Tato publikace vznikla v rámci projektu Podporujme podnikatelky Polabí!, který realizuje Rodinné centrum Routa, o. s., v partnerství s městem Čelákovice, firmou FV Plast, a. s., a podnikatelkou Hanou Veselou. Autoři textu: Andrea Červená JUDr. Jana Seemanová Mgr. Markéta Tillerová Mgr. Bohdana Rambousková (ed.)
V ÁŽ ENÉ ČTENÁŘKY, do série praktických příruček určených začínajícím podnikatelkám jsme se rozhodli zařadit i tuto publikaci věnovanou statusu spolupracující osoby. Zákon umožňuje manželům či dalším osobám žijícím ve společné domácnosti působit jako spolupracující osoba. Z toho vyplývá několik výhod, z nichž tou největší je nižší daňové zatížení pro hlavní podnikající osobu.
Ženy proto tuto možnost často využívají a stávají se spolupracující osobou svého podnikajícího manžela. Obvykle jim tento postup poradí manželův účetní nebo sám manžel a ony jej přijímají, aniž by znaly všechny dopady takového uspořádání. Není však vždy vhodné spoléhat na doporučení účetního, který věci posuzuje z finančního hlediska, ale pravděpodobně se na situaci spolupracující osoby nedívá komplexně. Přestože finanční záležitosti se všemi matoucími pravidly a daňovými přiznáními člověka nezajímají nebo děsí, rozhodnutí o volbě statusu spolupracující osoby by žena měla dělat informovaně a zodpovědně. Proto přinášíme tuto publikaci, kde jsme se srozumitelným a přehledným způsobem pokusili vysvětlit výhody i nevýhody spolupracující osoby. Možným rizikům se věnuje samostatná kapitola číslo 4, která zmiňuje různé životní situace včetně rozvodu nebo úmrtí manžela.
Publikace dále osvětluje novou formu uspořádání, tzv. rodinný závod, která se objevila s novým občanským zákoníkem v lednu 2014. Abychom téma vyčerpali úplně, nabízíme také kapitolu objasňující pravidla společného jmění manželů. Ačkoli v tomto majetkovém poměru žije většina manželů v ČR, spousta lidí má jen mlhavou představu o tom, co takzvané „SJM“ prakticky znamená. Věříme, že vám zde poskytnuté informace budou k užitku a pomohou vám udělat správné rozhodnutí ohledně další podoby vašeho podnikání.
5
Dovolujeme si vám nabídnotu také další publikace ze série určené začínajícím podnikatelkám: • • • • •
6
Jak začít podnikat – založení živnosti krok za krokem Drobná řemeslná činnost Podnikání ve službách E-shop a kamenný obchod Podnikání v oblasti služeb péče o děti
S P OLUPRACUJÍCÍ O SO BA Status spolupracující osoby Zákonná úprava spolupracující osoby je obsažena v § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Tento paragraf s názvem „ Výpočet příjmů spolupracujících osob“ není sice moc obsáhlý, nicméně popisuje problematiku daného tématu.
Využitím statusu spolupracující osoby si lze trochu ulevit od daní, zejména v případech, kdy spolupracující osoba má nízké příjmy. Zároveň je status spolupracující osoby výhodný z pohledu sociálního pojistného při vedlejší výdělečné činnosti. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), která vykonává výdělečnou činnost jako vedlejší zdroj, může díky limitu sociálního pojištění dosáhnout značné úspory na odvodech. Spolupracující osoba musí být hlášena na úřadech. Je tedy důležité zvážit již na začátku roku, zda bude mít podnikatel spolupracující osobu či ne. Spolupracující osoba musí být hlášena na zdravotní pojišťovně, na České správě sociálního zabezpečení a na finančním úřadě. Pokud se podnikatel rozhodne na konci roku, že chce na svou manželku přerozdělit příjmy a výdaje, a manželka se nahlásí na úřady pozdě, oba tím riskují, že dostanou pokutu či penále. Pokud by u manželky byla činnost spolupracující osoby jako hlavní zdroj příjmů, musela by zpětně za celý rok doplatit zálohy na zdravotní a sociální pojištění a tím by samozřejmě vzniklo i penále z těchto neuhrazených záloh.
Spolupracující osoba může být člověk, který s podnikatelem žije ve společné domácnosti, např. manželka nebo dítě, které ukončilo povinnou školní docházku. Pokud je spolupracující osoba manželka, zákon stanoví, že příjmy a výdaje, které se rozdělí na druhého z manželů, nesmí překročit výši 50 % z celkových příjmů a výdajů (ZISK), maximálně 540 000 Kč. Pokud spolupráce započala během roku, je možné si uplatnit maximálně 45 000 Kč za měsíc, tzn. počet měsíců spolupráce krát 45 000 Kč. Je nutné také upozornit, že pokud se manželka stane spolupracující
7
osobou, nelze v takovém to případě uplatnit slevu na dani na manželku.
Kdy využít spolupracující osoby? Příklad č. 1 Pan Novotný dosáhl za celý kalendářní rok 2012 celkem částky 900 000 Kč z podnikatelské činnosti. Celkové skutečné výdaje činily 450 000 Kč. Pan Novotný se dohodl s manželkou, že bude jeho spolupracující osobou, a rozdělil na ni 50 % svých příjmů a výdajů. Paní Novotná byla spolupracující osobou po celý rok 2012, tzn. od 1.1.2012 do 31. 12. 2012. Řešení: Celkové příjmy pana Novotného 50 % z těchto příjmů Celkové výdaje pana Novotného 50 % z těchto výdajů
900 000 Kč 450 000 Kč 450 000 Kč 225 000 Kč
Pan Novotný převede na svou manželku 50 % svých příjmů, tj. 450 000 Kč, a 50 % svých výdajů, tj. 225 000 Kč. Limit, který může maximálně rozdělit, je dle zákona 540 000 Kč. Tento limit nebyl překročen, protože pan Novotný na svou manželku rozdělil 225 000 Kč. (450 000 – 225 000 = 225 000 Kč).
Příklad č. 2 Pan Procházka získal za celý kalendářní rok 2012 celkem 650 000 Kč z podnikatelské činnosti. Na rozdíl od pana Novotného z předchozího příkladu použije jako výdaje tzv. paušální výdaje. Výdaje pana Procházky tedy za celý rok 2012 činí 390 000 Kč (60 % z 650 000). Paní Procházková se stala spolupracující osobou, jejich spolupráce trvala od 3. 7. do 31.12.2012, tzn. celkem 6 měsíců. Jelikož paní Procházková nebyla spolupracující osobou celý rok, její maximální výše příjmů a výdajů činí 270 000 Kč (6 x 45 000).
