohrožení jeho podnikání. Kontrola ze strany finančního úřadu zpravidla přichází v případě, že podnikatel vykazuje delší dobu ztrátu, že má v příjmech v jednotlivých letech výrazné výkyvy nebo v případě, že má finanční úřad důvod se domnívat, že vykazované pří-
17
jmy a výdaje neodpovídají skutečnosti. Obecně je pravděpodobnější, že kontrola ze strany finančního úřadu přijde spíše na právnické osoby než na podnikající fyzické osoby, spíše na plátce DPH než na neplátce DPH, spíše na ty, kteří uplatňují skutečné výdaje, než na ty, kteří uplatňují výdaje paušálem. To, zdali přijde kontrola finančního úřadu právě k vám a kdy, to velmi závisí nejen na vašich příjmech, ale také na místě vašeho podnikání. Podnikáte-li v Praze, je podle posledních statistik pravděpodobnost kontroly finančního úřadu jedenkrát za sto let, podnikáte-li v obci, která spadá pod finanční úřad s malým počtem daňových subjektů, můžete se s kontrolou finančního úřadu setkávat každých pět let. Obvyklý průběh finanční kontroly je takový, že se pracovníci finančního úřadu ozvou pár dní předem, aby si domluvili přesný čas zahájení kontroly, a následně kontrolu provádí v sídle vašeho podnikání. Ke kontrole si vyžádají vaše kompletní účetnictví v kontrolovaném období, přičemž kontrolovat mohou pouze tři roky zpět. Okamžikem zahájení kontroly se přerušuje lhůta pro vyměření daňového nedoplatku a začíná běžet lhůta nová – od zahájení kontroly do tří let musí být daň případně doměřena.
V případě, že finanční úřad zjistí pochybení, daň doměří a uloží sankce v podobě pokut a penále. Pokud zjistí, že rozdíl mezi daní vámi vykázanou a daní zjištěnou finančním úřadem je značný, je pravděpodobné, že bude finanční úřad iniciovat trestní řízení.
V trestním řízení se bude zjišťovat v prvé řadě to, zda k rozdílu mezi vámi vykázanou daní a daní vyměřenou finančním úřadem došlo tzv. úmyslně, tedy podnikatel chtěl záměrně daň vykázat nižší, než měl. Pokud se úmysl prokáže, tzn. je doloženo, že buď podnikatel chtěl daň zkrátit, nebo že si byl vědom toho, že svým jednáním daň může zkrátit a byl s tím srozuměn, pak se bude řešit, v jaké částce došlo ke zkrácení daně, tedy o kolik méně bylo vykázáno, než být vykázáno mělo.
18
V případě, že zkrácení bude ve větším rozsahu, tedy o více než 50 tisíc Kč, bude se jednat o trestný čin, který bude následně projednáván u soudu. Zkrácena může být jakákoli daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a podobně.
Může se stát, že daň bude podnikatelem vypočítána správně, ale nebude uhrazena. I v takovém případě, pokud dluh na dani (a ostatních platbách) bude vyšší než 50 tisíc Kč, se bude jednat o trestný čin.
CH. Předpisy v oblasti důchodového a zdravotního pojištění – zejména zákon o pojistném na sociální zabezpečení č. 589/1992 Sb., zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění č. 592/1992 Sb.
Stejně jako v oblasti daňových předpisů i v oblasti důchodového a zdravotního pojištění jsou podnikatelé se svými povinnostmi obvykle velmi dobře seznámeni. Ve stručnosti odkazujeme proto na pasáž s daňovými předpisy, neboť důsledky porušení povinností v této oblasti jsou velmi podobné.
19
T R E STNÉ ČINY Co je třeba, abychom mohli hovořit o odpovědnosti v trestním právu? Především je důležité si uvědomit, že musí být splněny určité požadavky dané zákonem. Zejména je třeba vymezit pojem trestný čin, dále osobu pachatele trestného činu, případně jeho zavinění. Trestný čin je protiprávní čin, který trestní zákon (č. 40/2009 Sb.) označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Je chápán jako ucelená množina přesně vymezených znaků, které musí být naplněny v zákonem předpokládané míře, a to v době spáchání skutku, v němž je trestný čin spatřován.
