M a sa ry ko v a u niv e r zi ta Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
PERSPEKTIVY LETIŠTĚ BRNO - TUŘANY V DOMACÍ A ZAHRANIČNÍ KONKURENCI Prospects of Brno - Tuřany airport in domestic and foreign competition Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Josef KUNC, Ph.D.
Autor: Tereza KLAPETKOVÁ
Brno, 2014
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
KLAPETKOVÁ, Tereza
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu (česky):
Perspektivy letiště Brno - Tuřany v domácí a zahraniční konkurenci
Název tématu (anglicky):
Prospects of Brno - Tuřany airport in domestic and foreign competition
Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem práce je analyzovat a vyhodnotit pozici letiště Brno - Tuřany v domácí i zahraniční konkurenci. Postup práce a použité metody: Postup práce je založen z části na teoreticko-metodických základech (studium dostupné odborné literatury, terminologie, studií a pramenů tematicky zaměřených), více potom na praktických výstupech (především analýza dostupných dat a informací, jejich komparace, interpretace a hodnocení apod.) Důraz bude kladen na posouzení současného stavu a perspektiv letiště Brno - Tuřany v domácí i nejbližší zahraniční konkurenci. Použité metody jsou standardní, jedná se zejména o zhodnocení dostupné odborné literatury, studií a pramenů, sběr, třídění, analýza, hodnocení a interpretace dat a informací, komparace apod., na což navazuje syntéza poznatků, příp. zobecnění.
Rozsah grafických prací:
podle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
35-45 stran
Seznam odborné literatury: BOGDAN, Michael. Transport by air (Přít.) : Transport by rail and by road. Tübingen: J.C.B. Mohr (Paul Siebeck), 1996. 19 s. SEIDENGLANZ, Daniel. Typologie středoevropských měst podle dostupnosti letecké dopravy.Miscellanea Geographica Universitatis Bohemiae Occidentalis, Plzeň: Západočeká univerzita v Plzni, 2008, roč. 2008, č. 14, s. 143-148. ISSN 1213-7901. BUTTON, Kenneth John. Wings across Europe :towards an efficient European air transport system. Aldershot: Ashgate, 2004. 131 s. ISBN 0-7546-4321-2. SEIDENGLANZ, Daniel. Competitiveness of Air Transport in Central Europe. In Transportation and Geography, Volume 2. Hong Kong: Hong Kong Society for Transportation Studies, 2009. s. 483-492, 10 s. ISBN 978-988-98847-7-2. SEIDENGLANZ, Daniel. Konkurenceschopnost železniční a letecké dopravy. InKonkurenceschopnost a konkurence v železniční dopravě. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2009. s. 72-86, 15 s. ISBN 978-80-210-5008-2. BUTTON, Kenneth John a Roger STOUGH. Air transport networks :theory and policy implications. Northampton, MA: Edward Elgar Pub., 2000. x, 377 s. ISBN 184064429X. SEIDENGLANZ, Daniel. Letecká doprava ve střední Evropě pod vlivem nízkonákladových dopravců. In Geografie pro život ve 21. století: Sborník příspěvků z XXII. sjezdu České geografické společnosti pořádaného Ostravskou univerzitou v Ostravě 31. srpna - 3. září 2010.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. s. 523-528, 6 s. ISBN 978-80-7368-903-2.
Kromě uvedených titulů bude bakalářská práce obsahovat seznam všech použitých titulů a zdrojů.
Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
1. 10. 2013
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. vedoucí katedry
V Brně dne 25. 4. 2014
………………………………………… Prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan
ANOTACE Bakalářská práce se zabývá leteckou dopravou a vybranými letišti ve střední Evropě, a to v České republice, Polsku a na Slovensku. V první části popisuje historii a vývoj letecké dopravy, charakterizuje letiště Brno – Tuřany, Ostrava, Bratislavau a Katovice. Dále jsou zde popisovány nízkonákladové společnosti zajišťující dopravní obslužnost na těchto letištích. V praktické části je zpracována případová studie letiště Brno – Tuřany zaměřena na rozvoj tohoto letiště. Závěr práce obsahuje shrnutí popsaných poznatků v teoretické a praktické části. Klíčová slova: letecká doprava, letiště, nízkonákladové letecké společnosti
ANNOTATION The bachelor thesis deals with the air transport and the specific airports in central Europe, particularly in the Czech Republic, Poland and Slovakia. The first part describes the history and the evolution of the airport transport and characterizes airports in Brno, Ostrava, Bratislava and Katowice. Subsenquently low cost companies, that ensure transport services at these airports are described in the theoretical part. Key part of the thesis contains a case study of Brno-Tuřany airport that is focus on developement of the airport. The thesis will conclude with a summary of findings gained in the theoretical part and the practical part of the thesis.
Keywords: Air transport, airport, low-cost company
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Perspektivy letiště Brno Tuřany v domácí a zahraniční konkurenci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 25. 4. 2014
………………………………. podpis
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi Ph.D. za odborné vedení práce, cenné připomínky, ochotu a trpělivost.
V Brně dne 25. 4. 2014
................ podpis
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8
2
3
4
5
1.1
Cíl práce .................................................................................................................. 8
1.2
Metodika práce ........................................................................................................ 8
VZNIK A VÝVOJ LETECKÉ DOPRAVY ............................................................ 10 2.1
Rozvoj letecké dopravy ve světě ........................................................................... 11
2.2
Historie letecké dopravy v České republice .......................................................... 12
2.3
Současná situace a perspektivy letecké dopravy ................................................... 13
POJEM A CHARAKTERISTIKA LETIŠTĚ ........................................................ 16 3.1
Letiště Brno – Tuřany ........................................................................................... 18
3.2
Letiště Leoše Janáčka Ostrava .............................................................................. 19
3.3
Letiště M. R. Štefánika Bratislava ........................................................................ 21
3.4
Letiště Katovice .................................................................................................... 21
NÍZKONÁKLADOVÉ LETECKÉ SPOLEČNOSTI ............................................ 23 4.1
Základní znaky nízkonákladových dopravců ........................................................ 23
4.2
Vymezení jednotlivých společností ...................................................................... 24
4.2.1
Ryanair ........................................................................................................... 24
4.2.2
Wizz Air......................................................................................................... 25
4.2.3
Smart Wings .................................................................................................. 26
PŘÍPADOVÁ STUDIE LETIŠTĚ BRNO - TUŘANY .......................................... 27 5.1
Srovnání vybraných letišť dle statistických ukazatelů .......................................... 28
5.1.1
Srovnání letišť podle počtu odbavených osob ............................................... 28
5.1.2
Přílety a odlety letadel ................................................................................... 33
5.1.1
Hmotnost přepravovaného zboží ................................................................... 33
4.3 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 34 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 36 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ........................................................ 38 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 41 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 42
ÚVOD Doprava je nedílnou součástí života člověka od počátku jeho existence. V posledních letech dochází k velkému rozvoji a změnám v letecké dopravě. S nárůstem počtu leteckých dopravců a dopravních spojení mezi jednotlivými městy se rozvíjí cestovní ruch. Rovněž i v běžném životě se stále více využívá služeb letectví, jelikož letecká doprava umožňuje v kratších časových intervalech překonat i velké vzdálenosti. Letecká doprava slouží k přepravě osob i nákladů a není možné si bez ní představit politiku, obchod, mezinárodní cestovní ruch a především běžný život lidí. Letecká doprava prodělala během posledních let několik významných změn vlivem její deregulace a liberalizace. Dochází k zlepšování leteckých služeb díky modernizaci letišť, k zvyšování kvality služeb o cestující a rovněž k nárůstu počtu přepravců. Vlivem působení nízkonákladových společností dochází ke snižování cen letenek, proto služeb letecké dopravy využívá stále více cestujících.
1.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zpracovat případovou studii brněnského letiště a porovnat letiště Brno – Tuřany s vybranými evropskými letišti. K dílčím cílům práce patří zpracování přehledu vzniku a vývoje letecké dopravy ve světě a následně i v České republice s ohledem na nejdůležitější aspekty historického vývoje letecké dopravy, charakteristiku vybraných letišť střední Evropy a nízkonákladových leteckých společností působící na těchto letištích.
1.2 Metodika práce Základní metodou, která byla použita při zpracování bakalářské práce, bylo studium literatury a analýza dat získaných z různých zdrojů. Práce vychází z odborné literatury, a to jak knižní, tak také odborných studií, či článků v časopisech. Z knižních zdrojů je využívána nejvíce publikace Provozování a řízení letecké dopravy I. (Bína a kol., 2004) a Provozování podniků letecké dopravy a letišť (Žihla a kol., 2010), které poskytují komplexní informace o letištích a letecké dopravě. Data byla získána z webových stránek jednotlivých letišť, nízkonákladových společností a z Českého statistického úřadu. 8
První část bakalářské práce je teoretická, zaměřená na rozvoj a vývoj letecké dopravy ve světě a v České republice a její perspektivy na další období. V této části jsou charakterizována vybraná česká letiště Brno a Ostrava a blízká zahraniční letiště Bratislava a Katovice. U každého z vybraných letišť je uveden stručný popis geografické polohy a dopravní dostupnosti, následuje historický vývoj samotného letiště včetně uvedení destinací, do kterých se z každého z nich létá. Třetí kapitola vymezuje konkrétní nízkonákladové letecké společnosti a zároveň uvádí jejich společné charakteristické znaky. V této části práce se vychází z informací získaných z odborné literatury a internetových zdrojů souvisejících s leteckou dopravou a letectvím obecně. Praktická část bakalářské práce se věnuje případové studii letiště Brno – Tuřany. V samotné kapitole jsou zkoumány a analyzovány údaje z dostupných zdrojů týkající se letiště Brno – Tuřany, které jsou porovnávány s dalšími českými letišti a s vybranými letišti střední Evropy. Jednotlivé podkapitoly se zabývají srovnáním letišť podle počtu odbavených cestujících, přílety a odlety letadel a také hmotností přepravovaného zboží. Součástí praktické části bakalářské práce je souhrn zjištěných poznatků. Praktická část bakalářské práce vychází z dostupných informací, jedná se o odborné zdroje statistického charakteru, jako jsou například výroční zprávy jednotlivých letišť. Číselné údaje jsou zpracovány do přehledných tabulek a grafů. K zjištění informací o kolik procent se změnila hodnota odbavených cestujících v jednotlivých letech, byl použit vzorec pro výpočet řetězového indexu ki = xi/xi-1*100, kdy xi je hodnota sledovaného roku a xi-1 hodnota předešlého roku.