8
Řešení: Celkové příjmy pana Procházky 50 % z těchto příjmů Celkové výdaje pana Procházky 50 % z těchto výdajů
650 000 Kč 325 000 Kč 390 000 Kč 195 000 Kč
Limit, který může pan Procházka rozdělit na svou manželku, činí 270 000 Kč, proto musíme nejdříve vypočítat, zda tento limit paní Procházková nepřekročí: 325 000 – 195 000 = 130 000 Kč. Vidíme, že limit nepřekročí, a proto může pan Procházka přerozdělit na svou manželku celých 50 %. Může samozřejmě přerozdělit i méně než celých 50 %, vše záleží na jejich společném uvážení. Pokud jsou spolupracující osoby ostatní osoby žijící s poplatníkem v jedné domácnosti, např. dítě, podle zákona lze na tyto osoby přerozdělit pouze 30 % příjmů a výdajů, maximálně 180 000 Kč. Za každý započatý měsíc je tento limit stanoven na 15 000 Kč. Pokud je spolupracující osoba dítě, musí mít ukončenou povinnou školní docházku. Jedná-li se o studenta, nesmí na něj být uplatňováno daňové zvýhodnění. Pro obě skupiny nadále platí, že výše přerozdělovaných podílů příjmů a výdajů musí být stejná. Tzn. 50 % příjmů a 50 % výdajů. Nemůže být 30 % příjmů a 50 % výdajů. Zákon umožňuje např. 30 % příjmů a 30 % výdajů.
Povinnosti spolupracující osoby Spolupracující osoby mají také určité povinnosti. Nejenže se musí hlásit na úřady, ale je třeba také rozlišit, zda budou vykonávat činnost hlavní nebo vedlejší.
Spolupracující osoba, která bude vykonávat hlavní činnost, musí na zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení do osmi dnů nahlásit, že se stává OSVČ; na finanční úřad se musí nahlásit do třiceti dnů. Tím, že se stává tato činnost hlavním zdrojem příjmů, je osoba povinna platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Spolupracující osoba, která bude vykonávat vedlejší činnost, má oznamovací povinnost stejnou jako osoba s hlavní činností s tím rozdílem, že první rok se statusem spolupracující osoby nemá povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Vedlejším zdrojem příjmů se tato činnost stává, pokud je manželka buď na rodičovské dovolené, nebo pečuje o jedno dítě do sedmi let věku či nejméně o dvě děti do 15 let věku, anebo je zaměstnána.
9
Zdravotní pojištění spolupracujících osob Spolupracující osoba je brána z pohledu zdravotního pojištění jako OSVČ. Tudíž má stejné povinnosti jako OSVČ, která vlastní živnostenský list a podniká na jeho základě. Jak již bylo uvedeno výše, na počátku je důležité určit, zda se bude jednat o činnost hlavní, nebo vedlejší. Pokud půjde o hlavní zdroj příjmů, je OSVČ povinna platit měsíční zálohy a na konci roku odevzdat přehled příjmů a výdajů, kde se zjistí celková výše pojistného z celkových dosažených příjmů.
OSVČ – hlavní zdroj příjmů
Je povinna dodržet minimální vyměřovací základ a platit zálohy. Ty jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího měsíce.
OSVČ – vedlejší zdroj příjmů
Není povinna dodržet minimální vyměřovací základ, pokud je plátcem pojistného i stát (rodičovská dovolená, důchodce), je současně zaměstnána a v zaměstnání dosahuje alespoň minimální vyměřovacího základu, pečuje celodenně, osobně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (u těchto dětí je samozřejmé, že navštěvují povinnou školní docházku, nesmějí být ale umísťovány do školních družin).
Příklad č. 1 Paní Černá je po celý rok 2012 spolupracující osobou, a je tudíž považována za OSVČ. Zároveň celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do sedmi let věku. Řešení: Paní Černá nemá povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění a nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.
Příklad č. 2 Paní Žemlová je spolupracující osobou od 1. 6. 2012, zároveň celodenně a řádně pečuje o jedno dítě, které dosáhne sedmi let v září. 10
Řešení: Paní Žemlová je od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2012 v kategorii osob,
za kterou platí pojistné stát, tzn. neplatí žádné zálohy a ani minimální pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Od 1. 6. 2012 se stala OSVČ, která má svou činnost jako vedlejší zdroj příjmů, protože pečuje o dítě. Tzn. od 1. 6. 2012 nemusí platit žádné zálohy na zdravotní pojištění. V měsíci září ale její dítě dovrší 7 let věku, tedy už nebude vedena v kategorii, že pečuje o dítě do 7 let věku a musí od měsíce září platit zálohy v minimální výši. Pro rok 2014 činí tato záloha 1 752 Kč. Pozor, veškeré změny, které se týkají vlivu na placení zdravotního pojištění, je pojištěnec (OSVČ) povinen nahlásit na svou zdravotní pojišťovnu do osmi dnů. Sociální pojištění u spolupracujících osob U sociálního pojištění je tomu stejně jako u zdravotního pojištění, tzn. spolupracující osoba je brána jako osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která: - vykonává samostatnou výdělečnou činnost, - spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, na ni lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Hlavní samostatná výdělečná činnost
Spolupracující osoba, která má hlavní výdělečnou činnost, musí platit alespoň minimální zálohy na sociální pojištění, které v roce 2014 činí 1 894 Kč a jsou splatné do 20. dne následujícího měsíce. Musí také dodržet minimální vyměřovací základ, který pro rok 2014 činí 77 832 Kč.
Vedlejší samostatná výdělečná činnost
Samostatná výdělečná činnost se dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění v roce 2014 považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ, která není účastna nemocenského
11
pojištění osob samostatně výdělečně činných, v kalendářním roce: - vykonávala zaměstnání (zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců); - měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod; - měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) či stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti.
Tato osoba nemá povinnost platit zálohy na sociální pojištění, a pokud nedosahuje rozhodné částky, která v roce 2014 činí 62 261 Kč, není účastna důchodového pojištění vůbec. Tzn., že neplatí žádné sociální pojištění.