Trestné činy jsou podle tohoto trestního zákoníku rozlišovány na: • přečiny – všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné, za něž hrozí trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let; • zločiny – všechny úmyslné trestné činy, za něž hrozí trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nad 5 let. Zvláštní kategorií zločinů jsou pak zvlášť závažné zločiny, kde hrozí trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let. Obecné znaky trestných činů: • zavinění – k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti; • trestní odpovědnost z hlediska věku a příčetnosti pachatele; • vyloučení trestnosti za podmínek krajní nouze, nutné obrany a oprávněného použití zbraně; • územní a personální omezení působnosti zákona; • trestnost pokusu, přípravy i podílnictví na činu; • podmínky zániku trestnosti a promlčení trestního stíhání. Pachatelem může být fyzická i právnická osoba (na základě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob). Aby mohla být kterákoliv osoba stíhána, je třeba naplnit více zákonných předpokladů. 20
U fyzické osoby: • do 15 let věku je trestní odpovědnost vyloučena,
• dosažení věkové hranice 15 let (trestní odpovědnost nevzniká v plném rozsahu), • dosažení věkové hranice 18 let (plná trestní odpovědnost), • příčetnost v době spáchání trestného činu (nepříčetností se rozumí takový stav, kdy osoba nemůže rozpoznat protiprávnost svého činu nebo ovládat své jednání).
U právnické osoby: Trestní odpovědnost právnické osoby je postavena na zásadě přičitatelnosti ve smyslu jaká opatření nebo jakou kontrolní činnost provedly kontrolní orgány, statutární orgán nebo i zaměstnanci právnické osoby k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Zavinění – k trestnosti činu je třeba jeho úmyslné zavinění, nestanoví-li trestní zákoník výslovně, že postačí zavinění nedbalostní.
Podle míry vůle pachatele lze spáchat trestný čin dvěma způsoby – přímý úmysl nebo nepřímý úmysl. V případě přímého úmyslu je vůle pachatele spáchat trestný čin. V případě nepřímého úmyslu pachatel ví, že svým jednáním může trestný čin spáchat, a pro případ, že jej spáchá, je s tím srozuměn.
21
V případě nedbalosti vůle pachatele nesměřuje ke spáchání trestného činu. Nedbalost vědomá je charakterizována tím, že pachatel ví, že svým jednáním může spáchat trestný čin, avšak bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že k trestnému následku jednání nedojde. V případě nevědomé nedbalosti pachatel neví, že svým jednáním může spáchat trestný čin, avšak vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům o tom vědět mohl a měl. Hospodářské trestné činy lze spáchat pouze úmyslně, nedbalost může vést k použití vyšší trestní sazby.
Příprava je postižitelná jen tehdy, jestliže to zákon u daného trestného činu výslovně stanoví. Konkrétně je příprava možná u následujících hospodářských trestných činů: • padělání a pozměnění peněz, • neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, • neoprávněná výroba peněz. Pokusem se rozumí takové jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu, pokud k dokonání nedošlo. Pokus trestného činu je trestný stejně jako dokonaný trestný čin.
Osoba se může dle současné platné úpravy dopustit tzv. účastenství. Za účastníka na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu (nikoliv přípravy) lze označit osobu, která • daný trestný čin zorganizovala, • navedla jiného ke spáchání daného trestného činu, • poskytla jinému pomoc ke spáchání daného trestného činu, a to za podmínky, že pachatel tento trestný čin skutečně spáchal nebo se o to alespoň pokusil.
22
Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věcí a jiné majetkové hodnoty: • částka 5 000 Kč až 24 999,99 Kč škoda nikoli nepatrná • částka 25 000 Kč až 49 999,99 Kč škoda nikoli malá • částka 50 000 Kč až 499 999,99 Kč větší škoda • částka 500 000 Kč až 4 999 999,99 Kč značná škoda • částka 5 000 000 Kč a více škoda velkého rozsahu
Ještě je třeba podotknout, že soudem uložené tresty do tří let odnětí svobody lze podmíněně odložit na zkušební dobu. Vyšší uložený trest se již vykonává ve věznici.