9
2 VZNIK A VÝVOJ LETECKÉ DOPRAVY Doprava představuje jednu z nejdůležitějších aktivit v této společnosti. Je nepostradatelnou součástí ekonomiky a hraje hlavní roli v prostoru mezi jednotlivými lokalitami. Doprava vytváří podstatná spojení mezi regiony a ekonomickými aktivitami, mezi lidmi a zbytkem světa. Doprava je vícedimenzionální aktivita a je důležitá z hlediska historického, sociálního, politického, ekonomického i z hlediska životního prostředí (RODRIGUE a kol., 2009). Letecká doprava je nejmladším a nejdynamičtějším odvětvím dopravy. Začala se rozvíjet po první, ale zejména až po druhé světové válce. Využívá se především v přepravě osob na střední a velké vzdálenosti, zvyšuje se rovněž množství přepravovaných nákladů (BRINKE, 1999). Historie letectví a letecké dopravy je krátká, v letošním roce uplynulo 113 let od prvního letu. Letecká doprava využívá jako dopravní cestu atmosféru nad zemským povrchem. Dávná touha člověka létat musela počkat na technické zvládnutí několika významných fyzikálních zákonů a realizaci řady technických objevů (ŽIHLA, 2000). Letecká doprava se pro svoje významné uplatnění ve společnosti stála dopravou hromadnou. Letecká doprava je dnes velmi rozšířena důsledkem vyspělé letadlové techniky a vysoké organizace práce a výkonů leteckého personálu (SEDLÁČEK, 1988). Rozvoj letecké dopravy byl podmíněn neustálým technickým zdokonalováním dopravních prostředků – letadel a dalšího vybavení – letišť, zabezpečovacího zařízení. Letecká dopravní síť se neustále vyvíjela a měnila nejen svou délku, ale i konfiguraci. V současné době je ve světě asi 5 tisíc dopravních letišť, z nichž více jak čtvrtina se nachází v USA a osmina ve vyspělých evropských státech. Velkých letišť s ročním obratem cestujících větším než 1 milion existuje ve světě asi 100, z nichž 50 je v USA a 30 v západní Evropě (BRINKE, 1999). S rozvojem letecké dopravy a její liberalizací, která současně znamená globalizaci trhu, se zvyšuje konkurence mezi největšími vlakovými dopravci (PELTRÁM, 2003). Stále převládá konkurenční boj mezi leteckou a vysokorychlostní železniční dopravou. Tento boj není žádoucí, naopak uvedené druhy dopravy by měly být vzájemně komplementární. Letiště může dobře prosperovat, pokud existuje propojení mezi oběma druhy dálkové dopravy. Vysokorychlostní železniční doprava usnadní obyvatelům žijícím 10
v širším okolí dostupnost letiště, zároveň může sloužit jako náhrada krátkodobých přípojných letů, které většina aerolinií musí provozovat (SEIDENGLANZ, 2009).
2.1 Rozvoj letecké dopravy ve světě Člověk od pradávna toužil ovládnout prostor nad zemí a vyrovnat se bohům. Proto si sestrojil křídla z ptačích per, provázků a vosku. Po velmi dlouhé době pokusů a omylů lidé zjistili, že napodobení ptačích křídel k létání nestačí. Představu létat naplnily zpočátku balony, padáky, později vzducholodě. Začátky letectví se datují od roku 1783, kdy poprvé vzlétl horkovzdušný balón sestrojený bratry Montgolfierovými (BÍNA a kol., 2004). Koncepci moderního letounu s vrtulí, která vytváří tah, naznačil v letech 1799 – 1809 anglický baron Sir George Cayley. Skutečným kluzákem letěl však německý inženýr Otto
Lilienthal
v roce
1891
(BÍNA
a
kol.,
2004).
První
let
letadlem
s vlastním pohonem (benzínový motor) uskutečnili bratři Wrightové v prosinci roku 1903. Dvojplošník ze dřeva a plátna se ve vzduchu udržel ani ne minutu a urazil vzdálenost pouze necelých 300 metrů.1 V roce 1909 byl přeletěn kanál La Manche. V roce 1913 byly zahájeny akrobatické lety a byl také vykonán dálkový let z Francie do Egypta s několika přistáními. Komerční letadla byla poprvé použita v lednu 1914 na lince mezi Sant Peterburgem a Tampou na Floridě (ŽIHLA, 2000). První oficiální mezinárodní letecká doprava se uskutečnila v roce 1920 na trati Kodaň – Hamburg – Amsterodam – Londýn. Přelet z Ameriky do Evropy provedl Charles Lenberg roku 1927. Vzdálenost 6 000 km urazil za 33,5 hodiny při rychlosti 180 km/hod. Významný pokrok zažilo letectví až během 30. let 20. století. V roce 1933 bylo postaveno první moderní dopravní letadlo Boeing 247 pro 12 pasažérů. Nejúspěšnějším letadlem této doby byl Douglas DC-3, který se vyznačoval vysokým komfortem a dokázal bezpečně přepravit cestující na vzdálenost několika set kilometrů. K zásadnímu vývoji letecké dopravní techniky došlo po skončení druhé světové války. Používaly se proudová letadla a na začátku 70. let nadzvuková letadla Concorde. V současné době se využívají velkokapacitní letadla typu Boeing 747. Velký vliv na rozvoj letecké dopravy a na koncepci letišť měl od roku 1978 ekonomický vývoj v USA. Proces 1
http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=historie_letecke_dopravy&site=doprava
11
volného přístupu na trh, neomezování kapacit a cen způsobil nárůst počtu uživatelů letecké dopravy. (BÍNA a kol., 2004). Ve Spojených státech amerických je cestování letadlem běžnou záležitostí, jelikož umožňuje překonávat dlouhé vzdálenosti mezi velkými městy. Letecká doprava v Evropě zaznamenala prudký rozvoj zejména po rozpadu východního bloku a "spojení" západní a východní Evropy. V předchozím období byly možnosti lidí žijících ve východních státech cestovat po Evropě letadlem velmi omezené. Letecká doprava v Asii a Austrálii se začala prudce rozvíjet na přelomu tisíciletí, kdy letecké společnosti začaly využívat nízkonákladový model letecké přepravy. V Africe není letecká doprava z důvodu většího množství měně vyspělých států rozšířena tak jako na jiných kontinentech.2 Společně s rozvojem letecké dopravy se rozvíjel také systém zabezpečení a řízení letového provozu. Od soukromých začátků, které byly ve znamení telegrafie a vizuálních prostředků, se řízení letového provozu postupně rozvinulo ve složitý kybernetický systém (KULČÁK, 2002).
2.2 Historie letecké dopravy v České republice Začátek letectví v ČR je spojen s legendárním letem českého inženýra Jana Kašpara, který v roce 1910 předvedl letecké vystoupení a propagoval novou vymoženost techniky – letadlo. V květnu 1911 uskutečnil svůj první let z Pardubic do Prahy. V roce 1919 se stalo Československo členem mezinárodní letecké organizace CINA - Comission Internationale de la Navigation Aérienne (BÍNA a kol., 2004). Začátky civilní letecké dopravy v České republice nebyly snadné. Hospodářská situace nedovolovala vznik životaschopné organizace. V roce 1920 byly založeny dvě soukromé letecké společnosti – Falko a Ikarus. Obě společnosti neměly dlouhého trvání, technika, kterou používaly, byla zastaralá (SEDLÁČEK, 1983). V roce 1920 byla zahájena francouzsko-rumunskou leteckou společností pravidelná letecká spojení Prahy se Štrasburkem a Paříží. V roce 1923 vznikly České aerolinie. V říjnu 1923 proběhl první dopravní let na lince Praha – Bratislava, který byl v roce 1925 prodloužen až do Košic. V 30. letech 20. století byla postupně zaváděna dopravní spojení 2
http://www.aviation-fan-club.com/historie_LC-AFC.htm
12
mezi Záhřebem, Bukureští, Moskvou, Bruselem, Budapeští aj. V roce 1937 bylo otevřeno letiště Praha – Ruzyně, v té době nejmodernější ve světě (ŽIHLA, 2004). Během druhé světové války byla civilní letecká doprava přerušena. Po skončení války došlo k rychlé obnově československé letecké dopravy hlavně proto, že letiště na území
Československé
republiky
nebyla
významněji
poškozena.
Činnost
Československých aerolinií byla obnovena 14. září 1945. Počátkem roku 1946 byl zahájen pravidelný mezinárodní i vnitrostátní letecký provoz, při kterém byla využívána americká letadla (PRŮŠA, 2007). V roce 1947 vstoupila Česká republika do mezikontinentální letecké dopravy otevřením linek Praha – Káhira a Praha – Ankara (ŽIHLA, 2000). Po roce 1948 se české letectví začalo orientovat na sovětská letadla (RONDOŠ, KAUN, 1990). Vlivem studené války v 50. letech došlo v československé dopravě k přerušení provozu na většině linek do západní Evropy. V roce 1956 byl přijat Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, který byl platný až do 31. 3. 1997. Listopad 1989 však otevřel československé letecké
dopravě
nové
příležitosti.
Padl
monopol
výlučného
využívání
linek
Československých aerolinií a v přímém prodeji přepravy se začaly angažovat zahraniční letecké společnosti. V březnu 1990 Federální shromáždění Československé federativní republiky zrušilo státní monopol v oblasti letecké dopravy. (PRUŠA, 2007) V roce 1991 byl zahájen přechod na letadla západní produkce. Česká letecká doprava po celou dobu své existence úspěšně držela krok s vývojem ve světě a v mnoha případech se také úspěšně zařadila mezi špičku světových dopravců. Česká republika disponuje kvalitní leteckou technikou, vybavena jsou rovněž letiště a dobře zajištěny poskytované letové služby (BÍNA a kol., 2004). V roce 1992 byla založena Asociace leteckých dopravců České republiky, která měla asi 30 členů. V roce 1997 byl u nás přijat zákon o civilním letectví č. 49/1997 Sb., který vytvářel podmínky pro podnikání a konkurenční prostředí v civilním letectví. Zákon dále upravoval podmínky výroby a používání letadel a vymezoval roli státní správy v oblasti civilního letectví (ŽIHLA, 2002).