Spolupracující osoba a nemoc Dávky nemocenského pojištění náleží pojištěnci, pokud byl účasten nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti. Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % vyměřovacího základu. Také je nutno upozornit, že OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je vždy považována za osobu s hlavní samostatnou výdělečnou činností i přesto, že trvají a jsou uplatněny důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemocenského pojištění.
Spolupracující osoba a mateřská
12
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) má OSVČ, která splňuje potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění, což je 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM – z toho musí účast na nemocenském pojištění OSVČ dosahovat doby 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM. Nástup na PPM je možný v období od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podmínkou nároku na PPM je i skutečnost, že OSVČ osobně
nevykonává samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky.
Výše dávky PPM se odvíjí od výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a výše uhrazeného pojistného na nemocenské pojištění v předchozích dvanácti kalendářních měsících před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Více o této problematice je popsáno v bodu III.
Podnikání a mateřská
Výhody spolupracující osoby - Rozdělení příjmů a výdajů, - při nižších příjmech do hranice 62 261 Kč se neplatí soc. pojištění.
Nevýhody spolupracující osoby
- Znemožnění uplatnit slevu na manželku nebo dítě, pokud jsou vedeni jako spolupracující osoba, - při hlavní činnosti se musí platit zálohy na zdravotní i sociální pojištění, při vedlejší činnosti se zálohy musí platit až od druhého roku, - spolupracující osoba musí podávat daňové přiznání i přehledy na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a má u úřadů stejné povinnosti jako OSVČ.
13
OS OBA B E Z ZDANITELNÝCH PŘÍ JM Ů Zdravotní pojištění
Osoba bez zdanitelných příjmů je z hlediska zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, takový pojištěnec, který - má trvalé bydliště v ČR, - nemá příjmy ze zaměstnání, - nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, - není za něj plátcem pojistného stát. Taková osoba je povinna hradit minimální pojistné na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, které v roce 2014 činí 1 148 Kč. (13,5 % z minimální mzdy, tj. z 8 000 Kč).
Sociální pojištění
Tato osoba nemá povinnost platit důchodové pojištění, ale pokud chce, aby se jí tato doba počítala do důchodu, může se stát dobrovolným plátcem. Účast na dobrovolném pojištění bez uvedení důvodu je možná v rozsahu nejvýše 10 let. Za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. Pokud uplyne desetileté období a občan nepodá odhlášku z pojištění, končí účast na pojištění uplynutím posledního dne tohoto období. Pojistné zaplacené po ukončení pojištění se vrací jako přeplatek. Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je alespoň po část kalendářního měsíce účastna tohoto pojištění.
14
Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění 28 %. Minimální měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2014 činí 28 % z částky 6 486 Kč, tedy 1 817 Kč.
Podnikání a mateřská Předně je třeba počítat s tím, že pokud osoba vykonává činnost jako OSVČ, nemusí jí nárok na PPM vůbec vzniknout. Připomeňme si nejdříve, co mateřská, která se často zaměňuje s rodičovskou, vlastně je.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění, kterou žena pobírá obvykle nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na mateřskou dovolenou, což nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Mateřská se pobírá celkem 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat 37 týdnů.
Podmínky získání PPM
Aby podnikatelce v budoucnu vznikl nárok na mateřskou, musí řádně platit dobrovolné nemocenské pojištění v dostatečném předstihu. Dále musí splnit následující podmínky: - podnikatelka (OSVČ) musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění v posledních dvou letech před dnem nástupu na mateřskou alespoň po dobu 270 kalendářních dní, - podnikatelka (OSVČ) musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň 180 dní v období jednoho roku před porodem. Když podnikatelka (OSVČ) nesplní zákonné podmínky pro přiznání PPM, začne ihned po narození dítěte dostávat rodičovský příspěvek.
Výpočet mateřské
Pokud podnikatelka splní zákonné podmínky pro přiznání PPM, další otázkou je, jak vysokou mateřskou bude vůbec pobírat. Je důležité říci, že v předchozích letech bylo možné si pojištění před nástupem na mateřskou na krátkou dobu navýšit, a tak se snadno vyšplhat třeba až k maximální výši PPM. Dnes si již OSVČ musí platit pojistné na nemocenskou ze stejného vyměřovacího základu jako zálohy na důchodové pojištění. Právě na výši měsíčních plateb závisí, jak vysoká mateřská bude. Už nestačí zvýšit si zálohy měsíc či dva před očekávaným porodem.
15
Pro názorné příklady uvádíme přehledovou tabulku: Záloha na nemocenské pojištění 115 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1 000 Kč
Záloha na důchodové pojištění 1 890 Kč 2 539 Kč 3 809 Kč 5 079 Kč 6 348 Kč 7 618 Kč 8 887 Kč 10 157 Kč 11 426 Kč 12 696 Kč
Výše mateřské - 30 dní
3 480 Kč 6 030 Kč 9 030 Kč 12 030 Kč 15 030 Kč 18 030 Kč 19 890 Kč 21 690 Kč 23 490 Kč 24 450 Kč
Průměrný měsíční příjem 5 000 Kč 8 696 Kč 13 044 Kč 17 392 Kč 21 740 Kč 26 087 Kč 30 435 Kč 34 783 Kč 39 131 Kč 43 479 Kč
Když žena nastoupí na mateřskou dovolenou a platila si nemocenské pojištění z minima, vychází jí PPM 3 480 Kč měsíčně. Pokud PPM vychází nižší než 7 600 Kč měsíčně, má žena možnost požádat o dorovnání mateřské do této částky. Toto dorovnání se bude strhávat z celkové částky, kterou matka dostane od státu jako rodičovský příspěvek. O tuto částku tedy bude rodičovský příspěvek zkrácen.
Podnikání během mateřské dovolené Na závěr je třeba upozornit, že pokud matka bude pobírat PPM, nemůže vykonávat svou samostatně výdělečnou činnost. Lze jen doporučit přerušit živnost během mateřské nebo zařídit za svou osobu zástup, například zaměstnance, který bude činnost vykonávat. Po mateřské dovolené matky pobírají rodičovský příspěvek, během kterého již žádná omezení nejsou. Jestliže ale matka, která má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, je současně zaměstnána, v podnikání může pokračovat dále. A obráceně, pokud podnikatelka má podnikání jako hlavní zdroj příjmů, může být při mateřské dovolené zaměstnána.
16
P O DNIKÁNÍ A D ŮCHODOVÉ PO JI ŠTĚNÍ Důchodové pojištění se řídí zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a vyhláškou č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.