Úmysl, nedbalost, omyl
Úmysl, nedbalost či omyl? V trestním právu se s těmito pojmy musíme vypořádat až u konkrétních případů a jednotlivých trestných činů. Nelze je nějakým způsobem předem paušalizovat či zaškatulkovat tak, aby se k nim přiřadily konkrétní trestné činy nebo naopak. Jak už bylo výše řečeno, trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel • chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, • věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.
Z nedbalosti (někdy jsou výstižnější výrazy „hloupost“ a „bezohlednost“) je spáchán trestný čin, jestliže pachatel • věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí; • nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl; • z hrubé nedbalosti je trestný čin spáchán, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem. Omyl je slůvko, které je mnohdy používáno téměř jako omluva (udělal/a jsem to omylem, napravím to). V trestním právu je omyl jasně vymezený. Je zde omyl skutkový a omyl právní.
Omyl skutkový: • kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti;
23
• kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán jen ta tento mírnější trestný čin, nejde-li o trestný čin spáchaný z nedbalosti; • kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího trestného činu; • kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti. Omyl právní: • kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat; • omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží.
Zpronevěra a podvod
Zpronevěra a podvod jsou trestné činy proti majetku. Velice dobře se dají uplatnit také v podnikání. Zpronevěřit peníze zákazníkovi či přijít s jinou velice výhodnou nabídkou, která je posléze označena za podvod, není nic nového. Často o tom slýcháme, čteme. Stává se to, je to kolem nás. K tomu lze dodat jen, abychom se měli na pozoru. Oba tyto trestné činy jsou po zásluze „odměněny“. Zpronevěra Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty.
24
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem větší škodu.
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán • spáchá-li čin jako člen organizované skupiny, • spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, • spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, • způsobí-li takovým činem značnou škodu. Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán • způsobí-li škodu velkého rozsahu, • spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. Příprava činu je trestná.
Podvod Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin, za jaký byl v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem větší škodu.
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán • spáchá-li čin jako člen organizované skupiny, • spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, • spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, • způsobí-li takovým činem značnou škodu.
25
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán • způsobí-li činem škodu velkého rozsahu, • spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. Příprava činu je trestná.
Pojistný podvod
Pojistný podvod není dnes také nic, co by nás mohlo překvapit. Pojišťovny by mohly vyprávět o tom, jaké pojistné události jsou jim nahlášené, co ve skutečnosti vyplatí jako pojistné plnění, a kolik z toho následně vymáhají zpět, neboť se na základě důkazů prokáže, že se jednalo o pojistný podvod.
Trestní zákoník je v tomto opět nekompromisní a záleží jen na důkazech a prokázání viny. Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí • v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, • v souvislosti s likvidací pojistné události, • při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění či jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin, za jaký byl v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem větší škodu. 26
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán
• spáchá-li čin jako člen organizované skupiny, • spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, • způsobí-li takovým činem značnou škodu. Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán • způsobí-li činem škodu velkého rozsahu, • spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru.
Dotační podvod
V současné době jsou žádosti o dotace velmi rozšířené. Dotační programy vypisují ústřední orgány veřejné správy, vyšší územně samosprávní celky, Evropská unie. Získat dotační titul je snem každého, kdo podniká v oboru, kde jsou zrovna výzvy vypsány. Administrativa kolem dotací a jejich získání a následného splnění dalších podmínek není nic jednoduchého. Již jsme měli možnost slyšet o mnoha kauzách, které skončily před soudem. Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta anebo zákazem činnosti.
Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin, za jaký v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem větší škodu.
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán • spáchá-li čin jako člen organizované skupiny, • spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
27
• způsobí-li takovým činem značnou škodu.
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán • způsobí-li činem škodu velkého rozsahu, • spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. Příprava činu je trestná.
Trestné činy ohrožující život nebo zdraví Nejedná se pouze o násilné trestné činy. Vzhledem k tomu, že lze příslušné paragrafy naplnit i porušením ochrany životního prostředí, nedodržováním bezpečnosti práce apod., jsem přesvědčený, že je vhodné je sem zařadit alespoň jako příklad.