2.3 Současná situace a perspektivy letecké dopravy Největším leteckým dopravcem v České republice jsou České aerolinie (ČSA), jejichž majoritním vlastníkem je stát. V roce 1992 se ČSA transformovala na akciovou společnost s účastí Air France. V roce 1994 byl odprodán podíl Air France v ČSA 13
Konsolidační bance. V roce 1996 začala spolupráce s americkou leteckou společností Continental Airlines. V roce 2000 ČSA obnovily letecký provoz z Prahy do Ostravy a Brna V roce 2004 byly společností Official Airline Guide ČSA zvoleny Nejlepší leteckou společností se sídlem ve střední a východní Evropě. Dne 10. dubna 2013 byla podepsána smlouva, podle které společnost Korean Air odkoupila část státního podílu Českých aerolinií, a to ve výši 44 % akcií.3 Podíl české letecké dopravy na celkových přepravních výkonech je malý. Lze však předpokládat, že postavení české letecké dopravy bude mít na trhu dopravních služeb v naší republice stále významnější roli (ŽIHLA, 2000). Rozvoj letecké dopravy nezávisí jen na zdokonalování letecké techniky a na zvyšujícím se počtu lidí ve světě, ale i na hrubém domácím produktu (TREBICHOVSKÝ, 1981). Světová letecká doprava prošla na začátku devadesátých let minulého století obdobím poklesu poptávky. Došlo k tomu v důsledku konfliktních politických situací v některých oblastech světa. Ve Spojených státech amerických situaci ovlivnila tzv. tarifní válka mezi jednotlivými přepravci (ŽIHLA, 2010). V současné době se zvyšuje počet letecky přepravovaných osob a objem přepravovaného zboží. Dochází k výraznému růstu počtu letových hodin, zvyšuje se hustota leteckého provozu a jsou kladeny větší nároky na bezpečnost. Mezi největší problémy letecké dopravy patří omezená kapacita některých letišť včetně Evropy. Velkou perspektivu má integrace letecké a železniční dopravy, proto jsou na některých letištích budovány přestupní terminály letecké a železniční dopravy. Zvyšují se požadavky na provozované služby i kvalitní přípravu personálu (BÍNA a kol., 2004). Letecká doprava je stále častěji konkurenčním prostředím pro železnici. V České republice je letecká doprava využívána pro spoje do vzdálenějších destinací, vnitrostátní doprava je bezvýznamná (SEIDENGLANZ, 2009). Letecká doprava je závislá na mezinárodní politice a vojenských situacích. Problémem je nepředvídatelnost vývoje cen paliva, vysoká konkurence, sezónnost a celkový převis nabídky nad poptávkou a přes velký zájem není většinou zisková. Letecká doprava je v současné době na vrcholu svého technického rozvoje, pokud jde o rychlost a bezpečnost. Další vývoj se proto soustřeďuje na pohodlí cestujících, doplňkové služby, délku doletu bez přistání apod. (BÍNA a kol., 2004). Vysoká cena pohonných hmot nutí 3
http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/about-us/history.htm
14
letecké společnosti k úspornému hospodaření v technické i organizační oblasti. Pohonné hmoty tvoří největší položku přímých provozních nákladů. V této souvislosti se využívají velkokapacitní letadla s menší spotřebou SEDLÁČEK, 1988). Ke změnám dochází i při prodeji letenek, stále více se využívá prodej letenek přes internet. Možnost vystavování elektronických letenek se objevila ve světě v roce 1998 a od té doby se těší velké oblibě jak u leteckých společností a cestovních agentur, tak především cestujících. Cestující místo papírové letenky obdrží pouze itinerář své letenky, tento je možné stáhnout z internetu. Elektronická letenka zrychluje proces odbavování. Její největší její výhodou je, že ji cestující nemůže zapomenout, ztratit nebo znehodnotit (BÍNA a kol., 2004). Cena letenek je odlišná podle toho, zda let probíhá v rámci ekonomické nebo business třídy. Velkou roli při stanovení ceny hrají tarifní slevy. Výše jízdného se odvíjí podle denní doby, dnů v týdnu, ročního období, směru letu, věku, délky pobytu (EISLER, 2000). Letecká přeprava je jedním z významných odvětví pro aplikaci nejmodernějších technologií a distribučních metod prostřednictvím internetu. Poptávka po osobní letecké přepravě u nás i ve světě stoupá a lze předpokládat, že bude i nadále využívána ve všech oblastech (BÍNA a kol. 2004). Perspektivy letecké dopravy budou v následujícím období ovlivňovány skutečným vývojem čerpání zásob ropy a délkou doby přechodu na nová alternativní paliva (SEDLÁČEK, 1988). Na základě provedených analýz lze v nejbližších letech v rámci světové letecké dopravy očekávat u hlavních dopravců výkonnostní nárůst, který bude ovlivňovat význam letecké dopravy na Blízkém Východě, nový ekonomický přístup vybraných asijských zemí, deregulace letecké dopravy v Indii, zvýšení vnitrostátní letecké dopravy v Číně, rostoucí význam nízkonákladových dopravců v Asii. Předpokládá se, že ročně by se měl počet přepravovaných osob zvýšit zhruba o 4 %. (ŽIHLA, 2010).
15
3 POJEM A CHARAKTERISTIKA LETIŠTĚ Letiště plní v systému letecké dopravy úlohu počátečního a koncového bodu přepravního procesu. Letiště umožňuje provozovatelům letecké dopravy zajistit nástup a výstup cestujících, naložení a vyložení jejich zavazadel, zboží a pošty. Letiště je i místem transferu mezi pozemní a leteckou dopravou. Letiště dále umožňuje mezipřistání linek, přestup cestujících nebo překlad nákladu mezi leteckými transfery (ŽIHLA, 2010). Pojem slova letiště má dva významy. V užším slova smyslu odpovídá anglickému slovu aerodrome, což znamená vymezenou plochu včetně souboru staveb a zařízení, určenou trvale ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejících. V širším slova smyslu, odpovídajícímu anglickému výrazu airport, se však jedná o rozsáhlý komplex, zahrnující další budovy a zařízení, jako jsou objekty leteckých společností, podniků poskytujících služby a další (ŽIHLA, 2000). Na letiště se můžeme dívat jako na celek provozní, ekonomický a sociální. Letištní komplexy jsou součástí krajiny a činnost na nich podstatným způsobem ovlivňuje život jak v jejich přímém okolí, tak v oblastech, přes které jsou prováděny přílety a odlety letadel (PRUŠA, 2007). Letiště se rozdělují podle technických a provozních podmínek na vnitrostátní a mezinárodní, podle okruhu uživatelů na veřejná, neveřejná a vojenská (ŽIHLA, 2000). O stanovení druhu letiště rozhoduje v České republice Úřad pro civilní letectví na základě žádosti provozovatele letiště (BÍNA a kol., 2004). Každé letiště má informační systém statický, který je složen z mezinárodně uznávaných piktogramů, jež slouží k základní orientaci cestujících. Většina letišť má i dynamický informační systém, který poskytuje informace o odletech a příletech jednotlivých linek (PRUŠA, 2002). V České republice je podle údajů ministerstva dopravy registrováno celkem 97 letišť. Z nich je 8 veřejných mezinárodních, 12 neveřejných mezinárodních, 64 veřejných vnitrostátních a 13 neveřejných vnitrostátních (ŽIHLA, 2010). Mezi letiště s mezinárodním provozem patří v České republice letiště Václava Havla Praha, letiště Brno-Tuřany, letiště Leoše Janáčka Ostrava-Mošnov a Karlovy Vary-Olšová Vrata. Veřejné mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem je v Pardubicích, provozovatelem tohoto letiště je společnost East Bohemian Airport a.s. (ŽIHLA, 2000). Dnem 1. 7. 2004 ukončil svou činnost státní podnik Česká správa letišť a jim dosud spravovaná letiště Brno, Ostrava a Karlovy Vary byla převedena do vlastnictví krajů Jihomoravského, Moravskoslezského a Karlovarského (ŽIHLA, 2010). 16
Obr. č. 1 Struktura letecké sítě v ČR
Zdroj: MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Mapa rozmístění letišť na území ČR.
Všechna mezinárodní letiště jsou vybavena provozními plochami, pojížděcími drahami, odbavovacími plochami pro letadla, odbavovacími budovami pro cestující a zboží, administrativními budovami, zařízeními pro údržbu, požárními a záchrannými službami (ŽIHLA, 2010). Každé letiště má svoji kapacitu, která je určena kapacitou dráhového systému a kapacitou odbavovacích budov. Kapacita dráhového systému se vyjadřuje počtem startů a přistání za stanovenou časovou jednotku. Kapacita odbavovacích budov je charakterizována množstvím cestujících a nákladů, které může projít letištěm za stanovený časový úsek. Kapacitu letiště ovlivňují klimatické podmínky (rychlost větru, snížená viditelnost), životní prostředí a topografie místa letiště. Každé letiště musí být zajištěno dostatkem elektrické energie potřebné pro zajištění bezpečného leteckého provozu a chodu budov patřících letišti (BÍNA a kol., 2004). Problematika letišť je v České republice upravena několika zákony, úmluvami a předpisy. Mezi nejvýznamnější patří Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví a zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (ŽIHLA, 2010).