OSVČ je účastna důchodového pojištění a je povinna platit zálohy na důchodové pojištění, jestliže v kalendářním roce vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Od 1. 1. 2011 je vždy OSVČ považována za vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v kalendářních měsících, ve kterých je účastna nemocenského pojištění i jen po část měsíce.
V roce 2014 je stanovena minimální částka na důchodové pojištění 1 894 Kč. Měsíční záloha na důchodovém pojištění musí být vždy zaplacena do 20. dne následujícího měsíce. OSVČ platí důchodové pojištění vypočítané ze svého zisku. Vyměřovacím základem důchodového pojištění je 50 % ze zisku. Sazba důchodového pojištění je 29,2 %. OSVČ si však může svou platbu zálohy na pojistné (DP) zvýšit, aby měla vyšší starobní důchod. Toto řešení se však mnohdy finančně nevyplatí. Pokud podnikatel vykonával vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je účasten důchodového pojištění, jestliže dosáhl v kalendářním roce alespoň tzv. rozhodné částky. Ta je proměnlivá, v roce 2014 činí 62 261 Kč. Uvedená rozhodná částka platí pro ty podnikatele, kteří vykážou výkon samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
Pokud podnikatelé chtějí být účastni důchodového pojištění a nedosahují rozhodné částky, tj. 62 261 Kč v roce 2014, můžou se přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. OSVČ, která si platí na důchodovém pojištění minimální platby, musí počítat s nízkým důchodem. Pokud by platila minimální důchodové
17
pojištění celý život a v době, kdy si žádá o důchod, získala čtyřicet let pojištění, důchod by byl spočítán na cca 6 000 Kč.
Aby podnikatelé a živnostníci byli schopni v důchodu důstojně žít, existují důchodové pilíře, které umožňují různé druhy spoření na důchod. Veškeré informace o pilířích důchodového systému se lze dočíst zde.
I. pilíř – státní důchodový systém. Průběžný systém, kdy každý měsíc odvádíme 28 % ze své mzdy státu a ten z těchto peněz vyplácí důchody současným důchodcům. Nespoříme nic na svůj důchod, ale financujeme důchody aktuálních penzistů. II. pilíř – důchodové spoření. Nový fondový systém, který umožňuje vzít 3 % pravidelných odvodů a přidat k nim další 2 % ze svých příjmů a těchto 5 % spořit na vlastním účtu ve fondu se zvolenou strategií u penzijní společnosti. Peníze jsou naše, je možné je dědit a v důchodovém věku vyplatit ve formě 20leté penze nebo doživotního důchodu. III. pilíř – doplňkové penzijní spoření. Tento pilíř známe v podobě penzijního připojištění. To se od roku 2013 upravuje, zvyšuje se možný příspěvek od státu, možnosti snížení daňového základu a také povinnost fondu ohledně zhodnocení prostředku. Peníze si spoříme na vlastním účtu a je možné je dědit. Odkaz na důchodovou kalkulačku: http://www.mpsv.cz/cs/2435
18
P RÁ VNÍ ASPEKTY STATUSU S P OLUPRACUJÍCÍ O SO BY Ačkoli status spolupracující osoby se ženám zdá výhodný z daňového hlediska, měly by si být před jeho zvolením vědomy i několika úskalí, která se s ním mohou pojit.
Riziko dodatečných příjmů hlavní podnikající osoby Jestliže dojde dodatečně ke změnám v příjmech (či výdajích) dosažených při tomto způsobu podnikání, pak se takové změny ve stejném podílu, jak byl vyjádřen v daňovém přiznání, musí promítnout do příjmů a výdajů spolupracující osoby. Riziko tkví v tom, jestliže hlavní podnikající osoba zatají nebo špatně spočítá část příjmů, může být i spolupracující osobě dodatečně vyměřená daň z příjmů včetně penále, a to i v době, kdy manželství je rozvedeno. Kontrola finančního úřadu u manžela – hlavní podnikající osoby Spolupracující manželka má právo aktivně vystupovat během daňové kontroly u podnikajícího manžela, být seznámena se zjištěnými skutečnostmi, vyjadřovat se k nim a navrhovat jejich doplnění; výsledek daňové kontroly totiž může přímo ovlivnit její vlastní daňovou povinnost. Důvodem je skutečnost, že její daňová povinnost se odvíjí od daňové povinnosti manžela – hlavní podnikající osoby.
Rozvod manželů Právní předpisy ani judikatura neřeší případy, kdy se manželé, kteří spolu po část roku spolupracovali, během zdaňovacího období rozvedou. Ačkoliv někdy praxe připouští možnost rozdělení na spolupracujícího manžela (manželku) maximálně 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce do rozvodu, převládá názor, že příjmy a výdaje z titulu spolupráce po část roku mezi manžele rozdělit nelze. Důvodem je, že se rozdělení provádí až po skončení zdaňovacího období, a v tom okamžiku již poplatníci nejsou manželi. Tuto situaci lze po rozvodu vyřešit tak, že za část roku, kdy spolu muž a žena ještě žili v manželství ve společné domácnosti, je ženě přiznán status ostatní spolupracující osoby. Pokud tedy bývalí manželé
19
splní podmínku společné domácnosti po dobu spolupráce během trvání manželství, může poplatník rozdělit na svou spolupracující bývalou manželku 30 % svých příjmů a výdajů, maximálně 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce do okamžiku rozvodu. Po rozvodu již nepřipadá v úvahu, že bývalí manželé spolu tvoří společnou domácnost. Smrt manžela - poplatníka V případě úmrtí poplatníka, který spolupracoval se svojí manželkou, lze rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující manželku při splnění dvou podmínek:
1) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující manželku nesmí činit více než 50 %; 2) při spolupráci po celé zdaňovací období lze převést rozdíl příjmů a výdajů maximálně ve výši 540 000 Kč, při spolupráci po kratší období pak maximálně ve výši 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Příklad: Pan Novák je OSVČ, jeho manželka paní Nováková je jeho spolupracující osobou. Manželka nemá vlastní zdanitelné příjmy. Pan Novák v srpnu 2014 zemřel. Podle zpracovaných podkladů pro daňové přiznání zůstavitele dosáhl pan Novák zdanitelných příjmů od ledna do srpna ve výši 800 000 Kč a zdanitelných výdajů 300 000 Kč.