Ublížení na zdraví z nedbalosti
Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení či funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok anebo zákazem činnosti. Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce či dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení či funkce nebo uloženou mu podle zákona 28
Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony
o bezpečnosti práce či dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
Trestné činy týkající se daňové oblasti Trestné činy týkající se daňové oblasti nejsou zaměřené pouze na daňovou soustavu, jak byla prezentována výše. Trestní zákoník do této oblasti zahrnuje také poplatky a povinné platby, jako je např. pojistné na sociální zabezpečení.
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Nelze paušálně tvrdit, že každé zkrácení daně, poplatku či podobné povinné platby bylo úmyslné. Každý podnikatel se snaží co nejvíce optimalizovat své daně, snižovat daňový základ a tím také platit nižší daně. Z neznalosti věci se může stát, pomineme-li úmysl, že se uplatní nějaký náklad, který k naší podnikatelské činnosti nepatří, velkou měrou ovlivní výši daně a finanční úřad při kontrole na to přijde. V ten moment je problém na světě. Nebude-li možné takovou situaci řešit formu správního deliktu, bude muset nastoupit trestní zákoník, který říká: Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán • spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami, • poruší-li usnadnění takového činu úřední uzávěru, • spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin ve velkém rozsahu.
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
Podáním daňového přiznání či přehledu na sociální zabezpečení nebo
29
jiné podobné povinné platby povinnost plátci nekončí. Na základě výsledků, které jsou na těchto přiznáních či přehledech, je plátce povinen také provést veškeré úhrady v termínech splatnosti. Pokud tak neučiní, vystavuje se postihu ve správním řízení (v lepším případě), nebo skončí před soudem a bude na něho aplikován trestní zákoník s příslušným ustanovením.
Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Porušování předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
Podnikání na volném trhu je soutěžní hra. Někdy mohou být společnosti v pokušení se této vzájemné soutěži vyhnout a pokusit se stanovit vlastní pravidla hry. Občas se jeden velký hráč snaží vytlačit konkurenty z trhu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže funguje jako rozhodčí a stará se o to, aby všechny společnosti hrály podle stejných pravidel. Úřad může nařídit, aby přestaly platit dohody a postupy, které omezují hospodářskou soutěž, a uložit pokutu společnostem, jež porušily soutěžní právo. Porušit pravidla lze několika způsoby, a pokud nestačí zásahu úřadu, může se takový hráč dostat před soud.
30
Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí • klamavé reklamy, • klamavého označování zboží a služeb, • vyvolávání nebezpečí záměny, • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, • podplácení,
• zlehčování, • srovnávací reklamy, • porušování obchodního tajemství, • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí
a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům nebo opatří tím sobě či jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty.
Stejně bude potrestán • kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž, • kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení,
• kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost osob oprávněných k podnikání na finančním trhu, činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, penzijního připojištění a pojišťovnictví, obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům, zadavateli či jinému dodavateli nebo opatří tím sobě anebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán • spáchá-li čin jako člen organizované skupiny, • spáchá-li takový čin opětovně, • způsobí-li takovým činem značnou škodu, • získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán • způsobí-li činem škodu velkého rozsahu,
31
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, • způsobí-li takovým činem jinému úpadek.
Zneužití pravomoci úřední osoby
Úřední osoby, se kterými přijdeme do styku, by měly být podle správního práva rovnocenným partnerem v jednání. Ze zkušeností každý víme, že tomu tak není a ani být nemůže. Úředník, který zastupuje konkrétní úřad, vždy zastupuje veřejnou moc a má jisté možnosti, jak vystupovat z pozice nadřazeného. Nesmí však tyto dané mantinely překročit či si je přizpůsobit podle svého, a zneužít tak pravomoc úřední osoby vůči podnikatelům, občanům. Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch • vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, • překročí svou pravomoc, • nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán • opatří-li činem sobě nebo jinému značný prospěch, • spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, • způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, • způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, • spáchá-li takovým činem značnou škodu.
32
Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán • opatří-li činem sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, • způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. Příprava je trestná.