17
3.1 Letiště Brno – Tuřany Mezinárodní letiště Brno - Tuřany je veřejné mezinárodní letiště. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území Tuřany, velká část areálu však zasahuje i do katastrálního území města Šlapanic. Letiště umožňuje nepřetržitý provoz. Letiště se nachází vedle dálnice D1 směr Brno – Olomouc, a je tak velmi snadno dosažitelné. Od centra Brna je vzdáleno 8 km a jízda z letiště do centra města trvá asi 20 minut. Přepravu z letiště zajišťují jednak autobusy brněnské městské hromadné dopravy, a to během celého dne i noci, nebo si lze pronajmout auto popřípadě využít taxislužeb.4 Historie brněnských letišť začíná v roce 1923, kdy se o zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic. Dne 23. května 1926 přistálo na tomto letišti první letadlo. Tento den je považován za zahájení letecké dopravy do Brna. Již v následujícím roce začala pravidelná přeprava pošty na trati Brno - Gliwice - Wroclaw - Berlín a Brno - Vídeň. V letech 1927 1930 se zvyšuje význam letecké dopravy v jihomoravské metropoli. Brno mělo spojení s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem, Piešťanami, Užhorodem, Kluží, Bukureští, Sarajevem a Záhřebem. Po důsledcích hospodářské krize došlo v roce 1935 ke zrušení všech zahraničních linek a provoz na brněnském letišti rapidně zeslábl. V roce 1938 přichází okupace, která ukončila první etapu letecké dopravy v Brně. 5 Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední obce Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno v roce 1954, v roce 1958 zde byl zahájen civilní provoz, obnovila se přeprava osob na pravidelných linkách využívaných ke konci 20. let. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala. V 70. letech bylo letiště velmi využíváno. V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob prakticky ustala. V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala a roku 1989 získalo letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště.6 Od 1. 1. 1991 do 30. 6. 2002 zajišťovala provoz a rozvoj letiště Česká správa letišť.7 Od 1. července 2002 bylo letiště Brno provozováno společností Letiště Brno, a.s. Společnost má uzavřenu smlouvu na provozování a rozvoj na dobu 35 let. Od 1. července 2004 je vlastníkem letiště Jihomoravský kraj, který správu letiště převzal od státu. 4
http://www.czech.cz/cz/Zivot-a-prace/Jak-to-v-CR-funguje/Doprava/Mezinarodni-letiste-v-CR http://www.brno-airport.cz/letiste/o-letisti/ 6 http://brno.idnes.cz/letiste-brno-odbavuje-miliony-cestujicich 7 http://www.brno-airport.cz/letiste/o-letisti/ 5
18
Území letiště umožňuje provoz v úrovni 4 milionů cestujících a 100 tisíc tun zboží za rok (BÍNA a kol., 2004). Ročně přepraví letiště v průměru 450 tisíc cestujících. Přepravu osob do Středomoří (Egypt, Kypr, Portugalsko, Tunis, aj.) zajišťuje z Brna společnost Smart Wings, do Londýna a Eindhovenu lze využít služeb společnosti Wizz Air. Společnost Ryanair umožňuje spojení Brna s Londýnem nebo do Milána - Bergama.8 V dubnu 2011 bylo zahájeno dopravní spojení na lince z Brna do španělského Alicante, přepravu zajišťovala společnost Ryanair, která v říjnu 2011 ukončila provoz této linky.9 Z brněnského letiště se létá také do Moskvy, spojení je poskytováno společností UTair Avitation. Letiště plní jednak úlohu záložního letiště pro Prahu a další blízká zahraniční letiště, jednak je společně s dalšími českými letišti perspektivním uzlem při předpokládaném zvýšení toku letecké dopravy ze západní Evropy na východ a dálný východ (ŽIHLA, 2010).
3.2 Letiště Leoše Janáčka Ostrava Letiště Leoše Janáčka Ostrava (do roku 2006 Ostrava - Mošnov) je veřejné mezinárodní letiště. Nachází se 3,5 km západně od Studénky, zhruba 7 km od nejjižnějšího cípu Ostravy - Proskovic, na území obcí Mošnova, Albrechtiček a Petřvaldu.10 Spojení letiště s městem Ostrava zajišťuje pravidelná autobusová doprava, autobusová zastávka je umístěna přímo před příletovou halou. Jízdenky je možno zakoupit u řidiče. Před letištěm má své stanoviště i taxi služba, lze si vypůjčit i auto.11 Cestující, kteří se chtějí dopravit na letiště nebo z letiště vlakem, mají možnost vystoupit či nastoupit v železniční stanici Studénka a využít mikrobusovou přepravu na letiště.12 V místě současného letiště vzniklo nejprve v roce 1939 polní letiště, výstavba stálého letištního areálu započala v roce 1956 a byla dokončena v říjnu 1959. Po otevření nesloužilo letiště jen k dopravnímu provozu, ale využívala jej hlavně ke svým potřebám armáda. Letový provoz se zaměřoval zejména na vnitrostátní lety.13 Po roce 1989 bylo vojenské využívání letiště ukončeno a provozovatelem se stala Česká správa letišť. Na mezinárodním letišti Ostrava - Mošnov byla v roce 2003 otevřena nová bezbariérová
8
http://www.lowcosty.cz/brno/ http://www.lktb.info/info.htm 10 http://www.ostravaletiste.cz/ 11 http://www.airport-ostrava.cz 12 http://www.czech.cz/cz/Zivot-a-prace/Jak-to-v-CR-funguje/Doprava/Mezinarodni-letiste-v-CR 13 http://www.aiport-ostrava.cz/cz/page-historie-vznik-vývoj/ 9
19
příletová hala (BÍNA a kol., 2004). Dne 1. července 2004 bylo mošnovské letiště převedeno do vlastnictví Moravskoslezského kraje a jeho provozovatelem se stala společnost Letiště Ostrava, a. s. Od 13. prosince 2006 se letiště jmenuje podle hudebního skladatele Leoše Janáčka, rodáka z nedalekých Hukvald.14 Letiště ročně odbaví asi 300 tisíc cestujících. Z Ostravy létají pravidelné linky a v turistické sezóně sem létají také charterové lety z přímořských letovisek.15 Hlavními dopravci působícími na mošnovském letišti jsou ČSA (několikrát denně spojení do Prahy). Společnost Travel Service pak provozuje pravidelnou linku do Paříže. Od listopadu 2012 je zajištěno spojení do Vídně, které zajišťuje společnost Danube Wings. Od června 2013 zajišťuje společnost Ryanair třikrát týdně pravidelnou linku z Ostravy do Londýna. Zároveň jsou v provozu charterové linky. Podle schváleného rozvoje letiště se do budoucna plánuje zvýšení počtu přepravovaných osob ze současných asi 300 tis. až na 1,5 milionu do roku 2015.16 Navýšení cestujících chce společnost dosáhnout oslovením obyvatel západního Slovenska a zpřístupněním letiště pro všechny cestující rozšířením možností dopravního spojení z centra města na letiště. Již je zavedena autobusová linka zajišťující přepravu ve směru letiště – Ostrava, část Poruba a zpět, která je určena pro svoz cestujících zejména k charterovým letům (v provozu od 20. 5. do 30. 9. daného roku), rovněž se připravuje napojení letiště na železniční síť včetně výstavby železničního terminálu.17 Od podzimu roku 2014 se cestující dostanou na letiště také po železnici, jelikož již byla zahájena výstavba vlakového napojení k letišti Leoše Janáčka, které bude využívat také nákladní doprava. V blízkosti letiště bude stát nová železniční zastávka. Letiště je rovněž napojeno na silniční síť díky dálničnímu napojení na D1. 18 I přes veškeré snahy ostravského letiště navýšit počet odbavených cestujících na 1,5 milionu, se podle mého názoru plán ve skutečnosti nezrealizuje. Při pohledu na ostatní letiště se toto číslo jeví jako značně nereálné. Ostravské mezinárodní letiště se stále vyvíjí a hraje významnou roli pro rozvoj cestovního ruchu i ekonomiky v moravskoslezském regionu.
14
http://www.czech.cz/cz/Zivot-a-prace/Jak-to-v-CR-funguje/Doprava/Mezinarodni-letiste-v-CR http://www.czech.cz/cz/Zivot-a-prace/Jak-to-v-CR-funguje/Doprava/Mezinarodni-letiste-v-CR 16 http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Leo%C5%A1e_Jan%C3%A1%C4%8Dka_Ostrava 17 https://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/rozvoj-letiste-leose-janacka-ostrava-11644/ 18 http://www.infoportaly.cz/ms-kraj/krajsky-urad/14712-moravskoslezsky-kraj-stavi-zeleznicni-spojeni-domosnova 15
20
3.3 Letiště M. R. Štefánika Bratislava Letiště je vstupní branou do hlavního města Slovenska, ale díky své geografické poloze v rámci Evropy i vstupní branou do celého středoevropského regionu. Jeho poloha umožňuje snadnou přístupnost cestujícím z centra Bratislavy.19 Mezinárodní letiště M. R. Štefánika Bratislava je hlavní letiště na Slovensku. Nachází se na severovýchodním okraji Bratislavy, 9 km od centra, v městské části Ružinov a částečně v katastru obce Ivanka při Dunaji, s rozlohou 4,77 km².20 Začátky pravidelné letecké dopravy v Bratislavě jsou spojeny s první linkou Československých aerolinií z Prahy do Bratislavy dne 29. října 1923. Původní letiště ve Vajnorech mělo nevyhovující polohu v blízkosti pohoří Malé Karpaty, proto se v roce 1946 začalo stavět nynější letiště.21 Letecký provoz na novém bratislavském letišti v Ivance při Dunaji byl zahájen roku 1951. Od 21. června 1993 nese bratislavské letiště jméno významného slovenského politika, vědce, diplomata a generála Milana Rastislava Štefánika. Letiště má v současnosti tři terminály, jejich současná kapacita je 9,9 milionu cestujících ročně. Největší
část
provozu
tvoří
lety
irské
společnosti
Ryanair,
druhým
nejvýznamnějším přepravcem je charterová společnost Travel Service. Na přepravě osob se významně podílí i společnost Norwegian Air Shutlle. Letiště odbaví přibližně 1,5 milionu cestujících. Nejvíce cestujících využívá linky na trase Bratislava - Londýn, Antalya, Dublin, Miláno, Brusel. K dalším významnějším destinacím patří Burgas, Birmingham, Liverpool, Paříž a Řím. Letiště je propojeno s centrem města a železniční dopravou prostřednictvím městské hromadné dopravy, je zajištěno i autobusové spojení s letištěm ve Vídni. V budoucnosti se plánuje napojení letiště na železniční síť Železnic slovenské republiky.22
3.4 Letiště Katovice Mezinárodní letiště Katovice (polsky Międzynarodowy Port Lotniczy Katowice), používající také název Katowice Airport, je mezinárodní veřejné civilní letiště, 19
http://www.letenky.com/letiste-bratislava http://www.dovolena.cz/letiste-bratislava/ 21 http://www.bts.aero/o-spolocnosti/profil-spolocnosti/historia/ 22 http://www.bts.aero/downloads/rocne-spravy/rocna-sprava-2012.pdf 20
21
nacházející se v Pyrzowicích nedaleko Katowic, hlavního města slezského vojvodství. V místě, kde se aktuálně letiště nachází, začali v roce 1940 Němci stavět polní letiště, které sloužilo k přeložení transportu vojenských materiálů z letadel letících z vnitrozemí Říše na letiště, která zabezpečovala a přijímala transporty pro oddíly na východní frontě. Od roku 1945 do roku 1951 měla na letišti svoji základnu Rudá armáda. Poprvé byly Pyrzowice zpřístupněny pro civilní letectví 6. října 1966, v té době z letiště vzlétlo první letadlo Polské letecké společnosti LOT do Varšavy. Letiště ročně odbaví 2,3 milionu cestujících.23 Na letišti se nachází dva terminály – A a B; z terminálu A jsou obsluhovány lety mimo schengenský prostor, z terminálu B pak lety v rámci Schengenu.24 Společnost Ryanair zajišťuje spojení
Katovic s Dublinem, Birminghamem,
Londýnem, Barcelonou. Velký počet letů zprostředkovává společnost Wizz Air – Burgas, Kyjev, Liverpol, Londýn, Tel Aviv, Madrid, Oslo aj. Katovické letiště patří mezi letiště s nejlepší dopravní dostupností v Polsku. Okolí letiště disponuje rozvinutým systémem rychlostních silnic a dálnic. 25 Vzhledem ke své poloze je letiště značně oblíbené i mezi českými turisty. Díky poměrně blízké poloze od Ostravska, je v některých případech výhodnější, pro obyvatele severovýchodní Moravy, se dopravit do Katovic nežli do Prahy. Do Katovic jezdí pravidelně vlak přes Ostravu, doba jízdy trvá zhruba 2 hodiny. Letiště je spojeno s vlakovým nádražím v Katovicích autobusovou linkou.26
23
http://www.katowice-airport.com/cs/letiste/dejiny-letiste http://www.dovolena.cz/letiste-katovice/ 25 http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Katowice 26 http://www.radicestujeme.eu/content/letiste-katovice 24
22
4 NÍZKONÁKLADOVÉ LETECKÉ SPOLEČNOSTI Vznik nízkonákladových leteckých dopravců (low-cost) je spojen s liberalizací trhu letecké dopravy v USA, odsud se low-cost dopravci šířili do celého světa (ŽIHLA, 2010). První aerolinií, která začala provozovat nízkonákladový obchodní model již v roce 1978 v americkém Texasu, byla společnost Southwest Airlines. Tento model se přenesl v polovině 90. let minulého století i do Evropy. Průkopníky nízkonákladového způsobu dopravy se v roce 1985 staly společnosti Ryanair a easyJet (SEIDENGLANZ, 2010).