Postup: Právní předpisy umožňují rozdělit příjmy a výdaje dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů při splnění dvou podmínek (viz výše):
V tomto případě dochází ke splnění těchto podmínek následovně: - 50 % podílu na příjmech je 400 000 Kč, 50 % podílu na výdajích je 150 000 Kč. Maximálně možný převedený rozdíl příjmů a výdajů činí 250 000 Kč. - při spolupráci po dobu 8 měsíců lze na spolupracující manželku převést maximálně 8 x 45 000 Kč = 180 000 Kč 20
Při zpracování daňového přiznání za zemřelého poplatníka je možné převést na spolupracující bývalou manželku maximálně 180 000 Kč,
tj. 36% podíl na příjmech a výdajích poplatníka (180 000 / 500 000 = 0,36).
21
R O DINNÝ ZÁVOD Definice pojmu Od ledna 2014 se do našeho právního řádu společně s novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) dostala novinka v podobě rodinného závodu, a to konkrétně v ustanoveních § 700 až § 707. Rodinný závod není samostatnou právnickou osobou jako například společnost s ručením omezeným, nezakládá se tedy žádnými právními dokumenty ani nemá schopnost samostatně jednat. Je to rodinné společenství, které funguje při podnikání jednoho z členů tohoto společenství. Pravidla fungování rodinného závodu, jak jsou upravena v občanském zákoníku, se aplikují v případě, že členové rodiny fakticky vykonávají práci pro jiného člena rodiny, ale jejich vztah není upraven žádnou smlouvou. Tento institut se do našeho právního řádu dostal jako inspirace z Itálie, kde jsou podobně upravena pravidla fungování rodinných vinic – jednomu členu rodiny vinice patří, řada dalších členů se na péči o vinice podílí a dostávají za to odměnu. Typicky tedy rodinný závod v našich podmínkách může vzniknout v oblasti zemědělství, ale rozhodně není vyloučeno, aby tomu tak bylo i v jakékoli jiné podnikatelské činnosti, například v rodině truhláře, ale i v rodině obchodníka a podobně.
22
Zákon stanovuje tuto definici rodinného závodu:„Za rodinný závod se považuje závod (v dřívější terminologii podnik či firma), ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně (takže rodiče, prarodiče, děti, vnoučata, pravnoučata, tety, strýcové, synovci, neteře) nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně (tchán, tchýně a sourozenci manžela, manželky) a který je ve vlastnictví některé z těchto osob (to znamená, že některý z nich je majitelem závodu – vinohradu, sadu, truhlárny, obchodu)“. Občanský zákoník dále stanoví, že za členy rodinného závodu se považují ti členové rodiny, kteří trvale pracují pro rodinu (pečují o rodinu a tím umožňují fungování rodinného závodu, typicky matky), a dále ti, kteří pro závod přímo pracují (ať už je jejich role jakákoli – od pomocných prací, například úklidu, přes odborné práce
přímo související s činností závodu, např. péče o rostliny, konče až pracemi jako je účetnictví, správa webových stránek či prodej na trhu a podobně).
Pravidla rodinného závodu zakotvená v zákoně se uplatňují v případě, že mezi osobami pracujícími pro rodinný závod neexistuje žádná smlouva, ať už by se mohlo jednat například o společenskou smlouvu (takže by šlo o podnikání ve formě společnosti s ručením omezeným), nebo smlouvu o tichém společenství, ale rovněž tak v případě, že by vztahy byly upraveny například pracovní smlouvou, smlouvou o pracovní činnosti či smlouvou o provedení práce.
V případě, že jsou manželé členy rodinného závodu, má právní úprava rodinného závodu přednost před právní úpravou manželského majetkového práva, což je důležité ustanovení zejména proto, že se tím zvyšuje možnost manžela spolurozhodovat o dalším směřování závodu a například i o jeho prodeji, což manželské majetkové právo neumožňuje. Členství v rodinném závodě Členem rodinného závodu se stává každý, kdo se podílí na jeho činnosti, tedy ten, kdo vykonává činnost v rodinném závodě, nebo ten, kdo trvale pracuje pro rodinu a tím umožňuje/usnadňuje chod rodinného závodu.
Účastenství na rodinném závodě se váže pouze na osobu člena rodiny, nelze je přenést na někoho jiného – syn nemůže místo sebe poslat svého kamaráda s tím, že kamarádovi budou náležet všechna práva, která jinak náleží členům rodinného závodu. Toto pravidlo však má jednu výjimku, a to je přenesení těchto práv na jiného člena rodiny – syn tedy může své účastenství přenést na svou sestru, je to ale možné pouze v případě, že s tím souhlasí všichni členové rodiny, kteří již jsou na provozu rodinného závodu zúčastnění. Nesouhlas byť i jen jednoho z nich znamená, že účastenství přenést nelze, a to bez ohledu na to, že všichni ostatní souhlasí. Účast v rodinném závodě vždy zanikne v případě, že dojde k prodeji rodinného závodu; typicky, že rodina prodá vinici, prodá truhlárnu a podobně. Může ale zaniknout i v případě, že ten, na jehož jméno byl doposud právně rodinný závod evidován, zemře.
23
Při prodeji rodinného závodu na něj vždy má člen rodiny předkupní právo. Stejně tak v případě, že se rodinný závod stane předmětem dědictví, má člen závodu přednostní právo na to, aby jej získal.
Účastenství na rodinném závodu zanikne členovi rodiny i v případě, že přestane vykonávat práci pro rodinu nebo v rodinném závodě; typicky například tím, že dcera, která doposud pracovala jako účetní rodinného závodu, přestane tuto činnost vykonávat a odstěhuje se do zahraničí. Stejně tak může účastenství zaniknout v případě, že namísto dosavadního výkonu práce jako člena rodinného závodu začne člen rodiny vykonávat práci například na základě pracovní smlouvy nebo například začne s rodinným závodem spolupracovat jako samostatný podnikatel (dcera, která doposud zpracovávala pro rodinný závod účetnictví, bude toto účetnictví nadále zpracovávat jako zaměstnanec rodinného závodu na základě pracovní smlouvy, nebo je bude zpracovávat na základě smlouvy příkazní, neboť se stane sama podnikatelkou a předmětem její činnosti bude zpracovávání účetnictví). Zanikne-li některému z členů rodiny účastenství na rodinném závodu, náleží mu právo na vyplacení jeho podíl na rodinném závodě. Výše tohoto podílu bude stanovena podle toho, jak hodně a čím se na provozu rodinného závodu podílel. Tato platba může být rozdělena do splátek, pokud se tak dohodne člen opouštějící rodinný závod, nebo i na základě rozhodnutí soudu. Soud platbu ve splátkách nepovolí v případě, že k tomu nebude rozumný důvod.