Úplatky, podplácení
Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává či má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.
Od doby, kdy se touto problematikou zabývá trestní právo, nedoporučuje se docházet na úřady ani s bonboniérami jako s pozornostmi. Nemuselo by se to vyplatit. Přijetí úplatku Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek nebo
kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek,
bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
Kdo za výše uvedených okolností úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let. Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán • spáchá-li čin v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, • spáchá-li takový čin jako úřední osoba.
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán • spáchá-li čin v úmyslu opatřit sob nebo jinému prospěch velkého rozsahu, • spáchá-li takový čin jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch. Podplácení Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne
33
nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
Odnětím svobody na jeden rok až šest let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán • spáchá-li čin v úmyslu opatřit sobě či jinému značný prospěch nebo způsobit jinému značnou škodu anebo jiný zvlášť závažný následek, • spáchá-li takový čin vůči úřední osobě. Nepřímé úplatkářství Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Kdo z výše uvedeného důvodu jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
34
S P OLEČENSKY ZO DPO VĚDNÉ P O DNIKÁNÍ Úspěšní podnikatelé by kromě toho, že jsou schopni dlouhodobě vytvářet zisk k uspokojení svých potřeb a že dodržují zákonem stanovené povinnosti a pravidla pro podnikání, měli podle našeho přesvědčení disponovat ještě něčím navíc. Měli by být tzv. společensky odpovědní.
Úspěšný podnikatel by se neměl spokojit s tím, že vydělává dost peněz a že řádně plní své povinnosti, ale měl by mít ambice většího přínosu pro společnost jako celek. Společenská odpovědnost podnikatelů je proto pojem, který v posledních letech mezi zodpovědnými podnikateli zaznívá čím dál častěji. Skutečností je, že společensky odpovědné firmy v dlouhodobém horizontu vykazují větší stabilitu, větší loajalitu svých zaměstnanců, zákazníků i partnerů, a z toho plyne i větší stabilita ekonomická.
Společenská odpovědnost však nefunguje sama o sobě jako mávnutím kouzelného proutku, ze strany podnikatele musí být dlouhodobě podporována a musí být vnitřní, niternou součástí každého člena společnosti, zejména pak jejího majitele. Na společenskou odpovědnost si nelze hrát, ta se musí žít. Společenská odpovědnost firem v sobě zahrnuje zejména tři složky: 1. Ekonomickou odpovědnost 2. Sociální odpovědnost 3. Environmentální odpovědnost
Ekonomická odpovědnost Ekonomická odpovědnost firmy v sobě skrývá jednak touhu po dlouhodobě udržitelné a stabilní finanční situaci firmy, ale zároveň také touhu po fér obchodním jednání a fér obchodních vztazích s partnery i zákazníky.
Ekonomicky odpovědný podnikatel získává pro svůj podnik zakázky čistě, bez úplatků a korupce, dbá na jejich transparentnost. V praxi se
35
toto jednání promítá v tom, že se takový podnikatel nemusí obávat, že by mu mohlo hrozit obvinění z trestného činu podplácení, který spočívá v tom, že někdo jinému přímo poskytne, nabídne či slíbí úplatek. Stejně tak nebude takový podnikatel uzavírat kartelového dohody se svou konkurencí, a nebude tak porušovat zákon na ochranu hospodářské soutěže.
Ekonomicky odpovědný podnikatel dbá o dobré vztahy se svými obchodními partnery a se svými zákazníky, což se projeví například tím, že jim nabízí férové ceny za férovou práci, že vůči nim nepoužívá agresivní obchodní taktiky, že jim vždy poskytne dostatečný čas ke zvážení nabídky. Standardem takového podnikatele jsou vyvážené obchodní smlouvy, které poskytují záruky oběma stranám.
Ekonomicky odpovědný podnikatel ví, že úcta a respekt k autorským právům se vyplácí, proto vždy volí takové řešení, které je v souladu s právem. Sociální odpovědnost Druhý pilíř společenské odpovědnosti firem je třeba spatřovat v sociální odpovědnosti.