4.1 Základní znaky nízkonákladových dopravců Nízkonákladové společnosti nepředstavují jednotný obchodní model a vzájemně se mezi sebou liší. Nižších cen letenek se snaží dosahovat prostřednictvím metod, které kombinují redukci nákladů na jedné straně a narůst výkonů a produktivity na straně druhé (BUTTON, 2004). Nízkonákladoví dopravci (low-cost) se snaží o udržování maximálního zisku pomocí zjednodušeného řízení výnosu. Low-cost dopravci usilují o maximalizaci počtů letů, maximální využití letadel, minimalizaci doby pobytu letadla na letišti, vysokou přesnost příletů a odletů a minimální zpoždění. Letecký dopravce poskytuje dopravní služby za úplatu a své hlavní činnosti musí mít vhodně uspořádány. Jedná se o tyto činnosti – letově provozní činnost (plánování letů, provozu posádek a letadel), technická provozuschopnost letadel (údržba, inspekce), obchodní služby, provozní obsluha (odbavování cestujících, čistění letadel, catering). V současné době existují síťoví dopravci – zabývají se pravidelnou leteckou dopravou, nízkonákladoví dopravci, charteroví dopravci – provádějí let na objednávku a regionální dopravci – provozují linky na kratších tratích. Nízkonákladoví dopravci provozují dopravu z bodu do bodu (point-to-point), obvykle v trvání do 1,5 hodiny letu, poskytují zjednodušené služby pro cestující a prodej přepravy si zajišťují po internetu (ŽIHLA, 2010). Nízkonákladové letecké společnosti jsou na vnitrokontinentálních letech schopny nabídnout 80 % kvality služeb za méně než 50 % ceny klasických dopravců (FRANKE, 2004). Letenky na nízkonákladové lety se rezervují zejména přes internet a v call centrech – telefonicky. Všeobecně platí, že čím blíže je den odletu, tím vyšší je cena. Cena je také vyšší ve dnech a hodinách, kdy je o cestování zvýšený zájem. S rostoucím prodejem cena 23
stoupá. Každá rezervace musí být ihned zaplacena, nejlépe platební kartou. Za zrušení již zaplaceného letu se peníze nevracejí. Poplatek je nutné zaplatit i za přepsání jména cestujícího, někdy dosahuje ceny letenky. Nízkonákladové společnosti mají velkou zásluhu na tom, že k letecké dopravě přivedly ty cestující, kteří by jinak zejména z finančních důvodů letadlem necestovali (ŽIHLA, 2010). V ceně letenek není zahrnut žádný servis na palubě. Kromě nízkých cen má většina nízkonákladových leteckých společností společné i některé vlastnosti. Patří mezi ně flotila založená na jediném typu letadel, menší flexibilita rezervací - změna rezervace letenky nemusí být možná, chybí jakékoliv propojení nebo návaznost s ostatními leteckými společnostmi. Některé nízkonákladové společnosti využívají vedlejší letiště, kde jsou nižší poplatky, palubní vstupenky jsou bez udání čísla sedadla a platí zásada „first come, first served.“ Platí zde přísnější pravidla pro přepravu zavazadel, překročení hmotnostního limitu je zpoplatněno (BÍNA a kol., 2004). Nízkonákladové společnosti získávají rostoucí podíl na trhu přepravy a v budoucnu budou využívány zejména v oblasti krátkých a středních tratí. Nízkonákladové letecké společnosti se stávají dravými konkurenty nejen pro klasické letecké společnosti, ale také pro
jiné
druhy
přepravy
(PRUŠA,
2002).
K nejvýznamnějším
evropským
nízkonákladovým dopravcům patří společnost Ryanair, easyJet, AirBerlin, Wizz Air (ŽIHLA, 2010).
4.2 Vymezení jednotlivých společností V současné době působí v Evropě dle dostupných zdrojů 38 nízkonákladových leteckých společností. Základní charakteristika leteckých společností je zaměřena pouze na společnosti, které zajišťují leteckou dopravu na vybraných českých letištích popsaných v této práci.
4.2.1 Ryanair Největší a nejznámější nízkonákladovou společností v Evropě je irská společnost Ryanair. Tato společnost vznikla roku 1985, zakladatelem je rodina Ryan.27 Síť obsluhovaná touto společností se velmi rychle vyvíjí. Do střední Evropy začala společnost 27
www.ryanair.com
24
létat v červnu 1990 na trase Dublin – Mnichov a od listopadu 2007 zajišťovala společnost spojení s Prahou (MICHÁLKOVÁ, 2011). Společnost provozuje flotilu 305 letadel. Celkem provozuje více než 1 100 linek mezi 162 letišti ve 25 zemích EU, Norsku a Maroku. Od roku 2005 Ryanair provozuje přímou linku mezi Brnem a Londýnem. Na jaře 2010 byla spuštěna sezónní linka z Brna do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety z Brna do Londýna a přidal navíc linku do Milána - Bergamo. Od dubna 2011 provozuje Ryanair novou linku z Brna do španělského Alicante, od června 2013 zajišťuje společnost třikrát týdně pravidelnou linku z Ostravy do Londýna.28 Pro společnost Ryanair je charakteristické, že uzavírá smlouvy pouze s letišti způsobilými zajistit rychlé odbavení letadel a cestujících a s nízkými letištními poplatky. Neumožňuje přepravu leteckého nákladu a pošty, přeprava příručních zavazadel mimo stanovený limit je zpoplatněna. Úsek marketingu a prodeje ovlivňuje cestující neustálou reklamou týkající se nejnižších cen letenek v Evropě. Jejich marketingová podpora zajišťovaná letišti, kraji a regiony je založena na oboustranné spokojenosti z přílivu turistů a obchodníků (ŽIHLA, 2010).