24
Podíl členů rodinného závodu na zisku V ustanovení § 701 občanského zákoníku je zakotveno pravidlo, podle kterého se na podílu na zisku z rodinného závodu jeho členové podílejí v míře odpovídající množství a druhu své práce. Toto ustanovení je třeba vykládat společně se zákonem o daních z příjmů, resp. s jeho připravovanou novelou (v říjnu 2014 byla příslušná novela zákona předkládána Senátu České republiky ke schválení, v případě jejího schválení by měla být účinná od 1. ledna 2015; pro dohledání aktuálních informací sledujte web ministerstva financí nebo http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=252 ). Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nově upravuje celý
§ 13, který zakotvuje pravidla pro zdanění spolupracujících osob a osob pracujících v režimu rodinného závodu. Předpokládané znění tohoto ustanovení je toto:
§ 13 Příjmy a výdaje spolupracujících osob Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí a) spolupracující manžel, b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 %, b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila 1. za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč, 2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 %, b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila 1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč, 2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, b) na dítě v těch kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě, c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, d) na a od poplatníka, který zemřel. Z výše citovaného textu je zřejmé, že se nemění pravidla pro spolupracující osoby, jak je známe nyní, a v zásadě se zejména doplňují pravidla právě pro rodinný závod.
25
Z pohledu rodinného závodu, na kterém se často mohou účastnit i děti (drobnou výpomocí), je důležité zejména ustanovení o tom, že nelze zisk rozdělovat na děti, které ještě nemají ukončenou povinnou školní docházku (povinná školní docházka je devět let), a na děti, u kterých poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Toto je však daňová právní úprava, která pouze zakotvuje daňová pravidla pro rozdělování zisku. Neznamená to, a občanský zákoník to ani nepředpokládá, že by se děti před splněním povinné školní docházky, nebo děti, na které si rodiče uplatňují daňové zvýhodnění, nemohly účastnit rodinného závodu a nemohly z něj získávat svůj podíl na zisku. Naopak občanský zákoník předpokládá, že podíl na zisku může náležet i osobám, které nejsou plně svéprávné (děti či osoby na svéprávnosti soudně omezené).
Bez ohledu na to, jak bude zisk z rodinného závodu mezi osoby rozdělen pro daňové účely (viz pravidla stanovená v návrhu citovaném výše), pro faktickou dělbu zisku se vždy uplatňují pravidla stanovená občanským zákoníkem. Ten stanoví, že členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se na zisku z něj, na věcech z tohoto zisku nabytých i na přírůstcích závodu podílejí v míře odpovídající množství a druhu své práce. Lze si jistě představit situaci, kdy některý z členů rodinného závodu, například syn, bude mít na rodinném závodě díky své činnosti výrazný podíl, ačkoli z pohledu daňového na něj nebude zisk rozdělován. Například by k tomu mohlo dojít v situaci, kdy matka má kamenný obchod, ve kterém dlouhá léta prodává obrazy v množství jeden obraz měsíčně a rodina-syn jí vypomáhá zejména s obsluhou v obchodě. Syn vytvoří webové stránky, zajistí jejich propagaci, vytvoří jejich efektivní správu a pro matku „rozjede“ její internetový obchod, čímž dojde k navýšení prodejů na desetinásobek, a na provozu tohoto internetového obchodu se syn navíc ještě bude výrazně podílet i dále – bude zásilky balit, odnášet na poštu, komunikovat se zákazníky. Z formálního pohledu bude obchod, a to kamenný stejně jako internetový, podnikáním matky, nicméně se bude jednat o rodinný závod a podíl syna na tomto rodinném závodě bude zcela jistě významný; dalo by se uvažovat i o tom, že bude 50%, a to přesto, že z daňového pohledu na něj může být zisk přerozdělen maximálně do výše 30 %. 26
Práva na zisku i práv na věcech ze zisku nabytých i na přírůstcích závodu se člen rodinného závodu může vzdát, je k tomu však zapotřebí, aby
byl plně svéprávný (práva na zisku se tedy nemůže vzdát dítě mladší 18 let nebo osoba na svéprávnosti omezená) a zároveň aby tak učinil formou veřejné listiny. Tou v tomto případě bude notářský zápis, kterým notář osvědčí, že osoba před ním učinila prohlášení, že se vzdává práva vztahujícího se k rodinnému závodu.
Rodinný závod a rozhodování o něm Jedním z podstatných a velmi důležitých pravidel, která občanský zákoník ve vztahu k rodinnému závodu zakotvuje, je právo každého člena spolupodílet se na rozhodování o rodinném závodě. Tímto právem každý člen získává spolurozhodovací pravomoc o budoucnosti rodinného závodu a pravidlech jejího fungování. Rodinný závod tak není pouze podkladem pro rozdělování zisku, ale je také určitým vyšším garantem práv osob, které svou činností k jeho rozvoji přispívají, aniž by tento svůj příspěvek měly jakkoli ošetřený smluvně. Většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu se rozhoduje o použití zisku (zdali bude rozdělen jeho členům, nebo bude použit například k nákupu nového stroje či nové půdy). Většinou hlasů se ale rozhoduje také o všech záležitostech mimo obvyklé hospodaření rodinného závodu, typicky například o prodeji závodu, o zástavě majetku, který je součástí rodinného závodu, o vyšší půjčce k provozu rodinného závodu, o přistoupení společníka (ne o vstupu nového rodinného člena), o přijetí investice a podobně. Zároveň se takto rozhoduje i o podstatných změnách ve fungování rodinného závodu – například o tom, že nadále nebude ředitelem dědeček, ale stane se jím vnuk; ale i o tom, že se změní pravidla pro rozhodování a podobně.
Hlasovací práva náleží všem členům rodinného závodu a to i těm, kteří nejsou plně svéprávní; za nezletilé děti hlasují jejich zákonní zástupci, za jiné ne zcela svéprávné osoby jejich opatrovníci. Výhodou rodinného závodu tak je zejména to, že členům náleží právo spolurozhodovat o další budoucnosti rodinného závodu. 27
MA NŽELSKÉ MA JETKOVÉ PRÁV O Vedle rodinného závodu, z jehož existence plynou práva všem zúčastněným osobám, je pro rozhodování o míře a formě spoluúčasti manžela/manželky na podnikání manželky/manžela důležité znát i pravidla manželského majetkového práva. Úvodem je třeba zdůraznit, že manželské majetkové právo se vztahuje pouze na manžele, tedy na osoby, které jsou spojeny svazkem manželským. Nevztahuje se na osoby, které – byť spolu mají děti a žijí spolu – oddány nejsou. To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů a může být případně předmětem vypořádání, dojde-li k rozvodu manželství.