36
Podnikatelé se nemusí obávat toho, že by se od nich v rámci sociální odpovědnosti chtělo, aby v jejich společnostech byli zaměstnáni jen lidé handicapovaní, ať již zdravotně, mentálně či sociálně. Od sociálně odpovědného podnikatele bychom však měli očekávat empatický a respektující přístup k jeho zaměstnancům, měl by být schopen a ochoten hledat taková řešení a takové cesty, aby jeho zaměstnanci dokázali žít plnohodnotně jak ve své práci, tak i ve své rodině. Ke svým zaměstnancům by vždy měl chovat úctu a měl by s nimi jednat s respektem. Vůči zaměstnancům by měl postupovat otevřeně, korektně a v souladu s právem. Nemělo by se tedy stát, že takový zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu, že zaměstnance ze zaměstnání vyštípe nekalými nátlakovými praktikami, že zaměstnance před organizační změnou, která visí ve vzduchu, přivede zbytečným utajováním na pokraj nervového kolapsu. Sociálně odpovědný podnikatel ctí principy rovnosti a nediskriminu-
je ani uchazeče o zaměstnání, ani své zaměstnance, ani své zákazníky. V rámci svých možností podporuje znevýhodněné skupiny obyvatel.
Environmentální odpovědnost Společensky odpovědné podnikání je v neposlední řadě i podnikání ohleduplné k životnímu prostředí. Jakkoli ne vždy může podnikatel splnit při svém podnikání ideál – neškodit životnímu prostředí, skoro vždy může udělat o trochu více, než dělá doposud. Odpovědnost k životnímu prostředí se promítá rovněž do všech činností společnosti. Podnikatel může omezit cesty letadlem, může snížit spotřebu úklidových prostředků, může vhodnými úspornými opatřeními snížit spotřebu energie. Podnikatel může rozhodnout o tom, že společnost bude používat recyklovaný kancelářský papír, může přestěhovat sídlo firmy tam, kde bude pro zaměstnance dobře dostupné hromadnou dopravou, může podporovat vývoj v oblasti ochrany životního prostředí a v neposlední řadě může také sám snižovat zátěž, která životnímu prostředí vzniká v důsledku jeho činnosti.
37
RODINNÉ CENTRUM ROUTA, O.S. Sdružení založily v roce 2008 členky Mateřského centra Čelákovice, jimž v té době již odrostly děti a jejich rodiny začaly mít jiné potřeby než v předchozích letech.
Cílem sdružení je podpora rodin s dětmi z Čelákovic a okolí. Pořádáním akcí pro celé rodiny se snažíme rodičům nabídnout program pro volný čas a seznámit je s dalšími rodinami, které žijí ve stejném regionu, často i ve stejném městě, mají děti stejného věku a řeší podobné problémy. Oblasti přilehlé k Praze bývají označovány za noclehárny, protože jejich obyvatelé jezdí každý den za prací do metropole. Proto se ROUTA soustředí na slaďování pracovního a rodinného života a prosazování principu rovných příležitostí žen a mužů.
Spolupracujeme s rodinami, místní samosprávou i lokálními zaměstnavateli. Podařilo se nám získat finanční podporu z ESF a státního rozpočtu ČR na projekty Rodina a práce pro Čelákovice, navazující Slaďování rodiny a práce – šance pro Čelákovice a Podporujme podnikatelky Polabí!.
Naše vzdělávací a informační činnost je zaměřena na podporu rodin s dětmi, pozitivní rodičovství, partnerství, aktivní otcovství, mezigenerační vztahy a stále více i na podporu náhradního rodičovství. V rámci sdružení ROUTA dluhodobě působí klub Táta v akci a Klub náhradních rodin. Podílíme se na přípravě volnočasových aktivit pro děti, na organizaci jednorázových akcí pro veřejnost a v partnerství s Mateřským centrem Čelákovice pořádáme kurzy plavání pro děti. Organizujeme vzájemnou sousedskou výpomoc, která zahrnuje vyzvedávání dětí z MŠ a ZŠ, jejich převádění do kroužků, výměnu informací o službách pro rodiny.
38
Naše činnost má podporu města Čelákovice a společně s mateřským centrem se snažíme prohloubení spolupráce s městem v oblasti rodinné a sociální politiky.