4.2.2 Wizz Air Společnost Wizz Air je maďarská nízkonákladová letecká společnost, založena v červnu roku 2003. První let se uskutečnil 19. května 2004 z polských Katovic. 29 Tato nízkonákladová letecká společnost zastává pozici 3. největšího low-cost dopravce v Evropě. Letiště Praha přivítalo tuto společnost poprvé 15. února 2009.30 Společnost Wizz Air vstoupila od prosince 2010 na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a od března 2011 provozuje linku z Brna na římské letiště Fiumicino a v současnosti létá i z Brna do Eindhovenu v Nizozemsku.31 V současnosti má společnost Wizz Air 16 provozních základen situovaných v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Litvě, Srbsku, Bulharsku, České republice a na Ukrajině. Aktuálně provozuje více než 300 leteckých linek v celé Evropě a zaměstnává téměř 1 700 zaměstnanců. Wizz Air se orientuje na model snadno dostupných služeb, který znamená cestování bez papírových letenek, využití levných a snadno dostupných sekundárních
28
www.ryanair.com www.wizz.cz 30 http://cestujlevne.com/wizzair/ 31 http://www.brno-airport.cz/letiste/o-letisti/ 29
25
letišť, je jedinou třídou s celokoženými sedadly, žádné přiřazování sedadel, občerstvení dle výběru za zvláštní poplatek.32
4.2.3 Smart Wings Smart Wings vystupuje v leteckém průmyslu jako nízkonákladová letecká společnost se sídlem v Praze. Hlavní základnu má aerolinka na letišti Václava Havla v Praze a zajišťuje jak pravidelné, tak charterové lety do mnoha evropských destinací (především v letních měsících) a také lety na Blízký východ.33 Jedná se o značku provozovanou leteckou společností Travel Service, a.s. Společnost vznikla v roce 2004 a zajišťuje pravidelnou leteckou přepravu do několika evropských letišť. Společnost provozuje pravidelnou linku z Prahy do Paříže a do Říma, společnost využívá jako svou základnu letiště v Praze a Bratislavě. Společnost zajišťuje v letních měsících letecké spojení mezi letišti v Brně a Ostravě a přímořskými letovisky.34
32
http://wizzair.com/cs-CZ/about_us/company_information http://www.aletenky.cz/letecka-spolecnost/smartwings 34 http://www.smartwings.com/cs/ 33
26
5 PŘÍPADOVÁ STUDIE LETIŠTĚ BRNO - TUŘANY Praktická část bakalářské práce vychází z dostupných informací, jedná se o odborné zdroje statistického charakteru, jako jsou například výroční zprávy jednotlivých letišť, číselné údaje jsou zpracovány do přehledných tabulek a grafů. Konkrétním cílem praktické části bakalářské práce je vytvořit případovou studii letiště Brno - Tuřany, a to v komparaci s dalšími českými letišti a s vybranými letišti střední Evropy. V bakalářské práci jsou tak zkoumány a porovnávány údaje následujících letišť: Brno Ostrava Katovice Bratislava Ostravské letiště je porovnáváno s brněnským letištěm z důvodu, že se obě nacházejí ve východní části České republiky. Letiště patří k regionálním mezinárodním letištím o přibližně stejně velikosti, obě jsou vybavena jedním odbavovacím terminálem. K těmto českým letištím byla vybrána zahraniční letiště, která jsou co do velikosti s českými letišti srovnatelná (maximálně 2 terminály) a nejsou od českých letišť příliš vzdálena. Při srovnávání brněnského letiště s ostatními výše uvedenými letišti bude využíváno různých dat, jako např. počet odbavených cestujících, počet příletů a odletů a objem přepraveného zboží. Data jsou zkoumána v čase, vytvářené grafy představují časové řady jednotlivých proměnných. Výsledkem případové studie bude porovnání postavení letiště mezi nejbližší konkurencí. Provozovatelem letiště Brno - Tuřany je akciová společnost Letiště Brno a. s. Společnost se snaží vycházet ze současných trendů v oblasti letecké dopravy a služeb a vytváří své postavení v rámci konkurence na základě moderního marketingu. Společnost provozující letiště v Brně lze charakterizovat také prostřednictvím činností, které má uvedeny v předmětu podnikání a které jsou volně k dispozici na veřejném portálu letiště. K těmto činnostem patří např. správa vlastního majetku, provozování veřejného mezinárodního letiště, poskytování služeb při odbavovacím procesu na veřejném mezinárodním letišti, provozování dráhy, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a 27
ochrany zdraví při práci, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tun včetně. Letiště zaměstnává cca 140 zaměstnanců na nejrůznějších pracovních pozicích. V čele stojí ředitel a další zaměstnanci jsou rozděleni do úseku ekonomického, právního, přepravního provozu, technického provozu a bezpečnostního úseku. Plány a strategie letiště jsou stanovovány v rozmezí pětiletých období, během kterých dochází k jejich změnám jen v případě závažných změn skutečností. Z Brna jsou zajišťovány pravidelné lety do Londýna a to několikrát denně. Do Moskvy se létá 3 krát týdně a 2 krát v týdnu lze letět do Eindhovenu. Od června do října jsou provozovány pravidelné charterové sezónní lety do letovisek ve Španělsku, Turecku, Bulharsku, Tunisku, Řecku a Egyptě. Před odbavením, které začíná 2 hodiny před odletem a končí 30 minut před časem odletu, mohou cestující využít nabídku doplňkových služeb. K nejvíce využívaným patří nákup v Airport shopu, stravování v restauračních zařízeních a balení zavazadel. Letiště je přizpůsobeno i potřebám osobám se zdravotním znevýhodněním, každému cestujícímu se sníženou mobilitou je poskytována zdarma asistenční služba, o kterou je nutné požádat 48 hodin před odletem. Spojení mezi letištěm a centrem města je zajištěno hromadnou autobusovou dopravou, lze také využít služeb CITY TAXI, či zapůjčit osobní automobil. Před odletovou halou je umístěno parkoviště, které je zpoplatněno, pouze prvních 15 minut je bezplatných.
5.1 Srovnání vybraných letišť dle statistických ukazatelů Letiště jsou srovnávána na základě základních statistických ukazatelů, jedná se například o počet odbavených cestujících, počet příletů a odletů apod.
5.1.1 Srovnání letišť podle počtu odbavených osob V bakalářské práci jsou porovnávány letiště zabývající se zejména osobní dopravou, počet přepravených osob na těchto letištích je tedy zcela klíčovým ukazatelem. Vývoj počtu odbavovaných osob na jednotlivých letištích v období posledních pěti let je uveden v tabulce č. 1.
28
Tab. č. 1: Počet odbavených cestujících v letech 2009 - 2013 Brno Ostrava Katovice Bratislava
2009 440 850 307 130 2 364 613 1 710 018
2010 396 589 279 973 2 403 253 1 665 704
2011 557 952 273 563 2 544 124 1 585 064
2012 534 968 288 393 2 550 848 1 416 010
2013 463 023 259 167 2 544 198 -35
Zdroj: vlastní zpracování na základě internetových stránek a výročních zpráv sledovaných letišť
Letiště Brno - Tuřany v letech 2009 – 2013 odbavilo v průměru 479 tisíc cestujících. Ze sledovaných letišť nejméně cestujících odbaví v průměru během jednoho roku letiště v Ostravě, které v průměru odbaví za jeden rok 282 tisíc cestujících, tedy 59 % odbavených cestujících brněnským letištěm. Nejvíce je využívána linka z Brna do Londýna, následuje linka z Brna do Eindhovenu. Leteckou přepravu na brněnském letišti využívají hlavně studenti a rodiny s dětmi. Zájem o leteckou dopravu stoupá v době letních měsíců, kdy cestujících využívají nejvíce charterových linek do destinací v Řecku. Další dvě sledovaná letiště však již dosáhla ve sledovaném ukazateli vyšších hodnot. Letiště v Bratislavě v průměru za rok odbavilo 1,6 mil. osob (bez údajů za rok 2013, které nejsou známy) cestujících a dosáhlo tak třikrát vyšší hodnoty než letiště v Brně. Ještě větších hodnot nabylo letiště v Katovicích, které přepravilo v průměru 2,5 mil. cestujících, což tvoří více než pětinásobek počtu přepravených cestujících letištěm Brno. Ze srovnání, které je shrnuto v tabulce č. 2, je patrné, že letiště Brno - Tuřany, které na úrovni střední Evropy je spíše malým letištěm, patří v České republice k letištím významným. Srovnání vybraných letišť dle počtu odbavených cestujících je pro přehlednost zpracováno také v obrázku č. 2. Obr. č. 2 Počet odbavených cestujících v letech 2009 – 2013
Zdroj: Vlastní zpracování na základě tabulky č. 1 35
Údaje o počtu odbavených cestujících letištěm v Bratislavě v roce 2013 nejsou doposud k dispozici
29
Z hlediska objektivity je nezbytné zohlednit v porovnání počtu odbavených cestujících u vybraných letišť nejen velikost města, ale i velikost regionu a spádové oblasti, kde se letiště nachází. Spádovou oblast pro brněnské letiště tvoří Jihomoravský kraj a částečně Olomoucký kraj a kraj Vysočina. Potenciální zákazníci jsou z oblasti, ve které žije 1,7 mil. osob. Zájmovou oblastí letiště v Ostravě je především Moravskoslezský kraj, větší část Olomouckého kraje, ale také příhraniční oblast Polska. Jedná se tedy o oblast s 1,8 mil. obyvatel. Letiště Bratislava patří nejvýznamnějším slovenským letištím a jeho spádovou oblast představuje téměř polovina Slovenska. Nutno ovšem podotknout, že letišti v Brně a Bratislavě významně konkuruje letiště ve Vídni. I přes to lze říci, že spádovou oblast bratislavského letiště tvoří 2 mil. osob. Letiště v polských Katovicích má spádovou oblast ve vojvodství Slezském, Lodžském, Svatokřížském a také v dalších částech Polska. Celková spádová oblast činí 1,9 mil. obyvatel. Data potřebná k výpočtu počtu odbavených cestujících na jednoho obyvatele jsou uvedena v tabulce č. 2. Tab. č. 2 Počet odbavených cestujících v přepočtu na jednoho obyvatele36
Brno Ostrava Bratislava Katovice
Počet obyvatel města 378 000 297 000 433 000 312 000
Počet obyvatel regionu v mil. 1,7 1,8 2,0 1,9
Průměrný počet cestujících 479 000 282 000 1 594 000 2 481 000
Přepočet na 1 obyvatele
0,3 0,2 0,8 1,3
Zdroj: Vlastní zpracování na základě tabulky č. 1 a dat Českého statistického úřadu
Z tabulky č. 2 můžeme vypozorovat, že při zohlednění počtu obyvatel jednotlivých spádových oblastí zůstává pořadí výkonnosti jednotlivých letišť stejné. Nejméně cestujících odbaví za rok na jednoho obyvatele letiště v Ostravě. Letiště Brno, jak je zřejmé z tabulky č. 2, je v počtu odbavených cestujících v přepočtu na jednoho obyvatele tomto ukazateli druhým nejslabším letištěm, když v průměru na jednoho obyvatele za rok přepraví 0,3 cestujících. Bratislava za rok přepraví na jednoho obyvatele v průměru 0,8 cestujících, Katovice 1,3 cestujících na jednoho obyvatele. Zde je nutno říci, že letišti v Brně a částečně i v Ostravě je největším konkurentem v poskytování služeb letiště Praha. Důvodem je jeho umístění v metropoli, jako centra
36
Počet obyvatel uváděn k 01. 01. 2013
30
obchodu, průmyslu a dalších služeb, turistického ruchu a také společenského a politického života. Dalším důvodem nízkého indexu přepravovaných osob na jednoho obyvatele je kupní síla obyvatel v regionu a vysoká nezaměstnanost hlavně v Moravskoslezském kraji. Doposud bylo pracováno s absolutními hodnotami a jejich relativním porovnáním ve vztahu s letištěm Brno - Tuřany. Kromě těchto údajů je však také velmi důležité sledovat trend v nárůstu či poklesu počtu odbavených cestujících jednotlivých letišť. Na základě trendu je pak možné odhadnout, v jaké pozici se dané letiště momentálně nachází a jaké jsou jeho vyhlídky pro následující období. Pro následující porovnání byly zpracovány řetězové indexy, ze kterých je zřejmé, jak se mění počet odbavených cestujících v porovnání s předchozím rokem. Zjištěné hodnoty jsou znázorněny v tabulce č. 3. Tab. č. 3: Vývoj počtu odbavených cestujících v letech 2009 – 2013 rok 2009 2010 2011 2012 2013
Brno
Ostrava 100 90 141 96 87
řetězový index (%) Bratislava 100 91 98 105 90
Katovice 100 97 95 89 -
100 102 106 100 100
Zdroj: Vlastní zpracování na základě tabulky č. 1
Z tabulky č. 3 je možné vypozorovat, jak si stojí jednotlivá letiště ve srovnání s ostatními, v případě porovnání nárůstu či poklesu počtu odbavených cestujících ve sledovaném období. Vývojové trendy jednotlivých letišť jsou pro přehlednost zpracovány v obrázku č. 3 Obr. č. 3 Meziroční nárůsty počtu odbavených cestujících v letech 2010 – 2013
Zdroj: Vlastní zpracování na základě tabulky č. 3.