Společné jmění manželů může fungovat ve dvojím režimu – v zákonném nebo ve smluveném režimu, případně v jejich kombinaci.
Zákonný režim společného jmění manželů Neuzavřou-li manželé žádnou zvláštní smlouvu, pak platí, že součástí společného jmění manželů je to, co jeden nebo oba manželé společně nabyli za trvání manželství (tedy od svatby do zániku manželství – právní moc rozsudku o rozvodu či smrt jednoho z manželů). Typicky tedy součástí společného jmění manželů je vše, co manželé za dobu trvání manželství pořídí (auto, dům, sedačka, televizor), i vydělají (zisk z podnikání, mzda v práci, výhra v loterii). Součástí společného jmění manželů je také podíl v obchodní společnosti či v družstvu, pokud jej manžel/ka získal/a v době trvání manželství, ledaže by majetek získal/a darováním či děděním nebo v důsledku právního jednání vztahujícího se k jeho/ jejímu výlučnému vlastnictví.
28
Součástí společného jmění manželů nejsou: a) věci, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů (zubním kartáčkem počínaje přes ošacení až po věci i velmi nákladné, například
zdravotní pomůcky – brýle, invalidní vozík apod.); b) majetek, který jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem (což je forma nabytí majetku po smrti nějaké osoby), ledaže dárce nebo zůstavitel projevil jiný úmysl (majetek lze nyní darovat i do společného jmění manželů); c) majetek, který nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, typicky půjde například o bolestné v případě úrazu jednoho z manželů, o náhradu v případě poškození dobrého jména jednoho z manželů a podobně; d) majetek, který nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (například jde o zvýšení hodnoty nemovitosti prostým plynutím času); e) majetek, který nabyl jeden z manželů náhrdou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (má-li jeden z manželů ve svém výlučném vlastnictví chatu, chata shoří a pojišťovna vyplatí náhradu, je tato náhrada výlučným majetkem toho z manželů, v jehož majetku byla chata před zničením). Pokud jde o dluhy, ty jsou součástí společného jmění manželů, pokud se jedná o dluhy převzaté (to znamená, vznikly na základě rozhodnutí – úvěr, půjčka, nikoli mimo vůli některého z manželů – náhrada škody, pokuta).
Součástí společného jmění manželů nejsou ani ty převzaté dluhy, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku (Například: jeden z manželů vlastní činžovní dům, za dobu trvání manželství se součástí společného jmění manželů stanou výnosy – zisk z nájmu v celkové výši 1 milion Kč. Těsně před zánikem manželství si manžel vezme úvěr ve výši tři miliony Kč. Součástí společného jmění manželů tak bude dluh do výše jednoho milionu, zbylé dva miliony budou výlučným dluhem manžela, kterému činžovní dům patří). Součástí společného jmění manželů nejsou ani ty převzaté dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (součástí společného jmění manželů tak zpravidla bude kontokorent, ale ne již dluhy, které způsobil jeden z manželů tím, že si bral půjčky na hraní na automatech, nebo půjčka na pořízení drahého bazénu
29
uzavřená bez souhlasu druhého manžela).
V případě, že je společné jmění manželů pouze v zákonném režimu, pak se i správa majetku ve společném jmění manželů řídí zákonem. Podle zákona pak platí, že manželé součásti společného jmění užívají, udržují, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba, nebo jen jeden z nich podle jejich dohody. Ať už manželé majetek spravují společně nebo na základě dohody majetek spravuje jen jeden z nich, veškeré důsledky z nakládání s tímto majetkem nesou manželé společně a tzv. nerozdílně, to znamená, že oba odpovídají za celek.
V běžných záležiostech může jednat jen jeden z manželů i bez souhlasu partnera (nákup běžných věcí pro potřeby rodiny, uzavírání jiných běžných smluv), nicméně u záležitostí, které nejsou běžné (v té konkrétní rodině typicky se jedná např. o koupi nemovitosti, koupi auta, uzavření nájemní smlouvy a podobně), musí manželé jednat buď společně, nebo může jednat jen jeden z nich se souhlasem druhého. Pokud by jeden z manželů nesouhlasil a takový nesouhlas by byl v rozporu se zájmem rodiny, může se druhý manžel domáhat, aby jeho souhlas byl nahrazen rozhodnutím soudu (může například jít o situaci, kdy jeden z manželů blokuje uzavření nájemní smlouvy, ačkoli rodina nemá fakticky kde bydlet, nebo kdy jeden z manželů blokuje koupi auta, ačkoli druhý manžel auto potřebuje pro přepravu postiženého dítěte apod.). Pokud by jeden z manželů jednal v neběžné záležitosti a neměl by k tomu souhlas partnera, může se manžel, který s jednáním nesouhlasil, domáhat neplatnosti takového jednání. Pro třetí strany je proto důležité v neběžných záležitostech trvat na tom, aby jim bylo doloženo, že s uzavřením smlouvy souhlasí i druhý z manželů.
Pokud se jeden partner rozhodne majetek ve společném jmění manželů použít ke svému podnikání a pokud tento majetek, který má být použit, přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se souhlas druhého partnera. Souhlas se však vyžaduje pouze při prvním použití majetku. Typicky tedy půjde o situaci, kdy jeden z manželů bude chtít z úspor koupit výrobní stroj, který mu bude sloužit k podnikání. 30
Smluvený režim společného jmění manželů Snoubenci a manželé si mohou ujednat i jiná pravidla pro společné jmění manželů, než jak je upraveno zákonem. Odlišná úprava společného
jmění manželů musí být sjednána smluvně, a to ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu, kterým notář stvrdí smlouvu manželů nebo snoubenců o jiné úpravě jejich manželského majetkového práva.
Manželé (nebo budoucí manželé) si mohou své společné jmění upravit několika způsoby: a) Mohou se dohodnout na tom, že budou mít oddělená jmění, tedy že společné jmění manželů de facto nevznikne vůbec, každý z manželů bude vše nabývat do svého výlučného vlastnictví. Dohodnou-li se manželé na odděleném majetku, každý z manželů může se svým jměním nakládat samostatně bez souhlasu druhého manžela. V případě, že manželé, kteří se dohodli na režimu oddělených jmění, společně podnikají nebo jeden podniká s pomocí druhého, platí, že se zisk rozdělí podle písemné dohody. Pokud písemnou dohodu o dělbě zisku nemají, dělí se zisk rovným dílem. b) Mohou vyhradit vznik společného jmění manželů až ke dni zániku manželství; v takovém případě platí, že dnem zániku manželství se do společného jmění manželů zahrne veškerý majetek, který manželé za doby manželství nabyli a který ke dni zániku manželství existuje a k němuž mají vlastnická práva. c) Mohou společné jmění zúžit (například tak, že do něj nebudou patřit nemovitosti), nebo rozšířit (například tak, že do něj budou patřit všechny nemovitosti).
Smluvený režim společného jmění manželů lze stejnou formou, jakou byl založen (notářským zápisem), zase na základě dohody změnit, nebo může být změněn rozhodnutím soudu. Smlouvou mezi manžely lze stanovit i pravidla pro případ zániku manželství, tedy lze se dohodnout i na pravidlech vypořádání společného jmění manželů odlišně od zákonných pravidel. Stejně tak, jako lze smlouvou upravit rozsah společného jmění manželů, lze smlouvou odlišně upravit i způsob jeho správy. Režim společného jmění manželů založený rozhodnutím soudu Pro úplnost je třeba doplnit, že v určitých případech může o změně režimu rozhodnout soud, pokud je pro to závažný důvod. Závažným důvodem vždy bude situace, kdy věřitel manžela bude požadovat zajištění své pohledávky majetkem ve společném jmění manželů, nebo situace, kdy se jeden z manželů bude chovat marnotratně nebo opakovaně příliš
31
riskantně. Za závažný důvod může být považována i situace, že jeden z manželů začne podnikat a neomezeně ručit celým svým majetkem.
Vypořádání společného jmění Dojde-li k zániku společného jmění manželů (typicky rozvodem), nastává nutnost společné jmění manželů vypořádat. K vypořádání může vždy dojít dohodou. Nedohodnou-li se manželé, pak může o vypořádání rozhodnout soud na základě návrhu podaného do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Při vypořádání společného jmění se manželé mohou dohodnout jakkoli, tedy i tak, že rozdělení majetku nemusí být spravedlivé a nemusí odpovídat žádným zákonným pravidlům. Pokud se manželé o rozdělení majetku nedohodnou, o rozdělení rozhodne soud. Ten se při svém rozhodování řídí následujícími pravidly: a) podíly obou manželů jsou stejné; b) pokud některý z manželů přispěl ze svého vlastního majetku na majetek ve společném jmění manželů, má právo chtít, aby mu to bylo nahrazeno; c) pokud ze společného jmění manželů bylo přispěno na majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, nahradí tento manžel tuto částku do společného jmění manželů; d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí; e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu; f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot. Pravidla uvedená pod písm. a) až c) jsou pravidla výchozí, která se uplatní vždy; pravidla uvedená pod e) a f) se uplatní v případech, kdy bude k jejich uplatnění výrazný důvod. V případě běžné rodiny zpravidla k uplatnění těchto pravidel nedochází, k jejich aplikaci může například dojít, když jeden z manželů je závislý na automatech a druhý „táhne“ celou domácnost i celé finanční zaopatření rodiny. Běžné rozdíly v příjmech manželů nejsou důvodem pro uplatnění těchto pravidel. 32
Pro úplnost je třeba dodat, že v případě, že mezi manžely nedojde ve lhůtě tří let od zániku manželství k dohodě o vypořádání společného jmění manželů nebo jeden z nich nepodá k soudu návrh na vypořádání
společného jmění manželů, bude platit následující: a) hmotné movité věci (pračka, auto, sedačka, knihy) budou ve vlastnictví toho z manželů, kdo je pro potřebu svou nebo své rodiny a své domácnosti výlučně užívá; b) ostatní hmotné i nemovité věci (dům, byt, zahrada) budou v podílovém spoluvlastnictví obou (to znamená, že vlastní-li manželé ve společném jmění manželů celý dům, bude mít každý polovinu domu; mají-li ve společném jmění manželů polovinu domu, bude mít každý jednu čtvrtinu); c) ostatní majetková práva, a to včetně dluhů, budou náležet oběma s tím, že jejich podíly budou stejné.
33
RODINNÉ CENTRUM ROUTA, O.S. Sdružení založily v roce 2008 členky Mateřského centra Čelákovice, jimž v té době již odrostly děti a jejich rodiny začaly mít jiné potřeby než v předchozích letech.
Cílem sdružení je podpora rodin s dětmi z Čelákovic a okolí. Pořádáním akcí pro celé rodiny se snažíme rodičům nabídnout program pro volný čas a seznámit je s dalšími rodinami, které žijí ve stejném regionu, často i ve stejném městě, mají děti stejného věku a řeší podobné problémy. Oblasti přilehlé k Praze bývají označovány za noclehárny, protože jejich obyvatelé jezdí každý den za prací do metropole. Proto se ROUTA soustředí na slaďování pracovního a rodinného života a prosazování principu rovných příležitostí žen a mužů.
Spolupracujeme s rodinami, místní samosprávou i lokálními zaměstnavateli. Podařilo se nám získat finanční podporu z ESF a státního rozpočtu ČR na projekty Rodina a práce pro Čelákovice, navazující Slaďování rodiny a práce – šance pro Čelákovice a Podporujme podnikatelky Polabí!.
Naše vzdělávací a informační činnost je zaměřena na podporu rodin s dětmi, pozitivní rodičovství, partnerství, aktivní otcovství, mezigenerační vztahy a stále více i na podporu náhradního rodičovství. V rámci sdružení ROUTA dluhodobě působí klub Táta v akci a Klub náhradních rodin. Podílíme se na přípravě volnočasových aktivit pro děti, na organizaci jednorázových akcí pro veřejnost a v partnerství s Mateřským centrem Čelákovice pořádáme kurzy plavání pro děti. Organizujeme vzájemnou sousedskou výpomoc, která zahrnuje vyzvedávání dětí z MŠ a ZŠ, jejich převádění do kroužků, výměnu informací o službách pro rodiny.
34
Naše činnost má podporu města Čelákovice a společně s mateřským centrem se snažíme prohloubení spolupráce s městem v oblasti rodinné a sociální politiky.
35
36