Nejhorších výsledků dosáhlo letiště Bratislava, které v průměru za sledované období zaznamenalo každoročně pokles počtu odbavených cestujících. Zhoršující se 31
tendence započala již v roce 2010, kdy byl úbytek 3 %, v následujícím roce došlo ke snížení počtu cestujících o 5 % a v roce 2012 byl pokles počtu odbavených cestujících již dokonce 11 %. Dle mého názoru jedna z příčin mohla být skutečnost, že Slovenská republika v roce 2009 přijala za svou měnu Euro, což se projevilo zvýšenou cenovou hladinou na Slovensku. Rok 2013 není možno porovnat, jelikož nejsou známa aktuální data. Druhým letištěm, které ve sledovaném období zaznamenalo ve výsledných průměrných hodnotách klesající tendence, je letiště Ostrava. Ačkoliv výsledná průměrná hodnota byla příznivější než u předchozího letiště, a to pokles o 4 %, lze konstatovat, že trend vývoje počtu odbavených cestujících tohoto letiště není přijatelný. V roce 2010 došlo k citelnému poklesu o 9 %. Také v následujícím roce pokračoval sestupný vývoj, když bylo znovu odbaveno méně cestujících a to o 2 %. Snížení bylo vyváženo rokem 2012, kdy byl zaznamenán nárůst počtu odbavených cestujících o 5 %. V roce minulém se letiště dostalo opět do záporných čísel, když počet odbavených cestujících se výrazně snížil o 10 %. Další sledovaná letiště v daném období vykázala v průměru nárůst počtu odbavených cestujících. Letiště Katovice zůstalo víceméně na stejných hodnotách, v průměru za celé období vykázalo nárůst o 1,4 %. Na letišti je pravidelně odbavován stabilní počet odbavovaných cestujících, pouze v roce 2011 je patrné navýšení odbavených cestujících o 6 %. Mírné navýšení počtu odbavovaných cestujících lze vidět ve sledovaném období letiště Brno -Tuřany, a to v průměru kolem 3 %. Vývojový trend není však uspokojivý a jeví spíše poklesové tendence. V roce 2010 ubylo cestujících o 10 %. Úbytek je možné vysvětlit jako následek ekonomické recese. Klesající vývoj byl však vyvážen masivním nárůstem počtu odbavených cestujících, který v roce 2011 nabyl hodnoty 41 %. Do celkového počtu odbavovaných cestujících se promítla rekonstrukce letištní haly, která byla v poměrně nedávné době realizována. Zvýšený nárůst počtu cestujících v roce 2011 byl ovlivněn zavedení pravidelného spojení Brno – Londýn od podzimu roku 2010. Vliv na navýšení počtu cestujících mělo rovněž zahájení linky z Brna do Zadaru, od dubna 2011 byly provozovány lety na lince z Brna do španělského Alicante. V následujících letech je odbavováno postupně méně cestujících. Podstatný vliv na klesající vývoj odbavených cestujících na letišti v Brně má umístění dalších mezinárodních zahraničních letišť. Jedná 32
se hlavně o letiště Vídeň, které je pro obyvatele Jihomoravského kraje snadno dostupné, a to jednak z hlediska časového i finančního. Letiště Vídeň disponuje nejen vetší odbavovací halou se třemi terminály, ale značně širším výběrem destinací a odlišnou, v mnoha případech i lukrativnější, cenou letenek.
5.1.2 Přílety a odlety letadel Dalším ukazatelem, na který se bakalářská práce zaměřuje a na jehož základě jsou jednotlivá letiště srovnávána, je počet příletů a odletů, které byly v rámci jednotlivých letišť realizovány. Tento ukazatel má vypovídající hodnotu sám o sobě, lze ho však také porovnat s počtem odbavených cestujících, čímž je možné zjistit efektivitu jednotlivých letů, které jsou v rámci daného letiště prováděny. V dalším textu budou přílety a odlety letadel uváděny souhrnně jako pohyby letadel. Celkové počty pohybu letadel v rámci jednotlivých letišť uvádí tabulka č. 4. Tab. č. 4: Počty pohybů letadel na vybraných letištích v letech 2009 – 2013
Brno Ostrava Katovice Bratislava
2009 30 513 16 152 174 280 29 481
2010 25 027 14 319 169 351 27 220
2011 26 837 15 243 170 318 25 358
2012 29 885 14 485 174 962 23 412
2013 27 803 13 724 175 964 -
Průměr 28 013 14 785 172975 26 368
Zdroj: Vlastní zpracování na základě internetových stránek a výročních zpráv vybraných letišť
Jak je patrné z tabulky č. 4, letiště Katovice patří v rámci posuzovaných letišť střední Evropy mezi nevytěžovanější letiště, co se týká pohybů letadel. Na letišti je uskutečňováno několikanásobně více pohybů než u ostatních letišť. K druhým nejfrekventovanějším letištím patří brněnské letiště. Ve sledovaném období dosáhlo letiště v Brně ročního průměru 28 tisíc pohybů. V porovnání s brněnským letištěm nejhůře obstálo letiště Ostrava, které v průměru za jeden rok odbaví 14,8 tisíc letadel a dosahuje tak skoro 53 % výkonu letiště v Brně. Druhým nejhorším letištěm z hlediska pohybů letadel je letiště v Bratislavě, které se v průměru za rok eviduje 26,4 tisíc pohybů a odpovídá 94 % výkonu brněnského letiště.
5.1.1 Hmotnost přepravovaného zboží Vedle přepravy osob patří k běžným činnostem letišť přeprava nákladu, která je sledována v přepravních výkonech letišť a udává se v tunách přepraveného zboží. 33
V bakalářské práci je sledováno přepravené zboží jednotlivými letišti v letech 2008-2012. Časové rozmezí bylo oproti předchozím ukazatelům upraveno vzhledem k nedostatečné dostupnosti dat pro rok 2013. Celkové množství přepraveného zboží jednotlivými letišti uvádí tabulka č. 5, ze které je možné vysledovat, jaké rozdíly jsou v nákladní dopravě mezi jednotlivými letišti. Množství přepravovaného nákladu záleží především na umístění letiště a jeho letových kapacitách. Tab. č. 5: Objem přepraveného zboží v letech 2008-2012 v tunách Brno Ostrava Katovice Bratislava
2008 6 273 1 652 12 702 6 960
2009 9 679 1 736 6 543 11 902
2010 5 326 1 927 11 195 17 717
2011 4 625 1 768 12 138 20 534
2012 3 828 2 584 10 546 22 577
Zdroj: Výroční zprávy sledovaných letišť
Jak je patrné z tabulky č. 6, nejmenší množství nákladu přepravuje letiště Ostrava, které ročně přepraví přibližně 2 tisíce tun nákladu. Výše objemu představuje 40 % nákladu přepravovaného brněnským letištěm. Letiště Brno - Tuřany při porovnání ukazatele zaujímá v rámci sledovaných letišť druhé místo od konce, kdy v ročním průměru sledovaného období přepravilo necelých 6 tisíc tun. Větší množství nákladu vyexpeduje letiště v Katovicích, které přepravuje v ročním průměru 10,5 tisíc tun (179 % objemu letiště Brno) a letiště Bratislava, které přepraví průměrně zhruba 16 tisíc tun zboží (268 % v porovnání s Brnem).
4.3 Shrnutí výsledků V předcházející podkapitole bylo provedeno srovnání letiště Brno - Tuřany s dalšími vybranými letišti. Toto srovnání bylo prováděno na základě počtu odbavených cestujících, počtu odbavených cestujících na jednoho obyvatele, počtu pohybů letadel a množství přepraveného nákladu. U každého ukazatele lze určit umístění jednotlivých letišť, jejichž sečtením bylo zjištěno celkové postavení daného letiště mezi konkurenty. Přehled dosažených umístění uvádí tabulka č. 7.
34
Tab. č. 7 Přehled umístění jednotlivých letišť ve sledovaných ukazatelích Brno Ostrava Katovice Bratislava
Odbavení cestující 3. 4. 1. 2.
Cestující na obyvatele 3. 4. 1. 2.
Pohyby letadel 2. 4. 1. 3.
Objem zboží 3. 4. 2. 1.
Součet umístění 11 16 5 8
Celkové umístění 3. 4. 1. 2.
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulek
Souhrn výsledků odhalil, že při zohlednění všech ukazatelů nejlépe dopadlo letiště v Katovicích se součtem umístění sledovaných ukazatelů s hodnotou 5. Letiště v Bratislavě dosáhlo součtu umístění jednotlivých ukazatelů hodnoty 8 a zaujalo tak druhou pozici. Letiště Brno - Tuřany je v součtu umístění na třetí pozici, když dosáhlo hodnoty 11. Letiště Ostrava se umístilo na poslední příčce při dosažení hodnoty součtu ukazatelů 16. Letiště v Katovicích je nejvýznamnějším letištěm ze sledovaných letišť a umístilo se celkově na 1. místě, pouze v množství přepravovaného nákladu skončilo na 2. pozici. Letiště Bratislava obsadilo s porovnávanými letišti 2. místo. Ve sledovaných ukazatelích se pohybuje na 2. místě. Pouze v přepočtu pohybu letadel se letiště umístilo na 3. místě. Druhou pozici obhájilo díky vítězství v porovnání množství přepravovaného nákladu. Letiště Brno -Tuřany, které bylo hlavním zájmem výzkumu této bakalářské práce, se ve sledovaných ukazatelích umístilo celkově na 3. pozici a lze o něm hovořit jako o průměrném středoevropském letišti. Letiště Ostrava ve všech ukazatelích dosahuje podprůměrných hodnot a v žádném z nich nevyniká. Brněnské letiště je typickým regionálním provozovatelem leteckých služeb, který doposud je a bude i nadále ve stínu významnějších konkurentů v Praze, Vídni, ale i v Bratislavě. Zásadní změna v jeho významu by mohla nastat pouze růstem ekonomického, politického, turistického a společenského významu celého regionu, což je vzhledem k celkovému vývoji situace méně pravděpodobné. Ovšem jako regionální letiště plní letiště Brno – Tuřany svoji roli velmi dobře. Doplňuje služby, které může ve svém okruhu působnosti vykonávat, a plní je na potřebné úrovni. Letiště se rozvíjí, investuje do rozsahu svých služeb tak, aby byla zajištěna návratnost těchto investic. To dává do budoucnosti perspektivu dalšího rozvoje a prosperity.
35
ZÁVĚR Provoz letecké dopravy v Brně byl zahájen v roce 1926. Letiště Brno - Tuřany v současné době zaujímá pozici významného regionálního letiště, které plní úlohu záložního letiště pro Letiště Václava Havla v Praze a jiná zahraniční letiště nacházející se v okolí brněnského letiště. Vedení letiště Brno - Tuřany dělá vše pro zkvalitnění svých služeb a pro modernizaci svého zařízení. Velmi pozitivně tomuto letišti pomohla nově zbudovaná hala letového terminálu. Letiště by se mělo zaměřit na oslovení širšího spektra cestujících, aby dosáhlo lepšího hodnocení v ukazateli počtu odbavených. Zde ale existuje překážka v podobě dalších blízkých letišť, která letišti Brnu konkurují. Snahou by mělo být udržení současné klientely a získání nových cestujících, kteří by létali do Brna pravidelně. Brno je velice významné město z hlediska kongresového cestovního ruchu, mnohokrát do roka se zde pořádají mezinárodní veletrhy, výstavy a konference. Letiště by mělo cílit na klientelu především z Ruska a západní Evropy, jelikož právě z těchto zemí přijíždí do Brna mnoho podnikatelů, obchodních zástupců firem a také vědeckých a akademických pracovníků. Jako ideální se jeví stav, kdy by se počet cestujících pohyboval okolo 0,5 milionu. Podle mého názoru by se letiště mělo pro dosažení tohoto cíle věnovat svému image a neustále zlepšovat a zkvalitňovat vztahy s veřejností, které by mezi letištěm a potenciálními zákazníky vytvořily pevný a nejlépe trvalý vztah. Díky postupnému zlepšování přístupu k zákazníkům a rozvíjející se nabídce služeb by mohlo letiště získat celou řadu cestujících, kteří by volili služby letiště Brno - Tuřany i pro cesty do zahraničí. Letiště v současné době zajišťuje podstatnou část letecké dopravy na Moravě a ve Slezsku. Konkuruje mu Letiště Leoše Janáčka Ostrava, které se ale ve srovnání jednotlivých ukazatelů umístilo vždy až za letištěm Brno – Tuřany. Letecká doprava je závislá na mezinárodní politice, vojenských situacích, nepředvídatelnosti vývoje cen paliva, vysoké konkurenci, sezónnosti a celkovém převisu nabídky nad poptávkou. Vysoká cena pohonných hmot nutí letecké společnosti k úsporám v hospodaření a k využívání velkokapacitních letadel s menší spotřebou. Letecká doprava se jeví jako rychlá a bezpečná, v současnosti se další vývoj v této oblasti zaměřuje na pohodlí samotných cestujících, rozšiřující se nabídku doplňkových služeb a také na délku doletu bez přistání. Na letišti Brno – Tuřany působí několik přepravních společností (Smart Wings, Wizz Air, Ryanair aj.), které zajišťují přepravu cestujících do různých destinací ve 36
Středomoří. K nejvíce využívaným linkám patří spojení do Anglie, Nizozemska a Ruska. Jedná se tedy o letiště s mezinárodním působením. Letiště Brno – Tuřany v současnosti poskytuje standardní komfort pro cestující, kteří mohou využít široké nabídky služeb, např. restaurační zařízení, obchody, bankomat, směnárnu, wi-fi apod. K změnám dochází i při prodeji letenek, kdy se stále častěji využívá prodej letenek přes internet, cestující si tak letenku mohou obstarat z pohodlí svého domova či ze zaměstnání a nemusí se obávat její ztráty. U webových stránek brněnského letiště rovněž neustále dochází ke zkvalitňování a modernizaci. Do budoucna lze ze strany letiště očekávat další zlepšování poskytovaných služeb, které souvisejí s modernizovaným odletovým terminálem.
37
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ BÍNA, L., ŠOUREK, D., ŽIHLA, Z. Provozování a řízení letecké dopravy I., 1. vyd. Pardubice: Institut Jana Pernera, o.p.s., 2004, 132s., ISBN 80-8653-017-5. BRINKE, J. Úvod do geografie dopravy. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 112s., ISBN 80-7184-923-5. BUTTON, Kenneth John. Wings across Europe :towards an efficient European air transport system. Aldershot: Ashgate, 2004., ISBN 0-7546-4321-2 EISLER, J. Podniky a podnikání v dopravě. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 171s. ISBN 80-245-0111-2. FRANKE, M. Competition between network carriers and low - cost carriers - retreat battle or reakthrough to a new level of efficiency? Journal of Air Transport Management [online]. 2004, 10, pp15-21. Dostupné z databáze: www.sciencedirect.com. Přes elektronické informační zdroje Masarykovy univerzity KULČÁK, L. a kol. Air Traffic Management. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002, 314 s., ISBN 80-7204-229-7. MICHÁLKOVÁ, M. Prostorové strategie nízkonákladových dopravců ve střední Evropě [online]. Brno, 2011, 97 s. Diplomová práce na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Geografický ústav. Vedoucí diplomové práce Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Dostupné na internetu https://is.muni.cz/auth/th/222995/prif_m/DP_Michalkova19.pdf. Přes informační systém Masarykovy univerzity. PELTRÁM, A. Dopravní politika, 1. vyd. Bělá pod Bezdězem: Nakladatelství Máchova kraje, 2003, 200 s., ISBN 80-901730-6-3. PRUSA, J. a kol. Letecká doprava., 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2002, 90 s., ISBN 80-7041-543-6. PRUSA, J. a kol. Svět letecké dopravy., 1. vyd. Praha: Galileo CEE Service ČR s.r.o. 2007, 315 s., ISBN 978-80-239-9206-9. RODRIGUE, J. P., COMTOIS C., SLACK B. The Geography of Transport Systém. 2. vyd. OXON: Routlegde, 352s., ISBN 978-0-415-48324-7
38
RONDOŠ, L., KAUN, M. Letiská. 1. vyd. Bratislava: Alfa 1990, 191s., ISBN 80-0500537-7 SEDLÁČEK, B. Provoz a ekonomika letecké dopravy I. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1983, 327s., 63-736-83. SEDLÁČEK, B. Provoz a ekonomika letecké dopravy II. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1988, 246s., 063-752-88. SEIDENGLANZ,
Daniel.
Konkurenceschopnost
železniční
a
letecké
dopravy.
Konkurenceschopnost a konkurence v železniční dopravě. Seminář Telč 2009 – recenzovaný sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 91s., ISBN 97880-210-5008-2. SEIDENGLANZ,
Daniel.
Letecká
doprava
ve
střední
Evropě
pod
vlivem
nízkonákladových dopravců. In Geografie pro život ve 21. století: Sborník příspěvků z XXII. sjezdu České geografické společnosti pořádaného Ostravskou univerzitou v Ostravě 31. srpna - 3. září 2010. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. s. 523 528, ISBN 978-80-7368-903-2. TREBICHOVSKÝ, F. a kol. Letecká doprava včera, dnes a zajtra, 1. Vyd. Bratislava: Alfa 1981, 272s., 63-159-81. ŽIHLA, Z. Provoz a řízení letecké dopravy II. 1.vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, 77s., ISBN 80-7194-521-8. ŽIHLA, Z. Technologie a řízení letecké dopravy. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Parbubice, 2000, 141s., ISBN 80-7194-291-X ŽIHLA, Z. a kol. Provozování podniků letecké dopravy a letišť. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 301s., ISBN 978-80-7204-677-5 Internetové zdroje: http://brno.idnes.cz/letiste-brno-odbavuje-miliony-cestujicich-fj7-/brnozpravy.aspx?c=A120424_1768579_brno-zpravy_dmk http://cestujlevne.com/wizzair/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Katowice http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Leo%C5%A1e_Jan%C3%A1%C4% 8Dka_Ostrava 39
http://pxweb2.stat.fi/Database/Kansainvalisen_tiedon_tietokanta/databasetree_en.asp http://wizzair.com/cs http://www.airport-ostrava.cz/cz/page-historie-vznik-vyvoj/ http://www.aletenky.cz/letecka-spolecnost/smartwings http://www.aviation-fan-club.com/historie_LC-AFC.htm http://www.brno-airport.cz http://www.bts.aero http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/about-us/history.htm http://www.czech.cz/cz/Zivot-a-prace/Jak-to-v-CR-funguje/Doprava/Mezinarodni-letistev-CR http://www.czso.cz/ http://www.dovolena.cz http://www.infoportaly.cz/ms-kraj/krajsky-urad/14712-moravskoslezsky-kraj-stavizeleznicni-spojeni-do-mosnova http://www.katowice-airport.com/cs/letiste/dejiny-letiste http://www.letenky.com/letiste-bratislava http://www.lktb.info/info.htm http://www.lowcosty.cz http://www.mdcr.cz http://www.ostravaletiste.cz/ http://www.radicestujeme.eu/content/letiste-katovice http://www.smartwings.com/cs/ http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=historie_letecke_dopravy&site=doprava www.ryanair.com www.wizz.cz
40
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Struktura letecké sítě v ČR Obr č. 2 Počet odbavených cestujících v letech 2009 – 2013 Obr. č. 3 Meziroční nárůsty počtu odbavených cestujících v letech 2009 -2013
41
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Počet odbavených cestujících v letech 2009 – 2013 Tab. č. 2: Počet odbavených cestujících v přepočtu na jednoho obyvatele Tab. č. 3: Vývoj počtu odbavených cestujících v letech 2009 - 2013 Tab. č. 4: Počty pohybů letadel na vybraných letištích v letech 2009 – 2013 Tab. č. 5: Objem přepraveného zboží v letech 2008 – 2012 v tunách Tab. č. 6: Přehled umístění jednotlivých letišť ve sledovaných ukazatelích
42
